21.12.2016
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Dosavadní poznání
Výrobní faktory, jejich nabídka
Důchody
Důchody a přerozdělení
Struktura - skladba důchodů • Celkové důchody domácností (Y) lze rozdělit : – Pracovní důchody (YL) – Důchody plynoucí z vlastnictví půdy (YA) – Důchody plynoucí z vlastnictví kapitálu (YK) – Důchod ve formě transferové platby (YT) • Platí tedy: Y = Y L + Y A + Y K + YT
Skladba důchodů • YL = w . L – L ….. počet hodin práce odpracovaných domácností – w …. průměrná hodinová mzdová sazba • YA = I . A – A …. množství půdy ve vlastnictví domácnosti – I ….. průměrná míra výnosu z půdy • YK = v . K – K …. objem kapitálu ve vlastnictví domácnosti – v …. průměrná míra výnosu z kapitálu • Důchod ve formě transferové platby (YT)
Nerovnost ve vlastnických důchodech • Nerovnost ve vlastnických důchodech je založena především na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti. • Majetek získávají domácnosti: – Dědictvím (akumulovaný přenos pracovních i nepracovních důchodů z minulých generací) – Dary – Úsporami z pracovních i nepracovních důchodů – Podnikáním s ochotou podstupovat riziko
Y = w . L + I . A + v . K + YT
1
21.12.2016
Nerovnost ve vlastnických důchodech
Měření nerovnosti v důchodech
• Míra výnosu z kapitálu a míra výnosu z půdy mohou být pro různé domácnosti nestejné.
• Pro měření nerovnosti v důchodech se používá Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient.
• Některé domácnosti nemají přístup k výhodnějším mírám výnosu (možnost vhodněji alokovat své úspory).
• Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi : – Absolutní rovností – Absolutní nerovností – Skutečnou nerovností
• Tyto poruchy jsou způsobeny : – Monopolem vlastnictví výrobního faktoru – Nedostupností některých investic pro domácnosti s nedostatečně vysokými úsporami
• Lorenzova křivka (Lorenz Curve – LC) – vyjadřuje způsob rozdělení důchodu tak, že přiřazuje rozděleným skupinám obyvatelstva poměrná rozdělení důchodů.
Lorenzova křivka
Grafická interpretace LK
• Absolutní rovnost - ideální Lorenzova křivka – vyjadřuje absolutně rovné rozdělení důchodů (úhel 45 stupňů), extrém. • Absolutní nerovnost – Lorenzova křivka jako přímka zalomená do pravého úhlu (extrém). • Skutečná nerovnost – skutečná Lorenzova křivka – leží někde mezi oběma extrémy (statistické údaje). Lorenzova křivka je grafickým znázorněním „důchodové pyramidy“, kde široký základ tvoří většina lidí s nízkými důchody, zatímco ostrý vysoký štít je tvořen nepočetnými vrstvami nejbohatších.
Ideální Lorenzova křivka
Absolutně nerovné rozdělení
procento důchodu
procento důchodu
LC
LC
A 45° procento domácností
Grafická interpretace
procento domácností
Giniho koeficient • Pro měření míry nerovnosti v důchodech se používá srovnání skutečné a ideální Lorenzovi křivky.
Skutečná Lorenzova křivka
Relativní nerovnost důchodu procento důchodu
procento důchodu
• Giniho koeficient – poměřuje rozdíl mezi plochou pod skutečnou Lorenzovou křivkou a plochou pod ideální Lorenzovou křivkou. G = (A – B) / A
A-B
B procento domácností
• Může mít hodnoty od 0 do 1 (0 = abs. rovnost). • Z pouhé změny v nerovnosti v rozdělování není možné dělat jednoznačné závěry, jestliže neznáme příčiny, které k této změně vedly, a její následky.
procento domácností
2
21.12.2016
Přerozdělovací procesy v ekonomice
Přerozdělovací procesy v ekonomice
• Rozdělení důchodů – mezd, úroků, zisků a renty – mezi domácnosti, které je výsledkem fungování tržního mechanismu, nazýváme prvotním rozdělením. • Prvotní rozdělení důchodů obvykle neodpovídá poměrům mezních produktivit výrobních faktorů (nerovnovážné stavy na dílčích trzích, nedokonalost). • Rozdělení podle poměru mezních produktivit je však stavem, kolem kterého skutečné výsledky procesů prvotního rozdělení oscilují a který se prosazuje v dlouhém období. • Trvale nerovnovážné ceny způsobují trvale nerovnovážné prvotní rozdělení.
