05.10.2016
Vyučující
Mikroekonomie I.
Katedra ekonomiky Kancelář č. 16
1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie
Konzultační hodiny …. Pondělí 13.00 - 14.30
Doporoučená literatura
Struktura přednášky
HLADKÝ, Jan a Ivana LEITMANOVÁ. Mikroekonomie I.
HOLMAN, Robert. Ekonomie. 2. přepracované a doplněné
České Budějovice, ZF JU, 1997, 93 s. ISBN 80-7040-201-6.
vydání. Praha: C.H. Beck, Praha, C. H. Beck 2001, 714 s. ISBN 80-7179-891-6.
Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D.
MACÁKOVÁ, Libuše a kol. Mikroekonomie: základní kurs.
1. Rekapitulace minulé přenášky 2. Vlastní přednáška
3. Diskuze, otázky pro doplnění
Slaný: Melandrium, 2007. 275 s. ISBN 978-80-861175-56-0.
Přednáška 1.
Úvod do Mikroekonomie
Co
Osnova přednášky
je ekonomie Předmět ekonomické teorie Ekonomická vzácnost Výrobní faktory
1
05.10.2016
Úvodem – co je ekonomie
Co vidíme na obrázku?
Hra – jak funguje vědecké poznání
Ptáka...?
Tatáž fakta mohou vypovídat vědeckým pozorovatelům, kteří nosí rozdílné teoretické (nebo ideologické!) brýle, o rozdílných jevech!!!
...nebo antilopu?
Co je ekonomie? Ekonomie je věda o činnostech, které se týkají výroby a směny statků
(rozdělování,
Zkoumá změny
užití
-
v ekonomice jako celku.
spotřeba).
Na základě
pochopení těchto jevů pomáhá ekonomie vypracovávat hospodářskou politiku, je jímž prostřednictvím může vláda zvýšit
výkonnost
národní
ekonomiky.
2
05.10.2016
Přístup k ekonomii interdisciplinárním přístupem společenských věd
Shrnutí definice ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.
Zejména obory:
Psychologie – rakouská (vídeňská) subjektivně
Sociologie
Historie – německá historická škola z kamerálních
Před A. Smithem v proudu filozofie
psychologická škola (poslední třetina 19. století) –
francouzský
strukturalismus
francouzská sociologická škola (40. léta 20. století)
–
(politických) věd (40. léta 19. století).
Původ ekonomie jako vědy Původ ekonomie – 2. polovina 18. století
Ekonomické myšlení se po dlouhá staletí rodilo, formovalo a rozvíjelo v rámci širšího filozofického proudu myšlení. Není proto náhodou, že mezi
duchovní otec: Adam Smith
prvními osobnostmi nalezneme významné myslitele antické filozofie. S nimi jsou spjaty první pokusy o teoretické vyjádření ekonomických
názorů. Ekonomické myšlení se po dlouhá staletí rodilo, formovalo a
rozvíjelo v rámci širšího filozofického proudu myšlení. Není proto náhodou, že mezi prvními osobnostmi nalezneme významné myslitele
antické filozofie. S nimi jsou spjaty první pokusy o teoretické vyjádření ekonomických názorů.
Matematická a společenská větev v ekonomii
Matematická větev prosazuje názor, že kritériem pravdivosti a vědeckosti je možnost matematického důkazu.
Společenská větev odmítá matematickou větev,
argumentuje tím, že ekonomie je věda o chování lidí ve výrobě.
Pozitivní a normativní ekonomie
Pozitivní ekonomie přijímá ekonomickou realitu takovou, jaká
je. Jejím cílem je tuto realitu popisovat a hledat v ní zákonitosti jejího fungování. Popisuje fakta a chování v ekonomice.
Normativní ekonomie je zkoumání reality jen východiskem k zobecňujícím
závěrům
o
ekonomickém
vývoji.
Charakteristickým rysem normativní ekonomie jsou hodnotové
soudy a etika. Jejím skutečným cílem je konstruovat předobraz dokonalejšího ekonomického systému, hrát aktivní roli ve vývoji lidské společnosti.
3
05.10.2016
Příklady pozitivní a normativní ekonomie
Pozitivní ekonomie –
Mikroekonomie x Makroekonomie
např. počet nezaměstnaných v ekonomice, míra
nezaměstnanosti v ekonomice, míra inflace, hodnota hrubého domácího produktu, hodnota exportu, importu apod..
