MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

T VÍCH

ODVÌ V U G O L A I D ITNÍHO

IPART B Í N Á V O L I S PROJEKT PO

MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY – ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21 113 60 Praha 1

tel.: 222 324 985 fax: 224 109 374

www.kzps.cz [email protected]

Projekt: POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVĚTVÍCH Cíl: Zvýšit adaptabilitu zaměstnanců a konkurenceschopnost podniků. Zmapovat a vyhodnotit sociální odlišnosti a potřeby jednotlivých hospodářských odvětví, porovnat podmínky a najít východiska pro další spolupráci sociálních partnerů.

Metoda: Workshopy a konference, na kterých budou prezentovány a konfrontovány výsledky dopadových studií. Informace budou dostupné účastníkům projektu i odborné veřejnosti (brožury, sborníky, publikace, webové prostředí).

Bipartitní platformy: Doprava Kultura Obchod Podpůrný modul Sociální služby Stavebnictví I Stavebnictví II Školství Textil, oděv Těžební průmysl Zemědělství Zdravotnictví

Partner projektu: Českomora Českomoravská konfederace odborových svazů

PØEDSTAVENÍ PROJEKTU

POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH Dovolujeme si Vám tímto pøedložit manuál, který byl vytvoøen v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích, OPLZZ/1.01/02.00013, jehož realizátorem je Konfederace zamìstnavatelských a podnikatelských svazù ÈR v partnerství s Èeskomoravskou konfederací odborových svazù.

Cílem projektu je: zvýšit adaptabilitu zamìstnancù a konkurenceschopnost podnikù na základì rozvoje odvìtvového sociálního (bipartitního) dialogu. Zmapovat a vyhodnotit sociální odlišnosti a potøeby jednotlivých hospodáøských odvìtví, porovnat podmínky a najít východiska pro další spolupráci sociálních partnerù.

Projekt Bipartitní dialog je zamìøen na posilování sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerù. Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR se na nìm také podílí.

BIPARTITNÍ PLATFORMA STAVEBNICTVÍ I. Tento manuál na téma Minimální mzdové tarify - zaøazování zamìstnancù v odvìtví stavebnictví vytvoøila v rámci projektu Bipartitní platforma Stavebnictví I. Sociálními partnery Bipartitní platformy Stavebnictví I. jsou: •

•

na stranì zamìstnavatelù: SVAZ PODNIKATELÙ VE STAVEBNICTVÍ V ÈR (SPS v ÈR) na stranì zamìstnancù: ODBOROVÝ SVAZ STAVBA ÈR (OS STAVBA ÈR)

V manuálu bychom Vás chtìli seznámit s výsledky sociálního dialogu v odvìtví stavebnictví a s postoji sociálních partnerù ke stavu a øešení situace k danému tématu.

REALIZAÈNÍ TÝM BIPARTITNÍ PLATFORMY STAVEBNICTVÍ I., který se podílel na øešení tématu a to v období od èervna 2010 do ledna 2013: Jana Chobotská zástupce hlavního manažera projektu

SPS V ÈR:

JUDr. Pavel Novák Ing. Bohuslav Štancl, MBA Ing. Jiøí Skála Mgr. Tomáš Majtner, BBA, DiS.

OS STAVBA ÈR:

JUDr. Lubomír Dlouhý Ing. Pavel Zítko Josef Vach

strana | 3

ÚVOD Problematika minimálních mezd bývá pravidelnì pøipomínána pøi kolektivním vyjednávání mezi SPS a OS Stavba. Od úrovnì minimálních mezd vyhlášené obecnì závazným právním pøedpisem (naø. vlády è. 567/2006 Sb.) se odvíjí minimální tarify v jednotlivých tarifních stupních. Málo se však zdùrazòuje podíl nadtarifních složek mzdy, které se do minimální mzdy podle vládního naøízení zapoèítávají, do tarifní soustavy však nikoliv. To v praxi znamená, že za skuteènou minimální mzdu v odvìtví až do nedávné doby pracoval naprosto zanedbatelný poèet zamìstnancù.

tímto smìrem. Pak ovšem je na místì zásadní otázka, pøed kterou podnikatelé stojí. Buï snížit mzdy tím, že se sníží nadtarifní složka mezd, nebo snižovat poèet zamìstnancù v pracovním pomìru. Za souèasné situace je proto nereálné usilovat pøi zachování zamìstnanosti o zvyšování mezd.

Musíme se však vrátit k souèasnému stavu krize ve stavebnictví. Firmy se snaží ušetøit v nákladech kde to jen jde. Mzdová složka nákladù firem je významná (nejde jen o nominální složku mzdy, ale o související odvody na pojistné). Je proto logické, že snižování nákladù jde

Vìøme, že situace se zlepší a vyjednávací pozice na stranì odborù i zamìstnavatelù bude opìt pøíznivìjší.

Minimální mzdové tarify pøedstavují ve své podstatì minimální hodnotu práce zamìstnancù podle zaøazení do pøíslušných tarifních stupòù na základì jejich kvalifikaèních pøedpokladù. Stát stanoví tyto tarify na základì naøízení vlády, v souèasné dobì jsou minimální mzdové tarify upraveny naø. è. 567/2006 Sb. o minimální mzdì, o nejnižších úrovních zaruèené mzdy, ve znìní pozdìjších pøedpisù. Je tøeba v této souvislosti zdùraznit, že je ostudou této a pøedcházející pravicové vládní koalice, že nedošlo za dobu 6 rokù tj. od 1. 1. 2007 ke zvýšení minimální mzdy v ÈR. I pøes opakovanou snahu odborù i jeden návrh MPSV neschválila vláda jakékoliv zvýšení minimální mzdy, která svou podstatou je absolutní minimální hodnotou práce zamìstnance bez ohledu na kvalifikaci zamìstnance a je jakousi køehkou „pojistkou“ mzdy u hranice chudoby.

nejproblematiètìjší z hlediska samotného procesu kolektivního vyjednávání. Zvláštì v období souèasné velmi tíživé situace ve stavebnictví je problematika odmìny za práci urèitou praktickou zkouškou obou sociálních partnerù z hlediska hodnoty bipartitního sociálního dialogu a snahy obou sociálních partnerù zachovat existující sociální smír.

