Pavel PECHTOR, Zdenko KVAKA, Miroslava PŘIDALOVÁ, Iva DOSTÁLOVÁ
ZMĚNY SOMATICKÝCH ZNAKŮ A RŮST FUNKČNÍ ZDATNOSTI STUDENTŮ UNIVERZITY OBRANY V BRNĚ. Recenzenti Lubomír PŘÍVĚTIVÝ, František LANGER Abstract: Presented study concerns somatodiagnostics of male and female students, studying the University of defence in Brno (on starts 1. and on ends 3. school year). These groups are subjected to higher intensity and amount of physical activity in the course of their daily occupation. Somatodiagnostics is one of the starting points for the determination of current physical condition. Somatic prerequisites are one of those that affect the total physical capability. The realisation of physical activity on the certain level of intensity and volume is conditioned by optimal physical composition, constitution, by good state of support-locomotory system and medical condition. The wide spectrum of anthropometrical characteristic was observed and they were used for the determination of somatic indexes, body composition and constitution. In the area of supporting-movement system we concentrated on the quality of locomotory functions in the sense of determination of shortening muscle groups. The differences in somatic parameters (fat fraction, endomorphy, mezomorphy, ectomorphy) on starts and on ends school years were low, without significant differences. There were found significant differences in tonic muscles while testing by χ2-test. On ends was better the state of tonic muscles school years. 1. ÚVOD Pravidelné uplatňování vyššího objemu a intenzity pohybové aktivity významně ovlivňuje formování somatických charakteristik, především ve smyslu frakcionace tělesné hmotnosti, tzn. navozuje regresi tukové komponenty a rozvoj tukuprosté hmoty. Poskytuje možnost zlepšení tělesné konstituce a zdravotně orientované tělesné zdatnosti, ke které řadíme také stav a optimální funkci podpůrně-pohybového systému. U studentů vojenských škol, u kterých je tělesná aktivita téměř každodenní praktickou činností, lze předpokládat její významný vliv na fyzickou kondici jedince. Studenti mají v oblasti tělesné přípravy dvě zaměstnání týdně v trvání 60 minut, mimo to většina z nich individuálně provozuje pohybové aktivity, a to 2 − 4 krát týdně v trvání 40 − 90 minut. U mužů se jedná nejčastěji o kondiční posilování ve fitcentru, sportovní hry a úpolové sporty. Studentky v rámci volnočasových aktivit nejčastěji cvičí aerobic a avštěvují fitcentrum. Tato studie je začátkem semilongitudinálního, případně longitudinálního výzkumu. Do sledování byli zařazeni studenti nastupující ke studiu na UO s tím, že po vstupním měření na začátku studia, kdy přicházejí z nejrůznějších typů středních škol s hodně rozdílnou úrovní tělesné kondice, bude každý rok provedeno kontrolní měření a výsledky budou průběžně analyzovány, porovnávány a využívány k hodnocení jednotlivců.
72
2. METODIKA U studentů prvního ročníku byla provedena komplexní somatodiagnostika − spektrum 56 antropometrických parametrů (za standardních podmínek): délkových, šířkových, obvodových a kožních řas. Tyto parametry byly následně využity po zpracování programem ANTROPO (1996, příp. WELLNESS CENTRE) pro stanovení dalších 46 somatických znaků. Determinace tělesného složení byla provedena také metodou bioelektrické impedance jedním z nejnovějších přístrojů QuadScan 4000. Stav a funkce podpůrně-pohybového systému byla hodnocena ve smyslu kvality pohybových stereotypů a stavu tonického a fázického svalstva (Janda, 1996; Lewitt, 1996; Dostálová, Aláčová, 2005). Determinace fyziologické zdatnosti byla provedena na základě zátěžového testů W 130, W 170, a sledováním vitální kapacity plic digitálním osobním spirometrem MSP 1. Průměrný věk při vstupním měření byl u studentů 21,3 let (n = 40) a studentek 20,3 let (n = 19). Sledování studentů a studentek započalo v listopadu 2004 na Univerzitě obrany v Brně, kdy se uskutečnilo vstupní měření a byla získána vstupní data. První kontrolní měření proběhlo v září 2005 a následná v září 2006 a červenci 2007. Měření proběhla za standardních podmínek se souhlasem měřených studentů. 3. VÝSLEDKY Při hodnocení hmotnostních a výškových parametrů bylo zjištěno, že se sledovaní studenti a studentky neodlišují signifikantně od běžné zdravé populace ČR (Bláha, 1986). Průměrná tělesná výška při vstupním měření byla u studentů 179,7 cm a u studentek 168,0 cm, na konci sledovaného období byla 179,6 cm u mužů a 167 cm u žen.. Největší individuální přírůstek tělesné výšky byl u žen - 3,4 cm u mužů - 1,8 cm. V případě průměrné hmotnosti největší přírůstek byl 4,7 kg a největší úbytek 3,4 kg. V případě studentů byla nejvyšší průměrná hmotnost 82,2 kg po druhém roce studia. Při tomto měření byla zaznamenána druhá nejvyšší hodnota podílu ATH - 88,52%. V posledním roce studia došlo k poklesu průměrné hmotnosti o 2,15 kg ale k mírnému nárůstu ATH na 88,80%.Největší individuální přírůstek za dobu studia byl 5 kg a největší úbytek 6,1 kg. Hodnoty jednotlivých tělesných frakcí stanovené dle metodiky Matiegky v studia. (Graf 1).
