Metodika provozu Vlastního střediska praxe MSEK
Střední škola elektrotechnická a energetická, Sokolnice příspěvková organizace www.iss-sokolnice.cz
Sokolnice 2015
Metodika byla vytvořena za finančního přispění Evropské unie v rámci projektu: „Rozvoj a zkvalitnění praktického vyučování elektrotechnických oborů“ CZ.1.07./1.1.00/54.0052
i
Úvod Metodika realizace projektu „Rozvoj a zkvalitnění praktického vyučování elektrotechnických oborů“ (dále jen Metodika) byla zpracovaná pro potřeby dalších realizací podobných projektů. Projekt byl realizován v období 2014/09 – 2015/07 na dvou středních školách, které se zabývají vzděláváním v elektrotechnických oborech. Střední škola elektrotechnická a energetická Sokolnice, Sokolnice 496 (od 2015/7 přejmenována škola na základě rozhodnutí Jihomoravského kraje a MŠMT z původního názvu: Integrovaná střední škola Sokolnice) a Střední škola elektrotechnická v Ostravě, Na Jízdárně 30. Celý projekt probíhal ve dvou krajích: Jihomoravském kraji (Sokolnice) a Moravskoslezském kraji (Ostrava). Tyto školy jako partneři pod vedením Moravskoslezského energetického klastru, o.s. spolupracovali na jednotlivých klíčových aktivitách projektu. Cílem projektu bylo zlepšit, rozšířit a zkvalitnit výuku praktického vyučování vytvořením Vlastních středisek praxe Moravskoslezského energetického klastru, jejichž potřeby budou odpovídat reálným potřebám firem zaměřených na elektrotechnické obory. Cílovou skupinu, pro kterou byly projektové vzdělávací aktivity určeny, pak představují vybraní žáci studující na dané škole. Metodika je určena všem středním odborným školám, které se zapojí do přípravy a realizace programů zaměřených na zkvalitnění praktického vyučování elektrotechnických oborů. Metodika si klade za cíl usnadnit středním odborným školám přípravu a organizaci a poskytnout návod na realizaci podobného projektu. Metodika shrnuje základní fakta a poznatky z realizace projektu a vychází ze zkušeností získaných při dnech praxe a praktických dnech praxe na daných školách zapojených v projektu. Metodiku vytvořili zaměstnanci Střední školy elektrotechnické a energetické Sokolnice ve spolupráci se zástupci realizačního týmu Moravskoslezského energetického klastru a se členy realizačního týmu druhé partnerské školy.
ii
Obsah Úvod ........................................................................................................................... ii Obsah ........................................................................................................................ iii Informace o projektu................................................................................................... 1 Informace o učastnících zapojených v projektu ............................................................ 2 Moravskoslezský energetický klastr..................................................................................... 2 Integrovaná střední škola Sokolnice, Sokolnice 496,664 52 .................................................. 7 Střední škola elektrotechnická, Ostrava................................. Chyba! Záložka není definována. Odborní garanti zapojení v projektu za naši školu ................................................................ 8
Středisko praxe na naší škole ..................................................................................... 17 Popis hlavních částí projektu ..................................................................................... 18 A. Praktické dny:............................................................................................................... 19 Kabelové technologie.............................................................................................................. 19 Elektrické sítě .......................................................................................................................... 28 1. Montáž kmenového vedení .......................................................................................................... 29 2. Montáž odbočných propichovacích svorek .................................................................................. 32 3. Ochrana proti přepětí ................................................................................................................... 33 4. Oprava poškozené izolace............................................................................................................. 35 Popis pracoviště sítí, kde probíhala výuka: ....................................................................................... 39
B. Dny praxe ..................................................................................................................... 41 Kabelové technologie.............................................................................................................. 41 Sítě .......................................................................................................................................... 43 Detailní popis a důvody osazení panelů těmito komponenty. ......................................................... 44
Robotika .................................................................................................................................. 46 C. Exkurze: ........................................................................................................................ 65 Vodní elektrárna Vranov nad Dyjí ........................................................................................... 65 Vodní elektrárna Dlouhé stráně.............................................................................................. 66 Technické muzeum TATRA Kopřivnice .................................................................................... 67 Hyundai Motor Manufacturing Czech s r. o. Nošovice ........................................................... 68
Závěr......................................................................................................................... 69 Hodnocení projektu z pohledu MSEK ..................................................................................... 69 Zhodnocení z pohledu pedagoga Sítí ...................................................................................... 60 Zhodnocení z pohledu pedagoga Kabelových tehnologií ....................................................... 70 Zhodnocení z pohledu koordinátora za ISŠ Sokolnice ............................................................ 70
iii
Informace o projektu Projekt: „Rozvoj a zkvalitnění praktického vyučování CZ.1.07./1.1.00/54.0052 byl realizován v období 2014/09 – 2015/07.
elektrotechnických
oborů“,
Tento projekt si kladl za cíl především zkvalitnit praktické vyučování na dvou vybraných středních školách ve dvou regionech. Zkvalitnění znamenalo především prostřednictvím předem připravených úkolů, sestavených zástupci firem a odbornými garanty, žákům nasimulovat a přiblížit jednotlivé úkoly, jež od nich budou v praxi vyžadovány. Jejich zvládnutím po teoretické, ale hlavně po praktické stránce zvyšuje připravenost daného žáky na danou profesi. Dle předchozího oslovení několika firem bylo zjištěno, že praktický nácvik reálných praktických úkolů, stěžejní stránka jejich výuky pro práci v dané profesy nebyla dostatečná. Pod vedením Moravskoslezského energetického klastru na školách vznikla Střediska praxe, kde se jednotlivé klíčové aktivity projektu realizovaly. Tyto střediska praxe měli za účel vytvořit prostředí podporující praktické vyučování, kde žáci budou plnit úkoly vzniklé po vzájemné spolupráci mezi zapojenými středními školami a firmami v daném regionu. Projekt byl zahájen společným sezením zástupců Moravskoslezského energetického klastru, obou škola a deseti odborných garantu (pět za každou školu), kde se sestavovali úkoly pro žáky a realizace celého projektu. Následovala propagace projektu a získání žáků pro zapojení do aktivit projektu. Do projektu bylo celkem zapojeno 278 žáků. Z naší střední školy to bylo 137 žáků. Třicet žáků zejména ze třetích ročníků oborů 26-51-H/02 Elektrikář - silnoproud, 26-51-H/01 Elektrikář - slaboproud a 26-52-H/01 Elektrotechnik bylo rozděleno do tří týmů, každý s konečným zaměřením na vybrané oblasti robotika, sítě a kabelové technologie. Další žáci se zúčastnili exkurzí, praktických dnů a závěrečných setkání, kde se mohli seznámit s prací svých spolužáků. Z pohledu naší střední školy byl projekt rozdělen na tři stěžejní části. Praktické dny, Dny praxe a Exkurze. O všech bude podrobně pojednáno v dalších kapitolách. V rámci projektu pak zapojení odborní garanti navštěvovali vyučování odborného výcviku a v předem vybraných hodinách, jejichž náplň se věnovala problematice, kterou se firma zabývá, žákům řekli pár slov o jejich firmě a konzultovali s žáky jejich práci, kterou v průběhu hodiny sledovali. Na konci projektu pak na každé škole probíhalo závěrečné setkání společně se všemi zapojenými týmy, kde probíhala jak prezentace konečných výrobků jednotlivých týmů, tak i soutěže v úkolech, v nichž se žáci měli projektem zdokonalit.
1
Informace o učastnících zapojených v projektu
Moravskoslezský energetický klastr
Integrovaná střední škola Sokolnice, Sokolnice 496,664 52
Střední škola elektrotechnická, Ostrava
Odborní garanti a zapojené firmy
Moravskoslezský energetický klastr Moravskoslezský energetický klastr je sdružení právnických a fyzických osob, které podnikají převáženě na území Moravskoslezského kraje v odvětvích energetického průmyslu. Klastr dále sdružuje poskytovatele služeb působících v těchto a příbuzných oborech, dále vzdělávací a neziskové organizace. Byl založen v roce 2008 z iniciativy společnosti Dalkia ČR, a.s., KHK MS kraje, VŠB-TU Ostrava, Výzkumného energetického centra a dalších. V současné době má klastr 19 členů. Je aktivní v oblastech výzkumu a vývoje, propagace sdružení a propagace energetické gramotnosti mezi širokou veřejnost, kde realizuje projekty podporované EU. Oblasti zájmu MSEK * výzkum a vývoj – nákup laboratorního zařízení, nákup a provozování experimentálního zařízení, realizace výzkumných a vývojových aktivit * marketing a propagace – realizace výstav a veletrhů, realizace odborných kulatých stolů, seminářů, workshopů a konferencí, výroba prezentačních materiálů, publikační činnost * vzdělávání – realizace stáží a praxí pro studenty SŠ a VŠ, vzdělávání v oblasti energií a energetické gramotnosti, další vzdělávání zaměstnanců členů klastru * společné projekty – organizace a realizace projektů s cílem úspory nákladů, společný nákup kancelářských potřeb a telekomunikací Členové klastru Členství v klastru přináší pro firmy a instituce lepší ekonomickou stabilitu v daných odvětvích (např. výroba energeticky udržitelných elektrických zařízení), ale i další rozvoj v rámci ČR a EU. Smyslem členství v klastru je spolupráce firem, sdílení informací, inovace, marketing, spolupráce na zakázkách, zvyšování kvalifikace, aktivita na výzkumných a vývojových projektech, ve spolupráci s VŠB-TUO a společná účast na výstavách a veletrzích. Autel, a. s. ČEPS, a. s. Intoza, s. r. o. Veolia Energie ČR, a.s. DISTEP, a. s. Krajská hospodářská komora MSK Eveco Brno, s. r. o. YMG 2015 a.s. MPS Mont, a. s. Loyd Group, s. r. o. Amper Holding, a.s. RD Rýmařov, s. r. o. Phoenix-Zeppelin, s. r. o. Pyroenergy CZ, s. r. o. VŠB-TUO, VEC Sdružení pro rozvoj MSK Tenza, a. s. VŠB-TUO, FAST Ostravská univerzita v Ostravě VŠB-TUO, FAST
2
Autel, a. s. Společnost zajišťuje spolehlivě a pružně služby a dodávky pomocí nejmodernějších technologií na klíč pro průmyslové podniky. Nabízí široký rozsah produktů, např. konzultace, vedení projektu, zpracování projektové dokumentace, analýzy a programování, test zařízení u výrobce, instalace, zkušební provoz. Autel, a. s. se snaží pomoct svým zákazníkům a zvyšovat tak konkurenceschopnost svých produktů. Spolupracují s evropskými společnostmi, zatímco uživatelé jsou z celého světa. Má zkušenosti v mnoha segmentech, jako je hutní průmysl (vysoké pece, válcovny plechů), energetika (kotle na biomasu, turbíny), chemický průmysl (výroba změkčovadel), celulóza a papír (papírenské stroje, příprava látky). Amper Holding, a.s. Propojení skupiny firem, které poskytují zákazníkovi komplexní služby v oblasti energetiky: zajištění dodávek elektrické energie pro všechny skupiny odběratelů, výkup elektřiny od všech výrobců elektřiny (zemní plyn, teplárny, bioplyn, vítr, voda, sluneční záření), nabídka pokročilých produktů v obchodě s elektřinou pro velkoodběratele a obchodníky s elektřinou, energetický audit, poradenství, optimalizace odběru elektřiny, analýzy, energetické úspory, projektování a výstavba lokálních distribučních sítí, Informační systémy pro provoz výroben elektřiny, LDS, EPC projektů. Čeps, a. s. Čeps, a. s. je na území ČR provozovatelem přenosové soustavy elektřiny. Vlastní 41 rozvoden se 71 transformátory, které převádějí elektrickou energii z přenosové do distribuční soustavy. Společnost poskytuje přenosové služby a služby zajišťující rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektrické energie. Zajišťuje také přeshraniční přenosy, tzn. export a import energie. Veolia Energie ČR, a.s. (Dalkia ČR, a. s.) Tato akciová společnost je jedním z nejvýznamnějších výrobců a dodavatelů tepelné a elektrické energie v zemi i na českém trhu. Je vysoce šetrná k životnímu prostředí. Mimo jiné je tato společnost jedním z největších poskytovatelů služeb pro českou přenosovou soustavu a pomáhá zajišťovat rovnováhu mezi spotřebou a výrobou v ČR. Krom tepla a elektřiny vyrábí a dodává chlad, stlačený vzduch a další energetické komodity. Distep, a. s. Distep, a. s. se zaměřuje především na nákup tepelné energie, úpravu parametrů a distribuci tepelné energie pro vytápění objektů a dodávku teplé užitkové vody. Společnost spravuje a udržuje automatické tlakové stanice a veřejný vodovod. Provádí také – výrobu, opravu a montáž měřidel, výrobu, instalaci a opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických zařízení, topenářství, rekonstrukce, revize a zkoušky tlakových nádob. Eveco Brno, s. r. o. Společnost Eveco Brno se zaměřuje na ekonomická, ekologická a technická řešení pro energetické využití odpadů, čištění spalin a odpadních plynů, odstraňování dioxinů, energie z biomasy, hořákové systémy, rekonstrukce, modernizace a ekologizace provozů. Nabízí komplexní přístup – návrh, projekce, dodávky, realizace až po uvedení do provozu, dále pak komplexní zkoušky, záruční a pozáruční servis. Tyto činnosti zajišťují jak při výstavbě nových zařízení, tak i při rekonstrukci stávajících zařízení. Jejich činnost je založena na výzkumu a vývoji a na dlouholetých zkušenostech.
3
Intoza, s. r. o. K hlavní činnosti společnosti patří nová výstavba, tzn. dodávky na klíč, rekonstrukce budov včetně interiérů, fasády, zateplování a sanace, prodej stavebního materiálu a doprava. Novou činností společnosti je poskytování služeb spojených s energetickými úsporami. Smyslem tohoto projektu je nabídnout klientům komplexně činnosti z oblasti energetiky, stavebnictví a financování. Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje Slouží k podpoře podnikatelský aktivit, k ochraně zájmů svých členů. Poskytuje především poradenské a konzultační služby týkající se podnikatelských činností, organizuje vzdělávací činnosti, informační služby spojené se vzděláním a rekvalifikacemi, spolupracuje s odbornými institucemi v zahraničí a uzavírá s nimi dohody, vystavuje osvědčení. Loyd Group, s. r. o. Cílem společnosti je pomoct klientům vybudovat úspěšnou a inovativní firmu, která bude podporovat růst a zvyšování konkurenceschopnosti svých zákazníků. Loyd Group je konzultační společnost poskytující služby svým zákazníkům a subjektům státní správy, samosprávy v oblastech informační a konzultační technologií, energetiky, firemních financí a manažerského poradenství. Společnost má dlouhodobé manažerské, obchodní a technologické zkušenosti v daných oborech. Znají aktuální situaci a budoucí trendy na českém trhu i v zahraničí. YMG 2015 a.s. (Menergo a.s.) Cílem akciové společnosti je poskytnout klientům komplexní a kvalitní služby v energetice. Věnují se především návrhům implementace a vlastní instalaci kogeneračních jednotek. Nabízí klientům soubor služeb od návrhu technického řešení, výpočtu návratnosti, zpracování projektu, přes realizaci díla, zajištění záručního a pozáručního servisu a údržby, až po provozování zařízení a služby v oblasti energetického poradenství. MPS Mont, a. s. Společnost zajišťuje komplexní dodávky pro výstavbu, modernizaci, renovaci a údržbu, zejména v teplárenství, petrochemii, energetice, strojírenství a potravinářství. Nabízí také projektová a dodávky strojních a elektrotechnologických celků, montáže, provádění jejich servisu, údržbu apozáruční servis. Ostravská univerzita v Ostravě Ostravská univerzita je jeden ze zakládajících subjektů klastru. MSEK s touto univerzitou spolupracuje především v oblasti dalšího vzdělávání. Společnými silami se snaží zasvětit základní a střední školy a širokou veřejnost informacemi o obnovitelných zdrojích energie. Ostravská univerzita se také aktivně zapojila do kampaně Energetické úspory 2010 a do pořádání odborných seminářů zaměřených na obnovitelné zdroje energie a prezentace společných výsledků činnosti energetického klastru. Phoenix-Zeppelin, spol. s r. o. Phoenix-Zeppelin je jednou z vedoucích společností na českém trhu ve stavebních, zemních a důlních strojích, ale tak i v energetických systémech. Firma uzavřela partnerství se značkou Caterpillar, což jí umožnilo nabízet zákazníkům různé dodatkové služby od kvalitního servisu po pronájem. Významnou roli, hraje divize Energetické systémy, které se věnují prodeji a implementaci systémů zabezpečeného napájení elektrikou a tepelnou energii.