Minimální mzdové tarify jsou pøedmìtem kolektivního vyjednávání v odvìtví v rámci Kolektivní smlouvy vyššího stupnì a v rámci podnikových kolektivních smluv. Jedná se o jedno z nejdùležitìjších smluvních ujednání v kolektivních smlouvách a také o mnohdy

Za Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR prezident Ing. Václav Matyáš

Mezi Odborovým svazem Stavba ÈR a Svazem podnikatelù ve stavebnictví v ÈR bude poèátkem roku 2013 probíhat kolektivní vyjednávání nové Kolektivní smlouvy vyššího stupnì na období od 1. 4. 2013 a souèástí KSVS jsou samozøejmì i minimální mzdové tarify a zaøazování zamìstnancù. V této vìci lze oèekávat výraznì odlišné postoje, pøíslušná èást KSVS se dosud uzavírala formou Dodatkù zpravidla na dobu 1 roku v rámci platnosti pøíslušné KSVS. V uplynulých letech se tato problematika dvakrát øešila za pomoci zprostøedkovatele. Je však jednoznaènì pozitivní skuteèností, že i pøes rozdílné postoje obou smluvních partnerù, bylo nakonec vždy pøijato oboustrannì pøijatelné kompromisní øešení, minimální mzdové tarify tak jsou v rámci odvìtví stavebnictví sjednány v rozsahu nad platnými vládními tarify vèetnì minimální mzdy, což alespoò v nezbytném rozsahu zajišśuje solidní mzdový základ v odvìtví. Za Odborový svaz Stavba Èeské republiky pøedseda Stanislav Antoniv strana | 4

TÉMA:

MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY – ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ Jedná se o problematiku stanovení minimálních mzdových standardù ve vazbì na zaøazování zamìstnancù. V rámci sociálního dialogu a v návaznosti na kolektivní vyjednávání na vyšší úrovni bylo toto ošetøeno odkazem na „Katalog prací podle povolání a stupòù (REVA/OLIVA, 1996)“ popø. „Sborník pracovních èinností ve stavebnictví“ (MP ÈR, 1992). V praxi však èiní zaøazování zamìstnancù urèité problémy a výkladové nejasnosti. Minimální mzdové tarify a zaøazování zamìstnancù do pøíslušných tarifních stupòù je jednou ze zásadních oblastí v pracovnì právních vztazích a sociálního dialogu vùbec, která tvoøí vždy jednu z nejproblematiètìjších èástí pøi kolektivním vyjednávání na odvìtvové úrovni – Kolektivní smlouva vyššího stupnì, i na podnikové úrovni pøi sjednávání podnikových kolektivních smluv. Je celkem logické, že oba sociální partneøi mají na danou problematiku v konkrétní podobì ponìkud odlišný názor, nicménì cílem kolektivního vyjednávání je nalézt nakonec spoleèné kompromisní øešení pøijatelné pro obì smluvní strany. Minimální mzdové tarify pøedstavují minimální hodnotu práce zamìstnancù podle zaøazení do pøíslušných tarifních stupòù na základì jejich kvalifikaèních pøedpokladù. Minimální mzda je svou podstatou minimální hodnotou lidské práce v národním hospodáøství obecnì, bez ohledu na kvalifikaci. Ochrana minimálního ohodnocení práce zamìstnancù je tak dána dvìma instituty, minimální mzdou a zaruèenou mzdou. Právní úprava institutu minimální mzdy je dána ust. § 111 ZP, právní úprava minimálních mzdových tarifù ve znìní s úèinností od 1. 1. 2007, zaruèená mzda je upravena v § 112 ZP.

tarifù, protože OS Stavba ÈR vždy pøi kolektivním vyjednávání zdùrazòuje, že se nejedná o mzdu nominální, minimální mzdové tarify tvoøící cca 65 % mzdy a zamìstnavatel má vždy dostateènou reálnou možnost pøi tvorbì mezd zohlednit další podstatné skuteènosti a odmìòovat zamìstnance podle množství a kvality vykonané práce. Nejedná se tedy o plošné zvýšení mezd, které by pro zamìstnavatele znamenalo automaticky celkové navýšení mzdových nákladù, jak obvykle argumentují zamìstnavatelé (s výjimkou 1. stupnì tarifu, který pøedstavuje minimální mzdu v odvìtví stavebnictví). Zaèátkem roku 2011 pøedložil OS Stavba ÈR svému sociálnímu partnerovi SPS v ÈR návrh Dohody o minimálních mzdových tarifech mimo rámec kolektivního vyjednávání a tedy Kolektivní smlouvy vyššího stupnì, která by deklarovala urèitou metodiku v oblasti sjednávání minimálních mzdových tarifù tak, že pøi kolektivním vyjednávání KSVS a jejich dodatkù budou automaticky zvyšovány minimální mzdové tarify o výši predikovaného procenta inflace Èeskou národní bankou pro pøíští kalendáøní rok a pøedmìtem kolektivního vyjednávání bude pouze navýšení mzdových tarifù nad toto predikované procento. Smyslem tohoto návrhu bylo garantovat udržení reálné úrovnì mezd v odvìtví a kolektivní vyjednávání by se každoroènì vedlo pouze o pøípadném navýšení tarifù s ohledem na veškeré související skuteènosti. Byl by tak nespornì usnadnìn proces celého kolektivního vyjednávání v odvìtví stavebnictví, bez pøípadné ingerence zprostøedkovatele apod. SPS v ÈR tento návrh sociálního partnera odmítl.

Základním problémem mezi obìma smluvními stranami je samotné pojetí podstaty minimálních mzdových strana | 5

INFORMACE O VÝVOJI PROBLEMATIKY MINIMÁLNÍCH MEZD OD R. 2007 Na podzim roku 2011 se MPSV rozhodlo pøedložit vládì ke schválení, po pøedchozím pøipomínkovém øízení v obvyklém legislativním procesu, návrh zmìny naøízení vlády, kterým se mìní naøízení vlády è. 567/2006 Sb., o minimální mzdì, o nejnižších úrovních zaruèené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostøedí a o výši pøíplatku ke mzdì za práci ve ztíženém pracovním prostøedí, a to s pøedpokládanou úèinností od 1. 1. 2012. Sám pøedkladatel tímto pøipustil, že pokud nedošlo po dobu 5 let k valorizaci minimální mzdy s ohledem na inflaci a celkový výrazný rùst životních nákladù, bylo by potøebné danou situaci alespoò èásteènì napravit. Návrh pøedložilo MPSV ve dvou variantách: první bylo zvýšení základní sazby minimální mzdy a na ni navazujících nejnižších úrovních zaruèené mzdy o 400 Kè (na 8.400 Kè) a základní hodinové sazby o 1,90 Kè (na 50 Kè). Ve druhé variantì se navrhovalo zvýšení základní sazby minimální mìsíèní mzdy o 500 Kè (na 8.500 Kè) a základní hodinové sazby minimální mzdy o 2,50 Kè (na 50,60 Kè). Souèasnì se pøedpokládalo zrušení všech dalších (nižších) sazeb minimální mzdy a nejnižších úrovních zaruèené mzdy stanovených podle míry vlivù

