Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Prostějov pro PM návrhová část -

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Prostějov pro PM10 (PZKO Prostějov)

- návrhová část -

__________________________________________________________________________________

ZADAVATEL:

MĚSTO PROSTĚJOV

ZPRACOVAL:

EKOTOXA OPAVA s.r.o.

AUTORSKÝ KOLEKTIV:

ING. JIŘÍ HON ING. JANA FICHNOVÁ MGR. ZDENĚK FRÉLICH MARTINA TUČKOVÁ

__________________________________________________________________________________ KVĚTEN 2006 © EKOTOXA OPAVA s.r.o Horní nám. 2, 746 01 Opava

tel. 553 696 141, fax 553 628 512, e-mail: [email protected]


PZKO Prostějov

OBSAH SEZNAM TABULEK ...................................................................................................................... 4 SEZNAM GRAFŮ .......................................................................................................................... 4 SEZNAM ZKRATEK ...................................................................................................................... 5 POUŽITÉ ZNAČKY PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, ZKRATKY SKUPIN CHEMICKÝCH LÁTEK .................. 6 1.

ÚVOD .............................................................................................................................................................. 7

2.

SWOT ANALÝZA ANALYTICKÉ ČÁSTI PZKO........................................................................................... 8

2.1 2.2 2.3 2.4

SILNÉ STRÁNKY............................................................................................................... 8 SLABÉ STRÁNKY.............................................................................................................. 8 PŘÍLEŽITOSTI .................................................................................................................. 9 HROZBY.......................................................................................................................... 9

3.

VZTAH PROGRAMU K NÁRODNÍM A KRAJSKÝM KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM .......................... 10

4.

ANALÝZA SITUACE VEDOUCÍ KE ZHORŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ..................................................... 11

4.1 PRACHOVÉ ČÁSTICE ...................................................................................................... 12 4.1.1 Výsledky emisní analýzy........................................................................................ 12 4.1.2 Resuspendované částice........................................................................................ 13 5.

POPIS PŘIJATÝCH OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ......................................................... 15

5.1 STACIONÁRNÍ ZDROJE.................................................................................................... 15 5.1.1 Zdroje kategorie REZZO 1, REZZO 2 ................................................................... 15 5.1.2 Zdroje kategorie REZZO 3.................................................................................... 16 5.2 MOBILNÍ ZDROJE - DOPRAVA ......................................................................................... 16 5.3 OSTATNÍ SOUVISEJÍCÍ ZÁLEŽITOSTI ................................................................................ 16 5.3.1 Strategický plán rozvoje města Prostějova ............................................................ 16 5.3.2 Ekologická výchova .............................................................................................. 17 6.

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ............................................ 18

6.1 STACIONÁRNÍ ZDROJE.................................................................................................... 18 6.1.1 Zdroje kategorie IPPC.......................................................................................... 18 6.1.2 Velké a střední zdroje (REZZO 1 a REZZO 2)....................................................... 19 6.1.2.1 Předpokládaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší u vybraných zdrojů REZZO 1 a2 20 6.1.3 Malé zdroje (REZZO 3) ........................................................................................ 21 6.1.3.1 Zachování „čistého“ způsobu vytápění ............................................................. 21 6.1.3.2 Energetická opatření na stávajících zdrojích..................................................... 22 6.1.3.2.1 Potenciál energetických úspor na budovách ve správě města ........................ 22 6.1.3.2.2 Potenciál energetických úspor na zdrojích tepla ........................................... 24 6.1.3.2.3 Energetická opatření na majetku v osobním vlastnictví ................................ 27 6.1.3.2.4 Další opatření ke snížení emisí ze zdrojů kategorie REZZO 3 ...................... 27 6.2 DOPRAVA – MOBILNÍ ZDROJE ......................................................................................... 28 6.2.1 Omezení primárních emisí .................................................................................... 28 6.2.2 Omezení sekundárních emisí - reemisí .................................................................. 32 6.3 IMISNÍ MONITORING ...................................................................................................... 35 6.4 PRÁCE S VEŘEJNOSTÍ, ENVIROMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA A OSVĚTA................... 35 7. POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZAMÝŠLENÝCH V DLOUHODOBÉM ČASOVÉM HORIZONTU.......................................................................................................................................................... 36 8.

ČASOVÝ PLÁN IMPLEMENTACE HLAVNÍCH OPATŘENÍ ..................................................................... 37

9.

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ ........................................................................................................................ 40

2


PZKO Prostějov

9.1 FINANCOVÁNÍ ZE SFŽP ................................................................................................. 40 9.2 SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM ................................................................. 41 9.3 ZAHRANIČNÍ FONDY A PROGRAMY ................................................................................. 41 9.3.1 Fond soudržnosti .................................................................................................. 41 9.3.2 OPI – Operační program Infrastruktura ............................................................... 42 9.3.3 Finanční mechanismy EHP a Norska.................................................................... 43 9.4 STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE ................................................................................................................................... 46 9.5 STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V RESORTU DOPRAVY PRO ROK 2006 ......................................................................................... 47 9.6 PROGRAM PODPORA OBNOVY VOZIDEL MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY A VEŘEJNÉ LINKOVÉ AUTOBUSOVÉ DOPRAVY ............................................................................................................ 48 10.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ..................................................... 49

11. NÁVRH SYSTÉMU KONTROL PLNĚNÍ PROGRAMU A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU......................................................................................................................................... 50 12.

VÝZNAMNÉ STACIONÁRNÍ ZDROJE V PROSTĚJOVĚ A SERVISNÍ ORGANIZACE MĚSTA.......... 51

12.1 SLÉVÁRNA ANAH PROSTĚJOV S.R.O.............................................................................. 51 12.2 STROJÍRENSKÁ SPOLEČNOST S.R.O. PROSTĚJOV .............................................................. 53 12.3 KALICOV - DŘEVOVÝROBA ............................................................................................ 54 12.4 VOJENSKÁ UBYTOVACÍ (VU) A STAVEBNÍ SPRÁVA BRNO - AREÁL LETECKÝCH KASÁREN A LETIŠTĚ V PROSTĚJOVĚ ............................................................................................................. 55 12.5 TECHNICKÉ SLUŽBY MĚSTA PROSTĚJOV ......................................................................... 57 12.6 .A.S.A. TS PROSTĚJOV, S.R.O. ....................................................................................... 58 13.

LITERATURA........................................................................................................................................... 59

14.

SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................... 61

PŘÍLOHA Č. 1 PROBLEMATIKA PRACHOVÝCH ČÁSTIC A RESUSPENDACE ........................... 62 PŘÍLOHA Č. 2 POSYPOVÝ MATERIÁL EKOGRIT ............................................................. 68 PŘÍLOHA Č. 3 DOBROVOLNÉ NÁSTROJE K ŘEŠENÍ NEPŘÍZNIVÝCH SITUACÍ V OCHRANĚ OVZDUŠÍ – ENVIRONMENTÁLNÍ DOHODY .................................................................................... 72 14.4 PŘÍLOHA Č. 4 IMISNÍ LIMITY DLE NV Č. 479/2005 SB...................................................... 95 14.5 PŘÍLOHA Č. 5 ZKUŠENOSTI Z MĚŘENÍ ÚČINNOSTI SPALOVÁNÍ MALÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ (DO 200 KW) A KONTROLY SPALINOVÝCH CEST ......................................................................... 97 14.6 PŘÍLOHA Č. 6 VÝTAH Z ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE MĚSTA PROSTĚJOVA (ÚEK).... 98 14.7 PŘÍLOHA Č. 7 ZÁSADY DOPRAVNÍ POLITIKY MĚSTA PROSTĚJOVA................ 102 14.8 PŘÍLOHA Č. 8 VZTAH PROGRAMU K NÁRODNÍM A KRAJSKÝM KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM 110

14.1 14.2 14.3

3


PZKO Prostějov

Seznam tabulek Tabulka č. 4.01 Stanovení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z dat roku 2003 (NV č. 60/2004 Sb.) ....................................................................................................................................... 11 Tabulka č. 4.02 Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z dat roku 2004......................... 11 Tabulka č. 4.03 Emise TZL ze stacionárních i mobilních zdrojů v Prostějově v roce 2003 ............ 12 Tabulka č. 4.04 Emise TZL pro TOP 10 zdrojů v Prostějově, rok 2003 (t/rok) .............................. 12 Tabulka č. 4.05 Odhadované množství resuspenze tuhých částic frakce PM10 vlivem dopravy v Prostějově (na základě dat o intenzitě dopravy z roku 2000)............................................... 13 Tabulka č. 5.01 Emise Olomouckého kraje pro vybrané znečišťující látky ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3) (t/rok) (www.chmi.cz)...................................................................................... 15 Tabulka 5.02 Emise tuhých znečišťujících látek ve Slévárně ANAH v letech 1996 – 2005 ........... 15 Emisní limit pro tuhé látky je 100 mg/m3. ..................................................................................... 15 Tabulka č. 6.01 Rekapitulace výsledků energetických auditů objektů v majetku města Prostějova (ÚEK 2005)........................................................................................................................... 22 Tabulka č. 6.01 Rekapitulace výsledků energetických auditů objektů v majetku města Prostějova (ÚeK 2005) – pokračování z předchozí strany....................................................................... 23 Tabulka č. 6.02 Rekapitulace výsledků energetických auditů blokových zdrojů Domovní správy Prostějov, s.r.o. ..................................................................................................................... 26 Tabulka č. 7.01 Časový plán implementace opatření ..................................................................... 37 Tabulka č. 8.01 Alokace finančních prostředků pro ČR................................................................. 43 Tabulka č. 8.02 Vybrané priority a specifické formy grantové pomoci .......................................... 44 Tabulka č. 8.03 Vybrané priority a typy projektů .......................................................................... 45 Tabulka č. 12.01 Emisní koncentrace tuhých znečišťujících látek na kupolových pecích ve Slévárně ANAH v letech 1996 – 2005 ................................................................................................. 51 Tabulka 12.02 Emise tuhých znečišťujících látek ve Slévárně ANAH v letech 1996 – 2005.......... 51 Seznam grafů GRAF Č. 4.01 PODÍL JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ ZDROJŮ NA CELKOVÝCH EMISÍCH POLÉTAVÉHO PRACHU PM10 V PROSTĚJOVĚ............................................................................................................................ 13

4


PZKO Prostějov

Seznam zkratek AMS CZT ČHMÚ ČR DPS EIA EHP ERDF ES EURO IČZ IČO IDS IPPC KJ KrÚ MěÚ MHD MŠ MÚK MŽP NV OZE OŽP PZKO REZZO ŘSD SFŽP ČR SŠ STK TČ TEN TZL TSP TUV ÚEK ÚT VOC ZP ŽP

Automatizovaná monitorovací stanice Centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká republika Domovní předávací stanice Environmental impact assessement (Hodnocení vlivů na životní prostředí) Evropský hospodářský prostor Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské společenství Evropská měnová jednotka Identifikační číslo zdroje REZZO 2 Identifikační číslo provozovatele Integrovaný dopravní systém Integrovaná prevence a omezování znečištění Kogenerační jednotka Krajský úřad Městský úřad Městská hromadná doprava Mateřská škola Městská účelová komunikace Ministerstvo životního prostředí Nařízení vlády Obnovitelné zdroje energie Oddělení životního prostředí Program zlepšení kvality ovzduší Registr zdrojů znečišťování ovzduší Ředitelství silnic a dálnic Státní fond životního prostředí České republiky Střední škola Státní technická kontrola Teplotní čidlo Transevropská dopravní síť Tuhé znečišťující látky (ekvivalentní pojmy jsou TE – tuhé emise, TL – tuhé látky, TZL – tuhé znečišťující látky) Total Suspended Particulate (celkové suspendované částice) Teplá užitková voda Územní energetická koncepce Ústřední topení Volatile Organic Compound (těkavé organické látky) Zemní plyn Životní prostředí

5


PZKO Prostějov

Použité značky prvků, chemické vzorce, zkratky skupin chemických látek As Ca Cd CO Cr Cu Hg HNO3 NH3 NH4+ Na Ni NO NOx NO2 Pb PM10 PM2,5 Se SO2 Zn

arzen vápník kadmium oxid uhelnatý chrom měď rtuť kyselina dusičná amoniak amonné ionty sodík nikl oxid dusnatý oxidy dusíku oxid dusičitý olovo Suspendované částice do velikosti 10 μm Suspendované částice do velikosti 2,5 μm selen oxid siřičitý zinek

Poznámka : v textu se nacházejí i další zkratky, které jsou vysvětleny přímo v textu nebo u daných tabulek

6


1.

PZKO Prostějov

ÚVOD

Návrhová část „Místního programu ke zlepšení kvality ovzduší pro město Prostějov pro PM10“ vychází z aktualizace analytické části, která byla zpracována na základě dostupných imisních a emisních podkladových dat. Analytická část byla zpracována pro imise s využitím dat z let 1994 až říjen roku 2005, pro emise s využitím dat z roku 2003. Cíle celého programu ke zlepšení kvality ovzduší jsou: 1. Snížení imisních koncentrací znečišťujících látek (zejména suspendovaných částic frakce PM10) pod úroveň imisních limitů. 2. Zamezit zvyšování vypouštěného množství emisí (zejména tuhých znečišťujících látek) ze zdrojů na území města Prostějova a najít potenciál ke snížení stávajícího množství. 3. Informovat obyvatelstvo Prostějova přiměřeným způsobem o kvalitě ovzduší. Cílem Návrhové části Programu je vytipovat opatření, které povedou k výše uvedeným cílům. Poté by nejvýznamnější z těchto opatření měla být zařazena do Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší v rámci tzv. Programového dodatku. Pro návrhovou část bylo nutné data částečně aktualizovat a ověřovat. Jednotliví významní provozovatelé emisních zdrojů byli obesláni dotazníky, aby uvedli základní údaje o svém podniku, zejména o ochraně ovzduší. Měli uvést základní informace o investičních akcích provedených v minulém období a uvést předpokládaný vývoj v této oblasti. Tyto údaje jsou shrnuty v dalších kapitolách návrhové části. Protože jedním z problémů v Prostějově jsou i sekundární emise – resuspendace – prach zvířený průjezdem aut, byl proveden výpočet zaměřený na zjištění přibližného množství těchto sekundárních emisí. Také této problematice je věnována jedna kapitola.

7


2.

PZKO Prostějov

SWOT ANALÝZA ANALYTICKÉ ČÁSTI PZKO

Výsledky analytické části PZKO byly zpracovány do SWOT analýzy, která je v plném znění uvedena i v návrhové části.

2.1

Silné stránky • • • • • • • • • • •

2.2

Ve městě je automatická monitorovací stanice (AMS 1133 Prostějov), k dispozici je dostatečně dlouhá časová řada dat, znalost okamžité imisní situace. Imisní koncentrace SO2 jsou hluboko pod imisními limity. Imisní koncentrace NO2 se pohybují na stabilní úrovni a nepřekračují imisní limity. Imisní koncentrace těžkých kovů, benzenu a amoniaku se s vysokou pravděpodobností pohybují pod imisními limity. Roční průměrné imisní koncentrace benzo(a)pyrenu se na základě rozptylového modelu ČHMÚ pohybují pod imisním limitem. Město je z velké části napojeno na centrální zásobování teplem či plynofikováno. Roční průměrné koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 nepřekračují imisní limit pro první etapu. Město je od roku 2000 členem asociace „Národní síť zdravých měst ČR“. Ve městě není žádný emisně významný stacionární zdroj emisí. Ve městě funguje systém Městské hromadné dopravy, a také železniční doprava přepraví velké množství osob. Městská doprava zatěžuje ovzduší minimálním způsobem (autobusy na zemní plyn).

Slabé stránky • • • • • •

Město Prostějov bylo opakovaně zařazeno do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodu překračování imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro 24hodinové koncentrace PM10. 24hodinový imisní limit je dlouhodobě překračován a v letech 2003 a 2004 byl překročen tento limit navýšený i o mez tolerance. Významný podíl na emisích tuhých znečišťujících látek mají malé zdroje REZZO 3 (nepodnikatelské subjekty), které jsou obtížně kontrolovatelné, největší podíl na emisích TZL má ovšem doprava – REZZO 4 (58 %). Městem prochází rychlostní komunikace R 46, po které je zajišťována velká část tranzitní dopravy mezi Ostravou a Prahou, a která se výraznou měrou podílí na emisích tuhých znečišťujících látek, CO a oxidů dusíku. Městem prochází silnice II/150 a velká část automobilové dopravy se proto uskutečňuje v blízkosti centra města. Vlivem intenzivní zemědělské výroby a větrné eroze zvýšené množství prachu z polí v okrajových částech města.

8


2.3

PZKO Prostějov

Příležitosti • • • • • • • • • •

2.4

Dokončení dálnice D1 a snížení dopravy na R 46. Odvedení dopravy z centra města změnou trasování silnice II/150 - obchvat Prostějova. Podpora cyklistické dopravy. Zachování a rozvoj MHD a vlakové dopravy. Kontrola technického stavu vozidel. Energetická opatření (zateplení, regulace topení...) v budovách na území města. Podpora obnovitelných zdrojů energie. Environmentální osvěta. Výsadba a údržba zeleně ve městě a podél dopravních tahů. Možnost měření koncentrací polétavého prachu v různých částech města. Snížení prachu ze zemědělské a stavební činnosti.

Hrozby • • • • • • •

Další nárůst individuální dopravy. Pozdní dokončení výstavby dálnice D1. Nerealizování dopravních opatření v centru města a zachování průjezdu silnice II/150 středem města. Útlum rozvoje až destabilizace CZT. Přechod obyvatel na levnější a méně kvalitní paliva (hnědé a černé uhlí). Spalování odpadů. Zvyšování výroby spojené s produkcí emisí.

9


3.

VZTAH PROGRAMU DOKUMENTŮM

PZKO Prostějov

K NÁRODNÍM

A

KRAJSKÝM

KONCEPČNÍM

Místní Program ke zlepšení kvality ovzduší by měl vycházet z „vyšších“ koncepčních dokumentů, zejména na krajské úrovni. Krajské programy zase navazují na dokumenty na národní úrovni.

V případě Prostějova se jedná zejména o tyto dokumenty: •

Integrovaný národní program snižování emisí.

•

Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje: o Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje. o Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje.

Stručné závěry z těchto programů jsou uvedeny v Příloze č. 8.

10


4.

PZKO Prostějov

ANALÝZA SITUACE VEDOUCÍ KE ZHORŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Část území města Prostějova bylo v roce 2004 a 2005 vyhlášeno na základě imisních charakteristik ČHMÚ jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, a to díky překračování 24hodinových imisních limitů navýšených o mez tolerance pro suspendované částice frakce PM10. Stejně tak v roce 2006 by mělo být 20,1% plochy města znovu zařazeno do oblasti, kde je překračován imisní limit pro 24hodinové koncentrace PM10, a 5% plochy města jako oblast, kde je překračován imisní limit navýšený o mez tolerance. Tabulka č. 4.01 Stanovení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z dat roku 2003 (NV č. 60/2004 Sb.) Okres

Kód

Obec

PM10 roční průměr>40μg.m-3

PM10 36. Nejvyšší 24h průměr >50μg.m-3>35x/rok

Souhrn

Plocha obce (%) Prostějov 589250 Prostějov

0

75

75

Tabulka č. 4.02 Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z dat roku 2004 Okres

Kód

Obec

PM10 36. Nejvyšší 24h průměr >55μg.m-3>35x/rok IL+MT

PM10 36. Nejvyšší 24h průměr >50μg.m-3>35x/rok IL Plocha obce (%)

Souhrn

Prostějov 589250 Prostějov 5,0 20,1 20,1 Pozn.: Zatímco v roce 2003 byly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vyhlašovány pro území jednotlivých obcí (v tomto případě území města Prostějov), v roce 2004 byly OZKO vyhlašovány pro území příslušné jednotlivým stavebním úřadům (stavební úřad Prostějov).

Na stanici AMS 1133 Prostějov jsou 24hodinové imisní limity překračovány pravidelně a není dodržován maximální povolený počet překročení (35krát za rok), a to ani s mezí tolerance (53 překročení IL + MT v roce 2003 a 45 překročení IL + MT v roce 2004, 83 překročení IL v roce 2003 a v roce 2004 56 překročení IL). Přestože rok 2003 byl z hlediska imisních koncentrací v celé ČR díky počasí mimořádně nadprůměrný (málo srážek, dlouhé slunečné období), k překračování těchto limitů dochází i během ostatních let, kdy již bylo počasí příznivější. Maximální 24hodinová imisní koncentrace byla v roce 2004 ve výši 131,7 μg/m3.

11


4.1

PZKO Prostějov

Prachové částice

4.1.1 Výsledky emisní analýzy Podle výsledků analytické části „Programu“ jsou v Prostějově tuhé znečišťující látky emitovány především z mobilních zdrojů kategorie REZZO 4 (58%). Doprava má velmi výrazný podíl, protože v Prostějově nejsou žádné podniky, které by tuhé znečišťující látky významněji emitovaly. Tabulka č. 4.03 Emise TZL ze stacionárních i mobilních zdrojů v Prostějově v roce 2003 Kategorie zdrojů

(t/rok) REZZO 1 8,655 REZZO 2 10,643 REZZO 3 14,403 stacionární zdroje (REZZO 1 - 3) 33,701 REZZO 4 47,149 celkem 80,851 Pozn.: Data o kategorii REZZO 4 vychází z měření intenzity dopravy ŘSD v roce 2000.

(%) 10,705 13,164 17,814 41,683 58,317 100,000

V následující tabulce je uveden seznam nejvýznamnějších emitentů TZL ze stacionárních i mobilních zdrojů v Prostějově. Tabulka č. 4.04 Emise TZL pro TOP 10 zdrojů v Prostějově, rok 2003 (t/rok) IČO

IČZ

0060701811 30 0049445201 710802062 0010074091 710801442 0060162294 14 0000138584 710802082 0000054941 710801192 0026227274 31 0045436363 710801562

NÁZEV ZDROJE DOPRAVA OBEC PROSTĚJOV - REZZO 3 Slévárna Anah Prostějov s.r.o. Strojírenská společnost - kotelna na tuhá paliva Štefan Kalicov – Dřevovýroba MO ČR - VUSS Brno - Letecká kasárna Prostějov (PS 0623) Zemědělské družstvo Moravan - ZD Moravan Střední odborné učiliště zemědělské - kotelna na tuhá paliva * MEGAWASTE - EKOTERM, s.r.o. – Prostějov Božena Slavovová – Zahradnictví

TZL PODÍL (%) 47,1497 58,32 14,4029 17,81 5,5723 6,89 4,2673 5,28 3,4963 4,32 2,21 1,7900

REZZO 4 3 1 2 2 1

1,2532 0,5522

1,55 0,68

2 2

0,5500 0,3069

0,68 0,38

1 2

celkem TOP 10 79,3409 celkem ostatní 1,5098 celkem REZZO 1-4 80,8507 Poznámka : * kotelna na pevná paliva je zrušena, objekt je od 1.1.2006 plně zplynofikován **činnost ukončena k 31.12.2005

98,13 1,87 100,00

V roce 2003 se na celkových emisích tuhých znečišťujících látek kromě již zmiňované dopravy podílela také skupina zdrojů REZZO 3 - vytápění domů a bytů (18%), dále Slévárna Anah Prostějov s.r.o. (7%), Strojírenská společnost (5%) a Štefan Kalicov – Dřevovýroba (4%).

12


PZKO Prostějov

4.1.2 Resuspendované částice Co se týče emisí tuhých látek z mobilních zdrojů, byly v analytické části zjištěny pouze emise vznikající přímo v důsledku spalování paliva v motoru vozidla, tedy částice, které jsou přímo emitovány z výfuků. Ovšem v případě prašnosti hrají významnou roli i další zdroje související s dopravou, zejména se jedná o tzv. resuspenzi, tedy částice, které jsou na povrchu vozovky a jsou neustále zviřovány při průjezdu vozidel. Stanovení emisního faktoru a tím i celkového množství resuspendace pro tento typ zdroje je obtížné. Pro potřeby alespoň přibližné bilance byl použit postup stanovený organizací US EPA (US EPA AP-42 method). Níže jsou uvedeny výsledky výpočtu s krátkým komentářem. Jedná se o velmi hrubý odhad, na skutečnou výši emisí má vliv celá řada těžko kvantifikovatelných faktorů (např. počasí, vstupy z okolí silnic (z polí, chodníků), vnos zeminy na pneumatikách zemědělské, stavební techniky, stavební činnost, apod.). Tabulka č. 4.05 Odhadované množství resuspenze tuhých částic frakce PM10 vlivem dopravy v Prostějově (na základě dat o intenzitě dopravy z roku 2000) Množství resuspendace částic PM10 (t/rok) 18,7 25,1 43,8

Období léto zima celkem

Do výše uvedeného výpočtu bylo zahrnuto velké množství faktorů, množství a druh vozidel a délky hlavních tras, průměrná hmotnost vozidel, počet dní se srážkami, délka zimního období (je dle Plánu zimní údržby komunikací města Prostějova brána od 1. listopadu do 31.března) a odhadované množství posypů (počet) na hlavních komunikacích. V následujícím grafu je znázorněno, jakou roli přibližně hraje reemise v celkovém zatížení emisemi. Graf č. 4.01 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích polétavého prachu PM10 v Prostějově Podíl jednotlivých kategorií zdrojů a reemisí na celkových emisích polétavého prachu PM10 v Prostějově Reemise 35,9%

N_těžké 30,6%

Doprava 37%

os_benzín 0,1%

REZZO3 11,8% REZZO2 8,7%

N_lehké 4,3% REZZO1 7,1%

13

os_diesel 1,7%


PZKO Prostějov

Jak již bylo řečeno výše, pro výpočet byly použity hodnoty doporučené v metodice. V případě dalších nutných parametrů, které do výpočtu vstupují, byly tyto určeny pokud možno tak, aby co nejlépe odpovídaly podmínkám v Prostějově. Průměrný počet posypů (kdy jsou posypány hlavní komunikace) během zimního období byl odhadnut na deset (ovšem liší se rok od roku). Množství posypů má významný vliv na množství resuspendovaných prachových částic, proto se doporučuje (pokud možno) sypat co nejméně, v případě roztátí sněhu odklidit posypový materiál co nejdříve z komunikací. Jednou z možností, která by mohla přispět ke snížení množství resuspendovaných částic, je používání posypového materiálu Ekogrit (viz Příloha č. 2). Údržbu komunikací v Prostějově má na starosti firma .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. Odstraňování a případně zmírnění závad ve sjízdnosti je v zimě zajišťováno chemickým posypem či inertním materiálem, odstraňováním sněhu a zabezpečováním odtoku vody z vozovek. .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o podle Plánu zimní údržby komunikací udržuje v zimním období 104.8 km místních komunikací a 50.5 km chodníků na území města Prostějova. Z celkové délky 104.8 km vozovek je zařazeno do: I. pořadí II. pořadí III. pořadí

52.8 km s lhůtou ošetření do 4 hod po spadu sněhu nebo vzniku námrazy 21.9 km s lhůtou ošetření do 12 hod po spadu sněhu nebo vzniku námrazy 30.0 km bude ošetřeno po skončení předcházejících pořadí dle potřeby svozu PDO, a to plužením nejpozději do 48 hod.

Vozovky jsou sypány inertním materiálem - drtí, pískem, část také chemicky - předkrápěnou solankou. U chodníků a alejí se sypání zajišťuje chemicky - předkrápěnou solankou, případně inertem. Intenzita sypání se řídí technologickým předpisem. U komunikací zařazených do III. pořadí důležitosti je prováděno jen plužení, v plném rozsahu je III. pořadí sypáno jen při mrznoucím dešti nebo vzniklém náledí. .A.S.A. zajišťuje na vozovkách jejich sjízdnost pro dopravní prostředky, nikoliv jejich schůdnost pro chodce mimo udržovaných přechodů, které jsou v plánu uvedeny. Sekundární emise (reemise) nejen z dopravy mají významný podíl na imisních koncentracích prachu a zároveň nejsou nejobtížněji evidovatelné a odstraňovatelné. Významný podíl na imisních koncentracích polétavého prachu mají taktéž emise neantropogenního původu. Důležitými obecnými opatřeními jsou proto úklid silnic, chodníků a veřejných prostranství, výsadba zeleně, zabraňování odnosu půdy z polí vhodnými osevními postupy apod. Více informací a resuspendovaných částicích prachu a způsobu výpočtu je uvedeno v příloze č. 1.

14


5. 5.1

PZKO Prostějov

POPIS PŘIJATÝCH OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Stacionární zdroje

Obecně od roku 1990, zejména do konce 1998/1999, došlo v České republice k významnému poklesu emisí znečišťujících látek, které byly způsobeny ve většině případů konkrétními příčinami (omezení výroby, nabytí účinnosti přísnějších emisních limitů, postupná obměna technologií apod.).

5.1.1 Zdroje kategorie REZZO 1, REZZO 2 U uvedených zdrojů skupiny REZZO 1 v minulosti proběhla celá řada opatření, která zajistila významné snížení emisí všech znečišťujících látek, což např. pro celé území Olomouckého kraje ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 5.01 Emise Olomouckého kraje pro vybrané znečišťující látky ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3) (t/rok) (www.chmi.cz) Rok TZL SO2 NOx CO 1994 17338,3 29817,3 6765,2 32586,4 2003 2688,6 6277,3 4132,7 6855,3 Pozn.: je pochopitelné (z ekonomických a technických důvodů), že se přijatá opatření nejvíce projevila na snížení TZL (snížení cca 6x), případně SO2 (snížení cca 5x) a CO (snížení cca 5x) a v relativně menší míře i v oblasti emisí NOx.

V následujících odstavcích uvádíme přehled přijatých opatření ke zlepšení kvality ovzduší u vybraných firem nacházejících se na území města Prostějova. Podrobnější a doplňující informace jsou uvedeny v kapitole Významné stacionární zdroje v Prostějově.

Slévárna ANAH Prostějov, s.r.o. Slévárna Anah Prostějov s.r.o. se zabývá výrobou odlitků ze šedé litiny. Roční produkce je cca 8 000 t. V roce 1997 byl největší zdroj znečištění ovzduší – kupolové pece – vybaven tkaninovým filtrem firmy BMD GARANT. Pokles emisí tuhých látek v tomto roce je patrný z následující tabulky: Tabulka 5.02 Emise tuhých znečišťujících látek ve Slévárně ANAH v letech 1996 – 2005 Rok Emise (mg/m3)

1996 358,3

1997 1,115

1998 1,517

1999 2,9

2000 3,3

2001 3,3

2002 3,3

2003 3,7

2004 3,8

2005 3,8

Emisní limit pro tuhé látky je 100 mg/m3.

Strojírenská společnost s.r.o. Prostějov V současnosti je v provozu kotel Slatina na spalování hnědého uhlí s výkonem 733 kW. Byla zahájena výstavba přípojky plynu a objekt firmy by měl být v dohledné době plynofikován.

15


PZKO Prostějov

Kalicov - Dřevovýroba Firma vznikla v roce 1990 a zabývá se převážně hoblovaným sortimentem: hoblované lišty smrkové, bukové, včetně profilů. Provozovna firmy Kalicov – Dřevovýroba je osazena kotlem Hamont 500 KW, který má známku „Ekologicky šetrný výrobek“ a je zde spalována biomasa.

5.1.2 Zdroje kategorie REZZO 3 Po poklesu emisí z velkých zdrojů se malé zdroje v rámci celé republiky stávají významnějším problémem. V Prostějově jsou po dopravě druhým nejvýznamnějším problémem. Co se týče bytové zástavby, bylo město Prostějov včetně místních částí plynofikováno. To, že blokové a domovní zdroje tepla jsou plynové, je velkou výhodou z hlediska dopadu na životní prostředí. Objekty rodinné zástavby jsou vytápěny individuálně, lokálními zdroji tepla. Z analýzy REZZO 3 a zásobování území zemním plynem je možno konstatovat, že zdroje tepla pro rodinnou zástavbu jsou především plynové. Tato opatření mají velice významný a pozitivní vliv na kvalitu ovzduší a je potřeba, aby se z vytápění plynem nepřecházelo zpět na vytápění méně ekologickými druhy paliv.

5.2

Mobilní zdroje - doprava

Doprava je nejvýznamnějším zdrojem emisí ve městě, jednak ze silnice R 46 a dále z komunikací procházejících přímo městem. Narůstající intenzita dopravy, a s tím související zvyšování množství emisí, vyrovnává nebo převyšuje pozitivní vliv modernizace struktury vozového parku (dokonalejší katalyzátory, snížení spotřeby paliva u moderních typů vozidel, atd.), využívání alternativních pohonných hmot (LPG, CNG, ...), zastavení distribuce olovnatých benzínů apod. V rámci Územního plánu města jsou zpracovány návrhy nových komunikací, které by měly řešit dopravní situaci ve městě (viz dále).

