Vysokoškolští studenti a absolventi technických věd, výroby a stavebnictví1 Z populace studentů a absolventů vysokých škol v České republice lze vyčlenit jejich užší kategorie podle toho, jaký obor právě studují či, v případě absolventů, vystudovali. Podle počtu absolventů přírodních a 2 technických věd lze usoudit, jak velkou základnou kvalifikovaných lidských zdrojů pro vědu a technologie Česká republika disponuje. Na základě statistik studentů daných oborů potom můžeme odhadovat, jak velké množství osob se do této základny teprve v budoucnu zařadí. Studenti a absolventi s těmito obory vzdělání jsou nejtypičtějšími aspiranty vědeckotechnologických profesí. Jejich statistiky tudíž doplňují statistické údaje o současných zaměstnancích ve vědě a technologiích. Následující text je zaměřen na studenty a absolventy oboru Technických věd, výroby a stavebnictví (tj. skupina 5 dle klasifikace oborů ISCED 2011). Tento obor se dále člení na úzce a podrobně vymezené obory:
Technické vědy a obory Technické vědy a technické obory – širší programy Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Elektrotechnika a energetika Elektronika a automatizace Chemické výroby Motorová vozidla, lodě a letadla
Výroba a zpracování Výroba a zpracování – širší programy Potravinářství Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo) Hornictví a těžba
Architektura a stavebnictví Architektura a urbanismus Stavebnictví a inženýrské stavitelství
V roce 2014 studovalo obory v oblasti Technických věd, výroby a stavebnictví 52,1 tisíc osob. Jednalo se o počet odpovídající 15 % všech studentů českých vysokých škol. Mezi studenty českých vysokých škol jsou dlouhodobě nejstudovanějším oborem Společenské vědy, obchod a právo. Obory Technických věd, výroby a stavebnictví se v tomto pomyslném žebříčku umístily v obou srovnávaných letech na druhém místě. V roce 2001 přitom byly podíly technických a společenských věd srovnatelné (26 %, resp. 24 %). V roce 2014 zaznamenaly technické vědy ve srovnání s těmi společenskými poměrně výrazný odstup (25 %, resp. 15 %, viz tabulka 1).
1
Údaje o počtech studentů a absolventů pocházejí z datových zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (databáze SIMS). 2 Podle klasifikace ISCED 2011 se jedná o široce vymezené obory označené čísly 4 (Přírodní vědy, matematika a informatika) a 5 (Technické vědy, výroba a stavebnictví). ISCED (International Standard Classification of Education) je mezinárodní klasifikace vzdělání. Slouží pro uspořádání vzdělávacích programů a odpovídajících kvalifikací do vzdělávacích úrovní a oborů. Podrobné informace o klasifikaci ISCED lze nalézt pod tímto odkazem https://www.czso.cz/documents/10180/23169548/cz-isced+2011.pdf/fa446ca2-e212-4dd8-a61ea80a3152f7cb?version=1.0.
1
Tab. 1 Podíly studentů v jednotlivých skupinách studijních oborů českých VŠ 2001
2014
Společenské vědy, obchod a právo
26 %
31 %
Technické vědy, výroba a stavebnictví
24 %
15 %
Přírodní vědy, matematika a informatika
10 %
14 %
Vzdělávání a výchova
14 %
10 %
Humanitní vědy a umění
10 %
10 %
Zdravotnictví a sociální péče
9%
10 %
Služby
4%
6%
4%
4%
Zemědělství a veterinářství
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Studenti Technických věd, výroby a stavebnictví tvořili v roce 2014 4 % všech osob ve věku 20 – 29 let. 3 Jedná se o navýšení o jeden procentní bod ve srovnání s rokem 2001 (viz graf 1) . Absolutní počet studentů technických věd, výroby a stavebnictví od roku 2001 do roku 2007 vzrostl o 10,4 tis. studentů na 60,6 tis. Následně došlo k jeho pozvolnému poklesu na 52,1 tis. v roce 2014. Podíl těchto studentů na populaci osob ve věku 20 – 29 zůstává v posledních osmi letech relativně stabilní a pohybuje se v okolí 4 %. Nárůst studentů v oblasti Technických věd, výroby a stavebnictví se nutně odráží také v množství absolventů těchto oborů. Jejich počty stoupaly až do roku 2009, v němž se jejich počet ustálil na hodnotách mezi 12,3 – 13,3 tisíci. Srovnáme-li absolutní počty absolventů technických věd z počátku a konce sledovaného období, došlo k jejich více než dvojnásobnému navýšení. Zatímco v roce 2001 absolvovalo některý z oborů technických věd šest tisíc osob, v roce 2014 bylo těchto absolventů 12,3 tisíce. Mezi všemi vysokoškolskými absolventy zaujímali absolventi technických věd 14% podíl, což je o šest procentních bodů nižší podíl než 4 v roce 2001 .