omezujících pracovní uplatnìní zamìstnancù, tj. pro zamìstnance ve vìku 18 až 21 let v prvním pracovním pomìru po dobu 6 mìsícù ode dne vzniku pracovního pomìru, pro mladistvé zamìstnance a invalidní zamìstnance. V odùvodnìní se mimo jiné zmiòovalo, že návrh se pøedkládá „v návaznosti na vývoj ekonomiky, rùst mezd a spotøebitelských cen“. Navrhovaným zrušením dalších sazeb minimální mzdy a nejnižších úrovních zaruèené mzdy „má být upøednostnìn princip rovnosti v odmìòování všech skupin zamìstnancù v pracovnìprávních vztazích“. K pøedloženému návrhu se vyjádøila Èeskomoravská konfederace odborových svazù. Ve svém stanovisku navrhla zvýšit základní sazbu minimální mzdy a nejnižší úroveò zaruèené mzdy o 1.200 Kè (na 9.200 Kè) s tím, že navrhuje dále, aby v prùbìhu roku 2012 bylo ve smyslu závìrù z RHSD zahájeno jednání o další valorizaci minimální mzdy. V odùvodnìní ÈMKOS zejména poukázala na skuteènost, že se obèané (pøedevším ti s pøíjmem na úrovni minimální mzdy) museli vypoøádat se zvýšením DPH, škrty v sociálních systémech, se zavedením poplatkù ve zdravotnictví, zvýšením cen energií, zvýšením nájemného atd.

strana | 6

Je skuteèností, že po dobu 5 let nedošlo ke zvýšení minimální mzdy pøi jednoznaèném zvýšeném nárùstu životních nákladù a cena lidské práce je tak soustavnì podhodnocována. Zvýšením minimální mzdy by mìla být reflektována jak sociálnì ochranná, tak ekonomická a motivaèní funkce minimální mzdy. Zvýšení navrhované MPSV zcela ignorovalo filosofii minimální mzdy obsažené v Evropské sociální chartì, která vyžaduje, aby hodnota minimální mzdy dosahovala cca 68 % úrovnì prùmìrné mzdy v národním hospodáøství. Pøitom v ÈR napø. již v roce 2010 èinila výše minimální mzdy pouze 33,5 % prùmìrné mzdy. Jinak se totiž ochrana zamìstnancù pøed hmotnou nouzí pøenáší na stát, tzn. na všechny daòové poplatníky a minimální mzda, která má chránit zamìstnance pøed hmotnou nouzí, ztrácí své poslání. Výše minimální mzdy by proto mìla být taková, aby byla pøedevším zajištìna sociálnì-ekonomická motivace obèanù s nižší kvalifikací opatøovat si prostøedky k obživì prioritnì cestou pracovních pøíjmù. Tímto by se evidentnì snížily mandatorní výdaje státu zpùsobem nanejvýš sociálnì žádoucím.

Je paradoxem, nicménì vyjadøujícím asociální charakter politiky této vlády, že pøedložený návrh MPSV odmítla, samozøejmì ke stanovisku ÈMKOS, vyjádøené i na jednání RHSD se také nepøihlédlo a dosud je po dobu 6 let stávající minimální mzda vyjadøující minimální hodnotu lidské práce v ÈR ve výši 8.000 Kè mìsíènì. Ke zmìnì došlo alespoò v tom, že naøízením vlády è. 246/2012 Sb. došlo s úèinností k 1. 1. 2013 ke zrušení všech dalších sazeb minimální mzdy u vymezených okruhù zamìstnancù. Podnikatelská sféra však pøipomíná, že otázku minimálních mezd a mzdového vývoje obecnì nelze oddìlovat od souèasných ekonomických pomìrù v národním hospodáøství a to vèetnì nutných úspor nákladù ve státní sféøe. Lze souhlasit s tím, že hospodáøská politika vlády postihuje podnikatele i zamìstnance spoleènì a zejména odvìtví stavebnictví se nachází v kritické situaci, která se neustále zhoršuje bez výhledu na zlepšení v horizontu nejbližších 2 let. strana | 7

Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH:

FAKTOGRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMÙ (TÉMAT) NEZPOCHYBNITELNÝMI DATY: Dopadová studie Pozn.: Dopadovou studii najdete v pøíloze tohoto manuálu. Pro vytvoøení a získání objektivních dat/faktù byla v rámci tohoto tématu v bøeznu 2011 zpracována dopadová studie, která mapovala dané téma. Cílem dopadové studie nebyla analýza obecného problému, nýbrž analýza „dopadu“ (potøebnosti) odvìtví stavebnictví. Zadání Dopadové studie na téma MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY – ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ: • minimální mzdové tarify pro odvìtví stavebnictví • zaøazování zamìstnancù (napø. do skupin podle rizikovosti práce) • vyhledávání zdrojù rizik na pracovišti, hodnocení rizik a pøijímání opatøení k ochranì zamìstnancù atd. • ekonomická kvantifikace problému • dùvody neúspìšnosti dosud vykonaných pokusù a jejich pøíèin • popis praxe jiných zemí EU • návrhy alternativních øešení problému. Tato dopadová studie sloužila jako odrazový mùstek pro další jednání – dialog. Na workshopech byla dopadová studie prezentována a konfrontována, což ústilo v hledání øešení problémù odvìtví stavebnictví na dané téma, které by vyhovovalo jak sociálnímu partnerovi na stranì zamìstnavatelù, tak sociálnímu partnerovi na stranì zamìstnancù.

strana | 8

Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH:

