Milí studenti i absolventi, znovu Vás vítá náš školní časopis – tentokráte v elektronické podobě. Tento rok časopis tvoří studenti 3.ročníku. Budeme ale rádi za jakýkoli příspěvek z vašich řad. Tedy, pokud píšete básničky, příběhy nebo jste navštívili nějaký zajímavý koncert, sportovní utkání, pište. Příspěvky prosím odevzdávejte studentům 3.ročníku. Dnes je pro Vás připravena malá ochutnávka článků z prostředí sportu, zdravého životního stylu, svátků známých i neznámých, vlastní tvorby studentů a nechybí i něco pro zasmání.
2014 CV3, VT3
Tak jako každý rok, i tentokrát pořádala Soukromá střední škola podnikatelská, s.r.o, Opava zájezd do Vídně. Od školy jsme odjížděli v časných ranních hodinách. Přibližně po 4 hodinách jsme dorazili do Vídně. Navštívili jsme vánoční trhy, ale i památky. Jako první památku jsme shlédli zámek Schönbrunn , bohužel jen zvenčí, ale o to byla krásnější procházka zámeckou zahradou. Poté jsme si prošli tržiště před zámkem.
Před branou zámku nás čekal autobus, kterým jsme pokračovali k další historické památce. Rathaus neboli radnice byla postavená v novogotickém stylu za vlády císaře Franze Josefa v letech 1872 až 1883. Radnice je obklopená velkým parkem a zde se každoročně konají vyhlášené vánoční trhy. Na vánočních trzích jsme objevili například prodejce kaštanů, včelích produktů, výrobků z kůže, skleněných výrobků, vánočních ozdob, ale také spousty sladkostí.
Přes trhy jsme přešli k parlamentu. Je to monumentální budova postavena v letech 1874 až 1884 v antickém stylu. Před budovou je kašna, která byla postavena v roce 1902. Kašnu zdobí Pallas Athéna jako symbol moudrosti dohlížející nad zasedáními v parlamentu. Sochy sedících postav na podstavci znázorňující čtyři řeky tehdejšího císařství – Dunaj, Inn, Vltavu a Labe.
Dále jsme minuli přírodovědecké a uměleckohistorické muzeum, kde také byly vánoční stánky.
Nakonec jsme došli k poslední památce, ke katedrále sv. Štěpána nebo‐li Stefansdom, která je jedna z nejvýznamnějších rakouských gotických památek a současně také symbol Vídně.
Po 18 hodině jsme vyrazili z Vídně na zpáteční cestu do Opavy.
Skvělý výlet! Pojedete příště s námi?
17. školní ples Soukromé střední školy podnikatelské Dne 18. ledna 2014 se v Kulturním domě v Oticích konal ples Soukromé střední školy podnikatelské v Opavě. Naše škola se blýskla v očích studentů, učitelů, ale také ostatních hostů. Celý večer zahájily mažoretky Ještěrky, které ukázaly svá temperamentní vystoupení. Následovně jsme si poslechli pěvecké vystoupení Mirka Macáše, studenta naší školy, a během večera zpěváka a textaře Filipa Martince. Pak si mohli všichni užívat plnými doušky tance i výborného pohoštění. Jako tradičně se i na našem plese losovala tombola. Rozdali jsme mnoho darů, poukázek, ale také mnoho spokojených úsměvů na tváři. Podle názorů studentů a hostů se ples opravdu vydařil. Proto se už těšíme na další ples naší školy. V příštím roce budeme držet palce třetímu ročníku, který se postará o přípravu celého plesu. Tak na shledanou na příštím plese! Lucie Viatrová, CV3 – VS
Zdravý životní styl Poslední dobou nikdo nehledí na svůj zdravý životní styl. Každý někam spěchá, a tak nemá vůbec čas se řádně najíst či zasportovat. Každým rokem přibyde v našem městě jeden fastfood a lidé si místo stravování doma vyberou rychlé občerstvení a sami si tak způsobují různé zdravotní problémy, jako je zvýšený cholesterol, cukrovka nebo i obezita. Osobně dávám přednost zdravému jídlu, i když občas, jako každého, i mě láká zajít si na hamburger či hranolky. Nezdravé jídlo má také velký vliv na náš organismus. Jestli se stravujeme nezdravě, můžeme se často cítit unavení, malátní, nic nás nebaví a do ničeho se nám nechce. Pokud ale přestoupíme na zdravou výživu, budeme jíst více ovoce a zeleniny, sportovat a chodit včas spát, náš organismus nám za to poděkuje, protože tím se zlepší náš metabolismus, nebudeme unavení a dokonce toho více uděláme nebo se naučíme. A není to jen jídlem. Také pokud kouříte nebo pijete alkohol, Váš zdravotní stav se tím více zhoršuje. Jestliže Vás baví sport, můžete alespoň hodinu strávit v posilovně nebo si jen tak venku zaběhat. A jestli nemáte rádi samotu, pozvěte kamarádku či kamaráda na společné běhání, nebo si sebou můžete vzít svého psího kamaráda. Máte ‐ li však ke sportu odpor, sáhněte po něčem, kde se budete bavit. Jízda na kole nebo bruslích nikdy zábavu nezkazí. Jestli jste se rozhodli od zítřejšího dne změnit Váš životní styl, doporučuji sáhnout po ránu spíše na pomeranč než na párek s hořčicí. Sportu zdar!
