Metodika Zpětná vazba v procesu studentských odborných praxí

Metodika

Zpětná vazba v procesu studentských odborných praxí

Metodika je výsledkem práce týmu Expertů TUL, kteří se podílejí na řešení projektu Systémová podpora spolupráce zaměstnavatelů a vysokých škol v oblasti odborných studentských praxí (CZ.1.07/2.4.00/17.0108) Cílem projektu je systémově řešit propojení poptávky studentů po odborné praxi a nabídky firem a to především vybudováním a efektivním fungováním internetového portálu SOPR (Studentské Odborné PRaxe). Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky a naplňován partnery, kteří mají s odbornými praxemi zkušenosti (TU v Liberci, Institut svazu průmyslu ČR, ŠKODA AUTO, a.s.) Více informací o projektu naleznete na www.studentske-praxe.cz

Metodika odborné studentské praxe Zpětná vazba v procesu studentských odborných praxi

„Vzdělávání se nevztahuje jen k vědění a poznávání, tedy k rozvíjení rozumových schopností, ale i k osvojování si sociálních a dalších dovedností, duchovních, morálních a estetických hodnot a žádoucích vztahů k ostatním lidem i ke společnosti jako celku, k emocionálnímu a volnímu rozvoji, v neposlední řadě pak ke schopnosti uplatnit se v měnících se podmínkách zaměstnanosti a tím i trhu práce…“ J. SKALKOVÁ,ORBIS SCHOLAE, 2007, 2, č. 1, s. 7–20

Kolektiv autorů

1. Název metodiky.................................................................................................................. 4 Zpětná vazba v procesu studentských odborných praxi ......................................................... 4 Předmluva........................................................................................................................... 4 2. Cílová skupina .................................................................................................................... 5 3. Stručná anotace .................................................................................................................. 5 4. Definice a zkratky .............................................................................................................. 6 5. Postavení metodiky v metodickém systému OSP ............................................................ 11 Metodický Systém OSP (strukturální graf) – Upravuje se!!! .......................................... 11 6. Legislativní a jiné závazné odkazy................................................................................... 12 Role vysoké školy při zpětné vazbě ................................................................................. 13 7. Konkrétní postup zpětné vazby OSP ................................................................................ 13 I. Zpětná vazba z pohledu studenta ...................................................................................... 13 

Zdroje informací ........................................................................................................ 14



Definice možných rizik ............................................................................................. 14



Postup v nestandardních případech ........................................................................... 14



Výjimky (pro koho co neplatí nebo platí) ................................................................. 14



Preventivní opatření ................................................................................................... 14

II. Zpětná vazba z hlediska poskytovatele praxe .................................................................. 14 Postup z pohledu poskytovatele praxe ............................................................................. 14 

Zdroje informací ........................................................................................................ 14



Definice možných rizik ............................................................................................. 14



Postup v nestandardních případech ........................................................................... 15



Výjimky ..................................................................................................................... 15



Preventivní opatření:.................................................................................................. 15

II. Zpětná vazba z pohledu evaluační autority ..................................................................... 15 8. Způsob řešení problémů ................................................................................................... 15 9. Způsob komunikace ......................................................................................................... 16 10. Dokumentování procesu ................................................................................................. 16 11. Uzavření procesu (výstupy) ........................................................................................... 17 Přílohy ..................................................................................................................................... I Návrh kompetenčního modelu ................................................................................................ I

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP

1. Název metodiky Zpětná vazba v procesu studentských odborných praxi Předmluva Jak všichni víme, společenský a ekonomický vývoj a směr v Evropě nám dává jasně najevo, že poptávka po dovednostech, znalostech a kompetencích pracovních sil stále roste. Evropa se musí nutně zasadit o to, aby uspokojila rostoucí nároky na odbornost, znalosti a flexibilitu ve vazbě na stále se měnící strukturu trhu práce. Budoucí potřeby v oblasti znalostí a dovedností jsou pro evropskou politiku prioritním tématem a úkolem kladeným především na vzdělávací instituce, tedy i VŠ. Naším společným cílem je právě zohlednění a zajištění realizace těchto potřeb již v samé přípravě Vás studentů – budoucích pracovních sil, vaší odborné připravenosti, kompetentnosti a především schopnosti včas reagovat na proměny v organizaci práce, ve výkonu v zaměstnání v rámci jednotlivých odvětví. V současné době se na trhu práce promítají změny ve snižování poptávky po pracovní síle v některých odvětvích (pracovníci v zemědělství, úředníci apod,). Na druhé straně naopak dochází ke zvyšování požadavků na kvalifikaci a úroveň vzdělání v jiných oborech, jako např. ve službách, dovednostní ekonomice, technických oborech apod. Dostatek kvalifikovaných pracovníků je tudíž velmi důležitým a stimulujícím faktorem na straně poptávky trhu. Čistě národní prioritou, která je považována za důležitou především s ohledem na budoucí socioekonomický rozvoj Evropy, je podpora partnerství vzdělávacích institucí a zaměstnavatelů. S podtitulem otevřenost škol novým výzvám se klade důraz na potřebu oprostit se od rigidních stereotypů a zaměřit se na aktivní dialog s reálným prostředím – zdůrazňovat dynamiku a flexibilitu jako hlavní zbraně proti často zmiňovaným ohrožením z hlediska znevýhodnění zdravotního, socioekonomického či jiného charakteru. Ve středu této priority, jež by se dala dle anglických termínů symbolizovat písmenem „E“ (Europe, education, employers, enterprises, entrepreneurship) je zaměstnatelnost – employability. Zaměstnatelnost všech osob jako zbraň proti sociálnímu vyloučení a nezaměstnanosti i jako odpověď na aktuální trendy. Zaměstnatelnost postavená na vybavení všech jedinců takovými klíčovými kompetencemi a dovednostmi, jež jim zajistí odpovídající osobní i profesní naplnění a – na straně druhé – poskytnou zaměstnavatelům vysoce kvalifikované a flexibilní spolupracovníky.

