MIKULOV DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY PRO ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY PRO ÚZEMNÍ PLÁN

MIKULOV

TEXTOVÁ ČÁST Pořizovatel:

Městský úřad Mikulov, Odbor stavební a životního prostředí, Úřad územního plánování, Náměstí 1, 692 20 Mikulov Objednatel: Město Mikulov, Náměstí 1, 692 20 Mikulov Zpracovatel: AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel/Fax: 545217035, Tel. 545217004 E-mail: [email protected] Web. www.arprojekt.cz Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Číslo zakázky: 811 Datum zpracování: 2013 Autorský kolektiv: Ing. arch. Milan Hučík Ing. Veronika Hučíková Subdodavatel hodnocení krajinného rázu: AGERIS, s.r.o., Brno

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 29, 627 00, Brno Tel./Fax.: 545 217 035 E-mail: [email protected]

Doplňující P+R pro ÚP Mikulov Textová část Strana: 1

OBSAH DOKUMENTACE TEXTOVÁ ČÁST A. Jevy územně analytických podkladů B. Podrobný popis hodnot území C. Vize rozvoje města D. Popis problémů území GRAFICKÁ ČÁST 1 Výkres záměrů v území 2 Výkres problémů v území 3 Obraz města a krajinný ráz

M 1:5 000 M 1:5 000 M 1:10 000

JEVY ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ .................................................................... 3

A. A.1. A.2. A.3. A.4.

STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ ...................................................................................................................... 3 HODNOTY ÚZEMÍ .............................................................................................................................. 6 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ................................................................................................................. 34 ÚZEMNÍ ROZVOJ.............................................................................................................................. 59 PODROBNÝ POPIS HODNOT V ÚZEMÍ ................................................................................ 62

B.

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY – CELKOVÉ VYHODNOCENÍ HODNOT ÚZEMÍ ................................. 62 PODSTATNÉ URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ, ÚZEMNĚ TECHNICKÉ, EKONOMICKÉ, EKOLOGICKÉ, SOCIÁLNÍ A MAJETKOPRÁVNÍ VZTAHY V ÚZEMÍ ................................................................................................. 65

B.1. B.2. C.

VIZE ROZVOJE MĚSTA ............................................................................................................ 67

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A POTŘEBY VYMEZENÍ DALŠÍCH ZASTAVITELNÝCH PLOCH .................................................................................................................................. C.2. VIZE ROZVOJE MĚSTA ........................................................................................................................... C.1.

D.

67 67

POPIS PROBLÉMŮ V ÚZEMÍ ................................................................................................... 69

PROJEKT, s.r.o.



A. JEVY ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A.1.

STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ

Území města Mikulov sestává z následujících katastrálních území: Obec

kód ZÚJ

Výměra v ha (KÚ Mikulov, údaje za rok 2013)

Mikulov

584649

4532

Základní údaje za jednotlivé obce (databáze ČSÚ, údaje za rok 2006, 2011 a 2012) ČSÚ - Údaje za rok 2006

ČSÚ – Údaje za rok 2011/2012

MIKULOV (584649) 1

Počet obyvatel

7 483

7 410 3

1

Přirozený přírůstek

-10

10

4

1

Saldo migrace

-63

26

4

2

Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%)

14,0

14,3

5

3

Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%)

11,9

14,8

5

6

Počet částí obce

1

15

8

Míra registrované nezaměstnanosti (%)

13,2

12,5

11

Počet dokončených bytů

16

26 6

18

Počet lázeňských léčeben

0

05

18

Počet lůžek v lázeňských léčebnách

0

05

22

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)

55,3

51,3

5

23

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)

78,5

73,3

5

24

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)

2,1

1,8

PROJEKT, s.r.o.


5

5


5

27

Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)

13,0

16,8

28

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

2,8

2,9

29

Podíl lesů z celkové výměry (%)

28,9

29,1 5

30

Orná půda - rozloha (ha)

1 970

1 703 5

30

Chmelnice - rozloha (ha)

0

05

30

Vinice - rozloha (ha)

424

492 5

30

Zahrady - rozloha (ha)

48

66 5

30

Ovocné sady - rozloha (ha)

13

21 5

30

Trvalé travní porosty - rozloha (ha)

54

42 5

30

Lesní půda - rozloha (ha)

1 309

1 317 5

30

Vodní plochy - rozloha (ha)

128

130 5

30

Zastavěné plochy - rozloha (ha)

101

97 5

30

Ostatní plochy - rozloha (ha)

487

666 5

30

Koeficient ekologické stability

0,77

0,84

37

Živě narození

68

77 4

37

Zemřelí

78

67 4

37

Přistěhovalí

100

166 4

37

Vystěhovalí

163

140 4

5

5

Poznámky 3)

období: 31.12.2012, 4) období: rok 2012, 5) období: 31.12.2011, 6) období: rok 2011

Zdroj: (ČSÚ)

A.1.1. Zastavěné území (jev č. 1) Hranice intravilánu evidována v mapách evidence nemovitostí, k datu 1.9.1966. Zastavěné území dle zákona 183/2006 dosud nebylo vymezeno.

PROJEKT, s.r.o.



A.1.2. Plochy výroby (jev č. 2) Výrobní a skladovací plochy jsou soustředěny na západní a jihovýchodní okraj města. Další rozsáhlá výrobní lokalita se nachází na vrchu Mušlov. Úhrnná výměra výrobních ploch je cca 76 ha. Některé plochy nejsou zcela využity, nebo mají charakter brownfields.

A.1.3. Plochy občanského vybavení (jev č. 3) V Mikulově jsou situovány objekty základní občanské vybavenosti, ale i mnohé objekty vyšší občanské vybavenosti, např.:           

Gymnázium, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Mikulov, Komenského 7 amfiteátr: v rámci zařízení je provozováno letní kino s kapacitou cca 1200 míst, při kulturních akcích je kapacita cca 7000 osob. V přilehlém parku se nacházejí další zařízení pro volnočasové aktivity. Regionální muzeum, Archiv Dům spisovatelů, kulturní sál v prostoru zámku Poliklinika Supermarkety (Tesco, Billa, Mountfield, COOP, Lidl) Peněžní ústavy Kino Objekty veřejného stravování (restaurace, vinárny, motoresty), ale i herny včetně kasína Objekty rozličných obchodů a služeb Benzínové čerpací stanice

A.1.4. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (jev č.4) Přehled tzv. brownfields:    

Kasárna na severovýchodním okraji města, plocha 27 ha. Výrobní areál na Mušlově, plocha 3,9 ha. Zemědělský areál na jihozápadním okraji města, plocha 8,5 ha. Výrobní areál na jihovýchodním okraji města, výměra 8,4 ha. A.1.5. Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku (jev č. 116)

Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.)

Dokončené byty celkem






2002

2003

2003

2004

2004

2005

2005

2006

2006

PROJEKT, s.r.o.




2002

Průměrná intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.)


Obce


Intenzita bytové výstavby v obcích ve správním obvodu ORP Mikulov za vývojové období 2002 – 2011.

2002-2006


Mikulov

5

-

24

3,15

35

4,59

36

4,76

16

2,13

3,66

116

12

0,60

58

2,93

85

4,31

76

3,86

52

2,65

2,87

283

ORP










2007

2007

2008

2008

2009

2009

2010

2010

2011

2011

Mikulov

34

4,54

37

4,93

137

18,37

77

10,33

26

3,52

8,33

311

ORP Mikulov

79

4,03

77

3,92

197

10,02

122

6,21

108

5,51

5,94

583


Obce

Průměrná intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.)


Mikulov

2007-2011

Zdroj : (ČSÚ) Intenzita bytové výstavby 1997 – 2011 Počet dokončených bytů 1997 – 2011 na 1000 obyvatel středního stavu průměrně ročně: Mikulov

5,00 – 7,49

ORP Mikulov

3,00-3,99

Zdroj: (ČSÚ)

A.2.

HODNOTY ÚZEMÍ

A.2.1. Památková rezervace včetně ochranného pásma (jev č.5) V řešeném území se nachází Městská památková rezervace Mikulov, prohlášená za PR výnosem MK ČSR ze dne 13.4.1982.

PROJEKT, s.r.o.



Schéma - AR PROJEKT s.r.o., 2013 Památková rezervace je situována v historickém jádru města Mikulova, chrání vysoce hodnotný urbanistický útvar, jenž dokládá specifický vývoj poddanského města uchovávající monumentální odkaz architektonické a umělecké tvorby od 13. století, který vykrystalizoval v hlavních komponentech barokního města a jenž byl následně dotvořen v hlavních vývojových etapách. Rozsah památkové rezervace je stanoven v rámci výnosu MK ČSR ze dne 13.04.1982 a je vymezen hranicí vedoucí na západní straně historického jádra města ulicí 22. dubna, ze které odbočuje k severu uličkou U Staré brány a pokračuje východním směrem Brněnskou ulicí, dále ulicí Českou, ze které se odklání k jihu pěší cestou sledující trasu kanálu po parcele č. 1445 až na ul. Svobody. Hranice přechází do ulice Purkyňovy a v jejím směru k býv. Piaristickému klášteru čp. 271 – čp. 273., jehož areál v rozsahu parcel č. 413-418 obchází až k hlavní třídě Piaristů, kterou pokračuje k severu na křižovatku s Komenského náměstím a ul. 22. dubna, kde se obvod památkové rezervace uzavírá. Poznámka: v textu jsou použity původní názvy ulic.

Předmětem ochrany je historický půdorys města a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské interiéry včetně povrchu komunikací, podzemní prostory, hlavní městské dominanty v dálkových a blízkých pohledech, nemovité kulturní památky (viz. kapitola 1.2.4), veřejná zeleň a ostatní objekty dotvářející prostředí památkové rezervace.

Rozhodnutím ONV Břeclav, odboru kultury č.j. Kult 42/87-pam ze dne 1.9.1987 bylo určeno ochranné pásmo pro historické jádro Mikulova prohlášené výnosem MK ČSR za městskou památkovou rezervaci.

PROJEKT, s.r.o.



Schéma - AR PROJEKT s.r.o., 2013

A.2.2. Památková zóna včetně ochranného pásma (jev č.6) V řešeném území se nenachází.

A.2.3. Krajinná památková zóna (jev č.7) V řešeném území se nenachází.

A.2.4. Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.8) V řešeném území se dle evidence Národního památkového ústavu MonumNet nacházejí tyto prohlášené nemovité kulturní památky:

Číslo rejstříku

uz čp.

41852 / 7-1473

S

44776 / 7-1500

S

PROJEKT, s.r.o.

Památka

Ulice,nám./umístění

č.or. IdReg

čp.

měšťanský dům

Česká. Demolován, Pozn. 8

čp.

měšťanský dům

Zámecká. Demolován,


10

Ozn. ve výkrese

153982 157169


Pozn. 10769 / 7-8638

P

letohrádek Portz

Tichý ostrov

120405

10313 / 7-8567

P

kostel evangelický, nyní pravoslavný

u nádraží

121125

45916 / 7-1382

S

kostel sv. Václava

Náměstí

158389

29771 / 7-1514

S

kaple sv. Šebestiána a zvonice na Svatém kopečku

22977 / 7-1564

S

kaplička

35256 / 7-1548

R

židovský hřbitov

147024

24558 / 7-1507

S

městské opevnění

135626

23958 / 7-1510

S

předsunuté opevnění věž (prachárna) Kozí vrch

134992

85542 / 7-1543

S

bažantnice, z toho jen: brána

Na Hradbách

9,5E+08

15772 / 7-1562

S

křížová cesta a kaple Božího hrobu

na Svatém kopečku

126283

45520 / 7-1565

S

boží muka

Dukelská

157968

20021 / 7-1547

S

socha sv. Jana Nepomuckého

Vídeňská

130820

20794 / 7-1545

S


Svobody, u čp. 181

131640

29652 / 7-1546

S


na křižovatce ul. Pavlovské a U Lomu

141039

87941 / 7-1194

S


areál zámku, v nice JZ terasy

7,6E+08

35498 / 7-1544

S

sousoší sv. Jana Nepomuckého

Purkyňova

147285

17923 / 7-1508

S

sloup Nejsvětější Trojice

Náměstí

128595

44988 / 7-1380

S

socha Klementa Gottwalda

Náměstí

157396

30141 / 7-1509

S

kašna

Náměstí

141563

PROJEKT, s.r.o.

141169

Republikánské obrany


133958

socha archivo vána


14988 / 7-1381

S

čp.1

zámek

Zámek

4

125412

41771 / 7-1404

S

čp.6

měšťanský dům

Brněnská

7

153895

28757 / 7-1403

S

čp.7

měšťanský dům

Brněnská

5

140087

17343 / 7-1402

S

čp.8

měšťanský dům

Brněnská

3

127966

16657 / 7-1401

S

čp.9

měšťanský dům

Brněnská

1

127232

35297 / 7-1485

S

čp.10

měšťanský dům

Kostelní nám.

7

147068

20008 / 7-1484

S

čp.11

měšťanský dům

Kostelní nám.

6

130806

33438 / 7-1483

S

čp.12

měšťanský dům

Kostelní nám.

5

145082

31218 / 7-1482

S

čp.13

měšťanský dům

Kostelní nám.

4

142719

27507 / 7-1481

S

čp.15

proboštství

Kostelní nám.

3

138752

25102 / 7-1480

S

čp.16

měšťanský dům

Kostelní nám.

2

136200

26035 / 7-1479

S

čp.17

měšťanský dům

Kostelní nám.

1

137186

47839 / 7-1436

S

čp.18

měšťanský dům

Náměstí

32

160837

25129 / 7-1435

S

čp.19

měšťanský dům

Náměstí

31

136228

26577 / 7-1434

S

čp.20

měšťanský dům

Náměstí

30

137766

39217 / 7-1433

S

čp.21

měšťanský dům

Náměstí

29

151239

30748 / 7-1432

S

čp.23

měšťanský dům

Náměstí

28

142220

36357 / 7-1431

S

čp.24

měšťanský dům

Náměstí

27

148208

30590 / 7-1430

S

čp.25

měšťanský dům

Náměstí

26

142043

45216 / 7-1429

S

čp.26

měšťanský dům

Náměstí

25

157646

15261 / 7-1428

S

čp.27

měšťanský dům

Náměstí

24

125730

38400 / 7-1427

S

čp.28

měšťanský dům

Náměstí

23

150384

30863 / 7-1426

S

čp.29

měšťanský dům

Náměstí

22

142340

33683 / 7-1425

S

čp.30

měšťanský dům

Náměstí

21

145343

26047 / 7-1424

S

čp.31

měšťanský dům

Náměstí

20

137199

17077 / 7-1390

S

čp.36

měšťanský dům

Alfonse Muchy

8

127684

15074 / 7-1391

S

čp.37

měšťanský dům

Alfonse Muchy

10

125505

PROJEKT, s.r.o.



13899 / 7-1392

S

čp.38

měšťanský dům

Alfonse Muchy

12

124225

32554 / 7-1393

S

čp.39

měšťanský dům

Alfonse Muchy

14

144144

39673 / 7-1394

S

čp.40

měšťanský dům

Alfonse Muchy

16

151708

40750 / 7-1395

S

čp.41

měšťanský dům

Alfonse Muchy

18

152831

16615 / 7-1396

S

čp.42

měšťanský dům

Alfonse Muchy

20

127187

16713 / 7-1397

S

čp.43

měšťanský dům

Alfonse Muchy

22

127293

26238 / 7-1399

S

čp.45

měšťanský dům

Alfonse Muchy

26

137401

32555 / 7-1400

S

čp.46

měšťanský dům

Alfonse Muchy

28

144145

16540 / 7-1501

S

čp.47

měšťanský dům

Zámecká

11

127102

41926 / 7-1499

S

čp.48

měšťanský dům

Zámecká

9

154059

39219 / 7-1497

S

čp.49

měšťanský dům

Zámecká

7

151241

46796 / 7-1495

S

čp.50

měšťanský dům

Zámecká

5

159325

14200 / 7-1493

S

čp.51

měšťanský dům

Zámecká

3

124539

41743 / 7-1504

S

čp.60

měšťanský dům

Zámecká

16

153866

34540 / 7-1505

S

čp.61

měšťanský dům

Zámecká

18

146268

44908 / 7-1506

S

čp.62

měšťanský dům

Zámecká

20

157311

38333 / 7-1466

S

čp.63

měšťanský dům

Husova

51

150312

45635 / 7-1465

S

čp.64

měšťanský dům

Husova

49

158090

29829 / 7-1464

S

čp.65

měšťanský dům

Husova

47

141231

28980 / 7-1463

S

čp.66

měšťanský dům

Husova

45

140323

34643 / 7-1462

S

čp.67

měšťanský dům

Husova

43

146375

23891 / 7-1461

S

čp.68

rodinný dům

Husova

41

134920

31113 / 7-1460

S

čp.69

rodinný dům

Husova

39

142609

15127 / 7-1459

S

čp.70

měšťanský dům

Husova

37

125560

21123 / 7-1458

S

čp.71

měšťanský dům

Husova

35

131988

25411 / 7-1457

S

čp.72

rodinný dům

Husova

33

136523

37878 / 7-1456

S

čp.73

měšťanský dům

Husova

31

149817

PROJEKT, s.r.o.



29713 / 7-1455

S

čp.74

měšťanský dům

Husova

29

141104

24660 / 7-1454

S

čp.75

rodinný dům

Husova

27

135733

35759 / 7-1453

S

čp.78

měšťanský dům

Husova

21

147569

22888 / 7-1452

S

čp.79

měšťanský dům

Husova

19

133867

37996 / 7-1451

S

čp.80

měšťanský dům

Husova

17

149947

16872 / 7-1450

S

čp.81

měšťanský dům

Husova

15

127465

34170 / 7-1448

S

čp.84

měšťanský dům

Husova

9

145870

37170 / 7-1449

S

čp.84

měšťanský dům

Husova

11

149075

29366 / 7-1405

S

čp.88

měšťanský dům

Brněnská

9

140741

21662 / 7-1517

S

čp.89

měšťanský dům

Brněnská

8

132563

100659

P

čp.91

měšťanský dům

Brněnská

4

2E+08

18587 / 7-1380

S

čp.155

měšťanský dům

Kostelní nám.

8

129304

25676 / 7-1470

S

čp.156

měšťanský dům

Česká

2

136803

22235 / 7-1486

S

čp.157

měšťanský dům

Kostelní nám.

