MATERIÁL A METODIKA

OBSAH 1.

ÚVOD A CÍL........................................................................................................... 8

2.

MATERIÁL A METODIKA............................................................................... 10

3.

LITERÁRNÍ REŠERŠE....................................................................................... 11 3.1

Charakteristika akciové společnosti............................................................. 11

3.2

Jednotlivé pojmy – založení, vznik akciové společnosti ............................. 13

3.2.1

Předmět podnikání .................................................................................. 13

3.2.2

Akcie....................................................................................................... 13

3.2.3

Založení a vznik akciové společnosti ..................................................... 14

3.2.4

Stanovy ................................................................................................... 18

3.2.5

Práva a povinnosti akcionářů .................................................................. 19

3.2.6

Zvýšení a snížení základního kapitálu společnosti ................................. 19

3.3

Orgány akciové společnosti........................................................................... 20

3.3.1

Valná hromada...................................................................................... 20

3.3.1.1

Proces svolávání valné hromady....................................................... 21

3.3.1.2

Jednání valné hromady a schopnost usnášení................................... 23

3.3.1.3

Působnost valné hromady ................................................................. 24

3.3.1.4

Rozhodování valné hromady ............................................................ 25

3.3.1.5

Povinný veřejný návrh smlouvy ....................................................... 26

3.3.1.6

Zápis valné hromady......................................................................... 29

3.3.1.7

Společnost jednoho akcionáře .......................................................... 30

3.3.2

Představenstvo ...................................................................................... 31

3.3.2.1

Složení, volba, funkční období členů představenstva....................... 31

3.3.2.2

Odpovědnost členů představenstva................................................... 32

3.3.2.3

Způsobilost k členství, problematika rejstříkového řízení................ 33

3.3.2.4

Průběh zasedání představenstva........................................................ 33

3.3.2.5

Vedení účetnictví .............................................................................. 34

3.3.2.6

Opatření v případě ztrát .................................................................... 34

3.3.2.7

Zápisy ze zasedání představenstva .................................................. 35

3.3.2.8

Odměňování členů představenstva ................................................... 35

3.3.2.9

Zákaz konkurence v průběhu a po ukončení funkčního období ....... 36

3.3.2.10

Zánik funkce v představenstvu ......................................................... 36

6

3.3.3

3.4

Dozorčí rada .......................................................................................... 38

3.3.3.1

Volba členů, práva a povinnosti, odpovědnost členů dozorčí rady .. 38

3.3.3.2

Jednání a rozhodování dozorčí rady ................................................. 40

3.3.3.3

Tantiéma a podíl na likvidačním zůstatku ........................................ 40

Rozsah působnosti orgánů při zrušení a likvidaci, fúzi, rozdělení a změně právní formy akciové společnosti ................................................................. 41

4.

3.4.1

Zrušení a likvidace společnosti............................................................... 41

3.4.2

Fúze akciových společností .................................................................... 41

3.4.3

Zrušení akciové společnosti s převodem jmění na akcionáře................. 47

3.4.4

Rozdělení akciové společnosti................................................................ 49

3.4.5

Změna právní formy ............................................................................... 52

VÝSLEDKY PRÁCE ........................................................................................... 53 4.1

První brněnská strojírna Třebíč, a. s........................................................... 53

4.1.1

Historie a současnost .............................................................................. 53

4.1.2

Předmět podnikání .................................................................................. 54

4.1.3

Představenstvo ........................................................................................ 54

4.1.4

Dozorčí rada............................................................................................ 55

4.2

Pražská teplárenská a. s. ............................................................................... 58

4.2.1

Předmět podnikání .................................................................................. 58

4.2.2

Představenstvo ........................................................................................ 59

4.2.3

Dozorčí rada............................................................................................ 60

4.3

Počet ekonomických subjektů dle právních forem..................................... 67

5.

ZÁVĚR .................................................................................................................. 69

6.

LITERATURA...................................................................................................... 72

7.

PŘÍLOHA.............................................................................................................. 73

7

1. ÚVOD A CÍL Důvodů, které mě vedly ke zpracování diplomové práce na téma Akciová společnost a její orgány, je více. Ovlivnila mě nejen aktuálnost tohoto tématu, ale také skutečnost, že jsem měla možnost nahlédnout do její problematiky při vykonávání praxe. Problematika, která bude v práci zpracována, se týká mnoha podniků. Často také dochází u obyvatelstva ke zkreslenému pohledu na orgány této kapitálové společnosti. Proto se budu snažit vytvořit přehledný souhrn o akciové společnosti a především o jejích orgánech. Jedním ze způsobů jak lze omezit podnikatelská rizika, je podnikání pomocí obchodních společností, které jsou právnickými osobami. Akciová společnost je právní formou čistě kapitálové společnosti prakticky bez přítomnosti osobních prvků. Právní úprava akciové společnosti vychází z obchodního zákoníku. Tato společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, akcionář neručí za závazky a. s. Vyloučení ručení, snadná dispozice s účastí na akciové společnosti (akciemi), možnost určité anonymizace (akcie v listinné podobě na majitele) a zapojení investorů činí, s ohledem na komplikovanější právní úpravu, akciovou společnost lákavou pro podnikání většího rozsahu vyžadujícího rozsáhlejší materiální zabezpečení. Cílem této práce je zaměřit se na akciovou společnost a její jednotlivé orgány. Ve své diplomové práci se budu zabývat problematikou orgánů této kapitálové společnosti: valnou hromadou (proces svolávání, jednání a schopnost usnášení, působnost a rozhodování, zápis valné hromady a společnost jednoho akcionáře), představenstvem

(složení,

volba,

funkční

období

a ukončení

funkce členů

představenstva, způsobilost, odpovědnost členů, způsob zasedání představenstva, odměňování členů představenstva, zákaz konkurence, opatření v případě ztrát), dozorčí radou (charakteristika a působnost dozorčí rady, složení, jednání a rozhodování dozorčí rady, odpovědnost člena a odměňování). Téma považuji za aktuální, protože mezi nejčastěji používané formy obchodních společností je kromě společnosti s ručením omezeným i akciová společnost. V praktické části práce se zaměřím na orgány akciové společnosti, které budu analyzovat

přímo u konkrétních firem: První brněnská strojírna Třebíč, a. s.,

Pražská teplárenská a. s.

8

Dále se v této části zmíním o počtu akciových společností v České republice a v kraji Vysočina. Práce by měla umožnit čtenáři lepší orientaci v současných právních úpravách zabývajících se akciovou společností.

9

2. MATERIÁL A METODIKA Pro vypracování práce jsem nejdříve získala potřebnou odbornou literaturu týkající se tématu akciové společnosti. K sepsání této práce jsem použila několik literárních zdrojů ze současné odborné literatury, které jsem prostudovala, abych získala poznatky pro vypracování. Dále jsem vyhledala konkrétní firmy, u kterých jsem analyzovala jednotlivé orgány. Pro praktickou část diplomové práce jsem podklady získala prostřednictvím osobního kontaktu (z Útvaru řízení lidských zdrojů a správy PBS Třebíč, a. s.) a dále jsem čerpala z Internetu. Pro lepší názornost jsem práci rozdělila do sedmi kapitol. První kapitola obsahuje úvod a seznámení s cílem diplomové práce týkající se orgánů akciové společnosti. Ve druhé kapitole se věnuji materiálu, který jsem v práci použila a ze kterého jsem čerpala. Dále zde uvádím stručně popsanou metodiku. Třetí kapitola je zaměřená na literární rešerši, tedy teoretickou část práce. Zde jsem se věnovala vymezení akciové společnosti, základní charakteristice, historii a následně jsem se podrobně specializovala na jednotlivé orgány akciové společnosti a jejich platnou právní úpravu v České republice. Literární rešerši uzavírá problematika rozsahu působnosti orgánů při zrušení a likvidaci, fúzi, rozdělení a změně právní formy akciové společnosti. Po teoretické části následuje čtvrtá kapitola, která obsahuje konkrétní výsledky práce. Tato část je zaměřena na analýzu vybraných akciových společností: První brněnská strojírna Třebíč, a. s., Pražská teplárenská a. s. V této kapitole se také věnuji analýze počtu ekonomických subjektů podle právních forem, především počtu akciových společností v České republice. V závěru, který je uveden v páté kapitole, shrnuji celkové dosažené výsledky a hodnotím

splnění stanoveného cíle. V šesté kapitole je uvedena literatura,

ze které jsem čerpala při psaní práce. Sedmou část tvoří přílohy obsahující zápis ze zasedání představenstva Pražské plynárenské,

a.

s.,

protokol

o

průběhu

voleb

členů

dozorčí

rady

Pražské plynárenské, a. s. volených zaměstnanci společnosti.

10

3. LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Charakteristika akciové společnosti „Akciová společnost se zařazuje, spolu se společností s ručením omezeným, mezi kapitálové společnosti. Akciová společnost se, na rozdíl od společnosti s ručením omezeným, která se též někdy označuje jako smíšená společnost, považuje za ryzí kapitálovou společnost. Akciová společnost je právnickou osobou. Zapisuje se do obchodního rejstříku.“ (Dědič, 2000) „Akciová společnost je jedním ze základních nástrojů moderní tržní ekonomiky. Je organizační formou, k níž kapitalistická ekonomika dospěla spontánním vývojem, která se prosadila navzdory všemožným umělým omezením v jednotlivých státech a vyústila v současnou podobu s četnými společnými rysy v různých právních systémech. Umožňuje překonat kapitálovou slabost jednotlivce, umožňuje soustředěný kapitál spojit s profesionálním řízením a dovést toto spojení k produkční schopnosti mimořádně efektivní. Akciová společnost je nástrojem k dosažení cílů všech zúčastěných: investoři docílí výnosu ze svých investic, manažeři získají dostatečnou odměnu za odborné vedení společnosti a potřeby trhu jsou uspokojovány co nejefektivnějším způsobem, což znamená poskytování výrobků nebo služeb za relativně nízké ceny v dostatečné kvalitě (tedy optimum vztahu cena-kvalita).“ (viz internetový zdroj 1)

Z hlediska naší právní úpravy není skupina akciových společností jednolitá. Právní úprava České republiky rozlišuje mezi společnostmi s akciemi obchodovatelnými na veřejných trzích cenných papírů a následně mezi společnostmi, které neemitovaly veřejně obchodovatelné akcie. První z uvedených skupin se v zájmu ochrany investorů podrobuje mnohem přísnější regulaci, a to nástroji soukromého i veřejného práva. Rozdíl mezi otevřenými akciovými společnostmi a uzavřenými společnostmi je následující: společnosti otevřené mohou nabízet emisi vlastních akcií k veřejnému úpisu a volně s nimi obchodovat, jsou charakterizovány zákonem jako společnosti s neomezeným počtem akcionářů. Avšak v uzavřených společnostech jsou akcie vyloučeny z veřejného upisování i obchodování, typické je pro tyto společnosti, že jejich akcie jsou drženy jen zakladateli anebo i jinými předem vymezenými osobami, jejichž počet je omezen maximálně na padesát.

11

„První akciové společnosti se v západní Evropě objevily na počátku 17. stol. Od té doby můžeme jejich následný vývoj pozorovat bez obtíží. Jiné názory hledají předobraz moderních akciových společností v nejrůznějších středověkých podnikatelských útvarech, jako byla např. některá jihofrancouzská a italská námořní společenstva, společenské mlýny, vznikající ve Francii od 12. stol., anebo středověká těžařstva či právovárečná měšťanstva. Nejčastěji se však spatřuje prototyp dnešních akciových společností ve středověkých spolkově organizovaných bankovních podnicích vznikajících v severoitalských městech pod označením montes.“ (Eliáš, 2000)

„Akciová společnost je jednou z nejstarších forem kapitálového sdružení, její počátky najdeme už v římském právu, určitějších obrysů dostala ve 13. a 14. století i v Itálii. Největšího rozmachu dosáhla akciová společnost v 19. století např. v Rakousku, kdy zákonem o spolcích z roku 1852 byl vytvořen prostor pro činnost akciové společnosti, dalším právním předpisem byl všeobecný obchodní zákoník č. 1/1863 ř.z., kde mj. obchodních společností našla své místo i akciová společnost.“ (Sciskalová, 2005) Akciová společnost je v současné době upravena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kterým byl zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech zrušen.

Důvody ke zřizování akciových společností jsou různé. Pro malé podnikání bude volení formy akciové společnosti

vzácné, a to z důvodu náročnějších formalit

(např. při svolávání valných hromad, při konání valných hromad a změnách základního kapitálu, dále povinný audit účetní závěrky a její publikace, povinnost ustavit vedle představenstva i dozorčí radu, povinná existence stanov, nezbytnost emitovat akcie). Podle mého názoru může být forma akciové společnosti vhodnějším subjektem v případě podnikání středního rozsahu, zejména při potřebě získat od zakladatelů základní kapitál. Akciová společnost bude rovněž vhodnou formou pro společnosti s ručením omezeným anebo pro osobní společnosti úspěšné ve své dosavadní aktivitě, které plánují expanzi.

12

3.2 Jednotlivé pojmy – založení, vznik akciové společnosti Současný pramen právní úpravy v České republice je dán zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen obch. z.). Obch. z. definuje v § 154 akciovou společnost následujícím způsobem: „Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti. Firma společnosti musí obsahovat označení „akciová společnost“ nebo zkratku „akc. spol.“ nebo zkratku „a. s“.“

3.2.1 Předmět podnikání Účelem akciové společnosti je výdělečné podnikání. Pokud to obch. z. nevylučuje, lze ji založit i za jiným účelem. I v tomto případě se zapisuje do obchodního rejstříku a je tedy podnikatelem dle obch. z. Akciová společnost podniká pomocí kapitálu, který je rozčleněný na díly (akcie) a vytvořeného z vkladů společníků (akcionářů). „Představenstvo akciové společnosti založené za účelem podnikání musí při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku prokázat, že společnosti již vzniklo anebo nejpozději dnem zápisu do obchodního rejstříku vznikne živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění k činnostem, které mají být zapsány do obchodního rejstříku jako její předmět podnikání.“ (Dědič, 2000)

3.2.2 Akcie „Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i když společnost dosud nevydala akcie nebo zatímní listy, a to ode dne zápisu základního kapitálu, na němž se podílí, do obchodního rejstříku.“ (§ 155 obch. z.) „Podle stanov společnosti mohou být vydány zaměstnanecké akcie. Zaměstnanci mohou získat akcie za výhodnějších podmínek, např. za snížený emisní kurs. Rozdíl potom uhradí společnost. Je to zvláštní právo zaměstnanců, nikoli zvláštní druh akcií. Zvláštním zákonem je upravena možnost vydávání zlatých akcií, tj. akcií, se kterými jsou spojena zvláštní práva při výkonu hlasovacího práva, např. právo veta.

13

Zvláštní práva spojená s těmito akciemi však muže vykonávat pouze Fond národního majetku nebo Pozemkový fond ČR. Za zvláštní druh akcie se nepovažují akcie hromadné.“ (Janků, 2006) V akciové společnosti se rozeznávají následující formy akcie. Akcie může znít na jméno nebo na majitele. V případě, že společnost vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů, ve kterém se zapisuje označení druhu a formy akcie, dále její jmenovitá hodnota, firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem. Případně se uvádí číselné označení akcie a změny těchto údajů. Povinností společnosti je vydat každému svému akcionáři, na základě jeho písemné žádosti a pouze za úhradu nákladů, opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, nebo požadované části seznamu, a to nejpozději do sedmi dnů od doručení žádosti. Neomezeně převoditelná je akcie na majitele. S listinnou akcií na majitele jsou spojena práva, která vykonává ta osoba, která akcii předloží anebo se prokáže písemným prohlášením osoby vykonávající úschovu nebo uložení podle zvláštního právního předpisu, že akcie je pro něho uložena dle zvláštního právního předpisu.

Emisní kurz akcie, emisní ážio Částka, za kterou společnost vydává akcie, se nazývá emisní kurz akcie a představuje nabývací cenu akcie. Zmíněný kurz nesmí být nižší než jmenovitá hodnota akcie. V případě, že je emisní kurs akcií vyšší než jmenovitá hodnota akcií, emisní ážio tvoří rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou akcií. Emisní ážio se vkládá do zakladatelské smlouvy za účelem úhrady nákladů souvisejících se založením společnosti.

3.2.3 Založení a vznik akciové společnosti V případě že je zakladatel právnickou osobou, může být společnost založena jedním zakladatelem, jinak dvěma nebo více zakladateli. Koncentrace akcií v rukou jedné osoby nezakládá neplatnost společnosti ani to není důvod pro zrušení společnosti soudem. Zakladatelská smlouva se uzavírá, jestliže společnost zakládají dva nebo více zakladatelů. Zakladatelskou listinou zakládá společnost jediný zakladatel.

