METODIKA ZPRACOVÁNÍ POH PŮVODCŮ VE STAVEBNICTVÍ

OBSAH

METODIKA ZPRACOVÁNÍ POH PŮVODCŮ VE STAVEBNICTVÍ METHODOLOGY OF ELABORATION OF PLAN OF WASTE MANAGEMENT OF GENERATORS IN BUILDING INDUSTRY

Bc. Michal Hejč, Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., Ing. František Piliar ECO – Management, s.r.o. ([email protected]., www.ecomanag.cz) This article describes the developed methodology for an elaboration of the Plan of waste management of generators in building industry with respect to construction and demolition waste. There is introduced the analytical and planning part of the Plan of waste management of generators, described objectives and measures of the Plan to achieve them. 1

Úvod

Rok 2005 přinese velkému množství původců odpadů zákonnou povinnost zpracovat Plán odpadového hospodářství (dále jen POH). Tento článek navazuje na náš příspěvek [1] presentovaný v loňském roce na konferenci RECYCLING 2004. V tomto článku je popsána problematika zpracování POH se zaměřením na stavební odpady a jejich producenty – firmy v resortu stavebnictví. Zpracovat POH musí původci odpadů, kteří produkují více než 1000 t ostatních odpadů nebo více než 10 t nebezpečných odpadů za rok. Povinnost zpracovávat vlastní Plán odpadového hospodářství původce není všem subjektům, kterých se to dotýká v resortu stavebnictví dostatečně známa. Ještě složitější je však situace se způsobem, jakým mají tyto subjekty POH původce zpracovávat. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo k Plánům odpadového hospodářství původců metodický návod [2]. Metodický návod byl vydán s cílem sjednotit přístupy původců odpadů při přípravě a zpracování jejich POH a je jednou z pomůcek, které by měly být pro dotčené subjekty návodem pro dosažení cílů stanovených v POH ČR a POH krajů. Návod by měl sjednotit pohled na některé nejednoznačnosti, které mohou vyplynout z ustanovení dotčených právních předpisů pro oblast odpadového hospodářství, které zde nebudeme podrobně vyjmenovávat a které lze nalézt např. na webu MŽP (http://www.env.cz). Metodický návod MŽP však slouží původci (stavební firmě) pouze jako doporučení a původce nemusí podle něho důsledně postupovat, musí však dodržet osnovu POH stanovenou v § 28 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Předpokladem pro kvalitní zpracování POH původce je naplnění jeho obsahu věcně správnými daty přehledným a srozumitelným způsobem, stanovení ekonomicky reálných cílů a cílových hodnot a účinných opatření a programů pro jejich dosažení. Cíle a cílové hodnoty musí být v souladu s POH příslušného kraje, kde má stavební firma sídlo. Metodický návod MŽP je určen jednak původcům odpadů (fyzickým a právnickým osobám oprávněným k podnikání) a jednak pracovníkům krajského úřadu (KÚ), kteří posuzují předložený návrh POH původce. Pracovníci příslušného KÚ posuzují tento POH jednak z pohledu náležitostí stanovených zákonem o odpadech a jeho 56

prováděcích předpisů a jednak jak je v souladu s řešením (požadavky) závazné částí POH kraje a jejich případnými změnami. Metodický návod MŽP však zatím neobsahuje odpovědi na všechny otázky, které si původci při tvorbě POH kladou, což platí zejména v oblasti produkce stavebních a demoličních odpadů. Z těchto důvodů byla naše společnost požádána odborem ŽP Krajského úřadu Jihomoravského kraje (JmK) o dopracování Metodického návodu MŽP pro jednodušší ověření naplnění Závazné části POH JmK. Tento modifikovaný metodický návod by měl především jasněji dokumentovat způsoby nakládání s odpady a ukázat, kde končí jednotlivé druhy odpadů (koncová zařízení). Další část našeho příspěvku vychází z návrhu námi modifikované metodiky MŽP a klade si za cíl vnést trochu světla do této oblasti a vyjít vstříc jak původcům odpadů, tak účelu, pro který se vlastně POH zpracovávají – tj., aby produkce a nakládání s odpady byla pod kontrolou tam, kde má být, tedy na odborech ŽP příslušných krajských úřadů. 2