9

133171

32218 / 7-1407

S

čp.158

měšťanský dům

Náměstí

1

143776

34222 / 7-1385

S

čp.158

radnice

Náměstí

1

145925

34683 / 7-1408

S

čp.163

měšťanský dům

Náměstí

3

146416

Náměstí

4

141103

29712 / 7-1409

S

čp.164

jiná církevně správní stavba

19442 / 7-1475

S

čp.167

měšťanský dům

Česká

12

130208

28638 / 7-1476

S

čp.168

měšťanský dům

Česká

14

139960

38107 / 7-1380

S

čp.169

rodinný dům

Vrchlického

1

150069

15468 / 7-1487

S

čp.170

měšťanský dům

Vrchlického

3

125953

27512 / 7-1488

S

čp.171

měšťanský dům

Vrchlického

5

138757

40993 / 7-1489

S

čp.172

měšťanský dům

Vrchlického

7

153084

37052 / 7-1490

S

čp.173

měšťanský dům

Vrchlického

9

148953

17384 / 7-1491

S

čp.174

měšťanský dům

Vrchlického

11

128015

PROJEKT, s.r.o.



35137 / 7-1477

S

čp.175

měšťanský dům

Česká

16

146893

36772 / 7-1478

S

čp.176

měšťanský dům asanace

Česká, Pozn.

18

148653

16337 / 7-1446

S

čp.182

měšťanský dům

Svobody

25

126883

41516 / 7-1445

S

čp.182

měšťanský dům

Svobody

23

153629

26140 / 7-7132

S

čp.191

měšťanský dům

Kapucínská ul.

20

137299

Náměstí

5

137765

26576 / 7-1383

S

čp.193

pohřební kaple Dietrichštejnská hrobka

35758 / 7-1410

S

čp.194

jiná církevně správní stavba

Náměstí

6

147568

29991 / 7-1411

S

čp.195

měšťanský dům

Náměstí

7

141402

22791 / 7-1412

S

čp.196

měšťanský dům

Náměstí

8

133764

23650 / 7-1413

S

čp.197

měšťanský dům

Náměstí

9

134663

32294 / 7-1414

S

čp.198

měšťanský dům

Náměstí

10

143856

23947 / 7-1415

S

čp.199

měšťanský dům

Náměstí

11

134981

33575 / 7-1416

S

čp.200

měšťanský dům

Náměstí

12

145227

35985 / 7-1417

S

čp.201

měšťanský dům

Náměstí

13

147810

28978 / 7-1418

S

čp.204

měšťanský dům

Náměstí

14

140321

42015 / 7-1419

S

čp.205

měšťanský dům

Náměstí

15

154155

16000 / 7-1420

S

čp.206

měšťanský dům

Náměstí

16

126524

31317 / 7-1421

S

čp.207

měšťanský dům

Náměstí

17

142824

37282 / 7-1422

S

čp.208

měšťanský dům

Náměstí

18

149192

30094 / 7-1423

S

čp.209

měšťanský dům

Náměstí

19

141510

22570 / 7-1444

S

čp.211

měšťanský dům

Svobody

21

133521

36817 / 7-1443

S

čp.212

měšťanský dům

Svobody

19

148704

27242 / 7-1442

S

čp.213

měšťanský dům

Svobody

17

138474

31182 / 7-1441

S

čp.214

měšťanský dům

Svobody

15

142681

40616 / 7-1440

S

čp.215

měšťanský dům

Svobody

13

152695

PROJEKT, s.r.o.



34161 / 7-1439

S

čp.216

měšťanský dům

Svobody

11

145858

46156 / 7-1438

S

čp.217

měšťanský dům

Svobody

9

158643

24969 / 7-1380

S

čp.218

měšťanský dům

Svobody

7

136057

33651 / 7-1437

S

čp.219

měšťanský dům

Svobody

5

145310

34107 / 7-1380

S

čp.222

měšťanský dům

Alfonse Muchy, Piaristů

3

145798

32245 / 7-1467

S

čp.224

škola

Komenského

1

143803

28877 / 7-1469

S

čp.226

měšťanský dům

Komenského, Pozn.

3

140211

19406 / 7-1536

S

čp.227

měšťanský dům

Vídeňská

2

130169

20366 / 7-1380

S

čp.228

měšťanský dům

Vídeňská

4

131194

24547 / 7-1380

S

čp.231

měšťanský dům

Vídeňská

8

135615

21611 / 7-1537

S

čp.236

měšťanský dům

Vídeňská

7

132508

15607 / 7-1380

S

čp.237

městský dům

Vídeňská

5

126102

22277 / 7-1380

S

čp.238

městský dům

Vídeňská

3

133213

36519 / 7-1535

S

čp.239

měšťanský dům

Vídeňská

1

148380

31006 / 7-1380

S

čp.240

měšťanský dům

Vídeňská

4

142493

13900 / 7-1518

S

čp.245

měšťanský dům

Svobody

12

124226

21589 / 7-1529

S

čp.250

měšťanský dům

Koněvova

7

132486

37055 / 7-1528

S

čp.254

měšťanský dům

Koněvova

1

148956

19470 / 7-1538

S

čp.261

měšťanský dům

Vídeňská

10

130237

22108 / 7-1541

S

čp.263

měšťanský dům

Pod Platanem

2

133039

39186 / 7-1511

S

čp.271

klášter piaristický s gymnáziem

Purkyňova, Komenského

6

151207

34377 / 7-1380

S

čp.297

měšťanský dům

Alfonse Muchy

7

146093

34793 / 7-1515

S

čp.298

měšťanský dům

Alfonse Muchy

9

146529

25550 / 7-1516

S

čp.299

měšťanský dům

Alfonse Muchy

11

136672

18435 / 7-1380

S

čp.300

měšťanský dům

Alfonse Muchy

13

129147

35624 / 7-1380

S

čp.301

měšťanský dům

Alfonse Muchy

15

147422

PROJEKT, s.r.o.



23170 / 7-1380

S

čp.302

měšťanský dům

Alfonse Muchy

17

134160

37460 / 7-1380

S

čp.303

měšťanský dům

Alfonse Muchy

19

149377

36160 / 7-1527

S

čp.304

měšťanský dům

Husova

52

147999

15365 / 7-1526

S

čp.305

měšťanský dům

Husova

50

125840

33267 / 7-1525

S

čp.306

měšťanský dům

Husova

48

144903

27245 / 7-1524

S

čp.309

měšťanský dům

Husova

42

138477

15413 / 7-1523

S

čp.310

měšťanský dům

Husova

40

125892

29368 / 7-1380

S

čp.312

měšťanský dům

Husova

38

140743

21355 / 7-1380

S

čp.313

měšťanský dům

Husova

36

132236

18678 / 7-1380

S

čp.318

měšťanský dům

Husova

34

129398

29160 / 7-1380

S

čp.319

měšťanský dům

Husova

32

140517

24646 / 7-1380

S

čp.320

měšťanský dům

Husova

30

135718

29714 / 7-1380

S

čp.321

měšťanský dům

Husova

28

141105

17552 / 7-1380

S

čp.326

měšťanský dům

Husova

20

128202

36675 / 7-1521

S

čp.331

měšťanský dům

Husova

8

148546

45712 / 7-1520

S

čp.332

měšťanský dům

Husova

6

158172

19921 / 7-1519

S

čp.333

měšťanský dům

Husova

4

130713

17078 / 7-1533

S

čp.361

měšťanský dům

Na Jámě

17

127685

50870 / 7-8974

P

čp.776

vinařský podnik

Kamenný řádek

1

163164

41714 / 7-1532

S

čp.790

měšťanský dům

Koněvova

36

153836

20217 / 7-1531

S

čp.809

měšťanský dům

Koněvova

22

131034

21522 / 7-1534

S

čp.810

měšťanský dům

Novokopečná

3

132415

35073 / 7-1530

S

čp.818

měšťanský dům

Koněvova

10

146822

100673

P

čp.822

měšťanský dům

Vídeňská

15

3,8E+08

100671

P

čp.823

měšťanský dům

Vídeňská

17

7,2E+08

100636

P

čp.824

měšťanský dům

Vídeňská

19

2,3E+07

16274 / 7-1539

S

čp.830

měšťanský dům

Vídeňská

31

126816

PROJEKT, s.r.o.



100672

P

čp.832

měšťanský dům

Vídeňská

35

3,1E+08

30673 / 7-1540

S

čp.871

měšťanský dům

Vídeňská

48

142137

10379 / 7-8547

P

čp.987

měšťanský dům

Piaristů

28

120419

100691

P

čp.108 0

měšťanský dům

Brněnská

43

2,1E+08

17728 / 7-1549

S

čp.112 0

hřbitov

Brněnská, park

20

128390

26573 / 7-1384

S

čp.152 3

synagoga

Husova

13

137763

17844 / 7-1388

S

čp.154 1

měšťanský dům

Alfonse Muchy

4

128511

Pozn. U čtyř objektů vyznačených v tabulce bylo Ministerstvem kultury dne 11. 9. 2013 zahájeno řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku.

A.2.5. Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.9) Nejsou.

A.2.6. Památka UNESCO včetně ochranného pásma (jev č.10) Pasporty k tomuto jevu nebyly poskytnuty.

A.2.7. Urbanistické hodnoty (jev č.11) A) komponovaná krajina Město Mikulov a jeho okolí je charakteristické pro svou krajinářsky unikátní komponovanou příměstskou krajinu. Jedná se o jedinečný typ starobylé evropské krajiny Panonie v prostředí vápencových bradel, která je pozůstatkem feudálního způsobu užívání krajiny. Tento celek situovaný na jižním okraji Mikulova , jenž přesahuje i na rakouskou stranu hranice, vznikal postupně od počátku 17. století. S největší pravděpodobností se jedná o nejstarší komponovanou krajinu na území ČR, jejíž jedinečnost spočívá především v uměleckém stylu, který vycházel ze vzorníků zahradní a krajinné tvorby italské pozdní renesance, manýrismu a nastupujícího baroka. Urbanistický celek, iniciovaný kardinálem Františkem Dietrichsteinem, je tvořený zámeckou rezidencí se zahradou a vzhledným městem s bezprostřední vazbou na okolní komponovanou krajinu, jenž je protkána alejemi, oborami s letohrádkem a libosadem.

PROJEKT, s.r.o.



K nejzachovalejším částem celého komplexu patří především poutní křížová cesta na Svatém kopečku, která byla budována jako součást kompozičně provázaného celku spolu s poutní loretou a klášterem kapucínů. Nemenší hodnotu mají i dochované zbytky krajinářských úprav obory pod městem v údolí Včelínku s letohrádkem a libosadem na ostrově Tichý v rybníku Nový, jež jsou dostupné z Mikulova 2,5 km dlouhou kaštanovou s cestou, vedoucí přes cihlový most. Ve své celistvosti je zachován také prostor obory s kamennou zdí v Klein-Schweinbarthu. Rafinovanost uměleckého ztvárnění přírody v okolí Mikulova jako poutního komplexu – umístění kostela, kaplí, jejich vazba na poutní loretu, zámeckou rezidenci a její zahradu na terasách, komponovanou krajinu a příjezdové cesty od Vídně, Brna, Znojma i Valtic nebyla dílem náhody. Hlavním určujícím prvkem příměstské komponované krajiny u Mikulova byla krásná okolní příroda, což působí velmi přirozeně na rozdíl od Lednicko-valtického areálu (dále jen LVA), kde byly v následných rozvojových etapách postupně přeměněny přírodní krajinné prvky na přírodně krajinné parky anglického typu s bohatými výsadbami exotických dřevin. Právě v této odlišnosti a současně návaznosti a sounáležitosti s LVA tkví největší hodnota krajinného celku v Mikulově. V roce 2007 vznikl projekt na záchranu této komponované krajiny s názvem Krajina našich předků Mikulovsko – Falkensteinsko. V rámci projektu byly provedeny vegetační úpravy terénu, které zahájily postupnou obnovu někdejší obory s letohrádkem a libosadem na východním okraji Mikulova.

B) sklepní uličky Zakresleny jsou dochované, urbanisticky zajímavé a malebné celky sklepů a sklepní uličky, dokládající vinařskou tradici regionu, jehož je Mikulov centrem.

C) pohledové osy Znázornění významných pohledových os v rámci zástavby města. Jedná se o osy s potřebou ochrany před znehodnocením zástavbou (výšková, objemově rozsáhlá nebo charakterově nevhodná zástavba). Jde převážně o průhledy na dominanty města – Svatý kopeček nebo jeho části, zámek a městskou zástavbu historického centra, Kozí vrch.

D) plochy nezastavitelné z hlediska obrazu města Z důvodu uchování cenného obrazu města, který reprezentuje jeho kulturně historický vývoj, citlivě zasazený do přírodního prostředí, je důležité se vyvarovat zastavění vymezených oblastí. Pro ochranu prostorových kvalit města a krajiny územní plán vymezí nezastavitelné plochy, s cílem uchování obrazu města a krajinného rázu. Bude se jednat o plochy zvláště důležité pro zachování hlavních panoramatických pohledů a významných průhledů. Viz kapitola B.1.2

A.2.8. Region lidové architektury (jev č.12) V řešeném území se nenachází.

PROJEKT, s.r.o.



A.2.9. Historicky významné stavby, soubory (jev č.13) V řešeném území nejsou jiné historicky významné stavby, než objekty památkově chráněné. Za nejvýznamnější lze považovat:  zámek Mikulov  křížová cesta na Svatém kopečku A.2.10. Architektonicky cenné stavby, soubory (jev č.14) (nepatří sem objekty památkově chráněné) V Mikulově jsou architektonicky významné stavby téměř bez výhrady památkově chráněné. Výjimkou je nový objekt České spořitelny – zdařilá novostavba v centru města. Do jisté míry je cenný i objekt Archivu a galerie Závodných na Lormově náměstí.

A.2.11. Významné stavební dominanty (jev č.15) Mezi významné stavební dominanty patří: věž – prachárna na Kozím vrchu Zámek kostel sv. Václava kaple sv. Šebestiána na Kopečku kaple božího hrobu na Kopečku kaple křížové cesty na Kopečku pohřební kaple Dietrichštejnská hrobka A řada dalších světských a církevních staveb, které se uplatňují v panoramatu města, nebo tvoří místní dominanty A.2.12. Území s archeologickými nálezy (jev č.16) Území města Mikulov je možné v celém jejich rozsahu považovat za území s archeologickými nálezy. Při zásazích do terénu na takovém území dochází s velkou pravděpodobností k narušení archeologických objektů nebo situací a je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu (ustanovení § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). V území je před zahájením jakýchkoliv zemních prací a úprav terénu stavebník povinen tuto činnost v časovém předstihu oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a musí umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci případné provedení záchranného archeologického výzkumu (ustanovení § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů).

A.2.13. Oblast krajinného rázu a její charakteristika (jev č.17) Oblast krajinného rázu je rozsáhlá část území s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, která se výrazně liší od jiné oblasti ve všech charakteristikách či v některé z nich a která zahrnuje více míst krajinného rázu. Výměra oblasti krajinného rázu obvykle přesahuje tisíc hektarů a je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik nebo horizont.

PROJEKT, s.r.o.



Obr.: Svatý kopeček od svahu pod Dívčím hradem. Odůvodnění (metodika vymezení): při vymezení hranic oblastí krajinného rázu je možné sledovat řadu aspektů (reliéf, pohledové vlastnosti reliéfu, biogeografické charakteristiky, krajinný pokryv), a to buď separátně (s orientací na konkrétní markantní krajinný jev) či multikriteriálně, jako kombinaci dvou a více zohledňovaných jevů (např. krajinný pokryv a biogeografické charakteristiky). Neopomenutelné a významné je také navázání na vymezení oblastí v okolních územích a jejich vzájemný soulad (tedy i jisté sblížení v přístupu k jejich vymezení). Důležitým aspektem vymezení oblastí a míst krajinného rázu je identifikace "krajinných předělů", kterými jsou vedeny hranice oblastí krajinného rázu a které by měly být v území z pohledu sledovaných aspektů pokud možno výrazné. Neopomenutelné je také hledisko účelnosti vymezení, neboť vymezené oblasti by měly umožňovat účelně diferencovat přístup k ochraně a tvorbě území (regulaci či "usměrňování" jeho rozvoje). V rámci správního území města Mikulov (s ohledem na vymezení oblastí především v rámci ORP Mikulov) byly vymezeny následují oblasti krajinného rázu:

1) 2) 3) 4)

Milovická pahorkatina Pavlovské vrchy Sníženiny úvalů Dna úvalů s rybníky

PROJEKT, s.r.o.



Obr.: Svatý kopeček od hráze Nového rybníka. Oblast krajinného rázu - Milovická pahorkatina Oblast je vymezena v prostoru vyvýšeného reliéfu jihovýchodní partie Pavlovských vrchů a přiléhající části Milovické pahorkatiny. Podstatnou část oblasti zaujímá souvislý lesní komplex mezi Milovicemi a Mikulovem. Jihozápadní okrajová část oblasti zdvihající se od sníženého relativně ploššího reliéfu Jihomoravských úvalů je zemědělsky využívána (souvislé plochy orné půdy, vinohrady). Při západní hranici oblasti se nachází okrajová část zástavby Mikulova a přiléhající zahrádková lokalita. V I. zóně ochrany CHKO Pálava se nachází přírodní rezervace Milovická stráň a přírodní památka Kienberg, lesnaté části oblasti (spolu se zahrádkovou lokalitou) jsou součástí II. zóny CHKO Pálava. Ve III. zóně je pak většina zemědělsky využívaných pozemků. Severovýchodní okraj zástavby Mikulova je ve IV. zóně. Oblast krajinného rázu - Pavlovské vrchy Mimořádně krajinářsky hodnotná oblast. Kombinace specifických tvarů reliéfu a navazujícího historicky podmíněného využití (včetně historického jádra Mikulova). Nejjižnější partii oblasti tvoří unikátní kulturně přírodní dominanta místní krajiny - návrší Svatý kopeček včetně jeho svahových bází. Vrcholové a svahové partie návrší jsou zahrnuty v I. zóně ochrany CHKO Pálava, do II. zóny jsou řazeny úpatní partie po obvodu návrší. Součástí první zóny jsou dále plochy zvláště chráněných území - Přírodní rezervace Turold a přírodních památek Kočičí skála a Růžový kopec. Ve III. zóně ochrany jsou zahrnuty zemědělsky využívané pozemky (orná půdy, vinohrady). IV. zóna pak zahrnuje zástavbu města Mikulov. Oblast krajinného rázu - Sníženiny úvalů Relativně snížené a jen mírně zvlněné části reliéfu spadající pod Dyjsko-Svratecký a Dolnomoravský úval (střední partie je pak součástí Mikulovské vrchoviny). V území převažuje zemědělské využití ve formě velkoplošných lánů orné půdy. Vyjma území v okolí vrchu Šibeník (I. a II. zóna ochrany CHKO Pálava) je

PROJEKT, s.r.o.



oblast začleněna ve III. zóně ochrany CHKO Pálava, do oblasti zasahují okrajové partie zástavby Mikulova řazené do IV. oblasti ochrany CHKO Pálava. Oblast krajinného rázu -Dna úvalů s rybníky Nejnižší partie reliéfu (nivy) s rybníky a navazující vegetací. (Do oblasti je také začleněna mírná vyvýšenina Šibeník, jako nespecifická součást této oblasti.) Části oblasti jsou zařazeny do I. a II. zóny ochrany CHKO Pálava.