14

Společnost založená s veřejnou nabídkou akcií musí disponovat základním kapitálem nejméně ve výši 20 000 000 Kč, nestanoví-li zvláštní právní předpis vyšší částku. Základní kapitál společnosti založené bez veřejné nabídky akcií musí dosahovat alespoň 2 000 000 Kč. Zvyšuje-li společnost, jejíž základní kapitál je nižší než 20 000 000 Kč, základní kapitál veřejnou nabídkou, musí ho zvýšit alespoň na 20 000 000 Kč.

Založení společnosti na základě veřejné nabídky akcií „Zakladatel

nebo

zakladatelé

zabezpečují

vytvoření

základního

kapitálu

převyšujícího jmenovitou hodnotu jimi upsaných akcií veřejnou nabídkou akcií. Veřejná nabídka akcií se vhodným způsobem uveřejní a její obsah nelze měnit. Návrh stanov musí být k nahlédnutí v každém upisovacím místě.“ (§ 164 obch. z.)

V případě že se akcie společnosti upisují na základě veřejné nabídky akcií, musí být uveřejněn i prospekt cenného papíru, a to nejpozději současně s nabídkou, ledaže není zvláštním právním předpisem vyžadován. A také musí být splněny další podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. Prospekt cenného papíru nebo užší prospekt cenného papíru je třeba před uveřejněním doručit České národní bance. Veřejná nabídka akcií nesmí být publikována před schválením prospektu cenného papíru nebo užšího prospektu cenného papíru Českou národní bankou. Po novele obch. z. zákonem č. 56/2006 Sb. došlo ke změně oproti zákonu č. 413/2005 Sb.: prospekt cenného papíru nebo užší prospekt cenného papíru musel být před uveřejněním doručen Komisi pro cenné papíry. Veřejná nabídka akcií nesměla být uveřejněna před schválením prospektu cenného papíru nebo užšího prospektu cenného papíru Komisí pro cenné papíry. Zápisem do listiny upisovatelů dochází k upsání akcie na základě veřejné nabídky akcií. Tento zápis zahrnuje formu, podobu, počet, jmenovitou hodnotu, eventuálně druh upisovaných akcií, emisní kurs upsaných akcií, lhůty pro splácení upsaných akcií, firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je upisovatelem, a podpis. V opačném případě je upsání neúčinné. Úřední ověření se nevyžaduje u podpisu upisovatele na listině upisovatelů. Na základě veřejné nabídky akcií nelze upisovat akcie nepeněžitými vklady.

15

Povinností upisovatele je splatit případné emisní ážio a nejméně 10 % jmenovité hodnoty upsaných akcií, a to v době a na účet u banky určenými zakladateli ve veřejné nabídce akcií. Jestliže tuto povinnost upisovatel nesplní, je upsání neúčinné. „Upisování akcií je neúčinné, jestliže do konce lhůty vyhlášené ve veřejné nabídce akcií nedosáhne jmenovitá hodnota účinně upsaných akcií výše navrhovaného základního kapitálu, ledaže akcie chybějící do této výše jsou do jednoho měsíce dodatečně upsány zakladateli nebo některými z nich. Je-li upisování akcií podle tohoto zákona neúčinné, zanikají práva a povinnosti upisovatelů z upsání akcií a zakladatel nebo zakladatelé jsou povinni společně a nerozdílně vrátit bez zbytečného odkladu upisovatelům částku zaplacenou při upsání akcií spolu s úrokem ve výši úroku obvykle poskytované bankami podle smlouvy o běžném účtu ke dni, kdy vznikla povinnost vrátit zaplacenou částku, v místě, v němž měla mít společnost sídlo.“ (§ 167 obch. z.) Povinností upisovatelů, kteří upsali akcie na základě veřejné nabídky akcií, je splácet upsané akcie ve lhůtách stanovených v listině upisovatelů. Jestliže upisovatelé upsali akcie v zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině, tak jsou povinni splácet akcie ve lhůtě tam uvedené. Upisovatelé jsou povinni splatit do zahájení ustavující valné hromady případné emisní ážio a nejméně 30 % jmenovité hodnoty upsaných akcií, které mají být splaceny peněžitými vklady.

Správce vkladu vydá upisovateli písemné potvrzení při splacení vkladu nebo jeho části před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. V potvrzení uvede následující: -

druh, formu, podobu, počet a jmenovitou hodnotu upsaných akcií,

-

celkovou hodnotu emisního kursu upsaných akcií,

-

rozsah splacení emisního kursu upsaných akcií.

Společnost bez zbytečného odkladu vymění písemné potvrzení po zápisu společnosti do obchodního rejstříku za zatímní list, jedná-li se o upsané akcie, jejichž emisní kurs nebyl splacen v plném rozsahu. Jestliže byl jejich emisní kurs zcela splacen, vymění společnost písemné potvrzení za akcie.

16

Ustavující valná hromada Účastnit se ustavující valné hromady jsou oprávněni ti upisovatelé, kteří splnili povinnost. Ustavující valná hromada je zakladateli svolána tak, aby se pořádala do šedesáti dnů ode dne dosažení účinného upsání navrhovaného základního kapitálu. Jestliže zakladatelé nedodrží stanovenou lhůtu, považuje se upisování akcií za neúčinné. Konání ustavující valné hromady je možné jen v případě, že byly účinně upsány akcie v hodnotě navrhovaného základního kapitálu a bylo splaceno alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií a případné emisní ážio. Způsobilost ustavující valné hromady se usnášet je za podmínky, že se jí účastní upisovatelé alespoň poloviny upsaných akcií, kteří mají právo se zúčastnit ustavující valné hromady

a hlasovat na ní. Při zahájení jí předsedá zakladatel nebo jeden

ze zakladatelů, který je k tomu zmocněný ostatními zakladateli anebo jeho zástupce, dokud není zvolen předseda ustavující valné hromady. Souhlas většiny hlasů přítomných upisovatelů, majících právo zúčastnit se ustavující valné hromady, je vyžadován pro rozhodnutí ustavující valné hromady. „Ustavující valná hromada rozhoduje o založení společnosti, schvaluje stanovy společnosti, volí orgány společnosti, jež je podle stanov oprávněna volit valná hromada.“ (§ 171 obch. z.) Notářským zápisem se osvědčuje průběh ustavující valné hromady. Jeho přílohou je seznam upisovatelů obsahující rovněž jmenovitou hodnotu akcií upsaných každým z nich, také i výši splacené části emisního kursu jím upsaných akcií a soupis zvolených členů orgánů společnosti. O rozhodnutí ustavující valné hromady o schválení stanov se pořídí notářský zápis. Tento zápis musí zahrnovat též schválený text stanov.

Založení společnosti bez veřejné nabídky akcií Není vyžadována veřejná nabídka akcií a konání ustavující valné hromady, jestliže se zakladatelé v zakladatelské smlouvě dohodnou upisovat akcie v určitém poměru na celý základní kapitál společnosti. Rozhodnutí, která jinak přijímá ustavující valná hromada, musí být zahrnuta v zakladatelské smlouvě.

17

3.2.4 Stanovy Stanovy musí obsahovat tyto náležitosti: obchodní firma a sídlo společnosti, předmět podnikání (činnosti), výši základního kapitálu a způsob splácení emisního kursu akcií, počet a jmenovitou hodnotu akcií, podobu akcií, určení, zda akcie znějí na jméno. Kromě toho musí ještě obsahovat počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě. Také počet členů představenstva, dozorčí rady a délku funkčního období, vymezení jejich působnosti, rozhodování, způsob tvorby rezervního fondu a výši, do které je společnost povinna jej doplňovat, a způsob doplňování, způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty, důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie, pravidla postupu při zvyšování a snižování základního kapitálu, zejména možnost snižovat základní kapitál vzetím akcií z oběhu losováním, postup při doplňování a změně stanov.

Vznik akciové společnosti a obchodní rejstřík Akciová společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Zápis společnosti do obchodního rejstříku povolí rejstříkový soud, jestliže je prokázáno, že v souladu s tímto zákonem: -

se řádně konala ustavující valná hromada (jestliže je její konání předepsáno),

-

upisovatelé upsali celou výši základního kapitálu, splatili případné emisní ážio a nejméně 30 % jmenovité hodnoty všech akcií, jejichž emisní kurs je splácen peněžitými vklady, a zcela splatili nepeněžité vklady,

-

došlo ke schválení stanov společnosti,

-

uskutečnilo se řádné zvolení všech členů představenstva a dozorčí rady,

-

stanovy ani založení akciové společnosti nejsou v rozporu se zákonem,

-

byla uveřejněna veřejná nabídka akcií a prospekt cenného papíru v souladu se schválením České národní banky, jestliže se jedná o společnost založenou s veřejnou nabídkou akcií.

Všichni členové představenstva podávají a podepisují návrh na zápis do obchodního rejstříku. Příslušný krajský soud rozhoduje o zápisu společnosti do tohoto rejstříku.

18

Zatímní list Jestliže upisovatel nesplatil celý emisní kurs upsané akcie před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, společnost vydá bez zbytečného odkladu po tomto zápisu upisovateli cenný papír na řad, zatímní list, nahrazující všechny jím upsané a nesplacené akcie jednoho druhu. „Představenstvo vyzve bez zbytečného odkladu po splacení emisního kursu nesplacených akcií akcionáře, aby předložil zatímní list k výměně za akcie, nebo na jeho žádost zatímní list za akcie vymění.“ (§ 176 obch. z.)

3.2.5 Práva a povinnosti akcionářů Právem akcionáře je podíl na zisku společnosti schválený k rozdělení valnou hromadou dle hospodářského výsledku. Dále akcionář disponuje oprávněním účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má také právo požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti a uplatňovat návrhy a protinávrhy. „Na žádost akcionáře nebo akcionářů má představenstvo povinnost zařadit jimi určenou záležitost na pořad jednání valné hromady.“ (Sciskalová, 2005) „Akcionář nebo akcionáři společnosti, jejíž základní kapitál je vyšší než 100 000 000 Kč, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 3 % základního kapitálu, a dále akcionář nebo akcionáři společnosti, která má základní kapitál 100 000 000 Kč a nižší, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 5 % základního kapitálu, mohou požádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady k projednání navržených záležitostí.“ (§ 181 obch. z.)

3.2.6 Zvýšení a snížení základního kapitálu společnosti „Rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu je v pravomoci valné hromady. Valná hromada pověří zvýšením základního kapitálu představenstvo. Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají ode dne zápisu jeho výše do obchodního rejstříku. U akciové společnosti má společník tolik vkladů, kolik má akcií. Dnem nabytí nových akcií v případě stávajícího akcionáře, popřípadě nového akcionáře, je den zápisu zvýšení kapitálu společnosti do obchodního rejstříku. Pokud dojde pouze ke zvýšení jmenovité hodnoty dosavadních akcií, považuje se za den jejich nabytí den nabytí původních akcií.“ (Mirčevská, 2005)

19

3.3 Orgány akciové společnosti Podmínka a existenční předpoklad řádného fungování každé právnické osoby je v jejím vnitřním uspořádání. Akciová společnost povinně vytváří tyto orgány: valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu. Obch. z. však nebrání, aby společnost prostřednictvím stanov vytvořila další orgány, vymezila jejich působnost a také stanovila způsob jejich rozhodování. Valnou hromadu tvoří její akcionáři, musí však být zákonným způsobem pravidelně svolávána. Obch. z. stanoví, že společnost se vystavuje riziku soudního zrušení, jestliže se v ní v uplynulých dvou letech valná hromada nekonala. Představenstvo a dozorčí rada naproti tomu musí být obsazeny volenými členy. Avšak i v tomto případě obch. z. dbá o řádné obsazení, zajištění funkcí těchto orgánů. Pro akciové společnosti je všeobecná povinnost vytvářet představenstvo i dozorčí radu.

Avšak

valná

hromada

není

vytvářena

v jednočlenných

společnostech,

ve kterých její působnost vykonává jediný akcionář společnosti.

3.3.1 Valná hromada Nejvyšším orgánem akciové společnosti je valná hromada. Její význam se projevuje ve třech aspektech: -

formuluje vůli akciové společnosti a rozhoduje o jejím osudu, především tím se diferencuje od představenstva, jehož primární funkce je jednatelská a exekutivní,

-

je orgánem, přes který akcionář uplatňuje svá práva společníka akciové společnosti,

-

představenstvo, dozorčí rada, likvidátoři, a také další fakultativně zřizované orgány této společnosti jsou jí podřízeny a řídí se jejími zásadami a pokyny.

Akcionář se účastní valné hromady buď osobně anebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Člen představenstva nebo dozorčí rady společnosti nemůže být zástupcem akcionáře.

20

3.3.1.1

Proces svolávání valné hromady

Řádné svolání valné hromady v prvé řadě předpokládá, že akcionáře k společnému jednání sezve k tomu oprávněný dle obch. z. a stanov. Z toho vyplývá, že valnou hromadu nemůže svolat kdokoli. Právo svolat ji je svěřeno představenstvu, dozorčí radě, likvidátorovi a akciové minoritě. Podmínkou platného konání valné hromady je její řádné ohlášení. Obch. z. v této spojitosti terminologicky rozeznává pozvánku na valnou hromadu, rozesílanou dopisem, a oznámení, označující ohlášení valné hromady akcionářům s akciemi na majitele, které musí být provedeno uveřejněním v tisku. Jestliže

akciová

společnost

vydala

zaknihované

akcie,

mohou

stanovy

nebo rozhodnutí předcházející valné hromady určit den rozhodný k účasti na valné hromadě. Avšak tento den nemůže o více než sedm kalendářních dnů předcházet dnu konání valné hromady. Nebude-li rozhodný den takto určen, potom rozhodným dnem je sedmý kalendářní den přede dnem konání valné hromady. Povinností představenstva je podání žádosti o výpis ze zákonné evidence cenných papírů k rozhodnému dni. Konání valné hromady probíhá nejméně jednou za rok ve lhůtě, která je určena stanovami. Avšak nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období a svolává ji představenstvo, případně jeho člen, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného oddálení neusneslo a obch. z. stanoví povinnost valnou hromadu svolat. Nebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, nestanoví-li obch. z. jinak. Povinností představenstva je uveřejnit pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím svolání způsobem určeným obch. z. a stanovami. Představenstvo u společnosti s akciemi na jméno uveřejňuje pozvánku následujícím způsobem. Pozvánku zašle všem akcionářům na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů alespoň třicet dní před konáním valné hromady. Jestliže se jedná o společnost s akciemi na majitele, uveřejňuje představenstvo v této lhůtě oznámení o konání valné hromady vhodným způsobem určeným stanovami, nejméně však v jednom celostátně distribuovaném deníku, který je určen ve stanovách.

21

Pokud vlastník akcií na majitele zřídí ve prospěch společnosti zástavní právo nejméně k jedné akcii společnosti jako jistotu na úhradu nákladů za zaslání oznámení o konání valné hromady a požádá o zasílání oznámení o konání valné hromady na adresu uvedenou v žádosti, je společnost povinna tomuto vlastníkovi zasílat oznámení na uvedenou adresu na jeho náklad.

Obsah pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání je tvořen alespoň následujícím výčtem: -

firma a sídlo společnosti,

-

místo, datum a hodina konání valné hromady,

-

označení, zda-li se svolává řádná, mimořádná nebo náhradní valná hromada,

-

pořad jednání valné hromady,

-

rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud společnost vydala zaknihované akcie.