Obecné zásady pro zpracování POH původce

Obecné zásady pro zpracování POH původce vyplývají z ustanovení zákona o odpadech a z dalších legislativních požadavků, tj.: •

připravit plánovací (řídící) dokument pro odpadové hospodářství původce vycházející z priorit předcházení vzniku odpadů, omezovaní jejich množství a nebezpečných vlastností, zvyšování podílu úpravy vznikajících odpadů s následným využitím (recyklací) takto upravených odpadů a optimalizace nakládání s odpady při všech činnostech původce,

•

závazným podkladem je závazná část POH kraje, vyhlášená obecně závaznou vyhláškou,

•

plánovací období je nejméně 5 let a změna plánu musí být provedena do 3 měsíců od změny podmínek, na jejichž základě byl plán zpracován,

•

data využívaná pro přípravu POH původce jsou data z povinné evidence původců odpadů podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Pro zpracování plánu je dále doporučeno:

•

POH původce je zpracováván za účelem stanovení cílů a souboru opatření (programů) k jejich dosažení ve stanovených termínech. Vstupní analýza současného stavu odpadového hospodářství původce je nutnou podkladovou, nikoli však hlavní částí POH, má směřovat k odhalení slabých míst současného odpadového hospodářství původce a stanovit vstupní hodnoty vybraných indikátorů, které budou sloužit ke sledování změn odpadového hospodářství původce v plánovacím období;

•

zajistit maximální provázanost POH původce s relevantními programovými dokumenty zpracovávanými v obci, kraji, ČR (např. Realizační programy POH ČR, POH, programy snižování emisí, Krajské energetické koncepce apod.);

•

pro jednotlivé (vybrané) skupiny odpadů stanovit v POH původce zásady pro předcházení a omezování vzniku odpadů, optimalizaci nakládání s nimi a cíle, nástroje a opatření (programy) pro dosažení cílů. Pro cíle definovat cílové hodnoty vybraných indikátorů, které je možné hodnotit (měřit). Cíle je doporučeno 57

dělit na cíle dlouhodobé (5 a více let), střednědobé (2 - 5 let), krátkodobé (do 2 let) a operativní (ihned); •

mezi cíle plánu zahrnout pouze takové, jejichž naplnění mohou původci v rámci svých kompetencí garantovat nebo ovlivnit použitím vhodných nástrojů řízení OH nebo realizací navržených opatření (programů);

•

kromě hlavních cílů POH původce, které musí být v souladu se závaznou částí POH Jihomoravského kraje, resp. POH ČR, může původce stanovit další cíle a pro všechny takto stanovené cíle definovat nástroje a opatření (programy) k jejich dosažení, včetně odpovědnosti za jejich realizaci, nutné zdroje a termíny kontroly jejich dosažení;

•

opatření a programy pro naplnění cílů POH sestavit do časového scénáře (v tabelární formě) a rozčlenit je na opatření (programy) základní (podporující hlavní cíle vyplývající z právních předpisů, POH ČR, POH Jihomoravského kraje nebo vyplývající z odkazu na významné odborné argumenty) a opatření (programy) individuální jejichž aplikace vychází ze specifických cílů a podmínek původce a povede prokazatelně k naplnění cílů POH ve smyslu předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností a optimalizace nakládání s nimi (např. vzdělávací programy, optimalizace rozhodovacích procesů řízení, zavedení systémů řízení zohledňujících vztah původce k životnímu prostředí – EMS, EMAS);

•

u všech navrhovaných základních opatření (programů) zvážit jejich dopad z hlediska ekonomické náročnosti, environmentální účinnosti a sociální akceptovatelnosti, uvést a posoudit možná rizika jejich realizace.