Obr.: Mušlovské rybníky a Nový rybník ze silnice na Bulhary.

A.2.14. Místo krajinného rázu a jeho charakteristika (jev č.18) Místo krajinného rázu je část krajiny relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Je nejmenším hodnoceným prostorem; jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti.

1 - Souvislé zemědělsky využívané plochy Relativně plošně rozsáhlé místo na mírně zvlněném reliéfu zahrnující souvislé plochy, z podstatné části využívané jako orná půda, méně časté je využití ve formě vinohradů (občasné soliterní stavby). Zemědělské plochy jsou místy členěny remízy či vegetačními doprovody komunikací či vodotečí.

PROJEKT, s.r.o.



2, 5 - Milovický les Souvislý lesní komplex Milovického lesa na vyvýšeném reliéfu Milovické pahorkatiny. Místo označené číslem (2) představuje část ukloněnou k jihozápadu a místo označené číslem (5) část ukloněnou k severovýchodu. Území spadají do I. zóny ochrany CHKO Pálava. 3 - Serpentiny Plochy orné půdy a vinic v mírně vyvýšeném reliéfu ve III. zóně ochrany CHKO Pálava. 4 - Městská zástavba Zastavěné území města ve IV. zóně ochrany CHKO Pálava. 6 - Cvičiště Ladem ležící plochy v II. zóně ochrany CHKO Pálava. Území je možné ponechat spontánnímu vývoji v současném stavu "využití". 7 - Přední viniční tratě Vinohrady v drobné držbě spadající do III. zóny ochrany CHKO Pálava. Změny využití území zde nejsou vhodné. 8 - Nad Mušlovským potokem Niva Mušlovského potoka a přiléhající zahrádková oblast ve III. zóně ochrany CHKO Pálava. V ploše je vhodné neměnit současný způsob využití. Regulace zahrádkové oblasti by měla striktně vyloučit objekty pro trvalé bydlení a sloužit k zachování současného rázu území.

Obr.: centrum Mikulova ze Svatého kopečku. 9 - Růžový vrch Místo je vymezeno v jihozápadně orientovaných svazích Růžového vrchu. Podstatná část území je využívána jako vinice, převážně v maloplošné držbě. Nejvyšší partie území je terasována (místní tratě Kamenice a Za Turoldem). Místo je v celé ploše součástí CHKO Pálava. V území je vyhlášena přírodní památka Růžový vrch, která je zároveň součástí I. zóny CHKO. Zbývající část území spadá do III. zóny. Vzhledem k rozložení zástavby Mikulova prochází v nejvyšších částech jednotky hlavní pohledový horizont. Místo svojí polohou a elevací vytváří pohledovou kulisu ke kulturním dominantám v blízkém okolí.

PROJEKT, s.r.o.



Jižní hranice plochy sleduje aktuální okraj zastavěného území Mikulova, kde se nachází zástavba tvořená skladovými areály. Další rozvoj zástavby do vymezeného místa krajinného rázu je možné striktně omezit vrstevnicí 246 m n. m. (dle ZM10), podél které vychází od zástavby (ulice Gorkého) polní účelová komunikace sledující užší mez. Nad touto komunikací by změna využití stavu území měla být zcela vyloučena (doporučení zpracovatele tohoto elaborátu). Rozvoj zástavby v severozápadním směru od okraje zástavby při ulici Gagarinova, v místní trati "Nad brněnskou silnicí", by měl být omezen občasnou vodotečí při okraji vinohradů (tato občasná vodoteč podtéká komunikaci č. 421 při západním okraji zastavěného území). Případný rozvoj při okraji zastavěného území by měl být pečlivě zvážen zvláště s ohledem na navrhovaný hmotový a výškový charakter (případně v rámci územně plánovací dokumentace by tyto charakteristiky měly být deklarovány). Vhodná je volba některé z forem rekreačního využití, které zde vytvoří plynulý přechod zastavěného území v okolní krajinu. 10 - Remíz Pod Kočičí skálou Remíz v údolním dně protékaném Mušlovským potokem. Celé území je součástí II. zóny ochrany CHKO Pálava. Změny využití území jsou zde zcela nevhodné.

Obr.: Strukturovaná zemědělská krajiny rakouského pohraničí s dominantním návrším Galgenberg. 11 - Zadní viničné tratě Území využívané jako orná půda ve III. zóně ochrany CHKO Pálava. Změny využití území zde nejsou vhodné. Přípustné je vkládání drobných vegetačních prvků do souvislých ploch orné půdy (interakční prvky s protierozní a krajinně estetickou funkcí). 12 - Pod Kočičí skálou Souvislé plochy orné půdy severně od zástavby Mikulova ve III. zóně ochrany CHKO Pálava (drobná plocha přírodní památky Kočičí skála je začleněna do I. zóny ochrany). Rozvoj zástavby v této ploše se předpokládá a je vhodné ponechat ji současnému využití, případně souvislé plochy orné půdy rozčlenit interakčními prvky s protierozní funkcí.

PROJEKT, s.r.o.



13 - Na obecním Plocha orné půdy ve III. zóně ochrany CHKO Pálava vymezená ze západu okrajem zástavby Mikulova a z východu okrajem nivy Mušlovského potoka. Z "krajinářského" hlediska je případný rozvoj zástavby v ploše možný s ohledem na zachování a zamezení negativního vlivu na souvislou vegetaci podél Mušlovského potoka. 14- Pod Starou horou Ladem ležící plochy přiléhající k remízu Pod Kočičí skálou (č. 10). Celé území je součástí II. zóny ochrany CHKO Pálava. 15 - Turold Místo je vymezeno v prostoru reliéfně výrazného prvku Turoldu. V prostoru vymezeného místa je situován starý lom a přiléhající plochy se stromovou vegetací. Celé místo je součástí I. zóny ochrany CHKO Pálava. V ploše je vhodné nepřipouštět žádné změny využití území. 16 - Vinohrady u Turoldu Místo je vymezeno v západně až jihozápadně orientovaných svazích s vinohrady v maloplošné držbě přiléhající ze západní strany k Turoldu a svojí jižní hranicí sledující okraj zástavby Mikulova. Celá plocha je součástí III. zóny ochrany CHKO. Další rozvoj zástavby zde nepokládáme za vhodný. 17 - Hliníky Místo je vymezeno východně od Turoldu a přiléhá k severnímu okraji zástavby Mikulova. V prostoru místa se nachází plochy vinohradů v drobné vlastnické držbě. Území je součástí III. zóny ochrany CHKO (jižní cíp plochy spadá do IV. zóny). Rozvoj zástavby je při citlivém přístupu možný v nejjižnější části jako územně "logické" prodloužení nové ulice Marie Majerové. Doporučujeme zde účelně omezit výškový rozsah nově navrhovaných staveb a zastavitelné plochy vymezit pouze pro (řadovou) zástavbu při budoucím prodloužení ulice Marie Majerové a také zamezit možnému rozvoji zástavby dále v severním směru (vymezením nezastavitelného typu plochy s omezením realizace drobných objektů).

Obr.: Mikulov od okraje zástavby obce Novosedly. 18 - Kasárna Plocha z části v charakteru brownfieldu v jižní partii s byty v panelových domech. IV. zóna ochrany CHKO Pálava. Vhodná revitalizace.

PROJEKT, s.r.o.



19 - Mušlovské rybníky Soustava rybníků na Mušlovském potoce a navazující partie údolního dna a v jižní části i údolních svahů. Území ponechat v současném stavu využití. 20 Záhumenky pod Svatým kopečkem Krajinářsky mimořádně hodnotné úpatní partie Svatého kopečku ve II. zóně ochrany CHKO Pálava. Využito jako zahrádky, sady a vinohrady v drobné majetkové držbě. Důsledně zachovat současný způsob využití. 21 - Velké sady Zemědělsky vyžívané plochy především ve formě velkoplošných vinohradů ve III. zóně ochrany CHKO Pálava. Rozvoj zástavby v západním cípu vymezeného místa krajinného rázu je ve velmi omezené míře podmíněně možný (pouze v bezprostřední vazbě na stávající zástavbu) v případě, že funkční využití nebude snižovat kvalitu prostředí (hluk, vizuální vliv aj.) navazující "Sklepní uličky" pod úpatím Svatého kopečku. 22 - Výří lom Zatopený lom s ukončenou těžbou ve II. zóně ochrany CHKO Pálava. Extenzivní rekreační využití prostoru, které nenaruší jeho současný ráz, je možné 23 - Svatý kopeček Svahy a vrcholové partie Svatého kopečku (včetně bývalého lomu) v I. zóně ochrany CHKO Pálava.

Obr.: Pohled z návrší za Růžovým vrchem na Dunajovické kopce. 24 - Pod Mušlovem Pás orné půdy mezi Novým rybníkem a Mušlovem ve II. zóně ochrany CHKO Pálava. Plochu je vhodné ponechat v současném stavu využití (nevhodná zástavba či rekreační využití). 25 - Nad Mlýnem Vinice ve vrcholové partii táhlého návrší ve II. zóně ochrany CHKO Pálava. Plochu je vhodné ponechat v současném stavu využití. 26 - U Podpěry Relativně souvislý lány orné půdy ve III. zóně ochrany CHKO Pálava, lány jsou místy členěné mezemi. Území je vhodné ponechat v současném stavu využití.

PROJEKT, s.r.o.



27 - U Hrobu Plochy orné půdy v okolí zemědělského areálu U Hrobu ve III. zóně ochrany CHKO Pálava. 28 - Městské díly Vinice v jihozápadně orientovaných svazích (III. zóna ochrany CHKO), v tratích Červený kopec a Kienberg na terasách. V jižní partii vymezeného místa krajinného rázu je jeho součástí plocha přírodní památky Kienberg (I. zóna ochrany CHKO Pálava). Území je vhodné ponechat v současném stavu využití. 29 - Nový rybník Nový rybník, navazující litorály a plochy převážně přírodního rázu v I. zóně ochrany CHKO Pálava.

Obr.: pohled z místní elevace Vysoký roh přes rybník Nesyt na Valtice.

30 - Šibeník Rybník Šiberník s litorály, při soutoku potoka Včelínek (Sedlecký potok) a kanálu Brod - Bulhary - Valtice. Plocha je součástí II. zóny ochrany CHKO Pálava a je vhodné ponechat ji v současném stavu využití. 31 - Šibeniční vrch Mírná vyvýšenina nad rybníkem Šiberník v I. a II. zóně ochrany CHKO Pálava. Ponechat v současném stavu využití. 32 - Zástavba Mikulova Souvisle zastavěné území s převažující obytnou zástavbou (na okrajích spíše smíšeného rázu) ve IV. zóně ochrany CHKO Pálava. 33 - Pod Novou Nezastavěný zemědělsky využívaný "klín" mezi zástavbou Mikulova a přiléhající "výrobní a skladovací" zónou Za vápenkou (č. 35). Západní část plochy leží mimo CHKO Pálava, část východní je pak součástí IV. zóny ochrany CHKO Pálava. Území je možné zastavět, regulovat výškový rozsah staveb s ohledem na možné vizuální ovlivnění stávajících historických a přírodních dominant. 34 - Zahrádková lokalita U mlýna

PROJEKT, s.r.o.



Zahrádková lokalita na jihozápadně ukloněném svahu nad Novým rybníkem ve IV. zóně ochrany CHKO Pálava. Lokalitu je vhodné ponechat v současném stavu využití. Rozvoj zástavby Mušlova je v omezené míře možný při vhodné výškové regulaci (jde o exponované polohy). 35 - Za Vápenkou Výrobní a skladovací zóna se západní částí mimo CHKO Pálava a částí východní ve IV. zóně ochrany CHKO. 36 - Nad Bažantnicí Záhumenky při jihovýchodním okraji zástavby Mikulova ve IV. zóně ochrany CHKO. 37 - Zámecký vrch Vyvýšenina v centrální části historického jádra Mikulova s historickou dominantou mikulovského zámku. 39 - Zemědělský areál Zemědělský areál při jihovýchodním okraji zástavby Mikulova ve III. zóně ochrany CHKO. 40 - Zástavba Mušlov Rozvolněná zástavba Mušlova převážně ve IV. zóně ochrany CHKO. Výstavba v prostoru zastavěného území (obytná či malovýrobní), která by dokázala dát Mušlovu logickou formu a strukturu je zde žádoucí. 41 - Lom Mušlov Bývalý (snad částečně rekultivovaný) lom s místy obnaženým podložím a vodními plochami a navazující drobné zemědělsky využívané plochy a plochy s vegetací v II. zóně ochrany CHKO Pálava. Plochu je možné ponechat v současném stavu využití (zemědělské plochy) a spontánnímu vývoji (areál lomu). 42 - Lada Za čertovským Lada za zemědělským areálem v Mušlově ve II. a IV. zóně ochrany CHKO Pálava. V území je vhodné prověřit rozvoj měkké rekreace (agroturistika).

A.2.15. Místo významné události (jev č.19) Zámek: zde byly po bitvě u Slavkova dojednány (2. prosince 1805) předběžné podmínky míru mezi Francií a Rakouskem. A 61 let poté, po porážce rakouských vojsk v bitvě u Sadové, tu 26. 7. 1866 podepsali příměří mezi Rakouskem a Pruskem, tzv. Mikulovské příměří. A.2.16. Významný vyhlídkový bod (jev č.20) V řešeném území se vyskytuje velké množství významných vyhlídkových bodů. Jedná se především o vyhlídky na Svatém kopečku a z Kozího hrádku. Vedle toho je v území mnoho významných pohledů na Pálavu nebo místní stavební dominanty. Tato místa byla zakreslena do grafické části územně analytických podkladů. A.2.17. Územní systém ekologické stability (jev č.21) Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. Zajímavým údajem je rovněž podíl lesů na celkové výměře katastrálního území (lesnatost). Mikulov má hodnotu koeficientu ekologické stability 0,77 a lesnatost 29%.

PROJEKT, s.r.o.



Nadregionální a regionální ÚSES na území Mikulovska V území města Mikulova leží nebo do něj zasahují následující biocentra:  NRBC11 (dříve NRBC 106 Milovický les, v SV části k.ú. Mikulov)  RBC 126 (dříve RBC 29 Svatý kopeček)  RBC127 (dříve RBC 1535 Nový Rybník, JV okraj k.ú. Mikulov) Biokoridory procházející územím města:  RBK102 (dříve RBK 124, severně od města)  RBK158 (dříve RBK 2, východně od města)  NRBK19 (dříve NRBK 159, na jihovýchodním okraji území města)  NRBK24 (dříve NRBK 160) na severním okraji k.ú. Mikulov  NRBK28 (dříve NRBK 1, na západním okraji k.ú.) Místní ÚSES na území Mikulovska Místní biocentra na území: Zdroj, zpracovatel

Místní biocentra

Plán společných zařízení pro KPÚ Agroprojekt PSO 2007

LBC 4 Turold LBC 5 Kienberg LBC 6 U hrobu LBC 8 Růžový vrch LBC 10 Pod Brněnskou silnicí LBC 11 V oboře LBC 12 V Klentické oboře LBC 13 Městské díly LBC 14 Prameniště LBC 15 Na Mikulovce LBC 16 Bažantnice LBC 17 Šibeničník LBC 18 Pod Šibeničníkem LBC 19 Mušlov LBC 20 Strážný vrch LBC 21 Židovský hřbitov LBC 22 Za Rybníkem LBC M 1 LBC M 2 LBC M 3 LBC M 4 LBC M 5

Místní biokoridory LBK M 1 LBK M 2 LBK M 3 LBK M 4 LBK M 5 LBK M 6 LBK M 7 LBK M 8 LBK M 9 LBK M 10 LBK M 11 LBK M 12 LBK M 13 LBK M 14 LBK M 15 LBK M 16 LBK M 17 LBK M 18 LBK M 19 LBK M 20 LBK M 21 LBK M 22 LBK M 23 LBK M 24

Konflikty ÚSES: Jsou rozlišeny konflikty, kdy chybí návaznost jednotlivých prvků systému na sebe navzájem a konflikty, kdy dochází k nesouladu hierarchických stupňů systému ÚSES.

A.2.18. Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.22) V řešeném území nebyl vyhlášen žádný významný krajinný prvek.

PROJEKT, s.r.o.



A.2.19. Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.23) Dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky také všechny lesy, vodní toky a rybníky, jezera a údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením dle § 4 odst. (2) citovaného zákona.

A.2.20. Přechodně chráněná plocha (jev č.24) Nevyskytuje se v řešeném území.

A.2.21. Národní park včetně zón a ochranného pásma (jev č.25) Nevyskytuje se v řešeném území.

