Mezináboženské vztahy 2009
příští týden není
Poznávání a vyjasňování setkání v Městské knihovně, ČKA, inicioval Trilokátma dás 1999-2002 Sdílení Vít Machálek
Evangelium podle Lukáše, XV. kapitola 11
Řekl také: ”Jeden člověk měl dva syny. 12 Ten mladší řekl otci: ‚Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.‘ On jim rozdělil své jmění. 13 Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel. 14 A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi. 15 Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře. 16 A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával. 17 Tu šel do sebe a řekl: ‚Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem! 18 Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. 19 Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.‘ 20 I vstal a šel k svému otci.
Evangelium podle Lukáše, XV. kapitola Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil. 21 Syn mu řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem .‘ 22 Ale otec rozkázal svým služebníkům: ‚Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. 23 Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí, 24 protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.‘ A začali se veselit.
Evangelium podle Lukáše, XV. kapitola 25
Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec. 26 Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat. 27 On mu odpověděl: ‚Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.‘ 28 I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu. 29 Ale on mu odpověděl: ‚Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. 30 Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.‘ 31 On mu řekl: ‚Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé. 32 Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.‘“ Bible, český ekumenický překlad, Praha 1984
Lotosová sútra pravé dharmy (asi 3. st. po. Kr.) podobenství o chudém synu
Lotosová sútra pravé dharmy duše - chudá, těká z jednoho do druhého bohatství u otce (bódhisattvy, dharmy, Buddhy?) nepřipravená duše se vlastně obává bohatství dharmy strach duše - násilím cesta nevede ponížená duše bez ambicí nemůže přijmout bohatství dharmy poslány jsou duše na přibližně jeho úrovni otec (bódhisattva) ze soucitu se připojuje k synovi, povzbuzuje ho, dává mu vyšší plat...
Lotosová sútra pravé dharmy otec se k němu chová jako by to byl jeho syn (dává mu nové jméno apod.), ale on se stále cítí velmi ponížen velmi pomalu se mění kvalita synova myšlení nakonec může přijmout skutečnost, že je syn ocenění soucitu a vlastního přičinění, věrnosti, píle, vytrvalosti prohlédá, že se probuzení („poklady“) stalo bez zásluh
Poznávání a vyjasňování shody rekvizity bohatý otec - chudý syn syn zachráněn díky milosrdenství svého otce poslání obojí je to příběh o probuzení / pochopení = změně člověka
Poznávání a vyjasňování shody rekvizity bohatý otec - chudý syn syn zachráněn díky milosrdenství svého otce poslání obojí je to příběh o probuzení / pochopení = změně člověka kontrasty práce otce práce syna zdroj změny
Bhagavadgíta, XI. kapitola
Bhagavadgíta, XI. kapitola 14Naplněn
úžasem a s vlasy zježenými sklonil Dhanandžaja hlavu, sepjal ruce bohu na pozdrav a řekl: … 15Vidím na tvém těle všechny bohy, ó bože, i zástupy různých bytostí, Brahmu, Pána na lotosovém trůnu, i všechny zřece a božské plazy. 16Vidím tě na všech stranách v nekonečné podobě s bezpočetnými pažemi, břichy, ústy a očima, avšak tvůj konec ani střed ani počátek není k spatření, Pane veškerenstva, jenž jsi ve všech podobách. 17Vidím tě s čelenkou, kyjem a diskem, zářícího vůkol jako světelná záplava, planoucího na všech stranách jasem ohně i slunce, nezměrného, na něhož lze stěží popatřit.
