Metodika památkové péãe pracovní semináfi ve Slavonicích

Metodika památkové péãe – pracovní semináfi ve Slavonicích

K restaurování sgrafitové

– zmûnami konceptu v˘zdoby – pfiemalbou, restau-

zpÛsobÛ formování hmoty, jehoÏ v˘sledkem je v˘tvarné

v˘zdoby fasád

rováním, opravou a podobnû – napfiíklad nahraze-

dílo. Sgrafita jsou pfiitom ve své naprosté vût‰inû sou-

ním ‰tukovou v˘zdobou fasády, lze uvést také zkres-

ãástí povrchÛ architektur.

Pracovní semináfi, uskuteãnûn˘ 16. záfií 2004

lující restaurátorskou interpretaci a dal‰í zmûny

ve Slavonicích, byl zamûfien na problematiku re-

– pfiirozen˘m po‰kozováním – stárnutím materiá-

staurování a konzervování sgrafitov˘ch v˘zdob fa-

lÛ, zmûnami vlivem uÏívání, zmûnami spojen˘mi

sád a navázal na texty publikované na témûfi ‰e-

s pouÏit˘m materiálem nebo chybami pfii jeho

Nûkteré souvislosti v˘voje

desáti stranách ãasopisu Zprávy památkové péãe

zpracování a podobnû.

technologie restaurování sgrafit

v jeho ‰estém ãísle z roku 2003. Tehdy se autofii

1

2

pfiíspûvkÛ pokusili na solidním odborném základû

Informace o materiálních strukturách sgrafit

zahájit diskusi na téma inovace a modifikace me-

a procesech v nich probíhajících i moÏnostech je-

Technologie je uplatÀování pfiírodovûdn˘ch po-

tod záchrany a péãe o sgrafitovou v˘zdobu fasád,

jich uchování poskytují pfiírodovûdecké metody

znatkÛ a souvislostí pfii cíleném ovlivÀování

která pfiedstavuje specifickou a jedineãnou sou-

prÛzkumÛ pouÏit˘ch historick˘ch v˘tvarn˘ch mate-

a usmûrÀování sloÏitûj‰ích pracovních nebo v˘rob-

ãást úprav povrchÛ architektur y. Jejich ãlánky

riálÛ a poznatky z nich vypl˘vající.

ních postupÛ. Abychom mohli nûjak˘ postup cílenû

odráÏely mimo jiné jedno ze základních kritérií,

Vedle pfiírodovûdn˘ch prÛzkumÛ je nutné pro-

kter˘m by se tato diskuse mûla fiídit. Tím je inter-

vést také prÛzkumy tûch sloÏek sgrafit, jimiÏ se

disciplinarita pohledÛ na fie‰enou problematiku.

zab˘vají spoleãenskovûdní disciplíny a prÛzkumy

Cílem památkové technologie je v procesu pé-

Tento pfiístup se musí uplatÀovat jiÏ ve fázi prÛ-

restaurátorské, zamûfiené pfiedev‰ím na odhalo-

ãe o sgrafita jejich poznání a zachování. Poznání

zkumu sgrafit pfied zaãátkem restaurování.

vání umûleck˘ch, estetick˘ch, fiemesln˘ch rozmû-

a zachování maxima hodnot, které, ãasto torzál-

rÛ sgrafit a z toho vypl˘vajících konkrétních moÏ-

nû dochované, historické dílo nese. Jednou hod-

ností záchrany jejich hodnot.

notovou sloÏkou historického umûleckého nebo

Sgrafito je, jak jiÏ bylo fieãeno, jedna z moÏn˘ch variant historické úpravy povrchu architektur y.

ovlivÀovat a fiídit, je tfieba znát vedle pfiírodních zákonÛ také cíl snaÏení a dostupné nástroje.

Jedná se vût‰inou o úpravu specifickou, úpravu,

Takto získané interdisciplinární poznatky je tfie-

umûleckofiemeslného díla, jak˘m je sgrafito, je

která má umûleckou podobu, pfiedstavuje urãit˘

ba v patfiiãné mífie soustfiedit a vyhodnotit pfied

hodnota vlastního, na‰imi pfiedky pfiipraveného

umûleck˘, v˘tvarn˘, dekorativní koncept fie‰ení fa-

formulováním projektu – zámûru – kaÏdého serióz-

a zpracovaného materiálu. ZpÛsob zpracování,

sády. Jeho restaurování musí proto b˘t souãástí

nû mínûného restaurátorského zásahu. Pfiitom

skladba a sloÏení sgrafita je, kromû jiného, uni-

ãinnosti a v˘uky vysoko‰kolsky vzdûlan˘ch restau-

musí b˘t urãen, pokud je to moÏné, také vztah me-

kátním zdrojem informací o postupech a materiá-

rátorÛ.

zi památkov˘mi hodnotami a jejich hmotn˘m nosi-

lech, které se dnes pouÏívají jen v˘jimeãnû nebo

telem a je nutné zhodnotit, jakou hodnotu zpro-

jsou zcela zapomenuty.

Stejnû jako pro jiné zpÛsoby historick˘ch úprav povrchÛ architektur y platí také pro restaurování 1

sgrafit nûkolik základních obecn˘ch v˘chodisek:

stfiedkovává jak˘ materiál.

Restaurování je od poãátkÛ spojeno s hledáním

Hledání moÏn˘ch metod, které by napomohly

takov˘ch prostfiedkÛ, které by dokázaly prodlouÏit

– s památkou spojené historické, umûlecké nebo

dal‰ímu zachování sgrafit s pokud moÏno nezmen-

Ïivotnost historick˘ch materiálÛ. Vedle tohoto cíle

jiné kulturní hodnoty jsou závislé na hmotû pa-

‰enou mírou jejich aÏ do souãasného restaurování

v‰ak musí splÀovat je‰tû celou fiadu dal‰ích pod-

mátky, my‰lenka je vÏdy svázána s materiálem,

dochovan˘ch památkov˘ch hodnot, snad napomo-

mínek. Je Ïádoucí, aby se pfii péãi o historické ma-

– hmota bez povrchu neexistuje,

hla tato slavonická pracovní dílna.

teriály pfiednostnû pouÏívaly takové látky, které se

Vratislav NEJEDL¯

– povrchové úpravy jsou estetick˘m a materiálním

sv˘mi vlastnostmi co nejvíc blíÏí vlastnostem o‰et-

zprostfiedkovatelem mezi architekturou a jejím

fiovan˘ch historick˘ch originálÛ, takové prostfiedky,

okolím,

které originál v Ïádném pfiípadû nebudou po‰kozo-

– povrchové úpravy jsou estetick˘m a materiálním

vat ani pfiímo, ani prostfiednictvím látek, které

zprostfiedkovatelem mezi architekturou a jejím po-

■ Poznámky

zorovatelem.