3
Počty studentů jsou uváděny ve fyzických osobách. Vzhledem k tomu, že roste počet studentů studujících více oborů současně na více vysokých školách či fakultách, neodpovídá součet studentů vysokých škol podle oborů celkovým hodnotám uváděných v časových řadách. Cílem je především ukázat, jaké obory jsou studovány s největší intenzitou a jaké je zastoupení studentů v oborech přírodních a technických věd, které jsou pro rozvoj vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů klíčové. 4 Procentuální podíly absolventů v ostatních VŠ oborech v roce 2014: Společenské vědy, obchod a právo 37 %, Vzdělávání a výchova 12 %, Přírodní vědy, matematika a informatika 11 %, Zdravotnictví a sociální péče 8 %, Humanitní vědy a umění 8 %, Služby 6 %, Zemědělství a veterinářství 4%. 2
Graf 1: Studenti VŠ v oborech Technické vědy, výroba a stavebnictví v ČR 77,0 3,9
4,1
4,0
4,1
4,0
4,0
4,0
3,5 3,0
52,1
55,1
56,2
57,5
59,5
59,9
59,8
57,9
55,7
55,1
50,2
60,1
3,1
52,0
2,9
4,5 3,9
3,4
60,6
3,3
47,0
4,0
3,7
67,0 57,0
4,0
2,5
37,0 2,0
27,0
1,5
-3,0
2001
2002
2003
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
12,3
12,5
12,7
13,3
12,8
13,3
12,0
9,5 2004
13,6
1,0
7,5
7,3
6,7
6,3
7,0
6,0
17,0
2014
0,5 0,0
Studenti VŠ - Technické vědy, výroba a stavebnictví (tis.)
Absolventi VŠ - Technické vědy, výroba a stavebnictví (tis.) Podíl VŠ studentů Techn. věd, výr. a stav. na populaci ve věku 20 - 29 let (v %)
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Absolutní počty žen-studentek technických věd rovněž od roku 2001 stoupaly. V posledních šesti letech dosahují hranice 15 tisíc, což představuje navýšení o zhruba 4,5 tisíce ve srovnání s rokem 2001. Ve srovnání s ostatními vysokoškolskými obory (tabulka 2) se Technické vědy, výrobu a stavebnictví lze řadit mezi vysokoškolskými studentkami k méně vyhledávaným oborům.
Tab. 2 Podíly studentek v jednotlivých studijních oborech českých VŠ 2001
2014
Společenské vědy, obchod a právo
30 %
34 %
Vzdělávání a výchova
21 %
15 %
Zdravotnictví a sociální péče
12 %
14 %
Humanitní vědy a umění
12 %
12 %
Přírodní vědy, matematika a informatika
8%
9%
Technické vědy, výroba a stavebnictví
10 %
7%
Služby
2%
5%
4%
4%
Zemědělství a veterinářství
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Přestože absolutní počty studentek vysokých škol studujících Technické vědy, výrobu a stavebnictví mezi lety 2001 a 2011 rostly, jejich podíl na celkovém počtu studentek vysokých škol v České republice klesal. (viz graf 2). V roce 2001, kdy byl počet studentek technických věd nejnižší (10,3 tisíc), dosahoval zmíněný procentuální podíl nejvyšší hodnoty (10,5 %). Poté, co se absolutní počty studentek technických věd ustálily na hodnotách okolo 15 tisíc, stabilizoval se také daný podíl na hodnotách blízkých 7 %.
