Metodika vedení odborné praxe pro obor sociální činnost

Metodika vedení odborné praxe pro obor sociální činnost

Mgr. Gabriela Poláková, 2012

Obsah PŘEDMLUVA................................................................................................................................. 3 ÚVOD.............................................................................................................................................. 4 Odborné praktické vzdělávání v oboru sociální činnost.................................................................. 5 1. Organizace vzdělávání oboru sociální činnost …................................................................... 6 1.1 Délka a forma vzdělávání.............................................................................................. 7 1.2 Dosažený stupeň vzdělání.............................................................................................. 7 1.3 Podmínky pro přijetí ke vzdělávání............................................................................... 7 1.4 Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace................ 7 1.5 Uplatnění absolventa oboru …...................................................................................... 8 2 Organizace odborné praxe oboru …........................................................................................ 9 2.1 Charakteristika učiva..................................................................................................... 9 2.2 Cíle odborné praxe........................................................................................................ 9 2.3 Výchovné a vzdělávací strategie.................................................................................... 9 2.4 Časové rozvržení odborné praxe oboru........................................................................ 11 2.5 Hodnocení výsledků žáka............................................................................................. 12 3 Metodika vedení odborné praxe................................................................................................13 3.1 Pojetí odborné praxe...................................................................................................... 13 3.2 Legislativa ovlivňující výkon ....................................................................................... 13 3.3 Spolupráce subjektů v odborném praktickém vzdělávání............................................. 14 3.3.1 Škola........................................................................................................................... 14 3.3.2 Organizace spolupracující na výkonu odborné praxe.................................................15 3.3.3 Žák.............................................................................................................................. 16 3.4 Organizace odborné praxe ….................................................................................................... 17 3.5 Etapy odborné praxe..................................................................................................................18 3.5.1 Etapa 1. – přípravná....................................................................................................18 3.5.2 Etapa 2. – počáteční....................................................................................................30 3.5.3 Etapa 3. – průběžná.................................................................................................... 31 3.5.4 Etapa 4.– závěrečná.................................................................................................... 33 ZÁVĚR............................................................................................................................................34 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................................. 35 SEZNAM SYMBOLŮ.................................................................................................................... 37 SEZNAM TABULEK..................................................................................................................... 38 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................................... 39 PŘÍLOHY

PŘEDMLUVA Text, který se Vám dostává do rukou, vznikl v rámci vypracovávání Školního vzdělávacího programu pro obor Sociální péče – pečovatelská činnost. Pro výuku předmětů Odborná a Učební praxe na Gymnáziu a Střední odborné škole v Hostinném, Horská 309. V novém pojetí odborného praktického vzdělávání jsem vycházela z následujících zdrojů: 1. z dosavadních zkušeností v oblasti výuky odborné praxe na škole; 2. z kurikulárního dokumentu – Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání Sociální činnost 75-41-M/01; 3. z Školního vzdělávacího programu; 4. ze závěru předmětové komise; 5. z odborné literatury a dostupných internetových zdrojů. Za klíčovou považuji také spolupráci se sociálními partnery. Spolupráce přinesla identifikaci problémových míst při realizování odborných praxí, návrhy na jejich řešení a shodu na koncepci praktického vzdělávání. Výsledkem zpracování uvedených zdrojů je koncepční rámec odborného praktického vzdělávání v oboru Sociální činnost na střední odborné škole. Cílem praktického vzdělávání je plnění daných cílů odborné praxe stanovených Školním vzdělávacím programem. Od zavedení nového koncepčního rámce odborného praktického vzdělávání očekávám větší systematičnost a strukturovanost práce pro žáky, vyučující předmětů Odborná a Učební praxe i vedoucí odborné praxe v partnerských organizacích. Zároveň vnímám tuto metodiku jako živý organismus, který bude dále rozvíjen a přeměňován dle potřeb vzdělavatelů a partnerů odborné praxe.

3

ÚVOD Metodika odborného praktického vzdělávání pro obor Sociální činnost je určen žákům, vyučujícím i mentorům předmětu odborná praxe. Metodika je souborem doporučených postupů pro vedení předmětu odborná praxe. Doufám, že poskytne užitečné informace pro realizaci a rozvoj odborné praxe. Předkládaný materiál je pokus o komplexní zpracování dané oblasti, pro všechny zúčastněné strany odborné praxe a bude dále

zkvalitňován.

Případné

náměty

a

připomínky

[email protected].

4

uvítám

na

emailové

adrese

ODBORNÉ PRAKTICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ V OBORU SOCIÁLNÍ ČINNOST Metodiku pro odborné praktické vzdělávání v oboru Sociální činnost 75-41-M/01 jsem zpracovala pro potřeby žáků, vyučujících předmětů odborná a učební praxe a vedoucích odborné praxe v partnerských organizacích. Metodiku jsem koncipovala jako soubor doporučených postupů pro vedení předmětu odborná a učební praxe na škole. Byla bych ráda, kdyby poskytla užitečné informace pro realizaci a rozvoj odborné praxe. Předkládaný materiál si klade za cíl snahu o komplexní zpracování dané oblasti pro všechny zúčastněné strany odborné praxe. Odborné praktické vzdělávání je jednou ze součástí profesní přípravy, jelikož zprostředkovává potřebné praktické dovednosti, znalosti a nové zkušenosti pro profesionální rozvoj budoucích pracovníků v sociálních službách. Systém odborného praktického vzdělávání v oboru 7541-M/01 je dán Rámcovým vzdělávacím programem (dále jen „RVP“) a Školním vzdělávacím programem (dále jen „ŠVP“). Součástmi odborného vzdělávání je odborná a učební praxe. Rámcové vzdělávací programy (podle školského zákona) stanoví zejména konkrétní cíle, formy a délku a povinný obsah vzdělávání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.1 ŠVP je učební dokument, který si každá základní a střední škola v České republice vytváří, aby realizovala požadavky RVP pro daný obor vzdělávání. Legislativně je zakotven v zákoně číslo 561/2004 Sb. Díky ŠVP mohou učitelé profilovat svoji školu, a0tím ji odlišit od jiných škol, formulovat vlastní představy o podobě vzdělávání na své škole, odbourat zbytečné duplicity v obsahu učiva, lépe spolupracovat při mezioborovém vzdělávání, posílit týmovou soudržnost pedagogického sboru, učit kreativně. Díky veřejně přístupnému dokumentu ŠVP si mohou žáci vybrat školu, která nejlépe vyhovuje jejich požadavkům, a tím bude jejich vzdělávání efektivnější.

1

PRŮCHA, Jan. Kompetence ve vzdělávání dospělých, Praha: JAK, 2010, s. 78. ISBN 978-80-86723-98-3

5

1. Organizace vzdělávání oboru sociální činnost Organizace vzdělávání v oboru 75-41-M/01 se řídí zněním zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Podmínky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných jsou dále upraveny vyhláškou MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů. RVP vymezují kurikulární rámce výukové cíle a obsah vzdělávání, resp. učivo všeobecného a odborného vzdělávání. Je v nich také dán závazný obsah všeobecného a odborného vzdělávání a požadované výsledky vzdělávání. Obsah vzdělávání se člení na vzdělávací oblasti: •

jazykové vzdělávání a komunikace

•

společenskovědní vzdělávání

•

přírodovědné vzdělávání

•

matematické vzdělávání

•

estetické vzdělávání

•

vzdělávání pro zdraví

•

vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

•

ekonomické vzdělávání

•

odborné vzdělávání 2

2

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Rámcový vzdělávací program pro obor

vzdělání 75-41-M/01 Sociální činnost. Národní ústav odborného vzdělávání [online] 6. května 2009 [2012-1-28]. Dostupné na http://zpd.nuov.cz/RVP_3_vlna/RVP%207541M01%20Socialni%20cinnost.pdf

6

1.1 Délka a forma vzdělávání „Tento obor vzdělání lze realizovat v těchto formách vzdělávání: 4 roky v denní formě vzdělávání; 1–2 roky v denní formě vzdělávání ve zkráceném studiu pro absolventy oborů vzdělání ukončených maturitní zkouškou; večerní, dálkové nebo kombinované vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší než vzdělávání v denní formě.“3

1.2 Dosažený stupeň vzdělání „Střední vzdělání s maturitní zkouškou.“4

1.3 Podmínky pro přijetí ke vzdělávání „Přijímání ke vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb. - § 59, 60, 83, 85(2), dále § 63, 16, 20, 70, splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazečů o vzdělávání v daném oboru vzdělání.“5

1.4 Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace Podle RVP je dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. Absolvent je připraven se ucházet o studium v navazujících studijních vzdělávacích programech na vyšších odborných školách nebo vysokých školách. Absolvent je připraven prohlubovat si své znalosti v rámci celoživotního učení formou samostudia, kurzů a účasti na školeních a seminářích. V profilové části maturitní zkoušky ředitel školy určí nabídku povinných zkoušek tak, aby nejméně dvě ze tří zkoušek žák konal ze vzdělávací oblasti odborného vzdělávání. Jedna z povinných zkoušek musí být konána formou praktické zkoušky.6 3

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. ref. 2.

4 5 6

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. ref. 2. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. ref. 2. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. ref.2.

7

1.5 Uplatnění absolventa oboru „Absolvent se uplatní jako pracovník sociálních služeb v různých ambulantních nebo pobytových zařízeních a v terénních službách, při poskytování sociální pomoci dětem i dospělým. Má vědomosti a dovednosti potřebné pro zajišťování přímé péče a osobní asistence klientům, pro podporu jejich soběstačnosti a sociální aktivizaci. Má také vědomosti a dovednosti uplatnitelné v managementu sociálních služeb. Získal odbornou způsobilost pro vázanou živnost Péče o dítě do tří let věku v denním režimu dle přílohy č. 2 Zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.“ 7

7

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. ref. 2.

8

2 Organizace odborné praxe oboru 75-41-M/01 Odborná praxe je integrálním prvkem vzdělávání v oboru pracovník v sociálních službách, je povinným předmětem studijního oboru. Je realizována ve spolupráci s organizacemi sociálních služeb. Praxe je systematicky plánována, reflektována a hodnocena na základě plnění úkolů, kterými žáci prokazují dosažení cílů učení. Klíčovou osobou je pro žáka vedoucí odborné praxe.

