Mezinárodní management

# "# $ % # " $ "! )%#% $"!), ,##, ! % %+%+ !*"$("# #( (")%"$,$ "##$#,$)% $! % /# /%% % + %#% '# %#% -/#% ,#% + $ #% % &%+% "#"# $ "#"# # " $ /# $ .#% !"( ) #+%"% %$%% )"#"#,#%'-*)$'/( #" #% ( +- $ #% +%, "%"%)% )$%#,"& / #" $" "/% $!

Ing. Pavel Štrach, Ph.D., Ph.D.

Mezinárodní management Vydala Grada Publishing, a.s. U PrĤhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3709. publikaci Recenzenti: Doc. Ing. Jaroslava Hyršlová, Ph.D. Doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D. Ing. JiĜí DvoĜák, Ph.D. OdpovČdný redaktor PhDr. Milan Pokorný Sazba Jan Šístek Poþet stran 168 První vydání, Praha 2009 Vytiskly Tiskárny HavlíþkĤv Brod, a.s. Husova ulice 1881, HavlíþkĤv Brod © Grada Publishing, a.s., 2009 Cover Photo © profimedia.cz ISBN 978-80-247-2987-9 (tištČná verze) ISBN 978-80-247-6668-3 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011

Obsah

Obsah O autorovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1 ProstĜedí mezinárodního managementu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 PĜípadová studie: Dow Chemical v Bhópálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 2 Mezinárodní obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Teorie mezinárodního obchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1 Teorie absolutní výhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Teorie komparativní výhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.3 Teorie reciproþní poptávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.4 Heckscher-Ohlinova teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.5 Teorie New Trade . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Bariéry mezinárodního obchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PĜípadová studie: Novozélandské máslo v Evropské unii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19 21 21 23 24 25 26 26 30

3 Strategie nadnárodních firem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 3.1 Nadnárodní firma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 3.2 Vstup nadnárodních firem na zahraniþní trhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 3.2.1 StopfordĤv model internacionalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 3.2.2 Uppsala model internacionalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 3.2.3 PĜístup Danielse a Radebaugha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 3.3 Vztah centrála – poboþka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 3.4 Strategie mezinárodní expanze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 PĜípadová studie: Rio Tinto . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 4 Globální produkty, lokální trhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Efekt zemČ pĤvodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Mezinárodní životní cyklus výrobku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PĜípadová studie: Liebherr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

57 60 63 66

5 Mezinárodní management lidských zdrojĤ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Perlmutterova typologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Expatrianti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 Kompenzace expatriantĤm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2 Selhání expatriantĤ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.3 VýbČr expatriantĤ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

77 78 80 84 85 86

5

6

Mezinárodní management

5.2.4 Trénink expatriantĤ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 5.2.5 Repatriace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 PĜípadová studie: Virtuální expatriant bez domova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 6 Kultura a kulturní rozdíly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 MČĜení kulturních rozdílĤ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Kulturní šok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PĜípadová studie: ýeská kultura v cizích oþích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

93 95 99 102

7 PĜímé zahraniþní investice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 Investiþní pobídky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Investiþní pobídky v ýeské republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Rozhodování nadnárodních firem o pĜímých zahraniþních investicích . . . . 7.4 Atraktivní lokality pro umisĢování pĜímých zahraniþních investic . . . . . . . PĜípadová studie: Flextronics . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

105 109 115 120 122 127

8 Inovace, výzkum a vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Klastry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Strategie modrého oceánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PĜípadová studie: GlaxoSmithKline . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

135 139 140 141

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 RejstĜík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

O autorovi

O autorovi

Pavel Štrach je vedoucím Institutu managementu a marketingu na Škoda Auto Vysoké škole a odborným asistentem Vysoké školy ekonomie a managementu. Je také stálým hostujícím profesorem mezinárodního managementu na IONA College, Hagan School of Business v New Yorku. Více než tĜi roky pĤsobil na University of Otago v Dunedinu na Novém Zélandu. K jeho hlavním výzkumným oblastem patĜí problematika strategií mezinárodnČ úspČšných firem. Výsledky práce dr. Štracha byly dosud publikovány ve více než dvaceti zemích þtyĜ kontinentĤ, mj. v odborných þasopisech jako SAM Advanced Management Journal, Journal of Knowledge Management, Journal of Product and Brand Management þi Qualitative Research in Organizations and Management. Pavel Štrach je také autorem úspČšné uþebnice Principy managementu.

