2. Materiál a metodika

Folia venatoria, 38 – 39, 2009

Vyhodnocení porodních hmotností u jelení zvěře v oboře Volský žlab Evaluations of the birth weights of the calves of red deer in the game preserve “Volský žlab”

Karel Matoušek • Tomáš Hrouda

1. Úvod V současné době se do popředí zájmu odborné veřejnosti dostává i problematika výživy a dietetiky spárkaté zvěře. Výživa společně se zdravotním stavem jsou limitujícími faktory, které vedou jak ke kvalitě trofeje a výši přírůstků zvěřiny, tak i k přežití jedince v době strádání. Výživa všech druhů zvířat musí vycházet z potřeb živin pro danou věkovou a hmotnostní kategorii, při respektování určitého chovatelského záměru. U jelenovitých je nutné vzít v úvahu rozdílnou potřebu živin v průběhu roku v závislosti na sezónních morfologických a tím i fyziologických změnách zažívacího traktu. Mladá zvěř, která má intenzivní růst těla, kostry a svalstva, potřebuje mnoho živin, právě tak jako gravidní laně, kojící laně anebo jelen po čas růstu a tvorby parohů. Již v období oplodnění a nitroděložního vývinu tedy dává správná výživa matky a  následně jejího plodu předpoklad ke vzniku zdravého a silného jedince. Jelení zvěř jako taková není oproti zvěři daňčí a srnčí po stránce výživy tak náročná. Tato skutečnost je dána především podmínkami, ve kterých probíhal vývoj druhu. Při sestavování krmných dávek je proto potřeba přihlédnout i k samotnému druhu zvěře. Správná výživa se pak dále projeví i na snížení vzniku škod na lesních kulturách.

2. Materiál a metodika Činnost byla prováděna přímo v  jednotlivých chovných částech obory Volský žlab, která se nachází na rozhraní bývalých okresů Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou a dále ve dvou tzv. satelitních chovech, které k chovu náleží, ale jsou umístěny mimo vlastní oborní objekt. Mladá zvěř byla vážena s přesností na 0,1 kg po porodu, kdy ještě leží na místě. Po jejím odchycení bylo provedeno značkování a to zepředu barvou genetické linie a zezadu barvou roku narození. Značkování uvedeným systémem započalo v roce 1993. Barvy linií jsou následující: červená barva (značka zepředu) přísluší linii kříženců s původem z obory Lány a z obory Boubín. Modrá barva označuje čistou lánskou linii, bílá barva satelitní chovy s možností přikřížení tzv. skotského jelena a zelená jedince pocházející z importu (Polsko). Žlutá barva jsou jedinci narození v letech 1993, 1999 a 2005, červená jedinci narození v letech 1994, 2000, 2006 a modrá představuje potomky z roků 1995, 2001, 2007. Rok 1996 a 2002 je označen bílou barvou, rok 1997 a 2003 potom oranžovou. Do vyhodnocení jsou zahrnuty porodní hmotnosti kolouchů modré, zelené a  bílé linie z  let 2002 – 2006. Celkem bylo při koeficientu reprodukce 0,9 – 1,0 vyhodnoceno 33 laní se 154 potomky. Z toho první linie (modrá) byla tvořena 10 laněmi s 50 kolouchy, druhá linie (zelená) 13 27

laněmi s 58 kolouchy a poslední linie (bílá) představovala 10 laní a 46 kolouchů. K porovnání statistické rozdílnosti porodních hmotností samčích a samičích kolouchů byl užit Studentův t – test při hladině významnosti p = 0,05 tj. při 95 % pravděpodobnosti.

3. Výsledky 3.1. Porodní hmotnosti v rámci linií a mezi liniemi V modré linii byly zjištěny tyto výsledky středních hodnot: samčí kolouši zde dosahují průměrné porodní hmotnosti 8,25 kg a samičí 7,30 kg. Rozdíl v těchto hodnotách je při hladině významnosti p = 0,05 statisticky významný (p < 0,01), což jednoznačně potvrzuje, že porodní hmotnost samčích kolouchů je větší. Minimální porodní hmotnost pro samčí kolouchy je zde 6,60 kg a pro samičí 6,30 kg. Maximální hodnota je pak pro samce 9,30 kg a pro samice 8,60 kg. U zelené linie byly zjištěny střední hodnoty porodních hmotností pro samčí kolouchy 7,65 kg a pro samičí 6,87 kg. I v tomto případě byl prokázán statisticky významný rozdíl v uvedených hodnotách. Nejnižší porodní váha samců je stejně jako u modré linie 6,60 kg a maximum představuje hodnota 8,80 kg. Samice mají minimum 5,80 kg a maximum 8,60 kg. Střední hodnota porodní hmotnosti pro samce bílé linie je 7,30 kg a pro samice 6,42 kg. Tento rozdíl mezi pohlavími je rovněž statisticky významný (samci : samice p = 5,18-8). Minimální hmotnost samčího koloucha po vykladení je představována hodnotou 6,40 kg a maximální pak hodnotou 8,30 kg. U samic činí minimum 5,50 kg a maximum 7,20 kg. Zjištěné výsledky všech linií jsou souhrnně uvedeny v přiložených tabulkách a grafech (tab. 1 a obr. 1). Tabulka 1. Statistické charakteristiky hmotností kolouchů v liniích Table 1. Statistical characteristic of the weights of calves in lines. Linie1)