2.1 Charakteristika učiva Obsah učiva tvoří činnosti, techniky a postupy při přímé péči o klienta, a to jak v zařízení sociálních služeb, tak v domácím prostředí. Žáci se naučí komunikovat s klienty, organizovat si práci, užívat různé kompenzační pomůcky a dodržovat pracovní postupy při jejich užívání. Seznámí se s pracovně právními předpisy a se zásadami ochrany zdraví při práci. Předmět postupně vychází z teoretických znalostí pečovatelství, somatologie, psychologie, sociální péče a práva. Vyučovací předmět aplikuje také teoretické znalosti do praktických činností. Výuka má praktických charakter.

2.2 Cíle odborné praxe Předmět odborná praxe si klade za cíl zprostředkovat žákům zkušenost se sociálními vztahy a způsoby práce v organizacích poskytujících sociální služby, osobní asistenci a volnočasové pedagogické činnosti. Zároveň umožňuje žákům, aby získali praktické dovednosti a konfrontovali teoretické představy o práci pracovníka v sociálních službách s jejich praktickou realizací

2.3 Výchovné a vzdělávací strategie Výuka odborné a učební praxe rozvíjejí klíčové a odborné kompetence žáka. Samostatné působení v praktické výuce vede k osvojení těchto klíčových a odborných kompetencí.

KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence k učení: •

žák je schopen aplikovat teoretické znalosti do praktické péče

•

žák umí efektivně vyhledávat nové informace z oboru

•

žák k učení využívá různé zdroje informací, včetně zkušenosti odborníků z praxe 9

Kompetence k řešení problémů: •

žák se během praxe dostává do různých společenských situací a je nucen se samostatně rozhodovat, zaujímat stanoviska a reagovat na vzniklou situaci

•

žák má možnost vyzkoušet si teoretické znalosti v praxi

Komunikativní kompetence: •

žák si osvojuje jednání s klientem, spolupracovníky i osobami, s nimiž se během odborné praxe dostává do kontaktu

Personální a sociální kompetence: •

žák má možnost projevit při práci s klientem empatii, toleranci a vztah k vykonávané práci

Občanské kompetence a kulturní povědomí: •

žák dodržuje zákony a normy vztahující se k péči o klienta

•

žák se při péči řídí zásadami společenského chování, ke klientům přistupuje tolerantně, bez předsudků a stereotypů

ODBORNÉ KOMPETENCE •

žák má přehled o systému sociálních služeb, zná podmínky pro jejich poskytování, je schopen nabídnout klientovi službu odpovídající jeho potřebám; sleduje průběžně vývoj sociálního systému a nové trendy v péči o klienta

•

žák je schopen pomáhat mobilním i imobilním klientům v rezidentském i domácím prostředí při zajišťování základních životních potřeb; zajišťuje klientům pomoc při chodu domácnosti; je schopen pomoci rodinám v péči o dítě nebo dospělou osobu se zdravotním postižením; při ošetřování používá vhodné pomůcky, přístroje a zařízení, je schopen obsluhovat tato zařízení; sleduje změny u klienta, rozpozná varovné příznaky nebezpečných stavů, popř. poskytne první pomoc

•

žák při péči o klienta respektuje jeho osobnost a práva, jedná s ním taktně, s přiměřenou empatií

•

žák chápe důležitost bezpečnost práce, dodržuje základní právní předpisy týkající se ochrany zdraví při práci a požární prevence

•

žák při práci nakládá s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí v souladu se strategií udržitelného rozvoje 10

2.4 Časové rozvržení odborné praxe oboru V oboru pečovatelská činnost by měla být praxe směřována především do různých zařízení pro děti, dospělé a staré občany, na provádění dílčí i komplexní péče o klienty pod odborným vedením, pro práci s jedincem i se skupinou. Důraz se klade především na komunikaci, přiměřenou empatii a toleranci při práci s klienty. Studenti mohou vykonávat pečovatelské úkony a aktivizační činnosti. Cílem předmětu je získání praktických dovedností a schopností pro přímou péči o klienta. Připravuje žáky na práci s různými typy klientů, kteří vyžadují pomoc druhé osoby, a to jak s klienty v zařízení sociálních služeb, tak v domácím prostředí. Forma praxe je průběžná, souvislá nebo učební i odborná. Situovány jsou dle ŠVP do jednotlivých ročníků. U všech forem praxe platí stejný charakter práce (příprava, začátek, průběh, závěr), avšak jsou zde rozdíly v plánování učebních cílů, zadávání úkolů, rozložení aktivit v průběhu praxe. Časové a organizační vymezení předmětu Tabulka č. 1. - Organizační vymezení předmětu Přehled rozvržení týdnů ve školním roce Činnost

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

Vyučování dle rozpisu učiva

34

33

33

32

Sportovní kurzy

1

1

1

2

2

Odborné praxe Maturita

2 2

Časová rezerva

5

4

4

2

Celkem

40

40

40

38

Tabulka č. 2. – Časové vymezení předmětu Ročník

časové rozvržení předmětu

2. ročník

souvislá odborná praxe – 14 dní

3. ročník

učební praxe 2 hodiny týdně (ve dvou blocích I. pololetí 32 hodin, II. pololetí 32 hodin), souvislá odborná praxe – 14 dní

4. ročník

učební praxe 2 hodiny týdně, souvislá odborná praxe – 14 dní

11

2.5 Hodnocení výsledků žáka Je hodnocena aktivní účast, dovednost pracovat samostatně i v týmu, schopnost aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi. Výstupem z odborné praxe jsou Deník z odborné praxe a hodnocení z praxe. Hodnocení odborné praxe je započítáváno ve druhém ročníku do předmětu sociální péče, ve třetím a čtvrtém ročníku samostatně do předmětu odborná praxe. Postupy přímé péče o klienta se hodnotí na základě kritérií: 1.

dodržení správného postupu při provedení výkonu, organizace práce

2.

teoretické zdůvodnění provedeného výkonu

3.

vedení příslušné dokumentace

4.

dodržení profesní etiky při komunikaci s klientem

5.

dodržení zásad BOZP

12

3 Metodika vedení odborné praxe Metodiku vedení odborné praxe jsem vytvořila pro potřeby vyučujících odborné praxe na Gymnáziu a Střední odborné škole Hostinné, Horská 309 (dále jen „škola“), pro potřeby studentů a potřeby vedoucích praxe na smluvních pracovištích sociálních partnerů. Metodika slouží jako nástroj, který poskytuje užitečné informace pro realizaci, rozvoj odborné praxe a udržení systematičnosti a standardu praktického vzdělávání. Při vypracovávání metodiky jsem vycházela z odborné literatury,

dosavadních zkušeností v oblasti praktického vzdělávání na škole a ze

spolupráce s sociálními partnery školy.

3.1 Pojetí odborné praxe Vyučovací předmět odborná praxe je jednou z klíčových a nedílných součástí profesní přípravy na škole. Zprostředkovává žákům potřebné praktické dovednosti, znalosti a nové zkušenosti. Na škole je realizován ve 2., 3. a 4. ročníku, navazuje na odborné předměty, kde studenti získávají teoretické znalosti, ale i praktické dovednosti. Praxe je systematicky plánována za účasti jednotlivých subjektů (škola, žák, partnerská organizace). Cílem realizace odborné praxe je zprostředkovat žákům zkušenost se sociálními vztahy a způsoby práce v jednotlivých organizacích poskytujících sociální služby a umožnit jim konfrontovat teoretické znalosti s praktickou realizací. Klíčovou roli zde hraje vedoucí praxe, který zprostředkovává profesionalitu při dodržování didaktických zásad. 8

3.2 Legislativa ovlivňující výkon odborné praxe

• • • • • • •

Odborná praxe žáků je ovlivňována zákony a vyhláškou v platném znění: ústavní zákon č. 23/1991 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon č. 101/2001 Sb., o ochraně osobních údajů vyhláška č. 358/ 2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

8 BUNDESARBEITSGEMEINSCHAFT DER PRAXISĂMTER, Berufliche Qualifizierung in Studium und Praxis. BundesArbeitsGemeinschaft der Praxisämter [online] 2012 [2012-3-5]. Dostupné na http://bagprax.sw.fhjena.de/data/publikationen/bag/Bag_Praxisorientierung_februar_2007.pdf

13

3.3 Spolupráce subjektů v odborném praktickém vzdělávání Pro úspěšnou realizaci odborného praktického vzdělávání je potřeba spolupráce tří subjektů (tabulka č.3.)

Tabulka č. 3. – Spolupracující subjekty Subjekt

zástupci / hlavní úkol

škola

ředitel/ka školy, učitel/ka odborné a učební praxe (garant), členové

příslušné

předmětové

komise;

škola

zejména

spoluorganizuje realizaci předmětu odborná a učební praxe, spolupracuje s organizacemi umožňující odborné praxe, rozvíjí kvalitu odborného praktického vzdělávání pracoviště odborné praxe

vedoucí/ředitel/ka, vedoucí odborné praxe; organizace poskytují žákům prostor pro výkon odborné praxe, pro naplňování cílů učení a poznávání organizace.

žák

realizuje odbornou praxi podle předepsaných osnov a pravidel daných školou a organizací; je jim umožněn částečný výběr dle svých zájmů a učebních potřeb

3.3.1 ŠKOLA Připravuje žáky pro kvalifikovaný výkon pracovníka v sociálních službách. Klade důraz na pravidelné a systematické propojování teoretické a praktické výuky. Realizace odborné praxe je možná pouze za předpokladu úzké spolupráce s organizacemi, které mají zájem se účastnit na odborném praktickém vzdělávání žáků školy. Ředitel/ka Jako statutární orgán školy zodpovídá za personální zajištění výuky učební a odborné praxe, podepisuje smluvní ujednání mezi školou a organizacemi poskytujícími prostor pro výkon odborné praxe, pověřuje vyučující zajištěním odborného praktického vzdělávání, zajišťuje školení BOZP pro vyučující. Učitel odborné a učební praxe - garant Zodpovídá za vytváření, rozvoj a hodnocení spolupráce s organizacemi poskytujícími 14

prostor pro výkon odborné a učební praxe, připravuje písemné dohody s organizacemi, organizuje a koordinuje průběh odborného praktického vzdělávání žáků školy, poskytuje konzultace pro vedoucí praxe na jednotlivých pracovištích, zajišťuje zpětnou vazbu o průběhu a kvalitě odborné a učební praxe, uděluje výjimky, chce-li žák realizovat praxi nestandardním způsobem, je zodpovědný za archivaci smluv se zařízeními, organizuje školení BOZP pro žáky. Učitel odborné a učební praxe Poskytuje konzultace při řešení náročných situací v souvislosti s realizací odborné praxe, pomáhá žákům při výběru vhodného místa praxe, poskytuje počáteční informace žákům.