4
Pyroenergy, a. s. Společnost se zaměřuje především na výrobu a dodávky technologií pro energetiku a elektrotechnický průmysl, opravy a servis elektrického zařízení, výrobu elektro-generátorů. RD Rýmařov, s. r. o. RD Rýmařov je největším českým dodavatelem dřevostaveb, úspěšně se však prosazuje i na zahraničním trhu. Především firma dodává montované stavby, které se vyznačují nízkými energetickými nároky, proto jsou také stále populárnější. Klade důraz na zdravotní nezávadnost použitých materiálů. Individuální požadavky klientů jsou zakomponovány do každého projektu nově vznikajícího domu. Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje je zájmovým uskupením právnických osob. Důvodem jeho založení bylo přispět k průmyslové transformaci, stanovit hlavní cíle a podpořit řešení rozvojových projektů, programů a koncepcí. Poskytuje členům klastru informace spojené s investičními příležitostmi a také o podnikatelských činnostech v MSK. Tenza, a. s. Patří k nejvýznamnějším českým firmám. Zajišťuje činnosti v oblasti výstavby a rekonstrukce zdrojů pro výrobu tepla a elektrické energie. Rozvíjí svou aktivitu v také ve sféře vodohospodářské, inženýrské a pozemních staveb. Zaměřuje se na ekologické programy, které zahrnují projekty s využitím obnovitelných zdrojů energie a systémy ochrany vod a ovzduší. VŠB-TUO, Fakulta stavební Fakulta stavební je významným členem MSEK, protože spolupracuje s výzkumným energetickým centrem a s firmami RD Rýmařov a Intoza v oblasti energetické náročnosti budov. Podílí se na přípravě odborných seminářů pro veřejnost v oblasti pasivních domů. Výzkumné energetické centrum, VŠB-TUO Výzkumné energetické centrum patří k zakládající subjektům klastru. MSEK spolupracuje s Výzkumným energetickým centrem především na výzkumných a vývojových projektech. V rámci tohoto centra byla založena diagnostická laboratoř MSEK a mobilní laboratoř, které rozvíjejí inovační potenciál MSEK. Výsledky Výzkumného energetického centra se uplatňují v energetice a elektrotechnickém odvětví. Poslání Klastr vidí své poslání ve sdružování právnických a fyzických osob, finančních prostředků. Snaží se identifikovat různé problémy týkající se energetického a elektrotechnického průmyslu a navrhnou tak řešení. Vytváří takové podmínky, při kterých bude dosaženo maximální synergie výrobního a rozvojového potenciálu v oboru energetického průmyslu a souvisejících oborech. Sdružení podporuje inovační procesy, výzkum a vývoj činností vykonávaných členy sdružení. Součástí poslání klastru je reprezentovat a prosazovat zájmy svých členů a pomáhat tak růstu zaměstnanosti a blahobytu v kraji. Uskutečnění těchto aktivit vede ke zlepšování životního prostředí. Současně členové MSEK realizují individuální přínosy - zvyšují kvalitu, lépe využívají kapacity, zvyšují produktivitu práce a rentabilitu. Vize „Zajistit pro Moravskoslezský kraj, jakožto druhý nejvyspělejší průmyslový pól v České republice energetickou soběstačnost v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje.“ 5
Cíle MSEK * spolupráce na energetické koncepci Moravskoslezského kraje a státu * podpora implementace legislativy EU do legislativy ČR * podpora využívání obnovitelných zdrojů energie, propagace a výchova k energetickým úsporám * podpora malých a středních podniků v regionu * podpora výzkumu a vývoje v oblasti energetiky a životního prostředí * spolupráce při řešení problematiky využívání druhotných zdrojů energie v Moravskoslezském kraji k energetickým účelům * podíl na zvyšování energetické gramotnosti zejména mladých lidí Strategie pro dosažení cílů Sdružení bylo založeno za účelem podpory inovací a zvýšení konkurenceschopnosti a dále i kvůli exportu propojených firem, podnikatelů, dodavatelů a institucí působících v Moravskoslezském kraji. Vzájemnou spolupráci představuje energetické a elektrotechnické odvětví, které jsou na sobě ekonomicky závislé. Po vstupu ČR do EU musí oba sektory efektivně vyrábět a prodávat svou produkci, aby zvýšily svou konkurenceschopnost, tzn. zajištění potřebných surovin pro plynulost výroby a dodávek, účinné vedení lidí a řízení organizace. Členové MSEK předpokládají, že na základě mapy klastru vytvoří síť, na které každý člen identifikuje určitý problém a s pomocí MSEK najdou společné řešení. Takto dochází k předávání informací mezi členy i k poskytování dotací na nákup poradenských a expertních služeb. Síť se využívá také při společných obchodních zájmech např. pro účast v obchodních soutěžích, na marketingových a propagačních akcích. Klastr pomáhá s organizací těchto akcí, koordinuje účastníky, případně může jednat jejich jménem. Klastr propaguje své aktivity, aby přilákal nové členy, ale také, aby získal důvěru a pozitivní postoje vůči průmyslovému odvětví a celému regionu. Důležité je vybudování společné identity podniků v klastru. Součástí propagace je logo, pořádání finančně i organizačně náročných akcí, zpracování prezentačních materiálů a publikací. Tyto náležitosti přináší přidanou hodnotu nejen klastru, ale i jeho jednotlivým členům.
Střední škola elektrotechnická, Ostrava Sídlo školy (partnera projektu): Ostrava, Na Jízdárně 30 Střední škola elektrotechnická je moderní veřejnou střední školou a elektrotechnickým centrem Moravskoslezského kraje. Patří mezi přední elektrotechnické školy v České republice nejen díky své dlouholeté tradici, ale i perspektivám, které nabízí současným i budoucím žákům. Výuku na základě moderních školních vzdělávacích programů zajišťuje na vysoké úrovni profesionální tým pedagogů spolu se stálými partnery z řad špičkových regionálních firem, jako jsou společnosti ČEZ a.s., ArcelorMittal Ostrava a.s., Dalkia a.s., NAM systém a.s., a mnoho dalších. Škola aktivně spolupracuje se společností ČEZ a.s., s Českým svazem zaměstnavatelů v energetice, Asociací elektrotechnického vzdělání a Czech Security Education (sdružení středních škol zabývajících se bezpečnostními systémy). V souladu s modernizací výuky a vzděláváním se škola aktivně zapojuje do řady různých 6
projektů, jakými jsou například Inovace výukových postupů v nových zaměřeních elektrotechniky – Mechatronika, Práce pod napětím – Rozvody el. energie pomocí kabelových vedení a pomocí izolovaného venkovního vedení, Recyklohraní, Modernizace technického a didaktického vybavení center pro další profesní vzdělávání učitelů. Dále zajišťujeme přípravu odborníků z oblasti elektrotechniky a pořádání různých odborných kurzů pro širokou veřejnost. SŠE nabízí studium pro získání středního vzdělání s výučním listem nebo středního vzdělání s maturitní zkouškou ve schválených studijních programech Elektrikář, Elektrikář silnoproud, Mechanik elektrotechnik – počítačové a zabezpečovací systémy, elektrotechnická zařízení. Velice zajímavý je také čtyřletý obor Optik s maturitní zkouškou, který je vhodný zejména pro dívky se širokou možností uplatnění v různých optických firmách. Naši nejlepší studenti mohou od elektrotechnických firem získat stipendium. Další výhodou studia na naší škole je možnost jednoduchého přestupu mezi maturitními a učebními obory (nejlépe během prvního nebo po prvním ročníku) v závislosti na studijních problémech či úspěších.
Integrovaná střední škola Sokolnice, Sokolnice 496, 664 52 (Nový název školy platný od 1.7.2015 je Střední škola elektrotechnická a energetická, příspěvková organizace)
Je škola komplexního typu zabezpečující střední vzdělávání žáků v tradičních, moderních a perspektivních oborech pro oblast energetiky, elektrotechniky a informačních technologií. Zajišťuje vzdělávání ve studijních čtyřletých a tříletých oborech. Integrovaná střední škola v Sokolnicích zabezpečuje teoretickou, praktickou i mimoškolní výchovu žáků v moderně vybavených učebnách, specializovaných dílnách a laboratořích. Součástí školy je i centrum celoživotního učení, které disponuje nejmodernějšími specializovanými dílnami, unikátním venkovním polygonem vysokého napětí, vnitřním polygonem pro izolované venkovní vedení a práce prováděné pod napětím, pracovišti pro montáž kabelových souborů kompletně vybavenými nejmodernějším zařízením, materiálem a nářadím. Toto vybavení je ojedinělé nejen v rámci České republiky, ale i celé střední Evropy. Zařízení využívá škola i v rámci běžné výuky studentů denního studia. Velkou předností školy je vysoká úroveň odbornosti v rovině teoretické i praktické. Získané vědomosti dávají žákům možnost širokého uplatnění jak u nejrůznějších firem, tak i v samostatném podnikání. Mnozí žáci získávají zaměstnání již během studia, neboť škola je těsně spjata s podnikatelskou sférou. V rámci České republiky patří škola k nejlépe vybaveným školám pro výuku energetických oborů. Škola je silná i v oblasti mezinárodní spolupráce, která trvá již desetiletí a stále se rozvíjí. Tradiční jsou již výměnné stáže se školou obdobného zaměření v Damstradru v SRN (reciproční program Leonardo da Vinci, který je hrazen z prostředků EU), v posledních letech spolupracujeme se školou v Srbském Kragujevaci (v rámci programu Energie do škol podporovaného Krajským úřadem KMK), s obdobně zaměřenou školou v Trnavě na Slovensku, rozvíjí se i spolupráce s rakouskou školou ve Vídni. ISŠ Sokolnice je jedna ze šesti škol v České republice, jejíž kvalitu a odbornost garantuje Český svaz zaměstnavatelů v energetice. 7
Praktický výcvik oborů elektro probíhá ve vlastních odborných dílnách i na venkovních pracovištích, kde si žáci vyzkouší i práci v podmínkách života dospělých a ověřují své dovednosti ve značkových autoservisech (Mazda, Opel, Nissan, Peugeot, Seat, Hyundai, Scania, Liaz, Škoda, Iveco, Volkswagen, Audi a Honda, Citroën), technici elektrotechnických zařízení a studenti oboru informační technologie na odloučeném pracovišti v Energetických strojírnách v Brně a ve vyšších ročnících pak i v odborných firmách. Škola dlouhodobě spolupracuje společně se společností E.ON. na projektu směřujícímu k specializaci výchovy vybraných žáků pro zaměstnaní u společnosti E.ON. Přechod ze školy do praxe je tak velmi usnadněn a mezi žáky je tato forma odborného výcviku velmi populární. Škola pro žáky zajišťuje stravování i ubytování přímo v areálu školy. V rámci své odbornosti je škola aktivní i v oblasti dalšího vzdělávání dospělých v rámci rekvalifikačních kurzů.
Odborní garanti zapojení v projektu za naši školu Celou realizaci projektu doprovázeli odborní garanti. Za jednu partnerskou školu šlo vždy o pět osob, které měly při realizaci projektu dohlížet na odbornost a kvalitu prováděných úkolů. Jejich dalším neméně důležitým úkolem bylo vytvoření úkolů, které měli studenti v rámci realizace projektu plnit. Odborní garanti se zúčastňovali porad realizačního týmu, byli nápomocni pedagogům při realizaci jednotlivých úkolů a pomáhali k jejich zdokonalování. Navštěvovali výuku na naší škole v předmětech, které se bezprostředně týkaly svojí náplní plněných úkolů a teoretické přípravy žáků školy. Během realizovaných Praktických dnů a Dnů praxe dohlíželi na správnost prováděných úkolů a byli připraveni odpovídat na dotazy zapojených žáků a pedagogů. Za střední školu v Sokolnicích bylo zapojeno pět odborných garantů, kteří zastupovali dané témata ve složení: Kabelové technologie: Ing. Milan Bayer, Ing. Milan Liebl
8
Sítě: Ing. Oldřich Životský, Ing. Lubomír Nevělík Robotika: Ing. Petr Sýkora Z pohledu školy bylo zapojení odborných garantů do projektu velmi přínosné. Již při přípravě úkolů pro jednotlivé pracovní týmy bylo vidět, že pohled odborných garantů je neodmyslitelný při dosažení požadované kvality úkolů. Stěžejní bylo zajištění reálných úkolů z praxe. Již výše zmíněné konzultace poskytovali našim žákům velké množství nových informací, které se týkaly reálného provozu. Také naši zapojení pedagogové se mohli při setkáních s odbornými garanty zaměřit na problematiku více do hloubky, aby nové poznatky mohli dále předávat ve výuce a tím zvyšovali připravenost studentů na reálný provoz.
Představení zapojených odborných garantů a jejich firem společně s hodnocením spolupráce a přínosu pro jejich firmu je sepsáno níže, dle zařazení do jednotlivých skupin odborností.
9
Ing. Milan Bayer Odborný garant v oboru kabelových tech. Ffirma, se kterou je Ing. Bayer spojen je TE Connectivity. TE Connectivity TE Connectivity je nadnárodní společnost s celosvětovým působením a obratem 14 miliard USD, která vyvíjí a vyrábí přibližně 500 000 výrobků, propojujících a chránících tok energie a dat uvnitř produktů dotýkajících se každého aspektu našich životů. Téměř 100 000 zaměstnanců TE Connectivity vytváří partnerství se zákazníky v takřka každém odvětví – od spotřební elektroniky, energetiky a zdravotnictví po automobilový průmysl, letectví a komunikační sítě – a umožňují propojení produktů s inteligentnějšími, rychlejšími a lepšími technologiemi. Přibližně 7 500 vývojových pracovníků v devatenácti světových inženýrských centrech využívá svých znalostí k vývoji nových materiálů a výrobků s více než 20 000 registrovanými patenty. TE každoročně investuje do výzkumu a vývoje přes 700 milionů USD, díky čemuž se výrobky uvedené na trh v posledních třech letech podílí na celkových tržbách 19 %. Výhodou pro naše zákazníky jsou místní zastoupení TE ve většině zemí světa a také výroba v 25 zemích. TE Energy Jednou ze součástí struktury TE Connectivity je výrobní, vývojová a obchodní skupina TE Energy. Tato skupina s téměř 4 000 zaměstnanců, dodává své výrobky energetickým rozvodným závodům, průmyslovým podnikům, výrobcům zařízení v elektrotechnice a v oboru trakčních zařízení. TE Energy zastřešuje celou řadu osvědčených výrobkových značek, mezi něž patří především Raychem, zajišťujících spolehlivá propojení kabelů a vodičů od výroby přes přenos a distribuci energie ke koncovému spotřebiteli. TE Energy má obchodní zastoupení ve více než 80 zemích světě a výrobní závody na pěti kontinentech. Sortiment TE Energy zahrnuje: • kabelové soubory • spojovací prvky a armatury • izolátory • izolace, ochrany živočichů a zařízení • ZnO omezovače přepětí • silová měření a řízení • spínací prvky • prvky veřejného osvětlení Výzkum a vývoj Systematický výzkum a vývoj probíhá ve čtrnácti renomovaných vědeckých výzkumných a technických střediscích TE Energy po celém světě. Většina výzkumných a vývojových projektů z oblasti kabelových souborů probíhá v Ottobrunnu Německu, kde se nachází plně vybavená vvn zkušební laboratoř, laboratoře materiálů a výrobní dílna prototypů. Elektrotechničtí, chemičtí a strojní vědečtí pracovníci a technici pracují ve vzájemně provázaných týmech na zlepšení stávajících a vývoj nových technologií a výrobků. Mají k dispozici rozsáhlé laboratoře pro krátkodobé
10
i dlouhodobé zkoušky materiálů a výrobků. Celosvětové znalosti Konkurenční výhodou a silnou stránkou TE Energy jsou vynikající vlastnosti výrobků Raychem ověřené více než padesátiletými provozními zkušenostmi. Vlastnosti materiálů Raychem byly prokázány a dobře prověřeny v nespočtu instalací v nejnáročnějších provozních podmínkách. Materiály Raychem potvrdily svou dlouhodobou odolnost vůči vlivům vnějšího prostředí a prokázaly spolehlivou funkčnost při vysokém elektrickém a tepelném namáhání. Hodnocení: Popis zapojení firmy v projektu Firma TE Connectivity prostřednictvím odborného garanta projektu pana inženýra Bayera pracovala celou dobu konání projektu na dílčích úkolech. Základním bodem bylo zpracování úkolů pro žáky a následně dohled při dnech praxe a praktických dnech. Spolupráce probíhala i při přípravě metodiky. Proč byl projekt pro firmu výhodný Naše firma se z dlouhodobé perspektivy zajímá o připravenost studentů, kteří jsou možnými uchazeči o pozice v naší firmě nebo uživateli či pracovníky provádějící montáž naší firmou vyráběných produktů. TE Connectivity dlouhodobě podporuje seznamování studentů s kabelovými soubory nn a vn Raychem, neboť je naším zájmem podpořit technické vzdělávání budoucích pracovníků v elektrotechnice a energetice, což do budoucna přinese hlubší teoretické znalosti a praktické dovednosti budoucích techniků a montérů v oboru silnoproudé elektrotechniky. Proto bylo velmi přínosné zapojit se do tohoto projektu a podílet se na přípravě našich možných budoucích zaměstnanců.
