MIES SBZ - Okruh č. 1 a 2

www.thunova.cz MIES – SBZ - Okruh č. 1 a 2

1. Úvod do ekonomie (rozbor základní definice, ekonomická vzácnost, typy statků, základní rozdělení výrobních faktorů, rozdíl mezi krátkým a dlouhým obdobím, zákon klesajících mezních výnosů, náklady obětované příležitosti, typy rozdělování, 3 základní ekonomické problémy a jejich řešení, pojem tržní mechanismus) Učebnice: kapitola 1 (podkapitoly jsou: Úvod, Formování trhu, Základní elementy trhu tzn. do str.45)

1. Úvod do mie Co je ekonomie, Předmět ekonom. teorie, Ekonomická vzácnost, Výrobní faktory

Matematická větev ekonom. teorie – prosazuje názor, že kritériem pravdivosti a vědeckosti je možnost matematického důkazu(co nelze mat. dokázat, to je nepoužitelné). Společenská větev ekonom. teorie – odmítá matematiku v ekonom. teorii používat a mají názor, že ekonomie je věda o chování lidí ve výrobě a to nelze směstnat do vzorců. Ekonomie – věda o ekonomice, (řeší problém jak, kolik a pro koho vyrábět), ekonomii můžeme také definovat jako „studium jak nejlépe využít vzácné zdroje v alternativních možnostech“ (v tomto směru existují určitá pravidla: 1) zdroje budou vždy vzácné bez ohledu na naše přání, 2) způsob využití vzácných zdrojů určí naši budoucnost), ekonomická věda nám v tomto směru pomáhá přijmout a realizovat správné výběry a postupy Ekonomie je také věda o rozhodování jak využít vzácné výrobní faktory s alternativním použitím a to k výrobě různých statků a služeb a jak se lidé dále rozhodují o rozdělení vyrobených komodit mezi různé osoby a skupiny ve společnosti. Ekonomická vzácnost = omezenost a užitečnost – schopnost uspokojit potřeby (rozlišujeme omezené zdroje a volné statky – ideální volný statek je písek na poušti) Vzácné statky = ropa, kvalitní půda, pitná voda, výrobky apod. Alternativní náklady (oportunity costs) = náklady obětované příležitosti jedná se o ztracené výnosy z nejlepší nerealizované alternativy za použití stejných zdrojů Rozdělování je jedna ze základních ekonomických činností člověka, vycházejících z potřeb, může probíhat například podle zvyků, trhu, příkazem (např. v centrálně plánované ekonomice) Směna většinou řízená trhem avšak může být i náhodná Spotřeba současná a budoucí (hovoříme jako o investicích) Výroba je transformací (fyzickou – ze surovin na hotový výstup, prostorová – doprava, v čase – zrání sýra, vína ) vstupů (inputů) na výstupy (outputy) Historie ekonomie :

oikos : domácnost, hospodářství a nomus: zákon (řec.), moderní ekonomie se datuje od 1776 Adama Smitha – poslední moralista (stěžejní dílo Bohatství národů, další Teorie mravních citů – objevuje se termín neviditelná ruka trhu jako tržní mechanismus) a zabývá se obecnými zásadami hospodářství, v Evropě se ekonomie poprvé objevuje ve filozofii (Aristoteles, Platón), ekonomie byla součástí filozofických problémů souvisela také s etikou (např. problém férové směny) Jako samostatná věda (jako součást společenských věd s matematickým podtextem) existuje asi 300let, na začátku a průběhu středověku byla ekonomie pod nadvládou katolického demagogismu a v rámci scholastiky. Objevují se kořeny kapitalismu na základě kalvinismu a protestantismu. Na konci středověku se vydělili tzv. fyziokraté (zkoumají výrobní faktory jako nevolnictví, tvrdí, že zdroj bohatství je v půdě) a také merkantilisté (tvůrce ekonomické aktivity je stát a bohatství shledávají ho v obchodě), v 17. a 18. stol. se ekonomie konstituuje jako věda (Peti, Smith, Ricardo – zakladatelé klasické politické ekonomie), v průběhu 19. a 20. stol. navazuje neoklasická (Kayens), který do kapitalistického systému kompiluje i zásahy státu do ekonomie (do 60. let v nadvládě vzhledem k ropným krizím) a marxistická 1


