Metodika Implementace MA21 v Moravskoslezském kraji a příkladů dobré praxe

Metodika „Implementace MA21 v Moravskoslezském kraji“ a příkladů dobré praxe aneb Zavádění MA21 krok za krokem v obcích a městech do 5 000 obyvatel na příkladech měst v Moravskoslezském kraji

Tato metodika vznikla v rámci projektu „Implementace MA21 a principů udrţitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji“, který byl podpořen z Revolvingového fondu Ministerstva ţivotního prostředí.

Poděkování: Tato publikace vznikla díky spolupráci koordinátorů MA21 v Moravskoslezském kraji, v obcích Bukovec a Bolatice a také díky Národnímu svazu zdravých měst a obcí.

Vydal: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství, 2011 Texty: ČSOP Onyx (Š. K. Kalousová), NSZM (P. Švec) Fotografie: Archiv KÚ Moravskoslezského kraje, archivy obcí Bukovec a Bolatice

2

Obsah 1.

Místní agenda 21 ............................................................ 5 1.1 Udrţitelný rozvoj .......................................................... 5 1.2

2.

Místní Agenda 21 .................................................... 7

Místní Agenda 21 v Moravskoslezském kraji ............... 21 2.1 Specifika Moravskoslezského kraje ............................ 21 2.2

Současný stav MA21 v Moravskoslezském kraji .. 25

3. Zavádění MA21 krok za krokem v obcích a městech do 5 000 obyvatel na příkladech měst v Moravskoslezském kraji .. ...................................................................................... 27

4.

3.1

Kategorie Zájemci ................................................. 27

3.2

Kategorie D ........................................................... 32

3.3

Kategorie C ........................................................... 41

3.4

Kategorie B ........................................................... 52

3.5

Kategorie A ........................................................... 63

3.6

Kaţdoroční kontrola plnění kritérií MA21 ............ 66

Zapojení Moravskoslezského kraje do MA21............... 67 4.1 Projekt Implementace MA21 a principů udrţitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji .................................... 68

5.

Finanční podpora při zavádění MA 21.......................... 80 5.1 Revolvingový fond Ministerstva ţivotního prostředí ČR .......................................................................................... 80 5.2 Ministerstvo ţivotního prostředí Fond environmentální odbornosti v Programu švýcarsko-české spolupráce ......................................................................... 81

3

5.3 Ministerstvo ţivotního prostředí - grantová řízení pro NNO ........................................................................... 85 5.4 Krajský úřad Moravskoslezského kraje - Dotační program na podporu aktivit v oblasti ţivotního prostředí .. 86 6

Seznam pouţitých zdrojů informací ............................. 88

7

Přílohy .......................................................................... 91 Příloha 1: Celkový přehled municipalit zapojených do MA21 v Moravskoslezském kraji ..................................... 91

4

1.

Místní agenda 21

1.1 Udržitelný rozvoj Abychom si představili, co se vlastně skrývá pod názvem Místní Agenda 21, je třeba pochopit pojem udrţitelný rozvoj, který je s Místní Agendou 21velmi úzce spjat. OSN definuje jako udrţitelný takový rozvoj, který zabezpečuje potřeby současné společnosti, aniţ by omezoval moţnost budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. O udrţitelnosti můţeme hovořit jedině tehdy, pokud je ekonomický rozvoj uplatňován s ohledem na sociální a kulturní dopady s respektem k limitům ţivotního prostředí, které jsou dány nezměnitelnou skutečností, ţe Země je jen jedna a její zdroje nejsou nevyčerpatelné a nezničitelné. Všechny tři pilíře (ekonomický, sociální, environmentální) by měly v ideálním případě být v rovnováze. Na místní úrovni je jistě třeba hledět například na zaměstnanost, moţnosti a přístupnost vzdělání, zajištění práv menšin, spravedlnost a bezpečnost, dopady dopravy, nakládání s odpady, surovinami a vodou, znečištění ovzduší či stav okolní přírody. (Anonym 1, 2011) Světový summit o udrţitelném rozvoji, který proběhl v roce 2002 v Johannesburgu, zdůraznil, ţe cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udrţitelnosti je naplnění tří základních cílů: • sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech,

5

• účinná ochrana ţivotního prostředí a šetrné vyuţívání přírodních zdrojů • udrţení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.(Strategie udrţitelného rozvoje České republiky, 2004) V České republice byla první Strategie udrţitelného rozvoje schválena v roce 2004, aktuálně platný dokument byl jako Strategický rámec udrţitelného rozvoje České republiky (SRUR CR schválen usnesením vlády ČR č. 37 ze dne 11. ledna 2010). Tento dokument tvoří dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala v souvislosti s členstvím v EU, OECD a OSN, respektující zároveň specifické podmínky ČR. Slouţí jako východisko pro zpracování koncepčních materiálů (sektorových politik či akčních programů) a pro strategické rozhodování v rámci státní správy a územní veřejné správy a pro jejich spolupráci se zájmovými skupinami. Přijetím SRUR prokazuje ČR soustavné plnění závazků vyplývajících ze závěrů jednání Světového summitu o udrţitelném rozvoji v Johannesburgu (2002), hlásí se k závěrům konference Země v Rio de Janeiro z roku 1992, k rozvojovým cílům Deklarace tisíciletí OSN, k závěrům jednání Komise OSN pro udrţitelný rozvoj z roku 2003 (zejména Mezinárodní víceletý program činnosti Komise do roku 2017). Na základě výše uvedeného usnesení vlády má být aktualizovaný materiál předloţen do konce roku 2015. (Anonym 2, 2011)

6

1.2 Místní Agenda 21 Slovo „Agenda" pochází z latiny. Z překladu vyplývá, ţe se jedná o určitý program, seznam věcí, které je zapotřebí udělat, aby bylo dosaţeno vytyčených cílů. Číslovka 21 vyjadřuje, ţe se jedná o dokument pro 21. století a o problémy s ním spojené, které bude zapotřebí řešit v zájmu všech. Místní Agenda 21, tak jak ji známe u nás, vychází z mezinárodního dokumentu Agenda 21, coţ je téměř pětisetstránkový dokument, který byl přijat na summitu OSN v brazilském Rio de Janeiro v roce 1992. Agenda 21 je globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udrţitelnému rozvoji. Právě tento dokument obsahuje základní vymezení toho, oč v MA21 jde především. Kapitola 28 Agendy 21 říká: „Velké mnoţství problémů a řešení obsaţených v Agendě 21 má své kořeny na úrovni místních aktivit; participace a spolupráce místních úřadů bude proto faktorem určujícím úspěšnost realizace jejich cílů. Místní úřady vytvářejí, řídí a udrţují ekonomickou, sociální a environmentální infrastrukturu, dohlíţejí na plánování, formují místní politiku ţivotního prostředí a předpisy a pomáhají při implementaci národní a subnárodní environmentální politiky. Protoţe jsou úrovní správy nejbliţší lidem, sehrávají důleţitou roli ve výchově, mobilizaci i při reakci na podněty veřejnosti a napomáhají tak dosaţení udrţitelného rozvoje.“ (Agenda 21, 1998) Z toho tedy vyplývá, ţe zásadní roli, při dodrţování udrţitelného rozvoje, jakoţto cíle Agendy 21, hrají místní veřejné správy. Bez jejich vůle a činnosti, nemůţe Místní Agenda

7

vzniknout ani fungovat. Veřejná správa, ať jiţ se jedná o úředníky nebo o politiky, má prostředky k vytváření prostoru a dobrých podmínek ke spolupráci, dialogu a vzájemné komunikaci. Měla by mít, bez ohledu na politickou orientaci, zájem takovéto prostředí vytvářet, neboť kvalita ţivota a spokojenost občanů jsou jistě nadstranickými cíli, společnými napříč politickým spektrem. Veřejná správa sama však kvalitní místní Agendu 21 nezajistí. Protoţe jde o proces participativní, tedy účastenský, nezbytně k tomu potřebuje spolupráci s různými sloţkami místní společnosti – neziskovými organizacemi a spolky, podnikateli, provozovateli sluţeb, či třeba školskými zařízeními, zdravotnickými institucemi a řadou dalších subjektů, včetně široké neorganizované veřejnosti (Kašpar, Marek, 2005). Místní Agenda 21 je tedy programem konkrétní obce, regionu, kraje, který aplikuje principy udrţitelného rozvoje do praxe. MA21 je programem konkrétní obce, regionu, který aplikuje principy udrţitelného rozvoje do praxe. Významnou součástí je vytvoření strategického plánu, který propojuje ekonomické a sociální aspekty s oblastmi ţivotního prostředí, a je vytvářen ve spolupráci s veřejností. Veřejnost je zapojována do vytváření plánů ve všech fázích a podílí se i na následné realizaci těchto plánů. MA 21 zohledňuje konkrétní místní problémy a je procesem směřujícím k zajištění dobré a udrţitelné kvality ţivota a ţivotního prostředí v určitém území (Hrabalová a kol., 2006). Místní Agenda 21 je především způsobem praktického uplatňování principů udrţitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Umoţňuje, aby se region rozvíjel v rovnováze všech

8

klíčových dimenzí – tedy aby se dařilo sladit hospodářský rozvoj se sociálními poţadavky a s respektem k limitům, daným ţivotním prostředím. Místní samosprávy sehrávají v tomto procesu klíčovou roli (Kašpar, Marek, 2005). Místní Agenda 21 (dále jen MA21) zapadá do širšího proudu snahy o kvalitní veřejnou správu, která je zahrnuta pod pojem „good governance“ („řádná správa věcí veřejných“ či „dobré vládnutí“). Kvalitní správa věcí veřejných, musí být (z pohledu OSN i EU) otevřená, transparentní a odpovědná veřejnosti, efektivní, umoţňující účast veřejnosti na rozhodování a plánování a zaloţená na partnerské spolupráci s ostatními společenskými sektory a respektující odborný pohled na věc. Jedině taková veřejná správa můţe vést k dlouhodobě udrţitelnému rozvoji obce či regionu. A právě MA21 je procesem, jehoţ je udrţitelný rozvoj základním cílem. Nezbytnou součástí fungující MA21 bezesporu jsou: kvalitní strategické plánování a řízení včetně systému financování; průběţná a aktivní komunikace s veřejností - budování partnerství; systémové a měřitelné směrování k udrţitelnému rozvoji. MA21 sleduje a popisuje nastavení klíčových procesů veřejné správy, které jsou nezbytné pro realizaci Agendy 21 v místních či regionálních podmínkách a zároveň počítá s dalším nezbytným aspektem – sledováním reálných dopadů různých aspektů rozvoje lokality pomocí indikátorů udrţitelného rozvoje. Indikátory neboli ukazatele udrţitelného rozvoje jsou

9

praktickým nástrojem pro měření postupu práce na místní Agendě 21. Je to určitá mnoţina informací, která nám ukazuje, jestli se ke stanoveným cílům přibliţujeme nebo se od nich vzdalujeme. Slouţí k tomu, abychom viděli, zda aktivity, které vyvíjíme, mají ţádoucí dopad na vybrané oblasti. (Anonym 1, 2011) 1.2.1 MA21 v České republice U zrodu Agendy 21 v Rio de Janeiro v roce 1992 stál za Českou republiku tehdejší československý federální ministr ţivotního prostředí Josef Vavroušek, který vedl naši delegaci. Procesy MA21 se v ČR začaly aktivně rozvíjet aţ kolem roku 1997-1998. Do oficiálních vládních dokumentů se myšlenka MA21 dostala aţ v roce 1999 přijetím hlavních principů trvale udrţitelného rozvoje v Státní politice ţivotního prostředí. Během let 2001-2003 se za podpory britského Ministerstva pro mezinárodní rozvoj uskutečnil projekt nesoucí název „Širší podpora místních Agend 21 v České Republice s vyuţitím zkušeností z Velké Británie", kdy došlo i zavedení principů trvale udrţitelného rozvoje ve třech místech: v Kladně, mikroregionu Poodří a v okrese Děčín. Cílem tohoto projektu bylo zavedení principů trvale udrţitelného rozvoje do praxe ve vybraných lokalitách, zvýšení povědomí veřejnosti o udrţitelném rozvoji, zvýšit počet MA21 v ČR a v souvislosti s tím, schopnost předávat zkušenosti z praxe dále. Dalším výstupem tohoto projektu je „Metodika pro místní Agendy v ČR", kterou lze povaţovat za ojedinělý dokument shrnující dosavadní praktické zkušenosti se zaváděním MA21 a principů udrţitelného rozvoje v naší zemi (Bodoková, 2011).

10

Následně byla zřízena usnesením vlády č. 778 ze dne 30. července 2003 Rada vlády pro udrţitelný rozvoj (dále jen Rada), jako stálý poradní, iniciační a koordinační orgán vlády České republiky pro oblast udrţitelného rozvoje a strategického řízení. Předsedou Rady je podle nového statutu předseda vlády, výkonným místopředsedou ministr ţivotního prostředí, místopředsedy jsou ministr průmyslu a obchodu a ministr práce a sociálních věcí, a to z titulu svých funkcí. Rada ve své činnosti iniciuje, koncipuje, koordinuje, sleduje, vyhodnocuje a podporuje strategické dimenze v řízení státu. Navrhuje opatření ke sladění dlouhodobých záměrů a cílů se střednědobými a krátkodobými cíli a programy v souladu s principy udrţitelného rozvoje. Sleduje a vyhodnocuje globální jevy a rozvojové příleţitosti a navrhuje včasné a odpovídající reakce státu na ně. Rada rozpracovává, koordinuje a sleduje uplatnění principů udrţitelného rozvoje při dosaţení dynamické rovnováhy jeho sloţky ekonomické, sociální a environmentální. (Anonym 3, 2011) Součást Rady je i Pracovní skupina pro místní Agendu 21 (dále jen PS MA21). Předsedou této pracovní skupiny je ministr ţivotního prostředí. Jejími členy pak jsou zástupci ministerstev, obcí, krajů i nevládních organizací. Jiţ od počátku své činnosti se PS MA21 zabývala především zásadní otázkou – jak poznat kvalitní a dobře vedenou místní Agendu 21, jak měřit její kvalitu a jak zajistit, aby místní Agenda 21 byla běţným nástrojem veřejné správy v naší zemi. Pro měření kvality MA21 vznikla přehledná Kritéria MA21, otestovaná v praxi několika měst i krajů a sledovaná v rámci oficiální Databáze MA21. V roce 2006 místní Agendu 21 zařadilo Ministerstvo vnitra mezi oficiální metody zvyšování kvality ve veřejné

11

správě, spolu s dalšími metodami (např. benchmarking, CAF nebo Balanced Scorecard), které navíc efektivně propojuje. Tématika MA21 je v České republice podporována celou řadou organizací, mezi nejvýznamnější patří: • Česká informační agentura ţivotního prostředí v ČR (CENIA): organizace vznikla v roce 2005, jedná se o státní příspěvkovou organizaci, její motto: „Být centrem informací, které mají pevný základ, ale snadno se rozšiřují", CENIA je koordinátorem pro oblast MA21 v ČR, poskytuje základní informace z této sféry, provozuje databázi realizovaných MA21 v ČR, zprostředkovává kontakty a informační zdroje v rámci ČR i ze zahraničí (Profil organizace, in Soukupová, 2010). • Ministerstvo ţivotního prostředí (MŢP): do roku 2002 byla místní Agenda 21 v ČR uplatňována ze strany MZP v rámci odboru strategií, od roku 2003 ji vykonává samostatný pracovník MA21 v rámci odboru vzdělávání a osvěty. Zástupce MZP je členem mezinárodní skupiny zástupců jednotlivých států v problematice MA 21 (Organizace zabývající se MA21, in Soukupová, 2010). • Národní síť zdravých měst (NSZM): asociace měst, obcí a regionů. Členem této asociace se můţe stát jakákoliv forma municipality, která má zájem promyšleně utvářet kvalitní, příjemné místo pro ţivot na základě principů TUR a ve shodě s obyvateli. Organizace je součástí Projektu Zdravé město, jeţ je pod záštitou Světové zdravotnické organizace OSN. NSZM ČR poskytuje svým členům metodiku, informace a soustavné vzdělávání. Významnými dokumenty NSZM ČR jsou: „Meto-

