MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS DENMARK
DÁNSKO PRO DĚTI
Obsah Dánsko v kostce ...................................................................................................................................................... 3 Na severu Evropy .................................................................................................................................................... 4 Grónsko ................................................................................................................................................................... 5 Faerské ostrovy ....................................................................................................................................................... 6 Parlament a vláda .................................................................................................................................................... 7 Národní symboly ..................................................................................................................................................... 8 Tradice ..................................................................................................................................................................... 9 Dánské Vánoce ...................................................................................................................................................... 12 Co jíme .................................................................................................................................................................. 14 Královská rodina ................................................................................................................................................... 16 Čím je Dánsko známé ........................................................................................................................................... 18 Malé rodiny ........................................................................................................................................................... 21 Vzdělání ................................................................................................................................................................. 22 Volný čas a sport ................................................................................................................................................... 23 Prázdniny v Dánsku ............................................................................................................................................... 24 Chceš se dozvědět víc? .......................................................................................................................................... 26
2
Dánsko v kostce • • • • • • • • • • • • • • • • • •
3
Počet obyvatel: 5 445 000 Rozloha: 43 098 km2 Hustota obyvatelstva: 126,4 obyvatel na km2 Zeměpisná oblast: Skandinávie Sousední země: Německo, Norsko, Švédsko Hrubý domácí produkt: 280 miliard dolarů (1642 miliard DKK, čili asi 6 bilionů Kč) HDP na obyvatele: 45 000 dolarů Hlavní město: Kodaň – 1,1 milionu obyvatel, další velká města: Århus (čti orhus) – 228 000, Odense – 158 000, Aalborg (čti olbor) – 122 000 Státní zřízení: království Vláda je tvořena koalicí liberálů a konzervativců pod vedením liberálů. Hlava státu: královna Margrethe II. (od 14. ledna 1972) Předseda vlády: Lars Løkke Rasmussen (od 5. dubna 2009) Národnostní skladba obyvatelstva: 91,2 % Dánové, přistěhovalci a jejich potomci činí asi 8,8 % obyvatelstva. Průměrná délka života: ženy – 80,4 roku muži – 75,9 roku Úřední jazyk: dánština Náboženství: protestantské – 90 % obyvatelstva Měna: dánská koruna (DKK). 1 koruna = 100 øre (1 DKK = 3,60 Kč v dubnu 2009) Členství v OSN, OECD, EU, NATO, v schengenském prostoru, v OBSE, MMF, WTO a v dalších organizacích P
P
P
P
Na severu Evropy Dánsko leží v části severní Evropy, která se nazývá Skandinávie.
Všichni se sem ale vejdeme, protože nemáme ani hory, ani pouště, ani další oblasti, kde by se nedalo bydlet. Lidé mohou žít a také žijí všude po celém Dánsku.
Když se podíváš na mapu, zjistíš, že Dánsko je malý výběžek na severu Německa, na jih od dalších dvou skandinávských zemí, Norska a Švédska, se kterými máme hodně společného. Když nemluvíme moc rychle, navzájem si rozumíme. Největší část Dánska sousedí s Německem, tato oblast se nazývá Jutsko. Ostatní části státu leží na ostrovech. Ostrovů je asi 400, z nich je 100 obydleno. Jutsko spojují s největšími ostrovy mosty, ale na malé ostrovy se musíme přepravovat loděmi. Nedávno byl postaven také most do Švédska, takže je možné dojet do Švédska vlakem za pouhou půlhodinu. Dánové jsou na své mosty velmi pyšní. Dánsko neměří více než 300 km v každém směru (tedy ze severu na jih a z východu na západ) a žije v něm přibližně 5 milionů lidí, takže k sobě mají všichni velmi blízko. 4
Grónsko
(Kalaallit Nunaat) V Grónsku žije jen asi 56 000 lidí, protože obyvatelná jsou jen pobřežní území a v severní části země panují opravdu drsné podmínky.
Forma vlády Autonomie (samostatnost v určitých oblastech) v rámci Dánského království, s vlastní vládou a parlamentem
Většinu ostrova pokrývá ledovec, ale podél západního pobřeží Grónska je podnebí relativně mírné, a proto tam žijí dvě třetiny obyvatel. Ale i tam se letní teploty málokdy vyšplhají nad 10 stupňů. Většina lidí bydlí v malých městech, ale po ostrově jsou také rozptýlené izolované lovecké osady. Hlavní město Nuuk leží rovněž na jihozápadním pobřeží. Na samém jihu země se nacházejí i ovčí farmy.
Rozloha 2,17 milionů km2, z toho 410 449 km2 bez ledu P
P
P
P
Obyvatelstvo 56 648 obyvatel Hlavní město Nuuk (Godthåb, čteme gothob), 15 047 obyvatel
Od roku 1979 má Grónsko autonomii, která spočívá ve vlastní zodpovědnosti za sociální, politickou, finanční a kulturní oblast. To znamená, že ve všech těchto oblastech rozhoduje grónská vláda.
Měna dánská koruna (DKK) Tento obrovský a neuvěritelně krásný ostrov je součástí Dánska od 14. století. Obyvatelé Grónska, kteří jsou potomci Inuitů (Eskymáků), sem přišli před několika tisíci let z Kanady.
V ostatních oblastech (jako je např. zahraniční politika) rozhoduje dánská vláda. Grónsko má v dánském parlamentu dva poslance.
5
Faerské ostrovy (Føroyar)
Forma vlády Autonomie v rámci Dánského království
Žije zde 48 000 obyvatel, z toho jedna třetina v hlavním městě Tórshavnu.