1 Friedrich KOBLER, Manfred KOLLER: Farbigkeit der Ar-

Z pohledu technologa, kter ˘ peãuje o omítky

z nich vznikají.

chitektur, in: Reallexikon zur Deustchen Kunstgeschichte,

a sgrafita, je moÏné v˘‰e uvedené poÏadavky na

Obecnû také platí, Ïe vzhled sgrafita je urãován:

Bd. VII., 1975, s. 222–225; Ivo HAMMER: Bedeutung his-

materiály pouÏívané pro konzervaci a restaurová-

– fyzikálním a chemick˘m charakterem a vzájem-

torischer Fassadenputze und denkmalpflegerische Konse-

ní historick˘ch omítek a sgrafit splnit nûkolika

n˘mi kombinacemi pouÏit˘ch materiálÛ,

quenzen. Zur Erhaltung der Materialiät von Architekturober-

zpÛsoby. Napfiíklad tím, Ïe se exaktnû urãí v‰ech-

– dekorativními (v˘zdobn˘mi) koncepty a v˘tvarn˘-

fläche (mit Bibliographie und Liste von Konservierungsar-

ny zásadní vlastnosti dochovan˘ch originálních

mi pfiedstavami a jejich materiálovou realizací,

beite), in: Historische Architekturober flächen Kalk-Putz-

sgrafit, stanoví se poÏadované meze koneãn˘ch

– chtûn˘mi zmûnami, napfiíklad pfiizpÛsobením se

Farbe, Internationale Fachtagung des Deutschen Natio-

zmûnûnému zpÛsobu uÏívání objektu, jehoÏ po-

nalkomitees von ICOMOS und des Bayerischen Lande-

vrch sgrafita tvofií (pokud byly pfii zfiízení obchodu

samtes für Denkmalpflege München, 20.–22. November

■ Poznámky

udûlány v˘kladce, po‰kodilo to rozvrh sgrafit, pro-

2002, ISBN 3-87490-733-3, Mnichov 2003, s. 183–21.

1 Pfiíspûvek je upravenou verzí referátu, kter˘ byl pfiedne-

to byla úãelovû zaomítána),

2 Sgrafita jsou zde chápána jako jeden z mnoha moÏn˘ch

sen na workshopu ve Slavonicích.

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 3 / M E T O D I K A PA M ÁT K O V É P É â E – P R A C O V N Í S E M I N Á ¤ V E S L AV O N I C Í C H

253

období

nûkteré

masivního

charakteristické

pouÏívání

materiály

se v rámci konzervaãního pfiístupu k ochranû pa-

nûkteré dÛsledky jejich nadmûrného pouÏití na omítky

mátek.

5

Konzervativní pfiístup vychází z následujícího pfiedpokladu. V˘sledné vlastnosti (chemické, fyzi-

60. léta

cement

zavlhãené a zasolené neprody‰nû uzavfiené omítky pod cementov˘mi

kální i estetické) mnoh˘ch historick˘ch materiálÛ

vrstvami, odtrÏení nadmûrnû pevné bezcementové vrstvy spolu s ãástí podkladové historické omítky, nevhodné teplotní a vlhkostní dilatace

jsou dány nejen jejich sloÏením, ale také zpÛso-

cementov˘ch doplÀkÛ a destrukce materiálu pod cementovou vrstvou

bem, jak˘m byly pfiipraveny, zpracovány, o‰etfiová-

a v okolí cementov˘ch vysprávek

ny a exponovány. Pro omítky, a tedy i sgrafita to platí zcela jednoznaãnû. JestliÏe umíme zjistit

rÛzné typy

vznik zasolení omítek, kontaminace nekompatibilními pojivy – gely oxidu

vodních skel

kfiemiãitého, málo prody‰né uzavfiení omítky pod zpevnûnou povrchovou vrstvou, odtrÏení nadmûrnû pevného povrchu spolu s ãástí podkladní omítky

chemické sloÏení a strukturu originální malty a máme moÏnost pouÏít stejné nebo velmi blízké vstupní suroviny pro o‰etfiení, navíc mÛÏeme nov˘

80. léta

organické

destrukce omítek pod neprody‰n˘mi povrchov˘mi filmy nátûrÛ, nestabilita

materiál zpracovat a aplikovat za podobn˘ch pod-

polymery

prostfiedkÛ v alkalickém prostfiedí, nestálost prostfiedkÛ vÛãi UV záfiení,

mínek a obdobn˘m dosud znám˘m pracovním po-

kontaminace omítek neÏádoucími zbytky po rozkladu polymerÛ

stupem, lze oãekávat, Ïe v˘sledné vlastnosti nového doplÀku se budou blíÏit historickému originálu

souãasnost

sanaãní omítky

nadmûrná destrukce historick˘ch omítek v okolí problematické partie,

jak ve sv˘ch materiálov˘ch, tak i estetick˘ch vlast-

po‰kozování historického zdiva pod vnitfinû hydrofobní omítkou, trvalé

6

zavlhãení historického zdiva a omítek pod i nad sanaãní omítkou

nostech. Originál se v‰í pravdûpodobností nebu-

organokfiemiãitany,

kontaminace neÏádoucími látkami – vnesení enormního mnoÏství

stárnutí budou obdobné. Opakovanou rekonzerva-

rÛzné typy vodních

nekompatibilního pojiva – gelu oxidu kfiemiãitého, nadmûrné zpevnûní omítek

ci a preventivní péãi bude moÏné provádût i po

skel

a odtrÏení povrchu omítky, nadmûrné zaplnûní pórÛ v povrchov˘ch vrstvách

de doplÀkem po‰kozován. Chemismus a projevy

omítek gelem oxidu kfiemiãitého, doãasná nebo trvalá hydrofobita povrchu,

mnoha letech shodn˘mi postupy, za pouÏití velmi 7

podobn˘ch, vzájemnû kompatibilních materiálÛ.

omezená sluãitelnost s vápenn˘mi materiály

Materiály pro restaurování by mûly tvofiit dlouhodobû ucelen˘ a kompatibilní systém. Odborné znavlastností zrestaurovan˘ch originálÛ a na základû

ních aÏ negativních zku‰eností s jedním typem ma-

losti specialistÛ na ochranu památek by se mûly

toho se navrhnou, odzkou‰í a vyberou prostfied-

teriálÛ (napfiíklad s cementem ãi s vodním sklem,

vyuÏívat hlavnû k tomu, abychom se poznáváním

ky, které budou splÀovat stanovené pfiedpoklady.

které se na o‰etfiení historick˘ch omítek pouÏívalo

historick˘ch materiálÛ pouãili od na‰ich pfiedkÛ,

Pak je tfieba moÏné pouÏití rÛzn˘ch, napfiíklad

v 60. letech 20. století) se zaãaly pouÏívat jiné,

abychom oÏivili zanikající pracovní postupy, jimiÏ

i moderních syntetick˘ch materiálÛ.

modernûj‰í prostfiedky.

vznikala díla, která pfietrvávají staletí. Restaurátofii

V praxi je v‰ak reálné provedení testÛ ãasovû

Po ãase se ale zase ukázalo, Ïe nové prostfied-

omítek by se mûli zdokonalovat v tradiãních postu-

i finanãnû velmi nároãné, v pfiípadû omítek navíc

ky jsou napfiíklad pfiíli‰ filmotvorné, Ïe v alkalic-

pech, mûli by se znovu nauãit pouÏívat tradiãní ma-

není k dispozici dostatek specializovan˘ch praco-

kém prostfiedí omítek nekontrolovanû a velmi

teriály. A mûla by to b˘t právû obec památkáfiÛ,

vi‰È a v˘zkumn˘ch t˘mÛ, které by se systematic-

rychle degradují (jako tomu bylo v pfiípadû nûkte-

která by pfii péãi o historická v˘tvarná díla, napfií-

k˘m zkoumáním kompatibility moderních prostfied-

r˘ch organick˘ch polymerÛ pouÏívan˘ch na omítky

klad sgrafita, mûla vyÏadovat, aby restaurátofii

kÛ a historick˘ch omítek zab˘valy.

hlavnû v 80. letech).