Pár vět hodnotících projekt z pohledu garanta Setkání s učiteli odborného výcviku i se studenty samotnými pro mne byla velice osvěžující. Bylo zajímavé pozorovat zájem a postupné zlepšení jednotlivých žáků a jejich snahu o co nejlepší konečný výrobek.
11
Ing. Milan Liebl Odborný garant v oboru kabelových technologií. Firma, se kterou je spojen je ELTECH CZ, s.r.o.
ELTECH CZ, s.r.o. www.eltechcz.eu Společnost ELTECH CZ, s.r.o. je výhradním zastoupením švýcarského výrobce kabelových souborů CELLPACK Electrical Products a italské společnosti INTERCABLE, která vyrábí speciální kabelové nářadí a nářadí pro práci pod napětím. Kabelové soubory CELLPACK jsou již od roku 1993 spolehlivou součástí energetických sítí na území ČR a na Slovensku. Kabelové koncovky a kabelové spojky jsou určeny pro spojování kabelů nn a vn do 42 kV. Pro montáž kabelových spojek a kabelových koncovek lze využít kabelové soubory s technologií nasouvání za studena (Contrax) nebo nasouvání a smršťování za tepla (Hybrid). Speciální montážní nářadí a nářadí ppn INTERCABLE dodáváme montážním firmám. Provádíme odborná školení produktů CELLPACK a INTERCABLE a odborné poradenství v energetice. Naším cílem je prosazování moderních a spolehlivých produktů v provozech, poskytovaní servisu a kvalitních služeb našim zákazníkům. Hodnocení: Popis zapojení firmy v projektu Prostřednictvím zkušeného a technicky zdatného pracovníka se společnost ELTECH CZ, s.r.o. podílela na přípravě podkladů pro vedení odborné praxe, zejména tvorbě podkladů pro výuku. Dále spolupracovala na přípravě Metodiky pro rozvoj Vlastních středisek praxe. V rámci projektu byly předávány informace a praktické zkušenosti z reálného provozu. Proč byl projekt pro firmu výhodný Společnost získala prostřednictvím účasti na projektu aktuální informace o způsobu vzdělávání a připravenosti budoucích i současných zaměstnanců v oboru. Získala také nové kontakty a inspiraci pro způsob vedení školení, která sama firma poskytuje a provádí.
Pár vět hodnotících projekt Účast na projektu pomáhá všem zúčastněným udržet krok se současnými trendy v oboru elektrotechniky a energetiky. Dochází k většímu propojení mezi teorií a praxí. Projekt hodnotíme jednoznačně pozitivně.
12
Ing. Oldřich Životský Odborný garant v oboru sítě. Pan Ing. Životský je od roku 1984 zaměstnán na Integrované střední škole v Sokolnicích. Začínal zde jako mistr OV provádějící v rámci odborného výcviku stavbu sítí, později jako vrchní mistr OV – zaměření na stavbu sítí, zástupce ředitele pro odborný výcvik – kompletní agenda stavby sítí pro energetické společnosti (od posouzení projektu, zpracování nabídky, podpisu smlouvy, realizace a dozorování prováděné stavby, zajištění revize a předání stavby. Nyní mu podléhá řízení střední odborné školy, 400 žáků a 67 zaměstnanců mimo jiné nadále zajišťuje agendu stavby sítí pro energetiku. Jeho práce je tedy už od let studia inženýrství v oboru elektroenergetika spojena s problematikou sítí a jeho mnohaleté zkušenosti byly pro projekt velkým přínosem. Hodnocení: Těžištěm projektu byl rozvoj praktického vyučování a praxí zaměřené na elektrotechnický obor – vytvořením středisek, kde žáci plnili reálné úkoly vycházející z potřeb potencionálních zaměstnavatelů (firem především členů klastru a dalších institucí). V průběhu projektu, při pracovních setkáních, byly definovat potřeby firem z praxe na základě, kterých byly specifikovány úkoly pro žáky zapojených škol. Výstupem, pak byly databáze praktických úkolů (na jejichž vzniku jsem spolupracoval s dalšími odbornými garanty), které žáci v rámci praktické výuky pod dozorem odborníků z praxe plnili. Tyto úkoly byly zaměřeny na rozvíjení odborné kvalifikace žáků, na jejich zručnost a schopnost postupovat samostatně, tak aby co nejvíce vyhověli potřebám zadavatele práce. Našim úkolem, spolu s ing Lubomírem Nevělíkem, byla oblast elektrických sítí. Naše instituce a firma RGV a.s., kde pracuje kolega Nevělík má mnohaleté zkušenosti se stavbou elektrických sítí nízkého i vysokého napětí pro energetické společnosti. Těchto zkušeností jsme využili při stanovení praktických úkolů, které žáci řešili. Jednalo se o velice přínosný projekt, který žákům přiblížil konkrétní oblasti a problémy, které v současnosti absolvent oborů musí zvládat z hlediska praxe. Příjemným překvapením byl zájem a nasazení jednotlivých studentů při zvládání úkolů a řešení jednotlivých zadání. Z pohledu ředitele školy byl velký přínos i získáním nových poznatků od dalších odborných garantů, které budou moci naši učitelé odborného výcviku předávat dalším studentům a tak přispět k jejich lepší připravenosti po absolvování naší školy.
13
Ing. Lubomír Nevělík Odborný garant v oboru sítě. Firma, se kterou je spojen je RGV a.s. RGV a.s. Projekce a montáž sítí sdělovacích a elektro, Prodej materiálu, zemní práce, protlaky Břeclav, J. Opletala 2403
Společnost se specializuje na: * Montáž, opravy, údržba a revize vyhrazených elektrických zařízení * Zřizování, montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení * Projektování elektrických zařízení a projektová činnost ve výstavbě * Provádění staveb, jejich změn a odstraňování * Zemní a výkopové práce + protlaky * Obchodní činnost
Společnost od svého vzniku v roce 1992 realizuje silnoproudé sítě. Jedná se o stavby nových a rekonstrukce stávajících venkovních vedení VVN -110 kV a venkovních i kabelových vedení NN a VN ("od elektrárny po elektroměr"). Současně provádí stavby nových, demontáže nebo rekonstrukce stávajících trafostanic VN/NN a to jak sloupových a kioskových distribučních, tak průmyslových rozvoden VN a NN. Dále průmyslové silnoproudé rozvody v podnicích včetně měření a regulace a kromě toho i stavby veřejného osvětlení v obcích a to jak venkovním vedením, tak veřejného osvětlení kabelového. Většinou při rekonstrukcích rozvodů E.ON a.s. provádíme i rekonstrukce rozvodů veřejného osvětlení a místního rozhlasu. V oblasti slaboproudu a datových sítí realizuje stavby rekonstrukcí místních telefonních sítí v obcích a zároveň posilovací kabely mezi obcemi. Při stavbách zařízení JTS i mimo JTS dále realizuje pokládku HDPE trubek pro telefonní a datové optické kabely a to včetně tlakové zkoušky a kalibrace. Přeložky realizuje všech druhů telefonních kabelů včetně optických. Současně se sítěmi silnoproudými pokládá rozvody pro kabelové televize v obcích včetně dalšího potřebného vybavení - ústředny apod. Kromě toho realizuje výstražná signalizační zařízení zejména světelných křižovatek, ale i ostatní zabezpečovací zařízení. Projektuje veškeré druhy staveb, které je schopna a oprávněna realizovat. Všechny stavebněmontážní zakázky lze provádět formou dodávky "na klíč" to znamená od vlastního posouzení, návrhu a projednání zadání stavby, vypracování projektové dokumentace včetně vyjádření všech dotčených organizací, majitelů a orgánů státní správy, vyřízení stavebního povolení a vlastní realizace a zajištění kolaudace.
14
Pro větší stavebně-montážní zakázky, které se nemusí týkat pouze činností, které provádí naše společnost vlastními odbornými zaměstnanci, si sami zajistíme potřebné subdodávky, z řad našich subdodavatelů, se kterými postupně od roku 1992 spolupracujeme. Zejména se to týká ručních výkopových prací při stavbách sítí v obsazené trase. Kabelové rýhy v neobsazených trasách bez ostatních sítí provádí i pro cizí zadavatele výkonným rýhovačem CASE 860, který je schopen za den provést 1.000 m rýhy 30 x 130 cm. Samozřejmostí jsou smykové nakladače a traktor bagr. I tyto práce provádíme na základě objednávek pro potřeby mechanismů na stavbách jiných dodavatelů. Nosnou část tvoří protlaky pod komunikacemi a ostatními plochami. Jedná se o protlaky zemními raketami od průměru 63 do 190 mm a o protlaky technologií "ramováním" zařízením Traktotechnik Herkules, které provádí protlaky s ocelovou chráničkou od 130 do 630 mm. Technologie „ramováním“ je poměrně velmi přesný způsob provádění protlaků, kdy garantujeme výškovou a směrovou přesnost do 2 %, což je vhodné zejména pro kanalizace, plynovody apod. Za dobu působení společnosti při nákupu materiálu pro vlastní potřebu díky cenným zkušenostem co se nabídky na trhu týče, ale zejména u stálých dodavatelů svým solidním přístupem má společnost poměrně značné rabaty a slevy na cenách. Proto tyto specifické druhy materiálů zajišťuje nejen pro potřebu vlastní, ale i pro potřebu drobných a středních odběratelů. Jedná se o převážně o prodej elektrotechnického materiálu pro stavby silnoproudých a telekomunikačních sítí.
Hodnocení: Popis zapojení firmy v projektu Firma RGV a.s. se podílela na zpracovávání a úpravě úkolů pro žáky, na dozoru a konzultacích na praktických dnech a dnech praxe, na psaní metodiky a na dalších menších úkolech, které byli součástí správného fungování projektu. Proč byl projekt pro firmu výhodný Pro firmu znamenalo zapojení do projektu hlavně získání informací o přípravě žáků na dané povolání. Bylo velmi přínosné pracovat na jejich rozvoji a zlepšení pro praxi. V průběhu konzultací pak byly získány informace od budoucích potenciálních zaměstnanců o jejich představě platební i časové. Neodmyslitelným přínosem také bylo navázání vztahů s klastrem školami i dalšími firmami.
Pár vět hodnotících projekt Spolupráce s potenciálními zaměstnanci byla opravdovým oživením a jako hlavní přínos bych uvedl určitě změnu pohledu na danou problematiku připravenosti žáků pro obor. Zapojení se do procesu vzdělávání a praktického nácviku pro mne bylo úplně nové. Velmi mne potěšil zájem studentů o danou problematiku i o naši firmu. Myslím, že je velkým přínosem pro žáky vyzkoušet si sepsané reálné úkoly a udělat si lepší představu o praxi v daném oboru. Součástí odborných dnů byly i konzultace a přednášky o nových technologiích a postupech, které žáky velice zaujaly a jsou pro jejich orientaci v stále se měnícím prostředí výhodou před jejich konkurenty v příjímacím řízení na pozice nejen v naší firmě.
15
Ing. Petr Sýkora Odborný garant v oboru robotika je spojen s firmou Ing. Jan Sýkora. Firma Ing. Jan Sýkora,
U dílen 139, 69181 Březí Předmět podnikání Výroba víceúčelových strojů, dopravní a manipulační techniky. Specializace na pásové, válečkové dopravníky a průmyslové manipulátory. Popis činnosti Firma se především zaměřuje na zakázkovou výrobu různých systémů a celých částí automatických linek od třídících systémů až po etiketovací systémy, automatické a elektronické váhy propojené s těmito systémy apod. Jednou z jejich částí výrobního programu je výroba robotické stavebnice H&S Electronic systems. Tato stavebnice není pouze hračkou, ale její komponenty jsou standardními subsystémy automatizační, robotické techniky a manipulátorů a stavebnice může být s výhodou využívána pro vývoj a realizaci prototypů, nebo malosériovou výrobu těchto systémů i v průmyslu, soukromém sektoru a na technických vysokých školách. Dlouholeté zkušenosti firmy v oblasti jejich podnikání přinesly a přináší do robotické stavebnice úzké propojení s aktuálně využívanými systémy současné špičkové automatizační a robotické techniky. Tím povýšily její možnosti a práci s ní na úroveň, kdy lze s využitím stavebnice formou hry děti učit technice zcela v souladu se současnou praxí v průmyslu.
Hodnocení: Popis zapojení firmy v projektu Konzultace ohledně vybraných robotu pro vznik úkolů v projektu. Práce na úkolech projektu jako databáze praktických úkolů, konzultace a realizace na pořádaných akcích. Pomoc s prací na metodice. Odborný dohled nad realizací projektu. Proč byl projekt pro firmu výhodný Zjištění možností využití robotických systémů ve výuce. Sledování připravenosti žáků při práci na daných úkolech a vytvoření si představy o možnostech nově nastupujících zaměstnanců po teoretické i praktické stránce. Pár vět hodnotících projekt Zapojení v projektu mi přineslo nový náhled na možnosti žáků. Nedílnou součástí bylo i získání nových kontaktů. Myslím, že projekt se velice povedl, protože ohlasy žáků při Praktických dnech byly větší, než jsem čekal a jejich zlepšení jak v teoretické, tak i v praktické rovině bylo opravdu viditelné. Také možnost zapojit se do výuky a vidět, jakým způsobem jsou žáci připravováni, mi pomohla pochopit danou problematiku. Byl jsem velice potěšen organizovaností a vstřícností všech členů realizačního týmu projektu.
