METODIKA IMPLEMENTACE ROVNÉHO PŘÍSTUPU

Kontaktní osoba: Ing. Marek Pavlík, PhD. E-mail: [email protected]

Název projektu: „Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný“ Číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00208

METODIKA IMPLEMENTACE ROVNÉHO PŘÍSTUPU

PRAHA 2013

2

OBSAH 1

CÍL ......................................................................................................................................................................................... 3

2

GENDER MAINSTREAMING............................................................................................................................................ 4 2.1 2.2

3

ROZHODOVÁNÍ A DOPADY NA SLEDOVANÉ SKUPINY ...................................................................................................... 4 GENDEROVÉ STATISTIKY ................................................................................................................................................ 6

PODPORA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ........................................................................................................................... 8 3.1 SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA ............................................................................................................ 8 3.2 SPOLUPRÁCE S MÍSTNÍMI INICIATIVAMI ........................................................................................................................... 8 3.3 ODMÍTNUTÍ SEXUÁLNÍHO OBTĚŽOVÁNÍ NA PRACOVIŠTI .................................................................................................. 9 3.3.1 Postup při podání stížnosti ............................................................................................................................... 10

4

GENDEROVĚ KOREKTNÍ JAZYK ................................................................................................................................ 11 4.1 4.2

5

KOMUNIKACE MĚSTA..................................................................................................................................................... 11 KDE POUŽÍVAT GENDEROVĚ KOREKTNÍ JAZYK ............................................................................................................. 12

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................................ 13

METODIKA IMPLEMENTACE ROVNÉHO PŘÍSTUPU srpen_2013 © M.C.TRITON, spol. s r. o.

3

1 CÍL Cílem „Metodiky Implementace rovného přístupu“ je popsat oblasti, do kterých by se měl promítat proces posouzení rovného přístupu k mužům a ženám na MěÚ Slaný.

Současně je praktickým záměrem vysvětlit zaměstnancům a zaměstnankyním základní prvky dodržování rovného přístupu k mužům a ženám.

Smyslem je přispět k zajištění podmínek rovného přístupu k mužům a ženám v procesech MěÚ Slaný.

Metodika obsahuje postupy k dodržování základního minima rovného přístupu k mužům a ženám.


4

2 GENDER MAINSTREAMING Definice gender mainstreamingu sestavená Radou Evropy zní: „Gender mainstreaming spočívá v (re-)organizaci, zlepšení, rozvoji a evaluaci rozhodovacích procesů s cílem, aby aktérky a aktéři, kteří se podílejí na politickém uspořádání, zohledňovali ve všech oblastech a na všech úrovních rovné postavení žen a mužů.“ (Rada Evropy, 1998). To znamená, že všechna rozhodnutí by měla být posuzována z pohledu toho, jaký dopad mají na muže a ženy.

Česká republika gender mainstreamingu uznala jako legitimní nástroj pro výkon politiky rovných příležitostí mužů a žen v ČR a zařadila její aplikaci mezi prioritní úkoly v této oblasti (viz vládní usnesení č. 456 z 9. května 2001).

MěÚ Slaný jako orgán místní samosprávy s volenými zástupci a jako takový by měl strategii gender mainstreamingu používat ve všech svých rozhodnutí a činnosti. MěÚ Slaný jako organizační složka místní samosprávy na základě svých pravomocí a spolupráce s nejširší řadou místních činitelů může podnikat konkrétní akce ve prospěch rovnosti žen a mužů (tedy vyrovnávací opatření) a zároveň by měl hodnotit svoji činnost z pohledu dopadů na muže a ženy.

2.1 ROZHODOVÁNÍ A DOPADY NA SLEDOVANÉ SKUPINY Při rozhodování je potřeba dbát na to, aby i zdánlivě neutrální rozhodnutí nemělo výrazně jiné dopady na muže nebo ženy, aby jednu nebo druhou skupinu neznevýhodňovalo. Posouzení dopadů konkrétních opatření na ženy a muže by mělo být součástí strategických dokumentů jako např. Profilu města; Průzkumu podnikatelského prostředí nebo Strategického plánu ekonomického rozvoje.


5

Proces uvažování je následující:

Službu využijí ženy, muži,

Zodpovězení otázek a jejich

stejně? Kdo je koncovým

reflexe by se měla promítnout

uživatelem? Kdo má větší

do zpracovávaného

prospěch?

rozhodnutí/opatření/služby.

Rozhodnutí/opatření má dopad více na muže, ženy, je neutrální? Kdo službu/opatření častěji využije?