pouÏívali ‰piãkovû zvládnuté tradiãní umûlecké fie-

Jak sgrafita, tak historické omítky obecnû byly

Opût se sãítaly ‰kody a cel˘ postup se opako-

donedávna na okraji zájmu technologÛ. MoÏná

val, protoÏe na trhu jiÏ vládly organokfiemiãitany

proto se v posledních desetiletích opakovanû

a dealkalizovaná vodní skla, tedy materiály na pfie-

stávalo, Ïe se pro o‰etfiování omítek pouÏívaly

lomu tisíciletí „moderní“ a zároveÀ ukázkov˘ pfií-

Nenechme se znovu – pokolikáté jiÏ – ovlivnit

prostfiedky, které byly pÛvodnû navrÏeny na re-

klad prostfiedkÛ, které byly pÛvodnû jednoznaãnû

reklamou, nenechme se zlákat líbivou, velmi ãas-

staurování kamene. JenÏe historické omítky nel-

navrÏeny pro pfiírodní kámen, ale „s úspûchem“

to zkreslenou agitací ‰kolen˘ch dealerÛ „moder-

ze srovnávat s pfiírodním kamenem. Omítky vzni-

se zaãaly pouÏívat i na omítky, sgrafita, nebo do-

ních“ prostfiedkÛ na restaurování (respektive na

kají zcela odli‰n˘mi postupy, jsou to materiály

konce na nástûnné malby. A to i pfiesto, Ïe úãin-

konzervaci. JestliÏe se nepodafií zabránit tomu,

umûle pfiipravené ãlovûkem. Historické omítky,

nou látkou jsou obdobné slouãeniny, jako v pfiípadû

aby byly historické omítky opakovanû kontamino-

zejména vápenné, mají v porovnání s pfiírodním

3

4

klasického, jiÏ jednou zavrÏeného vodního skla!

kamenem odli‰nou strukturu a sloÏení, a hlavnû

A co bude za dvacet let? Zatratíme jiÏ jednou (aÏ

mají zcela nesrovnatelné mechanické vlastnosti.

dvakrát) zatracené a pÛjdeme dál metodou pokus

I pfies prvotní nad‰ení z úspû‰ného o‰etfiení his-

– omyl s bláhovou nadûjí, Ïe teì to koneãnû bude

torick˘ch omítek univerzálními prostfiedky pro kon-

meslo a aby pfiednostnû pracovali s materiály shodn˘mi s dobovou historickou pfiedlohou.

vány cizorod˘mi a nekontrolovanû stárnoucími materiály, ztratíme dÛleÏitou a dosud ne zcela docenûnou ãást na‰eho kulturního bohatství.

to pravé? Tfieba ne. V kaÏdém pfiípadû se obávám,

Nûkteré v˘‰e uvedené údaje o materiálech,

zervaci kamene se jiÏ nûkolikrát ukázalo, Ïe zhruba

Ïe po dvaceti letech opût budeme sãítat ‰kody, kte-

které se pouÏívaly a dosud pouÏívají pro konzer-

po dvaceti aÏ tfiiceti letech dochází k pfiehodnocení

ré vznikají souãasn˘m pouÏíváním prostfiedkÛ ne-

vaci a resturování omítek, jsou shrnuty v pfiiloÏe-

v˘sledkÛ zásahu. Co se pÛvodnû zdálo na novém

vhodn˘ch na o‰etfiování historick˘ch omítek.

né tabulce.

2

prostfiedku jako v˘hodné, se posléze projevilo jako

Dal‰í moÏn˘ zpÛsob péãe o historické omítky

ne zcela bezproblémové. Na základû diskutabil-

a sgrafita lze nazvat konzervativním a uplatÀuje

254


Dagmar MICHOINOVÁ

■ Poznámky

Te c h n o l o g i c k é a s p e k t y

2 Univerzální prostfiedky – prostfiedky údajnû pouÏitelné

restaurování sgrafit

Polychromované sgrafito – na vy‰‰í vrstvû sgrafita je ‰tûtcem nanesena barevná polychromie nebo je na ni malováno bílou vápennou ka‰í.

na v‰echny porézní stavební materiály, bez ohledu na strukturu, sloÏení a mechanické vlastnosti. Tedy prostfied-

Se sgrafitovou v˘zdobou se v ãesk˘ch zemích

ky pro rÛzné typy pfiírodního i umûlého kamene, pro ce-

setkáváme od stfiedovûku. Jednotlivé typy se li‰í

Sgrafito je, stejnû jako nástûnná malba, sou-

mentové i vápenné omítky, pro pálené i nepálené cihly

nejen v˘tvarnû, ale také technologicky a materiá-

ãástí budovy. To znamená, Ïe kromû klimatick˘ch

a podobnû.

lovû. MÛÏe se jednat o jednovrstvé nebo vícevrst-

podmínek bezprostfiedního okolí povrchu mohou

3 Nedávno jsem vznesla konkrétní dotaz u nejmenované

vé (nejãastûji dvouvrstvé) sgrafito, mohou b˘t

k jeho destrukci pfiispût jakékoli stavební poru-

ãeské filiálky nûmecké spoleãnosti, která vyrábí a nabízí

pouÏity rÛzné typy omítek ãi ‰tukÛ s rozdíln˘mi

chy objektu (statické poruchy, vzlínající vlhkost

prostfiedky pro restaurování, respektive pro restaurování

barvicími pfiísadami.

nebo zatékání, salinita) anebo pfiestavby ãi poz-

kamene. Ptala jsem se, zda byla exaktnû zkoumána kom-

Sgrafito je v podstatû sendviãov˘ systém nûko-

dûj‰í doplÀky, respektive nevhodné nebo nevhod-

patibilita organokfiemiãitanÛ s historick˘mi vápenn˘mi

lika vrstev omítek, vrstev, které se li‰í sv˘m slo-

nû pouÏité materiály. BohuÏel, k degradaci sgrafit

omítkami a zda byly nûkde provedeny studie o chemismu

Ïením i fyzikálními parametr y (tvrdost, nasáka-

v minulosti nezfiídka pfiispûly i restaurátorské zá-

tvrdnutí organokfiemiãitanÛ v alkalickém prostfiedí vápen-

vost, odolnost vÛãi solím, tepelná roztaÏnost...),

sahy.

n˘ch omítek. Bylo mi sdûleno, Ïe o Ïádném takovém ma-

coÏ mÛÏe – zejména pfii skokov˘ch zmûnách pa-

teriálu nevûdí, a nic takového tedy nemají k dispozici.

rametrÛ okolního prostfiedí (teploty a vlhkosti) –

Pfiíãiny degradace:

Pfiesto doporuãují pouÏití organokfiemiãitanÛ na o‰etfiení

vést k váÏn˘m poruchám celého systému, pfiede-

– statické poruchy budovy,

omítek.

v‰ím na rozhraní jednotliv˘ch vrstev.

