1. okruh Organizace a činnost veřejné správy

Aktualizováno dne 11. 8. 2016

1. okruh – Organizace a činnost veřejné správy Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů 1. Česká republika podle Ústavy České republiky: a) Dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. b) Dodržuje pouze závazky z mezinárodních smluv, jimiž je vázána. c) Není vázána mezinárodním právem, nestanoví-li zákon jinak. 2. Podle Ústavy České republiky platí: a) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. b) Každý občan může činit pouze to, co je zákonem dovoleno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. c) S výjimkou mimořádných opatření nesmí nikdo být nucen činit, co zákon neukládá. 3. Ústava České republiky může být doplňována či měněna: a) Ústavními a ostatními zákony. b) Pouze ústavními zákony. c) Ústavními zákony a rozhodnutími Ústavního soudu. 4. Mezinárodní smlouvy: a) Nejsou součástí právního řádu České republiky. b) Jsou součástí právního řádu České republiky, jestliže k jejich ratifikaci dal souhlas Parlament, Česká republika je jimi vázána a byly vyhlášeny. c) Jsou součástí právního řádu České republiky, jestliže k jejich ratifikaci dal souhlas Parlament, Česká republika je jimi vázána a o jejich začlenění do právního řádu rozhodne při jejich vyhlášení Ministerstvo zahraničních věcí. 5. Státní hranice České republiky: a) Lze změnit jen ústavním zákonem. b) Lze změnit jen referendem. c) Nelze platně změnit. 6. Státního občanství České republiky: a) Může být zbaven rozhodnutím trestního soudu ten, kdo jednal proti svrchovanosti a územní celistvosti státu nebo se dopustil válečného zločinu. b) Nemůže být nikdo proti své vůli zbaven. c) Může občana zbavit i proti jeho vůli Ministerstvo vnitra, je-li to ve státním zájmu. 7. Zákonodárná moc v České republice náleží: a) Parlamentu a vládě. b) Parlamentu. c) Parlamentu a zastupitelstvům krajů. 1

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 8. Komory zákonodárného sboru České republiky se nazývají: a) Parlament a Senát. b) Vláda, Parlament a Senát. c) Poslanecká sněmovna a Senát. 9. Volby do Poslanecké sněmovny se podle Ústavy České republiky mají konat: a) Veřejným hlasováním. b) Podle zásad většinového systému. c) Podle zásad poměrného zastoupení. 10. Právo volit ve volbách do Senátu má: a) Každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let. b) Každý občan České republiky, který dosáhl věku 40 let. c) Každý občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, který dosáhl věku 18 let. 11. Poslaneckou sněmovnu může rozpustit: a) Pouze Poslanecká sněmovna sama. b) Prezident republiky. c) Vláda. 12. Člen vlády: a) Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. b) Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu; právo účastnit se schůzí jejich výborů a komisí má, jen pokud byl pozván. c) Nemá právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí, není-li členem některé z komor. 13. Schválení oběma komorami Parlamentu je třeba k přijetí: a) Volebního zákona. b) Každého zákona. c) Zákona o státním rozpočtu. 14. Návrh zákona nemůže podat: a) Prezident republiky. b) Poslanec. c) Senát. 15. Návrh zákona o státním rozpočtu: a) Se v Poslanecké sněmovně i v Senátu projednává na veřejné schůzi. b) Projednává jen Poslanecká sněmovna. c) Může podat vláda nebo skupina 50 poslanců. 16. O návrhu zákona, který byl Senátem zamítnut: a) Již Poslanecká sněmovna nemůže znovu hlasovat. 2

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 b) Hlasuje Poslanecká sněmovna znovu, návrh zákona je přijat, jestliže je schválen třípětinovou většinou všech poslanců. c) Hlasuje Poslanecká sněmovna znovu, návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců. 17. K platnosti zákona je dle Ústavy České republiky třeba: a) Aby byl zveřejněn Ministerstvem vnitra v elektronické podobě. b) Aby byl podepsán předsedy obou komor Parlamentu. c) Aby byl vyhlášen. 18. Právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti má dle Ústavy České republiky: a) Každý poslanec a senátor. b) Každý poslanec. c) Pouze poslanec, který je členem opozičního klubu. 19. Mezi pravomoci prezidenta republiky nepatří: a) Předkládání návrhů zákonů. b) Vrchní velení ozbrojených sil. c) Sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv. 20. Prezident republiky má právo účastnit se schůzí: a) Komor Parlamentu, ledaže se některá komora usnese jinak. b) Pléna Ústavního soudu. c) Vlády. 21. Vláda je odpovědna: a) Parlamentu. b) Prezidentu republiky. c) Poslanecké sněmovně. 22. Prezident republiky: a) Jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. b) Jmenuje předsedu vlády; ostatní členy vlády jmenuje předseda vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. c) Jmenuje předsedu vlády na návrh Poslanecké sněmovny. 23. K přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry vládě je dle Ústavy České republiky třeba souhlasu nadpoloviční většiny: a) Přítomných poslanců. b) Všech poslanců. c) Všech poslanců a přítomných senátorů. 24. Dle Ústavy České republiky ministerstva a jiné správní úřady: a) Lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. 3

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 b) Lze zřídit pouze zákonem, jejich působnost může být stanovena i usnesením vlády. c) Lze zřídit a jejich působnost stanovit nařízením vlády. 25. Podle Ústavy České republiky je hlavním cílem České národní banky: a) Příprava na přijetí měny euro. b) Podpora investic v České republice. c) Péče o cenovou stabilitu. 26. Podle Ústavy České republiky se Česká republika člení na: a) Územní samosprávné celky, kterými jsou obce, okresy a kraje. b) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. c) Základní územní samosprávné celky, kterými jsou obce, a vyšší územní samosprávné celky, kterými jsou podle prováděcích zákonů buď kraje, nebo země. 27. Podle Ústavy České republiky výkon státní správy: a) Lze svěřit orgánům samosprávy na základě nařízení vlády. b) Lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon. c) Nesmí být přenášen na orgány samosprávy.

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů 28. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsou povinny poskytovat informace povinné subjekty, jimiž jsou: a) Jen státní orgány. b) Státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. c) Jen státní orgány, obce a kraje. 29. Lhůta pro vyřízení žádosti o poskytnutí informace je dle zákona o svobodném přístupu k informacím: a) 15 dní ode dne přijetí žádosti a nemůže být prodloužena. b) 10 dní ode dne přijetí žádosti a může být prodloužena maximálně o dalších 10 dní. c) 15 dní ode dne přijetí žádosti a může být prodloužena maximálně o dalších 10 dní. 30. Správní řád: a) Je pro postupy podle zákona o svobodném přístupu k informacím zcela vyloučen. b) Se užije na postupy podle zákona o svobodném přístupu k informacím jen omezeně. c) Se užije jen pro vyřizování stížnosti na postup povinného subjektu při vyřizování žádosti o informace. 31. Odmítnout poskytnutí informace na základě písemně podané žádosti je dle zákona o svobodném přístupu k informacím možné: a) Neformálním sdělením. b) Rozhodnutím o odmítnutí žádosti, vydaným na základě zákonem výslovně stanoveného důvodu. c) Oběma způsoby v závislosti na uvážení povinného subjektu. 4

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 32. Mezi zákonné důvody, pro které je možné žádost o informace zcela nebo zčásti odmítnout dle zákona o svobodném přístupu k informacím, náleží: a) Ochrana informací označených povinným subjektem "jen pro vnitřní potřebu". b) Ochrana obchodního tajemství. c) Ochrana informací o platech a dalších příjmech pracovníků veřejné správy.

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 33. Rada vlády pro informační společnost má mezi orgány moci výkonné postavení: a) Správního úřadu. b) Ústředního orgánu státní správy. c) Odborného poradního orgánu vlády. 34. Správcem portálu veřejné správy jako informačního systému veřejné správy je: a) Ministerstvo vnitra. b) Ministerstvo financí. c) Vláda ČR. 35. Zákon o informačních systémech veřejné správy se vztahuje: a) Na veškeré existující informační systémy. b) Pouze na provozní informační systémy. c) Na informační systémy, které slouží pro výkon veřejné správy, a další informační systémy zajišťující činnosti podle zvláštních zákonů. 36. Provozní informační systémy: a) Jsou informační systémy sloužící pro vnitřní provoz příslušných orgánů a nevztahuje se na ně zákon o informačních systémech veřejné správy. b) Nejsou definovány v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. c) Jsou podpůrnými informačními systémy základních registrů.

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů 37. Finanční kontrola vykonávaná podle zákona o finanční kontrole je: a) Nedílnou součástí účetnictví každé organizační složky státu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby. b) Součástí systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky. c) Povinnou součástí účetnictví právnických osob a podnikajících fyzických osob, které se účastní veřejných zakázek. 38. Finanční kontrola podle zákona o finanční kontrole je vykonávána: a) Každou organizační složkou státu, právnickou osobou a podnikající fyzickou osobou.

5

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 b) Ministerstvem financí, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Nejvyšším kontrolním úřadem u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které se účastní veřejných zakázek. c) Mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. 39. Odpovědnost za organizování, řízení a zajištění přiměřenosti a účinnosti finanční kontroly podle zákona o finanční kontrole: a) Mají vedoucí orgánů veřejné správy v rámci své řídící pravomoci. b) Má ministr financí, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. c) Má vedoucí každé organizační složky státu, která je účetní jednotkou, statutární orgán právnické osoby a každá podnikající fyzická osoba.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 40. Obce jsou podle zákona o obcích: a) Veřejnoprávní korporace. b) Právnické osoby veřejného práva, které vznikají rozhodnutím vlády. c) Veřejnoprávní korporace, které vyjmenovává příloha č. 1 Ústavy České republiky. 41. Zastupitelstvo obce je podle zákona o obcích: a) Voleno radou obce z řad jejích členů. b) Složeno ze zástupců obyvatel obce určených v místním referendu. c) Orgánem, který volí starostu. 42. Přenesenou působností obce se podle zákona o obcích rozumí: a) Původně samostatná působnost kraje, kterou na obec převedl. b) Státní správa, jejíž výkon je zákonem svěřen obci (jejím orgánům). c) Ta část obcemi vykonávané samostatné působnosti, kterou zákon svěřuje obecnímu úřadu. 43. Rada obce dle zákona o obcích: a) Je složena ze starosty, místostarosty a zastupitelstvem zvolených zaměstnanců obce. b) Je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. c) Musí mít sudý počet členů.

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů 44. V čele krajského úřadu stojí: a) Hejtman. b) Ředitel. c) Tajemník. 45. Mezi povinně zřizované výbory zastupitelstva kraje nenáleží dle zákona o krajích: 6

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 a) Kontrolní výbor. b) Finanční výbor. c) Výbor pro investice. 46. Právní předpisy kraje jsou vyhlašovány: a) Ve Sbírce zákonů. b) Na úřední desce krajského úřadu. c) Ve Věstníku právních předpisů kraje. 47. Záměr kraje pronajmout nemovitost ve vlastnictví kraje musí být zveřejněn na úřední desce krajského úřadu po dobu: a) 15 dní. b) 10 dní. c) 30 dní. 48. Zastupitelstvo kraje se schází: a) Nejméně jedenkrát měsíčně. b) Nejméně jedenkrát za tři měsíce. c) Nejméně jedenkrát za šest měsíců.

Zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů 49. Občan hlavního města Prahy, který dosáhl věku 18 let, má právo: a) Být přítomen jednání zastupitelstva a rady hlavního města Prahy. b) Vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy stanoviska. c) Nahlížet do veškerých správních spisů vedených Magistrátem hlavního města Prahy. 50. Postavení městských částí hlavního města Prahy upravuje: a) Zákon o hlavním městě Praze a Statut hlavního města Prahy. b) Zákon o hlavním městě Praze a zřizovací listina městské části. c) Pouze zákon o hlavním městě Praze. 51. Primátor hlavního města Prahy: a) Stojí v čele Magistrátu hlavního města Prahy. b) Zastupuje hlavní město Prahu navenek. c) Je volen radou hlavního města Prahy.

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů 52. Podle zákona o Ústavním soudu platí: a) Orgány veřejné správy poskytují Ústavnímu soudu na jeho žádost pomoc při opatřování podkladů pro jeho rozhodování. b) Orgány veřejné správy poskytují Ústavnímu soudu informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

7

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Orgány veřejné správy v souladu s principem dělby moci neposkytují Ústavnímu soudu žádnou pomoc při opatřování podkladů pro jeho rozhodování. 53. Kdo je oprávněn podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení jiného právního předpisu než zákona? a) Vláda. b) Ministerstvo vnitra, jde-li o nařízení vlády. c) Zastupitelstvo obce, jde-li o vyhlášku ministerstva. 54. Ústavní soud se skládá: a) Z prezidenta Ústavního soudu, dvou viceprezidentů a dalších soudců Ústavního soudu. b) Z předsedy, tří statutárních místopředsedů a soudců Ústavního soudu. c) Z předsedy, dvou místopředsedů a dalších soudců Ústavního soudu. 55. Členství v politické straně nebo v politickém hnutí: a) Je překážkou výkonu funkce soudce Ústavního soudu. b) Není v případě řadového členství překážkou výkonu funkce soudce Ústavního soudu. c) Není překážkou výkonu funkce soudce Ústavního soudu. 56. Souhlas ke jmenování soudce Ústavního soudu dává: a) Prezident republiky před jmenováním soudce Ústavního soudu Senátem. b) Poslanecká sněmovna. c) Senát. 57. Plénum Ústavního soudu může jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň: a) Deset soudců Ústavního soudu. b) Dvacet soudců Ústavního soudu. c) Osmnáct soudců Ústavního soudu. 58. Předseda senátu Ústavního soudu je jmenován na: a) Funkční období. b) Dobu jednoho roku. c) Na dobu tří let. 59. Při projednávání návrhů se Ústavní soud: a) Musí vždy řídit pořadím, v němž mu návrhy došly. b) Nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, jestliže se usnese, že věc, které se některý návrh týká, je naléhavá. c) Nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, pokud přednostním projednáním svůj návrh podmíní Poslanecká sněmovna nebo Senát Parlamentu; o upřednostnění návrhu sepíší zápis. 60. Povinnost vypovídat před Ústavním soudem: a) Platí pouze pro účastníka a navrhovatele. b) Platí pouze pro ústavní činitele a představitele územní samosprávy. c) Platí pro každého. 61. Ústavní soud ve věci samé rozhoduje: 8

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 a) Usnesením. b) Rozsudkem. c) Nálezem.

Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb. 62. Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností: a) Neupravuje postavení hl. m. Prahy. b) Upravuje postavení hl. m. Prahy v rozsahu nezbytném pro výkon samostatné působnosti. c) Upravuje postavení hl. m. Prahy jako obce s pověřeným obecním úřadem pro Černošice a Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. 63. Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností: a) Stanoví počet obyvatel, při jehož překročení se obec stává obcí s rozšířenou působností. b) Obsahuje výčet obcí s rozšířenou působností. c) Zmocňuje Ministerstvo vnitra ke zřizování a rušení obcí s rozšířenou působností. 64. Správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem stanoví: a) Vláda nařízením. b) Zákon o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. c) Ministerstvo vnitra vyhláškou. 65. Obce s pověřeným obecním úřadem jsou zřízeny: a) Pouze v krajích se statutárním městem s počtem obyvatel převyšujícím 250 tisíc. b) Ve všech krajích. c) V těch krajích, o kterých tak stanoví vyhláška Ministerstva vnitra. 66. Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností: a) Po novelizaci provedené zákonem o státní službě již okruh obcí s rozšířenou působností nevymezuje. b) Vymezuje okruh obcí s rozšířenou působností. c) Vymezuje okruh obcí s rozšířenou působností v rámci statutárního samosprávného orgánu.

Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů 67. Podle zákona o územním členění státu, se území České republiky dělí na: a) 14 krajů. b) 13 krajů. c) 7 krajů. 68. Podle zákona o územním členění státu, je hlavní město Praha: a) Okresem. b) Samostatnou územní jednotkou rozdělenou na 10 obvodů. c) Součástí Středočeského kraje. 9

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 69. Podle zákona o územním členění státu, je na území České republiky vytvořeno: a) 15 krajů. b) 76 okresů. c) 213 okresů. 70. Která z těchto územních jednotek není podle zákona o územním členění státu, vytvořena: a) Okres Praha. b) Okres Hradec Králové. c) Okres Karlovy Vary. 71. Podle zákona o územním členění státu, je území obce vymezeno: a) Územním plánem kraje, v němž se obec nachází. b) Hranicí jednoho souvislého katastrálního území. c) Hranicí jednoho nebo více souvislých katastrálních území. 72. Podle zákona o územním členění státu, Ministerstvo vnitra: a) Rozhoduje o vzniku a zániku obcí oddělením a sloučením. b) Vede přehled obcí. c) Rozhoduje vyhláškou pouze o takových změnách území obcí, které nejsou podstatné. 73. Podle zákona o územním členění státu: a) Se Česká republika nedělí na okresy. b) Je území okresů stanoveno výčtem obcí v příloze zákona. c) Je území okresů stanoveno výčtem obcí a vojenských újezdů v prováděcí vyhlášce.

Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů 74. Ústředním orgánem státní správy není: a) Parlament. b) Ministerstvo zahraničních věcí. c) Český statistický úřad. 75. Ústředním orgánem státní správy není: a) Ministerstvo spravedlnosti. b) Předseda Nejvyššího soudu. c) Státní úřad pro jadernou bezpečnost. 76. Ústředním orgánem státní správy není: a) Úřad vlády České republiky. b) Senát Parlamentu České republiky. c) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. 77. Ústředním orgánem státní správy není: a) Armáda České republiky. b) Státní úřad pro jadernou bezpečnost. c) Ministerstvo pro místní rozvoj. 10

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 78. Ministerstva se dle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy řídí ve veškeré své činnosti: a) Usneseními vlády. b) Zákonnými opatřeními vlády. c) Dekrety předsedy vlády. 79. Mezi úkoly ministerstev nepatří dle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy: a) Zkoumat společenskou problematiku v okruhu jejich působnosti. b) Zpracovávat koncepce rozvoje svěřených odvětví. c) Správní dozor nad rozhodováním soudů v okruhu jejich působnosti. 80. Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy: a) Ministerstva mohou postupovat v rozporu se zákonem, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů a jsou-li k tomu vládou zmocněny. b) Ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti. c) Ministerstva dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. 81. Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy: a) Ministerstva zabezpečují ve své působnosti úkoly, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství v mezinárodních organizacích. b) Ministerstva zabezpečují ve své působnosti úkoly související se sjednáváním mezinárodních smluv. c) Ministr zahraničních věcí ratifikuje spolu s prezidentem republiky všechny mezinárodní smlouvy uzavírané Českou republikou. 82. Podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy vláda: a) Řídí, kontroluje a sjednocuje činnost ministerstev. b) Určuje usnesením působnost jednotlivých ministerstev. c) Nesmí zasahovat do nezávislosti ministerstev. 83. Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy vláda: a) Řídí, kontroluje a sjednocuje činnost ministerstev. b) Zřizuje ministerstva svým usnesením. c) Může uložit ministerstvu, aby připravilo návrh právního předpisu týkajícího se věci, která jinak nepatří do jeho působnosti. 84. Úřad vlády: a) Je nadřízen všem ministerstvům České republiky. b) Rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vlády České republiky. 11

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky. 85. Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy: a) Ministerstvo financí řídí Českou národní banku. b) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro zavedení jednotné měny euro na území České republiky. c) Ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou připravuje a předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny. 86. Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy: a) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je podřízena Česká školní inspekce. b) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro sport a turistiku. c) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jmenuje členy akademických senátů veřejných vysokých škol. 87. Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy: a) Ministerstvo spravedlnosti řídí, kontroluje a sjednocuje rozhodování soudů. b) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. c) Ministerstvu spravedlnosti je podřízena Vězeňská služba České republiky. 88. Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy: a) Ministerstvo obrany vyhlašuje jménem České republiky válečný stav. b) Ministerstvo obrany povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti. c) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy pro řízení Armády České republiky.

Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. 89. Dle Listiny základních práv a svobod právo rozhodovat o své národnosti: a) Lze omezit, je-li to nezbytné pro zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti. b) Je podmíněno splněním podmínek stanovených zákonem o státním občanství. c) Nelze omezit. 90. Stíhat osobu nebo ji zbavit svobody lze dle Listiny základních práv a svobod pouze: a) Za podmínek stanovených zákonem o Policii České republiky. b) Na základě usnesení Nejvyššího správního soudu nebo Nejvyššího soudu. c) Z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. 12

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 91. Podle Listiny základních práv a svobod do soukromého a rodinného života: a) Nelze nijak zasahovat. b) Lze oprávněně zasáhnout. c) Lze zasáhnout jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. 92. Nucené omezení vlastnického práva dle Listiny základních práv a svobod: a) Není možné. b) Je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. c) Je možné, je-li to v zájmu státu, za podmínky, že tak stanoví zákon a vlastník obdrží jím požadovanou výši náhrady. 93. Porušení listovního tajemství dle Listiny základních práv a svobod: a) Je možné, pokud tak stanoví zákon. b) Není možné. c) Není bez usnesení Nejvyššího správního soudu možné, to neplatí, jde-li o zprávu zasílanou poštou. 94. Svoboda pohybu a pobytu dle Listiny základních práv a svobod: a) Nemůže být omezena nikomu, kdo se oprávněně zdržuje na území České republiky. b) Může být omezena zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody. c) Může být omezena jen v případě cizince nebo osoby bez státní příslušnosti s povolením k pobytu na území České republiky. 95. Volební právo v České republice: a) Je politickým právem, u něhož nelze podmínky výkonu stanovit zákonem. b) Nesmí být využito za účelem podílet se na správě věcí veřejných. c) Je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. 96. Podle Listiny základních práv a svobod platí, že právo na stávku: a) Není nijak omezeno. b) Je zaručeno za podmínek stanovených zákonem. c) Může být omezeno za podmínek stanovených vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. 97. Právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky podle Listiny základních práv a svobod náleží: a) Ženám, mladistvým a osobám zdravotně postiženým. b) Pouze osobám se zdravotním postižením. c) Osobám, kterým je pravidelně vyplácen důchod, za podmínek stanovených nařízením vlády. 98. Právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy podle Listiny základních práv a svobod: a) Náleží pouze státnímu občanu České republiky a osobě bez státní příslušnosti s trvalým pobytem na území České republiky. b) Má každý, za podmínky, že se na něj nevztahuje právo odepřít výpověď. c) Má každý. 13

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 99. Podle Listiny základních práv a svobod obviněný: a) Nemá právo odepřít výpověď, rozhodne-li tak v řízení před soudem soudce. b) Má právo odepřít výpověď, jen pokud se hájí prostřednictvím obhájce. c) Má právo odepřít výpověď. 100. Azyl podle Listiny základních práv a svobod lze poskytnout: a) Cizinci pronásledovanému za uplatňování politických práv a svobod. b) Cizinci, který předloží dostatečné důkazy, že byl utiskován. c) Cizinci, který opustil domovský stát z důvodu ekonomické nouze. 101. Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 3 rozhodování o národnosti. Přitom stanoví, že: a) Občan má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. b) Každý rodič má právo svobodně rozhodovat o národnosti svého dítěte. c) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. 102. Listina základních práv a svobod obsahuje v čl. 6 zákaz trestu smrti. Zákaz trestu smrti se vztahuje: a) Na trestné činy spáchané v době války i v době míru. b) Na trestné činy spáchané v době míru. c) Na trestné činy spáchané v době války i v době míru, s výjimkou zločinů proti lidskosti. 103. Listina základních práv a svobod stanovuje v čl. 8, že zatknout obviněného je možno: a) Na příkaz Policie a dalších orgánů činných v trestním řízení. b) Na písemný odůvodněný příkaz soudce. c) Na příkaz dozorujícího státního zástupce. 104. Podle Listiny základních práv a svobod je v čl. 12 domovní prohlídka: a) Přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. b) Nepřípustná. c) Přípustná jen pro účely trestního nebo jiného řízení, a to na příkaz státního zástupce. 105. Vyhoštěn v případech stanovených zákonem může být podle Listiny základních práv a svobod čl. 14: a) Každý, kdo se neoprávněně zdržuje na území České republiky anebo kdo páchá závažnou trestnou činnost. b) Cizinec. c) Kdo byl odsouzen za úmyslný trestný čin. 106. Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 15 otázky náboženského vyznání a víry. Vyberte z níže uvedených možností tu, která nejlépe odpovídá smyslu čl. 15 ve vztahu k náboženskému vyznání a víře: a) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo být bez náboženského vyznání. b) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru, pokud to náboženství nebo víra, ke které se hlásí, připouští.

14

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. 107. Listina základních práv a svobod ve vztahu k cenzuře: a) Stanovuje, že cenzura je možná jen na základě rozhodnutí soudu. b) Stanovuje, že cenzura je nepřípustná. c) Otázku cenzury explicitně neřeší. 108. Podle Listiny základních práv a svobod čl. 27 odborové organizace vznikají: a) Nezávisle na státu. b) Nezávisle na politických stranách. c) Z vůle zaměstnanců a s pomocí státu. 109. Podle Listiny základních práv a svobod čl. 33 mají občané právo na bezplatné vzdělání na vysokých školách: a) Které zřizuje stát, pokud nedosáhli 26 let věku. b) Podle schopností občana a možností společnosti. c) Za podmínek stanovených zvláštním zákonem. 110. Podle Listiny základních práv a svobod může být nezletilé dítě od rodičů proti jejich vůli odloučeno pouze: a) Rozhodnutím orgánu sociální péče. b) Rozhodnutím soudu na základě zákona. c) Na základě zákona v rámci trestního řízení proti rodičům nebo dítěti.

2. okruh – Práva, povinnosti a pravidla etiky státního zaměstnance Služební předpis náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 13 ze dne 14. 12. 2015, kterým se stanoví pravidla etiky státních zaměstnanců 111. Pro účely služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu, kterým se stanoví pravidla etiky státních zaměstnanců, se v souladu s ustanovením § 11 odst. 3 zákona o státní službě, za státní zaměstnance považují i: a) Zaměstnanci v pracovním poměru k České republice nevykonávající službu a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby v ministerstvu. b) Zaměstnanci v pracovním poměru vykonávající službu a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby ve služebním úřadu. c) Zaměstnanci v pracovním poměru a zaměstnanci vykonávající práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zajišťující výkon pomocných, servisních nebo manuálních prací ve správních úřadech. 112. Pravidla etiky státního zaměstnance vycházejí: a) Ze zásad správního trestání. b) Ze zásad řádného výkonu státní služby ve služebních úřadech. c) Z Legislativních pravidel vlády. 15

Aktualizováno dne 11. 8. 2016

113. Pravidla etiky státního zaměstnance upravují a podporují: a) Dodržování žádoucích standardů chování státního zaměstnance pouze ve vztahu k veřejnosti. b) Dodržování žádoucích standardů chování státního zaměstnance pouze ve vztahu k služebnímu úřadu. c) Dodržování žádoucích standardů chování státního zaměstnance ve vztahu k veřejnosti a spolupracovníkům. 114. Dle pravidel etiky státních zaměstnanců do práv a oprávněných zájmů dotčených osob státní zaměstnanec: a) Zasahuje jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. b) Nesmí nijak zasahovat. c) Zasahuje jen za podmínek stanovených služebním předpisem a v nezbytném rozsahu. 115. Povinnost vydat pravidla etiky státních zaměstnanců je zakotvena: a) V Listině základních práv a svobod. b) V zákoně o státní službě. c) V zákoníku práce. 116. Pravidla etiky státního zaměstnance byla vydaná formou: a) Služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu. b) Nařízení vlády. c) Vyhlášky ministerstva vnitra. 117. Předpokládá-li státní zaměstnanec jednání s rizikem korupce nebo podvodu nebo jednání s prvky lobbingu, je povinen o takovém jednání pořídit: a) Zvukový záznam. b) Obrazový záznam. c) Písemný záznam. 118. Je státní zaměstnanec oprávněn přijímat dary v souvislosti s výkonem služby? a) Nikoliv. Fungování státní správy je založeno na principu bezúplatnosti, státní zaměstnanec tedy nesmí v souvislosti s výkonem služby přijímat žádné dary. b) Ano, avšak smí přijímat pouze dary, jež nejsou způsobilé ovlivnit řádný výkon služby, a jejich hodnota nepřesahuje částku 300,- Kč, pokud o tom sepíše záznam. c) Ano, státní zaměstnanec smí v souvislosti s výkonem služby přijmout jakékoliv dary, pokud o tom sepíše záznam. 119. Kdy je státní zaměstnanec povinen vyhotovit písemný záznam o daru? a) Vždy, když mu byl nabídnut dar v souvislosti s výkonem služby, bez ohledu na skutečnost, zda dar přijal či odmítl. b) Pouze tehdy, byl-li mu nabídnut dar v souvislosti s výkonem služby, jejž přijal. c) Pouze tehdy, byl-li mu nabídnut dar v souvislosti s výkonem služby, jejž odmítl. 120. Dle pravidel etiky státního zaměstnance se za dary nepovažují: a) Květiny a cukrovinky. b) Zážitkové poukazy. 16

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Drobné reklamní a propagační předměty. 121. Smí se státní zaměstnanec účastnit jednání s předpokládaným rizikem korupce? a) Nikoliv. Státní zaměstnanec je povinen přizvání na takové jednání odmítnout a informovat o tom svého představeného. b) Ano, smí. Je však povinen je vést za přítomnosti minimálně jednoho svého spolupracovníka a dále je povinen o takovém jednání vyhotovit písemný záznam. c) Ano, smí. Je však povinen o takovém jednání pořídit zvukový záznam. 122. Státní zaměstnanec požádal svého spolupracovníka, aby za něj vypracoval služební úkol, jenž mu uložil jeho představený. Je takový postup možný? a) Ano, za předpokladu, že spolupracovník slíbí, že o zpracování daného služebního úkolu nikomu nepoví. b) Ano, bude-li spolupracovník za zpracování služebního úkolu odpovídajícím způsobem odměněn. c) Nikoliv. Státní zaměstnanec je povinen služební úkoly plnit osobně. 123. Jakou úlohu plní služební úřad v otázce etiky státního zaměstnance? a) Služební úřad dbá na řádné seznámení státních zaměstnanců s etickými pravidly a v rámci prohlubování vzdělání státních zaměstnanců podporuje a zajišťuje jejich osvětu. b) Služební úřad nezkoumá, zda byli státní zaměstnanci řádně seznámeni s etickými pravidly, pouze zahajuje kárné řízení v případě porušení Pravidel etiky státních zaměstnanců. c) Služební úřad vyžaduje, aby státní zaměstnanci disponovali detailními znalostmi etických pravidel, což pravidelně ověřuje umělým vytvářením modelových situací, při jejichž řešení jsou státní zaměstnanci povinni správně aplikovat Pravidla etiky státních zaměstnanců. 124. Jaký postup se dle pravidel etiky státních zaměstnanců uplatňuje pro jednání se státním zaměstnancem, jenž oprávněně poukázal na neetické jednání? a) Státní zaměstnanec se nejdéle na dobu 60 dnů přeloží do jiného organizačního útvaru. b) Státní zaměstnanec nesmí být v souvislosti s oprávněným poukázáním na neetické jednání znevýhodněn. c) Státnímu zaměstnanci je pozastaven výkon služby do doby, než se prokáže, že státní zaměstnanec na neetické jednání poukázal skutečně oprávněně. 125. Porušení pravidel etiky státního zaměstnance je posuzováno jako: a) Nezákonné jednání. b) Jednání ze zavrženíhodné pohnutky. c) Porušení služební kázně.

3. okruh – Právní předpisy obecně dopadající na činnost státní správy Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů 126. Zákon o státní službě se vztahuje na:

17

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 a) Státní zaměstnance ve služebním poměru i na zaměstnance v pracovním poměru, kteří vykonávají pomocné, servisní nebo manuální práce. b) Státní zaměstnance vykonávající ve správních úřadech státní správu. c) Zaměstnance zařazené v bezpečnostním sboru. 127. Služebním úřadem pro účely zákona o státní službě je: a) Ministerstvo a jiný správní úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako správní úřad nebo orgán státní správy. b) Orgán státní správy, který ve svém organizačním řádu stanoví, že je správním úřadem. c) Každá organizační složka státu. 128. Státním zaměstnancem ve smyslu zákona o státní službě se rozumí: a) Každá fyzická osoba, která pracuje ve služebním úřadu. b) Každá fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činností uvedených v § 5 zákona o státní službě. c) Každá fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru, a která projevila vůli být za státního zaměstnance označena. 129. Dle zákona o státní službě služební označení míst představených na ministerstvech a úřadu vlády jsou: a) Náměstek pro řízení sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení. b) Ředitel odboru, vedoucí oddělení, vedoucí útvaru. c) Ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení. 130. Služební předpis stanoví dle zákona o státní službě: a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě. b) Příkazy k výkonu služby, vydává se v písemné podobě. c) Organizační věci služby, nemusí být vydán v písemné podobě. 131. Osobou řídící činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců je dle zákona o státní službě: a) V případě ministerstva a Úřadu vlády České republiky státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu. b) V případě ministerstva ministr a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu. c) V případě ministerstva státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu ředitel odboru. 132. Volné služební místo lze obsadit dle zákona o státní službě: a) Pouze na základě výběrového řízení. b) Na základě výběrového řízení, nebo jiným způsobem stanoveným tímto zákonem. c) Vždy bez výběrového řízení. 133. Dle zákona o státní službě provádí pohovor ve výběrovém řízení na volné služební místo se žadateli: a) Výběrová komise. b) Služební orgán. 18

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Bezprostředně nadřízený představený. 134. Do služebního poměru je státní zaměstnanec přijímán na základě: a) Příkazu představeného. b) Rozhodnutí služebního orgánu. c) Pracovní smlouvy. 135. Dle zákona o státní službě služební slib skládá státní zaměstnanec vždy: a) V den před nástupem do služby. b) V první den kalendářního měsíce, ve kterém je státní zaměstnanec přijímán do služby. c) V den nástupu do služby. 136. Státní zaměstnanec pan Novák byl neúspěšný u úřednické zkoušky. Služební orgán bude vůči panu Novákovi postupovat následovně: a) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může pan Novák opakovat jen jednou. b) Umožní mu její opakování automaticky bez jeho žádosti. Úřednickou zkoušku může pan Novák opakovat dvakrát. c) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může pan Novák opakovat třikrát. 137. Obsahuje zákon o státní službě výjimky z povinnosti konat úřednickou zkoušku? a) Státní zaměstnanec se může povinnosti konat úřednickou zkoušku zprostit, pokud prokáže, že má v oboru služby praxi alespoň v délce 2 roky. b) Státní zaměstnanec nemusí konat obecnou případně zvláštní část úřednické zkoušky, pokud dříve vykonal zkoušku, která je považována za rovnocennou obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky. c) Státní zaměstnanec se nemůže z žádných důvodů uvedených v zákoně o státní službě zprostit povinnosti konat obecnou nebo zvláštní část úřednické zkoušky. 138. Dle zákona o státní službě o úspěšném vykonání úřednické zkoušky: a) Vystaví zkušební komise osvědčení. b) Vydá služební orgán rozhodnutí. c) Je státní zaměstnanec pouze vyrozuměn a skutečnost o úspěšném vykonání úřednické zkoušky bude uvedena pouze v Informačním systému o státní službě. 139. Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu? a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován. b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena. c) Ano, je možno přeložit státního zaměstnance na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena. 140. Proti státnímu zaměstnanci panu Novákovi bylo zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin těžkého ublížení na zdraví: 19

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 a) Tuto skutečnost pan Novák nemusí ve svém služebním úřadu nikomu oznamovat. Tato skutečnost nemá vliv na jeho služební poměr. b) Tuto skutečnost má povinnost pan Novák oznámit služebnímu orgánu. Z tohoto důvodu musí být na základě usnesení o zahájení trestního stíhání pan Novák zproštěn výkonu služby. c) Tuto skutečnost má povinnost pan Novák oznámit služebnímu orgánu. Tato skutečnost však nemá vliv na jeho služební poměr. 141. Důvodem pro převedení na jiné služební místo není/nejsou dle zákona o státní službě: a) Zdravotní důvody. b) Odvolání ze služebního místa představeného. c) Kárné provinění. 142. Dle zákona o státní službě po dobu zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z organizačních důvodů: a) Státní zaměstnanec není zařazen na žádné služební místo, doba zařazení mimo výkon služby trvá maximálně 6 měsíců. b) Státní zaměstnanec není zařazen na žádné služební místo, doba zařazení mimo výkon služby trvá maximálně 12 měsíců. c) Je státní zaměstnanec přeložen k jinému služebnímu úřadu, doba takového zařazení trvá maximálně 3 měsíce. 143. Státní zaměstnankyně paní Nováková odchází na mateřskou dovolenou. Tato skutečnost: a) Nepředstavuje žádnou změnu jejího služebního poměru. b) Je důvodem pro zařazení státní zaměstnankyně mimo výkon služby. Pokud se vrátí z mateřské dovolené, resp. z rodičovské dovolené, zařadí se k výkonu služby na své původní služební místo (pokud její služební místo nebylo zrušeno z důvodu změny systemizace). c) Je důvodem pro zařazení státní zaměstnankyně mimo výkon služby. Pokud se paní Nováková vrátí z mateřské, resp. rodičovské dovolené, zařadí se na libovolné pro ni vhodné služební místo. 144. Služební orgán rozhodne dle zákona o státní službě o skončení služebního poměru státního zaměstnance: a) Jestliže obdržel služební hodnocení státního zaměstnance obsahující závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků. b) Jestliže 2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků. c) Jestliže 2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr o tom, že ve službě dosahoval dostačujících výsledků. 145. Zákon o státní službě obsahuje výčet povinností státního zaměstnance. Musí státní zaměstnanec dodržovat tyto povinnosti také mimo výkon služby? a) Ano, musí dodržovat všechny povinnosti stanovené zákonem i mimo výkon služby. b) Ne, mimo výkon služby nemusí státní zaměstnanec dodržovat žádnou z těchto povinností. c) Mimo výkon služby musí státní zaměstnanec dodržovat vybrané povinnosti stanovené zákonem (např. zachovávat mlčenlivost). 146. Existuje v zákoně o státní službě nějaké omezení politických práv státních zaměstnanců? 20

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 a) Ano, všichni státní zaměstnanci nemohou být členy politických stran a hnutí a nesmí v nich vykonávat žádnou funkci. b) Ne, všichni státní zaměstnanci mohou být členy politických stran a hnutí a vykonávat v nich funkce bez jakéhokoliv omezení. c) Ano, státní zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí. 147. Může státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu? a) Ano, avšak pouze po předchozím písemném souhlasu služebního orgánu. b) Ano, pro státního zaměstnance neexistuje v zákoně o státní službě žádné omezení jeho jiné výdělečné činnosti. c) Ne, státnímu zaměstnanci je zakázáno vykonávat jakoukoliv jinou výdělečnou činnost než službu. 148. Jakým způsobem se dle zákona o státní službě stanoví pro služební místo zákaz konkurence? a) Stanoví jej vláda, a to v rámci systemizace. b) Stanoví je služební orgán, a to služebním předpisem. c) V rámci státní služby nelze stanovit pro služební místo zákaz konkurence. 149. Státní zaměstnanec pan Novák dostal od svého představeného příkaz k výkonu služby. Má však za to, že příkaz k výkonu služby je v rozporu se služebním předpisem. a) Pan Novák má možnost tento úkol nesplnit, do doby než bude ke splnění úkolu opakovaně vyzván bezprostředně nadřízeným představeným. b) Pan Novák má povinnost upozornit na to bezprostředně nadřízeného představeného, vyššího představeného, vedoucího služebního úřadu, příslušného člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády dříve, než tento příkaz začne plnit. c) Pan Novák má povinnost uvedený příkaz splnit i přes to, že se domnívá, že je v rozporu se služebním předpisem. 150. Za kárné provinění nelze dle zákona o státní službě uložit kárné opatření spočívající v: a) Odvolání ze služebního místa představeného. b) Snížení platu až o 15% až na dobu 3 kalendářních měsíců. c) Odebrání osobního příplatku až na dobu 3 kalendářních měsíců. 151. Kárné řízení provádí dle zákona o státní službě: a) Kárná komise. b) Služební orgán. c) Představený. 152. Prohlubování vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání) dle zákona o státní službě koná státní zaměstnanec: a) Na vlastní náklady, prohlubování vzdělání není výkonem služby a nepřísluší za něj tedy ani plat. b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat. 21

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se však nepovažuje za výkon služby a nepřísluší za něj státnímu zaměstnanci plat. 153. Státní zaměstnankyně paní Nováková by si chtěla zvýšit vzdělání na náklady služebního úřadu studiem na vyšší odborné škole v oboru veřejná správa. Co má pro naplnění svého požadavku udělat? a) Paní Nováková musí podat žádost o povolení zvýšení vzdělání služebnímu orgánu. Služební orgán následně o této žádosti paní Novákové rozhodne a vzdělání na náklady služebního úřadu včetně volna k němu povolí, či nepovolí. b) Paní Nováková pouze služebnímu orgánu svůj záměr oznámí. Služební orgán vezme tuto skutečnost na vědomí a po jejím přijetí na vyšší odbornou školu začne náklady studia hradit bez dalšího. c) Paní Nováková na hrazení nákladů na zvýšení vzdělání dle zákona o státní službě nemá nárok, neboť zákon o státní službě hradit státnímu zaměstnanci náklady spojené se studiem neumožňuje. 154. Státní zaměstnankyně paní Nováková pečuje o svého nezletilého syna, žije sama bez manžela. Existuje pro ni nějaká možnost, jakým způsobem sladit péči o dítě s výkonem služby? a) Ano, paní Nováková může například požádat o pružné rozvržení služební doby, nebo kratší služební dobu, popřípadě může požádat o výkon služby z jiného místa (z domu). Služební úřad však uvedené povolí, jen pokud tomu nebrání řádné plnění úkolů služebního úřadu. b) Ano, paní Nováková může například požádat o pružné rozvržení služební doby, nebo kratší služební dobu, popřípadě může požádat o výkon služby z jiného místa (z domu). Služební úřad uvedené musí povolit bez dalšího. c) Ne, služební úřad nemůže povolit pružné rozvržení služební doby ani kratší služební dobu. Zákon o státní službě neumožňuje paní Nováková ani konat službu z jiného místa, než z místa výkonu služby. 155. Jakým způsobem lze dle zákona o státní službě státnímu zaměstnanci změnit osobní příplatek? a) Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout pouze v závislosti na výsledku jeho služebního hodnocení. To znamená, že do prvního služebního hodnocení státního zaměstnance osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout nelze. b) Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout v závislosti na výsledku jeho služebního hodnocení. Do jeho prvního služebního hodnocení lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout na základě návrhu představeného. c) Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout na základě návrhu představeného, a to kdykoliv. 156. Kdo může dle zákona o státní službě nahlédnout do osobního spisu státního zaměstnance? a) Kdokoliv. b) Pouze státní zaměstnanec a oprávněná úřední osoba, která se spisem manipuluje. c) Služební orgán, jakož i představení, kteří jsou státnímu zaměstnanci nadřízeni. Dále Ministerstvo vnitra, orgán inspekce práce, Úřad pro ochranu osobních údajů, soud, státní zástupce, policejní orgán, Národní bezpečnostní úřad a zpravodajská služba. Právo nahlížet do svého osobního spisu má státní zaměstnanec, jakož i bývalý státní zaměstnanec. 157. Jak často se dle zákona o státní službě provádí služební hodnocení? 22

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 a) Jednou ročně v prvním čtvrtletí kalendářního roku za uplynulý rok. b) Dvakrát ročně, vždy v prvním a třetím čtvrtletí kalendářního roku. c) Jednou ročně v libovolném čtvrtletí, termín provádění služebního hodnocení určí služební orgán. 158. Služební hodnocení obsahuje dle zákona o státní službě 4 různé hodnocené oblasti: a) Znalosti a dovednosti; výkon služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli; dodržování služební kázně; výsledky vzdělávání. b) Znalosti a dovednosti; výkon služby z hlediska správnosti a efektivity; dodržování služebních předpisů; výsledky vzdělávání. c) Profesionalita; výkon služby z hlediska samostatnosti; dodržování služební kázně; výsledky vzdělávání. 159. Státní zaměstnanec pan Novák není spokojen s výsledkem služebního hodnocení, má nějakou možnost obrany? a) Ne, proti výsledku služebního hodnocení neposkytuje zákon o státní službě panu Novákovi žádnou možnost obrany, proti výsledku služebního hodnocení nelze podat ani stížnost. b) Zákon o státní službě sice neobsahuje žádný opravný prostředek proti služebnímu hodnocení, pan Novák však může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebního poměru písemnou stížnost služebnímu orgánu. c) Ano, proti výsledku služebního hodnocení se může pan Novák do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení odvolat k nadřízenému služebnímu orgánu. 160. Kdo provádí dle zákona o státní službě služební hodnocení státního zaměstnance? a) Bezprostředně nadřízený představený v součinnosti se služebním orgánem. b) Pouze bezprostředně nadřízený představený. c) Pouze služební orgán.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 161. Občanský zákoník se na pracovněprávní vztahy: a) Nepoužije. b) Použije, pokud tak sám stanoví. c) Použije, nelze-li použít zákoník práce. 162. Podstatnou náležitostí pracovní smlouvy není: a) Místo výkonu práce. b) Výše odměny za práci. c) Den nástupu do práce. 163. Na základě dohody o provedení práce je možné konat práci pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce nejvýše do: a) 250 hodin. b) 150 hodin. c) 300 hodin. 23

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 164. Přestávku v práci na jídlo a oddech musí poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci staršímu 18 let nejdéle po: a) 4,5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. b) 5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. c) 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. 165. Kolektivní smlouvu mohou se zaměstnavatelem uzavřít: a) Jen členové rady zaměstnanců. b) Jen všichni zástupci zaměstnanců společně. c) Jen odborové organizace. 166. Druhy odměn za práci v základních pracovněprávních vztazích jsou: a) Mzda a plat. b) Služební příjem a odměna za služební pohotovost. c) Mzda, plat a odměna z dohody. 167. Dle zákoníku práce zásada rovného zacházení: a) Se týká pouze zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru. b) Je zde zakotvena obecně pro všechny zaměstnance zaměstnavatele bez ohledu na to, zda jde o pracovní poměr nebo o dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. c) Není zásadou, která by byla uplatňována v pracovněprávních vztazích. 168. Zkušební doba vedoucího zaměstnance může být dle zákoníku práce sjednána nejvýše v délce: a) 3 měsíců. b) 4 měsíců. c) 6 měsíců. 169. Při výpovědi z pracovního poměru činí výpovědní doba dle zákoníku práce nejméně: a) 1 měsíc. b) 2 měsíce. c) 3 měsíce. 170. Svéprávnost zaměstnance upravuje: a) Zákoník práce. b) Občanský zákoník. c) Zákon o sociálním zabezpečení.

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 385/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů 171. Přizná-li úřad náhradu podle zákona č. 82/1998 Sb., je třeba nahradit škodu do: a) 6 měsíců od uplatnění nároku. b) 3 let od uplatnění nároku. c) Zákon žádnou lhůtu úřadu nestanoví. 24

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 172. Územní samosprávné celky ve své samostatné působnosti odpovídají ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.: a) Pouze za škodu způsobenou rozhodnutím. b) Pouze za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. c) Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím i nesprávným úředním postupem. 173. Ve věcech náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. jménem státu jednají: a) Obecní a krajské úřady. b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady. c) Zastupitelstva územně samosprávných celků. 174. Pokud nestanoví zákon č. 82/1998 Sb. jinak, řídí se právní vztahy vzniklé v souvislosti s náhradou škody a nemajetkové újmy podle: a) Zákona č. 150/2004 Sb., správní řád. b) Zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád. c) Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 175. Náhrada ušlého zisku se podle zákona č. 82/1998 Sb. poskytuje: a) V prokázané výši. b) Výpočtem z trojnásobku průměrného platu v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. c) V nulové výši.

Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním, v platném znění 176. Petiční právo náleží v České republice: a) Každému. b) Pouze dostatečně početné skupině osob. c) Pouze občanům České republiky starším osmnácti let. 177. Petice je zákonem o právu petičním vymezena jako: a) Žádost, návrh nebo stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu. b) Zvláštní forma odvolání proti rozhodnutí správního úřadu. c) Podnět skupiny občanů adresovaný Parlamentu. 178. Podpisové archy k podpoře petice: a) Musí obsahovat úředně ověřené podpisy osob, které petici podpořily. b) Musí obsahovat text petice, nebo musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena. c) Mohou být vystaveny na místech přístupných veřejnosti pouze na základě povolení státního orgánu. 179. Podle zákona o právu petičním platí, že: a) Petice může být i anonymní. b) Petici smí podat pouze petiční výbor. 25

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Petice musí být písemná. 180. Je-li státnímu orgánu adresována petice ve věci, která nepatří do jeho působnosti: a) Státní orgán petici do 5 dnů postoupí státnímu orgánu, do jehož působnosti věc patří, a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. b) Státní orgán petici skartuje. c) Státní orgán do 90 dnů uvědomí toho, kdo petici podal, že petice z tohoto důvodu nemohla být vyřízena.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění 181. Polovinou měsíce se podle občanského zákoníku rozumí: a) Patnáct dnů. b) Počet kalendářních dní v měsíci vydělený dvěma se zaokrouhlením nahoru. c) Počet kalendářních dní v měsíci vydělený dvěma se zaokrouhlením dolů. 182. Obecná promlčecí lhůta podle občanského zákoníku činí: a) Tři roky. b) Čtyři roky. c) Deset let. 183. Podle občanského zákoníku může mít sňatek formu: a) Výhradně církevní. b) Výhradně občanskou. c) Církevní, nebo občanskou. 184. Podle občanského zákoníku může soud povolit uzavření manželství nezletilému: a) Jestliže dovršil patnácti let věku a osvědčil, že je schopen sám se živit a obstarat si své záležitosti. b) Jestliže dovršil patnácti let věku a doložil lékařskou zprávu potvrzující těhotenství. c) Jestliže dovršil šestnácti let věku a jsou pro to důležité důvody. 185. Matkou dítěte podle občanského zákoníku: a) Je žena, které soud přizná rodičovská práva. b) Je žena, která dítě porodila. c) Není žena, která dala souhlas k adopci. 186. Podle občanského zákoníku lze závěť pořídit: a) Ústní formou nadiktování do soudního protokolu. b) Pouze formou notářského zápisu. c) Písemnou formou, ledaže byla pořízena s úlevami. 187. Podle občanského zákoníku se kvitancí rozumí: a) Vykonatelný rozsudek soudu prvního stupně. b) Potvrzení o splnění dluhu. 26

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Výpis z veřejného rejstříku. 188. Podle občanského zákoníku smrtí dlužníka: a) Zanikají zásadně všechny jeho závazky. b) Zanikají pouze závazky vůči státu a územně samosprávným celkům. c) Nezanikají jeho závazky s výjimkou těch, které měly být dlužníkem provedeny osobně. 189. Živé zvíře podle občanského zákoníku: a) Je movitou věcí, se kterou lze neomezeně nakládat, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. b) Je movitou věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře nepoužijí v rozsahu, v jakém to odporuje jeho povaze. c) Není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně v rozsahu, v jakém to neodporuje jeho povaze. 190. Podle občanského zákoníku je obchodní firma: a) Jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. b) Organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. c) Právnická osoba zapsaná do obchodního rejstříku. 191. Podle občanského zákoníku se jako jednání v krajní nouzi posoudí i případ, kdy: a) Nebezpečí vyvolal vlastní vinou sám jednající. b) Osoba odvracející hrozící nebezpečí újmy způsobí následek, ledaže není zjevně stejně závažný nebo závažnější než újma, která by hrozila. c) Osoba odvracející protiprávní útok způsobí útočníkovi újmu. 192. Podle občanského zákoníku vyživovací povinnost: a) Mají předci i potomci vůči sobě navzájem. b) Mají pouze předci vůči potomkům. c) Nemůže nikdy vzniknout prarodičům vůči dítěti. 193. Vyvlastnit věc lze podle občanského zákoníku: a) Ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu. b) Ve veřejném zájmu a jen na základě rozhodnutí soudu. c) Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak a jen na základě zákona. 194. Závdavkem se podle občanského zákoníku rozumí: a) Dar uskutečněný mezi budoucími manžely evidovaný v předmanželské smlouvě. b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn. c) Zvláštní druh věcného břemena spočívající ve zřízení společného nájmu bytu nebo domu manželi. 195. Obecná promlčecí lhůta práva na náhradu škody nebo jiné újmy je občanským zákoníkem stanovena na: a) Deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. 27

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 b) Deset let ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o skutečnosti zakládající nárok na náhradu škody nebo jiné újmy. c) Tři roky od okamžiku, kdy mohlo být právo z náhrady škody nebo jiné újmy poprvé uplatněno u soudu.

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 196. Je jméno osobní údaj podle zákona o ochraně osobních údajů? a) Ano, vždy. b) Ne. c) Jen za určitých okolností. 197. Je rodné číslo citlivý osobní údaj podle zákona o ochraně osobních údajů? a) Ano, vždy. b) Ne. c) Jen za určitých okolností. 198. Je anonymní údaj osobním údajem podle zákona o ochraně osobních údajů? a) Ano, vždy. b) Ne. c) Jen za určitých okolností. 199. Je příjemce (subjekt, kterému jsou osobní údaje zpřístupněny) správcem osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů? a) Ano, vždy. b) Ne. c) Jen za určitých okolností. 200. Musí být souhlas se zpracováním osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů pořízen v písemné formě? a) Ano, vždy. b) Ne. c) Jen za určitých okolností. 201. Může být souhlas se zpracováním osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů odvolán? a) Ano, vždy. b) Ne. c) Jen za určitých okolností. 202. Musí podle zákona o ochraně osobních údajů správce informovat subjekt údajů o tom, že bude zpracovávat jeho osobní údaje? a) Ano, vždy. b) Ne. 28

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Jen za určitých okolností. 203. Podle zákona o ochraně osobních údajů platí, že požádá-li subjekt údajů o informaci o zpracování svých osobních údajů: a) Musí uvést zákonem dovolený účel, pro který má být tato informace předána; jinak není správce povinen ji poskytnout. b) Je mu správce povinen tuto informaci bez zbytečného odkladu předat; přitom má právo za poskytnutí informace požadovat přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace. c) Je mu správce povinen tuto informaci bez zbytečného odkladu předat; veškeré náklady spojené s poskytnutím informace nese správce. 204. Citlivým údajem podle zákona o ochraně osobních údajů není: a) Osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu subjektu údajů. b) Osobní údaj vypovídající o věku subjektu údajů. c) Osobní údaj vypovídající o politických postojích subjektu údajů. 205. Ten, kdo hodlá jako správce zpracovávat osobní údaje, je povinen tuto skutečnost oznámit Úřadu pro ochranu osobních údajů: a) Ukládá-li mu zpracování osobních údajů zákon. b) Jde-li o zpracování osobních údajů pro účely podnikání takové osoby. c) Jde-li o zpracování osobních údajů, které jsou součástí datových souborů veřejně přístupných na základě zvláštního zákona.

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů 206. Zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, se zřizuje: a) Vrchní soud se sídlem v Olomouci. b) Úřad pro kontrolu rozhodování věcí ve správním soudnictví se sídlem v Hradci Králové. c) Nejvyšší správní soud se sídlem v Brně. 207. Lhůta stanovená zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, výzvou nebo rozhodnutím správního soudu obecně počíná běžet: a) Počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. b) Prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výzva nebo rozhodnutí soudu doručeno. c) Okamžikem prokazatelného seznámení se s obsahem výzvy nebo rozhodnutím soudu. 208. Ve věci samé rozhoduje správní soud podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní: a) Nálezem. b) Příkazem. Závazným pokynem soud rozhoduje jen tehdy, ukládá-li povinnosti podřízenému správnímu orgánu podle zvláštního zákona. c) Rozsudkem. Usnesením soud rozhoduje jen tam, kde to zákon stanoví.

29

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 209. Dokazování v řízení před správním soudem podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, provádí: a) Správní soud. b) Státní zastupitelství. c) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů 210. Nejvyšší kontrolní úřad je: a) Kontrolním orgánem nezávislým na moci soudní. b) Nezávislým kontrolním orgánem České republiky. c) Závislý na moci výkonné v rozsahu stanoveném zákonem o vztahu mezi vládou a Nejvyšším kontrolním úřadem. 211. Nejvyšší kontrolní úřad je oprávněn: a) Vykonávat kontrolu plnění státního rozpočtu. b) Vykonávat kontrolu hospodaření s majetkem samosprávných subjektů. c) Zakázat hospodaření se státním majetkem, není-li plněn státní rozpočet. 212. Nejvyšší kontrolní úřad může vykonávat kontrolu: a) Zadávání státních zakázek po předchozím projednání s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. b) Všech zakázek, pokud jednou ze stran je právnická osoba se sídlem na území České republiky. c) Zadávání státních zakázek. 213. Nejvyšší kontrolní úřad: a) Kontroluje zjišťované skutečnosti pouze do stupně „Vyhrazeno“ a „Důvěrné“ po předchozím projednání s Bezpečnostním úřadem Ministerstva vnitra. b) Kontroluje zjišťované skutečnosti bez ohledu na druh a stupeň utajení. c) Nesmí provádět kontrolu utajovaných informací, pokud s tím nevysloví souhlas Národní bezpečnostní úřad. 214. Nejvyššímu kontrolnímu úřadu: a) Nelze poskytovat údaje ze základního registru obyvatel, pokud se jedná o osobní údaje v rozsahu jméno a příjmení. b) Lze poskytovat údaje ze základního registru občanů, s výjimkou referenčních. c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel. 215. Orgány Nejvyššího kontrolního úřadu jsou: a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu, Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu, senáty Nejvyššího kontrolního úřadu a Kárná komora Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu a disciplinární komora. c) Státní zaměstnanci zvolení Poslaneckou sněmovnou.

30

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 216. Nejvyšší kontrolní úřad je řízen: a) Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Kolegiem Nejvyššího kontrolního úřadu. c) Orgánem upraveným jednacím řádem Nejvyššího kontrolního úřadu. 217. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu je oprávněn: a) Účastnit se kdykoli schůze komory Parlamentu. b) Účastnit se schůze Poslanecké sněmovny, Senátu a jejich orgánů, pokud jsou projednávány kontrolní závěry, návrhy a stanoviska, které se vztahují k činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. c) Účastnit se schůze vlády nebo komory Parlamentu, pokud je projednáván návrh státního rozpočtu. 218. Viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu skládá slib: a) Do rukou prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Do rukou prezidenta republiky. c) Pouze písemně do personálního spisu. 219. Postup Nejvyššího kontrolního úřadu při výkonu kontroly se řídí: a) Soudním řádem správním. b) Ustanoveními správního řádu o správním řízení v prvním stupni. c) Kontrolním řádem. 220. Kontrolující při provádění kontroly podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu: a) Smí vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, pokud souvisí s předmětem kontroly; nedotknutelnost obydlí je zaručena. b) Smí vstupovat v rozsahu potřebném pro výkon kontroly i do obydlí, pokud je užíváno kontrolovanou osobou. c) Nesmí vstupovat na pozemky kontrolovaných osob. 221. Výsledkem kontroly podle části čtvrté zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu je: a) Kontrolní nález. b) Kontrolní protokol. c) Rozhodnutí ve správním řízení. 222. S obsahem kontrolního protokolu podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu: a) Se musí seznámit kontrolovaná osoba. b) Se kontrolovaná osoba nesmí seznámit. c) Se kontrolovaná osoba může seznámit na základě předchozí písemné žádosti. 223. Proti kontrolnímu protokolu podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu: a) Není přípustný žádný opravný prostředek. b) Lze podat námitky. c) Lze podat návrh na obnovu kontroly. 224. Kárné řízení podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu lze vést: 31

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 a) Pro chování, které narušuje důstojnost nebo ohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost. b) Pro jednání které má znaky přestupku. c) Pro jednání, která má znaky přečinu.

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů 225. Vládní rozpočtová rezerva: a) Je součástí kapitoly Úřadu vlády. b) Se využívá na úhradu nezbytných a nepředvídaných výdajů. c) Se tvoří nejméně ve výši 5% výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. 226. Ministerstvo financí předloží návrh zákona o státním rozpočtu na další rok vládě do: a) 31. července běžného roku. b) 31. srpna běžného roku. c) 30. září běžného roku. 227. Střednědobý výhled státního rozpočtu se sestavuje v zásadě na období: a) 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet. b) 3 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet. c) 5 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet. 228. Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně podle zákona o rozpočtových pravidlech vykonávají: a) Soudy. b) Jednotlivá ministerstva. c) Finanční úřady. 229. Za plnění státního rozpočtu odpovídá: a) Ministerstvo financí vládě. b) Vláda Poslanecké sněmovně. c) Ministerstvo financí Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů 230. Organizační složky státu (např. ministerstva, soudy apod.): a) Jsou vždy právnickými osobami. b) Nejsou právnickými osobami. c) Jsou právnickými osobami, pokud tak stanoví zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, nebo zvláštní zákon. 231. Stát: a) Není právnickou osobou. b) Je právnickou osobou, pokud vystupuje v právních vztazích. 32

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Je právnickou osobou pouze z pohledu práva EU. 232. Stát může nabývat majetek: a) Usnesením vlády České republiky. b) Pouze koupí, přičemž cena je vždy stanovena Ministerstvem financí. c) Mimo jiné i děděním ze závěti ve smyslu občanského zákoníku.

Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění 233. Působnost zákona o kontrole se nevztahuje na: a) Kontrolu výkonu státní správy. b) Soukromoprávní kontrolu obchodních společností vykonávanou státem jako jejich zakladatelem. c) Kontrolu územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti. 234. Protokol o kontrole dle zákona o kontrole: a) Se sepisuje jen v případě, že tak rozhodne kontrolující. b) Musí být podepsán též kontrolovaným. c) Musí být vyhotoven obvykle do 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu. 235. Dle zákona o kontrole při nahlížení do spisu o kontrole: a) Se užije správní řád. b) Není nutné chránit totožnost osoby, která podala podnět ke kontrole. c) Musí být vždy přítomen nadřízený kontrolujícího. 236. Přizvanou osobou je dle zákona o kontrole: a) Zástupce kontrolovaného, který se účastní úkonů při kontrole na místě. b) Osoba určená kontrolujícím, která se za účelem dosažení účelu kontroly na kontrole podílí. c) Osoba vykonávající státní dozor nad výkonem kontroly. 237. Námitky proti kontrolnímu zjištění mohou být podány dle zákona o kontrole: a) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší. b) Nejpozději do 30 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší. c) Nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší. 238. Zákon o kontrole se aplikuje na kontrolu: a) Pouze přenesené působnosti. b) Pouze samostatné působnosti. c) Samostatné i přenesené působnosti. 239. Kontrolu ve smyslu zákona o kontrole vykonává: a) Fyzická osoba, kterou k tomu pověřil kontrolní orgán. b) Pracovníci kontrolního orgánu. 33

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu. 240. Pověření ke kontrole ve smyslu zákona o kontrole má formu: a) Výhradně písemného pověření k jednotlivé kontrole. b) Písemného nebo ústního pověření ke kontrole. c) Písemného pověření k jednotlivé kontrole nebo průkazu, pokud tak stanoví jiný právní předpis. 241. V zájmu dosažení kontroly dle zákona o kontrole může kontrolní orgán: a) Přizvat ke kontrole fyzickou osobu (např. tlumočníka). b) Přizvat ke kontrole právnickou osobu (sdružení, nadaci apod.). c) Přizvat zástupce ústředních správních úřadů, pokud se kontrola týká oboru jejich služby. 242. Kontrolující provádějící kontrolu dle zákona o kontrole je povinen: a) Vyhotovit protokol o kontrole a doručit jeho stejnopis kontrolované osobě. b) Podat ústní nebo písemné hlášení o kontrole svému nadřízenému. c) Zveřejnit záznam o kontrole způsobem umožňujícím dálkový přístup. 243. Kontrolovaná osoba ve smyslu zákona o kontrole má za povinnost: a) Vytvořit podmínky pro výkon kontroly. b) Poskytnout kontrolujícímu občerstvení. c) Poskytnout kontrolujícímu asistenta. 244. Námitky proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole ve smyslu zákona o kontrole: a) Může kontrolovaná osoba podat písemně kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, není-li v protokolu stanovena lhůta delší. b) Může kontrolovaná osoba podat písemně nebo ústně do protokolu kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů (není-li v protokolu stanoveno jinak). c) Může podat osoba nadřízená kontrolované osobě kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů (neníli v protokolu stanoveno jinak). 245. Pokud kontrolovaná fyzická osoba ve smyslu zákona o kontrole nevytvoří kontrolujícímu podmínky pro výkon kontroly, jedná se o: a) Přestupek. b) Přečin. c) Trestný čin. 246. Pokud kontrolovaná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba ve smyslu zákona o kontrole nevytvoří kontrolujícímu podmínky pro výkon kontroly, jedná se o: a) Přestupek. b) Správní delikt s možností pokuty až do 500 000 Kč. c) Trestný čin. 247. Kontrolující nebo přizvaná osoba při kontrole ve smyslu zákona o kontrole: a) Nemá povinnost mlčenlivosti. 34

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 b) Má povinnost mlčenlivosti pouze v případě kontroly ústředního správního úřadu. c) Má povinnost mlčenlivosti.

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů 248. Oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené se vydá fyzické osobě, která je dle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: a) Občanem České republiky, svéprávná, dosáhla alespoň 15 let věku a je bezúhonná. b) Plně svéprávná, dosáhla alespoň 18 let věku a je bezúhonná. c) Trestně bezúhonná, není zbavena způsobilosti k právním úkonům a dosáhla alespoň 21 let věku. 249. V případě zániku platnosti oznámení skončením služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajovaným informacím, je fyzická osoba povinna odevzdat oznámení do 15 dnů ode dne dle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: a) Tohoto zániku tomu, kdo oznámení vydal. b) Přijetí do nového pracovního nebo služebního poměru zaměstnavateli. c) Tohoto zániku pouze Národnímu bezpečnostnímu úřadu. 250. Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, jestliže dle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: a) Je písemně zmocněna odpovědnou osobou k převzetí utajované informace a prokáže se původci utajované informace platným osvědčením fyzické osoby příslušného stupně utajení. b) Je držitelem platného osvědčení fyzické osoby příslušného stupně utajení a je poučena. c) Jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem platného osvědčení fyzické osoby příslušného stupně utajení a je poučena. 251. Vyznačení stupně utajení na utajované informaci musí být zachováno podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: a) Po celou dobu trvání důvodů utajení. b) Jen do doby kompromitace utajované informace. c) Po dobu 5 let. 252. Pro zabezpečení ochrany utajovaných informací v rámci fyzické bezpečnosti se určují dle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: a) Vybrané areály a registry. b) Fyzicky ohraničené místnosti. c) Objekty, zabezpečené oblasti a jednací oblasti. 253. Podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti utajovanou informaci v digitální podobě lze zpracovávat v informačním systému:

35

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 a) S písemným souhlasem odpovědné osoby, pokud je zajištěno, že k informačnímu systému nemá přístup jiná osoba. b) Který je certifikován Národním bezpečnostním úřadem a písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou. c) Jen pokud ji převede bezpečnostní ředitel z analogové do digitální podoby. 254. Platnost osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele je pro stupeň utajení Důvěrné dle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: a) 7 let. b) 8 let. c) 9 let. 255. Povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaci má dle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: a) Jen původce utajované informace. b) Každý kdo měl nebo má k ní přístup. c) Jen fyzická osoba, která je držitelem osvědčení. 256. Dle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti se poskytování utajované informace stupně utajení Důvěrné nebo vyšší v mezinárodním styku uskutečňuje prostřednictvím: a) Ministra zahraničních věcí. b) Bezpečnostního ředitele v roli kurýrní služby. c) Ústředního registru Národního bezpečnostního úřadu, pokud není v zákoně nebo v mezinárodní smlouvě stanoveno jinak.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 257. Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je: a) Vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. b) Vydání rozhodnutí, opatření obecné povahy nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy. c) Výlučně uložení povinnosti, jejíž splnění lze vynutit v rámci exekučního řízení. 258. Správní orgán, který není věcně nebo místně příslušný, postoupí dle správního řádu došlé podání: a) Do 30 dnů příslušnému správnímu orgánu; podatele uvědomí pouze v případě, že hrozí nebezpečí prodlení. b) Bezodkladně příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí podatele. c) Bezodkladně nejblíže nadřízenému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí podatele. 259. Dle správního řádu se spis zakládá: a) Pouze tehdy, rozhodne-li tak úřední osoba. b) V každé věci. 36

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Pouze tehdy, je-li možné ve věci podat opravný prostředek. 260. Protokol se dle správního řádu sepisuje: a) O všech úkonech souvisejících s řízením, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení. b) Pouze tehdy, požádá-li o to účastník řízení. c) Pouze tehdy, rozhodne-li tak úřední osoba. 261. Dle správního řádu se uložená písemnost považuje za doručenou, jestliže si ji adresát nevyzvedne: a) Ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla uložena. b) Ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena. c) Ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena. 262. Dle správního řádu se při doručování veřejnou vyhláškou považuje písemnost za doručenou: a) Sedmým dnem po vyvěšení. b) Desátým dnem po vyvěšení. c) Patnáctým dnem po vyvěšení. 263. Nemá-li podání dle správního řádu předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami: a) Správní orgán k němu nepřihlíží. b) Správní orgán pomůže podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. c) Správní orgán nedostatky sám odstraní a pokračuje v řízení. 264. Podle správního řádu mohou oprávněné osoby nahlížet do spisu: a) Pouze do okamžiku, kdy rozhodnutí nabude právní moci. b) V průběhu správního řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí. c) Jen v době po nabytí právní moci rozhodnutí. 265. Nezaplatí-li žadatel ve stanovené lhůtě správní poplatek, k jehož zaplacení byl ve správním řízení povinen, správní orgán: a) Řízení o žádosti usnesením zastaví. b) Žádost rozhodnutím zamítne. c) Podá obecnému správci daně návrh na provedení exekuce. 266. Dle správního řádu, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí: a) Do 30 dnů ode dne zahájení řízení, nestanoví-li zákon jinou lhůtu pro vydání rozhodnutí. b) Do 60 dnů ode dne zahájení řízení. c) Ve lhůtě stanovené nadřízeným správním orgánem. 267. Rozhodnutí je dle správního řádu vykonatelné: a) Dnem nabytí právní moci nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden; rozhodnutí je předběžně vykonatelné, pokud odvolání proti němu nemá odkladný účinek. b) Vždy dnem nabytí právní moci. 37

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Vždy dnem, který správní orgán vyznačí na písemném vyhotovení rozhodnutí, které zůstává součástí spisu. 268. Odvolací lhůta dle správního řádu činí: a) 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zákon nestanoví jinak. b) 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zákon nestanoví jinak. c) Vždy 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. 269. V přezkumném řízení se dle správního řádu přezkoumávají: a) Pouze pravomocná rozhodnutí správních orgánů v případě, kdy lze důvodně pochybovat o jejich souladu s právními předpisy. b) Pouze nepravomocná rozhodnutí správních orgánů v případě, kdy lze důvodně pochybovat o jejich souladu s právními předpisy. c) Pravomocná rozhodnutí správních orgánů v případě, kdy lze důvodně pochybovat o jejich souladu s právními předpisy; přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné a dosud nenabylo právní moci. 270. Dle správního řádu, poté, co bylo rozhodnuto o obnově řízení, je k novému řízení příslušný: a) Správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni. b) Správní orgán, který byl příslušný k původnímu řízení v prvním stupni. c) Správní orgán nadřízený tomu, který ve věci rozhodl v posledním stupni. 271. Řádný opravný prostředek proti příkazu se dle správního řádu nazývá: a) Odpor. b) Odvolání. c) Rozklad. 272. Veřejnoprávní smlouva je dle správního řádu: a) Dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva nebo povinnosti v oblasti veřejného práva. b) Smlouva, jejímiž stranami mohou být pouze správní orgány. c) Smlouva, jejímž předmětem může být pouze výkon státní správy. 273. Veřejnoprávní smlouvu lze dle správního řádu vypovědět: a) Jen tehdy, bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto. b) Pouze v případě, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu smlouvy. c) Jen tehdy, je-li to nutné z důvodu ochrany veřejného zájmu.

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 274. Dokumentem podle zákona o archivnictví a spisové službě je: a) Každá zaznamenaná informace, která byla vytvořena původcem nebo původci doručena. b) Každá písemnost vzniklá z úřední činnosti původce. 38

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Informace vykazující předepsané formální znaky a zaznamenaná v analogové či digitální podobě.

Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů 275. Přestupkem je podle zákona o přestupcích: a) Zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v přestupkovém nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. b) Zaviněné jednání, které porušuje zájem společnosti a jehož pachatelem je fyzická osoba nebo podnikající fyzická osoba. c) Jednání, kterým pachatel porušuje nebo ohrožuje zájem veřejnosti, nejde-li o trestný čin.

4. okruh – Právo Evropské unie 276. Dle Lisabonské smlouvy jsou existence Evropské unie a její činnost regulovány: a) Amsterodamskou smlouvou a Smlouvou o Evropské unii. b) Smlouvou z Nice a Smlouvou o Evropské unii. c) Smlouvou o fungování Evropské unie a Smlouvou o Evropské unii. 277. Mezi orgány Evropské unie dle čl. 13 Smlouvy o Evropské unii patří: a) Účetní dvůr. b) Hospodářský a sociální výbor. c) Výbor regionů. 278. Lisabonská smlouva vstoupila v platnost: a) 31. prosince 2008. b) 1. ledna 2011. c) 1. prosince 2009. 279. Mezi zakládající státy Evropských společenství patřily tyto státy: a) Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie, Itálie a Německo. b) Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie, Itálie a Velká Británie. c) Belgie, Francie, Itálie, Německo, Velká Británie, Španělsko. 280. Dovozní nebo vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy Evropské unie: a) Zakázány. b) Povoleny. c) Zakázány s výjimkou případů stanovených ve Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. 281. Evropská unie byla v roce 2007 rozšířena o tyto státy: a) Litva, Lotyšsko. b) Rumunsko, Bulharsko. 39

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 c) Chorvatsko, Rumunsko. 282. Článek 21 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že: a) Každý občan Evropské unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie a v opatřeních přijatých k jejich provedení. b) Každý občan Evropské unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a to bezvýhradně. c) Každý občan Evropské unie starší 18 let má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. 283. Výkon pravomocí Evropské unie se řídí zásadami: a) Subsidiarity a občanské iniciativy. b) Loajální spolupráce a humanismu. c) Subsidiarity a proporcionality. 284. Listina základních práv Evropské unie: a) Rozšiřuje pravomoci Evropské unie vymezené ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování Evropské unie. b) Nerozšiřuje pravomoci Evropské unie vymezené ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování Evropské unie. c) Je platná jen pro některé členské státy. 285. Soudní dvůr Evropské unie se skládá z/ze: a) Soudního dvora, Tribunálu a specializovaných soudů. b) Soudního dvora, Tribunálu a národních soudů. c) Tribunálu, národních soudů a specializovaných soudů. 286. Nestanoví-li Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie jinak, rozhoduje Evropská rada: a) Kvalifikovanou většinou. b) Prostou většinou. c) Konsenzem. 287. Evropská komise vykonává své funkce: a) Zcela nezávisle. b) V závislosti na pokynech členských států. c) V závislosti na pokynech Evropského parlamentu. 288. Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie jsou uzavřeny: a) Na dobu 50 let. b) Do roku 2030. c) Na dobu neurčitou. 289. Každý občan Evropské unie: a) Má petiční právo k Evropskému parlamentu. 40

Aktualizováno dne 11. 8. 2016 b) Se může v krajních případech a prostřednictvím národního státu obracet na veřejného ochránce práv, a to v anglickém či francouzském jazyce. c) Se může sám a bez omezení obracet na Soudní dvůr Evropské unie. 290. Evropská centrální banka má sídlo: a) V Haagu. b) V Bruselu. c) Ve Frankfurtu nad Mohanem. 291. Soudní dvůr Evropské unie a Účetní dvůr mají své sídlo v: a) Haagu a Bruselu. b) Lucemburku. c) Štrasburku. 292. Evropská unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. Mezi oblasti těchto činností nepatří: a) Cestovní ruch. b) Zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky. c) Civilní ochrana. 293. Rada Evropské unie se skládá: a) Z vybraných 28 poslanců Evropského parlamentu. b) Z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni zmocněného zavazovat vládu členského státu, který zastupuje, a vykonávat hlasovací právo. c) Z profesionálních úředníků, které navrhují členské země a volí Evropský parlament. 294. Blokační menšinu v Radě Evropské unie musí tvořit minimálně: a) Čtyři členové Rady Evropské unie. b) Pět členů Rady Evropské unie. c) Šest členů Rady Evropské unie. 295. Funkční období Evropské komise je: a) Čtyřleté. b) Pětileté. c) Šestileté. 296. Mezi největší změny, které přinesla tzv. Lisabonská smlouva, mimo jiné patří: a) Zrušení předsednictví členských států v Radě Evropské unie. b) Zrušení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM). c) Vznik dvou funkcí předsedy Evropské rady a vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. 297. Doložka solidarity znamená, že Evropská unie a její členské státy společně jednají v duchu solidarity, pokud jiný členský stát: a) Je cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy. b) Pouze pokud je cílem teroristického útoku. c) Pouze pokud je členský stát napaden vnějším agresorem. 41

Aktualizováno dne 11. 8. 2016

298. Evropská komise (předseda, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ostatní členové Evropské komise) jako sbor je: a) Jmenována Evropským parlamentem. b) Schvalována Evropským parlamentem, a na základě tohoto schválení jmenována Evropskou radou. c) Složena z kandidátů jmenovaných vnitrostátně členskými státy, Evropský parlament a Evropská rada do jmenování Evropské komise nezasahují. 299. Evropské unie byla v roce 1995 rozšířena o tyto státy: a) Rakousko, Švédsko, Finsko. b) Dánsko, Rakousko, Řecko. c) Velká Británie, Irsko, Španělsko. 300. Sídlem Rady Evropské unie je: a) Haag. b) Brusel. Během měsíců dubna, června a října zasedá v Lucemburku. c) Brusel a Lucemburk, o místě zasedání rozhoduje předsedající členský stát.

42