• Důchody, které jsou výsledkem procesu prvotního přerozdělení, však ještě nejsou konečnými důchody. • Tyto důchody podléhají přerozdělování – prostřednictvím státního rozpočtu (daně, poplatky, soc. dávky, dotace, subvence). • Přerozdělování prvotních důchodů probíhá také prostřednictvím fondů sociálního pojištění, zejména penzijního pojištění, nemocenského pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. • Výsledkem přerozdělování důchodů je jeho konečné rozdělení.
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity
Přerozdělovací procesy v ekonomice • Důchody domácností byly v procesu přerozdělování zvýšeny o tzv. transferové platby (soc. podpory, dávky,…) a sníženy o daně, poplatky, odvody do státního rozpočtu a různých povinných fondů. • Důchody vyšších příjmových skupin domácností se v procesu přerozdělení snižují a důchody nižších příjmových skupin se naopak zvyšují. • Rozdíl je pouze v míře přerozdělení a tedy ve stupni zmírnění prvotní nerovnosti. • Výsledkem přerozdělovacích procesů je tedy snížení důchodového Giniho koeficientu, respektive přiblížení důchodové Lorenzovy křivky směrem ke křivce ideální.
•
1)
2)
• Rozhodující motivací k práci je možnost vysokých výdělků spolu se společenským postavením a osobní seberealizací. Omezování motivace vede k oslabení podnětu k práci a tím snížení skutečných pracovních výkonů. • Některé přerozdělovací procesy mohou zvyšovat konkurenční dokonalost na trhu práce a mobilitu práce jako výrobního faktoru. Sem patří povinná školská docházka, státní podpora školství a státní rekvalifikační programy.
snižuje
velikost
Důvody: Administrativní náklady – s přerozdělováním jsou vždy spjaté neproduktivní náklady (platy úředníků,…). Vliv na pracovní úsilí a podnikatelství – přerozdělování často oslabuje podněty k práci a podnikání (část domácností dá přednost volnému času před prací, nebo málo intenzivní práci před prací intenzivnější).
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity • Při vysokém zdanění, nebo při vysokém stupni progrese zdanění důchodů, lidé dávají přednost průměrné aktivitě a volnému času.
Podle ekonomů přerozdělování disponibilního důchodu společnosti.
3) •
•
•
Vliv na tvorbu úspor a investic Státní podpora výrobních podniků (dotace, subvence,…) může jak oslabovat náročnost tržního prostředí a tím působit proti efektivnosti výroby a oslabovat alokační funkci trhu, tak také být účinnou formou zvyšování efektivnosti. Vysoké výdaje státního rozpočtu předpokládají vysoké daně nebo vysoký stání dluh. Vysoká míra zdanění vede ke snížení sklonu k úsporám, neboť investované úspory podléhají zdanění; vysoké daňové zatížení důchodů tedy naopak zvyšuje sklon ke spotřebě. Vliv přerozdělovacích opatření na pracovní úsilí a podnikatelskou aktivitu, stejně tak jako na tvorbu úspor a jejich přeměnu v investice, má své kladné i záporné aspekty.