3.3.2 ORGANIZACE SPOLUPRACUJÍCÍ NA VÝKONU ODBORNÉ PRAXE

Pro úspěšnou realizaci odborné praxe je potřeba zajistit kvalitní a efektivní spolupráci s organizacemi poskytujícími sociální služby. Cílem školy je vytvoření sítě stálých výcvikových pracovišť, která podle svých možností poskytnou žákům oporu a vedení v průběhu odborné praxe. Škola se snaží při výběru organizací o určitou pestrost cílové skupiny uživatelů, typu služeb, zřizovatele. Ve všech organizacích máme svého stálého spolupracovníka (vedoucího praxe), který je v kontaktu se školou a v kontaktu s žáky. Organizace pro výkon odborné praxe jsou žákům přidělovány nebo si je žáci vyhledávají sami, případně si je mohou vyhledat v databázi smluvních pracovišť. Organizace ve vztahu k škole Zajišťují odbornou praxi kvalifikovanými pracovníky, vedou odborné praxe jako integrální součást činnosti pracoviště, zajišťují předávání informací o průběhu odborné praxe a hodnocení žáků. Organizace ve vztahu k žákům Poskytují prostor pro naplnění plánu učení, umožňují žákům vykonávat odbornou činnost samostatně či pod dohledem, dle možností organizace nabízí žákům účast na vnitřním chodu organizace (předávání směn, účast na poradách pracovníků v sociálních službách.), zabezpečují nezbytné materiální a technické podmínky pro výkon odborné praxe, dle možností poskytují potřebné interní materiály organizace (řád organizace, etický kodex, dokumentaci individuálního plánování..), vyhotovují potvrzení o absolvování praxe.

15

Vedoucí/ředitel/ka Podepisuje dohody o výkonu praxe, zajišťuje personální vedení praxe. Vedoucí praxe Spolupracuje s garantkou odborné praxe školy, žákům poskytuje informace o organizaci a klientech, koordinuje umístění žáků v organizaci na jednotlivých pracovištích, poskytuje žákům zpětnou vazbu, usnadňuje žákům komunikaci s ostatním personálem organizace, vypracovává závěrečné hodnocení žáka.

3.3.3 ŽÁK

Žák se v průběhu studia připravuje na výkon práce pracovníka v sociálních službách. Nedílnou součástí studia je výkon učební a odborné praxe. Žáci se zdravotními omezeními mají právo na podporu a individuální přístup. Žák ve vztahu k škole Reprezentuje školu v organizacích výkonu odborné praxe, aktivně se podílí na výběru pracoviště, zodpovídá za vyřízení potřebné administrativy spojené s výkonem odborné praxe, zodpovídá za naplňování učebních cílů a plnění zadaných úkolů, zodpovídá za informování vedoucího praxe a garantky odborné praxe o skutečnostech, které mohou bránit v dokončení odborné praxe. Žák ve vztahu k organizaci Dodržuje zásady BOZP, dodržuje pracovní postupy pracoviště, je aktivní, projevuje zájem o práci a je si vědom své zodpovědnosti.

Práva a povinnosti žáků Žáci si ve spolupráci se školu a organizací volí místo své praxe (v případě, že tak neučiní ve garantem stanovené lhůtě, je mu místo výkonu praxe přiděleno garantem praxe). Žák má právo na bezpečné prostředí pro výkon odborné praxe. Dále má žák právo na konzultace a podporu garanta praxe při řešení obtíží, které vzniknou v souvislosti s konáním odborné praxe a na poskytnutí zpětné vazby k realizaci odborné praxe. Povinností žáka je vypracovat úkoly zadané učitelem odborné praxe a snaha o sebereflexi v rámci výkonu odborné praxe. 16

3.4 Organizace odborné praxe Vedení učební praxe žáků oboru sociální činnost je realizováno několika způsoby. První z nich je forma skupinové výuky a druhou formou je bilaterální smlouva mezi školou a organizací poskytující sociální, asistenční či volnočasové služby. Skupinová výuka Vyučující odborné praxe dochází na pracoviště a odborně i metodicky vede skupinu studentů. Demonstruje nově osvojované činnosti a provádí praktické aktivity spolu se studenty. Touto formou je uskutečňována průběžná praxe ve 3. ročníku. Praxe na základě bilaterální smlouvy Smlouva je mezi organizací a školou sepsána buď dlouhodobě nebo před výkonem každé praxe individuálně. Potvrzení o splnění praxe vydává vedoucí praxe, ten je zároveň odpovědný za kvalitu vedení výuky odborné praxe. Tento způsob praxe má přínos v systematičtějším vedení praxe, ve vyšší kontinuitě zapracování žáků, ve vyšším zájmu pracoviště o žáka, v lepším přijetí studenta do kolektivu daného pracoviště, ve vyšší návaznosti a ucelenosti předávaných informací a v získávání nejnovějších poznatků aplikovaných v praxi. Praxe na základě bilaterální smlouvy probíhá v 2., 3. a 4. ročníku ve formě souvislé odborné praxe a ve 4. ročníku také ve formě průběžné praxe.

17

3.5 Etapy odborné praxe Jednotlivé etapy odborné i učební praxe představují cíleně strukturované, plánované a řízené učební procesy. V odborné a učební praxi rozlišujeme čtyři etapy přípravnou, počáteční, průběžnou a závěrečnou.

3.5.1 ETAPA 1. – přípravná V přípravné etapě se uskutečňuje komunikace zapojených subjektů (škola, organizace, žák), probíhá zde příprava a kontrola písemných dokumentů, tvorba časového plánu a vytyčení cílů učení.

Očkování Dne 1. ledna 2007 nabyla platnosti vyhláška č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem. Očkování proti infekčním nemocem se dělí na: •

pravidelné očkování

•

zvláštní očkování

•

mimořádné očkování

•

očkování při úrazech

•

očkování provedené na žádost9 U žáků středních škol a fyzických osob připravovaných pro činnosti v zařízení sociálních

služeb, které patří podle § 16 odst 1. mezi pracoviště s vyšším rizikem vzniku virové hepatitidy B, se podle § 9 provede zvláštní očkování proti virové hepatitidě B. Průkaz pracovníka v potravinářství Podle § 19 odst. 2. a § 20 zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů účinného od 1. 1. 2001,

9

ČESKO. Vyhláška č. 537 ze dne 25. listopadu 2006, o očkování proti infekčním nemocem In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 174, s. 7282. Dostupná také z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp? page=0&fulltext=&nr=537~2F2006&part=&name=&rpp=15

18

Zdravotní průkaz (Průkaz pracovníka v potravinářství) a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví jsou povinni mít fyzické osoby přicházející: •

při pracovních činnostech ve stravovacích službách, při výrobě potravin nebo při uvádění potravin do oběhu;

•

do přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy;

•

při pracovních činnostech v úpravnách vod a při provozování vodovodů do přímého styku s vodou;

•

při pracovních činnostech v ostatních činnostech podle odstavce 1 do přímého styku s kosmetickými prostředky, jejich ingrediencemi nebo tělem spotřebitele Zdravotní průkaz před zahájením činnosti vydává registrující poskytovatel zdravotních

služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo poskytovatel pracovně lékařských služeb. Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní prohlídku.10 Poučení žáka o základních povinnostech a pravidlech chování při vykonávání odborné praxe: 1. Odborná praxe je součástí vyučování a součástí přípravy na povolání. Je třeba se řídit školním řádem, etickým kodexem pracovníka v sociálních službách, principy ochrany bezpečnosti při práci a směrnicemi příslušné organizace. V

organizaci pracuje žák na

příslušném pracovišti pod

vedením vedoucího praxe. 2. Žák je povinen: a) pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených, předem tyto pracovníky informovat o všech plánovaných a vykonávaných činnostech souvisejících s péčí o klienty, plnit kvalitně a hospodárně pracovní úkoly; b) plně využívat a dodržovat pracovní dobu, pracoviště opustit jen se souhlasem nadřízených; v případě, že se žák nemůže ze závažných důvodů dostavit na praxi, je povinen tuto okolnost telefonicky sdělit vedoucímu praxe a garantovi odborné praxe; c) dodržovat předpisy vztahující se k výkonu práce; d) změnu pracovní doby musí předem odsouhlasit vedoucí praxe a garant odborné praxe.

10

ČESKO. Zákon č. 258 ze dne 14. července 2000, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 74, s. 3622. Dostupný také z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=258~2F2000&part=&name=&rpp=15