5.3

Ostatní související záležitosti

5.3.1 Strategický plán rozvoje města Prostějova V září roku 2005 byl firmou DHV zpracován Strategický plán rozvoje města Prostějova. Jedna část tohoto dokumentu je věnována životnímu prostředí a problematice ochrany ovzduší. Strategický plán města Prostějova je k dispozici na webových stránkách města Prostějova www.mestopv.cz.

16


PZKO Prostějov

5.3.2 Ekologická výchova Nejvýznamnější organizací zabývající se ekovýchovou v Prostějově je Ekocentrum Iris při Českém svazu ochránců přírody, Regionálním sdružení Iris. Hlavní činností Ekocentra Iris jsou ekologicky zaměřené výukové programy pro školy (od MŠ po SŠ). Dále jsou realizovány kampaně ke Dni Země, Dni ŽP a Dni stromů. Mezi další aktivity patří přírodovědné stezky pro děti, Hrátky s přírodou, vycházky a exkurze pro veřejnost, tématické zájezdy, besedy a přednášky pro veřejnost na různá témata týkající se ekologie, výstavy a soutěže pro školy i veřejnost, ekoporadna a informační centrum, knihovna s cca 700 tituly, publikační činnost apod. Níže uvádíme příklady některých činností Ekocentra Iris: Akce ke Dni Země byly v letech 1999-2005 zaměřeny na tato témata: • r. 1999: „Energie, její úspory a zdroje.“ • r. 2000: „Doprava přijatelná nejen pro lidi, ale i pro naši planetu.“ • r. 2001: „Ochrana přírody na Prostějovsku.“ • r. 2002: „Komíny nebo stromy?“ • r. 2003: „Ve zdravém městě zdravý (vz)duch!“ • r. 2004: „Chráněná příroda, chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů.“ • r. 2005: „Globální problémy a Desatero domácí ekologie.“ Informace o dalších akcích majících vztah k problematice ovzduší (doprava, odpady, energetika, zeleň,...) jsou uvedeny v následujících kapitolách.

17


6.

PZKO Prostějov

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Obecně lze při realizaci opatření pro zlepšení kvality ovzduší vycházet z pravidel, která byla definována v Programu snižování emisí a imisí znečisťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje. V následujících kapitolách jsou podrobně uvedena opatření pro konkrétní podmínky Prostějova.

6.1

Stacionární zdroje

6.1.1 Zdroje kategorie IPPC Tyto zdroje mají povinnost podat žádost o vydání integrovaného povolení. Kompetentním orgánem je krajský úřad. Účastníkem řízení je mj. i obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, a dále pak obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásili úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění údajů ze žádosti. Provozovatelé zařízení, která spadají do kategorie IPPC, mají povinnost získat integrované povolení nejpozději do 30. října 2007. Je důležité, aby se pracovník MěÚ Prostějov nebo zástupce Města Prostějov účastnil na KrÚ Olomouckého kraje projednávání žádostí IPPC od prostějovských zdrojů znečišťování ovzduší. Opatření, která nebudou přijata v rámci IPPC, mohou být předmětem Dobrovolných dohod mezi městem Prostějov a provozovateli zdrojů. Přehled zařízení na území města Prostějova spadajících pod IPPC: Kategorie zařízení 2.4 5.1 6.6 a)

SLÉVÁRNA ANAH Prostějov, s.r.o. COMPEC s.r.o. (současný název MEGAWASTE-EKOTERM s.r.o.) STATEK Prostějov s.r.o. Celkem 3 zařízení

Slévárna ANAH Prostějov, s.r.o. je nejvýznamnějším bodovým producentem emisí tuhých znečišťujících látek na území města a v rámci IPPC řízení budou projednávány také opatření ke snížení množství emisí znečišťujících látek. Žádost o vydání integrovaného povolení se momentálně připravuje, předpokládaný termín podání na KrÚ je 8/2006. K lednu 2006 zatím žádný z provozovatelů zařízení spadajících pod IPPC nepožádal Krajský úřad Olomouckého kraje o vydání integrovaného povolení.

18


PZKO Prostějov

6.1.2 Velké a střední zdroje (REZZO 1 a REZZO 2) Zdroje REZZO 1 spadají do kompetence Krajského úřadu, proto je nutno jejich problematiku řešit ve spolupráci s Krajským úřadem Olomouckého kraje. U stávajících zdrojů lze využít dobrovolných nástrojů ke snížení emisí. Ve většině případů by se jednalo o náhradu filtrů (všude tam, kde je to technicky a ekonomicky opodstatněné) s nízkou účinností filtrace za vysoce účinné (např. keramické nebo látkové) filtry. Dále lze využít následujících opatření: • • • •

Aplikace plánu snížení emisí (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků, z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limitů. Vydávat povolení ke spalování či spoluspalování odpadu ve zvláště velkých, velkých a středních zdrojích znečišťování ovzduší pouze v případech vhodného technologického vybavení zdrojů. Povolení k vydání a ke změnám provozních řádů. Nepřímé finanční podpory pro provozovatele problematických zdrojů ze strany města podpůrná stanoviska k žádostem o prostředky z tuzemských (např. SFŽP) či zahraničních fondů či programů (např. ISPA). Podpora by se měla týkat jak akcí ze snížení emisí znečišťujících látek, tak energetických úspor na stávajících zdrojích, i instalace zdrojů nových (CZT, kogenerace, obnovitelné zdroje).

U nových zdrojů, u kterých je plánováno umístění na území města nebo by mohlo dojít k ovlivnění ovzduší v Prostějově tímto zdrojem, lze použít následující preventivní postupy (s cílem co nejvíce omezit umísťování zdrojů tuhých částic do imisně zatížených lokalit a významných dopravních tahů, a také do blízkosti zdrojů sekundární prašnosti): • • • •

•

Povolení k umísťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů. Povolení k záměrům zavedení nových výrob a technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů. Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení středních zdrojů. Posuzování vlivu na životní prostředí – EIA – zejména v případech, kdy se jedná o stavby, které nejsou zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší (liniové stavby, objekty, které by byly cílem automobilové dopravy), a u kterých se nemohou uplatnit výše uvedená opatření. Integrovaná povolení pro zdroje znečišťování životního prostředí (IPPC).

19


PZKO Prostějov

6.1.2.1 Předpokládaná opatření ke zlepšení kvality ovzduší u vybraných zdrojů REZZO 1 a 2 Slévárna ANAH Prostějov, s.r.o. V současné době se připravuje žádost o vydání integrovaného povolení. Společnost momentálně neplánuje žádný projekt týkající se dalšího snižování emisí.

Strojírenská společnost s.r.o. Prostějov V současné době je zpracovávaná a předkládaná žádost o stavební povolení na plynofikaci areálu Strojírenskou společností STS. Cílem je napojit se na stávající rozvody plynu na pozemcích Strojírenské společnosti s.r.o. a Qualite s.r.o., provést rozvody mezi budovami, a pak postupně dle finanční možnosti řešit topení v jednotlivých objektech. Tuto etapu plynofikace řeší Strojírenská společnost – STS s.r.o. Prostějov. Předpokládané náklady: 1 mil. Kč celkem (úvaha) Předpokládaný termín zahájení výstavby: rok 2006 Předpokládané uvedení do provozu: postupně dle financí, první prostory v roce 2006

Kalicov - Dřevovýroba Provozovna firmy Kalicov – Dřevovýroba je osazena kotlem Hamont 500 KW, který má známku „Ekologicky šetrný výrobek“ a je zde spalována biomasa. V budoucnosti není v provozovně plánována investiční akce ke snížení emisí.

Vojenská ubytovací (VU) a stavební správa Brno - Areál Leteckých kasáren a Letiště v Prostějově Současný stav v areálu Leteckých kasáren a na letišti v Prostějově je nevyhovující. Tepelná zařízení jsou v provozu více než 20 roků, některá zařízení až 50 let. Jedná se o zařízení technicky a morálně zastaralé, výrazně po životnosti. V minulosti byly prováděny pouze nejnutnější opravy k udržení provozu a opravy havárií. Současný technický stav bezprostředně ohrožuje provozuschopnost tepelně energetických zařízení a nezaručuje bezpečný bezporuchový provoz. Bude zpracován tepelný audit centrálního zdroje tepla a jednotlivých budov a bude stanovena koncepce tepelně energetického hospodářství jednotlivých vojenských objektů s ohledem na perspektivnost a využití stavebních objektů. Na základě této koncepce se stanovením etap a časovým horizontem realizace bude definován návrh opatření k zajištění provozu tepelného hospodářství do doby realizace záměrů koncepce. Opatření budou rozdělena na nízkonákladová a středněnákladová a bude zpracován prováděcí projekt následné celkové rekonstrukce tepelného hospodářství v areálu Leteckých kasáren a Letiště Prostějov, jež bude realizován. Cílem je zabezpečení bezporuchové dodávky tepla a teplé užitkové vody při dodržování platné legislativy.

20


6.1.3

PZKO Prostějov

Malé zdroje (REZZO 3)

V České republice, a zejména v oblastech kde chybí významnější velké zdroje, jsou malé zdroje v podnikatelské sféře a domácnosti jednou z důležitých příčin zhoršeného stavu ovzduší. Nejsložitější je situace u nepodnikajících domácností, protože zde chybí (na rozdíl od některých států západní Evropy) takřka jakákoliv účinná možnost kontroly. V současnosti je téměř celé území města Prostějova napojeno na CZT nebo plynofikováno. Díky stoupající ceně plynu ovšem hrozí odklon od používání tohoto „ušlechtilého“ a z hlediska ochrany ovzduší příznivého paliva. V Prostějově je možno opatření ke zlepšení kvality ovzduší u těchto malých zdrojů rozdělit do dvou základních oblastí: 1. Zachování „čistého“ způsobu vytápění domácností (plynem či CZT), případně používání čistých alternativních zdrojů energie (solární kolektory, tepelná čerpadla...) a zabránění opětovnému přechodu na tuhá paliva, v horším případě na spalování odpadů. 2. Energetická opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie – tepelné izolace, regulace, rekonstrukce rozvodných soustav a kotlů... 6.1.3.1 Zachování „čistého“ způsobu vytápění Dle údajů Energetické koncepce pro město Prostějov místy v Prostějově dochází k odpojování na CZT napojených objektů na blokový způsob zásobování tepla nebo k přechodu k domovnímu případně individuálnímu způsobu vytápění, což má negativní dopad na imisní situaci v řešeném území. Mezi hlavní nástroje pro zamezení opětovného přechodu na vytápění tuhými palivy patří environmentální výchova a osvěta zaměřená především na: • • • •

zdravotní rizika způsobená zhoršenou kvalitou ovzduší, vliv používaných paliv na kvalitu ovzduší, technologická opatření vedoucí ke snížení emisí na malých zdrojích, informace o možnostech využití obnovitelných zdrojů energie.

Dle informací Ekocentra Iris jsou v plánu na tento a další rok tyto akce: • • • • • • •

ekovýchovný pořad pro školy Desatero domácí ekologie (mimo jiné s tématem energie), programy pro školy – využití pracovních listů Energie a životní prostředí, propagace šetření energiemi – Den Země, Den ŽP (informační panely a aktivity pro děti), dle dohody s Městem Prostějov bude provedena v nejbližších 2 letech vždy na podzim jedna kampaň na téma „Odpady“ (tedy i nežádoucí spalování nevhodného odpadu) nebo na téma „Čistota ovzduší v Prostějově“ (jedna v roce 2006, druhá v r. 2007), výukové programy pro školy: „Člověk mezi odpady“ a „O modré babičce“, letáčky „Nespalujte odpad doma“ – nabídka v ekocentru, reedice Praktického rádce životního prostředí v Prostějově.

21


PZKO Prostějov

6.1.3.2 Energetická opatření na stávajících zdrojích Opatření ke snížení energetické náročnosti objektů jsou velmi významná, neboť při jejich realizaci dochází také ke snížení spotřeby paliva na vytápění objektů (a tím pádem i ke snížení emisí) a zároveň zčásti řeší i problematiku zdražování cen energií. V rámci Programu můžeme rozdělit zdroje REZZO 3 na dvě skupiny: • •

zdroje v majetku města – město má na tyto zdroje přímý vliv, zdroje v soukromém vlastnictví – město je může ovlivňovat pouze nepřímo.

6.1.3.2.1 Potenciál energetických úspor na budovách ve správě města Energetická koncepce z roku 2005 uvádí na základě energetických auditů souhrn konkrétních energetických opatření, která by vedla ke snížení tepelné náročnosti budov ve správě města. Tabulka č. 6.01 Rekapitulace výsledků energetických auditů objektů v majetku města Prostějova (ÚEK 2005) objekt

adresa

ZŠ

E.Valenty 52

ZŠ

Dr. Horáka

MŠ

Hanačka 3

ZŠ

Melentrichova 60

ZŠ

Skálovo nám.5

opatření zateplení stropu suterénu výměna oken a stropu TRV rekonstrukce předávací stanice řídící systém ÚT instalace solárního systému TRV plynová kotelna řídící systém ÚT výměna oken rekonstrukce sklobetonových stěn rekonstrukce světlíků dílčí zateplení obvodového pláště TRV zateplení střechy zateplení obvodového pláště výměna oken změna systému přípravy TUV TRV TRV zateplení půdy

22

spotřeba enrgií současná GJ/rok 5 190

spotřeba energií po opatřeních GJ/rok 2 585

úspora GJ/rok 2 605

úspora % 50,2

7 098

4 409

2 689

37,9

768

346

422

54,9

3 445

2 939

506

14,7

1 758

1 317

441

25,1


PZKO Prostějov

Tabulka č. 6.01 Rekapitulace výsledků energetických auditů objektů v majetku města Prostějova (ÚeK 2005) – pokračování z předchozí strany objekt

adresa

opatření

nám. E. Husserla 1 izolace stropu pod půdou instalace TRV Floriánské nám. 1 3xTČ Městské lázně solární zařízení Prostějov rekonstrukce kotelny instalace KJ zateplení střechy výměna stěny v bazénové hale nový systém VZT s rekuperací TRV Olympijská 4 zóová regulace Sportcentrum instalace TRV teplovzdušné vytápění haly Komenského 4 zateplení stěnových konstrukcí SOU a U výměna dveří ekvitermní regulace instalace TRV výměna plynových kotlů rekonstrukce systému ÚT Erbenova 5 dílčí zateplení obvod. pláčtě ZŠ zateplení stropů pod půdou instalace TRV izolace rozvodůÚT a TUV Majakovského 1 zateplení obvodového pláště ZŠ instalace TRV rekonstrukce plynové kotelny izolace rozvodů Vápenice 1 zateplení stropů pod půdou SPŠ Oděvní instalace TRV výměna plynových kotlů sídliště Svobody výměna oken ZŠ rekonstrukce světlíků instalace TRV rekonstrukce VZT bazén. haly vybudování plynové kotelny řídící systém systému ÚT Kravařova 14 TRV ZUŠ Vl. Ambrose zateplení půdy zateplení dvorní části fasáby výměna vnějšího zasklení oken za izolační dvojsklo Vojáčkovo nám. 1 úprava oken -izolační dvojsklo Národní dům zateplení půdy TRV Husovo nám. 94 TRV MŠ výměna kotlů + regulace rekonstrukve ÚT zateplení stropních a stěnových konstrukcí pavilónů TRV Obchodní akademie Palackého 18 zateplení stropu pod půdou výměna kotlů SOU Obchodní

23



úspora GJ/rok 340

úspora % 19,9

8 826

6 648

2 178

24,7

3 075

2 361

714

23,2

971

617

354

36,5

2 335

1 496

839

35,9

1 204

743

461

38,3

1 128

828

300

26,6

7 098

4 564

2 534

35,7

1 153

856

297

25,8

3 498

2 644

854

24,4

1 023

463

560

54,7

1 013

713

300

29,6


PZKO Prostějov

Při realizaci uvedených opatření by došlo ke snížení energetických nároků budov o 15-55%, což by mělo významný pozitivní účinek nejen na kvalitu ovzduší, ale také by to řešilo další problémy spojené s nejistým vývojem cen energií a snížilo by provozní náklady. Výše uvedené objekty jsou v majetku města, na kterém záleží, zda-li bude investovat do realizace těchto opatření. Na realizaci těchto opatření je možno získávat i dotace (viz dále).

6.1.3.2.2 Potenciál energetických úspor na zdrojích tepla Spotřeba tepla (energie) na vytápění a přípravu TUV tvoří v bytových domech a objektech občanské vybavenosti 85 – 90% z celkové spotřeby energie. U výrobních objektů se teplo na vytápění a TUV podílí na celkové spotřebě 40 – 60 %. Vytápění a TUV tvoří významný podíl v celkové spotřebě energie budov. Snižování spotřeby tepla je nutné věnovat vysokou pozornost, protože vede k úspoře provozních nákladů, úspoře primárních paliv a snížení emisí.

Problematika snižování spotřeby tepla zahrnuje následující oblasti: •

• •

Energeticky vědomá modernizace budov – Zahrnuje v sobě stavební úpravy ke zlepšení tepelně-izolačních vlastností budov, odstranění vad funkčních dílů a zanedbané údržby a opatření (modernizaci) v otopných soustavách. Souhrn opatření vede ke snížení potřeby tepla. Modernizace (rekonstrukce) zdrojů a rozvodů tepla – Souhrn opatření vedoucích ke snížení ztrát tepelné energie při výrobě a distribuci tepla. Energeticky vědomý provoz budov s využitím energetického manažerství – Energetické manažerství je opatření spočívající v pravidelné registraci a vyhodnocování parametrů určujících spotřebu energie. Po vyhodnocení a porovnání skutečného režimu s projektovaným se vyhodnotí příčiny diference ve spotřebě energie a provedou změny (opatření) k docílení požadovaného stavu. Manažerská činnost je zaměřena na trvalé udržení požadovaného provozního stavu.

Obecné zásady úsporných opatření • • • • • • • • • • • •

zdroje udržovat na co nejvyšší technické úrovni, při výstavbě nových zdrojů a rekonstrukcí zdrojů využívat technologie s garantovanými nízkými emisemi (Ekologicky šetrný výrobek, Modrý anděl), správně dimenzovat výkon zdroje, provádět pravidelné revize, opravy a seřízení, instalovat kondenzační kotle s vyšším využitím energie v palivu, instalovat moderní měřicí a regulační techniku, regulovat dodávky tepla regulací otáček oběhových čerpadel, dostatečné tepelné izolace, provádět rekonstrukce uhelných zdrojů (fluidní spalování, zplyňování), případně přechod na jiné palivo, zpracovat energetické audity a realizovat navržená opatření, zvážit možnost instalace kombinované výroby tepla a elektřiny, přípravu TUV řešit decentralizovaně,

24


•

PZKO Prostějov

u průmyslových objektů využívat odpadního tepla z technologických procesů a větrání hal; v prostorách, kde je to vhodné, uplatňovat moderní způsoby vytápění (teplovzdušné, plynové infrazářiče).

Potenciální opatření na snížení ztrát tepelné energie při distribuci tepla: • • • • •

technicky dožité rozvody rekonstruovat, nové a rekonstruované rozvody budovat jako dvoutrubkové, přípravu TUV řešit decentralizovaně, správně dimenzovat distribuční systémy, dostatečně tepelně izolovat rozvody tepla, provádět provozní optimalizaci.

Potenciální opatření pro otopné soustavy a rozvody TUV • • • • • • • • • • • • •

správně navrhovat a dimenzovat otopné soustavy, hydraulicky stabilizovat otopné soustavy, u větších objektů instalovat mimo ekvitermní regulace i zónovou regulaci, mimo pracovní (provozní) dobu uplatňovat útlumový režim vytápění, dodržovat doporučené teploty ve vytápěných prostorách, nepřetápět, instalovat termostatické ventily, rozvody tepla (v nevytápěných prostorách) a TUV dostatečně tepelně izolovat, volit způsob přípravy TUV dle charakteru odběru a požadavků odběratelů, při přípravě TUV uplatňovat decentralizovaný způsob nebo individuální přípravu, přípravu TUV řešit co nejblíže odběrným místům, správně dimenzovat ohřívače a zásobníky TUV, instalovat poměrová měření spotřeby tepla a TUV, provádět dostatečnou údržbu zařízení.

Následující část je zaměřena na opatření ve zdrojích a rozvodech tepla. Navržená technická opatření a potenciál úspor je převzat z auditů, které byly zpracovány na všechny blokové zdroje Domovní správy Prostějov, s.r.o. Rekapitulace jejich výsledků je souhrnně uvedena v následující tabulce.

25


PZKO Prostějov

Tabulka č. 6.02 Rekapitulace výsledků energetických auditů blokových zdrojů Domovní správy Prostějov, s.r.o. zdroj tepla

opatření

rekonstrukce kotelny čerpadla s frekvenčními měniči instalace DPS (ekviterm) TUV decentralizace rekonstrukce rozvodů -2 tr. výměna kotlů BK Barákova čerpadla s frekvenčními měniči BK Beneše výměna hořáků čerpadla s frekvenčními měniči instalace DPS (ekviterm) TUV decentralizace rekonstrukce rozvodů -2 tr. BK Kostelecká rekonstrukce kotelny čerpadla s frekvenčními měniči instalace DPS (ekviterm) TUV decentralizace rekonstrukce rozvodů -2 tr. rekonstrukce kotelny BK Krasická čerpadla s frekvenčními měniči instalace DPS (ekviterm) TUV decentralizace rekonstrukce rozvodů -2 tr. rekonstrukce kotelny BK Mozartova čerpadla s frekvenčními měniči instalace DPS (ekviterm) TUV decentralizace rekonstrukce rozvodů -2 tr. instalace KJ Tedom BK sídliště Svobody rekonstrukce kotelny čerpadla s frekvenčními měniči (+VS Šmerala) instalace DPS (ekviterm) TUV decentralizace rekonstrukce rozvodů -2 tr. instalace KJ Tedom BK Tylova rekonstrukce kotelny čerpadla s frekvenčními měniči instalace DPS (ekviterm) TUV decentralizace rekonstrukce rozvodů BK Hloučela K1-K4 K1 -výměna hořáků K2-zrušení kotelny K4-pouze pro ZŠ K3,K4-kompletní rekonstrukce čerpadla s frekvenčními měniči instalace DPS (ekviterm) TUV decentralizace rekonstrukce rozvodů -2 tr. rekonstrukce VS Dolní BK Okružní rekonstrukce rozvodů - 2 tr. VS Šárka instalace DPS (ekviterm) Vs Dolní TUV decentralizace BK Anglická



úspora GJ/rok 5 969

úspora % 27,7

5 734

5 105

629

11,0

36 357

29 780

6 577

18,1

17 969

12 900

5 069

28,2

20 842

15 209

5 633

27,0

64 570

54 543

10 027

15,5

101 853

82 337

19 516

19,2

84 326

63 551

20 775

24,6

87 687

70 513

17 174

19,6

52 461

50 246

2 215

4,2

26


PZKO Prostějov

6.1.3.2.3 Energetická opatření na majetku v osobním vlastnictví Na objekty v soukromém vlastnictví nemá město přímý vliv. Přesto může alespoň zčásti aktivně ovlivnit realizaci energetických opatření. Jedním z nástrojů je environmentální osvěta. Občané by měli být informováni o: • • • •

Energeticky úsporných opatřeních. Možnostech využití obnovitelných zdrojů energie. Zlepšení technologického stavu malých zdrojů vytápění a rozvodů (kotlů). Získání finančních prostředků na realizaci energetických opatření.

Jako možnost se jeví vypracování informační publikace (příp. studie), která by sloužila zájemcům z řad občanů Prostějova jako rádce a podávala by jim ucelený přehled o tom, jak efektivně postupovat při realizaci úsporných opatření. Obsahem této publikace by mělo být např.: • • • •

Potenciál úspor energie v domácnostech (bytech, domech). Nejvhodnější opatření pro danou oblast bydlení (panelový dům, rodinný dům, byt...). Přehled o místních firmách poskytujících služby v této oblasti (případně jejich zhodnocení dle stanovených kritérií). Možnost získání finančních prostředků – fondy, vhodné úvěry,...

Další možností města je finanční podpora domácnostem - na alternativní způsoby vytápění (tepelná čerpadla, solární energie), případně podpora domácnostem při investicích do úspor energie. Mělo by být koordinováno s aktivitami SFŽP. Cílem je zabránění riziku přechodu na spalování nekvalitními druhy paliv.

6.1.3.2.4 Další opatření ke snížení emisí ze zdrojů kategorie REZZO 3 Mezi další možná opatření ke snížení emisí z malých zdrojů REZZO 3 můžeme zařadit následující: •

Z hlediska provozovatelů malých zdrojů v podnikatelské sféře je možné dále uplatňovat regulační nástroj v podobě povinnosti platit poplatky za provoz malých zdrojů - v kompetenci obcí. Uvedené opatření může být selektivní a může být uvaleno pouze na zdroje spalující určité druhy paliv (hnědé uhlí, apod.).

•

Obec může svým nařízením stanovit podmínky pro spalování rostlinných materiálů, případně taková spalování zcela zakázat. Účinnost tohoto nástroje je ale značně omezená kvůli potenciálním problémům, které může vyvolat.

•

Tradiční hrozbou se stává ve spojitosti s prohlubujícími se rozdíly v ekonomické síle obyvatel také možnost spoluspalování odpadů v domácnostech, které nejsou vybaveny CZT, jako jediným zdrojem tepla pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody. Místní i regionální správa by měla v souvislosti s tím zajistit dostatečně průkazný a efektivní způsob likvidace odpadů tak, aby nemohly být zdrojem nelegálních kontaminací při spalovacích procesech.

27


6.2

PZKO Prostějov

Doprava – mobilní zdroje

Nástroje a opatření k omezování emisí tuhých znečišťujících látek z dopravy mohou být rozděleny do dvou skupin: • opatření zaměřená na omezení primárních emisí, které vznikají při spalovacích procesech při provozu vozidel; • opatření ke snížení množství tzv. sekundárních emisí – znečištění zvířené projíždějícími vozidly. 6.2.1 Omezení primárních emisí Výstavba dálnice D1 Městem Prostějov prochází vysoce frekventovaná silnice I/46 která v podstatě představuje hlavní dopravní tah spojující Ostravskou oblast s Brnem. Dle sčítání dopravy v roce 2000 byla intenzita dopravy na této silnici 23 tis. aut/den. V roce 2005 zde probíhalo další sčítání dopravy a podle neoficiálních údajů se zde intenzita dopravy pohybuje takřka na úrovni 30 tis. vozidel denně, z toho 24% tvoří nákladní doprava (údaje z telefonního rozhovoru s Ing. Schnűtzerem – ŘSD). Dálnice D1 – konkrétně její úsek do Lipníka nad Bečvou – bude dle předpokladů dokončena v roce 2010. Zprovoznění tohoto úseku bude mít vliv na intenzitu dopravy na silnici R 46, konkrétně je však tento vliv obtížně modelovatelný. Předpokládá se: • • •

odvedení dálkové automobilové dopravy z(do) Polska a Ostravska, minimální vliv na intenzitu dopravy pohybující se pouze na úseku z(do) Brna-Olomouc, nárůst intenzity dopravy obecně v rámci ČR.

Dle odborného odhadu získaného na základě modelování by se intenzita dopravy na silnici I/46 po uvedení dálnice D1 do provozu snížila o 9 000 vozidel (vztaženo ovšem k datům z roku 2000). Intenzita dopravy na R 46 v roce 2005 (dle neoficiálních výsledků) je 30 000 vozidel denně a odhadovaný koeficient růstu intenzity dopravy mezi roky 2005-2010 na této komunikaci je 1,15 (Údaje sděleny firmou Adias). Na základě těchto údajů se dá přibližně odhadovat, že intenzita dopravy na silnici R 46 po dostavbě dálnice D1 se bude pohybovat v rozmezí 20-25 000 vozidel denně s tím, že intenzita nákladní dopravy se sníží výrazněji než intenzita dopravy osobní.

Dopravní politika města Odborem koncepce a rozvoje města MěÚ Prostějov byl zpracován dokument „Zásady dopravní politiky města Prostějova“. Tímto dokumentem by se měl řídit rozvoj dopravy v období během následujících dvaceti let. Celé znění tohoto dokumentu je uvedeno v Příloze č.7, zde uvádíme pouze odkazy významnější z pohledu ochrany ovzduší: Lze očekávat, že do roku 2020 dojde k: • • •

zvýšení počtu cest v osobní dopravě v pracovním dnu o 40%, zvýšení celkového objemu přepravy nákladů o 25%, úroveň automobilizace přesahující hodnotu 450 osobních automobilů na 1000 obyvatel,

28


•

PZKO Prostějov

poklesu podílu hromadných doprav při realizaci cest v osobní dopravě v pracovním dnu o 30%, nárůstu počtu jízd osobních automobilů v pracovním dnu o 60%, nárůstu počtu jízd nákladních automobilů v pracovním dnu o 25%, realizaci systémových opatření pro podporu cyklistické dopravy spojené se zvýšením cyklistické dopravy.

• • •

Z hlediska ochrany ovzduší je významné: • • • • • • •

• • •

Dopravní vztahy k centru města zajišťovat v maximální možné míře hromadnou a nemotoristickou dopravou. Individuální automobilovou dopravu v centru města je nutno regulovat a v přepravě nákladů lze připustit pouze nezbytnou dopravu zásobovací. Při zajišťování přepravních potřeb města a zájmového území preferovat provoz a rozvoj těch druhů doprav a dopravních systémů, které jsou příznivé pro tvorbu a ochranu životního prostředí. Vytvoření integrovaného systému regionální osobní hromadné dopravy, umožňující plošnou obsluhu a kvalitní spojení uvnitř města, i vně s jeho spádovým územím. Vytvoření soustavy záchytných parkovišť na okraji centrální části města s řízenou cenovou politikou. Odvedení nákladní dopravy mimo centrum města. Zajištění podmínek pro běžný provoz vozidel používajících ke svému pohonu média šetrná k životnímu prostředí. V nákladní přepravě usilovat o vyšší využití kombinované dopravy substrátů prostřednictvím silniční a železniční dopravy a vytvářet vhodné podmínky pro překládání a krátkodobé skladování zboží na nákladových železničních nádražích. Podporovat snahu převést dálkovou přepravu nákladů z dopravy automobilové na dopravu železniční. Zajištění dopravy na krátké vzdálenosti uvnitř centra řešit například výhledovým zavedením provozu citybusů. Preferovat cyklistickou dopravu zřizováním cyklistických tras a stezek a dbát na to, aby součástí většiny stanic železniční dopravy a důležitých staveb ve městě byla zařízení pro rychlé a bezpečné uložení jízdních kol. Realizace dopravních opatření (viz dále).

29


PZKO Prostějov

Předpokládaná hlavní dopravní opatření v Prostějově Dle územního plánu a Strategického plánu rozvoje města Prostějova se předpokládají tato nejdůležitější opatření, která budou řešit dopravní situaci ve městě, a jež by také měly, přispět ke zlepšení kvality ovzduší.

Budování staveb podle územního plánu sídelního útvaru Prostějova (obecně závazná vyhláška města Prostějova č. 66/2002, ve znění pozdějších předpisů): •

• •

•

dobudování vnějšího městského okruhu: - úsek ulice Anglická, kruhový objezd; - propojení ulic Plumlovská a Brněnská; - spojka Olomoucká – Českobratrská – Vrahovická; - v severní části prodloužení ulice Josefa Lady do nové trasy za ulicí Cyrila Boudy (v současnosti již dokončeno) a její napojení do ulice Sladkovského, aj. dobudování obchvatu města II/366; dobudování obchvatu města II/150: - změny v trasování: q ve východní části – přeložení do trasy Kralické ulice v průmyslové zóně a propojením za Valovou se stávající trasou silnice za částí Čechůvky (v současnosti již dokončeno); q v jihozápadní části – přeložení silnice II/150 do jižnější polohy, aj. dobudování obchvatu města – napojení na R46 včetně úprav stávajících MÚK (městské účelové komunikace): - účelem je nalézt ideální místo napojení včetně úprav stávajících MÚK Žešov a Prostějov – střed.

Odhadované náklady na stavbu vnějšího okruhu městem se pohybují okolo částky 350 mil. Kč a měly by být realizovány převážně z prostředků města v časovém horizontu přibližně 5-10 let. Odhadované náklady na stavbu obchvatu města se pohybují okolo částky 700 mil. Kč a měly by být realizovány zejména z prostředků Olomouckého kraje v časovém horizontu 15-20 let.

