PRACOVNÍ METODIKA
ˇ NA VÝUKOVÉ HODINY NÁMETY
LISTY
1
DOBÝVÁNÍ MARSU POMOC! POMOC! Planeta Mars rozhodně není místem pro bázlivé… Suchá, studená a skalnatá. Planeta bez života. Domov největší sopky ve sluneční soustavě i nejhlubšího kaňonu. My ji ale musíme prozkoumat! Naštěstí si můžeme vzít na pomoc sondy… Tak vzhůru na červenou planetu!
1. Co víme o výzkumu Marsu? Vyhledej, jaké jsou poslední objevy:
2. Jakými slovy bys popsal krajinu na Marsu? Využij následující písmena ze slova MARS, která se musí ve slovech objevit – na jakékoliv pozici (jako u Scrabble). Například: kaMenitá. M A R S
3. SONDA NA MARSU Napiš, co vaše sonda objevila při průzkumu Marsu v jednotlivých segmentech planety. 1 A B C D E
2
3
4
5
6
7
8
A B C D E 4. V čem se vaše sonda osvědčila:
V čem se vaše sonda netrefila:
5. Jaké jdou výhody a nevýhody využití sond ve vesmíru?
Jaké jsou výhody a nevýhody vysílání lidí (nikoliv robotů) na průzkum vesmíru?
6. Proč je pro lidstvo výzkum Marsu důležitý – co si o tom myslíš ty? (Očísluj následující tvrzení dle priorit – čím větší číslo, tím důležitější.)
0
Přestože je Mars citelně menší než Země a neumožní lidem přežití bez skafandru, vědci se domnívají, že se může stát druhým domovem lidstva (ze všech planet je Zemi nejpodobnější).
0
Vědci se domnívají, že na Marsu může být život. Pokud by se tato domněnka potvrdila, je to důležité zjištění (umožní nám zkoumat, jak vznikl život na Zemi).
0
Studium klimatu a geologických podmínek na Marsu nám dá informace, které mohou být významné i pro Zemi (např. porozumění klimatickým změnám).
HVĚZDNÉ HODNOCENÍ Na hvězdné škále vyznač, jak se ti líbila dnešní hodina (5 – perfektní – prostě hvězda! ... 1 – slabá – spíše černá díra).
Pro získání víc informací o Marsu a jeho dobývání mrkni na: http://marsprogram.jpl.nasa.gov.
NAJDI DESET ROZDÍLŮ 1. Jak je možné, že indiáni neznali před příchodem Evropanů koně? Ačkoli kůň jako druh vznikl právě vAmerice. Zkus napsat tři teorie. Moje teorie 1.
Moje teorie 2.
Moje teorie 3.
2. Najdi deset rozdílů – co zásadního se v jednotlivých obdobích změnilo? PRVOHORY – PERM
DRUHOHORY – TRIAS
DRUHOHORY – JURA
DRUHOHORY – KŘÍDA
TŘETIHORY – PALEOGÉN
TŘETIHORY – NEOGÉN
2. Nedokončené věty – dokonči je dle svého hodnocení (vzhledem k dnešní hodině). Dnes mě zaujalo především Ještě mi vrtá hlavou Rád/a bych se dozvěděl/a Při skupinové práci Na své práci oceňuji
SOPKY. RISK! NEBO ZISK? 1. I malý princ měl na své planetce sopku. Chtěl bys ty bydlet blízko sopky? Uveď alespoň 3 důvody proč ano, případně proč ne?
2. NIČIVÉ SOPKY
Představ si, že žiješ vedle sopky. Napiš, čím pro tebe může být nebezpečná (s využitím příkladů výše a toho, co všechno jsi již o sopkách slyšel).
3. VÝBUŠNÉ POKLADY Ale sopky nám i něco přináší. Zaškrtni ty věci, o kterých si myslíš, že jejich vznik může být přímo spojen se sopečnou činností. ROPA
ZKAMENĚLINY S TRILOBITY
SÍRA
TUFY A NĚKTERÉ JINÉ KAMENY PRO STAVEBNICTVÍ
ČERNÉ UHLÍ RAŠELINA
SŮL
DIAMANTY
ÚRODNÁ PŮDA
GEOTERMÁLNÍ ENERGIE
4. Vysvětli, jak v každém z následujících případů lidé využívají jevy spojené se sopečnou činností (napiš, co konkrétně využívají, jak to využívají a jak daná věc vznikla v souvislosti se sopečnou činností).