Místo, datum a hodinu konání valné hromady je nutno stanovit tím způsobem, aby co nejméně redukovaly možnost akcionářů účastnit se valné hromady. Valná hromada musí být svolána řádným způsobem. Způsob se liší podle formy akcie společnosti. V případě akcií na jméno se požaduje zaslání pozvánky dopisem. Veřejnou vyhláškou se oznamuje konání valné hromady při akciích na majitele. Oznámení se zveřejňuje způsobem, který je určen stanovami. Pokud společnost vydala akcie v obou formách, pak je nezbytné oba způsoby svolávání valné hromady kombinovat. U pozvánky je důležitá včasnost. Jestliže se odesílá, je nutno tak učinit třicet dní před plánovaným konáním valné hromady. Má-li být změna stanov společnosti na pořadu jednání valné hromady, musí pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání alespoň vystihovat podstatu navrhovaných změn a návrh změn stanov musí být akcionářům k nahlédnutí v sídle společnosti ve lhůtě stanovené pro svolání valné hromady. Právem akcionáře je vyžádat si zaslání kopie návrhu stanov na svůj náklad a své nebezpečí. Akcionáři musí být na tato práva upozorněni v pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o jejím konání. Valnou hromadu již svolanou je možno také odvolat. Stane-li se tak, musí být akcionáři o odvolání valné hromady informováni identickým způsobem, jakým byli seznámeni s jejím svoláním, nejpozději v týdenním předstihu před původně oznámeným datem jejího konání. 22

V opačném případě je společnost povinna uhradit akcionářům, kteří se dostavili podle původní pozvánky nebo původního oznámení, účelně vynaložené náklady. Jestliže se však valná hromada v určeném termínu na stanoveném místě už sejde, není v možnostech svolavatele ji odvolat anebo odložit. Mimořádnou valnou hromadu je možno odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu, ledaže o to požádají tam uvedení akcionáři. „Představenstvo je oprávněno svolat jak řádnou valnou hromadu, tak valnou hromadu mimořádnou či náhradní. Zákon, popřípadě stanovy určují, kdy je představenstvo povinno valnou hromadu svolat.“ (Dědič, 2000)

3.3.1.2

Jednání valné hromady a schopnost usnášení

Valná hromada je schopna se usnášet, jestliže přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá

hodnota

přesahuje

30

%

základního

kapitálu

společnosti,

pokud stanovy nevyžadují účast vyšší. Do listiny přítomných se zapisují přítomní akcionáři. Listina obsahuje firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, případně jejího zástupce. Dále obsahuje čísla listinných akcií a jmenovitou hodnotu akcií, jež ji opravňují k hlasování, eventuálně údaj o tom, že akcie neopravňuje k hlasování. Jestliže společnost odepře zápis určité osoby do listiny přítomných provést, uvede tento fakt do listiny přítomných včetně důvodu odmítnutí. Předseda valné hromady a zapisovatel, kteří byli zvoleni dle stanov, potvrzují správnost listiny přítomných svými podpisy. Představenstvo svolá náhradní valnou hromadu, jestliže není valná hromada schopna se usnášet. Tuto náhradní valnou hromadu svolává představenstvo novou pozvánkou či novým oznámením a lhůta tam uvedená se zkracuje na patnáct dnů. Pozvánku je nutno zaslat a oznámení o konání valné hromady je třeba uveřejnit nejpozději do patnácti dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Konání náhradní valné hromady se musí uskutečnit do šesti týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Pořad jednání této náhradní valné hromady musí mít nezměněný, jestliže společnost vydala zaknihované akcie, není povinná žádat o nový výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů. Nicméně nabyvatel akcie je oprávněn prokázat právo účasti na náhradní valné hromadě jinak.

23

O záležitostech, nezařazených do navrhovaného pořadu jednání valné hromady, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti. Jednání valné hromady není veřejné. Přístup na ni mají akcionáři případně jejich zástupci a také i ti, kteří nedisponují hlasovacím právem. Valné hromady se účastní také členové představenstva a dozorčí rady. Jiné osoby se jí mohou zúčastnit jen se souhlasem přítomných. Nezbytná je účast notáře po dobu celého konání valné hromady, jestliže je pro zápis z jednání předepsána forma notářského zápisu. Jednání je zahajováno tím, který valnou hromadu svolal. Obvykle zahajuje valnou hromadu některý člen představenstva představenstvem k tomu pověřený. Základním úkolem je zorganizovat volbu předsedy valné hromady. Také je třeba zvolit nejméně jednoho zapisovatele, alespoň dva ověřovatele (tzv. verifikátory) a osoby, které jsou pověřené sčítáním hlasů (tzv. skrutátory). Zapisovatel se rovněž volí, jestliže se pořizuje z jednání notářský zápis a pokud je na valné hromadě přítomen notář. Valná hromada může postupovat pouze podle programu, který je uvedený v pozvánce. Odchýlení od pořadu jednání je možné, jestliže jsou na valné hromadě přítomni všichni akcionáři společnosti a pokud s doplněním programu souhlasí. Odlišný postup vytváří důvod k žalobě o neplatnosti usnesení valné hromady. V průběhu jednání může být vznesen protest, a to každým z přítomných akcionářů, z členů představenstva nebo dozorčí rady. Protest se může týkat postupu jednání nebo i obsahu přijatých rozhodnutí. O protestu je třeba rozhodnout. Když mu není vyhověno, je nutno zahrnout jeho obsah do zápisu z jednání valné hromady, jestliže o to protestující požádá.

3.3.1.3

Působnost valné hromady

Valná hromada není orgán trvale činný, ale orgán jen čas od času zasedající. Z tohoto důvodu se zásadně neusnáší o záležitostech náležejících do sféry běžného provozu podniku. Do působnosti valné hromady náleží: -

volba a odvolání členů představenstva, pokud stanovy neurčují, že jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou,

-

volba a odvolání členů dozorčí rady a jiných orgánů určených stanovami, s výjimkou členů dozorčí rady volených a odvolávaných podle § 200 obch. z.,

-

rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady, 24

-

rozhodování o změně stanov, jestliže nejde o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,

-

rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o pověření představenstva či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,

-

rozhodnutí o snížení základního kapitálu a o vydání dluhopisů,

-

schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v obch. z. stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty a stanovení tantiém,

-

rozhodnutí o kótaci účastnických cenných papírů společnosti podle zvláštního právního předpisu a o jejich vyřazení z obchodování na oficiálním trhu,

-

rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku,

-

rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, popřípadě o změně právní formy,

-

schvalování smluv uvedených v § 67a obch. z.,

-

schválení jednání učiněných jménem společnosti do jejího vzniku,

-

schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství a jejich změn,

-

rozhodování o dalších otázkách, které jsou zahrnuty obch. z. nebo stanovami do působnosti valné hromady.

Záležitosti, které nejsou svěřené valné hromadě zákonem nebo stanovami, si nemůže vyhradit k rozhodování.

3.3.1.4

Rozhodování valné hromady

Pokud obch. z. nevyžaduje většinu jinou, valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů. Stanovy mají schopnost určit vyšší počet hlasů potřebných k přijetí usnesení. O záležitostech § 187 odst. 1 písm. a), b), c) a k) obch. z. a o zrušení společnosti s likvidací a návrhu rozdělení likvidačního zůstatku rozhoduje valná hromada nejméně dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů.

25

Jestliže valná hromada rozhoduje o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, je vyžadován i souhlas nejméně dvou třetin hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií vydaných společností nebo místo nichž byly vydány zatímní listy. O předchozím rozhodnutí musí být pořízen notářský zápis. Notářský zápis týkající se rozhodnutí o změně stanov musí také obsahovat schválený text změny stanov. „K rozhodnutí valné hromady o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií na jméno a o vyřazení akcií z obchodování na oficiálním trhu se vyžaduje i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů majících tyto akcie. O vyloučení nebo o omezení přednostního práva na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů, o vyloučení nebo o omezení přednostního práva na upisování nových akcií, o schválení ovládací smlouvy, o schválení smlouvy o převodu zisku a jejich změny a o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady rozhoduje valná hromada alespoň třemi čtvrtinami hlasů přítomných akcionářů. Jestliže společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se k rozhodnutí valné hromady i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií.“ (§ 186 obch. z.) Souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit, je vyžadován k rozhodnutí valné hromady o spojení akcií. V tomto případě musí být pořízen notářský zápis.

3.3.1.5

Povinný veřejný návrh smlouvy

Jestliže valná hromada rozhodne o zrušení registrace účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu, je společnost povinna učinit do třiceti dnů ode dne rozhodnutí veřejný návrh smlouvy. Veřejný návrh smlouvy je třeba určit osobám, které byly ke dni konání valné hromady vlastníky účastnických cenných papírů společnosti a pro zrušení registrace účastnických cenných papírů nehlasovaly, eventuálně se valné hromady nezúčastnily, a to ohledně účastnických cenných papírů, jejichž vlastníkem byly ke dni konání valné hromady, a nevzdaly se práva na jejich prodej společnosti. „V pochybnostech se má zato, že osoba, která veřejný návrh smlouvy přijala, byla vlastníkem účastnických cenných papírů společnosti v době konání valné hromady a byla vlastníkem toho počtu účastnických cenných papírů, který uvedla v přijetí veřejného návrhu smlouvy. V notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady musí být jmenovitě uvedeni vlastníci účastnických cenných papírů, kteří hlasovali pro vyřazení z obchodování na oficiálním trhu.“ (Dědič, 2000) 26

Povinností představenstva je bez zbytečného odkladu oznámit rozhodnutí valné hromady, které se týká vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu České národní bance a organizátorovi regulovaného trhu, na němž se s uvedenými cennými papíry obchoduje. Další povinností je publikovat tyto cenné papíry způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. Jestliže se valná hromada rozhodne o změně druhu akcií nebo o omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo o jejím zpřísnění, je povinností společnosti provést do třiceti dnů ode dne zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku veřejný návrh smlouvy. Veřejný návrh smlouvy se vztahuje k tomuto druhu nebo k této formě akcií a je nutno ho určit vlastníkům akcií nebo je nahrazujících zatímních listů. A to za podmínky, že byli ke dni konání valné hromady akcionáři společnosti a nehlasovali pro změnu druhu akcií nebo pro omezení převoditelnosti akcií na jméno anebo se valné hromady nezúčastnili. Týká se to těch akcií nebo zatímních listů, jejichž vlastníky byli akcionáři ke dni konání valné hromady a nevzdali se práva na jejich prodej společnosti. V notářském zápisu, který se týká rozhodnutí valné hromady, je nutno jmenovitě uvést akcionáře hlasující pro změnu druhu akcií nebo pro omezení převoditelnosti akcií na jméno. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit způsobem určeným obch. z. a stanovami pro svolání valné hromady den, ke kterému došlo k zapsání změny druhu akcií nebo omezení převoditelnosti akcií do obchodního rejstříku. Povinností společnosti je koupit účastnické cenné papíry, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, který následoval po dni uplynutí závaznosti veřejného návrhu smlouvy. Dále je společnost povinna akcie koupit za cenu, která je přiměřená hodnotě akcií. Přiměřenost ceny je nutné doložit posudkem znalce. Nepřijme-li společnost návrh smlouvy do patnácti dnů od doručení písemného návrhu smlouvy, akcionář je oprávněný se domáhat uzavření smlouvy u soudu. Akcionář se může rovněž domáhat náhrady škody způsobené mu porušením závazku uzavřít smlouvu a má možnost požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Akcionáři společnosti jsou povinni zakoupit od společnosti cenné papíry, jestliže hlasovali pro změnu druhu akcií, omezení převoditelnosti akcií, její zpřísnění nebo pro vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu.

27

Povinnost se vztahuje na cenné papíry, které společnost nabyla podle předchozích ustanovení, za cenu zaplacenou společností, do tří měsíců ode dne koupení, a to dle poměru jmenovitých hodnot jejich akcií zvýšenou o úrok ve výši úroku vyžadovaného bankami za poskytnutí odpovídajícího úvěru v době, kdy společnost veřejný návrh smlouvy učinila. Může-li společnost prodat akcie výhodněji, ustanovení neplatí. „Pokud rozhodla valná hromada o změně druhu nebo formy akcií anebo o štěpení akcií na více akcií o nižší jmenovité hodnotě nebo spojení více akcií do jedné akcie, může společnost vydat nové akcie a stanovit lhůtu k předložení listinných akcií k výměně až poté, co tato změna bude zapsána do obchodního rejstříku. Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo zatímním listům, s nimiž není spojeno právo hlasovat, nebo pokud nelze hlasovací právo, které je s nimi spojeno, vykonávat, ani k hlasovacím právům, které nevykonává obchodník s cennými papíry nebo jiné osoby.“ (Dědič, 2000) Akcionář nemůže vykonávat hlasovací právo: -

které je spojené se zatímním listem, jestliže je v prodlení se splácením emisního kursu nesplacených akcií nebo jeho části,

-

jestliže valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu a dále o tom, zda jemu nebo osobě (se kterou jedná ve shodě) má být poskytnuta výhoda nebo jim má být prominuto splnění povinnosti anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce,

-

v případě, že tento akcionář porušil povinnost učinit nabídku převzetí podle § 183b obch. z.,

-

porušil-li

oznamovací

povinnost

dle

zvláštního

právního

předpisu,

který upravuje podnikání na kapitálovém trhu, -

také nemůže vykonávat hlasovací právo v jiných případech, které jsou stanoveny obch. z.

Dohody o výkonu hlasovacích práv Neplatné jsou takové dohody, kterými se akcionář zavazuje respektovat při hlasování pokyny společnosti nebo některého z jejích orgánů o tom, jak má hlasovat, nebo že bude hlasovat pro návrhy předkládané orgány společnosti.

28

Neplatné jsou také dohody, kterými se akcionář zaváže uplatnit hlasovací právo určitým způsobem jako protiplnění za výhody poskytnuté společností anebo se zaváže, že nebude hlasovat. Ustanovení stanov, zavazující akcionáře k postupu, jsou neplatná.

3.3.1.6

Zápis valné hromady

Nejvyšší

orgán

akciové

společnosti

zvolí

svého

předsedu,

zapisovatele,

dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů. Do zvolení předsedy je valná hromada

řízena

členem

představenstva,

který

je

představenstvem

pověřen,

jestliže obch. z. nestanoví jiný způsob.

Zápis o valné hromadě zahrnuje: -

firmu a sídlo společnosti,

-

místo a dobu konání valné hromady,

-

popis projednání jednotlivých bodů programu valné hromady,

-

jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů,

-

rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledku hlasování,

-

obsah protestu akcionáře, člena představenstva nebo dozorčí rady týkajícího se rozhodnutí valné hromady, zda-li o to protestující požádá.

K zápisu se připojí návrhy a prohlášení, která byla předložená na valné hromadě k projednání, a také listina přítomných na valné hromadě. Součástí zápisu o jednání valné hromady je pravidelně údaj o počtu hlasů odevzdaných při hlasování o jednotlivých návrzích. V praxi se občas v zápisech z jednání valných hromad objevuje údaj o tom, že návrh byl přijat většinou potřebnou, předepsanou aj. Takový postup však nelze považovat za správný, protože je v důsledku takové stylizace tento zápis z valné hromady nepřezkoumatelný. Proto má ze zápisu jasně vyplývat: kolik hlasů bylo pro každý návrh odevzdáno, kolik hlasů bylo uplatněno proti návrhu a kolik absentovalo. Moderní techniky se využívá i při hlasování na valných hromadách, zejména při vysokém počtu akcionářů se použijí čipové karty. Povinností představenstva je zabezpečení vyhotovení zápisu o valné hromadě, a to do třiceti dnů od jejího ukončení. Zápis z jednání podepisuje zapisovatel a předseda zasedání valné hromady a také dva zvolení ověřovatelé.

29

Kdokoli z akcionářů může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu nebo jeho části za celou dobu trvání společnosti. Jestliže není stanovami společnosti určeno něco jiného, pořizuje se kopie zápisu nebo jeho části na náklady akcionáře žádajícího o její vydání. V archivu společnosti jsou uchovávány zápisy o valné hromadě spolu s oznámením nebo pozváním na valnou hromadu a listina přítomných akcionářů, a to po celou dobu trvání společnosti. Likvidátor zabezpečí archivaci nebo úschovu těchto zápisů aspoň po dobu deseti roků po zániku společnosti. Jestliže se ruší společnost bez likvidace a její jmění přechází na právního nástupce, zápisy se uschovávají v archivu právního nástupce stejně jako zápisy tohoto nástupce. Důvod důležitosti dokumentu, zápisu o valné hromadě,

je

následující.

Slouží

nejen

pro uplatnění

práv

akcionářů,

ale i pro dokumentaci vnitřních poměrů společnosti a pro vztahy ke třetím osobám.

3.3.1.7

Společnost jednoho akcionáře

Ve společnosti jednoho akcionáře se valná hromada nekoná a její působnost vykonává tento akcionář. Vyžaduje se písemná forma rozhodnutí akcionáře a jeho podpis při výkonu působnosti valné hromady. Společníkovo rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu v případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis. „Pokud jediný akcionář rozhoduje při výkonu působnosti valné hromady akciové společnosti, je oprávněn vyžadovat, aby se rozhodování účastnilo představenstvo a dozorčí rada. Písemné rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady musí být představenstvu a dozorčí radě doručeno, i když se jednání nezúčastnily. Rozhodnutí jediného akcionáře má povahu usnesení valné hromady a lze je napadnout žalobou.“ (Dědič, 2000) Smlouvy, které byly uzavřené mezi společností a jediným akcionářem této společnosti (jestliže tento akcionář jedná též jménem společnosti), musí mít formu notářského zápisu nebo písemnou formu. A také listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací.

