ÌT VÍCH V D O V U G O O DIAL H Í N T I T R A P I B LOVÁNÍ I S O P T K E J O PR
MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY – ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21 113 60 Praha 1
tel.: 222 324 985 fax: 224 109 374
www.kzps.cz
[email protected]
Projekt: POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVĚTVÍCH Cíl: Zvýšit adaptabilitu zaměstnanců a konkurenceschopnost podniků. Zmapovat a vyhodnotit sociální odlišnosti a potřeby jednotlivých hospodářských odvětví, porovnat podmínky a najít východiska pro další spolupráci sociálních partnerů.
Metoda: Workshopy a konference, na kterých budou prezentovány a konfrontovány výsledky dopadových studií. Informace budou dostupné účastníkům projektu i odborné veřejnosti (brožury, sborníky, publikace, webové prostředí).
Bipartitní platformy: Doprava Kultura Obchod Podpůrný modul Sociální služby Stavebnictví I Stavebnictví II Školství Textil, oděv Těžební průmysl Zemědělství Zdravotnictví
Partner projektu: Českomora Českomoravská konfederace odborových svazů
PØEDSTAVENÍ PROJEKTU
POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH Dovolujeme si Vám tímto pøedložit manuál, který byl vytvoøen v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích, OPLZZ/1.01/02.00013, jehož realizátorem je Konfederace zamìstnavatelských a podnikatelských svazù ÈR v partnerství s Èeskomoravskou konfederací odborových svazù.
Cílem projektu je: zvýšit adaptabilitu zamìstnancù a konkurenceschopnost podnikù na základì rozvoje odvìtvového sociálního (bipartitního) dialogu. Zmapovat a vyhodnotit sociální odlišnosti a potøeby jednotlivých hospodáøských odvìtví, porovnat podmínky a najít východiska pro další spolupráci sociálních partnerù.
Projekt Bipartitní dialog je zamìøen na posilování sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerù. Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR se na nìm také podílí.
BIPARTITNÍ PLATFORMA STAVEBNICTVÍ I. Tento manuál na téma Minimální mzdové tarify - zaøazování zamìstnancù v odvìtví stavebnictví vytvoøila v rámci projektu Bipartitní platforma Stavebnictví I. Sociálními partnery Bipartitní platformy Stavebnictví I. jsou: •
•
na stranì zamìstnavatelù: SVAZ PODNIKATELÙ VE STAVEBNICTVÍ V ÈR (SPS v ÈR) na stranì zamìstnancù: ODBOROVÝ SVAZ STAVBA ÈR (OS STAVBA ÈR)
V manuálu bychom Vás chtìli seznámit s výsledky sociálního dialogu v odvìtví stavebnictví a s postoji sociálních partnerù ke stavu a øešení situace k danému tématu.
REALIZAÈNÍ TÝM BIPARTITNÍ PLATFORMY STAVEBNICTVÍ I., který se podílel na øešení tématu a to v období od èervna 2010 do ledna 2013: Jana Chobotská zástupce hlavního manažera projektu
SPS V ÈR: JUDr. Pavel Novák Ing. Bohuslav Štancl, MBA Ing. Jiøí Skála Mgr. Tomáš Majtner, BBA, DiS.
OS STAVBA ÈR: JUDr. Lubomír Dlouhý Ing. Pavel Zítko Josef Vach
strana | 3
ÚVOD Problematika minimálních mezd bývá pravidelnì pøipomínána pøi kolektivním vyjednávání mezi SPS a OS Stavba. Od úrovnì minimálních mezd vyhlášené obecnì závazným právním pøedpisem (naø. vlády è. 567/2006 Sb.) se odvíjí minimální tarify v jednotlivých tarifních stupních. Málo se však zdùrazòuje podíl nadtarifních složek mzdy, které se do minimální mzdy podle vládního naøízení zapoèítávají, do tarifní soustavy však nikoliv. To v praxi znamená, že za skuteènou minimální mzdu v odvìtví až do nedávné doby pracoval naprosto zanedbatelný poèet zamìstnancù.
tímto smìrem. Pak ovšem je na místì zásadní otázka, pøed kterou podnikatelé stojí. Buï snížit mzdy tím, že se sníží nadtarifní složka mezd, nebo snižovat poèet zamìstnancù v pracovním pomìru. Za souèasné situace je proto nereálné usilovat pøi zachování zamìstnanosti o zvyšování mezd.
