Metodika stanovení sazeb v silniční nákladní dopravě na území České republiky po zavedení elektronického mýta
Řešitelé: Doc. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Doc. Ing. Rudolf Kampf, CSc. Ing. Jiří Čáp Ing. Jaroslav Morkus
Obsah Obsah.......................................................................................................................................... 2 Úvod ........................................................................................................................................... 3 1 Přeprava kusových zásilek ................................................................................................. 3 2 Systémy přepravy CP ........................................................................................................ 5 2.1 Jedno centrální překladiště ......................................................................................... 5 2.1.1 Hvězdicový systém pravidelných linek na CP................................................... 5 2.2 Dvě centrální překladiště............................................................................................ 6 3 Stanovení mýta v České republice ..................................................................................... 6 4 Stanovení podílu vozového parku a stupeň vytížení u přepravy kusových zásilek ........... 8 5 Tabulky sazeb mýtného sběrných zásilek. ......................................................................... 9 Závěr......................................................................................................................................... 11
Úvod Zavedení mýtného pro nákladní automobily povede přímo nebo nepřímo ke zvýšení přepravních nákladů. V konečném důsledku dojde k celkovému navýšení výsledné ceny pro zákazníky. Přímými náklady mýtného se zde rozumí náklady, které vzniknou na základě placení poplatku mýtného. Přímé náklady mýtného budou v podstatné míře ovlivňovány: • přepravní vzdáleností, • hmotností nákladu, • stupněm vytížení nákladního automobilu, • prázdnými jízdami a • podílem zpoplatněných úseků. Nepřímé náklady mýtného jsou náklady, které vzniknou vyúčtováním plateb a kontrolou mýtného. Podstatnými druhy nákladů jsou: • náklady předfinancování, • náklady na riziko ručení za třetí osobu, • administrativní náklady (např. fakturace) • náklady na kontrolu výběru mýtného • transakční náklady Přímé náklady mýtného přestavují nejvyšší podíl nákladů. Nepřímé náklady musí být zohledněny při novém výpočtu nákladů a při kalkulaci cen.
1 Přeprava kusových zásilek Expresní služba vyjadřuje požadavek rychlého uskutečnění služby. Expresní služby jsou založeny na základě smluvního závazku, např. požadavkem na dodání zásilky v určitou hodinu. V 90. letech se vyvinula expresní síť, která byla založena na úzké a dlouhodobé spolupráci mezi poskytovatelem služeb a zákazníkem. Rovněž optimalizovaná plošná síť dopravců vedla k nabídce výkonů s vysokou kvalitou. V České republice v segmentu expresní přepravy zásilek probíhá neustálý rozvoj, který vede k vyšší efektivnosti. Zvyšující se požadavky na přepravu kusových zásilek jsou spojeny jednak s výhodnou geografickou pozicí ČR v Evropě a přispěl k tomu rovněž nedávný vstup naší země do EU, který zvýšil dovoz a vývoz zboží mezi těmito státy. Systém přepravy kusových zásilek může být organizován různým způsobem. Základními druhy organizace a technologického provedení systémů přepravy kusových zásilek jsou: • přeprava na jedné sběrné lince mezi dvěma místy soustřeďování a rozptylu kusových zásilek. Jde o organizačně nejjednodušší způsob, který lze schematicky zobrazit následujícím způsobem:
•
Přeprava na určité sběrné lince několik míst soustřeďování a rozptylu kusových zásilek. Schematicky lze tento způsob zobrazit způsobem:
•
Přeprava v systému sběrných linek pokrývající určité území podle zásady, že každé sběrné středisko má spojení se všemi ostatními sběrnými středisky
samostatnou sběrnou linkou. Systém je možno schematicky na zjednodušeném příkladu existence pouze tří sběrných středisek vyjádřit následujícím způsobem:
•
Systém obdobný schématu ad c), ve kterém však spojovací sběrné linky mezi sběrnými středisky s malým vzájemným obratem zásilek jsou vedeny přes vhodná tranzitní překladiště. Schematicky je možno tento případ zobrazit úpravou příkladu ad c) následujícím způsobem:
•
Systém centrálního sběrného místa, ve kterém všechna sběrná střediska jsou propojena sběrnými linkami výhradně s centrálním sběrným místem, kam přepravují všechny zásilky směřující mimo jejich obvod a v opačném směru přepravují zásilky ze všech ostatních sběrných středisek směřující k nim. Schematicky je to možno znázornit následujícím způsobem:
•
Systém podle jakéhokoliv předchozího schéma, ve kterém je využit jiný druh dopravy, např. doprava železniční, letecká nebo vodní. Ve kterémkoliv z výše uvedených systémů je třeba zásilky v obvodu odeslání soustředit, v obvodu doručení pak rozptýlit. To se provádí různými způsoby svozu a rozvozu.
