Metodika Implementace MA21 v Moravskoslezském kraji a příkladů dobré praxe

Metodika „Implementace MA21 v Moravskoslezském kraji“ a příkladů dobré praxe aneb Zavádění MA21 krok za krokem v aglomeracích a městech nad 5 000 obyvatel na příkladech měst v Moravskoslezském kraji

Tato metodika vznikla v rámci projektu „Implementace MA21 a principů udrţitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji“, který byl podpořen z Revolvingového fondu Ministerstva ţivotního prostředí.

Poděkování: Tato publikace vznikla díky spolupráci koordinátorů MA21 v Moravskoslezském kraji a ve městech Krnov, Frýdek-Místek, Hlučín a Kopřivnice a také díky Národnímu svazu zdravých měst a obcí.

Vydal: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství, 2011 Texty: ČSOP Onyx (Š. K. Kalousová), NSZM (P. Švec), MÚ Kopřivnice (I. Rašková) Fotografie: Archiv KÚ Moravskoslezského kraje, archivy měst Frýdek-Místek, Hlučín, Kopřivnice a Krnov

2

Obsah 1.

Místní agenda 21 ............................................................ 4 1.1 Udrţitelný rozvoj .......................................................... 4 1.2

2.

Místní Agenda 21 .................................................... 6

Místní Agenda 21 v Moravskoslezském kraji ............... 20 2.1 Specifika Moravskoslezského kraje ............................ 20 2.2

Současný stav MA21 v Moravskoslezském kraji .. 24

3. Zavádění MA21 krok za krokem v aglomeracích a městech nad 5 000 obyvatel na příkladech měst v Moravskoslezském kraji ..................................................... 26 3.1

Kategorie Zájemci ................................................. 26

3.2

Kategorie D ........................................................... 33

3.3

Kategorie C ........................................................... 40

3.4

Kategorie B ........................................................... 55

3.5

Kategorie A ........................................................... 74

4.

Zapojení Moravskoslezského kraje do MA21............... 86

5.

Finanční podpora při zavádění MA 21.......................... 99

6

Seznam pouţitých zdrojů informací ........................... 108

7

Přílohy ........................................................................ 112 Příloha 1: Celkový přehled municipalit zapojených do MA21 v Moravskoslezském kraji ................................... 112

3

1.

Místní agenda 21

1.1 Udržitelný rozvoj Abychom si představili, co se vlastně skrývá pod názvem Místní Agenda 21, je třeba pochopit pojem udrţitelný rozvoj, který je s Místní Agendou 21velmi úzce spjat. OSN definuje jako udrţitelný takový rozvoj, který zabezpečuje potřeby současné společnosti, aniţ by omezoval moţnost budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. O udrţitelnosti můţeme hovořit jedině tehdy, pokud je ekonomický rozvoj uplatňován s ohledem na sociální a kulturní dopady s respektem k limitům ţivotního prostředí, které jsou dány nezměnitelnou skutečností, ţe Země je jen jedna a její zdroje nejsou nevyčerpatelné a nezničitelné. Všechny tři pilíře (ekonomický, sociální, environmentální) by měly v ideálním případě být v rovnováze. Na místní úrovni je jistě třeba hledět například na zaměstnanost, moţnosti a přístupnost vzdělání, zajištění práv menšin, spravedlnost a bezpečnost, dopady dopravy, nakládání s odpady, surovinami a vodou, znečištění ovzduší či stav okolní přírody. (Anonym 1, 2011) Světový summit o udrţitelném rozvoji, který proběhl v roce 2002 v Johannesburgu, zdůraznil, ţe cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udrţitelnosti je naplnění tří základních cílů: • sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech,

4

• účinná ochrana ţivotního prostředí a šetrné vyuţívání přírodních zdrojů • udrţení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.(Strategie udrţitelného rozvoje České republiky, 2004) V České republice byla první Strategie udrţitelného rozvoje schválena v roce 2004, aktuálně platný dokument byl jako Strategický rámec udrţitelného rozvoje České republiky (SRUR CR schválen usnesením vlády ČR č. 37 ze dne 11. ledna 2010). Tento dokument tvoří dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala v souvislosti s členstvím v EU, OECD a OSN, respektující zároveň specifické podmínky ČR. Slouţí jako východisko pro zpracování koncepčních materiálů (sektorových politik či akčních programů) a pro strategické rozhodování v rámci státní správy a územní veřejné správy a pro jejich spolupráci se zájmovými skupinami. Přijetím SRUR prokazuje ČR soustavné plnění závazků vyplývajících ze závěrů jednání Světového summitu o udrţitelném rozvoji v Johannesburgu (2002), hlásí se k závěrům konference Země v Rio de Janeiro z roku 1992, k rozvojovým cílům Deklarace tisíciletí OSN, k závěrům jednání Komise OSN pro udrţitelný rozvoj z roku 2003 (zejména Mezinárodní víceletý program činnosti Komise do roku 2017). Na základě výše uvedeného usnesení vlády má být aktualizovaný materiál předloţen do konce roku 2015. (Anonym 2, 2011)

5

1.2 Místní Agenda 21 Slovo „Agenda" pochází z latiny. Z překladu vyplývá, ţe se jedná o určitý program, seznam věcí, které je zapotřebí udělat, aby bylo dosaţeno vytyčených cílů. Číslovka 21 vyjadřuje, ţe se jedná o dokument pro 21. století a o problémy s ním spojené, které bude zapotřebí řešit v zájmu všech. Místní Agenda 21, tak jak ji známe u nás, vychází z mezinárodního dokumentu Agenda 21, coţ je téměř pětisetstránkový dokument, který byl přijat na summitu OSN v brazilském Rio de Janeiro v roce 1992. Agenda 21 je globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udrţitelnému rozvoji. Právě tento dokument obsahuje základní vymezení toho, oč v MA21 jde především. Kapitola 28 Agendy 21 říká: „Velké mnoţství problémů a řešení obsaţených v Agendě 21 má své kořeny na úrovni místních aktivit; participace a spolupráce místních úřadů bude proto faktorem určujícím úspěšnost realizace jejich cílů. Místní úřady vytvářejí, řídí a udrţují ekonomickou, sociální a environmentální infrastrukturu, dohlíţejí na plánování, formují místní politiku ţivotního prostředí a předpisy a pomáhají při implementaci národní a subnárodní environmentální politiky. Protoţe jsou úrovní správy nejbliţší lidem, sehrávají důleţitou roli ve výchově, mobilizaci i při reakci na podněty veřejnosti a napomáhají tak dosaţení udrţitelného rozvoje.“ (Agenda 21, 1998) Z toho tedy vyplývá, ţe zásadní roli, při dodrţování udrţitelného rozvoje, jakoţto cíle Agendy 21, hrají místní veřejné správy. Bez jejich vůle a činnosti, nemůţe Místní Agenda

6

vzniknout ani fungovat. Veřejná správa, ať jiţ se jedná o úředníky nebo o politiky, má prostředky k vytváření prostoru a dobrých podmínek ke spolupráci, dialogu a vzájemné komunikaci. Měla by mít, bez ohledu na politickou orientaci, zájem takovéto prostředí vytvářet, neboť kvalita ţivota a spokojenost občanů jsou jistě nadstranickými cíli, společnými napříč politickým spektrem. Veřejná správa sama však kvalitní místní Agendu 21 nezajistí. Protoţe jde o proces participativní, tedy účastenský, nezbytně k tomu potřebuje spolupráci s různými sloţkami místní společnosti – neziskovými organizacemi a spolky, podnikateli, provozovateli sluţeb, či třeba školskými zařízeními, zdravotnickými institucemi a řadou dalších subjektů, včetně široké neorganizované veřejnosti (Kašpar, Marek, 2005). Místní Agenda 21 je tedy programem konkrétní obce, regionu, kraje, který aplikuje principy udrţitelného rozvoje do praxe. MA21 je programem konkrétní obce, regionu, který aplikuje principy udrţitelného rozvoje do praxe. Významnou součástí je vytvoření strategického plánu, který propojuje ekonomické a sociální aspekty s oblastmi ţivotního prostředí, a je vytvářen ve spolupráci s veřejností. Veřejnost je zapojována do vytváření plánů ve všech fázích a podílí se i na následné realizaci těchto plánů. MA 21 zohledňuje konkrétní místní problémy a je procesem směřujícím k zajištění dobré a udrţitelné kvality ţivota a ţivotního prostředí v určitém území (Hrabalová a kol., 2006). Místní Agenda 21 je především způsobem praktického uplatňování principů udrţitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Umoţňuje, aby se region rozvíjel v rovnováze všech

7

klíčových dimenzí – tedy aby se dařilo sladit hospodářský rozvoj se sociálními poţadavky a s respektem k limitům, daným ţivotním prostředím. Místní samosprávy sehrávají v tomto procesu klíčovou roli (Kašpar, Marek, 2005). Místní Agenda 21 (dále jen MA21) zapadá do širšího proudu snahy o kvalitní veřejnou správu, která je zahrnuta pod pojem „good governance“ („řádná správa věcí veřejných“ či „dobré vládnutí“). Kvalitní správa věcí veřejných, musí být (z pohledu OSN i EU) otevřená, transparentní a odpovědná veřejnosti, efektivní, umoţňující účast veřejnosti na rozhodování a plánování a zaloţená na partnerské spolupráci s ostatními společenskými sektory a respektující odborný pohled na věc. Jedině taková veřejná správa můţe vést k dlouhodobě udrţitelnému rozvoji obce či regionu. A právě MA21 je procesem, jehoţ je udrţitelný rozvoj základním cílem. Nezbytnou součástí fungující MA21 bezesporu jsou: kvalitní strategické plánování a řízení včetně systému financování; průběţná a aktivní komunikace s veřejností - budování partnerství; systémové a měřitelné směrování k udrţitelnému rozvoji. MA21 sleduje a popisuje nastavení klíčových procesů veřejné správy, které jsou nezbytné pro realizaci Agendy 21 v místních či regionálních podmínkách a zároveň počítá s dalším nezbytným aspektem – sledováním reálných dopadů různých aspektů rozvoje lokality pomocí indikátorů udrţitelného rozvoje. Indikátory neboli ukazatele udrţitelného rozvoje jsou

8

praktickým nástrojem pro měření postupu práce na místní Agendě 21. Je to určitá mnoţina informací, která nám ukazuje, jestli se ke stanoveným cílům přibliţujeme nebo se od nich vzdalujeme. Slouţí k tomu, abychom viděli, zda aktivity, které vyvíjíme, mají ţádoucí dopad na vybrané oblasti. (Anonym 1, 2011) 1.2.1 MA21 v České republice U zrodu Agendy 21 v Rio de Janeiro v roce 1992 stál za Českou republiku tehdejší československý federální ministr ţivotního prostředí Josef Vavroušek, který vedl naši delegaci. Procesy MA21 se v ČR začaly aktivně rozvíjet aţ kolem roku 1997-1998. Do oficiálních vládních dokumentů se myšlenka MA21 dostala aţ v roce 1999 přijetím hlavních principů trvale udrţitelného rozvoje v Státní politice ţivotního prostředí. Během let 2001-2003 se za podpory britského Ministerstva pro mezinárodní rozvoj uskutečnil projekt nesoucí název „Širší podpora místních Agend 21 v České Republice s vyuţitím zkušeností z Velké Británie", kdy došlo i zavedení principů trvale udrţitelného rozvoje ve třech místech: v Kladně, mikroregionu Poodří a v okrese Děčín. Cílem tohoto projektu bylo zavedení principů trvale udrţitelného rozvoje do praxe ve vybraných lokalitách, zvýšení povědomí veřejnosti o udrţitelném rozvoji, zvýšit počet MA21 v ČR a v souvislosti s tím, schopnost předávat zkušenosti z praxe dále. Dalším výstupem tohoto projektu je „Metodika pro místní Agendy v ČR", kterou lze povaţovat za ojedinělý dokument shrnující dosavadní praktické zkušenosti se zaváděním MA21 a principů udrţitelného rozvoje v naší zemi (Bodoková, 2011).

9

Následně byla zřízena usnesením vlády č. 778 ze dne 30. července 2003 Rada vlády pro udrţitelný rozvoj (dále jen Rada), jako stálý poradní, iniciační a koordinační orgán vlády České republiky pro oblast udrţitelného rozvoje a strategického řízení. Předsedou Rady je podle nového statutu předseda vlády, výkonným místopředsedou ministr ţivotního prostředí, místopředsedy jsou ministr průmyslu a obchodu a ministr práce a sociálních věcí, a to z titulu svých funkcí. Rada ve své činnosti iniciuje, koncipuje, koordinuje, sleduje, vyhodnocuje a podporuje strategické dimenze v řízení státu. Navrhuje opatření ke sladění dlouhodobých záměrů a cílů se střednědobými a krátkodobými cíli a programy v souladu s principy udrţitelného rozvoje. Sleduje a vyhodnocuje globální jevy a rozvojové příleţitosti a navrhuje včasné a odpovídající reakce státu na ně. Rada rozpracovává, koordinuje a sleduje uplatnění principů udrţitelného rozvoje při dosaţení dynamické rovnováhy jeho sloţky ekonomické, sociální a environmentální. (Anonym 3, 2011) Součást Rady je i Pracovní skupina pro místní Agendu 21 (dále jen PS MA21). Předsedou této pracovní skupiny je ministr ţivotního prostředí. Jejími členy pak jsou zástupci ministerstev, obcí, krajů i nevládních organizací. Jiţ od počátku své činnosti se PS MA21 zabývala především zásadní otázkou – jak poznat kvalitní a dobře vedenou místní Agendu 21, jak měřit její kvalitu a jak zajistit, aby místní Agenda 21 byla běţným nástrojem veřejné správy v naší zemi. Pro měření kvality MA21 vznikla přehledná Kritéria MA21, otestovaná v praxi několika měst i krajů a sledovaná v rámci oficiální Databáze MA21. V roce 2006 místní Agendu 21 zařadilo Ministerstvo vnitra mezi oficiální metody zvyšování kvality ve veřejné

10

správě, spolu s dalšími metodami (např. benchmarking, CAF nebo Balanced Scorecard), které navíc efektivně propojuje. Tématika MA21 je v České republice podporována celou řadou organizací, mezi nejvýznamnější patří: • Česká informační agentura ţivotního prostředí v ČR (CENIA): organizace vznikla v roce 2005, jedná se o státní příspěvkovou organizaci, její motto: „Být centrem informací, které mají pevný základ, ale snadno se rozšiřují", CENIA je koordinátorem pro oblast MA21 v ČR, poskytuje základní informace z této sféry, provozuje databázi realizovaných MA21 v ČR, zprostředkovává kontakty a informační zdroje v rámci ČR i ze zahraničí (Profil organizace, in Soukupová, 2010). • Ministerstvo ţivotního prostředí (MŢP): do roku 2002 byla místní Agenda 21 v ČR uplatňována ze strany MZP v rámci odboru strategií, od roku 2003 ji vykonává samostatný pracovník MA21 v rámci odboru vzdělávání a osvěty. Zástupce MZP je členem mezinárodní skupiny zástupců jednotlivých států v problematice MA 21 (Organizace zabývající se MA21, in Soukupová, 2010). • Národní síť zdravých měst (NSZM): asociace měst, obcí a regionů. Členem této asociace se můţe stát jakákoliv forma municipality, která má zájem promyšleně utvářet kvalitní, příjemné místo pro ţivot na základě principů TUR a ve shodě s obyvateli. Organizace je součástí Projektu Zdravé město, jeţ je pod záštitou Světové zdravotnické organizace OSN. NSZM ČR poskytuje svým členům metodiku, informace a soustavné vzdělávání. Významnými dokumenty NSZM ČR jsou: „Meto-

11

dika NSZM", „Příručka pro mapování kvality místních Agend 21"(Základní informace o NSZM ČR, in Soukupová, 2010). • Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. (ÚEP): nestátní nezisková organizace, jejímţ hlavním posláním je rozvíjení a praktické uplatňování myšlenek a principů udrţitelného rozvoje. Zpracovává strategii ochrany ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje. Nabízí své sluţby ústředním orgánům státní správy, obcím, krajů i podnikům (O ÚEP, in Soukupová, 2010). • Týmová iniciativa pro místní rozvoj (TIMUR): občanské sdruţení, jehoţ posláním je podporovat udrţitelný rozvoj měst, obcí a jejich sdruţení v ČR zaváděním místních indikátorů UR. Mezi hlavní náplň TIMURu patří sledování ukazatelů místního udrţitelného rozvoje, kvality ţivota a kvality prostředí na místní úrovni (Organizace, in Soukupová, 2010). 1.2.2 Kritéria MA21 V průběhu roku 2004 byla Pracovní skupinou pro místní Agendy 21 (PS MA21) při Radě vlády pro udrţitelný rozvoj (RVUR) sestavena sada Kritérií místní Agendy 21 (MA21). Jejím hlavním cílem je zajistit monitorování úrovně procesu MA21 v jednotlivých obcích, městech a regionech. Kritérium představuje určitou skutečnost, kterou je nutno realizovat pro zdárný a kvalitní průběh místní Agendy 21. Kaţdé kritérium je rozvedeno do jednotlivých ukazatelů zahrnujících konkrétní kroky, jejichţ naplněním je dosaţeno určitého cíle. Součástí ukazatelů je stanovení konkrétních hodnot, např.: mnoţství, kvalita, termín, které musí být fakticky doloţeny prostřednictvím stanovené dokumentace. Pro postup z jedné kategorie do druhé je nutno splnit všechny kritéria pro přísluš-

12

nou kategorii a současně také všechna kritéria kategorií předešlých. Místním samosprávám je ale na druhou stranu ponechána volnost v hloubce a zaměření jednotlivých aktivit, které budou učiněny pro zvyšování kvality ţivota na principech udrţitelného rozvoje (Kašpar, Marek, 2005). Kritéria MA21 jsou členěna do čtyř základních kategorií „A“ (nejvyšší kategorie) – „D“ (nejniţší kategorie). Těmto kategoriím předchází ještě tzv. „nultá“ kategorie „Zájemci“. Kaţdá z kategorií má svá vlastní kritéria a jasně měřitelné ukazatele, které hodnotí úroveň realizace procesu MA21 v dané municipalitě. Předpokladem pro splnění celé kategorie je naplnění a zdokumentování všech v ní obsaţených Kritérií MA21. K 1. lednu 2010 došlo k aktualizaci sady kritérií MA21 tak, aby lépe vyhovovaly rozdílným typům municipalit. Nejzávaţnější změnou je rozdělení registrovaných subjektů do šesti skupin dle typu: Malá obec - Ve smyslu platných kritérií pro MA21 se jako malé obce mohou registrovat obce s počtem obyvatel do 2000. Obce s hraničním počtem obyvatel (těsně nad 2000) mohou své zařazení konzultovat se zástupci PS MA21. Obec - Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce (dle § 1 Zákona č. 128/2000 Sb. o obcích). Statutární město s městskými obvody nebo městskými částmi - Území statutárních měst se můţe členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.