ekonomie a Marxovo dílo (Kapitál) vychází také z toho že kapitalistický systém se vyvíjí cyklicky (Léčitel kapitalismu), ve střední Evropě se používal název „národní hospodářství“ po 2. sv. válce termín „economics“. Současný hlavní proud je konverze mezi zásahy do státu a liberálním přístupem Dělení eko - pozitivní x normativní ekonomie o P: popis reality, zákonitosti fungování o N: popis a hodnocení reality - mikro- x makroekonomie o mie: chování dílčích ekon. subjektů (jednotlivci, domácnosti, firmy)+ souvislosti o mae: hospodářství jako celek - ek. teorie zkoumá člověka a jeho neomezené potřeby x omezené zdroje světa Vzácnost - ekon. statky- předměty, kterých je omezené množství  je třeba je vyrábět  jsou vzácné - 2 aspekty: omezenost a užitečnost zdrojů - volný statek-užitečný ale volně dostupný (x ekon. statek) - musí se posuzovat z hlediska prostoru a času - výroba= přeměna přír. zdrojů v ekon. statky Výrobní faktory - používají se k výrobě ekon. statků - 3 základní: práce, půda, kapitál (p a p- primární- přímo z přírody) 1. Půda (Land- A) - produktem přírody ale NE volným statkem < omezené množství - vlastníci půdy mají výhody oproti nevlastníkům  pozemková renta - závislost pozemkové renty na úrodnosti popř. poloze půdy (pozemku) - je nejdůležitějším přír. zdrojem- účastní se přímo výr. procesu- proces probíhá na ní 2. Práce (Labor- L) - hl. lidská činnost - množství i kvalita limitovány mimoekonomicky o fyz. a duš. vlastnosti jednotlivce, počet lidí - účinnost lze ovlivnit- kvalifikace, nástroje - výsledkem použití mzda 3. Kapitál (Capital- K) - K jsou statky, kt. byly vyrobeny k výrobě dalších statků - neboli kapitálový statek - musí se s ní podnikat aby nesl nějaký užitek - výnosem zisk / úrok - technologie- zvl. druh K, není hmotný  myšlenka o dnes velký význam -

důchody z VF mají motivační charakter, jsou hnacím motorem ekon. systému

Výnosy z VF - snaha využívat VF efektivně - efektivnost výroby podmíněna výnosy VF (přímo úměrně)

2


výnosy z VF  -

vstup výstup

vstup= objem použitých VF; výstup= objem vyrobených statků

zákon klesajících výnosů: když roste objem pouze jednoho z použitých VF, bude se výnosnost tohoto VF snižovat (např. na stejné rozloze půdy vypěstují 2 lidé sice více než 1 ale NE 2x více) tzn. při zvyšování 1 vstupu (podmínka→ostatní vstupy zůstanou beze změny) a dochází ke ZPOMALENÍ RŮSTU CELKOVÉHO PRODUKTU (TP)

Výnosy z rozsahu - při rozhodování v jakém objemu VF používat - musí platit, že objem všech používaných VF roste rovnoměrně - rostoucí výnosy z rozsahu: růst objemu VF  vyšší tempo růstu výnosů z nich - konstantní výnosy z rozsahu: výnos roste proporcionálně s růstem objemu VF - klesající výnosy z rozsahu: růst výnosů je nižší než růst faktorů Alternativní použití VF - omezenost VF, kt. máme  nemůžeme vyrábět všechno najednou  rozhodování co vyrábět a co ne o současná x budoucí spotřeba, spotřební x kapitálové statky - hranice výrobních možností= kombinace statků, kt. může ekonomika za daného množství VF vyrábět 2. Formování trhu Dělba práce, Peníze, Trh, Typy trhů, Tržní subjekty Dělba práce = specializace účastníků výroby na jednotlivé pracovní činnosti nebo pracovní operace - čím je rozvinutější, tím je složitější ek. systém 1. Přirozená dělba práce - historicky nejstarší - podle přir. dispozic (x) 2. Společenská dělba práce - zemědělci x pastevci - později oddělení řemeslníků a jejich další specializace - další fáze- oddělení obchodu od výroby - nejnovější- oddělení služeb 3. Dělba práce v pracovních operacích - další vývojové stádium, založeno na techn. rozvoji - vznik s manufakturní výrobou - zvyšuje efektivnost výroby, ALE ubíjí mozek- monotónnost 4. Mezinár. dělba práce - podle přír. a klimat. podmínek  územní specializace Peníze - při specializaci potřeba směny - barter = směnný obchod- zboží za zboží o jen při nižších formách specializace o problém oboustranné shody potřeb a převodů - jsou všeobecným ekvivalentem, usnadňují výměnu- lze je kdykoli a kdekoli vyměnit za jiný statek, mají různou materiální hodnotu