30


PZKO Prostějov

Snížení emisí dopravních prostředků Kontrola dodržování předpisů emisí automobilů. Jako optimální se jeví také systém, kdy by mohla policie na základě svých pravomocí určovat vozidla ke kontrole v mobilní laboratoři a zajišťovat navazující úkony (udělení sankce, atd.). Po zjištění registrační značky bude vytipované vozidlo navedeno policií do mobilní testovací stanice, kde projde standardním testem. Samotné mobilní zařízení by bylo provozováno obcí (popř. několika obcemi, které by se za tímto účelem spojily). V případě překročení emisních limitů bude uložena sankce - pokuta, případně odebrání osvědčení o technickém průkazu a uložení nápravného opatření s povinností opětovného vystavení osvědčení o emisích. Je nezbytné, aby kontroly emisí byly skutečně plošné, dostatečně časté (každodenní), a aby se podstatným způsobem dotkly provozovatelů nevyhovujících vozidel. Bez toho není možné zajistit skutečnou účinnost těchto kontrol, neboť jejich hlavní efekt je motivační. Současně lze doporučit provádění kontrol přímo u stanic technické kontroly se zaměřením na vozidla, která právě prošla měřením emisí (což lze ověřit po zastavení vozidla). V případech, kdy bude zjištěno neoprávněné vydání osvědčení o emisích, by měly následovat vysoké pokuty s následným odebráním licence k provozování STK. Zajištění neúplatnosti STK je z hlediska dodržování emisních parametrů vozidel zcela zásadní. Odebrání licence STK je v současné době v pravomoci orgánů kraje. Používání ekologického paliva U dopravních prostředků, které jsou ve vlastnictví města či organizací ve správě města, začít používat ekologičtější dopravní palivo – zemní plyn, propan butan. Vytvoření a podpora kvalitních alternativ automobilové dopravy • • •

Cyklistická doprava – budování cyklotras, zajištění možnosti bezpečného uložení kol, zajištění podmínek pro bezpečnou jízdu. Městská hromadná doprava (MHD) - dosažení optimální struktury dopravní sítě a frekvence spojů; zvýšení kvality, nabídky, spolehlivosti, pohodlí bezpečnosti a cestovní rychlosti MHD; vytvoření informačního systému, zavedené citybusů v centru města. Železniční a meziměstská autobusová doprava – vytvoření na sebe navazujícího dopravního integrovaného systému, zajištění dostatečného spojení do okolních obcí.

Ekologická výchova Na příští období má Ekocentrum Iris v plánu tyto akce zaměřené na problematiku dopravy: • • • • •

besedy na školách ke Dni bez aut – září, cyklistický výlet - jaro, ekovýchovný pořad pro školy Desatero domácí ekologie (vedle energie, vody, atd., probírána i doprava), letáčky o cyklistické dopravě – nabídka na akcích, propagace cyklistické dopravy – Den země, Den ŽP (informační panely a aktivity pro děti).

31


PZKO Prostějov

6.2.2 Omezení sekundárních emisí - reemisí Prostějov se nachází ve vysoce zemědělské krajině a jedním z výraznějších problémů je prašnost z polí a sekundární prašnost způsobená vlivem dopravy. Důležitým úkolem je proto snížení této prašnosti. Toho lze obecně docílit výsadbou zeleně (jednak městské, jednak zeleně v zemědělské krajině), zkvalitněním čištění vozovek a ploch ve městě, rozvojem vodních ploch a dalšími. Nejdůležitějšími z těchto opatření je úklid a údržba zeleně. Doplnění a údržba městské a krajinné zeleně Zeleň kolem komunikací působí jako filtr pro snížení prašnosti. Jedná se zejména o výsadbu vhodné a nealergizující zeleně u nově připravovaných tras komunikací a doplnění zeleně v okrajových částech města, kde chybí a je možné ji vysadit. V rámci Strategického plánu města Prostějova byly navrženy tyto konkrétní kroky, které by měly být provedeny v rámci údržby a rozvoje městské zeleně: • • • • • •

•

Rekonstrukce zeleně na Hlaváčkově ulici Rekonstrukce Smetanových sadů Regenerace sídliště Hloučela Regenerace části Brněnská – Tylova Regenerace sídliště Svobody Rekonstrukce městské zeleně: o náměstí E. Husserla, o realizace úprav vnitrobloku Brněnská – Mozartova, o rekonstrukce parku na Husově náměstí, o městský hřbitov, o plocha přiléhající ke Kolářovým sadům, o náměstí Spojenců. Zlepšení stavu příměstské krajinné městské zeleně: o Rozšíření biocentra Na Hloučele, o Realizace rozšíření biokoridoru Na Hloučele – U koupaliště, o Realizace rozšíření biocentra U koupaliště.

Posypy vozovek a chodníků, jejich úklid během a na konci posypové sezóny Používání inertních posypů vozovek a chodníků (ale i chemického ošetření) pouze v nezbytných případech pro udržení sjízdnosti a schůdnosti. Čištění komunikací a chodníků provádět v nejkratším možném termínu po skončení zimní sezóny za použití patřičných technologií. V příloze č. 2 jsou uvedeny informace o posypovém materiálu Ekogrit, jenž má z hlediska problematiky ochrany ovzduší příznivé vlastnosti.

32


PZKO Prostějov

Zajištění staveb a stavenišť Stavby a staveniště by měly být prioritně zajištěny proti možnosti nadměrného prášení, a to jak pro stavby prováděné v režii města, tak stavby v průmyslovém a soukromém resortu (např. zakrytování fasád domů foliemi při prováděných revitalizacích, výměnách oken a zateplování panelových i ostatních domů a staveb, zajištění minimalizace prášení při výjezdech z prostor stavby). Firmy provádějící výstavbu a rekonstrukce staveb by měly dodržovat opatření pro omezení sekundární prašnosti - zakrytování výsypek stavebního odpadu z budov a zabezpečení úniku znečišťujících látek při převozu stavebního odpadu. U výběrových řízeních na stavby jejichž investorem je město, by měl být požadavek na minimalizaci snížení prašnosti při stavbě jedním z důležitých hledisek. U ostatních staveb je možnost ovlivňovat prašnost ze strany města především v průběhu stavebního řízení. Skrápění povrchu vozovek Po delších obdobích sucha je vhodné provádět skrápění povrchu vozovek a splachování uličního prachu do kanalizační sítě. U komunikací první třídy by tato povinnost měla být delegována na Krajskou správu silnic odpovídající za stav a provoz silnic I. třídy. V místech výjezdu ze staveb nebo průmyslových areálů je pro snížení sekundární prašnosti vhodné pravidelné zkrápění v obdobích sucha a výjezdy opatřit rošty pro čištění kol aut (tyto akce by měl realizovat provozovatel zdroje sekundárního znečištění). Protierozní opatření v krajině Prostějov se nachází v rovinaté zemědělské krajině a jednou z příčin, které zhoršují kvalitu ovzduší ve městě, je i prašnost z polí. Půda je náchylnější k erozi větrem v době, kdy se na polích nenachází vegetace nebo sníh nebo např. v době tání sněhu a intenzivnějších dešťů – tj. např. po sklizni, v suchých obdobích zimy apod. Této erozi je bráněno zejména zemědělskými osevními postupy, přesto jí nelze zabránit zcela. Ochranou před tím, aby se prach z polí dostával do městského ovzduší, mohou být, krom výše uvedených osevních postupů, tato opatření: • • • •

ochrana stávajících větrolamů, náhrada odumírajících stromů, jejich zahušťování apod. výsadby zelených pásů do zemědělské krajiny – tyto pásy by měly za cíl zkrátit délku svahu a omezit tak působení vodní eroze a zároveň chránit před větrem. výsadba nových větrolamů a alejí při sklizni ponechat na polích nesklizené pásy plodin

Díky vlastnickým vztahům není výsadba zeleně do krajiny zcela snadnou záležitostí, je nutný souhlas vlastníků a spolupráce se zemědělskými družstvy (zemědělci). Jako vhodné místa pro výsadbu pásů zeleně se jeví zejména tyto: • • • •

stávající a navržené biocentra a biokoridory v rámci Územních systémů ekologické stability okraje stávajících polních cest pásy okolo melioračních kanálů a vodních toků svahy s vyšším sklonem nevhodné k obdělávání

Na některá z těchto opatření jsou vypsány zemědělské dotační tituly a na jejich realizaci je možno získat příspěvek. 33


PZKO Prostějov

Zlepšení stavu vodních ploch a vodních toků ve městě • •

Revitalizace Pivovarského rybníčku - město se bude podílet na revitalizaci. Revitalizace Žešovského rybníka a jeho okolí.

Pevné krajnice Při opravách silnic upřednostňovat pevně oddělené krajnice od okolních zelených pásů za účelem minimalizace reemisí vířením prachu. Ekologická výchova Ekocentrum Iris má v plánu na příští období realizovat tyto akce: • organizace výsadby stromků ve Městě i v biokoridoru Hloučela, • vycházky městskými parky pro veřejnost – jaro, podzim, • Den stromů (význam zeleně ve městě) – říjen, • Kulatý stůl - jak dál v biokoridoru Hloučela, zeleň v Prostějově – červen, • Den ŽP – červen – aktivity pro děti i jejich rodiče v biokoridoru Hloučela, • fotosoutěž a výtvarná soutěž „Poděkování stromům“, • seminář „Zeleň ve městě“ (výsadby, ořezy, kácení) pro pracovníky obcí – podzim 2006.

34


6.3

PZKO Prostějov

Imisní monitoring

Z hlediska imisního monitoringu je vhodné zachovat stávající monitorovací stanici. Sledování imisních koncentrací, zejména prachových částic frakce PM10, je vhodné vzhledem k překračování imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro suspendované částice frakce PM10 (a imisního limitu navýšeného o mez tolerance). Pro přesnější znalost situace, případně pro získání lepší představy o účinnosti opatření, je možno imisní monitoring zaměřený na prachové částice ještě rozšířit. Možností je např.: •

morfologická analýza částic prachu spojená s chemickou analýzou částic – zjištění konkrétního podílu jednotlivých kategorií zdrojů, podílu antropogenního a neantropogenního prachu a pod.

Informovat veřejnost – občany města Prostějova – o aktuálním stavu kvality ovzduší (případně jiných složek ŽP) je možno těmito způsoby: • • • 6.4

odkazem na internetových stránkách města o aktuálních imisních koncentracích z měřící AMS v Prostějově, informačním panelem umístěným na vytipovaném místě v centru Prostějova, pomocí Radničních listů a dalšího tisku.

Práce s veřejností, enviromentální vzdělávání, výchova a osvěta

Kromě již zmiňované informovanosti občanů ohledně imisní situace na webových stránkách města by bylo vhodné na těchto stránkách zprovoznit i další informační služby týkající se aktuálního stavu vybraných složek životního prostředí. Informace o konkrétních ekovýchovných akcích jsou uvedeny v předcházejících kapitolách textu. Hlavní organizací v Prostějově zabývající se ekovýchovou je Ekocentrum Iris při Českém svazu ochránců přírody, Regionálním sdružení Iris. Cílem Ekocentra je rozšířit a zkvalitnit nabídku různorodých environmentálně zaměřených aktivit pro veřejnost v prostějovském regionu. Toto je možno zajistit především navýšením počtu zaměstnanců - programy pro školy probíhají v dopoledních hodinách, proto je musí provádět zaměstnanec (pedagog) s celým úvazkem + další nejméně s polovičním úvazkem.

35


7.

PZKO Prostějov

POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY V DLOUHODOBÉM ČASOVÉM HORIZONTU

OVZDUŠÍ

ZAMÝŠLENÝCH

Dlouhodobým horizontem jsou především infrastrukturální opatření v oblasti dopravy, tj. dálnice D1, výstavba vnitřního okruhu města a realizace vnějšího obchvatu města Prostějova. Realizace těchto opatření bude mít pozitivní vliv jak na snížení emisí tuhých látek (zejména v centru města), tak na snížení emisí oxidů dusíku, a samozřejmě i dalších látek (polyaromatické uhlovodíky, těkavé organické látky, …), stejně jako na zlepšení kvality prostředí obecně (nižší hluková zátěž, …). Současně se již předpokládá významná obnova vozového parku a s tím související kvalitnější emisní parametry používaných vozidel a totální náhrada vozů bez katalyzátorů. V dlouhodobém časovém horizontu pracuje také Energetická koncepce města Prostějova, jejíž zájmový horizont sahá až do roku 2025. V dlouhodobém časovém horizontu je cílem snížení energetické náročnosti budov, zachování ekologicky šetrného způsobu vytápění a stále vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů.

36


8.

PZKO Prostějov

ČASOVÝ PLÁN IMPLEMENTACE HLAVNÍCH OPATŘENÍ

Tabulka č. 7.01 Časový plán implementace opatření Význam Opatření

Kompetentní k realizaci

Nástroj města

Odhadované finanční náklady

Termín realizace

Doprava Vybudování dálnice D1 včetně všech napojení Vybudování vnějšího obchvatu města Vybudování vnitřního okruhu městem Snížení emisí z dopravních prostředků u vozidel MHD a vozidel ve správě města

Politický tlak a jednání

Vysoký

ŘSD ČR

Jednání s KÚ, výkup pozemků na trase Město je investorem Obnova vozového parku vozidel MHD

Vysoký Vysoký Střední

Olomoucký kraj Město Prostějov FTL, a.s.

Používání ekol. paliva ve vozidlech MHD a ve správě organizací města (policie, MěÚ)

Střední

FTL, a.s. , Město

Průběžně

Dopravní politika města

Střední

Město Prostějov, odbor koncepce a rozvoje města, odbor dopravy

Průběžně

Kontrola technického stavu vozidel – pořízení mobilní STK, kontrola STK

Nízký

Policie ČR ve spolupráci s Městem

Průběžně

Realizace opatření

Střední

OŽP, TS Prostějov, a.s.

Průběžně

Střední

-„-

Do roku 2010 700 mil. Kč 350 mil. Kč

Do roku 2020 Do roku 2015 Průběžně

Vhodná organizace dopravy: - Omezení dopravy v centru města - Zavedení pěších zón a zón s omezením vjezdu zejména pro nákladní dopravu - Zpoplatnění parkovišť v centru města - Odstavná parkoviště na okrajích města s napojením na MHD - Podpora hromadné dopravy pomocí Integrovaného dopravního systému - Podpora cyklistické dopravy Snížení emisí z technicky nevyhovujících dopravních prostředků Snížení sekundární prašnosti Doplnění a údržba městské a krajin. zeleně: - Rekonstrukce a zlepšení stavu městské zeleně (sídliště, parky... viz kap. 6.2.2) - Zlepšení stavu příměstské krajinné městské zeleně - biocentrum a biokoridor Hloučela - výsadba zelených pásů v krajině

37


PZKO Prostějov

Význam Opatření


Nástroj města


Termín realizace

Údržba dopravních komunikací - úklid komunikací co nejdříve po roztátí sněhu - použití šetrnějšího posypového materiálu (Ekogrit) - Skrápění povrchu vozovek v období sucha - Zpevnění krajnic Zabránění prašnosti při výstavbě a rekonstrukci staveb (bourání, stavba, skladování - kropení, průběžné čištění, přeplachtování...) Protierozní opatření (zasakovací pásy, osevní postupy, větrolamy...)

Systém údržby komunikací

Střední

TS Prostějov

Stavební zákon, stavební řízení, osvěta

Střední

Stavební úřad

Nízký

Vlastník pozemku v součinnosti s OŽP

Nízký

Město po dohodě s vlastníkem

Vytipování vhodných lokalit jednání s majiteli, finanční podpora projektu, výkup vybraných pozemků Zlepšení stavu vodních ploch a vodních Revitalizace Žešovského rybníka a toků ve městě revitalizace Pivovarského rybníčku

Průběžně

Žádné

Průběžně

Malé zdroje REZZO 3 Snížení energetické náročnosti budov a) energetická opatření v budovách v majetku města

Realizace popsaných úsporných opatření

Střední

Město

Průběžně

b) energetická opatření v budovách a bytech v soukromém vlastnictví

Ekovýchova, informování veřejnosti, stavební řízení – energ. posuzování staveb

Střední

Vlastníci nemovitostí

Průběžně

Realizace popsaných opatření

Střední

Domovní správa Prostějov

Průběžně

OŽP

Průběžně

Vlastníci nemovitostí

Průběžně

c) opatření na zdrojích tepla Snížení emisí z malých zdrojů a) Zachování napojení na CZT nebo plynofikace Využití čistších OZE (tepelná čerpadla, solární systémy...)

Ekol. osvěta, nepovolení přechodu z CZT či Střední plynu na horší paliva - §3, odst. 8 zákona o ovzduší, Zákaz používání urč. druhů paliv Environmentální osvěta Nízký

38


PZKO Prostějov

Význam Opatření Zákaz používání určitých paliv REZZO 1 a 2 Uplatňování legislativních opatření: IPPC Plán snížení emisí Povolení (spalování odpadu, umístění staveb, používání paliv...) EIA Plynofikace areálu Strojírenské společnosti - STS Další opatření na REZZO 1 a 2

Nástroj města



Termín realizace

Vyhláška města

Nízký

Město

Žádné

Legislativní opatření

Nízký

KrÚ, Stavební úřad

Žádné

Průběžně

Nízký

Strojírenská společnost STS Provozovatelé zdrojů REZZO 1 a 2

1 mil.

Rok 2006

Žádné

Průběžně

Pro město žádné

Průběžně

Dobrovolné dohody

Nízký

Zachování AMS Prostějov, případně speciální cílený monitoring Cílená finanční podpora ze strany města na konkrétní aktivity

Základní zdroj informací Střední

ČHMÚ, město Ekocentrum Iris, město

Průběžně

webové stránky města, informační panel, Radniční listy a další média

Důležitý pro ochranu zdraví

Město

Průběžně

Další významnější opatření Monitoring kvality ovzduší Ekologická výchova a osvěta (doprava, OZE, úspory energie, zeleň, odpadová problematika...) Informování veřejnosti o kvalitě ovzduší

39


9.

PZKO Prostějov

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ

9.1

Financování ze SFŽP

Podpora ze SFŽP ČR je poskytována v rámci jednotlivých vyhlášených programů, které jsou vymezeny technickými a ekologickými podmínkami. V každém z programů je prováděn samostatný výběr a hodnocení akcí. Základní přístupy k poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR jsou definovány Směrnicí Ministerstva životního prostředí. Formu a zaměření podpory stanoví podle vnějších a vnitřních ekonomických podmínek Přílohy I a II k této Směrnici. Od roku 2003, z důvodu usnadnění komunikace mezi žadateli a SFŽP ČR, platí novela v přijímání žádostí pro programy 1.A. a 4.A. Žádosti s úplnými údaji doložené požadovanými doklady se předkládají v rámci těchto programů na místně příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR. U ostatních programů se veškerá administrace vyřizuje na centrálním pracovišti v Praze. Registrované žádosti Fond vyhodnotí na základě ekologických a ekonomických ukazatelů, podle regionálních vyjádření a technické úrovně řešení. Žádosti splňující podmínky pro poskytnutí podpory jsou v závislosti na objemu disponibilních prostředků Fondu předloženy Radě Fondu k projednání s návrhy na kladné nebo záporné Rozhodnutí ministra životního prostředí o podpoře. Z vyhlášených programů, která byla podporována ještě v roce 2005, je nejvýznamnější Program k dosažení kvality ovzduší ve vztahu k požadavkům evropské unie a jeho podprogram 2.7.2. Program realizace územních programů snižování emisí a imisí znečišťujících látek. Cílem tohoto programu je realizace opatření, vedoucích ke snížení imisí a emisí znečišťujících látek, vypouštěných do ovzduší z těch místních zdrojů, které kvalitu ovzduší kraje významně ovlivňují. Program bude realizován na základě zpracovaných územních programů snižování emisní a imisní zátěže dle jednotné metodiky Fondu ve spolupráci s místně příslušnými orgány, institucemi a obecně prospěšnými organizacemi. Kritéria pro výběr akcí k podpoře v rámci programů v oblasti ochrany ovzduší (kromě programů 2.6., 2.7.1 a 2.8.) jsou stanovena takto: • •

• •

•

úroveň koncentrací hlavních znečišťujících látek v dané lokalitě, vyhodnocení ekonomických parametrů příjemce podpory, zejména ekonomické způsobilosti, dále zajištění celkového financování předmětu podpory po celou dobu výstavby (vč. obdržení zahraniční grantové podpory či podpory formou výhodné půjčky poskytované EBRD, EIB, WB, popřípadě jinou mezinárodní finanční institucí a pod., pokud nejsou řešeny podle jiné směrnice), ekonomika předmětu podpory, vazba na využití současných kapacit a regionální politiky, preference opatření, která zabezpečí trvalé snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší na nižší úroveň, než odpovídá emisním limitům pro nové zdroje podle prováděcích předpisů k zákonu č 86/2002 Sb., v platném znění a provozovatel (investor) se zaváže v rámci dobrovolné dohody k plnění přísnějších podmínek provozování těchto zdrojů než je legislativně stanoveno, měrná finanční náročnost vypočítaná z nákladů na realizaci opatření i požadované, případně navrhované podpory z Fondu, vztažená na jednotku odstraněného znečištění, potřeby oblastí se zhoršenou kvalitou životního prostředí v rámci ČR i v rámci krajů dle členění České republiky platného od 1.1.2000, využití nejlepších dostupných technik, energeticky úsporné řešení a optimální úspora paliv a energie.

40


PZKO Prostějov

Od 1. dubna 2005 ovšem pozastavil Státní fond životního prostředí ČR příjem žádostí do národních programů vyhlašovaných Ministerstvem životního prostředí. Důvodem tohoto opatření byl velký převis žádostí, který vysoce přesahoval finanční možnosti SFŽP ČR. V současné době SFŽP ČR plní prioritu Vlády ČR a Ministerstva financí ČR, kterou je konfinancování investic z evropských fondů. Příjem žádostí do evropských fondů pokračuje v rámci Fondu soudržnosti celý rok a v rámci Operačního programu Infrastruktura byla uzavřena k 1. listopadu 2005 třetí výzva. Rozhodnutí pozastavit příjem žádostí bylo učiněno vzhledem k výdajovému limitu stanoveného vládou a účastí na spolufinancování evropských fondů. SFŽP vyvíjí snahu o získání dodatečných finančních prostředků.

9.2

Společný regionální operační program

Krajský úřad Olomouckého kraje vypisuje v rámci Společného regionálního operačního programu grantová schémata, v rámci kterých je možné získat finanční podporu z fondů Evropské unie. Výzva k přihlášení se k těmto schématům probíhá několikrát ročně. Na KrÚ Olomouckého kraje lze získat podrobnější informace. Je možné využít konzultací již ve fázi zvažování podnikatelského záměru, který by se týkal vypsaných grantových schémat.

9.3

Zahraniční fondy a programy

9.3.1 Fond soudržnosti Cílem fondu soudržnosti je poskytnout finanční pomoc nejméně prosperujícím členským státům Evropské unie. Maximální podíl pomoci z Fondu soudržnosti se pohybuje v rozmezí 80 - 85 %. Tento podíl může být snížen s ohledem na princip "znečišťovatel platí" nebo v případě, kdy projekt generuje příjem. Všechny projekty musí odpovídat Smlouvě a legislativě Společenství se zvláštním zřetelem na pravidla hospodářské soutěže, životní prostředí a zadávání veřejných zakázek. Projekty jsou vybírány a realizovány příslušným státem, který je také odpovědný za řízení a finanční kontrolu projektu. Nicméně projekty jsou pravidelně monitorovány také Evropskou komisí. V oblasti životního prostředí fond přispívá na projekty, které napomáhají splnění cílů politiky Společenství v oblasti životního prostředí: • ochrana a zlepšení kvality životního prostředí, • ochrana lidského zdraví, • zajištění rozvážného a racionálního využití přírodních zdrojů. V oblasti dopravy se jedná o projekty, jež mají vytvořit nebo modernizovat infrastrukturu v rámci transevropské dopravní sítě (TEN) nebo projekty jež zajistí napojení na TEN.

41


PZKO Prostějov

9.3.2 OPI – Operační program Infrastruktura Sektor životního prostředí je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF European Regional Development Fund). Hlavním cílem ERDF je podpora hospodářské a sociální soudržnosti snižováním regionálních rozdílů a podílením se na obnově a rozvoji regionů. Výše podpory z ERDF se pohybuje v rozmezí 15-75% celkových přípustných nákladů na opatření v závislosti na typu projektu. Hlavním programovým dokumentem v rámci využívání prostředků z ERDF pro oblast životního prostředí je Operační program Infrastruktura (OP Infrastruktura). Globálním cílem tohoto programu je ochrana a zlepšování stavu životního prostředí a rozvoj a zkvalitňování dopravní infrastruktury při respektování principů udržitelného rozvoje s důrazem na naplňování standardů Evropského společenství (ES). Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) má v rámci OP Infrastruktura roli zprostředkujícího subjektu a platební jednotky. Přijímá žádosti a poskytuje poradenský servis potenciálním i stávajícím klientům. SFŽP ČR může v letech 2004-2006 v rámci OP Infrastruktura - životní prostředí zprostředkovat více než 142 miliónů EUR. V dokumentu Směrnice č. 11/2005 a jejích příloh je definováno, v jakém případě může být finanční podpora poskytnuta, jaké dokumenty je potřeba k žádosti dodat, jakým způsobem se žádost podává, uvádí i maximální výši podpory pro jednotlivá opatření. V rámci Priority 3 - Zlepšování environmentální infrastruktury jsou realizována 4 opatření: Opatření 3.1 - Obnova environmentálních funkcí území Opatření 3.2 - Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství Opatření 3.3 - Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší Opatření 3.4 - Nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Cílem opatření 3.3 - Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší - je snížení množství vypouštěných znečišťujících látek, zlepšení imisní situace dotčených lokalit, zlepšení zdravotního stavu obyvatel a stavu vegetace, snížení emisí skleníkových plynů. Dělí se na 3 kategorie: A. Využívání šetrných technologií při spalování B. Snižování emisí těkavých organických látek C. využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE)

Informace o opatření 3.3. – Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší - lze získat: Ing. Jiří Míka 267 994 414 [email protected] Ing. Hana Širůčková 267 994 355 [email protected]

Žádosti do Operačního programu Infrastruktura - Priorita 3, přijímá Státní fond životního prostředí ČR na základě vyhlašovaných výzev. Výzvy pro podávání žádostí jsou zveřejňovány v minimálně jednom celostátním deníku a na internetových stránkách SFŽP ČR.

42


PZKO Prostějov

9.3.3 Finanční mechanismy EHP a Norska FINANČNÍ MECHANISMUS EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU (EHP) Výše grantu se určí případ od případu jako minimální částka nezbytná k tomu, aby projekt (program, blokový grant) mohl být realizován, při zohlednění všech relevantních faktorů (např. princip znečišťovatel platí a příjmy generované projektem). Výše příspěvku v podobě grantů (je definována v článku 4 Dohody) nesmí přesáhnout 60 % nákladů projektu, kromě projektů jinak financovaných ze státního, regionálního nebo místního rozpočtu, u nichž tento příspěvek nesmí přesáhnout 85 % celkových nákladů. Nesmějí přitom být překročeny stropy pro spolufinancování stanovené Společenstvím. O maximální výši příspěvku pro různé typy projektů (například při zohlednění specifických potřeb projektů neziskového sektoru) může být dále jednáno. Všeobecně platí, že kombinovaná podpora z Finančního mechanismu EHP, Norského finančního mechanismu a Evropského společenství nebo z jiných grantů nepřekročí 90 % celkových výdajů. Podpora z Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu nenahrazuje jiné zdroje financování z místních grantů, subvence, bankovní půjčky nebo exportní úvěry. Tabulka č. 8.01 Alokace finančních prostředků pro ČR Finanční Rok 1 Rok 2 mechanismus EHP 9,319.700 9,319.700 Norsko 11,850.300 11,850.300 Celkem 21,170.000 21,170.000 Poznámka: Indikativní limity částek pro Českou FM v Bruselu) jsou v mil. EUR.

Rok 3

Rok 4

Rok 5

9,319.700 9,319.700 9,319.700 11,850.300 11,850.300 11,850.300 21,170.000 21,170.000 21,170.000 republiku po odečtení nákladů na řízení (činnost

celkem 46,598.400 59,251.500 105,849.900 společné Kanceláře

Alokace se vztahují k období 2004 – 2009, vždy počínaje 1.5. příslušného roku a konče 30.4. roku následujícího. V každém z těchto období může česká strana navrhnout projekty do celkové výše alokace. Případně nevyužitá částka bude připočítána k alokaci následujícího roku. 2. kolo výzvy k předkládání žádostí o podporu z těchto finančních mechanismů bude vyhlášeno na podzim 2005. Z priorit, které mají být financovány finančními mechanismy, jsou dvě přímo zaměřené na "Ochranu životního prostředí", respektive na "Podporu trvale udržitelného rozvoje". Předběžná, pouze indikativní alokace na tyto priority je celkem 3 000 000 Euro na každý rok, avšak i v jiných prioritách je možné získat podporu na projekty v oblasti životního prostředí, např. v prioritách "Vědecký výzkum a vývoj", "Rozvoj lidských zdrojů" či "Uchování evropského kulturního dědictví". Tyto priority však nejsou zprostředkovávány přímo Ministerstvem životního prostředí. Programový rámec finančního mechanismu EHP a Norska (priority, typy projektů, specifické formy grantové pomoci) je uveden v následující tabulce.

43


PZKO Prostějov

Tabulka č. 8.02 Vybrané priority a specifické formy grantové pomoci Grantová Schémata * (anex c) PRIORITNÍ OBLASTI

FOND FOND FOND

ZAMĚŘENÍ PRIORITY

PRO

NNO

2.1

2.2

2.3 OCHRANA 2

2.4

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2.5

2.6 2.7

2.8

5

Podpora udržitelného 5.1 rozvoje

6

Vědecký výzkum a vývoj

6.1

Posouzení vlivů implementace mezinárodní legislativy na podmínky v oblasti ovzduší, vod a půd Monitorovací systémy v regionech a následné využívání výsledků monitorování Enviromentální vzdělávání pro všechny úrovně státní a veřejné administrativy Odpadové hospodářství –zajištění a řízení na místní úrovni Podpora využití biopaliv a alternativních zdrojů energie jako druhotného zdroje energie na místní úrovni Redukce skleníkových plynů v České republice Snížení poklesu biodiverzity a ochrana nedotčených biotopů Podpora technologií pro snížení zplodin a spotřebu paliv, zvýšení bezpečnosti zejména ve veřejné dopravě Pomoc při prosazování a implementaci Strategií udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni Vědecký výzkum a vývoj v uvedených prioritních oblastech, zejména v životním prostředí, zdravotnictví a v oblasti životních podmínek dětí

44

PRO TECHNICKÉ SPOLUPRÁCI POMOCI ŠKOL

a

FOND

FOND NA PRO PŘÍPRAVU PODPORU PROJEKTŮ VÝZKUMU

a

a

a a

a a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a

a


PZKO Prostějov

Tabulka č. 8.03 Vybrané priority a typy projektů Typy projektů Prioritní oblasti

Zaměření priority

2.1 2.2 2.3

2

Ochrana životního prostředí

2.4 2.5 2.6 2.7 2.8

5

Podpora udržitelného rozvoje

6

Vědecký výzkum a vývoj

5.1

6.1

Individuální Program projekt

Posouzení vlivů implementace mezinárodní legislativy na podmínky v oblasti ovzduší, vod a půd Monitorovací systémy v regionech a následné využívání výsledků monitorování Enviromentální vzdělávání pro všechny úrovně státní a veřejné administrativy Odpadové hospodářství –zajištění a řízení na místní úrovni Podpora využití biopaliv a alternativních zdrojů energie jako druhotného zdroje energie na místní úrovni Redukce skleníkových plynů v České republice Snížení poklesu biodiverzity a ochrana nedotčených biotopů Podpora technologií pro snížení zplodin a spotřebu paliv, zvýšení bezpečnosti zejména ve veřejné dopravě Pomoc při prosazování a implementaci Strategií udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni Vědecký výzkum a vývoj v uvedených prioritních oblastech, zejména v životním prostředí, zdravotnictví a v oblasti životních podmínek dětí

a

Blokový grant (GS)*

a a a

a

a a

a

a

a

a

a

a

a a

a

a

a

Kontaktní osoby na Ministerstvu životního prostředí: Ing. Tomáš Oliva ředitel Odbor integrovaného financování e-mail: [email protected] tel: 267 122 530 Mgr. Martin Petrtýl vedoucí oddělení programů EU e-mail: [email protected] tel: 267 122 577 Mgr. Michal Petrus odborný referent e-mail: [email protected] tel: 267 122 898

Další případné informace můžete získat na adrese Ministerstva životního prostředí: http://www.env.cz/AIS/web.nsf/aktuality_archiv.html – v dokumentu Nový zdroj financování projektů mimo Fond soudržnosti a Strukturální fondy EU ze zemí mimo Evropskou unii – Norska, Islandu a Lichtenštejnska.