průběhu
73
84 ,7 7
,8 88
85 ,6 1
2 ,5 88
80 ,7 8
80
,8 87
80 ,2 2
6 ,2 88
90
70 60
MUŽI ATH
50
MUŽI Tuk
40
ŽENY ATH
30 20
2 ,7 11
10
4 ,7 19
,2 12
2 ,2 19
ŽENY Tuk 8 ,4 11
14
4 ,6
,2 11
8 ,0 15
0 2004
2005
2006
2007
Graf 1 Tělesné složení (Matiegka) u sledovaných souborů
V tabulce 1 jsou uvedeny průměrné hodnoty tělesných obvodů stanovené v rámci měření. Po prvním roce sledování byly větší rozdíly obvodových parametrů patrné u dívek. Vývoj v dalších letech vedl naopak k větším diferencím u mužů, zejména v případě hrudníku, boků, předloktí, stehna.
ŽENY
2004
2005
Muži
2004
2005
2006
2007
OTHM OTHX gluteální pas paže REL paže KONT předloktí zápěstí stehno glut stehno střed lýtko MAX
84,7 74,8 98 69,6 25,8 27,8 23,5 15 57,7 52 36,1
82,1 73 96,4 68 25,7 27,3 22,9 15 56,8 51,6 36,2
2006 85,3 74,1 97,2 70 26,9 28,5 23,7 15,5 58,5 53,5 36,8
2007 86,2 75,2 98,3 69,5 26,2 27,8 23,5 15,7 57,1 53,7 36,6
93,5 87,4 96,2 78,0 29,6 32,8 27,4 17,1 56,4 53,1 38,0
93,8 88,5 96,2 78,4 30,3 33,7 27,6 17,2 56,9 52,9 37,9
97,9 90,9 98,3 82,3 32,3 36,0 29,0 17,7 58,9 54,8 39,2
100,1 89,4 100,1 82,2 31,2 33,6 30,2 17,7 59,3 55,5 38,8
lýtko MIN
22,2
21,8
22,5
22,4
23,1
24,0
23,7
23,7
Tabulka 1 Průměrné hodnoty vybraných obvodových parametrů při opakovaném měření
74
muži
źeny Svalová skupina s. bedrokyčlostehenní s. přímý stehenní s. napínač povázky stehenní s. trojhlavý lýtkový adduktory stehna flexory kolen s. velký prsní vzpřimovače trupu flexe šíje extenze DK abdukce DK s. přímý břišní dolní fixátory lopatek abdukce HK s. trapézový - horní část
2004
2005
2006
2004
2005
2006
pravá
levá
pravá
levá
pravá
levá
pravá
levá
pravá
levá
pravá
levá
50 70
25 75
17 63
4,2 67
16 48
4 60
27,3 81,8
27,3 77,2
18,5 74,1
19 67
16 80
12 88
30 20 20 80 35
30 20 20 75 25
24 40 12 44 16
28 32 12 40 12
72 40 4 92 28
20
44,4 67 11,1 11 0 0 88,9 89 25,9 26 51,8 11,1 0 0 7,4 3,7 11,1 3,7 85,2 78
64 40 4 92 32
20
59,1 59,1 31,8 31,8 18,2 18,2 90,9 90,9 50 50 18,2 31,8 0 0 13,6 4,5 9,1 18,2 81,8 81,8
52
36
63,6
70,3
50
35
42 42 4,2 4,2 0 0 38 38 13 13 16,6 8,3 0 0 0 0 0 0 25 21 21
40
35
25
15 35 0 5 0
0 5 0 30
30
24 0 0 12 0
0 4 0 40
68,2
67
60 0 0 0
0 0 0 8
76
64
84
80
Tabulka 2 Stav podpůrně pohybového aparátu. (Hodnoty zobrazují % zkrácených či ochablých svalových skupin)
Při sledování stavu a funkce podpůrně-pohybového aparátu jsme zjistili, že v průběhu studia docházelo k výkyvům. Po nepříznivém zjištění při prvním měření docházelo ke zlepšení stavu především u svalu bedrokyčlostehenního ( m. iliopsoas), přímého svalu stehenního (m. rectus fem.). Za pozornost stojí fakt, že u žen nebyl zaznamenán případ slabých břišních svalů, zatím co u cca 10 procent mužů tento problém byl. U některých svalových skupin např. horních snopců trapézových svalů (mm. trapezii), u dolních fixátorů lopatek, trojhlavého svalu lýtkového (m. triceps surae) došlo po přechodném zlepšení opět ke zhoršení stavu Funkční zdatnost byla zjišťována pomocí zátěžových testů W 130 pro zjištění vytrvalostních schopností a W170 pro submaximální zátěž na ergometru KETTLER SX1. U mužů docházelo k trvalému zlepšování výkonnosti jak vytrvalostních dispozic tak i v oblasti submaximální zátěže. U studentek byl při druhém testování zaznamenán růst výkonnosti v obou oblastech. Poslední měření ukázalo pokles výkonnosti dokonce pod úroveň prvního měření.