16
Středisko praxe na naší škole Na Integrované střední škole vzniklo středisko praxe dne 21. 10. 2014. Středisko bylo dle zaměření jednotlivých aktivit rozděleno do tří dílen. Reálné úkoly z praxe a tudíž i výuka na Dnech praxe i Praktických dnech byla rozdělena na výuku v dílně elektrotechniky, kde žáci zdokonalovali své teoretické i praktické zkušenosti z robotiky. Do této dílny byli v rámci projektu zakoupeni roboti. Druhá část výuky zabývající se kabelovými technologiemi probíhala v kabelářské dílně. I tato dílna se díky projektu a vybavení v podobě kufrů s nářadím a samotným spotřebním materiálem pro výkon úkolů stala plnohodnotným místem výuky a praktického nácviku. Poslední část, zabývající se sítěmi, se odehrávala v prostředí Polygonu. Tato multifunkční dílna je vybavena veškerým vybavením, které studenti potřebují k pochopení a praktickému nácviku problematiky síti. Bližší popis jednotlivých pracovišť naleznete u příslušných kapitol dnů praxe a praktických dnů.
17
Popis hlavních částí projektu Projekt měl dle zadávací dokumentace několik klíčových aktivit. Jednou z těchto aktivit je i vznik této metodiky. Pro vlastní fungování projektu byly ale stěžejní klíčová aktivita č. 2. Plnění reálných úkolů v rámci vytvořených středisek praxe. Tuto klíčovou aktivitu jsem pro větší přehlednost rozdělila v metodice na tři části:
Praktické dny
Dny praxe
Exkurze
Všechny části se v průběhu projektu prolínaly. Předcházelo jim založení vlastního střediska praxe na obou školách, o kterém jsem se již zmínila výše a rozdělení zapojených žáků na tři týmy, každý po deseti žácích. Každý tým měl přidělenou jak svoji konečnou odbornost (kabelové technologie, sítě, robotika), tak k tomu příslušného učitele odborného výcviku a jednoho či dva odborné garanty. Všichni žáci pak absolvovali ve vybraných termínech jak jeden týdenní blok Praktických dnů na druhé zapojené střední odborné škole, tak osm Dnů praxe. Žáci si po celou dobu projektu vedli dokumentaci o práci při praktických dnech i při dnech praxe. Stejně vedli paralelně i dokumentaci učitelé odborného výcviku. Ukázka deníku odborné praxe jednoho ze žáků:
18
A. Praktické dny: Praktické dny probíhaly ve dvou termínech. V obou termínech proběhla výměna studentů mezi oběma zapojenými školami. V prvním termínu deset studentu ISŠ Sokolnice absolvovalo proškolení a praktickou přípravu na SŠE Ostrava, kde jim byla objasněna problematika robotiky. Deset žáků prvního pracovního týmu žáku bylo na ISŠ Sokolnice proškoleno v problematice kabelových technologií a sítí. Na střední škole v Sokolnicích výuka probíhala vždy ve dvou dnech na jednom pracovišti. První den dopoledne byli žáci proškoleni v bezpečnosti práce, seznámili se s pracovištěm a pomůckami, které budou používat. Následovala teoretická příprava, která měla žákům obnovit a prohloubit znalosti o problematice. Žáci se seznámili s úkoly, které je čekají. Po obědě a krátké pauze se žáci až do konce prvního dne plně věnovali práci na zadaných úkolech pod vedením učitele odborného výcviku. Druhý den byl věnován práci na úkolech a byl doplněn poznatky z praxe odborných garantů dané problematiky. Po prvních dvou dnech došlo k výměně studentů mezi pracovišti kabelových technologií a sítí. Tím bylo pro žáky vytvořeno optimální prostředí k ukotvení si nových poznatků a byl jim zajištěn odborný dohled.
Přiblížení náplně na jednotlivých stanovištích:
Kabelové technologie První den 1. Montáž a zapojení kabelové koncovky NN 2. Montáž kabelového izolačního uzávěru NN Druhý den 1. Montáž kabelové spojky NN 2. Montáž opravné manžety NN Cílem praktických dnů bylo seznámit žáky s montážním návodem, nářadím montéra, propanbutanovým hořákem a praktické provedení daných úkolů. Popis jednotlivých úkolů obsahuje i základy teoretické přípravy, která byla studentům přednesena. 1. Montáž a zapojení kabelové koncovky NN Kabelová koncovka slouží k ukončení kabelu NN a následnému připojení k elektrickému zařízení. Kabelová koncovka se skládá z rozdělovací hlavy, izolačních trubic a kabelového oka (moderní ukončení - „V svorka“). Rozdělovací hlava slouží, u více žílových kabelů, k utěsnění proti pronikání vlhkosti a mechanické ochraně místa rozvětvení kabelu. Izolační trubice utěsňuje místa ukončení kabelu kabelovým okem, popřípadě k ochraně vůči UV záření. Kabelové oko slouží k proudovému připojení jednotlivých žil kabelu k danému elektrickému zařízení. Pracovní postup Montáž a zapojení kabelové koncovky - zhotovení koncovky o příprava kabelu
19
-
o lisování kabelových ok na jednotlivé žíly kabelu o očištění a odmaštění kabelu o smrštění izolačních trubic na kabelová oka zapojení koncovky do dané rozpojovací skříně
Lisované spoje Pro lisované spoje je naprosto nezbytné používat pouze takové čelisti, lisovací nástroje a odpovídající spojovač a oka jaká doporučuje výrobce spojovacího materiálu. U kabelových ok má být délka odizolovaného konce jádra o 5 mm větší než hloubka dutiny oka, aby bylo umožněno jeho roztažení. Lisování se vždy začíná na horním konci válcové části a pokračuje směrem ke konci kabelového oka. Stejný postup je nutné dodržet u spojovačů: začne se uprostřed a pokračuje na jednu i druhou stranu ke koncům lisovacího spojovače. Pro zajištění stejné délky všech žil u třížilových kabelů zafixujte předem každou žílu prvními vlisy a teprve poté dokončete lisování všech spojovačů. Případné ostré hrany vzniklé při lisování odstraňte.
Postup při lisování 2. Montáž kabelového izolačního uzávěru NN Kabelové uzávěry slouží k utěsnění a izolovanému ukončení kabelu s plastovou izolací, který je možno po montáži uzávěru připojit na napětí bez použití skříně. Kabelový izolační uzávěr se skládá z většího uzávěru a malých uzávěrů jednotlivých žil. Malé uzávěry slouží k utěsnění a odizolování jednotlivých žil. Větší uzávěr chrání všechny žíly a utěsňuje je na plášti kabelu proti pronikání vlhkosti.
Pracovní postup Montáž kabelového izolačního uzávěru 20
o o o o
příprava kabelu očištění a odmaštění kabelu smrštění izolačních čepiček na jádrovou izolaci kabelu smrštění izolační čepičky na plášťovou izolaci kabelu
Kabelový uzávěr Kabelové uzávěry slouží k utěsnění proti pronikání vlhkosti kabelu s plastovou izolací. Kabelový izolační uzávěr se skládá z většího uzávěru, který chrání všechny žíly a utěsňuje je na plášti kabelu proti pronikání vlhkosti.
Pracovní postup Montáž kabelového izolačního uzávěru o příprava kabelu o očištění a odmaštění kabelu o smrštění izolační čepičky na plášťovou izolaci kabelu
3. Montáž kabelové spojky NN Kabelová spojka slouží k proudovému spojení dvou kabelů NN. Kabelová spojka se skládá ze spojovačů, izolačních trubic na jednotlivé žíly a plášťové trubice. Spojovač slouží k proudovému spojení jednotlivých žil jednoho kabelu s druhým kabelem. Izolační trubice vytváří základní izolaci na žílách a zároveň zabraňuje pronikání vlhkosti pod izolaci žil kabelu. Plášťová trubice vytváří utěsnění proti pronikání vlhkosti a mechanicky odolný plášť kabelu.
21
Pracovní postup Montáž kabelové spojky o příprava kabelu o spojení jednotlivých žil dvou spojovaných kabelů pomocí spojovačů s trhacími šrouby o očištění a odmaštění kabelu o smrštění izolačních trubic - jádrových o smrštění izolačních trubic – plášťových Šroubovací spojovače. Používejte pouze šroubovací spojovače dodávané v souboru pro určité aplikace a průřezy jader. Pokud je použití kabelového oka nebo spojovače omezeno, pak je vhodný typ jádra označen: sektor plný (SE), sektor laněný (SM), kruhový plný (RE), nebo kruhový laněný (RM). Pro přechodové spojky používejte spojovače s přepážkou. Odstraňte izolaci jádra dle vnitřní délky otvoru kabelového oka nebo spojovače. Očistěte jádro od jakýchkoliv nečistot a oxidace pomocí drátěného kartáče. Pokud je dodán se spojovačem, zvolte vhodný vystřeďovací kroužek nebo redukční vložku a vložte ji společně s jádrem do spojovače.
Použití šroubovacích spojovačů Předtím než začne montér spojovat jádra se přesvěčte, že jste na kabel navlékli všechny příslušné trubice. Používejte stejnou sílu při utahování všech šroubů a pokračujte v jejich dotahování, dokud nedojde k utržení hlav. Přidržte oko nebo spojovač v průběhu utahování, aby nedocházelo k ohýbání žil. Neodstraňujte vazelínu z vnitřku spojovačů nebo kabelových ok před jejich montáží. 4. Montáž opravné manžety NN Opravná manžeta slouží k opravě a utěsnění proti pronikání vlhkosti porušené plášťové 22
izolace kabelu. Opravná manžeta se skládá z izolačního plátu a kovové spony. Izolační plát zabraňuje pronikání vlhkosti do kabelu, kovová spona-zip k mechanickému spojení izolačního plátu.
Pracovní postup Montáž opravné manžety o příprava kabelu o očištění a odmaštění kabelu o smrštění opravné manžety Smršťování Při smršťování používejte hořáky na propan-butan, jak je doporučeno v seznamu nářadí. Hořák seřiďte na měkký modrý plamen se žlutým koncem. Ostrý tužkovitý modrý konec je nepřípustný. Hořák udržujte skloněný ve směru smršťování, aby se materiál postupně předehříval. Plamenem neustále pohybujete, abyste zabránili přehřátí a připálení. Po smršťění má být každá trubice (či jiný díl) hladká, bez záhybů a “studených míst“. Zkontrolujte proto zejména spodní stranu trubic a jiná místa, na něž je přívod tepla znesnadněn. Po dokončení smršťování podle instrukcí obsažených v montážním návodu zajistěte, aby soubor mohl vychladnout na „teplotu ruky“ dříve, než bude vystaven mechanickému namáhání. Nářadí používané při montáži a zapojení kabelových souborů 1x kladivo 1x šroubovák 3,5 mm 1x šroubovák 6,5 mm 1x pilka na kov 1x trubkové kleště (SIKO) 1x kleště štípací stranové 1x kleště štípací čelní 1x kleště kombinované 1x nůžky 1x skládací dvoumetr 1x svinovací dvoumetr 1x drátěný kartáč 1x kabelový nůž s člunkem 23
1x kabelový nůž 1x souprava pilníků, střední velikost 2x roztahovací klínek 1x čistící a odmašťovací prostředek + 1x sada čistících ubrousků 1x pár ochranných rukavic 1x nástroj pro ořezávání nesnadno sloupatelné polovodivé vrstvy u plastových kabelů 1x kožená brašna na nářadí 1x sada klíčů, ráčnového a stranových – GOLA sada 1x lisovací zařízení 1x propanbutanový hořák a láhev
Propanbutanový hořák
24
Ukázka speciálního nářadí
Kabelové nůžky na Cu/Al
Ráčnový nůž na PE izolaci pláště
Speciální nůžky na primární (jádrovou) izolaci
Speciální nůžky na papírovou izolaci
Speciální nůžky na PE izolaci pláště
Kabelové ořezávátko na primární (jádrovou) izolaci VN 22 kV
25
Ukázka speciálního nářadí
Ořezávač polovodivé vrstvy VN kabelů Ořezávač polovodivé vrstvy VN kabelů
Momentový klíč PPN Momentový klíč
Klíč pro držení šroubového spojovače
Klíč pro držení šroubového spojovače PPN
* PPN – práce pod napětím
26
Popis pracoviště, kde se odehrával praktický nácvik. Praktické dny a Dny praxe probíhaly v odborné kabelářské dílně na podpěrných stojanech, kde zúčastnění žáci projektu prováděli jednotlivé úkoly.
27
Elektrické sítě 1 den 1.Montáž kmenového vedení
Příprava materiálu a nářadí na montáž kmenového vedení Instalace nosných armatur na podpěrné body Rozvinutí pomocí nosných svorek s kluzným pouzdrem Ukotvení izolovaných samonosných vodičů na podpěrné body pomocí kotevních svorek Ukončení a zapojení vodičů v rozvaděčích NN a v pojistkových odpínačích Montáž strojeného uzemnění pomocí lana FeZn a zapojení do měřících svorek
2.Montáž odboček
Příprava materiálu a nářadí na montáž odbočných vedení a domovních přípojek Ukotvení odbočného vedení provedených z izolovaných samonosných vodičů Proudové zapojení odbočných vedení na kmenovou síť pomocí propichovacích svorek Montáž izolovaných samonosných domovních přípojek NN a jejich zapojení na kmenovou síť a do HDS Montáž svodové domovní přípojky NN a jejich zapojení na kmenovou síť a do HDS
2 den 3. Ochrana proti přepětí
Příprava materiálu a nářadí na montáž ochran proti přepětí Montáž sady bezjiskřišťových omezovačů přepětí ZnO
4. Oprava izolovaného vedení
Příprava materiálu a nářadí na opravu poškozené izolace samonosného vodiče Oprava izolace pomocí speciální dvojvrstvé pásky Scoth 3M VM Tape Oprava izolace pomocí teplem smrštitelné opravné manžety Raychem
Cílem praktických dnů bylo seznámit žáky s montážními standardy v našem regionu pro stavbu izolovaných sítí NN a s rozdílnostmi výstavby sítí v jednotlivých REASech. Žáci se seznámili se specializovanými pomůckami a nářadím montéra pro IVV. Praktické provedení daných úkolů bylo prováděno pod dohledem odborníků z praxe. Popis jednotlivých úkolů obsahuje i základy teoretické přípravy, která byla studentům přednesena.
28
1. Montáž kmenového vedení Systém IVV NN – základní teorie SAMONOSNÝ SYSTÉM Samonosný systém (je složen ze čtyř stejných izolovaných hliníkových vodičů se stejnou konstrukcí) byl původně vyvinutý ve Skandinávii, používají ho některé další evropské země a také ČR, tento systém byl vybrán rozvodnými závody v roce 1994 jako nejvhodnější pro české izolované venkovní distribuční sítě. Některé výhody venkovního samonosného vedení Vysoká provozní spolehlivost z důvodu eliminace holých vodičů odpadají zkraty a spojení mezi vodiči. Je částečně odolné proti pádům stromů a zvýšenému mechanickému namáhání. Z celkových statistik vyplývá téměř o 80 % menší poruchovost těchto izolovaných vedení NN. V důsledku malých vzdáleností vodičů je indukční odpor podstatně menší, tzn. menší úbytek napětí. Z dlouhodobého ekonomického porovnávání vyplývá, že výstavba izolovaného vedení má téměř stejné finanční náklady jako výstavba holého vedení. Nižší investice při rekonstrukci sítě mohou se částečně použít stávající podpěrné body. Snížený sortiment materiálu cca o 2/3, výhoda při montáži a možných poruchách. Vedení a jeho komponenty jsou z izolačního materiálu, což umožňuje pracovat na tomto vedení pod napětím za použití ochranných a pracovních pomůcek podstatně bezpečněji. Díky celoizolovanému vedení je výrazně zvýšena ochrana cizích osob a pracovníků provádějících montáž a údržbu. Mohou být udržovány podstatně menší bezpečnostní vzdálenosti, a tím přináší další úsporu nákladů. Norma PNE 33 3302 - Elektrická venkovní vedení s napětím do 1 kV AC uvádí pro izolovaná vedení a závěsné kabely v samostatných článcích a tabulkách řadu výhod, souvisejících zejména se snížením vzdáleností např. od země, konstrukcí, budov, při křížení a souběhu s jinými zařízeními atd. U izolovaného venkovního vedení odpadá větší část průseků dřevin a následné odstraňování větví. Použití samonosných vodičů Používají se pro hlavní distribuční kmenové i posilovací vedení o průřezech 4 x 50 mm2, 4 x 70 mm2, 4 x 95 mm2, 4 x 120 mm2 a v některých případech i 4 x 150 mm2. U kmenových vedení, kde je veřejné osvětlení, lze použít čtyřžílový svazek s přimotaným pátým nebo šestým vodičem o průřezu 16 – 25 mm2. Veřejné osvětlení lze namontovat i samostatně, a to pomocí dvojžílového svazku 2 x 16 mm2, 2 x 25 mm2 nebo 2 x 35 mm2. Pro domovní přípojky se izolované samonosné vodiče velice osvědčily, protože oproti doposud používaným závěsným kabelům mají několik podstatných výhod: Nižší cena. Samonosné vodiče jsou lehčí, a proto se s nimi lépe pracuje. Méně mechanicky zatěžují podpěrné body a střešníky na objektech, díky menší váze. Kvalitnější a spolehlivější proudové napojení na kmenovou síť.