PŘÍBĚH
CO VYUŽÍVAJÍ?
JAK TO VYUŽÍVAJÍ?
JAK DANÁ VĚC VZNIKLA?
1 2 3 4 5 1.
Pěstitelé rýže na Jávě mají jako své největší pomocníky buvoly kerbau. Tito těžkopádní obři pomáhají orat půdu, která místní lidi živí. Práce na polích je namáhavá, ale vyplácí se – žně jsou totiž na Jávě až čtyřikrát do roka! A mimo rýži, kterou vyvážejí, se tam také daří kávě, banánům, kukuřici a spoustě dalších plodin.
2.
Na Jávě se pěstuje cukrová třtina, která se zpracovává ve zdejších cukrovarech. Při výrobě cukru je pro čištění zrnek potřeba kyselina siřičitá. Místní lidé si síru jako surovinu pro její výrobu mohou na ostrově nasbírat sami. Ačkoliv se jedná o činnost nelehkou a značně nebezpečnou, mají štěstí v tom, že cenná surovina je na dosah ruky.
3.
Milovníci vín jistě znají Tokaj: malé, ale proslulé městečko, kde se rodí „král“ vín. Víno se vyrábí speciálním procesem, na který se podle legend přišlo náhodou. Prý za něj vděčíme vinařům, kteří se ukryli v době nájezdů Turků před útočníky a než se vrátili domů, hrozny na vinici trochu zplesnivěly. A víno, které z nich udělali, bylo výborné. Kromě citu místních a výborných klimatických podmínek však vděčí ještě něčemu – „víno má oheň sopek“, jak místní vinaři říkají.
4.
V jižní Africe, v Tanzanii a na Sibiři jsou naleziště nejcennějších drahokamů na světě – diamantů. Diamanty mají natolik unikátní vlastnosti, že spektrum jejich využití je neuvěřitelně široké. A tak znamenají ohromné bohatství pro země, kde se nalézají. Odborníci se domnívají, že diamanty vznikaly v hloubce 200 km pod povrchem a na zem se dostaly díky nepředstavitelně prudkým erupcím, které přivedly magma z hlubin blízko povrchu Země.
5.
Island je země, která leží v blízkosti polárního kruhu. Umíte si proto určitě představit, že nepatří mezi země nejteplejší. Přesto se tam ve sklenících dobře daří rajčatům a banánům. Země jim dává energii, kterou mohou obyvatelé dokonce využít v běžném životě (nejzajímavější představa pro nás je, že si někdo v potoce uvaří brambory). Na Islandu je zemský plášť v některých místech pouhé 2 km pod povrchem a například na sopce Eldfell je na vrcholu kráteru udávána teplota 500 °C jeden metr pod povrchem.
5. HODNOCENÍ Do schématu sopky napiš, jak hodnotíš dnešní hodinu. Dolů do magmatického krbu napiš, co se ti líbilo nejvíce. Do sopečného kužele napiš konkrétně, co sis z hodiny odnesl (co nového sis vyzkoušel, naučil se, dozvěděl). Do kráteru napiš, co se ti naopak nelíbilo.
CO SE MELE ZA OKNEM? 1. Co se asi muselo stát, než se z kamene stala půda? Napiš do bublin všechno, co tě napadne.
2. Z OKNA! Nebojte se – z okna nemusíte skákat, stačí se z něj podívat. A co že se děje za oknem? No přece spousta věcí! Mimo jiné můžeme vidět, jak probíhají dva důležité procesy – zvětrávání a eroze.
CO VIDÍME Z OKNA? ANEB: GEOLOGIE, CO BY KAMENEM DOHODIL… Když lidé poznávali, jak a čím je tvarována tvář krajiny kolem, odhalili a pojmenovali dva důležité děje: zvětrávání a erozi. Pokud pochopíme, jak fungují, můžeme i my odhalit, jak vzniká svět za naším oknem. Vidíme tento děj? Jaký konkrétní (pokud ano, zaškrtni) důkaz toho, že děj probíhá, vidíme?
ZVĚTRÁVÁNÍ Zvětrávání znamená rozpad a rozklad, který probíhá na povrchu Země. Materiál při tomto ději zůstává na místě. Pro jasnější porozumění, jak zvětrávání funguje, ho rozlišujeme na tři typy. Jednotlivé typy mohou působit samostatně, ale často působí i společně.