13

(dle § 4 Zákona č. 128/2000 Sb. O obcích). Tyto města se mohou registrovat jako celek (ve skupině Statutární město s městskými obvody) a současně se do systému mohou samostatně registrovat i jejich městské části (ve skupině obce) Hlavní město Praha a jeho městské části (ve smyslu zákona č. 131/2000 o hlavním městě Praze) se mohou rovněţ registrovat ve stejném reţimu jako statutární města. Ostatní statutární města, která nemají zřízené samostatné městské obvody, čí městské části se mohou registrovat jako obce. Mikroregion - Sdruţení několika obcí za účelem dosaţení společného cíle. Typickým rysem takového svazku je vznik z vlastní iniciativy, nikoliv příkazem nadřízeného orgánu nebo ze zákona. Kraj - Vyšší územní samosprávné celky (územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace), které ustanovuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., O vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Ostatní - Spřátelené organizace, soukromé, nevládní, neziskové organizace a firmy, které chtějí být registrované v databázi MA21. Tyto organizace zůstávají v MA21 zařazeni pouze v kategorii "Zájemci". Rozdělení kategorií: Kategorie Zájemci - má především postihnout zájem obce, města či regionu o proces MA21 jako takový, aniţ by u nich zatím docházelo k vytváření jakýchkoliv formálních struktur či procesů. Smyslem přistoupení k této kategorii je být informo-

14

ván o tom, co MA21 vlastně obnáší, o novinkách, příkladech dobré praxe a podobně. Jde o jakýsi startovací bod, kde se dá s MA21 seznámit a následně rozhodnout, zda je MA21 pro náš region či obec to „pravé ořechové,“ co nám pomůţe zvyšovat kvalitu ţivota u nás doma. Kategorie D - vyţaduje realizaci aktivit, zaloţených na principu partnerství, a také vytvoření organizačního zázemí na straně obce, města či regionu (určení někoho, kdo bude oficiálním koordinátorem MA21 – můţe to být úředník, politik či pověřené sdruţení občanů). MA21 musí být na této úrovni naplňována konkrétním obsahem, coţ s sebou přináší komunikační a manaţerské postupy, jako je např. aktivní zapojování veřejnosti do oblastí plánování, rozhodování a realizace významných opatření, jeţ se dotýkají ţivota občanů nebo spolupráce s občanským a podnikatelským sektorem při jejich tvorbě. Kategorie C - vyţaduje zejména propracovanější organizační strukturu, hlubší politické zastřešení a vyšší míru aktivní účasti obyvatel na aktivitách MA21. Nedílnou součástí je ustavení oficiálního orgánu samosprávy pro MA21 a schválení oficiálního dokumentu přihlášení se k MA21 v podobě deklarace, charty apod. Významná jsou také pravidelná setkání na veřejném fóru, kde má kterýkoli z občanů dané lokality moţnost diskutovat o věcech veřejných. Je přitom velmi důleţité, jak dobře se podaří propojit jednotlivé oblasti ţivota v místě a jejich představitele - politickou reprezentaci, místní podnikatele, občanská sdruţení a spolky a další. Kategorie B - doplňuje předchozí kategorii o řadu významných prvků. Kromě toho, ţe dílčí koncepce respektují principy

15

udrţitelného rozvoje, dochází v této fázi k vytvoření ucelené strategie udrţitelného rozvoje daného regionu za účasti expertů, partnerů a samozřejmě veřejnosti. Zastupitelstvo města, obce či regionu v kategorii B by mělo rozhodnout o vhodném systému finanční podpory aktivit MA21 – můţe jít o zdroje vlastní i vnější, z národních i třeba evropských fondů. Municipality v této kategorii sledují svoje směřování k udrţitelnému rozvoji pomocí měřitelných indikátorů, které si za účasti občanů definují samy (reflexe konkrétních cílů), nebo vyberou z jiţ existujících sad (například sady společných evropských indikátorů, známé pod zkratkou ECI), můţe sledovat svoji ekologickou stopu apod. S výběrem a sledováním indikátorů mohou pomoci i zkušené organizace, jako je iniciativa TIMUR, nebo partneři z řad obcí, které indikátory sledují jiţ delší dobu – třeba členové Národní sítě Zdravých měst ČR. Své přístupy veřejně prezentují a sdílejí své zkušenosti s ostatními na společných setkáních anebo třeba v on-line systému sdílení příkladů dobré praxe (http://www.dobrapraxe.cz). Nejvyšší kategorie A shrnuje všechny předchozí do jednoho vzájemně provázaného celku. Municipalita v této kategorii propojuje jednotlivé oblasti své činnosti respektující principy udrţitelného rozvoje do komplexního procesu strategického řízení. Realizace procesu MA21 je zabezpečována stálým orgánem rady (komise MA21) či zastupitelstva samosprávy. Město, obec či region zavádí systémy managementu kvality veřejné správy - např. ISO 9000, nebo 14000, či EMAS a průběţně sleduje a vyhodnocuje uplatňování principů udrţitelného rozvoje na základě stanovených ukazatelů. (Kašpar, Marek, 2005)

16

Ke sledování stavu MA21 v ČR, porovnávání s ostatními, inspiraci k dalším krokům a aktivitám slouţí oficiální Databáze MA21 v ČR. Databázi spravuje CENIA, česká informační agentura ţivotního prostředí na adrese http://ma21.cenia.cz. Práce s databází je uţivatelsky přátelská a zvládne ji opravdu kaţdý průměrně zdatný uţivatel internetu. 1.2.3 Organizační zázemí MA21 Místní Agenda 21 se dotýká chodu a práce celé obce či regionu a v rámci příslušného úřadu vyţaduje jisté organizační zázemí. Nejde o nějaký projekt, který lze svěřit jednomu koordinátorovi a pak se od něj nechat informovat o výsledcích. Je to proces, který zasahuje práci všech složek úřadu – jak v úřadu malé obce, tak i na magistrátu nebo krajském úřadu. Kvalitní místní Agendu 21, minimálně pokud hovoříme o MA21 v kvalitativní kategorii C nebo vyšší, si nelze představit bez strategického plánování a řízení, průběţné, aktivní a oboustranné komunikace s veřejností a systematického sledování dopadů různých aktivit v území na ţivotní prostředí, sociální situaci či podmínky hospodářského rozvoje a obecně kvalitu ţivota a spokojenost obyvatel (za pomoci vybraných indikátorů místního udrţitelného rozvoje). Z těchto důvodů se kvalitní MA21 opírají o oficiální organizační prvky a strukturu v rámci municipality a úřadu: Politická zodpovědnost a také záštita nad celým procesem spočívá na „politikovi MA21“, který je jmenován zastupitelstvem municipality či kraje. Místní Agenda 21 není ale jen

17

jeho věcí. Přistupuje k ní celá obec/město/region a rozhodnutí o tom přijímá právě rada nebo zastupitelstvo. Za realizaci řízení kvality v rámci úřadu je odpovědný tajemník či ředitel úřadu. Koordinační činnost při průběţném zlepšování systému realizace MA21 je delegována na „koordinátora MA21“, případně koordinační tým, tedy pracovníka/y úřadu s touto zodpovědností. Koordinátor spolupracuje s dalšími partnery z různých sektorů v rámci komise či výboru pro MA21, dalšími spolupracovníky v rámci úřadu i partnery z v rámci obce, města, regionu. V rámci úřadu je do realizace MA21 zapojen celý „strategický tým“, který je většinou oficiálně ustaven ze zástupců odborů úřadu pro účely realizace strategického plánu. Tým bývá koordinován zodpovědným pracovníkem (zpravidla v rámci odboru rozvoje). Důleţitá je spolupráce s dalšími kolegy v úřadě, například s tiskovým mluvčím apod. (Kašpar, Marek, 2005)

1.2.4 Proč zavádět MA21 Účast veřejnosti na plánovacích a rozhodovacích procesech v místním společenství přináší pozitivní efekty: Pomáhá vytvořit skutečný obraz o stavu komunity. Přináší nové pohledy, řešení, vede k vyjasnění stanovisek, rozvíjí společné názory, odstraňuje zbytečné obavy, pomáhá vytvářet sumu místních znalostí a zkušeností.

18

Posiluje pocit sounáleţitostí s obcí, podporuje motivaci k činnosti. Pomáhá dosahovat cílů udrţitelného rozvoje. Rozvíjí inspiraci a tvořivost. Zvyšuje kvalitu veřejné správy. Správně zvoleným způsobem zapojování veřejnosti můţeme v dlouhodobém horizontu docílit časových i finančních úspor, dále také přispět k vytvoření prostředí nutného k realizaci závěrů či rozhodnutí a zformovat oporou pro politická rozhodnutí. Pokud se do procesu zapojí více aktivních subjektů, je moţné docílit kvalitnějšího výsledku (Hušková, 2011). 1.2.5 Současný stav MA21 v České republice Přehled současného stavu MA21 v České republice, stejně jako veškeré potřebné informace, jsou k nalezení na internetových stránkách http://ma21.cenia.cz v sekci Základní statistiky MA21. Z údajů zde uvedených vyplývá, ţe k datu 12. 7. 2011 bylo v rámci celé České republiky do MA21 registrováno 124 municipalit, z čehoţ nejvíce subjektů, celkem 71, je v kategorii Zájemci, 26 subjektů je v kategorii D, 20 subjektů je v kategorii C, 7 subjektů najdeme v kategorii B a 25 subjektů v kategorii Ostatní. Podíváme – li se na současný stav MA21 z hlediska typů municipalit, zjistíme, ţe nejčastějšími ţadateli jsou obce (celkem 71 ţadatelů), následují malé obce (celkem 41 ţadatelů), mikroregiony (celkem 6 ţadatelů), kraje (4 ţadatelé: kraj Jihomorav-

19

ský, Moravskoslezský, Ústecký a Vysočina) a pouze 2 statutární města (Opava a Ústí nad Labem). Z hlediska krajů je nejvíce municipalit aktivních v kraji Vysočina (celkem 37), následuje Hlavní město Praha (celkem 14) a Moravskoslezský kraj (celkem 13). Naopak nejméně participujících municipalit najdeme v Královéhradeckém (celkem pouze 1), Plzeňském (celkem 2) a Pardubickém kraji (celkem 3).

2. Místní Agenda 21 v Moravskoslezském kraji 2.1 Specifika Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj vznikl současně s ostatními 13 českými kraji 1. ledna 2001 na základě legislativy přijaté v roce 2000. Po jediné územní změně v roce 2005 má region rozlohu 5 427 km ² a skládá se z celkem 6 dřívějších okresů (od západu Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek - Místek) a území 22 obcí s rozšířenou působností. V kraji se nachází celkem 5 statutárních měst, 35 měst, 3 městyse a 257 obcí. 2.1.1 Lidnatost a nezaměstnanost Stav obyvatelstva regionu v červnu 2010 byl 1 244 837 obyvatel, coţ znamená třetí nejlidnatější kraj v České republice po Hlavním městě Praha a Středočeském kraji. (Anonym 8, 2011) Největší město Ostrava mělo k 1. 1. 2011 310 464 obyvatel. Dalšími významnými sídly jsou podle počtu obyvatel Havířov, Karviná, Frýdek-Místek, Opava nebo Třinec. Mimo to, ţe se jedná o jeden z nejlidnatějších krajů, je zde patrná velká ne-

20

rovnoměrnost v rozmístění osídlení. Na jedné straně velké městské aglomerace tvořící souvisle zastavěnou krajinu od Karviné po Ostravu, na straně druhé Krnovsko a zejména pak Osoblaţský výběţek s minimálním osídlením i podnikatelskou činností. Zejména zde a na Karvinsku se pak projevuje vysoká nezaměstnanost, která činí více neţ 12%, coţ je spolu s Ústeckým krajem nejvíce v celé republice. 2.1.2 Geografické poloha a historie Pomineme-li pravěk, byl kraj osidlován od 12. století, kdy začaly být především v rámci německé kolonizace obydlovány oblasti v niţších polohách, podél řek a v blízkosti důleţitých cest – například Jantarová stezka, Solná cesta, Severní cesta atd. V tomto období vznikaly stráţní hrady a zárodky měst. Oblasti hor byly osidlovány zejména v průběhu Valašské kolonizace v 16. a 17. století. Od 17. století se do dnešní podoby formovala jádra měst, přičemţ na jejich okrajích probíhala od přelomu 18. a 19. století industrializace. V 20. století poznamenala region druhá světová válka, která značně poškodila některá města (Opava, Ostrava), druhá polovina století se nesla v duchu místy aţ zaslepeného rozvoje průmyslu a těţby, coţ mělo za důsledek mimo jiné růst počtu obyvatel a budování panelových sídlišť. Specifická je i geografická poloha Moravskoslezského kraje. Leţí v nejvýchodnějším okraji České republiky, přičemţ k jejímu centru Praze je vzdálen zhruba 300 km vzdušnou čarou. Oproti jiným regionům je tedy od „centra dění“ značně vzdálen a moţná proto byl v minulosti často opomíjen. Tato skutečnost, třebaţe se v současné době mění, zůstala vryta do povědomí místních obyvatel, kteří se vyznačují značnou nedů-

21

věřivostí, někdy aţ nezájmem o „věci veřejné“. Naopak v porovnání s jinými kraji, vyznačuje se Moravskoslezský kraj značnou vazbou na sousední Polsko, coţ je dáno zejména historicky. Většina lidí má alespoň částečné polské nebo německé kořeny a tudíţ je zde značné prolínání kultur. Není překvapivé, ţe zde najdeme nejvyšší podíl cizinců s občanstvím Polska ze všech bydlících občanů Polska v ČR a třetí nejvyšší podíl cizinců se státním občanstvím Slovenska ze všech bydlících občanů Slovenska v ČR. 2.1.3 Těžba uhlí a čistota ovzduší Jedním z důleţitých specifik kraje a pravděpodobně to, co se vybaví lidem od jinud jako první, je samozřejmě těţba uhlí. Výrazným momentem, který ovlivnil směřování regionu, byla druhá polovina 18. století, kdy byla zahájena těţba uhlí v Landeku v Petřkovicích (důl Anselm). Od toho se odvinulo zakládání průmyslu v první půli 19. století a celkový rozvoj oblasti, která je dodnes povaţována zejména za průmyslovou. Moravskoslezský kraj patří v rámci České republiky jiţ od 19. století k regionům se silným zastoupením průmyslu. Přítomnost rozsáhlých loţisek černého uhlí vedla v období největšího průmyslového rozkvětu k rozvoji těţebního průmyslu a navazující hutnické, ocelářské a strojírenské výroby. V průmyslu je v regionu zaměstnána více neţ třetina osob, která se podílí bezmála na polovině regionálního produktu. Kromě zmíněných tradičních odvětví, která lze charakterizovat v podobě společného hodnotového řetězce „uhlí-ocelstrojírenství“, je v kraji zaznamenáván významný rozvoj odvětví mimo tuto hlavní specializaci, kterými jsou zejména

22

automobilový průmysl, IT a elektro, chemický průmysl a specializované sluţby pro firmy (zejména inţenýrské, poradenské a výzkumné firmy). (Anonym 4, 2011) Spolu s těţbou uhlí a rozvojem průmyslu jde ruku v ruce špatná kvalita ovzduší, kvůli které je Moravskoslezský kraj „vyhlášen“ v rámci celé republiky, přestoţe se Krajský úřad Moravskoslezského kraje a v současné době snad i vláda problematikou znečištění ovzduší intenzivně zabývá. Příkladem můţe být například Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. V souladu s ustanovením § 7 odst. 6 a § 48 odst. 2 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb., O ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, jehoţ cílem je zajistit na celém území aglomerace Moravskoslezský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené poţadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodrţení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Podle informací o stavu znečištění ovzduší na území Moravskoslezského kraje, které zveřejňuje Krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě, zjistíme, ţe největší problémy jsou s výskytem prachu: „Monitoring znečištění ovzduší na území Moravskoslezského kraje prokazuje přetrvávající problémy s nadlimitním výskytem prachu (PM 10) v ovzduší především na území ostravsko-karvinské aglomerace a v přilehlých oblas-

23

tech. Přípustný denní imisní limit pro prach 50 µg.m-3 je opakovaně, často i několikanásobně překračován.“

2.2 Současný stav MA21 v Moravskoslezském kraji Moravskoslezský kraj jiţ řadu let realizuje na regionální úrovni aktivity, které jsou v souladu s principy MA21. K těmto aktivitám lze řadit např. projekty, které jsou zaměřeny na podporu EVVO, zapojování veřejnosti do rozhodování v oblasti udrţitelného rozvoje, naplňování krajských koncepcí, tematicky spadajících do oblasti udrţitelného rozvoje, apod. V současné době je v Moravskoslezském kraji registrováno 14 municipalit participujících v některé z kategorií MA21. Nejčastějšími subjekty, které se zapojují do MA21 jsou v Moravskoslezském kraji, stejně jako v celé republice, obce. V Moravskoslezském kraji zavádí MA21 celkem 10 obcí, přičemţ nejvíce obcí najdeme v kategorii Zájemci. Jedná se o obce: Klimkovice, Krnov, Třanovice a Třinec. Kategorii D splňují 2 obce a to Frýdek-Místek a Orlová. Drţitelem kategorie C jsou 3 obce v Moravskoslezském kraji, jde o obce: Bolatice, Hlučín a Ostrava – Poruba. Jednou ze šesti obcí, která je v rámci republiky drţitelem zatím nejvyšší kategorie B, je Kopřivnice, která je zatím ze všech municipalit v Moravskoslezském kraji nejúspěšnější. Oproti celorepublikovému průměru je v Moravskoslezském kraji velmi nízký podíl malých obcí zapojených do MA21. V současné době je jí pouze jediná obec Bukovec v kategorii Zájemci.