3
Graf 2: Studentky VŠ v oborech Technické vědy, výroba a stavebnictví v ČR 28,0
12,0 10,5 9,9 9,3
23,0
9,0
10,0 8,5
8,2 7,6
18,0
13,0 8,0
10,3
10,7
11,2
12,1
12,9
13,7
14,2
7,1
6,9
6,8
6,7
14,4
14,9
15,0
14,8
7,0
7,3
7,4
8,0
15,0
15,0
14,4
6,0 4,0
3,0 -2,0
2,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
0,0
Studentky VŠ - Technické vědy, výroba a stavebnictví (tis.) Podíl studentek Techn. věd, výr. a stav. na celkovém počtu VŠ studentek (v %)
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
V roce 2014 opustilo obory v oblasti Technických věd, výroby a stavebnictví celkem 3,4 tisíce absolventek. Z grafu 3 je patrné, že šlo o relativně stabilní počet nevybočující z hodnot v posledních sedmi letech. Na počátku sledovaného období byl tento počet o zhruba 2 tisíce osob nižší, z čehož lze konstatovat, že počet absolventek Technických vysokoškolských oborů a oborů v oblasti výroby a stavebnictví od roku 2001 do roku 2008 zvyšoval, přičemž se stabilizoval na úrovni kolem 3,5 tisíce osob. Podobně ustálený je v posledních letech také podíl absolventek Technických věd, výroby a stavebnictví na celkovém počtu všech 5 absolventek. Jedná se o podíly těsně přesahující 6 % .
Graf 3: Absolventky VŠ v oborech Technické vědy, výroba a stavebnictví v ČR
3,8
8,3
8,7
8,8
9,5
8,2
8,1
3,3 6,8
3,4
6,8
2,8
8,3 3,4
3,5
3,5
8,5 3,4
3,5 2,9
6,4
6,3
6,2
6,2
6,4
1,3 1,3
1,4
1,6
1,7
3,5 2,5
0,8
1,5
0,3
-0,2
5,5 4,5
2,0 1,7
7,5
6,5
7,1
2,3 1,8
3,6
0,5 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
-0,5
Absolventky VŠ - Technické vědy, výroba a stavebnictví (tis.) Podíl absolventek Techn. věd, výr. a stav. na celkovém počtu absolventek (v %)
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
5
Rozložení celkové populace VŠ absolventek mezi ostatní obory: 40 % žen studovalo obor Společenské vědy, obchod a právo, 17 % obor Vzdělávání a výchova, 11 % Zdravotnictví a sociální péče, 10 % Humanitní vědy a umění, 7 % Přírodní vědy, matematika a informatika, 5 % Služby a 3 % Zemědělství a veterinářství.
4
V roce 2001 byl novelizován zákon o vysokých školách, přičemž byla zavedena třístupňová struktura vysokoškolského studia. Většina vysokoškolských studijních programů trvajících 4-6let se tím rozčlenila na 6 navazující bakalářské a magisterské programy . Novela zákona o vysokých školách se promítla také do struktury studentů jednotlivých oborů. V případě technických oborů tvořili studenti magisterských programů ještě v roce 2001 největší část dané studentské populace (80 %, viz graf 4), po úplném dokončení transformace struktury vysokého školství početně dominují studenti bakalářských programů (v posledních osmi letech tvoří 62 - 66 % všech studentů). Podíl doktorských studentů v technických vědách je v průběhu let stabilní, pohybuje se mezi devíti až jedenácti procenty. Podrobnější analýze studentů a absolventů doktorských programů bude věnován další odstavec.