30

3.3.2 Představenstvo Představenstvo je řídící orgán společnosti. Jeho funkce spočívá ve výkonu činností, které mají exekutivní a správní povahu. Tento statutární orgán společnosti je zmocněn i povinen rozhodovat o všech jejích záležitostech. Avšak kromě těch, které jsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Představenstvo je statutárním orgánem, který řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Za představenstvo jedná navenek jménem akciové společnosti každý člen představenstva, jestliže nevyplývá ze stanov něco odlišného. Členové představenstva zavazující tuto společnost a způsob, kterým tak konají, se zaznamenávají do obchodního rejstříku. Valná hromada nebo dozorčí rada může stanovami omezit právo statutárního orgánu jednat i jménem společnosti. Nicméně tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. „Představenstvo reprezentuje placený profesionální management, který v zájmu akcionářů řídí společnost mezi zasedáními valné hromady. Profesionalita je základní výhodou

představenstva

proti

riziku

laického

vedení

v jiných

obchodních

společnostech. Možnost trvalé akceschopnosti je rovněž fakticky zvýhodňuje proti valné hromadě, zasedající ve značných časových odstupech.“ (Eliáš, 2000)

3.3.2.1

Složení, volba, funkční období členů představenstva

„Členy představenstva volí a odvolává valná hromada. Funkční období jednotlivých členů určují stanovy, nesmí však přesáhnout pět let. Stanovy mohou určit, že členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada.“ (Sciskalová, 2005) „Toto řešení má své výhody, protože dozorčí rada má větší možnosti sledovat odbornost představenstva ve vedení společnosti a je schopna na nepříznivý vývoj pružně zareagovat, není však obecně využíváno. Orgán, který členy představenstva volí, je oprávněn je také z funkce kdykoli odvolat; stejně tak je možné odstoupení z představenstva. Do funkce jsou členové představenstva ustavováni volbou na konkrétně určené volební období. Zákon však nebrání zvolit tutéž osobu do funkce opakovaně.“ (Eliáš, 2000) Pokud tedy členy představenstva volí dozorčí rada, zvolí osoby zvolené za členy dozorčí rady první členy představenstva před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Obdobně se použijí na postup při volbě členů představenstva ustanovení stanov, která upravují jednání dozorčí rady.

31

Dozorčí rada také schvaluje smlouvy o výkonu funkce místo valné hromady, jestliže volí členy představenstva. Představenstvo má alespoň tři členy. Avšak to neplatí, jedná-li se o společnost s jediným akcionářem. Členové představenstva volí svého předsedu. Představenstvo rozhoduje většinou hlasů svých členů, která je určena stanovami, jinak většinou hlasů všech členů. Každý člen má jeden hlas.

3.3.2.2

Odpovědnost členů představenstva

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny, které jsou schváleny valnou hromadou. Povinností členů představenstva je vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat také mlčenlivost o těch důvěrných informacích a skutečnostech, u kterých by mohlo prozrazení třetím osobám způsobit společnosti škodu. Porušení zásad či pokynů neovlivňuje účinky jednání členů představenstva vůči třetím osobám. Představenstvu není nikdo oprávněn dávat pokyny, které se týkají obchodního vedení společnosti, nestanoví-li obch. z. jinak. „Je-li sporné, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, tento člen představenstva. Ti členové představenstva, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně.“ (§ 194 obch. z.) Smlouva, která je mezi společností a členem představenstva nebo ustanovení stanov, které vylučuje či omezuje odpovědnost člena představenstva za škodu, jsou neplatné. V případě,

že

je

pokyn

valné

hromady

v rozporu

s právními

předpisy,

jsou pak členové představenstva odpovědni za škodu způsobenou společnosti plněním pokynu valné hromady. Členové představenstva odpovídající společnosti za škodu, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně. A to v případě, neuhradil-li odpovědný člen představenstva škodu a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo proto, že společnost zastavila platby. Rozsah povinnosti členů představenstva k náhradě škody redukuje rozsah ručení. Jakmile člen představenstva způsobenou škodu uhradí, ručení mu zaniká.

32

3.3.2.3

Způsobilost k členství, problematika rejstříkového řízení

Způsobilost k členství v tomto orgánu mají pouze fyzické osoby, které splňují všeobecné podmínky provozování živnosti (dosáhla věku osmnácti let, je plně způsobilá k právním úkonům a

bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání)

a u nichž nejsou dány překážky provozování živnosti, a to bez ohledu na předmět podnikání nebo činnosti společnosti. Osoba se nestane členem představenstva, jestliže nesplňuje uvedené podmínky nebo je dána na její straně překážka výkonu funkce, i když o tom rozhodl příslušný orgán. „Přestane-li člen představenstva splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, jeho funkce tím zaniká, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.“ (§ 194 obch. z.) „Obsazení statutárních orgánů kapitálových společností konkrétními lidmi se, stejně jako složení jejich dozorčích rad, zapisuje do obchodního rejstříku. Zapisují-li se do rejstříku noví členové těchto orgánů, musí být pro prověrku soudu, jsou-li pro zápis splněny předpoklady vyžadované právními předpisy, listinami prokázáno, že do funkce byla ustanovena osoba, která splňuje příslušné zákonné podmínky. K tomuto účelu se trestní zachovalost kandidáta prokazuje výpisem z trestního rejstříku. Podmínka dosažení předepsaného věku je zřejmá např. již z údaje o rodném čísle. Naproti tomu snést důkaz o tom, že určitá osoba nebyla zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo že v ní nebyla omezena, anebo že v rozhodné době neupadla do konkursu, je v podstatě nemožné, jak je tomu ostatně v podstatě u jakéhokoli negativního důkazu. Praxe se proto pro daný účel spokojuje s čestnými prohlášeními osob ustanovených do příslušných funkcí, že překážky tohoto druhu u nich neexistují. Vystavení nepravdivých prohlášení o tvrzených skutečnostech lze stíhat trestně.“ (Eliáš, 2000)

3.3.2.4

Průběh zasedání představenstva

Zápisy podepsané předsedou představenstva a zapisovatelem jsou pořizovány o průběhu zasedání představenstva a o jeho rozhodnutích. Jmenovitě musí být v zápisu z jednání představenstva uvedeni členové představenstva, jenž hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrželi hlasování.

33

3.3.2.5

Vedení účetnictví

Zabezpečení řádného vedení účetnictví akciové společnosti patří do působnosti představenstva. Představenstvo zabezpečuje vedení účetnictví buď zaměstnanci společnosti nebo pomocí třetí osoby na základě smlouvy. Vhodným smluvním typem je smlouva mandátní. Pokud společnost pověří vedením účetnictví třetí osobu, nezbavuje se odpovědnosti za řádné vedení účetnictví ve vztahu ke státu a představenstvo se nezbavuje své odpovědnosti za zabezpečení řádného vedení účetnictví ve vztahu ke společnosti. Představenstvo je povinno zabezpečit vedení účetnictví za společnost jako jeden celek. To ovšem nebrání možnosti vnitropodnikového účetnictví, pokud je v souladu s předpisy o účetnictví. Představenstvo předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty v souladu se stanovami společnosti. Akcionářům majícím akcie na jméno se zasílá nejméně třicet dnů před valnou hromadou závěrka nebo vybrané údaje z ní s uvedením doby a místa, ve kterém je účetní závěrka k dispozici akcionářům k nahlédnutí. Jestliže společnost vydala akcie na majitele, pak se hlavní údaje účetní závěrky ve shodné lhůtě uveřejní, a to způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady s uvedením doby a místa, ve kterém je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře společnosti. Představenstvo předkládá valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku, a to nejméně jednou za účetní období. Děje se tak ve lhůtách, které jsou určeny stanovami. Zpráva je pokaždé součástí výroční zprávy zpracovávané dle zvláštního právního předpisu.

3.3.2.6

Opatření v případě ztrát

Představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu po zjištění skutečnosti na základě jakékoliv účetní závěrky, že celková ztráta společnosti dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to je možné s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo jestliže zjistí, že se společnost dostala do úpadku. Představenstvo navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného opatření, pokud nestanoví zvláštní právní předpis něco odlišného. 34

Souhlas dozorčí rady je vyžadován k uzavření smlouvy, na jejímž podkladě má společnost nabýt nebo zcizit majetek, jestliže dosahuje hodnota nabývaného nebo zcizovaného majetku v průběhu jednoho účetního období jednu třetinu vlastního kapitálu, který vyplývá z poslední řádné účetní závěrky anebo z konsolidované účetní závěrky, sestavuje-li společnost konsolidovanou účetní závěrku. Souhlas valné hromady se navíc vyžaduje, jestliže společnost vydala kótované účastnické cenné papíry.

3.3.2.7

Zápisy ze zasedání představenstva

O vývoji zasedání statutárního orgánu a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy, které podepisuje předseda představenstva a zapisovatel. V zápisu z jednání představenstva je nutno jmenovitě uvést členy představenstva hlasující proti jednotlivým usnesením představenstva. Dále musí být v tomto zápisu jmenovitě uvedeni ti, kteří se zdrželi hlasování. Platí, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení, jestliže se neprokáže něco odlišného.

3.3.2.8

Odměňování členů představenstva

„Vůči společnosti mají členové představenstva nárok na odměnu za výkon své funkce, a to i tehdy, nevytvoří-li společnost žádný zisk nebo vytvoří-li jej, ale valná hromada rozhodne, že z něho dividendy a tantiémy vypláceny nebudou. O bezplatný výkon funkce by mohlo jít jen tehdy, pokud by stanovy společnosti určovaly, že funkce v orgánech společnosti jsou čestné, anebo pokud by se členové představenstva vůči společnosti smluvně zavázali vykonávat svoji funkci bezúplatně. O výši odměn má rozhodnout valná hromada. Je důležité si uvědomit, že právě valná hromada má výlučnou působnost rozhodovat o odměňování členů představenstva a nikdo jiný ve společnosti o této otázce rozhodnout nemůže.“ (Eliáš, 2000) Valná hromada určí celkovou sumu, ze které náleží polovina představenstvu a polovina dozorčí radě. Oba uvedené orgány pak samostatně rozhodou, jak bude daná částka rozdělena mezi jejich jednotlivé členy. Předpokladem však je, že společnost dosáhne majetku pro takovéto rozdělení.

35

3.3.2.9

Zákaz konkurence v průběhu a po ukončení funkčního období

Vykonává-li člen představenstva pro společnost práci na základě pracovní smlouvy či odlišné smlouvy tuto nahrazující, není takový vztah považován za obchodní. Usnesení valné hromady nebo stanovy mohou rozsah zákazu konkurence pouze rozšířit, nemohou jej zúžit či vyloučit. Avšak toto rozšíření se může vztahovat pouze k osobám, u kterých zákaz konkurence ukládá obch. z. Jedná se tedy o členy představenstva a dozorčí rady. „Pokud ze stanov nebo z usnesení valné hromady nevyplývají další omezení, člen představenstva nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů, zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti, účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern.“ (Sciskalová, 2005) Společnost má možnost uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce, a to s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou. Anebo může uzavřít smlouvu s jinou osobou, jež je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, eventuálně osobami jim blízkými,

anebo

smlouvu,

jejíž

náplní

je

zajištění

závazků

těchto

osob,

nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za řádných podmínek v obchodním styku. Nevyžaduje se souhlas valné hromady, jedná-li se o poskytnutí půjčky či úvěru ovládající osobou ovládané osobě anebo zajištění závazků ovládané osoby ovládající osobou.

3.3.2.10 „Ze

Zánik funkce v představenstvu zákona

neplyne

povinnost

společnosti

ponechat

zvoleného

člena představenstva ve funkci po celé funkční období, ani povinnost tohoto setrvat v představenstvu po určitou dobu. Při normálním průběhu okolností však funkce člena představenstva zaniká uplynutím volebního období. Z praktických důvodů je vhodné ve stanovách určit, že vymezené funkční období končí dnem, kdy se valná hromada usnese o poslední účetní závěrce, za jejíž řádné sestavení příslušní členové představenstva ještě odpovídají.“ (Eliáš, 2000) 36

Pokud člen představenstva zemře, odstoupí z funkce, je-li odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, potom musí příslušný orgán společnosti zvolit do tří měsíců nového člena představenstva. V případě že představenstvo nebude schopno z tohoto důvodu vykonávat své funkce, potom soud jmenuje chybějící členy nebo člena představenstva na návrh osoby prokazující právní zájem. Doba, na kterou jsou tito členové jmenovaní, je než dojde ke zvolení nových členů nebo člena příslušným orgánem společnosti, jinak může soud zrušit společnost i bez návrhu a nařídit její likvidaci. Obecný soud společnosti je místně příslušným soudem pro jmenování člena představenstva. Mezi účastníky řízení patří navrhovatel, společnost (jestliže je zde osoba oprávněná jejím jménem nebo za společnost jednat) a také osoba mající být soudem jmenována za člena představenstva. Volbou nového člena představenstva zaniká funkce člena představenstva, a to nejpozději uplynutím tří měsíců od uplynutí jeho funkčního období. Stanovami je možno ustanovit, že představenstvo může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. To je však možné, jestliže se jedná o představenstvo, jehož počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu.

37

3.3.3 Dozorčí rada „Dozorčí rada je obligatorně zřizovaný orgán akciové společnosti, a to orgán s výraznými kontrolními pravomocemi doplněnými o některé působnosti řídícího a jednatelského charakteru. Také dozorčí rada je kolektivní orgán, který musí mít nejméně tři členy. Ti ze svého středu volí předsedu strany.“ (Eliáš, 2000) Tento orgán dohlíží na výkon působnosti představenstva a také na uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Členové jsou oprávněni nahlížet do veškerých dokladů a zápisů, které se týkají činnosti společnosti. Dále kontrolují řádnost vedení účetních zápisů v souladu se skutečností a zda se podnikatelská činnost společnosti uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady.

3.3.3.1

Volba členů, práva a povinnosti, odpovědnost členů dozorčí rady

Vztah člena dozorčí rady a akciové společnosti je sestavován obdobně jako právní vztahy mezi členy představenstva a společností. Jedná se o vztah, který se přiměřeně podrobuje ustanovení obch. z. o mandátní smlouvě. Dozorčí rada musí respektovat usnesení valné hromady jednat s náležitou péčí, se stálým zřetelem k zájmům společnosti, má povinnost mlčenlivosti a povinnost respektovat zákaz konkurence. Vyžadují-li to zájmy společnosti, dozorčí rada svolává valnou hromadu a navrhuje na ní potřebná opatření. Dozorčí rada ustanoví svého člena k zastupování společnosti v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva.

Členové

dozorčí

rady

přezkoumávají

řádnou,

mimořádnou

a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a své vyjádření předkládají valné hromadě. Povinností dozorčí rady je mít nejméně tři členy a počet jejích členů musí být dělitelný třemi. Valná hromada volí dvě třetiny členů dozorčí rady a zaměstnanci společnosti jednu třetinu, jestliže má společnost více než padesát zaměstnanců v pracovním poměru na pracovní dobu přesahující polovinu týdenní pracovní doby stanovené zvláštním právním předpisem v první den účetního období, ve kterém se koná valná hromada, která volí členy dozorčí rady. Vyšší počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci mohou určit stanovy, avšak zmíněný počet nesmí být větší než počet členů, kteří jsou voleni valnou hromadou. Stanovy též mohou stanovit, že zaměstnanci volí část členů dozorčí rady i při menším počtu zaměstnanců akciové společnosti.

38

Pouze k tomu způsobilá osoba může být členem dozorčí rady. Členové jsou voleni na dobu určenou stanovami. Funkční období však nesmí trvat déle než pět let. První funkční období členů dozorčí rady činí jeden rok od vzniku společnosti. Člen dozorčí rady nesmí být současně členem představenstva, prokuristou či osobou oprávněnou

dle

zápisu

v

obchodním

rejstříku

jednat

jménem

společnosti.

Jen zaměstnanci v pracovním poměru ke společnosti mají právo volit členy dozorčí rady přímo anebo prostřednictvím volitelů, stanoví-li to volební řád. Zvolit lze pouze tu fyzickou osobu, která je v době volby v pracovním poměru ke společnosti anebo je zástupcem eventuálně členem zástupce zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu. Pro platnost volby nebo odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci je vyžadováno, aby hlasování bylo tajné a aby se voleb zúčastnila přinejmenším polovina oprávněných voličů nebo zvolených volitelů. Zvolen je kandidát, který získá nejvyšší počet odevzdaných hlasů, jestliže volební řád nestanoví pro zvolení většinu jinou.