29
Vyšší odolnost proti UV záření. Montáž samonosného vedení Samonosné vodiče se odvíjí z kabelového bubnu přes montážní kladky nebo k tomu účelu konstruované nosné svorky tahem za všechny čtyři vodiče. Max. protahovací síla je P = S x σ (S = průřez jádra, σ=30 N/mm² u Al. vodičů), toto namáhání zaručuje, že nebude překročeno dovolené prodloužení jader o 0,2 %. Max. koncový tah u kmenového samonosného vedení se pohybuje mezi 8 – 10 kN. Koncový tah se měří pomocí dynamometru, nebo podle hodnoty průvěsu vedení mezi jednotlivými body. Měření probíhá na základě údajů montážních tabulek, které dodává projektant. Rozvíjení vodičů po zemi je zakázáno! Minimální teplota je pro montáž -5 °C.
Montáž na průběžné nosné body (montáž nosných svorek) Samonosné vodiče se v průběhu vedení ukládají do nosných svorek, uchycují se čtyři hlavní vodiče i případné vodiče VO, pokud je takto nosná svorka konstruována (většina používaných typů). Nosné svorky se dotahují utahovací silou (Nm) udávanou výrobcem svorky, (pokud jsou vybaveny utahovacím šroubem). Nesmí se překračovat max. úhel zavěšení udaný výrobcem svorky. Úhel se počítá z roviny vedení. Povolené úhly se pohybují dle typu nosné svorky od 30 ° do 90 °. Protahovat a rozvíjet vodiče při montáži přes nosné svorky je možné pouze tehdy, pokud jsou takto konstruovány (většina typů dnes toto umožňuje). Pracovní postup
Montáž nosné armatury (objímka s hákem)
Navléknutí nosné svorky (parkovací poloha)
Protažení a rozvinutí vodičů
Napnutí vodičů dle montážních tabulek
Dotažení nosné svorky požadovaným momentem
30
MOSDORFER 5028
ENSTO SO 136
MOSDORFER 5170.04
Ukončení samonosných vodičů (montáž kotevních svorek) Samonosné vodiče se ukončují do kotevní svorky, uchycují se čtyři hlavní vodiče, případné vodiče VO nemají na nosnost systému žádný vliv. Proto se ukončují pouze tak, aby nedošlo k jejich mechanickému poškození (postačuje plastový řemínek odolný proti UV záření nebo se použije speciálně upravená kotevní svorka). Kotevní svorky pro kmenová vedení se dotahují utahovací silou (Nm) udávanou výrobcem svorky. Při montáži je potřeba dbát na přesné uložení vodičů do svíracích ploch a na správnou polohu samosvorného klínu (to zabraňuje poškození izolace vodičů při zvýšeném mechanickém namáhání). Pracovní postup
Montáž nosné armatury (objímka s hákem nebo uzavřeným okem)
Rozvinutí vodičů pomocí tažné punčošky
Napnutí vodičů dle montážních tabulek pomocí „žabky“ a napínáku
Montáž kotevní svorky
Nastavení samosvorného klínu
Dotažení požadovaným momentem
Propojení s nosnou armaturou
31
A2 ESTA 5011/3F
ENSTO SO 118.1202
2. Montáž odbočných propichovacích svorek Všechny odbočné svorky se dají za dodržení určitých bezpečnostních předpisů montovat pod napětím (tzn. elektrotechnická kvalifikace, školení pro práce pod napětím, předepsané ochranné a pracovní pomůcky). Propichovací svorky jsou konstruovány pouze pro jedno použití, dále se již nedají použít. Tzn., že svorka se nikdy nepovoluje a znovu nedotahuje. V případě nutného povolení se musí svorka z vodiče odstranit poškozená a izolace vhodným způsobem opravit. Spoj se již na opraveném místě v žádném případě neprovádí. Při odbočení kabelem typu AYKY, NAYY nebo AYKYz, které mají profil žil RE o průřezu 16 nebo 25 mm² nebo v kombinaci s AlFe či v jiných podobných případech, je doporučeno používat zásadně polopropichovací svorky. Při použití oboustranně propichovací svorky hrozí nevratné poškození napojovaných lan a žil. Odbočná propichovací svorka se na samonosné vodiče v tahu montuje tak, aby při usazení na žílu netlačila na ostatní žíly, které vedou kolem. Jinak hrozí poškození izolace i samotného proudového spoje. Odbočné propichovací svorky standardního provedení (kontaktní plochy ošetřené pouze silikonovou vazelínou) by se měly montovat vodorovně (utahovacím šroubem nahoru). Svorky se na hlavní svazek izolovaných samonosných vodičů montují jednostranně, vzdálenosti mezi nimi se určují podle velikosti závitu slanění hlavního svazku. V případě, že nelze z nějakého důvodu dodržet výše uvedené pravidlo, je možné montovat svorky střídavě po obou stranách za předpokladu, že budou dodrženy alespoň minimální rozestupy. Pracovní postup 1. Identifikace potenciálů 2. Rozražení žil od sebe špičkou klínu 3. Zajištění vodiče druhým klínem do protisměru 4. Příprava propichovací svorky 5. Vložení odbočného vodiče a dotažení šroubu
32
6. Dotažení požadovaným momentem nebo dokud nedojde k odtržení matice
Vymezení napojovaného vodiče
Příprava propichovací svorky
Ukázka konstrukce svorky
Ukázka konstrukce svorky
3. Ochrana proti přepětí Izolované systémy venkovního vedení jsou při atmosférickém nebo provozním přepětí poměrně zranitelné. Proto je potřeba vedení dobře chránit proti těmto vlivům. Za dobu používání IVV NN sítí v ČR se velice vhodně osvědčily omezovače přepětí ZnO. Izolované venkovní vedení se chrání proti přepětí podle PNE 33 3302 a PNE 33 0000-7. ÚČELEM POUŽITÍ SVODIČŮ PŘEPĚTÍ V SÍTÍCH NN JE:
Omezit atmosférické přepětí v předávacích místech zařízení distribuční soustavy.
Snížit na přijatelnou míru poruchy kabelových vedení a samonosného vedení.
Chránit před zničením rozvodná zařízení NN.
OCHRANNÁ OPATŘENÍ MAJÍ SNIŽOVAT NEPŘÍZNIVÉ ÚČINKY BOUŘKOVÉ ČINNOSTI NA DISTRIBUČNÍ SÍTĚ, KTERÉ SE PROJEVUJÍ:
33
Výpadky dodávky.
Zhoršením kvality dodávané energie.
Zničením zařízení sítě NN nebo zkrácením jeho životnosti, což zvyšuje náklady provozovatele.
DRUHY PŘEPĚTÍ NA PŘECHODU HOLÝCH A IZOLOVANÝCH VODIČŮ
Provozní
Atmosférická
VZNIK PŘEPĚTÍ
Spínací manipulace
Poruchy
Atmosférický vliv vlny podél přepětí
CHARAKTERISTIKA ATMOSFÉRICKÝCH PŘEPĚTÍ V SÍTÍCH NN Atmosférické přepětí šířící se po vedení vzniká buď přímým úderem do vedení, nebo indukcí při nepřímých úderech. Z hlediska parametrů přepětí důležitých pro přepěťovou ochranu (vrcholová hodnota, strmost, energie) jsou přepětí při přímých úderech a indukovaná přepětí zcela odlišná. Poměry na přechodech izolovaných vodičů a zemních kabelů NN jsou sice příznivější, ale je potřeba dbát zvýšené pozornosti zvláště u přechodů, ve kterých je na jedné straně kabel s malým průřezem a na druhé straně hlavní izolovaný vodič s velkým průřezem. OCHRANA PROTI PŘEPĚTÍ NA IZOLOVANÉM VEDENÍ NN SE PROTO PROVÁDÍ: Na přechodech izolovaných a holých vedení. Při přechodu izolovaného vedení na zemní kabel (řeší se dle konkrétních podmínek a podle vypočtené hodnoty činitele odrazu vlny přepětí a netýká se přípojek kratších než 250 m). Každých 500 m za podmínky, že žádný podpěrný bod sítě nesmí být vzdálen od omezovačů více jak 250 m. V rozváděči NN nebo na transformovně (ve vývodech NN nebo rozváděči NN) nebo na prvním podpěrném bodě vedení od transformovny. Dále se umístí svodiče přepětí na místech s častým výskytem úderů blesku.
ZÁSADY PRO UMISŤOVÁNÍ A PŘIPOJOVÁNÍ OMEZOVAČŮ PŘEPĚTÍ Omezovače přepětí v sítích TN-C se připojují mezi fázový vodič a vodič PEN v místě jeho uzemnění. V případě, že se umístí omezovače přepětí v místě, kde není přizemněný vodič PEN, provede se uzemnění samostatným zemničem. Za dostatečný se považuje tyčový zemnič 1 m, nebo jiný rovnocenný zemnič. Velikost odporu uzemnění omezovačů přepětí není pro jejich funkci rozhodující. Pracovní postup 1. Montáž hlavního ochranného vodiče (uzemnění vodiče PEN). 2. Montáž omezovačů přepětí ZnO na fázové vodiče.
34
3. Zastřižení vývodů omezovačů a zalisování konců do pocínovaných koncovek. 4. Připojení koncovek omezovačů na ochranný vodič pomocí sdružené svorky. 5. Dotažení svorek požadovaným momentem.
Používané soupravy Omezovačů přepětí
Souprava pro IVV LVA – 440B - EZK
Souprava pro holé vedení LVA – 440B - BSK
SOUPRAVA PRO ROZVÁDĚČE LVA – 440B - MSK
4. Oprava poškozené izolace K poškození izolace může dojít několika způsoby. V praxi se nejčastěji objevují poškození od větví stromů nebo od demontovaných či poškozených propichovacích svorek. Poškozená izolace se musí co nejdříve opravit, jinak hrozí nebezpečí kontaktu nebo vzlínání vlhkosti pod izolaci a tím nevratné poškození vodiče. Materiál, který se použije k opravě, musí izolaci dobře zatěsnit a být odolný proti UV záření. K opravě izolace jsou v ČR vyzkoušeny a schváleny tyto materiály a technologie: OPRAVNÉ IZOLAČNÍ PÁSKY 3M SCOTCH 22 Izolační PVC páska s velkou tloušťkou poskytuje zvýšenou ochranu proti mechanickému namáhání a má vysokou odolnost proti oděru. Je odolná UV záření. POUŽITÍ: Opravy plášťů kabelů a žil, mechanická ochrana, izolace přípojnic. V ČR odzkoušená a schválená na opravy poškozených závěsných kabelů NN a izolovaných vodičů NN a VN.
35
Pracovní postup 1. Po očištění a odmaštění poškozeného místa pásku vždy navíjejte s dostatečným tahem, aby se dobře přizpůsobila tvaru povrchu. Při správném tahu se páska zúží na 5/8 původní šířky, tedy z 15 mm na 9,5 mm a z 19 mm na 12 mm. 2. Při navíjení ukládejte jednotlivé závity s polovičním přesahem přes předchozí závit. 3. Poslední závit pásky nalepte bez tahu, aby se návin nerozvíjel. Do míst se zvýšeným mechanickým namáháním použijte vždy více vrstev pásky. 3M SCOTCH VM TAPE Dvousložková (sendvičová) izolační a těsnicí páska. Vnější povrch má ze silnějšího PVC a vnitřní lepivou vrstvu z butylkaučuku (mastix). Odolává atmosférickým vlivům, UV záření, louhům a kyselinám. Velmi dobře přilne k různým materiálům kabelových plášťů, např. PE, PVC a další. Mastix při aplikaci zateče do poškozených míst, vyplní je a utěsní. POUŽITÍ: Opravy poškozených plášťů plastových kabelů menších průřezů i kabelových žil. Pracovní postup 1. Poškozené místo a navazující část kabelu očistěte a odmastěte. 2. Na místo poškození a navazující část nepoškozeného kabelu naviňte pásku. Viňte s mírným tahem a s polovičním přesahem vrstev. 3. Naviňte alespoň dvě vrstvy. Spojování izolovaných vodičů Materiál spojek ani provedení spojů nesmí vyvolat elektrochemickou korozi. Části spojek v trvalém styku s vodičem mají být ze stejného materiálu jako vodič nebo ze slitin tohoto materiálu. Je-li použito jiných materiálů, musí být povrchově upraveny tak, aby nevznikla elektrochemická koroze. Lisované spojky je třeba provést tak, aby spojení nenarušovala zatékající voda. Spojky namáhané tahem musí snést sílu rovnou 70 % jmenovité pevnosti vodičů. Spojky nezatížené tahem musí ve směru osy vodiče vydržet sílu rovnou 20 % jmenovité pevnosti. TAHOVÉ SPOJOVAČE Používají se dva druhy tahových spojovačů. Jeden vychází z klasické koncepce spojování vodičů, tzn. lisovací hliníkový spojovač „DIN“, který se po zalisování musí zatěsnit proti pronikající vodě teplem smrštitelnou trubicí. Druhý způsob spojování se provádí pomocí vodotěsných lisovacích předizolovaných spojovačů, které velice usnadňují montáž, ale je potřeba použít speciální lisovací čelisti „E“. NETAHOVÉ SPOJOVAČE Tyto spojovače jsou vhodné pro všechny druhy venkovních izolovaných vodičů. Lze je použít pro spojování vodičů domovních přípojek nebo napojování stávajících svodů a je dobře využitelný pro rychlé a kvalitní opravy nebo napojení při možných poruchách na izolovaném.
36
Tahové spojovače
Netahové spojovače Pracovní postup 1. Odstranění izolace napojovaného vodiče v potřebné délce 2. Nasunutí tahového spojovače 3. Pomocí hydraulického lisovacího nářadí a příslušných čelistí se provede potřebný počet lisů 4. Kompletace spojky
Odstranění izolace napojovaného vodiče v potřebné délce
Nasunutí tahového spojovače
37
Pomocí hydraulického lisovacího nářadí a příslušných čelistí se provede potřebný počet lisů
Konečná podoba tahové spojky
Nářadí používané při montáži IVV
Momentový klíč nastavitelný ½
1 ks
Ráčna ½
1 ks
Šroubováky
1 sada
Oddělovací klíny na vodiče AES
1 sada
Blokovací klíč s výřezem na svorky ENSTO
1 ks
Kombinované kleště
1 ks
Štípací kleště
1 ks
Kabelový nůž (ROVNÝ)
1 ks
Kabelový nůž (s člunkem)
1 ks
Nástrčné hlavice prodlužené (šestihran) 13, 17, 19
Po 1 ks
Nástrčné hlavice (imbus 6)
1 ks
Plochý klíč 13,16,17,18,19, 24, 30
Po 1 ks
Napínací držák pro slaněné vodiče 50-120
1 ks
Lanový napínák
1 ks
Punčoška
1 ks
Dynamometr
1 ks
Ukázka speciálního nářadí
Nastavitelný klíč
momentový
Potřebné nástrčné hlavice (13, 17, 19, imbus 6)
Izolovaný vratný klíč
38
Přidržovací klíč ENSTO ST 34
Napínací svorka 4 x 120 (žabka)
Dynamometr
Oddělovací klíny
Rozpínací klíny ENSTO PMR (po montáži zůstávají)
Napínací svorka 4 x 25-50
Punčoška
Montážní kladky
Lankový napínák s pákou
Popis pracoviště sítí, kde probíhala výuka: Vnitřní polygon NN
39
Polygon je koncipován jako vzorová venkovní elektrická síť nízkého napětí, která je doplněna prvky podzemních kabelových sítí (kabelovými skříněmi). Další součástí polygonu je úsek vysokého napětí, který je vystavěn dle skutečného projektu, obsahuje trafostanici a dvě kobky. Venkovní síť nízkého napětí je na polygonu postavena na deseti podpěrných bodech vysokých cca 3,5 m. Každý podpěrný bod slouží jako pracoviště a lze na nich simulovat rozličné montážní úkony. Pro praktickou simulaci různorodých montážních případů je použita starší technologie venkovního holého vedení společně s moderním a dnes používaným samonosným izolovaným systémem. Komponenty venkovního vedení na polygonu NN splňuji materiálové standardy používané v našich distribučních společnostech a často zde kooperující firmy zkouší technologické novinky. To umožňuje studentům dokonalou praktickou implementaci svých teoretických vědomostí a seznámení s novými trendy výstavby elektrických sítí.