Rozloha 1 399 km2
Faerské ostrovy mají autonomii s vlastním parlamentem a vládou a do dánského parlamentu volí dva poslance. Grónsko má podobné zřízení. Faeřané mají vlastní jazyk, který je pokračováním staroseverštiny ze středověku, lidé však ovládají i dánštinu, kterou se učí ve školách.
P
P
Obyvatelstvo 48 200 obyvatel Hlavní město Tórshavn (čteme törshaun), 19 339 obyvatel
Svou autonomii v rámci Dánského království Faeřané postupně rozšířili. Už mnoho let je tématem politického programu otázka ustavení samostatného státu nezávislého na Dánsku, ale k rozhodnutí zatím nedošlo. Jedním z důvodů jsou i dotace, které faerské úřady získávají od dánského státu.
Měna dánská koruna (DKK) Přibližně na půl cesty mezi Skotskem a Islandem leží osmnáct malých krásných ostrovů ošlehaných větrem, z nichž vyrůstají velké zaoblené kopce, které vypadají jako natřené nazeleno. To jsou Faerské čili Ovčí ostrovy, které jsou součástí Dánska od roku 1380. Ostrovy se skládají ze starých, dnes již neaktivních sopek a jsou zbrázděné fjordy, hlubokými údolími a úzkými průlivy. Krajina je ohromující, často ale nepřístupná. 6
Parlament a vláda Vláda usiluje vždy o určitou politickou pozici Dánska, ale protože většinové vlády v Dánsku jsou neobvyklé, musí spolupracovat s jinými politickými stranami v parlamentu, aby mohla prosadit své návrhy zákonů.
Politický systém v Dánsku je založený na demokratických principech. To znamená, že si obyvatelé volí politiky, kteří pak rozhodují, jak bude Dánsko spravováno. Dánský parlament má 179 poslanců, z nichž dva jsou z Grónska a dva z Faerských ostrovů.
Liberální strana premiéra Rasmussena tvoří vládu společně s Konzervativní lidovou stranou. Většina v parlamentu je zajišťována mimo jiné i ve spolupráci s Dánskou lidovou stranou.
Minimálně jednou za čtyři roky se musejí konat řádné všeobecné volby, ale předseda vlády může vyhlásit volby kdykoli během těchto čtyř let. V Dánsku musí být člověku aspoň 18 let, aby mohl volit a také kandidovat na místo v parlamentu. Dánská vláda Dánsko má vládu vedenou předsedou vlády Larsem Løkke Rasmussenem z Liberální strany. Po vyhlášení výsledků všeobecných voleb jde vždy nově zvolená vláda na hrad Amalienborg představit se královně. Vláda se skládá z předsedy vlády, který je šéfem vítězné strany, a z ostatních ministrů, kteří mají na starosti jednotlivé oblasti. K nim patří např. ministr zahraničních věcí, ministr školství, ministr potravinářství, ministr pro církevní záležitosti a další. 7
Národní symboly
ních utkáních, kterých se Dánsko zrovna účastní, hrají právě tu „špatnou“.
Vlajka Nejdůležitějším národním symbolem Dánska je samozřejmě vlajka. Stejně jako v mnoha jiných zemích má naše vlajka i jméno. Říkáme jí „Dannebrog“ (čti danebrou). Je to jedna z nejstarších vlajek na světě, možná dokonce vůbec nejstarší. Podle legendy spadla dánská vlajka z nebes při bitvě mezi Dány a Estonci na východním pobřeží Baltského moře v roce 1219. Jak vlajka padala, zazněl z nebe silný hlas, který pravil, že Dánové vyhrají, pokud se semknou kolem nové vlajky. A tak se i stalo.
„Pravá“ státní hymna se jmenuje „Je to krásná země“ a vypráví o krásách dánské krajiny a o mírné povaze Dánů. Byla napsána v roce 1844 a právě ji Dánové považují za svoji oficiální hymnu. Proto by se tato píseň měla hrát při oficiálních sportovních utkáních. „Pravou“ hymnu si můžeš poslechnout na těchto stránkách: http://www.um.dk/um_files/Denmark/ music/DerErEtYndigtLand.mp3. „Druhá“ státní hymna se jmenuje „Král Kristián stál u vysokého stěžně“ a používá se při formálnějších příležitostech, často v přítomnosti královské rodiny. Slova této písně oslavují činy dávných válečných hrdinů. Tuto píseň najdeš tady: http://www.um.dk/um_files/ Denmark/music/KingChristian.mp3.
Bitvu Dánové skutečně vyhráli a od té doby máme naši vlajku. Bílý kříž na vlajce symbolizuje kříž křesťanský. Červená barva se používala již předtím na vlajkách vikinských. Vikingové vytahovali červené prapory, když táhli do bitvy. Místo kříže však přišívali na červený podklad vyobrazení Ódinových havranů. Státní hymna Všechny nezávislé země mají obvykle státní hymnu. My v Dánsku máme dokonce dvě. Způsobilo to už spoustu zmatků. Často se totiž stává, že na sportov
8
Národní pták Dánsko má také národního ptáka. Ve skutečnosti byl demokraticky zvolen. Až do roku 1984 byl za národního ptáka považován skřivan. Rozhodli o tom odborníci. Ale televizní kanál DR uspořádal diváckou anketu. Ankety se zúčastnily tisíce diváků a vítězství si z ní odnesla labuť. Tak se projevila vůle lidu.
