Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj Aktualizace koncepce vydané nařízením Olomouckého kraje č.3/2009 ze dne 5. 11. 2009
15. 8. 2012
Elektronická verze
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
Identifikace zpracovatele:
obchodní firma: právní forma: IČ: sídlo:
E-expert, spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným 26783762 Poděbradova 856/24 702 00 Ostrava
řešitelé:
Ing. Vladimír Lollek (
[email protected]) Telefon: +420 596 124 070, +420 776 551 709 Mgr. Alan Kašpar (
[email protected]) Telefon: +420 596 124 070, +420 725 684 999 Ing. Jiří Výtisk (
[email protected]) Telefon: +420 596 124 070, +420 774 450 812
Stránka | 2
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 6 Rozsah provedené aktualizace ................................................................................................................ 6 3.2. Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním aktualizace programu ................................................................................................................................................. 7 3.3. Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší ....................................................... 45 3.4. Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací ........................................................ 51
Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR k 31.12.2011...................... 12 Tabulka 2: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v Olomouckém kraji k 31.12.2011 ............................................................................................................................................................... 13 Tabulka 3: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR a Olomouckém kraji k 31.12.2011 ............................................................................................................................................. 14 Tabulka 4: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR a Olomouckém kraji k 31.12.2011 ............................................................................................................................................. 16 Tabulka 5: Území, kde došlo k překročení hodnot imisních limitů pro PM10, NO2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací (v % plochy zóny/aglomerace) ............................................................. 30 Tabulka 6: Území, kde došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon (v % plochy zóny/aglomerace) ............................................................................... 32 Tabulka 7: Překročení hodnoty imisního limitu pro oxidy dusíku (NOx) a oxid siřičitý (SO2) a cílového imisního limitu pro troposférický ozon (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO) v % plochy NP a CHKO ....................... 32
Stránka | 3
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
Seznam obrázků Obrázek 1: Počet schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR k 31.12.2011 podle oblasti podpory, srovnání ČR a Olomoucký kraj ............................................................................................... 14 Obrázek 2: Celková podpora schválených žádostí - srovnání ČR a Olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti .................................................................................................................. 15 Obrázek 3: Úspora tepla na vytápění - srovnání ČR a olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti............................................................................................................................................ 15 Obrázek 4: Celková podpora schválených žádostí - srovnání ČR a Olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti .................................................................................................................. 17 Obrázek 5: Součet z produkce tepla z OZE - srovnání ČR a Olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti ................................................................................................................................... 17 Obrázek 6: Celkové emise základních znečišťujících látek v České republice v letech 1990 až 2010 ... 23 Obrázek 7: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji v letech 2008 až 2010 24 Obrázek 8: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 1 v letech 2008 až 2010 ............................................................................................................................ 26 Obrázek 9: Celkové emise základních znečišťujících látek v olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 2 v letech 2008 až 2010 ............................................................................................................................ 26 Obrázek 10: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 3 v letech 2008 až 2010 ............................................................................................................................ 27 Obrázek 11: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 4 v letech 2008 až 2010 ............................................................................................................................ 27 Obrázek 12: Emise tuhých znečišťujících látek v letech 2001 až 2010 v Olomouckém kraji................. 28 Obrázek 13: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích tuhých znečišťujících látek v letech 2004 - 2010 v OLK .................................................................................................................................. 28 Obrázek 14: Území, kde došlo k překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví v ČR, rok 2008 ............................................................................................................................................................... 31 Obrázek 15: Území, kde došlo k překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví v ČR, rok 2009 ............................................................................................................................................................... 31 Obrázek 16: Území, kde došlo k překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví v ČR, rok 2010 ............................................................................................................................................................... 32 Obrázek 17: Trend velikosti plochy s překročením imisního limitu denních koncentrací PM10 .......... 34 Obrázek 18: Trend velikosti plochy s překročením imisního limitu ročních koncentrací benzo(a)pyrenu ............................................................................................................................................................... 35 Obrázek 19: Pole 36.nejvyšší 24hod. koncentrace PM10 a pole průměrné roční koncentrace PM10 v r. 2010 ....................................................................................................................................................... 38 Obrázek 20: Průměrné roční koncentrace PM10 na stanicích severní Moravy v letech 1996-2010 .... 38 Obrázek 21: Pole roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2010 ...................... 39 Obrázek 22: Pole roční průměrné koncentrace NO2 v roce 2010 ........................................................ 40 Obrázek 23: Pole roční průměrné koncentrace benzenu v r. 2010 ...................................................... 41 Obrázek 24: Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hod. klouzavého průměru koncentrace přízemního ozonu v průměru za 3 roky, 2008–2010 ............................................................................ 42 Obrázek 25: Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace oxidu siřičitého v roce 2010 ................................... 43 Stránka | 4
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
Stránka | 5
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
Úvod Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ vydané nařízením Olomouckého kraje č.3/2009 ze dne 5. 11. 2009 byla zpracována na základě smlouvy o dílo č. 2012/00620/OŽPZ/OBJ ze dne 16. 4. 2012. Obsah díla byl stanoven v příloze č. 1 k této smlouvě v rozsahu: Aktualizace kapitol 3.2., 3.3. a 3.4. (rozsah bodů g), h) a i) přílohy č.3 zákona č.86/2002 Sb.) stávající koncepce PZKO (vydané nařízením Olomouckého kraje č. 3/2009 ze dne 5.11.2009). Aktualizace kapitol 3.2. a 3.3. a 3.4. (rozsah bodů g), h) a i) přílohy č.3 zákona č.86/2002 Sb.) koncepce PZKO bude vycházet z přílohy č. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Pro zpracování díla byl dále využit „Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP pro zpracování aktualizace programů ke zlepšení kvality ovzduší v roce 2012“ a konzultace s odborem ochrany ovzduší MŽP.
Rozsah provedené aktualizace Kapitola 3.2. PZKO Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním aktualizace programu Aktualizace kapitoly 3.2. PZKO obsahuje: Popis opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k zóně Olomoucký kraj. Hodnocení účinnosti uvedených opatření.
Kapitola 3.3. PZKO Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší Aktualizace kapitoly 3.3. PZKO obsahuje: Seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, které jsou součástí programu. Časový plán implementace opatření. Odhad environmentálních přínosů navrhovaných opatření ke zlepšení kvality ovzduší.
Kapitola 3.4. PZKO Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací Aktualizace kapitoly 3.4. PZKO obsahuje: Přehled souvisejících koncepčních dokumentů. Seznam místních programů ke zlepšení kvality ovzduší v rámci zóny Relevantní odkazy na webové stránky aj. Stránka | 6
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
3.2. Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním aktualizace programu 3.2.1. Opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k zóně Olomoucký kraj: 3.2.1.1. Opatření na národní a mezinárodní úrovni Z hlediska opatření na národní a mezinárodní úrovni mají zásadní vliv na kvalitu ovzduší v zóně Olomoucký kraj legislativní opatření a opatření v oblasti finančních podpor.
Legislativní opatření Legislativními nástroji, které Ministerstvo životního prostředí na národní úrovni uplatňovalo v období od poslední aktualizace PZKO pro řešení kvality ovzduší v Olomouckém kraji, byly především následující normy: 1. zákon č. 86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší v platném znění a jeho prováděcí předpisy 2. zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci v platném znění a jeho prováděcí předpisy 3. zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a jeho prováděcí předpisy Od data poslední aktualizace programu ke zlepšování kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj (r.2009) byly novelizovány výše uvedené předpisy v následujících několika vybraných zásadních bodech, které se promítaly do řešení kvality ovzduší v Olomouckém kraji.