75
hmotnost
Muži
Ženy
W 130 (W)
W 130/kg
W 170
W 170/kg
(kg)
(W)
(W)
(W)
2004
77,1
150
1,95
252,8
3,09
2005
78,6
155
1,97
158,3
3,29
2006
82,2
173,3
2,11
267,7
3,26
2004
61,9
97,5
1,59
175,0
2,85
2005
62,4
105
1,69
182,5
2,93
2007
59,7
92,5
1,50
170,0
2,75
18 2, 50
17 0, 00
W 130
92 ,5 0
100,00
10 5, 00
17 5, 00
26 7, 70 97 ,5 0
15 5, 00
150,00
15 0, 00
200,00
17 3, 30
250,00
25 2, 80
300,00
25 8, 30
Tabulka 3 Průměrné hodnoty výsledků zátěžového testu (ve wattech)
W170
50,00 0,00 2004
2005 muži
2006
2004
2005
2006
ženy
Graf 2 Výsledky Zátěžových testů W130 a W170 (ve wattech)
4. ZÁVĚR S ohledem na počet hodin a zaměření obsahu tělesné přípravy na vojenské vysoké škole (důraz na rozvoj síly a vytrvalosti) jsme předpokládali větší změny v tělesném složení ve prospěch tukuprosté hmoty, s úbytkem tělesného tuku. Výsledky prvního kontrolního měření prokázaly pouze minimální vliv tělesné přípravy v rámci studijních programů na změny somatických parametrů studentů a studentek. Signifikantně se nezměnilo zastoupení svalové ani tukové frakce. Teprve v dalších ročnících byl zaznamenán znatelnější pohyb ve směru k vyššímu podílu aktivní tělesné hmoty a tom u žen. Také poměrně standardní zastoupení jednotlivých komponent somatotypu a téměř žádný posun v rámci somatografu vypovídá o nedostatečném zatížení studentů a studentek v průběhu studia.
76
Mírně zvýšený podíl tuku lze pravděpodobně přičíst nevhodným stravovacím návykům studentů UO. Pozitivní vliv tělesné přípravy jsme zaznamenali u stavu a funkce podpůrněpohybového aparátu, kde se projevil účinek protahovacích cvičení, zařazovaných pravidelně do hodin TP. Výkyvy ve zkrácení některých svalových skupin dávají signály ke změnám v přístupu k provádění vyrovnávacích a protahovacích cvičení v rámci hodin tělesné výchovy. Zátěžové testy prokázaly pozitivní vliv na růst fyzické zdatnosti, i když v prvním roce u mužů nebyl příliš výrazný. Lze se domnívat, že se jedná o důsledek vyšší míry pohybových aktivit než u dívek, před nástupem na vojenskou školu a poměrně velký nárůst pohybových aktivit, zaměřených na vytrvalost, s nástupem do prvního ročníku. Následná měření sice prokázala určitý růst výkonnosti ale u profesionálních vojáků AČR bychom předpokládali růst vyšší. Doplňkově bylo prováděno zjišťování vitální kapacity plic pomocí spirometrie za použití osobního spirometru SP1. Výsledky neprokázaly vliv prováděných pohybových aktivit na změny základního plicního parametru − vitální kapacity plic.
LITERATURA [1] DOSTÁLOVÁ, I., ALÁČOVÁ, GAUL, P., 2005: Funkční diagnostika svalového aparátu. Olomouc: Hanex, 131 pp. [2] JANDA, V., 1996: Funkční svalový test. Praha: Avicenum, Grada Publishing, 325 pp. [3] KOLÁŘ, P., 1996: Diferenciace svalové funkce z hlediska posturální podstaty. Med. Sport. Boh. Slov., 1, pp. 4–8. [4] PŘIDALOVÁ, M., DOSTÁLOVÁ, I., KVAKA, Z., PECHTOR P., 2004: Je populace studentů FTK UP v Olomouci a VVŠ PV ve Vyškově modelová a selektovaná? Česká antropologie, 54, pp. 163-166. [5] PŘIDALOVÁ, M., 1999: A comparison of czech and polish students in terms of Musile function. Acta Univ. Palacki. Olomuc. Gymn., 29, pp. 25–34. [6] RIEGROVÁ, J., ULBRICHOVÁ, M., 1998: Aplikace fyzické antropologie v Tv a sportu (příručka funkční antropologie). Olomouc: FTK UP. [7] RIEGEROVÁ, J., PŘIDALOVÁ, M., 2001: Hodnocení vztahů mezi ukazateli tělesného složení, podílem a distribuci tuku. Bull. Slov. Antropol. Spol., 3 ,pp. 148–154. [8] RIEGEROVÁ, J., PŘIDALOVÁ, M., 2003: Methodological aspects of body constitution evaluation – an analysis of anthropometric methodology. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Gymnica, 32, pp. 61-65.
77