– vzlínající vlhkost, obvykle spolu se salinitou

4 Jak v pfiípadû vodního skla, tak i v pfiípadû organokfiemi-

Pfii restaurování nebo konzervaci sgrafit je ne-

(zpÛsobené nedostateãnou izolací, okapními svody

ãitanÛ jsou jednou z úãinn˘ch látek hydratované gely oxi-

zbytné provést dÛkladn˘ prÛzkum, jehoÏ cílem by

sveden˘mi k patû budovy, poruchami vodovodního

du kfiemiãitého.

mûla b˘t specifikace a pfiesné lokalizování po-

fiadu nebo kanalizace),

5 Nûkteré zásady konzervaãního pfiístupu byly formulová-

ruch, které je nutné odstranit. Zde nemám na

– vlhkost ze zatékání (zapfiíãinûná ‰patnou

ny napfiíklad v Závûrech a doporuãeních z II. odborné pa-

mysli pouze plo‰nou lokalizaci, ta by mûla b˘t vÏdy

stfiechou, nefunkãními okapy a svody, poruchami

mátkáfiské dílny, konané na zámku v âeském Krumlovû

souãástí dokumentace, ale lokalizaci ãástí omítky

odpadÛ ãi rozvodÛ vody, nedostateãn˘m odklíze-

dne 18. ãervence 2002, a jsou publikovány ve zprávû Zá-

– vrstev sgrafita nebo jejich rozhraní –, kde se po-

ním snûhu a podobnû),

vûr y a doporuãení z II. odborné památkáfiské dílny,

rucha nachází. Dále by mûla b˘t objasnûna pfiíãina

in: Zprávy památkové péãe 62, 2002, ã. 7, s. 211.

nalezeného typu degradace nebo destrukce. To

6 Ve vztahu ke sgrafitÛm je tato vápenná technologie po-

jsou základní pfiedpoklady pro seriózní formulová-

(Degradaãní pÛsobení vlhkosti, eventuálnû sa-

psána napfiíklad ve ãláncích Václav GIRSA, Pavel JERIE,

ní restaurátorského zámûru k fie‰ení konkrétních

linity spoãívá hlavnû v opakovan˘ch cyklech krys-

Dagmar MICHOINOVÁ: Konzervace dvorního prÛãelí jiÏní-

problémÛ odpovídajícími metodami i materiály.

talizace a rekr ystalizace. V pfiípadû pouhé vody

– vlhkost sráÏková na nechránûn˘ch fasádách, vystaven˘ch prudk˘m de‰ÈÛm,

ho paláce hradu ·vihova, in: Zprávy památkové péãe 63,

Jednovrstvé sgrafito – ryté nebo vy‰krabované

jsou tyto cykly spojeny s opakovan˘mi zmûnami

2003, ã. 6; Václav GIRSA: Restaurování exteriéru b˘valé-

v jedné, monochromatické vrstvû kletované omítky.

teploty kolem bodu mrazu (v prÛbûhu zimy jsou

ho opatského domu ve Zlaté Korunû, in: Zprávy památko-

Vícevrstvé sgrafito – vrstva svrchní jemnozrnné

ãetné zejména na ãásteãnû oslunûné fasádû),

vé péãe 61, 2001, ã. 9.

svûtlé (bílé) vápenné omítky nebo vápenné ka‰e

zatímco k rekr ystalizaci solí dochází i v tepl˘ch

7 Tímto pfiístupem byl udrÏován, opravován a modernizo-

(intonaco bianco) je místy odstranûná (odfiezaná,

roãních obdobích, v souvislosti s kolísáním vlh-

ván historick˘ stavební fond aÏ zhruba do poloviny minulé-

pro‰krábaná) na spodní probarvenou omítku (into-

kosti omítky. Krystalizaãní tlaky jsou velmi silné

ho století. Kontinuita tohoto konzervativního pfiístupu byla

naco colorito).

a dovedou lehce rozru‰it porézní hmotu omítky.

pfieru‰ena vpádem módních prostfiedkÛ, s v˘‰e popsanou zhruba dvacetiletou periodou.

Poãet vrstev omítek a ‰tukÛ pod vlastním sgra-

Vzhledem k tomu, Ïe jednotlivé vrstvy systému

fitem je rÛzn˘, nejstar‰í u nás dochovaná sgrafita

sgrafitové v˘zdoby mají obvykle rozdílné fyzikální

jsou obvykle svou stavbou nejjednodu‰‰í (ve srov-

vlastnosti (míru i charakter porozity, paropropust-

náni s renesanãními nebo novorenesanãními).

nost, smáãivost...), lze pfiedpokládat, Ïe – ales-

Barevná vrstva – intonaco colorito – b˘vá zna-

poÀ ze zaãátku – bude úroveÀ jejich degradace

telnû hrub‰í a heterogennûj‰í neÏ intonaco bian-

rozdílná. Ke kr ystalizaci mÛÏe docházet pfied-

co a b˘vá probarvena vût‰inou ‰edû nebo ãernû.

nostnû jen v nûkteré vrstvû, nebo na jejich roz-

Jako barvicí sloÏka se pouÏívalo nejãastûji drcené

hraní. V tomto pfiípadû se vrstvy od sebe zaãnou

dfievûné uhlí, fiidãeji drcená bfiidlice nebo sklenûná

separovat.

struska. Ménû obvyklé je ãervené nebo tmavû

Dal‰í typ degradace zpÛsobené vodou je ãás-

okrové zabarvení. V tom pfiípadû je barvicí sloÏkou

teãné rozpou‰tûní a vym˘vání pojiva (uhliãitanu

drcená cihla nebo hlinky. Zde je na místû pozna-

vápenatého) z omítky. Tím dochází ke sníÏení její

menat, Ïe právû barvicí pfiísady mohou do znaãné

soudrÏnosti, které mÛÏe vést aÏ k úplné dezinte-

míry ovlivnit fyzikálnû-chemické vlastnosti omítky.

graci (rozpadu). Na druhé stranû pomalé, dlouho-

Buì mohou pÛsobit jako hydraulická pfiísada (na-

dobé ãásteãné rozpou‰tûní CaCO3 v omítkách,

pfiíklad drcená cihla), nebo mohou svou vlastní

na pojivo velmi bohat˘ch, vede paradoxnû k jejich

hydrofobitou pfiispût ke zv˘‰ení hydrofobity této

zpevnûní, neboÈ ãást rozpu‰tûného CaCO3 pak

omítkové vrstvy (napfiíklad dfievûné uhlí).

rekrystaluje v porézním systému omítky. Tato no-


255

vá kr ystalická struktura je dokonalej‰í a lépe

zkarbonatované hmoty jiÏ navrÏeny tak, Ïe není

uspofiádaná neÏ pÛvodní. Také lze pfiedpokládat,

tfieba pfiedchozího vlhãení omítky.

Ïe zmûní charakter pÛvodní porozity omítky ve

Ad 3 a 4. Jedná se v podstatû rovnûÏ o ztrátu

prospûch vy‰‰ího podílu uzavfiené porozity. Tako-

pojiva, ale pouze ve svrchní vrstvû. Ztráta pojiva

vá omítka „zkamení“ a kromû toho, Ïe bude pev-

byla v minulosti jak u kamene, tak u omítky fie‰e-

nûj‰í, bude i ménû nasákavá pro vlhkost neÏ pÛ-

na napou‰tûním vápennou vodou. Nev˘hodou této

vodní omítka.)

metody je nízká rozpustnost slouãenin vápna ve

– abraze povrchu,

vodû, a tedy nutnost mnohonásobného provlhãení

– mechanické po‰kození (pekování),

celé omítkové vrstvy, do které má b˘t dodáno po-

– pozdûj‰í nevhodné zásahy, napfiíklad drastic-

jivo, dále nedostateãná smáãivost vodn˘ch

ké sníÏení paropropustnosti povrchu nebo jeho

systémÛ (ve srovnání s rozpou‰tûdlov˘mi systé-

zasolení (zpÛsobené aplikací neprody‰n˘ch vrs-

my) a riziko mobilizace solí v omítce.

tev – omítek, nátûrÛ – nebo konzervaãních prostfiedkÛ na povrch sgrafita).