Zákon č. 86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší v platném znění a jeho prováděcí předpisy Zákon č. 86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší představoval v období od poslední aktualizace PZKO základní právní předpis v oblasti ochrany ovzduší. Zákon je doplněn celou řadou prováděcích předpisů ve formě nařízení vlády nebo vyhlášek MŽP. Zákon stanoví zejména práva a povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší, nástroje ke snižování množství látek, které znečišťují ovzduší, poškozují ozonovou vrstvu a působí klimatické změny, působnost správních orgánů a opatření k nápravě a sankce. Na konci roku 2008 byla přijata novela zákona o ochraně ovzduší jako zákon č. 483/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Cílem této novely zákona bylo prostřednictvím emisních stropů pro ostatní stacionární zdroje přispět ke zlepšení kvality ovzduší v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší . V roce 2011 byla přijata novela zákona o ochraně ovzduší jako zákon č. 288/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Tato novela zavedla mimo jiné tzv. nízkoemisní zóny. Pokud došlo k překročení některého ze stanovených imisních limitů, může obec na Stránka | 7
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ svém území, nebo jeho části, stanovit nařízením zónu s omezením provozu motorových silničních vozidel Z prováděcích právních předpisů je možno uvést vyhlášku č. 373/2009 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 553/2002 Sb. (tzv. smogová vyhláška). Předpis nově stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů pro suspendované částice PM10 a prostřednictvím regulačních řádů (ústředního, krajského, místního) je umožněno uložit zdroji realizaci opatření ke snížení imisní zátěže. V roce 2010 došlo k přijetí vyhlášky č.337/2010 o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících a užívajících organické látky a o způsobu nakládání s výrobky obsahujícími těkavé organické látky. Tato vyhláška stanovila mimo jiné specifické emisní limity, způsob nakládání s výrobky s obsahem těkavých organických látek, zásady a náležitosti evidence a bilancování spotřeby těkavých organických látek a náležitosti a způsob zpracování plánu snížení emisí těkavých organických látek. Vyhláška byla v roce 2011 novelizována vyhláškou č. 257/2011 Sb. V letech 2009 a 2011 došlo rovněž k novelizaci Nařízení vlády č.615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a to Nařízením vlády č. 475/2009 Sb. a Nařízením vlády č. 294/2011 Sb. V roce 2009 byla rovněž přijato Nařízení vlády č.476/2009 Sb., jako novela Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Základním koncepčním dokumentem na národní úrovni, který měl vliv na zlepšování kvality ovzduší v Olomouckém kraji, a který zpracovává Ministerstvo životního prostředí v souladu s ustanovením zákona o ochraně ovzduší, je Národní program snižování emisí (přijat Usnesením vlády č.630, dne 11.6.2007). Tento materiál stanoví na základě emisní a imisní analýzy hlavní cíle v oblasti kvality ovzduší, kterých je třeba dosáhnout a dále stanoví i konkrétní nástroje a lhůty k jejich dosažení. Z hlediska kontrolních opatření byla významným faktorem kontrolní činnost zejména u významných zdrojů znečišťování ovzduší provozovaná Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). V období od poslední aktualizace programu ke zlepšování kvality ovzduší Olomouckého kraje došlo k zintenzivnění kontrol ČIŽP u zdrojů s významným dopadem na kvalitu ovzduší. V souvislosti s plněním podmínek podle zákona o ochraně ovzduší byly uplatňovány rovněž kontrolní mechanismy na kvalitu paliv vůči dodavatelům paliv do středních, velkých a zvláště velkých zdrojů Českou obchodní inspekcí. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci v platném znění a jeho prováděcí předpisy Stávající právní úprava zákona č.76/2002 Sb., o integrované prevenci v platném znění dává ke zlepšování kvality ovzduší především kompetence krajskému úřadu Olomouckého kraje. Krajský úřad má u zařízení podléhajících výše uvedenému zákonu pravomoc stanovit emisní limity zdrojům znečišťování ovzduší, které mohou být přísnější než emisní limity, které by jinak byly stanoveny na minimální úrovni podle zákona o ochraně ovzduší. V integrovaném povolení může rovněž stanovit další závazné podmínky ochrany zdraví lidí a životního prostředí s ohledem na stav životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení. V souladu s výše uvedeným zákonem provede úřad alespoň každých 8 let přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které by mohly vést ke změně integrovaného povolení. Požadovány by měly být aplikace nejlepších dostupných technik (BAT) Stránka | 8
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ s úrovní emisí znečišťujících látek odpovídající zařízením s nejnižšími emisemi dle referenčních dokumentů BAT (BREF). Zákon byl novelizován v roce 2011 zákonem č. 77/2011 v oblasti týkající se plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. V roce 2010 vyšla vyhláška MŽP č. 363/2010, která novelizovala stávající vyhlášku MŽP, kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení , rozsah a způsob jejího vyplnění. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a jeho prováděcí předpisy Stávající právní úprava zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí dává s ohledem na možnosti zlepšování kvality ovzduší kompetence především krajskému úřadu Olomouckého kraje a Ministerstvu životního prostředí. U vybraných záměrů a koncepcí podléhajících výše uvedenému zákonu si proces posuzování vlivů na životní prostředí klade za cíl určit, jaký vliv bude mít konkrétní stavba nebo koncepce na obyvatelstvo a životní prostředí. Princip tohoto řízení spočívá v tom, že připomínky a námitky k danému projektu vznáší nejen orgány státní správy a samosprávy, ale zároveň i veřejnost, čímž by mělo být zajištěno skutečně objektivní posouzení problému a mělo by být zabráněno případným negativním dopadům. V rámci procesu EIA je možno pro posuzované záměry a koncepce stanovit podmínky tak, aby byl minimalizován jejich dopad na životní prostředí a v tomto případě zejména ovzduší. U záměrů s významným negativním vlivem na životní prostředí je možno v rámci procesu EIA možno zamítnout jejich realizaci. V roce 2009 byl zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí novelizován zákonem č. 436/2009 Sb. Tato novela umožňuje občanským sdružením nebo obecně prospěšným společnostem se zaměřením na ochranu životního prostředí a obcím domáhat se zrušení navazujícího rozhodnutí (např. územní rozhodnutí, stavební povolení, rozhodnutí o umístění velkého zdroje znečišťování ovzduší aj.) žalobou z důvodu porušení výše uvedeného zákona. Novela zákonem č. 38/2012 Sb. pak umožnila podat žalobu i v případě, že posuzování vlivů na životní prostředí bylo zahájeno před 11. prosincem 2009.
Finanční nástroje
Vedle administrativních nástrojů byly pro zlepšování kvality ovzduší v Olomouckém kraji uplatňovány rovněž finanční nástroje. Jednalo se především o: 1. Operační program Životní prostředí 2. Operační program Doprava 3. Program zelená úsporám 4. Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007-2013 Operační program Životní prostředí Operační program Životní prostředí (OPŽP) je jedním z dotačních programů, který umožňuje České republice čerpat prostředky Evropské unie na ochranu a zlepšování kvality životního prostředí. OPŽP je druhým největším operačním programem v České republice a v letech 2007 -2013 nabízí z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 mld. eur. Stránka | 9
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Operační program připravilo Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí. Finanční prostředky jsou určeny na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech, tzv. prioritních osách. Z hlediska zlepšování kvality ovzduší Olomouckého kraje je důležitá zejména Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí. Cílem této oblasti je zlepšit nebo udržet kvalitu ovzduší a snížit emise základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití nových, šetrných způsobů výroby energie včetně obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. V rámci prioritní osy 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí byly v rámci Olomouckého kraje podpořeny 3 projekty. Jednalo se o následující projekty: 1. Snížení emisí VOC z objektu č.31 ve společnosti FARMAK, a.s. (výše podpory 2,3 mil Kč) 2. Zlepšení tepelně technických vlastností objektu ZŠ v obci Olšany u Prostějova (výše podpory 3,3 mil Kč) 3. Realizace technologické jednotky na snižování emisí VOC ve společnosti Meopta-optika, s.r.o. (výše podpory 1,6 mil. Kč) Prioritní osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie je pak zaměřena na udržitelné využívání zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů energie, a prosazování úspor energie. Dlouhodobým cílem OPŽP je totiž zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny a tepla a efektivnější využití odpadního tepla (zateplení škol, školek, veřejných budov). V rámci Prioritní osy 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie bylo rámci Olomouckého kraje podpořeno celkem 60 projektů.
Operační program Doprava Operační program Doprava (OPD) je finanční nástroj pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie určených na rozvoj dopravní infrastruktury v České republice. OPD je pro programové období EU 2007–2013 v rámci celé ČR největším operačním programem. Jeho celková alokace je 5,774 miliardy EUR (až cca 150 mld. Kč), což představuje přibližně 22 % ze všech prostředků určených České republice z fondů EU pro toto období. OPD je financován ze dvou evropských zdrojů, a to z Fondu soudržnosti (FS) a z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Národní spolufinancování projektů je zajišťováno ze zdrojů státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva dopravy. Zprostředkovatelem programu je Státní fond dopravní infrastruktury. Operační program Doprava má celkem 7 prioritních os. V rámci Operačního programu Doprava (2007-2013) je možno žádat dotace na modernizace silnic I. třídy, na výstavbu obchvatů měst a realizaci technických opatření, která povedou k minimalizaci vlivu již dokončených staveb na životní prostředí. Také je možné podpořit zkvalitňování multimodální nákladní přepravy. V rámci operačního programu doprava bylo v Olomouckém kraji podpořeno celkem 5 projektů zaměřených zejména na železnice. Jednalo se o následující projekty: 1. Silnice I/44 Červenohorské sedlo – sever 2. Rekonstrukce železniční stanice Přerov 3. GSM-R v úseku Ostrava – státní hranice SR a Přerov – Česká Třebová 4. Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk 5. Rekonstrukce koleje Nezamyslice - Pivín
Zelená úsporám Stránka | 10
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
Program Zelená úsporám představoval od poslední aktualizace PZKO nejvýznamnější finanční nástroj ke zlepšování kvality ovzduší. Program je zaměřen na podporu instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, ale také investic do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V Programu je podporováno kvalitní zateplování rodinných domů a bytových domů, náhrada neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také výstavba v pasivním energetickém standardu. Podpora v rámci programu Zelená úsporám je nastavena tak, aby prostředky mohly být čerpány v průběhu celého období od vyhlášení programu do 31. prosince 2012. V současné době již nové projekty v rámci tohoto programu nejsou přijímány, jelikož byl vyčerpán finanční limit tohoto programu. Probíhá však ještě dodatečný příjem již jednou prověřených žádostí , které žadatelé nestihli nebo nemohli předat SFŽP v termínu do 29.10.2010. Počet takovýchto žádostí zaregistrovaných v období od 1.1. 2012 do 18.6. 2012 v rámci Olomouckého kraje činí 45 projektů (v rámci celé ČR pak 590 projektů). Vzhledem ke skutečnosti, že příjem žádostí končí až 30.6.2012 a jejich postupná kontrola a zápisy do systému budou prováděny ještě v následujícím měsíci, může počet projektů ještě mírně vzrůst. V rámci programu Zelená úsporám bylo na území Olomouckého kraje do 31.12.2011 schváleno celkem 4974 žádostí o podporu (v celé ČR bylo schváleno 72783 žádostí), přičemž jejich celková finanční podpora činila 1 299 370 776,- Kč (v celé ČR činila 19 826 855 411,- Kč). Realizace projektů znamená v rámci Olomouckého kraje k úsporu tepla na vytápění v hodnotě 81.823.632 kWh/rok a produkci tepla z alternativních zdrojů v hodnotě 415 513 250 kWh/rok. Celkový přehled schválených žádostí v rámci celé ČR a v rámci Olomouckého kraje, celková podpora v Kč a dosažené úspory tepla a jejich srovnání jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech.