Judo HISTORIE: Judo, celý název Kodokan Judo, vzniklo z několika škol džiu‐ džicu (jiu‐jitsu), které vyučovaly sebeobranu neozbrojeného člověka v tehdejším pojetí. Sebeobrana řešila skutečné bojové situace, které vznikaly při boji muže proti muži. Jestliže jeden z bojovníků přišel v boji o svou zbraň, nastala situace, kdy musel bojovat o svůj život. Kodokan Judo založil profesor Džigoró Kanó v roce 1882. Motivem ke studiu džiu‐džitsu a jiných bojových technik byl úsek jeho života na střední škole, kde musel snášet mnohé fyzické násilí od silnějších spolužáků. Své poznání při studiu různých forem bojových umění u uznávaných mistrů pak přepracoval ve vlastní styl bojového umění, který nazval Kodokan Judo.
PRINCIP JUDA: Kodokan Judo je tzv. měkká škola, kde proti síle útoku nejde síla obránce, ale obránce se snaží útoku vyhnout nebo jej odvést stranou. První princip znamená využívat co nejúčinněji svou sílu a umožňuje porazit i fyzicky silnějšího soupeře. Druhý princip učí vzájemnému respektu mezi lidmi.
TECHNIKY: Ne‐waza (boj na zemi) Katame‐waza (techniky znehybnění) Osaekomi‐waza (techniky držení) Kansecu‐waza (techniky páčení) Šime‐waza (techniky škrcení)
ZAJÍMAVOST: Jako stát se můžeme samozřejmě chlubit velkými vítězstvími jak v České republice, ale také v zahraničí. Naším nejslavnějším a nejlepší judistou je Lukáš Krpálek, který Českou republiku reprezentuje už od nízkého věku. Jeho největší chloubou mezi medailemi je 3. Místo na mistrovství světa, nebo také 1. Místo na mistrovství Evropy.
OSOBNÍ ZKUŠENOST: Mnoho lidí si myslí, že Judo je tvrdý a klučičí sport. Ve skutečnosti je to právě naopak. Judo v dnešní době dělá 50% dívek. Už jako malá holka jsem chodila s taťkou na trénink, koukala se jak tam sebou „hází“ a přála si všechny ty chvaty umět. A přesně to se také stalo. Začala jsem trénovat a postupem času se dopracovala k olympijským výsledkům. Judo není jenom o tom, zda umíme chvaty, nebo ne, je to velká dřina, ale stojí za to stát na stupni jako vítěz a
poslouchat českou hymnu. Kouknout se kolem sebe na všechny ty lidi, kteří stojí v pozoru a mlčky poslouchají. V současnosti je opavské judo na vysoké úrovni. Je to díky trenérům, kteří nám jako žákům věnují mnoho času a úsilí, ale také díky dětem, kteří se chtějí zdokonalovat. Já začala trénovat už od svých 6. let a zúčastnila jsem mnoha turnajů. Mezi mé největší úspěchy patří reprezentace na Letní olympiádě krajů, kde jsem vybojovala 2. Místo, ale také jsem pyšná na několik ocenění z mistrovství České republiky. Mezi nejlepší opavské judisty patří například Daniel Tatarin, Adam Sieber, Nicolas Reineke a Alžběta Škrobánková. Každopádně nelituji ani jedné minuty, kterou jsem strávila na žíněnce a můžu od srdce říct, že děkuji svým rodičům za přihlášení do juda, které jsem si zamilovala.
Sabina Kurková CV3‐VS
Zábava je takový druh trávení času, do něhož se lidé nemusí nutit, protože je sama přitahuje, přináší radost, uspokojení nebo oddech. Každý z nás se určitě rád pobaví, zasměje nebo oddechne ve svém volném čase, tak proč ne teď.