2 Systémy přepravy 2.1 Jedno centrální překladiště Do centrálního překladiště zúčastněná střediska vysílají každý pracovní den vlastním dopravním prostředkem získané zásilky určené pro ostatní střediska a svážejí zásilky určené pro jejich střediska.
2.1.1 Hvězdicový systém pravidelných linek na CP Střed hvězdice tvoří centrální překladiště systému (CP), vrcholy tvoří jednotlivá střediska systému, přičemž zásilky putují z podacího střediska (PS) do centrálního překladiště a po zpracování jsou odesílány do dodacích středisek (DS1…n). Oij – označuje j-tého odesílatele i-tého podacího střediska, Pij – značí j-tého příjemce i-tého dodacího střediska. Zjednodušené schéma hvězdicové struktury přepravy zásilek On1 On2 PSn
Pn1 Pn2
CP
P21 P22
DS2 DS4
P11
DS1
DSn
DS3
P23
P41 P31 Samotná střediska provádějí svoz a rozvoz zásilek v rámci svého atrakčního obvodu. Centrální překladiště může být samostatným střediskem. Centrální překladiště je charakterizované co nejvýhodnější polohou v rámci systému (státu či jiné územní jednotky) a jeho kapacitními možnostmi.
2.2 Dvě centrální překladiště Podobné schéma jako u jednoho centrální překladiště. Těchto centrálních překladišť může být i více, zde je pro názornost systému kusových zásilek uveden příklad se dvěma centrálními překladišti. Přeprava zásilek mezi centrálními překladišti probíhá vozidlem s vyšší přepravní kapacitou (např. návěs, železniční vůz, …). On1
On1
On2
On2 PSn
PSn
Pn1 Pn2
CP1
CP2
P21 P22
DS2 DS1
P22
DSn
P23
DS2
P11
P11
DS1
DSn
P21
Pn1
3 Stanovení mýta v České republice Smyslem zavedení mýtného je zpoplatnit silniční nákladní dopravu na dálnicích a silnicích nejvyšší kvality a získat tak dodatečné finanční prostředky na rozvoj a obnovu silniční infrastruktury. Nezanedbatelný pozitivní vliv by mělo mít mýtné na zefektivnění silniční nákladní dopravy lepším vytěžováním vozidel a jízd, což povede ke snížení počtu silničních nákladní vozidel na pozemních komunikacích. Státy EU od zavedení mýtného také očekávají návrat přepravy některých druhů zboží na ekologičtější dopravní systémy jako je např. železniční a kombinovaná doprava. Mýtné není poplatkem zaváděným pouze v ČR, do budoucna bude zavedeno v celé Evropské unii. Ke konci roku 2005 Evropský parlament schválil novou směrnici, která slaďuje pravidla pro výběr poplatků za používání dálnic a silnic nákladními vozidly v celé EU. V současné době již probíhá výběr mýtného elektronickým systémem v Německu a v Rakousku. Sazby mýtného vycházejí z nařízení vlády č. 484/2006 ze dne 18. října 2006 o výši časových poplatků a o výši sazeb mýtného za užívání určených pozemních komunikací, kterým se zapracovávají předpisy Evropských společenství1 a upravují výši časového poplatku a výši sazeb mýtného pro silniční motorová vozidla za užívání vybraných úseků pozemních komunikací.