Je zřejmé, že v těchto obecných náležitostech zatím nejsou žádné rozporné požadavky. Text je vzhledem ke své obecnosti poměrně jasný. Zásadní problémy lze tedy čekat u konkrétní implementace vytyčených požadavků. 3

Konkrétní obsah POH původce

Konkrétní obsah POH původce vyplývá z § 28 ustanovení vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., které stanoví, že Plán odpadového hospodářství původce odpadů obsahuje: a) Identifikační údaje původce (obchodní firma, právní forma, sídlo, IČ, statutární zástupce), b) přehled druhů a kategorií produkovaných odpadů, způsoby nakládání s nimi a způsob jejich využití nebo odstranění, vyhodnocení stávajícího způsobu nakládání s odpady s požadavky stanovenými v zákoně a prováděcích právních předpisech, c) vyhodnocení souladu odpadového hospodářství původce se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje nebo dotčených krajů, d) přehled cílů a opatření k jejich dosažení (včetně termínů), která bude původce realizovat k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, e) způsob organizačního zabezpečení řízení odpadového hospodářství původce včetně seznamu vnitřních dokumentů, 58

f)

jméno, příjmení a kontaktní údaje odpadového hospodáře, je-li původce odpadů povinen odpadového hospodáře podle § 15 zákona ustanovit. Těchto šest bodů je možno logicky sdružit do tří částí:

•

body a) a f) tvoří Identifikační část POH,

•

bod b) tvoří Analytickou část POH,

•

body c), d) a e) tvoří Návrhovou část POH, přičemž body c) a e) je možno pro aktuální stav částečně rozepsat již v Analytické části POH.

3.1

Identifikační část POH

Tato část je poměrně jasně definována, nebudeme se jí tedy podrobněji zabývat. Výjimku zde ovšem tvoří pasáž, věnující se výčtu provozoven původce. S určitým zjednodušením lze dokonce tvrdit, že zde je zásadní problém, který se vztahuje ke stavebním odpadům. Za provozovnu se pro potřebu Metodického návodu MŽP považuje místo definované v souladu s požadavky zákona o živnostenském podnikání a/nebo obecně místo, kde při činnosti původce vznikají odpady, a které je možné místně charakterizovat (má konkrétní adresu, číslo pozemkové parcely apod.). Co to bude znamenat pro stavební firmy, které mají sídlo (a případně další provozovny), ale se stavebními odpady nakládají jinde (v místě stavby)? Podle našeho názoru by stavební firma měla zpracovat POH za celou firmu a pro jednotlivé provozovny zpracovat přílohy, které přihlédnou ke specifickým požadavkům POH krajů, ve kterých se tyto provozovny nacházejí. Tento postup má jednu nevýhodu, a to nutnost nechat si schválit POH od všech krajských úřadů v krajích, kde se nachází provozovna. 3.2

Analytická část POH

Pro zpracování POH navrhujeme využít data z evidence odpadů stanovené v zákoně o odpadech a vyhlášce MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, vykazovaná původcem za období 2003 – 2004 a ne jak doporučuje Metodický pokyn MŽP za období 2000 – 2003. Konkrétní údaje (zejména tabulky) doporučujeme uvést za každou provozovnu samostatně v jednotlivých přílohách POH a souhrnné údaje (blokové schéma s komentářem) v základním textu POH. Kurzívou vypsaný text je variantní podle typu původce (firma, obec, atd.). Kapitola s blokovým schématem bude hlavním výstupem analytické části, ale nejprve je nutno vyplnit tabulku o produkci a prognóze vývoje produkce odpadů. Jedná se o tabulku s celkovou produkcí odpadů podle kategorií a kódů odpadů vznikajících původci v období 2003 – 2004, spolu s doplňujícími údaji a prognózou vývoje produkce na rok 2010 (s možným přidáním dalších předpokládaných produkovaných kódů a kategorií odpadů). Ve sloupci důvody produkce se slovně uvede, zda se jedná o technologický průběžně vznikající odpad, odpad vznikající v důsledku jednorázových opatření (investiční akce, odstranění starých ekologických zátěží, havárie, odstranění 59