A.2.22. Chráněná krajinná oblast včetně zón (jev č.26) Velká část řešeného území spadá do CHKO Pálava. Chráněná krajinná oblast Pálava byla zřízena výnosem MK ČSR č.j. 5790/1976 ze dne 19. 3. 1976. CHKO Pálava leží na území Jihomoravského kraje, v okrese Břeclav. Území CHKO se nachází v obvodu obcí s rozšířenou působností Mikulov a Břeclav a zahrnuje katastrální území Bavory, Bulhary, Horní Věstonice, Klentnice, Mikulov na Moravě, Milovice u Mikulova, Pavlov u Dolních Věstonic, Perná, Nové Mlýny, Sedlec u Mikulova. Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, což umožňuje jak pěstování vinné révy, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje jako krasová lesostep. Na plošinách Milovického lesa převládají rozvolněné sprašové doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem, na severně orientovaných svazích a v údolích je nahrazují panonské dubohabřiny. V okolí Křivého jezera v nivě Dyje zůstaly zachovány porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým a nevelké plochy zaplavovaných luk. Na západním břehu rybníka Nesytu u Sedlce dosud přežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených pastvinách jižní Moravy téměř běžná. Dne 16. 4. 1999 byla ministerstvem životního prostředí na základě protokolu Č.j. OOP/2516/99 vymezena a schválena nová zonace, která v CHKO Pálava rozlišuje čtyři zóny odstupňované ochrany přírody. Na území Mikulova se nacházejí všechny 4 zóny. I.zóna Do první zóny byla zařazena všechna vyhlášená maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) a evidované návrhy na doplnění jejich sítě. Jsou to plochy přírodně hodnotných území Pavlovských vrchů s typickými lesními, lesostepními, stepními a skalními biotopy. K nim jsou přiřazeny i vybrané lesní a lesostepní biotopy Milovického lesa, lužní biotopy NPR Křivé jezero, nejbližší okolí Nového rybníka a slaniska u Nesytu. Dlouhodobým cílem I.zóny je uchování, případně obnova samořídících funkcí a omezení až vyloučení nevhodných lidských zásahů do přírodního prostředí. Cílový stav I.zóny: vyvážený poměr mezi skalními, stepními, lesostepními plochami v jednotlivých částech zóny; uvolněné svažité plochy s bohatým zastoupením stepních rostlin, omezené šíření křovin a invazních

PROJEKT, s.r.o.



rostlin; navození vhodného vodního režimu a zejména řízeného využívání (kosení, pastva), které by umožnilo alespoň zachování slanomilných druhů rostlin a živočichů; nižší stupeň trofie v rybníce, vhodné podmínky pro extenzivní rybniční hospodaření, postupné odbahnění dna rybníka a redukce rákosinových porostů podle schváleného plánu péče; pokrytí celého území I.zóny odpovídající legislativní ochranou; přesné vymezení I.zóny podle parcelních čísel, jakož i vyjasnění vlastnických i nájemních vztahů; zabezpečený praktický management z prostředků ochrany přírody nebo využívající vlastnické či nájemní vztahy; zajištěný a funkční biomonitoring. II.zóna Do druhé zóny byla zařazena území většího rozsahu s významnými přírodními hodnotami, která nejsou chráněna formou MZCHÚ. Tvoří převážně ochranné pásmo kolem I. zóny. Jde především o komplex lesů pahorkatiny Milovického lesa, pozemkovou mozaiku úpatí Pavlovských vrchů, plochy rybníků a vodotečí s výraznými břehovými porosty. Dlouhodobým cílem II.zóny je udržení přírodních hodnot, postupné zvyšování druhové a prostorové rozmanitosti ekosystémů, zejména vytvářením systému ekologické stability krajiny. Cílový stav II.zóny: vyvážený lesní porost s obnovenou patrovitostí a stanovištním podmínkám vhodnou dřevinnou skladbou, fungující jako ochranné plochy pro území I.zóny, jako plochy PHO, jako základy ÚSES v krajině s upřednostěním dlouhodobého hospodaření; zachování terénní i druhové rozmanitosti území, doplnění rozptýlené zeleně a převedení podmáčených pozemků do trvalých travních porostů, vytvoření stabilizačních prvků krajiny a naplnění projektů ÚSES; udržení extenzivního způsobu hospodaření, zvýšení zastoupení trvalých travních pozemků se zajištěním trvalé údržby porostů, obnovení kvality i kvantity starých ovocných sadů a jejich využívání k získávání vhodného genového materiálu pro výsadby po celém území CHKO; biologicky vyvážené hospodářské rybníky. III.zóna Sem byly zařazeny plochy zemědělsky obdělávaných pozemků, často přerušovaných liniovými prvky jako jsou větrolamy, meze nebo remízky. Tato území mají menší přírodní hodnotu, ale jsou významná pro doplnění celého systému významných biotopů v chráněné krajinné oblasti Dlouhodobým cílem III.zóny je udržení a podpora využívání této zóny pro ekologicky optimalizované zemědělství a turistiku. Cílový stav III.zóny: produkční vinohrady s extenzivním způsobem hospodaření zajišujícícm trvalý rozvoj vinohradnictví v těchto lokalitách, vinohrady se zvýšenou biodiverzitou a stabilizovaným vodním režimem; zemědělsky využívané plochy s růzností jednotlivých plodin, omezený výskyt možných škůdců plodin, obnovené větrolamy a rozčleněné větší celky polí do menších ploch oddělených liniovými výsadbami dřevin; omezené používání anorganických hnojiv a kejdy. IV.zóna Tato zóna je tvořena souborem historicky pozměněných a člověkem využívaných ploch a sídel. Byla sem zařazena současně zastavěná území jednotlivých sídel a též zastavitelná území tak, jak jsou vymezena podle platných územních plánů. Dlouhodobým cílem IV.zóny je trvalé bydlení a podpora rozvoje zařízení cestovního ruchu. Cílový stav je vytvoření optimálních podmínek pro obytnou funkci prostoru jednotlivých sídel v kombinaci s krajinnou estetikou a architektonickým vzhledem, omezení zástavby na stanovené plochy umožňující trvale udržitelný rozvoj sídel.

PROJEKT, s.r.o.



A.2.23. Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.27) Nenachází se.

A.2.24. Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.28) PR Milovická stráň Nalézá se jižně od obce Milovice a byla vyhlášena vyhláškou 1/94 Správy CHKO Pálava ze dne 1.7.1994 o zřízení přírodní rezervace Milovická stráň. Jedná se o významné lesní, lesostepní a stepní lokality vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů. PR Milovická stráň zasahuje i do k.ú. Mikulov na Moravě. Turold Území se nachází v J části Pavlovských vrchů, na S okraji Mikulova, na vrchu Turold (385 m n. m.). Regionální význam lokality spočívá v jejím druhovém bohatství: flóra čítá asi 390 druhů cévnatých rostlin, z toho 26 druhů zvláště chráněných, mj. Adonis vernalis, Campanula bononiensis, C. sibirica, Centaurea triumfettii subsp. axillaris, Fumana procumbens, Globularia bisnagarica, Iris pumila, Jurinea mollis, Linum hirsutum, Saxifraga tridactylites, Stipa pennata, S. pulcherrima, Teucrium montanum a Viola ambigua. Z "naturových" druhů roste na Turoldu Iris humilis subsp. arenaria a Pulsatilla grandis .V lomu pravidelně hnízdí výr velký, na dalších místech v rezervaci např. sedmihlásek hajní a slavík obecný. Z Turoldu je jeden z mála současných nálezů pakudlanky jižní v ČR.Území je chráněno jako PR Turold. Jeskyně na Turoldu jsou nejvýznamnějším zimovištěm vrápence malého v panonské oblasti v ČR. Svatý kopeček Území se nachází v J části Pavlovských vrchů, na JV okraji Mikulova. Lokalita má celostátní význam díky svému velkému druhovému bohatství; flóra stejnojmenné rezervace čítá asi 405 druhů cévnatých rostlin. Z "naturových" druhů zde roste Iris humilis subsp. arenaria a Pulsatilla grandis, z živočichů přástevník kostivalový a roháč obecný. Svatý kopeček představuje jedno z nejbohatších nalezišť záraz v České republice, jichž zde roste 7 druhů, mj. záraza písečná (Orobanche arenaria) a záraza šupinatá (Orobanche artemisiae-campestris). Z dalších chráněných a ohrožených druhů cévnatých rostlin jsou přítomny Astragalus austriacus, Fumana procumbens, Inula oculus-christi, Iris pumila, I. humilis subsp. arenaria, Jurinea mollis, Saxifraga tridactylites, Stipa eriocaulis (jediná lokalita v ČR), S. pennata, S. pulcherrima, Teucrium montanum, Thalictrum foetidum a Viola ambigua. Ze vzácných a chráněných živočichů na Svatém kopečku žijí Bubo bubo, Coronella austriaca, Corvus monedula, Lacerta viridis, Libelloides macaronius, Lucanus cervus, Mantis religiosa, Parnassius mnemosyne, Philaeus chrysops a Scutigera coleoptrata. Lokalita je silně antropicky ovlivněna: v minulosti pastvou, nyní velkou návštěvností. V minulosti byla severovýchodní část vrchu zničena vápencovým lomem. Z biotopů jsou významné subpanonské stepní trávníky, pěchavové trávníky a skalní vegetace s kostřavou sivou. Šibeničník (k.ú.Mikulov) Izolovaný kopec se stepní květenou o rozloze 3,38 ha.

A.2.25. Národní přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.29) Nevyskytuje se v řešeném území.

A.2.26. Přírodní park (jev č.30) Nevyskytuje se v řešeném území.

PROJEKT, s.r.o.



A.2.27. Přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.31) Agentura ochrany přírody a krajiny uvádí následující přehled přírodních památek ležících v řešeném území: PP

Kočičí skála

PP

Růžový kopec

PP

Kienberg (s OP)

A.2.28. Památný strom včetně ochranného pásma (jev č.32) Přehled památných stromů v území:. Lípa v Mikulově Pavlovnie plstnatá Lípa u hrobky Mikulovský platan

A.2.29. Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO (jev č.33) V roce 2003 v Paříži schválil Výbor Mezinárodní koordinační rady UNESCO programu MaB (Člověk a biosféra) rozšíření BR Pálava (vyhlášena v roce 1986) o Lednicko-valtický areál a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Nově vymezené území o celkové rozloze přesahující 300 km2 dostalo název Biosférická rezervace Dolní Morava. Cílem BR Dolní Morava je podpora rozumného využívání přírodních zdrojů a zavedení vyvážených vztahů mezi člověkem a přírodou. Tento větší územní celek naplňuje tři základní funkce BR, kterými jsou: (1) ochrana a zachování genetických zdrojů, rostlinných a živočišných druhů, ekosystémů a krajiny, (2) rozvoj a podpora trvale udržitelného ekonomického a demografického rozvoje a (3) podpora výchovy, vzdělávání a výzkumu souvisejícího s ochranou přírody a udržitelným rozvojem. Území rezervace je jedinečným spojením ekosystémů vápencového bradla Pálavy, unikátního středoevropského nížinného luhu na dolních tocích řek Kyjovky, Dyje a Moravy a kulturní komponované krajiny Lednickovaltického areálu. Správu nad naplňováním cílů a funkcí BR Dolní Morava převzala od srpna 2004 obecně prospěšná společnost BR Dolní Morava. Biosférická rezervace je rozčleněna do tří zón. Jádrová zóna je tvořena především územím I. zóny ochrany přírody a krajiny, nárazníková zóna je tvořena zejména lokalitami zařazenými do II.zóny ochrany přírody a krajiny, poslední přechodná zóna je tvořena kombinací ploch III. a IV. zóny ochrany přírody a krajiny stanovených v CHKO Pálava.

A.2.30. NATURA 2000 - evropsky významné lokality (jev č.34) V rámci soustavy Natura 2000 byly vymezeny evropsky významné lokality:

PROJEKT, s.r.o.



Kód lokality

Název EVL

Předmět ochrany EVL

katastry

Klentnice, Mikulov na Moravě, Milovice u Mikulova, Pavlov u Dolních Věstonic, Sedlec u Mikulova

CZ0624100

Milovický les

CZ0624098

Turold

Mikulov na Moravě

SL

CZ0624234

Svatý kopeček u Mikulova

Mikulov na Moravě

SL

SL

CZ0624100 EVL Milovický les je rozsáhlý lesní komplex v jižní části Dolnomoravského úvalu, západně od Mikulova, mezi obcemi Klentnice, Mikulov, Milovice a Bulhary. V Milovickém lese se nacházejí pravděpodobně nejrozsáhlejší porosty panonských teplomilných doubrav na spraši v České republice, které doplňují panonské dubohabřiny, perialpidské bazifilní teplomilné doubravy širokolisté suché trávníky a subpanonské úzkolisté suché trávníky. Rostou zde četné vzácné a chráněné druhy. Lokalita má republikový až evropský význam. V území se vyskytuje řada naturových druhů živočichů - netopýr černý, netopýr velkouchý, přástevník kostivalový, hnědásek osikový, roháč obecný a bourovec trnkový. CZ0624098 EVL Turold se nachází v J části Pavlovských vrchů, na S okraji Mikulova, na vrchu Turold (385 m n. m.). Jedná se o komplex teplomilných trávníků a křovin s teplomilnými společenstvy. Regionální význam lokality spočívá v jejím druhovém bohatství: flóra čítá asi 390 druhů cévnatých rostlin, z toho 26 druhů zvláště chráněných. Z "naturových" druhů roste na Turoldu Iris humilis subsp. arenaria a Pulsatilla grandis .V lomu pravidelně hnízdí výr velký (Bubo bubo), na dalších místech v rezervaci např. sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) a slavík obecný (Luscinia megarhynchos). Z Turoldu je jeden z mála současných nálezů pakudlanky jižní (Mantispa styriaca) v ČR. Jeskyně na Turoldu jsou nejvýznamnějším zimovištěm vrápence malého v panonské oblasti v ČR.

CZ0624234 EVL Svatý kopeček u Mikulova se nachází v J části Pavlovských vrchů, na JV okraji Mikulova. Jedná se o výrazný vápencový vrch s mozaikou suchých trávníků, křovin a kulturních lesů s teplomilnými společenstvy rostlin a živočichů. Lokalita má celostátní význam díky svému velkému druhovému bohatství; flóra stejnojmenné rezervace čítá asi 405 druhů cévnatých rostlin. Z "naturových" druhů zde roste Iris humilis subsp. arenaria a Pulsatilla grandis, z živočichů přástevník kostivalový a roháč obecný. Svatý kopeček představuje jedno z nejbohatších nalezišť záraz v České republice, jichž zde roste 7 druhů.

A.2.31. NATURA 2000 - ptačí oblasti (jev č.35) V rámci soustavy Natura 2000 byla vymezena ptačí oblast: Kód lokality

Název lokality

katastry

CZ0621029

Pálava

Bavory, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Mikulov na Moravě, Milovice u Mikulova, Pavlov u Dolních Věstonic, Perná, Sedlec u Mikulova

PROJEKT, s.r.o.



CZ0621029 Ptačí oblast Pálava - ptačí oblast je totožná s CHKO Pálava a na délku zaujímá 17 km, na šířku 9 km. Velmi cenné území, které hostí 20 druhů ptáků přílohy I, z nichž je osm cílových. Hojně zastoupené biotopy, lesostepi, skalnaté a drnové stepi obývá početná populace pěnice vlašské a ťuhýka obecného. V teplomilných doubravách a dubohabřinách hnízdí strakapoud prostřední, včelojed lesní, lejsek bělokrký. Staré sady, ovocné aleje a zahrady obývá početná populace strakapouda jižního. V lužních biotopech na Křivém jezeře žije kolonie 10-12 párů čápa bílého a jediná kolonie kormorána velkého na Moravě. Lokalita je též pravidelným zimovištěm orla mořského. Pravidelně zde hnízdí luňák hnědý, příležitostně i luňák červený. V Milovickém lese hnízdí významná část populace dudka chocholatého v ČR. Pavlovské vrchy jsou zimovištěm zedníčka skalního.

A.2.32. Lokality výskytu zvl. chráněných druhů rostlin a živočichů s národ.významem (jev č.36)

V území se vyskytují zvláště chráněný druh s národním významem: 

Parnassius mnemosyne (jasoň dymnivkový), kriticky ohrožený druh.

A.3.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

A.3.1. Lesy ochranné (jev č.37) Kategorizace lesů je definována zákonem 289/1995 Sb., o lesích. Klasifikuje lesy podle převažujících funkcí do tří kategorií 1) lesy ochranné (§ 7 zákona) 2) lesy zvláštního určení (§ 8 zákona) 3) lesy hospodářské (§ 9 zákona).

Do kategorie lesů ochranných se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.

Na polesí Mikulov se do kategorie lesů ochranných dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. zařazují následující lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích:

PROJEKT, s.r.o.



Jednotka rozdělení lesa

Výměra (ha)

Výměra nebo plocha v LHP(ha)

Katastrální území

431B

21,33

20,92

Mikulov na Moravě

431C

0,37

0,37

Parcela číslo (dle KN)

Výměra (dle KN ha)

2676/1 2677 2679 2680 2684 2689 1652 1654 4817 4884

14,9421 0,2333 4,6595 0,6745 0,6938 0,1275 0,1778 0,1904 7,0751 0,3008

433J 7,22 7,22 Mikulov na Moravě 418 0,09 0,09 419 0,07 0,07 433K 0,44 0,44 2357/1 0,4356 433C, D, E, 442B, C, 443A, B, C, 444F - překryv s kategorií zvláštního určení dle § 8 odst.1 písm.c) zákona č. 289/1995 Sb. - lesy na území národních přírodních rezervací a současně překryv dle § 8 odst. 2 písm. a) - I. zóna CHKO Pálava. 431B, 433A, J - překryv s kategorií dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č.289/1995 Sb. - lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách.

Na polesí Velký Dvůr se do kategorie lesů ochranných dle § 7 odst.1 písm.a) zákona č. 289/1995 Sb. zařazují v zařizovacím obvodu LČR Židlochovice následující lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích: Jednotka lesa

rozdělení

262K 503 504

Výměra (ha) 3,23 0,11 0,37




Výměra (dle KN-ha)

3,23

Mikulov

4427

3,7132

0,11 0,37

Pozn.: zákres lesů aktualizován dle dat ČÚZK.

A.3.2. Lesy zvláštního určení (jev č.38) 2) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním.

PROJEKT, s.r.o.



Jde o lesy a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Na polesí Mikulov náleží do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst.1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. následující lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně:

Výměra nebo plocha v LHP (ha)

Jednotka Výměra rozdělení lesa (ha) 105 106 107 108 432E

0,03 0,03 0,04 0,03 0,22

0,03 0,03 0,04 0,03


Mikulov na Moravě

0,22

Parcela číslo (nové - původní)

Výměra (dle KN - ha)

3451 č. 3427 č. 3427 č. 3451 č. 3469 č.

0,0300 0,0300 0,0400 0,0300 0,2200

*)

Na polesí Mikulov se do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. zařazují následující lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí, lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách: Jednotka rozdělení lesa

Výměra (ha)


Přírodní rezervace Milovická stráň. 402A 21,24 21,24 402B

11,70

11,70

402C

14,52

14,52

402D

13,72

13,72

403A

8,77

8,77

403B

10,51

10,51

PROJEKT, s.r.o.


Mikulov na Moravě




3732 č 3733 č 3733 č 3734 č 3734 č 3735 č 3735 č 3736 č 3733 č 3734 č 3735 č 3736 č 3732 č 3733 č

21,1400 0,1000 0,1000 11,6000 14,3200 0,2000 0,2000 13,5200 0,0500 6,4200 0,1100 2,1900 10,4600 0,0500


První zóna CHKO Pálava: 501 1,01 425B 11,40 425C 15,80

1,01

Mikulov na Moravě

3953

2,9820

11,40 15,89

Na polesí Mikulov se do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 2 písm. e) zákona č. 289/1995 Sb. zařazují následující lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou: Jednotka rozdělení lesa

Výměra (ha)

430A 101 431D 101 415

1,41 0,05 1,41 0,02 0,03

Výměra nebo plocha v 1,38 LHP(ha) 0,04 1,41 0,02 0,03

Katastrální území Mikulov na Moravě



4210 4211 3929 3931 3932

0,7588 0,6990 0,0296 0,7694 0,6569

Na polesí Mikulov se do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 2 písm. g) zákona č. 289/1995 Sb. zařazují následující lesy v uznaných oborách: Jednotka rozdělení lesa

Výměra (ha)



Výměra KN - ha)

"Obora Bulhary": 404A 404B 404C 404D 101 407A 101 407B 408A 101 102 151 152 153 501 408B 103 408C 104 408D 105 106 409A


15,48 23,59 11,45 13,27 7,23 11,40 2,91 12,32 15,55 4,33 0,18 0,27 0,64 0,36 0,01 10,57 4,99 13,88 6,71 15,63 0,38 2,42 19,48

15,48 23,59 11,45 13,27

Mikulov na Moravě

3735 č 3736 č 3737 3738/1 3738/2 3739 3740 č 3741 3742 3743 3744 3745 č 3747 3748 3749 3750 3751 3752 3753 3754 3755 3756 3757

0,0500 59,5000 0,0673 0,0495 0,4266 0,0651 62,6300 0,0557 0,3389 148,8881 0,2915 6,6700 0,9547 110,8974 0,7993 107,5625 0,0033 0,3134 91,8345 0,4412 0,2349 0,0031 0,4095

PROJEKT, s.r.o.

