Metodika Kulturní rozdíly 7. tř., 2 vyuč. hodiny

Metodika – Kulturní rozdíly 7. tř., 2 vyuč. hodiny

PONTIS Šumperk o.p.s. 2010

WWW.pontis.cz [email protected]

-1-

Obsah

Úvod ................................................................................................. Chyba! Záložka není definována. Pravidla ............................................................................................ Chyba! Záložka není definována. Seznámení s kolektivem, odlehčení atmosféry ............................. Chyba! Záložka není definována. Místa si vymění .................................................................................................................................... 3 Na Pepu................................................................................................................................................ 4 Seznámení s tématem, obsahem semináře ....................................................................................... 4 Hlavní část .......................................................................................................................................... 4 Pojem kultura ....................................................................................................................................... 4 Kulturní rozdíly a jejich projevy .......................................................................................................... 4 Příčiny kulturních rozdílů .................................................................................................................... 5 Vnímání kulturních rozdílů .................................................................................................................. 6 Důsledky kulturních rozdílů ................................................................................................................. 6 Hra - vlastnosti .................................................................................................................................... 6 Diskuze ................................................................................................................................................. 7 Pracovní listy ...................................................................................................................................... 8 Zdroje ................................................................................................................................................ 11

-2-

1. Úvod: - Nejprve s kantorem: představení lektorů, kdo jsme, krátký rozhovor – konzultace průběhu hodiny, pravidla

- Poté ve třídě:

představení, základní informace o společnosti Pontis Šumperk o.p.s., krátké seznámení s profesí lektora, seznámení s průběhem semináře, čas (2 vyučovací hodiny) a pravidla

2. Pravidla Odteď platí pravidla, která budeme všichni dodržovat: Pravidla možno vypsat na tabuli, nebo vyvěsit

-

Každý má právo říct svůj názor! Na každého se dostane řada! Pokud mluví jen jeden, ostatní poslouchají! Nebuď vulgární! Neuzavírej se do sebe, nemlč jako ryba, právě tvůj názor může být pro skupinu důležitý! O čem mluvíš v kruhu, to se nevynáší ven (platí i pro lektora)!

Někdo přečte pravidlo, jiný ho vysvětlí, jak mu rozumí. Po přečtení všech pravidel se domluvíme, zda všichni souhlasí s tím, že se podle těchto pravidel budeme po celou dobu semináře všichni chovat. 3. Seznámení s kolektivem, odlehčení atmosféry Každý v kruhu se představí, řekne něco o sobě. Třeba nějakou zajímavost, jaké má rád jídlo, co dělá nejradši, čím by chtěl být… Místa si vymění… Lektor řekne: místa si vymění…..

kdo má rád špenát kdo se těší na odpoledne kdo má rád růžovou barvu kdo už dnes snídal kdo už někdy řídil auto komu se dnes chtělo vstávat kdo má doma nějaké zvíře

-3-

kdo už se někdy opil…. Hra na Pepu Opět v kruhu, ten, kdo začíná, říká: PEPO? Soused odpovídá: ANO, PEPO? Začínající odpovídá: ŘEKNI TO PEPOVI! Soused pokračuje k dalšímu: PEPO?... tak to jde stále dokola. Kdo to zkazí, je JOJO a aby byl poznat, musí se kývat dopředu a dozadu. Když se splete JOJO, je z něj TURBO a krouží rukama směrem dopředu, podobně jako by plaval kraula. Hra v pokročilém stádiu vypadá např. takto: PEPO? ANO, JOJO? ŘEKNI TO JOJOVI! JOJO? ANO, PEPO? ŘEKNI TO TURBOVI! TURBO? ANO, JOJO? ŘEKNI TO PEPOVI…