3
21.12.2016
Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
Příčiny tržního selhání • V reálném světě existuje mnoho konkurence resp. příčin selhání trhu.
překážek
dokonalé
• Nejčastější příčiny lze rozdělit do čtyř skupin : Nedokonalá konkurence (Monopolní síla) Externality Veřejné statky Asymetrické informace
• Výrobce v podmínkách dokonalé konkurence volí objem výroby, při němž se mezní náklady = ceně produkce. • V nedokonalé konkurenci je poptávková křivka klesající a cena vždy převyšuje mezní příjem, tzn. cena vyrobeného statku je vyšší než mezní náklady firmy. MCx = MRx, současně Px > MRx → Px > MCx • Na rozdíl od dokonalé konkurence se mezní míra transformace produktu nerovná podílu cen vyráběných statků, ale poměru MR v monopolizované výrobě a ceny v dokonale konkurenční výrobě : MRPT = MRx/Py < Px/Py = MRS
Monopolní síla
Externality
• Likviduje jednotné kritérium rozhodování spotřebitelů a výrobců, a následně mechanizmus efektivního umísťování zdrojů. • Rozhodování výrobců je ovlivněno mezními náklady, zatímco na rozhodování spotřebitelů má vliv cena. • Poptávku spotřebitelů s nabídkou firmy přímo propojuje pouze rovnost ceny a mezních nákladů; není-li tomu tak, nejsou zdroje rozmísťovány efektivně.
• Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. • Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za ně platili. • Externality mohou existovat jak ve výrobě, tak ve spotřebě, vždy jde o vztah, který není postižen systémem cen.
MR ≠ P
Externality • Externality mohou být dvojí : kladné a záporné. • Kladné externality jsou situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit. • Záporné externality jsou naopak takové situace, kdy činnost jednoho subjektu vytváří náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny a přitom z nich současně nezískává žádnou výhodu.
Externality – příklad ze života • Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře. • Kladná externalita může vzniknout např. když si firma, která sídlí na okraji průmyslové oblasti, vybuduje pozemní komunikaci pro přístup do objektu. Prospěch z využívání silnice, který vznikne ostatním podnikům v této lokalitě, nebere firma při pořizování v úvahu.
4
21.12.2016
Záporné externality ve výrobě • Jestliže výroba statku sebou přináší záporný vnější efekt, potom společenské mezní náklady (SMC) zahrnují kromě vlastních (soukromých) mezních nákladů výroby (MC) také náklady externí. • Označíme-li externí mezní náklady EMC, potom platí:
Záporné externality ve výrobě
a) Externí a společenské mezní náklady Kč/Q
SMC
MC
EMC
SMC = MC + EMC Q
Kladné externality ve výrobě • Jestliže firma vyvine určitou progresivní technologii, potom z ní pramenící nové technologické postupy přinášejí zisky nejen autorské firmě, ale celé společnosti. Tento druh kladných externalit bývá nazýván technologickým přeléváním. • V takovém případě soukromé náklady převyšují společenské náklady (MC > SMC). To znamená, že je daný statek vyráběn díky soukromým mezním nákladům jeho výrobce, současně však jeho výroba snižuje náklady jiným subjektům (aniž by za výhodu platily).
b) Společensky optimální výstup
Společensky optimální Kč/Q výstup (QS) je v průsečíku SMC a společenského mezního užitku (D). Trh ale produkuje výstup Q1, který je určen mezními náklady, a způsobuje tak neefektivnost díky nízké ceně P1 (P1). V bodě E je D < SMC, snížení výroby na rozsah QS by zvýšilo společenský blahobyt.
SMC
MC
E D
QS
Q1
Q
Kladné externality ve výrobě
Výrobce se rozhoduje podle nákladů soukromých (MC), tudíž vyrábí menší výstup (Q1), než je z hlediska společenských nákladů optimální (QS)
b) Společensky optimální výstup Kč/Q
MC
V bodě E je D > SMC.
SMC
E
D
Q1
SMU = D + EMU
a) Externí a společenský mezní užitek Kč/Q
SMU
D
EMU
Q
Kladné externality ve spotřebě
Kladné externality ve spotřebě • Jestliže určitá činnost produkuje externí užitek jiným subjektům, potom společenský mezní užitek (SMU) převyšuje soukromý mezní užitek (SMU > MU). SMU je v tomto případě dán součtem soukromého mezního užitku a externího mezního užitku (EMU).
