30.9.2015
Vyučující Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D.
Mikroekonomie I.
Katedra ekonomiky Kancelář č. 16
1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie
Konzultační hodiny …. Pondělí 13.00 - 14.30
Doporoučená literatura
Přednáška 1.
HLADKÝ, Jan a Ivana LEITMANOVÁ. Mikroekonomie I. České Budějovice, ZF JU, 1997, 93 s. ISBN 80-7040-201-6. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H. Beck, Praha, C. H. Beck 2001, 714 s.
Úvod do Mikroekonomie
ISBN 80-7179-891-6. MACÁKOVÁ, Libuše a kol. Mikroekonomie: základní kurs. Slaný: Melandrium, 2007. 275 s. ISBN 978-80-861175-56-0.
Osnova přednášky Co je ekonomie Předmět ekonomické teorie Ekonomická vzácnost Výrobní faktory
Co je ekonomie? Ekonomie je věda o činnostech, které se týkají výroby a směny statků
(rozdělování,
Zkoumá změny
užití
-
v ekonomice jako celku.
spotřeba).
Na základě
pochopení těchto jevů pomáhá ekonomie vypracovávat hospodářskou politiku, je jímž prostřednictvím může vláda zvýšit
výkonnost
národní
ekonomiky.
1
30.9.2015
Shrnutí definice ekonomie
Původ ekonomie jako vědy Původ ekonomie – 2. polovina 18. století
Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.
Matematická a společenská větev v ekonomii Matematická větev prosazuje názor, že kritériem pravdivosti a vědeckosti je možnost matematického
duchovní otec: Adam Smith
Pozitivní a normativní ekonomie Pozitivní ekonomie přijímá ekonomickou realitu takovou, jaká je. Jejím cílem je tuto realitu popisovat a hledat v ní zákonitosti jejího fungování. Popisuje fakta a chování v ekonomice.
důkazu. Normativní ekonomie je zkoumání reality jen východiskem k
Společenská větev odmítá matematickou větev,
zobecňujícím
argumentuje tím, že ekonomie je věda o chování lidí
Charakteristickým rysem normativní ekonomie jsou hodnotové
ve výrobě.
soudy a etika. Jejím skutečným cílem je konstruovat předobraz
závěrům
o
ekonomickém
vývoji.
dokonalejšího ekonomického systému, hrát aktivní roli ve vývoji lidské společnosti.
Příklady pozitivní a normativní ekonomie Pozitivní ekonomie –
např. počet nezaměstnaných v ekonomice, míra
nezaměstnanosti v ekonomice, míra inflace, hodnota hrubého domácího produktu, hodnota exportu, importu apod.. Normativní ekonomie – např. míra nezaměstnanosti by neměla přesáhnout 6 %, míra inflace by neměla přesáhnout 3 %, stát by měl poskytovat
Mikroekonomie x Makroekonomie Členění Ekonomie na mikroekonomii a makroekonomii – poslední třetina 19. století Krize 30. let 20. století – zájem o makroekonomické otázky 1933 – zavedl norský ekonom Ragnar a. k. Frisch pojem „Makroekonomie“
podpory v nezaměstnanosti do výše minimální mzdy, měla by se zvýšit daňová sazba na 19 % apod.. Zásadní poučka k pochopení – u normativní ekonomie se používají slovní obraty typu např. „by měla, by neměla“.
2
30.9.2015
Rozdělení na Mikro a Makro Rozdělení Ekonomie na „mikroekonomii“ „makroekonomii“ se přisuzuje zejména anglickému ekonomovi J. M. Keynesovi
Co zkoumá Mikro x Makro a
Mikroekonomie – chování dílčích ekonomických subjektů. Jakých subjektů? – Jednotlivců, domácností a firem. Makroekonomie se zabývá hospodářstvím jako celkem.
Ukázka rozdílů Mikroekonomie X Makroekonomie EKONOMIE MIKROEKONOMIE
MAKROEKONOMIE
Jaká je produkce firmy? Za jakou cenu bude firma své zboží prodávat? Jaké množství času bude domácnost věnovat na práci a na volný čas?
Jaká je produkce celé ekonomiky? Jaká bude cenová hladina v ekonomice? Jaká bude v ekonomice zaměstnanost? Kolik bude nezaměstnaných? Kolik zboží se do ekonomiky doveze a kolik se vyveze?
Kolik zboží si domácnost koupí?
Stavové a tokové veličiny Veličina „stav“ (jednorozměrná) vyjadřuje množství v určitém okamžiku na určitém místě (stav zásob k datu, stav peněz domácností k datu apod…) Veličina „tok“ (dvourozměrná) měří proces za určité časové období (např. 1 rok) – např. velikost hrubého domácího produktu, velikost produkce firmy
Druhy ekonomických veličin Dvojí členění: 1.
Stavové a tokové
2.
Celkové, mezní, průměrné
Celkové, průměrné a mezní veličiny Veličiny celkové, mezní a průměrné : celkové veličiny: značí se „T“ z anglického Total (TC – Total Costs, TR – Total Revenue) Např.: na osu x se nanáší množství a na osu y celkový objem peněžních prostředků. mezní veličiny: značíme „M“ – Marginal, mezní (dodatečné, přírůstkové, marginální) veličiny vyjadřují, o kolik se změní jedna veličina, pokud se druhá změní o jednotku : M veličina = změna 1. vel./změna 2. o jednotku průměrné veličiny: značení „A“– Average, vyjadřují, jak velký objem celkové veličiny připadá na jednu jednotku : prům. vel. = množství 1./množství 2.