Pohlaví2) n Průměr3) ±s 1,0 24 8,25 0,689 4) Modrá linie 0,1 26 7,30 0,623 1,0 30 7,65 0,594 Zelená linie5) 0,1 28 6,87 0,634 1,0 25 7,30 0,442 6) Bílá linie 0,1 21 6,42 0,464 Poznamka – Note: 1,0 – samčí kolouch – male calf, 0,1 – samičí kolouch – hind calf 1)

Maximum 9,30 8,60 8,80 8,60 8,30 7,20

Minimum 6,60 6,30 6,60 5,80 6,40 5,50

Line, 2)Sex, 3)Average, 4)Blue line, 5)Green line, 6)White line

Všechny linie dohromady podávají tyto výsledky: průměr samci 7,72 kg a  samice 6,90 kg (obr. 2). V případě porovnávání samčích kolouchů z jednotlivých linií byla zjištěna statisticky významná rozdílnost ve všech případech. U samičích tomu bylo stejně. Klesající tendenci hmotností od prvního do třetího souboru (linie) lze vysvětlit snižující se průměrnou váhou matek těchto souborů (obr. 3). Zjištěná skutečnost jednoznačně poukazuje na to, že porodní váha kolouchů je ovlivněna váhou jejich matek.

28

Obr. 1. Průměrné porodní hmotnosti samčích a samičích kolochů v jednotlivých liniích Fig. 1. Average birth weights of male calves and hind calves in respective lines. 1) Weight, 2)Blue line, 3)Green line, 4)White line, 5)Male calf, 6)Hind calf

Obr. 2. Průměrná porodní hmotnost kolouchů ze všech linií Fig. 2. Average birth weights of calves in all lines. 1) Weight, 2)Male calf, 3)Hind calf

Obr. 3. Průměrné váhy matek podle linií Fig. 3. Average weights of mothers according to lines. 1) Weight, 2)Blue line, 3)Green line, 4)White line

29

3.2. Porodní hmotnosti v rámci jednotlivých roků V rámci jednotlivých let vykazují průměrné porodní hmotnosti níže popsané hodnoty. V modré linii bylo nejnižší hodnoty dosaženo pro oboje pohlaví shodně v roce 2003, nejvyšších pak pro samčí kolouchy v roce 2005 (8,65 kg) a pro samičí v roce 2002 (7,52 kg). U zelené linie byla rovněž nejvyšší hodnota samičích kolouchů dosažena v roce 2002 (7,18 kg). U samců se projevila v roce 2006 (7,90 kg). Nejnižší hodnotu samců vykazuje rok 2005 (7,35 kg) a samic 2004 (6,60 kg). Bílá linie má maximální hodnotu pro samce v roce 2005 (7,57 kg) a pro samice v roce 2004 (6,62 kg). Samčí minimum je pak situováno do roku 2003, kdy jeho hodnota klesla těsně pod 7,00 kilogramů (6,95 kg). U samic je to v roce 2002 (6,05 kg). Mezi liniemi je u  samčích kolouchů patrná klesající tendence hmotností směrem od modré linie k bílé téměř ve všech sledovaných rocích. Pouze v roce 2005 je minimum umístěno do zelené linie. U samic je klesání podobné, rok 2004 však vykazuje téměř stejné hmotnosti u zelené a bílé linie (obr. 4 a 5).