24

Rovněţ v kategorii Ostatní figuruje v současné době pouze jeden subjekt v kategorii Zájemci a to Eko – Info centrum Ostrava. Celkový přehled a porovnání se stavem v celé České republice uvádí následující tabulka Databáze MA21 podle splněných kategorií. Počet držitelů kategorie v ČR/ v Moravskoslezském kraji

kategorie Zájemci D C B Ostatní*

malé obce obce 36/ 1 27/ 4 3/ 0 22/ 2 2/0 16/3 0 6/1

statutární města 1/ 1 0 1/0 0

mikroregiony 4/ 0 1/0 0 1/0

Celkem 39/1 71/10 2/1 6/0 * Kategorie Ostatní zahrnuje ostatní subjekty registrované v MA21. Celkový přehled municipalit zapojených do MA21 včetně kontaktních údajů uvádí tabulka 1 v příloze 1.

25

3. Zavádění MA21 krok za krokem v aglomeracích a městech nad 5 000 obyvatel na příkladech měst v Moravskoslezském kraji Jak jiţ bylo řečeno, zavádění MA21 probíhá jinak v krajích a mikroregionech a jinak v obcích. Tato metodika je zaměřena na města nad 15 000 obyvatel a na specifika, která s nimi souvisí. Nutností pro zařazení do jednotlivých kategorií je splnění všech jednotlivých kritérií. Probereme tedy jednotlivá kritéria krok za krokem, včetně konkrétních příkladů.

3.1 Kategorie Zájemci Splnění podmínek pro zápis do kategorie Zájemci je poměrně snadné. Obec musí projevit zájem o zápis do evidence MA21 a vyplnit registrační formulář. Tento formulář nalezne na internetových stránkách věnovaných MA21: http://ma21.cenia.cz/, samotný formulář se pak nachází v sekci Registrace pro nové zájemce. Zde zvolíme typ registrace, pro naše účely je to první v nabídce: Malá obec (do 2000 obyvatel), obec a statutární město s městskými obvody, nebo městskými částmi. Následně se otevře formulář, ve kterém vyplníme základní informace o obci, viz následující obrázek.

26

Pro splnění ukazatele musí dojít k vyplnění všech poţadovaných poloţek v elektronickém registračním formuláři. Tyto informace je nutno aktualizovat podle potřeby (změní-li se některý z údajů v registračním formuláři). Druhým krokem je stanovení kontaktní osoby pro MA21, jedná se o osobu, která bude obec jakoţto právnickou osobu zastupovat. Třetím a posledním kritériem je zpětná vazba o stavu MA21, jde o to pravidelně potvrdit zájem o evidenci v Databázi MA21. Toto kritérium dokládá trvající zájem municipality o zařazení do Databáze a v rámci databáze jej aktualizuje CENIA. Za minimální zprávu o stavu MA21 se na úrovni Zájemce povaţuje zaslání informativní zprávy adresované agentuře CENIA (min. jednou za kalendářní rok). (NSZM a kol., 2005)

27

3.1.1

Naplňování kategorie Zájemci na příkladu města Krnov

3.1.1.1 Základní údaje o městě Krnov Město Krnov je situováno v severovýchodní části České republiky na soutoku řeky Opavy s Opavicí, v podhůří Nízkého Jeseníku, v těsné blízkosti česko-polské hranice, v okrese Bruntál, v Moravskoslezském kraji. Podle počtu obyvatel se jedná o 48. největší město v ČR (25 090 obyvatel – stav k 31. 12. 2008 /zdroj ČSU/). Krnovsko má charakter průmyslově – zemědělské oblasti. Rozloha města: 44,4 km2. V posledních dvou desetiletích se Krnov mění z města průmyslového na město zelené. Většina staveb se dočkala obnovy a stejně zaslouţené pozornosti se dostává péči o zeleň. Priority města jsou koncepčně zaměřeny nejen na historické parky, ale vznikla řada nových lokalit ve městě samotném a v příměstských lesích, které poskytují příjemné prostředí a osvěţení nejen obyvatelům města, ale i jeho návštěvníkům. Naplňování cílů zaměřených na vytváření atmosféry města nejen příjemného na pohled, ale také příznivého a vlídného pro ţivot, přineslo Krnovu prestiţní titul Město stromů 2008/2009. (Anonym 5) 3.1.1.2 Aktivity MA21 ve městě Krnov Město Krnov splnilo podmínky pro zápis do MA21 a nyní jiţ naplňuje některé ukazatele kategorie D a C. O své činnosti informují na webových stránkách města, citujeme jejich informace o MA21: „Iniciační skupina MA 21, která pracuje jiţ více neţ deset let a s jejímiţ aktivitami jste se

28

jiţ určitě setkali a budete setkávat i nadále, se soustřeďuje na věcná řešení s dlouhodobým efektem. Připravujeme pro občany akce či aktivity, které nám umoţňují tato řešení společně hledat. Museli jsme se naučit spoustu věcí, od specifických komunikačních metod po schopnost prezentovat a prosadit zpracované návrhy a koncepty v praxi, coţ vyţaduje podporu místní samosprávy. Toto vše by nebylo moţné bez spolupráce s dalšími partnery. Je nutno říci, ţe se nám podařilo aktivizovat velkou skupinu spolupracovníků a získat podporu mnoha subjektů ze všech oblastí ţivota města. Jsou základem mnoha jiných aktivit (Město stromů, Entente Florale Europe ad.), ať uţ je organizuje kdokoliv. Jako vţdy, jsou tito lidé to nejcennější, co máme. Základem činnosti MA 21 jsou pravidelné akce, které jsou pořádány po celou dobu a které se stále, s přibývajícími partnery, rozšiřují. Patří k nim „Na tři krále o krok dále“ – hodnotící schůzka, Týden pro Zemi – dětské slyšení, koncert, oslavy Dne Země, ankety pro občany – různé formy a následné vypracování projektů, přenos informací, podíl na akcích: Krnovská padesátka, Veletrh poskytovatelů sociálních sluţeb a zdraví, kampaně města, prezentace MA 21 a města v ČR i v zahraničí.

29

Foto 1: Tradiční jarmark u příleţitosti Dne Země (Archiv města Krnov) Za zmínku stojí i pravidelná přednášková činnost, kdy se občané mohou dozvědět spoustu zajímavého z ţivota města i odjinud – výsledky této „osvěty“ jsou jednoznačně pozitivní, protoţe znalý a informovaný občan je nejlepším partnerem pro jakékoliv jednání a současně umí a má zájem získané informace předávat dalším spoluobčanům. Své posluchače všech věkových skupin si našly přednášky o rozvoji města, investiční činnosti, ekologické stopě, klimatologii atd. Krnov není jediné město, které se rozhodlo spolupracovat s občany na svém rozvoji. Proto vyuţíváme všech moţností vyměnit si zkušenosti, rozšířit, zpestřit a lépe zacílit svou činnost. Máme svého zástupce v Komisi pro MA 21 při Radě vlády pro UR i pracovní skupině MSK, aktivně se účastníme krajských, i celostátních pracovních setkání (i kdyţ ne příliš často). Zajímavou zkušeností, která začala v roce 2009 a po30

kračovala i v následujícím, je MA 21 (tedy spíše „Local Agenda 21“) jako společné téma setkání partnerských měst. První ročník tohoto setkání organizovalo naše město (v r. 2009) a v roce 2010 se zástupci místních agend z partnerských měst sešli ve francouzském Saint-Egréve. Zde jsme prezentovali svoje akce a zejména výsledky celoroční kampaně "Krnov – město stromů" a je nutno říci, ţe prezentace naší činnosti byla ostatními účastníky setkání hodnocena velmi pozitivně. Významnou moţností a cennou zkušeností byla prezentace naší práce na veřejném jednání s místními občany a byli jsme velmi mile překvapeni upřímným zájmem o naši činnost, mnoţstvím dotazů, obsáhlou diskusí a vyjádřením upřímných názorů na to, co se jim na naší práci líbí, co jim připadá zajímavé, případně co doporučují pro zlepšení z vlastní zkušenosti. Rok 2011 je ve znamení celoměstské kampaně "Krnov - město mezi řekami", která je jiţ v plném proudu. Proběhly přednášky na téma „Umíme předpovědět povodně?“ a „Voda a civilizace – umíme se chránit před povodněmi?“

31

Foto 2: Zahájení kampaně Krnov – město mezi řekami (Archiv města Krnov) Ve spolupráci s odborem ţivotního prostředí a provozovateli byly realizovány exkurze do míst, která jsou základem ţivotních funkcí města – teplárna, vodárna, čistírna odpadních vod či recyklační dvory. Pro děti a rodiče byla uspořádána akce Putování po studánkách. Pod tímto název byla skryta procházka k Jelení studánce na Jeţníku, kde na děti čekaly se zajímavým programem víly a další pohádkové bytosti, za něţ se převlékli studenti Střední pedagogické školy a Střední zdravotnické školy v Krnově. Na trase byl i hodný krnovský vodník, který děti obdarovával razítkem, aby v cíli mohly dostat skladkou odměnu. Kdyţ k tomu přidáme tradiční akce (Den Země, besedy, ankety…) a akce našich partnerů, na kterých se podílíme či se na nich prezentujeme (Krnovská padesátka, Veletrh poskytovatelů sociálních sluţeb a zdraví, kampaně ad.), je toho opravdu dost.

32

Politik, který zastřešuje MA 21 a zastává roli „zodpovědného politika pro MA 21“ je paní místostarostka Renata Ramazanová.„ Více k MA21 ve městě Krnov najdete na internetových stránkách: http://www.krnovmestostromu.estranky.cz/clanky/mistniagenda-21-krnov/ (Rollerová, Laštůvková, 2011)

3.2 Kategorie D Zápis do kategorie D jiţ vyţaduje aktivitu ze strany obce a také naplnění více kritérií. Probereme si je krok za krokem. 3.2.1 Organizační struktura MA21 – kritérium č. 1 Organizační struktura MA21 dokladuje jasnou a přehlednou strukturu řízení procesu MA21 v daném místě včetně odpovědných osob. Prvním krokem je zbudování organizační struktury MA21. Nejprve je ustanoven zodpovědný politik pro MA21, který má záštitu nad celým procesem tvorby MA21, tento politik je zvolen zastupitelstvem. Splnění tohoto kroku je dokladováno elektronickou verzí nebo scanem výpisu z usnesení zastupitelstva o ustanovení zodpovědného politika. Dalším nepostradatelným článkem organizační struktury MA21 je koordinátor MA21 (v rámci úřadu či organizace zřízené městem/obcí). Jeho úkolem je koordinační činnost při průběţném zlepšování systému realizace MA21. Tento krok je rovněţ dokladován elektronickou verzí nebo scanem výpisu z usnesení zastupitelstva o ustanovení koordinátora nebo náplň práce koordinátora nebo smlouva o koordinaci mezi měs-

33

tem/obcí a pověřenou organizací. Koordinátor MA21 je klíčovou postavou procesu. Pro ulehčení jeho práce a výšení pravomoci je důleţité jeho oficiální jmenování. Pozn. V praxi se osvědčilo má-li Koordinátor MA21 plný pracovní úvazek. (NSZM a kol., 2005) Posledním krokem při budování organizační struktury MA21 v kategorii D je ustanovení neformální skupiny pro MA21. Dokládá se zasláním elektronická verze seznamu členů skupiny pro MA21 a subjektů, které členové zastupují. Aktivní zapojování veřejnosti do oblastí plánování a rozhodování – kritérium č. 2 Práce s veřejností je základním pilířem MA21. Aby bylo naplněno toto kritérium, musí minimálně dvakrát za rok proběhnout akční nebo komunitní plánování s veřejností. Jedná se o aktivity zaloţené na diskusi, shromaţďování a aktivní práci s názory a náměty občanů. Splnění kritéria se dokládá elektronickou verzí zápisu ze setkání, případně fotodokumentací. 3.2.2

Prezentace činností a výstupů MA21 – kritérium č. 3 Prezentace činnosti a výstupů MA21 představuje základní argument, ţe je proces aktivní a dále se rozvíjí. Aktivní výměna zkušeností, informací a příkladů z dobré praxe mezi místními Agendami a vůči ostatním aktérům je důleţitá pro osvětu a celkový kvalitativní rozvoj zmiňovaných procesů. 3.2.3

Internet je stale rozšířenějším médiem. Sdělování informací prostřednictvím webu je navíc levné a efektivní. Pro prezentaci MA21 je vhodné vytvořit zvláštní webovou stránku popř. podstránku úřadu či organizace pověřené koordinaci procesu

34

MA21, kde budou průběţně zveřejňovány aktuální informace o probíhajících aktivitách. (NSZM a kol., 2005) Obec tedy musí aktualizovat svoje internetové stránky s informace o MA21 a informovat o aktivitách aktuálních v daném roce ve spojitosti s MA21. Dále musí publikovat minimálně 4 zprávy o MA21 za rok (dvě za pololetí) v místních, regionálních nebo celostátních médiích. Dokladem o splnění kritéria jsou scany jednotlivých článků. Spolupráce/partnerství sektoru veřejné správy, občanského sektoru a podnikatelského sektoru – kritérium č. 4 Partnerství je základním pilířem MA21. Spoluprací se rozumí například společné projekty, aktivní účast na akcích a spolupráce při jejich přípravě, aktivní účast v rámci pracovní skupiny pro MA21 atd. (NSZM a kol., 2005) 3.2.4

Musí být realizovány minimálně dvě společné aktivity MA21 zástupců občanského sektoru a podnikatelského sektoru v roce. V rámci databáze se dokládá jen spolupráce s podnikatelským a občanským sektorem. Zapojení sektoru veřejné správy je základním východiskem, které není nutné v rámci tohoto kritéria samostatně dokladovat. Dokladuje se elektronická zpráva o společné aktivitě nebo scan prezenční listiny/článku/smlouvy o partnerství v projektu nebo elektronická verze seznamu členů skupiny pro MA21.

35

3.2.5 Naplňování kritérií kategorie D na příkladu města Frýdek-Místek 3.2.5.1 Základní údaje o městě Frýdek-Místek Statutární město Frýdek-Místek leţí na středním toku řeky Ostravice v místě, kde se do ní vlévá řeka Morávka. V současnosti zde ţije téměř 60 000 obyvatel. K městu patří části Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Lískovec a Skalice. Celková rozloha města je cca 5 161 ha. Frýdek-Místek tvořila původně dvě města - moravský Místek ze 13. století a slezský Frýdek, prvně písemně zmíněný ve 14. století. Ke spojení obou měst došlo v r. 1943 a od r. 1955 se pouţívá dnešní název Frýdek-Místek. Statutárním městem se Frýdek-Místek stal 1. července 2006. (Anonym 6, 2011) V roce 2010 zaţádalo město Frýdek-Místek o zápis do evidence MA21 a zvolilo si kontaktní osobu pro MA21, kterou se stala Ing. Hana Golasowská. Následně naplnilo i veškeré ukazatele kategorie D a splněny má jiţ i některé ukazatele kategorií C a B. 3.2.5.2 Kritérium č. 1 - Organizační struktura MA21 Na zasedání zastupitelstva města Frýdku-Místku byl zvolen náměstek primátora Mgr. Michal Novák, jakoţto současný politik projektu Zdravé město a místní Agendy 21. Radou města Frýdku-Místku byla ustanovena koordinátorka projektu Zdravé město a místní Agendy 21, kterou se stala referentka městského úřadu Ing. Hana Golasowská. Následně byla sestavena neformální skupina pro MA21, která má 7 členů.

36

3.2.5.3 Kritérium č. 2 - Aktivní zapojování veřejnosti do oblastí plánování a rozhodování Město Frýdek-Místek uspořádalo několik setkání představitelů města s občany, více citujeme z internetových stránek města: „Mezi podstatné rysy MA21 patří aktivní komunikace s obyvateli města a různé formy plánování s veřejností. V souladu s principy MA21 probíhá ve Frýdku-Místku zapojování veřejnosti do plánování a rozhodování, které umoţní, aby se potřeby a poţadavky občanů v maximální moţné míře promítly do rozvoje města a aby se na ţivotě ve městě občané aktivně podíleli. Jiţ tradičně probíhají kaţdoroční pravidelná setkání představitelů města s občany – Hovory s občany, které se týkají řešení konkrétních problémů v městských obvodech Frýdku-Místku: Panské Nové Dvory, Skalice, Zelinkovice, Lískovec a Chlebovice.