U každého rozhodnutí by mělo proběhnout posouzení, zda a jak ovlivňuje životy žen a mužů a zda jednu skupinu neznevýhodňuje nebo nediskriminuje. Proces hodnocení dopadů by měl mít jasný výsledek, který je součástí každého dokumentu např. „Rozhodnutí o xxx je z hlediska rovného přístupu k mužům a ženám neutrální.“ Ke každému dokumentu je připojena tabulka s vysvětlením hodnocení a informacemi, kdo hodnocení zpracoval včetně úrovně kategorie. Na konci roku proběhne vyhodnocení toho, kolik rozhodnutí a v jaké míře mělo více dopad na ženy, muže a kolik bylo neutrálních. Např. Město investovalo do opravy sportovního stadionu. Sportovní stadion slouží převážně k tréninku fotbalových klubů mládeže. Existuje pět tříd úrovní klubů, všechny kluby trénují chlapce. Ve výsledku to znamená, že benefit z opravy stadionu čerpají více muži, než ženy.


6

HODNOTÍCÍ FORMULÁŘ – Rovný přístup k mužům a ženám Rozhodnutí:

Úroveň:

Č.j.: Odbor:

Referent/-ka: Nadřízený/hodnotitel/-ka:

1.

HODNOCENÍ Rovného přístupu k mužům a ženám

Kategorie hodnocení Optimální úroveň

Optimální úroveň

Popis

Úroveň

Rozhodnutí je neutrální vzhledem k rovnému přístupu k mužům a ženám. Např. Rozhodnutí je prospěšné pro muže i ženy. Je neutrální. Rozhodnutí více dopadá na ženy (B1)/muže (B2), nikoliv v negativním smyslu. Např. Oprava pouličního osvětlení má větší vliv na ženy, protože je obvyklé, že ženy vyzvedávají děti ze škol, školek, z kroužků, znamená to, že se pohybují po městě častěji a zároveň jsou ženy častěji oběťmi násilných trestných činů, neosvětlená ulice pro ně je větší nebezpečí než pro muže. Nicméně muži mají prospěch z osvětlení také. Rozhodnutí více dopadá na ženy/muže, v negativním smyslu.

Nepřijatelná úroveň

A

B1/B2

C

Stručný popis obsahu dokumentu a hodnocení dopadu

Datum:

Podpis referenta/-ky:

2.2 GENDEROVÉ STATISTIKY K úspěšnému provádění hodnocení rovnosti žen a mužů patří znalost dat, proto je nutné disponovat genderově senzitivními statistikami. Statistiky, které zohledňují pohlaví, jsou podpůrným nástrojem pro další rozhodování a tedy i pro aplikaci genderového mainstreamingu. Na základě příslušných dat je možné vytvořit analýzu, na kterou navazuje konkrétní specificky zaměřené řešení, které má např. odstranit negativní jevy/postupy/procesy.

Statistiky tříděné podle pohlaví jsou takové statistiky, které vyhodnocují a reflektují odpovědi žen jako skupiny a odpovědi mužů jako skupiny. Analýza dat pak zohledňuje zvlášť odpovědi mužů a žen.


7

Genderové statistiky by měly být využívány minimálně v následujících oblastech:

Směrem k veřejnosti: •

Realizované investice

•

Využívání služeb

•

Rozvoj služeb

Směrem k zaměstnancům/-kyním •

Šetření spokojenosti zaměstnanců a zaměstnankyň s prací na úřadě

•

Výdaje na benefity/vzdělávání na úřadě

•

Odměňování


8

3 PODPORA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ 3.1 SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA Slaďování rodinného a pracovního života je jedním z nástrojů podpory rovných příležitostí žen a mužů, kdy nástroje a mechanismy, jako jsou umožnění flexibilních forem práce nebo podpora aktivního otcovství, napomáhají ženám (i mužům) sladit své role zaměstnaných rodičů. (Popis flexibilních forem práce je předmětem samostatné Metodiky flexibilních forem práce.).

Každý vedoucí zaměstnanec/-kyně by měl tam, kde je to možné, umožnit úpravu pracovní doby podle požadavků zaměstnance/-kyně, převážně rodičů dětí do 15 let, a to s ohledem na zajištění bezproblémového chodu úřadu. Např. posuny pracovní doby, částečné úvazky aj.