Hlavními tématy, která s partnerstvím mezi školami a zaměstnavateli souvisí, je

například spolupráce při rozvoji dovedností a kompetencí, které budoucí zaměstnanci a zaměstnavatelé budou skutečně potřebovat, zaměření strategií společenské odpovědnosti firem i vůči školám, nalezení cest pro zajištění soukromých prostředků do vzdělávání atd. Současným cílem tedy je, aby byl zajištěn rozvoj vzdělávání a odborné přípravy v Evropě tak, aby naplňoval očekávání všech aktérů (žáků, studentů, zaměstnavatelů i rodičů) a aktivně přispíval k rozvoji lidského potenciálu Evropy.

4

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP To vše nás vede právě k vytvoření metodik, které budou vodítkem, návodem, pomůckou pro realizaci odborné studentské praxe ve smyslu výše uvedených trendů. Abyste byli co možná nejlépe připraveni, měl by být pro vás - poskytovatele praxe a budoucí praktikanty - tento materiál podporou, případně inspirací. Navzdory veškeré snaze pedagogů na vysoké škole není možno bez pomoci praxe studentům poskytnout ucelený soubor znalostí, dovedností a kompetencí. I přes množství samostatné práce v rámci vysokoškolského studia, ačkoli výuka probíhá na příkladech převzatých z průmyslové praxe, byť mnohdy podstatně zjednodušených, jeden velmi podstatný dílek skládačky chybí a chybět bude. Tím dílkem je právě praktická zkušenost mimo akademické prostředí, zkrátka v praxi. Studentská odborná praxe je proto velmi významným počinem či krokem ve vaší přípravě na trh práce, který by měl vám, studentům, umožnit uplatnění získaných dovedností a kompetencí, kde si přímo v reálu, v opravdovém životě bez skleníkové ochrany alma mater vyzkoušíte vaši schopnost a připravenost přizpůsobit se měnícím se podmínkám a požadavkům a to tak, jak to přináší trh práce. Pro firmy je to jedinečná příležitost, jak ve spolupráci se vzdělávací institucí, v tomto případě VŠ, napomáhat přípravě „svých“ budoucích, resp. potenciálních zaměstnanců předkládáním praktických požadavků, následným hodnocením průběhu praxe, odhalováním případných nedostatků ze strany teoretické přípravy či pokrytí profesních nároků potřebnými kompetencemi apod. Dovolte nám, abychom Vám, budoucím praktikantům, a Vám, poskytovatelům studentské odborné praxe, za kolektiv autorů popřáli hodně štěstí, a nezapomínejme, že štěstí přeje připraveným!

2. Cílová skupina Metodika je určena: 

praktikantům (studentům vysokých škol)



poskytovatelům praxe (zaměstnavatelům)



vysokým školám

3. Stručná anotace Praxe je proces, který se uskutečňuje mezi praktikantem a poskytovatelem praxe. Vysoká škola v tomto procesu může působit pouze v roli pozorovatele a moderátora v případě neočekávaných situací. K úspěšnému vykonávání praxe je třeba, aby těchto situací vznikalo co možná nejméně. Proto byl vytvořen tento návod, ve kterém jsou uvedeny postupy pro výše uvedené zúčastněné strany. Metodika je součástí projektu Systémová podpora spolupráce zaměstnavatelů a vysokých škol v oblasti odborných studentských praxí a praktikantům, poskytovatelům i vysokým školám slouží jako průvodce při přípravě a realizaci uznatelné odborné praxe, která bude mít u zaměstnavatelů náležitou váhu garantovanou případně i certifikátem o vykonání praxe a získaní kvalitativních kompetencí. Cílem takto absolvované praxe je nejen propojení teorie s praktickým využitím získaných znalostí a dovedností praktikantů ještě v průběhu studia, zažití pro jedince nezbytných návyků, získání nových