WORKSHOPY / Nalezení vhodných øešení odvìtvových problémù V rámci realizace projektu se v období duben 2011 až øíjen 2012 konalo na dané téma 7 samostatných workshopù expertního týmu Svazu podnikatelù ve stavebnictví v ÈR a 7 samostatných workshopù expertního týmu OS Stavba ÈR. Dále pak bylo realizováno 10 Spoleèných workshopù expertních týmù Bipartitní platforma Stavebnictví I. Samostatné i spoleèné workshopy byly poøádány v rùzných krajících ÈR. Na samostatných workshopech obou sociálních partnerù se projednávaly názory strany zamìstnavatelù a zvlášś strany zamìstnancù. Na spoleèných workshopech se pak hledala další možná øešení Minimálních mzdových tarifù – zaøazování zamìstnancù v odvìtví stavebnictví, které by vyhovovalo obìma stranám. V celkové uvolnìnosti legislativního prostøedí po roce 2006 nehrají minimální mzdové tarify v prostøedí mzdové problematiky klíèovou roli. Proto také toto téma nepatøilo v bipartitním dialogu k nejsledovanìjším. Celá øada firem, zejména menších, øeší mzdový dialog bez ohledu na tarify. Tato oblast, zejména v návaznosti na souèasnou krizi patøí k tìm, ve které bude nutné po nastoupení nové vlády celou øadu problémù vyjasnit. Kritika na èinnost vlády a zejména rezort práce a sociálních vìcí byla prùvodním jevem diskusí na workshopech. Vzhledem k tomu, že se jich zúèastnilo mnoho odborníkù na tuto oblast, zaznìly i konkrétní námìty na další postup. Bylo pozoruhodné, že stanoviska odborù i zamìstnavatelù byla v celé øadì klíèových oblastí shodná. Celému procesu však chybí konstruktivní pøístup státní správy. Nejde jen o rezort práce a sociálních vìcí, ale i o prùmysl a obchod, školství apod. V rámci této problematiky byla rovnìž podrobnì diskutována otázka „švarcsystému“, jeho kontrol a možností. Zde se prosadil názor, že cesta ze souèasné problematiky vede pøes sjednocení daòové a poplatkové zátìže OSVÈ a zamìstnancù, které by nejen posílilo státní rozpoèet, ale vneslo by i jeden z pøedpokladù snížení podílu šedé a èerné ekonomiky. Zmiòována byla rovnìž potøeba registraèních pokladen, dùsledných kontrol dodržování bezpeènosti strana | 9

práce na stavbách (bezpeènost nìco stojí), zejména s ohledem na souèasné znìní zákona o veøejné zakázce, které preferuje institut „nejnižší ceny“. Ukázalo se, že mzdové tarify jsou jenom souèástí celého systému nákladových a finanèních tokù a že cesta nevede pøes náhodná dílèí opatøení.

zamìstnanost. Na workshopech bylo v diskusích zdùraznìno, že nejlepším prostøedkem udržení dlouhodobé konkurenceschopnosti odvìtví je zachování resp. rozvíjení sociálního dialogu na obou úrovních – odvìtvové i podnikové a zachování sociálního smíru.

Velmi cenné pro diskusi byly poznatky ze zahranièí, získané v rámci BI-DI. Ukazuje se, že celou øadu opatøení není nutné za pomoci rùzných poradenských firem vymýšlet, že ve vìtšinì pøípadù staèilo je pøeložit do èeštiny. Ke stejnému postupu v problematice mzdových tarifù v Èeské republice vybízela i øada diskutujících na workshopech.

ZÁVÌRY WORKSHOPÙ: • • •

Oba sociální partneøi, zamìstnavatelé i odbory, konstatovali v rámci probíhajících workshopù objektivní problémy v odvìtví v dùsledku probíhající hospodáøské krize naprostou absenci vládní hospodáøské politiky a evidentní dùsledky výrazného propadu odvìtví na

•

zaznìlo, že minimální mzdové tarify jsou uplatòovány v drtivé vìtšinì firem sjednání výše mzdy v jednotlivých tarifních tøídách bývá nejdùležitìjším bodem kolektivního vyjednávání zaøazování zamìstnancù je èasto v praxi málo transparentní úroveò minimálních mzdových tarifù, resp. výše mzdy, je s ohledem na celkovou mzdu nedostateèná

strana | 10

• •

• •

• •

v praxi èasto problémy se správným zaøazením zamìstnance – poukaz na zastaralost a neaktuálnost katalogu REVA–OLIVA využitelnost institutu minimálních mzdových tarifù pro zaøazování zamìstnancù je nìkdy v praxi diskutabilní (nedostateèná možnost kontroly ze strany státu) požadavek na zavedení profesních tarifù – viz uvádìné pøíklady ze zahranièí napø. SRN a Rakousko nastolena otázka zavedení automatické valorizace minimálních mzdových tarifù ve vazbì na rùst spotøebitelských cen jako reakce k udržení reálné hodnoty tìchto minimálních tarifù zmínìna i dlouhodobá stagnace ve vývoji minimální mzdy a s tím spojené stagnace vládních minimálních mzdových tarifù minimální mzdové tarify jsou výraznì nižší, stejnì jako úroveò mezd, ve srovnání s prùmìrem zemí EU, èímž dochází k trvalému podhodnocování lidské práce

•

• •

minimální mzdové tarify by mìly být v takové výši, aby zajistily lidsky dùstojnou úroveò minimálního odmìòování za vykonanou práci, což je ve svém dùsledku pøínosem i pro stát z hlediska zákonných odvodù daní a pojistného upozornìní na postupný pokles pomìru tarif a nadtarifní èást mzdy (smìrem od 70 % tvoøí tarif – 30 % nadtarifní èást, k 60 % – 40 %) velmi èasté kumulování profesí s cílem možnosti bezkonfliktního pøeøazování na hùøe placenou pozici (tzv. univerzální zamìstnanec)

strana | 11

• • •

• • •

snaha zamìstnavatelù o zjednodušení celého procesu odmìòování, resp. k nezávaznosti jakéhokoliv rozhodnutí – rozhodování dle „oblièeje“ menší firmy se snaží mzdové systémy zjednodušovat a minimální mzdové tarify používají spíše jako urèitou „zástìrku“ zaøazování zamìstnancù ve vztahu k minimálním mzdovým nárokùm je složitou otázkou a povìdomí jak øadových zamìstnancù, tak i zástupcù zamìstnancù není na odpovídající úrovni minimální mzdové tarify v dùsledku krize v odvìtví v posledních letech rostou ménì než spotøebitelské ceny a jejich reálná hodnota klesá mzdové systémy používané v jednotlivých firmách jsou zbyteènì složité nìkteøí z diskutujících (zástupci v Evropských radách zamìstnancù) uvedli pøíklady a zkušeností ze zahranièí, kde jsou mzdové systémy jasnìjší a prùhlednìjší