FYZIKÁLNÍ Rozpad např. díky mrznutí či ohřívání. Chemické složení hornin se nemění.
CHEMICKÉ Rozpad díky účinku chemických látek – často se projevuje např. změnou barvy. Vznikají při něm nové minerály. BIOLOGICKÉ Rozpad způsobený živými organismy (např. díky kořenům rostlin nebo mikroorganismům v půdě).
EROZE Eroze znamená odnos materiálu, který vznikl díky zvětrávání. Pro lepší popis rozlišujeme 4 hlavní síly (činitele), které tento odnos působí. Tito činitelé mohou působit každý sám, ale i společně.
VODA VÍTR LEDOVEC GRAVITACE
3. „ZNIČ SI SVŮJ KÁMEN“ – EXPERIMENT A teď si jeden z jevů vyzkoušíme na vlastní kůži. Najdi kus kamene – horninu s prasklinou (prasklinami), do které můžeš nalít vodu.Kámen „zalitý“ vodou vlož do mrazáku. Pokus opakuj do té doby, než se kámen úplně rozpadne.
2MDNê
i"
tVHMHGQ
WUiYiQ W\S]Yɶ
ãOR" QLQ\GR U R K X G ]SD PXNUR E'tN\ćH HVREGR " V D W ɶ Y V NDW HFK VWɶMLVHW KREODVW D F ć ê M H N D Q M H 9 HP Y\Płå QêPLMH
4. OKNO DOKOŘÁN Napiš do našeho okna jednu novou informaci z hodiny, která tě nejvíce zaujala.
KAMENY ZA ŠKOLOU 1. COPAK TO TU ASI MÁME? Zkus na první pohled odhadnout, o jakou horninu by se mohlo jednat. Je to vyvřelina, usazenina či hornina přeměněná? Pokus se svůj odhad krátkosti zdůvodnit.
2. POJĎME NA TO VĚDECKY Podrobte vaše vzorky důkladnému pozorování a výsledky zapište do následující tabulky.
VLASTNOSTI HORNINY
POPIS
POZNÁMKY
Barva Štěpnost Lesk Tvrdost Stavba Pórovitost Velikost minerálů Uspořádání minerálů v hornině
3. KAM PATŘÍM? Srovnej vámi pozorované charakteristiky s charakteristikami tří základních typů hornin a rozhodni se, do které váš vzorek patří. VYVŘELINA Hlubinná vyvřelina má zpravidla krystalickou strukturu, to znamená, že bude složena z mozaiky navzájem propletených nerostů a krystalů. Ty jsou v hornině uspořádány všesměrně. Postrádají struktury podobné vrstevním plochám (jako u usazených hornin) a břidličnatost nebo přednostní usměrnění (jako u hornin přeměněných). Výlevné horniny jsou velice často jemnozrnné až celistvé, na jejich podrobné zkoumání byste potřebovali výbrus a speciální polarizační mikroskop. Někdy mohou být výlevné horniny (láva) plné drobných dutinek po sopečných plynech. Vyvřelé horniny jsou zpravidla velmi tvrdé.
PŘEMĚNĚNÁ HORNINA Některé horniny mohou vykazovat nepravidelné uspořádání minerálů, ale často se setkáte s typickou břidličnatostí zvýrazněnou slídovými minerály s charakteristickým leskem – mají zvlněné vrstvy (usazeniny mají vrstvy rovné). USAZENINA Horniny vykazují většinou patrnou vrstevnatost (na úrovni skalního výchozu) a alespoň pod lupou zřetelná zrna. U některých usazenin bývají zrna jen málo stmelena a můžete je snadno odškrábnout. Převládajícím nerostem bývá křemen a ve vápencích kalcit. Také přítomnost zkamenělin (máte-li štěstí) pomáhá rozlišit usazené horniny od vyvřelin a přeměněných hornin. JÁ JSEM…
4. NĚCO MÁLO O MÉ MALIČKOSTI Vytvořte malou identifikační kartu horniny. Zapište její název a stručnou charakteristiku.
5. JSEM ZDEJŠÍ? Dle geologické mapy zjistěte, zda se hornina, jejíž vzorky jste pozorovali, nachází v geologickém podloží okolí vaší školy. ANO
NE
Jaké další horniny se tu mohou vyskytovat? Jak jsou staré?