Obr. 4. Průměrné porodní hmotnosti samčích kolouchů v jednotlivých letech Fig. 4. Average birth weights of male calves in particular years. 1) Weight, 2)Year, 3)Blue line, 4)Green line, 5)White line

3.3. Procento nezabřezlých laní a potratů Celkově došlo v chovu za sledované období k nezabřeznutí 6×, což představuje 3,8 % ze všech připuštěných laní. Potraty byly zjištěny pouze dva (1,3 %). Největší počet nezabřezlých laní v rámci všech linií je soustředěn do roku 2002 a činí 15,0 %. Důvodem tohoto jevu je velký podíl mladých laní, které v prvním reprodukčním cyklu hůře zabřezávají a tudíž snižují koeficient reprodukce. U modré linie nebyly za sledované období zjištěny žádné případy potratů ani nezabřeznutí. Zelená oproti tomu vykazuje v roce 2002 23,0 % a v roce 2003 7,7 % nezabřezlých laní. V jednom případě také došlo ke zmetání a laň byla z tohoto důvodu vyřazena z chovu. Celkově byly ve sledovaném období (2002 – 2006) zjištěny čtyři případy nezabřezlých laní (6,3 %) a  jeden potrat (1,7 %). V bílé linii došlo v roce 2002 ke dvěma případům nezabřeznutí, což představuje 20,0 % z celkového množství připuštěných laní tohoto roku. V roce 2004 byl zaznamenán jeden úhyn koloucha 30

Obr. 5 Průměrné porodní hmotnosti samičích kolouchů v jednotlivých letech Fig. 5. Average birth weights of hind calves in particular years. 1) Weight, 2)Year, 3)Blue line, 4)Green line, 5)White line

při porodu a roku 2006 jeden potrat. Celkově došlo v souboru k nezabřeznutí 2×, procenticky vyjádřeno 4,0 %. Úhyny a potraty činí shodně 2,2 % ze všech porodů, což je zajisté velice nízké číslo. V  námi vyhodnocené lokalitě nebyly zjištěny patomorfologické nálezy které jsou uváděny u  ostatní spárkaté zvěře, ani zvýšená koncentrace methemoglobinu jak uváděno u  srnčí zvěře (Kar penko a  Bukov jan 1992, Bukov jan et al. (1991). U laní se pouze vyskytovaly ojediněle defekty na děloze, presentované výskytem železitých pigmentů v jejím endometriu. Na jejich výskyt a následně i vztah ke graviditě poukázali Kar penko a Bukov jan (1993).

4. Diskuze Podobná problematika byla vyhodnocována u  daňčí zvěře z  dat získaných z  farem ZD Čejč a ZD Sedmihorky. Získané výsledky ve všech případech neprokazují významný statistický rozdíl mezi porodními hmotnostmi samčích a samičích kolouchů. Při srovnání celkových hodnot jednotlivých chovů nebyl zjištěn rozdíl porodních hmotností samců, avšak daňčata samčího pohlaví měla vyšší hmotnost v Sedmihorkách (p < 0,01). V rámci porodních hmotností ZD Sedmihorky nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v porodní hmotnosti mezi pohlavími. V jednotlivých sezonách byla pak prokázána statisticky významná rozdílnost mezi pohlavími. Naopak u ZD Čejč byla ze souhrnných hodnot prokázána vyšší porodní hmotnost samčích kolouchů. V jednotlivých sezonách nedosáhly rozdíly mezi pohlavími statisticky průkazných hodnot (Kolek tiv 1991). U  jelení zvěře byly porovnány soubory porodních hmotností získaných z  farem ZD Lučany a SS Vimperk. U SS Vimperk byl v roce 1987 prokázán staticky významný rozdíl mezi pohlavími (p < 0,001). Samci měli celkově obecnou tendenci být po porodu těžší zhruba o 0,5 kg oproti samicím (Kolek tiv 1991). Výsledky zjištěné v oboře Volský žlab korespondují s údaji vyhodnocenými z dat ZD Lučany a SS Vimperk. U jelena iberského (Cervus elaphus hispanicus Hilzheimer) ve Španělsku prokázal LandeteCastillejos et al. (2001) statisticky významný rozdíl mezi porodními hmotnostmi jednotlivých pohlaví (p = 0,005). Samčí kolouši dosahovali průměrné váhy 9,4 kg a  samice 7,4 kg. Naproti tomu Semiadi et al. (1994) podává informace o tom, že u sambara indického (Cervus unicolor 31