19

3. V rámci pravidel chování a jednání: a) klade důraz na kultivovanost projevu, chování a vystupování při jednání s klienty, rodinnými příslušníky a všemi pracovníky; b)klade důraz na etické aspekty, profesionální hodnoty, chrání práva klientů (etický kodex dané organizace); c) na pracovištích žák zejména nesmí: používat mobilní telefon k soukromým účelům, konzumovat stravu určenou klientům, přijímat od klientů peníze či dárky, podávat informace o klientech nepovolaným osobám, zneužívat jakýmkoli způsobem léky, tiskopisy, razítka či jiný materiál. 4. Žák při konání odborné praxe respektuje veškeré zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) a požární ochrany (dále jen „PO“), zejména je povinen: a) účastnit se školení BOZP a PO zajišťující vzdělávací institucí; b) oznámit garantovi odborné praxe každou podstatnou změnu zdravotního stavu, která by mohla být příčinou vzniku úrazu nebo poškození zdraví (jako například astma, epilepsie, gravidita, náhlá nevolnost ap.); podrobit se lékařským prohlídkám, očkování, vyšetření a diagnostickým zkouškám stanoveným zvláštními právními předpisy; c) dodržovat všechny zásady a pravidla BOZP a PO, stanovené pracovní postupy, zákazy manipulace se zařízeními, které jí/jemu nebyly v rámci odborné praxe přiděleny, s jejichž obsluhou nebyl/a prokazatelně seznámen/a a na které je třeba zvláštní odborná způsobilost; d) dbát o své zdraví a vlastní bezpečnost včetně používání předepsaných osobních ochranných prostředků, jakož i zásad bezpečného chování v objektech a prostorách, ve kterých odborná praxe probíhá, a to i při všech dalších činnostech s praxí souvisejících; e) seznámit se s požárními poplachovými směrnicemi, požárními řády, umístěním ohlašoven požáru, únikovými cestami, s rozmístěním přenosných hasicích přístrojů včetně jejich použití a případně s dalšími hasebními prostředky daného zařízeních; f) dodržovat zákazy vstupu, kouření, používání otevřeného plamene, výstražná upozornění, popř. další bezpečnostní a požární značení, provozní a požární řády pracovišť, požární poplachové směrnice atd.; g) okamžitě ohlásit vedoucímu praxe všechny zjištěné nedostatky a závady, které by mohly být příčinou vzniku úrazu, poškození zdraví nebo požáru a další zjištěné nedostatky a závady v oblasti BOZP a PO, ohlásit/hasit vzniklý požár; h) v případě úrazu postupovat předepsaným způsobem (viz kap. školní úraz); i) dodržovat zákaz požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek před zahájením a v době konání odborné praxe a při dalších činnostech s praxí souvisejících; pod vlivem 20

alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek se nemůže zúčastnit konání odborné praxe; j) v případě těhotenství (Vyhláška č. 288/2003 Sb.) požadovat další školení ohledně rizik a jejich možných účinků na těhotenství, kojení nebo na zdraví (Hlava II, §103, písm. h zákona č. 262/2006 Sb.); 5. Při péči o klienty musí žák dodržovat hygienické předpisy vycházející z vyhlášky č. 195/2005 Sb., částka 71, upravené konkrétním pracovištěm a školou: a) oděv – vlastní předepsaný ochranný pracovní oděv schválený garantem a vedoucím odborné praxe, čistý, kompletní, označený, možno doplnit mikinou světlé barvy určené pouze k tomuto účelu; b) obuv – dle zásad BOZP ( světlé barvy), ponožky/podkolenky světlé barvy, nebo punčochové ponožky/podkolenky ( tělová, bílá); c) vlasy – vlasy nesmí padat do obličeje, pokud to dovoluje délka jsou stažené nenápadnou sponou, nepoužívat žádné výstřednosti; d) líčení – mírné, upravené krátké nehty, není dovoleno tetování či peercing na viditelném místě; e) šperky – šperky a hodinky pouze tvaru a velikosti, které nemohou způsobit poranění žáku ani klientovi. 6. Dodržování mlčenlivosti je závazné i pro žáky odborné praxe. 7. Žáci v rámci konání odborné praxe mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Žáci jsou oprávněni odmítnout výkon práce, která bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jejich život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných osob a takové odmítnutí nelze posuzovat jako nesplnění povinností žáka. Každý žák je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho zdraví. Žák/yně svým podpisem potvrdí, že byl/a poučen/a o povinnostech a pravidlech chování v rámci konání odborné praxe a je si vědom/a povinnosti dodržovat tato nařízení. Jejich případné přestoupení bude zahrnuto do hodnocení odborné praxe. V případě většího přestupku si je vědom/a možného postihu dle Školního řádu školy. Poučení žáka o školním / pracovním úrazu Podle platného zákoníku práce (Zákon č. 262/2006 Sb.) je školním (pracovním) úrazem poškození zdraví, které se stalo při plnění školních / pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. O tom, zda se jedná o školní / pracovní úraz, má právo rozhodovat jen škola / zaměstnavatel. 21

Jako úraz je označena porucha zdraví vznikající krátkodobým náhlým násilným působením vlivů vnějšího prostředí nezávislých na vůli postiženého jedince. Právní předpisy ukládající škole/ zaměstnavateli povinnost řešit úraz •

Zákon č. 262/2006 Sb (§ 105, §106 odst 4. písm. h). zákoník práce (dále jen ZP) ve znění pozdějších předpisů.

•

Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů

Postup při vzniku školního úrazu •

Provést neodkladné úkony: a) poskytnout první pomoc ( v případě žáka se jedná o organizaci, kde žák koná praxi), b) provést opatření k zabránění vzniku dalších škod na zdraví či majetku

•

Zajistit místo úrazu: ponechat v původním stavu do zdokumentování pro potřeby vyšetření příčin a okolností pověřenou osobou.

•

Ohlásit úraz. Postižený je povinen bezprostředně po provedení neodkladných úkonů oznámit nadřízenému (vedoucímu praxe) svůj úraz (pokud mu to jeho zdravotní stav umožní). V případě, že zdravotní stav postiženého nedovoluje ohlásit úraz, je povinen ohlásit úraz osoba pověřená dohledem nad praxí žáka.

•

Evidovat úraz. Záznam v knize úrazů musí obsahovat tyto údaje: jméno a příjmení postiženého, pracovní zařazení, datum a hodinu úrazu, začátek směny, druh a lokalizace zranění, zdroj a příčinu úrazu, popis okolností, za kterých k úrazu došlo, které předpisy byly v souvislosti s úrazem porušeny, podpis postiženého (podle možnosti), jména, příjmení a podpisy svědků, podpis nadřízeného zaměstnance.

•

V případě úrazu žáka je potřeba vyplnit záznam o školním úrazu (viz příloha č.5)

•

Přijmout opatření proti opakování úrazu (například školení žáků, opakované zhodnocení rizik a opatření z nich vyplývajících)

•

Po ukončení zdravotní neschopnosti žák dodá do sekretariátu školy řádně vyplněný a lékařem potvrzený „Posudek o bolestném“(Pojišťovna).

Odpovědnost za škodu při odborné praxi •

Podle § 391 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění, je dána odpovědnost žáků za škodu

právnické osobě vykonávající činnost dané školy nebo

školského zařízení nebo právnické nebo fyzické osobě, na jejíchž pracovištích se 22

uskutečňuje praktické vyučování, kterou jí způsobili při teoretickém nebo praktickém vyučování anebo v přímé souvislosti s ním. •

Podle § 391 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění, je dána odpovědnost příslušné právnické osoby vykonávající činnost školy, která odpovídá žákům středních škol za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při teoretickém a praktickém vyučování ve škole nebo v přímé souvislosti s ním. Došlo-li ke škodě při praktickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá za škodu právnická nebo fyzická osoba, u níž se praktické vyučování uskutečňovalo.11

•

v souvislosti s výše uvedeným uzavírá zřizovatel škol pojistnou smlouvu s danou pojišťovnou na obecné pojištění odpovědnosti za škody. Pojištění se sjednává pro případ škody způsobené nebo vzniklé jiné osobě na zdraví, životě nebo poškozením, zničením nebo pohřešováním věci.

Příprava žáka na odbornou praxi •

zajistí si pracovní oděv a jmenovku s označením ročníku

•

zajistí si vyhovující pracovní obuv

•

musí mít platné očkování proti virové hepatitidě B

•

musí mít platný průkaz pracovníka v potravinářství

•

absolvuje školení BOZP, PO

•

žák je informován o postupu při školním / pracovním úrazu

•

zavedení Deníku praxe

Příprava místa odborné praxe •

Před nástupem na odbornou praxi žáci kontaktují telefonicky nebo osobně zástupce místa jím vybrané organizace a žádají o umožnění výkonu praxe v daném období. Cílem kontaktu je vzájemná dohoda o vzájemném naplňování cílů praxe.

•

Při prvním osobním kontaktu s místem praxe předkládá žák Průvodní dopis s žádostí o umožnění výkonu praxe, prostřednictvím kterého žádá škola o umožnění odborné praxe (viz příloha č.6).

11 ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 262, s. 3146. Dostupný také z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp? page=0&fulltext=&nr=262~2F2006&part=&name=&rpp=15.

23

•

Následně škola zajišťuje Dohodu o vyučování předmětu odborná praxe (ve smyslu vyhlášky č. 13/2005 Sb.). Dohoda se vypracovává ve dvou vyhotoveních; jednu obdrží organizace, jedna zůstává škole (viz příloha č.7).

•

Po uzavření Dohody si zúčastněné strany odsouhlasí časový harmonogram praxe (viz příloha č.8).

Předpoklady organizace pro realizaci odborné praxe •

zájem a motivace organizace a samotných pracovníků na konání odborné praxe v organizaci;

•

personální zabezpečení (vedoucí praxe);

•

existence jasných postupů při aktivitách žáků;

•

materiální a další zabezpečení výkonu odborné praxe. V některých organizacích mají zpracována pravidla pro výkon odborné praxe v místě praxe.

V tomto případě je nutné s těmito pravidly seznámit všechny zainteresované osoby. V současné době má každá organizace rozdílný přístup k organizaci odborných praxí a k přijímání žáků. Tento fakt je třeba respektovat a brát v úvahu při plánování cílů praxe a zadávání úkolů. Plán výuky učební a odborné praxe Před nástupem na praxi je důležité žáka informovat o: •

počtu hodin a době trvání praxe (celkový počet hodin je dán ŠVP, s žákem se plánuje nástup na praxi a odchod z praxe v rámci jednoho dne)

•

výběru cílů učení a možnostech jejich plnění (záleží na typu zařízení a ročníku ve kterém se student nachází);

•

harmonogramu úkolů (průběžné plnění a odevzdání zadaných úkolů)

•

vymezení vzájemných rolích;

•

způsobech a formách záznamů z praxe;

•

hodnocení odborné praxe;

•

kontaktních údajích na organizaci;

•

řešení vzniklých komplikací (úraz, konflikt na pracovišti apod.);

•

případné absenci.

