27.11.2015
Mikroekonomie
Téma: 4 Tržní struktury Trh výrobních faktorů
Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Příklad - zadání Příklady k opakování – firma
Q
FC
VC
TC
AC
0 1 2 3 4 5 6
X 5 X X X X X
X 5 9 14 23 35 49
X X X X X X X
X X X X X X X
Příklad - řešení
AVC AFC X X X X X X X
X X X X X X X
MC X X X X X X X
Příklad
Q
FC
VC
TC
AC
AVC AFC
MC
0 1 2 3 4 5 6
5 5 5 5 5 5 5
0 5 9 14 23 35 49
5 10 14 19 28 40 54
10 5 5 7 4,5 2,5 6 1/3 4 2/3 1 2/3 7 5¾ 1¼ 8 7 1 5/6 9 8 1/6
5 4 5 9 12 14
P (Kč) Q (Ks)
160 1
150 2
140 3
130 4
120 5
1
27.11.2015
Řešení
Úkoly Určete:
A) Mezní příjem z prodeje třetí jednotky
A) Mezní příjem z prodeje třetí jednotky B) Průměrný příjem u páté prodané jednotky C) Celkový příjem z prodeje pěti jednotek
Východiska: MRn = TRn - TRn – 1 (mezní veličina mezi dvěma body) MR3 = TR3 – TR2 MR3 = 140 . 3 - 150 . 2 = 420 - 300 = 120
Řešení B) Průměrný příjem u páté prodané jednotky
Východiska:
P = 120 120
AR = P
→
AR =
Východisko a řešení (a, b,c)
Příklad Která z následujících křivek má tradičně typický tvar „U“? a) AC b) AVC c) MC d) AFC e) Pro každou z uvedených křivek je typický tvar „U“
Příklad Zisk soukromého obuvníka dosáhl 40 tis. za rok. Kdyby byl zaměstnán u státní firmy, pak by vydělal 30 tis. za rok a za 15 tis. by mohl pronajmout dílnu. Jakého dosáhl obuvník čistého ekonomického zisku? a) 40 tis. b) 5 tis. c) 45 tis. d) Záporného, z ekonomického hlediska
2
27.11.2015
Řešení d) Záporného, z ekonomického hlediska realizuje ztrátu
Příklad Izokosta odpovídá úrovni celkových nákladů ve výši 200 Kč. Cena kapitálu je 10 Kč, cena práce 20 Kč. V jakém bodě protíná izokosta horizontální osu? Na ose x se nanáší množství práce.
Řešení Dáno: PK = 10, PL = 20, TC = 200 Východisko: TC = 20 . L + 10 . K 200 = 20 . L + 0 L = 10 v bodě 10
Příklad Přímka GH v grafu je linií stejných nákladů (izokostou) vzhledem k použití faktorů A a B. Posun přímky z GH na GJ je způsoben…… A
G
H
Příklad Jsou dány informace o výstupu firmy: MPA = 2, MPB = 5, cena A = 1, cena B = 4, celkový příjem 3500. Maximalizuje tato firma zisk?
J
B
Řešení Východisko: Ověřit zda platí rovnost : MPA/PA = MPB/PB 2/1 ╪ 5/4 → firma neminimalizuje náklady, nemaximalizuje tedy ani zisk
3
27.11.2015
Příklad Náklady na každého dělníka jsou 50 Kč za hodinu, nájemné za každý stroj činí 100 Kč za hodinu. Mezní fyzický produkt stroje je 200 jednotek outputu za hodinu . Vypočtěte velikost mezního fyzického produktu práce, pokud tato firma maximalizuje zisk.
Tržní struktury Dokonalá konkurence Nedokonalá konkurence
Individuální poptávková křivka v dokonalé konkurenci
Řešení Dáno: PL = 50, PK = 100, MPK = 200, MPL = ? Východisko: MPK / PK = MPL / PL 200/100 = MPL /50 MPL = 100
Chování firmy v dokonalé konkurenci Dokonalá konkurence nastane tehdy, jestliže žádný výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu. Při dokonalé konkurenci existuje mnoho firem, všechny vyrábějí stejný produkt a každá z nich je příliš malá na to, aby ovlivnila tržní cenu. Za takových podmínek má každý výrobce zcela horizontální poptávkovou křivku.