7

Úvod

Úvod

Kdykoli vystupuji na téma mezinárodního managementu pĜed publikem poprvé, vznáším obvykle dvČ zásadní otázky smČrem k auditoriu. Nejprve: Jste si jisti, že dnes nemáte s sebou nebo na sobČ jedinou vČc, která by pocházela z ýíny? Obvykle vidím jen odmítavé kroucení hlavou. Poté se zeptám znovu: MĤžete mi ukázat jednu jedinou vČc, kterou dnes máte s sebou a o níž jste stoprocentnČ pĜesvČdþeni, že pochází jen a pouze z ýeské republiky? Vzpomínám si na posluchaþe, který ukázal na láhev s balenou vodou. Obsah byl možná vydolován z hlubinných þeských vrtĤ, avšak plastová láhev ropného „základu“ nejspíše nemČla pĤvod v hodonínských ropných polích. Jiná posluchaþka hrdČ vytáhla bochník chleba, který zĜejmČ zakoupila v kantýnČ pro pozdČjší domácí konzumaci. Ani ta ale nevČdČla, že její bochník by se k ní nedostal bez francouzských pĜípravkĤ zlepšujících tČsto, bez pekaĜky ukrajinského pĤvodu, bez pĜevozu nČmeckou dodávkou a bez toho, aniž by ho pokladní namarkovala na japonské registraþní pokladnČ a pĜijala þeské koruny vytištČné v kanadské tiskárnČ. Mezinárodní spolupráce je dnes podstatou nejen ekonomické þinnosti, ale samotné lidské existence. Bez stykĤ s okolím bychom se ještČ dnes pohupovali na liánách v korunách stromĤ. Mezinárodní obchod a mezinárodní podnikání jsou jedním z hlavních motorĤ ekonomického výtČžku firem a životní úrovnČ jednotlivcĤ. V þasech celosvČtového ekonomického poklesu, kdy mnohé zemČ mohou sahat po zapomenutých ochranáĜských doktrínách dob koloniálních, které pĜinesly tolik zmaru zejména EvropČ první poloviny 20. století, je nutné více než kdy v historii znát a chápat motivy, postoje, procesy a dĤsledky Ĝízených aktivit nadnárodních firem ve svČtovém kontextu. Procesy ekonomické a spoleþenské integrace je nutno vnímat jako pĜíležitost, z níž je možno se uþit a profitovat. Tato kniha je urþena všem, kteĜí takové pĜíležitosti chtČjí poznat. Svým pojetím a založením na odborných zdrojích má tato publikace povahu, která ji pĜedurþuje spíše k užití v akademickém prostĜedí, zejména na úrovni magisterského a doktorského stupnČ studia. Je ojedinČlá svým založením na aktuálních odborných zdrojích a reflektováním skuteþného souþasného stavu poznání. PĜestože pohled na nČkteré zákonitosti mĤže být vnímán jako historizující, odraz nových smČrĤ je tím základním hnacím motorem a diferenciaþním znakem, významnČ odlišujícím tuto knihu od všech, které byly dosud v ýeské republice na podobné téma napsány. Kniha odhaluje základy disciplíny, pro niž se v anglosaské literatuĜe ustálily výrazy jako international management nebo international business. NČkteré pojmy ponechávám zcela zámČrnČ v jejich pĤvodním, þasto anglickém znČní. Není to snad neláskou k mateĜskému jazyku, ale spíše snahou reflektovat stav disciplíny, která je svou podstatou zalo-

9

10


žena na cizojazyþné terminologii. UvádČní pojmĤ v jazyce þeském by vedlo jen k vytváĜení dalšího zmateþného názvosloví. Obsah této knihy je prezentován od obecných témat k tématĤm zvláštním a zvláštČ aktuálním. Nejprve pĜedstavuji souþasné globalizaþní prostĜedí mezinárodního managementu, vedené prohlubující se integrací, zvyšujícím se poþtem státĤ, rĤstem integraþních mezinárodních uskupení, rostoucí silou a pĜítomností svČtových znaþek nebo mezinárodní snahou o ochranu životního prostĜedí. Mottem tohoto prostĜedí je zmČna, a to i tĜeba zmČna místa þi sídla podnikání nebo bydlištČ. Poté se vČnuji problematice mezinárodního obchodu, který je stále podstatou mezinárodního podnikání a evoluþnČ také jednou z jeho raných forem. NáslednČ vymezuji nadnárodní firmy a jejich jednotlivé vlastnosti a strategie. Jednou ze strategických dichotomií je úvaha nad tím, jak poskytovat globální standardizované produkty lokálním trhĤm; tomuto tématu je vČnována þtvrtá kapitola. UmožĖuje tak odpovČdČt na otázku, co, kde a jak má firma vyrábČt, aby byla lokálnČ úspČšná a globálnČ efektivní. V nadnárodních firmách pracují lidé a jejich Ĝízení v mezinárodním mČĜítku klade na manažery specifické nároky. Proþ je však v nadnárodních firmách þasté nadĜazené postavení manažerĤ pocházejících z mateĜské zemČ firmy? Je možno oþekávat, že toto postavení se nČkdy zmČní? A jak vĤbec vnímat kulturní rozdíly, které existují mezi pĜíslušníky rĤzných národĤ? A jak tyto rozdíly ovlivĖovat þi chápat? Na tyto otázky poskytuje odpovČć þtvrtá a pátá kapitola. Lidé jsou bezesporu dĤležití, ale krví podnikatelské þinnosti jsou peníze. Jak si tedy zvolit lokalitu pro zahraniþní investici a které prvky zvážit, tomu se vČnuje þást o pĜímých zahraniþních investicích. Knihu uzavírá téma nanejvýš aktuální a palþivé – jak mĤže orientace firmy na výzkum, vývoj a inovace pĜinést firmČ mimoĜádný úspČch ve vysoce konkurenþním mezinárodním tržním prostĜedí zejména v dobČ celosvČtového ekonomického poklesu, pravdČpodobnČ nejhlubšího od tĜicátých let 20. století. VČĜím, že v této knize naleznete inspiraci, stejnČ jako její autor nalezl inspiraci pro její tvorbu bČhem poznávání rĤzných koutĤ naší planety. ýasto mĤžeme slyšet, že to nebo ono se pro þeské prostĜedí nebo pro ýeskou republiku nehodí, protože naše zemČ je pĜece jiná. Jiná, a pĜece stejná... Naivní víra ve vlastní þeskou unikátnost a nenahraditelnost je ve svČtle konzumace jogurtĤ, polévek, odČvĤ, automobilĤ þi stavebních hmot nadnárodních znaþek jen logicky nesmyslnou a neomluvitelnou zástČrkou vlastní malosti, smČĜující k zaostávání a konzervaci zpáteþnických poĜádkĤ – v politice stejnČ jako ve spoleþnosti nebo v podnikání. Pojćme proto nahlédnout do praktik toho, co je ve svČtovém mČĜítku bČžné. Za pomoc a podporu bych rád zvláštČ podČkoval KateĜinČ Drongové, šéfredaktorce ekonomické redakce vydavatelství Grada Publishing, jež podporovala vznik této knihy i mou tvĤrþí pouĢ bČhem psaní, a Tomáši Kinclovi, odbornému asistentovi Vysoké školy ekonomické v Praze, který mi pomohl se zpracováním nČkterých grafických prvkĤ.