12

dika NSZM", „Příručka pro mapování kvality místních Agend 21"(Základní informace o NSZM ČR, in Soukupová, 2010). • Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. (ÚEP): nestátní nezisková organizace, jejímţ hlavním posláním je rozvíjení a praktické uplatňování myšlenek a principů udrţitelného rozvoje. Zpracovává strategii ochrany ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje. Nabízí své sluţby ústředním orgánům státní správy, obcím, krajů i podnikům (O ÚEP, in Soukupová, 2010). • Týmová iniciativa pro místní rozvoj (TIMUR): občanské sdruţení, jehoţ posláním je podporovat udrţitelný rozvoj měst, obcí a jejich sdruţení v ČR zaváděním místních indikátorů UR. Mezi hlavní náplň TIMURu patří sledování ukazatelů místního udrţitelného rozvoje, kvality ţivota a kvality prostředí na místní úrovni (Organizace, in Soukupová, 2010). 1.2.2 Kritéria MA21 V průběhu roku 2004 byla Pracovní skupinou pro místní Agendy 21 (PS MA21) při Radě vlády pro udrţitelný rozvoj (RVUR) sestavena sada Kritérií místní Agendy 21 (MA21). Jejím hlavním cílem je zajistit monitorování úrovně procesu MA21 v jednotlivých obcích, městech a regionech. Kritérium představuje určitou skutečnost, kterou je nutno realizovat pro zdárný a kvalitní průběh místní Agendy 21. Kaţdé kritérium je rozvedeno do jednotlivých ukazatelů zahrnujících konkrétní kroky, jejichţ naplněním je dosaţeno určitého cíle. Součástí ukazatelů je stanovení konkrétních hodnot, např.: mnoţství, kvalita, termín, které musí být fakticky doloţeny prostřednictvím stanovené dokumentace. Pro postup z jedné kategorie do druhé je nutno splnit všechny kritéria pro přísluš-

13

nou kategorii a současně také všechna kritéria kategorií předešlých. Místním samosprávám je ale na druhou stranu ponechána volnost v hloubce a zaměření jednotlivých aktivit, které budou učiněny pro zvyšování kvality ţivota na principech udrţitelného rozvoje (Kašpar, Marek, 2005). Kritéria MA21 jsou členěna do čtyř základních kategorií „A“ (nejvyšší kategorie) – „D“ (nejniţší kategorie). Těmto kategoriím předchází ještě tzv. „nultá“ kategorie „Zájemci“. Kaţdá z kategorií má svá vlastní kritéria a jasně měřitelné ukazatele, které hodnotí úroveň realizace procesu MA21 v dané municipalitě. Předpokladem pro splnění celé kategorie je naplnění a zdokumentování všech v ní obsaţených Kritérií MA21. K 1. lednu 2010 došlo k aktualizaci sady kritérií MA21 tak, aby lépe vyhovovaly rozdílným typům municipalit. Nejzávaţnější změnou je rozdělení registrovaných subjektů do šesti skupin dle typu: Malá obec - Ve smyslu platných kritérií pro MA21 se jako malé obce mohou registrovat obce s počtem obyvatel do 2000. Obce s hraničním počtem obyvatel (těsně nad 2000) mohou své zařazení konzultovat se zástupci PS MA21. Obec - Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce (dle § 1 Zákona č. 128/2000 Sb. o obcích). Statutární město s městskými obvody nebo městskými částmi - Území statutárních měst se můţe členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.

14

(dle § 4 Zákona č. 128/2000 Sb. O obcích). Tyto města se mohou registrovat jako celek (ve skupině Statutární město s městskými obvody) a současně se do systému mohou samostatně registrovat i jejich městské části (ve skupině obce) Hlavní město Praha a jeho městské části (ve smyslu zákona č. 131/2000 o hlavním městě Praze) se mohou rovněţ registrovat ve stejném reţimu jako statutární města. Ostatní statutární města, která nemají zřízené samostatné městské obvody, čí městské části se mohou registrovat jako obce. Mikroregion - Sdruţení několika obcí za účelem dosaţení společného cíle. Typickým rysem takového svazku je vznik z vlastní iniciativy, nikoliv příkazem nadřízeného orgánu nebo ze zákona. Kraj - Vyšší územní samosprávné celky (územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace), které ustanovuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., O vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Ostatní - Spřátelené organizace, soukromé, nevládní, neziskové organizace a firmy, které chtějí být registrované v databázi MA21. Tyto organizace zůstávají v MA21 zařazeni pouze v kategorii "Zájemci". Rozdělení kategorií: Kategorie Zájemci - má především postihnout zájem obce, města či regionu o proces MA21 jako takový, aniţ by u nich zatím docházelo k vytváření jakýchkoliv formálních struktur či procesů. Smyslem přistoupení k této kategorii je být informo-

15

ván o tom, co MA21 vlastně obnáší, o novinkách, příkladech dobré praxe a podobně. Jde o jakýsi startovací bod, kde se dá s MA21 seznámit a následně rozhodnout, zda je MA21 pro náš region či obec to „pravé ořechové,“ co nám pomůţe zvyšovat kvalitu ţivota u nás doma. Kategorie D - vyţaduje realizaci aktivit, zaloţených na principu partnerství, a také vytvoření organizačního zázemí na straně obce, města či regionu (určení někoho, kdo bude oficiálním koordinátorem MA21 – můţe to být úředník, politik či pověřené sdruţení občanů). MA21 musí být na této úrovni naplňována konkrétním obsahem, coţ s sebou přináší komunikační a manaţerské postupy, jako je např. aktivní zapojování veřejnosti do oblastí plánování, rozhodování a realizace významných opatření, jeţ se dotýkají ţivota občanů nebo spolupráce s občanským a podnikatelským sektorem při jejich tvorbě. Kategorie C - vyţaduje zejména propracovanější organizační strukturu, hlubší politické zastřešení a vyšší míru aktivní účasti obyvatel na aktivitách MA21. Nedílnou součástí je ustavení oficiálního orgánu samosprávy pro MA21 a schválení oficiálního dokumentu přihlášení se k MA21 v podobě deklarace, charty apod. Významná jsou také pravidelná setkání na veřejném fóru, kde má kterýkoli z občanů dané lokality moţnost diskutovat o věcech veřejných. Je přitom velmi důleţité, jak dobře se podaří propojit jednotlivé oblasti ţivota v místě a jejich představitele - politickou reprezentaci, místní podnikatele, občanská sdruţení a spolky a další. Kategorie B - doplňuje předchozí kategorii o řadu významných prvků. Kromě toho, ţe dílčí koncepce respektují principy

16

udrţitelného rozvoje, dochází v této fázi k vytvoření ucelené strategie udrţitelného rozvoje daného regionu za účasti expertů, partnerů a samozřejmě veřejnosti. Zastupitelstvo města, obce či regionu v kategorii B by mělo rozhodnout o vhodném systému finanční podpory aktivit MA21 – můţe jít o zdroje vlastní i vnější, z národních i třeba evropských fondů. Municipality v této kategorii sledují svoje směřování k udrţitelnému rozvoji pomocí měřitelných indikátorů, které si za účasti občanů definují samy (reflexe konkrétních cílů), nebo vyberou z jiţ existujících sad (například sady společných evropských indikátorů, známé pod zkratkou ECI), můţe sledovat svoji ekologickou stopu apod. S výběrem a sledováním indikátorů mohou pomoci i zkušené organizace, jako je iniciativa TIMUR, nebo partneři z řad obcí, které indikátory sledují jiţ delší dobu – třeba členové Národní sítě Zdravých měst ČR. Své přístupy veřejně prezentují a sdílejí své zkušenosti s ostatními na společných setkáních anebo třeba v on-line systému sdílení příkladů dobré praxe (http://www.dobrapraxe.cz). Nejvyšší kategorie A shrnuje všechny předchozí do jednoho vzájemně provázaného celku. Municipalita v této kategorii propojuje jednotlivé oblasti své činnosti respektující principy udrţitelného rozvoje do komplexního procesu strategického řízení. Realizace procesu MA21 je zabezpečována stálým orgánem rady (komise MA21) či zastupitelstva samosprávy. Město, obec či region zavádí systémy managementu kvality veřejné správy - např. ISO 9000, nebo 14000, či EMAS a průběţně sleduje a vyhodnocuje uplatňování principů udrţitelného rozvoje na základě stanovených ukazatelů. (Kašpar, Marek, 2005)

17

Ke sledování stavu MA21 v ČR, porovnávání s ostatními, inspiraci k dalším krokům a aktivitám slouţí oficiální Databáze MA21 v ČR. Databázi spravuje CENIA, česká informační agentura ţivotního prostředí na adrese http://ma21.cenia.cz. Práce s databází je uţivatelsky přátelská a zvládne ji opravdu kaţdý průměrně zdatný uţivatel internetu. 1.2.3 Organizační zázemí MA21 Místní Agenda 21 se dotýká chodu a práce celé obce či regionu a v rámci příslušného úřadu vyţaduje jisté organizační zázemí. Nejde o nějaký projekt, který lze svěřit jednomu koordinátorovi a pak se od něj nechat informovat o výsledcích. Je to proces, který zasahuje práci všech složek úřadu – jak v úřadu malé obce, tak i na magistrátu nebo krajském úřadu. Kvalitní místní Agendu 21, minimálně pokud hovoříme o MA21 v kvalitativní kategorii C nebo vyšší, si nelze představit bez strategického plánování a řízení, průběţné, aktivní a oboustranné komunikace s veřejností a systematického sledování dopadů různých aktivit v území na ţivotní prostředí, sociální situaci či podmínky hospodářského rozvoje a obecně kvalitu ţivota a spokojenost obyvatel (za pomoci vybraných indikátorů místního udrţitelného rozvoje). Z těchto důvodů se kvalitní MA21 opírají o oficiální organizační prvky a strukturu v rámci municipality a úřadu: Politická zodpovědnost a také záštita nad celým procesem spočívá na „politikovi MA21“, který je jmenován zastupitelstvem municipality či kraje. Místní Agenda 21 není ale jen

18

jeho věcí. Přistupuje k ní celá obec/město/region a rozhodnutí o tom přijímá právě rada nebo zastupitelstvo. Za realizaci řízení kvality v rámci úřadu je odpovědný tajemník či ředitel úřadu. Koordinační činnost při průběţném zlepšování systému realizace MA21 je delegována na „koordinátora MA21“, případně koordinační tým, tedy pracovníka/y úřadu s touto zodpovědností. Koordinátor spolupracuje s dalšími partnery z různých sektorů v rámci komise či výboru pro MA21, dalšími spolupracovníky v rámci úřadu i partnery z v rámci obce, města, regionu. V rámci úřadu je do realizace MA21 zapojen celý „strategický tým“, který je většinou oficiálně ustaven ze zástupců odborů úřadu pro účely realizace strategického plánu. Tým bývá koordinován zodpovědným pracovníkem (zpravidla v rámci odboru rozvoje). Důleţitá je spolupráce s dalšími kolegy v úřadě, například s tiskovým mluvčím apod. (Kašpar, Marek, 2005) 1.2.4 Proč zavádět MA21 Účast veřejnosti na plánovacích a rozhodovacích procesech v místním společenství přináší pozitivní efekty: Pomáhá vytvořit skutečný obraz o stavu komunity. Přináší nové pohledy, řešení, vede k vyjasnění stanovisek, rozvíjí společné názory, odstraňuje zbytečné obavy, pomáhá vytvářet sumu místních znalostí a zkušeností.

19

Posiluje pocit sounáleţitostí s obcí, podporuje motivaci k činnosti. Pomáhá dosahovat cílů udrţitelného rozvoje. Rozvíjí inspiraci a tvořivost. Zvyšuje kvalitu veřejné správy. Správně zvoleným způsobem zapojování veřejnosti můţeme v dlouhodobém horizontu docílit časových i finančních úspor, dále také přispět k vytvoření prostředí nutného k realizaci závěrů či rozhodnutí a zformovat oporou pro politická rozhodnutí. Pokud se do procesu zapojí více aktivních subjektů, je moţné docílit kvalitnějšího výsledku (Hušková, 2011). 1.2.5 Současný stav MA21 v České republice Přehled současného stavu MA21 v České republice, stejně jako veškeré potřebné informace, jsou k nalezení na internetových stránkách http://ma21.cenia.cz v sekci Základní statistiky MA21. Z údajů zde uvedených vyplývá, ţe k datu 12. 7. 2011 bylo v rámci celé České republiky do MA21 registrováno 124 municipalit, z čehoţ nejvíce subjektů, celkem 71, je v kategorii Zájemci, 26 subjektů je v kategorii D, 20 subjektů je v kategorii C, 7 subjektů najdeme v kategorii B a 25 subjektů v kategorii Ostatní. Podíváme – li se na současný stav MA21 z hlediska typů municipalit, zjistíme, ţe nejčastějšími ţadateli jsou obce (celkem 71 ţadatelů), následují malé obce (celkem 41 ţadatelů), mikroregiony (celkem 6 ţadatelů), kraje (4 ţadatelé: kraj Jihomorav-

20

ský, Moravskoslezský, Ústecký a Vysočina) a pouze 2 statutární města (Opava a Ústí nad Labem). Z hlediska krajů je nejvíce municipalit aktivních v kraji Vysočina (celkem 37), následuje Hlavní město Praha (celkem 14) a Moravskoslezský kraj (celkem 13). Naopak nejméně participujících municipalit najdeme v Královéhradeckém (celkem pouze 1), Plzeňském (celkem 2) a Pardubickém kraji (celkem 3).

2. Místní Agenda 21 v Moravskoslezském kraji 2.1 Specifika Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj vznikl současně s ostatními 13 českými kraji 1. ledna 2001 na základě legislativy přijaté v roce 2000. Po jediné územní změně v roce 2005 má region rozlohu 5 427 km ² a skládá se z celkem 6 dřívějších okresů (od západu Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek - Místek) a území 22 obcí s rozšířenou působností. V kraji se nachází celkem 5 statutárních měst, 35 měst, 3 městyse a 257 obcí. 2.1.1 Lidnatost a nezaměstnanost Stav obyvatelstva regionu v červnu 2010 byl 1 244 837 obyvatel, coţ znamená třetí nejlidnatější kraj v České republice po Hlavním městě Praha a Středočeském kraji. (Anonym 8, 2011) Největší město Ostrava mělo k 1. 1. 2011 310 464 obyvatel. Dalšími významnými sídly jsou podle počtu obyvatel Havířov, Karviná, Frýdek-Místek, Opava nebo Třinec. Mimo to, ţe se jedná o jeden z nejlidnatějších krajů, je zde patrná velká ne-

21

rovnoměrnost v rozmístění osídlení. Na jedné straně velké městské aglomerace tvořící souvisle zastavěnou krajinu od Karviné po Ostravu, na straně druhé Krnovsko a zejména pak Osoblaţský výběţek s minimálním osídlením i podnikatelskou činností. Zejména zde a na Karvinsku se pak projevuje vysoká nezaměstnanost, která činí více neţ 12%, coţ je spolu s Ústeckým krajem nejvíce v celé republice. 2.1.2 Geografické poloha a historie Pomineme-li pravěk, byl kraj osidlován od 12. století, kdy začaly být především v rámci německé kolonizace obydlovány oblasti v niţších polohách, podél řek a v blízkosti důleţitých cest – například Jantarová stezka, Solná cesta, Severní cesta atd. V tomto období vznikaly stráţní hrady a zárodky měst. Oblasti hor byly osidlovány zejména v průběhu Valašské kolonizace v 16. a 17. století. Od 17. století se do dnešní podoby formovala jádra měst, přičemţ na jejich okrajích probíhala od přelomu 18. a 19. století industrializace. V 20. století poznamenala region druhá světová válka, která značně poškodila některá města (Opava, Ostrava), druhá polovina století se nesla v duchu místy aţ zaslepeného rozvoje průmyslu a těţby, coţ mělo za důsledek mimo jiné růst počtu obyvatel a budování panelových sídlišť. Specifická je i geografická poloha Moravskoslezského kraje. Leţí v nejvýchodnějším okraji České republiky, přičemţ k jejímu centru Praze je vzdálen zhruba 300 km vzdušnou čarou. Oproti jiným regionům je tedy od „centra dění“ značně vzdálen a moţná proto byl v minulosti často opomíjen. Tato skutečnost, třebaţe se v současné době mění, zůstala vryta do povědomí místních obyvatel, kteří se vyznačují značnou nedů-