Příjmy firmy v dokonalé konkurenci
4
27.11.2015
Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci
Rovnováha dokonale konkurenční firmy
V podmínkách dokonalé konkurence je cena konstantní a celkové příjmy jsou tak závislé pouze na objemu vyrobené produkce a jsou mu přímo úměrné. Průměrné příjmy jsou konstantní a mezní příjmy se jim rovnají, a proto MR=AR=P. Podmínka rovnováhy firmy pro dokonalou konkurenci je MC=P.
Bod zvratu
Bod zvratu - graf
V dlouhém období je možný pohyb firem mezi odvětvími, a proto musíme uvažovat nejen rovnováhu firmy, ale i odvětví. Podmínka rovnováhy firmy i odvětví v podmínkách dokonalé konkurence je: MR=MC=AC=AR neboli P=MC=AC Bod, který představuje rovnovážnou situaci, se nazývá bod zvratu tj. bod vyrovnání nákladů s výnosy
Bod uzavření firmy
Bod uzavření firmy - graf
Když jsou celkové náklady vyšší než celkové příjmy, vykazuje firma ztrátu. Krátkodobě může pokračovat ve výrobě až do bodu TR=VC. To znamená, že firma zastaví výrobu v bodě, kdy se cena PM rovná průměrným variabilním nákladům.
TR/Q = VC/Q → P = AVC
5
27.11.2015
Dokonalá konkurence
Příklad
Příklady
Funkce celkových nákladů firmy lze popsat rovnicí TC = 10Q + Q2. Poptávka je určena rovnicí: P = 40 - 2Q. Vypočtěte: a) Rovnovážný objem produkce b) Rovnovážnou cenu c) Maximální velikost celkového zisku
Řešení
Řešení
Rovnovážný objem produkce Východisko: MC = MR MC = TC´ = 10 + 2Q TR = P . Q = (40 - 2Q) . Q = 40Q - 2Q2 MR = 40 - 4Q 10 + 2Q = 40 – 4Q → Q = 5 Firma bude vyrábět 5 jednotek a)
Řešení c) Maximální velikost celkového zisku Π = TR – TC = 150 – 75 = 75 TR = P . Q = 30 . 5 = 150 TC = 10Q + Q2 = 10 . 5 + 52 = 75 Maximální úrpveň zisku je 75.
b) Rovnovážná cena
P = 40 – 2Q = 40 – 2 . 5 = 30 Firma bude prodávat za cenu 30.
Příklad Je dána funkce TC dokonale konkurenční firmy v krátkém období, kterou lze napsat ve tvaru: TC = q3 - 14q2 + 69q + 128. Napište funkci nabídky této firmy.
6
27.11.2015
Řešení Napište funkci nabídky této firmy Nalezení bodu uzavření firmy …. P = AVC AVC = VC/q = q2 - 14q + 69 AVC´ = 2q - 14 = 0 q = 7 AVC(7) = 72 – 14 . 7 + 69 = 20 (tj. cena uzavření) MC = TC´ = 3q2 – 28q + 69 Pro P >= 20 platí P = MC = 3q2 – 28q + 69
Nedokonalá konkurence
Teoretická východiska
Pro P < 20 je q = 0
Firma v nedokonalé konkurenci Firma vyrábí většinou diferencovaný produkt, případně výrazný podíl produkce daného trhu. Z toho vyplývá, že firma může ovlivnit tržní cenu daného výrobku, přičemž míra ovlivnění závisí na formě nedokonalé konkurence.
Srovnání individuální poptávky v dokonalé a nedokonalé konkurenci
Nedokonalá konkurence jako tržní struktura Nedokonalá konkurence je tedy trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající (firma), který může ovlivnit tržní cenu. Další vlastností je záporná směrnice křivky poptávky po produkci firmy.
Příčiny vzniku nedokonalé konkurence Nákladové podmínky Bariéry konkurence (právní restrikce, diferenciace produktu) Nedostatečné informace tržních subjektů Vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jedné firmy Zásahy státu do tržního mechanismu Politické okolnosti
7
27.11.2015
Nákladové podmínky a typy trhů v nedokonalé konkurenci
Rovnováha monopolu Na rozdíl od dokonalé konkurence, v nedokonalé konkurenci individuální poptávková křivka klesá, křivka mezních příjmů klesá rychleji než křivka poptávky.