7,23 11,40 2,91 12,32 15,55 4,33 0,18 0,27 0,64 0,36 0,01 10,57 4,99 13,88 6,71 15,63 0,38 2,42 19,48


(dle


409B 13,56 101 11,87 409C 4,56 102 0,03 409D 15,31 "Obora Klentnice": 436E 13,88 436F 3,95 163 0,14 558 0,29 437A 14,88 101 0,12 102 2,67 103 7,29 162 0,32

13,56 11,87 4,56 0,03 15,31 Mikulov na Moravě

13,88 3,95 0,14 0,29 14,88 0,12 2,67 7,29 0,22

3758 3759 3760 3761 3812

0,1938 72,4418 0,7064 0,3041 4,1696

3722 3723 3724/1 3724/2 3725 3726 3727 3728 3729

74,9346 0,6174 0,6299 0,0202 122,0708 0,4283 94,8185 0,5626 88,8504

Na polesí Velký Dvůr se do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 2 písm. e) zákona č. 289/1995 Sb. zařazují v zařizovacím obvodu LČR Židlochovice následující lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou a krajinotvornou. Jednotka rozdělení lesa

Výměra (ha)



261G 465 466 262H(č.) 501 502

2,34 0,03 0,07 10,19 0,06 0,05

2,27

Mikulov na Moravě

262J 467

0,74 0,03

0,76

0,03 0,07 Mikulov na Moravě

10,52 0,06 0,05

Mikulov na Moravě

Výměra Parcela číslo (dle KN (dle KN) ha) 4542 4543 4557 4459 4462 4464 4468 4472 4474 4477 4479 4482 4485 4489 4496 4398

0,0095 1,4887 0,9435 0,6887 1,1973 0,9538 1,9433 0,3584 0,4896 0,9051 0,2437 0,2364 0,6617 1,6087 1,0131 0,7710

0,04

Pozn.: zákres lesů aktualizován dle dat ČÚZK.

PROJEKT, s.r.o.



A.3.3. Lesy hospodářské (jev č.39) Lesy hospodářské byly zakresleny ve výkresové části. Pozn.: zákres lesů aktualizován dle dat ČÚZK. A.3.4. Vzdálenost 50 m od okraje lesa (jev č.40) Byly zakresleny vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Podkladem pro jejich vymezení byly údaje v katastrální mapě a v Katastru nemovitostí (ISKN) – druhy pozemků dle KN.

A.3.5. Bonitovaná půdně ekologická jednotka (JEV Č. 41) BPEJ jsou zakresleny v grafické části. Nejčastěji se v území vyskytují následující BPEJ:

BPEJ

Třída přednosti ochrany ZPF

0.01.00

I

0.01.10

II

0.04.01

IV

Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem

0.05.01

II

Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období

0.06.00

I

0.06.10

II

0.08.10

II

0.08.50

III

0.41.77

V

Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření

0.55.00

IV

Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné

0.60.00

I

Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí

0.72.01

V

Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku

PROJEKT, s.r.o.

Charakteristika HPJ

Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem

Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti



A.3.6. Biogeografické členění řešeného území, hranice biochor (jev č.42) Mikulov se dle biogeografického členění ČR rozkládá v jednom biogeografickém regionu Panonské provincie. Provincie panonská 4. Podprovincie Severopanonská 4.2. Mikulovský bioregion 4.2. Mikulovský bioregion Bioregion leží na jihu Moravy, zabírá geomorfologický celek Mikulovská pahorkatina, Dunajovické vrchy a Valtická pahorkatina. Bioregion se v území Mikulova uplatňuje v geomorfologickém celku Mikulovská pahorkatina, která je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravských Karpat. Typická část bioregionu je tvořena členitou pahorkatinou na vápnitých třetihorních sedimentech a vysokým bradlem jurských vápenců. Vegetačními jednotkami jsou převážně teplomilné šípákové doubravy a skalní stepy na mírnějších svazích a úpatích dubohabrové háje. Typicky je zde vyvinut 1. dubový vegetační stupeň, na severních svazích je 2.a 3. vegetační stupeň. Bioregion leží v termofytiku ve fytogeografickém okrese 17. Mikulovská pahorkatina.

A.3.7. Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (jev č.43) Jsou zakresleny v grafické části (závlahy, odvodnění).

A.3.8. Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem (jev č.44) Vodní zdroj povrchové vody se dle sdělení Povodí Moravy, s.p., v řešeném území nenachází. Přehled vodních zdrojů podzemní vody:  

JÚ Mikulov – Kostelní - jedná se o širokoprofilovou kopanou studnu o vydatnosti 1,9 l/s. JÚ Mikulov – Gravitace - jedná se o pramenní jímky o celkové vydatnosti 0,8 l/s.

Vodní zdroje na území města jsou závadné. Z toho důvodu bylo provedeno napojení skupinových vodovodů SV Dolní Dunajovice a SV Novosedly na SV Mikulov, čímž byla přivedena kvalitní pitná voda z ÚV Lednice do Mikulova.

A.3.9. Chráněná oblast přirozené akumulace vod (jev č.45) V řešeném území se nenachází.

PROJEKT, s.r.o.



A.3.10. Zranitelná oblast (jev č.46) V řešeném území se nenachází.

A.3.11. Vodní útvar povrchových, podzemních vod (jev č.47) Vodní útvary byly vygenerovány z digitálních map Zabaged. Přesnost odpovídá měřítku těchto map (1:10 000).

A.3.12. Vodní nádrž (jev č.48) V území se nachází vodní nádrže: Šibeník, Nový rybník, Mušlovský horní rybník, Mušlovský dolní rybník, zatopený lom pod Mariánským kopcem a několik drobných vodních ploch.

A.3.13. Povodí vodního toku, rozvodnice (jev č.49) Řešené území spadá do oblasti povodí Dyje. Dělení do subpovodí je zakresleno ve výkresové části.

A.3.14. Záplavové území (jev č.50) V řešeném území se nenachází.

A.3.15. Aktivní zóna záplavového území (jev č.51) V řešeném území se nenachází. A.3.16. Území určené k rozlivům povodní (jev č.52) Nebylo stanoveno. A.3.17. Území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev č.53) V řešeném území se nenachází. A.3.18. Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (jev č.54) V řešeném území se nenachází. A.3.19. Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem (jev č.55) Zpracovaná „Hydrogeologická a balneotechnická studie oblasti Mikulova“ (Geospektrum s.r.o., 2008) vymezila na základě interpretace dostupných geologických, hydrogeologických, geofyzikálních a hydrochemických údajů z hodnocené oblasti čtyři alternativní oblasti pro zachycení různých typu podzemních vod:   

Oblast Mikulov – jih, lokalita perspektivní pro zachycení sirných vod Oblast Dolní Dunajovice – Březí, lokalita perspektivní pro zachycení jodových, resp. termálních vod Oblast Mikulov – západ, lokalita perspektivní pro zachycení jodových, resp. termálních vod

PROJEKT, s.r.o.





Oblast Mikulov –okolí, lokalita perspektivní pro zachycení jodových, resp. termálních vod

Obr.: Perspektivní oblasti zachycení minerálních a termálních vod. Převzato z „Hydrogeologická a balneotechnická studie oblasti Mikulova“, autoři: Dzúrik, Hók, Šujan, Tomana, Vitáloš.

A.3.20. Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa (jev č.56) V Mikulově jsou v provozu 2 wellness-spa objekty. Tyto provozy nejsou založeny na využívání termální vody. Schválený územní plán obsahuje rozvojovou plochu pro lázeňství na jižním okraji zástavby města (lokalita Bažantnice)

A.3.21. Dobývací prostor (jev č.57) V k.ú. Mikulov je stanoven DP 6/0149/8 Mikulov, surovina vápenec k výrobě vápna, pro společnost Carmeuse Czech Republic, s.r.o., Mokrá-Horákov.

PROJEKT, s.r.o.



Povoleno je dobývání nerostů v lokalitě Mikulov-Mušlov (pro organizaci Zepiko, spol. s r.o.). A.3.22. Chráněné ložiskové území (jev č.58) V řešeném území se nenachází. A.3.23. Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (jev č.59) V řešeném území se nenachází. A.3.24. Ložisko nerostných surovin (jev č.60) V řešeném území se nenachází. A.3.25. Poddolované území (jev č.61) V řešeném území se nenachází. A.3.26. Sesuvné území a území jiných geologických rizik (jev č.62) V k.ú. Mikulov se nachází sesuv ostatní velkého rozsahu (jižní svah v lokalitě Za Turoldem). A.3.27. Staré důlní dílo (jev č.63) V řešeném území se nenachází. A.3.28. Staré zátěže území a kontaminované plochy (jev č.64) název lokality BENZINA, a.s. ČS PHM -Brněnská HP Mikulov Chemopetrol k.p. První brněnská strojírna VZ 138300 Benzina a.s. ČS PHM Mikulov BORS, a.s. Mikulov Zdroj: MŽP

Y

-601 097,36 -601 419,77

X

-1 203 163,26 -1 202 514,66

A.3.29. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev č.65) Mapy jsou konstruovány v síti 1x1 km. Čtverec je označen hodnotou 1 nebo 2, když je překročen imisní limit, resp. cílový imisní limit alespoň u jedné látky. Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí: Imisní limity

Obsah imisních limitů

Hodnocení území ORP Mikulov

ZDR_LVMT

(SO2, CO, PM10, Pb; benzen a NO2 i s mezí tolerance MT)

1 - překročení imisního limitu v celém řešeném území

CL_bezO3

překročení cílového imisního limitu (mimo O3)

0 - bez překročení imisního limitu

(As, Cd, Ni, benzo(a)pyren)

PROJEKT, s.r.o.



překročení cílového imisního limitu včetně O3

CL_sO3

1 - překročení imisního limitu v celém řešeném území (As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, přízemní ozon)

Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace: Imisní limity

Obsah imisních limitů

Hodnocení území ORP Mikulov

EKO_bezO3

překročení imisního limitu bez přízemního ozonu (cílový imisní limit pro AOT40)

0 - bez překročení imisního limitu

(SO2, NO2) EKO_sO

překročení imisního limitu včetně přízemního ozonu (cílový imisní limit pro AOT40)

1 - překročení imisního limitu v celém řešeném území

(SO2, NO2, AOT40 – ozon)

A.3.30. Odval, výsypka, odkaliště, halda (jev č.66) V řešeném území se nenachází.

A.3.31. Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma (jev č.67) Zásobování vodou dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno). Město Mikulov je zásobováno pitnou vodou ze skupinového vodovodu Mikulov, jehož zdrojem je jímací území s úpravnou vody Lednice.  

čerpací stanice Mušlov VDJ Bezručova 2 x 200 + 1000 m3 (272,80/269,40).

Vodovodní síť v Mikulově je členěna na 3 tlaková pásma, přičemž akumulace je tvořena:   

pro I. tlakové pásmo vodojemy „Bezručova“ 2 x 200 m3 (272,8/269,4) + 1000 m3 (275,8/270,8) a „Amfiteátr“ 2 x 250 m3 (268,1/265,1), pro II. tlakové pásmo VDJ „Gravitace“ 100 m3 (287,4/284,9) pro III. tlakové pásmo VDJ „Turold“ 2 x 100 m3 (338,8/335,3).

Do vodojemů II. a III. tlakového pásma je voda dopravována čerpací stanicí ve VDJ Bezručova 1000 m3.

Dále se na území města nacházejí tyto vodní zdroje:

PROJEKT, s.r.o.



 

JÚ Mikulov – Kostelní - jedná se o širokoprofilovou kopanou studnu o vydatnosti 1,9 l/s. JÚ Mikulov - Gravitace jedná se o pramenní jímky o celkové vydatnosti 0,8 l/s.

A.3.32. Vodovodní síť včetně ochranného pásma (jev č.68) Město Mikulov má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav a.s. a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Stavební činnost v rámci projektu „Břeclavsko – rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v povodí řeky Dyje“ byla ukončena. Došlo k propojení skupinových vodovodů Mikulov-Lednice-Novosedly, distribuce vody je řízena vodárenským dispečinkem. Vodovod je zásobován z prameniště a úpravny vody Lednice. V Mikulově došlo k rekonstrukci čerpací stanice Mušlov, odkud se voda čerpá do Mikulova a novým zásobovacím potrubím nově také do vodojemu Březí. Město Mikulov je zásobováno pitnou vodou ze skupinového vodovodu Mikulov, jehož zdrojem je jímací území s úpravnou vody Lednice. Dopravu vody do Mikulova a dalších spotřebišť na trase zajišťuje výtlačný řad z oceli DN 350 mm resp. DN 300, kterým je voda čerpána do VDJ Sedlec 200 + 250 + 1650 (výhled) m3 (233,0/229,0). Z VDJ Sedlec je voda dále gravitačně vedena ocelovým potrubím DN 300 mm do čerpací stanice Mušlov. Odtud je čerpána výtlačným řadem z litiny DN 300 mm resp. z oceli DN 250 mm a DN 175 mm do VDJ Bezručova 2 x 200 + 1000 m3 (272,80/269,40). Celková délka vodovodní sítě v Mikulově je cca 30 km a je členěna na 3 tlaková pásma, přičemž akumulace pro I. tlakové pásmo je tvořena vodojemy „Bezručova“ 2 x 200 m3 (272,8/269,4) + 1000 m3 (275,8/270,8) a „Amfiteátr“ 2 x 250 m3 (268,1/265,1), pro II. tlakové pásmo VDJ „Gravitace“ 100 m3 (287,4/284,9) a pro III. tlakové pásmo VDJ „Turold“ 2 x 100 m3 (338,8/335,3). Do vodojemů II. a III. tlakového pásma je voda dopravována čerpací stanicí ve VDJ Bezručova 1000 m3. Ochranná pásma vodovodů jsou dle zák. č. 274/2001 Sb., v platném znění, 1,5 m od okraje potrubí na obě strany při průměru potrubí do 500 mm včetně, 2,5 m při průměru potrubí nad 500 mm. U vodovodních řadů o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

A.3.33. Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma (jev č.69) Poskytovatelé dat neposkytli popisné údaje o jevech č. 69. Dále uvedený text je proto v převážné míře převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno). obec

kód ZÚJ

Objekty odvádění a čištění odpadních vod

Mikulov

584649

Na kanalizační síti je 1 čerpací stanice s výtlakem délky 0,15 km. Odpadní vody z města jsou odváděny k likvidaci na městskou čistírnu odpadních vod, která je situována v jihozápadní části města. Provozovatelem ČOV je VaK Břeclav. Stávající ČOV Mikulov byla vybudována v období 1988 - 1991 jako mechanicko biologická s mezofilní anaerobní stabilizací kalu. Do trvalého užívání byla uvedena v roce 1993.

PROJEKT, s.r.o.



Hlavní linka je tvořena z mechanického předčištění, biologické linky, terciálního dočištění (biologický rybník) a kalového hospodářství (jímka surového kalu, vyhnívací nádrž, uskladňovací nádrž, odvodnění kalu, plynojem, kotelna). Předčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do melioračního odpadu (hydr.č. 4-17-01-049) a dále do rybníku Šibeník. Ukazatele odpadních vod na výstupu dle Rozhodnutí OŽP OkÚ Břeclav č.j. Vod. 1626/93235/Va:     

množství prům. 29,6 l/s, max. 46,8 l/s znečištění BSK5 prům. 30 mg/l, 0,8 g/s, max. 35 mg/l, 1,6 g/s CHSK prům. 100 mg/l, max. 120 mg/l NL prům 25 mg/l, max. 30 mg/l N-NH4 prům. 8 mg/l, max. 12 mg/l

Uspořádání ČOV umožňuje bezproblémové odstraňování organického substrátu, problémem je však separační účinnost dosazovací nádrže v důsledku čehož dochází k vyplavování NL do odtoku (což se projevuje i v ukazatelích BSK5 a CHSK). ČOV však není schopna odbourávat nutrienty, nitrifikace je limitována nedostatkem kyslíku a nedostatečným stářím kalu, denitrifikace není řešena (probíhá pouze spontánní endogenní denitrifikace v dosazovací nádrži). Odbourávání fosforu je řešeno provizorním zařízením pro dávkování srážedla fosforu, které není schopno zajistit požadovanou účinnost procesu. Sítopásové lisy pro odvodnění vyhnilého kalu jsou za hranicí životnosti. Na ČOV není řešena hygienizace kalu. Stávající ČOV Mikulov tak není schopna zajistit čištění odpadních vod požadované směrnicí Rady 91/271/EEC. Kalová koncovka ČOV není v souladu s legislativními požadavky. Z těchto důvodů je nutná intenzifikace ČOV. Pro odkanalizování osady Mušlov, a pro odkanalizování lokality „Mariánský kopec“ jsou uvažovány malé ČOV. Plánuje se odkanalizování obce Klentnice na ČOV Mikulov. A.3.34. Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma (jev č.70) Poskytovatelé dat neposkytli popisné údaje o jevech č. 70. Dále uvedený text je proto v převážné míře převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno). Obec

kód ZÚJ

Síť kanalizačních stok

Mikulov

584649

Strojírny masného průmyslu - 130 zaměstnanců - do městské kanalizace ALSTOM POWER – bez technolog.odp.vod - do městské kanalizace Víno Mikulov a.s. – technolog.odp.vody – do městské kanalizace BORS autodoprava - technolog.odp.vody – do městské kanalizace areál Armády ČR – bez technolog.odp.vod - bez předčištění do městské kanalizace Celnice včetně Freeshopu – jímky na vyvážení – odvoz na ČOV Mikulov.

PROJEKT, s.r.o.