1
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.
Mýtné se stane součástí nákladů všech produktů, které budou i jen z části přepravovány po území ČR (tranzitní doprava). Výše sazeb mýtného za užívání dálnic a rychlostních silnic se člení podle: A) emisní třídy vozidla se sazbou pro vozidla 1. do třídy EURO II, 2. třídy EURO III a vyšší. B) počtu náprav vozidla nebo jízdní soupravy se sazbou pro vozidla se 1. dvěma nápravami, 2. třemi nápravami, 3. čtyřmi nebo více nápravami. Sazby mýtného pro dálnice a rychlostní silnice jsou uvedeny v tabulce (Tabulka č.1). Tabulka č. 1 Sazby mýtného pro dálnice a rychlostní silnice v Kč/km do EURO II
EURO III a vyšší Počet náprav
2
3
4 a více
2
3
4 a více
2,30
3,70
5,40
1,70
2,90
4,20
Zdroj: Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 484/2006 Sb. Samotné mýtné je objektivní náklad, určitá forma daně, kterou si speditéři ani dopravci nevymysleli. Z toho důvodu bude prosazován princip účtování mýtného v poměru 1:1:1 mezi dopravcem, speditérem a koncovým zákazníkem. Je nutné vytvořit co nejtransparentnější systém převodu sazeb mýtného do přepravních cen a účtování mýtného v samostatné kolonce na fakturách.
Obecné stanovení sazby mýtného pro celovozovou přepravu 1. průměrná sazba mýtného pro dálnice a rychlostní komunikace n
S DR = (∑ xi ∗ y i ) ∗ a
(1)
i =1
SDR x y i a
průměrná sazba mýtného pro dálnice a rychlostní silnice sazba mýtného stanovená nařízením vlády č. 484/2006 Sb. pro dálnice a rychlostní komunikace podíl vozového parku v procentech závislost vozidla na emisních normách EURO a počtu náprav procentní podíl vozidel jedoucích po dálnicích a rychlostních komunikacích z celkového počtu vozidel
2. průměrná sazba mýtného pro silnice I. třídy (od 1. 7. 2007) n
S IT = (∑ z i ∗ y i ) ∗ b
(2)
i =1
SIT z y i b
průměrná sazba mýtného pro silnice I. třídy sazba mýtného stanovená nařízením vlády č. 484/2006 Sb. pro silnice I. třídy podíl vozového parku v procentech závislost vozidla na emisních normách EURO a počtu náprav procentní podíl vozidel jedoucích po silnicích I. třídy z celkového počtu vozidel
3. Celková sazba mýtného S C = S DR + S IT
(3)
4. Stanovení sazebníku mýtného pro různé vzdálenosti a hmotnosti zásilky S ∗l sazba = C * m M Sc celková sazba mýtného l kilometrická vzdálenost M průměrné vytížení vozidel m hmotnost zásilky
(4)
4 Stanovení podílu vozového parku a stupeň vytížení u přepravy kusových zásilek Na základě statistického hodnocení provedeného u šesti dopravců byl zpracován procentuální podíl vozového parku (viz. Tabulka č. 2)s ohledem na vybavení motory podle emisní normy. Tabulka č. 2 Podíl vozového parku u dopravních firem Firma A B C D E F Průměr Zaokrouhleno
podíl vozového parku [%] EURO II EURO III a vyšší 64,9 35,1 88,2 11,8 80,6 19,4 95,3 4,7 79,8 20,2 78,9 21,1 81,3 18,7 80 %
20 %
Průzkum byl proveden u dopravních firem zajišťujících přepravu kusových zásilek. n
Průměrné hodnoty byly stanoveny pomocí aritmetického průměru x =
∑x i =1
i
, kde xi jsou n hodnoty ze statistického souboru a n je počet prvků v tomto souboru. Z tabulky je patrně, že podíl vozového parku s EURO II představuje přibližně 80 % a 20 % tvoří podíl vozidlového parku s EURO III a vyšším.