Pár citátů o smíchů…
Člověk se potřebuje bavit. Potřebuje si hrát, a co je nejdůležitější, potřebuje se smát.
Dospělým se stanete ten den, kdy se poprvé zasmějete sám sobě.
Příroda obdařila lidi smíchem, aby jim vynahradila, že musejí přemýšlet.
Smích je věčný.
Pár vtípků… Přijde chlap k doktorovi: "Pane doktore, já mám úplně červené oko." Doktor: "Ukažte... ‐ No jo, máte pravdu. Souložil jste včera?" "No, souložil." "A předevčírem?" "To taky." "A co minulý týden?" "Taky, každý den." "Tak to je jasné. To máte prázdný pytlík a svítí vám
kontrolka..." Hraji si chlapeček a holčička na písku a na lavičce sedí děda, který je hlídá. Kolemjdoucí žena se jen usmívá. Asi za hodinu se vrací, a vidí, že děti hrabají v písku jako kdyby něco hledaly. A jelikož je hrozně zvědavá, tak se jich ptá: "Co to děláte?" A děti na to se slzami v očích: "Ale hrály jsme si s dědou na pohřeb a teď ho nemůžeme najit!" Chuck Norris už je deset let po smrti, ale smrt se mu to neodváží říct.
Moudro dne!!!
Bylo nebylo. Jeden vrabčák někam v zimě letěl a zmrznul. A aby to nebylo málo, vysrala se na něj kráva. Ale to teplé lejno jej zahřálo a zachránilo. Vrabčák si samým štěstím začal prozpěvovat. Šla kolem kočka a uslyšela ho. Odhrabala lejno a milého vrabčáka sežrala. Z toho plyne trojí poučení: Ne každý, kdo se na tebe vysere, je tvůj nepřítel. Ne každý, kdo tě vyhrabe ze sraček, je tvůj přítel. A když je ti teplo a jsi šťastný, měl bys držet zobák!“ „
Lucie Schwanová, CV3
Svátky známé i neznámé Všichni známe svátky jako je Den zamilovaných (Valentýn), Tři králové a podobně.. Ale věděli jste, že jich máme mnohem více? A ne všechny jsou tak obvyklé! V tomto článku si je představíme! Sami pak můžete posoudit, o kolika z nich jste slyšeli.... Začneme ne úplně veselým svátkem, ale jeho význam je obrovský. Mezinárodní den památky obětí Holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Takhle zní jméno svátku, který připadá na 27.1.2014. Tento den připomíná události z 2. světové války a patří hlavně 6 milionům Židovským obětím z období Holocaustu. Datum tohoto svátku nebylo vybráno náhodou, neboť právě v tento den roku 1945 byl osvobozen koncentrační tábor Osvětim ‐ Březinka Rudou armádou. Tento den, který připomíná utrpení Židovských občanů, 2 milionů Romů, 15 tisíc homosexuálů a milionů dalších nevinných lidí byl vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů 1. listopadu 2005. Tím, že si budeme svátek připomínat každým rokem, uctíme památku padlých, kteří zažili v minulosti doposud nevídanou míru zločinu proti lidskosti, válečné zločiny a nelidské zacházení. Pojďme . Je to Mezinárodní den mobilizace proti jaderné válce. V kalendáři tento svátek najdeme pod datem 28.1. Všichni jistě víte z hodin dějepisu, jaké důsledky mělo shození jaderných bomb Spojenými státy na japonské město Hirošima a Nagasaki. Teď, již opusťme svátky, které nám připomínají války a pojďme se podívat na něco pozitivnějšího. Věděli jste, že například existuje Světový den mokřadů? Tento svátek se slaví 2.2. a pochází z Iránu. Může se Vám zdát zvláštní, ale nezapomínejme, že vodní biotopy jsou velmi významné stanoviště různých druhů živočichů. A proto, bychom měli tyto plochy chránit před znečištěním! Teď vám představím jeden z opravdu kuriózních svátků. Je to svátek, který se slaví dne 14.2. a jeho název zní Světový den léčby zvukem. Jde o svátek o kterém se mnoho lidí po celém světě schází, pořádají různé akce, kde ve velkých skupinách vydávají zvuky, jako například "Ah". Tento zvuk směrují k matce Zemi. K tomuto svátku bych snad jenom popřál hodně vydařených setkání a stále více členů... Další ze zajímavých svátků, který se slaví dne 21.2, by mohl zajímat některé z naších studentů, zvlášť ty, kteří studují Cestovní ruch. Jde totiž o svátek s názvem Mezinárodní den průvodců