V Mikulově je v současné době vybudována stoková síť, celkové délky 29,98 km. Odpadní vody z větší části města jsou odváděny na čistírnu odpadních vod, část odpadních vod je zaústěna do melioračních svodnic. Systém stávající kanalizace je jednotný, na síti je 6 odlehčovacích komor. Provozovatelem kanalizační sítě je VaK Břeclav. Na veřejnou kanalizační síť jsou napojeny rovněž průmyslové závody včetně areálu vojenského útvaru (má vybudovány usazovací nádrže s hrubým předčištěním - mimo provoz). Základní kostru kanalizace tvoří kmenová stoka B a zaklenutý místní potok (zvaný Mikulovka - stoka A odkanalizovávající většinu města, kmenová stoka C a kanalizační sběrač E (odvádí odpadní vody z průmyslové části). Odkanalizování osady Mušlov a areálu bývalého statku je řešeno jímkami na vyvážení. Jedním z hlavních problémů stávající sítě je zaklenutý potok Mikulovka, který nahrazuje kmenovou stoku A. Kromě potočních a odpadních vod odvádí též drenážní vody, prameny z prostoru pod Svatým kopečkem. Dalším problémem je neúplnost kanalizační sítě. Na kanalizační síti je 1 čerpací stanice s výtlakem délky 0,15 km. Odpadní vody z města jsou odváděny k likvidaci na městskou čistírnu odpadních vod, která je situována v jihozápadní části města. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do melioračního odpadu 01 ústícího do rybníku Šibeník.

V rámci projektu ISPA „Břeclavsko - rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v povodí řeky Dyje – podprojekt Mikulov“ je navržen nový sběrač, který bude odvádět odpadní vody včetně mezního deště na ČOV. Součástí tohoto sběrače jsou tři odlehčovací komory, které umožní rozdělení vod. Stávajícím zatrubněním toku Mikulovka potečou balastní vody a za deště dešťové vody oddělené v odlehčovacích komorách. Celková délka potrubí 2240 m. Dále je navržena rekonstrukce části stávajících stok v délce 2125 m z důvodu technického stavu kanalizace včetně revizních šachet a souvisejících objektů. Pro odkanalizování převážně okrajových městských lokalit se navrhuje dobudování stávající stokové sítě místy kanalizací jednotnou a místy kanalizací splaškovou. Na kanalizační síti jsou navrženy 2 čerpací stanice s výtlaky v celkové délce 710 m. Dále je navržena postupná rekonstrukce stávajících stok v celkové délce 7,5 km

Pro odkanalizování osady Mušlov, a pro odkanalizování lokality „Mariánský kopec“ jsou uvažovány malé ČOV. Plánuje se odkanalizování obce Klentnice na ČOV Mikulov. Je třeba zvážit dostatečnou kapacitu ČOV Mikulov pro případné odkanalizování obce Bavory.

A.3.35. Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma (jev č.71) V řešeném území se nachází fotovoltaická elektrárna FE Mikulov na Moravě o výkonu 0,941 MW. Provoz byl zahájen 6.11.2009, majitelem je Black & Bush Projekt 1, s.r.o..

PROJEKT, s.r.o.



A.3.36. Elektrická stanice včetně ochranného pásma (jev č.72) Na území města je rozvodna elektrické energie 110/22kV. V řešeném území se nachází trafostanice VN/NN 22/0,4 kV. A1) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31.12.1994 upravuje vládní nařízení č.80/1957. Ochranné pásmo trafostanic VN/NN

– 10 m

Ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice. A2) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000 dle zákona 222/1994 Sb. Ochranné pásmo trafostanic VN/NN

7m

OP venkovních vedení NN se nestanovuje Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice A3) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.2001 dle zákona č. 458/2000 Sb. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti U venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva. U stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m U kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m U vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění

A.3.37. Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma (jev č.73) A1) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31.12.1994 upravuje vládní nařízení č.80/1957. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí: 

   

u venkovního vedení velmi vysokého napětí od krajního vodiče vedení na každou stranu: o od 60 kV do 110 kV včetně – 15 m o 110-220 kV včetně – 20 m o 220-380 kV – 25 m u venkovního vedení vysokého napětí od krajního vodiče na každou stranu – 10 m u trafostanic VN/NN – 10 m u kabelových vedení všech druhů napětí (včetně ovládacích, signálních a sdělovacích) od krajního kabelu na každou stranu –1m OP venkovních vedení NN se nestanovuje

PROJEKT, s.r.o.



Ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.

A2) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000 dle zákona 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu u napětí od 1 kV do 35 kV včetně

7 m (dtto trafostanice VN/NN)

OP velmi vysokého napětí

35-110 kV včetně 12 m 110-220 kV včetně 220-400 kV včetně nad 400 kV OP venkovních vedení NN se nestanovuje

15 m 20 m 30 m

Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice A3) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.2001 dle zákona č. 458/2000 Sb. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně a) pro vodiče bez izolace b) pro vodiče s izolací základní c) pro závěsná kabelová vedení u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně

7m 2m 1m 12 m

OP venkovních vedení NN se nestanovuje u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence činí OP 1 m Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

A.3.38. Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev č.74) V řešeném území se nachází regulační stanice plynu.

A.3.39. Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev č.75) B1) Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb.vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře činí na každou stranu:

PROJEKT, s.r.o.



   

u nízkotlakých a stl plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce 1m u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4m u technologických objektů 4m ve zvl. případech (v blízkosti těžebních objektů, vodních děl) může ministerstvo stanovit rozsah OP až na 200 m

Stavební činnost a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele příslušného plynárenského zařízení. Ochranná pásma Stanice katodické ochrany (SKAO), OP kabelů 1 m, OP stanice 2,5 m, OP anody v zemi 50150 m. B2) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií a k ochraně života, zdraví a majetku osob dle zákona č.458/2000 Sb. Bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu je:    

při průměru do 300 mm včetně při průměru 100-500 mm včetně při průměru nad 500 mm regulační stanice VVTL

… 100 m kolmo na obě strany plynovodu … 150 m kolmo na obě strany plynovodu … 200 m kolmo na obě strany plynovodu. … 20 m

Každý zásah do bezpečnostního pásma VVTL plynovodu musí být projednán se správcem plynovodu. Bezpečnostní pásma regulačních stanic a VTL plynovodů, nestanoví-li provozovatel jinak, činí:    

regulační stanice VTL VTL plynovody do DN 100 VTL plynovody do DN 250 VTL plynovody nad DN 250

10 m 15 m 20 m 40 m

A.3.40. Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma (jev č.76) V řešeném území se nenachází.

A.1.1.

Ropovod včetně ochranného pásma (jev č.77)

V řešeném území se nenachází.

A.1.2.

Produktovod včetně ochranného pásma (jev č.78)


A.1.3.

Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma (jev č.79)


PROJEKT, s.r.o.



A.1.4.

Teplovod včetně ochranného pásma (jev č.80)


A.1.5.

Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma (jev č.81)

V řešeném území se nachází objekty telekomunikačních operátorů (O2 a T-mobile, telekomunikační stožáry). Dále se v území nachází objekt Ministerstva obrany, ve správě VUSS Brno (jev 107).

A.1.6.

Komunikační vedení včetně ochranného pásma (jev č.82)

V řešeném území se nachází koridory RR paprsků Ministerstva obrany - VUSS Brno: komunikační vedení včetně ochranného pásma. V OP komunikačních vedení lze vydat územní rozhodnutí pro nadzemní stavby a povolit nadzemní stavbu jen na základě závazného stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno. Na celém území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby vždy jen na základě stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno u těchto staveb:        

výstavba, rekonstrukce a oprava dálniční sítě, rychlostních komunikací a silnic I. a II. třídy výstavba a rekonstrukce železničních tratí a příslušných objektů výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů včetně zařízení výstavba vedení VVN a VN výstavba větrných elektráren výstavba radioreléových zařízení včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem výstavba velkých vodních nádrží (přehrady, rybníky).

Dále jsou v řešeném území vedení sítě O2. Ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení jsou 1,5 m na každou stranu od osy vedení, dle zákona č. 151/2000 Sb., po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy).

A.1.7.

Jaderné zařízení (jev č.83)


PROJEKT, s.r.o.



A.1.8.

Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B (s nebezpečnými látkami) (jev č.84)


A.1.9.

Skládka včetně ochranného pásma (jev č.85)


A.1.10. Spalovna včetně ochranného pásma (jev č.86) V řešeném území se nenachází.

A.1.11. Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného

pásma (jev č.87) V řešeném území se nenachází.

A.1.12. Dálnice včetně ochranného pásma (jev č.88) V řešeném území se nenachází.

A.1.13. Rychlostní silnice včetně ochranného pásma (jev č.89) V řešeném území se nenachází.

A.1.14. Silnice I. třídy včetně ochranného pásma (jev č.90) Řešeným územím prochází silnice I. třídy č. 52 Brno-Pohořelice-Mikulov-st.hranice, která má silniční ochranné pásmo 50 m od osy krajních jízdních pruhů na obě strany. Žádoucí je zbudování obchvatu města Mikulova, tedy přeložka silnice I/52 západním směrem. Dnešní trasu by obchvat opustil v prostoru Anenského vrchu a směřoval do celniště hraničního přechodu Mikulov-Drasenhofen. Dlouhodobě je sledována přeložka silnice I/40 v úseku Břeclav – Mikulov, která však prochází v k.ú. Mikulov Ptačí oblastí Pálava a v území ORP Břeclav pak Lednicko-valtickým areálem (památka UNESCO) a naturovým územím jižně od Břeclavi. Proto lze očekávat, že bude složitě řešena problematika střetů stavby s životním prostředím. Výhledové vedení silnice I/40 mezi Břeclaví a Valticemi je uvažováno ve stávající stopě, Valtice obchází severním obchvatem, na který navazuje přeložka vedoucí podél železniční trati až za Sedlec, kde se napojí na stávající trasu. Úprava trasy silnice I/40 v úseku Břeclav-Valtice-Mikulov-Novosedly se připravuje (je zpracována Vyhledávací studie trasy silnice I/40).

PROJEKT, s.r.o.



A.1.15. Silnice II. třídy včetně ochranného pásma (jev č.91) Přehled silnic II. a III. třídy v řešeném území, dopravní zátěž: Č. silnice 414 421 421 421

Třída silnice II II II II

Název silnice Lechovice-Mikulov-Břeclav Terezín – Velké Pavlovice - Mikulov Terezín – Velké Pavlovice - Mikulov Terezín – Velké Pavlovice - Mikulov

Číslo SU 6-4390 6-6750 6-6751 6-6752

TV

O

M

SV

463 171 387 419

2583 808 2445 3047

28 6 36 46

3074 985 2868 3512

Silnice II/414 Lechovice - Mikulov Silnice je plánována v úseku Hrušovany nad Jevišovkou – Mikulov v kategorii S 9,5/80. Silnice II/421 je plánována v kategorii S 7,5/60. Silniční ochranná pásma se zřizují podle zákona o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěná nebo k souvislému zastavění určená. Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami

A.1.16. Silnice III.třídy včetně ochranného pásma (jev č.92) Přehled silnic III. třídy v řešeném území, dopravní zátěž: Č. silnice 0525 0525 0525 0525 42124 0522 0523 0524 0526 4148 4149 42120

Třída Název silnice silnice III Mikulov-průjezdná III Mikulov-průjezdná III Mikulov-průjezdná III Mikulov-průjezdná III Mikulov-Lednice Intenzita dopravy není sledována Intenzita dopravy není sledována Intenzita dopravy není sledována Intenzita dopravy není sledována Intenzita dopravy není sledována Intenzita dopravy není sledována Intenzita dopravy není sledována

Číslo SU

TV

O

M

SV

6-2191 6-2193 6-2201 6-2202 6-5750

431 342 342 505 159

3076 2763 2763 3197 1635

38 21 21 27 14

3545 3126 3126 3729 1808

A.1.17. Místní a účelové komunikace (jev č.93) a) Intravilán města: Pasport komunikací města Mikulov, ATELIÉR DPK, s.r.o, Brno, 12/2003 Ulice 1. května 22. dubna 28. října Alfonse Muchy

PROJEKT, s.r.o.

Číslo silnice III/0525 I/50 -

Třída C2,C3 C1 B1 C3


Délka 1188 725 2016 307

Šířka 6,0 10,5 15,0 5,3 Doplňující P+R pro ÚP Mikulov Textová část Strana: 53

Bardějovská Bezručova Brněnská Česká Čs. Čer. Kříže Dukelská Erbenova Gagarinova Gorkého Habánská Havlíčkova Hniliště Hraničářů Husova Jiráskova K Vápence Kamenný řádek Kapucínská Komenského Koněvova Kostelní náměstí Kozí hrádek Kpt. Jaroše Lidická Majakovského Marie Majerové Mlýnská Na Hradbách Na Jámě Nádražní Náměstí Nerudova Nová Novokopečná Pavlovská Piaristů Pod Hájkem Pod Nádražím Pod Platanem Pod Strání Poštovní Průmysl. zóna Purkyňova Republik.obrany Růžová Sadová Sportovní St. Živného Střelnická Svobody Šcharfova alej Školní U Bažantnice U Lomu Valtická

PROJEKT, s.r.o.

II/42 II/421;III/0525;III/42120 III/0522 III/0524 III/42120;II/42 II/42 III/0524;III/0523;III/0525 III/0522 III/0524;III/0524;III/42120 III/0524 III/0522;III/0524 III/0524;III/0524 III/0525

C3 B2 B2,C1 C2 C2 C1,C3 C3 B2 C3 C3 C3 B2 C2 C3 C2,C3 C2 D3 C3,D3 C1 C2 D1 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C2,C3 C2,D1 C3 C3 C3 C1 C2 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C2,C3 C3 C3 C3 C3 C3 C2 C3 C3 C3 C3 C1


122 492 1235 266 158 890 167 795 157 60 156 424 740 430 425 1060 136 240 290 428 93 286 291 174 117 222 221 830 675 616 275 84 548 60 831 377 485 353 546 196 136 1118 133 552 229 209 63 213 74 204 68 99 127 340 617

3,0 7,5 7,0 10,0 7,0 7,0 3,5 8,0 4,0 3,5 7,0 8,5 6,0 5,0 10,0 7,0 3,5 4,5 7,0 6,0 6,0 2,5 3,5 5,5 4,0 5,0 5,0 7,0 6,0 7,0 8,0 6,4 6,0 4,5 7,0 7,0 5,0 4,0 6,5 8,0 6,0 9,0 7,0 7,0 7,0 4,5 3,5 6,0 7,5 3,5 6,0 6,6 5,5 7,5 Doplňující P+R pro ÚP Mikulov Textová část Strana: 54

Venušina Větrná Vídeňská Vinařská Vinohrady Vrchlického Wolkerova Zámecká Z. Nejedlého Zlámalova Žižkova Mot.Mikulov Motorest

III/0525;III/0522;-

C3 C3 C1,C2,C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3

370 537 983 210 405 167 171 223 345 445 460

5,0 4,5 7,5 3,5 5,0 4,0 6,0 3.5,4 4,3 4,0

b) extravilán města Poloha místních a účelových komunikací převzata z Územního plánu města Mikulov, změna č. 1, US Brno (dgn).

A.1.18. Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma (jev č.94) Řešeným územím vede celostátní dráha. Ochranné pásmo dráhy činí 60 m od osy krajní koleje. Z Generelu dopravy Jihomoravského kraje vyplývá: Trať Břeclav – Znojmo  příhraniční jednokolejná neelektrizovaná trať má obslužný charakter v osobní i nákladní dopravě,  v minulosti zvažovaná trasa jižního odklonového tahu pozbyla svého uplatnění s ohledem na výrazný pokles železniční nákladní dopravy, jejíž koncentrace na kapacitní hlavní elektrizované tahy je postačující,  přepravní potenciál je zvládnutelný motorovou trakcí a elektrizaci tratě není třeba z hlediska osobní dopravy považovat za prioritu v návrhovém období generelu,  omezující úsek Boří les – Valtice zajistí výhledovou potřebnou propustnost 17/17 vl/d v potřebné kvalitě a s rezervou  omezující úsek Hodonice – Znojmo zajistí výhledovou potřebnou propustnost 22/22 vl/d v potřebné kvalitě a s rezervou  nutná je modernizace zabezpečovacího zařízení (místně stavěné výhybky) spojená s event. dílčím zvýšením traťové rychlosti

A.1.19. Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma (jev č.95) V řešeném území se nenachází.

A.1.20. Koridor vysokorychlostní železniční trati (jev č.96) V řešeném území se nenachází.

PROJEKT, s.r.o.



A.1.21. Vlečka včetně ochranného pásma (jev č.97) Železniční vlečka délky 1km vede z prostoru nádraží na sever do průmyslové zóny.

A.1.22. Lanová dráha včetně ochranného pásma (jev č.98) V řešeném území se nenachází.

A.1.23. Speciální dráha včetně ochranného pásma (jev č.99) V řešeném území se nenachází.

A.1.24. Tramvajová dráha včetně ochranného pásma (jev č.100) V řešeném území se nenachází.

A.1.25. Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma (jev č.101) V řešeném území se nenachází.

A.1.26. Letiště včetně ochranných pásem (jev č.102) V řešeném území se nenachází.

A.1.27. Letecká stavba včetně ochranných pásem (jev č.103) V řešeném území se nenachází.

A.1.28. Vodní cesta (jev č.104) V řešeném území se nenachází.

A.1.29. Hraniční přechod (jev č.105) Hraniční přechod Mikulov – Drasenhofen.

A.1.30. Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka (jev č.106) V území Mikulova je velké množství cyklotras a turistických stezek. Zákres proveden dle www. mapy.cz

PROJEKT, s.r.o.



A.1.31. Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma (jev č.107) Jedná se o vojenské objekty nebo areály se zájmovým územím MO ČR šířky 50 m kolem obvodu stavby či areálu v zástavbě a šířky 250 m, 350 m nebo 500 m v extravilánu (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno. Na celém území v rozsahu působnosti ORP Mikulov (dle ustanovení §175 odst. 1 zákona č.183/2006 o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené druhy staveb vždy jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno: - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II., a III. třídy - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů - výstavba a rekonstrukce VVN a VN - výstavba větrných elektráren - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) - včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice) - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem - výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny) - výstavba vodních nádrží (rybníky, přehrady).

A.1.32. Vojenský újezd (jev č.108) V řešeném území se nenachází.

A.1.33. Vymezené zóny havarijního plánování (jev č.109) V řešeném území se nenachází.

A.1.34. Objekt civilní ochrany (jev č.110) Nejsou známy.

A.1.35. Objekt požární ochrany (jev č.111) Původní objekt hasičské zbrojnice se nacházel na ulici Svobody. Nová hasičská zbrojnice byla postavena naproti obchodnímu domu Tesco.

A.1.36. Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky (jev č.112) Na území města Mikulov se nachází následující objekty: K.ú. Mikulov na Moravě, parc.č. 4816/5, 4816/6 (Policie ČR-obvodní oddělení Mikulov), 7885 (Policie ČRdálniční oddělení Mikulov)

PROJEKT, s.r.o.



A.1.37. Ochranné pásmo hřbitova, krematoria (jev č.113) Ochranná pásma hřbitovů jsou dle zákona o pohřebnictví 100 m.

A.1.38. Jiná ochranná pásma (jev č.114) Nejsou známa.