22

věřivostí, někdy aţ nezájmem o „věci veřejné“. Naopak v porovnání s jinými kraji, vyznačuje se Moravskoslezský kraj značnou vazbou na sousední Polsko, coţ je dáno zejména historicky. Většina lidí má alespoň částečné polské nebo německé kořeny a tudíţ je zde značné prolínání kultur. Není překvapivé, ţe zde najdeme nejvyšší podíl cizinců s občanstvím Polska ze všech bydlících občanů Polska v ČR a třetí nejvyšší podíl cizinců se státním občanstvím Slovenska ze všech bydlících občanů Slovenska v ČR. 2.1.3 Těžba uhlí a čistota ovzduší Jedním z důleţitých specifik kraje a pravděpodobně to, co se vybaví lidem od jinud jako první, je samozřejmě těţba uhlí. Výrazným momentem, který ovlivnil směřování regionu, byla druhá polovina 18. století, kdy byla zahájena těţba uhlí v Landeku v Petřkovicích (důl Anselm). Od toho se odvinulo zakládání průmyslu v první půli 19. století a celkový rozvoj oblasti, která je dodnes povaţována zejména za průmyslovou. Moravskoslezský kraj patří v rámci České republiky jiţ od 19. století k regionům se silným zastoupením průmyslu. Přítomnost rozsáhlých loţisek černého uhlí vedla v období největšího průmyslového rozkvětu k rozvoji těţebního průmyslu a navazující hutnické, ocelářské a strojírenské výroby. V průmyslu je v regionu zaměstnána více neţ třetina osob, která se podílí bezmála na polovině regionálního produktu. Kromě zmíněných tradičních odvětví, která lze charakterizovat v podobě společného hodnotového řetězce „uhlí-ocelstrojírenství“, je v kraji zaznamenáván významný rozvoj odvětví mimo tuto hlavní specializaci, kterými jsou zejména

23

automobilový průmysl, IT a elektro, chemický průmysl a specializované sluţby pro firmy (zejména inţenýrské, poradenské a výzkumné firmy). (Anonym 4, 2011) Spolu s těţbou uhlí a rozvojem průmyslu jde ruku v ruce špatná kvalita ovzduší, kvůli které je Moravskoslezský kraj „vyhlášen“ v rámci celé republiky, přestoţe se Krajský úřad Moravskoslezského kraje a v současné době snad i vláda problematikou znečištění ovzduší intenzivně zabývá. Příkladem můţe být například Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. V souladu s ustanovením § 7 odst. 6 a § 48 odst. 2 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb., O ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, jehoţ cílem je zajistit na celém území aglomerace Moravskoslezský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené poţadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodrţení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Podle informací o stavu znečištění ovzduší na území Moravskoslezského kraje, které zveřejňuje Krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě, zjistíme, ţe největší problémy jsou s výskytem prachu: „Monitoring znečištění ovzduší na území Moravskoslezského kraje prokazuje přetrvávající problémy s nadlimitním výskytem prachu (PM 10) v ovzduší především na území ostravsko-karvinské aglomerace a v přilehlých oblas-

24

tech. Přípustný denní imisní limit pro prach 50 µg.m -3 je opakovaně, často i několikanásobně překračován.“

2.2 Současný stav MA21 v Moravskoslezském kraji Moravskoslezský kraj jiţ řadu let realizuje na regionální úrovni aktivity, které jsou v souladu s principy MA21. K těmto aktivitám lze řadit např. projekty, které jsou zaměřeny na podporu EVVO, zapojování veřejnosti do rozhodování v oblasti udrţitelného rozvoje, naplňování krajských koncepcí, tematicky spadajících do oblasti udrţitelného rozvoje, apod. V současné době je v Moravskoslezském kraji registrováno 14 municipalit participujících v některé z kategorií MA21. Nejčastějšími subjekty, které se zapojují do MA21 jsou v Moravskoslezském kraji, stejně jako v celé republice, obce. V Moravskoslezském kraji zavádí MA21 celkem 10 obcí, přičemţ nejvíce obcí najdeme v kategorii Zájemci. Jedná se o obce: Klimkovice, Krnov, Třanovice a Třinec. Kategorii D splňují 2 obce a to Frýdek-Místek a Orlová. Drţitelem kategorie C jsou 3 obce v Moravskoslezském kraji, jde o obce: Bolatice, Hlučín a Ostrava – Poruba. Jednou ze šesti obcí, která je v rámci republiky drţitelem zatím nejvyšší kategorie B, je Kopřivnice, která je zatím ze všech municipalit v Moravskoslezském kraji nejúspěšnější. Oproti celorepublikovému průměru je v Moravskoslezském kraji velmi nízký podíl malých obcí zapojených do MA21. V současné době je jí pouze jediná obec Bukovec v kategorii Zájemci.

25

Rovněţ v kategorii Ostatní figuruje v současné době pouze jeden subjekt v kategorii Zájemci a to Eko – Info centrum Ostrava. Celkový přehled a porovnání se stavem v celé České republice uvádí následující tabulka Databáze MA21 podle splněných kategorií. Počet držitelů kategorie v ČR/ v Moravskoslezském kraji

kategorie Zájemci D C B Ostatní*

malé obce obce 36/ 1 27/ 4 3/ 0 22/ 2 2/0 16/3 0 6/1

statutární města 1/ 1 0 1/0 0

mikroregiony 4/ 0 1/0 0 1/0

Celkem 39/1 71/10 2/1 6/0 * Kategorie Ostatní zahrnuje ostatní subjekty registrované v MA21. Celkový přehled municipalit zapojených do MA21 včetně kontaktních údajů uvádí tabulka 1 v příloze 1.

26

3. Zavádění MA21 krok za krokem v obcích a městech do 5 000 obyvatel na příkladech měst v Moravskoslezském kraji Jak jiţ bylo řečeno, zavádění MA21 probíhá jinak v krajích a mikroregionech a jinak ve velkých městech a jinak v malých obcích. Tato metodika je zaměřena na právě na obce do 5 000 obyvatel a na specifika, která s nimi souvisí. Rovněţ jsou zde zdůrazněna specifika pro tzv. malé obce, coţ jsou dle pravidel MA21 obce do 2 000 obyvatel. Pro tyto obce platí logicky trochu jiná kritéria, neţ pro obce větší, jak bude v následujících kapitolách prezentováno. Nutností pro zařazení do jednotlivých kategorií je splnění všech jednotlivých kritérií. Probereme tedy jednotlivá kritéria krok za krokem, včetně konkrétních příkladů.

3.1 Kategorie Zájemci Splnění podmínek pro zápis do kategorie Zájemci je poměrně snadné. Obec musí projevit zájem o zápis do evidence MA21 a vyplnit registrační formulář. Tento formulář nalezne na internetových stránkách věnovaných MA21: http://ma21.cenia.cz/, samotný formulář se pak nachází v sekci Registrace pro nové zájemce. Zde zvolíme typ registrace, pro naše účely je to první v nabídce: Malá obec (do 2000 obyvatel), obec a statutární město s městskými obvody, nebo městskými částmi. Následně se otevře formulář, ve kterém vyplníme základní informace o obci, viz následující obrázek.

27

Pro splnění ukazatele musí dojít k vyplnění všech poţadovaných poloţek v elektronickém registračním formuláři. Tyto informace je nutno aktualizovat podle potřeby (změní-li se některý z údajů v registračním formuláři). Druhým krokem je stanovení kontaktní osoby pro MA21, jedná se o osobu, která bude obec jakoţto právnickou osobu zastupovat. Třetím a posledním kritériem je zpětná vazba o stavu MA21, jde o to pravidelně potvrdit zájem o evidenci v Databázi MA21. Toto kritérium dokládá trvající zájem municipality o zařazení do Databáze a v rámci databáze jej aktualizuje CENIA. Za minimální zprávu o stavu MA21 se na úrovni Zájemce povaţuje zaslání informativní zprávy adresované agentuře CENIA (min. jednou za kalendářní rok). (NSZM a kol., 2005)

28

3.1.1

Naplňování kategorie Zájemci na příkladu obce Bukovec

3.1.1.1 Základní údaje o obci Bukovec Bukovec je malá podhorská vesnice leţící v nadmořské výšce 455 m n. m. chráněná hřebeny Beskyd, je zároveň nejvýchodnější obcí ČR a první obcí, kterou protéká řeka Olše na českém území. Bukovec se rozkládá na území o rozloze 1705 ha. Počet obyvatel k 1. 1. 2011 činil 1370 obyvatel. Bukovec tedy spadá v případě kritérií MA21 do tzv. malých obcí (obce s počtem obyvatel do 2 000). Pro tyto malé obce platí méně přísná kritéria, jak bude následně krok za krokem probráno. 3.1.1.2 Aktivity MA21 v obci Bukovec Obec Bukovec patří mezi malé obce, přesto i zde probíhají mnohé aktivity spadající pod MA21. V obci působí 6 zájmových sdruţení: Myslivecké sdruţení Šance, Polský kulturně osvětový svaz Bukowiec, Sbor dobrovolných hasičů, TJ Beskyd Bukovec, Klub důchodců a Včelaři. Informace o aktivitách MA21 v Bukovci nám podala paní starostka Monika Czepczorová, která je zároveň kontaktní osobou pro MA21 v obci. „Obec Bukovec je malá obec, není tedy moţné napodobovat programy MA21 větších obcí a měst. Naše obec se snaţí nalézt vlastní cestu. Jelikoţ má naše vesnice v názvu jméno listnatého stromu – „buk“, rozhodli jsme se pro akci nazvanou „Bukový Bukovec“. Pod tímto heslem chceme uskutečňovat a dá se říct,

29

ţe jiţ jsme uskutečnili, první kroky zaměřené na práci s veřejností, zejména se seniory (Klubem důchodců), Sborem dobrovolných hasičů, dětmi základních škol a členy místních spolků. Za období, kdy spadáme do kategorie „Zájemci“ se nám podařilo připravit projekt „Naučná in-line fitness stezka“ a v případě, ţe budeme úspěšní a získáme na tento projekt dotace, plánujeme ve spolupráci s místními spolky vysadit zeleň právě kolem zmiňované stezky. Projekt na výsadbu buků a další zeleně začneme připravovat v říjnu letošního roku. Mezi další připravované projekty bude bezesporu patřit „Buková alej“, která by měla vzniknout u „přespolní komunikace“ spojující centrum obce s areálem Kempaland. Během měsíců září aţ říjen bude provedena oprava výše uvedené komunikace a následně proběhne příprava projektů na výsadbu buků ve zmíněné lokalitě. V současné době zpracováváme studii parkoviště, které bude vyuţíváno jak místním spolkem PZKO (Polský kulturně osvětový svaz), Sborem dobrovolných hasičů Bukovec, tak i věřícími při návštěvě kostela. Doplňovat jej bude plocha s bukovou výsadbou. V novém areálu u obecního úřadu jiţ bylo vysazeno 50 kusů buků, areál je tvořen venkovním zastřešeným pódiem a přístřeškem pro všechny místní spolky.

30

Foto 1: Den obce Bukovec (Archiv obce Bukovec) Mezi nejzdařilejší uţ tradičně pořádané kulturní akce, do kterých se zapojují místní spolky i podnikatelé patří: Plackový festival konaný kaţdoročně poslední prázdninovou sobotu. Pekoč cup aneb sraz traktorů domácí výroby, který se koná kaţdým rokem v září. Stavění máje na Kympě, které se koná kaţdoročně 30. dubna. Přebor v ručním kosení na nejvýchodnější louce ČR, který se koná kaţdoročně na přelomu července a srpna. Výstava ručních prací v Hasičské zbrojnici, která se bude letos konat druhým rokem na „dušičky“.

31

Mezi další akce, které se v obci konají, patří například Den dětí, Obecní zabíjačka, Adventní koncert.“ (Czepczorová, 2011)

3.2 Kategorie D Zápis do kategorie D jiţ vyţaduje aktivitu ze strany obce a také naplnění více kritérií. Probereme si je krok za krokem. Kritéria jsou v případě této kategorie stejná pro větší i pro malé obce. 3.2.1 Organizační struktura MA21 – kritérium č. 1 Organizační struktura MA21 dokladuje jasnou a přehlednou strukturu řízení procesu MA21 v daném místě včetně odpovědných osob. Prvním krokem je zbudování organizační struktury MA21. Nejprve je ustanoven zodpovědný politik pro MA21, který má záštitu nad celým procesem tvorby MA21, tento politik je zvolen zastupitelstvem. Splnění tohoto kroku je dokladováno elektronickou verzí nebo scanem výpisu z usnesení zastupitelstva o ustanovení zodpovědného politika. Dalším nepostradatelným článkem organizační struktury MA21 je koordinátor MA21 (v rámci úřadu či organizace zřízené městem/obcí). Jeho úkolem je koordinační činnost při průběţném zlepšování systému realizace MA21. Tento krok je rovněţ dokladován elektronickou verzí nebo scanem výpisu z usnesení zastupitelstva o ustanovení koordinátora nebo náplň práce koordinátora nebo smlouva o koordinaci mezi městem/obcí a pověřenou organizací. Koordinátor MA21 je klíčo-

32

vou postavou procesu. Pro ulehčení jeho práce a výšení pravomoci je důleţité jeho oficiální jmenování. Pozn. V praxi se osvědčilo má-li Koordinátor MA21 plný pracovní úvazek. (NSZM a kol., 2005) Posledním krokem při budování organizační struktury MA21 v kategorii D je ustanovení neformální skupiny pro MA21. Dokládá se zasláním elektronická verze seznamu členů skupiny pro MA21 a subjektů, které členové zastupují. Aktivní zapojování veřejnosti do oblastí plánování a rozhodování – kritérium č. 2 Práce s veřejností je základním pilířem MA21. Aby bylo naplněno toto kritérium, musí minimálně dvakrát za rok proběhnout akční nebo komunitní plánování s veřejností. Jedná se o aktivity zaloţené na diskusi, shromaţďování a aktivní práci s názory a náměty občanů. Splnění kritéria se dokládá elektronickou verzí zápisu ze setkání, případně fotodokumentací. 3.2.2

Prezentace činností a výstupů MA21 – kritérium č. 3 Prezentace činnosti a výstupů MA21 představuje základní argument, ţe je proces aktivní a dále se rozvíjí. Aktivní výměna zkušeností, informací a příkladů z dobré praxe mezi místními Agendami a vůči ostatním aktérům je důleţitá pro osvětu a celkový kvalitativní rozvoj zmiňovaných procesů. 3.2.3

Internet je stale rozšířenějším médiem. Sdělování informací prostřednictvím webu je navíc levné a efektivní. Pro prezentaci MA21 je vhodné vytvořit zvláštní webovou stránku popř. podstránku úřadu či organizace pověřené koordinaci procesu

33

MA21, kde budou průběţně zveřejňovány aktuální informace o probíhajících aktivitách. (NSZM a kol., 2005) Obec tedy musí aktualizovat svoje internetové stránky s informace o MA21 a informovat o aktivitách aktuálních v daném roce ve spojitosti s MA21. Dále musí publikovat minimálně 4 zprávy o MA21 za rok (dvě za pololetí) v místních, regionálních nebo celostátních médiích. Dokladem o splnění kritéria jsou scany jednotlivých článků. Spolupráce/partnerství sektoru veřejné správy, občanského sektoru a podnikatelského sektoru – kritérium č. 4 Partnerství je základním pilířem MA21. Spoluprací se rozumí například společné projekty, aktivní účast na akcích a spolupráce při jejich přípravě, aktivní účast v rámci pracovní skupiny pro MA21 atd. (NSZM a kol., 2005) 3.2.4

Musí být realizovány minimálně dvě společné aktivity MA21 zástupců občanského sektoru a podnikatelského sektoru v roce. V rámci databáze se dokládá jen spolupráce s podnikatelským a občanským sektorem. Zapojení sektoru veřejné správy je základním východiskem, které není nutné v rámci tohoto kritéria samostatně dokladovat. Dokladuje se elektronická zpráva o společné aktivitě nebo scan prezenční listiny/článku/smlouvy o partnerství v projektu nebo elektronická verze seznamu členů skupiny pro MA21.