45


9.4

PZKO Prostějov

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie

Část A Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů je vyhlašována Ministerstvem průmyslu a obchodu k naplňování Státní energetické koncepce schválené usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března 2004 a Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Tento program je zaměřen na zavádění energeticky úsporných opatření v oblasti výroby, přenosu, distribuce a spotřeby energie, vyšší využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a rozvoj kombinované výroby tepla, chladu a elektřiny a stanoví pravidla ve smyslu nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o poskytování dotací ze státního rozpočtu (dále jen dotace) na akce obsažené v Národním programu. Program vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě usnesení vlády ČR č. 1429 ze dne 9. listopadu 2005. Členění Státního programu I. Podpora energetického plánování a certifikace budov: odstavec I.1. Územní energetické plánování odstavec I.2. Akční plány pro rekonstrukci nebo modernizaci fondu budov odstavec I.3. Plány úspor energií v průmyslových podnicích odstavec I.4. Plány výstavby Center energetického využití komunálních odpadů odstavec I.5. Průkazy energetické náročnosti budov II. Výrobní a rozvodná zařízení energie: odstavec II.1. Zvýšení účinnosti užití energie ve výrobních a rozvodných zařízeních energie odstavec II.2. Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla odstavec II.3. Vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie III. Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie: odstavec III.1. Snížení energetické náročnosti průmyslových podniků odstavec III.2. Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti energetického hospodářství a budov pro potřeby školství, zdravotnictví a občanské vybavenosti odstavec III.3. Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti bytových domů odstavec III.4. Nízkoenergetické a pasivní bytové domy odstavec III.5. Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti osvětlovací soustavy odstavec III.6. Projekty financované z úspor energie IV. Poradenství, vzdělávání, propagace a informovanost k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí: odstavec IV.1. Poradenství odstavec IV.2. Krajské energetické agentury odstavec IV.3. Vzdělávání a propagace odstavec IV.4. Zpracování produktů k podpoře poradenství, vzdělávání a propagace V. Specifické programy pro pilotní projekty, vzdělávání, studie a spolupráci na mezinárodních projektech Dotace může být poskytnuta podnikatelským subjektům (právnickým i fyzickým osobám), neziskovým organizacím, vysokým školám zřízeným podle zákona č. 111/1998 Sb., městům, obcím a krajům a jimi zřízeným organizacím. Žadatel o dotaci musí vykonávat činnost na území ČR. Kontaktní adresa administrátora: Česká energetická, Vinohradská 8, 120 00 Praha 2, tel.: 257 099 011, email: info@ceacr , www.ceacr.cz

46


9.5

PZKO Prostějov

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů v resortu dopravy pro rok 2006

Tento program vyhlašuje Ministerstvo dopravy ve smyslu Usnesení vlády České republiky č. 1429 ze dne 9. listopadu 2005 a podle nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Základní typy opatření, která budou podporována: Opatření 1.2. Hlavní cíl: Účel opatření: Finanční podpora:

Podpora úspor energie v oblasti pohonů Úspora pohonných hmot a elektrické energie při provozu dopravních prostředků podpora opatření na úsporu pohonných hmot a elektrické energie

realizace technických opatření na 30 %, max. 1,5 mil. na akci dopravních prostředcích využívání moderních technologií

Příjemce:

dopravní podniky, subjekty zabezpečující provozování a údržbu dopravní infrastruktury

Opatření 1.3. Hlavní cíl: Účel opatření:

Dopravní infrastruktura Snížení spotřeby energie při provozování a údržbě dopravní infrastruktury podpora realizace opatření vedoucí ke snížení spotřeby energií při provozování a údržbě dopravní infrastruktury Finanční podpora: přípravná až 50 %, max. 1 mil. na jednu akci nebo realizační fáze opatření Příjemce: subjekty zabezpečující provozování a údržbu dopravní infrastruktury Opatření 1.4. Hlavní cíl:

Organizace dopravy Efektivnější využití energie dosažené organizací dopravy a zvyšováním podílu energeticky méně náročných druhů dopravy Účel opatření: podpora zavádění energetického managementu v dopravě podpora opatření vedoucích k omezování kongescí v dopravě podpora IDS a vazeb IAD – MHD (Park and Ride, Bike and Riede,…) podpora opatření ke zvyšování podílu nemotorové dopravy na přepravním výkonu Finanční podpora: management mobility, zavádění energetického managementu v dopravě, opatření vedoucí k omezování kongescí v dopravě, optimalizace až 30 %, max. 1 mil. na jednu akci v rámci IDS a vazeb MHD – IAD, opatření ke zvyšování podílu nemotorové dopravy na přepravním výkonu (cyklistická, pěší, apod.) Příjemce: fyz. a práv. osoby, obce a města, místní samosprávy, státní podniky, příspěvkové a rozpočtové organizace, obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, církve, ŘSD, SŽDC, ČD a.s., Ředitelství vodních cest ČR Opatření 1.5.

Poradenství, vzdělávání a propagace hospodárného využívání energie v resortu dopravy s důrazem na zlepšení životního prostředí Hlavní cíl: Osvěta, výchova, vzdělávání, poradenství a propagace k hospodárnému užití energie a jejích obnovitelných zdrojů v resortu dopravy Účel opatření: Zvýšení informovanosti veřejnosti o možnostech hospodárného využívání energie v dopravě, Ovlivnění postojů veřejnosti ve směru kladného přijetí informací o nutnosti hospodárného využívání energie v dopravě. Změna chování veřejnosti ve smyslu snížení spotřeby neobnovitelných zdrojů energie v dopravě Finanční podpora: odborné kursy, semináře, konference až 50 %, max. 50 000 Kč/den u regionálních akci, nezisk. charakteru orientované na využití energie v dopravě resp.100 000 Kč/den u mezinárodních akcí tvorba televizních a rozhlasových pořadů, videoprogramů, až 50 %, max. 500 tis. na jednu akci prezentace v tisku, výstavy Příjemce: fyzické a právnické osoby

Kontaktní adresa: Ministerstvo dopravy - odbor strategie Nábřeží Ludvíka Svobody 12/1222 110 15 Praha 1, e-mail: [email protected], www.mdcr.cz

47


9.6

PZKO Prostějov

Program Podpora obnovy vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové autobusové dopravy

Tento program spadá pod Ministerstvo dopravy. Cílem programu je podpora obnovy vozového parku veřejné linkové dopravy a městské hromadné dopravy ke zlepšení kultury a kvality cestování ve veřejné dopravě, a tím řešení tíživé dopravní situace na komunikacích, především na hlavních tazích a ve městech. Snížení průměrného stáří vozového parku přispívá ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti systému veřejné dopravy, a taktéž ke snižování emisí škodlivin do ovzduší, zvláště v průmyslových aglomeracích a velkých městech. V rámci obnovy vozidel městské hromadné dopravy je prioritou též lepší přístupnost těchto vozidel pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Zvláštní podporu pak mají vozidla na ekologický pohon. Podpora je poskytována dopravcům fyzickým nebo právnickým osobám, kteří zabezpečují základní dopravní obslužnost území nebo zajišťují ostatní dopravní obslužnost v závazku veřejné služby a dopravcům zajišťujícím městskou hromadnou dopravu a je poskytována formou systémové investiční dotace na nákup nového vozidla pro veřejnou linkovou dopravu nebo vozidla pro městskou hromadnou dopravu. 1. Podprogram : Podpora obnovy vozového parku veřejné linkové dopravy Výše podpory na obnovu vozového parku autobusů je poskytována formou fixní částky, která je stanovena do výše 30% pořizovací ceny autobusů bez DPH a je odstupňována podle délky autobusu. 2. Podprogram : Podpora obnovy vozového parku městské hromadné dopravy Výše podpory na obnovu vozového parku městské hromadné dopravy je poskytována formou fixní částky, která je stanovena u vozidel do výše 30% pořizovací ceny. U nízkopodlažních vozidel a vozidel se zabudovaným zařízením umožňujícím přístup osob se sníženou schopností pohybu a orientace je tato částka navýšena o nejvýše 20 % pořizovací ceny vozidla. Kontaktní adresa: Ministerstvo dopravy Odbor financí a ekonomiky – 410 nábřeží Ludvíka Svobody 12, 110 15 Praha 1 Kontaktní pracovník: Ing. Pavla Doleželová Telefon : 972231275 Fax : 972231253 E-mail : [email protected]

48


PZKO Prostějov

10. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Opatření uvedená výše v textu byla posouzena na základě jejich důležitosti a realizovatelnosti a z tohoto rozboru vyplynula tato nejdůležitější opatření programu. Opatření jsou seřazena dle jejich předpokládaného významu ke zlepšení kvality ovzduší:

1. Realizace dopravních opatření ve městě: • •

Vnější obchvat města. Vnější okruh městem.

2. Dostavba a zprovoznění dálnice D 1, a tím pádem snížení dopravní zátěže na R 46. 3. Realizace opatření na malých zdrojích znečištění REZZO 3 a tepelných zařízeních sloužících k jejich vytápění: • •

opatření na zdrojích tepla, energetická opatření na budovách v majetku města. (Obtížněji jsou realizovatelná opatření na soukromých zdrojích)

4. Snížení sekundární prašnosti: • •

Důsledný úklid města (zejména dopravních komunikací). Výsadba zeleně.

49


PZKO Prostějov

11. NÁVRH SYSTÉMU KONTROL PLNĚNÍ PROGRAMU A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU Termíny kontrol plnění programu musejí vycházet z možností získání aktuálních dat z emisních bilancí a vyhodnocení imisních limitů pro stanovené látky. Předpokládá se, že vyhodnocování proběhne 1x za tříleté období nebo podle aktuální potřeby MěÚ (případně požadavku KrÚ). Minimální frekvence aktualizací by mělo být pětileté období. Hlavním cílem a smyslem programu je nezvyšování absolutního množství emisí pro stanovené znečišťující látky a dále dosažení požadovaných hodnot imisních limitů pro stanovené látky, proto jsou hlavní indikátory pro porovnání navrženy následovně: Emisní indikátory -

meziroční změna množství TZL, meziroční změna množství emisí dalších látek (NOx, benzo(a)pyren).

Imisní indikátory -

meziroční změna výměry oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, meziroční změna koncentrací znečišťujících látek, pro které je indikováno překračování imisních limitů (PM10), meziroční změna koncentrací znečišťujících látek, u kterých není indikováno překračování imisních limitů.

Pro vyhodnocování programu by měla být zpracována situační zpráva za předchozí období. Vypracování této stručné zprávy by měl mít na starosti odbor životního prostředí Městského úřadu v Prostějově. Tato zpráva by měla obsahovat: • •

stručný přehled o emisní bilanci tuhých znečišťujících látek na základě nejaktuálnějších dat, porovnání změn ve vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a úroveň imisních koncentrací polétavého prachu, vyhodnocení postupu prací a realizovaných výsledků u klíčových opatření Programu, vyhodnocení postupu prací a realizovaných výsledků u dalších opatřeních.

• •

Mimo situační zprávy byl měl být program v několikaletých intervalech pravidelně aktualizován. Aktualizace by měla proběhnout určitě v případě, že: -

dojde ke změně legislativy ČR v závislosti na změnách v legislativě EU, dojde k mimořádnému dlouhodobému zhoršení kvality ovzduší, tři po sobě jdoucí vyhodnocení Programu ukážou na jednoznačně zhoršující se trend ve vývoji jednoho nebo více indikátorů, objeví se nějaký nový, nepředvídatelný problém.

Poznámka: Jistým problémem aktualizace emisních dat je to, že validovaná data za zdroje REZZO 1-3 za daný rok jsou k dispozici za dobu delší než jeden rok od zákonného hlášení provozovateli zdrojů (k 15.2. každého roku).

50


PZKO Prostějov

12. VÝZNAMNÉ STACIONÁRNÍ ORGANIZACE MĚSTA

ZDROJE

V PROSTĚJOVĚ

A

SERVISNÍ

V této kapitole jsou uvedeny základní informace o podnicích, které mají význam z hlediska emisní bilance města. Součástí této kapitoly jsou i základní informace o Technických službách města Prostějov, které se zásadním způsobem podílejí na čistotě města, údržbě a tvorbě životního prostředí všeobecně.

12.1 Slévárna ANAH Prostějov s.r.o. Poznámka: Text byl autorizován Ing. Milanem Sosíkem dne 28.2.2006.

Slévárna Anah Prostějov s.r.o. se zabývá výrobou odlitků ze šedé litiny. Roční produkce je cca 8 000 t. V roce 1997 byl největší zdroj znečištění ovzduší – 3 ks kupolových pecí – vybaven tkaninovým filtrem firmy BMD GARANT. Výrazný pokles emisních koncentrací tuhých látek na kupolové peci je patrný z následující tabulky: Tabulka č. 12.01 Emisní koncentrace tuhých znečišťujících látek na kupolových pecích ve Slévárně ANAH v letech 1996 – 2005 Rok Emisní (mg/m3)

koncentrace

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

358,3

1,115

1,517

2,9

3,3

3,3

3,3

3,7

3,8

3,8

3

Emisní limit pro tuhé látky je 100 mg/m .

Markantní snížení emisí TZL na největším zdroji emisí – 3 ks kupolových pecí (s jedním filtračním zařízením) je částečně vyrovnáváno ponecháním celé řady dalších zdrojů v původním stavu roku 1996. V následující tabulce je uveden přehled celkových emisí od roku 1996, kdy je z celkového vývoje emisí patrné, že i při vzrůstající výrobě (od roku 1996) cca o 20-30 %, jsou celkové vykazované emise slévárny na poloviční hodnotě proti srovnávacímu období roku 1996.

Tabulka 12.02 Emise tuhých znečišťujících látek ve Slévárně ANAH v letech 1996 – 2005 Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Emise TZL (t/rok) Kupolové pece * 6,14 0,0457 0,0319 0,118 0,17 0,137 0,127 0,176 0,173 0,172

Ostatní střední zdroje ** 3,91 3,86 5,73 1,451 1,344 1,432 1,315 5,381 5,475 4,492

51

Emise celkem 10,05 3,9 5,76 1,569 1,514 1,569 1,442 5,557 5,648 4,664


PZKO Prostějov

Poznámka : výše emisí dalších znečišťujících látek (SO2, CO a NO2) je stabilizovaná a je řádově v jednotkách t/rok. • •

Po roce 2002 byly kupolové pece překategorizovány na zvláště velké zdroje emisí. Po roce 2002 byly „ostatní střední zdroje emisí“ překategorizovány na velké zdroje emisí.

Slévárna ANAH Prostějov, s.r.o. je nejvýznamnějším bodovým producentem emisí tuhých znečišťujících látek na území města a v rámci IPPC řízení budou projednávány také další opatření ke snížení množství emisí znečišťujících látek. Žádost o vydání integrovaného povolení se momentálně připravuje, předpokládaný termín podání na KrÚ je 8/2006.

52


PZKO Prostějov

12.2 Strojírenská společnost s.r.o. Prostějov http://www.stsprostejov.cz/

Poznámka: Následující text byl vytvořen z materiálů firmy Strojírenská společnost s.r.o. Prostějov a text byl autorizován Ing. Rudolfem Haplem a Ing. Petrem Silným dne 30.1.2006.

KOTELNA NA TUHÁ PALIVA V PROSTĚJOVĚ, Za Kosteleckou ul. 3903 Areál se nachází u silnice na Kostelec na Hané na konci města Prostějov. V provozu už poslední kotel Slatina na spalování hnědého uhlí, výkon 733 kW /byly dva/. Spotřeba paliva v posledních letech cca 200 t/rok. Část chybějící tepelné energie nahrazena využitím elektrické energie. Společnost má 35 pracovníků. Podle dřívějších sledování by mohla plynofikace snížit emise pro západní část města-sídliště, nemocnice . Proto společnost zajistila výstavbu přípojky plynu do této naši části Prostějova a pronajala JmP. Finanční situace zatím brání realizaci pokračování- rozvodu v areálu , nákup topidel a rozmístění v budovách. K využívání přípojky plynu dala proto společnost alespoň pro sousedyQualite s.r.o. Prostějov, areál veterinárního zařízení v Prostějově, Strojírenskou společnost-škola a společnost JAKON. V současné době je zpracovávaná a předkládaná žádost o stavební povolení na plynofikaci areálu Strojírenskou společností- STS .

PROJEKT: Plynofikace areálu STS Prostějov Napojit se na stávající rozvody plynu na pozemcích Strojírenské společnosti s.r.o. a Qualite s.r.o. Provést rozvody mezi budovami, a pak postupně dle finanční možnosti řešit topení v jednotlivých objektech. Tuto etapu plynofikace řeší Strojírenská společnost – STS s.r.o. Prostějov. Předpokládané náklady: 1 mil. Kč celkem (úvaha) Předpokládaný termín zahájení výstavby: rok 2006 Předpokládané uvedení do provozu: postupně dle financí, první prostory v roce 2006

53


PZKO Prostějov

12.3 Kalicov - Dřevovýroba Poznámka: Následující text byl vytvořen z materiálů firmy Kalicov – Dřevovýroba zveřejněných na internetových stránkách (http://www.drevovyrobakalicov.cz), část textu byla autorizována panem Kalicovem dne 24.2.2006.

Firma vznikla v roce 1990. Zabývá se převážně hoblovaným sortimentem: hoblované lišty smrkové, bukové, včetně profilů. Převážná část výroby je orientována do Švýcarska a zemí EU. Počet zaměstnanců: 20 Výroba: dle konkrétních požadavků zákazníků, hlavními odběrateli jsou nábytkářské firmy a velké obchodní domy. Činnost firmy: Dřevovýroba - sériová výroba. Firma vyrábí hoblované i broušené lišty z masivu, hranoly, desky smrkové, bukové, včetně tvaru dle poptávky. Výrobky ze spárovky, spárovka, nábytkářské hranolky, lišty pro výrobce nábytku. Dle poptávky i z jiných materiálů. Výroba dílů pro nábytkářské firmy a průmysl.

Provozovna firmy Kalicov – Dřevovýroba je osazena kotlem HAMONT 500Kw, který má známku „Ekologicky šetrný výrobek“ a je zde spalována biomasa. V budoucnosti není v provozovně plánována investiční akce ke snížení emisí.

KONTAKTNÍ ÚDAJE: Kalicov – Dřevovýroba Vrahovická 41, 796 01 Prostějov Kont. os.: Kalicov Štefan Tel.: 582 346 430 Fax: 582 338 221 Provozní doba: Po-Pá 6.00-14.30 http://www.drevovyroba-kalicov.cz e-mail: [email protected]

54


PZKO Prostějov

12.4 Vojenská ubytovací (VU) a stavební správa Brno - Areál Leteckých kasáren a Letiště v Prostějově Poznámka: Následující text byl vytvořen z materiálů firmy Vojenská ubytovací (VU) a stavební správa Brno - Areál Leteckých kasáren a Letiště v Prostějově. Text byla autorizován panem Petráskem dne 24.2.2006.

Současný stav v areálu Leteckých kasáren a na letišti v Prostějově je nevyhovující. Tepelná zařízení jsou v provozu více než 20 roků, některá zařízení až 50 let. Jedná se o zařízení technicky a morálně zastaralé, výrazně po životnosti. V minulosti byly prováděny pouze nejnutnější opravy k udržení provozu a opravy havárií. Současný technický stav bezprostředně ohrožuje provozuschopnost tepelně energetických zařízení a nezaručuje bezpečný bezporuchový provoz. Po zpracování tepelného auditu centrálního zdroje tepla a jednotlivých budov je nutné stanovit jasnou koncepci tepelně energetického hospodářství jednotlivých vojenských objektů s ohledem na perspektivnost a využití stavebních objektů. Na základě této koncepce se stanovením etap a časovým horizontem realizace je nutno definovat návrh opatření k zajištění provozu tepelného hospodářství do doby realizace záměrů koncepce. Opatření rozdělit na nízkonákladová a středněnákladová. Zpracování prováděcího projektu a následná realizace celkové rekonstrukce tepelného hospodářství v areálu Leteckých kasáren a Letiště Prostějov. Cílem je zabezpečení bezporuchové dodávky tepla a teplé užitkové vody při dodržování platné legislativy.

Popis měřeného zařízení V kotelně VÚ Prostějov – letiště jsou instalovány 2 uhelné parní kotle typu S 2500 U, každý o jmenovitém tepelném výkonu 2910 kW. Tabulka č. 12.03 Technická data měřeného zařízení KOTEL Typ Výrobce Jmenovitý výkon Jmenovitý parní výkon kotle Druh kotle Výhřevná plocha kotle Plocha výparníku kotle Jmenovitá teplota páry Jmenovitá teplota napájecí vody Zkušební tlak kotle Pracovní přetlak kotle Výrobní číslo Rok výroby SPALINOVÝ VENTILÁTOR Typ

K1 S 2500 U

K2 S 2500 U

ROUČKA SLATINA Brno 2 910 kW 2 910 kW 4 t/h 4 t/h parní středotlaký s pásovým roštem 128 m2 128 m2 2 150 m 150 m2 o 175 C 175 oC o 105 C 105 oC 1,4 MPa 1,4 MPa 0,75 MPa 0,75 MPa 20 854 21 519 1991 1993 RVZ 1 1000

55

RVZ 1 1000


PZKO Prostějov

Výrobce ZVVZ Prachatice Dopravní množství vzdušiny Qv 6,5 m3/h 6,5 m3/h 1 860 Pa 1 860 Pa Tlaková diference ∆p Počet otáček, n 1 460 ot/min 1 460 ot/min VENTILÁTORY SEKUNDÁRNÍHO VZDUCHU Typ RNH 315 RNH 315 Výrobce JANKA Radotín Dopravní množství vzdušiny Qv 0,95 m3/h 0,95 m3/h 620 Pa 620 Pa Tlaková diference ∆p Počet otáček, n 1 330 ot/min 1 330 ot/min ODLUČOVAČ TZL Typ SVA 16 – 400/2 SVA 16 – 400/2 Druh odlučovače suchý vírový multicyklon Výrobce ZVVZ Milevsko Výrobní číslo 764 607 264 556 Rok výroby 1981 1981 KOMÍN Druh komínu betonový Výška komínu 74 m Nadmořská výška paty komínu 225 m

Výsledky měření v letech 2003-2005 a porovnání s emisními limity Tabulka č. 12.04 Emise tuhých znečišťujících látek z kotlů K 1, K 2 v průběhu let 2003-2005 ROK 2003 2004 2005

HMOTNOSTNÍ KONCENTRACE (mg/m3) K1 K2 143 137 227 200 144 145

HMOTNOSTNÍ TOK (kg/h) K1 0,399 0,624 0,546

K2 0,429 0,643 0,628

MĚRNÁ VÝROBNÍ EMISE (kg/t) K1 K2 0,466 0,509 1,385 1,429 1,007 1,061

Hodnoty hmotnostních koncentrací jsou přepočteny na stav suchého plynu za normálních podmínek (tlak 101,325 kPa; teplota 0 oC) a dále referenční koncentrace pro obsah kyslíku v plynu 6 obj. %. Emisní limit pro tyto konkrétní podmínky je stanoven na 150 mg/m3 (jmenovité tepelné výkony se sčítají). V průběhu měření jednotlivých let bylo provedeno také měření tmavosti kouře dle Ringelmanna, které dosahovalo průměrné výše: • v roce 2003 – 0,3 oRingelmanna u K 1; 0,2 oRingelmanna u K 2 • v roce 2005 – 0,5 oRingelmanna

56


PZKO Prostějov

12.5 Technické služby města Prostějov

Technické služby Prostějov, s.r.o. zabezpečují pro město • údržbu komunikací, dopravního značení; • zabezpečení sběru a likvidace komunálního odpadu; • čistění města; • údržbu veřejné zeleně; • správa a údržba městských hřbitovů; • správa a údržba veřejného osvětlení. Tabulka č. 12.03 Harmonogram blokového čištění sídlišť na rok 2005 (rok 2006 není zatím k dispozici, www.mestopv.cz) Místo: Sídliště HLOUČELA Sídliště ZÁPAD Sídliště MORAVSKÁ Sídliště svobody Sídliště MOZARTOVA + parkoviště ŽERANOVSKÁ Sídliště TYLOVA + Odst.plocha WOLKEROVA Sídliště DOLNÍ + ŠÁRKA Sídliště svornosti Sídliště E.Beneše + Pod Kosířem Sídliště KOSTELECKÁ + Parkoviště u ZS

I. termín: 27.4.2005 4.5.2005 18.5.2005 11.5.2005 25.5.2005 1.6.2005 8.6.2005 15.6.2005 22.6.2005 29.6.2005

II. termín: 13.7.2005 20.7.2005 3.8.2005 27.7.2005 10.8.2005 17.8.2005 24.8.2005 31.8.2005 7.9.2005 14.9.2005

Z předchozí tabulky je vidět, že bloková čištění se provádějí v předem naplánovaných lokalitách od konce dubna do poloviny září, tedy v období, kdy s vysokou pravděpodobností neleží na komunikacích sníh. (V roce 2006 se dá počítat se stejným rozmezím období.)

57


PZKO Prostějov

12.6 .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. V lednu roku 2005 .A.S.A., spol. s r.o. odkoupila 49% společnosti Technické služby Prostějov s.r.o. Stala se tak partnerem města Prostějov při řešení veškerých komunálních služeb na jeho území. Společnost .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. pro město Prostějov zajišťuje tyto služby: • Odvoz a odstranění komunálních, průmyslových, nebezpečných, živnostenských a velkoobjemových odpadů. • Údržba a opravy komunikací. • Péče o zeleň. • Služby v oblasti pohřebnictví. • Pronájmy reklamních ploch. ČIŠTĚNÍ KOMUNIKACÍ: Čištění veřejných komunikací je jednou z nejdůležitějších součástí péče o čistotu města, na kterou se zejména v poslední době klade stále větší důraz. Rozvoj těchto služeb souvisí s rozvojem měst, obchodních center, průmyslových zón, s rozvojem bytové výstavby, ale i se změnou životního stylu. Činnost zahrnuje zejména: • strojní čištění komunikací a chodníků; • ruční dočišťování (chodníky, schody, podchody, …); • zimní úklid komunikací; • posyp; • čištění kanalizačních vpustí; • mytí komunikací – splachování; • další související činnosti dle potřeby. Pro konkrétní zajištění úklidu stanovujeme firma přesný plán odsouhlasený oběma stranami. Město má možnost zvolit si priority úklidu. Prioritami jsou především centra měst a obchodní třídy, dále pak klidové zóny a sídlištní části města. Neméně důležité jsou však i průmyslové části města, kde vzhledem k pohybu aut, stavbám a dalším aktivitám vzniká největší znečištění, které se pak roznáší do dalších částí města.

KONTAKTNÍ ÚDAJE: .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. Průmyslová 1b 796 01 Prostějov telefon: 582 302 740 fax: 582 302 740 zelená linka: 800 100 351 e-mail: [email protected] http://www.asa-cz.cz

58


PZKO Prostějov

13. LITERATURA Adamus, Z. (2005): Zákon č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a související předpisy při provádění autorizovaného měření účinnosti spalování malých zdrojů znečištění do 200 kW – význam spalinových cest. Zpráva pro potřeby řídící komise ŽP při MěÚ Třinec. .A.S.A. TS Prostějov (2005): PLÁN ZIMNÍ ÚDRŽBY místních komunikací města Prostějova na zimní období 2005 – 2006, .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o., 2005 ČHMÚ Ostrava (2005): Data imisních koncentrací na stanici AMS v Prostějově, ČHMÚ, 2005 DHV ČR (2005): Strategický plán rozvoje města Prostějova, DHV ČR, s.r.o., 2005 Ekotoxa Opava (2004): Analýza stavu životního prostředí ve městě Prostějov, Opava, 2004 Ekotoxa Opava (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Prostějov pro PM10, analytická část, listopad 2005 Ekotoxa Opava (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Český Těšín, březen 2005 Ekotoxa Opava (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Třince – správního obvodu s rozšířenou působností, únor 2005 Ekotoxa Opava (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, říjen 2005 Ekotoxa Opava (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Rožnov pod Radhoštěm (pro PM10), návrhová část, listopad 2005 Ekotoxa Opava (2005): Integrovaný místní program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí ve městě Bohumín pro znečišťující látky, u kterých jsou překračovány imisní limity a meze tolerance, návrhová část – závěrečná zpráva, listopad 2005 I-THERM, CITYPLAN (2004): Program snižování emisí a imisí znečisťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje, I-THERM, CITYPLAN, 2004 Krajská energetická agentura, s.r.o. Brno (2005): Územní energetická koncepce města Prostějova, červenec 2005. Machálek, P., Machart, J. (2003): Emisní bilance vytápění bytů malými zdroji od roku 2001. Milevsko, 2003. MŽP (2005): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat z roku 2004 MŽP (2004): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z roku 2003 MŽP (2004): Nařízení vlády č. 60/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Praha, 2004 Obecně závazná vyhláška města Prostějova č. 66/2002, kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu sídelního útvaru Prostějov, leden 2003 Osobní sdělení (2006): Kalicov – Dřevovýroba, Stefan Kalicov Osobní sdělení (2006): Strojírenská společnost s.r.o. Prostějov, Ing. Rudolf Hapl, Ing. Petr Silný Osobní sdělení (2006): Ing. Regner – firma Adias, Předpokládaná intenzita dopravy na rychlostní silnici R 46 po dostavbě dálnice D1 Osobní sdělení (2006): Ing. Zatloukalová – Ekocentrum Iris. EVVO ve městě Prostějov ŘSD (2005): Data ze sčítání dopravy 2000, ŘSD, 2005 US EPA AP-42 method - US EPA metodika výpočtu emisí PM

59


PZKO Prostějov

Zdroje použité z internetu: Karty stanic ČHMÚ: Imisní koncentrace: Emisní údaje: Zdroje IPPC: Statistické údaje: Dopravní informace: Dopravní informace: Financování: Obecné informace Ekologická výchova:

http://www.chmi.cz http://www.chmi.cz http://www.chmi.cz http://www.ceu.cz http://www.czso.cz http://www.mdcr.cz http://www.rsd.cz http://www.sfzp.cz http://www.mestopv.cz http://www.iris.cz

Poznámka: další, méně významné odkazy a stránky jsou uvedeny vždy v příslušných kapitolách, kde byly použity.

60


PZKO Prostějov

14. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5 Příloha č. 6 Příloha č. 7 Příloha č. 8

Problematika prachových částic a resuspendace. Posypový materiál EKOGRIT. Dobrovolné nástroje k řešení nepříznivých situací v ochraně ovzduší – environmentální dohody. Imisní limity dle NV č. 479/2005 Sb. Zkušenosti z měření účinnosti spalování malých zdrojů znečištění (do 200 kW) a kontroly spalinových cest. Výtah z Územní energetické koncepce města Prostějova (ÚEK). Zásady dopravní politiky města. Vztah programu k národním a krajským koncepčním dokumentům.

61


PZKO Prostějov

14.1 Příloha č. 1 Problematika prachových částic a resuspendace Prachové částice Za prachové částice v ovzduší (particulate matter, PM) jsou považovány pevné nebo kapalné částice, které mohou být emitovány přímo ze zdrojů (pak hovoříme o primárních částicích) nebo vznikají v atmosféře reakcemi z plynných prekurzorů (sekundární částice). Prachové částice se člení do jednotlivých skupin podle fyzikálních a chemických vlastností, nejčastěji užívané členění je podle velikosti. Rozlišujeme pak jemné a hrubé částice, přičemž hraničním rozměrem je 2,5 µm. •

Jemné částice (menší než 2,5 µm) vznikají během vysokoteplotních procesů (hoření, tavení rud, kovů, svařování) a fotochemických reakcí v atmosféře. Jedná se o částice emitované z dopravy (z výfuků vozidel), z uvedených průmyslových činností a o sekundární aerosol, který vzniká chemickými reakcemi z plynných prekurzorů (částice vznikající oxidací a kondenzací těkavých organických látek, sulfáty, nitráty - zde závisí na neutralizačním agens HNO3, v případě NH4+ vznikají jemné částice, v případě Ca či Na větší částice).

•

Hrubé částice (větší než 2,5 µm) vznikají primárně působením mechanických sil. Hovoříme-li o prašnosti z dopravy, pak se jedná zejména o prach vzniklý erozí vozovek, otěrem pneumatik, brzd a reemitovaný prach z povrchu vozovek po průjezdu vozidel. Z průmyslových činností, při kterých vzniká hrubá frakce, lze zmínit stavební a těžební činnosti, výrobu cementu a cihel a fugitivní emise vznikající v důsledku nakládání s prašným materiálem.

