1. Úvod Význam podnikání je v České republice často velmi podceňován. S přibývajícím počtem podnikatelů narůstají i dávky v podobě daní a odvodů, jenž plynou do státní pokladny. Přírůstek nových podnikatelů mimo jiné přispívá k poklesu nezaměstnanosti, k posílení ekonomiky našeho státu a zvyšuje se životní úroveň obyvatelstva. Hlavní snahou státu by tudíž měla být jistá motivace, která by měla za následek nárůst počtu podnikatelů. Určitou překážkou může být i samotný vstup do podnikání. Spousta lidí ač by velice ráda zahájila některou ze živností, pro niž má všechny potřebné předpoklady, je hned v prvopočátku zrazena od tohoto úmyslu nadměrnou a příliš složitou administrativou a rizikem případného neúspěchu. Položme si otázku, co člověka vede k úvahám o podnikání a následné realizaci tohoto snu? Myslím si, že je to především vidina možného vyššího výdělku, než kterého by kdy mohli dosáhnout v běžném zaměstnání. A v druhé řadě je to také ctižádost a odhodlání vedoucí člověka k tomu, aby vystoupil z davu a odlišil se od ostatních svými schopnostmi. Spousta lidí má svůj vlastní vyhraněný názor, za kterým si stojí a nehodlá od něj ustupovat. Domnívá se o něm , že je tím nejlepším, a jen velice obtížně přijímá rady, pokyny a příkazy svých nadřízených. Tato práce by měla být praktickou pomůckou v nesnadných začátcích podnikání a ulehčit orientaci začínajících podnikatelů v nadměrné byrokracii spojené s provozováním živnosti. Skládá se ze dvou částí. První teoretická část je věnována zevrubnému pochopení zákonitostí živnostensko zákona a objasnění podmínek a náležitostí, které jsou zákonem vyžadovány. Druhá praktická část zachycuje postup při vzniku nového živnostenského oprávnění. Modelové situace a čtyři různé případy fiktivních podnikatelů by měli ve velké míře napomoci neznalému budoucímu podnikali při vstupu do podnikání a poskytnout mu návod jak krok po kroku postupovat, které úřady a orgány navštívit, jaké písemnosti je nutné si obstarat a mnoho dalších užitečných rad a tipů čeho se vyvarovat a také na co si v současné legislativní „džungli“ zákonů, předpisů, vyhlášek, a nařízení dát pozor.
7
2. Cíl práce Cílem práce je poskytnout základní přehled právní úpravy a podmínek týkající se provozování živnostenského podnikání. Kromě tohoto teoretického přehledu, jenž je neméně důležitý, je moje práce namířena především na pomoc začínajícím podnikatelům, kteří zakládají nebo uvažují o založení vlastní živnosti, ale chybí jim k tomu dostatek potřebných znalostí a informací. Problematika podnikání není nijak jednoduchá a pro laika může být velmi komplikované zorientovat se ve spleti mnoha zákonů, vyhlášek a nařízení, z tohoto důvodu jsem se pokusila vytvořit stručné, ucelené a snadněji vstřebatelné shrnutí toho, co by měl nezkušený živnostník dokonale znát. Ačkoli se veřejnost často mylně domnívá, že živnostenské podnikání je založeno a odvíjí se pouze od toho jak daný podnikající subjekt svému oboru rozumí, opak je pravdou a znalost veškerých zákonitostí a právních úskalí živnostenského zákona je pro úspěšné podnikání v současné době naprosto nezbytná. Mým cílem tedy je vytvořit určitý návod či příručku, která by obsahovala podmínky a náležitosti které musí fyzická nebo právnická osoba splňovat pro získání živnostenského oprávnění a zároveň aby naznačovala postup a směr kterým by se měl podnikatel ubírat, aby byl schopen obstát v současné, mnohdy velmi tvrdé konkurenci. Na příkladu fiktivního podnikatele se snažím nejen nastínit průběh a takříkajíc krok po kroku vést zájemce o živnostenský list popřípadě koncesní listinu k úspěšnému cíli ale také poukázat na nejčastější chyby a některé prohřešky začátečníků.