40
B. Dny praxe Dny praxe probíhaly v předem domluvených termínech pro žáky naší školy na třech pracovištích odporného výcviku pod vedením učitelů odborného výcviku. Šlo o odbornosti sítě, kabelové technologie a robotika. Každý žák absolvoval osm dní praxe. Čtyři dny na stanovišti, které bylo zaměřeno na odbornost týmu, ve kterém se žák nacházel. Po dvou dnech pak strávili žáci na dalších stanovištích. Dny praxe probíhaly průběžně po celou dobu trvání projektu. Každý tým v průběhu posledních dnů praxe pod vedením učitele odborného výcviku pracoval na konečném výrobku, který byl následně vystaven na obou školách při závěrečných setkáních. Svoji práci žáci zaznamenávali do deníků odborné praxe. Jednotlivý popis po odborných pracovištích.
Kabelové technologie 1. Týmy s jiným konečným výrobkem než z oboru kabelové technologie byli proškoleni ve stejných úkolech jako žáci z Ostravy v rámci Praktických dnů. První den 1. Montáž a zapojení kabelové koncovky NN 2. Montáž kabelového izolačního uzávěru NN Druhý den 1. Montáž kabelové spojky NN 2. Montáž opravné manžety NN Cílem dnů praxe bylo seznámit žáky s montážním návodem, nářadím montéra, propanbutanovým hořákem a praktické provedení daných úkolů.
2. Žáci ze skupiny T1, tedy žáci s odborností kabelových technologií pracovali poslední čtyři dny na výrobě závěrečného výrobku. První den 1. Příprava na výrobu koncových konečných výrobků - zjištění potřebných rozměrů - příprava závěsných výukových panelů - výběr vhodných komponentů Druhý den 2. Výroba vzorků kabelových technologií na výukové panely - kabelové koncovky - kabelové spojky - opravné manžety a porušeného kabelu - kabelového izolačního uzávěru Třetí den 3. Montáž vzorků na výukové panely - kabelové koncovky 41
-
kabelové spojky opravné manžety a porušeného kabelu kabelového izolačního uzávěru
Čtvrtý den 4. Popis vzorků kabelových technologií na výukových panelech - kabelové koncovky - kabelové spojky - opravné manžety a porušeného kabelu - kabelového izolačního uzávěru Cílem tvorby konečných výrobků bylo vytvořit s žáky mé skupiny sadu výukových panelů kabelových technologií pro Střední školu elektrotechnickou, Ostrava. Popis finálních výrobků Jednotlivé vyrobené kabelové soubory NN jsou umístěny na čtyřech výukových panelech s těmito názvy:
Koncovka pro kabely s plastovou izolací do 1 kV Elektroizolační uzávěr pro kabely s plastovou izolací do 1 kV Uzávěr pro plastové kabely do 1 kV Spojka pro kabely s plastovou izolací do 1 kV Opravná manžeta pro kabely s plastovou izolací do 1 kV
Výukové panely jsou vyrobeny z bílého lamina o tloušťce 15 mm, a o rozměrech 1100 x 550 mm. Otvory v rozích o průměru 6 mm slouží pro uchycení viz. obrázek (cca. 50 mm od krajů panelu). Popisy na výukových panelech - písmo Arial, velikost 17, barva červená (každé 1 x) foto výukových panelů
42
Sítě 1. Týmy s jiným konečným výrobkem, než z oboru sítě byly proškoleny ve stejných úkolech jako žáci z Ostravy v rámci Praktických dnů. 1 den Montáž kmenového vedení Příprava materiálu a nářadí na montáž kmenového vedení Instalace nosných armatur na podpěrné body Rozvinutí pomocí nosných svorek s kluzným pouzdrem Ukotvení izolovaných samonosných vodičů na podpěrné body pomocí kotevních svorek Ukončení a zapojení vodičů v rozvaděčích NN a v pojistkových odpínačích Montáž strojeného uzemnění pomocí lana FeZn a zapojení do měřících svorek Montáž odboček Příprava materiálu a nářadí na montáž odbočných vedení a domovních přípojek Ukotvení odbočného vedení provedených z izolovaných samonosných vodičů Proudové zapojení odbočných vedení na kmenovou síť pomocí propichovacích svorek Montáž izolovaných samonosných domovních přípojek NN a jejich zapojení na kmenovou síť a do HDS Montáž svodové domovní přípojky NN a jejich zapojení na kmenovou síť a do HDS 2 den Ochrana proti přepětí Příprava materiálu a nářadí na montáž ochran proti přepětí Montáž sady bezjiskřišťových omezovačů přepětí ZnO Oprava izolovaného vedení Příprava materiálu a nářadí na opravu poškozené izolace samonosného vodiče Oprava izolace pomocí speciální dvojvrstvé pásky Scoth 3M VM Tape Oprava izolace pomocí teplem smrštitelné opravné manžety Raychem Cílem dnů praxe bylo seznámit žáky s montážními standardy společnosti E-ON pro stavbu izolovaných sítí NN, specializovanými pomůckami a nářadím montéra pro IVV. Praktické provedení daných úkolů bylo prováděno pod dohledem odborníků z praxe.
2. Žáci ze skupiny T1, tedy žáci s odborností kabelových technologií pracovali poslední čtyři dny na výrobě závěrečného výrobku. První den Příprava na výrobu koncových konečných výrobků zjištění potřebných rozměrů příprava závěsných výukových panelů výběr vhodných komponentů Druhý den
43
Výroba vzorků IVV na výukové panely Příprava a montáž kmenového vedení 4x50 RM NFA2X Montáž kotevních svorek Montáž nosných svorek Montáž propichovacích svorek Třetí den Výroba vzorků IVV na výukové panely Montáž polopropichovacích svorek Montáž omezovačů ZnO Montáž tahových spojek Čtvrtý den Kompletace a popis vzorků IVV na výukových panelech Propichovací a polopropichovací svorky Kotevní svorky pro kmenové vedení Nosné svorky Omezovače přepětí a tahové spojky Cílem tvorby konečných výrobků bylo vytvořit s žáky mé skupiny sadu výukových panelů IVV pro Střední školu elektrotechnickou, Ostrava. Názorně jsou zde vyobrazeny technologické zásady výstavby IVV, různé druhy technologického řešení a patenty dodavatelů komponentů pro výstavbu izolovaných sítí NN. To by mělo učitelům odborných předmětů pomoci studentům vysvětlit základní principy mechaniky vedení, provádění proudových spojů na moderních el. zařízeních DS, ochranu proti přepětí a řešení případných oprav.
Popis konečných výrobků Jednotlivé vyrobené vzorky IVV NN jsou umístěny na čtyřech výukových panelech s těmito názvy: 1. 2. 3. 4.
Propichovací svorka pro izolované vedení do 1 kV Polopropichovací svorka pro izolované vedení do 1 kV Omezovač přepětí ZnO pro izolované vedení do 1 kV Tahová spojka pro samonosné izolované vedení do 1 kV Nosná svorka pro samonosné izolované vedení do1 kV Kotavní svorka pro samonosné izolované vedení do1 kV
Detailní popis a důvody osazení panelů těmito komponenty. Panel 1 Propichovací a polopropichovací svorky (rozdílné přístupy při řešení vzlínající vlhkosti a přítlaku proudových kontaktů) ENSTO SLIW 54 (propichovací svorka) Mosdorfer 5212/3 (propichovací svorka) 44
ESTA 5216/3/BL (polopropichovací svorka) ENSTO SLIP 32.21 (polopropichovací svorka) Panel 2 Omezovače přepětí (dva rozdílné přístupy pří zapojování omezovačů k IVV) ENSTO SE 45.1 + omezovač LOVOS (ABB) 440 SIMEL P2X 95 + omezovač Raychem 440B Tahové spojky (dva technologické způsoby tahového spojování izolovaných vodičů) Tahová spojka TE HEL-72211 Tahová spojka SIMEL MJPT 120 Alus Panel 3 Nosné svorky (rozdílné přístupy k systému rozvinování vodičů a k max. úhlu vedení) Jednoduchá nosná svorka Mosdorfer 5077 (max. úhel vedení 30°) Univerzální nosná svorka ENSTO SO 99 (max. úhel vedení 60°) Kladková nosná svorka Mosdorfer 5170.04 (max. úhel vedení 90°) Univerzální nosná svorka ENSTO SO 136 (max. úhel vedení 90°) Panel 4 Kotevní svorky pro kmenové vedení (dva rozdílné přístupy při řešení zvýšeného mech. namáhání) Kotevní svorka pro kmenové vedení ENSTO SO 118.1202 Kotevní svorka pro kmenové vedení ESTA 5011/3F Konstrukce panelu Výukové panely jsou vyrobeny z bílého lamina o tloušťce 15 mm, a o rozměrech 1100 x 550 mm. Otvory v rozích o průměru 6 mm slouží pro uchycení viz. obrázek (cca. 50 mm od krajů panelu). Popisy na výukových panelech - písmo Arial, velikost 17, barva červená (každé 1 x) Foto výukových panelů
45
Robotika Harmonogram a náplň výuky jsou shodné pro dny praxe tedy pro žáky naší školy a praktické dny pro žáky ze Sokolnic.
Seznámení se stavebnicí ROBOTIS 1) 2) 3) 4) 5)
Seznámení s jednotlivými prvky stavebnice Řídící jednotky CM-510, CM-530 Aktuátory AX-12A Senzorová jednotka AX-S1 Akumulátorová baterie Li-pol
1. Seznámení s jednotlivými prvky stavebnice Žáci se seznámí s robotickým systémem BIOLOID od korejské firmy Robotis. Systém Bioloid se skládá z několika částí, jako jsou pohonné jednotky, senzorické jednotky, řídící jednotky, akumulátory, propojovací vodiče, dálkové ovládače pro možnost řízení systému přes IR či Bluethooth a velké množství mechanických komponent včetně spojovacího materiálu. Seznam materiálu, který systém Bioloid používá je zobrazen na obr. 1.
Obr. 1 Seznam jednotlivých dílů stavebnice
46
2. Řídící jednotka CM 510 a CM 530 Řídící jednotky slouží primárně k řízení jednotlivých aktuátorů a senzorických snímačů k nim připojených. Žáci se seznámí s možnostmi řídících jednotek, rozdíly mezi jednotkou CM 510 a CM 530, rozmístěním a použitím konektorů na řídící jednotce. Na řídící jednotce připojené k PC a zdroji napájení je žákům názorně předveden význam jednotlivých tlačítek a indikačních LED. Žáci jsou seznámeni s pracovními módy MANAGE, PROGRAM a PLAY řídící jednotky. Na obrázku je vyobrazena jednotka CM 510 a CM 530.
Pohled na řídící jednotku z několika úhlů
3. Aktuátory AX-12A Jedná se o pohonné jednotky s označením Dynamixel vyráběných v několika řadách. Systém Bioloid využívá jednotky s označením AX-12 skládající se z převodovky, stejnosměrného motoru, řídící části, snímačů a komunikačního rozhraní. Žáci jsou seznámení s vlastnostmi a významem převodovky, s obecnými možnostmi použití systému převodů ozubených kol v praxi, s principem funkce stejnosměrného motoru, který je žákům prakticky předveden v činnosti s možnosti regulace směru a rychlosti otáčení. Žáci se seznámí se snímačem teploty, snímačem polohy hřídele motoru a jejich umístěním v krytu aktuátoru. Na aktuátoru připojeném k řídící jednotce je žákům názorně předveden mód Join a Wheel. Žáci se prakticky seznámí s využitím aktuátoru AX-12A jako měřícího prvku. Na obrázku vyobrazen aktuátor AX-12A a schéma připojení vodičů.
47
Připojení vodičů k AX-12A
4. Senzorová jednotka AX-S1 Jedná se o senzorovou jednotku s označením Dynamixel, která je zapouzdřena stejným typem pouzdra jako AX-12A, avšak již neobsahuje motor a převodovku. Obsahuje snímače pro měření teploty, vzdálenosti, intenzity okolního osvětlení, mikrofon a piezo-měnič. Žáci jsou seznámeni s vlastnostmi této jednotky a názorně je jim předvedena funkce jednotlivých snímačů na AX-S1 připojené k řídící jednotce a PC. Na obrázku je vyobrazena jednotka AX-S1.
Senzorová jednotka AX-S1 5. Akumulátorová baterie Li-pol Žáci jsou seznámení s parametry Lithium-polymerového akumulátoru, s možnostmi jeho nabíjení a způsobu kontroly jeho stavu. Prakticky provádějí připojení akumulátoru k nabíjecí jednotce a připojení k řídící jednotce. Obrázek zobrazuje Li-pol akumulátor.
48
Sestavení základního modelu vozítka 1) 2) 3) 4)
Prostudování dokumentace k sestavení vozítka Montáž jednotlivých komponent Připojení komponent k řídící jednotce Připojení řídící jednotky k PC, navázání komunikace s PC
1. Prostudování dokumentace k sestavení vozítka Žáci si prostudují technickou dokumentaci, jsou seznámení s jednotlivými pracovními postupy při sestavování vozítka. Ze stavebnice Bioloid si dle dokumentace vyberou konkrétní díly potřebné k sestavení vozítka. Jsou seznámení s principy a dodržováním zásad pro správné spojování jednotlivých dílů. Sestavené vozítko je vyobrazeno na obrázku.
Sestavené robotické vozítko
Příklad sestavení pohyblivého kloubu
2. Připojení komponent k řídící jednotce Žáci vyberou správné typy propojovacích kabelů, provedou propojení jednotlivých komponent dle dokumentace a připojí řídící jednotku. Provedou připojení akumulátorové baterie a aktivací řídící jednotky ověří správnost zapojení a stav akumulátoru.
49
Propojení jednotlivých komponent 3. Připojení řídící jednotky k PC, navázání komunikace s PC Žáci připojí řídící jednotku k PC přes USB kabel, případně přes sériový kabel a RS 232 TTL převodník. V programu Roboplus se seznámí s nastavením jednotlivých parametrů pro úspěšné navázání komunikace řídící jednotky s PC.
Hlavní menu programu RoboPlus a výběr komunikačního portu ŘJ
50
Roboplus Manger 1) 2) 3) 4)
Obsluha programu RoboPlus Manager Ověření funkcí jednotlivých komponent vozítka v programu Nastavení jednotlivých parametrů komponent vozítka Přehrání software řídící jednotky a upgrade programu
1. Obsluha programu RoboPlus Manager Žáci se seznámí s aplikací RoboPlus Manager sloužící pro základní konfiguraci řídících jednotek, připojených pohonů a senzorických modulů. Provedením zkušebního připojení robotického hardware pomocí aplikace RoboPlus Manager ověří správnou funkci komunikačního hardware a konfiguraci jednotlivých pohonů.