Tradice Možná už víš, že Dánsko je velice stará země. A proto jsou i mnohé naše tradice velmi staré.
Kočičí královna, tedy ten, kdo nalomí soudek jako první, a Kočičí král, ten, kdo rozbije jeho poslední část. A víte, proč má hra tak ošklivý název? To proto, že za starých časů bývala v sudu živá kočka. Je vidět, že to byla dost krutá hra a nikdo už ji takhle nehraje. Tradice se ale částečně zachovala. Hra se hraje ve školách nebo u sousedů, když se někdo rozhodne ji zorganizovat, nebo si ji děti můžou zahrát v některém z klubů či organizací, jejichž členy Dánové často bývají.
„Fastelavn“ - masopust Brzy na jaře slavíme „fastelavn“ (čti fastelaun), dánskou verzi masopustu či karnevalu. Za starých časů trval fastelavn tři dny. Lidé ho slavili spoustou dobrého jídla a pití a potom se čtyřicet dní postili. Půst končil oslavou křesťanských Velikonoc. O tomto svátku si všechny děti oblékají kostým. Sami si rozhodují, za co nebo za koho chtějí jít. Mohou jít za robota, za baletku, za ducha nebo za kominíka. Nejsou stanovena žádná pravidla, každý musí využít jen svou fantazii, cílem je jen to, abychom se všichni dobře bavili. Také hrajeme hru, která se jmenuje „Slå Katten af tønden“ (Vypráskej kočku ze sudu). Hra má tato pravidla: Vezmi dřevěný soudek a naplň ho bonbony a hračkami. Zavěs ho tak, aby visel ve vzduchu. Všechny děti se pak postaví do řady a postupně se snaží soudek zasáhnout dřevěným špalíkem. Cílem je zasáhnout a rozbít soudek tak, aby z něj všechny věci vypadly. Každý soutěžící dostane podíl z kořisti, ale praví vítězi jsou dva:
„Fastelavnsboller“ (masopustní vdolky) jsou zvláštní druh vdolků, které se jedí v době masopustu. Jiným zvykem je, že děti dostávají „fastelavnsris“, masopustní metličku, kterou tvoří březové větvičky nazdobené papírovými ozdobami a sladkostmi. Součástí tradice je i to, že děti v kostýmech chodí od domu k domu a dostávají nadílku, sladkosti nebo drobné peníze. Když někdo otevře, zazpívají děti písničku, která zní nějak takhle: 9
„Uhádnout mé jméno stačí, to je to, oč dnes tu kráčí.“ Pokud uhodneš, kdo ti dopis posílá, odpověz mu tímto textem: „Sem tam přemítám, myslím, že tvé jméno znám. Ty jsi napsal psaníčko, já dostanu vajíčko.“
„Ňam, ňam, do bříška, patří malá kobližka, dejte něco sladkého, nedočkáte se špatného.“ Tato část masopustní tradice je podobná české velikonoční pomlázce nebo americkému svátku Halloween, kdy také děti chodí koledovat od domu k domu. Ve skutečnosti dnes mnoho dánských dětí s oblibou slaví podzimní Halloween a chodí i o tomto svátku od domu k domu. Mohou aspoň využít svůj masopustní kostým. Přesto však sladká odměna chutná lépe o masopustu.
Když uhodneš, kdo ti dopis poslal, dluží ti pak odesílatel čokoládové vajíčko. Ale když se spleteš, musíš dát ty vajíčko jemu. O Velikonocích jsou vajíčka všude. Máme rádi speciální čokoládová velikonoční vajíčka, která bývají někdy velká a dutá, naplněná menšími vajíčky. Říká se, že kolem chodí velikonoční králík a schovává dětem vajíčka do křoví nebo za nábytek. Přesto my děti podezíráme rodiče, že s tím mají cosi společného. Ale na tom nezáleží, hledání velikonočních vajíček je vždycky ohromná zábava.
Velikonoce Velikonoce slavíme stejně jako ostatní křesťané. Je to svátek, a tak máme prázdniny. Lidé se setkávají s přáteli a s rodinou, aby si společně vychutnali velikonoční oběd. Jedním z našich velikonočních zvyků je posílat anonymní dopisy někomu, koho známe. Dopis je zároveň hádankou. Místo podpisu se napíše tolik teček, kolik písmen má jméno odesílatele, a adresát musí jeho jméno uhodnout:
Samozřejmě máme i jiné velikonoční zvyky. Zvláštní tradicí, která se praktikuje jen někde, je zdobení vařených vajec. 10
Všichni si pak vezmou své vejce a jdou na nějaký předem určený vršek. Odtud pak vejce kutálejí dolů. Čí vejce se dokutálí nejdál, ten vyhraje. Další tradice 23. června večer slavíme svatojánskou noc, čili Sankt Hans. Oslavy tohoto svátku se podobají Vánocům v tom, že jsou také kombinací staré pohanské a novější křesťanské tradice. Oslavujeme svatého Jana Křtitele, současně připadá na tenhle den letní slunovrat, tedy nejdelší den v roce. Lidé se setkávají u ohňů a zpívají. Na vrcholku hranice bývá často umístěn panák v podobě čarodějnice. Svatojánská noc znamená začátek léta a pak začínají i letní prázdniny, které v Dánsku trvají šest týdnů. V říjnu máme také týden volna. Neslavíme žádný náboženský svátek, máme prostě podzimní prázdniny. Za starých časů měl tento volný týden jiné jméno. Říkalo se mu „bramborové prázdniny“, protože venkovské děti dostávaly volno, aby mohly rodičům pomáhat se sklízením brambor. 11
Dánské Vánoce Několik dní před Vánoci chodíme do průvodu svaté Lucie. Tyto průvody organizují školy a školky. Tradice průvodů na svatou Lucii pochází ze Švédska a slaví se přitom nejen svátek svaté Lucie, ale i zimní slunovrat. Dalším prosincovým zvykem, který je pro dánské děti důležitý, je adventní kalendář. Pomocí kalendáře si odpočítáváme, kolik dnů ještě zbývá do Štědrého večera. Každý den až do 24. prosince najde každý v kalendáři drobný dárek. V neděli bývají dárky větší. Všechny dárky jsou umístěné přímo v kalendáři, a tak se musí člověk dokázat ovládnout, aby nešvindloval a nerozbalil všechny dárky najednou. Ten, kdo to udělá, je opravdu podvodník.