•

•

zaznìl námìt na vytvoøení vlastního odvìtvového pracovního katalogu, který by byl závaznou pøílohou Kolektivní smlouvy vyššího stupnì, pøièemž zaznìl námìt na využití katalogu REVA–OLIVA jako základ pro vlastní odvìtvový katalog prací, neboś podobným zpùsobem postupuje vìtšina významnìjších zamìstnavatelù v odvìtví že institut minimálních mzdových tarifù je v praxi hojnì využíván a ve vìtšinì pøípadù jsou minima daná Kolektivní smlouvou vyššího stupnì dodržována.

strana | 12

DOPORUÈENÍ: • •

• • • •

zlepšení informovanosti zástupcù zamìstnancù ze strany odborového svazu o problémech zaøazování zamìstnancù (pøíklady špatné i dobré praxe) lépe zviditelòovat tzv. „pøíklady dobré praxe“, kdy zamìstnavatelé vytvoøili transparentní modely mzdových systémù s jasnými pravidly pro zaøazování dùslednìji prosazovat zvýšení minimálních mzdových tarifù – provázání na rùst prùmìrných mezd iniciovat aktualizaci katalogu pro zaøazování zamìstnancù (napø. REVA–OLIVA) iniciovat v rámci spolupráce s pøíslušnými orgány inspekce práce dùslednìjší kontrolu v oblasti zaøazování zamìstnancù v odvìtví stavebnictví nebát se upozornit na pøípady obcházení pøedpisù v této oblasti (napø. Kolektivní smlouva vyššího stupnì)

•

• • • • •

v rámci spoleèného jednání mezi Odborovým svazem Stavba ÈR a Svazem podnikatelù ve stavebnictví v ÈR opìt nastolit otázku zavedení profesních tarifù v odvìtví stavebnictví iniciovat uzavøení „Dohody“ sociálních partnerù na automatické valorizaci minimálních tarifù lobovat za legislativní zmìny v oblasti minimální mzdy a minimálních mzdových tarifù (zohlednìní rùstu životních nákladù) zlepšit informaèní tok smìrem k zamìstnancùm v otázce úrovnì odmìòování v zemích EU, zejména ve vazbì na produktivitu práce na základì informaèní kampanì podporovat prosazení výraznìjšího rùstu mezd (zejména v období konjunktury) katalogy prací, resp. pracovních èinností souèástí kolektivních smluv – pøíloha PKS

strana | 13

• • • •

• •

•

pøi snaze zamìstnavatele o kumulaci pracovních pozicí pevnì zagarantovat mzdové ohodnocení více diskutovat o vazbì minimálních mzdových tarifù na skuteènì vyplácenou mzdu iniciovat zahájení jednání sociálních partnerù na téma reálná hodnota minimálních mzdových tarifù a její udržování v rámci jednání mezi sociálními partnery diskutovat na téma zaøazování zamìstnancù, katalogy pracovních èinností – srozumitelnost, jednoduchost a transparentnost za pomocí využití informací a zkušeností ze zahranièí vést jednání s cílem zjednodušení mzdových systémù v odvìtví stavebnictví informace o pøíkladech ze zahranièí podrobnìji diskutovat na jednáních obou sociálních partnerù a hledat vhodná øešení pro zaøazování zamìstnancù v odvìtví stavebnictví v rámci odvìtvového bipartitního dialogu iniciovat vytvoøení pracovní skupiny pro aktualizaci katalogu

•

•

REVA–OLIVA nebo vytvoøení nového odvìtvového katalogu prací pøed zahájením prací souvisejících s vytvoøením vlastního katalogu prací dùkladnì zanalyzovat jak tuto problematiku øeší v zahranièí a zda by nebylo možné aplikovat jejich zkušenosti na naše podmínky u zamìstnavatelù, kde není dostateènì øešeno zaøazování zamìstnancù, iniciovat vytvoøení vlastního katalogu prací, pøièemž lze využít takzvaných pøíkladù dobré praxe (není tøeba vymýšlet vymyšlené).

strana | 14

Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH:

ZAHRANIÈNÍ KONZULTACE / Nalezení vhodných øešení odvìtvových problémù Na téma minimální mzdové tarify probìhla zahranièní konzultace ve Švédsku u partnera Halmstad University. V úvodu jednání zástupci z ÈR seznámili švédské kolegy s projednávanou problematikou v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích, èili minimální mzdové tarify a zaøazování zamìstnancù v odvìtví stavebnictví. Byla podána informace a zmínìny zkušenosti z Èeské republiky, vèetnì prezentace – obsáhlé informace o systémech odmìòování a zaøazování zamìstnancù v odvìtví stavebnictví. Na to probìhlo obšírné seznámení a výmìna zkušeností.

Za Bipartitní platformu Stavebnictví I. se tohoto jednání úèastnili tito èlenové realizaèního týmu: Mgr. Tomáš Majtner, BBA, DiS., Ing. Jiøí Skála, Josef Vach a Ing. Pavel Zítko. Jednání se kromì zástupcù partnera – Halmstad University úèastnily také tyto organizace: Sveriges Byggindustrier, Byggnads Södra Skåne.

strana | 15

Z této výmìny zkušeností mimo jiné vyplynulo následující: • ve Švédsku nemají legislativnì zakotvenou minimální mzdu, probíhají vìcné diskuse nad jejím zavedením • v odvìtví stavebnictví jsou uplatòovány rùzné mzdové systémy – napøíklad tzv. akordová mzda • mzdové úrovnì se liší dle pododvìtví – napø. beton, døevo, zemní práce atd. • 100 % základní mzdy pobírají zamìstnanci s pøíslušným vzdìláním, pøípadnì majitelé certifikátu pro pøíslušnou profesy (133 Sk/h) • 88 % ze základní mzdy pobírají zamìstnanci bez certifikátu, kteøí mají minimálnì 1 rok praxe v pøíslušné profesy ve Švédsku • 70 % ze základní mzdy pobírají ostatní zamìstnanci • další bonusy – prémie, odmìny lze získat pøi splnìní dalších podmínek: napø. zkrácení délky stavby, vazba na hospodáøský výsledek stavby, apod. (30–35 Sk/h) • smlouvy se zahranièními firmami pùsobícími na území Švédska garantují minimální mzdové a pracovní podmínky zamìstnancù uzavírají švédské odbory (Byggnads Södra Skåne) • souèasná celková nezamìstnanost ve Švédsku èiní 7,5 %, stavebnictví 3–4 %. K celému tomuto tématu probìhla rozsáhlá diskuse a výmìna zkušeností obou stran. Na závìr jednání byly pøedány obìma stranami aktuální kolektivní smlouvy pro dané odvìtví s obsáhlým komentáøem.