3.2 SPOLUPRÁCE S MÍSTNÍMI INICIATIVAMI V rámci podpory rovných příležitostí je vhodné spolupracovat s neziskovými organizacemi a místními iniciativami, které se věnují právě podpoře žen/mužů. Je vhodné zhodnotit, zda MěÚ Slaný podporuje místní iniciativy, neziskové organizace, podnikatelské subjekty, které pořádají aktivity zaměřené na: •

odstraňování stereotypů ve společnosti,

•

vzdělání a odbornému a dalšímu výcviku žen a mužů, dívek a chlapců v oblasti rovných příležitostí žen a mužů,

•

aktivity spojené s prosazováním práv žen,

•

osvětové a kulturní akce zaměřené na rovné příležitosti žen a mužů

•

dialog v rámci Města Slaný o problémech žen a mužů,

•

informace o rovných příležitostech obyvatelům a obyvatelkám města,

•

poradenství v oblasti pracovního práva nejen pro rodiče,

•

poradenství v oblasti diskriminace na trhu práce

Podpora může být vyjádřena různými způsoby, které umožňuje provoz a pravomoci MěÚ Slaný, jedná se o např. o udělení záštity, finanční podpory, inzerce zdarma v tiskovinách vydávaných MěÚ Slaný (například radniční noviny). Spolupráce při realizaci osvětových aktivit atd. vše podle možností a kapacitu zaměstnanců/-kyň úřadu.


9

3.3 ODMÍTNUTÍ SEXUÁLNÍHO OBTĚŽOVÁNÍ NA PRACOVIŠTI Pro komunikaci postoje je vhodné zakotvit ve strategických dokumentech měst prohlášení o odmítnutí sexuálního obtěžování. Např. deklarací, že MěÚ Slaný odmítá jakékoliv formy sexuálního obtěžování na pracovišti. To znamená jakékoliv jednání, které vykazuje rysy sexuálního obtěžování je vnímáno jako závažné porušení pracovní kázně a je důvodem k rozvázání pracovního poměru.

Formy sexuálního obtěžování: •

Něco za něco (quid pro quo) cílem takového chování je poskytnutí určité protislužby, zabránění postupu v zaměstnání, udržení si zaměstnání nebo určité pozice. Této formy se dopouštějí nejčastěji nadřízení vůči podřízeným.

•

Vytváření nepřátelského prostředí: cílem takového chování je znepříjemnit nebo znesnadnit pracovní výkon, vytvořit zastrašující nebo nepřátelské pracovní prostředí. V tomto úmyslu jednají většinou spolupracovníci oběti.

Projevy sexuálního obtěžování: •

sexuálně podbarvené vtipy

•

narážky na soukromý život

•

sexuálně podbarvené řeči

•

ukazování erotických časopisů

•

sexuálně orientované poznámky

•

posílání lechtivých obrázků e-mailem

•

okukování

•

milostný vztah na pracovišti

•

nechtěný tělesný kontakt

•

nechtěné nabídky na schůzku

•

obtěžující telefonáty, e-maily

•

sexuální nabídky

•

pokus o znásilnění

•

požadavek zaměstnavatele, aby zaměstnanec navazoval neformální styky s klienty

Všechny výše popsané aktivity a chování jsou vážným porušením pracovní kázně úřadu MěÚ Slaný a budou jako takové řešeny.


10

3.3.1 Postup při podání stížnosti •

Stížnost na agresora je podávána vždy k osobě, která je určena pro řešení sporu.

•

Pokud je agresorem osoba určená ke komunikaci v této záležitosti, je stížnost podána k vedení úřadu.

•

Stížnost může být podána písemně i ústně.

•

O podání (písemném i ústním) je veden záznam s obsahem podání, datem podání, průběhem řešení podání a výsledkem.

•

O způsobu a postupu řešení je osoba, která podala stížnost osobně informována.

•

Osoba, která podala stížnost, má právo v případě neaktivity pověřené osoby podat stížnost na nečinnost osoby pověřené na Radu města k rukám osoby, která je pověřena řešením této problematiky. Ta musí zakročit tak, aby spor byl prošetřen.

•

Řešením sporu není propuštění stěžovatele, ale řádné a diskrétní prošetření situace.

•

V případě prokázání sexuálního a jiného obtěžování musí být neprodleně zakročeno.

•

Město poskytne poškozenému/poškozené plnou psychickou i odbornou podporu.