Štědrý večer Vánoce v Dánsku jsou stejně jako v mnoha jiných zemích zajímavou směsicí oslav. Slavíme narození Ježíšovo, ale protože nikdo přesně neví, kdy se Ježíš narodil, rozhodla se křesťanská církev v roce 354 slavit jeho narození v období kolem slunovratu, 25. prosince, tak aby oslavy připadly na pohanský svátek zimního slunovratu, který je 21. prosince. 21. prosinec je nejkratší den v roce, den, kdy se navrací světlo a dny se opět začínají prodlužovat. Z nějakých důvodů slavíme Vánoce už večer před samotným dnem vánočním, tedy 24. prosince. Tradiční oslava Vánoc o Štědrém večeru má ve většině dánských domovů stejný scénář. Shromáždí se co nejvíc blízkých příbuzných. Obvykle se hosté dostaví už v podvečer. Přinesou dárky a položí je pod vánoční stromeček.
Různé dánské televizní společnosti připravují pro vánoční odpočítávání zvláštní programy. Vysílají vlastní odpočítávací zábavní pořady. Většinou jde o vánoční příběh, který má 24 dílů, z nichž poslední připadá na Štědrý večer. Tyto pořady jsou nesmírně populární, a i když jsou určené hlavně pro děti, dívají se na ně rádi i dospělí.
Štědrovečerní večeře A když se všichni usadí ke stolu, začíná se podávat tradiční vánoční večeře. Před hlavním jídlem se může podávat malý předkrm, například ryba. Hlavní jídlo se vždycky skládá buď z vepřové pečeně, kachny nebo pečené husy. 12
Tradiční vánoční večeře se skládá z pečené kachny a/nebo vepřové pečeně s vařenými brambory, nakládaným červeným zelím a šťávou z masa. Jako dezert míváme „ris à l’amande“, něco jako rýžový pudink s vmíchanou šlehačkou a mandlemi.
V některých rodinách se podávají všechny tři druhy pečínky. K masu jíme vždycky brambory, nejen vařené, ale také oblíbené malé brambory na sladko. K tomu míváme nakládané červené zelí a spousty šťávy z masa. Dánská vánoční večeře je velmi tradiční a dezert, který následuje, není výjimkou. Říká se mu „ris à l’amande“ (čti rizalamand), a je to rýžová kaše smíchaná se šlehačkou, vanilkou, sekanými mandlemi a cukrem. Je to ve skutečnosti moc dobrý, ale docela těžký moučník, zvlášť když už je člověk nacpaný vepřovým a kachnou. Ale není možné ho odmítnout, musí se sníst. Dospělí totiž vždycky do hrnce s kaší schovají jednu celou mandli a ten, kdo ji najde, vyhraje drobnou cenu. Vánoční hostina může trvat několik hodin a my děti už pak často býváme netrpělivé. Bojíme se, že nedojde na nejdůležitější bod večera: na všechny dárky, které čekají pod stromečkem. Dobře však víme, že rodina musí nejdřív odejít od stolu a shromáždit se kolem vánočního stromečku, kde se zpívají koledy. Teprve pak se rozdělují dárky.
13
Co jíme Dánské děti se stravují povětšinou velmi dobře. Stejně jako v mnoha jiných zemích na světě jíme určité množství nezdravých jídel z rychlých občerstvení a sladkostí a příležitostně také pijeme hodně limonády. Jinak ale bývá naše jídlo většinou zdravé a výživné. Nejčastějí jíme tradiční dánská jídla a pak jídla nová, která jsme se naučili od cizích zemí. Náš jídelníček vypadá třeba takto: Snídaně: jogurt krajíc celozrnného chleba s marmeládou nebo se sýrem ovocný čaj mléko nebo džus Oběd: Když jsme ve škole, nosíme si oběd s sebou. V krabičce míváme většinou nějaký obložený chleba. Někdy jsou to prostě dva krajíce žitného chleba se salámem nebo s nějakým masem. Takovému obloženému chlebu říkáme „klapsammen“, což doslova znamená „sklapnutý“. Je to velice praktické, dá se to rychle sníst a přežije to bez problémů přepravu v krabičce. 14
Obvykle k tomu patří ještě kus okurky nebo mrkev nebo jablko či jiný druh ovoce. Když jsme doma, často obědváme s rodinou. V takovém případě je jídlo trochu bohatší. Málokdy však jíme k obědu teplé jídlo. Odpolední svačina: Když přijdeme ze školy domů, dostaneme většinou nějaké ovoce. Někdy se nám ale podaří přemluvit rodiče, aby nám dali kousek koláče nebo sklenici čokoládového mléka. Večeře: Večeře je pro nás nejdůležitějším jídlem dne a skoro vždycky jíme teplé jídlo. Míváme třeba pizzu nebo lasagne. Jako hlavní jídlo jíme také docela často domácí těstoviny. Klasickou večeří jsou dánské masové kuličky, vepřové kotlety a hovězí karbanátky. Jako příloha se podávají rýže nebo brambory. Jíme hodně rýže a spoustu brambor. Brambory míváme nejčastěji vařené. Skoro nikdy nejíme hranolky, s výjimkou dnů, kdy večeříme jinde než doma.