Stránka | 11
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Tabulka 1: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR k 31.12.2011
Oblast podpory/ typ nemovitosti A1 N P RD A2 N RD B N RD C11 N P RD C12 N RD C21 N RD C22 N RD C31 N P RD C32 N P RD Celkový součet
Počet žádostí 17 214 1 363 2 070 13 781 23 169 1 627 21 542 471 8 463 7 597 54 4 7 539 2 430 7 2 423 858 1 857 2 583 7 2 576 12 872 121 67 12 684 5 589 22 8 5 559 72 783
Celková podpora [Kč] 12 671 205 499 1 908 001 352 6 202 855 743 4 560 348 404 4 306 019 790 957 593 083 3 348 426 707 178 446 281 45 430 000 133 016 281 739 934 138 9 794 222 1 432 000 728 707 916 178 066 706 938 275 177 128 431 85 734 916 230 000 85 504 916 201 430 833 4 507 000 196 923 833 911 254 728 56 313 843 65 566 285 789 374 600 554 762 520 17 040 025 7 843 500 529 878 995 19 826 855 411
Úspora tepla na vytápění -1 [kWh.rok ] 841 467 748 151 722 497 344 293 406 345 451 845 379 555 190 97 227 514 282 327 676 8 458 076 1 636 037 6 822 039
1 229 481 014
Součet z Produkce tepla z OZE [kWh.rok-1]
256 906 780,2 5 190 351,4 557 147,5 251 159 281,3 48 406 245,0 402 207,6 48 004 037,4 12 074 452,6 17 735,0 12 056 717,6 49 258 056,7 419 807,1 48 838 249,6 32 708 842,0 2 140 434,0 2 759 754,0 27 808 654,0 16 158 873,0 520 196,0 256 363,0 15 382 314,0 415 513 249,5
Legenda: A1 - celkové zateplení A2 - částečné zateplení B - výstavba v nízkoenergetickém standardu C11 - výměna neekologického vytápění nízkoenergetickými zdroji na biomasu C12 - výměna neekologického vytápění účinnými tepelnými čerpadly C21 - instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu do novostaveb C22 - instalace účinných tepelných čerpadel do novostaveb C31 - solární systémy pro přípravu teplé vody C32 - solární systémy pro přípravu teplé vody a přitápění N - bytové domy nepanelové P - bytové domy panelové RD - rodinné domy
Stránka | 12
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Tabulka 2: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v Olomouckém kraji k 31.12.2011
Oblast podpory/ typ nemovitosti
Počet žádostí
A1 N P RD A2 N RD B RD C11 N P RD C12 RD C21 RD C22 RD C31 N P RD C32 N RD Celkový součet
1 168 70 117 981 1 689 118 1 571 33 33 512 1 2 509 81 81 62 62 97 97 1 018 7 14 997 314 1 313 4 974
Celková podpora [Kč] 792 495 816 94 043 124 384 466 145 313 986 547 309 801 760 56 499 580 253 302 180 9 528 400 9 528 400 52 053 292 190 000 362 000 51 501 292 6 015 430 6 015 430 6 191 251 6 191 251 7 295 140 7 295 140 86 039 485 1 545 004 21 170 000 63 324 481 29 950 202 190 000 29 760 202 1 299 370 776
Úspora tepla na vytápění -1 [kWh.rok ] 53 176 652 7 773 818 22 233 126 23 169 708 28 163 892 5 779 388 22 384 504 483 088 483 088
81 823 632
Součet z Produkce tepla z OZE [kWh.rok-1]
19 910 450,8 48 886,5 183 362,0 19 678 202,3 1 647 554,4 1 647 554,4 743 602,0 743 602,0 5 205 245,7 5 205 245,7 3 129 483,0 58 779,0 830 756,0 2 239 948,0 908 570,0 5 276,0 903 294,0 31 544 905,9
Legenda: A1 - celkové zateplení A2 - částečné zateplení B - výstavba v nízkoenergetickém standardu C11 - výměna neekologického vytápění nízkoenergetickými zdroji na biomasu C12 - výměna neekologického vytápění účinnými tepelnými čerpadly C21 - instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu do novostaveb C22 - instalace účinných tepelných čerpadel do novostaveb C31 - solární systémy pro přípravu teplé vody C32 - solární systémy pro přípravu teplé vody a přitápění N - bytové domy nepanelové P - bytové domy panelové RD - rodinné domy
Stránka | 13
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 1: Počet schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR k 31.12.2011 podle oblasti podpory, srovnání ČR a Olomoucký kraj
25 000
počet žádostí
20 000
15 000 ČR OLK
10 000
5 000
0 A1
A2
B
C11
C12
C21
C22
C31
C32
oblast podpory
Vyhodnocení úspory tepla na vytápění v rámci celé České republiky a v rámci Olomouckého kraje uvádějí následující tabulky a grafy. Tabulka 3: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR a Olomouckém kraji k 31.12.2011
Oblast podpory /typ nemovitosti
Počet žádostí Olomoucký kraj
ČR
Úspora tepla na vytápění -1 [kWh.rok ]
Celková podpora [Kč]
ČR
Olomoucký kraj
ČR
Olomoucký kraj
A1/N
1 363
70
1 908 001 352
94 043 124
151 722 497
7 773 818
A1/P
2 070
117
6 202 855 743
384 466 145
344 293 406
22 233 126
A1/RD
13 781
981
4 560 348 404
313 986 547
345 451 845
23 169 708
A2/N
1 627
118
957 593 083
56 499 580
97 227 514
5 779 388
A2/RD
21 542
1 571
3 348 426 707
253 302 180
282 327 676
22 384 504
8
0
45 430 000
0
1 636 037
0
463
33
133 016 281
9 528 400
6 822 039
483 088
B/N B/RD
Stránka | 14
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 2: Celková podpora schválených žádostí - srovnání ČR a Olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti
7 000 000 000 6 000 000 000
podpora v Kč
5 000 000 000 4 000 000 000
ČR OLK
3 000 000 000 2 000 000 000 1 000 000 000 0 A1/N
A1/P
A1/RD
A2/N
A2/RD
B/N
B/RD
oblast podpory/typ nemovitosti
Obrázek 3: Úspora tepla na vytápění - srovnání ČR a olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti
400 000 000 350 000 000
úspora tepla v kWh/rok
300 000 000 250 000 000 ČR
200 000 000
OLK
150 000 000 100 000 000 50 000 000 0 A1/N
A1/P
A1/RD
A2/N
A2/RD
B/N
B/RD
oblast podpora/typ nemovitosti
Stránka | 15
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
Vyhodnocení finanční podpory pro vybudování obnovitelných zdrojů energie (OZE) a produkce tepla z obnovitelných zdrojů energie v rámci celé České republiky a v rámci Olomouckého kraje uvádějí následující tabulky a grafy. Tabulka 4: Přehled schválených žádostí Programu Zelená úsporám v ČR a Olomouckém kraji k 31.12.2011
Oblast podpory/ typ nemovitosti
Počet žádostí Olomoucký kraj
ČR C11/N C11/P C11/RD C12/N C12/RD C21/N C21/RD C22/N C22/RD
Celková podpora [Kč]
54
1
ČR 9 794 222
Olomoucký kraj
Součet z Produkce tepla z OZE [kWh.rok-1] ČR
1 020 000
5 190 351,4
405 000
Olomoucký kraj 48 886,5
4
2
1 432 000
557 147,5
183 362,0
7 539
509
728 707 916
76 615 053 251 159 281,3
19 678 202,3
7
0
938 275
402 207,6
0,0
2 423
81
177 128 431
48 004 037,4
1 647 554,4
1
0
230 000
17 735,0
0,0
857
62
85 504 916
8 114 787
12 056 717,6
743 602,0
7
0
4 507 000
490 000
419 807,1
0,0
2 576
97
196 923 833
10 734 145
48 838 249,6
5 205 245,7
6 831 668
C31/N
121
7
56 313 843
970 000
2 140 434,0
58 779,0
C31/P
67
14
65 566 285
2 705 000
2 759 754,0
830 756,0
12 684
997
789 374 600
64 498 702
27 808 654,0
2 239 948,0
C32/N
22
1
17 040 025
2 085 000
520 196,0
5 276,0
C32/P
8
0
7 843 500
256 363,0
0,0
5 559
313
529 878 995
15 382 314,0
903 294,0
C31/RD
C32/RD
34 867 372
Stránka | 16
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 4: Celková podpora schválených žádostí - srovnání ČR a Olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti
800 000 000 700 000 000
podpora v Kč
600 000 000 500 000 000 ČR
400 000 000
OLK
300 000 000 200 000 000 100 000 000 0
oblast podpory/typ nemovitosti
Obrázek 5: Součet z produkce tepla z OZE - srovnání ČR a Olomoucký kraj, podle oblasti podpory a typu nemovitosti
produkce tepla z OZE v kWh/rok
300 000 000,0
250 000 000,0
200 000 000,0 ČR
150 000 000,0
OLK
100 000 000,0
50 000 000,0
0,0
oblast podpory/typ nemovitosti
Stránka | 17
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007-2013 Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko je určen pro české kraje Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský, z polské strany jde o regiony jeleniogórsko-wałbrzyského, opolského, rybnicko-jastrzębského a bielsko-bialského. Pro českou stranu je z fondů EU plánováno 103,68 mil. € (cca 2,92 mld. Kč). Operační program má celkem 4 prioritní osy. Z hlediska možného vlivu na zlepšení kvality ovzduší je významná prioritní osa 1 Posilování dostupnosti, ochrana životního prostředí a prevence rizik. V rámci této prioritní osy je možno žádat mimo jiné o podporu na projekty modernizace a rozvoje dopravní infrastruktury lokálního a regionálního významu v příhraničí, zásobování energiemi a podpora využívání obnovitelných zdrojů energií, řešení rizik životního prostředí a podobně.
3.2.1.2. Opatření na regionální úrovni (Olomoucký kraj) Opatření na regionální úrovni jsou většinou prováděna v úzké součinnosti a v návaznosti na opatření na národní a mezinárodní úrovni. Realizovaná opatření vyplývají ze strategických dokumentů vypracovaných v souladu s požadavky národní legislativy. Ze strategických dokumentů ke zlepšení kvality ovzduší v Olomouckém kraji mají pro zlepšování kvality ovzduší významný vliv především: 1. Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj 2. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje Podpůrnými dokumenty na krajské úrovni jsou Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje, Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji, Regionální inovační strategie a inovační potenciál Olomouckého kraje, Územní energetická koncepce Olomouckého kraje, Koncepce environmentálního výchovy a osvěty Olomouckého kraje.
Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj Cílem krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj je zajistit na celém území Olomouckého kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). V souladu s výše uvedeným zákonem obsahuje krajský program ke zlepšení kvality ovzduší popis stavu ovzduší v kraji s vymezením jednotlivých znečišťovatelů, příslušných orgánů ochrany ovzduší i způsob sledování stavu ovzduší v kraji. Pro dosažení vymezeného cíle jsou stanoveny jednotlivé priority, které jsou podrobně popsány v uvedeném koncepčním dokumentu. Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj byl vydán nařízením Olomouckého kraje č. 3/2009 ze dne 5.11.2009.
Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje Základním cílem Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje je omezování emisí těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k překračování imisních limitů Stránka | 18
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ nedochází. Krajský program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje byl zpracován v roce 2003. Z hlediska jednotlivých opatření byly na regionální úrovni uplatňovány zejména legislativní nástroje, dále pak rovněž ekonomické, technické a informační nástroje. Z legislativních nástrojů byly KÚ Olomouckého kraje uplatňovány zejména zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí. V rámci řízení dle výše uvedených zákonů byly uplatňovány požadavky na připojení u nových záměrů na centrální rozvodné sítě tepla, požadavky na co nejšetrnější technologii u nových záměrů nebo požadavky na omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů emisí. Při procesu udělování integrovaných povolení u vybraných zařízení, byly v souladu se zákonem č.76/2002 Sb., o integrované prevenci KÚ Olomouckého stanovována zpřísňující opatření pro nejvýznamnější zdroje emisí. Z ekonomických nástrojů je možno uvést dotační titul Olomouckého kraje na realizaci energeticky úsporných opatření na objektech bydlení na území Olomouckého kraje. V rámci uvedeného dotačního programu poskytl Olomoucký kraj v letech 2009 – 2011 ze svého rozpočtu částku 24,5 mil. Kč. Výše uvedené finanční prostředky byly použity v souladu se schválenými podmínkami zejména na výměnu oken (cca 90%), v menší míře pak rovněž na zateplení obvodových plášťů budov. Celkem bylo podpořeno 1307 žadatelů o dotace. Uvedené opatření představuje celkovou roční úsporu energie ve výši cca 1400 GJ. Z technických nástrojů je možno zmínit postupnou rekonstrukci budov ve vlastnictví OLK jako jsou nemocnice, školy a další s využitím zásad dosažení co nejvyšších úspor v energiích a dosažení minimalizace tepelných ztrát. OLK rovněž v rámci svých vyjádření podporuje projekty zateplení ostatních veřejných budov. Z dalších aktivit je možno uvést podporu imisního monitoringu v Olomouckém kraji.
3.2.1.3. Opatření na lokální úrovni (obce) Opatření na lokální úrovni jsou prováděna většinou v návaznosti na opatření na národní a regionální úrovni. Na úrovni jednotlivých obcí jsou využívány možnosti, které jim poskytuje národní legislativa a rovněž finanční nástroje jako například dotační programy na národní nebo regionální úrovni. V mnoha případech obce rovněž pro zlepšování kvality ovzduší ve svém zájmovém území vytvářejí vlastní legislativní nástroje např. ve formě obecně závazných vyhlášek nebo vlastní finanční nástroje jako jsou půjčky nebo dotace pro občany. Ze strategických dokumentů jsou na lokální úrovni zpracovány Programy ke zlepšení kvality ovzduší v městech Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk a Hranice. Z hlediska jednotlivých opatření ke zlepšování kvality ovzduší před zpracováním aktualizace programu ke zlepšování kvality ovzduší, která byla na lokální úrovni aplikována ve velkém množství obcí, lze uvést zejména: Rozvoj environmentálně příznivé infrastruktury – v rámci Olomouckého kraje je plynofikováno od 90- tých let velké množství obcí. V současné době se jedná spíše už pouze o budování nových přípojek a plynofikaci vybraných lokalit pro výstavbu individuálního bydlení. V mnoha obcích je
Stránka | 19
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ však plyn využíván jen velice limitovaně z důvodu vyšší ceny plynu v porovnání s jinými environmentálně méně příznivými druhy paliv. Úspory tepla a ekologizace zdrojů znečišťování ovzduší – řada obcí provedla zateplení budov ve svém majetku a rovněž rekonstrukci nebo výměnu energetických zdrojů v těchto budovách. Informační kampaně – řada obcí provádí pro občany informační kampaně ke zlepšování kvality ovzduší, zejména před a v průběhu topné sezóny. Jedná se o informace pro podporu spalování environmentálně příznivých druhů paliv a o dopadech znečištěného ovzduší na lidské zdraví, ale také informační akce podporující environmentálně šetrnou dopravu. Obecně závazné obecní vyhlášky - obecní vyhlášky stanovují přípustné druhy paliv k vytápění objektů nebo zákaz spalování nevhodných paliv, ale také upravují přepravu sypkých materiálů po komunikacích na území obcí. Podpora městské hromadné dopravy – Prakticky všechna nejvýznamnější města nacházející se v rámci Olomouckého kraje podporují rozvoj městské hromadné dopravy. Řada obcí informuje své občany o kvalitě ovzduší v obci, zejména s důrazem na situace se zhoršenými rozptylovými podmínkami. Z množství dalších opatření, která byla na lokální úrovni ke zlepšení kvality ovzduší přijata, lze dále zmínit čištění povrchu komunikací a akce pro zvýšení plynulosti dopravy, omezování automobilové dopravy a podporu budování cyklostezek, kontroly malých zdrojů znečišťování ovzduší nebo opatření proti prašnosti cílenou výsadbou zeleně.
3.2.1.4. Opatření na úrovni nejvýznamnějších zdrojů znečišťování ovzduší Olomoucký kraj nepatří v rámci ČR mezi oblasti s významným soustředěním průmyslu. Průmyslová výroba a energetika jsou v rámci Olomouckého kraje soustředěny do významných měst - Olomouce, Prostějova a Přerova. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví v kraji patří tradičně potravinářský průmysl, textilní a oděvní průmysl a výroba strojů a zařízení. Nejvíce problematickým polutantem v Olomouckém kraji jsou tuhé znečišťující látky, které způsobují na území kraje zejména při nepříznivých rozptylových podmínkách překračování nejvyšších přípustných imisních koncentrací v ukazateli suspendované částice frakce PM10. Významnými polutanty jsou rovněž oxidy dusíku a těkavé organické látky, které představují prekurzory tvorby přízemního ozónu. Pro snížení emisní zátěže a na ně navazující imisní zátěže hrají významnou roli rovněž opatření na nejvýznamnějších zdrojích emisí. V rámci zpracování aktualizace Programu pro zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj byly osloveni s žádostmi o informace ohledně snižování emisí provozovatelé nejvýznamnějších zdrojů znečišťování ovzduší v Olomouckém kraji. Jedná se o: ADM Prague s.r.o. Agrodružstvo Tištín Armádní Servisní, příspěvková organizace Bioplyn Třeština s.r.o. BOHEMIA ASFALT, s.r.o. CARMAN, a.s. Stránka | 20
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Cement Hranice a.s. CNM textil a.s. Cukrovar Vrbátky a.s. Česko-slezská výrobní, a.s. Dalkia Česká republika, a.s. FARMAK, a.s. FOUNDEIK, s.r.o. GRANITOL, a.s. Henniges Hranice, s.r.o. Invensys Appliance Controls s.r.o. Litovelská cukrovarna, a.s. M.L.S. Holice, spol. s r.o. Meopta - optika, s.r.o. Metso Minerals, s.r.o. Moravské železárny, a.s. MORAVSKÝ LIHOVAR KOJETÍN a.s. OP papírna, s.r.o. Pars nova a.s. PRECHEZA a.s. SLÉVÁRNA ANAH Prostějov, s.r.o. SPH-SLUŽBY, s.r.o. Statek Kostelec na Hané, a.s. Talorm a.s. TONDACH Česká republika s.r.o. TOUAX s.r.o. UNEX a.s. UNEX Slévárna, s.r.o. VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. VELOSTEEL TRADING, a.s. Wienerberger cihelna Jezernice, spol. s r.o. ZD Bohuňovice s.r.o. Lze konstatovat, že v období od poslední aktualizace programu ke zlepšování kvality ovzduší došlo u významných zdrojů emisí k realizaci dalších opatření ke snížení množství emisí vnášených do vnějšího ovzduší. Významná byla zejména investiční opatření u největších průmyslových podniků jako jsou Cement Hranice a.s. nebo Precheza a.s.
Stránka | 21
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Přehled realizovaných opatření na jednotlivých úrovních je zpracován formou tabulek reflektujících požadavky uvedené v příloze A k formuláři 7, který byl součástí tabulky k notifikaci dle článku 22 Směrnice 2008/50/ES.