KAPITOLA

1

ProstĜedí mezinárodního managementu

12


Internacionalizace prostupuje v souþasnosti takĜka všemi þinnostmi þlovČka. Vysoká technická nároþnost výrobkĤ a služeb vyžaduje þasto nepĜenositelné zdroje. Spolupráce, aĢ již na úrovni mezistátní, institucionální nebo mezilidské, vytváĜí pĜedpoklady ke globalizaci. Globalizací chápeme rostoucí propojenost jednotlivých spoleþenských procesĤ a subjektĤ. Globalizaþní tendence nejsou žádným zpĤsobem omezeny pouze na ekonomickou stránku – na spojování podnikĤ, rostoucí podíl operací mezinárodního obchodu na hrubém domácím produktu nebo problematiku koncentrace kapitálu, nýbrž se výraznČ dotýkají oblasti trvale udržitelného rozvoje, životního prostĜedí, terorismu nebo rolí jednotlivce a základních sociálních jednotek ve spoleþnosti. Výsledkem ekonomické globalizace je dnes stav, kdy vČtšina spotĜebovávaných výrobkĤ témČĜ ve všech zemích nepochází z domácích zdrojĤ. V posledních pČti dekádách roste zahraniþní obchod rychlejším tempem než celková ekonomická výkonnost, a proto se neustále zvyšuje podíl komodit, které jsou obchodovány mezinárodnČ. K rĤstu mobility zboží, práce a kapitálu pĜispČl velkou mČrou rozvoj technické a technologické infrastruktury, mezi niž patĜí pĜedevším dostupné, rychlé a progresivní informaþní technologie, rychlost, pĜesnost, þetnost a pravidelnost dopravního spojení þi technologie umožĖující regulovat nČkterá tržní selhání a nahrazovat je pseudo- þi kvazitržními strukturami. Podle studie Roland Berger Strategy Consultants (2008) klesla oproti roku 1930 cena lodní dopravy na 30 % pĤvodní úrovnČ, cena letecké pĜepravy na 15 % a cena minutového telekomunikaþního provozu dokonce na 2 % úrovnČ tĜicátých let 20. století. Druhou významnou skupinu podmínek, které zapĜíþinily nebývalý rozmach mezinárodního podnikání a mezinárodního obchodu, tvoĜí spoleþenské pĜedpoklady, k nimž lze pĜiĜadit: Ŷ ustálení relativnČ stabilního ekonomicko-politického rámce; Ŷ vznik regionálních obchodních organizací a spoleþenství, které snížily obchodní bariéry a vytvoĜily prostor pro volnČjší pohyb osob, zboží a kapitálu; Ŷ privatizace, která neprobČhla pouze ve východním bloku, ale i v zemích vyspČlého svČta; Ŷ znalosti a pokrok vČdy a techniky; Ŷ podstatné snížení nákladĤ na jednotku produkce spojených s proniknutím na mezinárodní trhy, tj. vČtší pĜístupnost mezinárodního obchodu pro malé a stĜední firmy. Globalizace stírá možnosti užívání aktivní obchodní politiky a systému mČnových kurzĤ jako nástroje ke zvýšení konkurenceschopnosti zemČ. Technické a spoleþenské pĜedpoklady stimulují pĜevahu ekonomických aspektĤ života nad jinými sociálními otázkami. Roste úloha obČhu penČz a zboží v životČ þlovČka, rozvíjí se to, co nČkdy bývá oznaþováno pojmem „konzumní spoleþnost“. Pojem „globalizace“ je v anglických slovnících znám asi od padesátých þi šedesátých let 20. století, avšak þetnost jeho užití v ekonomické literatuĜe byla pravdČpodobnČ vyvolána þlánkem Theodora Levitta The Globalization of Markets publikovaném v þasopise Harvard Business Review v roce 1983. Pojem globalizace je zde používán pro standardizované, levné a vysoce kvalitní produkty, které firmy zpĜístupĖují zákazníkĤm na celém svČtČ. Zajímavé je, že poslední podtitul zmiĖovaného þlánku zní The Earth is flat (zemČ je plochá) a v jiném sousloví The World is Flat (svČt je plochý) se stal titulkem velmi populární knihy sloupkaĜe listu New York Times Thomase Friedmana. Friedman (2006) vidí v globalizaci mnohá pozitiva – upozorĖuje na informaþní a znalostní propojenost jednotlivých zemí i kontinentĤ, na možnost mnohých lidí vybrat si svobodnČ místo k životu a nalézt smysluplné zamČstnání poskytující životní standard západní stĜední tĜídy. PĜestože pĤvodem Ameriþan, nahlíží na globalizaci z pohledu evropské kultury a domnívá se, že proces globalizace se odehrál ve tĜech vlnách:


Ŷ Globalizace 1.0: zapoþala rokem 1492, kdy byla objevena Amerika. Objevení nových teritorií zahájilo koloniální éru a éru mnohem þilejší obchodní výmČny se zámoĜskými destinacemi. Kolonie se staly odbČrateli prĤmyslových a jiných zpracovaných výdobytkĤ evropské civilizace, levným zdrojem pracovní síly i nČkterých vzácných nerostných surovin. Cesty za oceán se týkaly jen úzké skupiny lidí, kteĜí je obvykle podnikali jen jednou þi párkrát v životČ. Globalizace byla pĜedevším globalizací státĤ, které se snažily získat moc nad zámoĜskými územími, jejichž vlastnictví a vytČžování bylo zdrojem blahobytu. Ŷ Globalizace 2.0: nastoupila poþátkem 19. století v þase prĤmyslové revoluce. Evropa, hnána moderními vynálezy a technickými novinkami, mohla þastČji a þileji obchodovat se zámoĜím. Byly objeveny nové vzdálené zemČ vþetnČ Austrálie a Nového Zélandu. Obchodní výmČna spotĜebního zboží, ale i potravin se stala bČžnou. Lidé postupem doby zaþali cestovat a vČtší skupina obyvatelstva nČkolikrát v životČ podnikla zaoceánské cesty. Pohyb osob v mezinárodním prostĜedí se stal bČžným. Globalizace 2.0 se týkala pĜedevším rostoucí propojenosti firem a jejich pĤsobení na mezinárodních trzích. Klíþovou roli tu hrála výmČna zboží. O moc a rozdČlení svČta se bojovalo na úrovni státĤ. Koloniální Ĝád ustupoval. Ŷ Globalizace 3.0: poþíná kolem roku 2000 a je symbolem 21. století. Pád bipolárního (sovČtského a západního) svČta otevírá nové možnosti a trhy. Technické výdobytky typu internetu, zpĤsobĤ výmČny dat, ale i snaha firem outsourcovat þinnosti a nacházet pro nČ výhodné offshore lokality zrychlují vzájemnou ekonomickou i spoleþenskou propojenost zemí. Globalizace je znakem individuálního života každého jedince. Vzdálenost a velikost naší planety pĜestává být dĤležitá. Lidé se pohybují nejen ve fyzickém, ale i ve virtuálním prostoru. StejnČ tak se mohou pohybovat nČkteré druhy zboží nebo služeb. Velkou roli zastává výmČna informací. Kontraindikací stále vČtší propojenosti se stává soupeĜení nČkterých skupin lidí o moc þi o svrchovanost – tyto skupiny vytváĜejí teroristické organizace. Problematice sporĤ a neshod v globalizaci se Friedman vČnuje i ve své knize The Lexus and The Olive Tree (Lexus a olivovník, 1999), kde pĜedstavuje teorii konfliktu zlatých obloukĤ. Zlatý oblouk coby logo ĜetČzce jídelen McDonald’s je jedním z hlavních symbolĤ rostoucí propojenosti i standardizace konzumních návykĤ spotĜebitelĤ. Friedman si však všímá, že dvČ zemČ, v nichž existují fungující provozovny McDonald’s, spolu nikdy nebyly ve váleþném konfliktu. Válka totiž bývá pro spotĜebitele nákladná, planýruje veĜejné finance, a proto ubírá z individuálního blahobytu. Je otázkou, který konflikt považovat za váleþný, avšak nedávná minulost zpĤsobuje v teorii trhliny. VzpomeĖme napĜíklad na bombardování Jugoslávie (1999), krátký raketový spor mezi Izraelem a Libanonem (2006) nebo úsilí o osamostatnČní Kosova (2008). Ve všech tČchto lokalitách v dobČ eskalujících sporĤ byly v provozu fastfoody se zlatým obloukem. Zdá se však, že ekonomický rozmČr globalizace postupem doby skuteþnČ zaþíná pĜevažovat nad ostatními dimenzemi tohoto jevu. Lexus je symbolem snahy o efektivitu, prosperitu a technologickou vyspČlost. Tento automobil je zhmotnČním globálního produktu, který je v takĜka nezmČnČné podobČ dostupný v celém západním svČtČ. Jde o produkt globálního technického know-how a západního životního standardu. Olivovník je protipólem lexusu – symbolem lokální etnické identity a tradic. Friedman (1999) pozoruje mýcení olivových sadĤ pĜi þištČní nárazníkového pásma mezi Palestinou a Izraelem. FarmáĜi se násilnému kácení brání a snaží se pĜipoutat ke stromĤm, neboĢ olivovníky jsou plodem práce, která trvala desetiletí. Olivovník se mĤže dožívat stáĜí i nČkolika tisíc let (a pĜitom stále plodit). Vždy však trvá nČkolik dlouhých let, než

13

14


strom mĤže být využit ke sklizni. Olivové sady jsou proto produktem nČkolika generací a jejich ztrátu není jednoduché nahradit. Lidé, pĜestože globální a globalizovaní ve svých spotĜebních návycích, jsou do jisté míry pĜipoutáni k místu svého pĤvodu a chovají se tak, jak je obvyklé tam, kde se narodili. Rostoucí propojenost jednotlivých národních státĤ v rĤzných rozmČrech spoleþenského života lze také postihnout urþitými indikátory. Jedním z nich je index globalizace, který pravidelnČ publikuje konzultaþní spoleþnost A. T. Kearney a který zkoumá globalizaci na úrovni státĤ ve þtyĜech dimenzích: Ŷ Ekonomická integrace: zde je zkoumán mezinárodní obchod a toky pĜímých zahraniþních investic. Ŷ Osobní kontakt: globalizace je mČĜena podle mezinárodní turistiky, mezinárodního telekomunikaþního provozu, mezinárodních pĜevodĤ penČz þi plateb zamČstnancĤm do zahraniþí. Ŷ Technologická propojenost: zkoumanými indikátory jsou napĜíklad poþet uživatelĤ internetu, internetových hostitelských serverĤ þi zabezpeþených serverĤ umožĖujících kódované transakce. Ŷ Politická angažovanost: jde o þlenství zemČ v mezinárodních organizacích, osobní a finanþní pĜíspČvky Organizaci spojených národĤ, úþast státu na mírových vojenských a humanitárních misích, poþet ratifikovaných multilaterálních smluv þi množství vládních transferových plateb. Poslední publikovaný prĤzkum s daty roku 2007 zahrnuje 72 zemí. Dvacet nejglobalizovanČjších ekonomik ukazuje tabulka 1.1. ýeská republika dosahuje nízkých hodnot v oblasti technologické propojenosti, neboĢ v indexu globalizace je vČtší váha pĜisuzována pevným internetovým pĜipojením na úkor bezdrátových, která jsou v ýR oproti jiným zemím rozšíĜenČjší. Index globalizace tak vlastnČ vyjadĜuje stupeĖ, v jakém je zemČ zapojena do mezinárodních struktur a v jakém je její domácí dČní determinováno zahraniþím. Ekonomická, politická, bezpeþnostní, technologická a obecná spoleþenská situace v jednotlivých zemích i mezinárodnČ urþuje povahu prostĜedí, v nČmž se odehrávají aktivity jedTab. 1.1 NejglobalizovanČjší zemČ svČta PoĜadí

ZemČ

PoĜadí

ZemČ

1.