8
3. Metodika a postup práce Právní úprava živnostenského podnikání není nikterak jednoduchá a nezkušený laik se v ní může jen velmi obtížně orientovat. Já jsem nebyla výjimkou, proto začátky mé práce byly zaměřeny především na sbírání dat a shromaždování co největšího množství informací, které by mi mohly pomoci trochu více objasnit problematiku a složitost právní úpravy živnostenského zákona, ze kterého jsem čerpala nejvíce. Než jsem se pustila do psaní této práce navštívila jsem knihovnu a opatřila si několik publikací, popisujících vstup do podnikání. Velkým pomocníkem mi byl také internet, kde jsem našla velmi užitečné odkazy. Ve fázi tvoření práce mi již pouhé knihy a internet nestačily, proto jsem několikrát navštívila Živnostenský úřad v Brně, ale také v Jihlavě, kde mi velice vstřícně zodpověděli každý můj dotaz a přidali i vlastní zkušenosti z praxe. V praktické části se mi naskytla mimořádná možnost srovnání „starého“ tradičního způsobu získávání živnostenského oprávnění s novým způsobem centrálních registračních míst, který vstoupil v platnost 1. 8. 2006 a způsobil rozšíření pravomocí živnostenských úřadů s cílem usnadnit podnikateli kroky vedoucí k zákonnému provozování živnosti.
9
4. Teoretická část 4.1. Všeobecná ustanovení Živností je podle § 2 ŽZ. (živnostenského zákona) soustavná činnost, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Dále uvádí v § 3 ŽZ. jmenovitý seznam činností, jež živnostmi nejsou. Činnosti spojené s pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor jsou živností pouze tehdy, jsou-li společně s pronájmem poskytovány doplňkové služby vážící se k dané nemovitosti. Oprávnění provozovat živnost na území České republiky při stejných podmínkách i rozsahu podnikání může získat jak fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm popřípadě sídlem v tuzemsku tak také zahraniční osoba čili fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Pro získání živnostenského oprávnění musí uchazeč splňovat všeobecné podmínky, jež jsou bezpodmínečně nutné u všech druhů živností.
4.1.1. Všeobecné podmínky pro získání živnosti fyzickou osobou: a) dosažení věku 18 let b) způsobilost k právním úkonům c) bezúhonnost d) doklad o neexistenci daňových nedoplatků e) doklad o neexistenci nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Bezúhonnost v praxi znamená, že fyzická osoba nebyla pravomocně odsouzena buď za úmyslné spáchání trestného činu nejméně na jeden rok odnětí svobody nepodmíněně nebo úmyslný trestný čin související s podnikáním nebo trestný čin z nedbalosti související s předmětem podnikání, na něž chce získat živnostenské oprávnění. Pokud není k ohlášení živnosti (žádosti o koncesi) doložen výpis z Rejstříku trestů, živnostenský úřad si jej sám vyžádá.
10
Skutečnost, že subjekt nemá žádné nedoplatky, doloží potvrzením příslušného orgánu státní nebo veřejné správy a čestným prohlášením. Ve zvláštních případech je kromě těchto pěti podmínek nutná ještě odborná nebo jiná způsobilost vyžaduje-li to zákon či předpisy. Pokud požadavek na odbornou či jinou způsobilost vznikne až po vydání živnostenského oprávnění, podnikatel nemá povinnost způsobilost prokazovat.
4.1.2. Překážky provozování živnosti dle § 8 ŽZ. Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba : 1) na jejíž majetek byl prohlášen konkurs na základě soudního rozhodnutí 2) po dobu 3 let poté, co soud rozhodnutí o konkursu zrušil 3) po dobu 3 let, byl-li zamítnut návrh na konkurs pro nedostatek majetku 4) na jejíž majetek byl prohlášen konkurs a řízení nebylo ještě ukončeno; s písemným souhlasem správce konkurzní podstaty však může činit úkony související se vznikem, změnou nebo zánikem živnostenského podnikání. 5) Pokud jí byl soudem nebo správním orgánem uložen zákaz činnosti týkající se přímo oboru živnosti nebo činnosti k němu příbuzné. (vztahuje se pouze na fyzickou osobu)
Pravomocí Živnostenského úřadu je prominout překážku uvedenou v bodě 2 a 3, předpokládá-li, že daný subjekt bude řádně vykonávat živnost a plnit své závazky.
