Mgr. Miriam Prokešová, Ph.D. Integrace Romů cestou porozumění
Sar ňikhaj amari phuv, amaro than n 'arakhvam, Džahas dur, dureder, džahas dur pal o kham... ...A když jsme nikde nenašli vlastní zem, putovali jsme dál, dál a dál za sluncem... František Demeter: Dávná zem Rómů
Někdy tak bolí bolí žít, a bližní vidět v nouzi... ach nelze se s tím usmířit i svědomí se vzpouzí - sám anděl strážný poklesá před slzou člověka Můj Bože, člověka. Jarmila Hannah Čermáková, Slabá chvíle ze sbírky Pouť za černou lunou
Kolik už války v krvi porodily -žádnýchlidí? Už dávno vymřel -Kaina žádné nebe, žádný ráj. . . Jen bůh se za nás stydí.
Některé základní pojmy úvodem: xenofobie rasismus tolerance intolerance
Pracovní list č. 1 Národnostní menšiny v České republice Pojem národnostní menšina se vztahuje na společenství osob, které splňují současně všechny tyto znaky (podle dokumentu Koncept přístupu vlády k otázkám národnostních menšin v České republice z r. 1994): -
-
trvale žijí v ČR a jsou jejími občany sdílejí etnické, kulturní a jazykové znaky, odlišné od většiny obyvatel státu projevují společně přání být považovány za národnostní menšinu v zájmu uchování a rozvíjení vlastní identity, kulturních tradic a mateřského jazyka mají dlouhodobý, pevný a trvalý vztah ke společenství, žijícímu na území ČR
Z hlediska početnosti můžeme vymezit tři skupiny národnostních menšin: 1. společenství, které svou početností překračuje 10% obyvatelstva ve státě, 2. společenství v rozsahu 3-10% populace příslušného státu, 3. společenství nepřevyšující 3% populace příslušného státu
Obyvatelstvo podle národnosti k 1. 3. 2001 Území: Česká republika Národnost
Obyvatelstvo celkem Česká Moravská Slezská Slovenská Polská Německá Romská Maďarská Ukrajinská V tom Ruská národnost: Rusínská Bulharská Rumunská Řecká vietnamská Albánská chorvatská Srbská Ostatní Nezjištěno
Obyvatelstvo celkem v% abs. | 10 230 060 100.0 9 249 777 90.4 380 474 3.7 10 878 0.1 193 190 1.9 51 968 0.5 39 106 0.4 11 746 0.1 14 672 0.1 22 112 0.2 12 369 0.1 1 106 0.0 4 363 0.0 1238 0.0 3 219 0.0 17 462 0.2 690 0.0 1 585 0.0 1 801 0.0 39 477 0.4 172 827 1.7
Muž i v% abs. 4 982 071 100.0 4 475 817 89.8 203 624 4.1 6 578 0.1 94 744 1.9 21 571 0.4 18 391 0.4 6 149 0.1 7711 0.2 9 943 0.2 4 634 0.1 529 0.0 2711 0.1 667 0.0 1 671 0.0 10 775 0.2 500 0.0 886 0.0 1 138 0.0 23 588 0.5 90 444 1.8
Ženj
7
abs. v% 5 247 989 100.0 4 773 960 91.0 176 850 3.4 4 300 0.1 98 446 1.9 30 397 0.6 20 715 0.4 5 597 0.1 6 961 0.1 12 169 0.2 7 735 0.1 577 0.0 1 652 0.0 571 0.0 1 548 0.0 6 687 0.1 190 0.0 699 0.0 663 0.0 15 889 0.3 82 383 1.6
Romové v Evropských zemích Stát Albánie Bělorusko Belgie Bosna Bulharsko Česká republika Chorvatsko Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyško Lucembursko Maďarsko Makedonie Moldavsko Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Rumunsko Rusko Srbsko - Černa hora Slovensko Slovinsko Španělsko Svedsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Velká Britanie
Pořadí podle počtu: Rumunsko Bulharsko Španělsko Maďarsko Slovensko Srbsko – Černá hora Turecko Francie Česká republika
1 800 000 700 000 650 000 550 000 480 000 400 000 300 000 280 000 250 000
Minimální počet Maximální počet 90,000 10,000 10,000 40,000 700,000 250,000 30,000 1,500 1,000 7,000 280,000 22,000 90,000 500 3,000 2,000 100 550,000 220,000 20,000 110,000 35,000 500 50,000 40,000 20,000 160,000 1,800,000 220,000 400,000 480,000 8,000 650,000 15,000 30,000 300,000 50,000 90,000
100,000 15,000 15,000 50,000 800,000 300,000 40,000 2,000 1,500 9,000 340,000 28,000 110,000 1,000 4,000 3,500 150 600,000 260,000 25,000 130,000 40,000 1,000 60,000 50,000 25,000 200,000 2,500,000 400,000 450,000 520,000 10,000 800,000 20,000 35,000 500,000 60,000 120,000
Pracovní list č. 2: Porozumění z hlediska historie
Stručný historický přehled 3.-5./9.-10. stol. Migrace Rómů z oblasti indického Rádžhastánu (Pandžáb) ve dvou hlavních vlnách početnější postupuje od 10. stol. přes Krétu, Korfu a Řecko směrem na Balkán, druhý proud přes severoafrické pobřeží na Pyreneje a dále do západní Evropy. Miro than odoj, jak mange mištes. Mé místo je tam, kde je mi dobře. 9.-15. stol. Zastávky na území Persie (Írán), byzantské říše (Malá Asie) a Řecka (tzv. Malý Egypt u co
města Modon na západním pobřeží Peloponésu). Na těchto územích se Rómové zdrželi nejdéle (romština má asi 90 přejatých řeckých slov).
Od 12. stol. a 13. stol. Příchod Rómů do Střední Evropy. Na území Čech se objevují koncem 14. a na počátku 15. století. První zmínky (ne zcela zaručené) již Dalimilova kronika česká (1242), dále Popravčí kniha pánů z Rožmberka (1399), Staří letopisové čeští (1416). Zde se píše: „také toho léta vláčili se cikáni po české zemi a lidi mámili..." Nejstarší bezpečně doložené zprávy pocházejí z okolí Spišské Nové Vsi z r. 1322 a z kroniky pražského písaře Prokopa z r.1417. Nejstarší písemný záznam romštiny je z r. 1597. 14. a 15. stol. Vydávají se za křesťanské kající poutníky, za ty, kteří chránili Ježíšův hrob v Jeruzalémě... (putují ve skupinách asi do 1000 lidí) a jsou přijímáni zpočátku příznivě. Postoj se mění a zhoršuje poté, co pařížský arcibiskup exkomunikuje Rómy z církve - píše se rok 1427. 16. stol. Vydán Augsburský edikt císaře Maxmiliána I, který nařizoval, aby: „Cikáni co nejrychleji opustili země německého národa", a to pod hrozbou fyzických trestů a smrti. Podobná nařízení jsou vydávána po celé století, z Rómů se stávají odevšad vyhánění psanci, kterým může kdokoliv jakkoliv ublížit, aniž by jej čekalo potrestání.
56
J. Rous. Rómové - Vhled do pr oblému a možnosti evangelizace. Br no, 1997, str. 2. Tamtéž., str. 5. Dle romského přísloví: „Ať děláš, co děláš, gádže ze sebe neuděláš!" Mezi další fyzické znaky patří např. vyšší pigmentace pokožky, vlasů a očí, volný ušní lalůček, relativně krátké ruce, menší postava i porodní hmotnost (průměr u donošených dětí 2, 25 kg), zvýšené hladiny pohlavních hormonů, sklon k nadměrnému ukládání podkožního tuku aj. Za nejstarší zprávu bývá považována zmínka gruzínského mnicha v klášteře Athosů z r. 1068, kde „athinganoi" jsou „čarodějníci." 57
17. stol. Četná nařízení a sankce platí i v Čechách a na Moravě, i když situace je zde mírnější než vjiných evropských zemích. Tvrdý postup nastolil Ferdinand I. (1503-1564), jehož mandát uzákoňuje jejich útlak, více než o 100 let později vypovídá Leopold I. (1640-1705) Cikány ze země, v r. 1697 jsou prohlášeni za psance. 18. stol. Vláda Marie Terezie a jejího syna Josefa II. změnila přístup k Rómům - pokusila seje násilně usadit a asimilovat. Jsou známá nařízení a dekrety z r. 1756, 1767 a 1783, jejichž cílem bylo začlenění cikánského obyvatelstva do majoritní populace. Nesměli být např. nazýváni „cikáni", ale novosedláci (Neubauern) nebo Noví Maďaři (Új Magyár), nesměli mluvit cikánsky, nosit tradiční oděv, děti byly odnímány matkám a posílány na převýchovu... 19. stol. 14. 9. 1888 byl vydán výnos rakouského ministerstva vnitra, který shrnoval všechny prozatím proti cikánské zákony a byl zaměřen na potírání cikánského zlořádu. 20. stol. V r. 1927 byl vydán Perzekuční zákon č. 117, jehož přímým důsledkem byl soupis všeho cikánského obyvatelstva a tuláků a lidí žijících po cikánsku. Byly vydávány tzv. cikánské legitimace. II. svět. válka 1939-1945 Genocida Rómů, pracovní - koncentrační tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu jako odrazový můstek pro Osvětim II. - Březinku. Od března 1942 do srpna 1943 zde zahynulo téměř 20 000 evropských Rómů, cca. 5 000 pocházelo z Čech. Podle odhadů nacistickou genocidu v českých zemích přežilo maximálně 1000 Rómů, (někdy se hovoří o tom, že skutečné číslo nepřesahuje počet 600). Slovenské Rómy genocida nepostihla v té míře jako v Čechách, platila zde však různá diskriminační nařízení (nesměli cestovat veřejnou dopravou, byly zřizovány speciální pracovní tábory - celkově 11, atd., po válce obvinění se spolupráce s partyzány, vypálení celých romských osad - Tisovec, Žiar nad Hronom). Por. 1945 Migrace (ve třech vlnách) slovenských Rómů do Čech a na Moravu, a to nejen „kočovní" olašští Rómové, ale také tradičně usedlé rodiny. Usídlují se nejen v pohraničí, ale také v průmyslových centrech. R. 1958 Zákon č. 74 Sb. Zákona o trvalém usídlení kočujících osob. Únor 1959 soupis a z něj vyplývající opatření - zákaz kočování, nutnost hlásit změnu bydliště, atd. R. 1969 Ustanoven Svaz Cikánů - Rómů v České i Slovenské republice, rozpuštěn v r. 1973. R. 1971 8.-12. 4. 1971 I. světový kongres Rómů v Londýně, ustavena Mezinárodní romská unie (IRU). V r. 1978 jejím předsedou zvolen MUDr. Ján Cibula, v r. 1979 IRU přijata do sekce mimovládních organizací v OSN.
R. 1990 březen - založena první romská politická strana v čs. historii - Romská občanská iniciativa, předsedou zvolen JUDr. Emil Sčuka. Vznik i jiných organizací, např. Demokratický svaz Rómů, Romský demokratický kongres, Společenství Rómů na Moravě, Matice romská, Sdružení romských autorů a spisovatelů a další. R. 1993 schválen zákon o nabývání a pozbývání státního občanství - tisíce občanů se stalo na řadu let cizinci ve své vlasti (komplikace s pojištěním, důchodem atd..). Zákon byl 3x novelizován, možné diskriminační prvky odstraněny... R. 1997 Počátek exodu českých a slovenských Rómů do Kanady, Anglie, Francie, Nového Zélandu... - v jisté míře přetrvává s různými komplikacemi i vysvětlováním příčin (politické, ekonomické) dodnes (2003). Ko butphirel, but džanel. Kdo hodně chodí, hodně se doví.
Pracovní list č. 3: Porozumění z hlediska odlišností každodenního života
Některé základní pojmy z rodinného a společenského života Vajda, nebo také čhibalo, (čhib -jazyk), thute, mujalo- má vůdčí postavení ve skupině, obvykle bohatý muž, tato funkce dědičná nebo doživotní, mimo jiné křtil i děti, (křest chrání před strigou - čarodějnicí, nebo před guli daj, a aby dítě nebylo nemocné, aby dobře spalo, aj.). Vajda je zároveň soudcem, knězem i rádcem. Phuro - vůdce podskupiny Phuri daj - nejstarší žena rodu nebo komunity, někdy chápáno jako vědma, ovládající obřadní a léčebné úkony, udržující staré zvyky a tradice Guli daj - nadpřirozená bytost, duch matky, která zemřela při porodu a vyměňuje děti jiným matkám Familija - rozšířená rodina v rozsahu tří až čtyř generací Fajta - širší rodová skupina Mula - duch zemřelých, přízrak
Romská etnika (liší se i jazykem) Slovenští 65 - 80%, tzv. Servika Róma Sinti - žili na území Německa, Cech a na Moravě před II. svět. válkou, téměř vyvražděni Čeští Rómové - podobný osud jako Sinti Maďarští 15-20%, tzv. Ungarika Róma, jižní oblast Slovenska Olašští - 5-15%, kočující od r. 1959 (přišli po r. 1945 z Rumunska (Valachie), bohatí, světlejší pleť, zachovalá sociální struktura, obchodovali s koňmi, prasaty, živili se čištěním peří, hádáním z ruky - chiromantie)
Kalderaši - kotláři - žili v Rumunsku, Švédsku, Rusku, Francii, Anglii Kanadě, USA, v zemích Latinské Ameriky Lovariové - (lovara- kůň) - obchodníci s koňmi Manušové - příbuzní Sintů, žijí ve Francii, donedávna kočující (košíkářství, lov ježků, prodej náhradních dílů pro automobily a starého železa)
Pracovní list č. 4: Porozumění z hlediska odlišnosti pohledu na uznávané hodnoty a sebepojetí
Nejvyšší uznávané hodnoty Rómů70: - láska v rodině - úcta - Rom by šel na kraj světa, aby ji získal, má rád vykání - peníze - fyzická síla - hmotná úroveň - bezhlavá touha vyniknout - pohostinnost - televize, video - hudba, tanec (čardáš, halgató, pop, novoromské písně), témata: láska, smutek, romská hymna: píseň Jarko Jovanoviče- Jagdina „Gjelem, gjelem" - sexuální život
Povahové zvláštnosti:
- slabá vůle - malá vytrvalost a trpělivost - nespolehlivost: „Keď desať raz Róm urobí dobře, po jedenásty raz určité nie" - strach (být sám už znamená být v nebezpečí), příznačný strach z bolesti a smrti - nesamostatnost - neschopnost abstraktního myšlení (ale na matematiku j sou dobří) - trpí komplexem méněcennosti, stydí se na něco ptát, vyplývá z toho však předvádění se, strhávání pozornosti na sebe, někdy nafoukanost - psychická labilita, urážlivost - nervozita a vztek jsou omluvitelné, mít „nervi" omlouvá to, co dělá - mimořádná citlivost vůči každé nespravedlnosti - sklon k přeceňování vlastních výkonů, těžko si přiznávají chybu - za svou nejlepší vlastnost považují dobrosrdečnost a soucit - vše špatné se naučili od gádžů, vlastní dobré přitom poztráceli
1
J. Rous. Rómové - Vhled do problému a možnosti evangelizace. Brno, 1997, str. 7 a 10.
Pracovní list č. 5: Porozumění z hlediska kulturního zázemí Osobnosti romské kultury: Hudba: János Bihári Ferenc Bunkó Panna Cinková Papusza Jean-Baptiste Reinhardt (Django) Jožka Kubík Jožko Piťo Dezider Fertö Věra Bílá Jozef Fečo Antonín Gondolán Ida Kelarová Gipsy.cz
Výtvarné umění: Tibor Červeňák Aladár Kurej Tibor Oláh Dušan Oláh Rudolf Dzurko Edward Majewski
Literatura: Elena Lacková Tera Fabiánová Margita Reiznerová Ilona Ferková Jarmila Hannah Čermáková
Pracovní list č. 6: Porozumění z hlediska odlišnosti struktury jazyka Romský jazyk Romština, ať už jde o kterýkoli z jejích dialektů, se řadí mezi indoevropské jazyky do skupiny jazyků indických (společně například s hindštinou či bengálštinou). Příbuznost indoevropských jazyků prozrazuje podobnost některých výrazů, například pro bratr - anglicky brother, staroindické bhrátr, romské phral. Romština však není zdaleka jednotným jazykem - díky územním přesunům jednotlivých romských skupin existuje několik hlavních dialektů romského jazyků, ale i přesto se Romové z různých částí světa mohou spolu domluvit. Slovní zásobu všech romských dialektů tvoří, podobně jako u ostatních jazyků, slova původní, přejatá a nově vytvořená: Slova původní jsou stará slova indického původu a slova dávno přejatá (z íránských jazyků, z arménštiny a některé i z řečtiny), tedy ze zemí, kterými prošly všechny skupiny Romů na cestě z Indie do Evropy. Tato část slovní zásoby je velmi jednotná a v současném jazyce stále přetrvává a objevuje se ve všech romských dialektech. Slova přejatá získávaly romské skupiny, rozptylující se po Evropě, z jazyků národů, se kterými se na svých cestách setkávaly poté, co opustily území Malé Asie. U slovenských Romů to jsou výpůjčky zejména ze srbštiny, chorvatštiny, rumunštiny, maďarštiny, slovenštiny, ukrajinštiny, polštiny, němčiny (jejího švábsko-spišského dialektu). Slova začleněná do romštiny touto cestou označují to, co bylo Romům do té doby neznámé. Tato slovní zásoba je nestálá a je jako nahrazována slovy nového kontaktního jazyka, v případě slovenských Romů, žijících v Čechách z češtiny. Neologismy, nejnovější slova v romštiny, které má každý živý jazyk, jsou cizí slova přejímaná z prostředí, ve kterém Romové žijí. Romové se však snaží, stejně jako například čeština nyní bojuje proti anglicismům, vytvářet si pro nové věci svá vlastní pojmenování. Na území bývalé československé federace, jsou třemi nejrozšířenějšími dialekty: dialekt slovenský, maďarský a olašský. Slovenským dialektem přitom hovoří přibližně 80 procent Romů, maďarským 10 procent, stejně jako olašským. Romové, hovořící olašským dialektem, mohou nejsnáze komunikovat s Romy na celém světě. Pravidla pravopisu romštiny, kterou hovoří Romové na českém území, napsaly spolu s romsko-českým a česko-romským slovníkem Milena Hübschmanová, Hana Šebková a Anna Žigová. Výslovnost romštiny je fonetická, tedy víceméně shodná s pravopisem. Češi proto mohou psaný text číst stejně, jako by byl psán česky. Transkripce jiných dialektů většinou odpovídá výslovnosti oficiálního jazyka na daném území. Například slovo manuš (muž) se v romských textech publikovaných v angličtině přepisuje jako manoush nebo manush. Na rozdíl od češtiny má romština aspirované hlásky, tj. hlásky vyslovované s lehkým přídechem. Romština aspiruje čtyři hlásky: kh, ph, th a čh. Aspirace je významotvorná a její opomenutí či špatné vyslovení proto může vést k nedorozumění. Například sloveso perel znamená padat, zatímco pherel čerpat. V romštině se poměrně často objevuje pro češtinu neobvyklá souhláska dž, která se vyslovuje jako ve slově džbán. Romština používá i měkké l, vyslovované stejně jako ve slovenštině. Romština má stejně jako čeština měkké souhlásky, které se označují háčkem všude, neboť
například e dila (podlaha) se vyslovuje tvrdě jako edyla zatímco s háčkem měkce o ďives (den) jako odives. Romština má na rozdíl od češtiny osm slovních druhů (jedním z nich je člen) i osm pádů a navíc i pád nepřímý. Sedm pádů je více či méně shodných s českými pády a pádem navíc je ablativ. Romština má u sklonných slovních druhů rod mužský a ženský a číslo jednotné a množné. Podstatná jména se skloňují podle toho, zda se jedná o jména původní či přejatá. Podstatná i přídavná jména se v romštině velmi často zdrobňují koncovou -oro, -ori. e daj - matka - e dajori - maminka o čhavo - chlapec - o čhavoro - chlapeček kalo - černý - kaloro - čerňoučký Slovesa vyjadřují stejně jako v češtině buď infinitiv nebo osobu (první, druhou, třetí) v čísle jednotném či množném, čase přítomném, budoucím či minulém, vidu dokonavém či nedokonavém, způsobu oznamovacím, rozkazovacím či podmiňovacím a rodu činném nebo trpném. Infinitiv uvozuje částice te (te kerel - dělat) a zápor částice na v oznamovacím způsobu (nakerav - nedělám, kerav - dělám) a částicí ma v rozkazovacím způsobu (ma ker - nedělej!). Slovesa se časují obměnami koncovek připojených ke slovesnému kmeni. Nepravidelné sloveso být: me som
já jsem
amen sam
my jsme
tu sal
ty jsi
tumen san
vy jste
jov hin
on je
jon hine
oni, ony jsou
joj hiňi
ona je
Ukázka skloňování - sloveso dělat - te kerel: me kerav
amen keras
tu keres
tumen keren
jov, joj kerel
jon keren
Sloveso mít tak jak je v češtině neexistuje - vlastnictví se vyjadřuje slovesnou vazbou podobně jako v ruštině. Hin tut čhave?
Máš děti? (jsou u tebe děti?)
Man hin romňi the pandž čhave.
Mám ženu a pět dětí. (U mne je žena a pět dětí).
Přídavná jména a příslovce se stupňují podobně jako v češtině: ve druhém stupni přidáním koncovnky a ve třetím ještě přidáním předpony baro - velký
bareder - větší jekhbareder - největší Vykání a tykání se přizpůsobuje českému okolí: zatímco mnozí Romové ještě donedávna používali 3. osobu množného čísla, pokud mluvili o vážené osobě či zesnulém a děti svým rodičům a prarodičům vykali, v řadě měst tento zvyk zanikl a vykání a tykání se vyskytuje podobně jako v češtině. Více se o romštině můžete dočíst v časopise Amaro gendalos a Romano džaniben.
Některá romská slova a slovní spojení
e daj
matka
o dad
otec
e čhaj
dívka (romská)
e rakľi
dívka (neromská)
o čhavo
chlapec (romský)
o rakľo
chlapec (neromský)
lačho, lačhi
dobrý, dobrá
šukar
hezký, hezká
dilino, diliňi
hloupý, hloupá
cikno, cikňi
malý, malá
baro, bari
velký, velká
mišto
dobře
Lačho ďives
Dobrý den
Sar sal?
Jak se máš?
Khatar sal?
Odkud jsi?
Kaj džas, more?
Kam jdeš, člověče?
Džav khere.
Jdu domů.
So keras?
Co děláš?
So tute?
Co je ti?
Šun! Šunen!
Poslouchej! Poslouchejte!
Pracovní list č. 7: Porozumění z hlediska sociální pomoci – Otázky? Odpovědi? Sociální poradenství a pomoc
Sociálně-právní poradna. Obč. sdružení přátel města Milovic Lidská práva
Občanské sdružení za lidská práva Romských občanů Občanské sdružení ROMODROM Výbor pro odškodnění romského holocaustu Nadace Tolerance Hnutí občanské svobody a tolerance Poradna pro občanství, občanská a lidská práva Dokumentační středisko pro lidská práva Helsinské občanské shromáždění Romské centrum pro střední a východní Evropu Sdružení Dženo Kultura Muzeum romské kultury Občanské sdružení Slovo 21 Společnost přátel časopisu Romano Džaniben Nadace Díla pro národ Sdružení olašských Romů v ČR Fond porozumění a naděje Matice romská Občanské sdružení Khetane-Spolu Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Galerie Romale Vzdělávání Romská střední škola sociální v Kolíně Romské studentské informační centrum Athinganoi Open Society Fund Praha Nová škola, o.p.s
Nadace Dr. Rajka Djuriče Společenství Romů na Moravě The Foundation for a Civil Society Nadace rozvoje občanské společnosti Nadace Mosty Společenství Romů na Moravě Sdružení dětí a mládeže Romů ČR Centrum romistiky Nadace Romane Čhave Čhavorikane luma Projekt Schola Nadácia InfoRoma Volný čas
Český západ Drom, romské středisko Lačhe čhave Komunitní centrum Lentilky Dům romské kultury Nízkoprahový klub Pavlač Romodrom Dětský klub "10" Strany a sdružení Romská občanská iniciativa
Demokratická aliance Romů ČR