100 %
90 %
80 %
70 %
60 % EURO III a vyšší EURO II
50 %
40 %
30 %
20 %
10 %
0% A
B
C
D
E
F
Průměr
Zaokrouhleno
Graf č. 1 Podíl vozového parku u dopravních firem Stupeň vytížení je závislý na různých faktorech, jako například na struktuře přepravovaných nákladů, na předpisech odesílatele, na druhu přepravních obalů, na obsluhovaných regionech nebo také ročním období. Na základě průzkumu u sledovaných firem, kdy bylo zjištěno, že vytížení vozidel se pohybuje v průměru okolo hodnoty 8 211 kg. Pro zjednodušení výpočtu a s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem (např. z Rakouska) byla tato hodnota vytížení zaokrouhlena na 8 000 kg. Na základě údajů uvedených v tabulce č. 1, kde bereme v úvahu pouze dopravní prostředky s počtem náprav čtyři a více, a tabulky č. 2 můžeme následným výpočtem určit průměrnou sazbu mýtného jako prostý součet procentních podílů z celku sazeb mýtného. Výsledná průměrná sazba mýtného pro čtyři a více náprav při zohlednění zjištěného podílu vozového parku je 5,16 Kč/km. Z předložených statistických údajů bylo zjištěno, že po zpoplatněných dálnicích a rychlostních komunikacích jezdí průměrně 75 % vozidel. Zohledníme-li tuto okolnost, pak získáme novou hodnotu průměrné sazby mýtného ve výši 3,87 Kč/km. Tato hodnota je dále použita jako základní pro stanovení sazebníků mýtného, které zohledňují kritéria - hmotnost zboží a kilometrickou vzdálenost.
5 Tabulky sazeb mýtného sběrných zásilek. Předložené tabulky jsou jednoduchým a efektivním nástrojem pro rychlé přeúčtování dodatečných nákladů mýtného při přepravě sběrných zásilek. Návrh zúčtování nákladů mýtného vychází z průměrných ujetých kilometrů, stanovené náklady mýtného zohledňují průměrný stupeň vytížení, prázdné jízdy, tak jako předpoklad podílu jízd na zpoplatněné silniční síti. Navržené sazby mýtného neobsahují žádnou kalkulační odměnu podnikatele (ziskovou marži). V tabulce č. 3 je uvedeny navrhované sazby v Kč k 1.1.2007 a v tabulce č. 4 jsou navrženy sazby v Kč k 1.7.2007
Tabulka č. 3 Účtované mýtné od 1.1.2007 do 5 10 15 30 50 100 150 200 300 400 500 600 700 800 900 1 000 1 250 1 500 1 750 2 000 2 250 2 500 3 000
zóna 1 50 0,13 0,25 0,37 0,73 1,21 2,42 3,63 4,84 7,26 9,68 12,10 14,52 16,94 19,35 21,77 24,19 30,24 36,29 42,33 48,38 54,43 60,47 72,57
zóna 2 zóna 3 zóna 4 zóna 5 zóna 6 zóna 7 100 200 300 400 500 600 0,25 0,49 0,73 0,97 1,21 1,46 0,49 0,97 1,46 1,94 2,42 2,91 0,73 1,46 2,18 2,91 3,63 4,36 1,46 2,91 4,36 5,81 7,26 8,71 2,42 4,84 7,26 9,68 12,10 14,52 4,84 9,68 14,52 19,35 24,19 29,03 7,26 14,52 21,77 29,03 36,29 43,54 9,68 19,35 29,03 38,70 48,38 58,05 14,52 29,03 43,54 58,05 72,57 87,08 19,35 38,70 58,05 77,40 96,75 116,10 24,19 48,38 72,57 96,75 120,94 145,13 29,03 58,05 