34

3.2.5 Naplňování kritérií kategorie D na obce Bolatice 3.2.5.1 Základní údaje o obci Bolatice Bolatice jsou starobylá slezská obec leţící na okraji Hlučínské pahorkatiny, necelých 6 km severovýchodně od města Kravaře ve Slezsku, nedaleko hranic s Polskem. V současné době ţije v Bolaticích 4 382 obyvatel. Obec má schválený územní plán ze dne 17. 6. 1996, který jiţ doznal šesti změn, byla zapojena do programu obnovy vesnice, který nahradila v roce 2007 Strategickým plánem rozvoje obce. Pravidelně co dva měsíce vydává obec zpravodaj, který dostávají zdarma všechny domy a byty. V obci působí v současné době 23 zájmových a sportovních spolků a organizací. Jmenovat můţeme například Klub seniorů, který pořádá zájezdy a kulturní akce pro seniory, Slezskoněmecký svaz (SNS), ve kterém se sdruţují převáţně starší občané, mající svůj pěvecký sbor a v prostorách obce v kulturním domě mají zřízené klubovny, knihovnu a relaxační místnost. Ze sportovních spolků můţeme uvést například Fotbalový klub Bolatice, Volejbalový klub Bolatice, Klub turistů Bolatice nebo Stolní tenis TTC Bolatice. Mezi další zájmové spolky patří například Český svaz zahrádkářů, Český svaz chovatelů včel, Svaz chovatelů holubů, folklórní soubor Burianky a další. Obec Bolatice je známá pro svou bohatou celoroční kulturní činnost, snaţící se o zachování lidových tradic a zpestření ţivota nejen svých obyvatel. Začátku roku patří plesová sezona. K tomuto účelu je hojně vyuţíván prostor místního kulturního domu. V něm se odehrávají i další akce, jako například

35

Vítání jara, Vítání občánků, oslavy Dne matek, Výstava zahrádkářů a kutilů, Výstava podnikatelů a řemeslníků, divadelní vystoupení, koncerty aj. Součástí kulturního domu je kinosál (s digitální a 3D technikou), ve kterém se kromě občasných promítání filmů uskutečňují cestopisné přednášky i další akce. Mimo jiné i k účelu pořádání kulturních akcí je hojně vyuţíván Skanzen lidových tradic a řemesel. Kaţdoročně se koná na skanzenu Stavění májky (konec dubna), Setkání seniorů (červenec) – vesnické klebety u ohňa a šnapsu, Vesnická zabíjačka (listopad) – pravé zabijačkové hody s výrobou tradičních pokrmů a ochutnávkou, Koledy ve skanzenu (prosinec) – setkání u vánočního stromu a skleničky svařeného vína při poslechu vánočních písní a koled a Ţivý Betlém (prosinec) – divadelní představení o narození Krista (pořádá se jednou za dva roky). V průběhu roku se zde konají i mše svaté pro děti a koncerty dechové hudby. V roce 2007 zaţádala obec Bolatice o zápis do evidence MA21 a zvolilo si kontaktní osobu pro MA21, kterou se stal starosta obce Mgr. Herbert Pavera. Následně obec naplnila veškeré ukazatele kategorie D a C a splněny má jiţ i některé ukazatele kategorie B. 3.2.5.2 Kritérium č. 1 - Organizační struktura MA21 Obec Bolatice na svém 3. zasedání dne 27. prosince 2006 schválila politikem a koordinátorem projektu Zdravá obec a Místní Agendy 21 starostu obce Mgr. Herberta Paveru.

36

Následně byla sestavena neformální skupina pro MA21, která byla schválena na zasedání obce v červnu 2007. Jedná se o Komisi pro místní Agendu 21, která měla 5 členů, od roku 2009 má členů 6 a od roku 2010 dokonce 7. 3.2.5.3 Kritérium č. 2 - Aktivní zapojování veřejnosti do oblastí plánování a rozhodování V roce 2010 proběhla dvě setkání s občany v rámci komunitního plánování. Jednalo se o plánování rekonstrukce chodníku a rozšíření komunikace (setkání s občany ul. K Lesu Borová). Druhé setkání s občany (ul. Horní) bylo ohledně projednání problematiky kanalizace. 3.2.5.4 Kritérium č. 3 – Prezentace činností a výstupů MA21 Informace související s MA21 jsou pravidelně zveřejňovány a aktualizovány na internetových stránkách obce na adrese: http://www.bolatice.cz/rozvoj-a-strategie/mistni-agenda-21/. Mimo to byly v roce 2010 publikovány 4 články v místním zpravodaji (Bolatický zpravodaj). Jednalo se o články: MA21aneb Bolatice chtějí i nadále zvyšovat svou kvalitu, Veřejné fórum Zdravé obce Bolatice místní části Borová, Občané hlasovali o největších problémech obce a Evropský týden mobility – Den bez aut se opět vydařil. Všechny články je rovněţ moţno nalézt na internetových stránkách obce, kde jsou jednotlivé zpravodaje ke staţení. 3.2.5.5 Kritérium č. 4 - Spolupráce/partnerství sektoru veřejné správy, občanského sektoru a podnikatelského sektoru Obec Bolatice realizuje kaţdoročně velké mnoţství akcí pro veřejnost, ve spolupráci s místními spolky i soukromníky. Více informací citujeme z internetových stránek obce:

37

„V obci jiţ několik let probíhají tak zvané Dny zdraví. Jedná se o osvětovou kampaň za aktivní účasti soukromého sektoru a veřejnosti partnery akce jsou ZŠ a MŠ Bolatice, lékaři, léčitelé a odborníci na zdravou výţivu. Občané si mohou nechat zkontrolovat objem plic u plicního lékaře, zelený zákal u očního lékaře, znaménka u koţního lékaře, u stomatologa se mohou poradit, jak pečovat o chrup a získat výborné vzorky zubních past, u praktických lékařů si mohli nechat změřit tlak či hladinu cukru v krvi, z místní lékárny mohli ochutnat širokou nabídku výborných čajů. Rovněţ si mohli nechat u odborné firmy změřit cholesterol či mnoţství tuku v těle, mohli získat informace o zdraví od Všeobecné zdravotní pojišťovny či prodejců zdravotní výţivy či alternativní medicíny. Především ţeny pak mohly vyuţít nabídku kosmetických salónů ke zkrášlení svých tváří, ti odváţnější si mohli vyzkoušet i poskytování 1. pomoci nebo získat nejnovější poznatky z této oblasti. Součástí akce jsou i besedy s lékaři a Pochod za zdravím, který vede z Borové po naučné stezce v Chuchelenském lese (cca 9 km). Navíc při pochodu čeká účastníky řada překvapení – malé občerstvení, slaňování na Pinkadélku, střelba airsoftovou zbraní, střelba ze vzduchovky a malý dárek.

38

Foto 2: Den Země v obci Bolatice (Archiv obce Bolatice) Letos poprvé se Bolatice připojily k celosvětovému Dni bez tabáku. V kampani, kterou zaštiťuje Národní síť Zdravých měst České republiky (NSZM ČR), spolupracovala obec Bolatice s Komisí sportu, mládeţe a pro volný čas a se Základní školou Bolatice. Děti ze základní školy vyráběly papírové pyramidové stojánky a plakáty, které následně členové komise umisťovali od čtvrtku 26. 5. v restauračních zařízeních obce, část propagačních materiálů šla i do čekáren praktických lékařů. Čtyři dívky z deváté třídy ZŠ prováděly anketu s občany před obchodním domem o kouření. Pokud zaznamenaly pozitivní odpověď, zpracovaly s dotyčným krátký dotazník. Kaţdý dotázaný obdrţel jako pozornost bonbón. Výsledky tohoto dotazníkové šetření jsou spolu s broţurou ke Dni bez tabáku v dispozici na internetových stránkách obce na adrese: http://www.bolatice.cz/rozvoj-a-strategie/komunitniprojekty/?more=633#msg633

39

V polovině září začíná celostátní kampaň k Evropskému týdnu mobility (ETM) a Dni bez aut. Kampaň se koná pod patronací Ministerstva ţivotního prostředí (MŢP) a Národní sítě zdravých měst a obce se do ní kaţdoročně zapojuje. V rámci kampaně ETM připravila obec v roce 2010 ve spolupráci s dalšími subjekty (ZŠ a MŠ, hasiči, TS Bolatice) několik aktivit. Ţáci 4. tříd se učili jezdit na kole přes překáţky a přes křiţovatky, rovněţ se učili základním pravidlům silničního provozu. Ţáci 5. tříd na mapě obce vytipovali místa, která jsou při jejich cestě do školy nebezpečná a navrhli některé úpravy v obci. Ţáci 7. tříd besedovali se starostou obce o ţivotním prostředí, o čistotě ovzduší a vod v obci, o významu třídění domovního odpadu a kaţdý z nich obdrţel letáček o aktivitách i potřebách obce v oblasti ţivotního prostředí. V úterý 21. září 2010 se uskutečnil ve spolupráci se ZŠ a MŠ a místními hasiči Den bez aut. Tradičně se při něm koná malování na asfalt, kterého se účastní okolo 150 malých dětí a ještě více rodičů, závody na koloběţkách a in-line bruslích, kterých se zúčastnilo asi 100 dětí. Místní hasiči uzavřeli část ulice Školní, na které se závody i za velké divácké podpory z řad rodičů, konaly. 16. a 19. září 2010 uspořádali turisté tradiční vyjíţďky na kole, které se účastní 10 – 20 cyklistů. V rámci ETM se měl uskutečnit i sběr starého papíru, který byl z důvodu připravovaných oslav 50. výročí od otevření nové školy a návštěvy dětí z druţebních škol, přeloţen na začátek října. Děti, učitelé, zaměstnanci a rodiče nasbírali celkem 9,16 t starého papíru. Také tradiční Den otevřených dveří na ČOV v Bolaticích se uskutečnil aţ 20. září 2010 a moţnost seznámit se

40

s fungováním čistírny odpadních vod vyuţilo cca 20 občanů. ČOV navštěvují také ţáci školy v rámci výuky o ţivotním prostředí. Obec Bolatice se také zavázala u příleţitosti ETM vybudovat co nejvíce bezbariérových přístupů na chodníky a nasvětlit přechody pro obce. Všechny přechody jsou v obci nasvětleny a v letošním roce bylo vybudováno okolo 25 sníţených nájezdů na chodníky.“

3.3 Kategorie C Mimo výše popsané podmínky je pro zařazení do kategorie C nutné splnění několika dalších kritérií jako je ustavení oficiálního orgánu samosprávy pro MA21 a schválení oficiálního dokumentu přihlášení se k MA21 v podobě například deklarace nebo charty. Velký význam je také kladen na pravidelná setkání na veřejném fóru. Jednotlivá kritéria opět probereme podrobně. Oficiální orgán samosprávy pro MA21 - kritérium č. 5 Na rozdíl od neformální skupiny pro MA21, která je jedním z kritérií kategorie D, jedná se o skutečně oficiální orgán pro řízení MA21, který je zřízený a jmenovaný radou nebo zastupitelstvem města/obce. Tento oficiální orgán samosprávy pro MA21 sleduje postup MA21 a je sloţený ze zástupců veřejné správy, neziskového sektoru a komerčního sektoru. Z kaţdého sektoru musí být minimálně jeden zástupce. Splnění tohoto kritéria je dokladováno Elektronickou verzí nebo scanem výpisu z usnesení rady/zastupitelstva o ustanovení nebo pověření orgánu včetně seznamu členů. 3.3.1

41

Oficiálně schválený dokument k MA21 – kritérium č. 6 Toto kritérium je deklaratorním přihlášením se k principům MA21 orgány obce. Můţe se jednat o vlastní deklaraci, chartu a podobně. Tento dokument musí být schválen zastupitelstvem města/obce. Dokladem o splnění kritéria je elektronická verze nebo scan výpisu z usnesení zastupitelstva o schválení dokumentu a elektronická verze tohoto dokumentu. 3.3.2

Informace, vzdělávání a osvěta k UR a MA21 – kritérium č. 7 Průběţné vzdělávání v oblasti MA21 je velice důleţité pro osvětu jednotlivých aktérů v procesu. Pořádání osvětových akcí a zejména vzdělávání zajišťuje částečný odborný vhled do sledované problematiky. (NSZM a kol., 2005) 3.3.3

Pro naplnění tohoto kritéria jsou nutné dva kroky. Prvním z nich je pořádání osvětových kampaní k udrţitelnému rozvoji, jako je například Den Země, Evropský týden mobility apod. Limitem je minimálně jedna taková akce za rok, která je dokladována elektronickou verzí tiskové zprávy k realizované kampani, popřípadě fotodokumentací. Druhým krokem je realizace osvětových akcí k udrţitelnému rozvoji, MA21 a souvisejícím tématům pro úřad nebo veřejnost. Zde se jedná především o seminární nebo přednáškovou formu osvěty. Limitem pro splnění tohoto kritéria je opět jedna akce za rok, která je dokladována elektronickou verzí tiskové zprávy / článku k proběhlé osvětové akci a scanem prezenční listiny, případně fotodokumentací.

42

Sledování a hodnocení procesu MA21 – kritérium č. 8 Hodnocení procesu MA21 na základě pravidelné zprávy (můţe se opírat např. o vyhodnocení Kriterií MA21 nebo o projednání komunitního plánu v radě nebo zastupitelstvu města/obce) je nezbytným předpokladem politické podpory a průhlednosti procesu. (NSZM a kol., 2005) 3.3.4

Zpráva o MA21 musí být pravidelně projednána radou nebo zastupitelstvem města/obce, dokladem je elektronická verze nebo scan výpisu z usnesení rady/zastupitelstva o projednání nebo schválení dokumentu a elektronická verze tohoto dokumentu. Finanční podpora MA21 ze strany samosprávy – kritérium č. 9 Finanční podpora aktivit MA21 ze strany samosprávy je velmi důleţitá a je potřebným signálem zejména vůči neziskovému sektoru a dalším subjektům. Tato podpora můţe mít formu dílčích příspěvků, můţe být systematická i jednorázová. Limitem je Schválení finanční podpory aktivit MA21 vyplývajících z komunitního plánování radou nebo zastupitelstvem města/obce. Dokladem je elektronická verze nebo scan výpisu z usnesení rady/zastupitelstva o schválení finanční podpory. 3.3.5

Pravidelné veřejné fórum UR/MA21 k celkovému rozvoji města/obce – kritérium č. 10 Cílem veřejného fóra je zapojit do procesu MA21 co nejširší spektrum cílových skupin a projednat všechny oblasti ţivota municipality (doprava, ţivotní prostředí, vzdělávaní atd.). Limitem pro splnění tohoto kritéria je pořádání veřejného fóra alespoň jednou ročně, fórum je dokladováno elektronickou 3.3.6

43

verzí zápisu z fóra, scanem prezenční listiny, případně fotodokumentací. 3.3.7

Naplňování kritérií kategorie C na příkladu obce Bolatice

3.3.7.1 Kritérium č. 5 - Oficiální orgán samosprávy pro MA21 Oficiálním orgánem samosprávy pro MA21 je v obci Bolatice Komise projektu Zdravé město a místní Agendy 21 Od roku 2009 má tato komise šest členů, jedná se o zástupce veřejné správy (starosta a místostarosta obce), neziskového sektoru (vedoucí dětské organizace Kondor) i komerčního sektoru (soukromý podnikatel). 3.3.7.2 Kritérium č. 6 – Oficiálně schválený dokument k MA21 Zastupitelstvo obce Bolatice schválilo v roce 2007 Deklaraci projektu Bolatice – zdravá obec, kterou se hlásí k principům MA21. Tuto deklaraci je moţné najít na internetové adrese: http://ma21.cenia.cz/Str%C3%A1nkymunicipalit/00299847/ta bid/899/language/cs-CZ/Default.aspx

44

3.3.7.3 Kritérium č. 7 - Informace, vzdělávání a osvěta k UR a MA21 Kaţdoročně probíhá v obci několik kampaní k udrţitelnému rozvoji. Jedná se například o Den Země, Dny zdraví a Evropský týden mobility. Více jiţ z internetových stránek obce: „Den Země v Bolaticích - Obec Bolatice se zúčastňuje této akce jiţ od roku 1998, od roku 2006 jako člen NSZM. Kaţdoročně je v rámci této kampaně vysazeno asi 2 000 ks stromků v obecním lesíku, vysbírají se odpadky v příkopech okolo Bolatic, uklidí se naučná stezka v Chuchelenském lese, ošetří se několik stovek v minulosti vysázených stromů a na závěr se posedí u táboráků. V roce 2006 se do kampaně zapojila také místní ZŠ a MŠ, a to sběrem starého papíru. Propůjčili také prostory pro besedy se zaměřením na ekologii a ochranu ţivotního prostředí. Uskutečnilo se téţ sčítání motorových vozidel. Do těchto akcí se zapojuje kaţdoročně více jak 300 občanů, především mládeţ a členové místních spolků a organizací. Partnery akce jsou: ZŠ a MŠ Bolatice, TS Bolatice, SDH Bolatice, FK Bolatice a další spolky.