5

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP kompetencí, schopnost orientace na trhu práce ale především, v konečném důsledku, zvyšování uplatnitelnosti a konkurenceschopnosti absolventů na trhu práce. Přidanou hodnotou projektu je možnost využívání informačního portálu SOPR, který umožňuje uchazečům samostatný výběr vhodného poskytovatele praxe, možnost seznámení se s danými předpisy spolu s upozorněním na případná rizika vyplývající z jejich nedodržení, dále nabízí legislativní podporu při uzavírání právních vztahů, příležitost orientovat se v nabízených či hledaných pozicích v maximální shodě se studentovými kompetencemi a cíli. Poskytovatelům OSP pak pomáhá aktivně vyhledat vhodného praktikanta a to jak z hlediska studentových momentálních kompetencí, tak i dle případné schopnosti studenta být firmě přínosem a v rámci poskytované praxe získávat nové kompetence. Metodika poskytuje garantům a praktikantům (studentům všech vysokoškolských studijních programů) jednotný postup k zajištění a absolvování kvalitní odborné praxe jako součásti studia. Usiluje o vytvoření univerzálního návodu uplatnitelného pro využití širokou akademickou veřejností a poskytovateli praxe. Snahou a cílem celého metodického systému je zvýšení kompetencí, schopnosti orientace na trhu práce a v konečném důsledku i vlastní uplatnitelnost studenta, tj. jeho budoucí konkurenceschopnost na trhu práce.

4. Definice a zkratky OSP - odborná studentská praxe - cílená aktivita studenta realizovaná mimo vysokou školu (navazuje na jeho studijní program a je součástí jeho přípravy na budoucí povolání); jedná se proces s vazbou na konkrétní subjekt (poskytovatele praxe), na určitý projekt a na vztah mezi účastníky praxe (poskytovatel praxe, praktikant); předem jsou definovány cíle praxe, způsob komunikace mezi poskytovatelem praxe, praktikantem, studijním garantem a certifikační autoritou, metody vyhodnocování praxe za pomoci kompetenčních modelů, formy hodnocení a certifikace a provázanost na evidenci certifikovaných praxí. poskytovatel praxe - organizace umožňující praktikantům absolvování odborné studentské praxe v daném oboru; v průběhu certifikace OSP jedná za tuto organizaci osoba zmocněná k tomuto účelu jejím ředitelem uchazeč (aspirant, adept) - student ucházející se o praxi ve firmě student/ka SP(ZP) – student, studentka se specifickými potřebami (se zdravotním postižením - tělesným, sluchovým nebo zrakovým postižením), popř. s jinými speciálními potřebami (např. studenti – cizinci) praktikant - student VŠ vykonávající odbornou praxi VŠ – vysoká škola (na níž praktikant studuje) ÚZS – Ústav zdravotnických studií, organizační složka TUL

6

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP TUL – Technická univerzita v Liberci FPVŠ - Fórum průmyslu a vysokých škol (České republiky) zajišťující vzájemnou spolupráci a podporu ve všech oblastech jejich působnosti ISP – Institut Svazu průmyslu ČR OA ISP – Odborný asistent Institutu Svazu průmyslu ČR - funkce zmocněná předsedou této organizace k zastupování ISP ve věcech certifikace odborných studentských praxí. Odborní garanti a konzultanti – v databázi IS SOPR uveřejněný seznam pověřených osob odpovědných za průběh jednotlivých praxí a odbornou pomoc při řešení přidělených projektů (viz systém nabídek a poptávek); registrovaným uživatelům je zde umožněna vzájemná komunikace, konzultace k daným tématům probíhá také formou elektronické diskuze OGPP - odborný garant poskytovatele praxe - kompetentní pověřená osoba s dohledem a odpovědností za přípravu a výkon praxe ze strany přijímající organizace OGS - odborný garant studijní - kompetentní osoba s dohledem a odpovědností za přípravu a výkon praxe ze strany VŠ OG TUL - odborní garanti TUL – experti poskytující v dané oblasti odbornou podporu zejména studentům VŠ zapojeným do virtuálních firem (v oblastech ekonomiky, legislativy, interních norem, projektového řízení, bezpečnosti práce, řízení rizik, ekologie, personalistiky, ICT, autorských práv, podnikatelské dovednosti, řídícího stylu a stylistiky, vizualizace apod.) Konzultant - odborník poskytující odbornou podporu a konzultace dle potřeb praktikanta Mentor/pověřený pracovník – osoba kvalifikovaná pro odborný dohled na praxi organizovanou Ústavem zdravotnických studií při TUL MP –Manažer praxí a virtuálních firem - koordinuje činnosti spojené s výběrem, realizací a ukončením odborných studentských praxí, dozoruje vznik virtuálních firem, v případě nekorektních postupů může vyřadit virtuální firmu z projektu VIFI - virtuální firma umožňující praktikantům realizaci praxe formou řešení vývojových a projektových úkolů z externích pracovišť (z domova, VŠ apod.); VIFI Sekce - evidence virtuálních firem VIFI s vazbou na řešené projekty; Hierarchicky uspořádaná struktura členů může mít své podsekce (liniová organizační struktura), ke kterým se vážou určitá práva - zadávání nabídek/poptávek, přijetí členů do VIFI, propojení s odborným garantem;