QS
Neefektivnost na trzích s kladnou externalitou vzniká proto, že provozovatel činnosti nezískává veškerý užitek, který plyne z jeho činnosti. Proto je cena P1 příliš nízká na to, aby ho přiměla k výstupu jeho činnosti na společensky žádoucí úrovni Qs .
b) Společenský optimální výstup Kč/Q SMU SMC D
PS P1
Q1
QS
Q
5
21.12.2016
Záporné externality ve spotřebě
Záporné externality ve spotřebě • Výsledkem činnosti je také nezamýšlený záporný efekt. V takové případě soukromý užitek převyšuje užitek společenský (MU > SMU).
Křivka MU (D) se nachází nad křivkou SMU.
b) Společenský optimální výstup Kč/Q D SMC SMU
• Společensky optimální výstup je potom menší než výstup na soukromých trzích. • Příkladem trhu se zápornými externalitami ve spotřebě je trh alkoholickými nápoji či s drogami.
Průsečík křivky D s křivkou SMC určuje větší výstup, než je výstup společensky optimální.
P1 PS
QS
Q1
Q
Mikroekonomická politika
Tržní selhání a stát
• Tržní selhání snižuje efektivnost tržní alokace statků. • Opatření státu usilující o omezení důsledků tohoto selhání jsou součástí mikroekonomické politiky státu. • Stát ke svému působení potřebuje získat nezbytné finanční prostředky. Základní formou získávání zdrojů jsou daně. Vláda snižuje daněmi příjmy spotřebitelů a firem. • Získané příjmy státní orgány vynakládají na nákup výrobků a služeb nezbytných pro vlastní činnost, nebo k transferovým platbám (výplata důchodů).
• Nedokonalá konkurence (monopolní síla) – V této tržní situaci vyrábějí firmy s dostatečnou monopolní silou obvykle menší objem produkce a prodávají jej za vyšší ceny, než by tomu bylo v podmínkách dokonalé konkurence. – Vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele. – Reakcí státu je cenová regulace – snaha regulovat ceny na úroveň mezních nákladů nebo na úroveň průměrných nákladů. – Smyslem regulace je vyloučení, resp. minimalizace monopolního zisku z ceny zboží a zvýšení velikosti výroby.
Přerozdělovací procesy
Tržní selhání a stát
• Přerozdělovací procesy státu slouží k ovlivnění rozdělení příjmů, tak jak je vytvořil trh. • Těmito procesy se vláda podílí na vytváření sociálně přijatelného rozdělení příjmů ve společnosti.
• Záporné externality – 1. možnost řešení : přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování – umožní definovat původce externality i subjekt, na který účinky dopadají. Původce je přinucen hradit náklady. – 2. možnost : zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záporných externalit (licence na výrobu určitého množství produkce, pokuty, poplatky, daně za znečištění přírodního prostředí,…).
6
21.12.2016
Ovlivňování rozsahu externalit státem
a) Záporných externalit Kč/Q
SMC = MC s daní MC bez daně
PE EMC = daň
P1
D QE Q1
Q
Je nabízeno množství výrobků Q1 za cenu P1 – firma přihlíží pouze ke svým mezním nákladům, nikoli k mezním externím nákladům. Daň odpovídající externím mezním nákladům zvýší mezní náklady na úroveň společenských mezních nákladů. Efektivní výstup odpovídá úrovni produkce QE za cenu PE
Tržní selhání a stát • Kladné externality
Ovlivňování rozsahu externalit státem
Kladné externality Firmy vyrábějí málo produkce při vysokých cenách → státní dotace. Dotace sníží MC firem a zajistí vyšší objem produkce – posun křivky MC vpravo dolů, zvýšení objemu výroby z Q1 na QE. K odstranění kladné externality dojde v průsečíku křivky EMU a osy X.
b) Kladných externalit Kč/Q SMU
MC bez dotace MC s dotací
D P1 PE
EMU = dotace Q1 QE
Tržní selhání a stát – veřejné statky • Veřejné statky
– K úplnému odstranění kladné externality (nastává v případě nulového EMU) by ale byly náklady na dotace příliš velké, je proto třeba zvolit určitou optimální míru dotací a smířit se s určitým objemem kladných externalit.