Foto 3: Hovory s občany v místní části Skalice (Archiv města Frýdek-Místek)

37

V tomto roce se jiţ uskutečnila také řada setkání náměstků se studenty středních škol, neboť se v poslední době ukázalo, ţe komunikace s touto věkovou kategorií občanů je důleţitá a ţe jejich názory politiky zajímají. Studentům byl dán prostor pro jejich dotazy a byli vyzváni k podnětům, co by se dalo ve městě vylepšit. Konkrétní náměty získali náměstci také od pedagogů. Setkání jiţ proběhla např. na těchto školách: Střední škola oděvní a obchodně podnikatelská na ul. Potoční, Střední průmyslová škola na ul. 28. října, Střední škola a Základní škola na ul. Pionýrů atd. V setkáních představitelů města se studenty středních škol se bude pokračovat i nadále.“ (Golasowská, 2011) 3.2.5.4 Kritérium č. 3 – Prezentace činností a výstupů MA21 V místním Zpravodaji rady města Frýdku-Místku město uveřejnilo články Město myslí na seniory (únor 2011) a Rekonstrukce azylového domu (leden 2011). Informace související s MA21 jsou mimo to pravidelně zveřejňovány na internetových stránkách města. 3.2.5.5 Kritérium č. 4 - Spolupráce/partnerství sektoru veřejné správy, občanského sektoru a podnikatelského sektoru Město Frýdek-Místek realizuje kaţdoročně velké mnoţství akcí pro veřejnost ve spolupráci s místními neziskovými organizacemi i soukromníky, podrobné informace citujeme opět z internetových stránek města: „Statutárním městem jsou kaţdoročně organizovány kampaně pro veřejnost, které zároveň probíhají také v ostatních Zdravých městech: Den Země, Evropský týden mobility, Dny zdraví. Jsou pořádány také společné akce se zapojením zástupců občanského a podnikatelského sektoru:

38

• Den země za přispění partnerů - SVČ Klíč, Občanské sdruţení Mládě, Občanské sdruţení VITA Frýdecká skládka a.s., Občanské sdruţení S.K. a K.S. Dakota, Český svaz včelařů Frýdek-Místek, Český rybářský svaz, ZUŠ, Sokolík. • Týdenní úklidová akce Za čistší město za účasti zaměstnanců společnosti Arcellor Mittal, zaměstnanců Frýdecké skládky, zaměstnanců Technických sluţeb, členů Mladých sociálních demokratů a zaměstnanců odboru ţivotního prostředí Magistrátu města Frýdku-Místku. Dále je pro občany Frýdku-Místku a širokého okolí určena hudební akce Beskydské veseléto – bohatá přehlídka různých hudebních ţánrů pro všechny věkové kategorie, která probíhá v červenci a srpna. Děti mohou během celých prázdnin vyuţít Prázdniny ve městě - různorodé zajímavé aktivity, které organizuje SVČ Klíč za pomoci mnoha partnerů.

Foto 4: Prázdniny ve městě (Archiv města Frýdek-Místek)

39

Frýdecko-místecká radnice dlouhodobě věnuje pozornost zvyšování kvality ţivota seniorů, coţ dokazuje pátá příčka, kterou Frýdek-Místek obsadil v celorepublikovém hodnocení statutárních měst a jejich vstřícnosti ke stáří. Výzkum pod názvem Město přátelské seniorům, který se inspiroval studií Světové zdravotnické organizace, vyzněl pro Frýdek-Místek skutečně velice dobře. Nejlépe si Frýdek-Místek vedl v oblasti bydlení, kde byl sledován počet vyčleněných sociálních bytů a návazné sluţby.“ (Golasowská, 2011)

3.3 Kategorie C Mimo výše popsané podmínky je pro zařazení do kategorie C nutné splnění několika dalších kritérií jako je ustavení oficiálního orgánu samosprávy pro MA21 a schválení oficiálního dokumentu přihlášení se k MA21 v podobě například deklarace nebo charty. Velký význam je také kladen na pravidelná setkání na veřejném fóru. Jednotlivá kritéria opět probereme podrobně. Oficiální orgán samosprávy pro MA21 - kritérium č. 5 Na rozdíl od neformální skupiny pro MA21, která je jedním z kritérií kategorie D, jedná se o skutečně oficiální orgán pro řízení MA21, který je zřízený a jmenovaný radou nebo zastupitelstvem města/obce. Tento oficiální orgán samosprávy pro MA21 sleduje postup MA21 a je sloţený ze zástupců veřejné správy, neziskového sektoru a komerčního sektoru. Z kaţdého sektoru musí být minimálně jeden zástupce. Splnění tohoto kritéria je dokladováno Elektronickou verzí nebo scanem výpisu z usnesení rady/zastupitelstva o ustanovení nebo pověření orgánu včetně seznamu členů. 3.3.1

40

Oficiálně schválený dokument k MA21 – kritérium č. 6 Toto kritérium je deklaratorním přihlášením se k principům MA21 orgány obce. Můţe se jednat o vlastní deklaraci, chartu a podobně. Tento dokument musí být schválen zastupitelstvem města/obce. Dokladem o splnění kritéria je elektronická verze nebo scan výpisu z usnesení zastupitelstva o schválení dokumentu a elektronická verze tohoto dokumentu. 3.3.2

Informace, vzdělávání a osvěta k UR a MA21 – kritérium č. 7 Průběţné vzdělávání v oblasti MA21 je velice důleţité pro osvětu jednotlivých aktérů v procesu. Pořádání osvětových akcí a zejména vzdělávání zajišťuje částečný odborný vhled do sledované problematiky. (NSZM a kol., 2005) 3.3.3

Pro naplnění tohoto kritéria jsou nutné dva kroky. Prvním z nich je pořádání osvětových kampaní k udrţitelnému rozvoji, jako je například Den Země, Evropský týden mobility apod. Limitem je minimálně jedna taková akce za rok, která je dokladována elektronickou verzí tiskové zprávy k realizované kampani, popřípadě fotodokumentací. Druhým krokem je realizace osvětových akcí k udrţitelnému rozvoji, MA21 a souvisejícím tématům pro úřad nebo veřejnost. Zde se jedná především o seminární nebo přednáškovou formu osvěty. Limitem pro splnění tohoto kritéria je opět jedna akce za rok, která je dokladována elektronickou verzí tiskové zprávy / článku k proběhlé osvětové akci a scanem prezenční listiny, případně fotodokumentací.

41

Sledování a hodnocení procesu MA21 – kritérium č. 8 Hodnocení procesu MA21 na základě pravidelné zprávy (můţe se opírat např. o vyhodnocení Kriterií MA21 nebo o projednání komunitního plánu v radě nebo zastupitelstvu města/obce) je nezbytným předpokladem politické podpory a průhlednosti procesu. (NSZM a kol., 2005) 3.3.4

Zpráva o MA21 musí být pravidelně projednána radou nebo zastupitelstvem města/obce, dokladem je elektronická verze nebo scan výpisu z usnesení rady/zastupitelstva o projednání nebo schválení dokumentu a elektronická verze tohoto dokumentu. Finanční podpora MA21 ze strany samosprávy – kritérium č. 9 Finanční podpora aktivit MA21 ze strany samosprávy je velmi důleţitá a je potřebným signálem zejména vůči neziskovému sektoru a dalším subjektům. Tato podpora můţe mít formu dílčích příspěvků, můţe být systematická i jednorázová. Limitem je Schválení finanční podpory aktivit MA21 vyplývajících z komunitního plánování radou nebo zastupitelstvem města/obce. Dokladem je elektronická verze nebo scan výpisu z usnesení rady/zastupitelstva o schválení finanční podpory. 3.3.5

Pravidelné veřejné fórum UR/MA21 k celkovému rozvoji města/obce – kritérium č. 10 Cílem veřejného fóra je zapojit do procesu MA21 co nejširší spektrum cílových skupin a projednat všechny oblasti ţivota municipality (doprava, ţivotní prostředí, vzdělávaní atd.). Limitem pro splnění tohoto kritéria je pořádání veřejného fóra alespoň jednou ročně, fórum je dokladováno elektronickou 3.3.6

42

verzí zápisu z fóra, scanem prezenční listiny, případně fotodokumentací. 3.3.7

Naplňování kritérií kategorie C na příkladu města Hlučín

3.3.7.1 Základní údaje o městě Hlučín Město Hlučín leţí na úpatí Hlučínské pahorkatiny nad širokou nivou řeky Opavy. Malebná scenérie okolní přírody spolu s kulturními památkami a nabídkou rekreačních moţností podtrhuje jeho turistický význam v regionu. Město patří k přirozeným centrům bývalého opavského okresu. Svými téměř 15000 obyvateli se řadí do kategorie středně velkých měst. Katastrální výměra je 2 113 ha. V historii byly k městu připojovány a opět oddělovány menší obce. V současnosti Hlučín zahrnuje také městské části Bobrovníky a Darkovičky. Jeho poloha na spojnici Ostravy a Opavy a v blízkosti státních hranic je zárukou snadné komunikace jak s okolními kraji, tak i se sousedními zeměmi (zejména s Polskem a Slovenskem). Hlučín má výraznou spádovost k ostravské průmyslové aglomeraci, k opavské pouze částečnou. V těchto dvou městech nachází zaměstnání převáţná část hlučínských občanů. Zastoupení průmyslu v Hlučíně je úměrné jeho velikosti a blízkosti ostravské aglomerace. Najdeme zde především průmysl tiskařský a polygrafický, dále dřevařský, stavební a strojírenský. V minulosti se zde těţil písek a štěrk, těţba jiţ byla zastavena. (Dobrovolná, 2011)

43

V roce 2007 zaţádalo město Hlučín o zápis do evidence MA21 a zvolilo si kontaktní osobu pro MA21, kterou se stala RNDr. Soňa Prášková. Následně naplnilo veškeré ukazatele kategorie D a C. Nyní jiţ začíná naplňovat kritéria pro zařazení do kategorie B. Mimo to je město Hlučín realizátorem projektu „Zkvalitnění MA 21 ve městě Hlučíně“. Informace o projektu citujeme z internetových stránek města: „Na projekt „Zkvalitnění MA 21 ve městě Hlučíně“ byla získána dotace z Revolvingového fondu Ministerstva Ţivotního prostředí. Celkový finanční objem projektu je 1.016.600,- Kč, z toho 881.800,- Kč tvoří dotace a 134.800,- Kč tvoří vlastní spolufinancování města Hlučína. Realizace projektu bude probíhat 24 měsíců, od 1. 6. 2009 do 31. 5. 2011. Vlastní prostředky města jsou hrazeny prostřednictvím odboru ŢP a KS. Financování prostředků z dotace je zajištěno přes oddělení ÚPRR a PP. Ke dni 30. 11. 2010 bylo profinancováno 60 % z celkového finančního objemu projektu. Realizace projektu probíhá dle plánu, v souladu se schváleným projektem, harmonogramem a rozpočtem akce. Podmínkou pro přiznání plné výše schválené dotace je obhájení kategorie „C“ v plnění kriterií MA21 a splnění 6 kriterií kategorie „B“ do konce roku 2010, coţ bylo splněno a dosaţení těchto kriterií i v roce 2011.“ (Prášková, 2011) 3.3.7.2 Kritérium č. 5 - Oficiální orgán samosprávy pro MA21 Rada města Hlučína rozšířila jiţ existující komisi pro MA21 a projekt Zdravé město Hlučín o zástupce z podnikatelského sektoru (z firmy Gras servis) a z neziskového sektoru (ředitel

44

Charity Hlučín). Kompletní komise pro MA21 a projekt Zdravé město Hlučín má nyní 11 členů. 3.3.7.3 Kritérium č. 6 – Oficiálně schválený dokument k MA21 Zastupitelstvo města Hlučín schválilo deklaraci, kterou se hlásí k principům MA21. Viz následující 2 strany.

45

46

3.3.7.4 Kritérium č. 7 - Informace, vzdělávání a osvěta k UR a MA21 Město organizuje velké mnoţství kampaní, zde je jejich přehled: Den Země (22. duben) 1) cestopisná přednáška 2) divadelní představení pro školy, I. stupeň - Popeláčci II 3) soutěţ ve znalostech z biologie pro ZŠ 4) malování křídami u KD Hlučín pro MŠ 5) výstava výtvarných prací ţáků škol ke Dni Země 6) soutěţ pro ZŠ ve sběru papíru 7) beseda – ekologická stopa Den bez tabáku (31. květen) 1) akce pro II. stupeň ZŠ ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem (Út 31.5.) Dny bez úrazů (červen) 1) přednášky na téma prevence úrazů a první pomoc pro ZŠ 2) přednášky o anorexii pro ZŠ 3) přednáška pro seniory v klubu důchodců Evropský týden mobility (16. -22. září) 1) 22.9. Evropský den bez aut - uzavření náměstí pro automobilovou dopravu - soutěţ v jízdě zručnosti a dopravních znalostech pro ţáky základních škol - malování na asfaltu na téma doprava u KD Hlučín pro ţáky MŠ 2) výstava výtvarných prací ţáků škol na téma Doprava v KD Hlučín, 3) cyklojízda pro veřejnost po cyklostezkách Hlučínska 4) dopravně bezpečnostní akce pro ţáky ZŠ s Policií ČR

47

5) Dětský dopravní kabaret pro ţáky ZŠ 6) cestopisná přednáška pro ţáky ZŠ Den stromů (20. říjen) 1) Fotografická soutěţ – stromy Hlučínska (vyhlášena 11/2010) 2) výstava fotografií ze soutěţe pro veřejnost na téma stromy kolem nás v Zámeckém klubu 3) Vzdělávací zájezd pro studenty Gymnázia do Arboreta Bílá Lhota Zodp: koordinátor MA21(spolupráce se ZŠ, MŠ, Gymnáziem, KCH, PČR, MěP)

Plakát k příleţitosti oslav Dne Země (archiv města Hlučín)

48

3.3.7.5 Kritérium č. 8 – Sledování a hodnocení procesu MA21 Na počátku roku rada města kaţdoročně projednává plán ke zlepšování procesu MA21 ve městě, tento plán je následně umístěn na internetové stránky obce, zde jsou jeho hlavní cíle: Plán zlepšování procesu MA21 a projektu Zdravé město ve městě Hlučíně na rok 2011 Cíle na rok 2011: 1.

Dokončení Projektu „Zkvalitnění MA21 ve městě Hlučíně“, na který byla získána dotace z revolvingového fondu MŢP

2.

Obhájení kategorie „C“ v plnění kriterií MA21 a minimálně 6 kriterií kategorie „B“

3.

Realizace kampaní (Den Země, Den bez tabáku, Dny bez úrazů, Evropský týden mobility, Den stromů)

4.

Organizace besed s veřejností na aktuální témata, natáčených internetovou televizí

5.

Uspořádání veřejného fóra města

6.

Pokračování činnosti Ţákovského parlamentu

7.

Uveřejnění odpadového kalendáře v lednových Hlučínských novinách

8.

Uspořádání semináře pro obce Ostravska na téma „Dobrá praxe“ v plnění kriterií MA21

9.

Aktualizace komunitního plánu a jeho průběţné plnění

49

10. Aktualizace Strategického plánu a akčního plánu měs-

ta Hlučína a jeho průběţné plnění 11. Získávání externích zdrojů na plnění aktivit akčního

plánu města 12. Grantový systém města - podpora aktivit MA21 13. Veřejná projednávání „problémových záměrů“ města 14. Zajištění propagace jednotlivých aktivit 15. Účast koordinátora projektu Zdravé město na dvou

školeních „škola NSZM“ 16. Zpracování Hodnotící zprávy za Projekt MA21 a

Zdravého města za rok 2011 a její předloţení do rady v 10-11/2011 17. Zpracování zprávy o postupu řešení problémů TOP

2010 do zastupitelstva města v 9/2011 Na konci roku je kaţdoročně předkládána radě města hodnotící zpráva o plnění projektu Zdravé město a MA21. (Prášková, 2011)

50

Foto 5: Přednáška na téma Den bez úrazů (archiv města Hlučín) 3.3.7.6 Kritérium č. 9 – Finanční podpora aktivit MA21 ze strany místní samosprávy Ve městě funguje Dotační systém města na podporu MA21 – kulturních sportovních a dalších aktivit, které jsou pořádány pro hlučínskou veřejnost nebo propagují město Hlučín. Vyhodnocení grantů za rok 2011 přináší následující stránka:

51

52

3.3.7.7 Kritérium č. 10 - Pravidelné veřejné UR/MA21 k celkovému rozvoji města/obce

fórum

Popis konání veřejného fóra ve městě Hlučín cituje přímo z internetových stránek města: „Město Hlučín, jako člen Národní sítě zdravých měst, zorganizovalo 22. 3. 2011 „Fórum Zdravého města Hlučín“. Zde byly veřejností naformulovány nejpalčivější problémy v jednotlivých oblastech rozvoje města tak, jak je vnímají občané. Vyřešení těchto problémů vidí občané jako základní předpoklad pro zlepšení kvality ţivota ve městě Hlučíně. Vzhledem k tomu, ţe se na veřejném projednání se sešlo jen 40 účastníků., proběhlo následně ověření těchto problémů anketou, aby mohly být vytypované problémy klasifikovány jako opravdu zásadní. Tato anketa probíhala ve městě od 15. 4. 2011 do 31. 5. 2011. Anketní lístky byly distribuovány na co nejširšímu okruhu adresátů a to zejména prostřednictvím základních a mateřských škol, Hlučínských novin a webových stránek města. Do ankety se zapojilo celkem 637 respondentů a pouhých 17 anketních lístků nebylo platných. Výsledkem je konečná sada ověřených problémů, které jsou průmětem problémů, na jejichţ významnosti se shodli jak účastníci veřejného projednaní, tak respondenti v rámci otevřené ankety: - znečištění ovzduší zejména spalováním nevhodných pevných paliv a odpadů - psí exkrementy na veřejných prostranstvích, odpovídající podmínky pro provoz psího útulku