Při hodnocení zdravotních rizik se setkáváme i se skupinou ultrajemných částic (< 0,1µm).

Zdravotní rizika Problematika prašnosti je v poslední době často diskutovaným tématem. Existuje totiž celá řada průkazných studií, které uvádějí souvislost mezi expozicí PM a vlivy na lidské zdraví. Jedná se zejména o kardiovaskulární a plicní onemocnění, dále o zhoršení funkce plic u dětí a o chronickou obstruktivní chorobu a zhoršení funkce plic i u dospělých. Z provedených studií vyplývá, že největším problémem ve vztahu k zdravotním rizikům je jemná frakce (částice menší než 2,5 µm), která se při vdechování dostává hluboko do dýchacího traktu, dále hraje důležitou roli chemické složení částic – např. obsah těžkých kovů, polycyklických aromatických uhlovodíků a dalších organických látek, obsah endotoxinů. Toxické látky navázané na povrch částic jsou totiž společně s nimi vdechovány a mohou působit v dýchacím traktu vážné komplikace. Stejně jako v případě jiných znečišťujících látek hraje při hodnocení expozice důležitou roli nejen venkovní, ale i vnitřní prostředí (domácnost, restaurace, dopravní prostředky, pracoviště apod.), ve kterém člověk tráví značnou část dne. Koncentrace ve vnitřním prostředí závisí na koncentraci ve venkovním ovzduší, ovšem činnostmi člověka dochází ke zvyšování koncentrace prachu ve vnitřním prostředí (v závislosti na činnosti, až o 10 µg.m-3). Bylo zjištěno, že vnější prostředí přispívá přímo k celkové expozici PM2,5 pouze 5%, dalšími 35% přispívá nepřímo formou infiltrace z vnějšku do vnitřního prostředí budov. Podíl vnitřního prostředí je tedy 60% (v případě pouze nekuřáckých domácností 50%). Tento podíl na celkové expozici PM2,5 není ovlivnitelný redukcí koncentrací PM2,5 ve volném ovzduší.

62


PZKO Prostějov

Koncentrace PM v Evropě Jak již bylo řečeno, zvýšené koncentrace PM nejsou pouze lokálním problémem, tato problematika je řešena na celoevropské úrovni. V rámci evropského projektu CAFE (Clear Air for Europe) byly mj. hodnoceny koncentrace PM10 v jednotlivých evropských zemích. Jednalo se o data z roku 2001 (2000) z celkem 750 (219) měst. Nejvyšší roční průměrná koncentrace v roce 2001 (2000) byla 103 (70) µg.m-3 a nejvyšší 36 hodnota 24hodinového průměru byla 180 (110) µg.m-3. Stanice, na kterých byly tyto hodnoty zjištěny jsou ve Španělsku a reprezentují specifické průmyslové prostředí typu „hot spots“. Dále mezi země, kde bylo zjištěno časté překračování limitu patří Itálie, Česká republika a Polsko. Pro zajímavost lze zmínit, že nejvyšší počet překročení 24h limitu byl zjištěn ve Stockholmu, pravděpodobně vlivem používání pneumatik s hroty a resuspenzí silničního prachu. Naopak, limitní hodnoty nebyly překračovány na pozaďových lokalitách ve Skandinávii, v Irsku, Francii a v alpských oblastech (Rakousko a Švýcarsko). V jižní Evropě byly zjištěny vysoké hodnoty jak na městských, tak na pozaďových stanicích, což souvisí s relativně vysokým příspěvkem přírodních zdrojů prašnosti. Vysoké hodnoty byly zjištěny i na pozaďových stanicích v České republice a v Polsku, v oblasti tzv. černého trojúhelníku, kde je výrazný regionální vliv specifického průmyslu. V letech 1995 – 2001 byl zjištěn na většině evropských stanic pokles imisních koncentrací PM, který koresponduje s poklesem emisí plynných škodlivin. V letech 2002 a 2003 však byl na některých stanicích (zejména ve střední Evropě – Německo, Česká republika a Polsko) pozorován nárůst koncentrací PM. Otázkou zůstává, zda je způsoben pouze díky meteorologickým podmínkám, které byly v tomto období nepříznivé, nebo zda se jedná opravdu o trend způsobený vyššími emisemi z průmyslu nebo z vytápění domácností. Obecně se jako „hot spots“ pro prachové částice jeví stanice, které jsou umístěny v blízkosti dopravních tahů a v blízkosti specifických průmyslových podniků. Při srovnání koncentrací z pozaďových městských stanic a dopravních stanic ve stejných městech byly podle očekávání zjištěny na všech dopravních stanicích vyšší koncentrace než na pozaďových (poměr koncentrací se pohyboval od 1,2 do 2, v závislosti na vzdálenosti odběrového místa od okraje vozovky a na prostorové konfiguraci. Významné zvýšení prašnosti (poměr 1,5 – 2) bylo zjištěno na stanovištích ve vzdálenosti 1 – 3 m od okraje vozovky). Toto zvýšení hodnot oproti pozadí je způsobeno nejen primárními emisemi, ale také resuspenzí silničního prachu po průjezdu vozidel. Resuspenzí vstupují do ovzduší zejména hrubé částice PM2,5 – PM10 a větší. V průměru bylo zjištěno zvýšení PM10 na dopravních stanicích ve srovnání s pozadím o 60% a PM2,5 o 40%. Popisované zvýšení koncentrací se vztahuje pouze na relativně úzký pás podél dopravních tahů (20 – 100 m podle intenzity dopravy a terénu), ve kterém se lidé pohybují pouze krátkodobě. Může se tedy nabízet tvrzení, že tyto hodnoty nepřispívají významně k expozici obyvatel. Ovšem lidé bydlící v blízkosti frekventovaných komunikací jsou vystavováni stejným nebo jen mírně nižším koncentracím ve svých domovech (byla prokázána úzká souvislost mezi vnějšími a vnitřními koncentracemi prachových částic), kde již tráví podstatnou část doby. Navíc se jedná o liniové zdroje, jejichž délka je v součtu velmi významná.

63


PZKO Prostějov

Na následujícím grafu je znázorněn příspěvek jednotlivých dílčích zdrojů prašnosti z dopravy k celkové emisi z dopravy v Německu. (Je zde použito odlišné dělení částic, PM fine zahrnuje PM10 i PM2,5, PM coarse znamená TSP – celkovou prašnost). Je zde zřejmý významný podíl prašnosti z otěru vozovky a resuspenze (zejména v případě hrubých částic) a vozidel s dieslovými motory (zde naopak u jemných částic). Graf č. 1 Příspěvek dopravy k emisi TSP a PM10 (Německo, 1998) (Pregger, T., 2002, sec. cit. in CAFE report)

Road – Diesel engines Nonroad engines Road – Road abrasion & suspension Road – Gasoline engines Nonoad – Abrasion &suspension Road – Tyre and brake lining abrasion

Silniční doprava – vozidla s dieslovými motory Nesilniční doprava – obecně emise z motorových dopr. prostředků Silniční doprava – otěr vozovky a resuspenze prachu zvířením (výpočet podle US EPA AP42) Silniční doprava - vozidla s benzinovými motory Nesilniční doprava – otěr a resuspenze prachu zvířením Silniční doprava – otěr pneumatik a brzdového obložení

64


PZKO Prostějov

Emisní bilance Zdroje REZZO (Registr zdrojů znečišťujících ovzduší) V emisní bilanci (kapitola Emise tuhých znečišťujících látek) jsou hodnocena data o primárních emisích tuhých částic z jednotlivých typů zdrojů evidovaných v rámci REZZO (průmyslové zdroje, lomy, energetika apod. – REZZO 1-2, spalování v domácích topeništích – REZZO 3 a doprava REZZO 4 (zde ovšem pouze emise vznikající při spalování paliva). Tyto vstupy jsou relativně snadno kvantifikovatelné, avšak zdaleka nevyjadřují skutečné množství prachových částic vstupujících do ovzduší. V následující kapitole jsou uvedeny další možné zdroje prašnosti, u kterých je ovšem velmi obtížné stanovit výši emisí. Přirozené zdroje Mezi primární přírodní zdroje PM10 patří např. prach a půdní částice unášené větrem, biologický materiál (jako pyly a spory hub) a v pobřežních oblastech i drobné kapky mořské vody. Jde – li o částice vznikající mechanicky, je jejich velikost větší než 2,5 µm, řadíme je tedy do kategorie hrubých částic. Velikost částic biologického původu je značně variabilní. Většina pylových zrn je větších než 10 µm, mohou se ovšem poškodit a jednotlivé fragmenty mohou být zachyceny i ve frakci PM1. Také spory hub jsou obvykle větší než 10 µm, existuje ovšem několik málo druhů, které se ovšem vyskytují v hojných počtech, jejichž spory jsou v rozmezí 5 – 10 µm. Z přírodních zdrojů jsou emitovány také plynné prekurzory PM, které se podílejí na vzniku sekundární prašnosti. Jako příklad lze uvést vulkanickou činnost (zdroj SO2), blesky (NOx), produkci amoniaku (půdní bakterie, exkrementy volně žijících organismů). Bilancování množství emisí z těchto zdrojů je značně problematické. Další antropogenní zdroje neregistrované v REZZO Těchto zdrojů je celá řada, počínaje fugitivními emisemi z nezakrytých hald (nejrůznějšího materiálu) přes stavební, demoliční práce apod. V následujícím textu je věnována pozornost částicím, které jsou emitovány v souvislosti s dopravou. Tyto částice totiž představují ve městech významný problém nejen vzhledem k jejich množství, ale také vzhledem k tomu, že na jejich povrch jsou navázány toxické látky a představují zdravotní riziko. Pomineme zde částice emitované přímo z výfuků (vznikající při provozu vozidla spalováním paliva), které jsou pomocí emisních faktorů bilancovány (REZZO 4). V souvislosti s dopravou jsou dále emitovány částice vznikající otěrem pneumatik o povrch vozovky, opotřebením brzdového obložení nebo zvířením (resuspenzí) již deponovaného materiálu (který může pocházet jak z dopravy, tak z jiných vnějších zdrojů) z povrchu silnice v suchém období a také o materiál, který pochází z přepravovaných nákladů. Množství prachu deponovaného na silnici závisí na mnoha faktorech, mezi hlavní je řazena intenzita dopravy, kvalita povrchu silnice, délka období s vlhkým počasím, které předcházelo suchému období a režim údržby a čištění silnic. Turbulence vyvolaná projíždějícím vozidlem, díky které jsou částice zviřovány, je mnohem vyšší u těžkých nákladních vozidel, proto je i podíl nákladní a osobní dopravy důležitým parametrem při hodnocení množství resuspendovaných částic. Resuspenze je logicky vyšší na silnicích s nezpevněným povrchem, na těchto silnicích je ovšem většinou doprava málo intenzivní a proto je další pozornost věnována zejména situaci na zpevněných silnicích. Protože množství emisí resuspendovaných částic velmi závisí na uvedených podmínkách, je obtížné stanovit obecné emisní faktory. Pro potřeby inventarizace byla stanovena organizací US EPA metodika výpočtu emisí PM (US EPA AP-42 method), hodnotící reemise ze zpevněných silnic

65


PZKO Prostějov

(paved roads). Procesy, které přispívají ke zvýšeným hodnotám PM v okolí silnic jsou znázorněny na obrázku č. 2.

Výpočet resuspenze Pro výpočet množství resuspendovaného materiálu byl použit následující emisní faktor.

E k sL W C

emisní faktor (g/vozidlo/km) konstanta závislá na velikostní frakci, pro kterou je emisní faktor počítán (g/ vozidlo/km) množství usazeného prachu (< 75 µm) (g/m2) průměrná hmotnost vozidla (t) emisní faktor pro emise z výfuků automobilů a otěr pneumatik a vozovky

Parametry k, sL, C byly převzaty z metodiky, ovšem pro přesnější výpočet je doporučeno provést měření množství usazeného prachu (sL) na silnicích v konkrétních podmínkách (AP-42 příloha C.1 a C2.). Průměrná hmotnost vozidla (W) byla stanovena na základě znalosti o průjezdech jednotlivých kategorií vozidel městem (ŘSD 2000, SSOK 2005). Při výpočtu emisí byly dále zohledněny : • • • •

rozdílné emisní faktory pro různě zatížené komunikace, rozdílné emisní faktory pro zimní a letní období, v zimním období počet výjezdů s posypovou směsí, vliv počtu dnů se srážkami

Celková reemise z dopravy byla pro Bohumín stanovena pro frakci PM30 (jedná se prakticky o TSP – celkovou prašnost, hodnota je porovnatelná s emisemi TZL z REZZO) a PM10. V dalším textu jsou uvedeny základní informace o ekologicky šetrném posypovém materiálu Ekogrit, který by mohl být alternativně použit místo stávajícího posypového materiálu.

66


PZKO Prostějov

Obrázek č. 2: Procesy vstupu a přemisťování prachových částic na povrch vozovek (US EPA AP-42) Depositon – Depozice – vstupy 1. Opotřebení a rozpad vozovky 2. Depozice spojená s provozem vozidla (výfukový plyny, otěr pneumatik, …) 3. Prašný spad 4. Odpadky 5. Nečistoty vnášené na silnici vjezdem z polí, nezpevněných silnic 6. Eroze z okolních ploch 7. Vytroušený přepravovaný náklad 8. Biologické zbytky 9. Zimní posypový materiál

Removal – Přemisťování materiálu 1. Materiál znovuvstupující do ovzduší (resuspenze) 2. Větrná eroze 3. Přemístění mimo vozovku 4. Splach, odtok po srážkách 5. Čištění silnic

67


PZKO Prostějov

14.2 Příloha č. 2 Posypový materiál EKOGRIT Firma Lias Vintířov (Lias Vintířov, Lehký stavební materiál k.s., 357 44 Vintířov, tel.: 352 324 444 – 8, fax: 352 324 499) využívá průmyslový proces výroby lehkých kameniv z expandovaných jílů a břidlic. Proces je různý podle vlastností vstupního materiálu. Záleží na obsahu vody a historii těchto přírodních materiálu. Firma Lias Vintířov používá plastický postup, výrobu široké frakce a následné přesné třídění na úzké frakce. Liapor je ve Vintířově vyráběn z třetihorních cyprisových jílů, které tvoří nadloží hnědouhelných slojí Sokolovské pánve. Při výrobě nejsou používány žádné umělé porotvorné přísady, podmínkou expandace je pouze vhodné přírodní složení jílu a jeho dobré zpracování. Díky vynikajícím vlastnostem jílu ve využívaném ložisku a díky úrovni jejich zpracování je Liapor z Vintířova se svou sypnou hmotností frakce 8-16 mm pod 300 kg/m3 jedním z nejlehčích materiálů tohoto druhu na světě. Ekogrit je zdrsňující posypový materiál určený pro zimní údržbu pozemních komunikací, který svými parametry nahrazuje a překonává materiály pro zimní posyp dosud používané. Ochranná známka "EKOLOGICKY ŠETRNÝ VÝROBEK 31–01" byla Ekogritu udělena ministrem životního prostředí ČR. Ekogrit je: • velmi lehký a vydatný, • šetrný k okolí, • ekonomicky výhodný. Použití: komunikace měst a obcí, historická centra, obchodní centra, pěší zóny, parky, cyklistické stezky, lázeňská území, zóny pitné vody, apod. Tabulka č. 1: Vlastnosti Ekogritu Složení Tvar zrna Zrnitost Podsítné Nadsítné Podíl nedrcených zrn Sypná hmotnost Sypná hmotnost nesetřeseného materiálu při expediční vlhkosti Sypná hmotnost setřeseného materiálu při běžné vlhkosti Objemová hmotnost zrna Vlhkost Setřesitelnost Nasákavost po 30 minutách Mrazuvzdornost Obsah chloridů Obsah sloučenin síry PH vodného výluhu (1:10) Třída hořlavosti

Drcený expandovaný jíl Převážně drcená zrna 2-8 mm < 15 % hm. < 10 % hm. < 5,0 % hm. 350 ± 15 % kg/m3 415 ± 20 % kg/m3 450 ± 25 % kg/m3 900 ± 15 % kg/m3 15% ± 5 % hm. < 20 % obj. 3 ± 2 % hm. Hmotnostní úbytek 2% po 25 zmrazovacích cyklech < 0,02 % hm. Přepočtený obsah SO3 < 1 % hm. 5,5 až 11, slabě kyselý až zásaditý AI - nehořlavý materiál

Keramické kamenivo - základní frakce (dodáváme na základě objednávky) Ekogrit – drcený Liapor® určený pro zimní posypy

68


PZKO Prostějov

Tabulka č. 2 Ceník Označení Součinitel tep. vodivosti [W.m-1.K-1] Frakce [mm] Sypná hmotnost [kg/m3] Prodejní ceny bez DPH [Kč/m3] Hmotnost [kg/pytel] Prodejní ceny bez DPH [Kč/pytel] Hmotnost [kg/vak] Prodejní ceny bez DPH [Kč/vak]

2–8D – 2–8 *415 ± 20% 1 135,– **2,08 ± 20% 42,– *415 ±20% 1 475,–

Veškeré uvedené ceny se rozumí fco závod Vintířov. Ceny neobsahují DPH. Paletové hospodářství: a) Zdící prvky – jsou dodávány na vratných paletách 120x80 cm. Varianty: 1. Prodejní cena palety = Kč/ks 250,–, výkupní cena Kč/ks 220,–. (Při navrácení do 60 dnů) 2. Prodejní cena palety = Kč/ks 250,–, výkupní cena Kč/ks 200,–. (Při navrácení po 60 dnech) 3.Bezplatná výměna Vykupovány jsou pouze nepoškozené palety, a to na základě předloženého dodacího listu. b) Kamenivo Liapor – pytlované v 50 l pytlích je paletováno na vratných paletách, balené v 1m3 Big Bag lze po dohodě dodat na vratné paletě 120 x 80 cm, v případě navrácení nepoškozeného vaku je dobropisována částka 50,– Kč/ks vč. DPH. Prodejní a výkupní cena palety viz bod 3a). Platební podmínky: Prodej v hotovosti nebo formou předfaktury. V případě smluvních vztahů prodej na fakturu se základní splatností 14 kalendářních dní. Doprava: Dle přání zákazníka lze zajistit dopravu materiálu na požadované místo určení, a to jak po ose, tak po železnici (v závodě vlastní vlečka), lodí. V případě zajištění dopravy požadujeme, aby na místě vykládky byla přítomna osoba oprávněná k převzetí zboží a k potvrzení dodacího listu. Přepravu po ose uskutečňujeme: a) Paletované zboží, kusové zboží – běžné vozy (návěsy, soupravy), speciální vozy s hydraulickou rukou b) Liapor volně ložený – speciální velkoobjemové návěsy o objemu 50 – 60 m3 (dle typu přepravované frakce), cisterny o objemu 30 – 60 m3 (včetně pneumatického uložení do konstrukcí do vzdálenosti cca 60 m).V případě zajištění dopravy vlastními prostředky zákazníka, požadujeme předložení plné moci k naložení a převzetí zboží. Objednávky materiálu: Objednávky jsou přijímány: pondělí – pátek, 7.30 – 16.00 hodin telefonicky, písemně, faxem i emailem. Expedice je prováděna: pondělí – pátek, 6.00 – 16.00 hodin. Mimo uvedené časy pouze po předchozí dohodě. Na všechny výrobky uvedené v tomto Výrobním programu bylo vydáno “Prohlášení o shodě” s technickými požadavky na stavební výrobky podle zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 163 resp. 190/2002 Sb. Obchodní případy se řídí Všeobecnými obchodními podmínkami společnosti Lias Vintířov, LSM, k.s., které jsou k dispozici na vyžádání na obchodním oddělení.

69


PZKO Prostějov

Obrázek č. 1: Prohlášení o shodě

70


PZKO Prostějov

Obrázek č. 2: Certifikát systému řízení výroby

71


PZKO Prostějov

14.3 Příloha č. 3 Dobrovolné nástroje k řešení nepříznivých situací v ochraně ovzduší – environmentální dohody

Dobrovolné nástroje k řešení nepříznivých situací v ochraně ovzduší

Environmentální dohody

72


1.

PZKO Prostějov

Úvod

Zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. ukládá orgánům kraje a měst řadu povinností při výkonu správní činnosti na úseku ochrany ovzduší (§ 48) a mimo jiné jim ukládá povinnost stanovit v případě pochybností způsob zjišťování emisí znečišťujících látek (§ 48 odst. 1 písm. v) u stacionárních zdrojů zvláště velkých, velkých a středních (§ 9 odst. 1). Objektivizace „pochybností“ nemusí být nahlížena jednoznačně a souhlasně na straně orgánů státní správy a na straně provozovatele zdroje znečišťování ovzduší. Zatímco provozovatel zdroje se bude snažit doložit své výkazy o emisích všemi náležitostmi, jež mu ukládají právní předpisy, správním orgánům kraje a měst se tyto nemusí jevit přesvědčivé, postihující v míře dostatečné určitá nebo uvažovaná či předpokládaná specifika provozu zdroje nebo objasňující některé jevy související se stavem ovzduší na území kraje a obce. Kromě toho mohou být „pochybnosti“ vneseny i třetí stranou, zejména nevládními organizacemi působícími v oblasti ochrany životního prostředí, jimž informace zpřístupňované orgány kraje nebo obce (§ 48 odst. 1 písm. o) nemusí dávat ucelený nebo podrobnější obraz o znečišťování ovzduší na území kraje, nebo mohou mít výhrady proti environmentálnímu chování zdroje jako takovému. Obě uvedené situace, tzn. pochybnosti orgánů kraje a obce a vstup třetí strany, mohou vést ke konfliktu, který může přerůst v narušení rovnováhy mezi přizpůsobením se stanoveným podmínkám na straně provozovatele zdroje a kontrolní činností na straně orgánů kraje. Složitá situace v oblasti ochrany životního prostředí, zavádění nových právních předpisů pro tuto oblast a ekonomické, sociální a technologické problémy u zdrojů znečišťování životního prostředí byly v mnoha evropských zemích v posledních desetiletích důvodem k hledání i jiných řešení, než byla přísná restrikce nebo jednostranné a účelově vedené kampaně, které často postrádaly objektivní analýzu. Novým principem se stalo vyjednávání, které postavilo konfliktní strany na sobě si rovné úrovně a připustilo širokou argumentaci na obou stranách. Tím se otevřel prostor pro řešení konfliktní situace z pohledu širších souvislostí a ke sblížení stran v řadě principů, tzn. mohla být vyčleněna množina shodných názorů a minimalizována množina neshod, přičemž neshody byly oběma stranami jednoznačně a souhlasně identifikovány. Jestliže byly neshody rozpoznány, mohla každá strana k jednotlivým neshodám vznášet své návrhy řešení, zatímco druhá strana mohla argumentovat konkrétními (a velmi podrobnými) údaji nebo fakty. Konečným výstupem takového vyjednávání bylo uznání, že je možné dohodnout se na řešení, které neohrozí autoritu státní správy (neboť ta ústupky nemůže principiálně činit) a protistraně přinese za určité plnění kompenzaci v dohodnuté formě. Tento proces nese znaky právního aktu dohody nebo smlouvy a liší se podle legislativy jednotlivých zemích, kde začal být uplatňován. Aby se odlišil zvláštní charakter těchto dohod, volí se termíny jako dobrovolné přístupy, dobrovolné programy, jednostranné závazky, environmentální dohody a někdy i „dobrovolné“ dohody, což je z hlediska sémantického významu v české právní terminologii nevhodné. Ať se již volí termín jakýkoliv, byl nalezen nástroj, který v oblasti ochrany životního prostředí může účinně působit. Nelze na něj ale pohlížet jako na nástroj univerzální nebo dokonce favorizovaný před nástroji legislativními. Lze jej aplikovat tam, kde končí možnosti nástrojů právních předpisů, nebo tam, kde použitím nástrojů právních předpisů by nebylo dosaženo potřebného stavu. 73


PZKO Prostějov

Nástroj environmentálních dohod je užitečný zejména při jednání mezi vrcholnými orgány státní správy a reprezentanty určitých profesních sdružení, nebo mezi orgány kraje nebo obce a významnými zdroji znečišťování v kraji. Přizvání třetí strany k uzavírané dohodě je možné a může přispět jak ve fázi analytické, tak ve fázi kontrolní, jak bude dále uvedeno.

2.

Vznik environmentálních dohod

Je zajímavé, že první environmentální dohoda byla uzavřena v Japonsku, a to v r. 1964 mezi městem Jokohama a společností Electric Source Development Corporation. Za jednu z prvních environmentálních dohod v Evropě lze pak pokládat dohodu mezi francouzským Ministerstvem životního prostředí a cementářským průmyslem v roce 1971. Pozoruhodné na této dohodě je, že byla uzavřena krátce po zřízení a zahájení činnosti ministerstva. Od roku 1990 se environmentální dohody rozšířily v zemích OECD a pokrývají jak vztahy mezi privátním subjektem a státní správou, tak i vztahy mezi privátními subjekty, přičemž účastníky bývají i nevládní organizace (zejména pro oblast informací o stavu životního prostředí). Pro ilustraci lze uvést alespoň dva příklady ze zahraničí: − Portugalsko, 1997: Environmentální protokol mezi Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a Asociací průmyslu papíru a celulózy. Řešený problém: kvalita odpadní vody, emise do ovzduší, odpady, spotřeba energie. (Např. pro ovzduší byly stanoveny emisní limity pro jeden kotel pro tuhé znečišťující látky, sirovodík a oxid siřičitý). − Švédsko, 1999: Dohoda mezi závodem Volvo a rafinérií British Petrolemu (BP). Řešený problém: U BP docházelo přechodem výroby na sirnatější benzin ke zvýšené korozi karosérií aut na nedalekém skladovém parkovišti Volvo. Řešením bylo zastřešení parkoviště na náklady BP. V České republice lze uvést následující příklady environmentálních dohod: − Dohoda Českého sdružení výrobců mýdla, čistících a pracích prostředků s Minister-stvem životního prostředí o obsahu chemikálií. − Dohoda Českého průmyslového sdružení pro obaly s Ministerstvem životního prostředí o odpadech. − Dohoda Moravských chemických závodů s občanským sdružením VITA OKO o poskytování informací nad rámec zákona. − Dohoda Ostravsko-Karvinských koksoven s magistrátem Ostravy o provozu koksáren a čistotě ovzduší.

74


PZKO Prostějov

Environmentální dohody jsou moderním a flexibilním nástrojem politiky životního prostředí, které mohou plnit různé funkce, ať již v rámci platných právních předpisů, nebo nad jejich rámec. Dohody mohou pomoci např. orgánům kraje nebo obce dosáhnout některých nápravných opatření v termínech kratších, než jak by bylo možné správním postupem, a privátním subjektům získat dobrozdání environmentálně se chovajícího podniku, což je důležité jak ve vztahu k veřejnosti, tak i ve vztahu ke konkurenci. V zemích Evropské unie jsou nejčastěji uzavírány environmentální dohody v oblastech: − − − − −

odpadové hospodářství znečišťování ovzduší znečišťování vod klimatické změny ozonová vrstva.

Celkem bylo dosud1 uzavřeno v zemích Evropské unie 312 environmentálních dohod, nejvíce v Nizozemsku (107), v Německu (93) a v Rakousku (20).

3.

Struktura konfliktu

Jak již bylo výše uvedeno, environmentální dohodou se řeší konflikty, které nejsou plně řešitelné nebo jsou obtížně či pouze dlouhodobě řešitelné v rámci právních předpisů a s použitím legislativních nástrojů státní správy. Důležitými faktory, které ovlivňují strukturu konfliktu, jsou zejména: − − − −

distribuce moci vstup třetí strany do konfliktu množství a kvalitativní znaky řešených problémů počet, kvalita a nákladové položky alternativních řešení, jež mají strany konfliktu k dispozici.

Dalším faktorem, který strukturuje konflikt, je jeho konkrétní podoba, jež může mít charakter intrapersonální nebo interpersonální. Intrapersonální charakter konfliktu je založen na rozličném chápání určitých priorit či preferovaného chování v určité oblasti životního prostředí jednou skupinou osob (případně institucí, ať již státní správy nebo nevládních organizací) a prioritami jiné skupiny osob, jež má své zájmy neslučitelné nebo obtížně slučitelné (a to i z objektivních důvodů) se zájmy skupiny prvé. Příkladem z oblasti ochrany ovzduší může být chování obyvatelstva při volbě paliva pro vytápění domácností, kdy přes podporu státní správy plynofikaci obcí dochází v důsledků nárůstu cen za plyn (a elektřinu) k návratu ke spalování tuhých paliv. Tento rozpor se pak sekundárně dotýká i odpadového hospodářství, kde opět jedna skupina preferuje (a státní správa i finančně podporuje) třídění a sběr komunálního odpadu, kdežto druhá skupina, optimalizující svá vydání, neváhá z hlediska spalovacího procesu zcela nevhodným způsobem spalovat podstatnou část komunálního odpadu, což má za následek nárůst emisí zejména ve spektru organických polutantů, tuhých znečišťujících látek, těžkých kovů a jiných škodlivin, nehledě na vystupující tmavost kouře nebo zápach. 1

Stav v r. 2002.

75


PZKO Prostějov

Posoudíme-li ale chování takto se chovající skupiny obyvatel z hlediska jejich ekonomické rozvahy, pak jí musíme přiznat zcela přirozené chování podle zásad tržní ekonomiky, která v environmentálně vyspělých zemích doznala právě z podobných důvodů již určitých korekcí, kdežto v ekonomice transformujících se států přetrvávají její prioritní aspekty nebo dokonce favoritní postavení v legislativním, zákonodárném procesu. Konkrétním příkladem pro výše uvedené chování obyvatelstva může být volba kotle a paliva pro vytápění rodinných domků, jak ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 1 Porovnání investic do kotle pro rodinný dům a nákladů na roční vytápění pro různá paliva2 palivo

náklady na 1 kWt výkonu kotle

roční náklady na otop

[Kč]

[Kč]

929

22 464

hnědé uhlí

1 015

32 270

černé uhlí

518

33 082

hnědé uhlí (splynování)

910

38797

10 854

43 834

zemní plyn

741

68 474

dřevěné brikety

929

70 347

elektrická akumulace

8 556

89 492

elektrický přímotop

850

104 304

topný olej

1 340

114 470

propan

2 515

148 183

dřevo

geotermální energie

Z tabulky je zřejmé, že ač při nižších nákladech na pořízení kotle na zemní plyn proti kotli na spalování dřeva (741,- Kč na 1 kWt výkonu kotle na zemní plyn, 929,- Kč u kotle na dřevo) jsou roční náklady při vytápění dřevem přibližně třetinové oproti nákladům na topení zemním plynem. V tomto případě, dovedeme-li jej v představě v příčinné konsekvenci do konce, se zájem státní správy dosáhnout snížení emisí ve skupině malých zdrojů3 prosazovanou a ekonomicky podporovanou plynofikací obcí dostává do konfliktu s nikoliv a priori negativním postojem obyvatel, ale s jejich sociální úrovní, resp. s makroekonomickou státní politikou. Interpersonální charakter konfliktu je zpravidla založen na protichůdných názorech nebo stanoviskách individuí (subjekty konfliktu jsou jednotlivci) nebo skupin (subjektem konfliktu jsou skupiny), a to v podobě konfliktu dvoustranného (mezi dvěma jednotlivci nebo skupinami) či vícestranného (mezi více jednotlivci nebo skupinami). Rozlišení, zda se jedná o konflikt individuální, skupinový, dvoustranný nebo vícestranný, je z praktického hlediska velmi důležité, protože z hlediska řešení konfliktu se tyto typy dosti značně 2 3

Energie & peníze, č. 6, 2003 Podle národního registru pro emisní bilanci v kategorii zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 3.

76


PZKO Prostějov

liší. Zatímco u jednotlivce je třeba počítat pouze s konzistencí jeho individuálního chování, u skupinových konfliktů jejich charakter ovlivňuje heterogenita skupiny nebo skupin. U vícestranných konfliktů pak navíc ještě může dojít k vytváření koalicí, zejména, vyžaduje-li řešení dlouhodobé jednání nebo není-li konflikt jednoznačně (např. čistě technickými parametry) vymezen. Příkladem takového složitého konfliktu může být situace v podniku, v němž jedna skupina prosazuje inovaci zařízení na úroveň nejlepších dostupných technologií BAT s pochopitelně náročným investičním kalkulem, kdežto jiná skupina, přidržujíc se platné legislativy a jejích ekonomických nástrojů, prosazuje v dané době levnější finanční postih se strany státní správy, která je protistranou oběma stranám v podniku. Je nasnadě, že řešit takovýto konflikt, v němž se obě strany opírají o kategorie jako jsou ekonomické rozvahy, sociální stabilita, konkurenceschopnost apod., je velmi obtížné, neshodnou-li se strany konfliktu na vyjednávání, jehož hlavním cílem je nalezení optimální varianty řešení. Přitom těžištěm konfliktu jsou ekonomické parametry: na straně podniku krátkodobá versus dlouhodobá ekonomická rozvaha, na straně státní správy ekonomické nástroje dané současnou legislativou.