6. DOMÁCÍ ÚKOL Z dostupných zdrojů (internet, knihy, časopisy,…) zjisti, jaké má tvá hornina využití. Pokud se vámi pozorovaná hornina nenachází v geologickém podloží okolí vaší školy, zjisti nejbližší lomy či zdroje, odkud mohla být hornina do místa tvé školy transportována, a pravděpodobný důvod jejího přemístění.
7. NĚCO K ZAMYŠLENÍ NA PŘÍŠTĚ Rozmysli si, zda raději tvoříš, nebo zda jsi systematik, tzn. máš rád/a ve věcech pořádek. Budeš tvořit landart (obrázek z kamenů), nebo vytvoříš stručného průvodce hornin v okolí školy?
0RMHãNRODPłMGłPVWRMtQDKRUQLQiFK]REGREt SĺHYOiGDMtFtPW\SHPMVRX WDWRKRUQLQDVHSRXåtYiN DWɶåtY
BUDE ZE MĚ FOSILIE? 1. O čem můžeme říct, že je to fosilie neboli zkamenělina? DOPLŇ: ZKAMENĚLINA R5 musí být zřetelným důkazem existence R5 musí podávat základní informace o R5 musí být starší než R5 nesmí být vytvořena 2. A nyní už pro tebe bude hračka rozhodnout, zda jsou následující nálezy fosiliemi, nebo ne. Svůj názor napiš do tabulky. NÁLEZ
ANO
NE
POZNÁMKA
DINOSAUŘÍ STOPA ROPA KUS MAMUTA ZAMRZLÝ V LEDU ZUB DRUHOHORNÍHO ŽRALOKA PECKA OD TŘEŠNĚ LIDSKÉ OSTATKY NALEZENÉ BĚHEM VYKOPÁVEK V POMPEJÍCH (POHŘBENÉ V SOPEČNÉM PRACHU) VALOUNEK VE TVARU VEJCE
3. CHCEŠ SE STÁT ZKAMENĚLINOU? ZEPTEJ SE MĚ JAK! Představte si, že jste uznávanými odborníky na fosilizaci těl. Lidé se vás zeptají, jak mají naložit se svým tělem, aby se z něj stala zkamenělina. Co jim poradíte?
4. KOMIKS Vytvoř popisky k následujícímu komiksu „ZKAMENĚLÝ OSUD“.
3RPRF3RPRF 8PĺHOMVHP 3DGiPGROł
JACÍ JSME? A. JAK VELCÍ JSME BYLI? 1. Zjisti, kde leží radius neboli kost vřetenní. Je to jedna z kostí, které se nachází mezi loktem a rukou, a je na palcové straně. 2. Metrem změř délku kosti vřetenní tvého partnera ve skupině a zaznamenej zjištěné údaje do tabulky.
Naměřená výška (cm)
Délka kosti (cm)
RADIUS
Vypočítaná výška (cm)
HUMERUS
RADIUS HUMERUS 3. Za použití vzorce vypočítej výšku svého partnera a zaznamenej ji do tabulky. Následující vzorec ukazuje vzájemný vztah mezi délkou kosti a výškou člověka. Muži (výška v cm) Výška = [(délka kosti vřetenní x 3,3)/2,54 + 34] x 2,54 Výška = [(délka kosti pažní x 2,9)/2,54 + 27,8] x 2,54 Ženy (výška v cm) Výška = [(délka kosti vřetenní x 3,3)/2,54 + 32] x 2,54 Výška = [(délka kosti pažní x 2,8)/2,54 + 28,1] x 2,5
4. Zjisti, kde na těle leží humerus neboli kost pažní. Je to ta kost, která spojuje rameno s loktem. Za použití metru změř délku této kosti svého partnera ve skupině a výsledek zaznamenej do tabulky. Za použití vzorce a naměřené hodnoty vypočítej výšku svého partnera a zaznamenej do tabulky. 5. Za použití metru změř skutečnou výšku svého partnera a výsledek zaznamenej do tabulky.