53

- vybudování bezpečných přechodů (ul. Celní u kaple a Dětského ranče) - oţivení náměstí pro větší kulturní vyuţití - vybudování propojení komunikace ČSA a ul. Markvartovická (souběţná komunikace s tratí ČD) - hlučnost o nedělích, nedodrţování OZV vyhlášky (sekání trávy apod.) - rozšíření počtu veřejných budov s bezbariérovým přístupem - vybudování cyklostezky OKD – Štípky - absence sociálního bydlení

Foto 6: Veřejné fórum (Archiv města Hlučín) V anketě na rozdíl od veřejného fóra byl jako největší problém města vyhodnocen chybějící obchvat města (218 hlasů

54

v anketě). Na fóru se tento problém však nedostal do prvních 10 TOP problémů (pravděpodobně vzhledem k tomu, ţe výstavbu obchvatu nemůţe město přímo ovlivnit). Dále byl v anketě jako jiný problém velmi významný problém (nedefinovaný na fóru) označen poţadavek na výstavbu tělocvičny v Darkovičkách (73 hlasů v anketě). Tento soubor problémů bude předloţen v měsíci září zastupitelstvu města, které by problémy mělo vzít na vědomí a stanovit garanty řešení jednotlivých problémů. Ne všechny problémy však bude město schopné rychle vyřešit. Investiční záměry by měly být zařazeny do aktualizovaného akčního plánu města a město na ně bude hledat vhodné dotační programy.“ (Prášková, 2011)

3.4 Kategorie B Kategorie B je v současné době nejvyšší dosaţenou kategorií MA21, které se podařilo dosáhnout pouze šesti obcím a jednomu mikroregionu v České republice. Kategorie B vyţaduje mimo předchozích kritérií splnění osmi kritérií dalších, stejně jako u ostatních kategorií probereme tato kritéria postupně na příkladech. Strategie UR města/obce nebo strategický plán k UR schválený zastupitelstvem města/obce – kritérium č. 11 Začlenění principů udrţitelného rozvoje do strategické dokumentace a strategického řízení města/obce je jednou ze základních podmínek úspěšnosti procesů MA21. Principy udrţitelného rozvoje by se měly horizontálně prolínat všemi koncepcemi obce, ať se jiţ jedná o strategické či komunitní do3.4.1

55

kumenty. Zastupitelstvo města/obce musí začlenit do svého strategického plánu principy strategie udrţitelného rozvoje, coţ je dokladováno elektronickou verzí nebo scanem výpisu z usnesení zastupitelstva o schválení dokumentu a elektronickou verzí dokumentu. Dílčí koncepce, která je v souladu se Strategií UR města/obce nebo strategickým plánem rozvoje města/obce respektujícím principy UR – kritérium č. 12 Předpokladem kvalitního strategického řízení města/ obce je vzájemné provázání jednotlivých strategických a koncepčních dokumentů. Jednotlivé koncepční dokumenty by měly vţdy respektovat základní principy obsaţené ve strategické dokumentaci municipality. Limitem pro splnění je prohlášení o naplňování principů UR, které je uvedeno minimálně v jedné platné dílčí koncepci. Zdrojem pro ověření je elektronická verze nebo scan výpisu z usnesení zastupitelstva o schválení dokumentu (koncepce) a elektronická verze dokumentu (koncepce). (NSZM a kol., 2005) 3.4.2

Systém finanční podpory města/obce pro realizaci opatření MA21 – kritérium č. 13 Jedná se o přímý poţadavek systematické podpory, coţ umoţňuje nejefektivněji grantový systém municipality. Nejedná se pouze o poţadavek na dílčí finanční podporu MA21, (jak uvádí kritérium č. 9), ale jiţ o vytvoření uceleného grantového systému. 3.4.3

Systém finanční podpory nebo alespoň jeho dílčí části, zahrnující podporu MA21 musí být schválen radou nebo zastupitelstvem města/ obce. Toto je dokládáno elektronickou verzí

56

nebo scanem výpisu z usnesení rady/zastupitelstva o schválení systému finanční podpory a elektronickou verzí přehledu oblastí zahrnutých do systému finanční podpory. Získávání externích zdrojů pro realizaci MA21 – kritérium č. 14 Z hlediska úspěšné politické podpory a jako vhodný signál a příklad všem participantům projektu a občanům obce je vhodné získávat externí finanční zdroje pro realizace MA21. Jedná se například o externí granty a dotace pro rozvoj a realizaci MA21. Grantové ţádosti mohou být podávány do výzev ministerstev ČR (například Revolvingový fond Ministerstva ţivotního prostředí), Evropských strukturálních fondů (například tak zvané Švýcarské fondy) i vůči dalším donorům. Pro splnění kritéria je nutný alespoň jeden aktivní externí finanční zdroj za rok, který je dokládán scanem smlouvy nebo jiného dokumentu o poskytnutí finanční podpory. 3.4.4

Stanovení a sledování vlastních indikátorů MA21 vyplývajících z komunitního plánování – kritérium č. 15 V pokročilejších místních Agendách 21 je vhodné stanovit další sledovací indikátory a kritéria, které mohou být součástí širšího jakostního systému nebo strategického plánování. Celý proces se stane dynamičtějším. Indikátory je vhodné stanovit ve spolupráci s participanty na základě komunitního plánování a následně je schválit orgány obce a průběţně vyhodnocovat spolu s obecnými kritérii MA 21. 3.4.5

Aby bylo sledování úspěšnosti dosaţených cílů MA21 přehledné pro veřejnost, je doporučeno zavedení indikátorů a ukazatelů, které vycházejí z diskuse s veřejností. Jedná se o

57

jakékoli indikátory, které veřejnost povaţuje za jasné a přehledné. Indikátory je vhodné stanovit ve spolupráci s veřejností v rámci komunitního plánování a následně je schválit orgány obce a průběţně vyhodnocovat spolu s oficiálními Kritérii MA21. Zdrojem pro ověření je elektronický přehled sledovaných indikátorů (popř. odkaz na webové stránky, kde je přehled k nalezení). (NSZM a kol., 2005). Sledování mezinárodně standardizovaných indikátorů UR – kritérium č. 16 Stejně jako u předchozího kritéria je vhodné pro posílení dynamiky procesu a jeho vyhodnocování přistoupit ke sledování dalších kritérií. Tentokrát se jedná o mezinárodně standardizované indikátory udrţitelného rozvoje (Společné evropské indikátory - ECI apod.), které umoţňují srovnání úrovně udrţitelného rozvoje s dalšími municipalitami nejenom v rámci České republiky. Toto kritérium je stejně jako předchozí dokladováno elektronickým přehledem sledovaných indikátorů (popř. odkaz na webové stránky, kde je přehled k nalezení). 3.4.6

Certifikované proškolení koordinátora MA21 – kritérium č. 17 Koordinátorům MA21 je aktuálně k dispozici akreditovaný vzdělávací program NSZM ČR, jehoţ cílem je poskytnout účastníkům co nejširší spektrum znalostí a dovedností souvisejících s procesem MA21 a jeho aktivní realizací. 3.4.7

Podmínkou pro splnění kritéria je absolvování případně aktuální účast koordinátora MA21 na akreditovaném školení pro koordinátory MA21, coţ je doloţeno scanem potvrzení o absolvování nebo aktuální účasti v akreditovaném vzdělávání od školicí instituce.

58

Výměna zkušeností a přenos příkladů dobré praxe v oblasti MA21 – kritérium č. 18 Výměna zkušeností a příkladů dobré praxe je v rámci fungujících i začínajících MA21 velice důleţitá. Toto kritérium je zde uvedeno právě pro jejich podporu. Umoţňuje aktivní sdílení nápadů, informací, ukázkových příkladů, řešení vybraných aktivit a můţe zároveň přispívat i k posílení partnerství. Limitem pro splnění kritéria je aktivní zveřejňování vlastních příkladů dobré praxe v rámci tematické akce minimálně regionálního významu. Zdrojem pro ověření je elektronická prezentace příkladů dobré praxe nebo elektronický popis příkladů dobré praxe (NSZM a kol., 2005). 3.4.8

3.4.9

Naplňování kritérií kategorie B na příkladu města Kopřivnice

3.4.9.1 Základní údaje o městě Kopřivnice Město Kopřivnice se nachází v severovýchodní části Česka, v Moravskoslezském kraji (cca 32 km jihozápadně od Ostravy), na východě okresu Nový Jičín. Je druhým největším městem okresu a je vzdálené 14 km od samotného Nového Jičína. Polská hranice se nachází asi 45 km na severovýchod od Kopřivnice a hranice se Slovenskem 40 km na východ. Oblast města tvoří přechod mezi mírně zvlněnou níţinou Moravské brány a pásmem beskydských hor. Kopřivnice náleţí do Štramberské vrchoviny a rozkládá se ve směru od jihu na sever mezi dvěma kopci – Červeným kamenem (690 m n. m.) a Bílou horou (557 m n. m.). Městem protéká potok Kopřivnička, který je levým přítokem Lubiny náleţící

59

do povodí Odry. Průmyslová Kopřivnice je zástavbou úzce propojena se Štramberkem, coţ vytváří dojem dvojměstí. Blízké okolí dále představuje město Příbor a obec Hukvaldy. Dohromady vytvářejí Lašskou bránu Beskyd. Území města Kopřivnice se rozkládá na ploše 2748,5 ha ve výšce 320 m n. m. Město Kopřivnice je tvořeno čtyřmi částmi, samotným městem a třemi přilehlými obcemi – Lubina, Vlčovice, Mniší. Kopřivnice je obcí s rozšířenou působností, tudíţ z pohledu státní správy tvoří funkční zázemí pro širší oblast. Počet obyvatel k 31. prosinci 2010 činil 23 541 osob. (Anonym 7, 2011) 3.4.9.2 Zdravé město Kopřivnice a MA21 Město Kopřivnice je od 1. 1. 2004 řádným členem asociace Národní sítě Zdravých měst ČR. Projekt Zdravé město a místní Agenda 21, do nějţ je město zapojeno, se opírá o městskou samosprávu, tedy o město a městský úřad, které mu poskytují základní zázemí. Je však projektem komunitním. To znamená, ţe se na něm podílejí další sloţky městského společenství - partneři z řad neziskového a soukromého sektoru a veřejnost. Mezi nimi a radnicí vytváří projekt pomyslný most v oblasti sledování a naplňování společných hodnot v rámci rozvoje města. V roce 2004 učinila Kopřivnice důleţitý krok směrem k inovaci strategického rozvoje města prostřednictvím vytvoření a zahájení naplňování komunitního Plánu zdraví a kvality ţivota Kopřivnice. Ten vznikal od samého začátku ve spolupráci se zástupci místních neziskových organizací, soukromých subjektů, škol, úřadu a veřejnosti – s partnery Projektu Zdravé

60

město a MA21. Aktuální verze plánu zdraví je k dispozici na webových stránkách projektu: http://zdravemesto.koprivnice.org Kopřivnice se kaţdoročně zapojuje do velkých komunitních osvětových akcí (Den Země, Den bez úrazů, Evropský týden mobility, Den bez aut), které pořádají města společně, v daných termínech. Kampaně jsou informačně podporované celostátně Národní sítí zdravých měst ČR a jsou zaloţené na spolupráci jednotlivých Zdravých měst, obcí, regionů s místními partnery. V Kopřivnici na kampaních spolupracují zejména: Dům dětí a mládeţe Kopřivnice, s. r. o., Městská knihovna Kopřivnice, p.o., mateřské a základní školy, Máš čas?, o.s., Klub Kamarád, p.o., Policie ČR a Městská policie Kopřivnice, Junák – svaz skautů a skautek, záchranná sluţba, kulturní soubory a sportovní kluby působící ve městě a další.

Foto 7: Město je naše společné hřiště – jedna z akcí v rámci týdenní kampaně Evropský týden mobility a Evropský den bez aut (Archiv města Kopřivnice)

61

V roce 2003 proběhly první kroky, kterými byly beseda a informační setkání o Národní síti Zdravých měst ČR (dále jen NSZM ČR) pro vedení města, pracovníky MěÚ a zájemce z řad veřejnosti, místních organizací a institucí. Následovala první oficiální opatření jako schválení členství v asociaci NSZM ČR, schválení Deklarace projektu Zdravé město a místní Agenda 21 Kopřivnice, zřízení pozice koordinátora a také politika daného projektu. Postupnými kroky a zkvalitňováním jednotlivých úrovní MA21 (kategorie D a C) se Kopřivnici poprvé v roce 2007 jako jedinému městu v Moravskoslezském kraji podařilo splnit i všechna kritéria kategorie B. V současné době realizuje tuto metodu řízení kvality (místní Agendu 21) 149 subjektů. V roce 2010 dosáhlo kategorie B sedm municipalit (více informací na www.ma21.cz), kategorie A v České republice doposud ţádnému městu přidělena nebyla. (Rašková, 2011) 3.4.9.3 Kritérium č. 11 - Strategie UR města/obce nebo strategický plán k UR schválený zastupitelstvem města/obce V prosinci 2007 schválilo zastupitelstvo města Kopřivnice „Strategický plán rozvoje města Kopřivnice na období 2007 – 2022“, který byl tvořen v souladu s principy trvale udrţitelného rozvoje, viz následující citace strategického plánu. Celý Strategický plán rozvoje města Kopřivnice na období 2007 – 2022 je ke staţení na internetových stránkách: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumentykoprivnice Závazek k UR ve Strategickém plánu rozvoje města Kopřivnice na období 2007 – 2022:

62

„Strategický plán je v souladu s národními strategiemi, zejména se Strategií udrţitelného rozvoje ČR pro léta 2007-2013, která je základním rozvojovým dokumentem na národní úrovni. Dále strategický plán zohledňuje regionální strategii, kterou je Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje 2005-2008 a Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013. Strategický plán města, obdobně jako uvedené národní a regionální strategie, je postaven na předpokladu udrţitelného rozvoje ekonomiky ČR a regionu. Všemi kapitolami plánu se prolíná skutečnost, ţe město Kopřivnice vychází – jako člen asociace Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM) – z principu udrţitelného rozvoje. Jeho uplatňování není, na rozdíl od historicky chybného chápání, pouze záleţitostí ţivotního prostředí, ale také (ne-li především) součástí zbývajících dvou pilířů sociálního a ekonomického rozvoje. Komunitní Plán Zdraví a kvality ţivota Kopřivnice se stal jedním z podkladů pro tvorbu strategického plánu stejně jako další koncepce a studie zpracované pro město Kopřivnice. Atributy Zdravého města, jako jiţ zmíněné komunitní plánování a dále ex-ante projednávání dokumentů s veřejností, zlepšení informovanosti apod., se staly také základem pro proces zpracování strategického plánu. Zapojením soukromého sektoru, neziskových a ostatních veřejných institucí a samozřejmě i veřejnosti ve městě se podařilo rozšířit a navázat nové partnerství a zlepšit spolupráci nejen při hledání shody na tom, co je pro město nejdůleţitější při vypracování strategie, ale zejména při následné realizaci konkrétních aktivit a projektů tohoto strategického plánu“. (Město Kopřivnice, 2007)

63

3.4.9.4 Kritérium č. 12 - Dílčí koncepce, která je v souladu se Strategií UR města/obce nebo strategickým plánem rozvoje města/obce respektujícím principy UR Příkladem dokazujícím vzájemné provázání jednotlivých strategických a koncepčních dokumentů města v souladu se Strategickým plánem rozvoje města Kopřivnice na období 2007 – 2022 mohou být například Plán odpadového hospodářství města Kopřivnice na období 2012 – 2016, jehoţ vznik byl podpořen dotačními prostředky z Revolvingového fondu MŢP ČR v rámci projektu Realizace místní Agendy 21 v Kopřivnici aneb Ţivá Kopřivnice. Mezi další příklady patří: Energetický plán města Kopřivnice 2010-2022, 1. Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb v Kopřivnici na období 2009-2012, Marketingová strategie města Kopřivnice a také Plán Zdraví a kvality ţivota Kopřivnice. Plán zdraví a kvality ţivota města Kopřivnice je sestavován veřejností prostřednictvím formulace problémů / příleţitostí. K těmto definovaným problémům následně město (dle moţností) přijímá konkrétní opatření a moţná řešení. Plán nepopisuje veškeré aktivity města daného období, ty jsou obsaţeny např. v dvouletém Akčním plánu města Kopřivnice. Dokument se snaţí reagovat na konkrétní potřeby obyvatel definovaných na kaţdoročním Fóru a dalších jednáních Zdravého města Kopřivnice). (Rašková, 2011) Výše uvedené dokumenty je moţné najít na internetových stránkách města na adrese: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumentykoprivnice

64

3.4.9.5 Kritérium č. 13 - Systém finanční podpory města/obce pro realizaci opatření MA21 Město Kopřivnice má zavedený přehledný systém poskytování účelových dotací, kde mohou ţadatelé získat prostředky na nájmy, činnost nebo akce. V roce 2011 byly vyhlášeny následující dotační programy: 1) Program na podporu mládeţe, tělovýchovy a sportu 2) Program na podporu kultury a osvětové činnosti 3) Program podpory aktivit v oblasti mezinárodních vztahů 4) Podpora sociálních sluţeb a sluţeb v sociální a zdravotní oblasti Poprvé v tomto roce byla také vyhlášena soutěţ „Den Země“. Cílem soutěţe bylo podpořit nekomerční projekty přispívajících ke vzniku či rozvoji veřejně prospěšných aktivit v environmentální oblasti, pro cílovou skupinu obyvatel Kopřivnice a místních částí v kterékoli věkové kategorii, oslovené v podávaném projektu. Veškeré formuláře (ţádost o dotaci, vyúčtování) a přehled schválených dotací je zveřejněn na internetových stránkách města na adrese: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dotace-koprivnice