4. Seznámení s tématem, obsahem semináře Kulturní rozdíly Ví někdo, o čem si tu dnes budeme povídat? Co je tématem dnešní přednášky? Nelekejte se slova přednáška, nebudete si muset nic psát, nebudeme vás zkoušet… Budeme si povídat, diskutovat, zahrajeme si některé hry, určitě se následující dvě hodiny nebudete nudit a odnesete si zajímavé poznatky a nové informace (možno zmínit hned na začátku) 5. Hlavní část 1. Kdo by uměl vysvětlit slovo kultura? Žáci odpovídají, co si představují pod pojmem kultura. Lektor může uvést na pravou míru, ale nevyvrací názor, diskutuje, ptá se proč, navazuje, apod.. Žádný lidský jedinec se nemůže přizpůsobit společnosti bez kontaktu s druhými lidmi. Tím, že se s nimi stýká, vytváří se jeho kulturní identita, souhrn kulturních vlastností, které považuje za vlastní, známé, blízké. Kulturu můžeme do jisté míry chápat jako charakter skupiny, jako reakci lidského společenství na své konkrétní životní podmínky. Každá skupina se vyvíjí v odlišném životním prostředí (přírodním i společenském, historickém). Jestliže se životní podmínky liší, mohou na něj lidé reagovat odlišně, vytvářet jiné výrobky, hodnoty, náboženství apod. Pak se liší i jejich kultura. Kulturu nelze ztotožňovat s etnicitou nebo národností! 2. Kulturní rozdíly a jejich projevy Kulturní rozdíly se obecně mohou týkat všech tří úrovní kultury (výtvory, způsoby a vzorce chování a jednání, ideály a hodnoty), konkrétně jejich výtvorů, institucí, komunikace, životního stylu, zvyků, rituálů, symbolů, norem, hodnot a předpokladů. Kulturní rozdíly je nutné vždy posuzovat v rámci srovnávání dvou konkrétních kultur, neboť čím se liší jedna kultura od druhé, nemusí se lišit od třetí. Je to relativní pojem. V některých směrech se kultury mohou lišit a v jiných si zase mohou být velmi blízké. Kulturními rozdíly se mohou projevovat tak,

-4-

- že obě kultury nacházejí jiné způsoby např. vyjadřování – vytvářejí si jiný jazyk, - že v obou kulturách stejný projev chování vyplývá z jiných příčin a motivů (v některých zemích je úsměv vnímán jako známka dobré nálady jedince, v některých také jako známka nálady špatné, v některých zemích je přímý pohled do očí posuzován jako slušné chování, v některých jako neslušné chování, někde je svastika vnímána jako symbol fašismu, někde jako symbol štěstí), - že v obou kulturách různý projev chování může mít stejné příčiny a motivy (když se lidé chtějí najíst, někde používají hůlky, někde příbory a někde ruce, když chtějí něco s někým vyjednat, někde se nejprve důkladně seznamují s tím druhým, někde jdou hned na první schůzce přímo k věci, když chtějí vyjádřit radost z dárku, někde ho hned předají někomu jinému, někde si ho ponechají). V některých situacích u některých kultur a jejích příslušníků může docházet k tomu, že kulturní rozdíly brání v jejich efektivní komunikaci, že si správně nerozumí: - když se někdo nenaučí cizí jazyk, jen těžko se domluví s příslušníkem jiné kultury - když někdo nepozná rozdílné projevy chování a jejich rozdílné příčiny, motivy v dané kultuře, jen těžko lidem této kultury porozumí. 3. Příčiny kulturních rozdílů Většina lidí vyrůstá v určitém omezeném prostředí (svého přírodního prostředí, své rodiny, svého města, své země). Tím, že člověk reaguje na své konkrétní přírodní prostředí, vytváří si i specifické každodenní návyky, stereotypy, způsoby naplňování svých potřeb apod. Někde se vstává v pět ráno a chodí se zalévat rýže, někde se vstává na devátou a jezdí se tramvají do práce. Člověk se tak přizpůsobuje svému životnímu prostředí, přírodě i společnosti kolem něj. Postupem času si každá společnost vytváří další způsoby, jak předávat svým dětem (novým členům – např. cizincům) své kulturní dědictví, osvědčené způsoby chování v daném prostředí a v dané společnosti. Takové procesy nazýváme výchova v rodině, výchova ve školách, socializace, akulturace a globalizace. Rodina předává dětem základní citový a vědomostní potenciál, škola základní vzorce chování a potřebné dovednosti a vědomosti pro život ve společnosti. Výchova a další procesy vedou k socializaci jedince – kdy je schopen přijmout a porozumět zvykům a normám apod. dané společnosti v případě akulturace kultury. Globalizace se dá chápat také jako proces, který působí na jedince tak, aby byl schopen žít ve svém globálním prostředí. Jestliže člověk odmalička vyrůstá v prostředí jedné kultury ,učí se žít v místních přírodních podmínkách, je vychováván svou rodinou a v místní škole, má zkušenosti s místní společností, kulturou, absolvuje velmi intenzivní proces vývoje své osobnosti. Avšak to, co se naučí ve specifických podmínkách, nemusí fungovat v podmínkách jiné kultury. Proto se často člověk, který se rozhodne odjet do jiné země, stává v cizině „malým dítětem“, kterému chybí jazyk (neučil se ho a nikdy ho nebude znát jako svůj jazyk mateřský), slušné chování (je zvyklý na jiné normy slušného chování, které se mohu v různých kulturách lišit), potřebné dovednosti a vědomosti (je zvyklý chytat ryby, ale v cizině jezdí lidé v tramvaji do práce) apod.