4.1.3. Živnostenské oprávnění
Oprávnění provozovat živnost fyzickým a právnickým osobám, které jsou již zapsány v obchodním rejstříku nebo se tam nezapisují vzniká: a) dnem ohlášení u ohlašovacích živností; je-li v ohlášení uveden jiný den vzniku živnostenského oprávnění, pak vzniká tímto dnem.
11
b) dnem, kdy rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci u koncesovaných živností
Živnostenské oprávnění je možné podle § 10 odst. 10 ŽZ. vykonávat na celém území České republiky a nelze jej přenést na jinou osobu, pokud tak nestanoví zákon.
4.1.4. Průkazy živnostenského oprávnění a) živnostenský list – je vystaven u ohlašovacích živností při splnění podmínek, které ukládá živnostenský zákon b) koncesní listina – je průkazem pro koncesované živnosti a obsahuje údaje ze živnostenského rejstříku
Živnostenský list nebo koncesní listinu obdrží i česká nebo zahraniční osoba před zápisem do obchodního rejstříku. Tyto osoby musí do 90 dnů od doručení živnostenského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního zákoníku, neučiní-li tak jsou povinni živnostenský list popřípadě koncesní listinu neprodleně vrátit. Den zápisu do obchodního rejstříku je současně i dnem vzniku živnostenského oprávnění.
4.1.5. Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce Odpovědný zástupce je fyzická osoba, kterou podnikatel smluvně pověřil, aby vykonávala provoz živnosti a zajistila dodržování předpisů a nařízení živnostenského zákona. Hlavní kritéria jsou, aby zástupce jednak splňoval všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti, ale také aby se reálně a v dostatečném rozsahu zúčastňoval provozu dané živnosti. Funkci odpovědného zástupce může vykonávat jedna osoba maximálně pro dva podnikatele. Podrobněji naleznete v § 11 ŽZ.. Zástupcem nemůže být člen dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu této právnické osoby nebo fyzická osoba u níž přetrvává překážka provozování dané živnosti.
12
4.1.6. Povinnost ustanovit odpovědného zástupce podnikateli vzniká: a) nesplňuje-li zvláštní podmínky odborné způsobilosti s výjimkou živností ohlašovacích provozovaných průmyslovým způsobem § 7 ŽZ. b) je-li právnickou osobou v tuzemsku, dosazuje člena statutárního orgánu, který splňuje podmínky odpovědného zástupce, pakliže to nelze, zvolí jinou fyzickou osobu. c) je-li zahraniční právnickou osobou, dosazuje do funkce vedoucího organizační složky podniku ležícího na území ČR, splňuje-li podmínky odpovědného zástupce. Pokud tomu tak není volí opět z jiného okruhu osob.
Podnikatel je povinen oznámit příslušnému živnostenskému úřadu ustanovení nebo ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce do 15 dnů ode dne, kdy se tak stane. Pokud tak neučiní přechází tato povinnost na odpovědného zástupce a zároveň musí prokázat, že podnikatele o ukončení funkce předem informoval. Pokud fyzická osoba nenabyla všeobecnými podmínkami stanovených 18-ti let nebo není plně způsobilá k právním úkonům, přesto může prostřednictvím zákonného zástupce jednajícím jejím jménem a na její účet provozovat živnost. Zákonný zástupce je též povinen ustanovit odpovědného zástupce. Vše musí být se souhlasem soudu!