Graf 4: Struktura studentů VŠ v oborech Technické vědy, výroba a stavebnictví v ČR podle studijního programu
bakalářský 2014
magisterský
doktorský
64%
27%
9%
2012
65%
26%
9%
2010
65%
26%
9%
2008
66%
2006
62%
2004 2002 2001
25% 27%
45% 15% 10%
44% 75% 80%
9% 10%
11% 10% 9%
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Studenti a absolventi doktorského studia v Technických vědách Stejně jako od roku 2008 klesá celkový počet studentů technických věd, snižuje se i absolutní počet doktorských studentů tohoto oboru (viz graf 5). V roce 2014 odpovídal 4,9 tisícům, což více než o tisíc osob méně než před sedmi lety. Podíl studentů doktorského stupně na všech doktorských studentech dosahuje v posledních dvou letech 20 %. Ve srovnání s roky na počátku sledovaného období jde o poměrně výrazné snížení.
6
Magisterské programy jsou dvojího typu – navazující, v nichž studenti pokračují po absolvování bakalářských programů, a tzv. dlouhé, které se týkají např. studia medicíny, veterinárního lékařství nebo architektury, u nichž nebylo rozdělení na dva stupně možné.
5
10,0
Graf 5: Studenti doktorského studia v oborech Technické vědy, výroba a stavebnictví v ČR 39
9,0 8,0
28
28
29
34 28
27
26
26
7,0 6,0 5,9
5,0 4,0
29 23
6,1
6,1
6,1
22
21
21
21
20
20
5,5
5,5
5,4
5,2
5,1
4,9
24
6,2 5,6
5,1 4,6
19 14
3,0
9
2,0
4
1,0
0,0
-2 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Studenti doktorského programu Technických věd, výroba a stavebnictví (tis.) Podíl studentů dokt. programu Techn. věd, výr. a stav. na všech studentech dokt. stupně (v %)
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Počty absolventů doktorského studia v oborech technických věd se v posledních několika letech pohybují okolo 500 osob a jejich podíl na všech absolventech doktorského studia je ustálen mezi 20 a 21 % (graf 6). Graf 6: Absolventi doktorského studia v oborech Technické vědy, výroba a stavebnictví v ČR 0,85 0,75
32 27
26
26
27
26
26
26
25
25
0,65
27 21
21
20 0,55
0,60
0,45
0,47
0,35
0,50
0,60
0,60
21
20
22
0,56
0,54 0,48
0,52
0,48
0,47
0,39
12
0,35 0,25
17
0,30
7
0,15 2
0,05 -0,05
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
-3
Absolventi doktorského programu Technických věd, výroba a stavebnictví (tis.) Podíl absolventů dokt. programu Techn. věd, výr. a stav. na všech absolventech dokt. stupně (v %)
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Vysokoškolští studenti Technických věd podle skupin oborů vzdělávání Mezi vysokoškolskými studenty oborů v kategorii Technických věd, výroby a stavebnictví je dlouhodobě největší zájem o Technické vědy a technické obory, které v roce 2014 studovalo 28,8 tisíc osob (viz graf 7). Tato hodnota představuje zhruba polovinu všech studentů technických věd. Počet studentů se za sledované období zvýšil u skupiny oborů v oblasti Architektury a stavebnictví (z 13,2 tisíc v roce 2001 na 16,9 tisíc v roce 2014) a mírně u skupiny oborů v oblasti Výroby a zpracování (ze 4,7 tisíc v roce 2001 na 6,3 tisíce v roce 2014).
6
Graf 7: VŠ studenti Technických věd podle oborů vzdělávání (v tis.)
2001
2014
32,4 28,8
16,9 13,2 4,7
Technické vědy a technické obory
6,3
Výroba a zpracování
Architektura a stavebnictví
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Rozložení studentů doktorského stupně je mezi jednotlivými skupinami oborů velmi podobné oborové struktuře studentů technických věd. Nejvíce doktorandů studuje Technické vědy a technické obory (3,2 tisíc v roce 2014, resp. 3,3 tisíce v roce 2001), druhými nejčastěji studovanými obory byly obory kategorie Architektury a stavebnictví (1,33, resp. 1,11 tisíc doktorských studentů) a nejnižší počet těchto studentů se věnuje oborům spadajícím do oblasti Výroba a zpracování (380, resp. 270 osob).