Singapur

11.

Švédsko

2.

Hongkong

12.

Velká Británie

3.

Nizozemsko

13.

Austrálie

4,

Švýcarsko

14.

Rakousko

5.

Irsko

15.

Belgie

6.

Dánsko

16.

Nový Zéland

7.

Spojené státy americké

17.

Norsko

8.

Kanada

18.

Finsko

9.

Jordánsko

19.

ýeská republika

10.

Estonsko

20.

Slovinsko

Zdroj: A. T. Kearney (2008).


notlivých firem. Není cílem podávat zde teritoriální pohled na jednotlivé státy þi skupiny zemí, avšak je nutno poznamenat, že globalizaþními tendencemi a rostoucí propojeností nejsou zdaleka do stejné míry postižena všechna teritoria. Existuje stále nČkolik oblastí, jichž se globalizace týká jen okrajovČ nebo vĤbec – uzavĜené režimy Kuby þi Severní Koreje anebo státy subsaharské Afriky zmítané kmenovým násilím þi pandemiemi nedisponují informaþní infrastrukturou, která by jim umožnila být souþástí globálního svČta v mnoha jeho rozmČrech. V celosvČtovém mČĜítku sice roste poþet svobodných zemí, praktikujících demokratické principy a principy konkurenþního podnikání jako hlavní spoleþenské doktríny, avšak zároveĖ roste i poþet národních státĤ obecnČ. Globalizace na jedné stranČ spojuje a na druhé fragmentuje a rozdČluje jednotlivá etnika státními hranicemi. Diskuse mezi spoleþným (standardizovaným, unifikovaným, mezinárodním) a samostatným (individuálním, lokalizovaným, národnČ þi jinak specifickým) je hlavním rozporem mezinárodního managementu, nadnárodních firem i individuálního života dneška.

15

16


PĜípadová studie: Dow Chemical v Bhópálu 4. prosince 2004, v den dvacátého výroþí jednoho z nejvČtších prĤmyslových neštČstí, pĜinesly hlavní svČtové zpravodajské agentury a média zprávu þlovČka, který tvrdil, že reprezentuje spoleþnost Dow Chemical a že se fi rma rozhodla odškodnit obČti neštČstí mnohamilionovou kompenzací. V Indii se zpráva o možných kompenzacích šíĜila jako vítr. Když se ukázalo, že se jedná o nevhodný kanadský žert, obyvatelé Bhópálu a okolí propadli opČt deziluzi, zklamání, zlobČ a beznadČji. BBC i CNN, které zprávu i pĜímé vyjádĜení falešného tiskového mluvþího vysílaly, se omluvily. DomnČlý pĜedstavitel firmy byl pozdČji identifikován jako Jude Finisterra, þlen recesistické skupiny Yes Men zabývající se rozšiĜováním mýtĤ, falešných zpráv a kanadských žertíkĤ o firmách a vládách, která si vzala na mušku Dow Chemical již dĜíve. Tisková mluvþí Dow Chemical ve Švýcarsku brysknČ médiím potvrdila, že zpráva se nezakládá na pravdČ. Akcie firmy na zprávu o kompenzaci okamžitČ reagovaly pádem – jen na frankfurtské burze se bČhem 23 minut obchodování propadly o 4,24 %, þímž firma ztratila více než 2 mld. USD své hodnoty. Akcie korigovaly právČ po oznámení tiskové mluvþí a omluvČ. Finisterra v interview pro BBC tvrdil, že Dow zĜídí ve prospČch obČtí fond ve výši 12 mld. USD, aby koneþnČ a zcela odškodnil obČti neštČstí vþetnČ 120 000 lidí, kteĜí mohou potĜebovat speciální lékaĜskou péþi, a aby bylo zcela rekultivováno místo nehody. Do té doby spoleþnost Dow Chemical vždy tvrdila, že nemá žádnou zodpovČdnost za neštČstí, které se událo v továrnČ vlastnČné firmou Union Carbide, dceĜinou firmou Dow Chemical. 3. prosince 1984 ráno došlo v továrnČ na hnojiva necelých 5 km od indického Bhópálu k úniku metylizokyanátu prasklým ventilem z podzemního tanku. Vznikl smrtonosný mrak plynu, který se vznesl nad mČsto s více než 900 000 obyvateli. Ve mČstČ propukl chaos. Více než 20 000 lidí okamžitČ vyhledalo nemocniþní péþi s opuchlýma oþima, pČnou z úst nebo dýchacími obtížemi. Tisíce mrtvých domácích zvíĜat, krav a ptákĤ pokryly ulice mČsta. Lidé se dusili a vzduch je zevnitĜ spaloval. MČsto bylo v mlze, všude znČly sirény. Nebylo jasné, kudy nebo kam prchat. Rodiny hledaly své mrtvé, kterých bylo na 3 000. Továrna byla okamžitČ uzavĜena a tĜi vedoucí pracovníci zatþeni. VyšetĜování se rozbČhlo na plné obrátky. Indický premiér odletČl na návštČvu oblasti. Na místo se vypravili experti. Odhaduje se, že v prvních dnech po nehodČ došlo u 50 000 lidí k nevratnému poškození zdraví – slepotČ, selhání jater nebo selhání ledvin. CelkovČ na následky nehody zemĜelo 20 000 obyvatel. VyšetĜování prokázalo špatné zacházení se smrtícím plynem a chyby v procesních postupech. V roce 1989 se spoleþnost Union Carbide dohodla s indickou vládou na odškodnČní ve výši 470 mil. liber. O deset let pozdČji skupina dobrovolníkĤ zahájila ve Spojených státech soudní spor, ve kterém tvrdila, že spoleþnost porušila mezinárodní právo a lidská práva. V listopadu 2002 indická vláda potvrdila, že požádala Spojené státy o vydání Warrena Andersona, bývalého Ĝeditele Union Carbide, pro podezĜení z vraždy, neboĢ za úþelem snížení nákladĤ nebyly dodrženy potĜebné bezpeþnostní limity. V Ĝíjnu 2004 rozhodl nejvyšší indický soud, že státní fond blahobytu má 570 000 obČtí vyplatit kompenzaci ve výši 350 mil. USD, což je þástka rovnající se zhruba 500 USD pro každou obČĢ. Mnohé z obČtí dodnes trpí zdravotními obtížemi, jejich potomci se rodí s vrozenými vadami a deformacemi.