Pozdûji (v první polovinû 20. století) docházelo k napou‰tûní vodním sklem anebo fluorokfiemiãitany (fluátováním). Nev˘hodou obou tûchto metod

Typické poruchy sgrafita

je (kromû jedovatosti fluorokfiemiãitanÛ) obdobnû

1. delaminace sgrafita od zdiva a vznik dut˘ch „ka-

jako u vápenné vody nedostateãná smáãivost

pes“,

a vytvofiení pomûrnû tvrdé povrchové krusty, která

2. delaminace jednotliv˘ch vrstev sgrafita od sebe,

v˘znamnû sniÏuje paropropustnost kamene ãi

3. ztráta pojiva a následnû ztráta soudrÏnosti nû-

omítky, dále v pfiípadû vodního skla vnesení sod-

které (nebo v‰ech) vrstev sgrafita,

n˘ch nebo v lep‰ím pfiípadû draseln˘ch iontÛ, které

4. zprá‰kování povrchu, které vede k neãitelnosti

mohou pfiispût ke zv˘‰ení zasolení omítky. Negati-

sgrafita.

va tûchto konzervaãních látek rostou pfiímo úmûr-

Prvním a naprosto nezbytn˘m pfiedpokladem

nû vlhkosti materiálu.

konzervace ãi restaurování sgrafita je odstranûní

První vodné disperze syntetick˘ch pryskyfiic se

konkrétních pfiíãin jeho destrukce (zamezení do-

objevily jiÏ v polovinû 20. století (nejdfiíve vinyl-

tace vlhkosti, stavební stabilizace budovy a po-

acetátové, pozdûji disperze na bázi kopolymerÛ

dobnû).

akr ylov˘ch nebo styren-akr ylov˘ch polymerÛ)

1 2

a byly pro konzervaci silikátov˘ch materiálÛ (tedy i omítek) pomûrnû masivnû pouÏívány aÏ do 90. let.

ném roztoku, mnohem lep‰í smáãivost ve srovná-

Nev˘hodou jsou relativnû velké dispergované

ní s vodou, rychlé odsychání, a tedy moÏnost rych-

Ad 1. Z „kapes“ byly odstranûny zbytky nesou-

ãástice (fiádovû 10 µm) a opût malá smáãivost.

lej‰ího opakování napou‰tûcích cyklÛ, nehrozí mo-

drÏn˘ch omítek (protaÏení drátem), do soudrÏn˘ch

Pfii pouÏití nízk˘ch koncentrací neb˘vá zpevnûní

bilizace solí v omítce. Nev˘hodou mÛÏe b˘t bûlav˘

vrstev sgrafita byly navr tány otvor y a kapsy byly

dostateãné, pfii pouÏití vy‰‰ích koncentrací se vy-

povrch, ale ten lze eliminovat. Dal‰í nev˘hodou

zainjektovány fiídkou maltovou smûsí (lícová plo-

tváfií na povrchu omítky slupka, která opût sniÏu-

mÛÏe b˘t vy‰‰í cena technick˘ch alkoholÛ.

cha sgrafita byla mechanicky zaji‰tûna proti od-

je paropropustnost. (Vinylacetátové disperze na-

RovnûÏ v této dobû zaãala v˘roba dealkalizova-

ch˘lení od stûny aÏ do doby karbonatace injektá-

víc produkty své vlastní degradace pfiispívaly

ného gelu ãisté kyseliny kfiemiãité. V˘hodou je

Ïí). V minulosti i v souãasné dobû byly pouÏívány

k rozpou‰tûní pojiva.)

niÏ‰í cena neÏ u organokfiemiãitanÛ, dále moÏ-

Struãn˘ kritick˘ pfiehled historick˘ch fie‰ení v˘‰e zmínûn˘ch poruch sgrafita

injektáÏe jak na bázi vápna, tak na bázi cementu

Asi v 70. letech minulého století byly k tomuto

nost pracovat v rozpou‰tûdlovém systému i moÏ-

(Ledan). Pokud je objekt such˘ (bez zatékání a bez

úãelu pouÏity první organokfiemiãitany. Z dosud

nost plynulé regulace míry zpevnûní. Hlavní nev˘-

transportu vody z podloÏí), obvykle nejsou zdrojem

uveden˘ch prostfiedkÛ mají patrnû nej‰ir‰í uÏití

hodou je zatím nedostatek zku‰eností s tímto

obtíÏí ani cementové injektáÏe. (Napfiíklad partie

a relativnû nejménû nev˘hod. Lze je pouÏít v nepo-

zpÛsobem konzervace.

sgrafit, které se zachovaly na zámku Nelahoze-

lárních rozpou‰tûdlech, která mají velmi dobrou

ves, byly ve 20. letech injektovány cementovou

smáãivost, volbou konkrétního typu a koncentrace

Závûrem lze konstatovat, Ïe neexistuje univer-

smûsí. Bez tohoto zásahu by se nedochovaly.)

organokfiemiãitanÛ lze v pomûrnû ‰irokém rozpûtí

zální konzer vaãní prostfiedek pro restaurování

Ad 2. Obdobnû (injektáÏí) b˘vá fie‰ena delami-

kontrolovat míru zpevnûní, sníÏení paropropust-

sgrafita. Optimální zpÛsob konzervace a restau-

nace sousedních vrstev omítky. V obou pfiípadech

nosti omítky je minimální. Za hlavní nev˘hodu zde

rování je moÏné zvolit aÏ na základû prÛzkumu

jsou v zásadû moÏná dvû fie‰ení: buì namíchat in-

je moÏné oznaãit nutnost dobré znalosti chemis-

a s vûdomím v‰ech pozitiv i negativ jednotliv˘ch

jektáÏní smûs in situ na základû zku‰enosti re-

mu jejich pÛsobení (pro vlastní volbu konkrétního

konzervaãních prostfiedkÛ.

staurátora, nebo pouÏít komerãní injektáÏní

prostfiedku) a nutnost dÛsledného respektování

systém (Ledan, Mapei, Terako). V prvním pfiípadû

aplikaãních podmínek.

je nutné nejdfiíve provlhãit obû vrstvy, které mají

Teprve na pfielomu 20. a 21. století se objevilo

b˘t k sobû pfiilepeny. Naopak komerãní injektáÏní

první pouÏití vápna ve formû alkoholick˘ch disper-

systémy jsou jak z hlediska rheologie injektáÏe,

zí anebo alkoholátÛ. V˘hodou je fiádovû vy‰‰í ob-

tak z hlediska mechanick˘ch vlastností v˘sledné

sah slouãenin vápna v 1 litru disperze neÏ ve vod-

256


Ivana KOPECKÁ

Nûkolik poznámek k charakteru sgrafit

Chápeme-li ale sgrafito jako v˘sledek aktivit v˘tvarn˘ch, fiemesln˘ch a technick˘ch, musíme si uvûdomit, Ïe zde ke grafické stránce pfiistupují

Renesance pro svoji architekturu objevila ne-

i dal‰í aspekty, jeÏ s sebou nese proces hmotné re-

jen arkádu, kle‰tinu, fabionovou fiímsu, ale i zeì.

alizace díla, které v˘znamnû spoluurãují, dotváfiejí

Zeì dostala jasnou a klidnou povahu. V duchu

jeho charakter, stávají se v˘tvarn˘m prostfiedkem

dobového cítûní ov‰em musela b˘t umûlecky

a musejí b˘t pfii restaurování respektovány.

ztvárnûna. Bílé plochy omítek zdí, místy provede-

Jedním z nich je interakce materiálÛ realizace,

né na ménû hodnotném zdivu, se pak staly mís-

kde základní roli hraje kvalita a barva spodní

tem nejen pro umístûní sgrafit, ale i pro projekci

omítky, která udává nejen dominantní barevn˘

ambicí, pfiedstav a ideálÛ stavebníkÛ. Opticky

tón sgrafita, ale i kontrast vyjádfiení.