45

Foto 3: Den Země v Bolaticích (Archiv obce Bolatice) DNY ZDRAVÍ v Bolaticích - V rámci této kampaně pořádá obec Bolatice kaţdoročně výstavu zahrádkářů a kutilů v místním kulturním domě. Tam se také koná Den zdraví, kde si občané zdarma mohou nechat změřit tlak, mnoţství cukru v krvi, objem plic, naučí se poskytovat první pomoc, ochutnají výrobky zdravé výţivy z místní školní jídelny, seznámí se s produkty doplňkové stravy a budou se moci odnaučit kouřit. Koná se také pochod za zdravím Naučnou stezkou v Chuchelenském lese. Na programu Dne zdraví se velkou měrou podílejí místní lékaři, dále obec spolupracuje s místní lékárnou, Českým kříţem (v Opavě), firmou Revitalia (anitinikotinová terapie).“ Druhý krok kritéria č. 7, kterým je realizace osvětových akcí k udrţitelnému rozvoji, MA21 a souvisejícím tématům pro úřad nebo veřejnost, naplnila obce Bolatice v roce 2010 osvě-

46

tovou akcí Setkání se seniory. Tématem této akce byla problematika plánovaného vzdělávání. 3.3.7.4 Kritérium č. 8 – Sledování a hodnocení procesu MA21 Na počátku roku rada obce kaţdoročně projednává Aktivity k MA21 v obci Bolatice, tento dokument je následně umístěn na internetové stránky obce, náhled plánu ukazuje následující obrázek.

3.3.7.5 Kritérium č. 9 – Finanční podpora aktivit MA21 ze strany místní samosprávy V obci funguje grantový program na podporu aktivit v oblasti sportu, vyuţití volného času a kultury v obci Bolatice. Grantový program je zaměřen na aktivity vedoucí podpoře volného času především dětí a mládeţe jako jsou: vzdělávací akce, krátkodobé i dlouhodobé soutěţe, kurzy a exkurze, monitoring 47

ţivotního prostředí, spolupráce s dalšími organizacemi a spolky, mezinárodní spolupráce, divadelní představení, přehlídky a jiné kulturní aktivity. Ţadatelem můţe být organizace, která má sídlo v obci Bolatice, působnost organizace je převáţně na území obce Bolatice a zabývá se mj. i prací s mládeţí. Minimální výše poskytnutého grantu je 5.000,- Kč, maximální výše grantu je 20.000,- Kč. Minimální finanční spoluúčast ţadatele na projektu je ve výši 10% celkových nákladů projektu. Formuláře ţádosti a rozpočtu jsou k dispozici v elektronické podobě na stránkách obce Bolatice obecni-urad/granty/. 3.3.7.6 Kritérium č. 10 - Pravidelné veřejné UR/MA21 k celkovému rozvoji města/obce

fórum

V obci se konala jiţ čtyři veřejná fóra. Popis konání veřejných fór v obci Bolatice v letech 2010 a 2011 citujeme přímo z internetových stránek obce: „Veřejné fórum Zdravé obce Bolatice v místní části Borová: V roce 2010 se uskutečnilo třetí Veřejné fórum v Bolaticích, tentokrát poprvé v místní části Borová. Akce se účastnilo 35 občanů. Účastníky Veřejného fóra přivítal starosta obce Bolatice Mgr. Herbert Pavera, který ve svém úvodním slově seznámil přítomné s programem, připomenul výsledky Veřejného fóra z roku 2009 v Bolaticích i pořadí problémů sestaveného na základě výsledků dotazníkového šetření mezi občany obce. Účastníci VF pracovali ve třech pracovních skupinách (Ekonomika a rozvoj obce, Infrastruktura a ţivotní prostředí, Lidské zdroje a volný čas), ve kterých bylo určeno vţdy 5 nejdůleţitějších problémů za kaţdou skupinu. Všech 15 problémů pak bylo umístěno na velké nástěnce a kaţdý účastník VF mohl svými dvěma hlasy (ve formě dvou barev-

48

ných špendlíků) označit 2 problémy, které on sám povaţuje za nejvýznamnější.

Foto 4: Veřejné fórum v Bolaticích (Archiv obce Bolatice) Na základě hlasování získal největší počet hlasů problém „ Je nutná oprava ještě neopravených komunikací“ (21 hlasů), dále pak „Zvířecí exkrementy v obci“ (10 hlasů), a na třetím místě „Schází víceúčelové hřiště v areálu MŠ Borová“ a „Pokles tlaku vody“ (6 hlasů), atd. 10 nejdůležitějších problémů místní části Borová dle Veřejného fóra v roce 2010: (seřazeno od nejdůleţitějšího po méně důleţité) Je nutná oprava ještě neopravených komunikací Zvířecí exkrementy v obci Schází víceúčelové hřiště v areálu MŠ Borová Pokles tlaku vody

49

Nedostatečná kapacita MŠ Borová Špatný stav asfaltové plochy a oplocení areálu na skládce Parkoviště na ul. Lipová – K lesu Oprava polní cesty Bolatice - Borová Vyhlídková věţ vodojem Rekultivace lesoparku na bývalé skládce Výsledné pořadí 10 největších problémů místní části Borová v roce 2010 budou následně Komisí pro místní Agendu 21 předloţeny Zastupitelstvu obce Bolatice pro projednání. Veřejné fórum Zdravé obce Bolatice v roce 2011: celkově čtvrtého veřejného fóra v Bolaticích se účastnilo přes 100 občanů. Účastníky Veřejného fóra přivítal starosta obce Bolatice Mgr. Herbert Pavera, který ve svém úvodním slově seznámil přítomné s programem a zároveň předal ocenění ţákům Základní školy v Bolaticích a kantorům, kteří se aktivně zapojili do tvorby návrhů plastických studií centra obce. Všechny zpracované studie centra byly přítomným k dispozici k prohlídce v rámci Veřejného fóra. V další části připomenul Mgr. Herbert Pavera výsledky Veřejného fóra z roku 2009 v Bolaticích, porovnal je s výsledky dotazníkového šetření mezi občany obce a také byly připomenuty problémy místní části Borová, kde se konalo Veřejné fórum v roce 2010. Přítomné také přivítal ředitel kanceláře Národní sítě zdravých měst a obcí ČR Ing. Petr Švec, který mj.

50

představil novinky z NSZM ČR a seznámil s postupem práce na VF. Z důvodu velikého zájmu místních občanů i mládeţe byly původně plánované 3 pracovní skupiny rozšířeny o další hnízdo s následujícím rozdělením problémových oblastí: Image obce, rozvoj obce / Ekonomika a podnikání, Infrastruktura / Ţivotní prostředí, Lidské zdroje, vzdělávání, sociální oblast a Volný čas, sport, kultura. Členové pracovních skupin vybrali z kaţdé problémové oblasti 3 nejdůleţitější problémy, celkem tedy 18 problémů ze všech oblastí ţivota v obci. Všech 18 problémů pak bylo umístěno na velké nástěnce a kaţdý účastník VF mohl svými dvěma hlasy (ve formě dvou barevných špendlíků) označit 2 problémy, které on sám povaţuje za nejvýznamnější. Na základě hlasování bylo přítomnými určeno následujících 10 nejdůleţitějších problémů obce Bolatice dle Veřejného fóra v roce 2011: (seřazeno od nejdůleţitějšího po méně důleţité) Opravit hřiště a sportoviště v obci V obci chybí dům pro seniory V obci chybí některé sluţby (cukrárna, čajovna, bowling) Vybudovat park v centru obce (přestěhovat Lanex) V obci není čisté ovzduší (lokální topeniště, pálení plastů, …) V obci chybí prodejna s kvalitním oblečením

51

Modernizovat vybavení vyššího stupně ZŠ (vnitřní rekonstrukce) Vybudovat v obci centrum volného času Je nutné řešení centra obce V obci chybí smuteční síň Výsledné pořadí 10 největších problémů obce Bolatice v roce 2011 budou následně Komisí pro místní Agendu 21 předloţeny Zastupitelstvu obce Bolatice pro projednání a také ověřeny dotazníkovým šetřením u občanů obce Bolatice.“ Veškeré informace o veřejných fórech konaných v obci Bolatice, včetně fotografií a PDF verzí tiskových zpráv jsou k dispozici na internetových stránkách obce.

3.4 Kategorie B Kategorie B je v současné době nejvyšší dosaţenou kategorií MA21, které se podařilo dosáhnout pouze šesti obcím a jednomu mikroregionu v České republice. Kategorie B vyţaduje mimo předchozích kritérií splnění osmi kritérií dalších, stejně jako u ostatních kategorií probereme tato kritéria postupně i na příkladech, jako příklady byly vybrány obce s počtem obyvatel do 5 000, které mají některé z kritérií splněno (všechna kritéria kategorie B nemá v současné době splněna ţádná z obcí do 5 000 obyvatel). V Moravskoslezském kraji má některá z kritérií kategorie B splněna pouze jediná obec s počtem obyvatel do 5 000 a to obec Bolatice. Některá kritéria kategorie B nejsou vyţadována u obcí s počtem obyvatel do 2 000.

52

Strategie UR města/obce nebo strategický plán k UR schválený zastupitelstvem města/obce – kritérium č. 11 Začlenění principů udrţitelného rozvoje do strategické dokumentace a strategického řízení města/obce je jednou ze základních podmínek úspěšnosti procesů MA21. Principy udrţitelného rozvoje by se měly horizontálně prolínat všemi koncepcemi obce, ať se jiţ jedná o strategické či komunitní dokumenty. Zastupitelstvo města/obce musí začlenit do svého strategického plánu principy strategie udrţitelného rozvoje, coţ je dokladováno elektronickou verzí nebo scanem výpisu z usnesení zastupitelstva o schválení dokumentu a elektronickou verzí dokumentu. 3.4.1

Dílčí koncepce, která je v souladu se Strategií UR města/obce nebo strategickým plánem rozvoje města/obce respektujícím principy UR – kritérium č. 12 Předpokladem kvalitního strategického řízení města/ obce je vzájemné provázání jednotlivých strategických a koncepčních dokumentů. Jednotlivé koncepční dokumenty by měly vţdy respektovat základní principy obsaţené ve strategické dokumentaci municipality. Limitem pro splnění je prohlášení o naplňování principů UR, které je uvedeno minimálně v jedné platné dílčí koncepci. Zdrojem pro ověření je elektronická verze nebo scan výpisu z usnesení zastupitelstva o schválení dokumentu (koncepce) a elektronická verze dokumentu (koncepce). (NSZM a kol., 2005) 3.4.2

Kritérium č. 12 není po obcích s počtem obyvatel do 2 000 vyžadováno.

53

Systém finanční podpory města/obce pro realizaci opatření MA21 – kritérium č. 13 Jedná se o přímý poţadavek systematické podpory, coţ umoţňuje nejefektivněji grantový systém municipality. Nejedná se pouze o poţadavek na dílčí finanční podporu MA21, (jak uvádí kritérium č. 9), ale jiţ o vytvoření uceleného grantového systému. 3.4.3

Systém finanční podpory nebo alespoň jeho dílčí části, zahrnující podporu MA21 musí být schválen radou nebo zastupitelstvem města/ obce. Toto je dokládáno elektronickou verzí nebo scanem výpisu z usnesení rady/zastupitelstva o schválení systému finanční podpory a elektronickou verzí přehledu oblastí zahrnutých do systému finanční podpory. Kritérium č. 13 není po obcích s počtem obyvatel do 2 000 vyžadováno. Získávání externích zdrojů pro realizaci MA21 – kritérium č. 14 Z hlediska úspěšné politické podpory a jako vhodný signál a příklad všem participantům projektu a občanům obce je vhodné získávat externí finanční zdroje pro realizace MA21. Jedná se například o externí granty a dotace pro rozvoj a realizaci MA21. Grantové ţádosti mohou být podávány do výzev ministerstev ČR (například Revolvingový fond Ministerstva ţivotního prostředí), Evropských strukturálních fondů (například tak zvané Švýcarské fondy) i vůči dalším donorům. Pro splnění kritéria je nutný alespoň jeden aktivní externí finanční zdroj za rok, který je dokládán scanem smlouvy nebo jiného dokumentu o poskytnutí finanční podpory. 3.4.4

54

Stanovení a sledování vlastních indikátorů MA21 vyplývajících z komunitního plánování – kritérium č. 15 V pokročilejších místních Agendách 21 je vhodné stanovit další sledovací indikátory a kritéria, které mohou být součástí širšího jakostního systému nebo strategického plánování. Celý proces se stane dynamičtějším. Indikátory je vhodné stanovit ve spolupráci s participanty na základě komunitního plánování a následně je schválit orgány obce a průběţně vyhodnocovat spolu s obecnými kritérii MA 21. 3.4.5

Aby bylo sledování úspěšnosti dosaţených cílů MA21 přehledné pro veřejnost, je doporučeno zavedení indikátorů a ukazatelů, které vycházejí z diskuse s veřejností. Jedná se o jakékoli indikátory, které veřejnost povaţuje za jasné a přehledné. Indikátory je vhodné stanovit ve spolupráci s veřejností v rámci komunitního plánování a následně je schválit orgány obce a průběţně vyhodnocovat spolu s oficiálními Kritérii MA21. Zdrojem pro ověření je elektronický přehled sledovaných indikátorů (popř. odkaz na webové stránky, kde je přehled k nalezení). (NSZM a kol., 2005). Sledování mezinárodně standardizovaných indikátorů UR – kritérium č. 16 Stejně jako u předchozího kritéria je vhodné pro posílení dynamiky procesu a jeho vyhodnocování přistoupit ke sledování dalších kritérií. Tentokrát se jedná o mezinárodně standardizované indikátory udrţitelného rozvoje (Společné evropské indikátory - ECI apod.), které umoţňují srovnání úrovně udrţitelného rozvoje s dalšími municipalitami nejenom v rámci České republiky. Toto kritérium je stejně jako předchozí dokladová3.4.6

55

no elektronickým přehledem sledovaných indikátorů (popř. odkaz na webové stránky, kde je přehled k nalezení). Kritérium č. 16 bude sledováno pouze v případě, že bude k dispozici metodika sledování mezinárodně standardizovaných indikátorů pro úroveň obcí do 2 tis. obyvatel. Do této doby není pro uznání celé kategorie povinně vyžadováno u obcí s počtem obyvatel do 2 000. Certifikované proškolení koordinátora MA21 – kritérium č. 17 Koordinátorům MA21 je aktuálně k dispozici akreditovaný vzdělávací program NSZM ČR, jehoţ cílem je poskytnout účastníkům co nejširší spektrum znalostí a dovedností souvisejících s procesem MA21 a jeho aktivní realizací. 3.4.7