Otázky: 1. Sumarizujte dĤvody, proþ by spoleþnost Dow Chemical mČla a proþ by nemČla uvažovat o dalším odškodnČní obČtí. 2. Ve kterých odvČtvích mohou být standardy ochrany životního prostĜedí nebo bezpeþnosti práce dĤvodem k pĜesunu výrob do zemí s ménČ rozvinutým regulatorním rámcem? 3. Diskutujte, zda by nadnárodní firmy mČly v mezinárodním mČĜítku pĤsobit jako nositelé vysokých standardĤ etiky, péþe o životní prostĜedí, bezpeþnosti práce a spoleþenské zodpovČdnosti. 4. Které další mezinárodnČ významné prĤmyslové havárie znáte? Ve kterých odvČtvích mĤže podnikání být eticky problematické?

Zdroje k pĜípadové studii BBC (2008): 1984: Hundreds die in Bhopal chemical accident. BBC.com. Staženo dne 1. kvČtna 2009 z http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/december/3/newsid_2698000/2698709.stm. Paterson, C., Bindra, S. (2004, 3. prosince): Bhopal hoax sends Dow stock down. CNN. com. Staženo dne 1. kvČtna 2009 z http://www.cnn.com/2004/WORLD/europe/12/03/ bhopal.hoax/index.html.

17

KAPITOLA

2

Mezinárodní obchod

20

- management Mezinárodní

Zahraniþní obchodní politika je charakterizována jako souhrn aktivit státu, kterými cílevČdomČ pĤsobí na zahraniþní obchod (DvoĜák, 2001). Podle toho, jakou obchodní politiku stát preferuje (liberalismus nebo protekcionismus), ovlivĖuje vývoj svého mezinárodního obchodu. Zahraniþní obchod patĜí mezi nejstarší formy vnČjších ekonomických vztahĤ neboli mezinárodní ekonomické spolupráce. „VýmČna zboží dominovala ve vnČjších ekonomických vztazích prakticky všech zemí pĜibližnČ od období obnovy ekonomiky po druhé svČtové válce. V souþasné dobČ stále zĤstává zahraniþní obchod hlavní formou mezinárodní spolupráce, ale jeho formy se neustále mČní“ (Beneš a kol., 2004, s. 30). Vliv zahraniþního obchodu na ekonomiku každé zemČ je rĤzný. Dá se Ĝíci, že míra závislosti ekonomiky na vnČjších ekonomických vztazích je tím menší, þím je zemČ vČtší a þím více má obyvatel. Tuto závislost lze vyjádĜit pomČrem objemu zahraniþního obchodu vĤþi hrubému domácímu produktu – HDP (Beneš a kol., 2004). U nejvČtších ekonomik, jako jsou napĜíklad Spojené státy americké, je tento podíl relativnČ malý. ýiní ménČ než 10 %, v nČkterých pĜípadech dokonce ménČ než 5 %, napĜ. u ýíny (Beneš a kol., 2004). V pĜípadČ ýeské republiky je naopak pomČr mezinárodního obchodu k HDP pomČrnČ vysoký. V roce 2007 byl podíl vývozu na HDP 70,1 %. NejvýznamnČjší položkou pĜitom byly stroje a dopravní prostĜedky, které tvoĜily více než 50 % z celkového exportu (ýSÚ, 2008). Tyto údaje jsou dĤkazem toho, že je ýeská republika na zahraniþním obchodČ znaþnČ závislá. Saldo zahraniþního obchodu ýeské republiky nabylo poprvé v historii kladných hodnot v roce 2005. Význam zahraniþního obchodu také vyplývá ze skuteþnosti, že þím je vzájemná hospodáĜská provázanost dvou nebo více zemí vČtší, tím jsou celkové vztahy tČchto zemí stabilnČjší. Pak lze zahraniþní obchod oznaþit za formu vztahĤ silnČ podporující mírovou spolupráci a snižující riziko konfliktu. DĤležité však je, jakou politiku stát v zahraniþním obchodČ preferuje. K provádČní zahraniþní obchodní politiky existují v zásadČ dva pĜístupy. Jedním z nich je filozofie volného obchodu nazývaná liberalismus. Jde o aktivní pĜístup státu, který vytváĜí prostor pro vývozce zejména odstraĖováním obchodních bariér. V praxi to znamená co nejvíce zjednodušit pĜístup na zahraniþní trhy (Beneš a kol., 2004) a zároveĖ se integrovat do rĤzných uskupení podporujících hospodáĜskou spolupráci. Na druhou stranu je v pĜípadČ aktivního pojetí úlohy zahraniþního obchodu domácí trh otevĜen zahraniþnímu zboží. Z ekonomického hlediska je liberální pĜístup pro domácí trh pĜíznivý, a to hned z nČkolika dĤvodĤ. PĜíliv zahraniþního zboží zvyšuje konkurenceschopnost, která nutí domácí firmy snižovat ceny. Tento aspekt pĤsobí protiinflaþnČ a vede k posílení cenové stability (DvoĜák, 2001). SpotĜebitelé si tak mohou vybírat ze širší nabídky zboží za relativnČ nižší ceny. Aktivní pojetí zahraniþní politiky je pozitivní také proto, že þiní vývoz základní hnací silou ekonomického rozvoje zemČ (Beneš a kol., 2004). V pĜípadČ rĤstu specializace v prosperujících sektorech umožĖuje snížit náklady a zvýšit vývoz. PĜíkladem liberálního pĜístupu k zahraniþní politice je dohoda, kterou uzavĜelo Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN – Association of South East Asian Nations) s Austrálií a Novým Zélandem v prosinci 2008 (ýT24, 2008). Obchod mezi þlenskými státy by se tak mČl v budoucnu odehrávat bez cel a tarifĤ. Argumenty pro opaþný pĜístup, protekcionismus, spoþívají zejména ve snaze ochránit domácí trh pĜed nepĜíznivými aspekty, které mĤže otevĜení ekonomiky pĜinášet. NepĜíznivé jevy, spojené s pĜílivem zahraniþní konkurence, mají významný vliv na makroekonomickou stabilitu. Proto stát pĜijímá obchodnČpolitická opatĜení, která mají za úkol ochránit domácí hospodáĜství. Toto hledisko je spíše politické než ekonomické. Vysoká závislost na dovozu pĜedstavuje pro stát urþité riziko. PĜíkladem mĤže být událost z ledna roku