B. MALOVANÉ RITUÁLY 1. Jsou ve tvém životě nějaké denní rituály? Jaké? Najdi a zapiš tři rituály, které sdílíš se členy vaší rodiny, a tři rituály, které sdílíš se svými spolužáky. RODINA
PŘÁTELÉ
2. Jsou tvé večerní rituály závislé na postavení těles na obloze, nebo spíše na pořadí programů v televizi? Co by se o tobě a společnosti, ve které žiješ, mohla dozvědět jiná osoba studiem tvých rituálů?
C. HODNOCENÍ HODINY Namaluj jednu kresbu ve stylu pravěkých maleb našich předků, která vystihuje to, co pro tebe bylo v této hodině nejzásadnější.
BUDOUCNOST A PLANETA, PLANETA A JÁ 1. MOJE PŘÁNÍ Co bych chtěl/a mít za 20 let?
Jaké přírodní zdroje k tomu potřebuji?
Jakými lidskými aktivitami mohou být tyto zdroje ohroženy?
2. JAK TO VIDÍME MY Bude tohoto zdroje dostatek pro nás všechny i za 20 let? Bude v dostatečné kvalitě?
Jakými aktivitami člověk ohrožuje či přispívá k ničení – znehodnocení tohoto zdroje?
Jakými aktivitami můžeme tento zdroj naopak chránit (nebo obnovovat)?
JAK TO VIDÍ VĚDCI Informace vyhledejte na webu, encyklopediích, časopisech, muzeu. Bude tohoto zdroje dostatek pro nás všechny i za 20 let – v dostatečné kvalitě?
Jakými aktivitami člověk ohrožuje či přispívá k ničení – znehodnocení tohoto zdroje?
Jakými aktivitami můžeme tento zdroj naopak chránit (nebo obnovovat)?
3. Doplň následující věty: Překvapilo mě, že Nejvíc mne zaujalo, že Nejméně zajímavá část byla
PROČ NEMÁME VLASTNÍ ETNU? 1. DOVOLENÁ NA HAVAJI A HOROLEZECKÁ VÝPRAVA V ANDSKÉM POHOŘÍ JIŽNÍ AMERIKY Aloha, milý cestovatelé. Navštívíme vysoká andská pohoří, plná sopek a dýmu. Ale také se podíváme na slunné pláže Havaje. Napadá vás, proč je v Andách tolik sopek (téměř jedna vedle druhé)? Na naší cestě se podíváte pod povrch (jako můžete v nejlepších akvaparcích pod hladinou pozorovat lachtany). Zde ale uvidíte jedinečné věci... jak se jedna deska podsouvá pod druhou: ta takzvaná kontinentální (veze na sobě kontinent) zvítězila, protože je z lehčích hornin než deska na dně oceánů.
Subdukce
Mořská deska se tak postupně zanořuje pod západní okraj Jižní Ameriky. Prohrála, a to totálně. Bude zničena. V hloubce stoupá teplota a tlak, proto bude deska roztavena. Jen část jejího materiálu se poměrně rychle vrátí na povrch Země. Díky sopkám. Usazeniny na mořském dně jsou plné vody, a tak se při tavení chovají jako šampaňské a tlačí se k povrchu. Proto je blízko západního okraje Jižní Ameriky tolik sopek. Místa, kde se vyskytují sopky, mají často něco společného. Jsou to okraje zemských (litosférických) desek (tam, kde se desky oddalují nebo do sebe vráží)... Andy, Fudži, Etna a další. Podle jejich výskytu kolem Tichého oceánu (Pacifiku) vznikl název Pacifický ohnivý kruh. Některé tzv. horké skvrny (např. Havajské ostrovy) však vznikly uprostřed desky, tam, kde proud horkého magmatu až z pláště prohořel zemskou kůru.
Mapa světa se zakreslenými sopkami
ÚKOL Na průsvitku se pokuste zakreslit co nejvíce sopek na mapě světa.