Je docela zvláštní, že jsme obklopeni mořem, máme spousty ryb, ale nejíme je moc často, tak nanejvýš jednou za týden. Jíme hodně salátů a také hodně druhů zeleniny. Běžně také nemíváme před večeří žádný předkrm. Jen když je nějaká slavnostní příležitost nebo když jíme v nějaké pěkné restauraci. Zato se ale často podává po hlavním jídle malý dezert. Může to být ovoce, malá porce zmrzliny nebo miska ovocného kompotu. Protože dánské rodiny cestují často do zahraničí, obsahuje dnes naše kuchyně čím dál tím víc mezinárodních chutí. Není neobvyklé, když se v dánské rodině jí thajské jídlo, mexická tortilla nebo pokrm z Blízkého východu. Tohle všechno nám chutná. A Dánové nejenom rádi jedí, ale i rádi vaří. Proslulá dánská jídla Některá dánská jídla jsou známá po celém světě. Platí to například pro sladké pečivo, kterému se říká prostě „dánské pečivo“. Mezi další dánská jídla, která jsou známá i jinde ve světě, patří mandlové tyčinky, pečená jablka „charlotte“ a teplá jídla jako husí nebo vepřová pečeně s jablky, sušenými švestkami, brambory na sladko, červeným zelím a šťávou z masa.
15
Královská rodina Dánská monarchie je nejstarší na světě. V dávných dobách byl král jediným vládcem, což znamenalo, že rozhodoval v podstatě o všem. Dneska už je to jinak, ale královská rodina je stále důležitým národním symbolem jednotnosti. Naši monarchii vede královna. Margrethe Alexandrine Thorhildur Ingrid se stala dánskou královnou v roce 1972. Královna Margrethe II. se narodila 16. dubna 1940 v paláci Amalienborg jako dcera krále Frederika IX., který zemřel roku 1972, a královny Ingrid. Mottem královny je „Pomoc boží, láska lidu, síla Dánska“. 10. června 1967 se tehdy ještě korunní princezna Margrethe vdala za francouzského hraběte rodu Laborde de Monpezat (čti labord d monpeza), jménem Henri Marie Jean André (čti anri mari žan andré), který sňatkem získal titul Jeho královská výsost, princ Henrik z Dánska. Královna Margrethe II. a princ Henrik mají dva syny. Jeho královská výsost korunní princ Frederik André Henrik Christian se narodil 26. května 1968 a Jeho královská výsost princ Joachim Holger Waldemar Christian se narodil 7. června 1969.
Dánský královský rod má stejně jako mnoho dalších evropských královských rodů trochu mezinárodní minulost. Po dlouhá léta existovala tradice, že si královské rody v Evropě „vyměňovaly“ prince a princezny, protože ten, kdo byl z královského rodu, si musel podle pravidel vzít opět někoho s královskou krví. Matkou naší současné královny Margrethe II. byla švédská princezna Ingrid. Manžel královny Margrethe II., princ Henrik, je francouzský hrabě, jedna mladší královnina sestra se vdala za německého šlechtice a druhá za řeckého krále. Dneska už si sice členové královské rodiny jiné šlechtice brát nemusejí, ale přesto bývají jejich partneři často ze zahraničí. Mladší z dánských princů, princ Joachim, si vzal Alexandru Manleyovou, dívku z Hongkongu. Dnes jsou rozvedení. 24. května 2008 se princ Joachim oženil s Marií Agathou Odile Cavallierovou z Francie, která se tímto sňatkem stala Její královskou výsostí princeznou Marií z Dánska, hraběnkou de Monpezat.
16
Mary se nenarodila v královské rodině. Její maminka a tatínek, Henrietta a John Donaldsonovi, bydleli v Tasmánii na jih od Austrálie. Tam Mary vyrůstala, chodila do školy a žila docela obyčejný život. Vůbec netušila, že si jednoho dne vezme za muže prince a bude žít v královském zámku na opačném konci zeměkoule. Ale přesně to se stalo. Frederik a Mary se poznali během letních olympijských her v Sydney, o tom si můžeš přečíst víc později, pokud tě to zajímá. Dnes spolu bydlí v paláci Amalienborg v centru Kodaně. Léta tráví na zámku Fredensborg na sever od Kodaně. 15. října 2005 porodila korunní princezna Mary zdravého syna, budoucího dědice trůnu, prince Christiana Valdemara Henriho Johna.