4.

Symetrie konfliktu

Jak již bylo uvedeno, jedním z faktorů, které ovlivňují charakter konfliktu, je distribuce moci. Je-li distribuce moci mezi stranami konfliktu v rovnováze, jde o konflikt symetrický. V opačném případě jde o konflikt asymetrický. Je zřejmé, že v případě posuzování a hodnocení environmentálního chování podniku orgány státní správy, jež je založeno na zákonných (a tudíž vymahatelných) opatřeních, jde převážně o typ konfliktu asymetrického, u něhož vzájemný vztah stran a jejich rolí není možné měnit (neboť to by vyvolalo další konflikt). Konflikt, který vyústí v environmentální dohodu, může být ovšem i symetrický. Příkladem může být výše citovaná dohoda mezi závody Volvo a British Petroleum z roku 1999. K symetrickému konfliktu může ale dojít i mezi orgány státní správy, např. při projednávání některých zákonů nebo právních předpisů, kde se zájmy obchodních, průmyslových, zemědělských a jiných sektorů státní správy (ministerstev) mohou dostat do konfliktu se zájmy sektoru ochrany životního prostředí. Asymetrie konfliktu, která je typická pro vztahy mezi státem (orgány státní správy) a ostatními subjekty společnosti, nezadává předpoklady snadného vyjednávání k řešení problému, který je podstatou konfliktu. Smyslem vyjednávání, jež by zde mělo vést k dohodě, je nalézt řešení, které nebude spojováno s násilím, v daném případě s použitím nátlaku ekonomického, pomocí sankcí nebo jiných prostředků, jež zákon nabízí. Jelikož struktura a zejména distribuce moci u asymetrického konfliktu neumožňuje rovnoměrné rozložení silových polí (argumentů) na obou stranách konfliktu, je výhodné asymetrický konflikt transformovat. Proces transformace konfliktu představuje strukturální změny na obou jeho stranách. Jde např. o vytvoření určitého zájmového sdružení dotčených podniků (neboť konflikt se může dříve či později vyskytnout i u jiných subjektů), které bude schopno fundovaně argumentovat z pohledu 77


PZKO Prostějov

obecnějšího, a na straně státní moci např. o vytvoření speciálního ministerského nebo mezirezortního útvaru, který bude schopen přijímat argumenty protistrany jako podnět k určité novelizaci právního předpisu nebo k jeho alternativnímu výkladu. Důležitým faktorem v transformaci konfliktu je možnost vstupu třetí strany, jež má respekt obou konfliktních stran, má schopnost odblokovat některé sveřepě hájené postuláty konfliktních stran (např. podrobnou analýzou situace, výkladem příčin situace a srovnáním se zahraničními zkušenostmi, poukázáním na současné vědecké poznatky či technické možnosti apod.) a může objektivně interpretovat konflikt na veřejnosti. Třetí strana konfliktu by také měla mít schopnost vytlačit ze stávající struktury konfliktních vztahů ty subjekty, které na konfliktu profitují, konflikt zkreslují nebo jsou nekomunikativní. Třetí strana může, ale nemusí mít žádnou sílu (z pohledu distribuce moci). V případě, že určitou mocí vládne, jde o arbitra, nemá-li žádnou moc, jde o facilitátora či mediátora. Je-li třetí stranou arbitr, je výsledkem jednání stav výhra/prohra, je-li třetí stranou pouze zprostředkovatel jednání, může snadněji dojít k nalezení vzájemně uspokojivých řešení.

5.

Ekonomické nástroje v péči o životní prostředí

V předcházejících kapitolách byly zmíněny ekonomické nástroje na straně státní správy, které jsou součástí jejího silového (mocenského) vybavení. V běžné praxi se ekonomickými nástroji rozumí zpravidla pouze sankce za neplnění zákonných povinností nebo jiné postihy s ekonomickým dopadem na podnik, u něhož vyvstaly pochybnosti o plnění ekologických normativů. Ve skutečnosti ale jde o celou řadu různých nástrojů, které mohou být v jednání k environmentálním dohodám uplatněny4, a proto jsou zde alespoň ve stručném přehledu zmíněny. Především je třeba poznamenat, že vedle termínu „nástroj“ je možné (a někdy vhodnější) použít termín „prostředek“ (tedy v souvislosti s environmentálními dohodami ve smyslu prostředníka), neboť v dané oblasti jde především o určité způsoby nebo mechanismy pro řízení těch postojů, chování a jednání, které mohou mít vliv na životní prostředí. Mezi nástroje (prostředky) patří zejména: §

nástroje pro sběr a zpracování informací: − monitoring životního prostředí − ekologický audit − EIA (vyhodnocování dopadu projektu na životní prostředí) − analýzy rizik − přehledy, statistické údaje a jejich interpretace a informace pro veřejnost

§ regulační nástroje: − zákazy − zákazy s výhradou udělení povolení − povinná regulace − preventivní kontrola 4

Přiručka Evropského sekretariátu mezinárodní rady místních ekologických iniciativ (ICLEI) pro řízení záležitostí životního prostředí. ICLEI Europena Secretariat GmbH, Freiburg, 1999.

78


PZKO Prostějov

§ komunikační nástroje: − vzdělávání a osvěta − poradenství − účast občanů na řešení problémů − vyjednávání a zprostředkovatelská činnost § plánovací nástroje: − územní plán − plán hospodářského rozvoje − plány ochrany přírody, tvorby krajiny a lesního hospodářství − vodohospodářský plán − energetická koncepce − program ochrany ovzduší − program nakládání s odpady § vlastní ekonomické nástroje: − daně obecné i účelově vázané − poplatky − sankce − dotace − obchodovatelná povolení. Jak je z výčtu zřejmé, sankce, jež jsou často chápány jako jediný ekonomický nástroj, je pouze jedním z prostředků, jimiž může státní správa vstupovat do jednání k environmentální dohodě. Právě četnost nástrojů a jejich možná kombinace může poskytnout vhodnou výchozí pozici k vyjednávání, aniž by byla použita hrozba nejtvrdšího postihu. Důležitým aspektem ekonomických nástrojů je, že jsou principiálně založeny jak na odnímání, tak na dodávání finančních prostředků. Jako příklad lze uvést následující: − − − − − − − − − −

poplatky za služby poplatky za využívání infrastruktury (např. mýto) daně obecné i účelově vázané (zdaněné produkty jsou dražší a méně konkurenceschopné) přímé veřejné investice dotace a subvence půjčky obchodovatelná povolení kauce a pojištění smluvní ujednání o podílu na nákladech na poskytované služby oceňování investic.

Při volbě ekonomických nástrojů je třeba mít na zřeteli hlavní principy pro jednání k dosažení cíle: − − − −

povzbuzování, nikoliv donucování ekonomickou efektivnost ponechání volby podniku o způsobu nápravy k dosažení cíle průběžné, nikoliv jednorázové vyvíjení tlaku 79


PZKO Prostějov

− snadnou administrativu a průhlednost. Pokud se jako ekonomický nástroj volí pokuta, pak je třeba si uvědomit: − pokuta může být udělena pouze na základě zákonného předpisu ve správním řízení a vymáhána v exekučním řízení (které je pomalé, časově i finančně náročně a navíc nejisté co do výsledku) − peníze z pokut jdou do státní pokladny, bez záruky, že budou použity na nápravná opatření v oblasti, kde škoda nebo pochybení (chybné chování) vznikly − výše pokuty musí být úměrná jak závažnosti škody nebo pochybení, tak charakteru podniku, z jehož viny k postihované skutečnosti došlo. Uvedený výčet nástrojů dokládá, že při řešení konfliktu mezi státní správou a privátním subjektem se může státní správa vybavit dostatečným arsenálem nástrojů, které otevírají cestu k alternativním řešením a u podniku mohou iniciovat jiné kalkuly, než např. pouze rozhodování mezi investicí do nových technologií a zaplacením pokuty.

6.

Vyjednávání

Vyjednávání je jednou z nejdůležitějších fází k přípravě environmentální dohody. Bohužel, je také fází nejvíce opomíjenou, což má častou příčinu v silně emocionálně zabarvených konfliktech. Proto účast třetí strany, jíž by se mělo především podařit emoce eliminovat, má velký význam. Je zřejmé, že spíše než arbitr je zde vhodný konzultant, technický a finanční poradce nebo jiný nezávislý subjekt. V přípravné fázi vyjednávání není vhodné volit za třetí stranu advokáta, aby se již v počátku nevylučovala diskuse možná mimo právní rámec případu. Příprava na vyjednávání má několik etap, v nichž je třeba pokládat následující otázky a řešit dílčí problémy: § Etapa strategická − Má smysl a chceme vyjednávat? − Jaké jsou alternativy řešení konfliktu (věcné a institucionální)? − Chceme případnou dohodu realizovat? − Co nastane v případě, že se nedohodneme? − Jaké vztahy s ostatními stranami konfliktu chceme nastolit? − Jaký styl vyjednávání zvolíme? − Chceme publicitu vyjednávání? − Může vyjednávání ovlivnit náš image? − Známe dobře ostatní strany konfliktu a vyjednávání? § Etapa analytická a) cíle a očekávání − Jaké jsou naše zájmy a jsou na naší straně jednotné? − Jaké cíle lze odvodit z našich zájmů? − Jak jsou jednotlivé zájmy a cíle pro nás důležité? − Kdy můžeme konstatovat, že jsou naše zájmy či cíle uspokojeny? − Jaké jsou zájmy a cíle ostatních účastníků jednání? 80


PZKO Prostějov

− Existují styčné body našich cílů a zájmů se zájmy ostatních účastníků? b) vliv a moc − Kdo má moc a v čem spočívá? − Jsou naše zájmy legitimní a legální? − Kdo podporuje nás a kdo protistranu? − Kdo z účastníků jednání je pasivní a kdo je proti všem? − Jak se na předmět konfliktu dívají média a jaká je jejich podpora? − Máme spojence? − Můžeme se opřít o stanovisko některé profesní organizace? − Co vše o nás ví druhá strana a ostatní účastníci jednání? − Koho se výsledek jednání dále dotkne? c) věcná stránka − Máme dostatek informací a jsou naše informační zdroje spolehlivé a objektivní? − Nezaměňujeme fakta za jejich interpretaci a nečiní tak i druhá strana? § Etapa syntaktická − Třídění informací o situaci. − Výčet možných řešení konfliktu. − Alternativní scénáře řešení. § Etapa taktická − Personální úvahy. − Procesní otázky. − Parametry dohody. − Organizační záležitosti. Uvedené etapy vyjednávání nemusí být v jednodušších případech tak podrobné. K tomu, jak skutečně složitý je konflikt (neboť na počátku se může jevit jako téměř neřešitelný), mohou odhalit odpovědi na následující otázky: − − − − − − − − − − −

Kolik stran je do konfliktu zapojeno? Jsou strany konfliktu homogenní? Jedná se o konflikt jednorázový nebo opakující se? Má konflikt vazbu na jiné konflikty (a dohody)? Týká se konflikt jednoho problémů, nebo více problémů? Je nutné se dohodnout? Je možné při vyjednávání použít výhružek? Je vyjednávání časově limitováno? Bude dohoda vzešlá s vyjednávání závazná a vynutitelná? Je možný vstup třetí strany? Probíhá jednání veřejně?

Je pochopitelné, že v uvedených schématech nelze poukázat na všechny možnosti, které lze ve vyjednávání uplatnit. Umění vyjednávat vyžaduje nejen dobré znalosti věcné, vědecké, odborné, technické, ekonomické apod., ale také psychologické. Navíc osoby participující na vyjednávání by

81


PZKO Prostějov

měly mít určité disposice v chování, vyjadřování, soustředění a v neposlední řadě i v rychlosti reakce. Emocionální stránka jednání by měla být maximálně potlačena, lépe eliminována vůbec.

7.

Obecné aspekty environmentálních dohod

Názory na environmentální dohody se liší podle národních právních systémů. Často se rozlišují jako dohody iniciované veřejnou institucí („public voluntary schemes“) nebo jako dohody tzv. vyjednané („negotiated agreements“). Z obecného právního hlediska jde o smluvní ujednání, o smlouvu (dohodu), tedy dobrovolný akt, který přijímá: − na jedné straně veřejnoprávní subjekt, který reprezentuje zájem státu, − na druhé straně jeden nebo více soukromoprávních subjektů. Obecně je obsahem environmentální dohody přijetí závazku k plnění nad rámec právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí. Je nutné si uvědomit, že veřejnoprávní subjekt může jednat, tudíž i uzavírat smlouvy, jen v rozsahu, k němuž je zákonným prostředkem oprávněn. V České republice je to v oblasti ochrany ovzduší především zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Z právního hlediska je důležité, zda je environmentální dohoda právně závazná a její závazky jsou vynutitelné. Např. v německé praxi mohou být dohody koncipovány jako právně závazné i jako právně nezávazné. Tento problém není v právní teorii zcela vyřešen. V Evropské unii je uzavírání environmentálních dohod řešeno (regulováno) „Doporučením Komise č. 96/733/EC z 9. prosince 1996 týkající se Dohod o životním prostředí provádějících směrnice Společenství“. Toto doporučení samo je právním pramenem, ale není právně závazné ani vynutitelné. Doporučení propaguje environmentální dohody jako metody pro zavedení směrnic Evropských společenství, které se týkají problematiky životního prostředí a udržitelného rozvoje. Na rozdíl od Doporučení jsou tyto směrnice pro členské země právně závazné. Doporučení definuje environmentální dohody jako dohody mezi orgánem státní správy a podnikem nebo skupinou podniků, které mohou za jistých okolností doplňovat právní předpisy nebo nahrazovat nutnost podrobnější legislativy. Dále jsou uvedeny nejdůležitější články Doporučení Komise ke struktuře a formě environmentálních dohod. čl. 2.2 Dohody musí v každém případě a) mít formu smlouvy, jejíž plnění lze vymáhat podle práva soukromého nebo práva veřejného; b) uvádět kvantifikované cíle, jakož i dílčí cíle s příslušnými lhůtami plnění; c) být zveřejněny v úředním věstníku jako oficiální dokument přístupný široké veřejnosti; d) umožnit kontrolu výsledků, pravidelné informování příslušných orgánů a náležitou informovanost veřejnosti; e) být otevření všem stranám, které si přejí plnit smluvní podmínky. čl. 2.3 Kde je to vhodné, dohody musí a) stanovit účinná opatření pro sběr, vyhodnocování a ověřování dosažených výsledků;

82


PZKO Prostějov

b) požadovat od zúčastněných stran poskytování informací o plnění dohody všem třetím osobám za podmínek platných pro orgány veřejné správy podle Směrnice Rady č. 90/313/EEC ze dne 7. června 1990 o volném přístupu k informacím o životním prostředí; c) stanovit sankce v případě neplnění, jako např. pokuty, penále nebo zrušení povolení. čl. 3.1 Při uzavírání dohody musí příslušný orgán pamatovat na ustanovení pro přezkum výsledků dosažených při plnění dohody a pro včasné přijetí dodatečných opatření, bude-li to vyžadovat splnění závazků vyplývajících ze Směrnice. Dále Doporučení Komise stanoví, že národní orgán veřejné správy musí při uzavírání environmentální dohody zajistit její soulad s Římskou dohodou, zejména s jejími požadavky vnitřního trhu a pravidly hospodářské soutěže a dále, že v případě použití dohod jako prostředku realizace směrnic Společenství musí být o tom vyrozuměna Komise. Environmentální dohody z hlediska českého právního řádu

8.

V řadě evropských zemí, ale i ve Spojených státech, v Kanadě a Japonsku jsou environmentální dohody poměrně rozšířeným institutem pro zlepšení stavu životního prostředí. Naproti tomu jsou v České republice tyto dohody chápány jako nový přístup k ochraně životního prostředí a institut smluvní spolupráce mezi sektorem veřejným a soukromým se dosud nachází v české právní praxi, ale i teorii v určitém vakuu. Environmentální dohody patří podle svých charakteristických prvků (zúčastněné subjekty, obsah) do kategorie veřejnoprávních smluv, které jsou oproti soukromým smlouvám a dohodám (uzavíraným např. podle obchodního či občanského zákoníku) v české právní praxi spíše výjimkou. Veřejnoprávní smlouvy jsou institutem veřejného práva, jmenovitě práva správního. Veřejná správa má pro svoji činnost k dispozici metody, které vycházejí z ústavních principů5, z nichž pro posuzování environmentálních dohod je třeba mít na paměti následující: a)

Správní činnost mohou vykonávat pouze subjekty k tomu zákonem oprávněné.

b)

Působnost (kompetence, předmět činnosti) správních úřadů je možné stanovit pouze zákonem.

c)

Státní moc a její orgány mohou své pravomoci uplatňovat, jen pokud to zákon dovolí. Tedy jen v případech, v mezích a způsoby, které jsou konkrétním zákonem předpokládány. Jedná se tedy o opačný princip, než který je formulován pro občany, totiž, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo není povinen činit, co zákon neukládá. Právě posledně uvedený princip je pro přiznání možnosti či nemožnosti uzavírat environmentální dohody v České republice zcela zásadní.

Činnost správních orgánů má právem upravený postup, formy a meze a jen úkony provedené těmito postupy, formami a v daných mezích mohou mít právní důsledky. Všechny formy správní činnosti mohou vykonavatelé veřejné správy uplatňovat pouze na právním základě, přičemž některé z forem 5

Čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod; čl. 2 odst. 3 a 4 a čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky.

83


PZKO Prostějov

právo přikazuje, ostatní alespoň připouští. Právo přikazuje určitou formu jednání zejména tehdy, má-li takové jednání správního orgánu právní důsledky pro fyzickou nebo právnickou osobu nebo v případech, kdy postup správy by mohl vést k porušení práv a svobod. Tím se ale dotýkáme kategorie problémů, které jsou předmětem akademických diskusí o způsobech (formách) a mezích činnosti státní správy, o ústavních limitech pro ukládání povinností fyzickým a právnickým osobám a o ochraně jejich práv. Z hlediska výkladu v českém právu by na příklad ujednání mezi subjektem znečišťujícím ovzduší a Ministerstvem životního prostředí o zlepšení stavu emisí bylo možné uzavřít jako veřejnoprávní ujednání (mezi vykonavatelem správy a soukromoprávním subjektem), které ale není právně závazné. Je třeba zdůraznit, že veřejnoprávní ujednání není totéž jako veřejnoprávní smlouva. Veřejnoprávní ujednání patří mezi právně nezávazné úkony, které jsou uskutečňovány na základě zákona, neboť jde o správní činnost výslovně zákonem neupravenou, ale veřejné správě dovolenou. Tato ujednání nesmí ovšem ohrožovat plnění jiných stanovených úkolů pro státní správu, nesmí znamenat plýtvání veřejnými prostředky nebo ohrožení nestrannosti veřejné správy. Environmentální dohody mají ovšem povahu veřejnoprávních smluv a od veřejnoprávních ujednání se odlišují v těchto bodech: − − − − −

jsou právně závazné, jsou vynutitelné, jsou uzavírány vždy na základě konkrétního zákona, jejich režim alespoň rámcově upravují normy správního práva, je určen způsob řešení a rozhodování případných sporů z těchto smluv.

Důsledkem skutečnosti, že jednou ze smluvních stran je orgán veřejné správy, je omezení smluvní volnosti. Orgán veřejné správy je totiž ve svých smluvních aktivitách omezen právě stanoveným výběrem způsobů, jak smluvní aktivity (závazky) plnit. Jestliže se původce znečišťování zavazuje k plnění povinností, jež by jinak neměl, je nutné zvážit rozsah závazku vzhledem k důsledkům jeho neplnění, a to pro případ vymáhání plnění závazku správní nebo soudní cestou. Důležitým aspektem environmentálních smluv je jejich průhlednost. Jejich formulace nesmí vyvolávat pochybnosti, že jde o aktivity, jež by soukromoprávnímu subjektu měly zajistit budoucí příznivá rozhodnutí v jiných věcech. Rovněž přístupnost k třetím stranám musí být zaručena, aby nevzniklo podezření, že smlouvy jsou uzavírány jen s vybranými subjekty. To je ostatně předmětem článku 2.2 výše citovaného Doporučení Komise. Z výše uvedeného je zřejmé, že institut environmentálních smluv není problematikou jednoznačně uzavřenou a že lze v budoucnu očekávat určitá doplnění v právních předpisech (např. v zákoně o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb.) nebo upřesňující výklad v těchto předpisech, jak s environmentálními dohodami nakládat. Pro environmentální smlouvy z hlediska českého práva platí, že mají obecné charakteristiky veřejnoprávních smluv, které současná správně právní teorie definuje takto: „Klasická veřej-

84


PZKO Prostějov

noprávní smlouva je institut, jehož režim upravují normy správního práva, a spory z této smlouvy se řeší ve správním soudnictví nebo správní cestou“.6 Nutno přiznat, že dosud uzavřené environmentální smlouvy v České republice nemají jednotnou formu, jež by zcela odpovídala výše uvedené definici. Zkušenosti z těchto smluv odvozené dovolují některé závěry a doporučení - užitečná by byla určitá právní pravidla, která by upravovala vlastní režim environmentálních smluv, zejména pak − náležitosti obsahu dohody (ovšem nikoliv natolik detailně, že by smluvní strany měly volnost pouze v otázce, zda smlouvu uzavřít nebo nikoli); − záruky zákonnosti samotných dohod a jejich uzavírání (tzn. sankce za porušení právních norem při uzavírání dohod); − záruky zachování dohod (tzn. sankce za porušování povinností z dohod vyplývajících, a to jak ze strany veřejnoprávního orgánu, tak ze strany soukromoprávního subjektu); − stanovení oprávněného orgánu a dále způsobu rozhodování jednotlivých eventuálních sporů z dohod. Řešení sporů vyplývajících z environmentálních smluv není jednoduché. V současné praxi totiž není upraven postup, jak spory u veřejnoprávních smluv řešit, a to i u smluv zákonem předpokládaných. V odborné právní literatuře se diskutuje, zda je to v pravomoci soudu nebo správního orgánu, a když v pravomoci správního orgánu, pak zda toho, který je smluvní stranou, nebo zda se má jednat o orgán nadřízený, který by ovšem musel mít zákonem danou pravomoc spory z veřejnoprávních smluv rozhodovat. I když existuje ústavně zakotvený princip práva na soudní ochranu, vyskytly se i případy, kdy soud se odmítl sporem zabývat s odkazem, že k řešení sporu ze smlouvy veřejného práva není příslušným. Závěrem lze konstatovat, že přijetí odpovídající právní úpravy bude nutností. Tato úprava by stanovila základní náležitosti a záruky uzavírání a zachování smluv (třeba jako specifické kategorie environmentálních dohod), dále alespoň částečně též práva a povinnosti zúčastněných subjektů a zejména by pak dávala jednoznačné řešení velmi problematického aspektu, kterým je rozhodování eventuální sporů. Tato nutnost vyplývá i z toho, že uzavírání environmentálních smluv je jednou z doporučených metod, kterými lze dosáhnout splnění úkolů v ochraně životního prostředí, stanovených směrnicemi Evropské unie. V oblasti ochrany ovzduší je uzavírání environmentálních dohod předpokládáno mezi orgány kraje nebo obce a jednotlivými znečišťovateli ovzduší (§6 odst. 4 zákona č. 86/2002 Sb.). Dosud uzavřené environmentální smlouvy v České republice se svým charakterem blíží spíše veřejnoprávnímu ujednání. Teprve praxe ukáže, do jaké míry jsou takovéto dohody schopné plnit svůj účel a jaké problémy vyvstanou při jejich aplikaci.

9.

Příprava environmentální dohody

Příprava environmentální smlouvy je záležitostí, která vyžaduje neustálou interakci mezi orgány státní správy, soukromoprávním subjektem (znečišťovatelem) a nevládními organizacemi. 6

D. Hendrych a kol.: Správní právo. Obecná část. C.H. Beck, Praha 1996.

85


PZKO Prostějov

V přípravné fázi vyjednávání mohou proto probíhat vzájemné konzultace, které jednak sledují cestu změkčení konfliktu (jak bylo ukázáno v kapitolách o konfliktu), jednak určují cíle smlouvy. Na základě dosud odvozených právních aspektů environmentálních smluv lze jako modelový postup pro uzavírání environmentálních smluv (dohod) odvodit následující schéma. Postupné kroky při aplikaci environmentální dohody OR – odborně administrativní nebo realizační krok (proces) AK – analytický nebo kontrolní krok (proces) RK – rozhodovací krok (proces) č.

typ

1

OR

identifikace a formulace problému

2

OR

zpracování záměru řešit problém dohodou

3

AK

analýza/posudek záměru řešit problém dohodou

4

RK

rozhodnutí řešit problém dohodou (ano/ne)

5

OR

specifikace prvků dohody (účastníci, předmět atd.)

6

AK

analýza připravované dohody

hlediska ŽP, ekonomická, technická, právní; strategie vyjednávání

7

RK

doporučení dohody pro vyjednávání (ano/ne)

v záporném případě: a) problém řešit jiným nástrojem b) zpět k bodu 5 – změna specifikace dohody

8

OR

vyjednávání

jednorázové nebo v etapách

9

AK

úspěšnost vyjednávání (ano/ne)

v záporném případě: a) problém řešit jiným nástrojem b) zpět k bodu 5 – změna specifikace dohody c) zpět k bodu 8 – strategie vyjednávání

10

OR

vypracování návrhu smlouvy

11

AK

posouzení/analýza smlouvy

hlediska ŽP, ekonomická, technická, právní aj.

12

RK

rozhodnutí o přijetí (ano/ne)

v záporném případě: a) problém řešit jiným nástrojem b) zpět k bodu 5 – změna specifikace dohody c) zpět k bodu 8 – strategie vyjednávání

13

OR

realizace úkolů vyplývajících z dohody

14

AK

kontrola plnění dohody

15

RK

rozhodnutí o plnění dohody (ano/ne)

16

AK

závěrečná analýza

17

OR

závěrečné zhodnocení uplatnění zkušeností

postupný krok (proces)

dohody,

poznámka

v záporném případě: a) problém řešit jiným nástrojem b) zpět k bodu 2 – změna záměru

v záporném případě: a) uplatnění sankcí (jsou-li možné) b) vypovězení dohody c) zpět k bodu 8 – nové vyjednávání

prezentace

výsledků,

Posouzení dohody (smlouvy) je třeba nejen z jednostranného hlediska ochrany životního prostředí, ale také z hlediska ekonomického, které se opírá o technickou analýzu problému. Ekonomická analýza by měla obsahovat následující body: − hospodárnost environmentální smlouvy,

86


PZKO Prostějov

− transakční náklady (porovnání s jiným řešením a určení nákladů pro soukromoprávní subjekt), − vliv na hospodářskou soutěž v daném sektoru, − posouzení dalších aspektů – flexibility řešení, možnost integrace smlouvy do stávajících nástrojů politiky životního prostředí, − dopady na cenový vývoj, zaměstnanost, investice, zahraniční obchod a jiné národohospodářské dopady. Uplatnění environmentálních dohod neznamená oslabení funkcí orgánů státní správy. Právě průběh vyjednávání může značně posílit jejich pozici. Rovněž pro soukromoprávní subjekt vyjednávání vede k nasazení mechanismů, jimiž se provede důkladná analýza stavu, zváží se ekonomické, technické a právní aspekty problému a dosáhne se jeho efektivního řešení. S širším uplatňováním environmentálních dohod lze očekávat i posílení úlohy a kvality konzultačních, poradenských a jiných subjektů podílejících se na vyjednávání a přípravě dohody. Pro analytické a kontrolní činnosti bude třeba přizvat kvalifikované odborníky, autorizované nebo akreditované laboratoře a případně vést odborné semináře nebo workshopy. Závěrečné vyhodnocení úspěšně naplněné dohody by mělo nabýt publicity, iniciované především orgány státní správy.

10.

Environmentální dohody v rámci krajů a měst

Orgány kraje mají za povinnost zpracovat pro své území krajský program snižování emisí znečišťujících látek (§6 odst. 5 cit. zák.), a to v rozsahu podle přílohy č. 2 k zákonu. Při vytváření krajského programu mohou orgány kraje využít podrobné znalosti emisní situace na jednotlivých zdrojích, a to i v souvislostech, jež z pohledu národního registru emisí a zdrojů (§13 zákona o ochraně ovzduší) nejsou zřejmé. Proto zákon umožňuje orgánům kraje realizovat své programy snižování emisí na základě dohod mezi orgány ochrany ovzduší a provozovateli stacionárních zdrojů nebo osobami jimi zřízenými o řešení problémů souvisejících s místními nepříznivými klimatickými a rozptylovými podmínkami, případně i s jinými vlivy na imisní situaci (§6 odst. 4 cit. zák.). Obdobně platí i pro místní programy zlepšení kvality ovzduší. Tyto dohody musí naplňovat základní kritéria: − − − − −

musí mít formu smlouvy (tj. dvoustranného nebo vícestranného právního úkonu) musí uvádět kvantifikované cíle musí být zveřejněny v úředním věstníku musí umožňovat kontrolu musí být otevřeny stranám, které si přejí plnit smluvní podmínky.

Environmentálními dohodami lze řešit především místní nebo oborové situace, kde uplatnění legislativních nástrojů by mohlo narazit na spor (v právním významu odpor), těžko řešitelný soudně znaleckými posouzeními. Může to být ale i případ iniciativ vycházejících z nevládních organizací zaměřených na ochranu životního prostředí, jimž legislativa umožňuje vstup do projednávání závažných investičních projektů nebo přístup k informacím, jejichž jednostranná interpretace nemusí mít charakter objektivního posouzení stavu věci. V těchto případech může subjekt znečišťující životní prostředí přistoupit prostřednictvím environmentální dohody na zpřísnění podmínek limitujících jeho environmentální chování a zavedení určitých kontrol, jež prokáží např. chod inkriminovaného provozu na úrovni technologií BAT.

87


11.

PZKO Prostějov

Vypracování návrhu environmentální dohody

Pokud proběhne úspěšně fáze vyjednávání a strany se dohodnou, že uzavřou environmentální dohodu, je třeba vypracovat návrh textu dohody. K tomu nelze poskytnout universální šablonu, ale jako příklad lze uvést následující základní osnovu dohody pro případ, že se podnik (soukromoprávní subjekt) rozhodne pro opatření ke snížení emisí určitých polutantů ze svých zdrojů znečišťování ovzduší nad rámec stanovený emisními limity. V uvedeném příkladu jde o velký zdroj znečišťování, u něhož se má ověřit nová úprava technologie pro záchyt tuhých znečišťujících látek (hypotetický příklad).

PŘÍKLAD OSNOVY ENVIRONMENTÁLNÍ DOHODY

Dohoda o spolupráci při realizaci opatření ke snížení emisí těžkých kovů Orgán státní správy (např. KÚ, MM) ……… zastoupený (jméno, funkce) …………... a podnik (název, identifikace)……………. zastoupený (jméno, funkce) …………… − vycházejíce ze závazku České republiky dané v Protokolu OSN/EHK o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, − respektujíce právní ustanovení o použití nejlepších dostupných technik (BAT) − a ve snaze zlepšit emisní a imisní situaci v kraji nebo obci uzavírají následující dohodu: článek 1 Účel dohody Účelem dohody je a) upřesnění emisní situace podniku pro stanovené těžké kovy (Cd, Hg, Pb, As, Cr, Cu, Ni, Se a Zn) provedením zvláštního měření, kterým bude možné prokázat účinnost nově zkoušené technologie pro omezování emisí tuhých znečišťujících látek jakožto nejlepší dostupné technologie (BAT) pro snížení emisí těžkých kovů, zejména emisí rtuti, a dosažení nižších emisních hodnot, než byly vykazovány v rámci předepsaného výkaznictví za rok 2002,

88


PZKO Prostějov

b) spolupráce stran dohody při posouzení navržené technologie jako nejlepší dostupné technologie (BAT) ve smyslu přílohy č. 3 k zákonu č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, c) získání co nejvíce informací o technologiích BAT pro daný účel. článek 2 Závazky stran 1) Podnik se zavazuje a) soustředit informační a vědecko technické podklady k navržené technologii pro omezování emisí, b) provést ekonomickou analýzu investice, c)

provést instalaci technologie a související technicko organizační opatření pro její zkušební provoz,

d) zajistit na své náklady měření emisí dotčených polutantů autorizovanou (akreditovanou) laboratoří a ověřit, že emise ostatních polutantů nejsou dotčeny nebo že vykazují zlepšení stavu, e) předložit souhrnnou zprávu o výsledku experimentu orgánu státní správy (tzn. účastníku dohody).