Rovnováha monopolu graficky
Monopolní síla Monopolní síla je schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC). Stupeň síly je možno vyjádřit pomocí Lernerova indexu (L). L = ( P - MC ) / P L ϵ ˂0; 1˃
Monopson Monopson představuje trh, kde je pouze jeden kupující, což mu umožňuje kupovat zboží za nižší cenu než v podmínkách dokonalé konkurence (např. stát jako jediný kupující vojenské produkce; monopson na trh práce u specializovaných profesí).
Bilaterální monopol a monopson Pokud je na trhu, jehož nabídka představuje výstup monopolu, poptávka představována pouze jediným kupujícím, nazýváme tuto situaci bilaterální monopol. Existenci jediného kupujícího na trhu označujeme jako monopson. Bilaterální monopol tedy představuje speciální případ, kdy je na trhu jediný prodávající (monopol) a jediný kupující (monopson).
8
27.11.2015
Oligopol V praxi převažuje oligopol proti monopolům. Základní rysy oligopolu: 1) existence několika firem v odvětví 2) zpravidla diferencovaný produkt 3) bariéry vstupu znemožňující příchod nových firem. Každá firma je natolik silná, že může stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC).
Výrobní faktory
Práce Půda Kapitál
Trh výrobního faktoru
Trh výrobních faktorů Místo, kde se střetává nabídka a poptávka po výrobních faktorech. Zde v roli poptávajícího stojí firmy a v roli nabízejícího spotřebitelé, resp. domácnosti. Domácnosti nabízejí výrobní faktory za jejich tržní cenu a firmy si je kupují. Oproti trhu výrobků a služeb, kde se kupující snaží maximalizovat užitek, zde se snaží firmy maximalizovat zisk.
Cena výrobních faktorů Cena, která je spojená se službou tohoto faktoru, tzn. s jeho pronájmem.
V případě půdy se platí pachtovné a cenou je sazba pozemkové renty. Za práci se platí mzda a cenou práce je mzdová sazba. U kapitálu se platí úrok a cenou kapitálu je úroková sazba.
Transferový výdělek Část celkového výdělku, kterou by daný faktor mohl získat při svém alternativním využití.
9
27.11.2015
Ekonomická renta část celkového výdělku, transferový výdělek.
která
Pozemková renta převyšuje
Pozemková renta – graf
Výši pozemkové renty určuje výše sazby pozemkové renty a množství pronajaté plochy. Protože je nabídka půdy fixní, ovlivňuje výši renty pouze poptávka po půdě.
Trh práce Poptávka po práci
Trh práce Individuální nabídka práce
Trh práce Rovnováha na trhu práce
10
27.11.2015
Trh práce – monopson
Teorie rozdělování Východiska – pojetí důchodu
Pojetí důchodu Důchod – je celkové množství peněz (finanční příjem), které člověk nebo domácnost obdrží během určitého časového období (1 měsíc, 1 rok apod.). Může být tvořen: Mzdou (pracovním výdělkem) Vlastnickým důchodem (renta, dividendy,…) Příjmem plynoucím z transferových plateb (starobní důchody, dávky státní podpory, podpory v nezaměstnanosti, apod.)
Návaznost na trh výrobních faktorů Teorie rozdělování důchodů je vyústěním teorie formování cen na trzích výrobních faktorů. Tyto ceny (jsou-li rovnovážné) jsou odvozeny od velikosti mezních fyzických produktů jednotlivých výrobních faktorů a od cen jejich produkce. Ceny výrobních faktorů určují důchody připadající jejich majitelům – mzdu, rentu, zisk a úrok.
Pojetí bohatství Bohatství – čistá hodnota aktiv vlastněných k určitému časovému okamžiku v určitých peněžních jednotkách (Kč). Bohatství je tvořeno : Hmotnými položkami (půda, zboží dlouhodobé spotřeby) Finančními aktivy (hotovost, vklady, akcie,…) Bohatství je určitá zásoba peněžních jednotek, zatímco důchod je tok v peněžních jednotkách v průběhu času. Důležité: zopakovat stavové a tokové veličiny!!!!!