Z manželství s hraběnkou Alexandrou má princ Joachim dva syny: prince Nikolaie, který se narodil 28. srpna 1999, a prince Felixe, narozeného 22. června 2002. Starší syn královny Margrethe II. se jmenuje Frederik, a protože je korunním princem, zdění po ní i trůn. Víc o královské rodině si můžeš přečíst i anglicky na jejích internetových stránkách: www.kongehuset.dk. U
U
Korunní princ a korunní princezna Budoucí dánský král se bude jmenovat Frederik X., jeho manželka se jmenuje Mary a bude příští dánskou královnou. Dnes mají titul korunní princ Frederik a korunní princezna Mary z Dánska. Už od dětství princ Frederik věděl, že se jednou stane dánským králem. Frederik je následníkem trůnu, protože se narodil jako první syn tehdejší korunní princezně Margrethe, která je nyní dánskou královnou Margrethe II. 17
A 21. dubna 2007 se princi Christianovi narodila sestřička, princezna Isabella Henrietta Ingrid Margrethe. Více o rodině korunního prince si můžeš přečíst i anglicky na jejích internetových stránkách: www.kronprinsparret.dk. HTU
UTH
Čím je Dánsko známé Hans Christian Andersen Dánského pohádkáře Hanse Christiana Andersena znají po celé zeměkouli. Napsal spoustu pěkných pohádek, které četla nebo slyšela většina dětí i dospělých všude ve světě. Hans Christian Andersen se narodil v roce 1805 a dožil se 70 let. Během svého života stihl napsat asi 190 pohádek a příběhů. Mezi nejznámější patří Ošklivé kačátko, Císařovy nové šaty, Princezna na hrášku a Malá mořská víla. Ta sedí na malé skalce v kodaňském přístavu. Tedy vlastně její socha. Hans Christian Andersen psal ale i romány, cestopisy, básně a divadelní hry. Možná znáš rčení „cestovat znamená žít“ – i to je slavný Andersenův výrok. Jeho díla byla přeložena do 120 jazyků.
18
Tivoli Tivoli leží uprostřed Kodaně a je to jeden z nejstarších zábavních parků na světě. Najdeš tu spoustu různých atrakcí, kolotoče, střelnice, herny a také plno restaurací. Tivoli je hodně slavné a skoro každý turista, který přijede do Kodaně, ho chce navštívit. Jednou ho navštívil i Walt Disney a Tivoli se mu tak zalíbilo, že se rozhodl postavit si vlastní zábavní park. Výsledkem byl Disneyland, který možná znáš. Ale Tivoli není Disneyland, Tivoli je něco úplně jiného. Maersk Dánská společnost pro přepravu zboží v kontejnerech Maersk Sealand je jedním z největších přepravních podniků na světě. Její kontejnery dopravují zboží do všech koutů světa. Maersk Sealand je součástí koncernu A. P. Møller Group, který se kromě přepravy
Také umíme vyrábět docela dobré bonbony a žvýkačky.
zboží zabývá také hledáním a těžbou ropy a zemního plynu, stavbou lodí, leteckou dopravou, strojírenstvím, maloobchodem a počítačovými službami. Jeho ředitel Mærsk McKinney Møller je jedním z nejbohatších lidí v Dánsku.
Většina dětí na světě už určitě někdy držela v ruce kostku lega. Lego vyrábí hračky od roku 1932 a za více než 60 let prodeje této stavebnice překročil počet prodaných kostek 320 miliard. To odpovídá 52 kostkám lega na osobu, protože na světě žije šest miliard lidí.
Čím ještě se Dánsko může chlubit K věcem, díky nimž je Dánsko známé po celém světě, patří stavebnice Lego, slanina a mléčné výrobky jako třeba máslo Lurpak, dánské sýry a mléko. Angličané milují slaninu. V říjnu roku 1847 ji začali do Anglie dodávat právě Dánové. Dánská slanina se stala v Anglii tak populární, že stála na počátku největšího dánského vývozního úspěchu všech dob. Máslo Lurpak bylo zase prvním mléčným výrobkem, který se z Dánska vyvážel. Lurpak je jednou z nejznámějších značek másla na světě a prodává se ve více než 100 zemích.
V Dánsku máme také vynálezce a designéry. Někteří navrhli jedno z nejlepších hřišť na světě. Jiní zase přišli s chytrými vynálezy, které dokážou hráčům usnadnit třeba fotbalový trénink.
19
Slavní dánští architekti Možná znáš velkou budovu opery v australském městě Sydney, která je sestavená z bílých betonových mušlí, které se rozevírají směrem k přístavu jako napjaté plachty. Tuto budovu navrhl dánský architekt Jørn Utzon (čti jörn utson) v roce 1957. Opera v Sydney tohoto architekta proslavila a zajistila mu i další zakázky. Krátce nato navrhl Utzon budovu banky Melli v Teheránu a kuvajtský parlament. Johann Otto von Spreckelsen (čti fon sprekelsen) je další světově známý dánský architekt. Navrhl obří vítězný oblouk zvaný „La Grande arche“ (čti la grandarš) v supermoderní pařížské čtvrti La Défense (čti la defáns). Oblouk je 110 m vysoký a je postavený z betonu, mramoru a skla. Slavnostně byl otevřen v roce 1989. Máme také několik výjimečných bytových architektů a návrhářů nábytku. Někteří z nich navrhují i nábytek pro děti.
Křesla zvaná „Tlustá kočka“
20
Malé rodiny
Některá dánská manželství se nepovedou a každý rok se asi 13 500 párů rozvádí. A i když mají děti, mnoho rozvedených se znovu ožení nebo vdá, takže pak žijí v rodinách, kde jsou „moje“ děti, „tvoje“ děti a „naše“ děti. Každé třetí dánské dítě má rozvedené rodiče.
Dánské rodiny nebývají většinou moc velké. Většina rodičů má jedno nebo dvě děti. Samozřejmě některé rodiny mají i pět dětí a jiné žádné, ale průměrně připadá na jednu ženu 1,7 dítěte. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi se rodí stejný počet dětí na ženu v Dánsku a ve Francii, zatímco třeba španělské ženy mají průměrně jen 1,2 dítěte. Jinde ve světě existují rodiny, v nichž bydlí dospělí a děti společně s rodiči a prarodiči. V Dánsku se ale moc často nevidí, že by pod jednou střechou bydlelo společně víc generací.