3


Trh (Market) = oblast ekonomiky, kde dochází k výměně činností mezi jenotl. ekon. subjekty prostřednictvím směny zboží - směnu zprostředkovávají peníze - směňované zboží bylo vyrobeno pro směnu - vztah mezi výrobcem zboží a jeho spotřebitelem zprostředkovává trh Směnná hodnota a cena (Price- P) - směnná hodnota= poměr, ve kt. se určité zboží směňuje s ostatními - cena (Price- P)= směnná hodnota vyjádřená v penězích - relativní cena- zdůrazňuje, že cena porovnává hodnotu jednotlivých zboží navzájem Typy trhů Trh místní, národní a světový 1. místní- první forma z územního hlediska  dnes výjimečně 2. národní- vznik splynutím místních trhů  trh v rámci nár. celku 3. světový- důsledkem mezinár. specializace  nár. trhy nejsou plně autonomní- nikdo nemůže nikomu zabránit aby nakupoval v zahraničí nebo dovezené zahr. zboží  každý vstupuje na svět. trh Trh dílčí a agregátní podle počtu zboží 1. dílčí- prodává a kupuje se jediný druh zboží (např. trh mléka) o abstrakce- pro definování S a D 2. agregátní- trh veškerého zboží Trh produktů, peněz a VF podle předmětu koupě a prodeje a) Trh práce, půdy a kapitálu => dohromady trh VF b) Trh peněz- souvisí s trhem kapitálu c) Trh výrobků a služeb (trh produktů) - nejvýznamnější Tržní subjekty 3 základní subjekty: domácnosti, firmy, stát (vláda) 1. Domácnosti  přichází na trh kvůli uspokojení potřeb  kupující na trhu výrobků a služeb (produktů)spotřebitelé  prodávající na trhu VF- jsou vlastníky VF (práce, půda, kapitál) - za příjmy z prodeje VF (důchody) kupují produkty 2. Firmy (podniky)  vyrábí za účelem prodeje  na trhu výrobků a služeb jako prodávající (za příjmy kupují VF aby mohli opět vyrábět) a zároveň i nakupují kapitálové statky (např. stroje)  cílem účasti na trhu je maximalizace zisku 3. Stát  vstupuje na trh s cílem ovlivnit ho, stimulovat ekonomiku  jako prodávající- státní firmy  jako kupující- stát. zakázky 4


 

+ vstup vládních institucí a zákonodárství tok VF a produktů je uzavřený kruh

3. Základní elementy trhu Nabídka, Poptávka, Cena, Konkurence - dokonalá a nedokonalá, Funkce trhu Nabídka (Supply – S) 1) agregátní (celková; Aggregate Supply- AS)= souhrn všech zamýšlených prodejů - určena objemem výroby všech výrobců a jejich cenami za výrobky 2) individuální = nabídka 1 výrobce - určena objemem výr. a cenami tohoto výrobce 3) dílčí (tržní; Market Supply- MS, resp. S)= nabídka 1 výrobku od různých výrobců - = nabídka na trhu 1 výrobku Křivka nabídky  2 proměnné: cena (P), objem nabízeného množství (Q)  Q závislé na P  Křivka „S“ roste vpravo nahoru