KPZKO_OLK_G_realiz _opatr_final.xls
Legenda k tabulkám: a. Pořadové číslo opatření b. Srozumitelný název opatření c. Stručný a výstižný popis opatření, zhodnocení přínosu opatření d. Správní úroveň, která rozhodla a zodpovídá za realizované opatření: "A": lokální; "B": regionální; "C": národní e. Kódy druhu opatření: "A": ekonomické/finanční; "B": technické; "C": vzdělávací/informační; "D": jiné f. "A"= ano; "N"= ne. Regulace=usměrňování, úprava, řízení; udržování sledované veličiny na hodnotě přibližně stejné, nebo měnící se podle určitých podmínek či pravidel. g. Kdy opatření nabylo účinnosti, případně v jakém časovém horizontu bude přijaté opatření dokončeno a nabude účinnosti: "A": krátkodobý; "B": střednědobý (cca 1 rok); "C": dlouhodobý h. Sektor, na který je opatření cíleno: "A": doprava; "B": průmysl a energetika; "C": zemědělství; "D": obchodní a bytové zdroje (lokální topeniště); "E": jiné i. Územní rozsah dotčených zdrojů: lokální, aglomerace MSK, celá ČR
Stránka | 22
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ 3.2.2. Hodnocení účinnosti uvedených opatření 3.2.2.1. Odhad efektu z hlediska snížení emisí Z celkového pohledu na emisní situaci v České republice lze sledovat u všech hlavních znečišťujících látek stálý dlouhodobý trend snižování emisí. Přibližně od roku 2000 však můžeme zaznamenat u hlavních znečišťujících látek pouze mírný pokles emisí nebo jejich stagnaci. V roce 2010 pak v porovnání s rokem 2009 můžeme v rámci ČR zaznamenat vzrůst emisí oxidu uhelnatého a tuhých znečišťujících látek, který souvisí zejména s výrazným oživením hutního průmyslu po globální recesi. Chladnější zimní období pak bylo příčinou nárůstu emisí z vytápění domácností. Oproti tomu došlo v roce 2010 k výraznějšímu poklesu emisí z mobilních zdrojů, na němž se podílí zejména vyšší tempo obměny vozového parku. Situace v poklesu emisí během posledních 20-ti let je patrná z následujícího obrázku. Obrázek 6: Celkové emise základních znečišťujících látek v České republice v letech 1990 až 2010
Zdroj: ČHMÚ: ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2010
Stránka | 23
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
Zdroje emisí a jednotlivé druhy znečišťujících látek v rámci Olomouckého kraje se odvíjí od charakteru kraje, který je průmyslovo-zemědělský. Ekonomika hanáckých okresů je stabilnější a rozmanitá, okres Jeseník a severní část okresu Šumperk však patří k ekonomicky slabším regionům. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví v kraji patří potravinářský průmysl, textilní a oděvní průmysl a výroba strojů a zařízení. Průmyslová výroba a energetika jsou soustředěny zejména do oblasti Olomouce, Prostějova a Přerova. Jižní a centrální část kraje patří mezi oblasti s rozvinutou zemědělskou výrobou. Významný podíl na znečišťování ovzduší Olomouckého kraje mají mobilní zdroje znečišťování ovzduší. Z celkových národních emisí bylo za rok 2010 (novější data o emisích zatím nejsou k dispozici) na ploše Olomouckého kraje vyprodukováno 5,6% tuhých znečišťujících látek, 2,6% oxidu siřičitého, 4,4% oxidů dusíku, 4,1% oxidu uhelnatého, 5,6% těkavých organických látek a 6,4% amoniaku. Z hlediska trendu vývoje emisí za roky 2008 až 2010 lze v rámci Olomouckého kraje pozorovat trend snižování množství emisí shodný s vývojem v rámci celé ČR. Došlo k výraznému snížení emisí těkavých organických látek, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku. V případě oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek můžeme pozorovat určitou stagnaci v množství vyprodukovaných emisí, v případě emisí amoniaku po jejich vzrůstu v roce 2009 pak mírný pokles emisí v roce 2010. Obrázek 7: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji v letech 2008 až 2010 Emise REZZO 1 - 4 v Olomouckém kraji
4358,3 4451,5 3514,7
NH3
8446,1 9074,4 9396,6
VOC
16235,7
CO
2010
18270,7 19269,2
2009
10430,5 10999,2 11667,3
NOx
2008
4443,1 4577,3 4354,2
SO2
3517,0 3472,9 3762,2
TZL 0,0
5000,0
10000,0
15000,0
20000,0
25000,0
tuny/rok
S ohledem na dlouhodobý stav kvality ovzduší v rámci Zóny Olomoucký kraj byly Programem ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni Zóny Olomoucký kraj stanoveny jako priority: 1. Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 2. Snížení emisí oxidů dusíku (NOx) 3. Snížení emisí těkavých organických látek (VOC) Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Imisní zátěž suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 představuje nejvýznamnější problém kvality ovzduší Olomouckého kraje. Imisní limit 24hodinové koncentrace PM10 (36. nejvyšší 24h koncentrace) byl v roce 2010 překročen na 60,12% území Olomouckého kraje. Příčinu této imisní zátěže představují zdroje emise tuhých znečišťujících látek (TZL). Pokud se podíváme na zdroje emisí Stránka | 24
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ TZL v rámci Olomouckého kraje, je jejich nejvýznamnějším zdrojem doprava (REZZO 4), která v rámci Olomouckého kraje v roce 2010 vyprodukovala 1886,3 tuny. Významným zdrojem emisí TZL jsou rovněž malé zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 3), zejména pak lokální topeniště, které vyprodukovaly v roce 2010 celkem 1188,6 tun. V porovnání s uvedenými zdroji jsou v rámci Olomouckého kraje relativně méně významné střední zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 2), které v roce 2010 vyprodukovaly 203,7 tun, a velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1), které v roce 2010 vyprodukovaly 238,4 tuny. Snížení emisí oxidů dusíku Emise oxidů dusíku představují v rámci Olomouckého kraje problém zejména jako prekurzor tvorby přízemního ozonu, jehož cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí byl v roce 2010 překročen na 27,03% území Olomouckého kraje. Nejvýznamnějším zdrojem emisí NOx v rámci Olomouckého kraje je doprava (REZZO 4), která na území Olomouckého kraje v roce 2010 vyprodukovala 7050,8 tun. Významným zdrojem emisí NOx jsou rovněž velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1), které v roce 2010 vyprodukovaly 2708,8 tun. V porovnání s uvedenými zdroji jsou relativně málo významné malé zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 3), které v roce 2010 vyprodukovaly 424,9 tun, a střední zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 2), které vyprodukovaly v roce 2010 celkem 246 tun. Snížení emisí těkavých organických látek Emise VOC představují v rámci Olomouckého kraje problém zejména jako prekurzor tvorby přízemního ozonu, jehož cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí byl v roce 2010 překročen na 27,03% území Olomouckého kraje. Zdaleka nejvýznamnějším zdrojem emisí těkavých organických látek v rámci Olomouckého kraje jsou malé zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 3), které v roce 2010 vyprodukovaly 5462,3 tun. Významným zdrojem emisí VOC je rovněž doprava (REZZO 4), která v rámci Olomouckého kraje v roce 2010 vyprodukovala 2194,8 tun. V porovnání s uvedenými zdroji jsou v rámci Olomouckého kraje relativně málo významné velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1), které v roce 2010 vyprodukovaly 567 tun a střední zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 2), které vyprodukovaly v roce 2010 celkem 222 tun. Trendy vývoje množství emisí vyprodukovaných v rámci Olomouckého kraje od poslední aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni Zóny Olomoucký kraj jsou po jednotlivých druzích zdrojů znečišťování ovzduší uvedeny v následujících grafech.
Stránka | 25
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 8: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 1 v letech 2008 až 2010 Emise REZZO 1 v Olomouckém kraji
0,6
NH3
1031,8 1072,3 567,0 572,2 625,3
VOC
CO
1882,1
2127,6
2010
2157,0
2009
NOx
2408,6
2708,8
2008
2838,3 2964,1
SO2
2967,1
3182,8
238,4 211,4 252,4
TZL 0,0
500,0
1000,0
1500,0
2000,0
2500,0
3000,0
3500,0
tuny/rok
Obrázek 9: Celkové emise základních znečišťujících látek v olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 2 v letech 2008 až 2010 Emise REZZO 2 v Olomouckém kraji
0,0
NH3
629,6
735,6
222,0 198,2 245,7
VOC
248,8 266,0 279,3
CO
246,0 237,0
NOx
196,9 211,7
SO2
203,7
TZL 0,0
100,0
200,0
2010 2009 2008
301,6
247,5 283,0 300,0
625,9 400,0
500,0
600,0
700,0
800,0
tuny/rok
Stránka | 26
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 10: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 3 v letech 2008 až 2010 Emise REZZO 3 v Olomouckém kraji
NH3
4234,3
2655,0
1572,8
5462,3 5605,4 5648,5
VOC
CO
3874,3
3329,6 3411,9
2010 2009
424,9 369,1 369,0
NOx
2008 1245,6 1144,9 1101,5
SO2
1188,6 1053,2 1058,9
TZL 0,0
1000,0
2000,0
3000,0
4000,0
5000,0
6000,0
tuny/rok
Obrázek 11: Celkové emise základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji ze zdrojů REZZO 4 v letech 2008 až 2010 Emise REZZO 4 v Olomouckém kraji
123,4 135,1 134,0
NH3
2194,8 2698,6 2877,1
VOC
9985,0
CO 7050,8
NOx
2010
12793,0 13421,0
2009
7984,5 8158,4
2008
36,5 37,9 38,1
SO2
1886,3 1925,3 1825,0
TZL 0,0
2000,0
4000,0
6000,0
8000,0
10000,0
12000,0
14000,0
16000,0
tuny/rok
Nejvíce problematickým polutantem v Zóně Olomoucký kraj jsou tuhé znečišťující látky. Ty způsobují na území kraje překračování nejvyšších přípustných imisních koncentrací v ukazateli suspendované částice frakce PM10 a významným způsobem se podílí na zařazení obcí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
Stránka | 27
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 12: Emise tuhých znečišťujících látek v letech 2001 až 2010 v Olomouckém kraji
Emise TZL v Zóně Olomoucký kraj letech 2001-2010 2500,0
tuny / rok
2000,0
velké zdroje střední zdroje
1500,0
malé zdroje doprava
1000,0 500,0 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Z hlediska dlouhodobého trendu na základě dat z let 2001 až 2010 lze v případě emisí tuhých znečišťujících látek v Olomouckém kraji pozorovat snižování emisí u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší. Naproti tomu lze pozorovat stagnaci v případě liniových zdrojů znečišťování (dopravy) a znepokojující trend nárůstu emisí z malých, zejména pak spalovacích, zdrojů znečišťování ovzduší. Nárůst procentuálního zastoupení malých stacionárních zdrojů (REZZO3) souvisí s faktorem zimního období, kdy jsou v případě tuhé zimy více v provozu lokální topeniště, ale rovněž s opětovným příklonem domácností k vytápění tuhými palivy z ekonomických důvodů. Obrázek 13: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích tuhých znečišťujících látek v letech 2004 - 2010 v OLK 2006
2004
velké zdroje 9%
velké zdroje 8%
střední zdroje 12%
doprava 53%
střední zdroje 13% doprava 55%
malé zdroje 26%
malé zdroje 24%
2010
2008
velké zdroje 7%
velké zdroje 7%
střední zdroje 17%
doprava 48%
střední zdroje 6%
doprava 53% malé zdroje 34% malé zdroje 28%
Je třeba konstatovat, že mezi množstvím produkovaných emisí tuhých znečišťujících látek a imisními koncentracemi suspendovaných částic frakce PM10 není vždy přímá korelace. Při srovnání množství Stránka | 28
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ emisí s imisními koncentracemi PM10 v uplynulých letech lze pozorovat, že i při nižších emisích TZL není při nepříznivých rozptylových a meteorologických podmínkách zajištěna dostatečná kvalita ovzduší a ani regulace významných zdrojů znečišťování ovzduší v těchto obdobích nepříznivou situaci nevyřeší (např. úvod r.2010). Naproti tomu v některých letech i při vyšším množství emisí byla kvalita ovzduší uspokojivá (např. r. 2008). Stávající opatření v oblasti ochrany ovzduší u zdrojů emisí nejsou účinná do té míry, aby celoročně zajistila kvalitu ovzduší pod hodnotami platných imisních limitů. Jedná o dlouhodobý problém, který je dán nejen ekonomickým charakterem kraje, ale v případě Olomouckého kraje pak rovněž geomorfologickou charakteristikou území a na ni navazujícími rozptylovými a meteorologickými podmínkami v daném čase. Významnou úlohu v imisních charakteristikách Olomouckého kraje hraje dálkový transport znečišťujících látek ze sousedního Moravskoslezského kraje charakterizovaného vysokou koncentrací těžkého průmyslu. Na území Olomouckého kraje se toto znečištění dostává přes Moravskou bránu. Moravskou bránou se pohybují větry zejména ve směrech severozápadním a jihovýchodním. Tomu pak odpovídá vysoká koncentrace škodlivin v oblasti Prostějova, Olomouce, Přerova a Hranic.