24

Výběr cílů učení a harmonogram úkolů Dané cíle a úkoly učení jsou stanoveny školou v rámci ŠVP pro jednotlivé ročníky a formy praxe (viz tabulka č. 14). „Aby jednotlivé výchovně vzdělávací cíle plnily svou funkci, musí být přiměřené, jasné a kontrolovatelné.“12

Tabulka č. 4 – Harmonogram a cíle praxe Ročník / počet hodin

Cíle / úkoly

2. ročník

Cíl:

Ve druhém ročníku žák absolvuje: •

•

souvislou 14-ti denní praxi v rozsahu 60 hodin.

splnění počtu stanovených hodin (60 h = 10 x 6)

•

aktivní zapojení se do činností v organizaci

•

odevzdání

řádně

vyplněného

Deníku

praxí

v dohodnutém termínu Deník praxí musí obsahovat: •

výkaz přítomnosti žáka v organizaci (kontrola splnění stanovených hodin)

•

popis struktury organizace, ve které žák praxi konal (viz. osnova popisu zařízení)

•

popis činností vykonávaných v organizaci (užívat odborných termínů, dbát ochrany osobních dat)

•

reflexe praxe žákem (viz osnova reflexe)

•

hodnocení průběhu praxe od vedoucího praxe

3. ročník

Průběžná učební praxe

Ve třetím ročníku žák absolvuje:

Cíle:

•

průběžnou

učební

praxi

•

v rozsahu 70 hodin •

14-ti

denní

(35 h v 1. pololetí – 5 x 7 h, 35 h v 2. pololetí) v Domově pro seniory Trutnov

souvislou

odbornou praxi v rozsahu 60 hodin

splnění počtu 70 hodin

•

odevzdání

řádně

vyplněného

Deníku

praxí

v dohodnutém termínu

12 DRAHOVZAL, Jan, Oldřich KILIÁN a Rudolf KOHOUTEK. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997, s. 37. ISBN 80-859-3135-4.

25

Deník praxí musí obsahovat: •

výkaz přítomnosti žáka v organizaci (kontrola splnění stanovených hodin)

•

popis struktury organizace, ve které žák praxi konal (viz. osnova popisu zařízení)

•

1. pololetí – vypracovat ošetřovatelskou anamnézu na předepsaném formuláři (viz příloha č. 9), u žákem

vybraného

klienta

zpracovat

čtyři

ošetřovatelské diagnózy •

2. pololetí – vypracovat dle pokynů kasuistiku klienta se zaměřením na individuální plánování a plnění osobních cílů, (viz příloha č. 10)

•

reflexe praxe žákem (viz osnova reflexe)

Souvislá odborná praxe Cíle: •

splnění počtu stanovených hodin (60 h = 10 x 6)

•

odevzdání

řádně

vyplněného

Deníku

praxí

v dohodnutém termínu Deník praxí musí obsahovat: •

výkaz přítomnosti žáka v organizaci (kontrola splnění stanovených hodin)

•

popis struktury organizace, ve které žák praxi konal (viz. osnova popisu zařízení)

•

úkol dle typu zařízení: a) sociální služba - popis vybraného standardu kvality a celkové zhodnocení standardů kvality se zaměřením na stanovování osobních cílů klientů b) zdravotnické zřízení vypracovat

nebo sociální služba

ošetřovatelskou

diagnózu

na

předepsaném formuláři, u žákem vybraného klienta zpracovat šest ošetřovatelských diagnóz c) zařízení školského typu - vypracovat dva 26

protokoly na volnočasovou, herní či tělesnou aktivitu dle typu klientů a popis jejich realizace s klienty (viz příloha č. 11) •

reflexe praxe žákem (viz osnova reflexe)

•

hodnocení průběhu praxe od vedoucího praxe

4. ročník

Průběžná učební praxe

Ve čtvrtém ročníku žák absolvuje:

Cíle:

•

průběžnou učební praxi v

•

rozsahu 70 hodin •

splnění předem daného počtu hodin (1 x 4 hodiny týdně) rozdělených ve dvou

souvislou

organizacích za pololetí

odbornou praxi v rozsahu 60-

(celkem 4 organizace)

14-ti ti hodin

denní

•

odevzdání

řádně

vyplněného

Deníku

praxí

v dohodnutém termínu Deník praxí musí obsahovat: •

výkaz přítomnosti žáka v organizacích (kontrola splnění stanovených hodin)

•

popis struktury organizací ve kterých žák praxi konal (viz. osnova popisu zařízení)

•

čtyři úkoly dle typu zařízení: a) sociální služba - popis vybraného standardu kvality a celkové zhodnocení standardů kvality se zaměřením na stanovování osobních cílů klientů b) zdravotnické zařízení nebo sociální služba vypracovat

ošetřovatelskou

diagnózu

na

předepsaném formuláři, u žákem vybraného klienta zpracovat dvě ošetřovatelské diagnózy c) zařízení školského typu - vypracovat dva protokoly na volnočasovou, herní či tělesnou aktivitu dle typu klientů a popis jejich realizace s klienty •

reflexe praxe žákem (viz osnova reflexe)

•

hodnocení průběhu praxe od vedoucího praxe

27

Souvislá odborná praxe Cíle: •

splnění počtu stanovených hodin (60 h = 10 x 6)

•

odevzdání

řádně

vyplněného

Deníku

praxí

v dohodnutém termínu Deník praxí musí obsahovat: •

výkaz přítomnosti žáka v organizaci (kontrola splnění stanovených hodin)

•

popis struktury organizace, ve které žák praxi konal (viz. osnova popisu zařízení)

•

úkol dle typu zařízení: a) sociální služba - popis vybraného standardu kvality a celkové zhodnocení standardů kvality se zaměřením na stanovování osobních cílů klientů b) zdravotnické zařízení nebo sociální služba vypracovat

ošetřovatelskou

diagnózu

na

předepsaném formuláři, u žákem vybraného klienta zpracovat šest ošetřovatelských diagnóz c) zařízení školského typu - vypracovat dva protokoly na volnočasovou, herní či tělesnou aktivitu dle typu klientů a popis jejich realizace s klienty •

reflexe praxe žákem (viz osnova reflexe)

•

hodnocení průběhu praxe od vedoucího praxe

Osnova popisu zařízení ZÁKLADNÍ INFORMACE O ZAŘÍZENÍ • název zařízení •

adresa 28

•

zřizovatel

•

právní postavení

•

vedoucí zařízení

•

telefonický kontakt

•

e-mail, případně adresa propagační stránky zařízení na internetu

CHARAKTERISTIKA DANÉHO ZAŘÍZENÍ •

druh a forma poskytované služby

•

poslání

•

stručná historie zařízení

•

organizační struktura zařízení

•

personální a prostorové vybavení

•

skladba klientů z hlediska věku, zdravotního stavu, postižení, sociální problematiky

•

zdroje informací o klientech a jejich sociální situaci

•

právní předpisy související s pracovní náplní daného zařízení

•

instituce, orgány a organizace spolupracující při řešení sociálních problémů klientů

Osnova reflexe praxe žákem •

cíle praxe (žák si sám stanoví cíle své praxe, proč si vybral dané zařízení…);

•

vlastní seberealizace žáka v rámci praxe, popis konkrétních činností v daném zařízení, metody a techniky práce s klienty;

•

pozitiva a negativa praxe (přístup odborných pracovníků, fungování daného zařízení…);

•

závěrečné zhodnocení praxe žákem (zda byly naplněny cíle odborné praxe, pokud nebyly, tak uvést proč – subjektivní hodnocení žáka);

Při výběru cílů učení a harmonogramu úkolů by měl žák postupovat následovně •

seznámit se s pojetím a metodikou učební a odborné praxe na škole (dané ŠVP)

•

s ohledem na formu praxe a na možnosti organizace si vybrat aktivity a úkoly ze seznamu navrhovaného školou, které povedou k cílům praxe

•

v případě potřeby konzultovat průběh vybraných aktivit a plnění úkolů s vedoucím praxe

•

zhodnotit splnění cílů a úkolů praxe s vyučujícím praxe 29

3.5.2 ETAPA 2. – počáteční V počáteční etapa probíhá poznávání organizace, prodiskutování plánu učení s vedoucím praxe/ učitelem odborné praxe a proškolení žáka ve vybrané organizaci. Orientace v místě praxe Žák je vedoucím praxe / učitelem odborné praxe: •

informován o místě, které mu je určeno pro převlékání do pracovního oděvu;

•

představen pracovníkům na pracovišti a je pracovníkům podána informace o účelu praxe a úkonech, které smí žák vykonávat;

•

seznámen s dokumentací, která se týká výkonu praxe;

•

poučen o mlčenlivosti;

•

seznámen se směrnicemi BOZP a PO organizace;

•

poučen o problematice chování v extrémních situacích;

•

seznámen s fyzickým uspořádáním místa praxe;

•

postupně představen klientům pracoviště jako žák příslušného ročníku.

Zaškolení v místě praxe Zaškolení je průběžný proces, který napomáhá žákovi vyvinout pocit sounáležitosti s organizací a jeho novou úlohou. Cílem je žáka průběžně úkolovat a k jednotlivým úkolům podávat potřebné informace, aby žák nebyl na začátku praxe vystaven stresu z velkého množství informací. Žák by se měl cítit v místě praxe žádoucí a mělo by s ním být jednáno jako s budoucím profesionálem. Role vedoucího odborné praxe Snaží se o úspěšnou adaptaci žáka na nové pracovní prostředí. Orientuje se i na adaptaci sociální, což má vliv na kvalitu průběhu odborné praxe. Zadané úkoly •

jednotlivé úkoly by měly být žákovi realisticky popsány (popřípadě předvedeny);

•

měl by mu být objasněn účel úkolu;

•

měla by mu být poskytnuta potřebná pomoc a podpora k zvládnutí a dokončení úkolu;

•

měla by mu být poskytnuta reflexe k provedenému úkolu.