Zákon rostoucí nabídky  s růstem ceny, roste nabízené množství (↑P ↑QS) a obráceně (↓P↓ QS)  příčiny: vyšší cena je pro výrobce výhodnější  vyšší zisk o zákon kles. výnosů- větší objem produkce se vyrobí za cenu vyšších nákladů na jednotku produkce Nabízené množství a nabídka  nabízené množství= objem nabídky při určité ceně o nachází se na ose x; je určeno bodem na křivce S  změna nabízeného množství vlivem změny ceny  posun PO křivce (a)

• • 

↑P vyvolá ↑zájem o výrobu Zákon klesajících výnosů

změna nabídky vyvolaná jinými než cenovými vlivy  posun celé křivky (b)

• změna výrobních nákladů (ceny vstupů, technologie)-roste cena ropy • změna ceny výrobních substitutů • změna v organizaci trhu- počet prodávajících, ↑počet prodávajících↑S 5


• vliv specifických faktorů (počasí) • změna očekávání výrobců

Poptávka (Demand D) 1) celková (agregátní; Aggregate Demand- AD)= souhrn všech zamýšlených koupí na trhu  určena objemem výrobků, kt. si chtějí kupující koupit a cenami, ze kt. chtějí je koupit 2) individuální= poptávka 1 kupujícího/ popt. po produkci 1 výrobce 3) tržní (dílčí; Market Demand- MD; resp. D)= popt. všech kupujících po 1 výrobku  zajímá nás pouze popt. v rámci rozpočtového omezení= efektivní koupěschopná popt o rozpočtové omezení – jsme limitováni rozpočtem (důchod, příjem) a od toho se odvíjí i naše poptávka Křivka poptávky • 2 proměnné: poptávané množství zboží (QD), kt. kupující chtějí a ceny (P), za kt. je chtějí • Q odvozeno od P • poptávka- znázorněna křivkou x poptávané množství- bod na křivce

Zákon klesající poptávky (↑P↓ QD) a naopak (↓P ↑QD) • když cena vzroste, poptávané množství klesne (a naopak) • P klesá  zboží je pro kupující lákavější, ti co na něj předtím neměli si ho můžou koupit • vliv mají i jiné faktory (např. důchody spotřebitelů) Cena Rovnovážná (PE ) a tržní cena • rovnovážná PE= cena, když poptávka se rovná nabídce (rovnováha trhu tzn. D=S) • tržní- vzniká střetáváním S a D tzn. cena při aktuálním vztahu S a D = skutečná

reálná cena

6


E – stav rovnováhy na trhu (D=S) QE – množství při PE

Formování rovnováhy na trhu QS = objem nabízeného množství, QD = objem poptávaného množství

1. QS > QD : tržní cena je příliš vysoká (PŘEBYTEK) • málo se kupuje, moc vyrábí  vzniká přebytek zboží • cena se musí snížit, aby lidé kupovali a zároveň se sníží QS 2. QS < QD : poptávka převyšuje nabídku (NEDOSTATEK) • tržní cena je moc nízká  pro firmy nevýhodné vyrábět ALE zároveň lidé chtějí hodně kupovat • růst P růst QS a zároveň snížení QD 3. trh sám inklinuje k rovnovážné ceně a vyrovnání S a D - ALE rovnováha nastává jen krátkodobě a ne moc často

Vliv změny nabídky a poptávky na rovnováhu 1. jiné než cenové vlivy- posun celé křivky •  nová rovnovážná cena  změna objemu zboží kupovaného a prodávaného za tuto cenu 2. pokles celkové S (posun doleva)  růst PE a pokles Q obchodovaného zboží (a) 3. změna D  stejnosměrná změna P a Q (b)

Konkurence A)Tržní konkurence= proces střetu zájmů subjektů trhu B)Konkurence mezi D a S = konkurence napříč trhem

7


•

protichůdné zájmy: firmy chtějí draho prodat (neprodaná produkce pro ně znamená náklad, který ↓∏ /Zisk/ a tím pádem ↓ i její P)x lidé levně koupit (na druhou stranu spotřebitelé pro uspokojení svých potřeb jsou ochotni koupit za ↑ P).

o o

tržní mechanismus  kompromis- rovnovážná cena PE není optimální ani pro výrobce (zdá se jim nízká) a ani pro spotřebitele (těm se zdá vysoká).