7

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP hierarchie uživatelů je založena na principu divizí a poddivizí, kdy vedoucí VIFI má přístup ke všem nabízeným i řešeným projektům, členům jednotlivých divizí jsou pak zpřístupněny jen jejich přidělené projekty SOPR - portál studentské odborné praxe (www.studentske-praxe.cz) IS SOPR – informační systém studentských odborných praxí; nabízí informační, metodické a edukační materiály, které se vážou k určenému subjektu (prezentace firem poskytujících praxe, virtuálních firem a projektů k řešení), ke konkrétní praxi či certifikovanému programu (specifikace místa a cílů praxe, podklady pro přípravu praxe, metodiky ke konkrétní praxi), ale i materiály obecného charakteru (zaměřené na standardní postupy a podporu kompetencí ekonomických, právních aj.); jednotlivé materiály jsou do systému vkládány do hierarchické struktury, ke které se vážou i přístupová práva uživatelů Systém nabídek a poptávek praxí a řešených projektů – databáze nabízejících (poskytovatelů praxe) na jedné straně a poptávajících (studentů - praktikantů) na straně druhé; nabízené praxe mají buď charakter nabídky konkrétního subjektu, kdy odborným garantem je zadavatel praxe nebo nabídky evidovaných projektů k řešení, kdy odborný garant není předem svázán s daným projektem a probíhá jakási soutěž mezi potencionálními řešiteli. Správa uživatelských účtů - zakládá, edituje a maže uživatelské účty Správce rolí - z registrace kontroluje, upravuje a následně potvrzuje účty

APPN – agentura profesního poradenství pro neslyšící ASNEP – asociace organizace neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel TICHO - informační portál RUCE – informační portál o světě neslyšících ČKTZJ – česká komora tlumočníků znakového jazyka GONG – Časopis sluchově postižených BOZP – bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci PO – požární ochrana Kompetence - soubor znalostí, dovedností, schopností, metod, postojů, které člověk využívá k úspěšnému řešení úkolů a životních situací a které mu umožňují osobní rozvoj; kompetence jsou definovány názvem, popisem a způsobem, jak je získat Na základě diskuze odborné pracovní komise Evropské rady bylo navrženo těchto osm klíčových kompetencí:

8

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP        

komunikace v mateřském jazyce, komunikace v cizích jazycích, informační a komunikační technologie, matematická gramotnost a kompetence v oblasti matematiky, přírodních a technických věd, podnikavost, interpersonální a občanské kompetence, osvojení schopnosti učit se, všeobecný kulturní rozhled.

Termín kompetence je v těchto souvislostech chápán jako pojem zahrnující znalosti, dovednosti i postoje. Kompetenční model (viz příloha č.I) - zařazuje dílčí kompetence do přehledu skupin kompetencí klíčových; umožňuje hodnocení obtížnosti praxe a výkonů praktikantů, je základním parametrem pro výběr, realizaci, ukončení odborné studentské praxe (certifikované odborné studentské praxe) a jeho splnění je cílem OSP D – deník odborné studentské praxe - nepovinná součást výstupu z OSP; vypracování deníku a jeho struktura je dána dohodou mezi praktikantem a odborným garantem studijním; je jedním z dokumentů pro monitoring OSP RP – report praxe - závěrečná zpráva z odborné studentské praxe (vypracovaná praktikantem); je součástí získané kompetence a úroveň jeho zpracování je hodnocenou položkou; slouží jako podklad pro evaluační proces ZSP – závěrečná zpráva o studentské odborné praxi (vypracovaná zástupcem poskytovatele OSP); je jedním z výstupů pro proces evaluace Zpětná vazba-v obecné rovině činnost, která metodicky upravuje a systematicky se zabývá sběrem, tříděním a ukládáním příslušných informací pro potřeby statistiky, kontroly a zlepšování daných procesů; zatímco monitoringem se rozumí soustavná činnost jako je sledování, respektive dohlížení na průběh studentské praxe, je zpětná vazba zaměřena na vyhodnocování výstupních materiálů z těchto

činností za účelem získávání a zpracování informací s cílem zdokonalení

celého procesu a tím dosažení co nejvhodnějšího systému studentských praxí prostřednictvím jedinečného prostředku na webových stránkách - prostřednictvím systému „SOPR“. Riziko - účinek nejistoty vzhledem k cílům ČSN ISO 31 000:2010) Neshoda - nesplnění požadavků (ČSN EN ISO 9000:2006); v rámci této metodiky půjde zejména o nejrůznější nedostatky v dokumentech potřebných k rozhodnutí o udělení certifikátu OSP Certifikace - potvrzení vydané třetí stranou vztahující se k produktům, systémům nebo osobám (ČSN EN ISO/IEC 17 000:2005); zahrnuje evidenci certifikovaných subjektů, programů praxí a