30

3.5.3 ETAPA 3. – průběžná V průběhu praxe žák intenzivně pracuje na vytyčených cílech učební či odborné praxe, provádí nácvik jednotlivých dovedností a postupů v daném zařízení, vykonává samostatnou práci pod odborným vedením vedoucího praxe. V této části je důležité respektovat individuální způsob učení jednotlivých žáků. Vedoucí praxe může při práci s žáky využívat jednotlivé techniky jako např. demonstrování, vysvětlování, rozhovor, aktivní naslouchání, strukturování procesu na části, označování a pojmenování schopností studenta, instruktáž, asistenci při samostatné práci studenta.13 Při výběru stylu učení se může vedoucí praxe inspirovat jednotlivými styly učení: •

prožij – aktivní styl učení, kdy si chce žák vyzkoušet danou dovednost v praxi, aby ji co nejlépe prožil

•

pozoruj – teoretický styl, pochopení principu fungování

•

pochop – získávání informací reflexí

•

příklady – žáci, kteří preferují tento styl chtějí především slyšet a vidět fungující a funkční příklady14 V průběhu souvislých

praxí v jednotlivých ročnících dochází ke

kontrole žáků na

pracovištích odborné praxe vyučujícím odborné praxe. Vyučující z průběhu kontroly provádí písemný zápis (viz příloha č. 12). Kontrolu provádí dle umístění pracoviště osobně nebo telefonicky. Řešení problémů v průběhu praxe •

pracovní neschopnost musí žák doložit vedoucímu odborné praxe, vyučujícímu odborné praxe a domluvit se na náhradním termínu konání praxe

•

nemožnost nástupu na praxi a jeho důvod hlásí žák neprodleně vedoucímu praxe v organizaci a vyučujícímu odborné praxe nejlépe alespoň 24 hodin předem

•

trpí-li žák chronickým onemocněním, informuje vyučujícího odborné praxe a předloží souhlas ošetřujícího lékaře s konáním praxe

13 HOLASOVÁ, Věra. Průvodce odborným praktickým vzděláváním v sociální práci: pro mentorky a mentory. V Ostravě: Katedra sociální práce, Zdravotně sociální fakulta, Ostravská univerzita, 2007, s. 51. ISBN 97880-7368-470-9. 14 KAZÍK,Petr. Rukověť dobrého lektora, Praktické tipy a návody pro začínající i zkušené přednášející. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 41. ISBN978-80-247-2453-9.

31

•

případné drobné problémy na pracovišti řeší žák s vedoucím praxe

•

případné závažnější problémy nebo problémy s vedoucím praxe řeší student za přítomnosti vyučujícího – garanta odborné praxe

Role vedoucího odborné praxe Vedoucí praxe odpovídá za vedení odborné praxe. Optimální počet žáků na vedoucího praxe je 1 až 2. Jeho cílem je: •

Aktivně vést odbornou praxi v souladu s kurikulem studijního oboru. Předávat vědomosti a dovednosti v souladu s nejnovějšími poznatky z oboru, v němž působí.

•

Spolupracovat se školu na organizaci odborné praxe. Plánovat a hodnotit průběh odborné praxe.

•

Řídit přidělování klientů do péče žáků v souladu s jejich teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi. Respektovat kurikulum studijního oboru a brát ohled na to, ve kterém ročníku studia se žák nachází.

•

Demonstrovat žákům nové nebo složitější dovednosti, které si mají osvojit a dohlížet na jejich adekvátní provedení. Upozorňovat na chyby a doporučovat žákům možnosti zlepšení v praktických dovednostech.

•

Motivovat žáky k co nejlepšímu výkonu na pracovišti.

•

Sledovat úpravu žáků, identifikaci jmenovkou s ročníkem studia i názvem oboru, docházku žáků a zaznamenávat počet odpracovaných hodin do Deníku praxe žáka včetně eventuální absence.

•

Po dohodě s garantem odborné praxe zamezit konání odborné praxe žákům nesplňujícím vymezené požadavky (vliv alkoholu a omamných látek, zřetelná únava, zdravotní problém ovlivňující výkon odborné praxe, absence předepsaného oděvu, obuvi apod.).

•

Poskytovat žákům efektivní zpětnou vazbu.

Nástroje vedoucího odborné praxe při vzdělávání žáků Jak uvádí Holasová podle Finche by žáci na odborné praxi měli zažít aktivity, které: •

pro ně budou příkladem toho, jak má vypadat profesionální sociální práce;

•

pomohou jim pochopit a integrovat profesionální hodnoty a etiku;

•

pomohou jim identifikovat tendence k neetickému chování;

•

povedou ke zhodnocení jejich pokroku v praxi či jeho překážek;

•

pomohou identifikovat jejich silné stránky či potřeby učení; 32

•

pomohou jim porozumět klientům a jejich přirozenému prostředí;

•

povedou k lepšímu pochopení různosti jejich práce;

•

budou reflektovat záměry odborného praktického vzdělávání střední odborné školy;

•

pomohou jim rozvinout sebevědomí a citlivost díky povzbuzení a empatii;

•

přinesou zhodnocení odborné praxe formálně i neformálně;

•

povedou k lepšímu porozumění postupů v jejich práci;

•

umožní jejich začlenění mezi ostatní profesionály15

3.5.4 ETAPA 4. – závěrečná V závěrečné etapě je praxe naplňována samostatnou činností, dokončováním aktivit a zadaných úkolů, probíhá závěrečná evaluace. Role vedoucího odborné praxe Hodnotí žáky dle kritérií školy (viz příloha č. 10) a vždy sděluje konkrétní nedostatky. Jeho hodnocení je jednou ze součástí závěrečného hodnocení. Postup ukončení odborné praxe •

dokončení práce žáka – předání práce popř. dokumentace a zapůjčeného materiálu (ochranný oděv, identifikační karta ap.)

•

společné hodnocení absolvované odborné praxe – ústní i písemnou formou

•

potvrzení o absolvování odborné praxe – písemnou formou

•

oboustranné neformální rozloučení na pracovišti

•

odevzdání Deníku praxí a zadaných úkolů vyučujícímu odborné praxe ve stanoveném termínu

•

hodnocení a reflexe učitelem odborné praxe

15 HOLASOVÁ. Ref. 13.

33

ZÁVĚR Vyučovací předmět odborná praxe je jednou z klíčových a nedílných součástí profesní přípravy žáků na škole. Zprostředkovává žákům potřebné praktické dovednosti, znalosti a nové zkušenosti. Vypracováním metodiky odborného praktického vzdělání v oboru sociální činnost na středních odborných školách poukazuji na spektrum možností odborného praktického vzdělávání. Metodika je vymezena Rámcovým vzdělávacím programem oboru sociální činnost a legislativou vymezující jak vzdělávání na středních školách obecně, tak legislativou vztahující se k vedení odborných praxí. V metodice je řešena problematika všech zúčastněných stran: jak školy, žáka, a organizace, ve které odborná praxe probíhá.

34

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. PRŮCHA, Jan. Kompetence ve vzdělávání dospělých, Praha: JAK, 2010, 200 s. ISBN 97880-86723-98-3. 2. KAZÍK,Petr. Rukověť dobrého lektora, Praktické tipy a návody pro začínající i zkušené přednášející. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 112 s. ISBN978-80-247-2453-9. 3. DRAHOVZAL, Jan, Oldřich KILIÁN a Rudolf KOHOUTEK. Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 1997, 156 s. ISBN 80-859-3135-4. 4. HOLASOVÁ, Věra. Průvodce odborným praktickým vzděláváním v sociální práci: pro mentorky a mentory. V Ostravě: Katedra sociální práce, Zdravotně sociální fakulta, Ostravská univerzita, 2007, 146 s. ISBN 978-80-7368-470-9. 5. ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 262, s. 3146. Dostupný také z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp? page=0&fulltext=&nr=262~2F2006&part=&name=&rpp=15. 6. ČESKO. Vyhláška č. 537 ze dne 25. listopadu 2006, o očkování proti infekčním nemocem In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 174, s. 7282. Dostupná také z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp? page=0&fulltext=&nr=537~2F2006&part=&name=&rpp=15 7. ČESKO. Zákon č. 258 ze dne 14. července 2000, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 74, s. 3622. Dostupný

také

z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?

page=0&fulltext=&nr=258~2F2000&part=&name=&rpp=15.

35

8. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 75-41-M/01 Sociální činnost. Národní ústav odborného vzdělávání [online] 6. května 2009 [2012-1-28]. Dostupné na http://zpd.nuov.cz/RVP_3_vlna/RVP%207541M01%20Socialni%20cinnost.pdf 9. BUNDESARBEITSGEMEINSCHAFT DER PRAXISĂMTER, Berufliche Qualifizierung in

Studium

der Praxisämter

und

Praxis.

BundesArbeitsGemeinschaft

[online] 2012 [2012-3-5]. Dostupné na

http://bagprax.sw.fh-

jena.de/data/publikationen/bag/Bag_Praxisorientierung_februar_2007.pdf

36

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ RVP

Rámcový vzdělávací program.

ŠVP

Školní vzdělávací program

37

SEZNAM TABULEK 1. Tabulka č. 1 – Organizační vymezení předmětu 2. Tabulka č. 2 – Časové vymezení předmětu 3. Tabulka č. 3 – Spolupracující subjekty 4. Tabulka č. 4 – Harmonogram a cíle praxe

38

SEZNAM PŘÍLOH 1. Seznam středních odborných škol v Královéhradeckém kraji poskytujících vzdělání v oborech umožňujících výkon povolání Pracovník v sociálních službách 2. Záznam o úrazu 3. Průvodní dopis 4. Dohoda 5. Časový rozpis odborné praxe 6. Ošetřovatelská anamnéza 7. Pokyny pro stanovování osobního cíle klienta v rámci individuálního plánování 8. Organizace volného času 9. Zápis z kontroly odborné praxe 10. Hodnocení odborné praxe žáků 11. Seznam organizací

39

Příloha č. 1 Seznam středních odborných škol v Královéhradeckém kraji poskytujících vzdělání v oborech umožňujících výkon povolání Pracovník v sociálních službách 1. Gymnázium a Střední odborná škola Hostinné, Horská 309, Horská 309, 543 71 Hostinné, obor Sociální péče 75-41-M/01, Sociální péče,- pečovatelská činnost 75- 41-M/003 2. Gymnázium, Střední odborná škola, Střední odborné učiliště a Vyšší odborná škola, Hořice, Husova 1414, Husova 1414, 508 22 Hořice, obor Sociální péče 75-41-M/01 3. Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové, V Lipkách 692, 500 02 Hradec Králové, obor Sociální péče 7541-M/01 4. Střední odborná škola sociální – Evangelická akademie, Kladská 335, Náchod, 5471 01, obor Sociální péče 75-41-M/01, Sociální činnost–sociální pečovatelství, 75- 41- M/008, Sociální činnost – sociální vychovatelství 75-41-M/009 5. Střední škola a Základní škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218, Husovo nám. 1218, 549 01 Nové Město nad Metují, obor Pečovatelské služby 75-41-E/01, Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních – pečovatelská práce 69-55–E/005 6. Odborné učiliště a Praktická škola, Hořice, Havlíčkova 54, obor Pečovatelské služby 75-41E/01, Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních – pečovatelská práce 69-55–E/005

Příloha č. 2 Záznam o úrazu

Příloha č. 3 Průvodní dopis Název školy

Adresa: Datum: Název a adresa organizace

Věc: Individuální souvislá praxe studentek/studentů x. ročníku SOŠ, obor sociální činnost Potvrzujeme tímto, že studentce (studentovi) ………………………………………. narozené(m) ………………………bytem………………...………………………… bude umožněn výkon praxe ve dnech x. x. 201x – x. x. 201x v rozsahu 30 hodin týdně. Pro výkon praxe bude uzavřena dohoda mezi školou a Vaší organizací. Zodpovědný vyučující: ……………………………………………………………………………………………... zde odstřihněte, spodní část odešlete zpět Potvrzujeme tímto, že studentce (studentovi)…………………………………………………. bude umožněn výkon praxe ve dnech x. x. 201x – x. x. 201x v rozsahu 30 hodin týdně. Přesný název organizace:……………………………………………………………….. Adresa, telefon: …………………………………………………………………………... Odpovědný pracovník pro uzavření dohody:………………………………………….. Odpovědný pracovník pro vedení praxe:………………………………………………. Razítko a podpis: ……………………………………………………………………….