Normativní ekonomie – např. míra nezaměstnanosti by neměla přesáhnout
6 %, míra inflace by neměla přesáhnout 3 %, stát by měl poskytovat
podpory v nezaměstnanosti do výše minimální mzdy, měla by se zvýšit
Členění Ekonomie na mikroekonomii a makroekonomii – poslední třetina 19. století Krize 30. let 20. století – zájem o makroekonomické otázky 1933 – zavedl norský ekonom Ragnar a. k. Frisch pojem „Makroekonomie“
daňová sazba na 19 % apod..
Zásadní poučka k pochopení – u normativní ekonomie se používají slovní obraty typu např. „by měla, by neměla“.
Rozdělení na Mikro a Makro
Rozdělení Ekonomie na „mikroekonomii“ „makroekonomii“ se přisuzuje zejména anglickému ekonomovi J. M. Keynesovi
Co zkoumá Mikro x Makro a
Mikroekonomie – chování dílčích ekonomických subjektů.
Makroekonomie se zabývá hospodářstvím jako celkem.
Možnosti vyjádření ekonomických souvislostí
Ukázka rozdílů Mikroekonomie X Makroekonomie MIKROEKONOMIE
EKONOMIE
Jaká je produkce firmy? Za jakou cenu bude firma své zboží prodávat? Jaké množství času bude domácnost věnovat na práci a na volný čas? Kolik zboží si domácnost koupí?
MAKROEKONOMIE Jaká je produkce celé ekonomiky? Jaká bude cenová hladina v ekonomice? Jaká bude v ekonomice zaměstnanost? Kolik bude nezaměstnaných? Kolik zboží se do ekonomiky doveze a kolik se vyveze?
Jakých subjektů? – Jednotlivců, domácností a firem.
Ekonomické souvislosti lze vysvětlovat slovně, ilustrovat tabulkou, algebraicky nebo graficky. Při grafickém vyjádření všech souvislostí si musíme nejprve přesně uvědomit, jaké veličiny nanášíme na osu x a na osu y, tzn. co si představujeme pod obecně vyjádřenými veličinami X a Y.
4
05.10.2016
Druhy ekonomických veličin
Stavové a tokové veličiny
Dvojí členění: 1. 2.
Stavové a tokové
Celkové, mezní, průměrné
Y
15
Veličiny mezní a průměrné
6 5 4 2 0
1 -1 -2 -3 -4
2
3
4
5
6
7
8
9
E
D
13 12 11
C
10
Celková veličina
F
G
9 8
celkový počet
7 6
B
5 4 3
H
A
2 1
Počet jednotek vstupů 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
X
Co ekonomika? Jedná se o shrnutí hospodaření subjektu – Příklady: ekonomika domácností, ekonomika firmy,
A 1
celkový počet
firmy, národního hospodářství .
Průměrný počet
3
období (např. 1 rok) – např. velikost hrubého domácího produktu,
14
Veličiny celkové, mezní a průměrné : celkové veličiny: značí se „T“ z anglického Total (TC – Total Costs, TR – Total Revenue) Např.: na osu x se nanáší množství a na osu y celkový objem peněžních prostředků. mezní veličiny: značíme „M“ – Marginal, mezní (dodatečné, přírůstkové, marginální) veličiny vyjadřují, o kolik se změní jedna veličina, pokud se druhá změní o jednotku : M veličina = změna 1. vel./změna 2. o jednotku průměrné veličiny: značení „A“– Average, vyjadřují, jak velký objem celkové veličiny připadá na jednu jednotku : prům. vel. = množství 1./množství 2.
Celkový počet
Veličina „tok“ (dvourozměrná) měří proces za určité časové velikost produkce firmy
0
Y
okamžiku na určitém místě (stav zásob k datu, stav peněz domácností k datu apod…)
Celkové, průměrné a mezní veličiny
Veličina „stav“ (jednorozměrná) vyjadřuje množství v určitém
Počet jednotek
X
ekonomika – národní hospodářství apod.
Počet další jednotkou M
5
05.10.2016
Předmět ekonomické teorie Ekonomie se bude vždy zabývat určitým aspektem života společnosti a jejích členů.
Zkoumá člověka s jeho omezenými potřebami ve světě omezených zdrojů.
Statky
Vše co lidé používají , považují za užitečné. Užitečné předměty nazýváme statky
Ekonomická vzácnost a lidský motiv
V podmínkách vzácnosti se lidé rozhodují tak aby ze vzácných zdrojů největší užitek , to vede k rozhodování:
jaké výrobní zdroje použít,
jakými výrobky uspokojit své potřeby.