Podmínkou pro splnění kritéria je absolvování případně aktuální účast koordinátora MA21 na akreditovaném školení pro koordinátory MA21, coţ je doloţeno scanem potvrzení o absolvování nebo aktuální účasti v akreditovaném vzdělávání od školicí instituce. Výměna zkušeností a přenos příkladů dobré praxe v oblasti MA21 – kritérium č. 18 Výměna zkušeností a příkladů dobré praxe je v rámci fungujících i začínajících MA21 velice důleţitá. Toto kritérium je zde uvedeno právě pro jejich podporu. Umoţňuje aktivní sdílení nápadů, informací, ukázkových příkladů, řešení vybraných aktivit a můţe zároveň přispívat i k posílení partnerství. Limitem pro splnění kritéria je aktivní zveřejňování vlastních příkladů dobré praxe v rámci tematické akce minimálně regionálního významu. Zdrojem pro ověření je elektronická prezen3.4.8

56

tace příkladů dobré praxe nebo elektronický popis příkladů dobré praxe (NSZM a kol., 2005). 3.4.9

Naplňování kritérií kategorie B na příkladu obcí s počtem obyvatel do 5 000

3.4.9.1 Kritérium č. 11 - Strategie UR města/obce nebo strategický plán k UR schválený zastupitelstvem města/obce na příkladu obce Bolatice V listopadu 2007 schválila rada obce Bolatice „Strategický plán rozvoje obce Bolatice, který formuluje cíle rozvoje obce a cesty k jejich dosaţení aţ do roku 2022“ a který byl tvořen v souladu s principy trvale udrţitelného rozvoje. Jeho součástí je i uspořádání dotazníkového šetření mezi občany, aby vedení obce získalo zpětnou vazbu na různé etapy a kroky v ţivotě obce. Chceme znát vaše názory, připomínky a návrhy, abychom při rozvoji obce lépe naplňovali i vaše představy o tom, kam by naše obec měla dále směřovat. Tento dotazník Kvalita ţivota v obci Bolatice (2011) je anonymní, je moţné si jej stáhnout zde z internetových stránek a pak jej vyplněný odeslat na email [email protected] nebo vytisknout a odevzdat na jednom ze sběrných míst. Strategický plán rozvoje obce Bolatice je moţno nalézt na internetových stránkách obce na adrese: http://www.bolatice.cz/rozvoj-a-strategie/strategie-obcebolatice/?ftresult=strategick%C3%BD+pl%C3%A1n

57

3.4.9.2 Kritérium č. 12 - Dílčí koncepce, která je v souladu se Strategií UR města/obce nebo strategickým plánem rozvoje města/obce respektujícím principy UR na příkladu obce Bolatice Příkladem koncepčních dokumentů, které dokladují vzájemné provázání jednotlivých strategických a koncepčních dokumentů obce v souladu se Strategickým plánem rozvoje obce Bolatice na období 2008 – 2022 je například Akční plán 2010 – 2011. 3.4.9.3 Kritérium č. 13 - Systém finanční podpory města/obce pro realizaci opatření MA21na příkladu obce Bolatice Obec Bolatice má od roku 2008 zavedený přehledný systém poskytování účelových dotací, kde mohou ţadatelé získat prostředky na realizaci projektů na podporu aktivit v oblasti sportu, vyuţití volného času a kultury především dětí a mládeţe viz kritérium č. 9. Příklady podpořených projektů: Projekty podpořené v roce 2010:

Příjemce gran- Výše tu grantu

Název projektu

8. ročník Mezinárodního fotbalového turnaje mládeţe FK Bo- FK Bolatice latice

58

20 Kč

000,-

Projekty podpořené v roce 2009:

Název projektu

Příjemce gran- Výše tu grantu

Výuka přírodovědy ve 4. a 5. ročníku ve spojení se zájmy ţáků v rámci volnočasových aktivit

ZŠ a MŠ Bo- 12 latice Kč

400,-

Mezinárodní fotbalový mládeţe FK Bolatice

FK Bolatice

12 Kč

000,-

turnaj

3.4.9.4 Kritérium č. 14 – Získávání externích zdrojů pro realizaci MA21na příkladu obce Bolatice V období 2011 aţ 2012 probíhá v obci Bolatice projekt Zlepšení kvality projektu MA21 v obci Bolatice. Obsahem projektu jsou aktivity, které umoţní udrţení stávající úrovně a další kvalitativní posun v procesu zavádění principů MA21 do běţného ţivota v obci Bolatice. K dosaţení tohoto cíle budou pořádány veřejné besedy na témata kultury i rozvoje, bude více zapojována veřejnost do realizace kulturních, rozvojových i volnočasových projektů, veřejnost bude prezentována a seznamována s aktuálními problémy a celkově bude veřejnost více informována o principech a moţnostech fungování

59

místní Agendy 21. Projekt, jehoţ rozpočet činí 1milión korun je spolufinancován z Revolvingového fondu Ministerstva ţivotního prostředí ČR. Více o projektu je moţno nalézt na internetových stránkách obce na adrese: http://www.bolatice.cz/rozvoj-a-strategie/komunitniprojekty/?more=403#msg403 3.4.9.5 Kritérium č. 15 – Stanovení a sledování vlastních indikátorů MA21 vyplývajících z komunitního plánování na příkladu města Mšeno Vzhledem ke skutečnosti, ţe toto kritérium nemá splněno ţádná z obcí s počtem obyvatel do 5 000 v Moravskoslezském kraji, uvádíme zde jako příklad město Mšeno. Město Mšeno se nachází v bývalém okrese Mělník ve Středočeském kraji a je příkladem malé obce (obec s počtem obyvatel do 2 000). Město Mšeno je v současnosti drţitelem kategorie C, má však jiţ splněna i některá kritéria kategorie B. Město Mšeno zde uvádíme jako příklad malé obce, která stanovila vlastní indikátory MA21 vyplývající z komunitního plánování. Rada města schválila sledování 4 indikátorů společně s NSZM, jedná se o témata: Udrţitelná a bezpečná doprava, Zdravotní stav obyvatelstva, Energetika Zároveň rada města schválila sledování vlastních témat, kterými jsou: Ţivotní prostředí (péče o zeleň, mnoţství vysázených stromů, rekonstrukce a opravy lesních cest, třídění odpadů) a Cestovní ruch (počet návštěvníků informačního centra, počet návštěvníků muzea, počet návštěvníků koupaliště, počet přepravených turistů cyklobusem a počet návštěvníků kulturních akcí v letní sezoně).

60

3.4.9.6 Kritérium č. 16 – Sledování mezinárodně standardizovaných indikátorů UR Kritérium č. 16 není zatím po „malých obcích“ (obce s počtem obyvatel do 2 000) vyţadováno, neboť není k dispozici metodika sledování mezinárodně standardizovaných indikátorů pro úroveň obcí do 2 tis. obyvatel. Ţádná z obcí s počtem obyvatel do 5 000 nemá zatím toto kritérium splněno. 3.4.9.7 Kritérium č. 17 – Certifikované proškolení koordinátora MA21 Dle informací v databázi MA21 na internetových stránkách http://ma21.cenia.cz/ nemá zatím ţádné z měst do 5 000 obyvatel splněno toto kritérium. Pro jeho splnění je třeba absolvovat akreditovaný vzdělávací program NSZM ČR s názvem Místní Agenda 21 a Projekt Zdravé město WHO, který je akreditován Ministerstvem vnitra České republiky (AK I. /PV-472/2004). Záměrem programu, který trvá 7,5 pracovních dní (60 hodin), je efektivněji vyuţít potenciál cílové skupiny - úředníci s působností v oblasti udrţitelného rozvoje, zdraví a kvality ţivota v rámci municipalit ČR (zejména koordinátoři Projektu Zdravé město a místní Agendy 21, ale i další úředníci územních samosprávných celků na různém stupni pracovního zařazení), umoţnit jí lépe zvládat široký rozsah vymezených činností. Prostřednictvím tematicky zaměřených bloků získají účastníci poznatky z oblasti udrţitelného rozvoje, zdraví a kvality ţivota, osvojí si komunikační a prezentační dovednosti, tvorbu a řízení projektů i poznatky v oblasti medializace Projektu Zdravé město a

61

místní Agendy 21. V koncentrované formě program seznámí účastníky s koncepčními a strategickými souvislostmi a metodami strategického plánování. Vzhledem k roli koordinátora v systému úřadu je část tohoto programu zaměřena na osvojení si základních manaţerských a koordinačních dovedností (podrobněji viz níţe uvedený přehled tematických bloků programu). Více informací o programu je moţné najít na internetových stránkách http://dataplan.info/index.shtml?apc=r2084424t. Realizace tohoto programu byla zahájena na jaře 2005. Celý vzdělávací program je rozdělen do tří tematických bloků, které jsou realizovány formou jarní, letní a podzimní školy. Kaţdá ze škol má jiné téma: 1) Metodika - Zdravé město a místní Agenda 21(UR a jeho širší souvislosti, metodika NSZM ČR, strategické plánování a řízení) 2) Praktické dovednosti a znalosti (komunikační dovednosti, tvorba projektů, PR a medializace) 3) Sdílení dobré praxe (Projekt Zdravé město WHO a místní Agenda 21, informační technologie pro výkaznictví a prezentace) Po absolvování všech tří tematických školení a úspěšného závěrečného přezkoušení lze získat tzv. „zlatý certifikát“.

62

3.4.9.8 Kritérium č. 18 - Výměna zkušeností a přenos příkladů dobré praxe v oblasti MA21na příkladu obce Bolatice Obec Bolatice prezentuje svoje aktivity na internetových stránkách Národní sítě Zdravých měst ČR: http://zdravamesta.cz/ Mimo to má publikování příkladů „Dobré praxe“ v plánu na přelom roku 2011 – 2012 viz kritérium č. 8 Aktivity MA21 v obci Bolatice plánované na rok 2011.

3.5 Kategorie A Kategorie A je nejvyšší kategorií MA21, jejíţ kritéria jsou stále ve vývoji. Tato kapitola vznikla ve spolupráci s Národní sítí zdravých měst (NSZM). Kategorie A shrnuje všechny předchozí kategorie do jednoho provázaného celku. Předpokládá dlouhodobý strategický rozvoj municipality za aktivní účasti veřejnosti, směřující ke zvyšování kvality ţivota místních obyvatel a respektující principy udrţitelného rozvoje. Drţitelem kategorie A není v současné době ţádná z municipalit, metodika hodnocení kategorie bude v platnosti od roku 2012. Pokročilí realizátoři MA21 však mají jiţ splněnou část kritérií podmiňujících tuto kategorii (v současné době jsou jiţ kritéria 19. a 20. zapojena při obhajobě kategorie B.). Pro kompletní obhájení kategorie A je nutné splnit tři kritéria, která následně rozebereme. Oficiální orgán samosprávy pro sledování stavu udržitelného rozvoje – kritérium č. 19 Ustanoveni orgánu pro sledování stavu UR je vyjádřením zájmu politické reprezentace o uplatňování principů UR. Tento orgán musí být ustanoven radou nebo zastupitelstvem měs3.5.1

63

ta/obce. Mělo by se jednat o odborný orgán, spolupracující s externími odborníky na problematiku udrţitelného rozvoje. Dokládá se elektronickou verzí nebo scanem výpisu z usnesení rady/zastupitelstva o ustanovení nebo pověření orgánu. Management kvality v rámci veřejné správy – kritérium č. 20 Kvalitní a průhledný výkon veřejné správy a jeho hodnocení je jedním ze základních znaků dobře uplatňované MA21. V rámci úřadu by měla být MA21 propojena s dalšími metodami kvality veřejné správy, které pomáhají při dobrém postupu k udrţitelnému rozvoji. Ukazatelem pro naplnění tohoto kritéria je zavedení certifikovaného systému řízení kvality v rámci činnosti úřadu města/obce (např. ISO, CAF, EMS, EMAS). Splnění ukazatele je dokladováno scanem certifikátu systému řízení kvality činnosti úřadu. 3.5.2

Kritérium č. 20 není po obcích s počtem obyvatel do 2 000 vyžadováno. Pozn.: Certifikované systémy řízení: ISO - International Organization for Standardization (Mezinárodní normy, vydávané International Organization for Standardization (ISO) se sídlem v Ţenevě. Tvorbou mezinárodních norem jsou pověřeny technické komise ISO. O jednotlivých návrzích pak hlasují členové ISO. Z mezinárodních norem vycházejí normy evropské a z nich následně normy národní. Národním zástupcem ISO pro Českou republiku je Česky normalizační institut (www.csni.cz). Jednotlivé normy se vztahuji k různým systémům řízení - jakosti, bezpečnosti, environmentálnímu řízení – ISO 14000 atd.)

64

CAF - Common Assessment Framework (Společný hodnotící rámec) EMS - Environmental Management Systems (Systém environmentálního řízení) EMAS - Eco-Management and Audit Scheme (Systém řízení podniku a auditů z hlediska ochrany ţivotního prostředí (NSZM a kol., 2005). Principy udržitelného rozvoje jsou ve městě/obci prakticky uplatňovány – kritérium č. 21 Pro hodnocení udrţitelného rozvoje města vzniká komplexní odborná metodika, na které pracují přední odborníci z různých oborů společně s nejpokročilejšími realizátory MA21 v současné době (města Chrudim, Litoměřice, Kopřivnice a Vsetín). Metodika bude v platnosti od roku 2012 a následně bude upravena pro další typy municipalit – malé obce, mikroregiony, kraje. Metodika zavádí tzv. audit udrţitelného rozvoje, který je rozdělen do deseti oblastí ţivota ve městě a obsahuje řadu indikátorů. Součástí auditu je i sledování názoru obyvatel na kvalitu ţivota v místě a celkový průběh MA21. Ukazateli pro naplnění tohoto kritéria jsou: 3.5.3



Udrţení/zlepšování stávajícího stavu a vlivu na udrţitelný rozvoj (audit udrţitelného rozvoje dle stanovené metodiky). Zjištění tohoto stavu musí probíhat minimálně jednou za 3 roky a je dokladováno elektronickou verzí zprávy o auditu. Audit prochází oponenturou týmu externích odborníků na národní úrovni.



Udrţení/zlepšování spokojenosti obyvatel s kvalitou ţivota v obci/městě a s procesem MA21. Zjištění stavu musí probíhat rovněţ minimálně jednou za 3 roky a je

65

dokladováno elektronickou zprávou o výsledcích analýzy (ankety/průzkumu) spokojenosti obyvatel. Kritéria kategorie A nemá zatím v České republice splněna ţádná z obcí s počtem obyvatel do 5 000.

3.6 Každoroční kontrola plnění kritérií MA21 Kontrolu dat, která jsou ze strany realizátorů MA21 do databáze plněna, zajišťuje Pracovní skupina pro MA21 Rady vlády pro udrţitelný rozvoj (PS MA21 RVUR). Čím vyšší úrovně MA21 dané město, obec či region dosahuje, tím důkladnější je systém její kontroly. Pro kategorie „D“ a „C“ je kontrola dokumentace o postupu v MA21 zajišťována prostřednictvím členů PS MA21. Ti jsou o postupu města/obce/regionu informováni ze strany CENIA a je jim vymezena lhůta 10 pracovních dnů, kdy mohou doloţenou dokumentaci připomínkovat či rozporovat. Případné připomínky jsou shromaţďovány po tuto dobu prostřednictvím CENIA a následně zaslány dané municipalitě k vyřešení. Aţ po uplynutí kontrolní lhůty je městu/obci/regionu kategorie uznána za splněnou (nejsou-li ke kvalitě obsaţené dokumentace ţádné připomínky). Adept na kategorii „B“ musí nejprve v předchozích 3 letech úspěšně obhájit kategorii „C“ a získat souhlasné stanovisko PS MA21 k postupu do kategorie „B“. Následně je kontrola této kategorie prováděna přímo na místě v daném městě/obci/regionu za účasti odborné komise sloţené ze zástupců PS MA21. Jedná se o akci otevřenou místní veřejnosti i hostům z jiných municipalit. Součástí splnění kategorie „B“ je zároveň celostátní „obhajoba“ postupu města/obce/regionu v rámci speciálního veřejného

66

zasedání PS MA21. Kategorie je uznána za splněnou v případě, ţe v rámci kontroly na místě ani obhajoby nejsou shledány významné nedostatky v postupu dle pravidel a zásad MA21. U kategorie „A“ probíhá v roce 2011 testování metodiky jejího hodnocení, které bude opřeno o stanovisko nezávislého odborného týmu pro problematiku udrţitelného rozvoje na místní úrovni. Podrobná pravidla budou posléze upřesněna. (NSZM ČR, 2010)

4.