2. ZÁJEZD DO LOS ANGELES A VÝLET DO JAPONSKA Hello, cestovatelé, vítejte na výpravě. Proč zavítáme právě na tato dvě místa? Mohli bychom i do Turecka, Číny nebo Itálie. Jedeme za zemětřesením a pátráme po tom, co ho způsobuje. Máme jedinečnou možnost nahlédnout pod zem a odhalit tam boje, které pod povrchem probíhají. Nejde o tajnou válku Turecka proti Číně. Je to něco ohromného. Povrch Země je rozlámán do jednotlivých desek, které se různě pohybují. A tam, kde se posouvají proti sobě nebo vedle sebe, je to ohromný boj. Nesmírné množství energie, které je čas od času uvolňováno právě zemětřesením. Většinou jsou zemětřesení malá, některá však mají sílu srovnat město se zemí. A Japonsko i LA jsou právě v těchto místech, proto se v Japonsku staví domy se speciálními výztužemi a studenti v LA se učí, co dělat při zemětřesení. ( Jen tak mimochodem, zemětřesení může vzniknout i z jiných důvodů, např. po velkém sesuvu, ale to necháme na jindy. -)
Mapa světa s rozhraními desek
Mapa světa s vyznačenými místy, kde bývají zemětřesení
ÚKOL Na průsvitku s mapou světa se pokuste zakreslit co nejvíce míst, kde dochází k zemětřesení.
3. TURNAJ VE SKLÁDÁNÍ HLAVOLAMŮ A PUZZLE Vítejte na turnaji. Čeká vás netradiční úkol: nejprve si můžete puzzle vystříhat a pak znovu složit. A navíc si připravit vysvětlení pro ostatní – jak tohle puzzle ovlivňuje planetu Zemi.
Povrch Země je „rozlámán“ na desky – celkem je jich 14. Ty do sebe zapadají jako velké puzzle a navíc se pohybují v různých směrech. Někdy plují od sebe, případně se podél sebe posunují. Jinde na sebe narážejí, podsouvají se a vzájemně deformují. A jak rychle se dokážou pohybovat? Jsou to centimetry za rok. Což je taková rychlost, asi jako když vám rostou nehty na rukách. No, pomaleji, než vy skládáte puzzle, ale přesto to je rychlost a síla, která umí pohybovat kontinenty. (I my v Čechách jsme byli kdysi na rovníku!) Okraje desek jsou velmi tvořivým prostředím. Vytváří sopky, zemětřesení, velká pohoří či naopak propadliny. A kde je Česká republika? Nacházíme se na okraji, nebo v centru desky? Zkuste tuto otázku dát celé třídě. Ale ať na ni máte odpověď… Díky tomu, že jsme poměrně daleko od okraje desky, tu máme poměrně klid – jen malá zemětřesení a již jen doznívající vulkanickou činnost -.
ÚKOL Na průsvitku se pokuste zakreslit hranice litosférických desek na mapě světa.
4. DETEKTIVNÍ PÁTRÁNÍ PO ZÁHADĚ Jsme velice rádi, že vás můžeme uvítat v našem týmu. Naším úkolem je dopátrat se jádra problému. Tedy až do jádra nepůjdeme. Zastavíme se v zemském plášti. Tam můžeme najít sílu, která ovlivňuje, kde se vyskytují sopky a zemětřesení na naší Zemi. Krom této síly jsou spolupachatelé ještě zemské (litosférické) desky. Co o nich víme? Zatím jen to, že povrch Země je „rozlámán“ na desky, které se vůči sobě pohybují. Na jejich okrajích pak dochází k častým zemětřesením i výskytu sopek. A díky čemu se pohybují? Vy jako detektivní tým musíte vybrat jednu možnost. Můžete použít důkazy, které najdete (např. na obrázcích). Možnosti (podezřelí): 1. ODSTŘEDIVÁ SÍLA Desky se pohybují díky odstředivosti Země – jak se točí kolem své osy. 2. KONVEKČNÍ PROUDĚNÍ Desky jsou rozhýbávány konvekčními proudy, ty vznikají v tekutém plášti Země. Materiál v plášti je ohříván od jádra a stoupá k povrchu Země, tam se ochlazuje a opět klesá zpět dolů k jádru (podobně jako když se vaří voda).
Konvekční proudění 3. ZEMSKÁ PŘITAŽLIVOST Desky se pohybují, protože je přitahuje jádro, které svým magnetickým polem natáčí desky k opačnému pólu.
ÚKOL Připravte zjednodušený nákres síly, která pohybuje deskami.
POVODNĚ 1. CO SE STANE, KDYŽ BUDE PRŮTRŽ MRAČEN?