úãinné sgrafito se v ‰iroké ‰kále provedení stalo

Stejnû v˘znamná je i skladba této omítky a gra-

v˘znamn˘m a charakteristick˘m prvkem pro rene-

nulometrie. Zjednodu‰enû lze fiíci, Ïe zrnitûj‰í

sanãní architekturu.

a otevfienûj‰í struktury omítky jsou (zejména pfii

Sgrafito je ve své podstatû systém vrstven˘ch omítek s rÛzn˘mi fyzikálními vlastnostmi, v mnoha

osvûtlení sluncem) opticky tmav‰í a pÛsobí ménû tvrdû.

pfiípadech hluboce pro‰kraban˘ch. Z technického

Rytá kresba ve spodních omítkách je potom

hlediska se jedná o mechanicky naru‰enou omít-

také ménû precizní a pÛsobí malebnûji. Zásadní

ku. Struktura sgrafita je v podstatû velmi citlivá

podíl má promûnlivá hloubka pro‰krábání. Hloub-

a zranitelná vnûj‰ími vlivy, které následnû b˘vají

ka a ‰ífie pro‰krábání mÛÏe, zejména pfii boãním

py a pokusy tónování partií kompozice, ale to se

pfiíãinami budoucího zmaru. Navíc do ãesk˘ch ze-

osvûtlení, navozovat silnû plastick˘ dojem. Sgra-

jiÏ vracíme zpût k malífisk˘m aspektÛm sgrafit.

mí byla tato technika importována z jiÏních krajÛ

fito potom pfiekraãuje grafické meze a smûfiuje

Kromû v˘‰e zmínûn˘ch dílãích restaurátor-

s pfiíznivûj‰ím klimatem. Díla vytvofiená touto tech-

k reliéfu, na jehoÏ dotvofiení se podílí promûnlivá

sk˘ch problémÛ je pfii stanovení koncepce re-

nikou tedy v na‰ich povûtrnostních podmínkách ví-

hra svûtla a stínu.

staurátorsk˘ch prací nutné fie‰it i zásadní meto-

ce trpí. Sgrafito je omítkov˘ systém, kter˘ obûto-

Podobn˘ v˘znam mÛÏe mít i ménû nápadná

dick˘, památkov˘ a v˘tvarn˘ problém vztahu sgra-

val ãást sv˘ch konstrukãních a ochrann˘ch funkcí

kresba rytá v obnaÏené spodní omítce, která po-

fita jako solitérního v˘tvarného díla k dílu archi-

ve prospûch hodnot v˘tvarn˘ch a estetick˘ch.

máhá vytváfiet iluzi dal‰ích prostorov˘ch plánÛ.

tektonickému, jehoÏ je souãástí, jejich interakce

Po v˘tvarné stránce se u sgrafit na první po-

Stejnou bohatost mÛÏeme nalézt i ve zpÛsobech

a hodnoty, které spoleãnû vytváfiejí.

hled zdá, Ïe se jedná pouze o problém grafické-

provedení intonacové vrstvy. Je-li fiádnû utaÏena,

Doufám, Ïe tûchto nûkolik poznámek pfiispûje

ho, respektive malífiského ztvárnûní plochy, které

má hedvábn˘ lesk, a prozafiuje-li jej teplá barev-

ke komplexnûj‰ímu pohledu na problematiku

vyuÏívá grafické nebo barevné stínování, koloro-

nost podkladu, mÛÏe pÛsobit velmi nûÏnû.

vzniku i restaurování sgrafit jako v˘tvarn˘ch dûl

U star‰ích sgrafit mÛÏeme rozpoznat, Ïe takto

s pfiihlédnutím ke vztahÛm pouÏit˘ch materiálÛ,

Pfii prohlídce reprodukcí dfievofiezÛ Albrechta

provedená vrchní vrstva je podstatnû slab‰í a mé-

technologií a v˘tvarn˘ch prostfiedkÛ. Zvlá‰tû

Dürera nás musí napadnout, Ïe mnohé ze zmínû-

nû v˘razná neÏ ta, kterou známe z novodob˘ch pro-

chceme-li respektovat jejich autentické hodnoty.

n˘ch v˘tvarn˘ch problémÛ byly v jeho dobû jiÏ vy-

vedení, kde intonaco tvofií samostatnou pastózní

fie‰eny. Zdánlivû tedy jiÏ jen staãilo vzít tyto grafic-

vrstvu. Vzniká pak odli‰n˘ kontrast barevnosti

ké pfiedlohy a pfienést je reprodukãní technikou

i struktury. V této souvislosti je pochopitelné, Ïe

na zeì.

u nûkter˘ch sgrafit nacházíme dal‰í barevné vstu-

vání a podobnû.

Jifií NOVOTN¯

Obr. 1. Detail reprodukce dfievofiezu Albrechta Dürera

3 4

z roku 1511. (Archiv autora) Obr. 2. Litomy‰l (okres Svitavy), zámek, hlavní nádvofií – pÛvodní sgrafito pod hlavní fiímsou. (Foto Jifií Novotn˘) Obr. 3. Litomy‰l (okres Svitavy), zámek, hlavní nádvofií – pÛvodní sgrafito (rytá kresba v podkladové omítce). (Foto Jifií Novotn˘) Obr. 4. Litomy‰l (okres Svitavy), zámek, v˘raznû plastická pÛvodní rustika. (Foto Jifií Novotn˘)


257

a povolení k restaurování sgrafit lze udûlit pouze tomu, kdo v teorii i praxi prokáÏe dÛkladnou znalost problematiky. 3. Pfii restaurování sgrafit je nutné dÛslednû uplatÀovat interdisciplinární pfiístup zahrnující práci restaurátorÛ, technologÛ a specializovan˘ch pracovníkÛ památkové péãe. 4. Metodicky i prakticky komplexní pfiístup k restaurování musí b˘t zavr‰en preventivní péãí. Její náplní musí b˘t cílen˘ monitoring stavu sgrafit, vyhodnocování úãinnosti uÏit˘ch konzervaãních prostfiedkÛ a následn˘ pfiehledn˘ systém a dlouhodob˘ harmonogram preventivních oprav. Tûmito opatfieními lze pfiedcházet v˘raznûj‰ímu po‰kození a zásadnû prodluÏovat Ïivotnost pÛvodních sgrafitov˘ch fasád. Petr PAVELEC Obr. 1. Slavonice (okres JindfiichÛv Hradec). Relativnû bezproblémové vnímání celku sgrafitové fasády domu ãp. 517. (Foto P. Pavelec) Obr. 2. Slavonice (okres JindfiichÛv Hradec). Detail sgrafi-

1

ta na fasádû domu ãp. 517, z nûhoÏ je patrné opakované pfievrstvení pÛvodního sgrafita, pfii kterém do‰lo k naru‰ení

2

formální struktury i materiálové podstaty pÛvodního sgrafita. (Foto P. Pavelec) Obr. 3. Slavonice (okres JindfiichÛv Hradec). Pohled na Struãná rekapitulace restaurování sgrafit ve Slavonicích