Představenstvo organizuje volby členů dozorčí rady volených zaměstnanci, a to po projednání s odborovou organizací, případně radou zaměstnanců tím způsobem, aby se jich mohl účastnit co nejvyšší počet voličů. Návrh na volbu nebo odvolání člena dozorčí rady je zmocněno podat představenstvo, odborová organizace nebo rada zaměstnanců, jež ve společnosti působí, nebo společně alespoň 10 % zaměstnanců splňující podmínku podle § 200 obch. z. odstavce 1. Člen dozorčí rady, který je zvolený zaměstnanci, může být zaměstnanci odvolán. „Volební řád pro volbu a odvolání členů dozorčí rady zaměstnanci připraví a schvaluje představenstvo společnosti po projednání s odborovou organizací, popřípadě radou zaměstnanců. Není-li jich, volební řád připraví a schválí představenstvo po projednání se zaměstnanci, kteří splňují podmínku podle odstavce 1. Má-li společnost více než jeden tisíc zaměstnanců v pracovním poměru, může volební řád připustit i nepřímou volbu nebo odvolání členů dozorčí rady, budou-li volební obvody stanoveny tak, že každý volitel bude volen přibližně stejným počtem voličů.“ (§ 200 obch. z.)

39

3.3.3.2

Jednání a rozhodování dozorčí rady

Členové dozorčí rady se účastní valné hromady společnosti a jejich povinností je seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti. Odlišné mínění členů dozorčí rady zvolených zaměstnanci společnosti se oznámí valné hromadě současně se závěry ostatních členů dozorčí rady. Pokud stanovy neurčí vyšší počet, rozhoduje dozorčí rada na základě souhlasu většiny hlasů svých členů. Každý člen dozorčí rady vlastní jeden hlas. O zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis, který podepíše její předseda. Zápis bude obsahovat i stanoviska menšiny členů, jestliže o to požádají a pokaždé se uvede odchylný názor členů dozorčí rady zvolených zaměstnanci. Pokud je obch. z. či stanovami vyžadováno k určitým jednáním představenstva předešlý souhlas dozorčí rady a dozorčí rada neposkytne souhlas k takovému jednání anebo pokud dozorčí rada využije svého práva zapovědět představenstvu určité jednání jménem společnosti, neodpovídají členové představenstva společnosti za škodu, jež jí vznikne z důvodu splnění takového rozhodnutí dozorčí rady. Za škodu takto vzniklou odpovídají společně a nerozdílně ti členové dozorčí rady, kteří nejednali v daném případě s péčí řádného hospodáře. Jestliže dá dozorčí rada souhlas k výše uvedeným jednáním, za škodu vzniklou z takového jednání odpovídají společně a nerozdílně členové představenstva i dozorčí rady, jenž při rozhodování o uskutečnění jednání nevykonávali funkci s péčí řádného hospodáře. 3.3.3.3

Tantiéma a podíl na likvidačním zůstatku

Valná hromada může určit ze zisku schváleného k rozdělení podíl členů představenstva a členů dozorčí rady na zisku (tantiému). Splatnost dividendy a tantiémy je do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku. Akcionář má právo na podíl na likvidačním zůstatku, pokud došlo ke zrušení společnosti s likvidací.

40

3.4 Rozsah působnosti orgánů při zrušení a likvidaci, fúzi, rozdělení a změně právní formy akciové společnosti V této podkapitole se budu postupně zabývat zrušením a likvidací, fúzí, zrušením akciové společnosti s převodem jmění na akcionáře a také rozdělením a změnou právní formy, a to vždy ve vztahu k orgánům akciové společnosti.

3.4.1 Zrušení a likvidace společnosti Zánik akciové společnosti může nastat z obdobných důvodů, jaké obch. z. přiznává odlišným formám společností. „Valná hromada rozhoduje o zrušení společnosti bez právního nástupce usnesením, kdy je nutný souhlas dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů. Na základě jejího rozhodnutí se společnost zrušuje dnem, který stanoví valná hromada; ta současně jmenuje likvidátora. Likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká akcionáři vrácením listinných akcií společnosti, které likvidátor zničí.“ (Janků, 2006) Pokud soud nejmenoval likvidátora, může ho valná hromada odvolat a nahradit jiným likvidátorem. Rejstříkový soud učiní výmaz společnosti z obchodního rejstříku, pouze prokáže-li se, že všechny akcie společnosti byly zničeny, prohlášeny za neplatné nebo zrušeny.

3.4.2 Fúze akciových společností Uzavření smlouvy o fúzi všemi zúčastněnými společnostmi je vyžadováno ke sloučení. Zmíněná smlouva musí mít formu notářského zápisu. Valné hromady všech zúčastněných společností jsou povinny schválit návrh smlouvy o fúzi, ledaže zákon takové schválení nevyžaduje. Je nutné, aby výměnný poměr akcií byl vhodný a odůvodněný. Jestliže nelze z vážných důvodů při stanovení výměnného poměru akcií vyměnit akcie způsobem, aby nedošlo k poškození akcionářů některé ze zúčastněných společností, je přiznán těmto akcionářům doplatek na dorovnání. Doplatek nesmí přesáhnout 10 % jmenovité hodnoty akcií, které mají být vystřídány akciemi zanikající společnosti, eventuálně zanikajících společností.

41

Doplatek je možno přiznat akcionářům nástupnické společnosti i akcionářům zanikající společnosti nebo zanikajících společností. Nesmí být vyplacen před zápisem sloučení do obchodního rejstříku a také dříve, než dojde k zajištění pohledávky věřitelů společnosti. Není možné, aby rozhodný den fúze předcházel o více než devět měsíců den, ve kterém bude podán návrh na zápis sloučení do obchodního rejstříku. Lhůta potřebná k výměně akcií nesmí být delší než jeden měsíc od účinnosti zápisu sloučení do obchodního rejstříku vzhledem k třetím osobám, dále nesmí předcházet den zápisu sloučení do obchodního rejstříku. Smlouva o fúzi nemůže být zúčastněnými společnostmi změněna ani zrušena po povolení zápisu sloučení do obchodního rejstříku. Pouze osoba oprávněná podat návrh na neplatnost usnesení valné hromady o sloučení, se může dovolávat neplatnosti smlouvy o fúzi. Je nutné prohlásit neplatnost smlouvy o fúzi soudem. Podat návrh na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti smlouvy o fúzi je možno pouze do konce lhůty, která je vymezena pro podání návrhu na neplatnost usnesení valné hromady. Návrh na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti smlouvy o fúzi je nutno spojit s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o sloučení.

Zpráva představenstva a dozorčí rady Povinností představenstva každé ze zúčastněných společností je zpracovat detailní písemnou zprávu, ve které je povinno objasnit a odůvodnit z ekonomického i právního hlediska důsledky sloučení. Především musí odůvodnit výměnný poměr akcií, výši případných doplatků a opatření ve prospěch vlastníků jednotlivých druhů akcií, opčních listů a dluhopisů. Zpráva o fúzi musí zahrnovat i popis vyskytujících se nesnází při oceňování pro účely výměnného poměru akcií. Je možné zpracovat představenstvy zúčastněných společností společnou zprávu o fúzi pro všechny nebo některé ze zúčastněných společností. Dozorčí rada každé ze zúčastněných společností přešetří plánované sloučení na základě návrhu smlouvy o fúzi a zprávy znalců o přezkoumání návrhu smlouvy o fúzi, pokud je vyžadováno. Dále o tom vyhotoví písemnou zprávu. Dozorčí rady zúčastněných společností mají možnost zpracovat společnou zprávu o přezkoumání fúze pro všechny nebo některé ze zúčastněných společností. Zpráva musí zahrnovat sdělení, která vysvětlují neuvádění předmětných údajů. Představenstvo se souhlasem dozorčí rady rozhoduje o tom, zda takové skutečnosti existují.

42

Zprávy o fúzi ani zprávy o přezkoumání fúze nejsou vyžadovány, pokud se akciová společnost slučuje se svým jediným akcionářem nebo pokud s tím projevili souhlas všichni akcionáři zúčastněné společnosti. Souhlas musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem anebo musí být udělen na valné hromadě. V notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady se uvede prohlášení o udělení souhlasu na valné hromadě. Účinky zmíněného souhlasu jsou i vůči právnímu nástupci akcionáře bez ohledu nabytí akcií.

Přezkoumání sloučení znalcem Návrh smlouvy o fúzi přešetří za každou ze zúčastněných společností znalec, který je jmenován soudem. Přezkoumání proběhne před předložením návrhu smlouvy o fúzi dozorčí radě, případně valné hromadě, jestliže se takové předložení vyžaduje. Anebo tento návrh přezkoumají společně dva znalci pro fúzi jmenovaní soudem pro některé nebo všechny zúčastněné společnosti. Představenstvo zúčastněné společnosti podává návrh na jmenování znalce pro fúzi, a to

se souhlasem

dozorčí

rady.

Návrh

na

jmenování

společných

znalců

pro fúzi podávají kolektivně představenstva společností, pro něž mají být znalci jmenováni, opět se souhlasem dozorčích rad. Znalecká zpráva o fúzi je znaleckým posudkem dle zvláštního právního předpisu a zpracuje ji znalec nebo znalci. Následně je znalecká zpráva předána znalcem či znalci představenstvům a dozorčím radám zúčastněných společností. Zmíněné znalecké zprávy musí být k nahlédnutí účastníkům valné hromady rozhodující o sloučení.

Informace o sloučení „Představenstvo každé ze zúčastněných společností je povinno alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o sloučení, uložit do sbírky listin návrh smlouvy o fúzi po přezkoumání dozorčí radou, jestliže se takové přezkoumání vyžaduje, a zároveň 1 měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o sloučení, zveřejnit oznámení o uložení návrhu smlouvy do sbírky listin.“ (§ 220d obch. z.) Představenstvo zároveň zveřejní upozornění pro akcionáře a věřitele na jejich práva.

43

K nahlédnutí pro akcionáře musí být v sídle každé ze zúčastněných společností nejméně jeden měsíc před stanoveným datem konání valné hromady mající rozhodnout o sloučení, anebo nemá-li se konat valná hromada zanikající společnosti, jeden měsíc před rozhodováním představenstva: -

návrh smlouvy o fúzi,

-

účetní závěrky všech zúčastněných společností za poslední tři roky, pokud zúčastněná společnost po tyto tři roky trvá, eventuálně takové účetní závěrky právního předchůdce, jestliže zúčastněná společnost měla právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření,

-

zahajovací rozvaha nástupnické společnosti, konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností a zprávy auditora o jejich ověření,

-

mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, pokud byla konečná účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení návrhu smlouvy o fúzi uplynula doba přesahující více než šest měsíců,

-

společné zprávy dozorčích rad nebo zprávy dozorčích rad všech zúčastněných společností o přezkoumání fúze, společná zpráva představenstev nebo zprávy představenstev všech zúčastněných společností o fúzi, pokud se tyto zprávy vyžadují,

-

společná znalecká zpráva o fúzi nebo znalecké zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, pokud je to vyžadováno,

-

posudek znalce, jestliže není součástí znalecké zprávy o fúzi.

Konečná účetní závěrka se sestavuje jako řádná nebo mimořádná účetní závěrka ke dni předcházejícímu rozhodnému dni fúze. Zahajovací rozvaha je sestavována k rozhodnému dni fúze. Povinností společnosti je bezplatně vydat každému požádajícímu akcionáři opis nebo výtah z písemností bez zbytečného odkladu, pokud se vyžadují. Jestliže se mají konat valné hromady zanikajících společností v různých dnech, je rozhodný den takový, na nějž je svolávána první z těchto valných hromad. Pokud se nemá konat valná hromada žádné ze zúčastněných společností, považuje se za rozhodný z hlediska lhůt pro splnění povinností všemi zúčastněnými společnostmi den, kdy má dojít k uzavření smlouvy o fúzi.

44

Valná hromada o sloučení Akcionáři musí být upozorněni na svá práva, a to pozvánkou na valnou hromadu o sloučení nebo oznámením o jejím konání. Pozvánka či oznámení musí rovněž obsahovat vybrané údaje z konečné účetní závěrky. V pozvánce na valnou hromadu nástupnické společnosti anebo v oznámení o jejím konání se uvedou i údaje o vlivu sloučení na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti.

Především

se

uvedou

údaje

o

akciích

dosavadních

akcionářů

nástupnické společnosti, že nepodléhají výměně nebo že se štěpí. A dále se uvede, že dochází ke zvyšování či snižování jejich jmenovité hodnoty s uvedením celkové částky, o kterou se zvýší anebo sníží jmenovitá hodnota všech akcií akcionářů nástupnické společnosti, anebo že dojde ke změně jejich podoby, druhu nebo formy. Účastníci musí mít na valné hromadě zpřístupněny listiny volně k nahlédnutí, pokud se vyžadují. Povinností představenstva je objasnit akcionářům na počátku jednání valné hromady návrh smlouvy o fúzi. Potom se k němu vyjádří dozorčí rada. Představenstvo musí před hlasováním o sloučení seznámit akcionáře se znaleckou zprávou o fúzi, je-li vyžadováno, a s veškerými podstatnými změnami týkajícími se majetku, závazků a hospodářských výsledků společnosti, ke kterým došlo v období od rozhodného dne fúze. Eventuálně seznámí akcionáře o tom, že zmíněné změny odůvodňují odlišný výměnný poměr akcií. Každý akcionář, jenž o to požádá na valné hromadě, má právo na informace týkající se ostatních zúčastněných společností, pokud jsou významné z hlediska sloučení.

Usnesení valné hromady zanikající společnosti o sloučení musí zahrnovat: -

rozhodnutí o zrušení společnosti, a to bez likvidace s přechodem jmění na nástupnickou společnost,

-

schválení návrhu smlouvy o fúzi,

-

schválení konečné, případně mezitímní účetní závěrky a souhlas se stanovami nástupnické společnosti.

Pokud je vyžadováno, aby byly vyměňované akcie nástupnické společnosti kótované, potom rozhodnutí valné hromady všech zúčastněných společností musí obsahovat souhlas s jejich kótací.

45

Souhlas nejméně tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů je vyžadován k rozhodnutí valné hromady o sloučení. Je možné, aby stanovy společnosti vyžadovaly vyšší většinu anebo splnění dalších podmínek. Pokud akciová společnost vydala více druhů akcií, je také vyžadován souhlas nejméně tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií. O rozhodnutí valné hromady o sloučení se musí pořídit notářský zápis a jeho přílohou musí být návrh smlouvy o fúzi. Akcionář či akcionáři, vlastníci akcií o celkové jmenovité hodnotě dosahující nejméně 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti před sloučením nástupnické společnosti, mají právo požádat představenstvo nástupnické společnosti o svolání valné hromady za účelem schválení sloučení do jednoho měsíce ode dne, ve kterém došlo k zveřejnění údajů dle § 220d obch. z. Pokud společnost vydala akcie bez hlasovacího práva, výše základního kapitálu se pro účely výpočtu snižuje o jmenovitou hodnotu těchto akcií. Stanovy mohou přiznat právo domáhat se svolání valné hromady, a to i při nižší jmenovité hodnotě akcií. Akcionáři nástupnické společnosti musí být upozorněni ve zveřejnění na právo vyžadovat svolání valné hromady. Pokud nástupnická společnost vlastní všechny akcie s hlasovacími právy zanikající společnosti, nevyžaduje se ke sloučení ani rozhodnutí valné hromady nástupnické společnosti, ani valné hromady zanikající společnosti a vystačí rozhodnutí představenstev. Pokud jsou všechny akcie zanikající společnosti majetkem jiné zanikající společnosti, postačí rovněž rozhodnutí představenstva této společnosti o sloučení.

Odpovědnost za škodu Členové představenstva a dozorčí rady zúčastněných společností, znalec nebo znalci pro fúzi, jenž vytvořili znaleckou zprávu pro uvedené společnosti, jsou odpovědni společně a nerozdílně za škodu vzniklou porušením jejich povinností při sloučení zúčastněné společnosti jejím akcionářům či věřitelům. Zprostit se odpovědnosti může člen představenstva anebo dozorčí rady či znalec, pokud prokáže, že jeho jednání bylo s péčí řádného hospodáře.

46

Splynutí akciových společností Smlouva o fúzi při splynutí musí obsahovat nejen náležitosti podle § 220a obch. z. odstavce 3 písm. a), b), d), f) až i), ale i projev vůle založit nástupnickou společnost a návrh stanov nástupnické společnosti. Pokud se nekonají valné hromady všech zanikajících společností, je nutné, aby smlouva obsahovala i jména a bydliště prvních členů představenstva a dozorčí rady nástupnické společnosti. Není vyžadována zakladatelská smlouva. Pokud se valné hromady zanikajících společností konají, jsou povinny zvolit první představenstva a dozorčí rady nástupnických společností, jestliže jsou voleni dle návrhu stanov nástupnické společnosti valnou hromadou. Pouze na dobu jednoho roku jsou voleni první členové dozorčí rady. Následující členové jsou voleni na funkční období, které je vymezené stanovami. Společnosti, které zanikají, mají právní postavení zakladatelů.