87,08 116,10 145,13 174,15 33,87 67,73 101,59 135,45 169,32 203,18 38,70 77,40 116,10 154,80 193,50 232,20 43,54 87,08 130,62 174,15 217,69 261,23 48,38 96,75 145,13 193,50 241,88 290,25 60,47 120,94 181,41 241,88 302,35 362,82 72,57 145,13 217,69 290,25 362,82 435,38 84,66 169,32 253,97 338,63 423,29 507,94 96,75 193,50 290,25 387,00 483,75 580,50 108,85 217,69 326,54 435,38 544,22 653,07 120,94 241,88 362,82 483,75 604,69 725,63 145,13 290,25 435,38 580,50 725,63 870,75
Tabulka č. 3 Účtované mýtné od 1.7.2007 do 5 10 15 30 50 100 150 200 300 400 500 600 700 800 900 1 000 1 250 1 500 1 750 2 000 2 250 2 500 3 000
zóna 1 zóna 2 zóna 3 zóna 4 zóna 5 zóna 6 zóna 7 50 100 200 300 400 500 600 0,14 0,27 0,54 0,80 1,07 1,33 1,60 0,27 0,54 1,07 1,60 2,13 2,66 3,19 0,40 0,80 1,60 2,39 3,19 3,98 4,78 0,80 1,60 3,19 4,78 6,37 7,96 9,55 1,33 2,66 5,31 7,96 10,61 13,26 15,91 2,66 5,31 10,61 15,91 21,21 26,52 31,82 3,98 7,96 15,91 23,87 31,82 39,77 47,73 5,31 10,61 21,21 31,82 42,42 53,03 63,63 7,96 15,91 31,82 47,73 63,63 79,54 95,45 10,61 21,21 42,42 63,63 84,84 106,05 127,26 13,26 26,52 53,03 79,54 106,05 132,57 159,08 15,91 31,82 63,63 95,45 127,26 159,08 190,89 18,56 37,12 74,24 111,36 148,47 185,59 222,71 21,21 42,42 84,84 127,26 169,68 212,10 254,52 23,87 47,73 95,45 143,17 190,89 238,62 286,34 26,52 53,03 106,05 159,08 212,10 265,13 318,15 33,15 66,29 132,57 198,85 265,13 331,41 397,69 39,77 79,54 159,08 238,62 318,15 397,69 477,23 46,40 92,80 185,59 278,39 371,18 463,97 556,77 53,03 106,05 212,10 318,15 424,20 530,25 636,30 59,66 119,31 238,62 357,92 477,23 596,54 715,84 66,29 132,57 265,13 397,69 530,25 662,82 795,38 79,54 159,08 318,15 477,23 636,30 795,38 954,45
Závěr Navržený algoritmus pro výpočet mýtného u kusových zásilek je logicky správný a neobsahuje žádnou systémovou chybu. Vstupní předpokládané hodnoty byly stanoveny jako průměrné hodnoty, které vyplývají ze statistického šetření provedeného u šesti dopravních firem. S ohledem na použití průměrných hodnot, může se v jednotlivých případech vyskytnout zanedbatelná odchylka. Předložené tabulky jsou velmi dobře použitelné pro výpočet zvýšení nákladů v důsledku výběru elektronického mýta. Metodika byla zpracována a ověřena na Univerzitě Pardubice, Dopravní fakultě Jana Pernera, katedře Technologie řízení dopravy, katedře Dopravního Managementu, marketingu a logistiky ve spolupráci s Přepravní laboratoří a Institutu Jana Pernera, o.p.s.. Doporučujeme, aby tato metodika pro stanovení sazeb pro výpočet mýtného byla zavedena v praxi. Použití přispěje ke zjednodušení účtování po zavedení elektronického mýta. Doc. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Doc. Ing. Rudolf Kampf, CSc. Ing. Jiří Čáp Ing. Jaroslav Morkus