-5-

4. Vnímání kulturních rozdílů: Některé projevy kulturních rozdílů můžeme vnímat na první pohled (tradiční oblečení, zvláštní šperky), některé poznáme až tehdy, když člověk promluví jiným jazykem, či až poznáme jeho názory a hodnoty, zvyky apod. Měli bychom si častěji uvědomovat, že lidé různých kultur nemusí mít odlišné pouze lidové kroje a jazyk, ale také celý právní systém, systém vzdělávání, životní hodnoty, zkušenosti apod. Pokud se stane, že se setkají dva příslušníci různých kultur, velmi často na své rozdíly zapomínají, nevnímají je, nejsou schopni na ně reagovat, nevědí, jak je překonat. Tak se stane, že hovoříme půl hodiny na Poláka, který vypadá jako my, jenže neumí česky. Tak se stane, že někoho litujeme, protože nemá peníze, ale on je na to pyšný, protože se uživí i bez nich. Když uvidí křížek Číňan, přečte číslo 10, když ho uvidí Čech, může se mu vybavit například první pomoc, švýcarská vlajka apod. Kulturní rozdíly můžeme většinou pochopit až tehdy, když se najednou ocitneme v prostředí jiné kultury. Doma nám přijde samozřejmé, že se jí příborem, že se u jídla nemluví. V jiných kulturách tomu ale tak vůbec nemusí být – jí se tam rukama a u jídla se naopak probírá úplně všechno, co se událo, co je potřeba zařídit, jak uzavřít smlouvu apod. Teprve, když jsme ochotni a schopni se na svou vlastní (pro nás samozřejmou) kulturu podívat jako na něco, co není samozřejmé a nejlepší, jsme schopni lépe a adekvátně chápat jiné kultury, které spočívají ve zcela jiných zvycích a hodnotách, protože vznikaly ve zcela jiných podmínkách.

5. Důsledky kulturních rozdílů Kulturní rozdíly (tak jako všechny ostatní rozdíly mezi lidmi) mohou být příčinou zmíněných nedorozumění a konfliktů. Mnohdy se také stává, že jsou kulturní rozdíly využity jako záminka k započetí války, diskriminace určitých národnostních a kulturních skupin apod. V takovém případě se často kloubí nedorozumění mezi kulturami a jasný politicko-mocenský či ekonomický motiv konfliktu. Důsledky kulturních rozdílů mohou být v běžném životě velmi různé, a to od nedorozumění, nad kterými je možné se zasmát, až po ohrožení holého života jedince.

6. Hra Vlastnosti: Na tabuli se nakreslí tabulka. V každém políčku bude název nějakého národu, pod každý národ se budou psát asociace, které nás napadnou při pomyšlení na něj. Mohou to být věci jak pozitivní, tak negativní. Cílem hry je uvědomit si, co je pro který národ charakteristické a také to, že u každého se najdou nějaká pozitiva.

-6-

7. Diskuze Jak se člověk stane Čechem? Ali: Jsem tady byl včera večer a nějaký kluci na mě zase spustili anglicky…… Dan: Jak anglicky? Ali: No, prostě anglicky, mně se to stává docela často, že si lidi myslí, že nejsem Čech. Jami: No, a ty si myslíš, že jseš Čech? Ali: No, vždyť jsem se tu narodil! A doma mluvíme jenom česky! Dan: ….což já třeba s babí nemluvim…. Ali: ……jak kokosovej ořech, navrch černej, vevnitř bílej… Dialog naznačuje napětí mezi sebepojetím – tedy odpovědí na otázku, kým se cítím být – a obrazem, který o mně mají ostatní. Aliho rozčiluje, že ho ostatní vnímají jako cizince – dokonce na něj mluví anglicky – a on sám se přitom cítí být Čechem. V národnostně a kulturně stejnorodých státech, jako např. v Česku, občané často vnímají kategorii občanství a národnosti jako totožné. Jako Čecha tedy vnímají toho, kdo má české občanství a zároveň i českou národnost. Takové vnímání může často způsobovat určité potíže při setkávání lidí různých kultur v daném státě. A navíc takovéto vnímání nenajdeme zdaleka ve všech zemích. V Nizozemsku např. není rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi výrazně vnímán. Jaká témata se tedy za naším dialogem mohou skrývat?