9

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP jejich vzájemné propojení; pro účely této metodiky bude tzv. třetí stranou certifikační autorita, realizující své činnosti v rozsahu daném touto metodikou a spolupracující s evaluační autoritou. BP – bureau praxí - nezávislá skupina odborníků složená z certifikačních a evaluačních autorit, manažera praxí a virtuálních firem a dalších osob, která celý systém odborných studentských praxí dozoruje, řeší vzniklé problémy, odvolání praktikantů nebo poskytovatelů a přijímá a posuzuje náměty ke zlepšení Certifikační autorita - osoba potvrzující přidělením certifikátu EURO 3000, který je ve vlastnictví ISP ČR, že daný podnik/instituce (subjekt) splňuje standard pro poskytování studentských odborných praxí; funkci certifikační autority budou vykonávat vysoce sofistikovaní jedinci z řad praxe, kteří kromě certifikace subjektů pro výkon studentské odborné praxe budou zajišťovat i následný audit vůči definovaným standardům Evaluační autorita - na základě poskytnutých dokladů a materiálů vyplývajících z průběhu praxe zajišťuje monitoring a hodnocení probíhajících praxí s cílem provádět evaluaci ve vztahu mezi požadavky vysokých škol a studenty a přináší zpětnou vazbu a náměty k zlepšení systému

10

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP

5. Postavení metodiky v metodickém systému OSP Metodický Systém OSP (strukturální graf) – Upravuje se!!! Odborná studentská praxe se skládá z dílčích fází - přípravy, realizace, monitoringu,evaluace, případně certifikace. Na členění tohoto procesu navazuje chronologicky uspořádaný systém metodik. Na metodiku přípravy praxe navazuje metodika realizace praxe, monitoring a certifikace praxe, evaluace a zpětná vazba. Z obecné metodické části paralelně vychází metodika OSP vypracovaná ÚZS, zaměřená na specifika praxe studentů oboru „Ošetřovatelství“.

11

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP

Metodika zpětné vazby popisuje proces zpětné vazby odborných studentských praxí, které vykonávají studenti vysokých škol v ČR. Vztah mezi procesem zpětné vazby odborné studentské praxe a dalšími procesy ilustruje obr. 1. Metodika je obecná pro jakoukoliv odbornou studentskou praxi,případná specifika budou v dalším postupu zvlášť zdůrazněna.

Modely spolupráce

Virtuální firmy

Kompetenční modely

Vzorové smlouvy

Kritéria certifikace

Certifikace

Příprava na praxi

Realizace praxe

Zpětná vazba a hodnocení praxe

Monitoring

Přímá vazba - návaznost Zdroj informací

Další souvislosti Obr. 1: Vztahy mezi procesem zpětné vazby studentské odborné praxe a dalšími procesy

6. Legislativní a jiné závazné odkazy Závazné dokumenty 

Zákoník práce v platném znění (definuje pracovní poměr)

12

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP 

Zákon o zaměstnanosti (zaměstnávání osob se ZP)



Občanský zákoník (specifikuje pracovní poměr)



Zákon o VŠ



obchodní zákon, předpisy bezpečnosti práce a ochrany zdraví, předpisy PO, apod.



předpisy stanovené poskytovatelem praxe (viz webové stránky poskytovatele OSP)

Informační zdroje 

Základním informačním zdrojem pro praktikanta, poskytovatele praxe i evaluační a certifikační autority je portál SOPR, zejména výstupy vyplývající z průběžného i závěrečného hodnocení OSP

Role vysoké školy při zpětné vazbě Zpětná vazba je realizována především prostřednictvím portálu IS SOPR. Příslušné výstupy jsou vyhodnoceny a následně slouží k optimalizaci systému, na které se podílí bureau praxí a vysokou školou přidělené evaluační autority.

7. Konkrétní postup zpětné vazby OSP Komunikace ve věci zpětné vazby SOP probíhá v prostředí SOPR s výjimkami uvedenými v textu metodiky. Metodika je rozdělena do tří linií: z pohledu praktikanta, poskytovatele praxe a autorit. Všechny 3 strany musí jasně odlišit necertifikovanou a certifikovanou SOP. Zpětná vazba a hodnocení praxe (např. dotazníkovou formou) může probíhat na závěr, nebo i vícekrát během samotné praxe. Informace, které jednotlivé strany o praxích do systému SOPR vkládají se dají rozdělit do dvou skupin:

Informace standardní, tady takové, které vkládá každý uživatel; odpověď je alternativní (ANO/NE), bodově hodnocená (vyjádření stupně naplnění nebo spokojenosti) nebo je výjimečně textová (uživatel vkládá odpověď jako text). Informace nestandardní. Jedná se o informace, které podává uživatel nad rámec standardních a chce jimi vyjádřit potřebu nadstandardního sdělení (námět na zlepšení, mimořádná spokojenost/nespokojenost, neobvyklý poznatek, nalezení obecnější souvislosti.). Nestandardní informace je většinou sdělena textově v závěru dotazníku.