Pozitivním pfiínosem dlouhodobého procesu

sgrafitové domy na Horním námûstí. (Foto P. Pavelec)

restaurování je ‰iroce otevfiené spektrum moÏností studia sgrafita ve v‰ech umûleckohistoric-

■ Poznámky

Jihoãeské Slavonice jsou známé mimofiádnû

k˘ch, v˘tvarn˘ch a urbanistick˘ch aspektech, a to

1 Vratislav NEJEDL¯, Petr PAVELEC: K historii a metodolo-

hodnotn˘m souborem sgrafitov˘ch fasád a interié-

jak v teoretické rovinû, tak z hlediska praktick˘ch

gick˘m otázkám restaurování sgrafit, in: Zprávy památko-

rov˘ch dekorací. Zachovaly se zde sgrafitové fasá-

dopadÛ v oboru památkové péãe i vzhledem k vní-

vé péãe 63, 2003, ã. 6, s. 373–388. Václav ·PALE: Pro-

dy s iluzivnû architektonick˘mi motivy i s bohat˘mi

mání ‰irokou vefiejností. Odvrácenou stranou to-

blémy restaurování jiÏ restaurovan˘ch sgrafit, in: Zprávy

figurálními v˘jevy a vzácnû se zde nacházejí sgrafi-

hoto procesu je alarmující skuteãnost zji‰tûná

památkové péãe 63, 2003, ã. 6, s. 388–403.

tové obrazy také v interiérech mûstsk˘ch domÛ.

v plném svûtle teprve v posledních letech, Ïe to,

Podobnû jako v jin˘ch lokalitách vznikala slavo-

co bylo na základû dosud publikovan˘ch textÛ

nická sgrafita v období renesance od poloviny

a dálkov˘ch pohledÛ v‰eobecnû vnímáno jako mi-

16. století do poãátku 17. století, zatímco v násle-

mofiádnû hodnotn˘ a relativnû dobfie zachovan˘

dujících staletích do‰lo v dÛsledku slohov˘ch zmûn

fond, je ve skuteãnosti ve znaãné mífie v havarij-

a souvisejících stavebních úprav k jejich postupné-

ním stavu a ikonograficky i stylovû zne‰vafieno.

mu zakrytí nov˘mi omítkami nebo nátûry. Proces

PÛvodnû pfiedstavovala slavonická sgrafita autor-

objevování a odkr˘vání probíhal zhruba ve ãtyfiech

sky, technicky a v˘tvarnû pozoruhodnû diferenco-

etapách. První odkr yvy se uskuteãnily ve 30. le-

van˘ soubor. Ten je ale dnes témûfi ztracen v dÛ-

tech 20. století. Rozsáhlej‰í práce následovaly

sledku pau‰alizujících a v mnoha pfiípadech

v souvislosti s první vlnou plánované regenerace

prostû nedbal˘ch a nezodpovûdn˘ch pfiístupÛ

historick˘ch mûst na poãátku 50. let 20. století

restaurátorÛ i pracovníkÛ památkové péãe. Po-

a podstatná ãást slavonick˘ch sgrafit byla odkryta

drobnû byla celá situace rozebírána v nedávné

a restaurována v 60. aÏ 80. letech. K posledním

dobû v odborném tisku a v˘chodiska lze ve

objevÛm a restaurování do‰lo v 90. letech, ov‰em

struãnosti shrnout do nûkolika bodÛ:

1

aÏ do souãasnosti je provádûna revize a preven-

1. Sgrafito je nutné ze zásadních dÛvodÛ vní-

tivní údrÏba star‰ích restaurátorsk˘ch zásahÛ.

mat jako specifickou, v˘tvarnû a technicky pozo-

Tato revize a preventivní péãe je nutnû provázena

ruhodnû diferencovanou v˘tvarnou disciplínu.

reflexí dosavadního poznání metodick˘ch i praktick˘ch pfiístupÛ k restaurování.

258

2. Instituce, které vychovávají restaurátory, se musí sgrafitu intenzivnû vûnovat v teorii i praxi


Slavonická sgrafita a jejich

tick˘mi dÛsledky zmínûné koncepce, která chápe

nûkter ˘ch objektech pfiekvapivû malé mnoÏství

restaurování

sgrafito jako sochafisk˘ reliéf a obnovuje jej tak-

a jehoÏ autentická podoba dnes jiÏ bohuÏel prak-

zvan˘m reverzním zpÛsobem evokace jeho povr-

ticky neexistuje. Rozmanitost v˘tvarné koncepce,

Idea vûnovat jedno z pracovních setkání pofiá-

chu. Pfiitom technologická stránka vlastního re-

rozliãné sloÏení originální hmoty, nestejn˘ technic-

dan˘ch Národním památkov˘m ústavem proble-

staurování byla opomíjena a zjednodu‰ována. Je

k˘ stav, rÛzné mnoÏství zachované pÛvodní plo-

matice restaurování sgrafit ve Slavonicích vy‰la

nutné pfiiznat, Ïe omezená materiálová základna

chy, podoby rukopisu a nejednotné dal‰í charak-

hned z nûkolika podnûtÛ. Prvním z nich bylo

v pfiedchozích obdobích restaurátorÛm práci pfiíli‰

teristiky pfiedpokládají také rÛznorodé pfiístupy pfii

‰esté ãíslo ãasopisu Zprávy památkové péãe z ro-

neusnadÀovala. Odpustit jim i dohlíÏejícím a spo-

vlastním restaurování, technickém zaji‰tûní i zpÛ-

ku 2003, jehoÏ hlavní ãást byla sgrafitÛm vûnová-

lupracujícím památkáfiÛm v‰ak nelze ledabylost

sobu prezentace. Právû neortodoxní pfiístup, jak

na, ãímÏ se po dlouhé dobû toto téma otevfielo

v identifikaci nalezen˘ch originálÛ. Opakovanû na-

ve zpÛsobu restaurování, tak pfii pouÏití technolo-

z teoretického hlediska. Nejvhodnûj‰í zpÛsob pro

pfiíklad nebyla rozpoznána pÛvodní úprava povr-

gií, které kombinují klasické i takzvané moderní

následnou diskusi je jistû její uskuteãnûní in situ

chu sgrafit formou v˘razného stínování, dále ne-

postupy, umoÏÀuje alespoÀ se pfiiblíÏit pÛvodnímu

a to nejideálnûj‰í místo pro ni nabízejí právû Sla-

byly identifikovány obsahy zobrazovan˘ch v˘jevÛ,

vzhledu i poslání sgrafitové v˘zdoby.

vonice. Nachází se zde jeden z nejobsaÏnûj‰ích

nedÛsledná, pokud vÛbec nûjaká, byla práce

V prÛbûhu pracovní dílny, tedy v dobû restaurá-

souborÛ sgrafitov˘ch fasád rÛzn˘ch typÛ, dnes

s pfiedlohami. Málokdo analyzoval sloÏení pÛvod-

torské sezony, kdy byly ve Slavonicích nûkteré

je‰tû ãásteãnû s doklady rÛzn˘ch zpÛsobÛ re-

ních omítek a nátûrÛ a následnû z nich vycházel,

sgrafitové fasády pod le‰ením uprostfied restau-

staurování, poplatn˘ch nûkter ˘m dobov˘m tren-

prakticky nikdo nekonsolidoval spodní vrstvy

rování, jsme nechali její úãastníky nahlédnout tak

dÛm. ZároveÀ se tu v‰ak jiÏ deset let postupnû

sgrafitového sendviãe.