3
30.9.2015
Y
Celková veličina
celkový počet E
15 D
14
F
13 12 11
Y
Veličiny mezní a průměrné
5 4
C
Průměrný počet
3
G
10
Celkový počet
6
2
9 8
1
celkový počet
A
7 6
0
B
H
1
5
2
3
4
5
6
7
8
9
-1
Počet jednotek
X
4 -2
3
A
Počet další jednotkou -3
2 1
Počet jednotek vstupů 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
-4
M
X
Co ekonomika?
Předmět ekonomické teorie
Jedná se o shrnutí hospodaření subjektu –
Ekonomie se bude vždy zabývat určitým aspektem
firmy, národního hospodářství .
života společnosti a jejích členů.
Příklady: ekonomika domácností, ekonomika firmy, ekonomika – národní hospodářství apod.
Ekonomická vzácnost Východiska ekonomické vzácnosti:
Zkoumá člověka s jeho omezenými potřebami ve světě omezených zdrojů.
Aspekty ekonomické vzácnosti Vychází vždy ze zdrojů.
Ekonomické statky jsou charakteristické svojí vzácností.
Zdroje jsou: 1. omezené 2. vzácné
4
30.9.2015
Výroba Podstata – proces přeměny přírodních zdrojů v ekonomické statky. Je vždy procesem.
Výroba – tři základní problémy ekonomie Triáda Paula Samuelsona Paul Sasmuelson (1915 – 2010)
Samuelsonova triáda 1. Co vyrábět
Co vyrábět? Jaké statky se mají vyrábět a v jakých množstvích, kdy mají být vyrobeny; volba zda malé množství kvalitního zboží, nebo velké množství levného, spotřební statky nebo investice.
2. Jak vyrábět 3. Pro koho vyrábět
Jak vyrábět?
Pro koho vyrábět?
Jak budou statky vyráběny, kdo je má vyrábět, s jakými zdroji a
Kdo má mít prospěch ze statků a služeb, které ekonomika vyrobí,
jakými technologiemi, ve státních nebo soukromých firmách,
tedy jak má být vytvořený národní produkt rozdělen mezi různé
velkých nebo malých firmách a v jakém množství atd.
jednotlivce a rodiny.
5
30.9.2015
Vstupy a výstupy ekonomiky Odpovědi na předchozí otázky se týkají
Vstupy Statky nebo služby, které používají firmy pro výrobní procesy. Jsou spojovány za účelem výroby výstupů. Nazýváme je také
omezenosti zdrojů a volby mezi vstupy a
výrobními faktory, a dělíme na přírodní zdroje (půda a neenergetické zdroje), práci (lidský čas, strávený ve výrobě) - jde
výstupy ekonomiky.
o nejdůležitější vstup, kapitál (dlouhodobě použitelné statky, které ekonomika vyrobila proto, aby vyráběly jiné další statky) a suroviny.
Výstupy
Výrobní faktory
Sestávají ze souboru různorodých užitečných
Při výrobě ekonomických statků se používají vzácné statky – tzv. výrobní faktory.
statků
nebo
služeb,
které
jsou
buď
spotřebovány, nebo použity pro další výrobu. Vznikají kombinací vstupů ve výrobě.
Členění výrobních faktorů 1.
Půda
2.
Práce
3.
Kapitál
Půda Je produktem přírody. Není volným statkem. Její množství je omezené → je vzácným statkem. Důchod plynoucí z půdy je pozemková renta.
6
30.9.2015
Co přírodniny?
Práce
Nerostné zdroje - mají stejné vlastnosti jako půda.
Lidská činnost nositelem je člověk. Jako výrobní faktor je do značné míry limitována mimoekonomicky co do množství i co do kvality. Výsledkem použití práce je mzda.
Kapitál
Co technologie?
Statky, které jsou vyrobeny, aby se podílely na výrobě jiných
Je zvláštní forma kapitálu.
statků. Na rozdíl od práce a půdy je výsledkem předchozí výroby.
V čem zvláštní?
Nebyl vyroben pro spotřebu, ale proto, aby se stal výrobním
Nemá podobu hmotných statků, ale myšlenky,
faktorem
originálního řešení výrobního postupu apod.
Výsledkem - výnosem použití kapitálu je zisk nebo úrok.
Výnosy z výrobního faktoru
Výnosy z rozsahu Rostoucí
Výnosy z výrobního faktoru =
výstup/vstup
Konstantní Klesající
7
30.9.2015
Rostoucí výnosy
Konstantní výnosy
Jestliže růst objemu použitých výrobních faktorů
Jestliže výnos z výrobních faktorů roste
vede k vyššímu tempu růstu výnosů z nich.
proporcionálně
s
růstem
rozsahu
jejich
zapojení do výroby.
Klesající výnosy Jestliže růst z výnosů výrobních faktorů je
Další přednáška Formování trhu a základní jeho elementy
nižší než růst těchto faktorů.
8