2. Stisknutím této ikony se provede propojení mezi řídicí jednotkou a PC.
1. Po připojení komunikačního hardware je nutné zvolit správný komunikační COM port.
Konfigurace připojení ŘJ s PC
2. Ověření funkcí jednotlivých komponent vozítka v programu Po úspěšném připojení řídící jednotky k PC se žáci seznámí s prostředím pro ovládání jednotlivých funkcí. Dojde k automatickému načtení dat o všech komponentech vozítka a žáci se naučí jak pomocí programu jednotlivé komponenty jednoduše ovládat klávesnicí počítače. Ověří funkčnost aktuatorů AX-12A, spouštění v módu wheel a join, změny rychlosti otáčení, změny ID a rozsahu pracovních teplot. Na senzorickém modulu AX-S1 ověří funkce jednotlivých IR snímačů a jejich nastavení.
51
Připojená řídicí jednotka. V tomto poli je možné vybrat, kterýkoliv z připojených pohonů AX-12 nebo senzorických modulů AX-S1. Pokud v tomto seznamu nemůžeme naleznout pohon nebo senzorický modul s příslušným ID, je nutné prověřit, zdali je daná jednotka připojena. Pokud připojena je, tak je velmi pravděpodobné, že ID jednotky může být stejné s jinou připojenou jednotkou.
Programové prostředí RoboPlus Manager
52
3. Nastavení jednotlivých parametrů komponent vozítka Žáci nastaví jednotlivé parametry komponent vozítka podle pokynů vyučujícího a provedou uložení těchto parametrů. Jedná se především o nastavení jednotlivých ID podle dokumentace ke stavbě vozítka a správné nastavení parametrů aktuátorů pro funkci otáčení kol na vozítku, která je dosti důležitá. Tyto parametry je však možno měnit v programu RoboPlus Manager i při samotné tvorbě programu. 4. Přehrání software řídící jednotky a upgrade programu Po připojení řídící jednotky k PC je v případě dostupnosti novější verze software jednotky na internetovém portálu robotis.com, automaticky tato možnost nabídnuta a žáci si vyzkouší praktické provedení tohoto upgrade. Zároveň je pak nutno provést upgrade také u programu Roboplus. Jestliže není proveden upgrade na stejnou verzi u řídící jednotky a programu Roboplus, nemusí komunikace mezi jednotkou a programem správně fungovat. Mohou nastat problémy s připojením jednotky, co se týče navázání komunikace.
RoboPlus Task 1) 2) 3) 4)
Seznámení s programem Seznámení s jednotlivými příkazy programu Tvorba základních příkazů pro pohyb aktuátorů AX-12A Tvorba základních příkazů pro senzorovou jednotku AX-S1
1. Seznámení s programem Žáci se seznámí s prostředím programu RoboPlus Task. Vyučující je seznámí s jednotlivými ikonami a celým pracovním prostředím programu, který je postaven jako zjednodušené vývojové prostředí bez možnosti editace textových příkazů. Toto prostředí slouží pro jednodušší vysvětlení a pochopení základních logických příkazů v oblasti robotiky.
Řádky pro vkládání jednotlivých příkazů
Volba řídící jednotky, pro kterou je program tvořen
Programové prostředí RoboPlus Task
53
2. Seznámení s jednotlivými příkazy programu Jednotlivé funkce neboli příkazy při tvorbě programu jsou vyvolávány z nabídkového menu. Žáci se seznámí s tím jak program začít, jaká pravidla je potřeba při psaní programu dodržet, jak realizovat jednotlivé logické úkony a propojovat je mezi sebou v celkovou škálu příkazu řídících koncové zařízení.
Výběrem (dvojklik nebo stiskem klávesy Enter) příslušné položky, v tomto případě Start program, dojde k vložení textu (instrukce) označující začátek a konec algoritmu.
Nabídkové menu programu RoboPlus Task
3. Tvorba základních příkazů pro pohyb aktuátorů AX-12A Pohyb aktuátorů lze realizovat programovými příkazy pro stálý otáčivý pohyb nebo pohyb o určitý stupeň či polohu pootočení. Pro aktuátory lze však tvořit i další příkazy ať už pro použití aktuátorů jako měřících prvků, nebo jen testování jeho určitých částí např. rozsvícení LED pro signalizaci přehřátého či porouchaného pohonu. Žáci si osvojí základní znalosti při tvorbě těchto příkazů a jejich funkci vyzkouší na aktuátorech propojených s řídící jednotkou a počítačem dle pokynů vyučujícího. Získávají znalosti v pravidlech tvorby jednotlivých příkazů. Seznámí se s automatickou detekcí chyb ve vytvořeném programu,
54
kterou RoboPlus Manager disponuje.
Ukázka příkazu pro rozsvícení indikační LED na AX-12A
Ukázka příkazu pro natočení pohonu AX-12A do určité polohy
4. Tvorba základních příkazů pro senzorovou jednotku AX-S1 Na senzorové jednotce AX-S1 se žáci obdobně jako na AX-12A naučí tvorbě příkazů pro aplikaci této jednotky v praxi. Ve spojení s AX-12A si vyzkoušejí příkazy pro snímání pomocí IR, snímání intenzity osvětlení, akustických signálů, využití zabudovaného piezoměniče.
Ukázka příkazu pro natočení pohonu AX-12A do určité polohy na akustický signál snímaný AX-S1 (4x tlesknutí)
55
Programování vozítka 1) 2) 3) 4) 5)
Tvorba programu funkce pohybu kol spouštěná řídící jednotkou Vytvoření funkce NEKONEČNÁ SMYČKA a tvorba příkazů IF Programování řídící jednotky, přiřazení funkcí jednotlivým tlačítkům řídící jednotky Programování příkazů s využitím senzorové jednotky Programování příkazů pro využití IR ovladače vozítka
1. Tvorba programu funkce pohybu kol spouštěná řídící jednotkou Žáci sestaví základní program pro jízdu vozítka vpřed, vzad, vlevo, vpravo, otáčení se na místě. Nastavují a tvoří příkazy pro různé rychlosti otáčení kol a změnu jejich směru.
Příkazy pro jednotný pohyb kol vozítka
2. Vytvoření funkce NEKONEČNÁ SMYČKA a tvorba příkazů IF Pomocí příkazů nekonečné smyčky se žáci seznámí s možnostmi jak nechávat program neustále v řídící jednotce „běžet“, aby čekal na další akci ze strany uživatele např. spuštění jakéhokoli naprogramovaného příkazu kdykoli v nekonečném čase. S příkazy IF se žáci naučí používání podmínek v logických příkazech, čímž si značně rozšíří možnosti použití všech komponent.
Vytvoření nekonečné smyčky
56
Výpis programu s příkazy IF. Jedno tlesknutí pohyb vpřed, tři tlesknutí pohyb vzad.
3. Programování řídící jednotky, přiřazení funkcí jednotlivým tlačítkům řídící jednotky Žáci si sestaví sadu příkazů pro pohon aktuátorů a naučí se jak přiřadit jednotlivé příkazy ovládacím tlačítkům řídící jednotky. Vozítko tak bude možno ovládat stisknutím určitého přiřazeného tlačítka, nebo různou kombinací tlačítek podle obsahu jednotlivých příkazů v programu.
Přiřazení příkazů ovládacím tlačítkům řídící jednotky 57
4. Programování příkazů s využitím senzorové jednotky Program ovládání pohybu vozítka pomocí tlačítek řídící jednotky si žáci upraví využitím dalších podmínek tvořených příkazy pro použití IR senzorů. Naprogramují vozítko, aby bylo schopno reagovat při jízdě vpřed na překážku couváním, po zaclonění pravého či levého senzoru se otáčelo směrem k clonící překážce. Po splnění těchto úkolů je žákům vybudována dráha s překážkami a úkolem žáků je tuto dráhu vozítky projíždět s vhodně naprogramovanými IR senzory, aniž by došlo ke kontaktu vozítka s překážkou. Pochopí tak princip pohybů robotických vysavačů či robotických sekaček trávy. 5. Programování příkazů pro využití IR ovladače vozítka Žáci pozmění vytvořený program pro pohyb vozítka ovládaný senzory a upraví jej tak, aby bylo možno ovládat vozítko pomocí infra dálkového ovládače. Seznámí se s možnostmi přídavného IR senzoru a způsoby jakými lze řídící jednotku dále ovládat. Naučí se sestavit příkazy pro určení komunikačního kanálu mezi vysílačem a přijímačem, synchronizovat dálkový ovládač s určitým vozítkem a rozlišit jednotlivé kanály, aby nedocházelo k vzájemnému rušení ovládaných vozítek.
Nastavení jednotky
komunikačního
kanálu
řídící
Programování IR dálkového ovládače
58
Sestavení manipulačních ramen vozítka 1) 2) 3) 4)
Seznámení s příkazy pro použití manipulačních ramen Montáž manipulačních ramen na vozítko Programování ovládání ramen vozítka na dálkový ovládač Turnaj v souboji vozítek – motivace pro inovaci programů, vlastní úpravy software a hardware vozítek
1. Seznámení s příkazy pro použití manipulačních ramen Žáci jsou teoreticky seznámení s použitím manipulačních ramen v praxi a možnostmi jejich využití. Učí se příkazy pro pohyb ramen a logice postupných procesů k ovládání více kloubového ramene ve 3D pohybu. Vytvářejí příkazy s ohledem na problémy s mechanickými dorazy pohybů aktuátoru stanovením tomu přizpůsobených krajních poloh pohybů.
Příkazy pro pohyb ramena mezi dvěma pozicemi
2. Montáž manipulačních ramen na vozítko Na vozítko si žáci připevní různá ramena či svěrače sestavené dle vlastní fantazie a kreativity. Sestaví tak bojové vozítko, které musí odpovídat určitým parametrům dle zadání vyučujícího. Propojí jednotlivé komponenty ramen s řídící jednotkou a mechanicky ověří volnost a plynulost pohybu jednotlivých aktuátorů ramen.
59
Vozítko s upevněnými rameny
3. Programování ovládání ramen vozítka na dálkový ovládač K programu, vytvořeném pro pohyb vozítka si žáci vytvoří příkazy k ovládání ramen a využijí k tomu neobsazená tlačítka dálkového ovládače, případně jejich kombinaci.
Programování ramen k řízení dálkovým ovládačem
4. Turnaj v souboji vozítek – motivace pro inovaci programů, vlastní úpravy software a hardware vozítek Žáci se se svými vozítky účastní vzájemných bojů vozítek v turnaji, kde mají dále možnost rozvíjet a zdokonalovat svůj vytvořený program, čímž zhodnocují a prohlubují získané znalosti z oblasti robotiky a programování robotů. Vymýšlejí vlastní formy příkazů a inovují software i hardware vozítek.
60
Turnaj v souboji vozítek
Roboti 1) 2) 3) 4)
Seznámení s roboty a jejich možnostmi Seznámení s programem RoboPlus Motion Práce v programu RoboPlus Motion Úpravy stávajících programů, tvorba vlastních programů pro řízení robota
1. Seznámení s roboty a jejich možnostmi Díky otevřenosti a modularitě jednotlivých komponent, je možné tento systém používat také, ke konstrukci složitějších robotů, tj. robotů, které svým tvarem reprezentují nějakého živého tvora. V tomto dokumentu je možné najít návod na sestavení robota typu Humanoid, Pes a Dinosaurus. Každý takový robot je tvořen minimálně 15-ti pohony a jedním nebo několika senzory, sloužící k lepší interaktivitě s okolním prostředím. Pokud vznikne požadavek vytvořit nějaký pohyb takovýmto robotem, je nutné ovlivňovat, někdy i současně, všechny pohonné jednotky, ze kterých je robot sestaven. A právě tento specifický požadavek dělá robota složitějším. Další problém nastává v situaci, kdy chceme provést nějaký pohyb, který je z hlediska konstrukce robota možný, ale dílčí výkon konkrétního pohonu to neumožňuje. Proto daný pohyb musí být realizován s ohledem na výkon jednotlivých pohonů a uživatel musí pečlivě dbát na základní fyzikální Newtonowy zákony a skládání sil. Pokud je toto přehlíženo, tak obvykle dochází k přetěžování některých pohonů, což vede k jejich zničení. V neposlední řádě, u takovýchto robotů, bývá problém zajistit stabilitu, tj. aby robot při chůzi nebo pohybu jednoduše nepadal. Aby tento požadavek byl dodržen, je potřeba vytvořit hlubší analýzu robota a požadovaného pohybu. Tato analýza obvykle vyžaduje znalost vyšší matematiky.
61
Robot Humanoid 2. Seznámení s programem RoboPlus Motion K ovládání pozic složitějších robotů je využíváno programu RoboPlus Motion, se kterým je práce s takovými příkazy jednodušší než tvořit je v prostředí RoboPlus Task. Žáci jsou s tímto prostředím seznámení a prakticky si vyzkouší jak přenášet data z robotů do tohoto prostředí.
Pracovní prostředí RoboPlus Motin
62
3. Práce v programu RoboPlus Motion Abychom mohli vytvořit návrh nějakého pohybu, je potřeba, abychom měli k dispozici robota a toho připojili k počítači. Poté, v programu, stačí zvolit příslušný seriový port a zmáčknout tlačítko „Connect“. Tímto dojde k načtení vnitřní paměti řídicí jednotky do počítače a uživatel může začít editovat jednotlivé pohybové skupiny dat. Výsledná data je možné zálohovat i v počítači a kdykoliv později je možné tato data editovat, případně je nahrát do řídicí jednotky. Pokud pohybová data (tzv. Soubor s příponou mtn) jsou zapsána pouze v řídicí jednotce a vznikne potřeba je editovat, pak vystačí připojit robota a data se automaticky načtou tím, že se robot propojí se softwarem. Poté je možné tato data zálohovat, ve formě souboru s mtn příponou, kdekoliv na disk. Toto je základní rozdíl mezi programem RoboPlus Task, kde jednou zapsaný program v řídicí jednotce už nelze editovat, pokud jej nemáme někde zálohovaný. Seznam paměťových míst, která uchovávají pozici příslušného pohonu. Tato skupina paměťových míst je označena jako STEP 0. V tuto chvíli obsahuje defaultní hodnoty.
Seznam aktuálně připojených pohonů v režimu ON, protože u každého je uvedeno číslo reprezentující aktuální pozici.
Tlačítko pro přepnutí vybraných pohonů do režimu OFF. Tlačítko pro přepnutí vybraných pohonů do režimu ON.
Práce s programem RoboPlus Motin
63
4. Úpravy stávajících programů, tvorba vlastních programů pro řízení robota U každé nové skupiny pozic, které tvoří nějaký pohyb, je potřeba zvolit počáteční, neboli výchozí pozici. Jedná se o pozici, o které předpokládáme, že se v ní nachází robot, když spustíme vykonávání jednotlivých pozic. Žáci si vyzkouší přenášení informací z výchozí pozice do počítače, mechanickou úpravu pozice robota s načtením upravené pozice a vzájemné propojení pozic v programu RoboPlus Motion.