Kerr.) byly porodní hmotnosti zkoumaných jedinců obojího pohlaví podobné (samci 8,1 kg a u samic 7,8 kg). Nároky jelení zvěře v oblasti výživy nejsou tak náročné jako je to např.u zvěře srnčí či daňčí. To vyplívá především z podmínek ve kterých probíhal vývoj druhu a z odlišné biologie. Z tohoto důvodu jsou v praxi používány pro jednotlivé druhy zvěře často se živinově a skladbou lišící směsi pro její přikrmování rozdělené do jednotlivých období dle fyziologických potřeb zvěře (Buko v jan et al. 2006). Výživa jelení zvěře je složitá, pro omezení škod zvěří se odzkušovalo i podávání smrkové kůry (Kamer et al. 2001). Z obecného hlediska uvádí Bednář (2006), že správná výživ, dobře složená krmná dávka se projeví mimo klavíru paroží i na snížení vzniku škod na lesních kulturách. S tím se ztotožňuje i Šolc (1995) který vyhodnocoval problematiku škod na lesních porostech v oboře Volský žlab. Porodní váhy kolouchů samčího i samičího pohlaví jsou výrazně ovlivněny správným sestavením krmné dávky a zejména pak koncentrací minerálních látek v nich obsažených (Bukov jan 2006). Vyhodnocením porodních hmotností v oboře Volský žlab se zabývala Buř ičová (2005). Prokázala statisticky významný vliv výživy se zvýšeným obsahem minerálií na hmotnost daňčat. Spotřeba živin u laní v období gravidity nevykazuje podstatné zvýšení vzhledem k vývoji embrya v těle matky. Pouze v 7. a 8. měsíci březosti lze zaznamenat zvýšení spotřeby, což souhlasí s konečnou fází vývoje zárodku probíhající mnohem prudčeji, než v ostatních obdobích gravidity (Bubeník et al. 1955). Porodní váhy kolouchů samčího i samičího pohlaví jsou výrazně ovlivněny správným sestavením krmné dávky a zejména pak koncentrací minerálních látek v nich obsažených. (Bukov jan 2006). Vyhodnocením porodních hmotností v oboře Volský žlab se zabývala Buř ičová (2005). Prokázala statisticky významný vliv výživy se zvýšeným obsahem minerálií na hmotnost daňčat. Laně s  hmotností do 55 kg zabřezávají obtížně. Fertilita (schopnost zabřeznout) se zvyšuje na maximum blízké 100 % při hmotnostech nad 95 kg. Závislost fertility laně na hmotnosti v říji platí obecně. V  evropských podmínkách laně zabřezávají většinou až ve věku 2,5 roku (Fejfar 1995). Fejfar dále uvádí, že porodní hmotnost kolouchů by neměla poklesnout pod 5 kg a měla by se pohybovat kolem 7 – 8 kg. Slabé laně pod 60 kg mají vyšší mortalitu mláďat. Hmotnost jejich potomků v období odstavu je o 25 % nižší, než u kolouchů laní, které mají v době porodu hmotnost nad 90 kg. Spotřeba živin u laní v období gravidity nevykazuje podstatné zvýšení vzhledem k vývoji embrya v těle matky. Pouze v 7. a 8. měsíci březosti lze zaznamenat zvýšení spotřeby, což souhlasí s konečnou fází vývoje zárodku probíhající mnohem prudčeji, než v ostatních obdobích gravidity (Bubeník et al. 1955). Kučera (2007) se zabýval posouzením kvality paroží jelení zvěře zelené a bílé linie v oboře Volský žlab. K vyhodnocení použil rozměry parohů první věkové třídy. Současně sledoval i váhy laní těchto linií. Z jeho práce je patrné, že u zelené linie je dosahováno větších rozměrů paroží i vyšších hodnot hmotností laní než u bílé linie. Jelikož váha matky významně ovlivňuje váhu potomstva, je jedním z faktorů, jež podstatně přispívá k velikosti paroží samce v budoucnu, i porodní hmotnost. Sexuálním indexem jeleních kolouchů při náhodném výběru v  populaci se zabýval Garaj (1985). Jeho výsledky e částečně kryjí i s našimi zjištěními. Základní poznatky o fertilitě a prenatálním vývoji u jelení zvěře pochází ze Slovenska jako obecný vývoj hmotnostích vztahů zárodků a plodů (Hell et al. 1987, Lazar et al. l990), naopak o morfologii a učení stáří plodů se zmiňuje přehledně Komárek et al. (1989).

32

5. Závěr Domněnka, že samčí kolouch dosahuje po porodu vyšší hmotnosti než samičí kolouch se potvrdila ve všech sledovaných případech. Stejně tak se bezesporu prokázal vliv váhy matky na váhu svého potomstva. Chov zvěře v oboře Volský žlab je na velmi vysoké úrovni. Důkazem toho jsou zejména vyrovnané porodní hmotnosti kolouchů jednotlivých linií a malé procento nezabřezlých laní a potratů v horizontu sledovaných roků. K tomuto všemu přispívá především propracovaný systém výživy a péče o zvěř. Došlo 16. 9. 2008 Lektoroval †doc. Ing. P. Hell, CSc.