Na obrázcích před sebou máte vyobrazeny tři typy krajiny, které můžete vidět i ve vašem okolí. Zkuste odhadnout, co se stane po přívalovém dešti. Kde myslíte, že se voda poměrně snadno vsákne do povrchu nebo bude mít dost prostoru, kde naopak budou s vodou problémy? Proč tomu tak je? Jaké faktory mají na zadržení vody vliv? 2. Na základě hry a postřehů spolužáků spoj materiály, které se chovají ve vztahu k vodě podobně, s možným vysvětlením. HADR
JÍL
HOUBA
BETON
TALÍŘEK
PÍSEK
pojme a udrží
IGELIT
HLÍNA
když je dobře tvarovaný, umístěný, udrží hodně vody, protože je nepropustný
všechno po něm steče, co pojme, záleží na tvaru pojme, ale sám neudrží
Jaká je nejlepší kombinace všech prvků, když potřebuješ v oblasti udržet co nejvíce vody tak, aby nepůsobila škody? Jaká kombinace bude působit největší problémy?
3. LABORATORNÍ PRÁCE Postup: 1. Z každého vzorku zeminy, který máte před sebou, odměřte pomocí odměrky stejné množství. 2. První vzorek zeminy v suchém stavu vsypte do připravené nálevky s vloženým filtračním papírem a pod nálevku dejte odměrku. 3. Připravte si vodu a poznamenejte si, jak velké množství jste použili. Toto množství musí být pro všechny vzorky stejné. 4. Zaznamenejte množství vody, které proteklo do odměrky pod nálevkou. 5. Pokus zopakujte a použijte vodou saturované vzorky, tedy stejné, které jste již měřili. Použijte stejné množství vody jako prvně. Opět zaznamenejte, kolik vody proteklo. Všímejte si také, zda-li se voda vsakuje, nebo tvoří vrstvu na povrchu zeminy. Svá pozorování zapište.
Vzorek
Množství zeminy v suchém stavu v ml
Množství vody v ml Množství vody, která protekla vzorkem v suchém stavu v ml
Množství vody, která protekla vzorkem v saturovaném stavu v ml
PÍSEK ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA JÍL V čem se shodují výsledky pozorování s tvým odhadem?
3. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Představ si, že hrozí povodeň a vylití vody z koryta řeky. Co se stane s vylitou vodou, pokud bude okolí převážně tvořeno (při posuzování nezapomeň brát v potaz obě části pokusu, tedy jednak chování zeminy v suchém stavu, ale také chování již vodou saturované zeminy): a) pískem b) zemědělskou půdou c) jílem d) jak se bude chovat zastavěná plocha e) jak se bude chovat zalesněná plocha
4. HRA NA TRUMFY Rozcvička: Uveď tři argumenty pro a tři argumenty proti úpravám krajiny PRO
PROTI
Nyní poslouchej, jaký projekt se chystá v tvém okolí. Budeš hledat argumenty na jeho obhajobu, nebo budeš hájit zájmy krajiny? Shromáždi co nejvíce argumentů na podporu svého stanoviska. Své trumfy napiš. Brzy otestuješ jejich sílu v diskuzi s protistranou. Nakonec napiš stručné shrnutí svého stanoviska. Pokud jednou budeš starostou ve své obci, co uděláš jinak?
Vydalo Národní muzeum ČR v roce 2009. Pracovní listy byly vydány jako součást vzdělávacího projektu „Příběhy planety Země“, který probíhal v rámci stejnojmenné výstavy. Koordinátor projektu: Mgr. Milan Libertin Obsahová koordinátorka projektu: RNDr. Irena Bucharová Ve spolupráci s Národním muzeem ČR vytvořilo Centre for Modern Education (CZ) s.r.o. Autorky: Mgr. Justina Danišová, Mgr. Zuzana Jakobová, Mgr. Barbora Pešková Odborné korektury: RNDr. Irena Bucharová, RNDr. Petra Burdová, Mgr. Milan Libertin, RNDr. Jana Maredová, RNDr. Blanka Šreinová, RNDr. Kamil Zagoršek, Dr. Jazykové korektury: Mgr. Markéta Lakosilová Grafická úprava a sazba: Peter Kósa Ilustrace: © Jan Sovák KONTAKTY Máte nějaké nápady? Připomínky? Napište nám – budeme rádi za váš názor! Kontaktní osoba – autorský tým: Mgr. Barbora Pešková –
[email protected] Kontaktní osoba – Národní muzeum: Mgr. Milan Libertin –
[email protected] www.nm.cz
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L ÁVÁ N Í
TATO PUBLIKACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