I. Zpětná vazba z pohledu studenta Postup ze strany praktikanta je následující:

13

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP 1.Praktikant dodá do SOPR svoji RP s případnými přílohami. Tato činnost je popsána v metodice hodnocení SOP. 2.Praktikant zároveň vyplní formulář, ve kterém odpoví (oboduje) na konkrétní otázky 3.Pokud má praktikant potřebu sdělit takový poznatek ze SOP, který by dle jeho názoru mohl mít obecný význam pro budoucnost nebo současné fungování systému SOP, uvede to v poslední části dotazníku.

Zdroje informací Definice možných rizik Postup v nestandardních případech Výjimky (pro koho co neplatí nebo platí) Případné výjimky z předepsaných norem, pravidel a postupů (např. u studentů SP nebo za mimořádných okolností) je nutné vždy předem konzultovat s kontaktní osobou poskytovatele OSP, v případě certifikované praxe s příslušnou certifikační autoritou.

Preventivní opatření

II. Zpětná vazba z hlediska poskytovatele praxe Postup z pohledu poskytovatele praxe 1.Poskytovatel SOP dodá do SOPR svoji ZSP s případnými přílohami. Tato činnost je popsána v metodice hodnocení SOP. 2.Poskytovatel SOP zároveň vyplní formulář, ve kterém odpoví (oboduje) na konkrétní otázky 3.Pokud má Poskytovatel SOP potřebu sdělit takový poznatek ze SOP, který by dle jeho názoru mohl mít obecný význam pro budoucnost nebo současné fungování systému SOP, uvede to v poslední části dotazníku.

Zdroje informací Definice možných rizik Možná rizika mohou být doplněna v průběhu fungování odborných praxí a jejich monitorování a zpracovávání v prostředí SOPR. 1.Informace podávané zdroji (především Praktikantem a Poskytovatelem) jsou neúplné nebo nepravdivé. 2.Nejsou definovány všechny užitečné ukazatele, které by bylo vhodné ve zpětné vazbě sledovat. 3.Formuláře, které jsou hlavním zdrojem informací, neplní funkci. 4.Zpětná vazba nefunguje po stránce organizace.

14

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP Postup v nestandardních případech  Výjimky Preventivní opatření:

II. Zpětná vazba z pohledu evaluační autority Z pohledu zpětné vazby je úloha evaluační a certifikační autority klíčová. Autority společně s ostatními členy bureau praxí zpětnou vazbu hodnotí a přenáší výsledky do oblasti svého působení – certifikační autority do oblasti certifikace COP a evaluační autority do oblasti vysokých škol. Cílem zpětné vazby je především: Monitorovat důležité ukazatele SOP Sledovat trendy Dávat náměty na zlepšení Pojmenovat nová rizika Řešit aktuální problémy Přenést poznatky do akademického a firemního prostředí Postup 1.Autority (společně s bureau praxí): určí sledované ukazatele SOP, určí periodu sběru dat a vyhodnocení, určí priority, které se budou řešit, určí způsob zpracování a podobu výstupu (statistické metody apod.) 2.Vnitřní procesy v systému SOPR vygenerují z údajů, které vloží Praktikanti a Poskytovatelé (případně bureau praxí samotné), požadované informace. 3.Bureau praxí ve smyslu plánu, priorit a aktuálních událostí provede analýzu a potřebné rozhodnutí ve smyslu cílů zpětné vazby. Lze předpokládat, že se procesy zpětné vazby se budou v průběhu fungování systému SOP a vývoje systému SOPR budou vyvíjet a reagovat na současný stav v nabídce a poptávce po SOP, požadavky akademického prostředí, firem a společenská poptávka po tématu SOP. Při zpracování informací pro potřeby zpětné vazby musí být dodržena pravidla, chránící v potřebné míře osobní údaje těch, kteří informace poskytli.

8. Způsob řešení problémů Řešení spočívá především v kvalitním provádění monitoringu a v důsledném řešení problémů s nedostatečným hodnocením SOP. Pokud autority nebo členové bureau praxí budou mít podezření, že nějaká informace je neúplná nebo nepravdivá, měli by tuto věc prošetřit komunikací s tím, kdo takovou informaci poskytl/neposkytl.

15

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP V procesu neustálého zlepšování musí být ukazatele pravidelně vyhodnocovány a aktualizovány. Zdrojem jsou především poznatky evaluačních a certifikačních autorit. V procesu neustálého zlepšování je třeba přezkoumávat a aktualizovat dotazníky nebo jiná forma získávání standardních informací. Pokud není zpětná vazba vyhodnocena tak, aby nový trend nebo důležitá událost apod. nebyla včas a správně vyhodnocena je třeba přezkoumat periodu vyhodnocení nebo určit okolnost, za které by k hodnocení zpětné vazby došlo na rámec periody.