C)Konkurence na straně poptávky • střetávání zájmů spotřebitelů • významné když D > S (nedostatek zboží) tzn. vede ke ↑P • konkurence mezi spotřebiteli  může se zvyšovat cena • když S > D: spotřebitelé v bezkonkurenčním prostředí • roste význam konkurence na straně nabídky a na straně D↓ D)Konkurence na straně nabídky • cílem firem je nejen zisk, ale i vyřazení konkurence • význam když S > D  nastává boj výrobců- kdo při nízké ceně prodělá nejméně , ↑význam konkurence na straně S • D > S: jde o to, kdo víc vydělá na růstu cen a potažmo o ovládnutí trhu E)Cenová a necenová konkurence 1) cenová- dobrovolné snižování ceny zboží za účelem přetažení zákazníků od konkurence • snaha ovládnout trh a později moci ceny zvyšovat • cen. válka: + pro spotř. (nízká P), - pro výrobce (hrozí bankroty) 2) necenová- jiné metody- např. kvalita, dodatečné služby, reklama, obal, soutěže atd. • + zvýšení kvality; - plýtvání peněz (na reklamu) i přír. zdrojů obě formy cenová i necenová se prolínají a doplňují F)Konkurence dokonalá a nedokonalá dělení z hlediska podmínek, jaké mají výrobci na trhu Dokonalá konkurence (DK) • je abstrakcí • zákl. předpoklad: naprosto rovné podmínky pro všechny účastníky o volný vstup do odvětví o stejná míra informovanosti všech subjektů na trhu • mnoho výrobců vyrábí zcela homogenní produkci • blíží se tomu trh pšenice • výrobce vystupuje na trhu anonymně  nemůže ovlivnit D po svých výrobcích ani jejich P (tržní P se změní jedině když se změní i P všech ostatních výrobků na tomto trhu) • jediná metoda konkurence na dok. kon. trhu je odstraňování zbytečných nákladů  náklady na výrobu na dok. kon. trhu jsou minimální Nedokonalá konkurence (NK) 1) Monopolistická konkurence (také se označuje jako přechod mezi DK a NK) • formou nedok. kon. • blíží se dok. kon. • trh 1 výrobku s mnoha výrobci, na kt. je volný vstup • produkt je diferencovaný  mizí anonymita výrobců  P jednotl. výrobků se můžou lišit, prosazují se všechny formy cen. i necen. konkurence  už není takový tlak na snižování nákladů 2) Oligopol 8


• • • • • •

formou nedok. kon. vetší nedokonalost než monopol. kon. několik výrobců- jsou silní  přístup do odvětví omezen výrobci mohou omezit nabídku  mohou zvyšovat ceny konkurence je omezena a hlavně necenová digitální TV, mobilní operátoři

3) Monopol • formou nedok. kon. • jediný výrobce v odvětví- má absolutní moc nad spotřebitelem • růst cen omezen jen koupěschopností spotřebitelů Dělení monopolů: A) administrativní (ČD, Česká Pošta – doručování zásilek) B) absolutní (Becherovka, MSFT) Vznik monopolů: Kartel, Syndikát, Trust, Koncern 4) Monopson • forma nedok. Kon. • Výsadní postavení na straně D • Stát, výsadní právo na nákup zbraní hromadného ničení Funkce trhu • Co, jak a pro koho vyrábět? • CO- řeší konkurence na straně popt. o spotřebitelé mají peněžní hlasy- co koupí to se bude vyrábět • JAK- určuje konkurence na straně nab. o za kolik, kvalita, techn. úroveň • PRO KOHO- určují důchody (formovány na trhu VF) • kvůli nedokonalostem státní zásahy o sociálně orientovaná tržní ekonomika- udržování soc. stability (Švédsko) o čistá tržní ekonomika- minimální (žádné) zásahy státu do ek. (USA) • trh je zatím nejdokonalejším regulátorem a stimulátorem ekon. rozvoje

9

MIES SBZ - Okruh č. 1 a 2

Recommend Documents