-7-

8. Pracovní listy: BER DVĚ Téma: předsudky, gender Potřebný čas: 40 minut Pomůcky: kopie pracovního listu Kájův příběh pro polovinu žáků, kopie pracovního listu Kájin příběh pro druhou polovinu žáků, papíry, tužky Cíle: – uvědomit si, do jaké míry mohou pohlaví nebo etnický původ ovlivnit možnosti člověka – uvědomit si své vlastní předsudky Postup: – rozdělíme žáky do dvou skupin („A“ a „B“) a ty pak dále do malých skupin (4–6 žáků); zajistíme, aby spolu skupiny A a B nemluvily – žákům ze skupin A rozdáme kopii Kájova příběhu, žákům ze skupin B pak Kájin příběh; během této fáze by se žáci neměli dozvědět, že existují dvě verze příběhu, dbáme na to, abychom tento fakt omylem neprozradili (dobré je používat věty, kde se vyhneme vyjádření rodu, např. „příběh, ve kterém hlavní roli hraje Kája“) – po prostudování příběhu mají žáci za úkol odpovědět na zadané otázky a zapsat si odpovědi – na závěr přečtou jednotlivé skupiny své odpovědi, které zaznamenáváme na tabuli do sloupců AaB Reflexe: Při diskusi se soustředíme na odlišné pohlaví a etnický původ hlavních hrdinů příběhu. Zaměříme pozornost na všechny významné rozdíly v odpovědích skupin A a B a na možné příčiny těchto rozdílů.

-8-

KÁJŮV PŘÍBĚH Kája je dvanáctiletý český kluk. Je jedním z nejtišších žáků ve třídě už od mateřské školy. Pořád se ještě trochu stydí, má-li mluvit před celou třídou, ale rád pracuje v malé skupině. Má dost přátel, ostatní ho mají rádi pro jeho chytré nápady. Umí si vymýšlet vlastní příběhy, ale má potíže s matematikou. Má rád i přírodní vědy, zvlášť tehdy, když může dělat pokusy, a ochotně pomáhá ostatním, kteří mají problémy. Po škole se rád dívá na televizi. Hodně čte, zvláště příběhy se záhadami a knížky o zvířatech. Rád si v parku hraje s přáteli a občas se tam stará o mladšího bratra. Pomáhá s nádobím, když se mu řekne. Kája si není jistý, co chce dělat, až vyjde školu, ale rád by si vydělal dost peněz, aby mohl jezdit s přáteli o víkendech ven a aby si mohl kupovat hudbu a oblečení, které se mu líbí. OTÁZKY: Kája vás zve na své třinácté narozeniny. Jaký dárek zvolíte? Na začátku roku si má Kája vybrat z nabídky tři kroužky. Které si asi vybere? – přírodovědecký – gymnastika – pěvecký sbor – kopaná – počítačový – šachový – dramatický – literární – hudební skupina – plavání – keramika Kája má sen, že si k osmnáctým narozeninám pořídí ojeté auto. Už teď na ně začíná šetřit. Jakým způsobem si může na auto vydělávat? Co asi bude Kája dělat ve třiceti?

-9-

KÁJIN PŘÍBĚH Kája je dvanáctiletá romská dívka. Je jedna z nejtišších ve třídě už od mateřské školy. Pořád se ještě trochu stydí, má-li mluvit před celou třídou, ale ráda pracuje v malé skupině. Má dost přátel, ostatní ji mají rádi pro její chytré nápady. Umí si vymýšlet vlastní příběhy, ale má potíže s matematikou. Má ráda i přírodní vědy, zvlášť tehdy, když může dělat pokusy, a ochotně pomáhá ostatním, kteří mají problémy. Po škole se ráda dívá na televizi. Hodně čte, zvláště příběhy se záhadami a knížky o zvířatech. Ráda si v parku hraje s přáteli a občas se tam stará o mladšího bratra. Pomáhá s nádobím, když se jí řekne. Kája si není jistá, co chce dělat, až vyjde školu, ale ráda by si vydělala dost peněz, aby mohla jezdit s přáteli o víkendech ven a aby si mohla kupovat hudbu a oblečení, které se jí líbí. OTÁZKY: Kája vás zve na své třinácté narozeniny. Jaký dárek zvolíte? Na začátku roku si Kája má vybrat z nabídky tři kroužky. Které si asi vybere? – přírodovědecký – gymnastika – pěvecký sbor – kopaná – počítačový – šachový – dramatický – literární – hudební skupina – plavání – keramika Kája má sen, že si k osmnáctým narozeninám pořídí ojeté auto. Už teď na ně začíná šetřit. Jakým způsobem si může na auto vydělávat? Co asi bude Kája dělat ve třiceti?

- 10 -

Zdroje: http://cs.wikipedia.org/ http://www.hranostaj.cz http://czechkid.cz http://www.jedensvetnaskolach.cz

- 11 -