V posledních 20 letech počet dětí s nevlastními nebo polovičními sourozenci vzrostl. Mít poloviční sourozence znamená, že má člověk stejnou maminku nebo tatínka jako jeho sestra či bratr. Nevlastní sourozenci nemají žádného rodiče společného – stali se sourozenci proto, že se maminka znovu vdala za něčího tatínka nebo se tatínek znovu oženil s něčí maminkou.
V Dánsku se ročně koná asi 35 500 svateb, ale často lidé volí možnost žít prostě spolu bez svatby, to platí hlavně o mladých lidech.
24 % dánských dětí ve věku do 17 let má polovičního bratra či sestru, a to je více než dvojnásobek počtu před 20 lety.
21
Vzdělání Dánské děti a dánská mládež tráví spoustu let ve školách. Malé dítě, které dnes začíná v jesličkách, stráví průměrně 16–17 let studiem, než získá závěrečné vysvědčení nebo diplom. Je to o pár let víc než ve většině evropských zemí.
Nazpaměť se učí jen velmi málo věcí, protože učitelé si myslí, že důležitější je naučit se jednat s druhými a dobře komunikovat. Ve většině škol mívají jen krátkou polední přestávku, takže si všichni s sebou nosí svačiny, které jedí jako studený oběd.
Děti začínají chodit do školky ve třech letech, a když jim je pět nebo šest, nastupují do opravdové školy.
Stejně jako v jiných zemích se i dánské děti musejí učit cizí jazyky. Prvním cizím jazykem, který se žáci ve škole učí, je angličtina. S angličtinou se začíná ve čtvrté třídě a pokračuje se minimálně do deváté třídy. Od sedmé třídy musejí školy nabízet i výuku němčiny, ale můžou dát žákům vybrat mezi němčinou a francouzštinou.
Dánské školy jsou zadarmo a všechny děti tam musejí chodit aspoň devět let. Víc než polovina se později rozhodne pro další vzdělávání formou sebevzdělávání, z těch, kteří pokračují ve studiu, si asi polovina volí vyučení v nějakém praktickém oboru, třeba kadeřník nebo automechanik, zatímco zbylá polovina jde na střední školu. Mnozí z nich se chtějí naučit ještě víc a studují pak na univerzitě. V dnešní době může člověk v Dánsku strávit na školách 20 let, pokud se rozhodne i pro univerzitní vzdělání. Učitelé mají zákonem zakázáno žáky tělesně trestat. Obecně je atmosféra ve škole velice uvolněná a neformální, žáci oslovují své učitele křestními jmény a žádní studenti v žádné škole nenosí uniformy. 22
Volný čas a sport Dánské děti mají celkem dost volného času. Ve škole tráví asi 5–6 hodin denně a obvykle nemusejí moc pracovat.
Dánské děti tráví rády volný čas aktivně. To neznamená, že netráví čas koukáním na televizi nebo zdřímnutím na pohovce. Obecně řečeno mají rády různé aktivity. Velice populární jsou počítačové hry. I ty internetové, protože většina dánských dětí má přístup na internet. Dánské děti také rády čtou. Díky systému knihoven, které jsou zdarma, si snadno můžou sehnat knížku, kterou právě chtějí. Docela často také chodí do skauta nebo do hudební školy.
Běžný den dánského školáka vypadá asi takhle: 8:00–13:00: výuka ve škole 13:00–16:00: družina. Většinou je to místo, kde si děti mohou bezpečně hrát pod dohledem učitelů nebo vychovatelů. Může to být ve škole nebo v nějaké jiné instituci. 16:00–18:00: doma. Úkoly, odpočinek, časná večeře (hlavní jídlo dne). 18:00–20:00: ven a tak podobně. Možná nějaký sport, třeba fotbalový trénink. Po 20:00: zpátky doma, další úkoly, něco k zakousnutí. Smlouvání s rodiči, kdy se musí do postele.
23
Hodně dánských dětí také sportuje. V posledních dvou letech dělá 89 % dětí ve věku od 7 do 15 let pravidelně nějaký sport. Nejpopulárnější je fotbal, plavání, nejrůznější cvičení venku i v tělocvičně, házená, badminton a kolečkové brusle. Dívky mají nejraději gymnastiku a na rozdíl od kluků si také oblíbily jízdu na koni. Stejný počet kluků a holek plave a stejný počet fandí kolečkovým bruslím. 72 % dětí ve věku od 7 do 15 let je členem nějakého sportovního oddílu. V Dánsku existuje tradice organizovaného sportu v oddílech a ve svazech a skoro každé město má sportovní svaz, který je otevřený dětem i dospělým.
Prázdniny v Dánsku Dánsko je přímo skvělá země pro prázdninové pobyty. Aspoň to si myslíme my Dánové. Můžeš tady dělat, cokoli chceš, tedy kromě horolezectví a sjezdového lyžování. Klima je celkem příjemné. Léta nejsou tak horká a zimy bývají jen výjimečně opravdu chladné.
Když máš štěstí, můžeš zahlédnout i vikinskou loď. Ale nelekej se, samozřejmě že to není pravá vikinská loď, jenom její model. Možná že její posádku tvoří potomci vikingů, aleurčitě budou úplně neškodní. Pokud máš raději poklidný výlet na kánoi na jednom z mnoha jezer nebo říček, jen směle do toho! Míst, kde se dá půjčit kánoe nebo veslice, je v Dánsku plno.