Literatura Bališ M., 1980: Jelenia zver. Príroda, Bratislava, 335 s. Bar toš L. et al., 1996: Farmové chovy jelenovitých. Ústav zemědělských a potravinářských informací Praha ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Bukov jan K., Páv J., Čer ný J., 1999: Koncentrace methemoglobinu v krvi srnčí zvěře. Folia venatoria, 28 – 29. Bukov jan K., Kar penko A., 1990: Koetánní teratom ovaria u  zajíce polního. Folia venatoria, 20. Bukov jan K., Laudát M., Maršík T., 2006: Katalog krmných směs pro zvěř. Stříbrné Hory. Fejfar F., 1995: Veterinární problematika vysoké zvěře v  České republice. In Sborník referátů z celostátní konference s mezinárodní účastí „Jelení zvěř“ Žďár nad Sázavou 1. – 3. listopadu, p. 134 – 139. Garaj P., 1985: Sexuálny index jelenčiat ulovených pri náhodnom výbere. Folia venatoria, 15. Hell P., Farkaš J., Komárek V., Patak y T., 1997: Fertilita a prenatálny vývoj jelenej zveri v prírodných podmienkách Slovenska. Folia venatoria, 17. Hintnaus J., 1985: Nové poznatky o výživě a dietice volně žijících zvířat. ÚVO, Pardubice. Kolek tiv autor ů, 1991: Zkušenosti z  prvních farem jelenů a  daňků v  Čechách a  na Moravě, ÚVO Pardubice, 202 pp. Kamler J., Homolka M., Tomášková K., 2001: Smrková kůra jako potrava jelení zvěře. Folia venatoria, 30 – 31. Kar penko A., Bukov jan K., 1993: Nález skupiny hematogenních pigmentů v endometriu zvěře a jejich vztah ke graviditě. Folia venatoria. 23. Kar penko A., Bukov jan K., 1995: Nález maligních nádorů u lišky a srnce obecného. Folia venatoria, 25. Komárek V., Lazar P., Hell P., Farkaš J., 1989: Určení stáří a zárodků u plodů jelena evropského. Folia venatoria, 19. Landete- Castillejos et al., 2001: Calf growth in captive Iberian red deer (Cervus elaphus hispanicus): Effects of birth date and hind milk production and composition. American Society of Animal Science; J. Amin. Sci. Lazar P., Komárek V., Hell P., Farkaš J., 1990: Vývoj hmotnostných vzťahov zárodkov a plodov jeleňa obyčajného (C. elaphus L.). Folia venatoria, 20. Samiadi G. et al., 1994: General biology of sambar deer. New Zealand of Agricultural Research, vol. 37: 79 – 85. 33

Summary The aim of this work was to assess the birth weights of the calves of red deer and to show and confirm whether males, after their birth, are heavier than females. The next research referred to dependence between mother’s weight and the weight of its calf. We studied also the dependence of calves on the weight of mother as well as the percentage expressing non-gravid hinds and abortions. Results of the research performed in the game preserve “Volský žlab” show statistically significant differences between male and female calves in respective lines (in all cases p < 0.01). Significant statistical differences were found also when we compared respective lines. Biggest differences were found between male and female calves of the blue and white line (p < 0.01), followed by blue and green line for females, and green and white line for males (p < 0.05). The next combinations show mean significance p < 0.01. In individual years birth weights of the calves were nearly the same. This was caused mainly by the stability of lines, way of feeding, sustenance and care of animals. Regarding the most advanced is the blue line, its average birth weight is 8.25 kg for males and 7.30 kg for females. On the other hand the white line seems to be the weakest. Falling tendency of the calves’ birth weights from the blue line to white line can be explained by the fact, that the average weights of their mothers fall the same way. It is evident from the results that the mother’s weight influences significantly the weight of calf in the time of calving, as heavier hind breeds are stronger descendents. Per cent of non-gravid hinds in the monitored period was only 3.8%. This was most visible in 2002. The reason of it was the fact that in that year there was bigger amount of young hinds in particular lines, which in their first reproduction cycle got pregnant worse. Abortions were always non-infectious and their amount formed only 1.3% of gravid hinds. This shows that the system of care and sustenance in the game preserve is very ingenious. Key words: red deer, birth weight, calf, sustenance

Adresa / Address Bc. Karel Matoušek Ing. Tomáš Hrouda I nstitut ekologie a chovu zvěře, s. r. o., Tenisová 18, CZ – 109 00 Praha 10, e-mail: [email protected]; [email protected]

34