4.1.7. Pokračování živnosti při úmrtí podnikatele Zákonní nástupci podnikatele dle § 13ŽZ.: a) dědicové ze zákona, není-li dědiců ze závěti b) dědicové ze závěti a pozůstalý nedědící manžel, je-li spoluvlastníkem majetku používaném k provozování živnosti c) pozůstalý nedědící manžel, je-li spoluvlastníkem majetku používaném k provozování živnosti, pokud dědicové v živnosti nepokračují d) správce dědictví, byl-li ustanoven orgánem projednávajícím dědictví
V době řízení o dědictví musí dědicové uvedení v prvních třech bodech do 3 měsíců od úmrtí podnikatele oznámit na jemu příslušném živnostenském úřadě odhodlání pokračovat nadále v živnosti. Správce má tuto povinnost do 1 měsíce ode dne ustanovení do své funkce. 13
Nevyhovuje-li dědic některé z podmínek nutné pro výkon živnosti, jsou povinni za sebe co nejdříve ustanovit odpovědného zástupce. Po skončení řízení musí nabyvatel živnosti oznámit do 1 měsíce pokračování v živnosti na živnostenském úřadě, který je mu následně povinen ve lhůtě 6-ti měsíců vydat průkaz živnostenského oprávnění. Při přeměně zániku nebo převodu jmění společnosti či družstva na jednoho ze společníků má právní nástupce pokračovat v živnosti právního předchůdce, podá-li do 15 dnů od svého zániku žádost na živnostenském úřadě.
4.1.8. Provozování živnosti průmyslovým způsobem Tímto termínem dle § 7a ŽZ. označujeme činnost, která v sobě zahrnuje více dílčích činností, které jsou samy o sobě živnostmi. V návrhu, který podnikatel předkládá živnostenskému úřadu, musí být uvedeny všechny dílčí živnosti směřující k uskutečnění konečného výkonu. Podnikatel nemusí mít odbornou způsobilost, avšak ručí za to, že osoby, které pověřil provozováním živnosti, požadovanou odbornou způsobilost mají. Při změně znaků živnosti provozované průmyslovým způsobem je povinností podnikatele oznámit danou skutečnost do 1 měsíce na živnostenském úřadě. Provozovna živnosti je jak uvádí § 17 ZŽ. místo, kde se prodává zboží či poskytují služby. Počet provozoven není omezen, avšak podnikatel musí být majitelem provozovny nebo mít písemný souhlas majitele. Mohou mít i charakter stánku, pojízdné prodejny nebo automatu. Není-li místo provozovny uvedeno v ohlašovací listině nebo žádosti o koncesi, musí podnikatel o provozovně informovat živnostenský úřad do 3 dnů od zřízení nebo ukončení. Náležitosti oznámení jsou uvedeny v § 17 odstavce 4. Dále je také povinen postarat se o řádný chod dle zvláštních předpisů a ustanovit pro každou provozovnu odpovědnou osobu. Provozovna musí být zvenčí zřetelně označena.
14
4.2. Druhy živností 4.2.1. Živnosti ohlašovací A) Živnosti řemeslné Soupis všech řemeslných živností nalezneme v příloze č. 1. ŽZ.. Podmínkou výkonu řemeslných živností je odborná způsobilost, kterou lze prokázat doklady uvedenými v § 21 a 22 ŽZ. B) Živnosti vázané Tyto živnosti nalezneme v příloze č. 2 ŽZ., kde je případně uvedena i potřebná odborná způsobilost. C) Živnosti volné Pro jejich provozování není nutná odborná ani jiná způsobilost. Vyžadovány jsou pouze všeobecné podmínky stejně jako u všech druhů živností.
4.2.2. Živnosti koncesované Koncesované živnosti jsou uvedeny v příloze č. 3 ŽZ., kde je také uvedena případná vyžadovaná odborná způsobilost k jednotlivým druhům živností. Odborná způsobilost může být také na základě zákona o uznávání odborné kvalifikace prokázána příslušníku členského státu Evropské unie nebo občanu České republiky.
4.3. Rozsah živnostenského oprávnění Rozsah živnostenského oprávnění se odvíjí od obsahu živnostenského listu nebo koncesní listiny. Vyžadují-li přílohy 2 a 3 nějaký další doklad nebo dokument, bude rozsah vymezen tímto dokumentem.
15
4.3.1. Souhrn povinností podnikatele
Při provozu prostřednictvím odpovědného zástupce musí zajistit jeho účast na provozu živnosti v potřebném rozsahu.