(Pokud již máme s Vaší organizací uzavřenou dohodu o výkonu praxe, postačí razítko a podpis)

Příloha č. 4 Dohoda Název Sídlem Zastoupena IČ: (dále jen škola) a Název Sídlem Zastoupena IČ: (dále jen organizace) Uzavřeli dne ……………………tuto DOHODU

1. Předmětem dohody je umožnit ze strany zařízení ve smyslu vyhlášky MŠMT ČR č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a o vzdělávání v konzervatoři, v platném znění praktické vyučování předmětu praxe (dále jen PR). 2. V době konání praxe zůstává praktikant žákem školy. 3. Druh činnosti, které žáci při praktickém vyučování budou, vykonávat je uveden v příloze této dohody. 4. Škola zajistí, aby všichni žáci měli pro PR osobní ochranné pracovní prostředky (oděv, bezpečnostní obuv). Ostatní OOPP, budou-li pro žáky zapotřebí, zajistí podle druhu práce organizace. 5. Obě smluvní strany se dohodly, že škola nebude uplatňovat nárok na odměňování žáků a organizace na odměny vedoucích praxí. 6. Další práva a povinnosti:

Škola 1. připraví žáky školy dle svých možností na úkoly, které budou v průběhu PR vykonávat, 2. zajistí seznámení žáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při PR, 3. poučí žáky o nutnosti dodržování mlčenlivosti, 4. zajistí základní pojištění žáků pro případ vzniku škody nebo úrazu. Organizace 5. připraví ve spolupráci s vedoucím pracovníkem zařízení vypracování plánů a řízení PR, 6. pověří své pracovníky, kteří budou žákům přidělovat úkoly podle přílohy této dohody a vykonávat nad nimi odborný dohled a seznámí žáky školy s potřebnými předpisy toho kterého zařízení a budou dbát na jejich dodržování. Dále pak povedou žáky k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a upozorní je na zvláštnosti z hlediska těchto předpisů v zařízení, 7. zajistí pro žáky školy vhodné prostory pro převlékání a dobu přestávek, 8. zajistí, že pracovníci povedou žáky důsledně k dodržování mlčenlivosti, 9. není povinno zajišťovat pro žáky ubytování, jízdné do místa konání praxe si hradí žáci sami, 10. umožní dle svých možností odebírání stravy žákům, 11. v případě vzniku škody nebo úrazu způsobené žáky nahlásí vzniklou pojistnou událost do 3. dnů škole. Zvláštní ustanovení 1.

Přílohy této dohody tvoří její nedílnou součást, platí vždy pro jeden školní rok a musí být

tedy každoročně novelizovány, pokud se strany nedohodnou jinak. 2.

Obě smluvní strany se zavazují, že seznámí se zněním této dohody příslušné pracovníky,

kteří se na PR podílejí. Závěrečná ustanovení 1.

Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

2.

Případnou výpověď mohou podat obě smluvní strany a to písemně s tříměsíční výpovědní

lhůtou. 3.

Jakékoliv změny či doplňky dohody jsou možné pouze písemnou formou se souhlasem obou

smluvních stran. 4.

Pokud nebylo v dohodě stanoveno jinak, řídí se vzájemné vztahy příslušnými právními

předpisy.

5.

Dohoda je vyhotovena ve dvou výtiscích. Každá smluvní strana obdrží po 1. výtisku, oba

mají stejnou platnost.

V ...................... dne ………………..

……………………………………. za školu

………………………………… za organizaci

Přílohy: 1. Časový rozpis praxe 2. Rozpis činností, které studenti mohou v zařízeních vykonávat 3. Hodnocení praxe studentů

Příloha č. 5

Časový rozpis odborné praxe Organizace:

Den zahájení praxe: Den ukončení praxe:

x. x. 201x x. x. 201x

Počet odpracovaných hodin: 30 hodin týdně Jméno žáka:

Rozpis směn: Den

Datum

Pracovní doba od - do

1. týden Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek 2. týden Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek

Dne………………….

Podpis odpovědného pracovníka

Příloha č. 6 OŠETŘOVATELSKÁ ANAMNÉZA PACIENTA a zhodnocení zdravotního stavu pacienta a posouzení jeho potřeb pro stanovení postupů ošetřovatelské péče a ošetřovatelského plánu PŘIJETÍ Rodina informována:

Datum přijetí: Alergie:

ne

ano

ne

ano:

Souhlas pacienta s vyplňováním anamnézy:

ano

ne

Pacient si přeje být oslovován: 1. DÝCHÁNÍ ano

Potíže:

ne

Dušnost:

noční klidová

námahová cyanóza

Inkont. pomůcky:

dráždivý pouze noční

s expektorací

Inkont. stolice:

Kašel:

Dieta:

ne

UPV

Inkontinence moči:

2. VÝŽIVA, HYDRATACE ano:

V příjmu potravin soběstačný:

ano

Výživa sondou:

ano:

ne

Stolice:

ne

ne

ne částečná

úplná

ano:

pravidelná zácpa průjem

nepravidelná nadýmání

sám na WC toaletní křeslo

s pomocí na WC na lůžku

Soběstačnost:

ano:

PAD:

úplná

Pomůcky:

Sonda zavedena dne: Diabetik:

3. VYPRAZDŇOVÁNÍ ne ano: částečná

Pocit zvýšeného pocení: Inzulin:

Stomie:

ne

ne

ano

ano:

Změny na dolních končetinách: ne ano: 4. AKTIVITA Příjem tekutin p. o. / 24 hod.: ≤ 0,5 l ≤ 1,0 l ≤ 1,5 l Změny na kůži: Otoky: ne

ano:

Léze:

ano:

ne

ne

≤ 2,0 l

částečně mobilní imobilní

> 2,0 l Kompenzační pomůcky:

Nezhojená operační rána: Dekubity:

mobilní

ne ano:

ano:

Kvalitní spánek:

ne

5. SPÁNEK ano

ne

Hypnotika:

ne

ano:

Problémy:

ne

6. SEBEPOJETÍ ano:

Problémy:

ne

7. MEZILIDSKÉ VZTAHY ano:

ano:

8. SMYSLOVÉ VNÍMÁNÍ, POZNÁVÁNÍ Vědomí: Kontakt: při vědomí bez omezení porucha vědomí ztížený bezvědomí nelze navázat

10. BARTHELŮV TEST ZÁKLADNÍCH DENNÍCH ČINNOSTÍ Příjem potravy a tekutin: Samostatně bez pomoci …………… 10 S pomocí …………… 5 Neprovede …………… 0

Psychycký stav: spolupracuje klidný orientovaný

Oblékání: Samostatně bez pomoci S pomocí Neprovede

…………… …………… ……………

10 5 0

Koupání Samostatně nebo s pomocí Neprovede

…………… ……………

5 0

Osobní hygiena: Samostatně nebo s pomocí Neprovede

…………… ……………

5 0

Kontinence moči: Plně kontinentní Občas inkontinentní Trvale inkontinentní

…………… …………… ……………

10 5 0

Kontinence stolice: Plně kontinentní Občas inkontinentní Trvale inkontinentní

…………… …………… ……………

10 5 0

Použití WC: Samostatně bez pomoci S pomocí Neprovede

…………… …………… ……………

10 5 0

Přesun na lůžko – židli: Samostatně bez pomoci S malou pomocí Vysrží sedět Neprovede

…………… …………… …………… ……………

15 10 5 0

Chůze po rovině: Samostatně nad 50 m S pomocí 50 m Na vozíku Neprovede

…………… …………… …………… ……………

15 10 5 0

Chůze po schodech: Samostatně bez pomoci S pomocí Neprovede

…………… …………… ……………

10 5 0

nespolupracuje rozrušený zmatený

Smyslové vnímání: Problémy se zrakem:

ne

ano:

Problémy se sluchem:

ne

ano:

Kompenzační pomůcky: Bolest: ne

Intenzita:

ano:

stupnice 0 (minimum) až 10 (maximum)

CELKEM: Potřeba edukace:

9. OSTATNÍ POTŘEBY ne

ano:

Potřeba duchovních služeb:

ne

ano:

Zdravotně-sociální péče:

ne

ano:

Hodnocení stupně závislosti klienta: 0–45 46–60 61–95 96 +

…………… …………… …………… ……………

vysoce závislý závislost středního stupně lehká závislost nezávislý

11. POSOUZENÍ RIZIKA VZNIKU PÁDU AKTIVITA Neomezený pohyb Při pohybu používá pomůcky Potřebuje pomoc při pohybu Neschopen přesunu Nevyžaduje pomoc při vyprazdňování V anamnéze nikturie / inkontinence Vyžaduje pomoc při vyprazdňování Neužívá rizikové léky Užívá léky ze skupiny diuretik, antiepileptika, antiparkinsonika, antihypertenziva, psychotropní léky, benzodiazepiny

SKÓRE 0 1 1 1 0 1 1 0

AKTIVITA Žádné smyslové poruchy Smyslový deficit, vizuální / sluchový Mantální status – orientován Občasná / noční dezorientace Dezorientace / demence Věk 18–75 let Věk 75 let a výše Pád v anamnéze