Problémy vzniklé během přípravy OSP jsou řešitelné za podpory studijních i firemních garantů, kteří mohou operativně, v rámci svých kompetencí, konzultovat tyto záležitosti s praktikantem, případně s VŠ a poskytovatelem praxe a zajistit tak vhodné řešení daného problému.

9. Způsob komunikace Veškerá komunikace mezi zúčastněnými probíhá na portále SOPR. Statistické vyhodnocení a zpracování informací a způsob jejich prezentace je dán systémem a je pravidelně vyhodnocován. Způsoby komunikace v rámci praxe (s poskytovateli praxe, pedagogy apod.) jsou v zásadě tyto: Osobní, elektronická, telefonická – zvolený typ závisí na dostupnosti uchazeče ze strany studijního garanta, na vzdálenosti místa výkonu praxe i na časové dostupnosti (vzhledem k různým úpravám pracovní doby apod.). V rámci vlastního výkonu praxe zvolený typ komunikace spočívá na firemních zvyklostech a praktikant je povinen je respektovat. U studentů se specifickými potřebami je nutná zásadní dohoda mezi firmou a praktikantem s respektováním jeho možností komunikace

10. Dokumentování procesu Průběh procesu zpětné vazby je dokumentován záznamy v prostředí SOPR. V něm jsou záznamy provedeny formou výstupů ze zpětné vazby, případně i důvodem pro mimořádné hodnocení. V procesu zpětné vazby se pracuje s následujícími dokumenty: vyplněné dotazníky za praktikanta a poskytovatele SOP, závěrečná zpráva z odborné praxe praktikanta – RP, hodnotící zpráva o proběhlé praxi ze strany poskytovatele odborné praxe – ZSP, poznatky a náměty certifikačních a evaluačních autorit, poznatky a náměty z akademického prostředí, informace o provedených zpětných vazbách (termín, výsledek, popř. důvod), záznam o provedení úpravy na základě poznatků ze zpětné vazby. Dokumenty, které jsou potřebné k dokumentování procesu přípravy praxe jsou:    

vstupní dotazník poskytovatele studentské praxe (databáze SOPR) dotazník uchazeče o studentskou praxi (databáze SOPR) veškeré zpřístupněné materiály o poskytovateli studentské praxe (databáze SOPR, webové stránky poskytovatele praxe) vzájemná korespondence mezi účastníky, záznamy ze společných jednání

16

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP  

uzavřené smlouvy, písemné dohody, vystavená potvrzení, vydaná osvědčení, mzdové výměry předepsané kompetenční modely

11. Uzavření procesu (výstupy) Výstupem z procesu zpětné vazby (v systému SOPR) je: záznam o provedené a vyhodnocené zpětné vazbě, návrhy na opatření a zlepšení plynoucí ze zpětné vazby. Proces přípravy praxe je završen uzavřením právního vztahu mezi poskytovatelem a praktikantem a zajištěním a zdokumentováním dalších nezbytných úkonů, které tento vztah doprovázejí (např. absolvování potřebných školení, seznámení s pracovní náplní, řády a sankcemi, potvrzení mzdového výměr či jiného ustanovení o odměňování, předání deníku praxe spolu s poučením aj).

17

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP Přílohy Příloha č.I – Návrh kompetenčního modelu

Přílohy Návrh kompetenčního modelu Protože metodika by měla být obecná a pokrývat celé spektrum oborů, musí nutně být kompetenční model značně zjednodušující. Vlastní kompetenční model je rozdělen do klíčových kompetencí, spíše skupin kompetencí a ty jsou dále členěny do kompetencí, znalostí a dovedností. a) Osobnostní  Osobnostní rysy  Sociálně kulturní rysy b) Komunikační a jazykové  Cizí jazyk  Mateřský jazyk  Komunikační verbální  Komunikační nonverbální c) Corporátní  Korporátní  Organizační d) Odborné  Práce s informačními zdroji  Hardware  Software  Mezioborové  Laboratorní

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP Přílohy Příloha č.I – Návrh kompetenčního modelu