fiíkajíc do své kuchynû pracovních postupÛ a fie-

formuje nov˘ pfiístup, zaloÏen˘ na dÛkladnûj‰ím

To v‰e ve svém dÛsledku znamenalo znaãné

‰ení koncepãních problémÛ. Riziko tohoto kroku,

poznání a identifikaci velmi rÛznorodé v˘tvarné

deformování originálu, zmûny pÛvodních tvarÛ,

které bylo násobeno pfiítomností znaãného poãtu

i formální podstaty této historické v˘tvarné tech-

zatírání detailÛ a naopak zv˘razÀování ãástí, kte-

kolegÛ restaurátorÛ, nechÈ je zároveÀ dokladem

niky. To je druh˘m dÛvodem. Tím tfietím je fakt, Ïe

ré se pÛvodnû neuplatÀovaly. Technick˘ stav ori-

snahy o maximální otevfienost, kterou bychom rá-

zjednodu‰en˘ a unifikovan˘ pfiístup k chápání

ginálu i v‰ech reliktÛ pozdûj‰ích oprav vãetnû roz-

di vnesli do dal‰ích diskusí nejen o problematice

sgrafita jako grafického reliéfu, obnovovaného

sáhl˘ch rekonstrukcí se postupnû zhor‰oval

sgrafit, ale také o dal‰ích problémech restaurá-

pfievrstvováním vrchní plochy a tónováním spod-

a odstupy od jednotliv˘ch restaurátorsk˘ch oprav

torské a památkáfiské praxe. To se zdá b˘t v do-

ní, je stále i dnes pfievaÏující realizovanou a pa-

se zkracovaly. Na‰tûstí hor‰í stav vÏdy vykazova-

bû stále ãastûj‰ího rerestaurování pÛvodních pa-

mátkáfii tolerovanou restaurátorskou metodou.

ly pozdûj‰í vstupy, fragmenty originálu ub˘valy po-

mátek velmi nutné.

Pfii postupném restaurování sgrafitov˘ch objek-

maleji.

tÛ ve Slavonicích, jejichÏ poãet do dne‰ních dnÛ

Pokus o obrat v zavedené praxi, kter˘ ve Slavo-

pfiekroãil desítku, jsem mûl pfiíleÏitost seznámit

nicích postupnû uplatÀujeme, je zaloÏen na dÛ-

se nejprve sám, pozdûji se stále se roz‰ifiujícím

kladné anal˘ze nálezÛ originálu, kterého je v‰ak

kolektivem spolupracovníkÛ se v‰emi problema-

po odstranûní v‰ech pozdûj‰ích rekonstrukcí na

Václav ·PALE

3


259

Závûry z pracovní dílny

nocení je nutné provést také prÛzkumy tûch slo-

Teprve po poznání v‰ech památkov˘ch hodnot

o restaurování sgrafit,

Ïek sgrafit, jimiÏ se zab˘vají spoleãenskovûdní

sgrafita pfiipravovaného k restaurování a materiá-

Slavonice, 16. záfií 2004

disciplíny a prÛzkumy restaurátorské-konzervá-

lÛ, které tyto hodnoty zprostfiedkovávají, je moÏ-

torské, soustfieìující se pfiedev‰ím na odhalování

né urãit celkovou památkovou koncepci, techno-

V˘sledkem odborné diskuse na pracovní dílnû,

jejich ikonografick˘ch, v˘tvarn˘ch, estetick˘ch

logické postupy a materiály, jichÏ se bude v tom

které se zúãastnilo celkem 54 odborn˘ch pracov-

a fiemesln˘ch rozmûrÛ a z toho vypl˘vajících kon-

kterém konkrétním pfiípadû pro záchranu kon-

níkÛ institucí památkové péãe, ale také zástupci

krétních moÏností záchrany jejich hodnot.

krétní hodnoty uÏívat.

Akademie v˘tvarn˘ch umûní v Praze, Institutu

– Takto získané interdisciplinární poznatky je

Pouze pfii dodrÏování tûchto odborn˘ch meto-

restaurování a konzervaãních technik v Litomy‰li,

tfieba v patfiiãné mífie soustfiedit a vyhodnotit

dick˘ch postupÛ je moÏné vyvarovat se pfii re-

místní samosprávy i firem zab˘vajících se v˘ro-

pfied formulováním zámûru projektu kaÏdého se-

staurování-konzervování sgrafit pau‰alizujících

bou a distribucí materiálÛ uÏívan˘ch pfii restauro-

rióznû mínûného restaurátorského-konzervátor-

obecn˘ch odsudkÛ jednûch restaurátorsk˘ch me-

vání památek, byla následující konstatování a do-

ského zásahu. Musí b˘t pfiitom urãen, pokud je

tod a materiálÛ a nad‰eného preferování dru-

poruãení.

to moÏné, také vztah mezi památkov˘mi hodno-

h˘ch. Pokud má totiÏ památková péãe a v jejím

tami a jejich hmotn˘m nositelem. Dále musí b˘t

rámci restaurování-konzervování b˘t vysoce od-

stanoveno, jakou hodnotu zprostfiedkovává jak˘

bornou interdisciplinární ãinností, je nutné uplat-

materiál.

Àovat pro kaÏd˘ jednotliv˘ pfiípad specifické me-

– Sgrafito je jedna ze specifick˘ch variant historické úpravy povrchu architektury. Jedná se vût‰inou o specifick˘ zpÛsob formování hmoty, úpra-

– Obecnû je tfieba pfii formulování konceptu

vu, jejímÏ v˘sledkem je v˘tvarné dílo, které

restaurování-konzervování grafitové v˘zdoby fa-

pfiedstavuje urãit˘ umûleck˘, dekorativní koncept

sád objektÛ klást dÛraz na zachování hodnoty

fie‰ení fasády. Metody a techniky jeho restaurová-

stáfií a hodnoty dokumentární (sgrafita napfiíklad

ní-konzervace musí proto b˘t souãástí ãinnosti

mohou b˘t dokumenty technologií, technik dfiívûj-

a v˘uky vysoko‰kolsky vzdûlan˘ch restaurátorÛ.

‰í v˘roby, ale také dokumenty pozdûj‰ích oprav

– Stejnû jako pro jiné zpÛsoby historick˘ch

a restaurování).

úprav povrchÛ architektur y i pro restaurování-

Znamená to, Ïe nebude restaurován pouze

-konzervaci sgrafit platí nûkolik základních obec-

vzhled sgrafit, ale budou zachovány také historic-

n˘ch v˘chodisek.

ké materiály a zpÛsoby jejich zpracování (struktu-

– Informace o materiálních strukturách sgrafit,

ry, textury, faktury a dal‰í).

procesech v nich probíhajících a z toho vypl˘vají-

V˘znamnou památkovou hodnotou, ke které je

cích moÏnostech jejich uchování poskytují pfiíro-

také nutno pfii restaurování-konzervování sgrafit

dovûdné disciplíny.

jako souãásti architektury pfiihlíÏet, je uÏitná hod-

Vedle pfiírodovûdn˘ch prÛzkumÛ a jejich vyhod-

nota stavby.

1

260


tody poznání a vyhodnocení památkov˘ch hodnot a z toho vypl˘vající metody jejich zachování. Vratislav NEJEDL¯

Obr. 1. Slavonice (okres JindfiichÛv Hradec), detail restaurovaného sgrafita s datací na domû ãp. 479 na námûstí Míru. (Foto Václav ·pale)

Metodika památkové péãe pracovní semináfi ve Slavonicích

Recommend Documents