Fúze akciové společnosti se společností s ručením omezeným S akciovou společností může být sloučena nebo může splynout společnost s ručením omezeným do nástupnické akciové společnosti, pokud dojde k výměně obchodních podílů společníků společnosti s ručením omezeným za akcie nástupnické společnosti. Jedná-li se o zanikající společnost s ručením omezeným, vyžaduje se k fúzi souhlas všech společníků. Povinností auditora je ověřit konečnou účetní závěrku společnosti s ručením omezeným. Smlouva o fúzi a její návrh zahrnují následující údaje, a to ve vztahu ke společníkům zanikající společnosti s ručením omezeným. Obsahují údaj o tom, jaký počet akcií určené podoby, druhu, formy a jmenovité hodnoty dostane společník výměnou za svůj obchodní podíl.

3.4.3 Zrušení akciové společnosti s převodem jmění na akcionáře Valná hromada má možnost rozhodnout o zrušení společnosti bez likvidace. Jmění zaniklé společnosti bude převzato jedním akcionářem, pokud je vlastníkem akcií o jmenovité hodnotě přesahující 90 % základního kapitálu. Vlastní akcie v majetku společnosti budou rozděleny mezi akcionáře pro účely výpočtu výše uvedené podmínky v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Povinností hlavního akcionáře je poskytnout ostatním akcionářům patřičné vypořádání v penězích a jeho výše musí být prokázána posudkem znalce. 47

Vyhotovuje se smlouva o převzetí jmění hlavním akcionářem, jež musí být uzavřena mezi společností a hlavním akcionářem. Ve smlouvě o převzetí se uvádí výše a lhůta vypořádání v penězích. Lhůta nesmí být delší než dva měsíce ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku. „Ve smlouvě o převzetí musí být menšinoví akcionáři upozorněni na to, že mají právo na vypořádání v penězích a právo žádat o přezkoumání výše vypořádání v penězích, s tím, že toto právo mají, i když na valné hromadě budou hlasovat pro smlouvu o převzetí, a že je mohou uplatnit ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se zápis převodu jmění do obchodního rejstříku stane účinným vůči třetím osobám. Je-li hlavním akcionářem společnost s ručením omezeným, platí přiměřeně ustanovení § 153c. Je-li hlavním akcionářem akciová společnost, vyžaduje se k převodu jmění i souhlas její valné hromady.“ (§ 220p obch. z.) Pokud je družstvo hlavním akcionářem, je vyžadován k převodu jmění také souhlas jeho členské schůze. O těchto rozhodnutích je nutno pořídit notářský zápis. Pokud je hlavním akcionářem veřejná obchodní společnost anebo komanditní společnost, vyžaduje se k převodu jmění i souhlas veškerých neomezeně ručících společníků. Společníci musí udělit písemný souhlas a jejich podpisy musí být úředně ověřeny. K návrhu na zápis převodu jmění do obchodního rejstříku se rovněž přiloží smlouva o převzetí a výpis z obchodního rejstříku prokazující zápis hlavního akcionáře do obchodního rejstříku. Pokud jsou vyžadovány, přikládají se též: -

stejnopis notářského zápisu z valné hromady, jež schválila převod jmění na hlavního akcionáře, eventuálně jiné listiny, které prokazují souhlas s převodem jmění na hlavního akcionáře,

-

posudek znalce,

-

zprávy statutárního orgánu a dozorčí rady,

-

souhlas příslušných státních orgánů,

-

konečná účetní závěrka zanikající společnosti, případně zahajovací rozvaha hlavního akcionáře a zprávy auditora o jejich ověření.

Pokud není hlavní akcionář fyzickou osobou, je oprávněn k převzetí firmy zaniklé společnosti s uvedením dodatku označujícího právní nástupnictví a bez dodatku vyjadřujícího právní formu akciové společnosti.

48

Konečná účetní závěrka zanikající společnosti se sestavuje jako řádná nebo mimořádná účetní závěrka ke dni, jenž předchází rozhodný den převodu obchodního jmění. Pokud je hlavním akcionářem osoba vedoucí podvojné účetnictví, sestavuje se zahajovací rozvaha.

3.4.4 Rozdělení akciové společnosti Od valné hromady zanikající společnosti se vyžaduje k rozdělení společnosti schválení projektu rozdělení. Akciová společnosti anebo společnost s ručením omezeným může být nástupnickou společností. Je možné, aby výměnný poměr akcií byl stanoven buď totožně pro všechny akcionáře ve všech nástupnických společnostech podle jejich podílu účasti na základním kapitálu zanikající společnosti anebo může být stanoven v různých nástupnických společnostech odlišně. Doplatek nesmí přesáhnout 10 % jmenovitých hodnot akcií, které mají být vyměněny za akcie zanikající společnosti, případně výše vkladů do základního kapitálu nástupnických společností. Není možné, aby součet výší základních kapitálů nástupnických společností byl vyšší než čistý obchodní majetek zaniklé společnosti vyplývající z posudku znalce. Zanikající společnosti mají právní postavení zakladatele nástupnických společností.

Zprávy představenstva, dozorčí rady a znalců o rozdělení Povinností představenstva zanikající společnosti je zpracovat detailní písemnou zprávu, ve které musí ozřejmit a z ekonomického i právního hlediska odůvodnit důsledky rozdělení, především odůvodnit výměnný poměr, výši případných doplatků, opatření ve prospěch vlastníků jednotlivých druhů akcií, opčních listů a dluhopisů. Obsah zprávy o rozdělení musí zahrnovat informace o ocenění jmění znalcem a označení rejstříkového soudu, u kterého bude posudek uložen. Kromě toho musí zpráva o rozdělení obsahovat i popis obtíží, které se vyskytly při oceňování pro účely výměnného poměru. Odůvodnění výměnného poměru se nevyžaduje při rovnoměrném výměnném poměru. Dozorčí

rada

zanikající

společnosti

přezkoumá

zamýšlené

rozdělení,

a to na podkladě projektu rozdělení schváleného představenstvem, dále zprávy o rozdělení, pokud je vyžadováno a zprávy znalců o rozdělení, opět je-li vyžadováno a vyhotoví o tom písemnou zprávu.

49

Dva znalci jmenovaní soudem musí přezkoumat projekt rozdělení v případě nerovnoměrného výměnného poměru, a to před předložením dozorčí radě a valné hromadě, pokud je předložení vyžadováno. Přezkoumání projektu znalci pro rozdělení se nevyžaduje při rovnoměrném výměnném poměru. Představenstvo zanikající společnosti se souhlasem její dozorčí rady podává návrh na jmenování znalců pro rozdělení. O výsledku přezkoumání vypracují znalci pro rozdělení písemnou zprávu. Tato zpráva je společným znaleckým posudkem dle zvláštního právního předpisu. Znalci pro rozdělení předkládají znaleckou zprávu představenstvu a dozorčí radě zanikající společnosti a musí být k nahlédnutí účastníkům valné hromady rozhodující o rozdělení.

Valná hromada o rozdělení Usnesení valné hromady zanikající společnosti o rozdělení musí zahrnovat rozhodnutí o zrušení společnosti bez likvidace s přechodem jmění na nástupnické společnosti, schválení založení nástupnických společností, projektu rozdělení a konečné účetní závěrky zanikající společnosti a zahajovacích rozvah nástupnických společností. Pokud je akciová společnost právním nástupcem, je nutno uvést v usnesení valné hromady i jména a bydliště prvních členů dozorčí rady a představenstva nástupnické společnosti. Není vyžadována zakladatelská smlouva ani ustavující valná hromada anebo ji nahrazující rozhodnutí zakladatelů. První členové dozorčí rady jsou voleni jen na dobu jednoho roku. Stanovami je určeno funkční období u dalších členů. Pokud je navrhován rovnoměrný výměnný poměr akcií, je nezbytné k přijetí usnesení valné hromady nejméně tři čtvrtiny hlasů přítomných akcionářů. Jestliže společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se tato většina u všech druhů akcií. Stanovy mohou požadovat větší většinu či splnění dalších podmínek. Pokud se navrhuje nerovnoměrný výměnný poměr, je zapotřebí k přijetí usnesení valné hromady alespoň 90 % hlasů všech akcionářů zanikající společnosti. Jestliže není tato podmínka splněna, mohou akcionáři nepřítomní na valné hromadě projevit svůj souhlas s navrhovaným rozdělením mimo valnou hromadu. Souhlas akcionáře musí mít formu notářského zápisu, ve kterém bude uveden i obsah návrhu usnesení valné hromady a musí být zanikající společnosti dodán ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se konala valná hromada o rozdělení. Projekt rozdělení a návrh usnesení valné hromady musí být přílohou notářského zápisu.

50

Pokud je usnesení valné hromady přijato dodatečně na základě souhlasu akcionáře uděleného mimo valnou hromadu, sdělí představenstvo jeho přijetí způsobem stanoveným obch. z. a stanovami pro svolání valné hromady, a to do patnácti dnů od jeho přijetí. Pokud je dle stanov zanikající společnosti nezbytné k přijetí určitého rozhodnutí větší počet hlasů než tři čtvrtiny hlasů přítomných akcionářů, požaduje se tato většina i pro přijetí rozhodnutí o rozdělení, ledaže stanovy nebo společenská smlouva nástupnické společnosti vyžadují k totožnému rozhodnutí stejnou většinu jako stanovy zanikající společnosti. Konečná účetní závěrka je sestavovaná jako řádná anebo mimořádná účetní závěrka ke dni, který předchází rozhodný den rozdělení. Zahajovací rozvahy jsou sestavovány k rozhodnému dni rozdělení.

Odpovědnost za škodu Členové představenstva a dozorčí rady zaniklé společnosti a znalci pro rozdělení, kteří vypracovali znaleckou zprávu o rozdělení, odpovídají společně a nerozdílně za škodu

vzniklou

porušením

jejich

povinností

při

rozdělení

nástupnickým

společnostem, popřípadě jejich společníkům. Pokud člen představenstva nebo dozorčí rady

anebo

znalec

prokáže,

že

jednal

s péčí

řádného

hospodáře,

zprostí

se odpovědnosti.

Rozdělení sloučením Smlouva o rozdělení a převzetí obchodního jmění se zpracovává a uzavírá místo projektu rozdělení. Smlouva o rozdělení musí rovněž obsahovat případný návrh změn stanov nebo společenských smluv nástupnických společností. Statutární orgány zanikající společnosti a nástupnických společností zpracují písemný návrh smlouvy o rozdělení. Pokud se rozdělení sloučením účastní akciová společnost, je vyžadována zpráva znalců o rozdělení i při rovnoměrném výměnném poměru akcií. Zprávy o rozdělení se nevyžadují, jestliže se tohoto práva vzdají společníci všech zúčastněných společností. Všechny zúčastněné společnosti sestavují konečnou účetní závěrku. Všechny nástupnické společnosti sestavují zahajovací rozvahu.

51

Rozdělení odštěpením Projekt rozdělení, popřípadě smlouva o rozdělení se při rozdělení odštěpením doplní anebo pozmění následovně: -

výměnným poměrem, rozumí se jím vymezení podílů společníků rozdělované společnosti v nástupnické společnosti,

-

hodný den rozdělení se považuje den, od kterého se jednání rozdělované společnosti týkající se přecházející části jmění považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti,

-

určení

je

možno

nahradit

přesným

stanovením

metod

a

postupů,

dle kterého se toto určení stanoví.

Výměnný poměr akcií je možné stanovit buď stejně pro všechny akcionáře ve všech nástupnických společnostech dle jejich podílu k základnímu kapitálu rozdělované společnosti anebo může být vymezen v různých nástupnických společnostech různě. Pokud nebude patrné, jaký obchodní majetek a závazky tvořící část jmění rozdělované společnosti přestoupily na nástupnickou společnost, má se za to, že sporný obchodní majetek a závazky na nástupnickou společnost nepřešly. Součet jmenovitých hodnot veškerých akcií nástupnické společnosti majících být při rozdělení odštěpením vydány, nemůže být vyšší než hodnota odštěpované části čistého obchodního majetku rozdělované společnosti vyplývající z posudku znalce pro patřičnou nástupnickou společnost. Vlastní kapitál rozdělované společnosti, který je vykázaný v její zahajovací rozvaze, nesmí být v důsledku rozdělení odštěpením nižší než její základní kapitál, pouze bude-li současně s rozhodnutím o rozdělení odštěpením rozhodnuto rovněž o snížení základního kapitálu rozdělované společnosti, a to nejméně o částku odpovídající vzniklému rozdílu mezi vlastním kapitálem a základním kapitálem.

3.4.5 Změna právní formy Akcionář

nesouhlasící

se

změnou

právní

formy společnosti,

má

právo

na vypořádání, pokud nevykonával po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku práva společníka nebo člena družstva. Akcionář neručí za závazky, které existují ke dni zápisu změny právní formy ani vzniklé po její změně, jestliže má právo na vypořádání.

52

4. VÝSLEDKY PRÁCE V této části budu analyzovat konkrétní akciové společnosti a jejich orgány. Pro srovnání uvádím dvě akciové společnosti, u kterých se zmíním o předmětu činnosti, jejich historii i současnosti, základním kapitálu společností a jeho zvýšení, akcionářské struktuře. Z důvodu přehlednosti uvedu u daných společností konkrétní organizační schémata. V rámci analýzy orgánů společností se zaměřím na počty jednotlivých členů daného orgánu, způsob zastupování společností, zprávy, usnesení valné hromady. V závěru kapitoly se budu věnovat počtu akciových společností ve srovnání s ekonomickými subjekty jiných právních forem.

4.1 První brněnská strojírna Třebíč, a. s. 4.1.1 Historie a současnost „Dějiny První brněnské strojírny Třebíč sahají do konce 19. století, kdy soukromé firmy Wallig a Benz v nově postaveném závodě začaly výrobu motorů, kotlů, nádrží, zemědělských strojů a zařízení pivovarů a cukrovarů. Obě firmy byly v r. 1948 začleněny do koncernu První brněnská strojírna Brno jako jeden z jejich závodů. V 60. letech 20. století byl v Třebíči vybudován nový závod, jehož výroba byla dále orientována na produkci energetických zařízení. V r. 1994 se PBS Třebíč stala akciovou společností a nastartovala postupný proces transformace. V současné době jsme dynamicky se rozvíjející kvalitní výrobce i dodavatel produktů pro energetické a teplárenské celky. Společnost je tvořena vysoce kvalifikovanými pracovníky, vybavenými moderní technikou a s dlouhodobými zkušenostmi. 1.01. 2005 byla zřízena Provozovna Moravský Krumlov.“ (viz internetový zdroj 2)

Obchodní firma:

První brněnská strojírna Třebíč, a. s.

Datum zápisu:

28. dubna 1994

Sídlo:

Třebíč, Průmyslová čtvrť č. p. 162, PSČ 674 86

Identifikační číslo:

607 03 962

Právní forma:

Akciová společnost

53

Akciová společnost byla zapsána do obchodního rejstříku 28. dubna 1994. Základní kapitál činil 181 256 000 Kč. Výše základního kapitálu v současné době je 241 229 000 Kč. Akcie: 241 229 ks kmenové akcie na majitele ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč v listinné podobě. Splaceno: 241 229 000 Kč

4.1.2 Předmět podnikání Z důvodu velké rozsáhlosti předmětu podnikání této společnosti uvádím pro názornost jeho část. První brněnská strojírna Třebíč, a. s. se zaměřuje na výrobu parních kotlů, potrubních systémů a zařízení pro energetiku, teplárenství a chemickou výrobu, montáže a demontáže strojně-technologických zařízení potrubí a ocelových konstrukcí, zámečnictví, montáž, opravy, údržbu a revize vyhrazených elektrických zařízení a výrobu rozvaděčů nízkého napětí, opravy, revize a revizní zkoušky provozní způsobilosti vyhrazených zdvihacích zařízení aj. Nejprve stručně uvedu přesné složení členů daného orgánu v této akciové společnosti a následně je jmenovitě vypíši a zmíním se o dni vzniku členství.