Mezinárodní obchod

2007, kdy došlo k pĜerušení dodávek ropy z Ruska do zemí Evropské unie (EU). PĜestože dĤvodem byl obchodní spor mezi Ruskem a BČloruskem, zasáhl výpadek ropovodu Družba hned nČkolik evropských zemí. Bez ruské ropy se ocitlo NČmecko, Maćarsko, Polsko, Slovensko a ýeská republika. Dodávky byly sice zakrátko obnoveny, vyvolaly však diskusi mezi státy EU o reformČ energetické politiky. Ta spoþívá pĜedevším v tom, aby se závislost zemí na ruských strategických surovinách snížila. Podobná situace nastala s ruským plynem v lednu 2009, kdy se v tĜeskutých mrazech ocitly bez dĤležité suroviny napĜ. Slovensko a Bulharsko, pĜiþemž spor byl veden mezi Ruskem a Ukrajinou. Dalším „nepĜíznivým“ aspektem pĜílišného otevĜení se svČtu je napĜíklad zvyšování nezamČstnanosti jako dĤsledek likvidace nČkterých ménČ efektivních þi slabších podnikĤ. Z dlouhodobČjšího hlediska by se však mohlo jednat o jakési ozdravení ekonomiky, kdy dochází k likvidaci tČch podnikĤ, které jsou neefektivní, a tím nedokážou obstát v konkurenþním boji. Aby se udržely, musí najít zpĤsob, jak vyrábČt konkurenceschopnČjší výrobky nebo jak poskytovat žádané služby. V souþasné dobČ rozsah a síla státních zásahĤ v mezinárodním obchodČ slábnou. PĜestože globální ekonomické zpomalení od roku 2008 bude vyvolávat nové tendence politických reprezentací k obranČ vlastních trhĤ, svČtová ekonomika je dnes natolik propojena, že masivní znovubudování obchodních bariér nelze považovat za rozumné. NástrojĤ, kterými stát ovlivĖuje zahraniþní obchod, ubývá. Je to dáno také existencí SvČtové obchodní organizace (World Trade Organization – WTO), jejímž cílem je podporovat mezinárodní spolupráci, a tedy pĤsobnost podobných nástrojĤ omezovat nebo úplnČ vylouþit. Ve vČtšinČ svČtových ekonomik se upĜednostĖuje kombinace obou pĜístupĤ, tedy jak liberalismu, tak protekcionismu. Protekcionistické tendence jsou typické pro zemČ, kde dominuje vláda jedné politické strany nebo kde je domácí trh považován za extrémnČ specifický. Prvky protekcionismu je dnes proto možné spatĜovat i v obchodní politice nejvyspČlejších ekonomik – Spojených státĤ amerických, Japonska þi Evropské unie. ýeská republika se kloní spíše k liberalismu. V malých a stĜedních ekonomikách, jako je i ýeská republika, má totiž mezinárodní obchod velký význam a hraje dĤležitou roli v rozvoji domácího hospodáĜství.

2.1 Teorie mezinárodního obchodu Teorie mezinárodního obchodu se snaží vysvČtlit, které komodity a proþ by mezi sebou mČly zemČ obchodovat, a snaží se ukázat výhodnost mezinárodního obchodu pro všechny zúþastnČné. Na teorie mezinárodního obchodu lze pohlížet evoluþnČ. Zatímco teorie absolutní výhody poskytuje argumenty pĜedevším pro politiku liberalismu a otevĜeného trhu, merkantilistická – protekcionistická doktrína bývá spíše spojována se jménem Davida Richarda a s teorií komparativní výhody. Teorie reciproþní poptávky pak odstraĖuje nákladový pohled a snaží se vysvČtlit výhodnost obchodu pĜi dané smČnné relaci. NovČjší pojetí teorií zahraniþního obchodu pĜedstavíme na pĜíkladu Heckscher-Ohlinova teorému a s ním souvisejícího Leontiefova paradoxu a na pĜíkladu z teorému vycházející teorie New Trade.