Struktura - skladba důchodů Celkové důchody domácností (Y) lze rozdělit : Pracovní důchody (YL) Důchody plynoucí z vlastnictví půdy (YA) Důchody plynoucí z vlastnictví kapitálu (YK) Důchod ve formě transferové platby (YT) Platí tedy:
Rozdělení důchodů společnosti na mzdu, rentu a úrok (zisk) tedy v případě rovnováhy na všech trzích odpovídá poměru mezních produktivit práce, půdy a kapitálu v měřítku celé ekonomiky.
Y = YL + YA + YK + YT
11
27.11.2015
Skladba důchodů YL = w . L L ….. počet hodin práce odpracovaných domácností w …. průměrná hodinová mzdová sazba YA = I . A A …. množství půdy ve vlastnictví domácnosti I ….. průměrná míra výnosu z půdy YK = v . K K …. objem kapitálu ve vlastnictví domácnosti v …. průměrná míra výnosu z kapitálu Důchod ve formě transferové platby (YT) Y = w . L + I . A + v . K + YT
Nerovnost v pracovních důchodech Pracovní důchody domácnosti závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a mzdové sazbě (ceně práce). Cena práce je dána objektivně, zatímco množství nabízené práce obvykle závisí na rozhodnutí domácnosti. Faktory ovlivňující nerovnost ve výši výdělku : Rozdílné dovednosti (fyzické a duševní schopnosti) Rozdíly ve vynaloženém úsilí (intenzita práce) Rozdíly v povolání, které souvisí s dobou odborné přípravy (nebezpečnost, nepříjemnost, specifické schopnosti,…) Faktory pracovní diskriminace (rasa, pohlaví, věk, náboženství, národnost,…) Rozdíly ve vzdělání, rozdílnost v kvalitě pracovníků
Nerovnost ve vlastnických důchodech
Nerovnost ve vlastnických důchodech
Nerovnost ve vlastnických důchodech je založena především na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti.
Míra výnosu z kapitálu a míra výnosu z půdy mohou být pro různé domácnosti nestejné.
Majetek získávají domácnosti: Dědictvím (akumulovaný přenos pracovních i nepracovních důchodů z minulých generací) Dary Úsporami z pracovních i nepracovních důchodů Podnikáním s ochotou podstupovat riziko
Měření nerovnosti v důchodech Pro měření nerovnosti v důchodech se používá Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient. Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi : Absolutní rovností Absolutní nerovností Skutečnou nerovností Lorenzova křivka (Lorenz Curve – LC) – vyjadřuje způsob rozdělení důchodu tak, že přiřazuje rozděleným skupinám obyvatelstva poměrná rozdělení důchodů.
Některé domácnosti nemají přístup k výhodnějším mírám výnosu (možnost vhodněji alokovat své úspory). Tyto poruchy jsou způsobeny : Monopolem vlastnictví výrobního faktoru Nedostupností některých investic pro domácnosti s nedostatečně vysokými úsporami
Lorenzova křivka Absolutní rovnost - ideální Lorenzova křivka – vyjadřuje absolutně rovné rozdělení důchodů (úhel 45 stupňů), extrém. Absolutní nerovnost – Lorenzova křivka jako přímka zalomená do pravého úhlu (extrém). Skutečná nerovnost – skutečná Lorenzova křivka – leží někde mezi oběma extrémy (statistické údaje). Lorenzova křivka je grafickým znázorněním „důchodové pyramidy“, kde široký základ tvoří většina lidí s nízkými důchody, zatímco ostrý vysoký štít je tvořen nepočetnými vrstvami nejbohatších.
12
27.11.2015
Grafická interpretace LK Ideální Lorenzova křivka
Absolutně nerovné rozdělení procento důchodu
procento důchodu
LC
Grafická interpretace Skutečná Lorenzova křivka
procento důchodu
procento důchodu
LC
A
Relativní nerovnost důchodu
A-B
B
45° procento domácností
procento domácností
Giniho koeficient Pro měření míry nerovnosti v důchodech se používá srovnání skutečné a ideální Lorenzovi křivky. Giniho koeficient – poměřuje rozdíl mezi plochou pod skutečnou Lorenzovou křivkou a plochou pod ideální Lorenzovou křivkou. G = (A – B) / A Může mít hodnoty od 0 do 1 (0 = abs. rovnost). Z pouhé změny v nerovnosti v rozdělování není možné dělat jednoznačné závěry, jestliže neznáme příčiny, které k této změně vedly, a její následky.