Stránka | 29
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ 3.2.2.2. Odhad efektu z hlediska dopadu na kvalitu ovzduší Z hlediska úrovně znečištění ovzduší na území Olomouckého kraje lze konstatovat, že Zóna Olomoucký kraj patří v rámci ČR mezi nadprůměrně znečištěné území a přes všechna přijatá a realizovaná opatření dochází na území Olomouckého kraje k plošnému překračování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí u suspendovaných částic velikostní frakce PM10 pro 24hodinové koncentrace PM10. Na území Olomouckého kraje dochází rovněž k překračování cílového emisního limitu pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren a překračování hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Vymezení plochy se zhoršenou kvalitou ovzduší na území Olomouckého kraje a rovněž České republiky jako celku, uvádí následující tabulka. Zdrojem dat jsou Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat roku 2008, 2009 a 2010, uveřejněné ve Věstnících MŽP č. 4/2010, č. 4/2011 a č. 2/2012. V tabulce není uvedeno procento území, na kterém došlo k překročení cílového imisního limitu pro arsen, lze však doplnit, že v rámci Olomouckého kraje k jeho překročení v roce 2010 nedošlo. Následující tabulky pak uvádějí procenta zájmového území, kde došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon a překročení hodnoty imisního limitu pro oxidy dusíku (NOx) a oxid siřičitý (SO2) a cílového imisního limitu pro troposférický ozon (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO) v procentech plochy národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO). Tabulka 5: Území, kde došlo k překročení hodnot imisních limitů pro PM10, NO2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací (v % plochy zóny/aglomerace)
Zóna/aglomerace Rok 2008 Zóna Olomoucký kraj Česká republika Rok 2009 Zóna Olomoucký kraj Česká republika Rok 2010 Zóna Olomoucký kraj Česká republika
PM10 (r IL)
PM10 (d IL)
NO2 (r IL)
Benzen (r IL)
Souhrn překročení IL
B(a)P
Souhrn překročení CIL (bez O3)
0,45
0,65 2,73
0,02 0,08
0,02
0,65 2,80
2,18 3,60
2,18 3,66
0,55
9,91 4,42
0,03
0,01
9,91 4,44
2,47 2,31
2,47 2,31
1,86
60,12 21,21
0,03
0,001
60,12 21,21
32,80 14,47
32,80 14,47
Zdroj: Věstníky MŽP č. 4/2010, č. 4/2011, č. 2/2012
Legenda: d IL… Imisní limit - aritmetický průměr/24h r IL… Imisní limit - aritmetický průměr/Kalendářní rok CIL… Cílový imisní limit PM10… Suspendované částice - částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % NO2… Oxid dusičitý B(a)P.. Benzo(a)pyren
Stránka | 30
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Podrobnou analýzu kvality ovzduší přinášejí následující obrázky. Obrázek 14: Území, kde došlo k překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví v ČR, rok 2008
Zdroj: Věstník MŽP 4/2010 Obrázek 15: Území, kde došlo k překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví v ČR, rok 2009
Zdroj: Věstník MŽP 4/2011
Stránka | 31
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 16: Území, kde došlo k překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví v ČR, rok 2010
Zdroj: Věstník MŽP 2/2012
Tabulka 6: Území, kde došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon (v % plochy zóny/aglomerace)
Zóna/aglomerace
Troposférický ozón
2008 Zóna Olomoucký kraj 2009 Zóna Olomoucký kraj 2010 Zóna Olomoucký kraj
99,72 84,99 27,03 Zdroj: Věstníky MŽP č. 4/2010, č. 4/2011, č. 2/2012
Tabulka 7: Překročení hodnoty imisního limitu pro oxidy dusíku (NOx) a oxid siřičitý (SO2) a cílového imisního limitu pro troposférický ozon (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO) v % plochy NP a CHKO
NP/CHKO 2008 CHKO Jeseníky CHKO Litovelské Pomoraví
SO2 (zimní průměr)
SO2 (r IL)
NOx (r IL)
Troposférický ozón (AOT40)
Souhrn překročení
-
-
5,5
100 94,1
100 94,2
Stránka | 32
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ 2009 CHKO Litovelské Pomoraví CHKO Jeseníky 2010 CHKO Litovelské Pomoraví CHKO Jeseníky
-
-
0,7 -
96,6 99,9
97,3 99,9
-
-
0,1 -
11,1 96,8
11,1 96,8
Zdroj: Věstníky MŽP č. 4/2010, č. 4/2011, č. 2/2012
Legenda: r IL… Imisní limit - aritmetický průměr/Kalendářní rok SO2… Oxid siřičitý NOx… Oxidy dusíku
Z výše uvedených tabulek lze na základě prezentovaných dat odvodit, že kvalitu ovzduší v zájmovém území nadále nepříznivě ovlivňují zejména suspendované částice frakce PM10 a polyaromatické uhlovodíky (benzo(a)pyren), dále pak v některých lokalitách rovněž troposférický ozón a oxid dusičitý. Z grafů uvedených v emisní analýze vyplývá, že v rámci Olomouckého nelze nalézt přímou úměru mezi množstvím vypuštěných emisí a kvalitou ovzduší vyjádřenou imisními koncentracemi sledovaných látek, resp. plochou území s překročením imisních limitů. Do tohoto vztahu vstupuje řada dalších faktorů, z nichž nejvýznamnější jsou meteorologické podmínky ve sledovaném období. Časový trend velikosti území s překročením imisního limitu denních koncentrací PM10 a ročních koncentrací benzo(a)pyrenu je zřejmý z následujících obrázků.
Stránka | 33
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 17: Trend velikosti plochy s překročením imisního limitu denních koncentrací PM10
2007
2008
2009
2010
Stránka | 34
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 18: Trend velikosti plochy s překročením imisního limitu ročních koncentrací benzo(a)pyrenu
Stránka | 35
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
2007
2008
2009
2010
Stránka | 36
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
Suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 Hlavním zdrojem emisí suspendovaných částic v ČR jsou průmyslové a domácí spalovací zdroje, doprava, fugitivní emise z průmyslu, báňská činnost a stavební práce. Suspendované částice vykazují významné zdravotní důsledky, které se projevují již při velmi nízkých koncentracích bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. Zdravotní rizika částic ovlivňuje jejich koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Mohou se podílet na snížení imunity, mohou způsobovat zánětlivá onemocnění plicní tkáně a oxidativní stres organismu. Dále zvýšené koncentrace přispívají i ke kardiovaskulárním chorobám a akutním trombotickým komplikacím. Při chronickém působení mohou způsobovat respirační onemocnění, snižovat plicní funkce a zvyšovat úmrtnost (snižují očekávanou délku života). V poslední době se ukazuje, že nejzávažnější zdravotní dopady (včetně zvýšené úmrtnosti) mají částice frakce PM2,5, popř. PM1, které se při vdechnutí dostávají do spodních částí dýchací soustavy. Prachové částice na sebe vážou těžké kovy a perzistentní organické látky, včetně karcinogenních, které mohou způsobovat i další zdravotní komplikace. V ČR je imisní limit vyjádřených jako PM10 pro 24hodinový průměr stanoven na 50 μg/m3 (tato hodnota nesmí být přitom překročena více než 35x za kalendářní rok) a pro celoroční průměr na 40 μg/m3. Z hlediska znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 v zájmovém území lze konstatovat, že představují jeden z hlavních problémů a překračování imisního limitu PM10 se stále významným způsobem podílí na zařazení obcí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na základě výše uvedených dat lze konstatovat, že v letech 2008-2010 došlo k nárůstu koncentrací PM10 v denních i ročních imisních charakteristikách. V roce 2010 došlo rovněž v Zóně Olomoucký kraj k rozšíření plochy území s nadlimitními 24 hodinovými koncentracemi suspendovaných částic frakce PM10. Imisní limit 24hodinové koncentrace PM10 (36. nejvyšší 24h koncentrace) byl v roce 2010 překročen v Olomouckém kraji překročen na 5 stanicích imisního monitoringu z celkového počtu 8 stanic. Jedná se o stanice imisního monitoringu: Bělotín (68 µg.m-3), Prostějov (67,2 µg.m-3), OlomoucVelkomoravská (61,1 µg.m-3), Přerov (65,2 µg.m-3), Dolní Studénky (65 µg.m-3). Imisní limit roční průměrné koncentrace PM10 nebyl v roce 2010 překročen v zájmovém území na žádné stanici imisního monitoringu. Z hlediska měření suspendovaných částic frakce PM2,5 lze konstatovat, že v roce 2010 probíhalo v rámci celé ČR měření na 38 lokalitách. V Olomouckém kraji probíhalo měření pouze na stanici imisního monitoringu Přerov. Průměrná roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM2,5 činila 28,6 µg.m-3, přičemž roční cílový imisní limit činí 25 µg.m-3. Zóna Olomoucký kraj se v rámci České republiky řadí s pohledu imisních koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 mezi oblasti nadlimitně zatížené. Svou roli hraje sousedství kraje s Aglomerací Moravskoslezský kraj, která je dlouhodobě nejvíce zatíženou oblastí v rámci České republiky. Nepříznivá imisní situace v zájmovém území představuje problém zejména epizodami smogových situací s nadlimitními koncentracemi suspendovaných částic v souvislosti s nepříznivými rozptylovými podmínkami. V roce 2010 byl vzestup koncentrací suspendovaných částic dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období na začátku (leden a únor) i ke konci roku (říjen a prosinec). Nárůst koncentrací PM10 byl v roce 2010 pravděpodobně způsoben i nejchladnější topnou sezónou za posledních 10 let.