Bhagavadgíta, XI. kapitola 18Jsi
nehynoucí (brahma), to nejvyšší, co je třeba znát, jsi svrchované spočinutí tohoto vesmíru, jsi nepomíjivý ochránce odvěkého zákona, spatřuji v tobě věčnou Osobu. 19Vidím tě bez počátku, středu i konce, s nekonečnou silou, nesčíslnými pažemi, za oči máš lunu a slunce, za ústa žhoucí oheň, svým jasem spaluješ celý tento vesmír. 20Vždyť prostor mezi nebem a zemí i všechny světové strany jsou prostoupeny tebou jediným. Tři světy se děsí, když patří na tuto tvou úžasnou, strašlivou podobu, ó velebný duchu. 21Zástupy bohů do tebe vstupují a někteří z nich poděšeni tě vzývají se sepjatýma rukama; zástupy velkých zřeců a těch, kdo dosáhli dokonalosti, provolávají ti slávu a opěvují tě mnoha chvalozpěvy.
Bhagavadgíta, XI. kapitola 22Rudrové,
Áditjové, Vasuové a Sádhjové, Všebozi, oba Ašvinové a Marutové i mánové, zástupy gandharvů, skřetů, běsů i těch, kdo dosáhli dokonalosti, všichni na tě s úžasem patří. 23Při pohledu na tvou mohutnou podobu s mnoha ústy a očima, s mnoha rukama, stehny a nohama, s mnoha břichy a strašnou četnými tesáky se chvějí světy, ó pane mocných paží, a stejně tak i já. 24Neboť když vidím, jak se dotýkáš nebes a jak záříš mnoha barvami, se zejícími ústy a s obrovskýma planoucíma očima, jsem roztřesen do hloubi duše a nenalézám odhodlanost ani klid, ó Višnu. 25A když uzřím tvé tváře, strašlivé svými tesáky a podobné spalujícímu ohni času, nerozeznám světové strany a nenalézám útočiště. Smiluj se, ó vládce bohů, příbytku světa!
Bhagavadgíta, XI. kapitola 26A všichni
synové Dhrtaráštrovi spolu se zástupy zeměvládců a také Bhíšma; Dróna i Karna, syn vozatajův, s našimi předními bojovníky 27kvapem se řítí do tvých úst, strašlivých svými tesáky a nahánějících hrůzu. Některé z nich je vidět sevřené mezi zuby a s rozdrcenými hlavami. 28Jako se nesčetné proudy řek valí směrem k moři, stejně tak i oni, hrdinové ve světě lidí, se řítí do tvých planoucích úst. 29A stejně spěšně jako se žene hmyz do žhoucího plamene za vlastní zkázou, tak také za svou zkázou kvapem spěchají do tvých úst lidé. 30Na všech stranách pohlcuješ veškeré světy a bez ustání je olizuješ svými plamennými ústy. Tvá prudká zář plní celý vesmír a spaluješ ho svým žárem, ó Višnu.
Bhagavadgíta, XI. kapitola 31Buď
pozdraven, nejlepší z bohů, a smiluj se! Řekni mi, kdo jsi v této strašné podobě. Toužím rozpoznat tebe, prvotního, neboť nechápu tvé počínání. …
Proroctví Izajáše, VI. kapitola 1
Toho roku, kdy zemřel král Uzijáš, spatřil jsem Panovníka. Seděl na vysokém a vznosném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám. 2 Nad ním stáli serafové: každý z nich měl po šesti křídlech, dvěma si zastíral tvář, dvěma si zakrýval nohy a dvěma se nadnášel. 3 Volali jeden k druhému: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.“ 4 Od hlasu volajícího se pohnuly podvaly prahů a dům se naplnil dýmem. 5 I řekl jsem: „Běda mi, jsem ztracen. Jsem člověk nečistých rtů a mezi lidem nečistých rtů bydlím, a spatřil jsem na vlastní oči Krále, Hospodina zástupů.“
Proroctví Izajáše, VI. kapitola 6
Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů. V ruce měl žhavý uhlík, který vzal kleštěmi z oltáře, 7 dotkl se mých úst a řekl: „Hle, toto se dotklo tvých rtů, tvá vina je odňata a tvůj hřích je usmířen.“ 8 Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka: „Koho pošlu a kdo nám půjde?“ I řekl jsem: „Hle, zde jsem, pošli mne!“ Bible, český ekumenický překlad, Praha 1984