Statky, užitečnost a vzácnost Lidé ke svým činnostem používají látky a předměty:
které vytvořila příroda (vzduch k dýchání, zemský povrch k
chůzi)
Které vytvořili lidé – výrobky (potraviny, apod.)
Ekonomická vzácnost Východiska ekonomické vzácnosti:
Ekonomické statky jsou charakteristické svojí vzácností.
Aspekty ekonomické vzácnosti Vychází vždy ze zdrojů. Zdroje jsou:
1. omezené 2. vzácné
6
05.10.2016
Výroba Podstata – proces přeměny přírodních zdrojů v ekonomické statky.
Výroba – tři základní problémy ekonomie
Triáda Paula Samuelsona
Paul Sasmuelson (1915 – 2010)
Je vždy procesem.
Samuelsonova triáda 1. Co vyrábět
2. Jak vyrábět
Co vyrábět? Jaké statky se mají vyrábět a v jakých množstvích, kdy mají být vyrobeny; volba zda malé množství kvalitního zboží, nebo velké množství levného, spotřební statky nebo investice.
3. Pro koho vyrábět
Jak vyrábět?
Pro koho vyrábět?
Jak budou statky vyráběny, kdo je má vyrábět, s jakými zdroji a
Kdo má mít prospěch ze statků a služeb, které ekonomika vyrobí,
velkých nebo malých firmách a v jakém množství atd.
jednotlivce a rodiny.
jakými technologiemi, ve státních nebo soukromých firmách,
tedy jak má být vytvořený národní produkt rozdělen mezi různé
7
05.10.2016
Vstupy a výstupy ekonomiky
Vstupy
Odpovědi na předchozí otázky se týkají
Statky nebo služby, které používají firmy pro výrobní procesy.
Jsou spojovány za účelem výroby výstupů. Nazýváme je také
omezenosti zdrojů a volby mezi vstupy a
výrobními faktory, a dělíme na přírodní zdroje (půda a
výstupy ekonomiky.
neenergetické zdroje), práci (lidský čas, strávený ve výrobě) - jde o nejdůležitější vstup, kapitál (dlouhodobě použitelné statky,
které ekonomika vyrobila proto, aby vyráběly jiné další statky) a suroviny.
Výstupy
Výrobní faktory
Sestávají ze souboru různorodých užitečných statků
nebo
služeb,
které
jsou
buď
Při výrobě ekonomických statků se používají vzácné statky – tzv. výrobní faktory.
spotřebovány, nebo použity pro další výrobu. Vznikají kombinací vstupů ve výrobě.
Členění výrobních faktorů 1. 2. 3.
Půda
Práce
Kapitál
Půda
Je produktem přírody. Není volným statkem.
Její množství je omezené → je vzácným statkem.
Důchod plynoucí z půdy je pozemková renta.
8
05.10.2016
Co přírodniny?
Práce
Nerostné zdroje - mají stejné vlastnosti jako půda.
Lidská činnost nositelem je člověk. Jako výrobní faktor je do
značné míry limitována mimoekonomicky co do množství i co do kvality.
Výsledkem použití práce je mzda.
Kapitál
Statky, které jsou vyrobeny, aby se podílely na výrobě jiných
Na rozdíl od práce a půdy je výsledkem předchozí výroby.
statků.
Co technologie? Je zvláštní forma kapitálu. V čem zvláštní?
Nemá podobu hmotných statků, ale myšlenky,
Nebyl vyroben pro spotřebu, ale proto, aby se stal výrobním faktorem
originálního řešení výrobního postupu apod.
Výsledkem - výnosem použití kapitálu je zisk nebo úrok.
Výnosy z výrobního faktoru Výnosy z výrobního faktoru = výstup/vstup
Výnosy z rozsahu
Rostoucí
Konstantní Klesající
9
05.10.2016
Rostoucí výnosy
Konstantní výnosy Jestliže výnos z výrobních faktorů roste
Jestliže růst objemu použitých výrobních faktorů vede k vyššímu tempu růstu výnosů z nich.
proporcionálně
zapojení do výroby.
nižší než růst těchto faktorů.
Příští přednáška Formování trhu a základní jeho elementy
růstem
rozsahu
jejich
Alternativní použití výrobních faktorů (VF)
Klesající výnosy Jestliže růst z výnosů výrobních faktorů je
s
VF mají alternativní použití.
Lze vyrábět cokoliv, ale ne vše najednou
Východiska- trh výrobních faktorů, ekonomický koloběh
10
05.10.2016
Konec přednášky
Prostor pro dotazy
11