Osoba pověřená řešením na úrovni administrativy města: Osoba pověřená řešením na úrovni Rady města:


11

4 GENDEROVĚ KOREKTNÍ JAZYK Genderově korektní jazyk je takový způsob vyjadřování v ústní i písemné formě, které nestraní, nepreferuje ani nediskriminuje jedince z hlediska pohlaví. V realitě českého jazyka se pak jedná především o užívání generického maskulina a feminina, tedy mužského a ženského rodu všude tam, kde je to vhodné, a o zvýšenou citlivost k takovému používání jazyka, které je v rozporu s principem rovnosti

Genderově korektní jazyk patří k jednomu ze základních nástrojů na podporu rovného přístupu k ženám a k mužům tím, že zviditelňuje a oslovuje obě pohlaví, ženy i muže, a je dobrou praxí v některých Evropských zemích, např. v Německu. Smyslem jeho použití je zviditelnění žen v jazyce, tím se ženám napomůže identifikovat se s rolí, která je společensky spíše připisované mužům.

Genderově korektní jazyk je povinné používat např. při inzerci volných pracovních pozic, což nařizuje Zákon o zaměstnanosti, č. 435/2004 Sb.

4.1 KOMUNIKACE MĚSTA Je potřeba dbát na to, aby veškerá komunikace města s veřejností reflektovala muže a ženy, tedy nebyla diskriminující, tzn. neoslovovala pouze muže nebo ženy. Pokud to text dovoluje, je nutné používat obě varianty oslovení anebo hledat takové vyjádření, které je neutrální. Genderově korektní jazyk je například vhodné používat na webových stránkách, bulletinech, vývěskách, informačních tabulích, kde jsou zveřejňovány informace pro občany a občanky, aj.

Český jazyk je velmi variabilní a dovoluje vyjádření oslovující muže i ženy např.: •

pracovníci/pracovnice

•

pracovníci a pracovnice

•

pracovníci/-ice

•

pracující

•

Vážená paní, vážený pane


12

Ukázka Městský úřad Slaný Název odboru Popis pracovní činnosti Jméno zaměstnance/-kyně xxx Podrobné rozepsání požadovaných činností Tajemník Vedoucí (název odboru): Xxx (jméno referenta/-ky) převzal/-la dne:

4.2 KDE POUŽÍVAT GENDEROVĚ KOREKTNÍ JAZYK •

Inzerce volného pracovního místa

•

Webové stránky

•

Interní dokumenty, směrnice, metodiky, pokyny a nařízení vedení úřadu

•

Sdělení pro obce ORP Slaný

•

Jakákoliv obecná komunikace k občanům a občankám Města Slaný


13

5 ZÁVĚR Tato metodika vznikla v rámci projektu Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný. Jednou za aktivit projektu byl genderový audit, který hodnotil stav úrovně dodržování rovných příležitostí žen a mužů na MěÚ Slaný. Z auditu vzešla řada doporučení.

Tato metodika má sloužit k tomu, aby úřad a jeho zaměstnanci a zaměstnankyně mohli ve svých stanoviscích a postojích zohledňovat rovné příležitosti žen a mužů v duchu gender mainstreamingu, tedy aby jim byla průvodcem a pomohla nastavit procesy tak, aby pro všechny zúčastněné strany byly postupy srozumitelné.

Uplatňování strategie genderového mainstreamingu bylo v roce 1997 rozhodnutím Evropské komise zakotveno v Amsterodamské smlouvě a od té doby platí pro všechny členské země jako závazný princip, platný tedy i pro Českou republiku. V současné době je práce s tímto principem v České republice v začátcích, proto je důležité, že MěÚ Slaný si nechal vypracovat metodiku na tuto oblast.

Dle této metodiky by se na úřadě měly zavést následující procesy a postupy: •

Hodnotit rozhodnutí vzhledem k dopadům na obyvatele města – muže zvlášť a ženy zvlášť.

•

Vyhodnocovat a sledovat statistiky zpracovávané městem a to i z pohledu odpovědí mužů jako skupiny a žen jako skupiny.

•

Cíleně iniciovat a podporovat místní iniciativy pracují na posilování postavení žen.

•

Podpora slaďování osobního a rodinného života.

•

Výslovné a odmítnutí diskriminace.

•

Dodržovat genderově korektní jazyk.

V této metodice je popsáno jak, by se mělo postupovat, aby MěÚ Slaný mohl být považován za úřad rovných příležitostí. Zde nutno dodat, že již nyní je úřad vstřícným zaměstnavatelem. Metodika a její zavedení do praxe formalizuje pouze postupy, které jsou již součástí „firemní“ kultury.


14

FORMULÁŘ – Záznam o Podání Jméno: Příjmení:

Popis

POSTUP ŘEŠENÍ

Zvolený postup řešení

Datum

O výsledku podání byla osoba osobně informována dne:

S výsledky podání jsem byl/-la seznámen/-na Podpis:

Datum:


Výsledek

METODIKA IMPLEMENTACE ROVNÉHO PŘÍSTUPU

Recommend Documents