2.1.1 Teorie absolutní výhody Teorie absolutní výhody je založena na pĤvodní myšlence, kterou vyslovil Adam Smith (1723 – 1790) ve své knize Pojednání o podstatČ a pĤvodu bohatství národĤ již v roce 1776.

21

22


Bohatství je zde závislé spíše na dosažitelnosti zboží a služeb než na akumulaci kapitálu. Národy – zemČ podle Smithe disponují výhodami pĜirozenými, které vyplývají z jejich pĜírodního bohatství a polohy a projevují se napĜíklad vhodnými klimatickými podmínkami pro pČstování urþité plodiny. Další kategorii tvoĜí výhody získané, jež byly zemČmi dosaženy evoluþnČ a projevují se v dané úrovni vČdy a techniky nebo v získaných specifických schopnostech, napĜíklad ve formČ urþitých tradiþních odvČtví nebo profesí. Teorie absolutní výhody pĜedpokládá, že trh je sám o sobČ efektivním mechanismem rozdČlování. Vládní zásah do ekonomiky mĤže být kontraproduktivní. Národy profitují z volného obchodu, protože dovážené produkty jsou levnČjší, než kolik by stálo vyprodukovat danou komoditu doma. UrþitČ by bylo možné pČstovat v ýeské republice pomeranþe a naopak zakazovat dovoz pomeranþĤ ze zahraniþí jen proto, aby byli ochránČni domácí producenti a mohli se rozvinout. PĜípadnou nadúrodu by bylo možné vyvážet za podpory exportních pobídek. Bylo by však takové jednání efektivní? Pomeranþe v ýeské republice by zĜejmČ dosahovaly horších kvalitativních parametrĤ nebo by jejich pČstování bylo natolik drahé, že by je spotĜebitelé konzumovali výraznČ ménČ, než jak þiní doposud. Je tedy výhodné, aby se ýeská republika ve své zemČdČlské produkci specializovala napĜíklad na produkci brambor a obilí, zatímco ŠpanČlsko na olivy a pomeranþe. Náklady na výrobu jednoho kilogramu brambor jsou zĜejmČ v ýeské republice výraznČ nižší než ve ŠpanČlsku, zatímco ŠpanČlsko dosahuje nákladové výhody v pomeranþích. ObČ zemČ pak mohou mezi sebou smČĖovat brambory a obilí za olivy a pomeranþe. Smith ukazuje, že pro jakoukoli dvojici statkĤ (výrobkĤ, výpČstkĤ, služeb), které jedna zemČ produkuje absolutnČ levnČji (s nižšími náklady, za nižšího užití výrobních faktorĤ) než druhá, je zahraniþní obchod výhodný pro obČ strany a znamená pĜi dané úrovni a množství výrobních faktorĤ možnost vyprodukovat, a proto spotĜebovat více. PĜedstavme si, že ŠpanČlsko vČnuje polovinu své zemČdČlské pĤdy k pČstování pomeranþĤ a polovinu k pČstování obilí. ýeská republika by rovnČž vČnovala polovinu zemČdČlské pĤdy pomeranþĤm a polovinu obilí. ŠpanČlé by zĜejmČ museli pole s obilím zakrývat plachtami pĜed sluneþním žárem a velmi intenzivnČ (a draze) zavlažovat, proto by cena obilí vyprodukovaného ve ŠpanČlsku byla nejspíš výraznČ vyšší. PodobnČ by tomu bylo s pČstováním þeských pomeranþĤ, které by zĜejmČ muselo probíhat v masivních sklenících a za umČlého osvČtlení. V ýeské republice i ve ŠpanČlsku by tak ve výsledku vzniklo ménČ produkce z daného rozsahu zemČdČlské pĤdy a tato produkce by byla neúmČrnČ drahá. Když se každá zemČ bude specializovat právČ na tu plodinu, pro kterou má výhodnČjší pĜírodní podmínky, mĤže být celková produkce tČchto dvou zemí výraznČ vČtší a statky levnČjší a dostupnČjší. Teorie absolutní výhody má však nČkteré nedostatky. Je možné, že bychom našli v daných dvou teritoriích statky, které by absolutnČ levnČji vyrábČla jen jedna zemČ. NapĜíklad zemČdČlská produkce Singapuru by byla vzhledem k cenČ pĤdy v této malé zemi zĜejmČ velmi drahá, a proto v mezinárodním mČĜítku nekonkurenceschopná. ObecnČ teorie absolutní výhody poskytuje ménČ motivace pro mezinárodní obchod velkým zemím. Velké zemČ totiž vzhledem k objemu produkce mohou snadnČji dosahovat úspor z rozsahu produkcí vČtších sérií, a proto vyrábČt levnČji a lépe Ĝedit fixní náklady, napĜ. na výzkum a vývoj. Velké zemČ také obvykle mají vyšší vnitĜní dopravní náklady, než vĤbec zboží mĤže pĜekroþit hranici, a proto pro nČ mĤže být obtížnČjší vyvážet. Podle teorie absolutní výhody by tudíž velké zemČ mČly mít tendenci exportovat ménČ své produkce a importovat ménČ své spotĜeby. Z hlediska vlivu na bohatství však býti velkým nemusí znamenat žádnou výhodu. V životní úrovni (HDP na hlavu) se ukazuje, že jen o dvou z deseti zemí s více než 100 miliony obyvatel mĤžeme Ĝíci, že skuteþnČ prosperují, o Japonsku a Spojených státech ame-

Mezinárodní management

Recommend Documents