Každá z klíčových dovedností je pro snazší představivost barevně odlišena. Jednotlivé dílčí kompetence jsou obodovány váhovými koeficienty. V každé dílčí kompetenci lze získat maximálně 5 bodů krát váhový koeficient dané dílčí kompetence. Body získané ve skupině kompetencí se vzájemně sčítají, ale už se nesčítají mezi skupinami, klíčovými kompetencemi. Maximálním možným součtem bodů v jednotlivých skupinách je dána náročnost praxe a její zaměření. Bodovým ziskem praktikanta je pak dána míra úspěšnosti v jednotlivých klíčových kompetencích. Příklad hodnocení obtížnosti praxe a hodnocení praktikanta: Praktikant má za cíl studium pramenů v zahraniční databázi a na jejich základě vypracovat písemnou zprávu v cizím jazyce. Studium materiálů v cizím jazyce má váhu 10, vypracování zprávy 20, ostatní aspekty komunikace nebudou pro jednoduchost příkladu hodnoceny. Maximum možných bodů v rámci komunikačního a jazykového souboru dovedností je tedy 10x5+20x5=150 bodů. V ostatních klíčových kompetencích, skupinách kompetencí se postupuje analogicky. Náročnost praxe je tedy hodnocena X-osobnostní, 150- jazykové, Y-korporátní, Z-odborné. Praktikant předvedl dobrý výkon při práci s informačními zdroji, ale zhotovená zpráva byla pouze průměrná: Studium materiálů v cizím jazyce: 4 body z 5 ti možných. Vypracování zprávy 3 body z 5 ti možných. Celkem v klíčové kompetenci zisk: 4x10+3x20=100 bodů ze 150 možných. Praktikant dosáhl hodnocení x bodů z X v osobnostních, 100 bod ze 150 v jazykových, z bodů ze Z odborných. Celkové hodnocení lehce nadprůměrný výkon v snadné praxi. Vlastní praxe jsou dále hodnoceny dle náročnosti a záleží na budoucím praktikantovi, jak náročnou praxi si zvolí. Jestliže maximální bodový zisk v jedné oblasti je vyšší, než 500 bodů, je praxe hodnocena jako náročná. Praxe, jejichž maximální bodový zisk ve více než dvou oblastech, je vyšší než 500 bodů, jsou praxe komplexní.

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP Přílohy Příloha č.I – Návrh kompetenčního modelu

Index kompetencí

Socio-kulturní rysy

Osobnostní rysy

hodnocení Pracovitost Dochvilnost Plnění termínů Cílevědomost Samostatnost Zodpovědnost Flexibilita Motivovanost a zájem Stresová odolnost Smysl pro celek Smysl pro detail

Aktivní teamová práce Práce vedená zahraničním vedoucím Práce v multikulturním kolektivu Práce v sociálně nehomogenním kolektivu Práce v/vedení kolektivu se změněnou pracovní schopností?

váhový koeficient

nebylo součástí

1

2

3

4

vynikající

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP Přílohy Příloha č.I – Návrh kompetenčního modelu

Jazykové

Přímá komunikace Schopnost formulace názoru Schopnost formulace dotazu Přiměřený výrazový projev Telefonování Korespondence Email Prezentace výsledků práce

Komunikační nonverbální

Spisovné užívání mateřského jazyka Studium materiálů v cizím jazyce Instrukce k práci v cizím jazyce Interaktivní používání cizího jazyka Tvorba písemné dokumentace v cizím jazyce

Komunikační verbální

hodnocení

Přiměřenost nonverbálních reakcí Dodržení dresscodu

váhový koeficient

nebylo součástí

1

2

3

4

vynikající

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP Přílohy Příloha č.I – Návrh kompetenčního modelu

Organizační schopnosti

Korporátní, pracovně právní

hodnocení Pochopení organizační struktury firmy Pochopení dělby práce v rámci divizí a oddělení Porozumění kodexům firmy Pochopení povinností zaměstnance na dané pozici Pochopení práv zaměstnance všeobecně Seznámení s tvorbou mzdy (motivační složka, benefity) Seznámení s problematikou utajení výsledků a důsledky jejího porušení Seznámení s kárnými mechanismy v rámci firmy (napomenutími, pokutami) Schopnost plánovat vlastní práci Schopnost rychle se učit novému Schopnost adaptovat se na pozici Schopnost organizace času Schopnost pochopit zadání úkolu Schopnost plánovat práci podřízeným Schopnost koordinovat několik procesních toků

váhový koeficient

nebylo součástí

1

2

3

4

vynikající

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP Přílohy

Software

Hardware

Rešerše

Příloha č.I – Návrh kompetenčního modelu

hodnocení Vyhledávání informací a jejich kategorizace Vyhledávání informací bez kategorizace Návrh několika variant řešení problému s doporučením konkrétního řešení Analýza existujících řešení

Samostatný návrh části a integrace do systému (vyžadováno porozumění celku a vazeb) Samostatný návrh části dle dispozic (vyžadování porozumění celku) Samostatné řešení dílčí části návrhu, dle pokynů (nevyžadováno porozumění celku) Návrh a provedení dílčích změn hotového Provedení dílčích změn dle dispozic Generování výrobní dokumentace z existujícího modelu Plánování času a kalkulace dle použité technologie

Tvorba části kódu a integrace do celku Tvorba části kódu bez integrace do celku (top level) Testování cizího kódu, evidence chyb Testování funkčnosti celku, evidence chyb Modifikace cizího kódu dle dispozic

váhový koeficient

nebylo součástí

1

2

3

4

vynikající

METODIKA ZPĚTNÉ VAZBY OSP Přílohy Příloha č.I – Návrh kompetenčního modelu

Výrobní/laboratorní

Mezioborové

Práce s výrazným mezioborovým přesahem

Provedení zkoušek dle instrukcí pod neustálým dohledem Provedení zkoušek dle instrukcí pod dozorem Samostatné vyhodnocení dat Práce dle detailních instrukcí pod dozorem Práce dle detailních instrukcí pod neustálým dohledem Práce