4.1.3 Představenstvo Představenstvo je v této akciové společnosti složeno z předsedy, místopředsedy a třech členů představenstva. předseda představenstva:

Ing. Ladislav Houžva

den vzniku členství v představenstvu:

28. ledna 2002

člen:

Ing. Vladimír Sobotka

den vzniku členství v představenstvu:

1. srpna 2002

místopředseda:

Ing. Igor Fait

den vzniku členství v představenstvu:

13. října 2004

člen:

Ing. Lubor Turza

den vzniku členství v představenstvu:

13. října 2004

člen:

Ing. David Šplíchal

den vzniku členství v představenstvu:

13. října 2004

54

Zastupování Jménem společnosti vůči třetím osobám, před soudy a před jinými orgány, jedná představenstvo, a to společně předseda představenstva, popřípadě místopředseda představenstva v době nepřítomnosti předsedy a jeden člen představenstva. Jménem společnosti činí písemné právní úkony společně předseda představenstva, případně místopředseda představenstva v době nepřítomnosti předsedy a jeden člen představenstva. Všichni tak činí tím způsobem, že k obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis. Představenstvo První brněnské strojírny Třebíč, a. s. předkládá každý rok (za období od 1. 1. do 31. 12.) valné hromadě výroční zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu majetku, včetně roční účetní závěrky.

4.1.4 Dozorčí rada V roce 2006 byla dozorčí rada První brněnské strojírny Třebíč, a. s. složena z předsedy představenstva a dvou členů. předseda:

Ing. Libor Šparlinek

den vzniku členství v dozorčí radě:

13. října 2004

člen:

Antonín Otrusina

den vzniku funkce:

24. července 2002

člen:

Drs. Ing. Petrus Winkelman

den vzniku členství v dozorčí radě:

13. října 2004

Ve vedení společnosti působí 9 ředitelů. Další informace Došlo k zápisu usnesení mimořádné valné hromady ze dne 11. května 1998 doplněné usnesením mimořádné valné hromady ze dne 2. listopadu 1998 o záměru zvýšit základní kapitál společnosti. Mimořádná valná hromada schválila zvýšení základního kapitálu společnosti o 59 973 000 Kč, bez možnosti upsání akcií nad částku navrhovaného

zvýšení

základního

kapitálu,

formou

kapitalizace

pohledávky

První brněnské strojírny Brno, a. s. v celkové výši 90 123 000 Kč oceněné dvěma znaleckými posudky: Ing. Faltýnkem na 59 973 000 Kč a Ing. Drochytkou na 60 627 000 Kč. Způsob realizace upsání: První brněnská strojírna Brno, a. s. upsala 59 973 kusů akcií (kmenových, zaknihovaných, na majitele), každá o hodnotě 1 000 Kč. 55

Usnesení bylo doplněno o následující údaje: -

lhůta pro splacení: do třiceti dnů od zápisu usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku,

-

místo

pro

splacení

nepeněžitého

vkladu:

sídlo

obchodní

společnosti

První brněnská strojírna Třebíč, a. s., Třebíč, Průmyslová čtvrť č. p. 162, -

emisní kurz jedné akcie: 1 000 Kč. Obr. č. 1: Organizační schéma PBS Třebíč, a. s.

Zdroj: viz internetový zdroj 2 Základní údaje za rok 2005 a 2006 Tržby za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží byly ve výši 732 634 000 Kč. Ze získaných finančních podkladů jsem zjistila, že byly poprvé v novodobé historii této akciové společnosti vyplaceny dividendy, a to v celkové výši 29 753 000 Kč, tj. 123,30 Kč na jednu akcii v nominální hodnotě 1000 Kč. Výsledek hospodaření za účetní období 2005 činil 25 078 000 Kč. Společnost dosáhla v roce 2006 celkového objemu tržeb ve výši 976 000 000 Kč, což je meziročně více o jednu třetinu (06/05).

Během zpracování diplomové práce došlo k následujícím skutečnostem. Při analýze orgánů společnosti jsem zjistila, že dne 22. března 2007 byl do obchodního rejstříku zapsán návrh na změnu právní formy společnosti a ke dni 26. března 2007 došlo k zápisu změny právní formy: fúze. První brněnská strojírna Třebíč, a. s. splynula se svým majoritním akcionářem QISO, a. s. Tato společnost v loňském roce koupila všechny akcie třebíčského strojírenského podniku, jehož roční tržby se loni přiblížily k jedné miliardě korun. QISO, a. s. je rovněž nástupnickou organizací obou firem, působí nyní jako jediný akcionář.

56

Strojírna zároveň změnila svou obchodní firmu na PBS Industry, a. s. Vedení společnosti předpokládá, že bude pro cizince lépe vyslovitelná a povede k jednodušší prezentaci v zahraničí. Obchodní firma:

QISO, a. s.

Datum zápisu:

29. srpna 2005

Sídlo:

Třebíč, Průmyslová čtvrť č. p. 162, PSČ 674 86

Identifikační číslo:

269 79 888

Právní forma:

Akciová společnost

Předmětem činnosti společnosti je správa vlastního majetku. Akcie: 2 000 ks kmenové akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč. Základní kapitál činí 2 000 000 Kč a byl splacen v celé výši.

Představenstvo Představenstvo je v této akciové společnosti složeno z předsedy představenstva a dvou členů. předseda představenstva:

Ing. Igor Fait

den vzniku členství v představenstvu:

24. ledna 2006

člen:

Ing. Ladislav Šíbl

den vzniku členství v představenstvu:

16. srpna 2006

člen:

Ing. David Šplíchal

den vzniku členství v představenstvu:

16. srpna 2006

Způsob jednání „Jménem

společnosti

jedná

předseda

představenstva

nebo

místopředseda

představenstva samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis osoba oprávněná jednat za společnost.“ (viz internetový zdroj 7)

Dozorčí rada: je složena z předsedy představenstva a dvou členů. předseda:

Ing. Libor Šparlinek

den vzniku členství v dozorčí radě:

25. ledna 2006

člen:

Mgr. Petr Adámek

den vzniku členství v dozorčí radě:

25. ledna 2006

člen:

Ing. Martin Leskour

den vzniku členství v dozorčí radě:

25. ledna 2006 57

4.2 Pražská teplárenská a. s. Pražská teplárenská a. s. je v současnosti jednou z nejvýznamnějších teplárenských společností v České republice, a to nejen z hlediska zásobovaných objektů, ale i kapacitou provozovaných zařízení. V roce 2001 došlo k nákupu akcií a 100% vlastnictví dceřiné společnosti Energotrans a. s. Základní kapitál činí 4 147 877 000 Kč.

Datum zápisu:

1. května 1992

Obchodní firma:

Pražská teplárenská a. s.

Sídlo:

Praha 7, Partyzánská 1/7, PSČ 170 00

Identifikační číslo:

452 73 600

Právní forma:

Akciová společnost

4.2.1 Předmět podnikání Hlavním předmětem je výroba tepelné a elektrické energie. Elektrickou energii dodává Pražská teplárenská a. s. do elektrizační soustavy města Prahy. Společnost se dále zabývá ekonomickým a organizačním poradenstvím, výrobou, instalacemi a opravami elektronických zařízení, měřením znečišťujících a pachových látek, zpracováním rozptylových studií, poskytováním software a poradenství v oblasti hardware

a software,

podnikáním

v elektronických

komunikacích,

montážemi,

opravami vyhrazených elektrických zařízení aj.

Založení společnosti Společnost byla založena bez veřejné nabídky akcií, a to podle § 172 obch. z. Základní kapitál společnosti činil 3 535 049 000 Kč. Jediným zakladatelem společnosti je Fond národního majetku České republiky se sídlem v Praze 1, Gorkého náměstí 32, na který přešel majetek státního podniku ve smyslu § 11 odstavce 3 zák. č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V zakladatelské listině učiněné ve formě notářského zápisu ze dne 27. dubna 1992 bylo rozhodnuto o schválení jejich stanov a jmenování členů představenstva a dozorčí rady.

58

Ostatní skutečnosti Zakladatel splatil celý základní kapitál společnosti, který byl představován cenou vkládaného hmotného a dalšího majetku uvedeného v zakladatelské listině. Ocenění tohoto majetku je obsaženo ve schváleném privatizačním projektu státního podniku České energetické závody , s. p.

4.2.2 Představenstvo Představenstvo je v současné době složeno z předsedy, dvou místopředsedů a jednoho člena představenstva.

předseda představenstva:

Ing. Alena Vitásková

den vzniku členství v představenstvu:

11. srpna 2004

místopředseda:

Franz Josef Retzer

den vzniku členství v představenstvu:

11. srpna 2004

místopředseda:

Richard John Lappin

den vzniku členství v představenstvu:

11. srpna 2004

člen:

Ing. František Hejčl

den vzniku členství v představenstvu:

11. srpna 2004

Za společnost jedná či ji zastupuje vůči třetím osobám, před soudy a před jinými orgány v celém rozsahu představenstvo, a to buď společně všichni členové představenstva nebo společně předseda a oba místopředsedové představenstva nebo společně oba místopředsedové. Za společnost podepisují buď společně všichni členové představenstva nebo společně předseda představenstva a oba místopředsedové představenstva nebo společně oba

místopředsedové

představenstva.

Členové

představenstva

podepisují

tak,

že k napsanému či razítkem otištěnému obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis. Za společnost podepisuje prokurista nebo prokuristé v souladu s udělenou prokurou. Prokurista nebo prokuristé tak činí způsobem, že k napsanému či razítkem otištěnému názvu společnosti připojí svůj podpis s dodatkem označujícím prokuru.

Prokura: 4 členové

59

4.2.3 Dozorčí rada Dozorčí rada Pražské teplárenské a. s. je složena z předsedy, místopředsedy a čtyř členů. předseda:

Ing. Pavel Kos

den vzniku členství v dozorčí radě:

27. května 2004

místopředseda:

Ing. Ladislav Vinický

den vzniku členství v dozorčí radě:

27. května 2004

člen:

Ing. Tomáš Dub

den vzniku členství v dozorčí radě:

8. května 2003

člen:

JUDr. Jaroslava Hoťová

den vzniku členství v dozorčí radě:

24. června 2004

člen:

Oldřich Štolfa

den vzniku členství v dozorčí radě:

24. června 2004

člen:

Clive John Warden

den vzniku členství v dozorčí radě:

26. května 2006

Top-management -

Ing. Jiří Špitálník, CSc., zastupující generální ředitel, obchodní ředitel

-

Ing. Pavel Pejřimovský, MBA, finanční ředitel

-

Ing. Zdeněk Rybka, výrobní ředitel

Akcie: 4 147 877 ks akcie na majitele ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč v listinné podobě. Společnost může vydat listinné hromadné listiny. Akcionářská struktura Mezi hlavní akcionáře Pražské teplárenské a. s. patří International Power Opatovice, Pražská teplárenská Holding a. s. a EnBW Energie Baden Württemberg AG.

Tab. č. 1: Přehled akcionářů Pražské teplárenské a. s. ke dni 1. 1. 2005 Jméno International Power Opatovice, a.s. Pražská teplárenská holding a.s. Ostatní fyzické a právnické osoby Pražská teplárenská a.s. vlastní akcie Zdroj: viz internetový zdroj 5

Adresa Opatovice nad 45534292 Labem 532 13 Pardubice Partyzánská 7 26416808 170 00 Praha 7 IČ

45273600 45273600

Partyzánská 7 170 00 Praha 7

Počet akcií

Podíl v %

2 018 647

48,67

1 963 165

47,33

158 146

3,81

7 919

0,19

60

Obr. č. 2: Organizační schéma Pražské teplárenské a. s.

Zdroj: viz internetový zdroj 5

Nyní se zmíním o zprávách a usnesení z valné hromady této společnosti, které jsem seřadila podle jejich aktuálnosti.

Zpráva z valné hromady 2006 Valná hromada Pražské teplárenské a. s. konající se 9. června 2006 schválila jednotlivé body svého programu, účetní závěrku za rok 2005, změnu stanov a rozdělení zisku s tím, že výplata tantiém a dividend nebyla schválena a tento finanční objem zůstává v nerozděleném zisku společnosti. Též nedošlo ke schválení odměn správních orgánů na rok 2005 a 2006. Orgány společnosti již druhým rokem pracovaly zdarma.

Usnesení valné hromady 2005 Valná hromada Pražské teplárenské a. s., která se konala dne 27. května 2005, schválila jednotlivé body svého programu, částečnou změnu stanov a rozdělení zisku s tím, že výplata tantiém a dividend nebyla schválena a tento finanční objem zůstal v nerozděleném zisku společnosti, který činil 931 000 000 Kč. Neschváleny zůstaly i odměny správních orgánů na rok 2005. Společnost dosáhla za rok 2004 hospodářského výsledku po zdanění ve výši 940 000 000 Kč.

61

Zpráva z mimořádné valné hromady 2004 Mimořádná valná hromada Pražské teplárenské a. s. se konala dne 11. srpna 2004. Představenstvo společnosti svolalo na žádost akcionáře Elektrárny Opatovice mimořádnou valnou hromadu. Řádná valná hromada konaná v květnu stejného roku neschválila účetní závěrku za rok 2003 ani nezvolila nové představenstvo. Mimořádná valná hromada dne 11. srpna 2004 schválila auditovanou účetní závěrku za rok 2003, rozhodla o rozdělení zisku za rok 2003 a na dividendách rozdělila zisk za rok 2003 a větší část nerozděleného zisku z let minulých. Na jednu akcii byla vyplacena dividenda 172 Kč. Dividendy byly vypláceny prostřednictvím české pobočky Deutsche Bank od 1. září 2004. Valná hromada zvolila čtyři členy představenstva a představenstvo bylo tak složeno z těchto členů: František Hejčl, Alena Vitásková, Franz Retzer, Richard Lappin a Luboš Pavlas. V dozorčí radě měl nadále působit Ing. Pavel Kos, Ing. Tomáš Dub, JUDr. Jaroslava Hoťová, Ing. Ladislav Vinický a Oldřich Štolfa. Jedno místo v dozorčí radě zůstalo volné.

Dále se budu v práci zabývat: -

formou zveřejnění oznámení o konání valné hromady Pražské teplárenské a. s.,

-

prokazováním akcionáře při registraci,

-

upozorněním akcionářům,

-

pravidly pro výplatu dividend,

-

formou převzetí listinných akcií,

-

způsobem výkupu vlastních akcií.

OZNÁMENÍ o konání řádné valné hromady Pražské teplárenské a. s. „Představenstvo akciové společnosti Pražská teplárenská a. s., se sídlem v Praze 7, Partyzánská 1/7, PSČ: 170 00 svolává v souladu s čl. l2 stanov společnosti řádnou valnou hromadu, která se koná dne 21. června 2007 od 10.00 hodin v zasedací místnosti v 1. patře, v sídle společnosti Pražská teplárenská a. s., v Praze 7, Partyzánská1/7 ( trasa C metra - stanice Nádraží Holešovice).

62

Program jednání: 1. Zahájení valné hromady, seznámení s účastí přítomných akcionářů. 2. Schválení jednacího řádu řádné valné hromady. 3. Volba orgánů valné hromady. 4. Výroční zpráva představenstva o podnikatelské činnosti za rok 2006 a stavu majetku k 31. 12. 2006, vč. auditované řádné účetní závěrky za rok 2006, návrhu na rozdělení zisku a pravidel pro výplatu dividend a tantiém. 5. Zpráva dozorčí rady o kontrolní činnosti v roce 2006 včetně stanoviska k řádné účetní závěrce za rok 2006 a návrhu na rozdělení zisku. Informace o přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami (§ 66 odst. 9 Obch. Z). 6. Schválení zprávy představenstva o podnikatelské činnosti a stavu jejího majetku za rok 2006, schválení řádné účetní závěrky za rok 2006. 7. Rozhodnutí o rozdělení zisku. Schválení pravidel pro výplatu dividend a tantiém. 8. Změna rozhodnutí o pravidlech pro výplatu dividend za rok 2003. 9. Volba členů orgánů společnosti. 10. Stanovení odměn orgánů společnosti. 11. Rozhodnutí o změně stanov společnosti. 12. Schválení dodatku ke smlouvám o výkonu funkce člena orgánů společnosti. 13. Závěr. Charakteristika podstaty navrhovaných změn stanov společnosti: Snížení počtu členů představenstva a s tím související úprava pravidel pro rozhodování představenstva. Zápis akcionářů do listiny přítomných bude zahájen v 9.00 hodin v místě konání valné hromady. Valné hromady je oprávněn zúčastnit se akcionář vlastnící listinné akcie na majitele ke dni konání valné hromady. Ze zprávy o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládací osobou za rok 2006, připravenou ve smyslu §66a odst. 9 obchodního zákoníku, vyplývá, že všechny smluvní vztahy s propojenými osobami byly uzavřeny za obvyklých smluvních podmínek, přičemž sjednaná a poskytnutá plnění nebo protiplnění odpovídala podmínkám obvyklého obchodního styku.

63

Nebyla přijata ani učiněna žádná opatření, která by byla v zájmu nebo na popud propojených osob ve smyslu §66a odst. 9 obchodního zákoníku.