65

3.4.9.6 Kritérium č. 14 – Získávání externích zdrojů pro realizaci MA21 Od dubna 2009 do března 2010 realizovalo město Kopřivnice projekt „Realizace místní Agendy 21 v Kopřivnici aneb Kolo kolem Kopru“ jehoţ cílem bylo ve spolupráci několika subjektů vzdělávat a předávat informace (proţitkovou a jinou formou) o prevenci úrazů u dětí v různých rolích (např. chodce, cyklisty, cestujícího), o poskytování první pomoci a o včasné prevenci násilí na dětech. Projekt byl spolufinancován z Revolvingového fondu Ministerstva ţivotního prostředí částkou 1 016 273 Kč, přičemţ celkové výdaje projektu činily 1 163 163 Kč. V roce 2010 byla Kopřivnice úspěšná v jedné z dalších výzev tohoto fondu a nyní pracuje na dvouletém projektu Realizace místní Agendy 21 v Kopřivnici aneb Ţivá Kopřivnice. Prostřednictvím tohoto projektu se Kopřivnice zaměřila na rozvoj environmentálního pilíře UR. S vyuţitím několikaletých zkušeností v oblasti práce s veřejností chce zkvalitnit své působení v oblasti ţivotního prostředí. V praxi to bude znamenat zapojení obyvatel do nastavení systému odpadového hospodářství ve městě a jeho místních částech, prostřednictvím aktualizace expertní koncepce (tento proces podléhá zákonu a ve většině českých měst zatím většinou obyvatelé moţnost tvorbu dokumentu ovlivnit nemají, coţ se chceme pokusit změnit), realizace informačních kampaní a vzdělávacích akcí, rozšíření sítě kontejnerů na tříděný odpad, podpora kompostování. Výsledným efektem by proto mělo být zkvalitnění přístupu obyvatel k ţivotnímu prostředí a prostředí, ve kterém se bezprostředně pohybují. 66

Pojem UR jako takový je v kritériích MA21 blíţe rozpracován v kategorii A. Současně je tedy cílem projektu Ţivá Kopřivnice prostřednictvím jeho realizace naplnit určitá kritéria této kategorie potřebná pro rozvoj místní Agendy 21 v Kopřivnici. Tzn.: nejen, ţe obhájíme kategorii B, ale navíc budou naplněna 2 kritéria kategorie A. Realizací vybraných aktivit město přispěje do databáze „Dobrá praxe“, pro inspiraci ostatním MA21 především v oblasti rozvoje environmentálního pilíře udrţitelného rozvoje s vazbou na spolupráci a partnerství sektoru veřejné správy, veřejnosti a podnikatelského sektoru.“ Poslední z projektů, na který byla získána podpora z prostředků MŢP určenými pouze pro ţadatele realizující MA21, je projekt s názvem Jsme to, co jíme a cílem je nastavit ve městě pravidelné pořádání tzv.„farmářských trhů“. (Rašková, 2011) 3.4.9.7 Kritérium č. 15 – Stanovení a sledování vlastních indikátorů MA21 vyplývajících z komunitního plánování Pro stanovení a sledování vlastních indikátorů MA21 pouţívá město Kopřivnice databázový systém Národní sítě Zdravých měst - DataPlán. Tato databáze, zjednodušeně řečeno, umoţní udělat si přehled o tom, co je naplánováno, co se vykonává a kolik to stálo.

67

Přestoţe DataPlán pracuje v poměrně přívětivém webovém rozhraní, umoţňuje práci se sloţitým databázovým systémem, umoţňujícím srovnávání plánů v jednotlivých městech a jejich navázání na vyšší plánovací dokumenty. Cílem DataPlánu, který je dán radnicím Zdravých měst do uţívání bez toho, aby se na jeho vzniku nějak finančně spolupodílely, je usnadňovat expertní i komunitní plánování. Tedy procesy, kdy strategické plány sestavují odborníci, i to, kdyţ se k budoucnosti rozvoje svého města vyjadřují občané. Tím, ţe jsou veškeré plánovací dokumenty uloţeny na internetu, je snadné je sdílet. Radnice tak můţe zjišťovat, jak konkrétní problém

68

vyřešili jinde, a hledat inspiraci. To, zda se plní návrhy zanesené do komunitního plánu, si mohou kontrolovat i sami občané. Další informace o fungování DataPlánu najdete na internetových stránkách města: http://dataplan.info/cz/koprivnice 3.4.9.8 Kritérium č. 16 – Sledování mezinárodně standardizovaných indikátorů UR Kopřivnice je spolu s dalšími městy partnerským městem TIMUR (Týmová iniciativa pro místní udrţitelný rozvoj). Tato organizace pracuje s indikátory ECI/TIMUR. Jedná se o indikátory udrţitelného rozvoje, které jsou uzpůsobené pro Českou republiku, ale vycházejí ze sady Společných evropských indikátorů (European Common Indicators - ECI). Indikátory udrţitelného rozvoje jsou ukazatele vývoje vybraného jevu získané průběţným sledováním, zaznamenáváním a vyhodnocováním souboru přesně stanovených údajů. Vzhledem k tomu, ţe je řeč o udrţitelném rozvoji, jde o sledování jevů, které s tímto tématem úzce souvisí. Obvykle jsou indikátory udrţitelného rozvoje konstruovány tak, aby odráţely základní pilíře udrţitelnosti (sociální, ekonomický, environmentální a správy věcí veřejných). Indikátory udrţitelného rozvoje na místní úrovni rovněţ reflektují nejdůleţitější jevy kvality ţivota na lokální úrovni (doprava, ovzduší, kriminalita atd.). Indikátory ECI/TIMUR dle http://www.timur.cz/indikatory/indikatory-eci-timur-4.html: Spokojenost obyvatel s místním společenstvím

69

Místní příspěvek ke změně klimatu Mobilita a místní přeprava Dostupnost veřejných prostranství a sluţeb Kvalita místního ovzduší Cesty dětí do a ze školy Nezaměstnanost Zatíţení prostředí hlukem Udrţitelné vyuţívání území Ekologická stopa Výsledky Kopřivnice lze nalézt na internetové adrese: http://www.timur.cz/vysledky-eci-timur-3.html 3.4.9.9 Kritérium č. 17 – Certifikované proškolení koordinátora MA21 Koordinátorka MA21 města Kopřivnice se zúčastnila akreditovaného vzdělávacího programu NSZM ČR s názvem Místní Agenda 21 a Projekt Zdravé město WHO, který je akreditován Ministerstvem vnitra České republiky (AK I. /PV-472/2004). Záměrem programu, který trvá 7,5 pracovních dní (60 hodin), je efektivněji vyuţít potenciál cílové skupiny - úředníci s působností v oblasti udrţitelného rozvoje, zdraví a kvality ţivota v rámci municipalit ČR (zejména koordinátoři Projektu Zdravé město a místní Agendy 21, ale i další úředníci územních samosprávných celků na různém stupni pracovního zařazení), umoţnit jí lépe zvládat široký rozsah vymezených činností.

70

Prostřednictvím tematicky zaměřených bloků získají účastníci poznatky z oblasti udrţitelného rozvoje, zdraví a kvality ţivota, osvojí si komunikační a prezentační dovednosti, tvorbu a řízení projektů i poznatky v oblasti medializace Projektu Zdravé město a místní Agendy 21. V koncentrované formě program seznámí účastníky s koncepčními a strategickými souvislostmi a metodami strategického plánování. Vzhledem k roli koordinátora v systému úřadu je část tohoto programu zaměřena na osvojení si základních manaţerských a koordinačních dovedností (podrobněji viz níţe uvedený přehled tematických bloků programu). Více informací o programu je moţné najít na internetových stránkách http://dataplan.info/index.shtml?apc=r2084424t. Realizace tohoto programu byla zahájena na jaře 2005. Celý vzdělávací program je rozdělen do tří tematických bloků, které jsou realizovány formou jarní, letní a podzimní školy. Kaţdá ze škol má jiné téma: 1) Metodika - Zdravé město a místní Agenda 21(UR a jeho širší souvislosti, metodika NSZM ČR, strategické plánování a řízení) 2) Praktické dovednosti a znalosti (komunikační dovednosti, tvorba projektů, PR a medializace) 3) Sdílení dobré praxe (Projekt Zdravé město WHO a místní Agenda 21, informační technologie pro výkaznictví a prezentace) Po absolvování všech tří tematických školení a úspěšného závěrečného přezkoušení lze získat tzv. „zlatý certifikát“. Ten-

71

to certifikát získala koordinátorka MA21 města Kopřivnice v roce 2011. Viz následující obrázek.

Potvrzení o certifikovaném proškolení (zdroj: http://ma21.cenia.cz/Str%C3%A1nkymunicipalit/00298077/ta bid/863/language/cs-CZ/Default.aspx) 3.4.9.10 Kritérium č. 18 - Výměna zkušeností a přenos příkladů dobré praxe v oblasti MA21 Jde o aktivní zveřejňování vlastních příkladů dobré praxe v rámci tematické akce minimálně regionálního významu, případně prostřednictvím veřejně přístupné databáze. Město Kopřivnice vyuţívá výhody veřejně přístupné databáze DobráPraxe (http://dobrapraxe.cz/, spravovaná Národní sítí Zdravých měst ČR), kde zveřejnila 5 příspěvků k tématu Veřejná správa, informovanost a strategický rozvoj a jeden příklad u oblasti Doprava. Viz, následují obrázek.

72

Několik let po sobě měla Kopřivnice moţnost podělit se o zkušenosti z oblasti řízení kvality ve veřejné správě (CAF, MA21, benchmrking, SixSigma, mapování procesů, atd.) na Národních konferencích kvality pořádaných Ministerstvem vnitra ČR. Své příspěvky následně publikovala ve Sbornících příspěvků Národních konferencí ve veřejné správě. Několikrát byly příspěvky města otištěny v týdeníku Veřejná správa, časopisu Moderní obec, zpravodaji NSZM ČR a jiných periodikách. Příklady vybraných publikací s příspěvky města Kopřivnice: BEST PRACTICE – KOPRIVNICE, Citizen’s and stakeholder participation in Urban Climate-Protection, příspěvek Kopřivnice pro publikace chystané Heinrich-Boell-Stiftung Brandenburg, 2011.

73

"Inspirujme se! Ukázkové aktivity a dobrá praxe ze Švýcarska a České republiky", 2011, více informací o publikaci najdete na http://www.nszm.cz/index.shtml?apc=r2177769n Zapojování veřejnosti, nástroj pro správu věcí veřejných, v. r. 2008 vydalo Centrum pro komunitní práci. CpKP střední Morava, Palackého 30, 750 02 Přerov. Vydáno v pěti jazykových verzích. MA21 příručka pro mapování kvality místních Agend 21, Praha 2005, vydalo Ministerstvo Ţivotního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10.

3.5 Kategorie A Kategorie A je nejvyšší kategorií MA21, jejíţ kritéria jsou stále ve vývoji. Tato kapitola vznikla ve spolupráci s Národní sítí zdravých měst (NSZM). Kategorie A shrnuje všechny předchozí kategorie do jednoho provázaného celku. Předpokládá dlouhodobý strategický rozvoj municipality za aktivní účasti veřejnosti, směřující ke zvyšování kvality ţivota místních obyvatel a respektující principy udrţitelného rozvoje. Drţitelem kategorie A není v současné době ţádná z municipalit, metodika hodnocení kategorie bude v platnosti od roku 2012. Pokročilí realizátoři MA21 však mají jiţ splněnou část kritérií podmiňujících tuto kategorii (v současné době jsou jiţ kritéria 19. a 20. zapojena při obhajobě kategorie B.). Pro kompletní obhájení kategorie A je nutné splnit tři kritéria, která následně rozebereme.

74

Oficiální orgán samosprávy pro sledování stavu udržitelného rozvoje – kritérium č. 19 Ustanoveni orgánu pro sledování stavu UR je vyjádřením zájmu politické reprezentace o uplatňování principů UR. Tento orgán musí být ustanoven radou nebo zastupitelstvem města/obce. Mělo by se jednat o odborný orgán, spolupracující s externími odborníky na problematiku udrţitelného rozvoje. Dokládá se elektronickou verzí nebo scanem výpisu z usnesení rady/zastupitelstva o ustanovení nebo pověření orgánu. 3.5.1

Management kvality v rámci veřejné správy – kritérium č. 20 Kvalitní a průhledný výkon veřejné správy a jeho hodnocení je jedním ze základních znaků dobře uplatňované MA21. V rámci úřadu by měla být MA21 propojena s dalšími metodami kvality veřejné správy, které pomáhají při dobrém postupu k udrţitelnému rozvoji. Ukazatelem pro naplnění tohoto kritéria je zavedení certifikovaného systému řízení kvality v rámci činnosti úřadu města/obce (např. ISO, CAF, EMS, EMAS). Splnění ukazatele je dokladováno scanem certifikátu systému řízení kvality činnosti úřadu. 3.5.2

Pozn.: Certifikované systémy řízení: ISO - International Organization for Standardization (Mezinárodní normy, vydávané International Organization for Standardization (ISO) se sídlem v Ţenevě. Tvorbou mezinárodních norem jsou pověřeny technické komise ISO. O jednotlivých návrzích pak hlasují členové ISO. Z mezinárodních norem vycházejí normy evropské a z nich následně normy národní. Národním zástupcem ISO pro Českou republiku je Česky normalizační institut (www.csni.cz). Jednotlivé normy se

75

vztahuji k různým systémům řízení - jakosti, bezpečnosti, environmentálnímu řízení – ISO 14000 atd.) CAF - Common Assessment Framework (Společný hodnotící rámec) EMS - Environmental Management Systems (Systém environmentálního řízení) EMAS - Eco-Management and Audit Scheme (Systém řízení podniku a auditů z hlediska ochrany ţivotního prostředí (NSZM a kol., 2005). Principy udržitelného rozvoje jsou ve městě/obci prakticky uplatňovány – kritérium č. 21 Pro hodnocení udrţitelného rozvoje města vzniká komplexní odborná metodika, na které pracují přední odborníci z různých oborů společně s nejpokročilejšími realizátory MA21 v současné době (města Chrudim, Litoměřice, Kopřivnice a Vsetín). Metodika bude v platnosti od roku 2012 a následně bude upravena pro další typy municipalit – malé obce, mikroregiony, kraje. Metodika zavádí tzv. audit udrţitelného rozvoje, který je rozdělen do deseti oblastí ţivota ve městě a obsahuje řadu indikátorů. Součástí auditu je i sledování názoru obyvatel na kvalitu ţivota v místě a celkový průběh MA21. Ukazateli pro naplnění tohoto kritéria jsou: 3.5.3



Udrţení/zlepšování stávajícího stavu a vlivu na udrţitelný rozvoj (audit udrţitelného rozvoje dle stanovené metodiky). Zjištění tohoto stavu musí probíhat minimálně jednou za 3 roky a je dokladováno elektronickou verzí zprávy o auditu. Audit prochází oponenturou týmu externích odborníků na národní úrovni.

76



Udrţení/zlepšování spokojenosti obyvatel s kvalitou ţivota v obci/městě a s procesem MA21. Zjištění stavu musí probíhat rovněţ minimálně jednou za 3 roky a je dokladováno elektronickou zprávou o výsledcích analýzy (ankety/průzkumu) spokojenosti obyvatel.

Naplňování kritérií kategorie A na příkladu města Kopřivnice Přestoţe není v současné době ţádné město drţitelem nejvyšší kategorie A, některé ukazatele mají jiţ jednotlivá města splněny. 3.5.4

3.5.4.1 Kritérium č. 19 – Oficiální orgán samosprávy pro sledování stavu UR v městě Kopřivnici Město Kopřivnice jmenovalo Strategický tým pro realizaci systému řízení kvality MÚ Kopřivnice jakoţto oficiální orgán samosprávy. Viz následující dokument.

77

.

78

3.5.4.2 Kritérium č. 20 – Management kvality v rámci veřejné správy ve městě Kopřivnice Město Kopřivnice zavedlo v roce 2005 v rámci činnosti městského úřadu model CAF (Common Assessment Framework) a v letech 2008 -2019 obdrţelo cenu za kvalitu ve veřejné správě za aplikaci CAF modelu. V roce 2010 tuto cenu získalo za aplikaci metody místní Agenda 21, kterou zavedlo jiţ v roce 2004. Viz následující dokumenty. Město Kopřivnice také postupně zavádí další metody a nástroje kvality, jako je např. Six Sigma a benchmarking.

79

80

3.4.5.3 Kritérium č. 21 – Praktické uplatňování principů UR ve městě Kopřivnici Město Kopřivnice má splněnu první část tohoto kritéria Udrţení/zlepšování stávajícího stavu a vlivu na udrţitelný rozvoj (dle vlastních nebo standardizovaných indikátorů). V letech 2005, 2008 a 2010 uspořádalo město Sociologický výzkum spokojenosti obyvatel s místním společenstvím. Průzkum

81

zpracovala firma AUGUR Consulting a cílem průzkumu bylo především: 

Identifikace spokojenosti občanů s ţivotem ve městě



Identifikace spokojenosti občanů s jednotlivými oblastmi ţivota



Identifikace pocitu bezpečí občanů města



Identifikace zdrojů informovanosti občanů



Preference investic do jednotlivých oblastí ţivota



A řada dalších dílčích identifikátorů

Pro naplnění kritéria je jedním z nejdůleţitějších informace týkající se spokojenosti obyvatel města s Kopřivnicí jako místem kde ţijí a pracují. Porovnáním výsledků z roku 2005 a 2008.

82

(AUGUR Consulting, 2008)

83

(AUGUR Consulting, 2010) Celou Závěrečnou zprávu (Výzkum veřejného mínění - září 2010) lze nalézt na internetových stránkách města v sekci Dokumenty na adrese: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumentykoprivnice Druhou část kritéria č. 21 nemá zatím ţádné z měst splněno, protoţe oficiální metodika hodnocení se připravuje na rok 2012.