Je povinen označit svou provozovnu (obchodní firmou, názvem, příjmením, ičo, …). Na požádání ŽÚ musí předložit vlastnické či jiné právo dovolující používání objektu, kde se živnost nachází, pokud není totožné s bydlištěm nebo sídlem podnikatele.
V každé provozovně musí být k dispozici doklady o původu a způsobu nabytí zboží nebo materiálu potřebného k poskytování služeb.
Při nákupu zboží bez dokladu, již použitého zboží nebo při vzetí zboží do zástavy musí být identifikováni a vedeni v evidenci všichni účastníci tohoto smluvního vztahu. Náležitosti identifikace fyzické a právnické osoby jsou uvedeny v § 31 odstavec 5 ŽZ..
Dostatečně označen musí být i předmět smluvního vztahu. Název, značka a výrobní číslo lze doplnit popřípadě nahradit stručnou charakteristikou.
Nelze-li účastníka smluvního vztahu identifikovat a on tak sám neučiní nebo není-li označen předmět smluvního vztahu nesmí od něj podnikatel zakoupit, vzít do zástavy či umožnit obchod s jeho zbožím.
V provozovně musí během prodejní doby neustále být osoba se znalostí českého nebo slovenského jazyka. V případě pochybností je podrobena pohovoru na živnostenském úřadě.
Je-li na základě zákona či zvláštního právního předpisu nutná bezúhonnost, pak podnikatel ručí za to, že všichni jeho zaměstnanci podmínku splňují.
Všechny osoby, které se jakkoli podílejí na provozu živnosti, jsou povinny prokázat živnostenskému úřadu svou totožnost.
Přerušení živnosti na dobu delší než 6 měsíců je podnikatel povinen předem nahlásit ŽÚ, který provede zápis v živnostenském rejstříku. Chce-li pokračovat v živnosti dříve než nahlásil, musí o tom opět předem zpravit ŽÚ. Maximální přerušení živnosti je 2 roky.
V provozovně se pro případ kontroly musí nacházet průkaz nebo osvědčení živnostenského oprávnění.
Na žádost zákazníka je podnikatel povinen vydat prodejní doklad, jehož náležitosti jsou uvedeny v § 31 odstavec 17 ŽZ..
16
4.3.2. Maloobchod vs. Velkoobchod Oba pojmy znamenají dle § 33 ŽZ. nákup a následný prodej zboží. Liší se tím, že maloobchod prodává zboží přímému spotřebiteli, kdežto velkoobchod prodává zboží k další podnikatelské činnosti, třeba právě i maloobchodu. Rozsah oprávnění živnosti v případě maloobchodu, velkoobchodu je rozveden v §34 ŽZ. U živností výrobní povahy může podnikatel vyrábět, prodávat a opravovat své výrobky, ale také nakupovat a následně prodávat výrobky a příslušenství jiných výrobců jsou-li stejného druhu jako vlastní výrobky. K prodeji svých výrobků může využít etiket a potisků na obaly nebo provádět montáž, seřízení a údržbu výrobků. Podnikatel také může své nebo i cizí výrobky pronajímat. Dle § 44 ŽZ. může podnikatel oprávněný k přepravě osob a zboží vykonávat činnosti související se zajištěním bezpečnosti a pohodlí cestujících, překládat, skladovat a balit zásilky, provozovat úschovu a poskytovat pohostinství v dopravních prostředcích.
4.4. Živnostenský list, koncesní listina a živnostenský rejstřík 4.4.1. Živnostenský list Osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost má povinnost to ohlásit živnostenskému úřadu místně příslušnému podle jejího bydliště u fyzických osob, sídla u právnických osob a místa povoleného pobytu popřípadě místa podnikání v ČR u zahraniční osoby nezřizuje-li v české republice organizační složku. Pokud zřizuje organizační složku pak ohlašuje živnost úřadu příslušnému umístění složky.