Graf 8: Studenti doktorského stupně v oborech Technických věd podle oborů vzdělávání (v tis.)
2001
3,3
2014
3,2
0,3
Technické vědy a technické obory
0,4
Výroba a zpracování
1,1
1,3
Architektura a stavebnictví
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Graf 9 znázorňuje podíly studentů v jednotlivých úzce vymezených oborech podle stupně vzdělávání. První úroveň tvoří bakalářský a magisterský stupeň, druhou úroveň představuje doktorský stupeň. V obou úrovních jsou nejčastěji studovanou skupinou obory v oblasti Technických věd a technické obory (studuje je 54 % studentů na nižších stupních a 65 % studentů doktorského stupně). Architektuře a stavebnictví se věnuje zhruba třetina všech studentů technických věd bakalářského a magisterského stupně a podobný podíl studentů tohoto oboru najdeme i na doktorské úrovni. Nejmenší zastoupení mezi studenty Technických věd mají studenti oborů v oblasti Výroby a zpracování, kterých je 8 % mezi doktorandy a 13 % mezi studenty bakalářského a magisterského stupně.
7
Graf 9: Struktura VŠ studentů v oborech Technických věd podle oborů a stupně vzdělávání, 2014 Technické vědy a technické obory Bakalářské a magisterské
Doktorské
Výroba a zpracování
54%
Architektura a stavebnictví
13%
65%
33%
8%
27%
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Jak je uvedeno v úvodu tohoto textu, jednotlivé oborové skupiny lze dále členit na podrobně vymezené obory. Zastoupení studentů v jednotlivých podrobně vymezených oborech zobrazuje graf 10. V rámci skupiny oborů Architektury a stavebnictví je nejvíce studentů zapsáno v oborech Stavebnictví a inženýrské stavitelství (70 %), ostatní studenti v této kategorii oborů studují Architekturu a urbanismus (30 %). Skupina oborů Výroba a zpracování se dále člení na čtyři podskupiny, přičemž vyšší podíl studentů najdeme v oborech Potravinářství a Hornictví a těžba (38, resp. 32 %). Menší zastoupení mají zbývající dva obory ve Výrobě textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže (16 %) a Výrobě zpracování materiálů (14 %). Technické vědy a technické obory zahrnují pět podrobně vymezených oborů, z nichž nejvíce studovaným je Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Studenti této skupiny oborů tvoří 40 % všech studentů Technických věd a technických oborů. Podobná zastoupení najdeme u oborů Elektrotechniky a energetiky a Elektroniky a automatizace (22, resp. 20 %), nejméně populární jsou potom obory Technických věd a technických oborů a Chemických výrob (11, resp. 6 %).
Technické vědy a technické obory
Výroba a zpracování
Architektura a stavebnictví
Graf 10: Struktura VŠ studentů podle podrobně vymezených oborů, 2014
Stavebnictví a inženýrské stavitelství
70%
Architektura a urbanismus
30%
Potravinářství
38%
Hornictví a těžba Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Výroba a zpracování materiálů
32% 16% 14%
Strojírenství, kovovýroba a metalurgie
40%
Elektrotechnika a energetika
22%
Elektronika a automatizace Technické vědy a technické obory Chemické výroby
20% 11% 6%
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
8
Vysokoškolští studenti Technických věd podle pohlaví Graf 11 zobrazuje strukturu studentů technických věd v členění podle pohlaví a úzce vymezených oborů. Velké rozdíly v zastoupení mužů a žen jsou patrné u všech skupin oborů. Největší nerovnost v zastoupení mužů a žen najdeme u Technických věd a technických oborů, které muži volí ke studiu více než dvakrát častěji než ženy (podíl mužů v tomto oboru odpovídá 66 % z celkového počtu technicky zaměřených studentů, podíl žen činí 28 % všech studentek technických oborů). U dalších dvou skupin oborů, Výroby a zpracování a Architektury a stavebnictví, již mají ženy převahu. Architekturu studuje 44 % všech studentek technických věd a 28 % z celkového počtu mužů-studentů tohoto oboru. Obory v oblasti výroby a zpracování si ke studiu vybralo 27 % studentek a pouze 6 % studentů technických oborů.
Graf 11: Struktura VŠ studentů v oborech Technické vědy, výroba a stavebnictví podle oborů vzdělávání a pohlaví, 2014 Technické vědy a technické obory Muži
Výroba a zpracování
Architektura a stavebnictví
66%
Ženy
28%
6%
27%
28%
44%
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Další členění podle pohlaví a studovaného oboru zobrazuje graf 12. Naznačuje, že technické obory jsou spíše doménou mužů – v roce 2014 bylo mezi studenty těch oborů 72 % mužů a pouze 28 % žen. V rámci úzce vymezených oborů mají ženy převahu v kategoriích oborů Výroba a zpracování (62 % žen k 38 % mužů), v Technických vědách a technických oborech i Architektuře a stavebnictví mezi studenty převažují muži (představují 86 % studentů Technických věd a 62 % studentů v případě oboru Architektura a stavebnictví).
Graf 12: Struktura VŠ studentů v oborech Technické vědy, výroba a stavebnictví podle pohlaví a oborů vzdělávání, 2014 Muži Technické vědy, výroba a celkem
stavebnictví
72%
Technické vědy a technické obory
28%
86%
Architektura a stavebnictví
Výroba a zpracování
Ženy
14%
62%
38%
38%
62%
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
9
Vysokoškolští studenti Technických věd podle státní příslušnosti V roce 2014 studovalo vysokou školu v České republice 41,2 tisíce osob cizí státní příslušnosti a jejich podíl na celkovém počtu studentů v tomto roce činil 12 %. Počet cizinců studujících obory Technických věd, výroby a stavebnictví činil 5,3 tisíc, což odpovídá 10% podílu všech studentů daného oboru. V roce 2001 tento podíl odpovídal necelým 3 %. Strukturu studentů technických věd cizí státní příslušnosti podle typu studijního programu zobrazuje graf 3. Rozložení studentů mezi studijní programy je od roku 2006 do současnosti v podstatě neměnné. V roce 2014 byly téměř dvě třetiny všech zahraničních studentů technických věd zapsány v bakalářských programech, čtvrtina těchto studentů se věnovala magisterskému studiu a zbývajících 11 % studovalo v doktorských programech. Graf 13: Struktura VŠ studentů technických věd cizí státní příslušnosti podle typu studijního programu bakalářský
magisterský
doktorský
2014
64%
25%
11%
2012
63%
26%
11%
2010
62%
2008
61%
2006
11%
27%
65%
2004 2002
27%
12%
23%
49%
12%
39%
14%
12%
70%
16%
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Z grafu 14 je zřejmé, že rozložení studentů cizí státní příslušnosti mezi jednotlivými studijními obory se neliší od rozložení českých studentů. Absolventi technických oborů z řad zahraničních studentů tvořili v roce 2014 8 % všech absolventů tohoto zaměření. Od roku 2001 se hodnota tohoto ukazatele zvýšila o sedm procentních bodů.