84

3.6 Každoroční kontrola plnění kritérií MA21 Kontrolu dat, která jsou ze strany realizátorů MA21 do databáze plněna, zajišťuje Pracovní skupina pro MA21 Rady vlády pro udrţitelný rozvoj (PS MA21 RVUR). Čím vyšší úrovně MA21 dané město, obec či region dosahuje, tím důkladnější je systém její kontroly. Pro kategorie „D“ a „C“ je kontrola dokumentace o postupu v MA21 zajišťována prostřednictvím členů PS MA21. Ti jsou o postupu města/obce/regionu informováni ze strany CENIA a je jim vymezena lhůta 10 pracovních dnů, kdy mohou doloţenou dokumentaci připomínkovat či rozporovat. Případné připomínky jsou shromaţďovány po tuto dobu prostřednictvím CENIA a následně zaslány dané municipalitě k vyřešení. Aţ po uplynutí kontrolní lhůty je městu/obci/regionu kategorie uznána za splněnou (nejsou-li ke kvalitě obsaţené dokumentace ţádné připomínky). Adept na kategorii „B“ musí nejprve v předchozích 3 letech úspěšně obhájit kategorii „C“ a získat souhlasné stanovisko PS MA21 k postupu do kategorie „B“. Následně je kontrola této kategorie prováděna přímo na místě v daném městě/obci/regionu za účasti odborné komise sloţené ze zástupců PS MA21. Jedná se o akci otevřenou místní veřejnosti i hostům z jiných municipalit. Součástí splnění kategorie „B“ je zároveň celostátní „obhajoba“ postupu města/obce/regionu v rámci speciálního veřejného zasedání PS MA21. Kategorie je uznána za splněnou v případě, ţe v rámci kontroly na místě ani obhajoby nejsou shledány významné nedostatky v postupu dle pravidel a zásad MA21.

85

U kategorie „A“ probíhá v roce 2011 testování metodiky jejího hodnocení, které bude opřeno o stanovisko nezávislého odborného týmu pro problematiku udrţitelného rozvoje na místní úrovni. Podrobná pravidla budou posléze upřesněna. (NSZM ČR, 2010)

4.

Zapojení Moravskoslezského kraje do MA21

Od 17. 6. 2009 je Moravskoslezský kraj registrován v Databázi MA21 jako Zájemce. Následně Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje rozhodlo na svém zasedání ze dne 17. 6. 2009 o kofinancování projektu „Implementace MA21 a principů udrţitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji“ předkládaného do 3. výzvy Revolvingového fondu a zároveň o podpoře principů Místní Agendy 21 a udrţitelného rozvoje. Realizací projektu „Implementace MA21 a principů udrţitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji“ se kraj zavazuje k postupu během projektu do kategorie C a splnění vybraných kritérií kategorie B, a to nejpozději do ukončení projektu , tj. 31. 12. 2011.

4.1

Projekt Implementace MA21 a principů udržitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji

Projekt Implementace MA21 a principů udrţitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji, který běţí od ledna 2010 do prosince 2011, si klade dva základní cíle:

86

 

Zvýšení informovanosti a zapojení obyvatel do realizace MA21 a udrţitelného rozvoje Moravskoslezského kraje. Posílení občanské odpovědnosti a občanské participace prostřednictvím zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů v Moravskoslezském kraji.

Hlavními výstupy projektu jsou:      

Ustanovení krajského koordinátora MA21 Ustanovení zodpovědného politika pro MA21 a ustanovení oficiálního orgánu kraje k MA21 Vznik oficiálního strategického dokumentu k MA21 Vznik metodického návodu k implementaci MA21 v obcích Navýšení počtu realizátorů MA21 v kraji Zvýšení informovanosti a zapojení obyvatel do realizace

Celkový rozpočet projektu činí 1 490 000 Kč, přičemţ příspěvek z Revolvingového fondu Ministerstva ţivotního prostředí činí 990 000 Kč. Veškeré informace o projektu jsou dostupné na internetových stránkách projektu: http://ma21.kr-moravskoslezsky.cz/ 4.1.1

Podrobný popis realizovaných aktivit projektu a naplňování jednotlivých kritérií MA21

4.1.1.1 Ustanovení zodpovědného politika pro MA21 a vytvoření a zajištění fungování Pracovní skupiny pro MA21 – kritérium č. 1 Zodpovědný politik pro místní Agendu 21 Moravskoslezského kraje byl jmenován na základě usnesení zastupitelstva kraje č.

87

20/1614 ze dne 22. 6. 2011. Zastupitelstvo kraje pověřilo touto funkcí Miroslava Nováka, 1. náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje. Koordinátorem MA21 byl ustanoven na základě usnesení rady kraje č. 51/2690 ze dne 17. 3. 2010 Mgr. Petr Strakoš. Pracovní skupina pro Místní Agendu 21 Moravskoslezského kraje (PS MA21) byla jmenována radou kraje usnesením č. 51/2690 ze dne 17. 3. 2010. Tento orgán je sloţen se zástupců všech tří pilířů (ekonomického, sociálního i ţivotního prostředí). Hlavními body jednání je vyhodnocování průběhu implementace principů MA21. Pracovní skupina zodpovídá za přípravu a průběţnou aktualizaci Akčního plánu rozvoje MA21, jehoţ součástí jsou dílčí aktivity MA21 4.1.1.2 Vytvoření Akčního plánu rozvoje MA21 na období 2010 – 2011 Byl vytvořen Akční plán rozvoje MA21 na období 2010 – 2011, jehoţ platná aktualizace je vystavena na webu MA21 (http://ma21.kr-moravskoslezsky.cz/), v sekci Dokumenty ke staţení. 4.1.1.3 Dílčí kulaté stoly – kritérium č. 2 Na podzim roku 2010 se konaly dva kulaté stoly v obci Třanovice a obci Bolatice. V roce 2011 se konal kulatý stůl ve městě Kopřivnici.

88

Kulatý stůl v obci Třanovice První kulatý stůl se konal 30. září 2010 v prostorách Průmyslové zóny v Třanovicích. Celkem se ho zúčastnilo 11 osob, převáţně z řad veřejné správy a podnikatelů. V rámci jednání byly představeny účastníky tyto příklady dobré praxe a náměty:

Foto 8: Kulatý stůl Třanovice (Zdroj: Archiv MSK)   

Vytvoření podmínek pro podnikatelské aktivity v obcích se všemi podpůrnými aktivitami /čistička odpadních vody, infrastruktura/ Zaloţení Klastru obnovitelných zdrojů Vzdělávání mladé generace. Výstup - Praktikum environmentální výchovy.

89



Zelené centrum v Třanovicích. Výstup konference, výstavy, vzdělávání ţáků, studentů /zúčastnilo se 20 škol, 1000 ţáků/

Náměty do budoucna:      

Ministatek pro ukázku zvířat /děti na exkurzi/ Zelené centrum - informace pro veřejnost „na místě“ – s ubytováním, rozšíření „pilotního“ ověření Zeleného centra v Třanovicích. Osamostatnění Školy obnovy venkova mimo obec Třanovice Vyzývání spolků ke spolupráci, besedy, přednášky na školách. Bioplynová stanice v obci – exkurze, zkušební provoz. Minifarma v Dolních Tošanovicích.

Kulatý stůl v obci Bolatice Tento kulatý stůl se konal 6. října 2010 v prostorách Obecního úřadu v Bolaticích. Celkem se ho zúčastnilo 17 osob, převáţně z řad veřejné správy, rovněţ byli také zastoupeni podnikatelé. O konání kulatého stolu v Bolaticích informovala také lokální televize ve svém šotu.

90

Z diskuse od kulatého stolu vzešly tyto náměty, které by měly být rozpracovány dále na Fóru udrţitelného rozvoje:

Foto 9: Kulatý stůl Bolatice (Zdroj: Archiv MSK)        

Dotační programy kraje – moţnost spolupráce s obcemi, účast veřejnosti na aktivitách v obcích, podpora obcí zapojených do NSZM. Podpora komplexních aktivit k MA21 včetně podpory koordinátorů. Podpora udrţitelného rozvoje. Kampaně, zapojování občanů do veřejných diskuzí. Zpracování „strategických“ plánů obcí. Podnícení občanů k zájmu o rozvoj obce. Podpora regionálních atraktivit cestovního ruchu v rámci MAS. Zlepšení informovanosti občanů o „obsahu“ práce na obcích. Hledání forem informovanosti.

Kulatý stůl v obci Kopřivnice

91

Tento kulatý stůl se konal 16. 6. 2011 v prostorách Městského úřadu Kopřivnice a byl zaměřen na cyklotrasy a cyklostezky v regionu Pobeskydí. Celkem se ho zúčastnilo 24 osob, převáţně z řad veřejné správy, NNO a podnikatelů. V rámci jednání byl představen současný stav cyklotras a cyklostezek s upozorněním na nedostatky a moţné příleţitosti. V řízené diskusi se účastníci kulatého stolu dohodli na těchto základních návrzích:    

Zajištění krajského koordinátora pro problematiku cyklistické dopravy v regionu Moravskoslezského kraje. Zlepšení marketingu cyklistické dopravy. Propojení jednotlivých realizátorů cyklodopravy v regionu Moravskoslezského kraje. Financování.

4.1.1.4 Vytvoření a průběžné aktualizace webových stránek k MA21a propagace aktivit MA21 v místních/ regionálních/ celostátních médiích – kritérium č. 3 Webové stránky MA21 a projektu (http://ma21.krmoravskoslezsky.cz/default.htm) byly vytvořeny v úvodním monitorovacím období a v současné době jsou pravidelně aktualizovány - tiskové zprávy, pozvánky na akce, semináře, kulaté stoly, fotogalerie. Webové stránky umoţní po dobu trvání projektu, ale také i po ukončení projektu, udrţovat komunikační platformu místní Agendy 21 v kraji a budou dále fungovat i jako komunikační

92

platforma pro zástupce cílových skupin navzájem (posilování vazeb) a výměnu informací. Na propagaci aktivit MA21 bylo vydáno 15 tiskových zpráv s vazbou na MA21 a principy udrţitelného rozvoje, tedy na všechny tři pilíře MA21, které informovaly občany Moravskoslezského kraje o událostech, které proběhly ve sledovaném období a týkají se např. zkvalitnění sociálních sluţeb v kraji, dobrovolnictví v sociálních sluţbách, vyhlášení ankety Společenské odpovědnosti, Dne Země v Moravskoslezském kraji, získání grantu na zavedení systému EMAS, vyhlášení Dotačního programu na podporu aktivit v oblasti ŢP na rok 2011 a další. V rámci implementace MA21 proběhly v prostorách KÚ MSK 2 tiskové konference na téma MA21. Přítomní novináři byli seznámeni s dosavadními výsledky implementace principů MA21 v Moravskoslezském kraji. K tiskové konferenci byla rovněţ vydána tisková zpráva. 4.1.1.5 Aktivní účast na osvětových akcích, zaměřených na podporu řešení problémů v jednotlivých pilířích MA21 – kritérium č. 4 V letošním roce se Moravskoslezský kraj aktivně zapojil například do těchto akcí: „Den Země“ ve Fulneku, který se konal 7. 5. 2011 a jehoţ součástí byly soutěţe pro děti i dospělé, minijarmark místních výrobků, rukodělné aktivity a Férová kavárna s produkty spravedlivého obchodu (Fair trade), slavnostní vyhodnocení výtvarné soutěţe na téma „Veselá popelnice“. „Farmářské trhy Klimkovice“ - Ve znamení letního slunovratu“, které proběhly v sobotu 18. června a kde si mohli příchozí

93

vybrat a nakoupit ze sortimentu regionálních produktů a potravin, ale také rukodělných výrobků. Doprovodný kulturní program byl ve znamení staré lidové hudby v podání historické hudební společnosti Camerata, místní dechové hudby Veselka. Vystoupily také klimkovické břišní tanečnice nebo děti místní základní školy. Akce „Lidé lidem 2011,“ která se konala 23. 6. 2011 na Masarykově náměstí v Ostravě. Tato akce si kladla za cíl představit poskytovatelé sociálních sluţeb na území města Ostravy. Její součástí byl kulturní program, který zajistili klienti zúčastněných organizací ve formě pěveckých, divadelních či hudebních představení, ukázek práce canisterapeutických a zásahových psů, interaktivní dílny pro děti i dospělé. V dopoledních hodinách proběhla také soutěţ pro ţáky pozvaných škol. Nedílnou součástí byl rovněţ prodejní stánek chráněných dílen firmy Kaštanový krámek 4.1.1.6 Ustanovení a následné fungování Řídícího výboru pro MA21 – kritérium č. 5 Řídící výbor pro MA21 byl ustanoven na základě usnesení Rady kraje č. 51/2690 ze dne 17. 3. 2010. a skládá se ze zástupců veřejné správy, neziskového a komerčního sektoru. Řídící výbor má na starosti především evaluaci průběhu projektu, včetně zpracování pravidelných zpráv o postupu MA21 v Moravskoslezském kraji. A dále seznámení se s aktivitami, které proběhly v rámci procesu implemetnace MA21 od jeho posledních zasedání.

94

4.1.1.7 Schválení dokumentu k MA21 zastupitelstvem Moravskoslezského kraje – kritérium č. 6 Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje schválilo na svém zasedání dne 23. 6. 2010 Deklaraci Moravskoslezského kraje k podpoře MA21. Znění deklarace je rovněţ zveřejněno na webových stránkách MA21. 4.1.1.8 Aktivní účast na kampaních k udržitelnému rozvoji – kritérium č. 7 Moravskoslezský kraj podpořil prostřednictvím dotačních programů organizaci oslav Dne Země ve městě Frýdku - Místku a Fulneku. Finančně jsme podpořili konání 8. ročníku Mezinárodního festivalu odborných filmů, TV a videoprogramů věnovaného problematice trvale udrţitelného rozvoje s názvem „TUR Ostrava 2011.“ U příleţitosti Dne Země Moravskoslezský kraj vydal tiskovou zprávu s přehledem aktivit, které kraj buď realizoval či finančně podpořil v rámci jeho oslav. Tiskovou zprávu převzala tato internetová média: Krajské noviny, Evropské noviny, I-spigl a Remix - regionální mix informací.

95

Foto 10: Oslavy Dne Země (Archiv MSK) Moravskoslezský kraj se mimo finanční pomoci aktivně zúčastnil akcí pořádaných na „Dne Země“, která se uskutečnila v sobotu 7. 5. 2011 na náměstí Komenského ve Fulneku. 4.1.1.9 Sledování a hodnocení procesu MA21- kritérium č. 8 V rámci plnění tohoto kritéria jsou Radě kraje předkládány Zprávy o průběhu a plnění ukazatelů a aktivit v rámci implementace principů MA21 v Moravskoslezském kraji, kterou rada přijímá svým usnesení. 4.1.1.10 Finanční podpora aktivit MA21 ze strany kraje kritérium č. 9 Moravskoslezský kraj v rámci své dotační politiky finančně podpořil prostřednictvím Dotačního programu na podporu aktivit v oblasti ŢP celkem tři projekty se vztahem k MA21. Jedná se o města Frýdek-Místek a Fulnek, ve kterých podpořil

96

konání kampaní k akci Den Země, a město Hlučín, které získalo dotaci na realizaci projektu „Osvěta a výchova k udrţitelnému rozvoji ve městě Hlučín“

4.1.1.11 Fóra udržitelného rozvoje – kritérium č. 10 První Fórum udrţitelného rozvoje Moravskoslezského kraje se konalo 6. 12. 2010. Náměty účastníků:        

Pravidelné setkání tajemníků. Zapojení do procesu – prostor pro informace. Setkávání koordinátorů MA21 včetně zájemců, nabídka obcím. Setkávání potenciálních zájemců o MA21. Spolupráce s obcemi při tvorbě dotačních titulů pro ně určených. Fórum – veřejné fórum r. 2011. Motivace pro zapojení obcí ze strany kraje. Dotační program na MA21 MSK.

Účastníci byli zároveň seznámeni se závěry kulatých stolů a náměty na realizaci MA21 v Moravskoslezském kraji. Doporučení pro další Fórum udrţitelného rozvoje a kulaté stoly: výběr 10 problémů kraje a nastavení parametrů pro jejich řešení. Na podzim letošního roku se plánuje uskutečnění druhého Fóra udrţitelného rozvoje.

97

4.1.1.12 Získávání externích zdrojů pro realizaci aktivit MA21 – kritérium č. 14 Moravskoslezský kraj získal v roce 2010 grant na projekt „Zavádění systému EMAS na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje,“ který byl finančně podpořen z Revolvingového fondu Ministerstva ţivotního prostředí. Tento projekt navazuje na jiţ zaběhnutá Pravidla provozu krajského úřadu příznivého k ţivotnímu prostředí, která jsou jakýmsi předstupněm pro zavedení systému EMAS. Zavedením systému EMAS, který by měl být plně funkční v létě příštího roku, získá úřad prvenství mezi všemi krajskými úřady (v České republice mají systém EMAS zavedeny jen tři subjekty veřejné správy - Ministerstvo ţivotního prostředí a město Chrudim). Udělení této zavedené a mezinárodně uznávané značky zvýší také prestiţ krajského úřadu v zahraničí. 4.1.1.13 Stanovení a sledování vlastních indikátorů MA21 vyplývajících z komunitního plánování – kritérium č. 15 V současné době je zpracovávána studie „Indikátory TUR,“ která bude obsahovat a vyuţívat poznatky ze všech zdrojů a aktivit implementace MA21 v Moravskoslezském kraji (plánování, Fóra UR, akce MA21, komunikační strategie, ad.) a bude rovněţ respektovat jak mezinárodní indikátory TUR, tak všechny tři pilíře MA21 (sociální, environmentální, ekonomický). 4.1.1.14 Odborné vzdělávání koordinátora MA21 – kritérium č. 17 Školení koordinátora MA21 proběhlo ve dnech 30. 3. - 1. 4. 2011 v Litoměřicích, a to v rámci Jarní školy NSZM. Koordi-

98

nátor školení absolvoval úspěšně a obdrţel Osvědčení o absolvování akreditovaného vzdělávacího programu. 4.1.1.15. Výměna zkušeností a přenos příkladů dobré praxe v oblasti MA21 – kritérium č. 18 Jedním z plnění tohoto kritéria je metodika, kterou právě čtete – Metodika „Implementace MA21 v Moravskoslezském kraji a příkladů dobré praxe.“ Ta vychází z celostátní metodiky, a je přizpůsobena podmínkám MSK a doplněna o vybrané příklady dobré praxe MA21, zahrnující úspěšné postupy na lokální úrovni v kraji i v jiných regionech.