strana | 16

VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ k souèasnému stavu MINIMÁLNÍCH MZDOVÝCH TARIFÙ – ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ Za SPS v ÈR Mezi sociálními partnery není zásadního rozdílu v názorech na pøíèiny souèasné situace ve stavebnictví, která determinuje mzdový vývoj, který se v oèekávání podnikatelské sféry a zamìstnancù významnì liší. Je pochopitelné, že tak jak na zamìstnance a obecnì na veøejnost doléhá zvyšování životních nákladù (pøièemž náklady spojené s bydlením v širším smyslu jsou nesrovnatelné s dopady jednoprocentního zvýšení DPH), rostou i tlaky na zvyšování mezd. To, že podnikatelé brání zvyšování mezd není projevem jejich zlé vùle, ale nutností. Mzdovou politiku je proto nutné posuzovat z hlediska komplexního pohledu na zamìstnanost. Základní dilema podnikatelù snižovat mzdy nebo propouštìt by mìl reflektovat stát pøi vytváøení podmínek pro rozšiøování pracovních pøíležitostí a zlepšování funkce podnikatelského prostøedí. Zamìstnanci, které podnikatelská sféra nemùže „uživit“ a kteøí plní úøadovny Úøadù práce mají významný dopad do nákladù státu v sociální oblasti. Máme obavu, že kompetentní státní orgány nemají bilanci finanèního salda nákladù na vytváøení lepších podmínek zamìstnanosti na stranì jedné a nákladù sociálních systémù v péèi o nezamìstnané a o osoby, které se bez vlastního zavinìní dostali do sociálnì obtížné situace na stranì druhé. Podnikatelská sféra proto musí vycházet v souèasné dobì ze situace jaká je. Není prostor pro zvyšování mezd pøi zachování souèasného stupnì zamìstnanosti. Propouštìní zamìstnancù však mùže ohrozit životaschopnost firem a zejména zachování základní struktury kmenového personálu nutného pro obnovení intenzivní èinnosti v období, kdy krizová situace (doufejme, že v dohledné dobì) pomine.

strana | 17

Myslíme, že v této souvislosti je na místì se vrátit k otázkám projednávaným pøi jednotlivých workshopech – k problematice švarcsystému. Ponecháme-li stranou mlhavé náznaky øešení prezentované premiérem, je jasné, že pøi potøebné obezøetnosti jde o formu jak snížit náklady podnikatelù a pøitom zachovat pracovní pøíležitosti pro kvalifikované pracovníky. Je celkem jasné, proè tomu tak je. Zamìstnavatelé formálním propuštìním zamìstnancù výraznì sníží své náklady a jednotlivým pracovníkùm (podnikatelùm OSVÈ) se výdìlkové podmínky zlepší, protože nastavením nákladových paušálù sníží své daòové povinnosti i celkový objem hrazeného pojistného, objektivnì øeèeno opìt ke škodì státního rozpoètu. Z pohledu na globální problémy odvìtví stavebnictví je otázka zaøazování zamìstnancù do tarifních stupòù marginální problém. Jsme toho názoru, že v rámci disponibilního objemu mzdových prostøedkù musí být zachována jednotlivým firmám plná autonomie pøi vytváøení tarifních stupnic v rámci limitù daných Kolektivní smlouvou vyššího stupnì, stanovování kvalifikaèních pøedpokladù zamìstnancù v urèitých profesích a oceòování jednotlivých profesí podle souèasné situace na trhu práce. Nejde o „nespravedlnost v odmìòování“, ale o logický postup zohledòující potøeby konkrétních firem podle konkrétních výrobních programù. Je náplní kontrolní èinnosti odborù na podnikové úrovni, pro kterou zákoník práce vytváøí dostateèný prostor, aby byly vylouèeny excesy diskriminace jednotlivých profesí a jednotlivých konkrétních zamìstnancù. Debaty na téma vhodnosti èi nevhodnosti používání archaického systému REVA–OLIVA, èi jiných rádoby obecných odvìtvovì platných systémù, ponechme sociálním parterùm na nižších stupních øízení. Pøi kolektivním vyjednávání mezi sociálními partnery, pøi uzavírání Kolektivních smluv vyššího stupnì a jejich dodatkù by tyto otázky nemìly být vùbec pøedmìtem jednání. strana | 18

VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ k souèasnému stavu MINIMÁLNÍCH MZDOVÝCH TARIFÙ – ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ Za OS Stavba ÈR Otázka minimálních mzdových tarifù, která úzce souvisí se zaøazováním zamìstnancù, je bezesporu nejožehavìjším tématem souèasného sociálního dialogu. Je zcela logické, že názory na to, jakým smìrem se má vývoj ubírat, jsou pro oba sociální partnery mírnì øeèeno rozdílné. Odbory, jako zástupci zamìstnancù by rádi, kdyby rùst minimálních mzdových tarifù byl nejen odpovídající rùstu spotøebitelských cen, ale v dostateèné míøe ho i pøevyšoval. Nemálo zamìstnancù si totiž myslí, že výše minimálních mzdových tarifù

v porovnání s celkovou výší mzdy je nedostateèná. Dle tìchto názorù by se mìl tento pomìr od stávajícího cca 65 % podílu tarifu na celkové mzdì postupnì zvyšovat a pøiblížit se k v západním svìtì bìžnému 90 % podílu. Oproti tomu zástupci zamìstnavatelù se domnívají, že úroveò minimálních mzdových tarifù je dostateèná, dokonce je nemálo tìch, kteøí jsou pøesvìdèeni, že v dobì, kdy stavebnictví prožívá velmi tìžké období, by tento podíl mohl i mírnì klesnout.

MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY KSVS – VÝVOJ 74 %

74 %

72 %

70 %

68 %

67 %

67 %

67 %

Pomìr (%)

60 43 %

45 %

42 %

40 %

39 %

39 %

39 %

39 %

30

0

2005

2006

2007

2008

Pomìr prùmìrný tarif/prùmìrná mzda

2009

2010

2011

2012

Pomìr minimální tarif/prùmìrná mzda

strana | 19

MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY, SPOTØEBITELSKÉ CENY, PRÙMÌRNÁ MZDA 9,9 %

10 8

7,4 % 6,7 %

Zmìna (%)

6,3 %

6

5,4 %

5,2 %

4

3,6 % 3,3 % 2,5 %

2

6,3 % 6,2 %

3,3 %

2,8 % 2,3 %

1,9 %

1,9 %

1,5 % 1,0 %

0

0,8 %

1,5 %

1,9 % 1,9 % 1,2 %

0,0 %

2005

2006

Rùst indexu spotøebitelských cen

2007

2008

2009

Rùst prùmìrného minimálního mzdového tarifu

Minimální mzdové tarify totiž tvoøí velmi významnou èást zaruèené mzdy, resp. nepodkroèitelné minimum, a tudíž i v pøípadì potíží se zakázkou, èi s jejím financováním, je nezbytné tyto hodnoty dodržet. S tím však velmi souvisí otázka zaøazování zamìstnancù. Zde se urèitým „èerveným hadrem“ stává i už znaènì „vousatý“ katalog prací REVA–OLIVA, jehož vydání se datuje rokem 1996 a pøes jeho nespornou komplexnost se v urèitých ohledech, zejména pak v souvislosti s vývojem nových technologií a pracovních postupù, stává neaktuálním. Velmi dùležitým mezníkem pro oblast zaøazování zamìstnancù se stal rok 2007, resp. vydání nového ZP a s tím související zmìna, kdy místo 12. tarifních stupòù vzniklo 8. skupin prací. Pro oblast stavebnictví se však sociální partneøi rozhodli v kolektivní smlouvì vyššího stupnì ponechat zabìhnutý systém dvanácti tarifních stupòù vèetnì doporuèení využívat i nadále katalog prací REVA–OLIVA pro zaøazování zamìstnancù. Je zcela logické, že po této razantní

2010

2011

2012

Rùst prùmìrné mzdy ve stavebnictví

zmìnì nelze oèekávat od odborníkù snahu o provedení revize, resp. aktualizace tohoto velmi rozsáhlého dokumentu. Mimochodem tento katalog obsahuje více než tisíc stran a témìø 900 povolání. Pokud se pak podíváme do ostatních KSVS, zjistíme, že dvanácti stupòový systém je zde i nadále pomìrnì bìžný. Nelze však pøedpokládat, že revize celého katalogu je možná. Zde je tah na nás, na sociálních partnerech, aby se v rámci své èinnosti pokusili pro své konkrétní odvìtví uèinit revizi tohoto katalogu. Nebyla by to práce nijak jednoduchá, ale ani neproveditelná. Podíváme-li se na vývoj minimálních mzdových tarifù v uplynulých dvou letech, èili po dobu platnosti stávající KSVS, pak je zøejmé, že rùst minimálních mzdových tarifù je nedostateèný a dokonce zaostává za rùstem spotøebitelských cen a reálná hodnota minimálních mzdových tarifù pozvolna klesá.

strana | 20

Spoleèné VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ k možnosti dalšího øešení MINIMÁLNÍCH MZDOVÝCH TARIFÙ – ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ na základì faktografického zpracování problémù (konfrontace dopadové studie) a hledání vhodných øešení odvìtvových problémù na dané téma (workshopy) Odborový svaz Stavba ÈR a Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR pøi nejrùznìjších pøíležitostech v rámci bipartitního dialogu, pøi jednáních s pøedstaviteli státu i v rámci legislativního procesu shodnì konstatují, že odvìtví stavebnictví se nachází v hluboké krizi. Nalezli shodu i v pojmenování pøíèin a souvislostí všech negativních skuteèností, které postupnì znamenaly krizi v odvìtví, které ještì donedávna patøilo k jedné z mála rozvíjejících se oblastí èeské ekonomiky. Nalezli shodu i v návrhu možných konkrétních opatøení a postupù, tedy co uèinit pro oživení tohoto dùležitého sektoru èeské ekonomiky. Nenalezli však reálné pochopení u souèasné vládní koalice, dochází tak, obecnì øeèeno, k výraznému poklesu ve všech ukazatelích stavebnictví jako celku a pøíèiny jsou zøejmé, samozøejmì není úèelem této statì podrobnìji se zabývat danými aspekty. Dùsledkem situace je i propouštìní zamìstnancù, vèetnì zamìstnancù kmenových. Za této nepøíznivé situace bude probíhat i kolektivní vyjednávání nové Kolektivní smlouvy vyššího stupnì, jejímž pøedmìtem jsou i minimální mzdové tarify a zaøazování zamìstnancù do tarifních tøíd. Otázka nyní zní, zda oba sociální partneøi naleznou shodu i pøi posuzování významu jedné z nejdùležitìjších složek každého výrobního procesu – lidské práce a její hodnoty, ocenìní lidského faktoru pøi tvorbì zisku zamìstnavatelù.

strana | 21

Obì smluvní strany KSVS jsou si vìdomy zásadní skuteènosti, která je velmi podrobnì uvedena v dalších èástech tohoto dokumentu a v samotné dopadové studii. Minimální mzdové tarify pøedstavují sice výraznou, ale nikoliv zdaleka celou složku mzdy zamìstnancù a navýšení tìchto tarifù požadované ze strany OS Stavba ÈR, je pouhým nepatrným zvýšením minimální výše mzdy respektující kvalifikaci zamìstnancù v jednotlivých tarifních stupních. Nejedná se o zvýšení mezd jako takových, což bývá nìkdy obecnì a velmi zjednodušenì prezentováno. Také pøi navýšení minimálních mzdových tarifù je dán pro zamìstnavatele dosti široký prostor pro uplatnìní diferencované mzdové politiky v rámci platné právní úpravy. OS Stavba ÈR proto vyjadøuje pøesvìdèení, že na základì oboustrannì rozumného a konstruktivního pøístupu k celé problematice zaøazování zamìstnancù a minimálních mzdových tarifù dojde pøi kolektivním vyjednávání nové KSVS i k dohodì v této oblasti s cílem zajistit slušné mzdové standardy v odvìtví. Vìøí také, že se podaøí uzavøít kvalitní Kolektivní smlouvu vyššího stupnì, a to bez souèinnosti jiného subjektu (zprostøedkovatele) v zájmu zachování sociálního smíru v odvìtví stavebnictví.

strana | 22

Pøedstavení sociálních partnerù v odvìtví Stavebnictví I.: NA STRANÌ ZAMÌSTNAVATELÙ:

SVAZ PODNIKATELÙ VE STAVEBNICTVÍ v Èeské republice Potøeba sdružovat se je odedávna jedním z rysù lidské spoleènosti. Proto vznikají rùzná sdružení, spolky, kluby a další subjekty, ve kterých se potkávají podobnì založení lidé. Také Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR vznikl z podobného dùvodu, kdy si již za první republiky ve 20. století chtìli zástupci cechù a spolkù vymìòovat své názory, informace a zkušenosti. V souèasné dobì je svaz platformou pro více než 1300 svých èlenù, kterými jsou dodavatelé staveb, výrobci stavebních hmot a výrobkù pro stavby, projekèní, inženýrské a poradenské organizace a øada dalších výrobních a obchodních firem, které se podílejí na investièní výstavbì. Posláním svazu je hájit zájmy èlenù a odvìtví, zlepšovat podmínky pro podnikání a ekonomické prostøedí, rozšiøovat stavební trh, zlepšovat legislativu, zjednodušovat pøípravu staveb a zejména poskytovat vèasné informace o smìrech dalšího vývoje v investování, aby na nìj mohly èlenské firmy vèas reagovat ve svých podnikatelských zámìrech. Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je vrcholným pøedstavitelem èeského stavebnictví, který garantuje zastupování oboru na nejvyšší úrovni. Jeho význam je o to vìtší, že v Èeské republice není v souèasné dobì žádný státní centrální orgán pro resort stavebnictví. Èásti oboru spadají pod správu pìti ministerstev: prùmyslu a obchodu, dopravy, pro místní rozvoj, zemìdìlství a ministerstvo životního prostøedí. Svaz hájí oprávnìné zájmy èlenù a usiluje o pøíznivé podnikatelské prostøedí v legislativì a hospodáøské politice. Vstupuje do tvorby zákonù spoluúèastí expertù a je pøipomínkovým místem nových návrhù legislativních zmìn. Èlenství svazu v Konfederaci zamìstnavatelských a podnikatelských svazù ÈR v souèinnosti s ostatními významnými èleny posiluje jeho vliv. Je èlenem Rady hospodáøské a sociální dohody ÈR (tripartity), kde strana | 23

má významnou pøíležitost zasahovat do projednávané vládní politiky v ekonomické a sociální oblasti spoleènì se zástupci odborových svazù. Je sociálním partnerem odborù za obor stavebnictví a výroby stavebních materiálù. Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je obèanským sdružením právnických a fyzických osob a øídí se stanovami schválenými valnou hromadou. Èlenství ve svazu je dobrovolné.

HISTORIE Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR byl založen v roce 1990 jako významná souèást novì strukturované èeské spoleènosti, která se zaèala formovat po listopadových událostech v roce 1989. Jeho cílem bylo od samého poèátku koncipovat a prosazovat potøeby a zájmy stavebního odvìtí. Navazuje na svazové èinnosti, jejichž zaèátky se datují do doby po vzniku první republiky ve 20. století. Již tehdy se zaèaly sdružovat odborné cechy a spolky, které cítily potøebu vzájemné výmìny informací a potøebných zkušeností. Jejich snahy však zanikly bìhem totalitního období 20. století. Jakmile došlo ke zmìnì politického a spoleèenského režimu, svazová tradice byla rychle obnovena.

VIZE Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR chce být silným a dùvìryhodným subjektem, o který se mohou opøít pøedstavitelé èeského stavebnictví, ale i další partneøi, kterým není lhostejná budoucnost oboru.

MISE Posláním Svazu podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je hájit a prosazovat zájmy stavebního oboru vùèi všem jeho partnerùm.

strana | 24

Pøedstavení sociálních partnerù v odvìtví Stavebnictví I.: NA STRANÌ ZAMÌSTNANCÙ:

Odborový svaz STAVBA Èeské republiky Odborový svaz Stavba ÈR je otevøená, nezisková, samostatná, dobrovolná odborová organizace sdružující své èleny zejména z oboru stavební výroby, výroby stavebních hmot a všech èinností s tím souvisejících za úèelem ochrany jejich hospodáøských a sociálních zájmù. Odborový svaz je evidován podle zákona è. 83/1990 Sb., ve znìní pozdìjších pøedpisù o sdružování obèanù. Hlavní èinností svazu je prosazování a obhajování oprávnìných požadavkù svých èlenù, jejich zamìstnaneckých, mzdových, pracovních, sociálních zájmù a nárokù, základních lidských a obèanských práv. Za tímto úèelem svaz zejména kolektivnì vyjednává s cílem uzavírat kolektivní smlouvy na všech úrovních. Svaz disponuje sítí regionálních pracovišś, která zajišśují servis pro základní a místní organizace svazu. Z „Programu OS Stavba ÈR od VI. do VII. Sjezdu OS Stavba ÈR“, tj. na období 2011–2015 vyplývá, že: Kolektivní vyjednávání na odvìtvové a podnikové úrovni je nejvýznamnìjší formou úpravy pracovních podmínek, zejména pøi postupující liberalizaci pracovního práva. OS proto bude: • obhajovat odborová práva, zejména právo kolektivnì vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy za všechny zamìstnance a dùraznì vystupovat proti jakýmkoliv snahám toto právo omezovat • usilovat o skuteèné fungování bipartitního sociálního dialogu, o zvýšení vymahatelnosti a vynutitelnosti práva ve prospìch zamìstnancù • usilovat o takovou úroveò kolektivních smluv vyššího

• •

stupnì i podnikových kolektivních smluv, která zaruèí zamìstnancùm prosazení jejich oprávnìných nárokù vynakládat maximální úsilí smìrem k plošnému rozšiøování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupnì v odvìtví a pøíbuzných oborech usilovat o trvalé zvyšování reálné mzdy.

Sociální dialog je základním prostøedkem k prosazování zájmù zamìstnancù, a to jak vùèi zamìstnavatelùm, tak vùèi vládì a orgánùm státní správy a samosprávy. OS proto bude: • podporovat prohloubení kontroly nad dodržováním pracovnìprávní legislativy vèetnì kolektivních smluv • usilovat o zachování kontrolních pravomocí odborových orgánù v této oblasti • dùslednì vystupovat proti diskriminaci odborových funkcionáøù hájících zájmy èlenù a zamìstnancù.

strana | 25

PØÍLOHY:

DOPADOVÁ STUDIE

Studie è. 6:

MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY – ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PØÍLOHA È. 1 Výòatek z KSVS

PØÍLOHA È. 2

Zaruèená mzda

strana | 26

strana | 27

strana | 28

strana | 29

strana | 30

strana | 31

strana | 32

strana | 33

strana | 34

strana | 35

strana | 36

strana | 37

strana | 38

strana | 39

strana | 40

strana | 41

strana | 42

strana | 43

strana | 44

strana | 45

strana | 46

strana | 47

strana | 48

strana | 49

strana | 50

strana | 51

strana | 52

strana | 53

strana | 54