2) Orgán státní správy (KÚ) se zavazuje a) spolupracovat s podnikem na přípravě celé akce, zejména při jejím vědecko technickém posuzování přizváním expertů ze specializovaných útvarů státní správy, b) podpořit navržená a společně projednaná a dohodnutá technicko organizační opatření k získání povolení inspekčních orgánů k provedení experimentu na dobu dostatečnou (s případnou rezervou pro opakování experimentu), c)

zajistit na své náklady odpovídající odbornou diskusi (např. formou veřejně vyhlášeného jednodenního semináře s přizváním zainteresovaných zástupců nevládních organizací působících v oblasti ochrany ovzduší) do 60 dnů po obdržení souhrnné zprávy podle bodu 1e,

d) formou účelové dotace na podporu vědecko technické rozvoje (z fondu kraje nebo města ………………) přispět podniku na provedení experimentu částkou 40 % z prokazatelných nákladů na měření podle bodu 1d, a to do 30 dnů po obdržení souhrnné zprávy o výsledku experimentu podle bodu 1e, e) v případě kladného vyhodnocení experimentu specializovanými útvary státní správy a odbornou diskusí využije svých adekvátních mediálních prostředků 89


PZKO Prostějov

k publikaci výsledků experimentů, a to ve formě, na níž se s podnikem dohodne, f)

bude souhlasit s publikací výsledků ze souhrnné zprávy nebo se zprávou celou v odborném tisku. článek 3 Společné hodnocení dohody

a) Smluvní strany se dohodly, že budou pravidelně vyhodnocovat plnění dohody, a to minimálně jednou vždy před zahájením jednotlivých fází experimentu uvedených pod body 1a až 1d a dále po ukončení těchto fází experimentu s cílem posoudit nebo upřesnit harmonogram prací, úplnost technicko organizačních podkladů a volbu objednané měřící laboratoře. b) Výzvu k jednání pro vyhodnocování plnění dohody podá podnik, který také určí termín s tolerancí 5 pracovních dnů; místo konání dohodnou strany zvlášť pro jednotlivé případy. c) O vyhodnocování plnění dohody budou pořízeny zápisy odsouhlasené delegovanými pracovníky každé strany. článek 4 Postih za neplnění závazků stran Strany nestanoví postih za neplnění závazků podle článku 2 dohody. článek 5 Řešení sporů a) O zjištění sporu vyhotoví strany zápis s uvedením sporných otázek. b) Sporné otázky budou strany řešit ustavením komise, jejímiž členy bude vždy jeden zástupce každé strany a jeden zástupce nezávislé organizace, na níž se strany dohodnou. Za ustavení komise odpovídají obě strany. c) Komise se sejde do 15 dnů od data zápisu s uvedením sporných otázek. d) Komise si na svém prvém zasedání zvolí předsedu, který vede o jednání zápisy a předkládá je stranám do 5 dnů po jednání. e) Strany se dohodly, že nepoužijí jiných prostředků k řešení sporných otázek než společně ustavené komise, s výjimkou zjištění nezákonného chování. článek 6 Závěrečná ustanovení

90


PZKO Prostějov

a) Dohoda je uzavřena na dobu konání experimentu a na dobu jejího vyhodnocení. b) Dohoda může být zrušena, pokud kterákoliv strana od dohody odstoupí a vyrozumí o tom písemně druhou stranu. c) Jakékoliv změny a doplňky k této dohodě jsou možné pouze v písemné formě a na základě dohody obou stran. d) Tato dohoda nabývá účinnosti dnem podpisu oprávněnými zástupci smluvních stran. Datum: Podpisy:

………… …………

91


12.

PZKO Prostějov

Jednostranné závazky

Zvláštním případem aktu uplatňovaného v ochraně životního prostředí jsou jednostranné závazky, které jsou přijímány v těch průmyslových oborech, jejichž dopady na životní prostředí jsou veřejností sledovány ve zvýšené míře. Jejich počet je pouze několik málo desítek a dotýkají se především průmyslu chemického, petrolejářského, energetického, důlního a metalurgického. Zajímavá je situace u důlních společností, které založily mezinárodní organizaci ICME (International Council for Metals and the Environment), jež zahrnuje hlavní důlní a transformační společnosti na celém světě a má vlastní environmentální chartu. ICME se zúčastňuje jednání v rámci OSN jako pozorovatel7 a snaží se prosadit informace o moderních metodách těžby, které jsou šetrnější vůči životnímu prostředí, než tomu bylo v minulosti. Iniciativy průmyslu v rámci jednostranných závazků mají ve většině případů podobu kvalitativních a nikoliv kvantitativních cílů. Jednostranné závazky se zpravidla omezují na deklaraci pozitivních záměrů ve vztahu k životnímu prostředí a nejsou doplněny žádnými sankcemi. Jejich ekologická účinnost je těžko vyhodnotitelná a v očích veřejnosti nejsou důvěryhodné. Obecnou charakteristiku jednostranných závazků překračuje program odpovědné péče přijatý v chemickém průmyslu. Pochází z Kanady z roku 1984 a rozšířil se do víc než třiceti zemí. Jeho motivem byla řada ekologických havárií. Tato iniciativa podněcuje přijetí pravidel řízení procesů v chemickém průmyslu, aby byly šetrné vůči přírodě a obyvatelstvu. Iniciativa vedla k vytvoření profesní asociace, jejíž členové požívají důvěry. Sankčním opatřením při nedodržení pravidel programu odpovědné péče je vyloučení subjektu z asociace, což má za následek pokles důvěryhodnosti subjektu a oslabení jeho image na veřejnosti. Ve Velké Británii má charakter jednostranného závazku dohoda o odpovědnosti provozovatelů tankerů za ropné znečištění TOVALOP (Tankers Owners Voluntary Agreement concerning Lability for Oil Pollution). Tato dohoda má téměř 4 000 signatářů, kteří pokrývají 98 % světové tonáže tankerů. V České republice nejsou zkušenosti s jednostrannými závazky zatím přesvědčivé. Platí o nich to, co bylo řečeno výše, že jsou totiž spíše deklarací vůle než konkrétních a kvantifikovatelných cílů.

7

Organizace ICME se zúčastnila např. projednávání Protokolu o těžkých kovech.

92


13.

PZKO Prostějov

Závěry

Environmentální dohody (smlouvy) jsou moderním nástrojem uplatňovaným v ochraně životního prostředí. Lze jimi dosáhnout zlepšení stavu tam, kde právní předpisy svým rozpětím nestačí k zavedení určitých opatření. Dohody jsou výrazem pochopení principů udržitelného rozvoje a soukromoprávní subjekt, který je jednou ze stran dohody, deklaruje tak své environmentální chování nebo postoje. V českém právním řádu mají environmentální dohody dosud labilní postavení díky akademické diskusi o jejich charakteru, vymahatelnosti a řešení sporů. Toto vyžaduje určitou dobu praxe s dohodami a dále nastavení určitých právních předpisů, které by environmentální dohody uvedly do národního právního rámce bez jakýchkoliv výhrad a pochybností. Doporučení Komise Evropských společenství č. 96/733/EC z 9. prosince 1996 týkající se Dohod o životním prostředí provádějících směrnice Společenství environmentální dohody doporučuje a určuje, jaký by měly mít obsah a formu. Doporučení Komise není ovšem závazné. Dohody lze uzavřít nejen ke zlepšení stavu emisní a imisní situace, ale též o poskytování informací nad rámec daný zákony. Na krajské nebo místní úrovni úrovni jsou environmentální dohody doporučovány jako jeden z nástrojů pro řešení problému v oblasti ochrany ovzduší. Příprava environmentální dohody vyžaduje podrobnější vyjednávání, aby byly odstraněny konfliktní averze a byla provedena objektivní analýza možností (alternativ), jimiž by bylo dosaženo zamýšleného cíle dohody. Environmentální dohody neomezují působnost orgánů státní správy, ale napomáhají jí nalézt v rámci jejích kompetencí alternativní řešení. Rovněž v rámci podniku může jednání k environmentální dohodě vést k nalezení různých alternativních řešení. Environmentální dohody na úrovni kraje uzavírá s podnikem (nebo podniky) Krajský úřad, dohody na úrovni republiky uzavírá Ministerstvo životního prostředí s asociacemi, sdruženími nebo jinými profesními organizacemi a svazy majícími celorepublikovou působnost. Environmentální dohody na úrovni obce uzavírá s podnikem (nebo podniky) městský úřad, v případě statutárního města Magistrát .

93


14.

PZKO Prostějov

Literatura

Roger Levett: Ekonomické nástroje naplňování politiky péče o životní prostředí. Příručka IVLEI pro řízení záležitostí životního prostředí určená orgánům místní správy a samosprávy v České republice, svazek 6. Centrum environmentálních analýz, 1999. Petr Šauer a kolektiv autorů: Dobrovolné dohody v politice životního prostředí. ISBN 80-245-01163. Vysoká škola ekonomická, Praha 2000. Protokol o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států. OSN/EHK, 1998.

94


PZKO Prostějov

14.4 Příloha č. 4 Imisní limity dle NV č. 479/2005 Sb. Vzhledem k změně legislativy, změnám imisních limitů v NV č. 350/2002 Sb., uvádíme přehled platných imisních limitů a termíny jejich splnění dle NV č. 479/2005 Sb. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí (NV č. 429/2005 Sb.) znečišťující látka doba průměrování

hodnota imisního limitu datum splnění limitu 350 ug/m3 oxid siřičitý 1 hodina max. 24x/rok 125 ug/m3 oxid siřičitý 24 hodin max. 3x/rok 200 ug/m3 oxid dusičitý 1 hodina max. 18x/rok 1.1.2010 3 oxid dusičitý 1 rok 40 ug/m 1.1.2010 oxid uhelnatý max. denní 8h klouzavý průměr 1) 10 mg/m3 50 ug/m3 PM10 24 hodin max. 35x/rok PM10 1 rok 40 ug/m3 benzen 1 rok 5 ug/m3 1.1.2010 0,5 ug/m3 max. 24x/rok olovo 1 rok arsen 1 rok 6 ng/m3 2) 31.12.2012 kadmium 1 rok 5 ng/m3 2) 31.12.2012 nikl 1 rok 20 ng/m3 2) 31.12.2012 3 2) benzo(a)pyren 1 rok 1 ng/m 31.12.2012 120 ug/m3 troposférický ozon max. denní 8h klouzavý průměr 4) max. 25 dní/rok v průměru za 3 roky 5) 1.1.2010 3) 1) Osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí. 2) Pro celkový obsah v suspendovaných částicích velikostní frakce PM10. 3) Splnění cílového imisního limitu se posuzuje od tohoto data. Rok 2010 bude prvním rokem, ve kterém budou údaje použity pro výpočet plnění v průběhu následujících 3 let. 4) Osmihodinové klouzavé průměry se počítají z hodinových koncentrací a přepočítávají se každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, tj. první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 1:00 dne následujícího. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. 5) Pokud nelze vyhodnotit průměrné hodnoty za 3 roky na základě úplného uspořádaného souboru ročních dat, minimální roční údaj nutný pro kontrolu splnění cílových hodnot jsou pro cílovou hodnotu pro ochranu lidského zdraví platné údaje za 1 rok.

Meze tolerance vybraných znečišťujících látek (NV č. 429/2005 Sb.) znečišťující látka oxid dusičitý oxid dusičitý benzen

doba průměrování 1 hodina 1 rok 1 rok

2005 50 ug/m3 10 ug/m3 5 ug/m3

2006 40 ug/m3 8 ug/m3 4 ug/m3

2007 30 ug/m3 6 ug/m3 3 ug/m3

2008 20 ug/m3 4 ug/m3 2 ug/m3

2009 10 ug/m3 2 ug/m3 1ug/m3

Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (NV č. 429/2005 Sb.) znečišťující látka oxid siřičitý oxid siřičitý oxidy dusíku

doba průměrování 1 rok zimní období (1. října - 31. března) 1 rok AOT40, vypočtená z hodinových hodnot troposférický ozon v období od května do července 3)

95

hodnota imisního limitu 20 ug/m3 20 ug/m3 30 ug/m3 18000 ug/m3/h zprůměrovaná za 5 let 2)

datum splnění limitu

1.1.2010

1)


PZKO Prostějov

1) Splnění cílového imisního limitu se posuzuje od tohoto data. Rok 2010 bude prvním rokem, ve kterém budou údaje použity pro výpočet plnění v průběhu následujících 5 let. 2) Pokud nelze vyhodnotit průměrné hodnoty za 5 let na základě úplného uspořádaného souboru ročních dat, minimální roční údaj nutný pro kontrolu splnění cílových hodnot jsou pro cílovou hodnotu pro ochranu vegetace platné údaje za 3 roky. 3) Pro účely tohoto nařízení AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 ug/m3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 ug/m3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ.

Dlouhodobé imisní cíle pro troposférický ozon (NV č. 429/2005 Sb.) účel vyhlášení doba průměrování dlouhodobý imisní cíl, který nesmí být překročen ochrana zdraví lidí max. denní 8hodinový klouzavý průměr 120 ug/m3 AOT40, vypočtená z hodinových hodnot ochrana vegetace v období od května do července 6000 ug/m3/h

96


PZKO Prostějov

14.5 Příloha č. 5 Zkušenosti z měření účinnosti spalování malých zdrojů znečištění (do 200 kW) a kontroly spalinových cest V následujícím textu jsou uvedeny praktické zkušenosti z měření účinnosti spalování malých zdrojů znečištění (do 200 kW) a kontroly spalinových cest (Adamus, 2005). Zkušenosti v rámci shromažďování dat za období let 2002-2004 ukazují na řadu nedostatků v oblasti instalace, provozování a ošetřování malých zdrojů znečištění. K těmto patří zejména: • • • • • • • • • •

neodborná stavba spalinové cesty – nevyhovující pro daný typ spotřebiče paliv a druh paliva; neodborná instalace spotřebiče paliv, mnohdy v rozporu s návodem výrobce a obecně platnými požadavky příslušných technických norem; nedostatečná projektová dokumentace staveb v části energetické náročnosti stavby a řešení náhrady tepelných ztrát; chybná projektová dokumentace staveb, zejména u nízkopodlažních objektů, se zjevným porušením principů odvodů spalin a následné nepřípustné řešení odvodu spalin na fasádu; nízká kvalita revizních zpráv se snahou o obcházení požadavků na bezpečnou funkci revidovaného zařízení, zejména v již dokončených stavbách; nedůslednost při výměně zastaralých a nefunkčních topných zařízení, kdy není provedeno komplexní hodnocení nového celku – spotřebič, odvod spalin; občanská a sousedská výpomoc při provádění montážních prací bez příslušné odborné kvalifikace; ingerence jiných profesí do kompetencí jim nepříslušných – nahrazují nebo opomíjejí ve svých revizních zprávách jiné obory, ke kterým nemají oprávnění; nedůslednost, nebo malá erudovanost úředníka s rozhodovací pravomocí; nedostatečnost kontrolních mechanismů, případně jejich nevyužívání.

V důsledku uvedených nedostatků jsou registrována určitá pochybení, která jsou spojitou nádobou v negativních projevech spalování paliv na životní prostředí. Neodbornost v provádění montáží spotřebičů paliv, neodbornost při konstrukci spalinové cesty a nedůslednost při jejím ošetřování a revizi, má za příčinu špatné podmínky pro spalování paliv, mnohdy nízkou účinnost spalování a zejména vytváření škodlivin, které jsou volně vypouštěny do ovzduší. V oblasti malých spalovacích zdrojů jsou patrné určité předpoklady k dosažení zlepšení stavu. Vycházeje z uvedeného, jsou možností zlepšení stavu následující: •

využít dostupné prostředky agitace a propagace k objasnění a přiblížení problematiky ošetřování malých spalovacích zdrojů a údržby spalinových cest za účelem úspor energie, paliv a snížení množství nečistot uvolňovaných do ovzduší; • při posuzování nových projektů staveb důsledně dbát na příslušné energetické posouzení stavby a vhodnost instalace zdroje tepla; • v práci stavebního úřadu důsledně vyžadovat veškerou nezbytnou dokumentaci v povolování provozu zdrojů spalování, včetně rozboru zajištění tepla v nově projektované výstavbě; • v projektech důsledně posuzovat navrhované využití tepelných spotřebičů ve vztahu k navazujícím konstrukcím odvodu spalin; zmapování stávajících zdrojů znečištění instalovaných a provozovaných v objektech podnikatelského charakteru. K tomu využít dostupných informačních možností servisních firem, případně databáze dalších odborů úřadu obce, finančního úřadu a úřadu práce.

97


PZKO Prostějov

14.6 Příloha č. 6 Výtah z Územní energetické koncepce města Prostějova (ÚEK) Pozn.: Každá ÚEK vychází se státní energetické koncepce (a je závazným podkladem pro zpracování či změnu územně plánovací dokumentace) a její vydání ukládá zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Tato povinnost je dána pouze krajům, statutárním městům a hlavnímu městu Praze. Obce mohou využít své právo pořídit ÚEK pro svůj územní obvod nebo jeho část. Při zpracování koncepce také můžou postupovat podle nařízení vlády č. 195/2001, kde jsou stanoveny podrobnosti obsahu ÚEK, s přihlédnutím k dostupnosti vstupních dat. Závěry koncepce mohou obce prosazovat vydáním závazného právního předpisu.

Územní energetická koncepce města Prostějova je dokument, který slouží jako podklad pro realizaci energetické politiky města – stanoví cíle a principy řešení energetického hospodářství ve městě. Koncepce je zpracována v horizontu 20-ti let. ÚEK z července roku 2005 navazuje, respektive aktualizuje Energetický dokument města Prostějova zpracovaný v roce 2000, a je členěna ve smyslu vládního nařízení č. 195/2001 na 6 základních částí: • Část 1 - Problematika zpracovávaného díla; • Část 2 - Rozbor trendů vývoje poptávky po energii; • Část 3 - Rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energii; • Část 4 - Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů; • Část 5 - Hodnocení ekonomicky využitelných úspor; • Část 6 - Řešení energetického hospodářství území. Energetická koncepce je významná z toho hlediska, že značným způsobem ovlivňuje emisní, a tím do značné míry i imisní situaci ve městě. Měla by sladit veškeré ekonomické zájmy se zájmy ekologickými, ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Přiblížení ÚEK města Prostějova: V druhé části ÚEK jsou analyzovány jednotlivé spotřebitelské sektory a prognóza vývoje spotřeby paliv a energií: …„Z celkové analýzy vyplývá, že dominantní postavení v nárůstu spotřeby jednotlivých sektorů bude představovat elektřina. Zemní plyn dle odhadů distributorů, který koresponduje s celorepublikovým předpokladem vývoje, bude růst velmi zvolna, v některých obdobích může dojít i ke stagnaci. U pevných paliv lze předpokládat pokles celkové spotřeby.“ …8 Varianty řešení energetického hospodářství: Z hlediska zásobování zemním plynem a elektrickou energií je Prostějov stabilizovaným územím, plně pokryté distribučními sítěmi. Další rozvoj těchto sítí je řízen a prováděn příslušnými správci – Jihomoravská plynárenská, a.s. a společnost E.ON, a.s. Stěžejní oblastí ÚEK města Prostějova je oblast zásobování teplem bytového fondu a objektů občanské vybavenosti v sídlištních lokalitách, tj. v místech s vyšší plošnou hustotou energetické spotřeby. Území dělí ÚEK na 9 lokalit, které jsou v současné době považovány z hlediska zásobování teplem stabilizované. Do budoucna se počítá se dvěmi variantami řešení v těchto lokalitách: a) blokový systém vytápění b) domovní systém vytápění

8

Územní energetická koncepce města Prostějova, Část 1, str. 32

98


PZKO Prostějov

Na základě komplexního posouzení obou variant byla doporučena varianta systému blokových kotelen, což znamená mimo jiné: - nepovolovat další odpojování odběratelů od systému blokových kotelen; - zpracovat harmonogram rekonstrukcí a dle něj provádět rekonstrukce a opatření ke snížení ztrát ve zdrojích a rozvodech tepla; - u objektů v rozvojových lokalitách v dosahu tepelných sítí preferovat napojení na systém blokových kotelen; provozovatel BK, společnost Domovní zpráva Prostějov, s.r.o. by měl být účastníkem stavebních řízení; - provést analýzu technických možností připojení stávajících objektů v majetku města Prostějova, nacházejících se v dosahu tepelných sítí, na systém blokových kotelen; provést ekonomickou analýzu výhodnosti napojení na blokové systémy; - aktivní podpora ze strany managementu města doporučenému systému zásobování teplem;, vytváření podmínek pro investory ve stávajících i rozvojových lokalitách; - dodávky tepla z blokových zdrojů nadále budou kvalitní a spolehlivou službou. ÚEK města Prostějova vychází z ÚEK Olomouckého kraje, kde jsou dále zpracovány programy zaměřené na úsporu energií a využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) v budovách, které tvoří vysoký podíl na celkové spotřebě energie. Přehled Programů úspor energií a využití obnovitelných zdrojů energie (ÚEK Olomouckého kraje): A) Programy snížení měrné spotřeby energie • Program Pasivních domů Program je zaměřen na výstavbu zejména obytných budov se značně sníženou spotřebou energie. Pasivní domy představují směr budoucího způsobu výstavby a regionální i státní správy by měly tento druh objektů u obyvatelstva co nejvíce podporovat. •

Program Tepelné ochrany objektů Program je věnován úsporám provozní energie v budovách. Zvláště významným úsporným opatřením je výměna původních oken za nová, s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi Doporučuje se současné zateplení objektu. Na území kraje se nachází mnoho budov, které svojí tepelnou charakteristikou již vůbec neodpovídají současným parametrům výstavby a tak vznikají značné ztráty energie při vytápění. Možnost úspor energie je zde velmi vysoká. Rozsah dosažitelných úspor bude zjištěn v rámci prováděných energetických auditů.

•

Program Rekuperace Program je věnován podpoře rekuperačních jednotek u objektů s nuceným větráním (ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví vyplývá některým zařízením z hygienických důvodů povinnost nucené výměny vzduchu). Rekuperační jednotky umožňují zhodnotit nízkopotenciální teplo odváděného vzduchu, které by jinak bylo bez dalšího užitku vypuštěno do okolí budovy.

B) Programy pro využití obnovitelných zdrojů energie Programy "Teplo sluncem" a "Teplo biomasou" se v budoucnosti nejlépe uplatní v oblastech bez centrálního zásobování teplem a bez rozvodů zemního plynu, tedy v domácnostech využívajících k vytápění a ohřevu vody hnědé uhlí nebo elektrickou energii. Spalování hnědého uhlí je pro svůj nepříznivý vliv na životní prostředí nevhodným zdrojem energie (spalováním hnědého uhlí výrazně narůstá místní znečištění ovzduší).

99


PZKO Prostějov

•

Program Teplo sluncem Využívání energie slunečního záření pomocí solárních kolektorů (fototermických panelů) je pro získávání energie k vytápění a ohřevu užitkové vody z hlediska ochrany životního prostředí velice vhodným řešením. Předností energie slunečního záření je její nevyčerpatelnost a všeobecná dostupnost. Využíváním slunečních kolektorů lze značně omezit potřebu paliv v domácnosti.

•

Program Teplo biomasou Program se vztahuje na podporu užívání zplyňovacích kotlů na biomasu. Výhodou tohoto typu kotle je nemožnost spalování jiných materiálů než předsušené biomasy (nehrozí tedy nebezpečí spalování fosilních paliv a odpadů z domácnosti).

•

Program Bioplynová stanice Program Bioplynová stanice je zaměřen na výrobu bioplynu z organických zbytků zemědělské výroby a organické části komunálních a průmyslových odpadů. Bioplyn je využíván k výrobě elektrické energie a tepla: Bioplynové stanice bývají vybaveny kogenerační jednotkou pro výrobu elektrické a tepelné energie nebo bioplyn je využíván pouze k výrobě tepla. Kogenerační jednotka umožňuje dodávku elektrické energie do sítě za zvýhodněnou cenu a vyrobené teplo může zemědělec opět využít pro potřeby vlastního hospodářství.

C) Program zvyšování bezpečnosti zásobování elektřinou • Program Kogenerace Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) umožňuje v porovnání s oddělenou výrobou elektřiny a tepla dosáhnout úsporu primární energie 30 až 40%. Program je zaměřen na zavedení KVET u již existujících kotelen a u nově budovaných energetických zdrojů. Kogenerační zařízení lze využít také pro vytápění větších objektů. V zemědělských provozech a čistírnách odpadních vod je možné vyrábět bioplyn a ten používat k pohonu kogeneračních jednotek. Přínosem programu je zvýšení bezpečnosti zásobování teplem a elektřinou.

Stručná charakteristika společností systému zásobování elektrickou energií, zemním plynem a teplem: A) Zásobování elektrickou energií: • ČEPS, a.s. Tato společnost je představitelem přenosové soustavy elektrické energie, která vznikla vyčleněním ze společnosti ČEZ, a.s. Pečuje o údržbu, obnovu a rozvoj této soustavy. Společnost zajišťuje bezpečný a spolehlivý přenos elektrické energie pro uživatele přenosové soustavy v ČR i v rámci mezinárodní spolupráce. •

E.ON Distribuce, a.s. Společnost je jedinou regionální rozvodnou energetickou společností, která nahradila společnosti Jihomoravskou a Jihočeskou energetiku.

100


PZKO Prostějov

B) Zásobování zemním plynem: K jednotlivým odběratelům je zemní plyn dodáván plynovodní distribuční sítí, provozovanou společností Jihomoravská plynárenská, a.s. Do distribuční sítě je zemní plyn dodáván společností RWE Transgas, a.s. C) Zásobování teplem: Město Prostějov včetně místních částí je plynofikováno, proto jsou bytové jednotky vytápěny především plynem. To, že blokové a domovní zdroje tepla jsou plynové, je velkou výhodou z hlediska dopadu na životní prostředí. Negativní dopad na imisní situaci může mít postupné odpojování objektů napojených na blokový způsob zásobování tepla, k čemuž v posledních letech dochází. Tabulka č. Přehled odpojených objektů po roce 2000 (Územní energetická koncepce města Prostějova, Část 3) původní zdroj tepla BK Mozartova

BK Tylova BK Kostelecká BK Spojenců 6 Horkovod VS Šárka BK Hloučela K4

odpojený objekt (odběratel) Bulharská 18 Bulharská 20 Bulharská 22 Brněnská 35 Brněnská 37 obchod Rejskova 11 Spojenců 8 Spojenců 9 Spitznerova 8 Spitznerova 10 Šárka 24 Šárka 26 Obchod

nový zdroj tepla domovní kotelna domovní kotelna domovní kotelna individuální vytápění individuální vytápění individuální vytápění domovní kotelna domovní kotelna domovní kotelna

Objekty rodinné zástavby jsou vytápěny individuálně, lokálními zdroji tepla. Z analýzy REZZO 3 a zásobování území zemním plynem je možno konstatovat, že zdroje tepla pro rodinnou zástavbu jsou především plynové. Objekty nevýrobní sféry mají většinou vlastní zdroje tepla – vesměs plynové. Také objekty výrobní sféry mají své vlastní zdroje tepla, opět především plynové.

101


PZKO Prostějov

14.7 Příloha č. 7 ZÁSADY DOPRAVNÍ POLITIKY MĚSTA PROSTĚJOVA OBSAH: ÚVOD I. HLAVNÍ PRINCIPY DOPRAVNÍ POLITIKY MĚSTA II. KONCEPCE DALŠÍHO VÝVOJE DOPRAVNÍ OBSLUHY MĚSTA III. HLAVNÍ ÚKOLY

ÚVOD Hlavním strategickým cílem dopravní politiky města je dosáhnout stavu, při kterém celková úroveň dopravního systému bude v souladu s potřebami města a jeho dalším rozvojem. Dosažení tohoto cíle není úkol, který by bylo možné splnit v průběhu jednoho volebního období. Jedná se o úkol dlouhodobý, jehož plnění budou postupně zajišťovat politické reprezentace města v průběhu příštích několika desítek let. Nezbytným předpokladem pro zdárné plnění tohoto úkolu je stanovení správné strategie dalšího vývoje dopravní obsluhy města a dosažení toho, aby byla jako základní programový dokument přijata v co nejširší míře občanskou veřejností i politickým spektrem. Pouze tak je možné dospět do stavu, srovnatelného s vyspělými demokratickými zeměmi, kde v rámci ekonomických možností jsou dlouhodobé programy rozvoje dopravy plněny každou městskou správou. Kvalitativní úroveň dopravního systému ovlivňuje výrazně spokojenost obyvatel i návštěvníků města, možnosti rozvoje bydlení a ekonomiky a celkovou atraktivitu města pro obchodní a turistický ruch. Postavení Prostějova jako významného centra osídlení olomoucké regionální aglomerace se zajímavými stavebními památkovými soubory, tradičními výrobními kapacitami, spolu s funkčními vazbami k okolnímu území, přitom do značné míry determinuje jak potřeby, tak i možnosti a směry dalšího vývoje přestavby dopravního systému města po stránce organizační i věcné. Současný stav dopravního systému Prostějova není uspokojivý ani ve vztahu k zajištění stávajících přepravních potřeb města a jeho zájmového území, ani k požadavkům na tvorbu a ochranu životního prostředí. Rozvoj dopravního systému je oproti celkovému rozvoji města stále opožděn, a to jak co do využitelných kapacit a stavu technické základny, tak v některých případech i svým organizačním uspořádáním a legislativním zázemím. Přitom je třeba počítat s tím, že přepravní nároky, i požadavky uživatelů dopravního systému na kvalitu dopravy se budou dále zvyšovat. Na základě provedených výpočtů lze do roku 2020 očekávat: •

zvýšení počtu cest v osobní dopravě v pracovním dnu o 40%,

•

zvýšení celkového objemu přepravy nákladů o 25%,

•

úroveň automobilizace přesahující hodnotu 450 osobních automobilů na 1000 obyvatel,

•

pokles podílu hromadných doprav při realizaci cest v osobní dopravě v pracovním dnu o 30% ,

•

nárůst počtu jízd osobních automobilů v pracovním dnu o 60%,

•

nárůst počtu jízd nákladních automobilů v pracovním dnu o 25%,

102


•

PZKO Prostějov

realizaci systémových opatření pro podporu cyklistické dopravy spojené se zvýšením cyklistické dopravy.

Dopravní systém je nedílnou součástí městské infrastruktury. Jeho funkci lze chápat i jako veřejnou službu, kterou musí město zabezpečovat a rozvíjet a neponechávat ji pouze vnějším vlivům lokálních zájmů a partikulárních cílů. Dnešní situace je v tomto směru málo příznivá. V rámci transformačního procesu nejsou dosud vyjasněny a stabilizovány legislativní a ekonomické aspekty, související zejména s praktickou realizací dopravní politiky města. Zkušenosti západních metropolí však jasně ukazují, že v demokratickém systému, založeném na tržním hospodářství s řadou soukromých podnikatelských subjektů, je možné vytvořit mechanismy umožňující veřejné správě města provádět efektivní dopravní politiku. Lze tedy předpokládat, že i u nás se jedná o jev přechodný, který bude v dalším vývoji transformačního procesu překonán. V následujícím textu zformulované hlavní principy dopravní politiky města, koncepce dalšího vývoje dopravní obslužnosti města a z nich odvozené hlavní úkoly směřují k postupnému vytvoření dopravního systému, schopného zajistit přepravní potřeby města Prostějova i v dlouhodobém výhledu.