5.

Finanční podpora při zavádění MA 21

5.1 Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí ČR Jednou a v současné době asi nejvíce vyuţívanou moţností, jak získat finanční prostředky na spolufinancování projektů zaměřených na zavádění místní Agendy 21, je Revolvingový fond, který spravuje Ministerstvo ţivotního prostředí ČR. V rámci Revolvingového fondu Ministerstva ţivotního prostředí se poskytuje finanční pomoc formou půjčky nebo grantu (tj. formou nevratné podpory). Podporované projekty musí mít pozitivní vliv na ţivotní prostředí i udrţitelný rozvoj a musí být v souladu se všemi právními předpisy České republiky a Evropských společenství a horizontálními prioritami Evropských společenství. Ministerstvo ţivotního prostředí jako správce Revolvingového fondu vydává směrnici č. 14/2007 (dostupná na stránkách ministerstva), která stanovuje postup při předkládání ţádostí, při projednávání ţádostí, přidělování 99

finančních prostředků, jejich čerpání a průběţné kontrole. Finanční pomoc pro projekty zaměřené na podporu udrţitelného rozvoje se vztahuje pouze na projekty realizované na území České republiky, přičemţ doba realizace projektů nesmí překročit 24 měsíců. Grant můţe být poskytnut aţ do výše 90% uznatelných nákladů projektu. Ţadatel, kterým mohou být obce, sdruţení obcí, mikroregiony, kraje, neziskové organizace a zájmová sdruţení právnických osob, uhradí v rámci spolufinancování projektu minimálně 10% z vlastních či jiných zdrojů. Prostředky je moţné získat například na: - podporu zavádění Místních Agend 21 - sledování a vyhodnocování indikátorů udrţitelného rozvoje na místní úrovni - komunitní a expertní plánování v oblasti ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje - realizaci místních akcí a kampaní pro veřejnost zaměřených na udrţitelný rozvoj Veškeré informace, důleţité dokumenty, formuláře a přehledy realizovaných projektů je moţné najít na stránkách ministerstva: http://www.mzp.cz/cz/revolvingovy_fond_mzp

5.2 Ministerstvo životního prostředí - Fond environmentální odbornosti v Programu švýcarsko-české spolupráce

100

Další moţností financování projektů na zavádění MA21 je Fond environmentální odbornosti, který spadá pod tak zvané „švýcarské fondy“ a je administrován Ministerstvem ţivotního prostředí ČR. Ministerstvo ţivotního prostředí jako zprostředkovatel Fondu environmentální odbornosti vyhlásilo zatím první výzvu k předkládání ţádostí o grant z Fondu environmentální odbornosti Programu švýcarsko-české spolupráce. Celková částka alokovaná pro výzvu je 21 560 000 Kč. Výzva je zaměřena na tři cíle: 

Podpora kapacity plánování ve veřejné správě

Zde lze v souvislosti s MA21 ţádat a na podporu: Zpracování strategických dokumentů a metodik a podpora implementace jejich výstupů, které přispějí k účelnému rozhodování o zásadních tématech problematiky ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje zejména v oblastech: systémy environmentálního řízení – např. EMAS (Eco-Management and Audit Scheme); vyuţívání dobrovolných nástrojů – např. označování ekologicky šetrných výrobků nebo zelené nakupování; sledování indikátorů udrţitelného rozvoje – např. sledování ECI (European Common Indicators) nebo specifických indikátorů na regionální úrovni. Zapojení veřejnosti do procesu plánování ve veřejné správě a realizaci strategií v oblasti ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje - zvyšování povědomí veřejnosti o tématice ochrany ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje zejména v těchto oblastech: environmentálně příznivé vyuţívání krajiny – např. udrţitelné hospodaření v krajině, udrţitelný cestovní ruch;

101

zapojování veřejnosti do ochrany ohroţených ţivočichů a rostlin v místních lokalitách. 

Výměna zkušeností a spolupráce mezi českými a švýcarskými subjekty

Zde lze v souvislosti s MA21 ţádat a na podporu: transferu znalostí mezi zástupci státní a veřejné správy které bude moţné vyuţít k posílení kvality poskytovaných sluţeb v případě problematiky ochrany ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje zejména v těchto oblastech: ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti; udrţitelné vyuţívání přírodních zdrojů, ochrana vod a ochrana před povodněmi, optimalizace materiálových toků a nakládání s odpady; sniţování zátěţe ţivotního prostředí pocházející z lidské činnosti, zlepšování environmentálních standardů pro kvalitu lidského ţivota; ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší; zvyšování povědomí veřejnosti o otázkách ţivotního prostředí; rekultivace krajiny nebo oblastí dříve vyuţívaných armádou nebo k těţbě přírodních zdrojů. Předpokládá se spektrum ţadatelů z řad veřejné a neziskové sféry a jimi realizovaných kombinací aktivit z níţe uvedeného seznamu. Jejich bliţší specifikace je uvedena ve výčtu oprávněných ţadatelů. Celkovým výstupem sub-projektů má být zvýšená odborná kvalifikovanost zástupců z řad ţadatelů. Mezi relevantní fyzické výstupy sub-projektů se mohou řadit semináře, sborníky, studie, školící programy apod. 

Vyuţití nových postupů v propagaci ochrany ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje

102

Sem patří zejména interaktivní, mobilní a efektivní předávání informací návštěvníkům přírodně a kulturně cenných lokalit. Předpokládá se předloţení sub-projektů, které budou propagovat nebo přímo zavádět techniky a přístupy v oblasti ochrany ţivotního prostředí, které jsou v českých poměrech novinkou, případně takové, které jsou rozšířeny pouze v malé míře a na omezeném území. Jejich přínosem má být zvýšení zájmu a informovanosti ze strany široké veřejnosti o atraktivní environmentální lokality v turisticky exponovaných nebo naopak neznámých oblastech, které jsou cenné z hlediska biodiverzity. Předání takových postupů dobré praxe můţe fungovat jak na národní české, tak na švýcarské úrovni. Mezi podporované aktivity k dosaţení výše uvedených cílů patří: pořádání národních a mezinárodních seminářů a konferencí; osvětové kampaně a akce o ochraně ţivotního prostředí a udrţitelném rozvoji; poskytování informací a poradenství o ochraně ţivotního prostředí a udrţitelném rozvoji, včetně příslušných investic a sluţeb; vydávání publikací a periodik včetně elektronických; environmentální vzdělávání, výchova a osvěta pro dospělé, mládeţ a děti v předškolním věku; spolupráce při zavádění a realizaci Místních Agend 21;

103

zpracování studií a metodik k ochraně ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje; převzetí know - how a příkladů dobré praxe včetně pořízení příslušného zařízení; studijní cesty českých a zahraničních expertů – tato aktivita nesmí představovat jedinou aktivitu sub-projektu. Předpokládá se její kombinace s výše uvedenými. Celkové oprávněné výdaje na studijní cesty nesmí v rámci rozpočtu sub-projektu překročit 70%. Granty na sub-projekty z Fondu environmentální odbornosti budou udělovány do výše max.90 % celkových oprávněných nákladů v závislosti na zdroji spolufinancování a to ve výši od min. 500 000 Kč do max. 3 500 000 Kč. Výše grantu pro kaţdou ţádost bude posuzována individuálně. Mezi oprávněné ţadatele patří: organizační sloţka státu, kraj, státní příspěvková organizace, organizace zřízená nebo zaloţená krajem, obec, svazek obcí, organizace zřízená nebo zaloţená obcí, nestátní nezisková organizace, vzdělávací/výzkumná organizace, organizace, která zajišťuje sluţby ve veřejném zájmu na základě veřejnoprávní smlouvy, dobrovolné a společenské organizace. Veškeré informace včetně dokumentů a vzorů je moţné nalézt na internetových stránkách Ministerstva ţivotního prostředí ČR na adrese: http://www.mzp.cz/cz/vyzva_fondu_environmentalni_odborno sti

104

5.3

Ministerstvo životního prostředí řízení pro NNO

- grantová

Ministerstvo ţivotního prostředí dlouhodobě podporuje aktivity nestátních neziskových organizací (NNO) v oblasti ochrany ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje. Dotace na projekty občanských sdruţení a obecně prospěšných společností jsou ze státního rozpočtu poskytovány na příslušný kalendářní rok. Veřejné výběrové řízení je vyhlašováno vţdy koncem srpna v roce, který předchází roku realizace projektu, a vychází ze společných "Zásad vlády pro poskytování dotací NNO." Horní limit na 1 projekt bývá cca 250 tis. Kč, celková částka k rozdělení se pohybuje zpravidla mezi 20-30 mil. Kč. Agendu dotací pro NNO má na starosti odbor environmentálního vzdělávání MŢP, který spravuje i databázi výsledků a výstupů z podpořených projektů. Udrţitelný rozvoj je patří mezi hlavní tematické oblasti, ţádat o finanční podporu, lze na projekty týkající se: udrţitelného rozvoje na místní, regionální i národní úrovni, udrţitelné spotřeby, ţivotního prostředí ve městech, předcházení vzniku odpadů, nakládání s odpady, recyklování odpadu. V rámci těchto oblastí lze financovat např. spolupráce při zavádění a realizaci MA 21, udrţitelné vyuţívání zdrojů a území, podpora implementace integrovaného přístupu ke správě ţivotního prostředí apod. Více informací lze nalézt na internetových stránkách ministerstva: http://www.mzp.cz/cz/grantova_rizeni_pro_nno

105

5.4

Krajský úřad Moravskoslezského kraje - Dotační program na podporu aktivit v oblasti životního prostředí

Moravskoslezský kraj vyhlašuje kaţdoročně Dotační program na podporu aktivit v oblasti ţivotního prostředí, který má pět oblastí podpory pro projekty realizované na území kraje. 1. Podpora projektů zaměřených na děti a mládeţ v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (dále jen "EVVO") v Moravskoslezském kraji. 2. Vytváření, zdokonalování či vydávání informačních programů, systémů (např. výstavba, provoz a údrţba naučných stezek), publikací, internetových prezentací, databází, dokumentů a metodických materiálů o EVVO nebo v systému regionální EVVO přímo vyuţitelných. 3. Podpora poradenské činnosti nevládních neziskových organizací (NNO), zaměřená na veřejnost, veřejnou správu a podnikatelskou sféru s vyuţitím stávajících aktivit segmentu environmentálního poradenství v kraji. 4. Podpora projektů na osvětu a vzdělávání v procesu přijímání dobrovolných závazků a dohod a iniciace a podpora projektů v rámci procesu Místní Agendy 21, sítě Zdravých měst - zapojování veřejnosti do přípravy a realizace strategických dokumentů rozvoje obce, regionu. 5. Podpora činnosti environmentálně orientovaných nevládních neziskových organizací s přímým či nepřímým vlivem na veřejnost v oblasti EVVO. Minimální výše dotace na jeden projekt činí 50 000 Kč, maximální výše dotace pak 200 000 Kč. Spoluúčast ţadatele musí

106

tvořit nejméně 30 % z celkových uznatelných nákladů projektu. Veškeré potřebné informace jsou dostupné na internetových stránkách Moravskoslezského kraje na adrese: http://verejnasprava.kr-moravskoslezsky.cz/dot_17601.html

107

6

Seznam použitých zdrojů informací

ANONYM 1: [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupné z http://ma21.cenia.cz/Z%C3%A1kladn%C3%ADinformace/Ag enda21/tabid/101/language/cs-CZ/Default.aspx) ANONYM 2: [online]. [cit. 2011-07-22]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj ANONYM 3: [online]. [cit. 2011-07-22]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/rada_vlady_pro_udrzitelny_rozvoj ANONYM 4: [online]. [cit. 2011-07-21]. Dostupné z: http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/profil_kraje.html ANOMYM 5: [online]. [cit. 2011-07-26]. Dostupné z: http://www.krnov.cz/ ANOMYM 6: [online]. [cit. 2011-07-12]. Dostupné z: http://www.frydekmistek.cz/ ANOMYM 7: [online]. [cit. 2011-07-26]. Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=poloha-a-dostupnostkoprivnice) ANOMYM 8: [online]. [cit. 2011-08-2]. Dostupné z: http://ciselnik.artega.cz/kraje_pocet_obyvatel_hruba_mzda_ne zamestnanost.php) Agenda 21: český překlad textu části Přílohy 2 dokumentu Report of the United Nations Conference on Environment and

108

Development. Praha: Ministerstvo ţivotního ČR, 1998. 328 s. ISBN 80-7212-039-5 AUGUR Consulting, Sociologický výzkum spokojenosti obyvatel s místním společenstvím, Závěrečná zpráva, 2008, [online]. [cit. 2011-07-21]. Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/urad/dokumenty/sociologicky_pruzk um_2008.pdf BODOKOVÁ, Světluše. Místní Agenda 21 je programem rozvoje obce, regionu, který zavádí principy udrţitelného rozvoje do praxe. [online]. [cit. 2011-07-29]. Dostupné z: http://www.apickhk.cz/default.asp?ids=2816&ch=200&typ=1 &val=36558 DOBROVOLNÁ, Lada. Charakteristika města Hlučín. [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné z: http://www.hlucin.cz/omeste/charakteristika-mesta-hlucina.html GOLASOWSKÁ, Hana, Principy MA21 ve Frýdku-Místku v praxi. [online]. [cit. 2011-07-18]. Dostupné z: http://www.frydekmistek.cz/cz/o-meste/0665189-principyma21-ve-frydku-mistku-v-praxi.html HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 93 s. ISBN 8021033568 HUŠKOVÁ, Blaţena. Metody zapojování veřejnosti ve strategickém plánování. [online]. [cit. 2009-10-29]. Dostupné z: www.cenia.cz/web/www/web-pub2_ /05_Zapoj%20ve%20v%20SP.pdf

109

KAŠPAR, Jakub; MAREK, Jiří. Místní Agenda 21 - informace, postupy, kritéria. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí ČR, 2006. [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFK2CK1O/$FILE/MA21 %20IPK_def.pdf MĚSTO KOPŘIVNICE. Strategický plán rozvoje města na období 2007 – 2022. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupné z: http://ma21.cenia.cz/Str%C3%A1nkymunicipalit/00298077/ta bid/863/language/cs-CZ/Default.aspx Národní síť Zdravých měst ČR, Zdravé město Vsetín, Společnost pro komunitní práci Vsetín, o.p.s., Pracovní skupina pro MA21 Rady vlády pro udrţitelný rozvoj: Příručka pro mapování kvality místních Agend 21, c MŢP 2005, ISBN 80-7212379-3 PRÁŠKOVÁ, Soňa. Plán zlepšování procesu MA21 a projektu Zdravé město ve městě Hlučíně na rok 2011. [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné z: http://www.hlucin.cz/proobcany/zivotni-prostredi/mistni-agenda-21/plan-zlepsovaniprocesu-ma21-a-projektu-zdrave-mesto-ve-meste-hlucine-narok-2011.html RAŠKOVÁ, Ivana. In lit. nepublik. 2011 ROLLEROVÁ R., LAŠTŮVKOVÁ I. a kol.: Výroční zpráva Místní agendy 21 Krnov. [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné z: http://www.krnovmestostromu.estranky.cz/clanky/mistniagenda-21-krnov/vyrocni-zprava-mistni-agendy-21-krnov.html

110

SOUKUPOVÁ, Renáta. Místní agenda 21 v praxi municipálních úřadů ČR. Diplomová práce, Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta, 2010 Strategie udrţitelného rozvoje České republiky, 2004, Úřad vlády České republiky. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHDHBNA

111

7

Přílohy

Příloha 1: Celkový přehled municipalit zapojených do MA21 v Moravskoslezském kraji

Typ žadatele Název

Kontaktní osoba

kraj

Moravskoslezský Mgr. Petr kraj Strakoš

malá obec

Bukovec

Monika Czepczorová

obec

Třanovice

Ing. Karina Tomanová

obec

Bolatice

Mgr.Herbert Pavera

obec

Frýdek-Místek

Ing. Hana Golasowská

obec

Hlučín

RNDr. Soňa Prášková

obec

Klimkovice

Alice Chlebovská

112

Email petr.strakos@ krmoravskoslezsky.cz monika.czepczor ova@bukov ec.cz asistentka@tranovi ce.cz starosta@bolatice .cz golasowska.hana@fr ydekmistek.cz [email protected] z [email protected]

Internetová stránka http://www .krmoravskoslezsky.cz

http://www .bukovec.cz http://tran ovice.cz www.bolati ce.cz

www.fryde kmistek.cz http://www .hlucin.cz

obec

obec

obec

obec

obec ostatní statutární město

zdravemesto@koprivn Kopřivnice ice.cz rrollerova@mukrno Krnov Rollerová v.cz peIng.Petr Ull- tr.ullrich@ Orlová rich muor.cz msvigostoIng. Monika va@mopor Ostrava - Poruba Švigostová uba.cz jana.sikorova @trinecko.c Třinec Jana Sikorová z

http://www .koprivnice. cz

Eko-info centrum Ivana MariOstrava ánková

www.eico.c z http://www .opavacity.cz

Ivana Rašková, DiS.

Opava

Tvrdá Hana

113

[email protected] hana.tvrda@o pava-city.cz

http://www .krnov.cz http://mest o-orlova.cz http://www .moporuba. cz

http://www .trinecko.cz