Stránka | 37
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 19: Pole 36.nejvyšší 24hod. koncentrace PM10 a pole průměrné roční koncentrace PM10 v r. 2010
Zdroj: ČHMÚ: ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2010 Obrázek 20: Průměrné roční koncentrace PM10 na stanicích severní Moravy v letech 1996-2010
Zdroj: ČHMÚ: ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2010
Benzo(a)pyren Příčinou vnosu benzo(a)pyrenu do ovzduší, stejně jako ostatních polyaromatických uhlovodíků (PAH), jejichž je benzo(a)pyren hlavním představitelem, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních, tak i mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště (spalování uhlí), z mobilních zdrojů pak zejména vznětové motory spalující naftu. Přibližně 80–100 % PAH s pěti a více aromatickými jádry (tedy i benzo(a)pyren) je navázáno především na částice menší než 2,5 μm, tedy na tzv. jemnou frakci atmosférického aerosolu PM2,5 (sorpce na povrchu částic). Tyto částice přetrvávají v atmosféře poměrně dlouhou dobu (dny až týdny), což umožňuje jejich transport na velké vzdálenosti (stovky až tisíce km). U benzo(a)pyrenu, stejně jako u některých dalších polyaromatických uhlovodíků, jsou prokázány karcinogenní účinky na lidský organismus. V ČR je cílový imisní limit pro benzo(a)pyren jako celoroční průměr stanoven na 0,001 μg/m3.
Stránka | 38
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 21: Pole roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2010
Zdroj: ČHMÚ: ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2010
V roce 2010 byly koncentrace benzo(a)pyrenu sledovány pouze na 33 lokalitách v celé ČR, z toho na 23 lokalitách roční průměrné koncentrace překročily cílový imisní limit (1 ng.m-3). V rámci Olomouckého kraje jsou imisní koncentrace benzo(a)pyrenu sledovány na stanici imisního monitoringu Přerov. Roční průměrná koncentrace na lokalitě Přerov v roce 2010 činila 2,3 ng.m-3. Je třeba mít na zřeteli, že odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu je zatížen, ve srovnání s ostatními mapovanými látkami, největšími nejistotami, plynoucími z nedostatečné hustoty měření. Oxidy dusíku Hlavním zdrojem emisí oxidu dusíku v ČR představují silniční doprava a spalovací procesy ve stacionárních zdrojích. Při sledování a hodnocení kvality venkovního ovzduší se pod termínem oxidy dusíku NOx rozumí směs oxidu dusnatého NO a oxidu dusičitého NO2. Pozornost je věnována zejména NO2 z důvodu jeho negativního vlivu na lidské zdraví. Expozice zvýšeným koncentracím NO2 ovlivňuje plicní funkce a způsobuje snížení imunity. V ČR je imisní limit pro ochranu zdraví lidí (vyjádřených jako NO2) pro hodinový průměr stanoven na 200 μg/m3 (tato hodnota nesmí být přitom překročena více než 18x za kalendářní rok) a pro celoroční průměr na 40 μg/m3. Imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace je stanoven pro NOx pro celoroční průměr na 30 μg/m3.
Stránka | 39
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 22: Pole roční průměrné koncentrace NO2 v roce 2010
Zdroj: ČHMÚ: ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2010
K překročení ročního imisního limitu oxidu dusičitého pro zdraví lidí dochází v rámci ČR pouze na omezeném počtu stanic, a to na dopravně exponovaných lokalitách aglomerací a velkých měst. Imisní limit pro krátkodobou imisní koncentraci oxidu dusičitého ani imisní limit pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého nebyl v roce 2010 v Olomouckém kraji překročen na žádné měřící lokalitě. Všechna měřicí místa v ČR s vyššími hodnotami oxidu dusičitého jsou výrazně ovlivněná dopravou. Lze předpokládat, že k překročení imisních limitů může docházet i na dalších dopravně exponovaných lokalitách, kde není prováděno měření. Benzen Hlavním zdrojem benzenu v ČR představují silniční doprava a spalovací procesy ve stacionárních zdrojích. Benzen obsažený ve výfukových plynech je především nespálený benzen z paliva. Mezi nejvýznamnější škodlivé efekty expozice benzenu patří poškození krvetvorby a dále jeho karcinogenní účinky V ČR je imisní limit pro benzen pro celoroční průměr stanoven na 5 μg/m3.
Stránka | 40
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 23: Pole roční průměrné koncentrace benzenu v r. 2010
Zdroj: ČHMÚ: ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2010
Z hlediska imisí benzenu v zájmovém území lze konstatovat, že imisní limit nebyl v roce 2010 v Olomouckém kraji překročen. Nejvyšší naměřená roční průměrná koncentrace na lokalitě Přerov činila 2,2 µg.m-3. Troposférický ozón Z hlediska troposférického ozonu lze konstatovat, že troposférický ozon je sekundární znečišťující látkou v ovzduší, která nemá vlastní významný emisní zdroj. Vzniká za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou fotochemických reakcí zejména mezi oxidy dusíku, těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Zdrojem výše uvedených polutantů je zejména automobilová doprava. Ozon je velmi účinným oxidantem. Poškozuje převážně dýchací soustavu, způsobuje podráždění, morfologické, biochemické a funkční změny a snižuje obranyschopnost organismu. Je prokazatelně toxický i pro vegetaci. V ČR je cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro ozón pro maximální denní 8h klouzavý průměr stanoven na 120 μg/m 3, dlouhodobý imisní cíl AOT40 pro ochranu ekosystémů je stanoven na 6000 μg.m-3.h.
Stránka | 41
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 24: Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hod. klouzavého průměru koncentrace přízemního ozonu v průměru za 3 roky, 2008–2010
Zdroj: ČHMÚ: ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2010
Z hlediska imisí troposférického ozónu v zájmovém území, lze konstatovat, že na části zájmového území dochází k překračování stanoveného cílového imisního limitu pro troposférický ozón pro ochranu zdraví lidí. Koncentrace troposférického ozónu souvisí zejména s intenzitou slunečního záření a koncentrací prekurzorů ozonu v ovzduší. Nejméně zatížené jsou dopravní lokality ve městech, kde je ozon odbouráván chemickou reakcí s NO. Lze předpokládat, že koncentrace ozonu se nacházejí pod cílovým imisním limitem i v dalších dopravně zatíženějších městech, kde však z důvodu absence měření nelze pomocí stávající metodiky konstrukce map toto pravděpodobné snížení dokumentovat. Z hlediska cílového imisního limitu pro troposférický ozon (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace dochází v zájmovém území na většině velkoplošných chráněných území přírody k jeho překračování. Oxid siřičitý Hlavní zdroj emisí oxidu siřičitého v ČR představuje spalováním fosilních paliv, převážně uhlí a těžkých olejů, a tavení rud s obsahem síry. Oxid siřičitý má dráždivé účinky, při vysokých koncentracích může způsobit zhoršení plicních funkcí a změnu plicní kapacity. V ČR je imisní limit pro oxid siřičitý pro ochranu zdraví lidí pro hodinový průměr stanoven na 350 μg/m3 (tato hodnota nesmí být přitom překročena více než 24x za kalendářní rok) a pro 24 hodinový průměr na 125 μg/m3 (tato hodnota nesmí být přitom překročena více než 3x za kalendářní rok). Imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxid siřičitý jako roční průměr a zimní období je stanoven na 30 μg/m3.
Stránka | 42
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Obrázek 25: Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace oxidu siřičitého v roce 2010
Zdroj: ČHMÚ: ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2010
Z hlediska imisních limitů pro ochranu zdraví lidí nebyla v roce 2010 v Olomouckém kraji překročena hodnota imisního limitu pro průměrnou hodinovou koncentraci oxidu siřičitého ani pro 24hodinovou koncentraci oxidu siřičitého. Z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace nedošlo rovněž v zájmovém území k překročení imisního limitu pro roční průměrnou koncentraci. Oxid uhelnatý Hlavní zdroj emisí oxidu uhelnatého v ČR představuje nedokonalé spalováním fosilních paliv, převážně doprava a stacionární zdroje, zejména domácí topeniště. V ČR je imisní limit pro oxid uhelnatý pro maximální denní 8h klouzavý průměr stanoven na 10000 μg/m3. V roce 2010 nebyl imisní limit pro oxid uhelnatý v zájmovém území překročen na žádné ze sledovaných lokalit. Celkově lze konstatovat, že s plněním imisního limitu pro oxid uhelnatý nejsou v zájmovém území pro realizaci projektu dlouhodobě žádné problémy. Nejvyšší denní osmihodinový průměr byl v zájmovém území naměřen na lokalitě Přerov (2 613,6 µg.m-3). Těžké kovy - olovo Hlavní zdroj emisí olova v ČR představují vysokoteplotní procesy, především spalování fosilních paliv, výroba železa a oceli a metalurgie neželezných kovů. Při dlouhodobé expozici lidského organismu se projevují účinky na biosyntézu hemu (nebílkovinná složka krevního hemoglobinu), nervový systém a krevní tlak. V ČR je imisní limit pro olovo pro celoroční průměr stanoven na 0,5 μg/m3. V roce 2010 nebyl imisní limit pro olovo v zájmovém území překročen na žádné ze sledovaných lokalit. Celkově lze konstatovat, že s plněním imisního limitu pro olovo nejsou v zájmovém území pro realizaci projektu dlouhodobě žádné problémy. Těžké kovy – kadmium Hlavní zdroj emisí kadmia v ČR představují vysokoteplotní procesy, především spalování fosilních paliv, výroba železa a oceli a metalurgie neželezných kovů. Dlouhodobá expozice kadmia ovlivňuje funkci ledvin. V ČR je cílový imisní limit pro kadmium pro celoroční průměr stanoven na 0,005 μg/m3. V roce 2010 nebyl cílový imisní limit pro kadmium v Olomouckém kraji překročen na žádné ze sledovaných lokalit. Celkově lze konstatovat, že s plněním cílového imisního limitu pro kadmium nejsou v zájmovém území pro realizaci projektu dlouhodobě žádné problémy.