cestovního ruchu Na počest tady toho svátku se na mnohých místech po České republice konají různé akce. Průvodci pořádají prohlídky hradů, měst, zámků a památek obecně. Mnoho zajímavých svátků najdeme taky v měsíci březnu. Je to například Den jódu, který připadá na 6.3 a je na počest prvku jódu, který je pro naše tělo velmi důležitý a nepostradatelný z hlediska psychického vývoje. Další, ale taky poslední z našich svátků je Mezinárodní den omylů v kalendáři a připadá na 30.2. Nikdo není neomylný, ale pokud jste si všimli, že na datě něco nesedí, tak máte pravdu, vždyť 30. února neexistuje! Jiří Bolf
Když studenti píšou knihy…
New Orleans, 1908
,, Pro někoho je smyslem života láska“ Město tížil horký spálený vzduch. Vlhkost prostupovala dlažebními kostkami. Vzduch se tlačil z podsvětí až do té nejlepší naškrobené společnosti. Byla horká srpnová noc. Na ulicích se rozléhal zvuk vzdálené hudby města očekávající horečku horké noci. Z kaváren na rohu hlavní třídy se ozýval hlučný smích, plačící žena sedící na obrubníku horké slzy ji kanuly po její opálené tváři, šepot, tleskající dav zpocených dam a mužů ovívajících se vějíři, nedopalky cigaret padající hlubokou tmou až k vlhké zemi. Borboun street horké srdce New Orleans. Elegantní dámy zahalené do tmavých koktejlových šatů vystupující z vozky v doprovodu uhlazených štíhlých pánů. Žebráci se smrtí na ramenou. Spoře oděné tanečnice s blyštivými šperky v černých rukavičkách a vínových sametových lodičkách. Zpocený oblý klavírista přejíždějící rychle a úderně klapky piana. Na chodnících postávají dívky se silně nalíčenou tváří. Stojí mezi nimi i starší ženy jejich seschlé rty lemují ostré rudé roztékající se kontury rtěnek. Jejich tváře jsou jako vyprchalý parfém. Zničené vlasy stažené do copů, které jsou provázané sametovou stuhou. Korzety dávající na obdiv jejich bujná ňadra. Bílé podvazky vykukující zpod krátkých spodniček. Ženy si špitají, některé přepudrovávají svou navlhlou tvář mezi jejich obličeji se prolíná dým vykouřených cigaret. Některé pokřikují na kolemjdoucí muže s nasládlým chraplavým tonem. Borboun Heat vyhlášené místo zbohatlých pánů a napudrovaných třpytivých levných dam. Pod obrovským blikajícím nápisem stojí o odřenou zeď opřená dívka. Její alabastrovou kůži halí dlouhé černé havraní vlasy. Pronikavě modré oči má orámované černým uhlem smíchaným s vazelínou. Po plných rtech se jí rozpíjí rudá krémová rtěnka. Na ňadrech se ji lesknou kapičky potu. Zhluboka dýchá, rty se ji třepotají v lehkém vánku. Prudce zakašle a ruce má plné krve, zhluboka vydechuje, oči přivírá únavou. V lehké agonii se opírá vyřízeně o rozpadlou stěnu. Padající omítka a dopadající dívka v prudkém uderu. Zezadu ji udeřil muž v sametové tmavofialové vestičce a v levném obleku páchnoucí po alkoholu s nánosem tvářenky. ,, Myslíš si, že když tady takhle budeš stát, tak o tebe bude mít někdo zájem ty hloupá, špinavá couro ?“ Kopne do ní, a pod nátlakem silné ruky, ji odhazuje vpřed do víru rozpálené ulice. Páchnoucí muž se otáčí směrem k obtloustlé laciné blondýně v křiklavě růžových šatech dávajíc na obdiv její kypré přednosti, cosi po ní zařve a ostře ji pleskne po nahém bledém stehně. Dívka s havraními vlasy si stírá dlouhými bledými prsty stopy slz. Krví si přetře rty, a škrábne se do líček. Její tvář se pomalu zabarvuje meruňkovým odstínem. Zvedne hlavu a její oči spaluje pohled tajemného muže s černou barvou pleti uhrnčivýma čokoládovýma očima, pokuřující ořechový doutník. Chvíli ji věnuje upřený pohled a nabídne ji ruku s otázkou v očích ,, Půjdeme, děvenko?“ Rty se ji třepotají se snahou o sladký úsměv ,,zajisté pane“. Muž ji nabídne ruku a tvrdě si ji k sobě přitáhne, rukou jí zajede pod černou spodničku ,,to je moje sladká holka“ . Dívka ucukne ,muž ji pevně sevře pas a pak pokyne směrem k vozce…