– Tyto statky jsou nezmenšitelné a nevyloučitelné – to vede k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni – problém černého pasažéra.
– Dotaci by měl hradit zřejmý příjemce externího užitku, pokud tomu tak není, musí stát najít prostředky na hrazení dotací (daně).
– Řešením je zajistit, aby každý spotřebitel veřejného statku za jeho poskytování platil. To však nelze realizovat skrze trh (směna je dobrovolná), lze toho však docílit prostřednictvím daní nebo místních poplatků, na jejichž výběr dohlíží státní orgány.
Veřejné statky • Typickými veřejnými statky je např. národní obrana, policie, síť dálnic a silnic, ale také třeba povinné očkování proti infekčním nemocem apod. • Jsou to statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti : – Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) • spotřeba statku kýmkoli, nemá žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní • MC pro spotřebitele jsou nulové (jízda po silnici) – Nevyloučitelnost • není možné (nebo extrémně nákladné) neplatícího spotřebitele vyloučit ze spotřeby statku • vzniká tak prostor pro „černé pasažéry“ = neplatiče využívající daný statek
Q
Tržní selhání a stát – asymetrické informace • Asymetrické informace – Jedna strana má méně informací než druhá, pro jejich získání je třeba vynaložit další náklady. – Některé informace by mohly být za úplatu nabízeny specializovanými firmami. (Hrozí problém černého pasažéra ze strany příjemce informací.) – Některé podstatné informace je třeba šířit formou veřejných statků (např. informace o závadnosti výrobků apod.).
7
21.12.2016
Typy firem Z hlediska vlastnických vztahů: Firmy v individuálním vlastnictví, Obchodní společnosti, Akciové společnosti
Obchodní společnost • Jedná se o družení kapitálu dvou a více osob, • Vyšší možnosti finančního rozvoje, • Větší právní složitosti vzniku i zániku firmy.
Firmy v individuálním vlastnictví • Podnikatel hospodaří sám • Na jeho účet jdou všechny zisky a ztráty • Za závazky ručí svým majetkem Výhody: pružnost Nevýhody: omezenost zdrojů na rozvoj
Akciové společnosti • Otevírají širší možnosti získání finančních prostředků, hlavní cestou je vydání akcií. • Akcie je cenný papír, který majiteli přináší právo spolurouhodovat o základních otázkách činnosti firmy hlasováním na valných hromadách společnosti.
Zisk akciové společnosti
Problémy akciové společnosti
Dvě části: • Nerozdělený zisk určený na rozvoj firmy • Zisk rozdělený mezi akcionáře ve formě dividend.
• Běžné řízení nevykonávají vlastníci – akcionáři, ale profesionální manažeři – zájmy se mohou odlišovat. • Rozdíl mezi drobnými akcionáři a majiteli tzv. kontrolního balíku akcií.
8
21.12.2016
Chování velké firmy Maximalizace zisku, a to prostřednictvím: • Snižováním nákladů • Maximalizací příjmů
Oblasti alternativních cílů firmy 1) dosažení uspokojivé výše zisku 2) dosažení určitého podílu na trhu 3) snaha dlouhodobě přežít 4) růst a expanze firmy
Manažerské teorie • Zaměřují se na chování velkých firem, které nejsou řízeny vlastníky, ale profesionály manažery. • Zahrnuje různé koncepce, které mohou být odlišné od zájmů vlastníků (např. ziskový cíl firmy se může měnit v úsilí o maximalizaci celkového obratu (příjmů) firmy).
Alternativní cíle firmy Maximalizace zisku bývá některými ekonomy problematizována nebo dokonce zpochybňována. Proč? Firma nemá dostatečné množství informací.
Alternativní teorie popisující rozhodování firmy
• Manažerské teorie • Behavioristické teorie
MIKROEKONOMIE
KONEC PŘEDNÁŠEK
9