neprodejných zásob výrobků, snižování skladových zásob surovin, mobilní sběr NO apod.) nebo o pravidelný svoz odpadu. Pokud se jedná o technologický průběžně vznikající odpad, bude nutno vyplnit následující dva sloupce. Pokud takový odpad původce neprodukuje je možno sloupce z tabulky vypustit: Ve sloupci typ rizika se uvede rozhodující nebezpečná vlastnost, nebo nebezpečné vlastnosti charakteristické pro odpad s využitím kódů nebezpečných vlastností (H1-H13). Ve sloupci opatření rizik se uvede číslice 1 nebo 0: 1-pokud je k řešení problematiky odpadu přijato opatření (program) v rámci POH, 0-pokud není v rámci POH problematika odpadu řešena. Prognóza produkce v roce 2010 – provede se odborný odhad a slovně se doplní důvody prognózy. Prognóza produkce zde ale není příliš důležitá, příslušní pracovníci krajských úřadů, kteří se budou k POH vyjadřovat si představu o prognóze odvodí sami z předložených údajů a blokového schématu. Ve sloupci opatření produkce se uvede číslice 1 nebo 0: •

1 - pokud je k řešení problematiky odpadu přijato u původce opatření (program) v rámci POH,

•

0 - pokud není v rámci POH problematika odpadu řešena.

Ekonomické údaje zde nejsou podstatné, jejich zveřejnění není možno po firmách ani požadovat. Dále je nutno vyplnit tabulku předání odpadů oprávněné osobě a tabulku dalšího nakládání s odpady vznikajícími původci v roce 2003 a 2004 spolu s prognózou předávání a nakládání v roce 2010. Způsob nakládání s odpadem se ke každému druhu odpadu zapisuje bez prvního znaku (tedy např. jen D1 místo AD1). Ve sloupci „Soulad s POH kraje“ se zaznamená „ano“ nebo „ne“ v souladu se skutečností pro konkrétní druh odpadu a způsob nakládání v souladu s POH příslušného kraje. Pokud původce s odpadem sám nakládá (nepředává jej), nemusí vyplňovat tabulku předání. Může se také stát, že původce neví nebo nedokáže zjistit, jak se s jeho odpadem po předání oprávněné osobě dále nakládá. Tato pasáž je dalším ze sporných bodů zpracování POH. Vzhledem k tomu, že povinnost zpracovat POH mají pouze původci, bude zde ze strany odborů ŽP KÚ požadováno, aby pro zabezpečení plnění cílů závazné části POH krajů si původci určitým způsobem sledovali další nakládání se svým odpadem (např. smluvně s firmou, které předávají svůj odpad). Dále bude součástí POH původce blokové schéma produkce a nakládání s odpady. Blokové schéma je možno považovat za základní výstup Analytické části, proto mu bude nutno věnovat patřičný prostor a pozornost. Blokové schéma bude mít dvě části: první část bude obsahovat aktuální stav, v druhé části bude předpokládaný stav po aplikaci opatření návrhové části POH původce, která se plánuje na 5 let (zde 2010). 60