Pobřeží My Dánové jezdíme na prázdniny a na dovolenou často jen po Dánsku. Bezprostředně nás to láká k moři a k plážím, jako by to bylo řízeno nějakým přírodním zákonem. Dánské pobřeží měří 73 000 km a po celé zemi jsou nádherné pláže. Voda je čistá, jít si zaplavat můžeš dokonce i v centru Kodaně.
Cestování po celém Dánsku Po Dánsku se dá cestovat vlakem, autobusem nebo autem. Jestli chceš ale opravdu strávit prázdniny v dánském stylu, budeš potřebovat kolo. Po celé zemi jsou tisíce speciálních cyklostezek, po kterých se dá bezpečně jezdit. Jedním z mnoha míst je například ostrov Bornholm, který leží v Baltském moři.
Tisíce lidí s oblibou brázdí dánské vody na plachetnici či motorovém člunu. V létě sem připlouvají na svých lodích na návštěvu i cizinci z okolních zemí, vlastně z celé Evropy. Díky malým ostrůvkům, zálivům a fjordům je plavba v dánských vodách úžasným zážitkem. Na vodě ale nejsou k vidění jen samé moderní luxusní jachty. Ještě pořád můžeš potkat spoustu starých dřevěných plachetnic.
Další možností pro celou rodinu je vypůjčit si vůz tažený koňmi. Je to skoro jako cestování s karavanem, ale s tím rozdílem, že se auto nahradí párem koní. A je to mnohem zábavnější než jezdit autem, a navíc nepotřebuješ jako palivo benzín, stačí Ti mrkev. 24
Ubytování Najít ubytování je lehké. V Dánsku je spousta hotelů, penzionů, ubytoven a kempů, ve kterých se dá přespat. A také tu jsou hostely. Úroveň ubytování v nich je vysoká, hostely jsou skoro jako menší hotely. Mimochodem, hostely jsou vynikající zejména proto, že v nich můžeš potkat i jiné turisty svého věku.
Dánsko jako za starých časů můžeš navštívit ve Starém městě (Den gamle by) v Århusu (čti orhus) nebo ve skanzenu zvaném Frilandsmuseet (čti frilensmusee) na sever od Kodaně. Jestli tě ale zajímá život v opravdu staré době, jako je doba kamenná nebo bronzová nebo období vikingů, měl bys navštívit zážitkové centrum Lejre, které leží v blízkosti Roskilde. Tady můžeš život v dávné minulosti doslova ochutnat. Nejenže tu uvidíš, jak se kdysi žilo, ale můžeš si tehdejší život vychutnat všemi smysly a dokonce i ochutnat historické jídlo.
Staré věci nemusejí být nudné V určitou chvíli se tě budou rodiče snažit přesvědčit, že by bylo dobré navštívit nějaké muzeum. Nemrač se na ně a dej muzeu šanci. Dánsko je velice stará země a my se moc rádi staráme o své dědictví. Takže jestli do nějakého muzea půjdeš, budeš mít zaručený zajímavý zážitek. V některých krajích máme zachované celé vesnice ze starých časů. To znamená, že všechny stavby jsou původní. Opatrně, cihlu po cihle, byly rozebrány a přestěhovány z míst, kde původně stály, a pak znovu postaveny. Poskytují nám mimořádnou příležitost udělat si živý obrázek o tom, jak vypadal život v minulosti.
Výpravy za zábavou V různých krajích máme také zábavní parky. Nejslavnější je Tivoli, dále pak Dyrehavsbakken na sever od Kodaně a Legoland. To ale nejsou jediné atrakce, po celé zemi je spousta míst, kde si můžeš hrát a bavit se celé hodiny. Dospělé možná trochu unaví celý den strávený v zoo, v muzeu či v zábavním parku. Kdyby se ti něco takového stalo, stačí je vzít někam na pláž. To je vždycky povzbudí. 25
Chceš se dozvědět víc? Doufáme, že ti toho tahle brožura řekla o Dánsku docela dost. Na internetu ale najdeš ještě mnohem zajímavější informace. Obecné informace o Dánsku v zábavných videích a ještě něco navíc: www.kids.denmark.dk Natoč si vlastní fílm o Dánsku: www.considerdenmark.dk Jaké je Dánsko z pohledu turisty: www.visitdenmark.dk (http://www.visitdenmark.dk/uk/en-gb/menu/turist/turistforside.htm) U
U
Všechny tyto stránky jsou k dispozici zdarma.
26
Ministerstvo zahraničních věcí Dánska Asiatisk Plads 2, DK-1448 København K, Dánsko telefon: +45 33 92 00 00 fax: +45 32 54 05 33 e-mail:
[email protected] webové stránky: www.um.dk ISBN 978-87-7087-114-3 (tištěná verze) ISBN 978-87-7087-113-6 (elektronická verze) Autoři: Text: Lars Mathiasen, swift & gelinde Fotografie: Ole Akhøj, Alletiders Kogebog, Klaus Bentzen, Steen Brogaard, Colourbox, Ireneusz Cyranek, Steen Evald, Jon Fossa, Fritz Hansen A/S, Niclas Jessen, Kam & Co., Bob Krist, Dorthe Krogh, Kristian Krogh, Marianne Rasmussen, Cees van Roeden, RoomMate, John Sommer, Henrik Stenberg, VisitCopenhagen, VisitDenmark , Michael Damsgaard České vydání: květen 2009 27