Práce s roboty a úprava stávajících programů složitějších robotů 64
C. Exkurze: Vodní elektrárna Vranov nad Dyjí Dne 25. 11. 2014 byli žáci ISŠ Sokolnice na exkurzi v rámci projektu ve vodní elektrírně Vranov nad Dyjí. Skupina studentů byla rozdělena na dvě skupiny, které se na svých stanovištích vystřídaly. Jedna skupina šla v doprovodu pedagoga na hráz, druhá část studentů absolvovala prohlídku uvnitř elektrírny s odborným výkladem. Studentům byla představena pomocí videoprojekce historie elektrárny, bezpečnostní pokyny a základní principy fungování vodní elektrárny. Následně byli žáci odvedeni do provozu, kde jim vše bylo podrobně dovysvětleno a byly jim zodpovězeny dotazy. Historie Vranovské přehrady Řeka Dyje způsobovala v minulosti často záplavy. Jediným řešením v této situaci byla stavba přehrady. V roce 1929 byly stavbou Vranovské přehrady pověřeny tři akciové společnosti: Českomoravská stavební společnost v Praze, Lanna společnost v Praze a Pittel und Brausewetter v Brně. Projekt, který byl v průběhu stavby přehrady doplňován o nejnovější poznatky získané při stavbách velkých přehrad po celém světě, vypracoval Zemský úřad v Brně. V březnu 1930 se začala budovat údolní přehrada u Vranova nad Dyjí společně s novým Bítovem, dvěma mosty a inženýrskými stavbami v novém Bítově. Dílo bylo dokončeno za tři a půl roku a na podzim roku 1933 se vodní nádrž začala napouštět vodou. Uvedena do provozu byla v roce 1934 a stala se největším vodním dílem na území ČSR. V roce 2002 zasáhla lokality v povodí Dyje povodeň označována za téměř 500letou vodu. Průchodem povodně došlo na VD Vranov mimo jiné i k poškození povrchů betonových konstrukcí hráze na vzdušném líci a návodním líci, kamenného obkladu a boční opěrné zdi kaskády bezpečného přelivu. Byly poškozeny opěrné zdi vývaru a odpadu od vodní elektrárny. Nezanedbatelné škody vznikly rovněž na stavební a technologické části strojovny spodních výpustí. Tyto škody spolu s rozhodnutím podniku o maximálním zabezpečení ochrany osob a jejich majetku se staly impulsem k neprodlenému zahájení oprav s cílem udržet toto vodní dílo v dobrém stavu a zajistit tak jeho bezpečnou funkci. Technické informace Objem vody v přehradní nádrži činí cca 150 miliónů metrů krychlových. Přehrada přijímá také vodu z řeky Želetavky, která se vlévá do Dyje u hradu Bítova. Nádrž přehrady dosahuje až 1,5 km pod Podhradí nad Dyjí. Celková délka jezera činí 30 kilometrů, největší hloubka (46m) je přímo u zdi a pod prvním mostem u Bítova dosahuje téměř 30 metrů. Hladina přehradního jezera má plochu 763 hektarů a nachází se ve výšce 350 metrů nad hladinou mořem. Síla přehradní zdi v základu je 27 m, v koruně se zužuje na pouhých 6 m. Její délka v koruně je 290 m a výška nad základem 54 m. Poloměr zakřivení zdi je 500 m. Korunové přepady jsou dlouhé 122 m a mají kapacitu 580 m3/sec. V elektrárně jsou umístěny tři Francoisovy turbíny, každá o výkonu 6,3 MW s průtokem 16 m3/sec.
65
Vodní elektrárna Dlouhé stráně Dne 6. 5. 2015 navštívili žáci učebního oboru třídy 2. A a maturitního oboru třídy 2. B v rámci projektu: „Rozvoj a zkvalitnění praktického vyučování elektrotechnických oborů“ CZ.1.07./1.1.00/54.0052 a odborných předmětů přečerpávající vodní elektrárnu Dlouhé Stráně. Odjezd byl autobusem v 7.45 h. přímo od naší školy. Po příjezdu na místo (Kouty nad Desnou) a ohlášení se na informačním centru ČEZ nás doprovodil průvodce do vlastního areálu elektrárny. V prezentačním centru jsme byli pomocí audiovizuální techniky seznámeni s historií výstavby elektrárny, s jejími hlavními technickými parametry a významem pro celou distribuční elektrickou soustavu. Po krátké diskuzi všichni účastníci obdrželi bezpečnostní helmy a opět v doprovodu průvodce navštívili vstupním tunelem vlastní podzemní zařízení přečerpávající elektrárny. Strojovna s vlastními reverzními turbínami a motorgenerátory se nalézá asi 250m pod úrovní terénu. Veškeré hlavní technologické zařízení bylo vyrobeno v naší republice. Posledním bodem exkurze byla cesta autobusem k horní nádrži elektrárny. Zde však vzhledem k velké mlze a dešti byl výhled značně omezen. V celém průběhu prohlídky měli žáci možnost libovolně fotografovat kteroukoliv část zařízení. Získali tak i materiály pro obohacení výuky odborných předmětů.
66
Technické muzeum TATRA Kopřivnice Dne 27. 5. 2015 se uskutečnila exkurze do Technického muzea TATRA Kopřivnice, kde jsme si prohlédli současnou expozici, která byla doprovázena odborným výkladem.
Budova Technického muzea Tatra se nachází v bývalých prostorách správy kopřivnické automobilky v centru města Kopřivnice. Na výstavní ploše se naskýtá pohled na odraz všech epoch, ve kterých se pomocí průkopnických metod a neobvyklých technických řešení podařilo dosáhnout kopřivnické automobilce TATRA až na vrcholy technického vývoje motorových vozidel a celosvětového věhlasu. Z malé dílny v Kopřivnici, kde Ignác Šustala začal se stavbou kočárů, saní a bryček, se v průběhu desítek let zrodil světově uznávaný automobil značky TATRA. Vystavené automobily samotné, ale i jejich součásti (včetně unikátních vzduchem chlazených motorů) umožňují vnímat dobově nekonvenční myšlenky, které se staly zásadou místních konstruktérů. Expozici tvoří nejen vystavené osobní, nákladní a závodní vozy, ale také další vynálezy jako jsou: prototyp motorových saní, osmiválcový tankový motor či mraznička. Nechybí zde ani Präsident – první automobil v tehdejším Rakousku-Uhersku. Část expozice je také věnována milovníkům letectví. Pro ty je zde zavěšen akrobatický dvouplošník TATRA 131 a kolekce leteckých motorů. K vidění jsou také designérské návrhy automobilů, trofeje z mnoha sportovních klání a fotografie připomínající další z mnoha výrobků, které se bohužel nepodařilo dochovat do dnešní doby. Výstavní expozici doplňují také audiovizuální boxy, které poskytují návštěvníkům dodatkové informace. Výčet exponátů uzavírá největší z nich, reprezentant tatrovácké železniční výroby, rychlíkový motorový vagón, známý také pod názvem Slovenská strela, který je umístěn před vchodem do muzea. V prostorách Technického muzea je také od roku 2005 instalována expozice Emila a Dany Zátopkových. Kromě informací o sportovních úspěších manželů Zátopkových nabízí také fotografie, medaile, trofeje, plakety a osobní věci těchto sportovců.
67
Hyundai Motor Manufacturing Czech s r. o. Nošovice Datum: 27. května 2015 V automobilce Hyundai Nošovice jsme byli přivítáni v odpoledních hodinách. Na začátku exkurze nás zástupci firmy uvedli do prezentační místnosti, kde jsme byli nejprve seznámeni s organizačními pokyny a bezpečnostními pravidly exkurze. Poté žáci shlédli prezentační film o firmě. Následovala prohlídka celého komplexu od lisovny plechů, přes svařovnu, lakovnu a motorárnu až po finální montáž automobilu. Moderní výroba automobilů v nás zanechala velký dojem. Mohli jsme srovnávat výrobu moderních vozů v automatizovaných provozech s výrobou krásných dne již historických exponátů z Technického muzea TATRA Kopřivnice, které ve své době také znamenaly pokrok v automobilovém průmyslu. HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH Společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech s r.o. (HMMC), se sídlem v průmyslové zóně v Nošovicích, byla založena 7. 7. 2006. Tuto historicky největší zahraniční investici v České republice uzavřeli v Koreji o rok dříve zástupci České republiky, Moravskoslezského kraje, agentury CzechInvest a Hyundai Motor Group. Výstavba závodu proběhla v rekordním čase - od vztyčení prvního pilíře v dubnu 2007 k zahájení sériové výroby uběhlo pouhých 19 měsíců. Při výstavbě byl od samého počátku kladen velký důraz na ohleduplnost vůči životnímu prostředí. Více než tisíc vzrostlých stromů, které se v areálu nacházelo, nebylo vykáceno, ale náročným způsobem přesazováno. Jedná se o první výrobní závod Hyundai v Evropě, který odborná veřejnost právem označuje za jednu z nejmodernějších automobilek v Evropě. Všechny modely, vyráběné v závodě HMMC (Hyundai i30, Hyundai i30 kombi, Hyundai i30 třídveřový, Hyundai ix20 a Hyundai ix35), byly vyvinuty speciálně pro evropský trh v Technickém centru Hyundai v německém Rüsselsheimu a odpovídají vysokým požadavkům zdejších zákazníků na kvalitu, bezpečnost a atraktivní design. Spuštěním 3. směny v září 2011 se závod HMMC dostal na svou plnou výrobní kapacitu, tedy 300.000 aut ročně, kterou naplnil poprvé v roce 2012 (303.035 aut), potvrdil v roce 2013 (303.460 aut) i v roce 2014 (307.450). Výrobní plán na rok 2015 byl navýšen na 330.000 aut ročně. Kromě výroby automobilů se v našem areálu nachází také hala na výrobu převodovek, která pokrývá potřeby nejen našeho závodu, ale také sesterského závodu Kia v Žilině na Slovensku a Hyundai Motor Manufacturing Rus v Petrohradě. Stále platí, že nošovický závod HMMC je pracovní příležitostí pro občany České republiky a zejména pro obyvatele Moravskoslezského kraje, kteří představují 96 % všech zaměstnanců HMMC. U subdodavatelů, kteří automobilku Hyundai následovali do Moravskoslezského kraje, pracuje dalších zhruba 7.000 lidí, takže „Projekt Hyundai“ v kraji vytvořil více než 10.000 pracovních míst a významně tak přispěl ke snížení nezaměstnanosti. Rozloha 200 ha Celková investice 1,12 mld. EU Počet zaměstnanců 3.400 Podíl občanů ČR 96 % 68
poměr muži / ženy 82 % / 18 % Výrobní kapacita 330.000 aut ročně
Závěr Hodnocení projektu z pohledu MSEK Vzdělávání patří do rozsáhlé činnosti Moravskoslezského energetického klastru. V rámci jednotlivých projektů realizuje stáže a praxe pro žáky SOŠ a také pro studenty VŠ. Za pomocí evropských dotací pořádá celou řadu školení, seminářů, workshopů a konferencí, které jsou zaměřeny na vzdělávání a zvyšování odbornosti žáků, studentů, zaměstnanců členů klastru a široké veřejnosti v oblasti energetiky. Velmi úspěšné byly projekty na podporu vzdělávání „Podpora a rozvoj elektrotechnických oborů“ – pro žáky SOŠ, „Partnerství v oblasti energetiky“ – pro cílovou skupinu studentů VŠ a projekt „Energetická gramotnost“ – určený široké veřejnosti. Cílem projektu „Rozvoj a zkvalitnění praktického vyučování elektrotechnických oborů“ bylo zkvalitnit výuku elektrotechnických oborů na středních školách s ohledem na požadavky členů MSEK a dalších elektrotechnických firem v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Na základě rozhovorů s odborníky jednotlivých firem na kulatých stolech a konferencích má propojení školské a výrobní sféry mimořádný přínos pro zapojené školy, studenty i energetiky vzhledem ke zvyšujícím se požadavkům na kvalifikované absolventy a přenos výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Firmy očekávají od absolventů energický přístup a chuť k práci, samostatnost, analytické myšlení a znalost cizího jazyka a oceňují alespoň základní znalosti z praxe. Z tohoto důvodu MSEK realizoval uvedený projekt, ve kterém byla zřízena Vlastní střediska praxe MSEK na spolupracujících školách: Integrovaná střední škola, Sokolnice a Střední škola elektrotechnická, Ostrava. Byla vytvořena databáze úkolů pro žáky každé školy v oblasti montáže kabelových technologií, montáže síťových rozvodů a robotiky. Konkrétní úkoly byly zaměřeny na rozvoj odborné kvalifikace žáků, na jejich zručnost a schopnost postupovat samostatně, tak aby co nejvíce vyhověli potřebám zadavatele práce. Zapojení externích odborníků do praktické výuky v jednotlivých střediscích praxe, exkurze do provozů výrobních firem umožnilo seznámit žáky s novými technologiemi, pracovními postupy i trendy praxe s cílem přispět ke zkrácení adaptačního procesu absolventů ve firmě. Díky exkurzím získali žáci osobní zkušenost a hmatatelnou představu o svém budoucím zaměření. Sdílení příkladů dobré praxe mezi školami, sdílení vazeb na firmy a zaměstnavatele přispělo k transferu zkušeností a vytváření mezioborových vazeb.
Zhodnocení z pohledu pedagoga Sítí Co Vám projekt přinesl Pro mě osobně přínos spočíval ve spolupráci se studenty a kantory z jiného školského zařízení. Tím, že tato témata vyučuji hlavně dospělé absolventy je zkušenost z výuky běžných žáků více než zajímavá jak v pozitivním i negativním smyslu. Hodnocení s pohledu pedagoga/ učitele odborného výcviku 69
I přes původní obavy jsem byl s konečným výsledkem spokojen. Zpočátku sice u všech zúčastněných skupin byla vidět velice slabá manuální zručnost a minimální nebo žádné praktické zkušenosti s montáží systémů venkovní elektrické sítě. Po několika hodinách praxe se již vše radikálně změnilo a s prvními úspěchy se dostavila chuť i zájem o další úlohy. Druhý den praxe již byly studenti více samostatní a kvalita montáže i rychlost měla vzestupnou tendenci. Byly ovšem také vidět mezi žáky značné individuální rozdíly ve vědomostech a manuálních dovednostech. Přínos podle Vás pro žáky Každá praktická zkušenost je pro žáky velice přínosná. Pro žáky kteří plánují svou budoucnost v energetice je každá taková zkušenost nedocenitelná. Toto tvrzení opírám o fakt, že absolventi většiny takto zaměřených středných škol přichází k zaměstnavatelům jen částečnými praktickými zkušenostmi a trvá tak relativně dlouho než se z absolventa stane plnohodnotný zaměstnanec. Podobná výuka a projekty by měly pomoci, aby absolventi odborných škol byli pro zaměstnavatele v energetice podstatně zajímavější. Pozitivní a negativní body v projektu K pozitivním bodům lze přičíst dobrou organizaci a samotný smysl projektu. Za negativní považuji přílišnou a dle mého mínění zbytečnou administrativní zátěž.
Zhodnocení z pohledu pedagoga Kabelových technologií Přínos pro mne jako pedagoga Přínosem pro mne, jako pro pedagoga, bylo nabytí dalších pedagogických zkušeností při práci s novými žáky projektu při práci s elektrickými kabely a při montáži kabelových souborů. Hodnocení s pohledu pedagoga Velice se mi líbil zájem účastníků projektu o kabelové technologie a vůbec praktickou montáž kabelových souborů. Např. při práci s propanbutanovým hořákem si museli žáci sami seřídit správný tok plynu a tím i velikost plamene. Přínos pro žáky Myslím si, že účastníci projektu si prakticky vyzkoušeli práci s elektrickými kabely a montáž kabelových souborů pomocí speciálního nářadí např. propanbutanového hořáku, kabelových nůžek, ráčnového nože. Pozitivní a negativní body v projektu Podle mého názoru, byl jedním z pozitivních bodů projektu, setkání a seznámení s novými lidmi. Co se týče negativ, žádné jsem nezaznamenal.
Zhodnocení z pohledu koordinátora za ISŠ Sokolnice Projekt byl z mého pohledu velmi přínosný. Po celou dobu trvání projektu fungovala bezproblémová komunikace mezi všemi členy týmu a všichni se rovnoměrně zapojili do plnění jednotlivých klíčových aktivit. V průběhu projektu došlo k navázání spolupráce mezi naší školou a školou v Ostravě a doufám, že bude tato spolupráce trvat i nadále. V průběhu projektu nevyvstanuly žádné větší problémy. Ze strany školy byl projekt velice výhodný z pohledu zkvalitnění výuky praktického vyučování. Žáci si zapojení v projektu velice chválili, a to nejen zapojení do probíhajíchích dnů praxe a praktických dnů, ale i proběhlé exkurze. Ráda bych touto cestou 70
poděkovala celému realizačnímu týmu za bezproblémovou spolupráci.
71