Zapojení Moravskoslezského kraje do MA21

Od 17. 6. 2009 je Moravskoslezský kraj registrován v Databázi MA21 jako Zájemce. Následně Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje rozhodlo na svém zasedání ze dne 17. 6. 2009 o kofinancování projektu „Implementace MA21 a principů udrţitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji“ předkládaného do 3. výzvy Revolvingového fondu a zároveň o podpoře principů Místní Agendy 21 a udrţitelného rozvoje. Realizací projektu „Implementace MA21 a principů udrţitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji“ se kraj zavazuje k postupu během projektu do kategorie C a splnění vybraných kritérií kategorie B, a to nejpozději do ukončení projektu , tj. 31. 12. 2011.

67

Projekt Implementace MA21 a principů udržitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji

4.1

Projekt Implementace MA21 a principů udrţitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji, který běţí od ledna 2010 do prosince 2011, si klade dva základní cíle:  

Zvýšení informovanosti a zapojení obyvatel do realizace MA21 a udrţitelného rozvoje Moravskoslezského kraje. Posílení občanské odpovědnosti a občanské participace prostřednictvím zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů v Moravskoslezském kraji.

Hlavními výstupy projektu jsou:      

Ustanovení krajského koordinátora MA21 Ustanovení zodpovědného politika pro MA21 a ustanovení oficiálního orgánu kraje k MA21 Vznik oficiálního strategického dokumentu k MA21 Vznik metodického návodu k implementaci MA21 v obcích Navýšení počtu realizátorů MA21 v kraji Zvýšení informovanosti a zapojení obyvatel do realizace

Celkový rozpočet projektu činí 1 490 000 Kč, přičemţ příspěvek z Revolvingového fondu Ministerstva ţivotního prostředí činí 990 000 Kč. Veškeré informace o projektu jsou dostupné na internetových stránkách projektu: http://ma21.kr-moravskoslezsky.cz/

68

4.1.1

Podrobný popis realizovaných aktivit projektu a naplňování jednotlivých kritérií MA21

4.1.1.1 Ustanovení zodpovědného politika pro MA21 a vytvoření a zajištění fungování Pracovní skupiny pro MA21 – kritérium č. 1 Zodpovědný politik pro místní Agendu 21 Moravskoslezského kraje byl jmenován na základě usnesení zastupitelstva kraje č. 20/1614 ze dne 22. 6. 2011. Zastupitelstvo kraje pověřilo touto funkcí Miroslava Nováka, 1. náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje. Koordinátorem MA21 byl ustanoven na základě usnesení rady kraje č. 51/2690 ze dne 17. 3. 2010 Mgr. Petr Strakoš. Pracovní skupina pro Místní Agendu 21 Moravskoslezského kraje (PS MA21) byla jmenována radou kraje usnesením č. 51/2690 ze dne 17. 3. 2010. Tento orgán je sloţen se zástupců všech tří pilířů (ekonomického, sociálního i ţivotního prostředí). Hlavními body jednání je vyhodnocování průběhu implementace principů MA21. Pracovní skupina zodpovídá za přípravu a průběţnou aktualizaci Akčního plánu rozvoje MA21, jehoţ součástí jsou dílčí aktivity MA21 4.1.1.2 Vytvoření Akčního plánu rozvoje MA21 na období 2010 – 2011 Byl vytvořen Akční plán rozvoje MA21 na období 2010 – 2011, jehoţ platná aktualizace je vystavena na webu MA21 (http://ma21.kr-moravskoslezsky.cz/), v sekci Dokumenty ke staţení.

69

4.1.1.3 Dílčí kulaté stoly – kritérium č. 2 Na podzim roku 2010 se konaly dva kulaté stoly v obci Třanovice a obci Bolatice. V roce 2011 se konal kulatý stůl ve městě Kopřivnici. Kulatý stůl v obci Třanovice První kulatý stůl se konal 30. září 2010 v prostorách Průmyslové zóny v Třanovicích. Celkem se ho zúčastnilo 11 osob, převáţně z řad veřejné správy a podnikatelů. V rámci jednání byly představeny účastníky tyto příklady dobré praxe a náměty:

Foto 5: Kulatý stůl Třanovice (Zdroj: Archiv MSK)  

Vytvoření podmínek pro podnikatelské aktivity v obcích se všemi podpůrnými aktivitami /čistička odpadních vody, infrastruktura/ Zaloţení Klastru obnovitelných zdrojů

70

 

Vzdělávání mladé generace. Výstup - Praktikum environmentální výchovy. Zelené centrum v Třanovicích. Výstup konference, výstavy, vzdělávání ţáků, studentů /zúčastnilo se 20 škol, 1000 ţáků/

Náměty do budoucna:      

Ministatek pro ukázku zvířat /děti na exkurzi/ Zelené centrum - informace pro veřejnost „na místě“ – s ubytováním, rozšíření „pilotního“ ověření Zeleného centra v Třanovicích. Osamostatnění Školy obnovy venkova mimo obec Třanovice Vyzývání spolků ke spolupráci, besedy, přednášky na školách. Bioplynová stanice v obci – exkurze, zkušební provoz. Minifarma v Dolních Tošanovicích.

Kulatý stůl v obci Bolatice Tento kulatý stůl se konal 6. října 2010 v prostorách Obecního úřadu v Bolaticích. Celkem se ho zúčastnilo 17 osob, převáţně z řad veřejné správy, rovněţ byli také zastoupeni podnikatelé. O konání kulatého stolu v Bolaticích informovala také lokální televize ve svém šotu. Z diskuse od kulatého stolu vzešly tyto náměty, které by měly být rozpracovány dále na Fóru udrţitelného rozvoje:

71

Foto 6: Kulatý stůl Bolatice (Zdroj: Archiv MSK)        

Dotační programy kraje – moţnost spolupráce s obcemi, účast veřejnosti na aktivitách v obcích, podpora obcí zapojených do NSZM. Podpora komplexních aktivit k MA21 včetně podpory koordinátorů. Podpora udrţitelného rozvoje. Kampaně, zapojování občanů do veřejných diskuzí. Zpracování „strategických“ plánů obcí. Podnícení občanů k zájmu o rozvoj obce. Podpora regionálních atraktivit cestovního ruchu v rámci MAS. Zlepšení informovanosti občanů o „obsahu“ práce na obcích. Hledání forem informovanosti.

Kulatý stůl v obci Kopřivnice Tento kulatý stůl se konal 16. 6. 2011 v prostorách Městského úřadu Kopřivnice a byl zaměřen na cyklotrasy a cyklostezky

72

v regionu Pobeskydí. Celkem se ho zúčastnilo 24 osob, převáţně z řad veřejné správy, NNO a podnikatelů. V rámci jednání byl představen současný stav cyklotras a cyklostezek s upozorněním na nedostatky a moţné příleţitosti. V řízené diskusi se účastníci kulatého stolu dohodli na těchto základních návrzích:    

Zajištění krajského koordinátora pro problematiku cyklistické dopravy v regionu Moravskoslezského kraje. Zlepšení marketingu cyklistické dopravy. Propojení jednotlivých realizátorů cyklodopravy v regionu Moravskoslezského kraje. Financování.

4.1.1.4 Vytvoření a průběžné aktualizace webových stránek k MA21a propagace aktivit MA21 v místních/ regionálních/ celostátních médiích – kritérium č. 3 Webové stránky MA21 a projektu (http://ma21.krmoravskoslezsky.cz/default.htm) byly vytvořeny v úvodním monitorovacím období a v současné době jsou pravidelně aktualizovány - tiskové zprávy, pozvánky na akce, semináře, kulaté stoly, fotogalerie. Webové stránky umoţní po dobu trvání projektu, ale také i po ukončení projektu, udrţovat komunikační platformu místní Agendy 21 v kraji a budou dále fungovat i jako komunikační platforma pro zástupce cílových skupin navzájem (posilování vazeb) a výměnu informací.

73

Na propagaci aktivit MA21 bylo vydáno 15 tiskových zpráv s vazbou na MA21 a principy udrţitelného rozvoje, tedy na všechny tři pilíře MA21, které informovaly občany Moravskoslezského kraje o událostech, které proběhly ve sledovaném období a týkají se např. zkvalitnění sociálních sluţeb v kraji, dobrovolnictví v sociálních sluţbách, vyhlášení ankety Společenské odpovědnosti, Dne Země v Moravskoslezském kraji, získání grantu na zavedení systému EMAS, vyhlášení Dotačního programu na podporu aktivit v oblasti ŢP na rok 2011 a další. V rámci implementace MA21 proběhly v prostorách KÚ MSK 2 tiskové konference na téma MA21. Přítomní novináři byli seznámeni s dosavadními výsledky implementace principů MA21 v Moravskoslezském kraji. K tiskové konferenci byla rovněţ vydána tisková zpráva. 4.1.1.5 Aktivní účast na osvětových akcích, zaměřených na podporu řešení problémů v jednotlivých pilířích MA21 – kritérium č. 4 V letošním roce se Moravskoslezský kraj aktivně zapojil například do těchto akcí: „Den Země“ ve Fulneku, který se konal 7. 5. 2011 a jehoţ součástí byly soutěţe pro děti i dospělé, minijarmark místních výrobků, rukodělné aktivity a Férová kavárna s produkty spravedlivého obchodu (Fair trade), slavnostní vyhodnocení výtvarné soutěţe na téma „Veselá popelnice“. „Farmářské trhy Klimkovice“ - Ve znamení letního slunovratu“, které proběhly v sobotu 18. června a kde si mohli příchozí vybrat a nakoupit ze sortimentu regionálních produktů a potravin, ale také rukodělných výrobků. Doprovodný kulturní

74

program byl ve znamení staré lidové hudby v podání historické hudební společnosti Camerata, místní dechové hudby Veselka. Vystoupily také klimkovické břišní tanečnice nebo děti místní základní školy. Akce „Lidé lidem 2011,“ která se konala 23. 6. 2011 na Masarykově náměstí v Ostravě. Tato akce si kladla za cíl představit poskytovatelé sociálních sluţeb na území města Ostravy. Její součástí byl kulturní program, který zajistili klienti zúčastněných organizací ve formě pěveckých, divadelních či hudebních představení, ukázek práce canisterapeutických a zásahových psů, interaktivní dílny pro děti i dospělé. V dopoledních hodinách proběhla také soutěţ pro ţáky pozvaných škol. Nedílnou součástí byl rovněţ prodejní stánek chráněných dílen firmy Kaštanový krámek 4.1.1.6 Ustanovení a následné fungování Řídícího výboru pro MA21 – kritérium č. 5 Řídící výbor pro MA21 byl ustanoven na základě usnesení Rady kraje č. 51/2690 ze dne 17. 3. 2010. a skládá se ze zástupců veřejné správy, neziskového a komerčního sektoru. Řídící výbor má na starosti především evaluaci průběhu projektu, včetně zpracování pravidelných zpráv o postupu MA21 v Moravskoslezském kraji. A dále seznámení se s aktivitami, které proběhly v rámci procesu implemetnace MA21 od jeho posledních zasedání. 4.1.1.7 Schválení dokumentu k MA21 zastupitelstvem Moravskoslezského kraje – kritérium č. 6 Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje schválilo na svém zasedání dne 23. 6. 2010 Deklaraci Moravskoslezského kraje

75

k podpoře MA21. Znění deklarace je rovněţ zveřejněno na webových stránkách MA21. 4.1.1.8 Aktivní účast na kampaních k udržitelnému rozvoji – kritérium č. 7 Moravskoslezský kraj podpořil prostřednictvím dotačních programů organizaci oslav Dne Země ve městě Frýdku - Místku a Fulneku. Finančně jsme podpořili konání 8. ročníku Mezinárodního festivalu odborných filmů, TV a videoprogramů věnovaného problematice trvale udrţitelného rozvoje s názvem „TUR Ostrava 2011.“ U příleţitosti Dne Země Moravskoslezský kraj vydal tiskovou zprávu s přehledem aktivit, které kraj buď realizoval či finančně podpořil v rámci jeho oslav. Tiskovou zprávu převzala tato internetová média: Krajské noviny, Evropské noviny, I-spigl a Remix - regionální mix informací.

Foto 7: Oslavy Dne Země (Archiv MSK)

76

Moravskoslezský kraj se mimo finanční pomoci aktivně zúčastnil akcí pořádaných na „Dne Země“, která se uskutečnila v sobotu 7. 5. 2011 na náměstí Komenského ve Fulneku. 4.1.1.9 Sledování a hodnocení procesu MA21- kritérium č. 8 V rámci plnění tohoto kritéria jsou Radě kraje předkládány Zprávy o průběhu a plnění ukazatelů a aktivit v rámci implementace principů MA21 v Moravskoslezském kraji, kterou rada přijímá svým usnesení. 4.1.1.10 Finanční podpora aktivit MA21 ze strany kraje kritérium č. 9 Moravskoslezský kraj v rámci své dotační politiky finančně podpořil prostřednictvím Dotačního programu na podporu aktivit v oblasti ŢP celkem tři projekty se vztahem k MA21. Jedná se o města Frýdek-Místek a Fulnek, ve kterých podpořil konání kampaní k akci Den Země, a město Hlučín, které získalo dotaci na realizaci projektu „Osvěta a výchova k udrţitelnému rozvoji ve městě Hlučín“

4.1.1.11 Fóra udržitelného rozvoje – kritérium č. 10 První Fórum udrţitelného rozvoje Moravskoslezského kraje se konalo 6. 12. 2010. Náměty účastníků:   

Pravidelné setkání tajemníků. Zapojení do procesu – prostor pro informace. Setkávání koordinátorů MA21 včetně zájemců, nabídka obcím.

77

    

Setkávání potenciálních zájemců o MA21. Spolupráce s obcemi při tvorbě dotačních titulů pro ně určených. Fórum – veřejné fórum r. 2011. Motivace pro zapojení obcí ze strany kraje. Dotační program na MA21 MSK.

Účastníci byli zároveň seznámeni se závěry kulatých stolů a náměty na realizaci MA21 v Moravskoslezském kraji. Doporučení pro další Fórum udrţitelného rozvoje a kulaté stoly: výběr 10 problémů kraje a nastavení parametrů pro jejich řešení. Na podzim letošního roku se plánuje uskutečnění druhého Fóra udrţitelného rozvoje.

4.1.1.12 Získávání externích zdrojů pro realizaci aktivit MA21 – kritérium č. 14 Moravskoslezský kraj získal v roce 2010 grant na projekt „Zavádění systému EMAS na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje,“ který byl finančně podpořen z Revolvingového fondu Ministerstva ţivotního prostředí. Tento projekt navazuje na jiţ zaběhnutá Pravidla provozu krajského úřadu příznivého k ţivotnímu prostředí, která jsou jakýmsi předstupněm pro zavedení systému EMAS. Zavedením systému EMAS, který by měl být plně funkční v létě příštího roku, získá úřad prvenství mezi všemi krajskými úřady (v České republice mají systém EMAS zavedeny jen tři subjekty veřejné správy - Ministerstvo ţivotního prostředí a město Chrudim). Udělení této

78

zavedené a mezinárodně uznávané značky zvýší také prestiţ krajského úřadu v zahraničí. 4.1.1.13 Stanovení a sledování vlastních indikátorů MA21 vyplývajících z komunitního plánování – kritérium č. 15 V současné době je zpracovávána studie „Indikátory TUR,“ která bude obsahovat a vyuţívat poznatky ze všech zdrojů a aktivit implementace MA21 v Moravskoslezském kraji (plánování, Fóra UR, akce MA21, komunikační strategie, ad.) a bude rovněţ respektovat jak mezinárodní indikátory TUR, tak všechny tři pilíře MA21 (sociální, environmentální, ekonomický). 4.1.1.14 Odborné vzdělávání koordinátora MA21 – kritérium č. 17 Školení koordinátora MA21 proběhlo ve dnech 30. 3. - 1. 4. 2011 v Litoměřicích, a to v rámci Jarní školy NSZM. Koordinátor školení absolvoval úspěšně a obdrţel Osvědčení o absolvování akreditovaného vzdělávacího programu. 4.1.1.15. Výměna zkušeností a přenos příkladů dobré praxe v oblasti MA21 – kritérium č. 18 Jedním z plnění tohoto kritéria je metodika, kterou právě čtete – Metodika „Implementace MA21 v Moravskoslezském kraji a příkladů dobré praxe.“ Ta vychází z celostátní metodiky, a je přizpůsobena podmínkám MSK a doplněna o vybrané příklady dobré praxe MA21, zahrnující úspěšné postupy na lokální úrovni v kraji i v jiných regionech.