Původce nejprve identifikuje základní provozy, ve kterých dochází k produkci odpadů. Bude vhodné takto označit provozovny nebo nižší technologické celky v rámci výroby, které produkují určitý odpad a samozřejmě také oblasti pro stavby, na kterých odpad vzniká. Nejvhodnější by bylo vymezení oblastí podle příslušnosti staveb k jednotlivým správním regionům obcí s rozšířenou působností (ORP), což by pro účely výkaznictví a plánování na úrovni krajů a republiky mělo stačit. Pokud blokové schéma rozdělí provoz velkého původce na více provozoven, bylo by vhodné, aby původce nadále hlásil svoje roční hlášení o nakládání s odpady za takto nově vymezené provozovny. Tyto požadavky budou pravděpodobně ze strany krajských úřadů vyžadovány a bude lepší se jim přizpůsobit. Každý takto vymezený celek by měl být podrobně rozepsán, aby bylo jasné, na čem závisí produkce odpadů a jakým způsobem nebo zda je vůbec možno produkci omezit. Dále budou identifikovány proudy odpadů (včetně zaokrouhleného množství a druhů, převzatého z tabulek produkce jednotlivých provozoven), které jsou produkovány v těchto vymezených celcích. Tyto proudy budou ve formě orientovaných ohodnocených šipek směrovat do dalších vymezených celků, kterými budou zařízení k finálnímu nakládání s odpady nebo firmy, provádějící sběr a výkup odpadů. Takto vymezená koncová zařízení a zprostředkující firmy je nutno podrobně rozepsat, údaje musí obsahovat především způsob nakládání s odpady, dále způsob, jakým jsou firmy vybírány a smluvně vázány, jejich přepokládané povolení k nakládání s odpadem, atd. Pokud budou šipky směřovat do firem, provádějících sběr a výkup odpadů, bude třeba vytvořit další úroveň schéma, kdy od nich bude daný odpad přesměrován na některé zařízení, určené k finálnímu nakládání s odpady, popřípadě mimo kraj. Tyto informace si musí původce zajistit nebo naplánovat sám a požadovat potom jejich plnění po firmě, která provádí sběr a výkup (zde bude třeba částečně využít údaje z tabulky „nakládání“). Příklad:

Následovat by mělo vysvětlení a upřesnění vymezených celků a šipek (např. skládka – firma Y vlastnící a na základě povolení … provozující skládku typu …, svozová firma X – vybrána výběrovým řízením na 5 let, 6000 t suti – katalogové číslo odpadu …, atd.) tak, aby byl celý systém ze schématu zřejmý. 61

Podle složitosti schématu bude vhodnější zvolit určitou grafickou úpravu a schéma vložit jako obrázek. 3.3

Návrhová část POH

Návrhová část se u POH stavebních firem nebude příliš lišit od ostatních původců a proto se jí nebudeme podrobně zabývat. Opět zde ale máme jednu výjimku, kterou je faktická neexistence budoucích provozoven. Stavební firma nemůže vědět, kde bude mít v budoucnu další zakázky stavby. Tyto nové provozovny je však možno popsat obecně, v případě stabilního většího množství zakázek v určitém regionu ORP je možno návrhovou část tvořit s ohledem na tuto skutečnost. Stavební firma pak bude mít svoje provozovny definovány jako určité „zóny zájmu“ o velikosti alespoň správního regionu ORP nebo příslušného kraje, případně krajů a k nim bude vztahovat svoje cíle, zásady a opatření. Současně tak bude vyřešen vztah POH původce k POH jednotlivých dotčených krajů. V souladu s tímto postupem je nutno správně zpracovat kapitolu o organizačním zabezpečení a řízení změn. Další postup podávání a schvalování POH u původce v resortu stavebnictví není odlišný oproti původcům v ostatních resortech. 4

Závěr

V tomto příspěvku jsme se pokusili objasnit složitou problematiku zpracování POH původců v resortu stavebnictví, kteří musí v tomto roce zpracovat své POH. Základní odlišností stavebních firem od jiných původců odpadů je nejasná pozice jejich provozoven a také poměrně vysoké množství předávaných odpadů a tím i horší dohledatelnost způsobů jak se s nimi ve skutečnosti nakládá. To klade vysoké požadavky na kvalitu zpracování Analytické části POH a obecnost zpracování Návrhové části POH. Krajské úřady budou k těmto aspektům při posuzování POH těchto původců jistě přihlížet. Kvalitně zpracované POH původců pak budou pro krajský úřad dobrým východiskem při povolovacích procesech zařízení pro zpracování a recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Důsledkem bude také zpětná vazba k hlášením o nakládání s odpady, která budou muset být prováděna tak, aby bylo možno dohledat toky odpadů v rámci krajů i mezi kraji. 5

Literatura

[1] Hřebíček, J., Piliar, F.: Nakládání se stavebními a demoličními odpady v Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje. Sborník konference RECYCLING 2004, Brno, březen 2004, 60-65. [2] Metodický návod odboru odpadů MŽP ke zpracování POH (http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPVSF74RZZB) OBSAH

62