A.1.39. Ostatní veřejná infrastruktura (jev č.115) Do této kategorie jsou zahrnuta veřejná prostranství, parkoviště. Dále se v Mikulově nachází zařízení pro nakládání s odpady (bez zákresu): 1. 2. 3.

Sběrný dvůr pro odkládání odpadů – areál společnosti STKO, s.r.o., Mikulov, ul. Brněnská Výkupna sběrných surovin společnosti Stavosur, s.r.o., Hustopeče, na ul. Česká SH-šrot, s.r.o., zařízení pro odkládání kovových odpadů („kovošrot“) na ul. Jiráskova

Ve městě je k dispozici 48 sběrných míst na separované složky komunálního odpadu s nádobami na oddělené odkládání vytříděných složek i směsného kom. odpadu a biologicky rozložitelného odpadu. Tři sběrná místa jsou vybavena speciálními kontejnery na odkládání elektroodpadu.

A.1.1. Další dostupné informace (jev č.119) Viniční tratě (zdroj: databáze LPIS, k datu 7.8.2013)

PROJEKT, s.r.o.



A.4.

ÚZEMNÍ ROZVOJ

A.1.2.

Zastavitelné plochy (jev č.117)

Souhrn veškerých zastavitelných ploch vymezených platnou územně platnou dokumentací města (ÚPN SÚ Mikulov po změnách 1-8). Dokumentace vymezuje rozvojové plochy pro bydlení, plochy smíšené, dopravní, občanské vybavenosti, rekreace, technické infrastruktury, výroby, krajinné zóny, plochy vodní a jiné, to vše v podrobnějším členění. Plochy záměrů již uskutečněných, nebo jejich části, byly z výčtu zastavitelných ploch odebrány. Do zastavitelných ploch není zařazena plocha NR ležící severovýchodně od města, ve které změna č.2 ÚPN SÚ Mikulov připouštěla výstavbu golfového areálu. V současné době je golfový areál uvažován jižně od města (změna č.8 ÚPN SÚ Mikulov).

A.1.3.

Jiné záměry (jev č.118) PAR.Č.

ZMĚNA V ÚZEMÍ

1

5951

Plochy zemědělské zahrádkářské

2

7796, 7804

Plochy bydlení Plochy výroby, skladování, zemědělské

MUMI 11010826

6630 4371/1,2,16,17, 4372/2, 4372/10, 7782 7126, 7125, 7127, 7128, 9187, 7106, 7087, 7089, 7116,

6

MUMI 11021430

3281/22

Plochy bydlení

7

MUMI 11022187 MUMI 11023053

3281/5

Plochy bydlení

2986

Plochy bydlení

Ozn.

3 4

MUMI

MUMI 11008326 MUMI 11008775

5

8

Plochy smíšené a občanské vybavenosti

Plochy výroby, skladování, zemědělské

9

MUMI 11024570

3281/8

Plochy bydlení

10

MUMI 11024873

2344

Plochy bydlení

11

MUMI 11026576

5833 7090, 7083, 7081, 7105, 7108, 3710/16


12

MUMI 11027768

7748, 7745 8293, 8360, 8365, 8369, 8373 (7745,8365)

13 MUMI 11027995

PROJEKT, s.r.o.


Plochy bydlení a) Plochy výroby, skladování, zemědělské

b) Plochy smíšené a občanské vybavenosti


7814 2019/1,2,7,9,11,12; 2021; 2022/1,2; 2023/1,2; 2024/1,2; 3372/2; 3372/7; 3372/9; 3372/12

c) Plochy smíšené a občanské vybavenosti

MUMI 11028046

3372/1; 3372/9; 1995

a) Plochy smíšené a občanské vybavenosti b) Plochy výroby, skladování, zemědělské

15

MUMI 11028613

9238

Plochy zemědělské zahrádkářské

16

MUMI 11028614

3306/2, 3306/3

Plochy bydlení

17

MUMI 11028851

Plochy přírodní

MUMI 11029537

3347/242 zahrádkářská kolonie Pod Mušlovem

19

MUMI 11030131

1736/1

Plochy bydlení

20

MUMI 11030396

1445/2

Plochy dopravy

21

MUMI 11030727

6905, 6910, 6919


22

MUMI 11032007

7790

Plochy bydlení

23

MUMI 11032031

3333/3 7018/2, 6199, 8970, 6197, 6184/2

Plochy bydlení a) Plochy smíšené a občanské vybavenosti b) Plochy smíšené a občanské vybavenosti c) Plochy výroby, skladování, zemědělské

14

18

24

5812, 5817

Plochy bydlení

MUMI 11032065 MUMI 11032921 MUMI 11032920

7760 7082 7080

26

MUMI 11033978

7783, 7781, 7784


27

MUMI 11033473

6173


28

MUMI 11033473

5104 6604, 6606, 6608, 6609, 6610, 6611, 6612, 6613



MUMI 11033978

3347/242 8997, 7951, 7964, 7968, 7972, 7974, 7982, 7973, 7978 a 7970

32

MUMI 11033980

6959, části 6952 a 6957


33

MUMI 11037981

7855, 7868

Plochy dopravy

34

MUMI 11037981

7856

Plochy dopravy

35

MUMI 11037981

část 6093


36

MUMI 11037981

6024


25

29 30

MUMI 11033473 MUMI 11033473

31

PROJEKT, s.r.o.






37

MUMI 11037981

část 6018


38

MUMI 11033982

7026 a 7027


39

MUMI 11034199

6212, 6208 6011, 630/1, 2630/2,2646, 2583/1

Plochy bydlení

5987

Plochy smíšené a občanské vybavenosti Plochy smíšené a občanské vybavenosti

MUMI 11035884

1002/3,1002/4, 1002/1 lom u Mariánského mlýna

44

MUMI 11035884

cvičiště B

Plochy přírodní

45

MUMI 11035884

pískovna pod Mušlovem

Plochy přírodní

46

MUMI 11035884

střelnice pod Mušlovem

Plochy přírodní

47

MUMI 11035884

PR Šibeničník

Plochy přírodní

48

MUMI 11035884

rybník Nový

Plochy přírodní

49

MUMI 11039602

nad MŠ Habánská


50

MUMI 11038054

6968, 6971, 6973


51

MUMI 11044096

3088/300

Plochy dopravy

52

MUMI 11046656

3374/94, 3347/95

Plochy bydlení

53

MUMI 12001673

2583/44

Plochy dopravy

54

MUMI 12012497

6202

Plochy bydlení

55 56

MUMI 12018777 MUMI 12023794

3227/1 3332/4,6,7 a 3332/9 2000/1 až 2000/16, 2006, 2009, 2010/5

Plochy smíšené a občanské vybavenosti Plochy smíšené a občanské vybavenosti

40 41 42 43

57

MUMI 11036009

MUMI 12032415


Plochy přírodní


58

Plochy dopravy

59


60

Plochy dopravy

61

Koridor dopravy

62

Koridor dopravy

63


64


65


66

Plochy veřejné zeleně

67

Plochy rekreace u vody

PROJEKT, s.r.o.



B. PODROBNÝ POPIS HODNOT V ÚZEMÍ B.1.

Doplňující průzkumy a rozbory – celkové vyhodnocení hodnot území

B.1.1. Genius loci města V dramaticky utvářené krajině, ve které z rozsáhlé roviny svými strmými svahy vystupuje hřeben Pálavy, vytvářející díky relativnímu převýšení dojem „vysokého pohoří“ viditelného ze širokého okolí, procházely historické stezky, podél kterých člověk budoval svoje sídla již v dávné historii. Stepní charakter a na povrch prolínající a ve slunci zářící vápencové útvary Pálavy, drobné měřítko parcelace na svazích, které jsou díky klimatu především využívány k pěstování vinné révy, dávají spolu se zalesněnými částmi neopakovatelnou strukturu krajiny připomínající charakter jižních krajů. Na úpatí svahů Svatého Kopečku a Turoldu na křižovatce cest je zasazeno město využívající ke své ochraně menších vršků – Zámeckého a Kozího. Kulturní dominanta zámku ovládá nejen svojí polohou ale i větším měřítkem hmoty svoje podhradí drobného měřítka, objektů s fasádami světlých barev a přikrytých šikmými střechami červené pálené krytiny. Kontrasty vertikály a horizontály, podpořené kontrasty barev přírodního a umělého prostředí, výrazné střídání světla a stínu měnícího se nejen během dne ale i ročního období, vytváří neopakovatelné a jedinečné genia loci města – symbiozu krajiny a osídlení.

B.1.2. Ochrana obrazu města a krajiny Město Mikulov a jeho okolí je charakteristické pro svou krajinářsky unikátní komponovanou příměstskou krajinu. Urbanistická kompozice města a jeho souznění s okolní krajinou je hlavní hodnotou, kterou je třeba chránit. Má přitom rozměr nejen kulturně-historický, ale i ekonomický, neboť je atraktivitou, která do města přivádí tisíce návštěvníků. Cestovní ruch pak poskytuje pracovní příležitosti v ubytovacích a stravovacích službách, vinařství, kultuře. Hlavním určujícím prvkem příměstské komponované krajiny u Mikulova byla krásná okolní příroda, která působí velmi přirozeně na rozdíl od Lednicko-valtického areálu (dále jen LVA), kde byly v následných rozvojových etapách postupně přeměněny přírodní krajinné prvky na přírodně krajinné parky anglického typu s bohatými výsadbami exotických dřevin. Právě v této odlišnosti a současně návaznosti a sounáležitosti s LVA tkví největší hodnota krajinného celku v Mikulově. K nejzachovalejším částem celého komplexu patří především poutní křížová cesta na Svatém kopečku, která byla budována jako součást kompozičně provázaného celku spolu s poutní loretou a klášterem kapucínů. Nemenší hodnotu mají i dochované zbytky krajinářských úprav obory pod městem v údolí Včelínku s letohrádkem a libosadem na ostrově Tichý v rybníku Nový, jež jsou dostupné z Mikulova 2,5 km dlouhou kaštanovou alejí vedoucí přes cihlový most. Ve své celistvosti je zachován také prostor obory s kamennou zdí v Klein-Schweinbarthu. Pro ochranu obrazu města a krajiny územní plán vymezí podmínky navrženého ochranného pásma panoramatu města a posoudí vymezení regulativů. Územní plán bude dále sledovat tyto cíle: MIMO ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ MĚSTA

PROJEKT, s.r.o.







 



 

  

   

nenarušit pohledy na celek – panoramatické pohledy na město z příjezdových komunikací (liniové – dynamické) – budou vymezeny hlavní pohledové prostory (ochranné pásmo panoramatu města), ve kterých bude stanovena podmínka, že architektonickou část projektů nadzemních staveb může zpracovávat jen autorizovaný architekt chránit dominanty města a potlačit rušivé objekty v obrazu města – budou vymezeny výškové horizonty: o dominantní část bude tvořena vlastní městskou památkovou rezervací se Zámeckým Vrchem a Kozím vrškem s architektonickými dominantami – zámek s věží „ovládající“ kompozici města, věž kostela a Kozí hrádek, nelze měnit hmotovou skladbu, tvar střechy, orientaci hřebene střechy o první podnož zahrne zástavbu podél Brněnské ulice, ulice 22.dubna, Koněvové a Vídeňské, výška objektů a orientace hřebene střechy bude dána stávající zástavbou o posouzeno bude vymezení druhé podnože na západním a jižním okraji města. Územní plán zde vymezí prostorové regulativ, které zajistí ochranu panoramatu města. zachovat kvalitu panoramatických pohledů z vyhlídkových bodů – pěších cest – především ze Sv. kopečku, Turoldu, Kozího hrádku potlačit rušivé objekty v panoramatu města úpravou popř. ozeleněním: sila, zařízení vápenky a komíny v průmyslové zóně, panelové domy s rovnou střechou a hmotami neodpovídajícími měřítku města, objekt sportovní haly, objekty výrobních aktivit na ulici Česká (Gala), velké hmoty v areálu výrobních aktivit na Valtické ulici, senážní věže v zemědělských areálech zástavba navrhovaná na vnějších okrajích zastavěného území města musí být situována vždy tak, aby do volného území byla orientována nezastavěná část stavebního pozemku, koeficient zastavění v těchto částech města by se měl pohybovat do 0,5 urbanisticky ucelenou část nové zástavby lze realizovat na základě podrobnějšího regulačního plánu nebo územní studie všechny navržené stavební plochy, ve kterých bude řešena nová uliční síť, musí být vybaveny veřejnou zelení, rozsah a funkční typ bude upřesněn podrobnější územně plánovací dokumentací, územní studií nebo v navazujícím řízení neumisťovat viditelné části konstrukcí vysílačů v ochranném pásmu panoramatu města neumisťovat velkoplošná reklamní a podobná zařízení v ochranném pásmu panoramatu města, výjimkou jsou informační zařízení respektovat přírodní dominanty – masiv Sv. kopečku s kulturní dominantou na vrcholu viditelnou ze širokého okolí a Turoldu – prvního vrcholu hlavního hřebene Pálavy – zachovat stávající „výškové zónování zeleně“ morfologie terénu dává osídlení a krajině jedinečný ráz s typickou přírodní zelení na svazích všech vrchů – Zámeckého, Kozího, Sv. kopečku a Turoldu; tyto svahy jsou nezastavitelné území (i pro drobné stavby) zachovat typické speciální kultury a drobné měřítko a směr parcelace na svazích přírodních horizontů města zachovat kvality vyhlídkových prostorů – Sv. kopečku, Kozího hrádku neumisťovat novu výstavbu v krajině (včetně drobných staveb), kromě ploch výslovně vymezených územním plánem a posouzených z hlediska krajinného rázu a obrazu města

V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ   

zachovat vnitřní průhledy na dominanty města – především zámeckou věž: nejatraktivnější průhledy jsou z Pavlovské ulice, z Větrné ulice, z křižovatky Brněnská x Husova, z ulice Kozí hrádek, z Náměstí zachovat identitu rozhodujících vnitřních prostor města – Náměstí, Komenského, Kostelního náměstí, částí Husovy ulice a ulice Alfonse Muchy a uliček pod Kozím vrškem potlačit rušivé stavby městského interiéru úpravou architektonických prvků – objekt domu služeb na ul. Komenského, typové objekty občanského vybavení (většinou prodejny), řadové garáže – na ul. Svobody a v amfiteátru, nový objekt rodinného domu pod Kozím hrádkem

U INTERIÉRU KRAJINY

PROJEKT, s.r.o.





chránit krajinné prostory s identitou – prostor kolem zámečku Portz (Insel), cesta na vrchol a hřeben Sv. kopečku s kaplí a křížovou cestou, prostor okolo vstupu do Turoldské jeskyně, prostor Šibeničníku

PROSTOR KRAJINY A MĚSTA Pro ochranu prostorových kvalit města a krajiny územní plán upřesní členění řešeného území na tři kategorie dle významu a míry ochrany jednotlivých částí:   

prostory zásadního významu pro charakter krajiny a města – tvoří jádro jeho genia loci prostory doprovodného významu pro charakter krajiny a města prostory ostatní – bez většího vlivu na charakter města a krajiny s možností vytvoření nové vlastní identity

Pro ochranu prostorových kvalit města a krajiny územní plán vymezí nezastavitelné plochy, s cílem uchování obrazu města a krajinného rázu. Bude se jednat o plochy zvláště důležité pro zachování hlavních panoramatických pohledů a významných průhledů. V těchto plochách bude vyloučena výstavba jakýchkoliv nadzemních staveb. Předpokládá se jejich vymezení v těchto lokalitách: -

jihovýchodně od křižovatky Brněnská-28.října severně od ul. U lomu severně od ul. Hliniště a západně od ul. Dukelské úpatí Svatého kopečku úpatí Kozího vršku

Realizace silničního obchvatu Mikulova (I/52) s sebou přinese změnu podmínek pro vytváření obrazu města jako vjemů návštěvníků i okolojedoucích lidí. Bude třeba pamatovat na zapojení silničního obchvatu do prostorových vztahů ve městě – ponechání průhledů a výhledů, výšková regulace zástavby kolem komunikace i polohy jednotlivých zastavitelných ploch. Prostory zásadního významu pro charakter města a krajiny Prostory zásadního významu pro charakter města a krajiny zahrnou nejvýznamnější prostory a území s legislativní ochranou - převážnou část městské památkové rezervace a část Kozího vršku, Svatý kopeček a masiv Turoldu, jejichž statut je definován zákonem o ochraně památek a přírody. Jsou to převážně plochy stabilizované, které zůstanou zachovány beze změny, urbanistická struktura je zachovalá bez zásadních novodobých rušivých zásahů. Území doprovodného významu pro charakter města a krajiny Území doprovodného významu pro charakter města a krajiny tvoří okolní prostředí v návaznosti na území zásadního významu - prostory a objekty zbývajících částí MPR, které patří do původní urbanistické struktury města, avšak nedosahují kvalitativních parametrů zástavby zóny zásadního významu (západní část – novější zástavba kolem ulice 22.dubna, plochy s historickou stopou zástavby v ul. Na jámě, 1.května, Pavlovská, Komenského Piaristů a Pod platanem). Svým charakterem je spolutvůrčím prvkem estetického působení a jedinečnosti celého sídla. Celé území se nachází v ochranném pásmu MPR. V krajině budou vymezeny nejen prostory doprovodného významu s dobrou kvalitou krajinného rázu, ale i prostory s hodnotou nižší, které mají ale určitý potenciál ji zvýšit. Jedná se např. o území na JZ katastrálního území Mikulova. K jihozápadu až jihu ukloněné zemědělské plochy scelené do jednoho lánu, ze severu ohraničené větrolamem vedeným ve směru SZ - JV, jsou součástí kotliny, která má na Rakouské straně drobnou harmonickou strukturu zemědělské krajiny s doprovodnou zelení podél komunikací, remízem ap.

PROJEKT, s.r.o.