Graf 14: Struktura VŠ studentů v oborech Technické vědy, výroba a stavebnictví podle oborů vzdělávání a státní příslušnosti, 2014 Technické vědy a technické obory česká státní příslušnost
55%
cizí státní příslušnost
57%
Architektura a stavebnictví
Výroba a zpracování
33%
33%
12%
10%
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
10
Vysokoškolští studenti Technických věd podle místa výuky Z dat grafu 15 lze zjistit, že nejvíce studentů technických věd v posledních letech studuje v Jihomoravském kraji, zatímco v Praze jejich počet postupně klesal (z 20 tisíc v roce 2005 na 13,6 tisíc v roce 2014), v Jihomoravském kraji se po celé dané období pohyboval okolo 16 tisíc. Třetí nejvyšší počet studentů technických oborů najdeme v Moravskoslezském kraji, kde v roce 2014 studovalo 9,4 tisíc osob. Mezi regiony, v nichž počet technicky zaměřených studentů v období od roku 2005 do roku 2014 přesáhl hranici 2 tisíc, patří ještě Plzeňský, Zlínský a Liberecký kraj. V ostatních krajích jsou počty studentů technických věd nižší (či nulové v případě Královéhradeckého a Karlovarského kraje), což je ale pochopitelné vzhledem k rozmístění technicky zaměřených fakult na území České republiky. Graf 15: Počty VŠ studentů podle místa výuky (kraje ČR s nejvyššími počty studentů technických oborů, v tis.) 20,0
16,3
16,7
17,2
16,8 15,7
15,9
16,6 13,9
Jihomoravský
13,6 Praha
11,2
11,6 10,9 9,4
Moravskoslezský
8,2 Plzeňský
4,7 3,6
4,5 3,9
4,3
3,8
3,6
3,5
3,4
2008
2010
3,3 3,6
3,2
2,8
2,6
2005
2012
Zlínský
3,3 Liberecký
2014
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Odlišný pohled na skupinu studentů technických oborů zachycuje graf 16, v němž jsou zobrazeny procentuální podíly těchto osob v jednotlivých krajích. Jak již lze předpokládat, nejvíce studentů technických věd se bude nacházet v krajích s největšími technicky zaměřenými fakultami. V roce 2014 studovalo 30 % všech studentů Technických věd, výroby a stavebnictví v Jihomoravském kraji. V Praze navštěvovalo výuku 26 % studentů a 18 % studentů sídlilo v Moravskoslezském kraji. V ostatních krajích už jsou tyto podíly poměrně nízké, což odpovídá velikosti a struktuře místních vysokých škol.
11
Graf 16: Struktura VŠ studentů Technických věd, výroby a stavebnictví podle místa výuky, 2014
30% 26% 18%
Jihomoravský
Praha
Moravskoslezský
6%
6%
5%
Plzeňský
Zlínský
Liberecký
8%
Ostatní kraje*
*Ústecký, Jihočeský, Pardubický, Vysočina, Olomoucký, Středočeský, Karlovarský, Královéhradecký Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
Vysokoškolští studenti Technických věd podle místa bydliště Nejvíce osob studujících technické obory pocházelo v roce 2014 z Moravskoslezského kraje (8,4 tisíce, tj. 18 % z celkového počtu studentů technických oborů). Krajem s druhým nejvyšším počtem bydlících studentů technických věd se stal Jihomoravský (5,7 tisíc) a s třetím Zlínský (4,5 tisíc). Z grafu 17 lze vyčíst, že technické obory jsou celkově populárnější mezi studenti pocházejícími z moravských regionů. V Zlínském, Moravskoslezském, Jihomoravském i Olomouckém kraji patřily podíly studentů technických oborů na celkovém počtu osob ve věku 20 až 29 let k nejvyšším v ČR. Hodnota tohoto ukazatele byla nejvyšší právě ve Zlínském kraji, když činila přesně 6 %.
Graf 17: VŠ studenti Technických věd, výroby a stavebnictví podle místa bydliště, 2014
6,0 5,2
8,4
4,0
3,8
4,1 3,7
3,7 3,2
2,2
5,7
3,5 2,8
2,5 2,2
1,9
4,5 3,3 3,5
3,5
3,0
2,8
2,7
2,6
2,1
1,9
1,9 0,7
Celkový počet studentů Techn. věd, výr. a stav. (tis.) Podíl studentů Techn. věd, výr. a stav. na celkovém počtu osob ve věku 20 - 29 let (v %)
Zdroj dat: MŠMT a vlastní výpočty ČSÚ
12