Hlavní údaje roční závěrky za rok 2006 v tis. Kč: Dlouhodobý majetek:

7 097 438

Oběžná aktiva:

2 834 477

Aktiva celkem:

9 941 084

Vlastní kapitál:

8 132 385

Cizí zdroje:

1 797 690

Pasiva celkem:

9 941 084

V Praze dne: 27. 3. 2007 Představenstvo společnosti Pražská teplárenská a. s.“ (viz internetový zdroj 5)

Prokazování akcionářů při registraci Práva spojená s akcií na majitele vykonává v této akciové společnosti ten, kdo akcii předloží nebo ten, kdo předloží písemné prohlášení osoby vykonávající její úschovu nebo uložení dle zvláštního zákona, jež není starší jak jeden den. Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady osobně anebo prostřednictvím svého statutárního zástupce či zástupce, a to na základě písemné plné moci. Povinností zástupce akcionáře na základě plné moci je odevzdat (při příchodu na valnou hromadu) společností pověřené osobě písemnou plnou moc podepsanou zastoupeným akcionářem, ze které vyplývá rozsah zástupcova oprávnění. Vyžaduje se úřední ověření podpisu zastoupeného akcionáře na této plné moci. Statutární zástupce akcionáře předkládá aktuální výpis z obchodního rejstříku, jenž nesmí být starší jak tři měsíce. Akcionáři, jejich statutární zástupci a zástupci na základě písemné plné moci prokazují svou totožnost platnými úředními doklady (občanský průkaz, cestovní pas). Člen představenstva nebo dozorčí rady nemůže být zástupcem akcionáře. Při hlasování na valné hromadě připadá na každých 1000 Kč jmenovité hodnoty akcie jeden hlas. Veškeré náklady, které jsou spojené s účastí na valné hromadě, hradí každý akcionář.

64

Upozornění akcionářům Jestliže nebude valná hromada po uplynutí jedné hodiny od určeného začátku jejího jednání způsobilá usnášení, svolá představenstvo náhradní valnou hromadu. Náhradní valná hromada bude mít nezměněný pořad jednání. Výroční zpráva a účetní závěrka ve formě brožury je k dispozici akcionářům k nahlédnutí před konáním valné hromady v sídle společnosti.

Pravidla pro výplatu dividend za rok 2003 Výplata dividend držitelům akcií Pražské teplárenské a. s., IČ: 45273600, se sídlem Partyzánská 7, Praha 7 za rok 2003 se realizovala prostřednictvím banky Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka se sídlem Jungmannova 34/750, 111 21 Praha 1, a to v souladu s jejími Všeobecnými obchodními podmínkami. Dividenda byla vyplacena formou hotovostní výplaty, eventuálně bezhotovostním převodem po předchozím telefonickém objednání na telefonních číslech 221 191 260, 221 191 246, na základě individuálního předložení akcií na přepážce banky. Dnem zahájení výplaty dividend bylo 1. září 2004. Výplatu dividendy banka zajistila v období od 1. září 2004 do 30. září 2004 v rámci svých pokladních hodin. Pokud

zahraniční

fyzické

a

právnické

osoby,

které

nejsou

rezidenty

České republiky, nevyužily období výplaty do 30. listopadu 2004, případně nepředložily potvrzení o daňovém domicilu do tohoto data, byla již při pozdější výplatě uplatněna srážková daň ve výši 15 %.

Obecná pravidla pro výplatu dividend Pokud je držitelem akcií fyzická osoba, prokáže se při jednání platným dokladem totožnosti. Jestliže je držitelem akcií právnická osoba, prokáže se při jednání originálem nebo úředně ověřenou kopií výpisu z obchodního rejstříku znějícího na právnickou osobu, jež nesmí být starší jak tři měsíce, platným dokladem totožnosti statutárního zástupce a v případě jeho zastoupení také plnou mocí s úředně ověřeným podpisem zmocnitele a platným dokladem totožnosti zmocněnce. Zahraniční fyzická nebo právnická osoba žádající o uplatnění příslušné dohody o zamezení dvojího zdanění předloží vedle dokladu totožnosti i potvrzení o daňovém domicilu. Pro případ uplatnění osvobození od daně z příjmů dle § 19, odst. 1, písm. z), f), zákona č. 586/1992 Sb. doloží držitel akcií doklady a potvrzení pro osvobození dividendového příjmu. 65

V případě zahraniční fyzické nebo právnické osoby je nutné, aby veškerá dokumentace byla úředně přeložena do českého jazyka. Pokud celková částka výplaty na jednotlivého držitele nepřesáhne 5 000 Kč, bude výplata provedena hotovostní platbou přímo na pokladně banky. V případě celkové částky vyšší než 5 000 Kč banka zajistí výplatu formou bezhotovostního převodu do deseti pracovních dnů od dodání všech nutných náležitostí, především čísla bankovního účtu, banky příjemce, apod.

Listinné akcie „Pražská teplárenská a. s. oznamuje, že v souladu s usnesením řádné valné hromady ze dne 7. května 2003 mohou akcionáři, kteří jsou uvedeni ve výpisu z registru emitenta k 8. září 2003, převzít listinné akcie. Předání akcií bude probíhat v sídle společnosti Pražská teplárenská a.s., Partyzánská 7, Praha 7, v zasedací místnosti v přízemí budovy vedle recepce od 2. října 2003 do 8. prosince 2003 každé pracovní pondělí od 9:00 do 12:00.“ (viz internetový zdroj 5) Fyzická osoba (akcionář) musí předložit platný průkaz totožnosti, pověřený zástupce akcionáře se prokáže kromě toho řádnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem akcionáře. Statutární orgán akcionáře (právnické osoby) předloží platný průkaz totožnosti a výpis z obchodního rejstříku, avšak ne starší tří měsíců, eventuálně jeho úředně ověřenou kopii. Pověřený zástupce akcionáře se musí kromě toho prokázat řádnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem statutárního orgánu akcionáře.

Výkup vlastních akcií Tato společnost prováděla v roce 2004 v souladu s usnesením valné hromady a rozhodnutím představenstva výkup vlastních akcií. Každému akcionáři byla nabízena kupní cena ve výši 1 200 Kč za jednu akcii. Akcionáři mohli svůj zájem o prodej uplatnit do 31. března 2004 na finančním úseku společnosti.

Podle obch. z. musí mít představenstvo nejméně tři členy, nejedná-li se o společnost s jediným akcionářem. Dozorčí rada musí mít rovněž nejméně tři členy a jejich počet musí být dělitelný třemi. QISO, a. s., Pražská teplárenská a. s. splňují § 194 odst. 3 a § 200 odst. 1 obch. z. 66

4.3 Počet ekonomických subjektů dle právních forem Nyní se budu věnovat počtu akciových společností (v České republice a také konkrétně v kraji Vysočina) za vybrané roky ve srovnání s ekonomickými subjekty jiných právních forem. „V části registru, týkající se právnických osob, jsou neustále rostoucí skupinou obchodní společnosti. Od konce roku 2003 jejich počet vzrostl o 12 333 jednotky. Obdobně se vyvíjela i skupina akciových společností (jako subkategorie obchodních společností). Počet akciových společností se za poslední rok zvýšil o 500 subjektů. V družstevním sektoru došlo k menšímu nárůstu počtu družstev. Ke konci sledovaného období jde o přírůstek 256 subjektů proti konci roku 2003.“ (viz internetový zdroj 3)

Tab. č. 2: Počet ekonomických subjektů v ČR dle právních forem ke konci období

Zdroj: viz internetový zdroj 3

Graf č. 1: Počet akciových společností v České republice ke konci období

16600 16400 16200 16000 15800 Počet 15600 15400 15200 15000 14800 14600 2002

2003

2004

Roky

Zdroj: Autorka

67

Ze

statistické

ročenky

kraje

Vysočina

jsem

získala

následující

údaje

o ekonomických subjektech.

Tab. č. 3: Ekonomické subjekty vybraných právních forem v kraji Vysočina (stav k 31. 12.) Právní forma

2003

2004

2005

Akciová společnost

417

424

431

Veřejná obchodní společnost

249

245

242

5 127

5379

5611

24

25

24

556

550

553

Společnost s ručením omezeným Společnost komanditní Družstvo Zdroj: viz internetový zdroj 4

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že se počet akciových společností v roce 2005 zvýšil v porovnání s předcházejícím rokem. Pro lepší přehlednost uvádím počet jednotlivých ekonomických subjektů v kraji Vysočina v grafické podobě.

Graf č. 2: Ekonomické subjekty vybraných právních forem v kraji Vysočina k 31. 12. 2005

Akciová společnost

431

24 553

Veřejná obchodní společnost

242 Společnost s ručením omezeným Společnost komanditní

5611

Družstvo

Zdroj: Autorka

68

5. ZÁVĚR Na závěr bych si dovolila shrnout hlavní poznatky, které jsem zjistila při zpracování mé diplomové práce. Při mém zkoumání jsem zjistila, že spojením roztroušených finančních prostředků vzniká akciová společnost jako subjekt, jenž je schopen realizovat

podnikatelské

činy,

které

jsou

pro kapitálově

slabší

podnikatele

neuskutečnitelné. Neměnným znakem a předností akciové společnosti je schopnost koncentrovat volný kapitál a vytvářet tak hospodářské subjekty významné kapitálové síly. Akciové společnosti jsou významné v důsledku své početnosti i své hospodářské síly. Formu obchodní společnosti je nutné volit dle konkrétních okolností. Vlastností této kapitálové společnosti je poměrně malý prostor pro autonomii vůle, jedná se o méně pružnou organizační formu, poměrně složité zakládání společnosti, vyžaduje se vysoký základní kapitál, vyhovuje však dynamickému růstu a obtížným kooperačním a distribučním vztahům. Nyní se pokusím shrnout poznatky o orgánech akciové společnosti. Valná hromada je nejvyšší orgán akciové společnosti. Je schopná usnášení, pokud jsou přítomni akcionáři, kteří mají akcie představující úhrnem alespoň 30 % základního kapitálu, rozhoduje většinou hlasů přítomných, počet hlasů se řídí jmenovitou hodnotou akcií akcionáře. Představenstvo je statutárním orgánem akciové společnosti. Má nejméně tři členy. Členové volí svého předsedu. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě. Z toho vyplývá, že zastupuje společnost vůči třetím osobám, před soudem a zabezpečuje řádné vedení účetnictví, evidenci a předkládá valné hromadě ke schválení roční účetní závěrku s návrhem rozdělení zisku. Dozorčí rada je nejvyšším orgánem společnosti. Členem dozorčí rady nemůže být člen představenstva. Dozorčí rada dohlíží na činnost představenstva. Její členové (nejméně tři) jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů týkajících se společnosti, kontrolují účetnictví, přezkoumávají roční závěrku a návrh na rozdělení zisku. Dozorčí rada předkládá zprávy a svá vyjádření valné hromadě. Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným dozorčí rada musí být vytvořena. Důležité je si uvědomit rozdíl akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným ve vztahu k jednotlivým orgánům.

69

Z analýzy První brněnské strojírny Třebíč, a. s. a jejích orgánů jsem zjistila, že představenstvo společnosti je složeno z předsedy, místopředsedy a třech členů představenstva. Jménem společnosti vůči třetím osobám, před soudy a před jinými orgány jedná představenstvo, a to společně předseda představenstva, popřípadě místopředseda

představenstva

v době

nepřítomnosti

předsedy

a

jeden

člen

představenstva. Zjistila jsem, že předseda představenstva, případně místopředseda představenstva v době nepřítomnosti předsedy a jeden člen představenstva, činí společně jménem První brněnské strojírny Třebíč, a. s. písemné právní úkony. Všichni tak činí tím způsobem, že k obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis. V roce 2006 byla dozorčí rada První brněnské strojírny Třebíč, a. s. složena z předsedy představenstva a dvou členů. Z provedeného rozboru vyplývá, že společnost dodržovala § 194 odst. 3 a § 200 odst. 1 obch. z., dle kterého musí mít představenstvo nejméně tři členy, nejedná-li se o společnost s jediným akcionářem. Dozorčí rada musí mít rovněž nejméně tři členy a jejich počet musí být dělitelný třemi. V průběhu zpracování diplomové práce došlo u První brněnské strojírny Třebíč, a. s. ke změně právní formy. Zmíněná společnost splynula se svým majoritním akcionářem. QISO, a. s. je nástupnickou organizací obou firem, působí nyní jako jediný akcionář. Podrobný rozbor orgánů Pražské teplárenské a. s. prokázal, že tato společnost rovněž splňuje § 194 odst. 3 a § 200 odst. 1 obch. z. Představenstvo společnosti je tvořeno předsedou, dvěma místopředsedy a jedním členem. Představenstvo v celém rozsahu jedná za společnost či ji zastupuje vůči třetím osobám, před soudy a před jinými orgány: společně všichni členové představenstva nebo společně předseda a oba místopředsedové představenstva nebo společně oba místopředsedové. Dozorčí rada společnosti je složena z předsedy, místopředsedy a čtyř členů. V práci jsem se zabývala konkrétními získanými zprávami a usnesením z Pražské teplárenské a. s., pro názornost jsem se zabývala také formou oznámení o konání řádné valné hromady v této společnosti. Řádná valná hromada Pražské teplárenské a. s. se má konat 21. června 2007 a především se bude zabývat volbou členů orgánů, rozhodnutím o rozdělení dividend, stanovením odměn členů orgánů. V diplomové práci jsem rozebírala rovněž způsob prokazování akcionáře při registraci. Zjistila jsem z něj, že práva spojená s akcií na majitele vykonává v této akciové společnosti ten, kdo akcii předloží, nebo ten, kdo předloží písemné prohlášení osoby vykonávající její úschovu nebo uložení dle zvláštního zákona, jež není starší než jeden den. 70

Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady osobně či prostřednictvím svého statutárního zástupce či zástupce na základě písemné plné moci. Při zkoumání obecných pravidel výplaty dividend jsem došla ke zjištění, že pokud je držitelem akcií fyzická osoba, musí se při jednání prokázat platným dokladem totožnosti. Ze statistické ročenky České republiky jsem zjistila, že počet akciových společností v České republice v letech 2002 až 2004 měl rostoucí tendenci. Z mého rozboru ekonomických subjektů vybraných právních forem v kraji Vysočina vyplývá, že počet akciových společností v roce 2005 se zvýšil v porovnání s rokem předcházejícím. Ze statistické ročenky kraje Vysočina jsem zjistila, že z forem obchodních společností je nejčastěji zastoupená společnost s ručením omezeným, na druhém místě je uvedena akciová společnost. Věřím, že se mi podařilo kvalitně zanalyzovat problematiku akciových společností a jejich orgánů. Tato práce mi pomohla utřídit si poznatky získané z odborné literatury a zorientovat se v činnostech orgánů akciových společností.

71

6. LITERATURA [1] Autor neznámý. Aktualizace k zákonům II/2006. Český Těšín: PORADCE, s. r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7365-151-3. [2] ELIÁŠ, K. Akciová společnost: Systematický výklad obecného akciového práva se zřetelem k jeho reformě. Praha: Linde, 2000. 433 s. ISBN 80-7201-232-0. [3] DĚDIČ, J.- KŘÍŽ, R.- ŠTENGLOVÁ, I. Akciové společnosti. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. 487 s. ISBN 80-7179-420-1. [4] JANKŮ, M., a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 656 s. ISBN 80-7179-499-6. [5] MIRČEVSKÁ, D. - PRUDÍK, B. Vklady do obchodních společností. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2005. 156 s. ISBN 80-247-1365-9. [6] SCISKALOVÁ, M., a kol. Obchodní právo: Distanční studijní opora. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2005. 299 s. ISBN 80-7248-298-X. [7] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších změn a doplňků

Elektronické zdroje [1] PELIKÁNOVÁ, I. Akciová společnost [online]. c1996, [cit. 2006-08-12]. Dostupné na Internetu: . [2] DIGITAL ACTION, s.r.o. První brněnská strojírna Třebíč, a. s. [online]. c2000, [cit. 2006-11-11]. Dostupné na Internetu: . [3] Ediční

plán

[online].

[cit. 2006-12-15].

Dostupné

na

Internetu:

. [4] Ediční

plán

[online].

[cit. 2006-12-16].

Dostupné

na

Internetu:

. [5] Pražská teplárenská a. s. [online]. [cit. 2007-02-11]. Dostupné na Internetu: . [6] Pražská plynárenská a. s. [online]. c2007, [cit. 2007-03-11]. Dostupné na Internetu: . [7] Informační server českého soudnictví. [online]. [cit. 2007-05-15]. Dostupné na Internetu: .

72

7. PŘÍLOHA Příloha č. 1: Zápis ze zasedání představenstva Pražské plynárenské, a. s. Příloha č. 2: Protokol o průběhu voleb členů dozorčí rady Pražské plynárenské, a. s. volených zaměstnanci společnosti

73