I.HLAVNÍ PRINCIPY DOPRAVNÍ POLITIKY MĚSTA 1. Provoz a rozvoj dopravní infrastruktury Prostějova podřídit jednotné politice města a to ve spolupráci s dotčenými orgány státní správy a samosprávy. 2. Rozvoj dopravního systému zajišťovat ve vzájemném souladu s rozvojem sídelní soustavy. Vhodným urbanistickým řešením, založeným na koexistenci různých funkcí v území primárně snižovat přepravní nároky ve městě a okolí a vytvářet tak základní předpoklady pro omezování negativních vlivů provozu dopravy na životní prostředí. Zajistit pro území s vysokou hustotou osídlení a velkou nabídkou pracovních příležitostí obsluhu hromadnou dopravou. 3. Dopravní infrastrukturu koncipovat, rozvíjet a řídit jako komplexní systém všech doprav, které se musí vzájemně doplňovat a jež musí racionálně spolupracovat. V jednotlivých částech území zajišťovat přepravní potřeby způsobem adekvátním jeho funkčnímu využití, charakteru zástavby a požadavkům tvorby a ochrany životního prostředí. 4. Dopravní vztahy k centru města zajišťovat v maximální možné míře hromadnou a nemotoristickou dopravou. Individuální automobilovou dopravu v centru města je nutno regulovat a v přepravě nákladů lze připustit pouze nezbytnou dopravu zásobovací. 5. Provoz i rozvoj dopravního systému posuzovat nejen s ohledem na zajištění potřebné dopravní kapacity, ale zejména dbát na to, aby dopravní systém jako celek pracoval bezpečně a při zajištění dostatečné kvality všech jeho jednotlivých částí, jejich vzájemných vazeb i vztahů vůči uživatelům systému, tj. cestující veřejnosti a přepravcům. Úsilí o maximální bezpečnost a kvalitu veřejné dopravy je dána požadavkem na úroveň „kultury“ veřejných služeb obecně. 6. Dbát na správný a proporcionální vývoj jednotlivých částí dopravního systému a jeho technickou základnu udržovat na úrovni odpovídající stavu technického rozvoje. Při zajišťování přepravních potřeb města a zájmového území preferovat provoz a rozvoj těch druhů doprav a dopravních systémů, které jsou příznivé pro tvorbu a ochranu životního prostředí.

103


PZKO Prostějov

7. Zvláštní pozornost věnovat zajištění bezpečného a pohodlného pohybu pěších a dbát, aby dopravní systém byl spolehlivě a snadno použitelný i pro děti a osoby s omezenou pohyblivostí a se sníženými orientačními možnostmi. 8. Rozhodnutí týkající se provozu a rozvoje dopravního systému přijímat na základě analýz zajišťovaných odbornými organizacemi a založených na výsledcích průzkumů a prognózách očekávaného vývoje. Pro tyto účely pořídit a obhospodařovat speciální databázi aktuálních dopravně inženýrských dat. 9. Soustavně spolupracovat s veřejností s cílem dosáhnout co nejvyšší míry informovanosti a spoluúčasti obyvatel na tvorbě dopravní politiky města.

II. KONCEPCE DALŠÍHO VÝVOJE DOPRAVNÍ OBSLUHY MĚSTA 1.

2.

Celková koncepce dalšího vývoje dopravní obsluhy města směřuje k vytvoření: -

sítě hlavních komunikací v optimální konfiguraci, umožňující vazbu na nadřazenou komunikační síť i zajištění vnitroměstských pohybů,

-

integrovaného systému regionální osobní hromadné dopravy, umožňující plošnou obsluhu a kvalitní spojení uvnitř města, i vně s jeho spádovým územím,

-

účinného systému řízení a regulace městského silničního provozu a informování účastníků dopravy, vytváření zón s omezeným přístupem s cílem ochránit jádrové území města a minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí a usměrnění tras nákladové dopravy,

-

soustavy záchytných parkovišť na okraji centrální části města s řízenou cenovou politikou,

-

podmínek preference nemotoristické dopravy.

Pro provoz automobilové dopravy je nezbytné vytvářet takové podmínky, aby se rozhodující část výkonů postupně soustřeďovala na síť rychlostních a dopravně významných pozemních komunikací. Přitom je třeba sledovat dosažení těchto základních dlouhodobých cílů: -

zajištění vazby komunikační sítě na rozvoj jednotlivých funkčních systémů města a zájmového území,

-

odlehčení vymezených částí města od automobilového provozu a vytvoření podmínek pro jeho celkovou regulaci, jejíž uplatňování musí narůstat ve směru k centru města,

-

funkční diferenciace zajišťující oddělení dopravy motorové od nemotorové, hromadné od individuální a dopravy průjezdné od dopravy místní a obslužné, v rozsahu odpovídajícím charakteru území,

-

zajištění vazeb na síť celostátního a mezinárodního významu i na síť regionálního a místního významu,

-

snižování nehodovosti,

-

zajištění podmínek pro běžný provoz vozidel používajících ke svému pohonu média šetrná k životnímu prostředí.

104


PZKO Prostějov

3.

Při výstavbě komunikační sítě preferovat realizaci dopravních okruhů. Funkcí vnitřního městského okruhu je umožnit regulaci automobilové dopravy zejména v centrální části města, převést diametrální a vnitroměstské vztahy mimo ni a propojit oblasti středního pásma města. Vnitřní městský okruh v zásadě vymezí oblast zákazu vjezdu těžkých nákladních automobilů. Funkcí vnějšího městského okruhu je odvedení tranzitní automobilové dopravy mimo vnitřní město, rozvedení vnější cílové a zdrojové dopravy a zajištění dopravního spojení okrajových částí města. Hlavní radiální komunikace v pásmu mezi vnějším městským okruhem a vnitřním městským okruhem je nutné budovat postupně, podle dopravní důležitosti a s přihlédnutím k požadavkům místních orgánů a obyvatel. Obchvat města navazuje na síť celostátního a mezinárodního významu.

4.

Pro řešení problematiky řízení a regulace dopravy v komunikační síti města je nezbytné zaměřit se na postupné vybudování nového systému řízení městského silničního provozu, způsobilého zajistit zejména:

5.

6.

-

optimální využití kapacity komunikační sítě,

-

preferenci městské hromadné dopravy před dopravou automobilovou,

-

regulaci automobilové dopravy v přetížených oblastech a na přetížených trasách,

-

zlepšení orientace řidičů v komunikační síti a informování účastníků městského silničního provozu o dopravní situaci, včetně navádění řidičů na volná parkoviště,

-

podávání včasné výstrahy o vzniku nepříznivých povětrnostních podmínek ohrožujících plynulost a bezpečnost provozu a zajištění vhodných opatření.

Při řešení regulace dopravy, parkování a odstavování osobních a nákladních vozidel je třeba vycházet dále z těchto zásad: -

ve všech časových etapách zajistit prostory pro odstavení prostějovských vozidel,

-

parkování osobních automobilů uspokojovat v rozsahu přiměřeném místním podmínkám,

-

v centrální oblasti regulovat parkovací politikou, limitováním nabídky parkovacích míst a výší tarifu za parkování objem automobilové dopravy a s výjimkou redukovaných nároků rezidentů (osob trvale bydlících v dané oblasti) a abonentů (právnických, popř. podnikajících fyzických osob, které mají v dané oblasti sídlo nebo provozovnu) vyloučit dlouhodobé stání vozidel,

-

nezbytnou obsluhu a zásobování vybraných částí centrální oblasti města zajišťovat pouze ve vymezených časech a určenou trasou,

-

uplatněním vhodných nástrojů působit k přemísťování skladů a dalších kapacitních zdrojů a cílů nákladní dopravy z vnitřního města,

-

z území vnitřního města vyloučit těžkou nákladní automobilovou dopravu,

-

odstavování nákladních automobilů orientovat důsledně na pozemky jejich vlastníků a na plochy k tomu účelu určené.

Ve vnější nákladní přepravě je nezbytné usilovat o vyšší využití kombinované dopravy substrátů prostřednictvím silniční a železniční dopravy. Proto je třeba vytvářet vhodné podmínky pro překládání a krátkodobé skladování zboží na nákladových železničních 105


PZKO Prostějov

nádražích. Dále je nutné podporovat snahu převést dálkovou přepravu nákladů z dopravy automobilové na dopravy železniční. 7.

Vytvoření integrované regionální soustavy hromadné dopravy osob je jednou z nezbytných podmínek k dosažení úspěchu při snaze o zastavení poklesu podílu hromadné dopravy při realizaci cest obyvatel a návštěvníků města na hodnotě odpovídající charakteru Prostějova a jeho okolí, zejména prostřednictvím: -

tvorby jednotné dopravní nabídky podle přepravních potřeb,

-

koordinace jízdních řádů,

-

zavedení jednotného tarifu,

-

prosazení legislativních úprav odstraňujících administrativní bariéry, které cestujícím znesnadňují kombinovat různé druhy hromadných doprav při realizaci cest,

-

jednotného systému informování cestujících.

Součásti integrovaného dopravního systému jsou linky příměstské autobusové dopravy (FTL), linky městské hromadné dopravy a regionální trati ČD. Základní podmínkou pro konstituování takové soustavy je kromě vytvoření nezbytných předpokladů na celostátní úrovni vznik smluvních vazeb mezi obcemi, které by Prostějovu a okolním obcím umožnily společný postup při řešení problémů hromadné přepravy osob. 8.

Za základ sítě hromadné dopravy na území města se považuje autobusová doprava. Autobusová doprava by měla doplňovat individuální automobilovou dopravu jako konkurenční soustava a měla by zajišťovat plošnou obsluhu území.

9.

Vzdálenější vazby uvnitř dopravního regionu je třeba zajišťovat příměstskou železniční a autobusovou dopravou, které by současně měly přispět i k realizaci přepravních potřeb městského území tam, kde vedou jejich trasy.

10. Centrum města s památkovými objekty vyžaduje velmi účinnou ochranu před pronikáním automobilové dopravy. Proto je nezbytně nutné zajistit dobrou dostupnost všech jeho částí prostředky hromadné dopravy osob. Zlepšení dopravy na krátké vzdálenosti uvnitř centra je třeba řešit způsobem adekvátním sledovanému cíli, například výhledovým zavedením provozu citybusů. 11. Pro zajištění schopnosti hromadné dopravy konkurovat individuální automobilové dopravě je kromě cenových relací rozhodující kvalita, kterou je systém schopen nabídnout uživatelům. Další vývoj hromadné dopravy, organizační uspořádání, konfigurace sítě, použité technologie je žádoucí řídit tak, aby při přijatelných provozních nákladech bylo možné postupně zkrátit celkové přepravní doby, zvýšit pohodlí cestujících a zajistit zlepšení pravidelnosti provozu hromadné dopravy a informačního servisu. Současně je nezbytné vytvářet předpoklady pro zvýšení kvality provozu městské hromadné dopravy i v organizaci a řízení dopravy na komunikační síti města. 12. Budou-li vytvořeny předpoklady v provozu autobusové, popř. železniční dopravy, zejména pokud se týká pravidelnosti dopravy a eventuálně i četnosti spojů, je po zavedení nové tarifní soustavy možné v jednotlivých oblastech očekávat nárůst podílu hromadné dopravy na přepravních výkonech. Přitom je nutné soustavně usilovat o to, aby celý systém hromadné

106


PZKO Prostějov

dopravy byl snadno použitelný i pro osoby se sníženou pohyblivostí a sníženými orientačními schopnostmi. 13. Mezistátní a nejdůležitější vnitrostátní autobusové dálkové spoje soustřeďovat na hlavním autobusovém nádraží Prostějov, linky příměstské autobusové dopravy po dohodě s provozovatelem přednostně směrovat tak, aby pokryly chybějící nabídku hromadné dopravy. 14. V železniční dálkové dopravě spoluvytvářet podmínky pro zvýšení rychlosti a atraktivity. 15. Systém záchytných parkovišť a parkovacích garáží je nutno založit na principu stanovení správce a hlavního provozovatele systému a garantovat tak jeho provoz podle jednotného provozního řádu stanoveného správou města a s jednotným informačním systémem pro jeho uživatele. 16. Cyklistika je dle zahraničních zkušeností pro část populace perspektivním druhem dopravy, který neškodí životnímu prostředí a má minimální plošné požadavky. Jako součást tlaku na udržení co nejmenšího podílu individuální automobilové dopravy na celkovém dopravním výkonu je proto nezbytné preferovat tento druh dopravy zřizováním cyklistických tras a stezek a dbát na to, aby součástí většiny stanic železniční dopravy a důležitých staveb ve městě byla zařízení pro rychlé a bezpečné uložení jízdních kol. 17. Podmínky, které dopravní systém a celkové uspořádání městského parteru poskytují pro pohodlný a atraktivní pěší provoz, jsou jedním z významných prvků ovlivňujících vztah obyvatelstva a návštěvníků k městu i jeho jednotlivým částem. Pro jejich soustavné zlepšování je třeba aplikovat zejména tyto zásady: -

v rozsahu celého města využívat všech dostupných prostředků pro zvyšování bezpečnosti pěších, včetně důsledného postihu řidičů nedodržujících vůči chodcům pravidla silničního provozu,

-

řešení pěšího a bezbariérového provozu věnovat zvýšenou pozornost a u všech staveb zakotvit příslušné podmínky ve stavebním povolení,

-

zlepšit údržbu pěších tras a zajistit u nich kvalitní a homogenní povrch,

-

vyhrazovat vybrané ulice se soustředěnou vybaveností pouze pro chodce a využívat možnost zřizovat obytné ulice a pěší zóny,

-

v centrální oblasti města a lokálních centrech osídlení zlepšovat podmínky pěšího provozu omezováním automobilové dopravy, upravením režimu dopravní obsluhy a zásobování a zajištěním účinného postihu při jeho nedodržování, regenerací podloubí a pasáží.

18. V letecké dopravě je třeba podporovat projekty mezinárodních letišť v okolí Prostějova, usilovat o rozšíření možností odbavování malých soukromých letadel na menších letištích nalézajících se na území Prostějova nebo v jeho blízkém okolí a v dobré dostupnosti centra města vymezit plochy vhodné pro vybudování heliportů. 19. Ke zvýšení kvality služeb poskytovaných dopravním systémem obyvatelům a návštěvníkům města může významnou měrou přispět plynulý provoz dopravy nájemnými vozy. Při plném respektování komerční báze taxislužby, je proto žádoucí preferovat její provoz vůči dopravě individuální zejména těmito prostředky:

107


PZKO Prostějov

-

místními úpravami, umožňujícími vozidlům taxislužby vjezd, průjezd, stání a zastavení i v místech, kde to jiným vozidlům není povoleno, avšak za předpokladu, že tím nebude ohrožena bezpečnost dopravy nebo plynulost provozu městské hromadné dopravy,

-

povolením jízdy s cestujícími v přiměřeném rozsahu i v pruzích vyhrazených jinak pouze pro městskou hromadnou dopravu,

-

vyhrazováním optimálního počtu stání, zejména v místech s vazbou na prostředky hromadné dopravy osob.

III. HLAVNÍ ÚKOLY Při realizaci zásad dopravní politiky města se veřejná správa soustředí zejména na plnění těchto hlavních úkolů : 1.

Zajišťovat finanční prostředky potřebné pro pokrytí nákladů na provoz dopravního systému města, jeho údržbu, nezbytné inovace a další rozvoj.

2.

Ve spolupráci se všemi dotčenými správními orgány vymezit území prostějovského dopravního regionu, dohodnout zásady řízení provozu a rozvoje dopravního systému v jeho působnosti a stanovit kompetence jednotlivých stupňů státní správy i samosprávy v oblasti dopravy.

3.

Zahájit práce směřující k zajištění legislativní základny, která umožní prosazovat na území města veřejný zájem v oblastech: -

financování provozu a rozvoje dopravního systému města,

-

provozu vnější autobusové dopravy,

-

dopravy v klidu,

-

omezování aktivit indukujících nákladní dopravu v nevhodných lokalitách,

-

provozu silničních vozidel používajících ke svému pohonu médií šetrných k životnímu prostředí,

-

zachování dosavadních a vzniku nových pasáží a podloubí v soukromých domech, pokud jsou pro zajištění pěšího provozu přínosné.

4.

Zajistit dokončení rozhodujících rozestavěných dopravních staveb a pokračovat v dopravní výstavbě zejména realizací vnějšího městského okruhu, obchvatu města, vnitřních komunikačních úseků, cyklistických stezek, parkovacích a odstavných stání a záchytných parkovišť.

5.

Prosazovat sjednocení přepravních a tarifních podmínek hromadných doprav působících na území dopravního regionu a zlepšení integračních vazeb v síti hromadných doprav na území města.

6.

V komunikační síti města zajistit preferenci osobní hromadné dopravy před dopravou automobilovou.

7.

Stabilizovat organizační a tarifní podmínky pro systém záchytných parkovišť. 108


PZKO Prostějov

8.

Zahájit postupnou inovaci a modernizaci stávající infrastruktury městské hromadné dopravy.

9.

Stabilizovat koncepci dopravního režimu v centru města, zejména na území vymezeném vnitřním městským okruhem pro období nejbližších patnácti let. Tuto koncepci založit na účinné regulaci automobilového provozu a uplatnění zón placeného stání.

10.

Průběžně zkvalitňovat systém řízení dopravy na vnitřním okruhu světelnou signalizací, zahájit přípravu a realizaci integrovaného informačního a řídícího systému městského silničního provozu.

11.

Docílit, aby policie radikálně zvýšila účinnost dozoru nad dodržováním pravidel silničního provozu a opatření přijatých v organizaci dopravy na městském území.

12.

Usilovat o to, aby České dráhy lépe využívaly své pozemky pro dopravní obsluhu města.

13.

Zajišťovat aktualizaci databáze obsahující údaje potřebné pro inženýrskou a plánovací činnost v oblasti řízení provozu a rozvoje dopravního systému města a okolí a následné zpracování prognózy rozvoje dopravy.

14.

Vytvořit podmínky pro práci s veřejností a její co nejširší spoluúčast při tvorbě a realizaci dopravní politiky města. Propagovat cíle, které tato politika sleduje, a prostředky, které volí k jejich dosažení. Vydávat dopravní plány a informační materiály.

Zpracoval Odbor koncepce a rozvoje města MěÚ Prostějov. Ing. Jaroslav Tůma

109


PZKO Prostějov

14.8 Příloha č. 8 Vztah Programu k národním a krajským koncepčním dokumentům Při zpracování Programu zlepšování kvality ovzduší pro město Prostějov byly respektovány a využívány zejména následující koncepční dokumenty.

Integrovaný národní program snižování emisí Dne 12.5.2004 byl schválen Integrovaný národní program snižování emisí České republiky. Jeho základní cíle byly stanoveny takto: • Dosažení národních emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak v horizontu roku 2010. •

Snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity (včetně emisí prekurzorů ozónu) s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách.

•

Udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování imisních limitů, na dostatečně nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování imisních limitů v budoucnosti.

•

Dosažení směrných cílových hodnot pro acidifikaci a lidské zdraví a pro vegetaci do roku 2010.

Vedlejšími cíli programu jsou: • Přispět k omezování emisí látek ohrožujících klimatický systém Země, zejména CO2 a methanu. •

Přispět k šetrnému nakládání s energií a přírodními zdroji.

•

Přispět k omezování vzniku odpadů.

Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje Rada Olomouckého kraje vydala dne 30.9.2004 nařízení, kterým se vydává Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje a Program zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje. V následujících kapitolách jsou citovány hlavní cíle a závěry obou Programů.

Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje Základním cílem Integrovaného programu snižování emisí Olomouckého kraje je dosažení úrovně doporučených emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak stanovené nařízením vlády č. 417/2003 Sb. v platném znění. Vedlejším cílem Integrovaného programu snižování emisí Olomouckého kraje je omezování emisí látek nebo prekurzorů znečišťujících látek, u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů, a udržení výše emisí těch znečišťujících látek, u kterých k překračování imisních limitů nedochází. Cílem Programu dále je: • přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“, zejména oxidu uhličitého a metanu, •

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji,

110


•

PZKO Prostějov

přispět k omezování vzniku odpadů.

Vymezení priorit ve vztahu k dosažení cílů Programu Priorita 1: oxidy dusíku z důvodu překročení úrovně doporučeného emisního stropu, Priorita 2: oxid siřičitý z důvodu překročení úrovně doporučeného emisního stropu, Priorita 3: těkavé organické látky z důvodu snížení emisí prekurzorů přízemního ozónu, Základní nástroje Integrovaného programu snižování emisí V Programu jsou vymezena základní opatření a jejich vliv na snížení emisí jednotlivých látek. Jedná se o obecná opatření v rámci následujících bloků: Oborově nespecifická opatření •

Blok energetika.

•

Blok doprava.

•

Blok zemědělství.

Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje Cílem Programu ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje je dosažení a plnění imisních limitů pro zdraví, ekosystémy a vegetaci znečišťujících látek v ovzduší. Vymezení priorit Priorita 1: suspendovaný aerosol frakce PM10 z důvodu vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na území Olomouckého kraje: • Snížení imisní koncentrace v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší pod hranici imisního limitu do roku 2010. •

Zhodnocení možností snižování emisí tuhých znečišťujících látek u zdrojů REZZO 1 (Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší) a aplikace dobrovolné dohody pro snížení emisí.

•

Snížení celkových emisí sekundárních emisí tuhých látek v oblasti zemědělství způsobených větrnou erozí pomocí Programem navržených nástrojů.

•

Snížení celkových sekundárních emisí tuhých látek u sektoru dopravy aplikací navrhovaných opatření dopravní politiky (především emisí pocházejících z víření prachu z vozovek).

Analýza situace vedoucí ke zhoršení kvality ovzduší Hlavními původci imisního zatížení PM obecně jsou: • Spalovací procesy dávající vznik primárním částicím. •

Technologické procesy (výroba kovů, cementu, stavební činnost apod.) dávají vznik primárním částicím.

•

Mechanické procesy (víření usazeného prachu, obrus pneumatik, vozovek, obkladů brzd, odnos půdních částic apod.) dávající vznik primárním částicím.

111


•

PZKO Prostějov

Chemické procesy v atmosféře dávající vznik sekundárním částicím – prekurzory pro vznik sekundárních částic jsou SO2, NOx, NH3 a VOC.

Pro Olomoucký kraj byla zpracována rozptylová studie, na jejímž základě byly vypočítány pro jednotlivé oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší příspěvky zdrojů REZZO k imisním koncentracím PM10. Hodnoty zjištěné pro Prostějov jsou uvedeny v následující tabulce. Příspěvky zdrojů znečištění REZZO k imisním koncentracím PM10 (Program snižování emisí a imisí v ovzduší Olomouckého kraje, 2004)

Obec

Prostějov

Hodnoty max. Příspěvky Příspěvky denních zdrojů emisí zdrojů emisí koncentrací k této k této PM10 z krajské hodnotě hodnotě rozptylové (%) (µg/m3) studie (µg/m3)

Specifikace zdroje

3,7

9,6

EASTERN SUGAR Česká republika a.s.

3,0 6,0

7,8 15,5

MO ČR VUSS - letecká kasárna Prostějov Cukrovar Vrbátky a.s. - kotelna

3,1

8,1

Kalicov Štefan - kotel spalující dřevo Prostějov

0,3

0,7

Slavová Božena - kotelna na pevná paliva Prostějov

1,5

3,8

Strojírenská společnost s.r.o. Prostějov

0,8

2

0,3

0,8

10,6 3,7 5,5

27,7 9,6 14,4

38,4 SOU zemědělské, OU a U Prostějov ZD MORAVAN Prostějov - kotelna na pevná paliva REZZO III REZZO IV REZZO I ostatní

Závěr Z Programu vyplývají především tyto úkoly: •

požadované snížení emisí NOx – především kvůli předpovídanému nárůstu dopravních výkonů,

•

požadované snížení imisní zátěže a celkových emisí PM10,

•

požadované snížení imisní zátěže troposférického ozónu (to bude předmětem celostátních opatření).

Pro efektivnější možnost ovlivnění emisí / imisí znečišťujících látek do ovzduší zpracovatel Programu navrhuje tyto kroky na národní úrovni, na která je závislá realizace Programu snižování emisí a imisí: •

umožnit kontrolu domácích topenišť v případě podezření spalování neekologických hořlavých látek (umělé hmoty apod.) – v současné době není kontrola malých topenišť možná,

112


PZKO Prostějov

•

vytvořit ekologickou daňovou reformu takovým způsobem, aby zohledňovala vliv paliva na životní prostředí a aby podpořila využívání relativně ekologičtějších paliv (obnovitelných zdrojů i např. zemní plyn) – v současné době existuje velký finanční rozdíl mezi nešetrnými palivy (např. uhlí) a šetrnějšími zdroji energie (zemní plyn),

•

oblasti OZKO stanovovat na základě dlouhodobějších ukazatelů stavu ovzduší, aby se některé obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nevyskytovaly pouze občasně. OZKO by měly mít delší platnost pro efektivní možnost reagování na zhoršenou kvalitu ovzduší než pouze období jednoho roku.

Pro krajskou úroveň zpracovatelé navrhují, aby bylo vyčleněno dostatečné množství finančních prostředků z krajského rozpočtu pro realizaci navrhovaných opatření. Pro úroveň obcí zpracovatelé navrhují, aby finanční prostředky získané opatřeními Integrovaného programu snižování emisí - tedy parkovací politikou – zpoplatňování zón placeného stání, popř. zpoplatňováním vjezdu do obcí, byly cíleně reinvestovány do ochrany místní kvality ovzduší, popř. do ochrany životního prostředí obecně. To je také jedna z podmínek průchodnosti opatření u dotčených občanů (pro občany musí být zřejmý zpětný užitek z takto získaných prostředků). Opatření pro zlepšení kvality ovzduší v OZKO V Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje jsou uvedena opatření pro zlepšení kvality ovzduší v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz následující tabulka). Opatření pro zlepšení kvality ovzduší v OZKO (Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje) Kód

Imisní zatížení PM10 v oblastech OZKO

Opatření

Poznámka

OBOROVĚ NESPECIFICKÁ OPATŘENÍ Management sledování kvality ovzduší I. Zajištění měření kvality ovzduší na krajské úrovni D 1.1 II. Pravidelné revize imisní monitorovací sítě kraje III. Zahájení inventarizace zdrojů pachových emisí D 1.2 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ x Poskytování informací, výchova a vzdělávání

xxx

I. Předávání informací veřejnosti II. Pravidelné semináře, besedy a školení v souvislosti s ochranou ovzduší

xxx

D 1.3

113

x

Pouze částečná možnost nápravného ovlivnění OZKO, dlouhodobý efekt Působení na změnu chování místních obyvatel Informování veřejnosti o stávající situaci znečištění ovzduší a možnostech řešení (např. přechod na jiná paliva u vytápění, radikální kroky k regulaci automobilové dopravy apod.) Dlouhodobý proces působení na veřejnost


Kód

PZKO Prostějov

Opatření

Normativní nástroje přímo dané legislativou I. Povolení k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů

Imisní zatížení PM10 v oblastech OZKO xx xxx

II. Povolení staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů a k jejich změnám

xx

III. Integrované povolení k výstavbě zvláště velkých stacionárních zdrojů či ke změnám stávajících zvláště velkých stacionárních zdrojů

xxx

IV. Povolení k záměrům zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší zvláště velkých, velkých a středních zdrojů

xx

V. Povolení k záměrům zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší zvláště velkých, velkých a středních zdrojů

xx

14.8.1.1.1.1.1 VI. Povinnost volit při stavbě nových zvláště velkých zdrojů nejlepší techniky

xx

VII. Aplikace plánu snížení emisí (respektive opatření k omezování použití surovin a výrobků, z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů

x

VIII. Aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů IX. Povolení ke spalování či spoluspalování odpadu ve zvláště velkých, velkých a středních zdrojích znečišťování ovzduší X. Zákaz spalování určitých druhů paliv v malých zdrojích XI. Omezení či zákaz spalování rostlinných materiálů v otevřených ohništích XII. Stanovení látek, pro které budou u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší uplatněny obecné emisní limity XIII. Povolení k vydání a změnám provozních řádů XIV. Soulad vydaných rozhodnutí s Programem snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší XV. Zpracování rozptylových studií při navrhování nových či změnách stávajících zón Environmentálně šetrní dodavatelé I. Zahrnutí environmentálních kritérií do podmínek D 1.5 výběrových řízení II. Používání ekologicky šetrných výrobků a technologií v úřadu kraje D 1.6 Podpora systémů environmentálního řízení podniků D 1.7 Poplatky a platby

114

xxx

x x

x x x x x x x x x

Poznámka

Pouze preventivní charakter Pokud zdroj spadá do oblasti OZKO nebo ji ovlivňuje dálkovým přenosem znečišťujících látek Pokud zdroj spadá do oblasti OZKO nebo ji ovlivňuje dálkovým přenosem znečišťujících látek Pokud zdroj spadá do oblasti OZKO nebo ji ovlivňuje dálkovým přenosem znečišťujících látek Pokud zdroj spadá do oblasti OZKO nebo ji ovlivňuje dálkovým přenosem znečišťujících látek Pokud zdroj spadá do oblasti OZKO nebo ji ovlivňuje dálkovým přenosem znečišťujících látek Pokud zdroj spadá do oblasti OZKO nebo ji ovlivňuje dálkovým přenosem znečišťujících látek Patří sem také postupy ochrany půd proti větrné erozi, uvolněné částice mohou být transportovány na velké vzdálenosti


Kód

PZKO Prostějov

Imisní zatížení PM10 v oblastech OZKO xxx

Opatření

D 1.8 Dobrovolné dohody

Poznámka

BLOK ENERGETIKA D 2.1 Kogenerace D 2.2 Energetické využití biomasy pro střední a velké zdroje D 2.3 Pasivní domy D 2.4 Tepelná ochrana budov D 2.5 Teplo sluncem D 2.6 Teplo biomasou D 2.7 Rekuperace D 2.8 Tepelná čerpadla D 2.9 Zahuštění a rozvoj síťových energií D 2.10 Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů

xxx xxx xxx xxx xxx xx1 x x xxx xx

BLOK DOPRAVA D 3.1

Dopravní modely

x

Aktivní regulace automobilové dopravy I. Rozšíření pěších zón centrálních oblastí obcí II. Obchvaty obcí III.

xxx x x

Parkovací politika: Odstavná parkoviště (P+R)

xxx

Parkovací politika: Zóny placeného stání

xxx

V.

Zpoplatnění vjezdu do obcí

xxx

VI.

Zkvalitnění dopravního značení

x

VII.

Optimalizace dopravního provozu

x

D 3.2 IV.

Snížení emisí dopravních prostředků I. Podpora alternativních pohonů D 3.3 II. Kontrola dodržování předpisů emisí automobilů III. Obměna vozového parku

IV.

Doplnění odlučovačů tuhých částic stávajících vozidel

Vytvoření kvalitních alternativ automobilové dopravy I. Budování cyklistické infrastruktury D 3.4 II. Podpora městské hromadné dopravy a regionální hromadné dopravní obslužnosti III. Vytvoření kvalitních podmínek pro pěší chůzi D 3.5 Ostatní I.

Doplnění komunikací o zeleň

x x x x

xxx xxx xx

Snížení ujeté vzdálenost individuálními prostředky Snížení ujeté vzdálenost individuálními prostředky Snížení ujeté vzdálenost individuálními prostředky Snížení ujeté vzdálenost individuálními prostředky Snížení celkové spotřeby pohonných hmot pro stejnou přepravní vzdálenost Značný efekt pro snížení imisního zatížení po realizaci, nelze však očekávat významný místní dopad v OZKO

Pokud budou odlučovače cíleně montovány na automobily pohybující se v OZKO, bude mít opatření významný dopad Snížení ujeté vzdálenost individuálními prostředky

xxx x

x

115

Nepřímý vliv přes vývoj vhodné dopravní sítě území Velmi rychlý efekt pro snížení imisního zatížení

Působí jako filtr pro snížení prašnosti


Kód

PZKO Prostějov

Imisní zatížení PM10 v oblastech OZKO

Opatření

Poznámka

Snížení přepravní náročnosti zboží Podpora místních produktů x Péče o vozovky Prevence emisí prachu xx BLOK ZEMĚDĚLSTVÍ D 4.1 Plán zavedení zásad správné zemědělské praxe xxx D 4.2 Ekologické zemědělství xxx D 4.3 Ochrana proti větrné erozi xxx I. Pozemkové úpravy xxx Opatření v rámci jednotlivých zemědělských podniků II. (organizační, agrotechnická) xxx III. Ochranné větrolamy (klasické ochranné větrolamy a větrolamy z rychlerostoucích dřevin) xxx Bioplynové stanice (u čistíren odpadních vod, u zemědělských D 4.4 podniků a center pro zpracování biodegradabilního komunálního odpadu). xx Pozn.: bez označení … žádný vliv opatření na imisní zatížení PM10 v oblastech OZKO x…nízký vliv xx… střední vliv xxx … podstatný vliv U opatření, kde je možné modelovat dopad na snížení emisí znečišťujících látek, je modelový výpočet proveden v příloze D Katalog opatření programu snižování emisí a imisí. Pozn.: 1… Zlepšení pouze za předpokladu, že budou moderními kotli na biomasu nahrazeny kotle na směsná tuhá paliva. II. III.

116

Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Prostějov pro PM návrhová část -

Recommend Documents