Musíme se však vrátit k souèasnému stavu krize ve stavebnictví. Firmy se snaží ušetøit v nákladech kde to jen jde. Mzdová složka nákladù firem je významná (nejde jen o nominální složku mzdy, ale o související odvody na pojistné). Je proto logické, že snižování nákladù jde
Vìøme, že situace se zlepší a vyjednávací pozice na stranì odborù i zamìstnavatelù bude opìt pøíznivìjší.
Minimální mzdové tarify pøedstavují ve své podstatì minimální hodnotu práce zamìstnancù podle zaøazení do pøíslušných tarifních stupòù na základì jejich kvalifikaèních pøedpokladù. Stát stanoví tyto tarify na základì naøízení vlády, v souèasné dobì jsou minimální mzdové tarify upraveny naø. è. 567/2006 Sb. o minimální mzdì, o nejnižších úrovních zaruèené mzdy, ve znìní pozdìjších pøedpisù. Je tøeba v této souvislosti zdùraznit, že je ostudou této a pøedcházející pravicové vládní koalice, že nedošlo za dobu 6 rokù tj. od 1. 1. 2007 ke zvýšení minimální mzdy v ÈR. I pøes opakovanou snahu odborù i jeden návrh MPSV neschválila vláda jakékoliv zvýšení minimální mzdy, která svou podstatou je absolutní minimální hodnotou práce zamìstnance bez ohledu na kvalifikaci zamìstnance a je jakousi køehkou „pojistkou“ mzdy u hranice chudoby.
nejproblematiètìjší z hlediska samotného procesu kolektivního vyjednávání. Zvláštì v období souèasné velmi tíživé situace ve stavebnictví je problematika odmìny za práci urèitou praktickou zkouškou obou sociálních partnerù z hlediska hodnoty bipartitního sociálního dialogu a snahy obou sociálních partnerù zachovat existující sociální smír.
Minimální mzdové tarify jsou pøedmìtem kolektivního vyjednávání v odvìtví v rámci Kolektivní smlouvy vyššího stupnì a v rámci podnikových kolektivních smluv. Jedná se o jedno z nejdùležitìjších smluvních ujednání v kolektivních smlouvách a také o mnohdy
Za Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR prezident Ing. Václav Matyáš
Mezi Odborovým svazem Stavba ÈR a Svazem podnikatelù ve stavebnictví v ÈR bude poèátkem roku 2013 probíhat kolektivní vyjednávání nové Kolektivní smlouvy vyššího stupnì na období od 1. 4. 2013 a souèástí KSVS jsou samozøejmì i minimální mzdové tarify a zaøazování zamìstnancù. V této vìci lze oèekávat výraznì odlišné postoje, pøíslušná èást KSVS se dosud uzavírala formou Dodatkù zpravidla na dobu 1 roku v rámci platnosti pøíslušné KSVS. V uplynulých letech se tato problematika dvakrát øešila za pomoci zprostøedkovatele. Je však jednoznaènì pozitivní skuteèností, že i pøes rozdílné postoje obou smluvních partnerù, bylo nakonec vždy pøijato oboustrannì pøijatelné kompromisní øešení, minimální mzdové tarify tak jsou v rámci odvìtví stavebnictví sjednány v rozsahu nad platnými vládními tarify vèetnì minimální mzdy, což alespoò v nezbytném rozsahu zajišĢuje solidní mzdový základ v odvìtví. Za Odborový svaz Stavba Èeské republiky pøedseda Stanislav Antoniv strana | 4
TÉMA:
MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY – ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ Jedná se o problematiku stanovení minimálních mzdových standardù ve vazbì na zaøazování zamìstnancù. V rámci sociálního dialogu a v návaznosti na kolektivní vyjednávání na vyšší úrovni bylo toto ošetøeno odkazem na „Katalog prací podle povolání a stupòù (REVA/OLIVA, 1996)“ popø. „Sborník pracovních èinností ve stavebnictví“ (MP ÈR, 1992). V praxi však èiní zaøazování zamìstnancù urèité problémy a výkladové nejasnosti. Minimální mzdové tarify a zaøazování zamìstnancù do pøíslušných tarifních stupòù je jednou ze zásadních oblastí v pracovnì právních vztazích a sociálního dialogu vùbec, která tvoøí vždy jednu z nejproblematiètìjších èástí pøi kolektivním vyjednávání na odvìtvové úrovni – Kolektivní smlouva vyššího stupnì, i na podnikové úrovni pøi sjednávání podnikových kolektivních smluv. Je celkem logické, že oba sociální partneøi mají na danou problematiku v konkrétní podobì ponìkud odlišný názor, nicménì cílem kolektivního vyjednávání je nalézt nakonec spoleèné kompromisní øešení pøijatelné pro obì smluvní strany. Minimální mzdové tarify pøedstavují minimální hodnotu práce zamìstnancù podle zaøazení do pøíslušných tarifních stupòù na základì jejich kvalifikaèních pøedpokladù. Minimální mzda je svou podstatou minimální hodnotou lidské práce v národním hospodáøství obecnì, bez ohledu na kvalifikaci. Ochrana minimálního ohodnocení práce zamìstnancù je tak dána dvìma instituty, minimální mzdou a zaruèenou mzdou. Právní úprava institutu minimální mzdy je dána ust. § 111 ZP, právní úprava minimálních mzdových tarifù ve znìní s úèinností od 1. 1. 2007, zaruèená mzda je upravena v § 112 ZP.
tarifù, protože OS Stavba ÈR vždy pøi kolektivním vyjednávání zdùrazòuje, že se nejedná o mzdu nominální, minimální mzdové tarify tvoøící cca 65 % mzdy a zamìstnavatel má vždy dostateènou reálnou možnost pøi tvorbì mezd zohlednit další podstatné skuteènosti a odmìòovat zamìstnance podle množství a kvality vykonané práce. Nejedná se tedy o plošné zvýšení mezd, které by pro zamìstnavatele znamenalo automaticky celkové navýšení mzdových nákladù, jak obvykle argumentují zamìstnavatelé (s výjimkou 1. stupnì tarifu, který pøedstavuje minimální mzdu v odvìtví stavebnictví). Zaèátkem roku 2011 pøedložil OS Stavba ÈR svému sociálnímu partnerovi SPS v ÈR návrh Dohody o minimálních mzdových tarifech mimo rámec kolektivního vyjednávání a tedy Kolektivní smlouvy vyššího stupnì, která by deklarovala urèitou metodiku v oblasti sjednávání minimálních mzdových tarifù tak, že pøi kolektivním vyjednávání KSVS a jejich dodatkù budou automaticky zvyšovány minimální mzdové tarify o výši predikovaného procenta inflace Èeskou národní bankou pro pøíští kalendáøní rok a pøedmìtem kolektivního vyjednávání bude pouze navýšení mzdových tarifù nad toto predikované procento. Smyslem tohoto návrhu bylo garantovat udržení reálné úrovnì mezd v odvìtví a kolektivní vyjednávání by se každoroènì vedlo pouze o pøípadném navýšení tarifù s ohledem na veškeré související skuteènosti. Byl by tak nespornì usnadnìn proces celého kolektivního vyjednávání v odvìtví stavebnictví, bez pøípadné ingerence zprostøedkovatele apod. SPS v ÈR tento návrh sociálního partnera odmítl.
Základním problémem mezi obìma smluvními stranami je samotné pojetí podstaty minimálních mzdových strana | 5