Stránka | 43
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Těžké kovy – Arsen Hlavní zdroj emisí arsenu v ČR představují spalovací procesy, výroba železa a oceli a metalurgie neželezných kovů. Anorganický arsen může vyvolat akutní, subakutní nebo chronické účinky, které mohou být lokální nebo zasáhnout organismus celkově. Kritickým účinkem vdechování arsenu je rakovina plic. V ČR je cílový imisní limit pro arsen pro celoroční průměr stanoven na 0,006 μg/m3. V roce 2010 nebyl cílový imisní limit pro arsen v Olomouckém kraji překročen na žádné lokalitě. Těžké kovy – nikl Hlavní zdroj emisí niklu v ČR představují spalování těžkých topných olejů, spalování odpadu, výroba železa a oceli a metalurgie neželezných kovů. Ze zdravotního hlediska způsobuje alergické kožní reakce a je hodnocen jako karcinogenní látka pro člověka. V ČR je cílový imisní limit pro nikl pro celoroční průměr stanoven na 0,020 μg/m3. V roce 2010 nebyl cílový imisní limit pro nikl v Olomouckém kraji překročen na žádné ze sledovaných lokalit. Celkově lze konstatovat, že s plněním cílového imisního limitu pro nikl nejsou v zájmovém území pro realizaci projektu dlouhodobě žádné problémy.
Stránka | 44
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
3.3. Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší 3.3.1. Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší Dle § 7 odst. 9 zákona o ochraně ovzduší se z PZKO vychází při výkonu veřejné správy na krajské a místní úrovni, zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn a při posuzování vlivů staveb nebo technologií na životní prostředí. Opatření v následujících tabulkách, v části Plánovaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni Zóny Olomoucký kraj, jsou aplikována Olomouckým krajem a KÚ Olomouckého kraje v rozsahu jim svěřených kompetencí, tj. při: postupu podle právních předpisů, zejména podle: - zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů; od 1.září 2012 pak zákona č.201/2012, o ochraně ovzduší, který zákon zákona č. 86/2002 Sb. nahrazuje - zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů; - zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších předpisů; - zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon); vydávání vyjádření k podpoře z OPŽP, zpracovávání koncepcí na úrovni kraje, správě majetku kraje a jiných samosprávných činnostech OLK apod.
Stránka | 45
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Přehled navrhovaných opatření Přehled navrhovaných opatření je zpracován formou tabulek reflektujících požadavky uvedené ve formuláři 7, který byl součástí tabulky k notifikaci dle článku 22 Směrnice 2008/50/ES.
KPZKO_OLK_H_plan_ opatr_final.xls
Legenda k tabulkám v připojeném souboru: a. Pořadové číslo opatření b. Srozumitelný název opatření c. Stručný a výstižný popis opatření, zhodnocení přínosu opatření d. Správní úroveň, která rozhodla a zodpovídá za realizované opatření: "A": lokální; "B": regionální; "C": národní e. Kódy druhu opatření: "A": ekonomické/finanční; "B": technické; "C": vzdělávací/informační; "D": jiné f. "A"= ano; "N"= ne. Regulace=usměrňování, úprava, řízení; udržování sledované veličiny na hodnotě přibližně stejné, nebo měnící se podle určitých podmínek či pravidel. g. Kdy opatření nabylo účinnosti, případně v jakém časovém horizontu bude přijaté opatření dokončeno a nabude účinnosti: "A": krátkodobý; "B": střednědobý (cca 1 rok); "C": dlouhodobý h. Sektor, na který je opatření cíleno: "A": doprava; "B": průmysl a energetika; "C": zemědělství; "D": obchodní a bytové zdroje (lokální topeniště); "E": jiné i. Územní rozsah dotčených zdrojů: lokální, aglomerace MSK, celá ČR
Stránka | 46
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ 3.3.1.1.Plánovaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni Zóny Olomoucký kraj Vztah plánovaných opatření na úrovni Zóny Olomoucký kraj k prioritám stanoveným v PZKO: Celkové priority PZKO snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10
snížení emisí oxidů dusíku
snížení emisí těkavých organických látek
Plánovaná opatření na úrovni Zóny Olomoucký kraj OLK_HR1, OLK_HR2, OLK_HR3, OLK_HR4, OLK_HR5, OLK_HR6, OLK_HR7, OLK_HR8, OLK_HR9, OLK_HR10, OLK_HR11, OLK_HR12, OLK_HR13, OLK_HR14, OLK_HR15, OLK_HR16, OLK_HR17, OLK_HR19 OLK_HR3, OLK_HR4, OLK_HR5, OLK_HR6, OLK_HR7, OLK_HR8, OLK_HR9, OLK_HR10, OLK_HR11, OLK_HR12, OLK_HR14, OLK_HR15 OLK_HR6, OLK_HR7, OLK_HR8, OLK_HR9, OLK_HR10, OLK_HR11, OLK_HR18, OLK_HR19
3.3.1.2. Plánovaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni obcí Opatření na úrovni Zóny Olomoucký kraj jsou doplněna plánovanými opatřeními na lokální úrovni. Opatření na lokální úrovni jsou aplikována jednotlivými obcemi v rámci svěřených kompetencí v oblasti státní správy a v rámci kompetencí v oblasti samosprávy obcí. Vztah plánovaných opatření na úrovni obcí k prioritám stanoveným v PZKO: Celkové priority PZKO snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10
snížení emisí oxidů dusíku
snížení emisí těkavých organických látek
Plánovaná opatření na úrovni obcí OLK_HM1, OLK_HM2, OLK_HM3, OLK_HM4, OLK_HM5, OLK_HM6, OLK_HM7, OLK_HM8, OLK_HM9, OLK_HM10, OLK_HM11, OLK_HM12, OLK_HM13, OLK_HM15, OLK_HM16, OLK_HM17, OLK_HM18, OLK_HM19 OLK_HM1, OLK_HM2, OLK_HM4, OLK_HM5, OLK_HM6, OLK_HM7, OLK_HM8, OLK_HM9, OLK_HM10, OLK_HM11, OLK_HM12, OLK_HM15, OLK_HM16, OLK_HM17, OLK_HM18 OLK_HM14
3.3.1.3. Plánovaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni nejvýznamnějších zdrojů emisí Opatření na úrovni Zóny Olomoucký kraj jsou doplněna plánovanými opatřeními na úrovni nejvýznamnějších zvláště velkých a velkých zdrojů emisí v Olomouckém kraji. Opatření na úrovni nejvýznamnějších zdrojů emisí jsou aplikována jednotlivými průmyslovými podniky v rámci podnikového řízení oblasti ochrany životního prostředí.
Stránka | 47
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ Vztah plánovaných opatření na úrovni obcí a nejvýznamnějších zdrojů emisí k prioritám stanoveným v PZKO: Celkové priority PZKO snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 snížení emisí oxidů dusíku snížení emisí těkavých organických látek
Plánovaná opatření na úrovni nejvýznamnějších zdrojů emisí OLK_HP1, OLK_HP2, OLK_HP5, OLK_HP7, OLK_HP8, OLK_HP9, OLK_HP11 OLK_HP4, OLK_HP5, OLK_HP6 -
Poznámka: Plánovaná opatření na lokální úrovni, tj. na úrovni jednotlivých obcí, byla získána na základě dotazníkového průzkumu provedeného mezi jednotlivými obcemi v květnu a červnu 2012. Plánovaná opatření na úrovni nevýznamnějších zdrojů znečišťování ovzduší byla získána na základě dotazníkového průzkumu provedeného v květnu a červnu 2012 mezi nejvýznamnějšími zvláště velkými a velkými zdroji znečišťování ovzduší. V rámci průzkumu byli osloveni: ADM Prague s.r.o. Agrodružstvo Tištín Armádní Servisní, příspěvková organizace Bioplyn Třeština s.r.o. BOHEMIA ASFALT, s.r.o. CARMAN, a.s. Cement Hranice a.s. CNM textil a.s. Cukrovar Vrbátky a.s. Česko-slezská výrobní, a.s. Dalkia Česká republika, a.s. FARMAK, a.s. FOUNDEIK, s.r.o. GRANITOL, a.s. Henniges Hranice, s.r.o. Invensys Appliance Controls s.r.o. Litovelská cukrovarna, a.s. M.L.S. Holice, spol. s r.o. Meopta - optika, s.r.o. Metso Minerals, s.r.o. Moravské železárny, a.s. MORAVSKÝ LIHOVAR KOJETÍN a.s. OP papírna, s.r.o. Pars nova a.s. PRECHEZA a.s. SLÉVÁRNA ANAH Prostějov, s.r.o. SPH-SLUŽBY, s.r.o. Statek Kostelec na Hané, a.s. Talorm a.s. TONDACH Česká republika s.r.o. Stránka | 48
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“ TOUAX s.r.o. UNEX a.s. UNEX Slévárna, s.r.o. VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. VELOSTEEL TRADING, a.s. Wienerberger cihelna Jezernice, spol. s r.o. ZD Bohuňovice s.r.o.
Stránka | 49
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
3.3.2. Hodnocení účinnosti uvedených opatření Odhad účinnosti navrhovaných opatření je zpracován formou tabulek reflektujících požadavky uvedené ve formuláři 7- příloha B, který byl součástí tabulky k notifikaci dle článku 22 Směrnice 2008/50/ES. Odhady environmentálních přínosů navrhovaných opatření jsou specifikovány v přiloženém souboru.
KPZKO_OLK_H_plan_ opatr_final.xls
Stránka | 50
Aktualizace koncepce „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj“
3.4. Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací 1. Informační server Státního fondu životního prostředí www.sfzp.cz 2. Informační server programu Zelená úsporám www.zelenausporam.cz 3. Informační server Ministerstva životního prostředí www.mzp.cz 4. Informační server operačního programu Životní prostředí www.opzp.cz 5. Informační server operačního programu Doprava www.opd.cz 6. Informační server Olomouckého kraje www.kr-olomoucky.cz 7. Nařízení Olomouckého kraje – aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj (2009) 8. Olomoucký kraj – Hodnocení imisní situace 1995 - 2010 9. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje (2003) 10. Informační server Českého hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz 11. Dotazníkový průzkum týkající se opatření přijatých před zpracováním aktualizace programu a nových plánovaných opatření mezi obcemi v Olomouckém kraji (květen 2012) 12. Dotazníkový průzkum týkající se opatření přijatých před zpracováním aktualizace programu a nových plánovaných opatření zaslané mezi nejvýznamnějšími znečišťovateli v Olomouckém kraji (květen 2012) 13. Koloničný, Horák, Petránková Ševčíková: Kotle malých výkonů na pevná paliva, VŠB-TU, 2011 14. Machálek, Machart: Upravená emisní bilance vytápění bytů malými zdroji od roku 2006, ČHMÚ, 2007 15. Malá spalovací zařízení na pevná paliva pro domácnosti - Výsledky statistických zjišťování pro rok 2010, MPO, 2011
16. Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy, SFŽP ČR, 2011
Stránka | 51