Přerozdělovací procesy v ekonomice Důchody, které jsou výsledkem procesu prvotního přerozdělení, však ještě nejsou konečnými důchody. Tyto důchody podléhají přerozdělování – prostřednictvím státního rozpočtu (daně, poplatky, soc. dávky, dotace, subvence). Přerozdělování prvotních důchodů probíhá také prostřednictvím fondů sociálního pojištění, zejména penzijního pojištění, nemocenského pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Výsledkem přerozdělování důchodů je jeho konečné rozdělení.
procento domácností
procento domácností
Přerozdělovací procesy v ekonomice Rozdělení důchodů – mezd, úroků, zisků a renty – mezi domácnosti, které je výsledkem fungování tržního mechanismu, nazýváme prvotním rozdělením. Prvotní rozdělení důchodů obvykle neodpovídá poměrům mezních produktivit výrobních faktorů (nerovnovážné stavy na dílčích trzích, nedokonalost). Rozdělení podle poměru mezních produktivit je však stavem, kolem kterého skutečné výsledky procesů prvotního rozdělení oscilují a který se prosazuje v dlouhém období. Trvale nerovnovážné ceny způsobují trvale nerovnovážné prvotní rozdělení.
Přerozdělovací procesy v ekonomice Důchody domácností byly v procesu přerozdělování zvýšeny o tzv. transferové platby (soc. podpory, dávky,…) a sníženy o daně, poplatky, odvody do státního rozpočtu a různých povinných fondů. Důchody vyšších příjmových skupin domácností se v procesu přerozdělení snižují a důchody nižších příjmových skupin se naopak zvyšují. Rozdíl je pouze v míře přerozdělení a tedy ve stupni zmírnění prvotní nerovnosti. Výsledkem přerozdělovacích procesů je tedy snížení důchodového Giniho koeficientu, respektive přiblížení důchodové Lorenzovy křivky směrem ke křivce ideální.
13
27.11.2015
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity velikost
Při vysokém zdanění, nebo při vysokém stupni progrese zdanění důchodů, lidé dávají přednost průměrné aktivitě a volnému času.
Důvody: Administrativní náklady – s přerozdělováním jsou vždy spjaté neproduktivní náklady (platy úředníků,…).
Rozhodující motivací k práci je možnost vysokých výdělků spolu se společenským postavením a osobní seberealizací. Omezování motivace vede k oslabení podnětu k práci a tím snížení skutečných pracovních výkonů.
Podle ekonomů přerozdělování disponibilního důchodu společnosti.
1)
2)
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity
snižuje
Vliv na pracovní úsilí a podnikatelství – přerozdělování často oslabuje podněty k práci a podnikání (část domácností dá přednost volnému času před prací, nebo málo intenzivní práci před prací intenzivnější).
Některé přerozdělovací procesy mohou zvyšovat konkurenční dokonalost na trhu práce a mobilitu práce jako výrobního faktoru. Sem patří povinná školská docházka, státní podpora školství a státní rekvalifikační programy.
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity 3)
Vliv na tvorbu úspor a investic Státní podpora výrobních podniků (dotace, subvence,…) může jak oslabovat náročnost tržního prostředí a tím působit proti efektivnosti výroby a oslabovat alokační funkci trhu, tak také být účinnou formou zvyšování efektivnosti. Vysoké výdaje státního rozpočtu předpokládají vysoké daně nebo vysoký stání dluh. Vysoká míra zdanění vede ke snížení sklonu k úsporám, neboť investované úspory podléhají zdanění; vysoké daňové zatížení důchodů tedy naopak zvyšuje sklon ke spotřebě. Vliv přerozdělovacích opatření na pracovní úsilí a podnikatelskou aktivitu, stejně tak jako na tvorbu úspor a jejich přeměnu v investice, má své kladné i záporné aspekty.
14