1

SKÓRE 0 1 0 1 1 0 1 1

Celkové skóre

Při skóre vyšším jak 3 jsou preventivní opatření vzniku pádu nutná! 12. POSOUZENÍ RIZIKA VZNIKU DEKUBITŮ

Ochota ke Věk spolupráci

Stav pokožky

Rozšířená stupnice Nortonové Přidružená Tělesný Duševní onemoc- stav stav nění

plná

normální

žádná

< 10 let 4

malá

4 < 30 let

3 částečná

3 < 60 let

2 žádná

4 šupinatá, suchá 3

2

1

4 lehká forma

vlhká

> 60 let

4

3

2

3

2

1

Inkontinence

chodí bez pomoci

plná

žádná

4 chodí s pomocí

3 pomatený

2 velmi špatný

Pohyblivost

4 apatický, bez účasti

špatný

těžká forma 1

v pořádku

obstojný

střední forma

rány alergie 1

dobrý

Aktivita

4 lehce omezená

3 invalidní vozík

2 bezvědomí ležící na lůžku 1 1

3 velmi omezená

2

3 většinou moč

2 plně omezená

1

4 někdy

2 moč i stolice

1

Celkové skóre (Norton skóre):

5 až 9 10 až 12

velmi vysoké riziko vysoké riziko

13 až 14

střední riziko

15 až 16 17 až 20

nízké riziko pravděpodobně žádné riziko

13. SHRNUTÍ RIZIK Významný handicap: zrakové postižení sluchové postižení tělesné postižení mentální postižení problémy s řečí neznalost jazyka (cizinec) Anamnézu zpracoval/a: Datum a čas: Podpis:

riziko pádů, skóre: riziko dekubitů, Norton skóre: stupeň závislosti, Barthelův test, skóre: alergie na dezinfekční prostředky:

1

Příloha č. 7

Pokyny pro stanovování osobního cíle klienta v rámci individuálního plánování Výběr klienta: - je možné si zvolit jakéhokoli klienta, jehož případ je vám dostatečně znám. Musí Vám být dostupné základní údaje o klientovi. Veškeré osobní údaje klientů musí být změněny nebo uváděny ve zkratkách (ochrana osobních údajů!!!!!). Formální úprava: - odevzdání v tištěné podobě, minimálně 2 strany textu, max. velikost písma 14, řádkování 1,5, zarovnání do bloku. Odevzdání: - všichni odevzdají kazuistiku s osobním plánem do 14-ti dnů po ukončení průběžné praxe. Kazuistika bude označena jménem studenta, názvem školy, datem vypracování, třídou, předmětem. Osnova práce: I.

Úvod: uvedení klienta a jeho případu, krátká charakteristika (koho jste si zvolili, proč, v jakém je zařízení, ...).

II.

Osobní anamnéza: jméno příjmení (nacionále), věk, problém (nemoc, postižení, důvod pobytu v zařízení, ...).

III.

Rodinná anamnéza: vypsat základní údaje o rodinných příslušnících klienta a důležité skutečnosti z rodiny vztahující se k případu.

IV.

Vlastní vypracování individuálního plánu – dle osobního/ch cíle/ů, které jsou jeho nedílnou součástí.

Co je to individuální plán: Je definován přílohou č. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb. zákona o sociálních službách. Je výsledkem dohody mezi uživatelem a pověřeným pracovníkem (klíčovým pracovníkem). Aktivně se zjišťují předpoklady a schopnosti člověka v podmínkách společenského života. Každý individuální plán je originální, je zaměřen na odlišné životní zkušenosti a navazuje na osobní cíle uživatele. Vzniká na základě potřeb, přání a zvyklostí uživatele. Důležitou roli při plánování hraje rodina i přátelé uživatele.

Individuální plán: ✔ je sestaven dle přání, zachovalých schopností, možností a potřeb uživatele ✔ podporuje běžný způsob života uživatele ✔ je konkrétní a realizovatelný – tudíž vyhodnotitelný ✔ navazuje na osobní cíle ✔ udržuje zvyky uživatele tak, aby jeho pobyt v zařízení se co nejvíce blížil jeho přirozenému prostředí ✔ podporuje osobnost uživatele a rozvíjí ji ✔ je to stálý dynamický proces ✔ je základem plánování sociálních služeb ✔ jsou v něm vyjádřeny jednotlivé kroky, které vedou k naplnění vytvořeného cíle Co je osobní cíl: Osobní cíl je součástí individuálního plánování. Je to něco čeho by uživatel mohl a chtěl dosáhnout ve spolupráci se zařízením, a co by podpořilo jeho alespoň částečnou soběstačnost, jeho pocit potřebnosti a užitečnosti. Při správně stanoveném cíli a správném stanovení podpory, kterou uživateli poskytneme k jeho naplnění, dojde k odlišení individuality uživatele a k výraznému osobnímu přístupu. Jakýmkoliv pokrokem je jeho přiblížení k běžnému životu v domácím prostředí. Je důležité, aby se při tvorbě osobního cíle používalo přirozeného jazyka, bez používání cizích výrazů. Osobní cíl: Vychází vždy z přání, potřeb, představ, možností a zachovalých schopností uživatele. S určitým osobním cílem přichází uživatel již do našeho zařízení a vychází z jeho očekávání. Osobní cíl se zjišťuje nejlépe formou strukturovaného rozhovoru, který je zaměřen na následující oblasti potřeb: ✔

Komunikace: jakým způsobem uživatel komunikuje.

✔

Sebeobsluha: zvládání osobní hygieny a běžných úkonů při péči o svou osobu.

✔

Sociální dovednosti: jak se uživatel začleňuje, zapojuje se do aktivit, jaké

zájmy, záliby, co ho baví. ✔

Bydlení: péče o osobní prostor uživatele.

má

✔

Stravování: kde si přeje jíst, jakým jídlům dává přednost, nebo naopak jaká jídla zcela odmítá.

✔

Kontakt s rodinou a okolím: kdo ho navštěvuje, s kým se stýká, jaké jsou vztahy v rodině.

V průběhu pobytu si uživatel vytváří cíle nové, které mohu být specifičtější, a pracovníci zařízení ho maximálně podporují v krocích, které vedou k naplnění těchto cílů a jsou v souladu s posláním a cíli poskytované služby. Cíl musí být pro klienta: ✔

významný,

✔

realistický,

✔

konkrétní,

✔

musí se týkat toho, co uživatel chce,

✔

vyhodnotitelný (měřitelný).

Metodika: Osobní cíl: Nejlépe zjišťovat formou strukturovaného rozhovoru, který je zaměřen na následující oblasti potřeb: bydlení, stravování, sebeobsluha, zájmové činnosti, kontakt s rodinou. Rozhovor by měl směřovat k tvorbě osobního cíle. Stanovením základních okruhů: ✔

Čeho chceme s uživatelem dosáhnout.

✔

Jaké zdroje můžeme při plnění cíle využít.

✔

Jak budeme postupovat.

✔

Kdy má být cíle dosaženo.

✔

Jak poznáme, že cíle bylo dosaženo.

Návodné otázky pro jednotlivé oblasti rozhovoru: Bydlení Líbí se vám váš pokoj? Jak byste si představoval svoje bydlení? Je něco co byste si ve vašem pokoji přál jinak? Jak byste chtěl mít vyzdobený váš koutek?

Strava Kde byste raději jedl, v pokoji nebo v jídelně? Vyhovuje vám doba podávání jídel? Chtěl byste něco změnit? Máte rád všechna jídla? Která jídla nejíte? Sebeobsluha Co zvládnete sám? Přál byste se v něčem zlepšit a v čem? Vadilo by vám, kdybyste si vykonával některé činnosti sám (stlaní postele, úklid prádla do skříně, utření prachu, ...) ? Přál byste si menší úřední úkony obstarávat sám (pošta, banka, ...) ? Zájmová činnost Co vás v současné době baví? Máte nějaké záliby, koníčky? Přejete si v nich pokračovat? V našem zařízení máme nabídku těchto zájmových činností …. Chtěl byste se jich také účastnit? Chodíte rád mezi lidi? Kam jste rád jezdil? Kam byste se chtěl ještě podívat? Kontakt s rodinou Přejete si udržovat kontakt s rodinou? Přejete si navštěvovat rodinu? Jak často? Při stanovování cíle musíte plánovat i podporu – kroky, které budou směřovat k naplnění cíle a kdo ho bude v jednotlivých krocích podporovat (rodina, klíčový pracovník, fyzioterapeut, canisterapeut, ergoterapeut, ...).

Příloha č. 8

Organizace volného času Protokol č. Téma: Cíl: Cílová skupina: Pomůcky: Bezpečnost: Motivace: Postup: Poznámky:

Jméno: Příjmení:

Příloha č. 9

Zápis z kontroly odborné praxe Kontrolující: Kontrolovaní žáci: Kontrola provedena dne: Místo výkonu praxe: Jméno odpovědného zaměstnance: Forma kontroly:

osobně

-

telefonicky

Závěr kontroly: 1. docházka studenta/ů na praxi:

2. chování studenta/ů na praxi:

3. vykonávané činnosti:

4. celkové hodnocení práce žáka: výborné

-

velmi dobré

-

dobré

……………………………………. podpis kontrolujícího

Příloha č. 10

HODNOCENÍ ODBORNÉ PRAXE ŽÁKŮ Pracovník pověřený vedením praxe (vedoucí praxe) žáka, provede po jejím ukončení písemné vyhodnocení.

Hodnotí se: 1. zda žák přichází na pracoviště ve stanovenou dobu a v pracovním oděvu 2. zda se žák zapojuje aktivně do pracovních činností 3. zda žák dbá pokynů zodpovědného pracovníka 4. zda žák provádí přidělené úkoly správně a pečlivě 5. vlastní iniciativa žáka 6. celkové chování a vystupování žáka na praxi

Hodnocení může být provedeno následujícími způsoby: 1. písemně, do deníku praxe žáka 2. potvrzením praxe v deníku žáka a zasláním dopisu na adresu školy s podrobnějším zhodnocením výkonu praxe 3. potvrzením praxe v deníku žáka a telefonickým rozhovorem na jedno z uvedených telefonních čísel, kde podrobněji zhodnotíte výkon praxe tel:

Prosíme také o průběžné podepisování deníku praxe za každý jednotlivý den praxe (zvláště u průběžných praxí) při účasti žáka na praxi, pro usnadnění kontroly rozsahu uskutečněné praxe.