79

5.

Finanční podpora při zavádění MA 21

5.1 Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí ČR Jednou a v současné době asi nejvíce vyuţívanou moţností, jak získat finanční prostředky na spolufinancování projektů zaměřených na zavádění místní Agendy 21, je Revolvingový fond, který spravuje Ministerstvo ţivotního prostředí ČR. V rámci Revolvingového fondu Ministerstva ţivotního prostředí se poskytuje finanční pomoc formou půjčky nebo grantu (tj. formou nevratné podpory). Podporované projekty musí mít pozitivní vliv na ţivotní prostředí i udrţitelný rozvoj a musí být v souladu se všemi právními předpisy České republiky a Evropských společenství a horizontálními prioritami Evropských společenství. Ministerstvo ţivotního prostředí jako správce Revolvingového fondu vydává směrnici č. 14/2007 (dostupná na stránkách ministerstva), která stanovuje postup při předkládání ţádostí, při projednávání ţádostí, přidělování finančních prostředků, jejich čerpání a průběţné kontrole. Finanční pomoc pro projekty zaměřené na podporu udrţitelného rozvoje se vztahuje pouze na projekty realizované na území České republiky, přičemţ doba realizace projektů nesmí překročit 24 měsíců. Grant můţe být poskytnut aţ do výše 90% uznatelných nákladů projektu. Ţadatel, kterým mohou být obce, sdruţení obcí, mikroregiony, kraje, neziskové organizace a zájmová sdruţení právnických osob, uhradí v rámci spolufinancování projektu minimálně 10% z vlastních či jiných zdrojů. Prostředky je moţné získat například na:

80

- podporu zavádění Místních Agend 21 - sledování a vyhodnocování indikátorů udrţitelného rozvoje na místní úrovni - komunitní a expertní plánování v oblasti ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje - realizaci místních akcí a kampaní pro veřejnost zaměřených na udrţitelný rozvoj Veškeré informace, důleţité dokumenty, formuláře a přehledy realizovaných projektů je moţné najít na stránkách ministerstva: http://www.mzp.cz/cz/revolvingovy_fond_mzp

5.2 Ministerstvo životního prostředí - Fond environmentální odbornosti v Programu švýcarsko-české spolupráce Další moţností financování projektů na zavádění MA21 je Fond environmentální odbornosti, který spadá pod tak zvané „švýcarské fondy“ a je administrován Ministerstvem ţivotního prostředí ČR. Ministerstvo ţivotního prostředí jako zprostředkovatel Fondu environmentální odbornosti vyhlásilo zatím první výzvu k předkládání ţádostí o grant z Fondu environmentální odbornosti Programu švýcarsko-české spolupráce. Celková částka alokovaná pro výzvu je 21 560 000 Kč. Výzva je zaměřena na tři cíle: 

Podpora kapacity plánování ve veřejné správě

81

Zde lze v souvislosti s MA21 ţádat a na podporu: Zpracování strategických dokumentů a metodik a podpora implementace jejich výstupů, které přispějí k účelnému rozhodování o zásadních tématech problematiky ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje zejména v oblastech: systémy environmentálního řízení – např. EMAS (Eco-Management and Audit Scheme); vyuţívání dobrovolných nástrojů – např. označování ekologicky šetrných výrobků nebo zelené nakupování; sledování indikátorů udrţitelného rozvoje – např. sledování ECI (European Common Indicators) nebo specifických indikátorů na regionální úrovni. Zapojení veřejnosti do procesu plánování ve veřejné správě a realizaci strategií v oblasti ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje - zvyšování povědomí veřejnosti o tématice ochrany ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje zejména v těchto oblastech: environmentálně příznivé vyuţívání krajiny – např. udrţitelné hospodaření v krajině, udrţitelný cestovní ruch; zapojování veřejnosti do ochrany ohroţených ţivočichů a rostlin v místních lokalitách. 

Výměna zkušeností a spolupráce mezi českými a švýcarskými subjekty

Zde lze v souvislosti s MA21 ţádat a na podporu: transferu znalostí mezi zástupci státní a veřejné správy které bude moţné vyuţít k posílení kvality poskytovaných sluţeb v případě problematiky ochrany ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje zejména v těchto oblastech: ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti; udrţitelné vyuţívání přírodních zdrojů, ochrana vod a ochrana před povodněmi, optimalizace materiálových toků a nakládání s odpady; sniţování zátěţe ţivotní-

82

ho prostředí pocházející z lidské činnosti, zlepšování environmentálních standardů pro kvalitu lidského ţivota; ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší; zvyšování povědomí veřejnosti o otázkách ţivotního prostředí; rekultivace krajiny nebo oblastí dříve vyuţívaných armádou nebo k těţbě přírodních zdrojů. Předpokládá se spektrum ţadatelů z řad veřejné a neziskové sféry a jimi realizovaných kombinací aktivit z níţe uvedeného seznamu. Jejich bliţší specifikace je uvedena ve výčtu oprávněných ţadatelů. Celkovým výstupem sub-projektů má být zvýšená odborná kvalifikovanost zástupců z řad ţadatelů. Mezi relevantní fyzické výstupy sub-projektů se mohou řadit semináře, sborníky, studie, školící programy apod. 

Vyuţití nových postupů v propagaci ochrany ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje

Sem patří zejména interaktivní, mobilní a efektivní předávání informací návštěvníkům přírodně a kulturně cenných lokalit. Předpokládá se předloţení sub-projektů, které budou propagovat nebo přímo zavádět techniky a přístupy v oblasti ochrany ţivotního prostředí, které jsou v českých poměrech novinkou, případně takové, které jsou rozšířeny pouze v malé míře a na omezeném území. Jejich přínosem má být zvýšení zájmu a informovanosti ze strany široké veřejnosti o atraktivní environmentální lokality v turisticky exponovaných nebo naopak neznámých oblastech, které jsou cenné z hlediska biodiverzity. Předání takových postupů dobré praxe můţe fungovat jak na národní české, tak na švýcarské úrovni.

83

Mezi podporované aktivity k dosaţení výše uvedených cílů patří: pořádání národních a mezinárodních seminářů a konferencí; osvětové kampaně a akce o ochraně ţivotního prostředí a udrţitelném rozvoji; poskytování informací a poradenství o ochraně ţivotního prostředí a udrţitelném rozvoji, včetně příslušných investic a sluţeb; vydávání publikací a periodik včetně elektronických; environmentální vzdělávání, výchova a osvěta pro dospělé, mládeţ a děti v předškolním věku; spolupráce při zavádění a realizaci Místních Agend 21; zpracování studií a metodik k ochraně ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje; převzetí know - how a příkladů dobré praxe včetně pořízení příslušného zařízení; studijní cesty českých a zahraničních expertů – tato aktivita nesmí představovat jedinou aktivitu sub-projektu. Předpokládá se její kombinace s výše uvedenými. Celkové oprávněné výdaje na studijní cesty nesmí v rámci rozpočtu sub-projektu překročit 70%.

84

Granty na sub-projekty z Fondu environmentální odbornosti budou udělovány do výše max.90 % celkových oprávněných nákladů v závislosti na zdroji spolufinancování a to ve výši od min. 500 000 Kč do max. 3 500 000 Kč. Výše grantu pro kaţdou ţádost bude posuzována individuálně. Mezi oprávněné ţadatele patří: organizační sloţka státu, kraj, státní příspěvková organizace, organizace zřízená nebo zaloţená krajem, obec, svazek obcí, organizace zřízená nebo zaloţená obcí, nestátní nezisková organizace, vzdělávací/výzkumná organizace, organizace, která zajišťuje sluţby ve veřejném zájmu na základě veřejnoprávní smlouvy, dobrovolné a společenské organizace. Veškeré informace včetně dokumentů a vzorů je moţné nalézt na internetových stránkách Ministerstva ţivotního prostředí ČR na adrese: http://www.mzp.cz/cz/vyzva_fondu_environmentalni_odborno sti

5.3

Ministerstvo životního prostředí řízení pro NNO

- grantová

Ministerstvo ţivotního prostředí dlouhodobě podporuje aktivity nestátních neziskových organizací (NNO) v oblasti ochrany ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje. Dotace na projekty občanských sdruţení a obecně prospěšných společností jsou ze státního rozpočtu poskytovány na příslušný kalendářní rok. Veřejné výběrové řízení je vyhlašováno vţdy koncem srpna v roce, který předchází roku realizace projektu, a vychází ze společných "Zásad vlády pro poskytování dotací NNO." Horní limit na 1 projekt bývá cca 250 tis. Kč, celková částka k rozdě-

85

lení se pohybuje zpravidla mezi 20-30 mil. Kč. Agendu dotací pro NNO má na starosti odbor environmentálního vzdělávání MŢP, který spravuje i databázi výsledků a výstupů z podpořených projektů. Udrţitelný rozvoj je patří mezi hlavní tematické oblasti, ţádat o finanční podporu, lze na projekty týkající se: udrţitelného rozvoje na místní, regionální i národní úrovni, udrţitelné spotřeby, ţivotního prostředí ve městech, předcházení vzniku odpadů, nakládání s odpady, recyklování odpadu. V rámci těchto oblastí lze financovat např. spolupráce při zavádění a realizaci MA 21, udrţitelné vyuţívání zdrojů a území, podpora implementace integrovaného přístupu ke správě ţivotního prostředí apod. Více informací lze nalézt na internetových stránkách ministerstva: http://www.mzp.cz/cz/grantova_rizeni_pro_nno

5.4

Krajský úřad Moravskoslezského kraje - Dotační program na podporu aktivit v oblasti životního prostředí

Moravskoslezský kraj vyhlašuje kaţdoročně Dotační program na podporu aktivit v oblasti ţivotního prostředí, který má pět oblastí podpory pro projekty realizované na území kraje. 1. Podpora projektů zaměřených na děti a mládeţ v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (dále jen "EVVO") v Moravskoslezském kraji. 2. Vytváření, zdokonalování či vydávání informačních programů, systémů (např. výstavba, provoz a údrţba naučných stezek), publikací, internetových prezentací,

86

databází, dokumentů a metodických materiálů o EVVO nebo v systému regionální EVVO přímo vyuţitelných. 3. Podpora poradenské činnosti nevládních neziskových organizací (NNO), zaměřená na veřejnost, veřejnou správu a podnikatelskou sféru s vyuţitím stávajících aktivit segmentu environmentálního poradenství v kraji. 4. Podpora projektů na osvětu a vzdělávání v procesu přijímání dobrovolných závazků a dohod a iniciace a podpora projektů v rámci procesu Místní Agendy 21, sítě Zdravých měst - zapojování veřejnosti do přípravy a realizace strategických dokumentů rozvoje obce, regionu. 5. Podpora činnosti environmentálně orientovaných nevládních neziskových organizací s přímým či nepřímým vlivem na veřejnost v oblasti EVVO. Minimální výše dotace na jeden projekt činí 50 000 Kč, maximální výše dotace pak 200 000 Kč. Spoluúčast ţadatele musí tvořit nejméně 30 % z celkových uznatelných nákladů projektu. Veškeré potřebné informace jsou dostupné na internetových stránkách Moravskoslezského kraje na adrese: http://verejnasprava.kr-moravskoslezsky.cz/dot_17601.html

87

6

Seznam použitých zdrojů informací

ANONYM 1: [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupné z http://ma21.cenia.cz/Z%C3%A1kladn%C3%ADinformace/Ag enda21/tabid/101/language/cs-CZ/Default.aspx) ANONYM 2: [online]. [cit. 2011-07-22]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj ANONYM 3: [online]. [cit. 2011-07-22]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/rada_vlady_pro_udrzitelny_rozvoj ANONYM 4: [online]. [cit. 2011-07-21]. Dostupné z: http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/profil_kraje.html ANOMYM 5: [online]. [cit. 2011-07-26]. Dostupné z: http://www.krnov.cz/ ANOMYM 6: [online]. [cit. 2011-07-12]. Dostupné z: http://www.frydekmistek.cz/ ANOMYM 7: [online]. [cit. 2011-07-26]. Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=poloha-a-dostupnostkoprivnice) ANOMYM 8: [online]. [cit. 2011-08-2]. Dostupné z: http://ciselnik.artega.cz/kraje_pocet_obyvatel_hruba_mzda_ne zamestnanost.php) Agenda 21: český překlad textu části Přílohy 2 dokumentu Report of the United Nations Conference on Environment and

88

Development. Praha: Ministerstvo ţivotního ČR, 1998. 328 s. ISBN 80-7212-039-5 BODOKOVÁ, Světluše. Místní Agenda 21 je programem rozvoje obce, regionu, který zavádí principy udrţitelného rozvoje do praxe. [online]. [cit. 2011-07-29]. Dostupné z: http://www.apickhk.cz/default.asp?ids=2816&ch=200&typ=1 &val=36558 CZEPCZOROVÁ, Monika. 2011, in lit. nepublikované HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 93 s. ISBN 8021033568 HUŠKOVÁ, Blaţena. Metody zapojování veřejnosti ve strategickém plánování. [online]. [cit. 2009-10-29]. Dostupné z: www.cenia.cz/web/www/web-pub2_ /05_Zapoj%20ve%20v%20SP.pdf KAŠPAR, Jakub; MAREK, Jiří. Místní Agenda 21 - informace, postupy, kritéria. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí ČR, 2006. [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFK2CK1O/$FILE/MA21 %20IPK_def.pdf Národní síť Zdravých měst ČR, Zdravé město Vsetín, Společnost pro komunitní práci Vsetín, o.p.s., Pracovní skupina pro MA21 Rady vlády pro udrţitelný rozvoj: Příručka pro mapování kvality místních Agend 21, c MŢP 2005, ISBN 80-7212379-3

89

SOUKUPOVÁ, Renáta. Místní agenda 21 v praxi municipálních úřadů ČR. Diplomová práce, Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta, 2010 Strategie udrţitelného rozvoje České republiky, 2004, Úřad vlády České republiky. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHDHBNA

90

7

Přílohy

Příloha 1: Celkový přehled municipalit zapojených do MA21 v Moravskoslezském kraji

Typ žadatele Název

Kontaktní osoba

Internetová stránka

kraj

Moravskoslezský Mgr. Petr kraj Strakoš

malá obec

Bukovec

Monika Czepczorová

obec

Třanovice

Ing. Karina Tomanová

obec

Bolatice

Mgr.Herbert Pavera

obec

Frýdek-Místek

Ing. Hana Golasowská

obec

Hlučín

RNDr. Soňa Prášková

Email petr.strakos @krmoravskoslezsky.cz monika.czepczo rova@bukov ec.cz asistentka@tranov ice.cz starosta@bolatic e.cz golasowska.hana@f rydekmistek.cz praskova@hlucin. cz

obec

Klimkovice

Alice Chlebovská

[email protected]

91

http://www .krmoravskoslezsky.cz

http://www .bukovec.cz http://tran ovice.cz www.bolati ce.cz

www.fryde kmistek.cz http://www .hlucin.cz

obec

zdravemes to@kopriv http://www Ivana Raško- nice.cz .koprivnice. Kopřivnice vá, DiS. cz rrollerova@mukrn http://www Krnov Rollerová ov.cz .krnov.cz peIng.Petr Ull- tr.ullrich@ http://mest Orlová rich muor.cz o-orlova.cz msvigostova@mopo http://www Ing. Monika ruba.cz .moporuba. Ostrava - Poruba Švigostová cz jana.sikorov a@trineck http://www Třinec Jana Sikorová o.cz .trinecko.cz

ostatní

Eko-info centrum Ivana MariOstrava ánková

obec

obec

obec

obec

statutární město

Opava

Tvrdá Hana

92

[email protected] hana.tvrda@ opavacity.cz

www.eico.c z http://www .opavacity.cz