Území ostatní – bez významu pro charakter města a krajiny Je součástí celkové prostorové struktury sídla, není však situováno v přímé návaznosti na území zásadního významu: Zahrnuje prostory a objekty tvořící urbanistickou strukturu zástavby města, zahrnující především lokality nedávné nové výstavby

B.2. Podstatné urbanistické, architektonické, územně technické, ekonomické, ekologické, sociální a majetkoprávní vztahy v území Současný stav organizace území je daný historickým vývojem. Centrem města je historické jádro vyhlášené v r.1982 jako městská památková rezervace. Mikulov se rozkládá v kotlině vymezené na západní straně zámeckým kopcem, na severu Kozím vrškem a na východě Svatým kopečkem. Kotlinou dříve protékal potok Hnánice. Trojice skalnatých vápencových útvarů je oddělenou částí Pálavy, která se jako obrovská kra tyčí nad rovinou Dyjsko svrateckého úvalu. Ještě v raném středověku bylo Mikulovsko vlastně ostrovem obtékaným na severní straně nynějším ramenem řeky Dyje a od jihu zaniklým jižním ramenem řeky Dyje, které směřovalo v linii dnešního Polního potoka, Mikulovky, Mikulovského příkopu a Včelínku, a které oddělovalo Pavlovské vrchy od obdobného pohoří v Rakousku – Falkensteinu. Význam Mikulova daný jednak existencí hradu, jednak polohou na křižovatce cest, vedl k rychlému rozvoji sídla, které se roku 1322 označuje jako město. Středověký půdorysný vývoj byl velmi složitý, hlavní vývojové rysy se zrcadlí v komplikovaném a velmi rozsáhlém půdorysu města. Vybudování opevnění mělo radikální zásah do starší urbanistické struktury – mírně deformovaný čtverec hradeb na severu přeťal vidlicový prostor Kostelního náměstí vzniklý rozvětvením cest k severozápadu (do sedla mezi zámeckým vrchem a Kozím vrškem a dále na Mušov) a na severovýchod (směr Dolní Věstonice). Úplně stejný zásah byl proveden na jižní straně, kde byl rozříznut prostor velké protáhlé vidlice na rozvětvení cest k jihozápadu (směr Laa an der Thaya) a k jihovýchodu (do Valtic). Nynější nevelké náměstí vzniklo pravděpodobně druhotně, již v reakci na existenci hradeb a potřebě získání reprezentativního centrálního prostoru. V 17.století je Mikulov největším židovským centrem na Moravě, židé bydleli v části tvořené ulicemi Husovou, Zámeckou a A.Muchy. Kardinál František z Dietrichsteina budoval město jako hlavní město Moravy a za jeho vlády došlo k nebývalému rozkvětu města. Dvě architektonické dominanty (zámek a předsunuté opevnění na Kozím vršku) byly doplněny o třetí na Svatém kopečku. Období poslední čtvrtiny 17.století a téměř celého 18.století znamenalo vrchol uměleckého rozkvětu města (např. vzniklo monumentální průčelí loretánského kostela sv.Anny). Vlastní město prosperovalo, ale téměř nerostlo. V první třetině 19.století dochází k pozvolnému růstu, i když dochází především k zahušťování zástavby předměstských ulic. Nově vzniklo pokračování ulice Na jámě. Důsledky vzniku vídeňsko-brněnské železnice mimo Mikulov se projevily poklesem obyvatel. Na jihozápadním okraji předměstí, kde se větvily cesty do Laa a Falkensteinu vznikla trojice ulic již před r.1824, po r.1872 kdy vzniklo mikulovské nádraží, byla zástavba doplněna až po železnici. Na počátku 20.století těžiště výstavby bylo na severovýchodním okraji, bývalá Dietrichsteinská zahrada byla zastavěna (ul.Havlíčkova, Venušina) stejně jako cesta do Milovic. V polích západně od židovské čtvrti vznikla souběžně ulice Nová. Druhá polovina dvacátého století naštěstí nepřinesla závažnější zásahy do vnitřního města, na západě byla budována průmyslová oblast, byla vybudována nová komunikace na Vídeň včetně hraničního přechodu; nová zástavba rodinnými domky byla soustředěna severně od města do klínu podél zrušené železniční vlečky,

PROJEKT, s.r.o.



jejíž těleso bylo přebudována na sběrnou městskou komunikaci. Mezi touto čtvrtí a předměstím při ulici Na jámě zůstalo nezastavěné území hřbitovů a amfiteátru. Historické jádro se rozkládá v kotlině mezi zámeckým vrchem, Sv. kopečkem a Kozím vrškem, je tvořeno areálem zámku, hlavním prostorem náměstí a přilehlými ulicemi, z nichž architektonicky nejzajímavější je ul. Husova a A.Muchy. Náměstí, tvořené soustavou dvou prostorů, patří k jedinečným městským interiérům a dodnes zastává funkci městského centra s koncentrací nadměstského občanského vybavení převážně komerčního charakteru. Historická předměstí se rozvíjela severovýchodně od historického jádra do údolí mezi Sv.kopečkem a Kozím vrškem a Turoldem a rovněž jihozápadně na rovinném terénu směrem k nádraží. Severozápadní předměstí tvoří převážně původní venkovské osídlení v dnešní době značně přestavěné na obytnou zónu, s novou zástavbou na severním a severozápadním okraji. Jihozápadní předměstí dožilo a bylo ve 20.století nahrazeno novou výstavbou bytových domů nevhodné panelové technologie. V 70. letech začala být budována nová průmyslová zóna v dostatečné vzdálenosti od západního okraje města. Vývoj urbanistické struktury města byl silně ovlivněn přírodními podmínkami. Vápencový hřeben Pavlovských vrchů končí na severním okraji města vrcholem Turold s opuštěným kamenolomem, krajinářsky velmi cenným, s kráterovými jeskyněmi. Kompaktní zeleň prolíná až téměř do středu města na Kozí vrch. Rozvoj města východním směrem je limitován Sv. kopečkem, krasovým návrším s barokní poutní kaplí. Nejpříznivější přírodní podmínky pro další rozvoj města jsou na jihozápadním okraji města, i když za cenu záboru kvalitní zemědělské půdy. Velice důležité je zapojení městského organizmu do volné krajiny, město se vyznačuje jedinečnou symbiózou městského zastavění s okolní přírodou. Na severním okraji města prolíná zeleň z Turoldu přes amfiteátr, zeleň hřbitova a městského parku a přírodní zelené plochy Kozího vršku až do centra města. Na východní straně navazují vinohrady a zahrady na obytnou zástavbu, na jižní a západní straně je město obklopeno intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou s četnými plochami vinohradů. Symbióza krajiny a osídlení je největší devizou města - jedinečnou přírodní scenérií přírodních dominant a horizontů doplněných kultivovanou zástavbou s architektonickými dominantami zámku, Sv. kopečku a zříceninou na Kozím vrchu a stávajícím rozložením funkcí včetně jejich obsluhy. Tato jedinečná symbióza architektury historického jádra a přírodních dominant (Zámecký vrch, Svatý kopeček, Kozí hrádek) spolu s dopravním skeletem rozhodující měrou ovlivňují rozvoj města. Zásadním pro koncepci města bude nadřazený dopravní skelet. Bude se jednat o přeložku silnice I/52 (západní obchvat města) a stávající silnici I/40 na jižním okraji města. Pro město je důležité napojení dopravního skeletu města a silnice I/40 na přeloženou silnici I/52. Koncepce je výrazně ovlivněna barierami jak přírodními (strmé nezastavitelné svahy přírodních dominant) tak i ve formě omezení, která si vybudovala či stanovila společnost (železniční trať, ochrana přírody, památek, ochrana přírodních zdrojů, obrana státu apod.).

PROJEKT, s.r.o.



C. Vize rozvoje města C.1.

Vyhodnocení účelného využití řešeného území a potřeby vymezení dalších zastavitelných ploch

C.1.1. Účelné využití zastavěného území Území města Mikulov se vyznačuje kompaktní, mnohde až přehuštěnou zástavbou, což je dáno historickými souvislostmi. Ve městě je přesto několik ploch, které jsou využity nedostatečně, nebo vůbec – regulace jejich budoucího využití bude jedním z významných úkolů územního plánu. Jedná se o tyto plochy:     

Kasárna na severovýchodním okraji města Výrobní areál na Mušlově Zemědělský areál na jihozápadním okraji města Výrobní areál na jihovýchodním okraji města Prostor bývalé celnice na hraničním přechodu Mikulov-Drasenhofen

C.1.2. Potřeba vymezení dalších zastavitelných ploch Plochy vymezené v platném územním plánu sídelního útvaru Mikulov, po změně č. 8, v zásadě vyhovují potřebě města. Nový územní plán se proto zaměří na zhodnocení dalších konkrétních požadavků uplatněných do doby zpracování územního plánu, resp. při projednání jeho zadání. Těžištěm řešení nového územního plánu bude vymezení zastavitelných ploch pro bydlení a ploch smíšených obytných. Přednostně budou využity zastavitelné plochy obsažené v platném územním plánu. Z nich největší je lokalita mezi ulicemi Nová-Brněnská-K Vápence, a dále lokalita Na Hradbách. Plochy smíšené obytné a plochy občanského vybavení budou vymezeny v areálu bývalých kasáren (plocha přestavby) a v okolí dnešní silnice I/52. Nejvýznamnějším záměrem na úseku občanského vybavení bude rozvoj lázeňství. Plochy pro výrobu budou vymezeny jen v omezeném rozsahu, bude se jednat především o plochy pro vinařské provozovny. Ostatní druhy výroby využijí především dnešní výrobní areály, z nichž některé jsou využity extenzivně. Nové plochy lze vymezit na západním okraji města, ovšem se zřetelem k zachování obrazu města a krajiny – umístění ploch pro výrobu podél silničního obchvatu I/52 je sice vhodné z hlediska ochrany životního prostředí a dopravních vztahů, současně ale může snížit kulturně-historickou hodnotu města (z hlavní průjezdné silniční trasy by město dostalo průmyslový charakter).

C.2. 

Vize rozvoje města

přitažlivé město – brána do zahrady Evropy 

atraktivní poloha na křižovatce cest – atraktivní poloha na křižovatce dopravních cest sever – jih a východ – západ

PROJEKT, s.r.o.











rozvíjet image města - symbiozu osídlení s přírodou – stanovením regulativů zajistit i do budoucna prostorové kvality města a krajiny; kvalitní a nenarušený obraz města je první atraktivitou, která láká k návštěvě města. Tomu přizpůsobit i návrh zastavitelných ploch v blízkosti koridoru pro silniční obchvat a prostorové regulativy těchto ploch



správní centrum mikroregionu – posilovat význam města lokalizací dalších správních, administrativních a obslužných zařízení pro okolí města, vlastní centrum rozvíjet jako místo kontaktů mezi lidmi; prostor centra řešit s omezenou motorovou dopravou, zajistit atraktivní vybavení, zlepšit pěší propojení do prostor nových obytných ploch



historické sídlo reprezentující tradici

zdravé město 

zachovat kvalitní životní prostředí – provádět regeneraci obytných částí, realizovat navržené vymístění nevhodných provozů do zón výrobních aktivit, omezovat negativní dopad motorové dopravy na obytné prostředí



město s kvalitním bydlením – urbanistickou koncepci založit na dotvoření prstence zástavby od západu po jih - v „podhradí“ pod dominantou zámku – lokality v prostoru „Pod Novou“ a „Na hradbách“



zajistit podmínky pro regeneraci duševních a fyzických sil obyvatel i návštěvníků – významnou oblastí pro město je sportovně rekreační areál na jižním okraji města v návaznosti na koupaliště a rozvoj lázeňství

prosperující město 

pro budoucí prosperitu je důležitá vzdělaná a zručná pracovní síla – v územním plánu budou zachovány všechny školní areály, které dostatečně poskytují prostory pro rozvoj vzdělání ve městě



město atraktivní pro cestovní ruch – v územním plánu navrhnout plochy pro rozvoj lázeňství, vinařství a občanské vybavenosti (ubytovacích služeb). Důležité bude vytvoření územně technických podmínek pro prodloužení turistické sezony.

fungující město 



pro spokojenost obyvatelů města i návštěvníků je základním předpokladem fungující technická i sociální infrastruktura; v územním plánu bude kromě dopravní obsluhy navrženo i umístění sítí technické infrastruktury a rozmístění občanského vybavení

ochrana volné krajiny 

ve volné krajině nebudou vytvářena nová sídla nebo samoty, nebudou zde povolovány nové stavby



územní plán zpřísní podmínky výstavby v nezastavěném území oproti ustanovení § 18 odst. (5) stavebního zákona. V odůvodněných případech umisťování nadzemních popřípadě i dalších staveb zcela vyloučí.

PROJEKT, s.r.o.



D. Popis problémů v území závady urbanistické U1 Odůvodnění

Cílové řešení

HIERARCHICKÉ NESOULADY ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy se místní a nadmístní systém ÚSES nedoplňuje nebo je v kolizi. Uvedení jednotlivých hierarchických složek systému ÚSES do souladu.

Cílové řešení

CHYBĚJÍCÍ NÁVAZNOST ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy není zajištěna návaznost a propojenost prvků ÚSES. Doplnění systému ÚSES o propojující prvky.

U3 Odůvodnění Cílové řešení

BROWNFIELD – AREÁL BÝVALÝCH KASÁREN Rozsáhlý nevyužívaný areál, v sousedství rezidenční plochy. Stanovit vhodné využití objektů, případně odstranit překážky zamezující jeho využití.


BROWNFIELD – ZEMĚDĚLSKÝ AREÁL Chátrající zemědělský areál, komplex objektů a volných ploch na Mušlovském vrchu. Stanovit vhodné využití objektů, případně odstranit překážky zamezující jeho využití.


BROWNFIELD – VÝROBNÍ AREÁL Rozsáhlý areál, který není využíván v celé své kapacitě. Využít tento existující výrobní areál pro další rozvoj potřebných výrobních aktivit města a to bez konfliktu se sousedící rezidenční plochou.

U6 Odůvodnění

URBANISTICKY PROBLÉMOVÝ ZÁMĚR Byly vymezeny urbanisticky nevhodné požadavky (z hlediska zvážení hlavních obecných zájmů: ráz krajiny, nevhodné rozšiřování urbanizovaných ploch, vliv na charakter města, ochrana půdního fondu, chybějící technická infrastruktura, dopravní dostupnost) Doporučuje se ustoupení od těchto rozvojových požadavků.

U2 Odůvodnění

Cílové řešení U7 Odůvodnění

MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI 12,5 % Míra registrované nezaměstnanosti je jev sledovaný Českým statistickým úřadem. Udaná hodnota je platná k 31. 11. 2011.

Cílové řešení

Minimalizace nezaměstnanosti.


BROWNFIELD – ZEMĚDĚLSKÝ, VÝROBNÍ AREÁL Rozsáhlý areál, který není využíván v celé své kapacitě. Využít tento existující výrobní areál pro další rozvoj výrobních aktivit města, přednostně před zakládáním nových lokalit. Je třeba řešit dopravní propustnost, napojení na silniční průtah města.

U9

DOMINANTY ZÁPORNÉ (RUŠIVÉ)

PROJEKT, s.r.o.



Odůvodnění Cílové řešení

Objekty byly vytipovány urbanistou při terénních průzkumech. Postupné zlepšení obrazu města.


OBJEKTY NEVZHLEDNÉ A RUŠIVÉ Objekty byly vytipovány urbanistou při terénních průzkumech. Postupné zlepšení obrazu města.

závady dopravní D1 Odůvodnění Cílové řešení

D2 Odůvodnění

Cílové řešení

DOPRAVNÍ PŘETÍŽENOST SILNICE I/52 Vysoký podíl tranzitní dopravy způsobuje oddělení 2 částí města, komplikuje motoristickou a cyklistickou dopravu, zvyšuje množství kolizí. Odvedení tranzitní složky dopravy mimo zastavěné území města obchvatem. Vytvoření územních podmínek pro silniční dopravu předpokládané intenzity v souladu s řešeními nadmístní úrovně. DOPRAVNÍ PŘETÍŽENOST SILNICE I/40 Nedostatečná kapacita silnice I/40. V rámci modernizace sítě silnic I. třídy je plánována i modernizace silnice I / 40 v trase Mikulov – Valtice – Břeclav, která se má prakticky v celé své délce trasově upravit a rozšířit. Rekonstruovaná trasa je rozdělena na tři úseky a zahrnuje též obchvaty obce Sedlec a města Valtice. Navrhovaná úprava začíná na křižovatce Mikulov, jih (I / 52 x I / 40) úsekem Mikulov – Sedlec. V úseku Mikulov – křižovatka se silnicí III / 42124 se jedná o rozšíření stávající silnice (šířka koridoru bude 110 m). Umožnění rozvoje silnice I/40.

závady hygienické H1 Odůvodnění Cílové řešení

REZIDENČNÍ PLOCHY ZASAŽENÉ NADMĚRNÝM HLUKEM Z DOPRAVY Míra zasažení nemovitostí hlukem byla vyhodnocena v Územně analytických podkladech ORP Mikulov z r. 2010 s pomocí údajů ze sčítání dopravy. Neumožnit další nárůst počtu zasažených nemovitostí. Zvážit možnost převedení dopravní zátěže mimo dosah rezidenčních lokalit.

ohrožení území O1 Odůvodnění Cílové řešení

ÚZEMÍ RIZIKOVÉ PRO VZNIK VODNÍ A VĚTRNÉ EROZE Převzato z ÚAP ORP Mikulov 2010. Ochrana půdy vhodnými postupy. Ochrana stávajících i navrhovaných nemovitostí před smyvem erodované půdy.

střety rozvojových záměrů s limity L1 Odůvodnění Cílové řešení

L2

ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY JSOU UMÍSTĚNY NA ODVODŇOVANÝCH / ZAVLAŽOVANÝCH POZEMCÍCH Střety byly identifikovány porovnáním shromážděných územně analytických podkladů-jevů č. 43 a 118 v území. Územní plán vymezí rozsah a funkční využití ploch tak, aby bylo minimalizováno negativní ovlivnění. ROZVOJOVÝ ZÁMĚR LEŽÍ V BEZPEČNOSTNÍM PÁSMU PLYNOVODU

PROJEKT, s.r.o.



Odůvodnění Cílové řešení

L3 Odůvodnění Cílové řešení

Střety byly identifikovány porovnáním shromážděných územně analytických podkladů-jevů č. 43 a 118 v území. Územní plán vymezí rozsah a funkční využití ploch tak, aby bylo minimalizováno negativní ovlivnění. KONFLIKT ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ SE SYSTÉMEM ÚSES Střety byly identifikovány porovnáním shromážděných územně analytických podkladů-jevů č. 21 a 118 v území. Územní plán vymezí rozsah a funkční využití ploch tak, aby byl zabezpečen dostatečný rozsah, funkčnost a propojenost prvků ÚSES.

střety rozvojových záměrů navzájem Z1 Odůvodnění Cílové řešení Z2 Odůvodnění Cílové řešení

KONFLIKTY ROZVOJOVÝCH PLOCH S KORIDORY PRO DOPRAVNÍ STAVBY Střety byly identifikovány vzájemným porovnáním shromážděných územně analytických podkladů-jevů č. 118 v území. Územní plán upřesní rozsah ploch a koridorů tak, aby nedocházelo ke střetu funkcí. KONFLIKTY DVOU ROZVOJOVÝCH PLOCH RŮZNÉHO FUNKČNÍHO VYUŽITÍ Střety byly identifikovány vzájemným porovnáním shromážděných územně analytických podkladů-jevů č. 118 v území. Územní plán upřesní rozsah ploch tak, aby nedocházelo ke střetu funkcí.

PROJEKT, s.r.o.



MIKULOV DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY PRO ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents