Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik

Ústav stavební ekonomiky a řízení, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně

Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D.

Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky. - Možnost realizovat tzv. absolutní výhody. - Neschopnost země v roli výrobce uspokojit své požadavky jako spotřebitele. - Odlišné preference spotřebitelů (domácností) v různých zemích.

P9_Mezinarodni-obchod

1


Mezinárodní obchod – základní funkce

1) 2) 3) 4)

Transformační fce – transformace struktury vyrobené produkce na strukturu, kterou požaduje trh; Dynamizační fce – úspory práce a přírodních zdrojů, které nemá ekonomika v potřebném množství dovozem zboží; Informační fce – zdroj informací o výrobě i spotřebních zvyklostech; Kriteriální fce – porovnáváním na světovém trhu národní ekonomika kontroluje svůj vlastní ekonomický vývoj - komparace prostřednictvím „termes of trade“


Absolutní výhoda

Příklad vzájemného oboustranně výhodného obchodu: ČR zvýší výrobu pšenice, za Výrobek ČR Německo kterou motocykly doveze, Německo opak. pšenice 6q 2q 1q pšenice= 1ks motocyklu

motocykl

2ks

6ks

ČR

6q … 2ks 6q… 18ks (vývoz)

Německo 6ks … 2q 6 ks… 18q (vývoz)


2


Teorie komparativních výhod

Příklad vzájemného oboustranně výhodného obchodu: Situace v ČR bez vývozu: Výrobek ČR Německo ČR za 6q … 10ks pšenice

6q

motocykl 10ks

2q

v Německu za 6q … 18ks Mezinárodní obchod: ČR za 6q >10ks ???

6ks

Zahraniční obchod zvyšuje ceny domácí výroby na vnitřním trhu!


Vliv exportu na ekonomické procesy v národní ekonomice

P P1,2

B export

P

C

E

Q1 domácí spotřeba klesá

QE

Q2 výroba a zaměstnanost roste

P … cena na národním trhu P1,2 … cena na světovém trhu P9_Mezinarodni-obchod

3


Vliv importu na ekonomické procesy v národní ekonomice

P

P P1,2

E import

Q1 pokles výroby a zaměstnanosti

QE

Q2

růst národní spotřeby

P … cena na národním trhu P1,2 … cena na světovém trhu P9_Mezinarodni-obchod

Vnější obchodní a měnová politika - VOMP

Nepřímé (tržně orientované) nástroje: -

intervence na devizových trzích; opatření monetární a fiskální politiky.

Administrativní příkazy a zákazy: - kvóty; - cla; - vývozní subvence; - neviditelné překážky dovozu.


4


Vnější obchodní a měnová politika - VOMP

Nástroje, bezprostřední a konečné cíle VOMP znázorňuje následující graf: Nástroje

Bezprostřední cíle

Konečné cíle

Kvóty Stav platební bilance

Zaměstnanost

Tarify Intervence na devizových trzích

Měnové kurzy Cenová stabilita

Ostatní nástroje

Nástroje a cíle VOMP

Obchodní politika – protekcionalistická - liberální P9_Mezinarodni-obchod

Koordinace a integrace na světovém trhu

Mikroekonomická integrace tvoří základ integračních procesů a uskutečňuje se na úrovni firem. Nabývá různých forem např.: - výměna informací mezi firmami, společný výzkum trhu - společný servis a poradenství - dohody o specializaci a kooperaci - společné projekty firem (v různých sférách podnikatelské činnosti) - společný výzkum a vývoj - fúze - transnacionální kooperace (firmy s nadnárodní působností)


5



Makroekonomická integrace je proces postupného sbližování, přizpůsobování a propojování národních ekonomik s konečným cílem vzniku velkého nadnárodního komplexu. Prosazuje se na základě smluv mezi vládami. Pro tuto formu bývá ekonomická integrace.

často

používáno

označení

regionální



Stupně makroekonomické integrace − − − − −

Pásmo volného obchodu Celní unie, Společný trh, Hospodářská unie; Úplná ekonomická integrace (unie).


6


Koordinace a integrace na světovém trhu Pásmo volného obchodu

ESVO – Evropské sdružení volného obchodu (1960) Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Velká Británie (vystoupila v roce 1973 společně s Dánskem a vstoupily do ES), Švédsko a Švýcarsko – později Finsko, Island. CEFTA (Central European Free Trade Agreement)– Středoevropská dohoda o oblasti volného obchodu (1994) ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko NAFTA (North American Free Trade Agreement)– Kanada, USA a Mexiko


Koordinace a integrace na světovém trhu Celní unie

BENELUX (1948) celní a později i hospodářská unie EHS – původně také unií.


7


Vytváření evropských společenství 1951 – Paříž – ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli Anglie, Francie, Německo, Belgie, Nizozemí, Lucembursko a Itálie. 1957 – Řím – EHS, EUROATOM – římské smlouvy Cíle ES: - Vytvoření celní unie; - Vytvoření společného trhu; - Zavedení společných soutěžních pravidel; - Zavedení společných politik ve 3 oblastech: zemědělství, zahraniční obchod, doprava; - Koordinace hospodářské politiky; - Vytvoření společných institucí – Evropský parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr; - Postupné přibližování zákonodárství.


1967 sloučení obou integrací v ES (EUROATOM+EHS) 1973 rozšíření o GB, Irsko, Dánsko 1981 Řecko 1986 Portugalsko, Španělsko 1996 Rakousko, Švédsko, Finsko 1990 Řím – jednání o hospodářské unii 1993 Maastrichtská dohoda, název EU 2004 ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko,Malta, Kypr, Litva


8


Evropská unie - 1993

3 pilíře Smlouva o Evropském společenství – společné politiky - Agenda společné zahraniční a bezpečnostní politiky - Spolupráce ve vnitřních věcech a justice -

3 základní smlouvy Maastrichtská – vytvoření měnové unie s jednotnou měnou Euro - Amsterodamská – cíl sjednotit zahraniční politiku - Nice – příprava na vstup států ze střední a východní Evropy -


Evropská měnová unie

Konvergenční kriteria pro vstup do hospodářské a měnové unie - Inflační kritérium (o 1,5% průměrné inflace) - Úrokové kritérium (o 2% průměr 3 nejstabilnějších zemí) - Kritérium směnného kurzu (povolené fluktuační pásmo) - Rozpočtové kritérium (rozpočtový deficit <3% HDP) - Kritérium zadluženosti (veřejný dluh < 60% HDP) 1999 – 11 států: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko a Španělsko Skupiny zemí EU: - ins - 11 zemí, které vstoupily do MU - Pre-ins – nesplnily konvergenční kritéria – Švédsko a Řecko (2002) - Opting OUTs – GB, Dánsko – rozhodly se neúčastnit 3 stupně HMU. P9_Mezinarodni-obchod

9


Orgány EU

Evropská rada - nejvyšší politický orgán, definování obecné politiky EU, nemá legislativní pravomoci Rada evropské unie – sídlo v Bruselu, zákonodárné pravomoci Evropský parlament – Strasburg, podílí se legislativě EU Evropská komise – výkonný orgán EU, kontrolní orgán Evropský soudní dvůr – Haag Evropský účetní dvůr Evropská centrální banka – Frankfurt


10

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik

Recommend Documents