4.4.1.1.Náležitosti ohlášení (§ 45)
Fyzické osoby a) -jméno a příjmení (popř. obchodní firmu) -státní občanství
17
-bydliště (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, PSČ ) -rodné číslo ( datum narození ) -prohlášení o případné existenci zákazu či překážky provozování živnosti nebo zrušení oprávnění v posledních 3 letech b) Pro provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce platí totéž, ale uvedené údaje se týkají osoby zástupce. c) Zahraniční fyzická osoba u položky „bydliště“ uvede místo pobytu v ČR, v případě, že má zřízenu organizační složku uvede údaje pod písmenem a) o vedoucím této složky. Je-li i vedoucí organizační složky nebo odpovědný zástupce zahraniční osobou, musí být uvedeno místo jejího pobytu, ovšem byl-li povolen. d) místo podnikání (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, PSČ) e) předmět podnikání f) identifikační číslo g) provozovnu (provozovny, kde je bezprostředně po vzniku provozována živnost) h) datum zahájení provozu (není-li shodné se vznikem živnostenského oprávnění) i) datum ukončení provozu (u živností provozovaných na dobu určitou) j) údaj při úmyslu provozovat živnost průmyslovým způsobem
Právnické osoby a) -obchodní firmu nebo název -sídlo (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, PSČ ) -jméno a příjmení členů statutárního orgánu firmy -státní občanství členů statutárního orgánu firmy -rodné číslo členů statutárního orgánu firmy -bydliště nebo adresu pobytu členů statutárního orgánu firmy na území České republiky, byl-li povolen -způsob jakým členové za právnickou osobu jednají -prohlášení o případné existenci zákazu či překážky provozování živnosti právnickou osobou nebo zrušení oprávnění této osobě v posledních 3 letech b) Odpovědný zástupce právnické osoby uvádí tytéž údaje jako výše uvedená fyzická osoba písm. a) c) umístění organizační složky (je-li vedoucí složky zahraniční osoba, uvádí místo pobytu v české republice) d) identifikační číslo 18
e) provozovnu (provozovny, kde je bezprostředně po vzniku provozována živnost) f) datum zahájení provozu (není-li shodné se vznikem živnostenského oprávnění) g) datum ukončení provozu (u živností provozovaných na dobu určitou) h) údaj při úmyslu provozovat živnost průmyslovým způsobem
Ohlašovatel je povinen přesně, jasně a jednoznačně vymezit předmět podnikání, který je v souladu s názvem oboru živnosti dle nařízení vlády. U řemeslných a vázaných živností musí být takový předmět obsažen v příloze č. 1 nebo 2 živnostenského zákona.
4.4.1.2.Vydání živnostenského listu
Pokud ohlášení obsahuje všechny náležitosti, neexistuje žádná překážka podnikání a podnikatel splňuje podmínky dané zákonem, živnostenský úřad mu vydá do 15 dnů od doručení ohlášení živnostenský list. Nejsou-li splněny veškeré náležitosti dle § 45 a 46 ŽZ. zašle živnostenský úřad podnikateli výzvu se lhůtou do níž musí podnikatel nedostatek odstranit, nejméně 15 dnů. Je možné na žádost podnikatele a při závažných problémech i opakovaně prodloužit. Lhůta pro vydání živnostenského listu začíná běžet až po lhůtě na odstranění nedostatků. Nesplní-li žadatel v dané lhůtě stanovené podmínky, rozběhne se řízení, které rozhodne o neudělení oprávnění. Během tohoto řízení má žadatel stále možnost závady odstranit, pokud tak učiní úřad ukončí jednání vydáním živnostenského listu, v opačném případě rozhodne, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. U zahraniční fyzické osoby, která splnila všechny podmínky a náležitosti kromě povolení k pobytu, je pro účel řízení o povolení k pobytu jak je uvedeno v § 47 odst.7 ŽZ. vystaveno potvrzení o splnění všech podmínek k provozování živnosti, jehož platnost je 6 měsíců ode dne vydání během kterých musí předložit povolení k pobytu a živnostenský úřad je povinen do 15 dnů vystavit živnostenský list. Živnostenský úřad požádá nadřízený orgán o prodloužení lhůty pro vydání živnostenského listu pouze ze závažných důvodů. Žadatel o této situaci musí být informován. Písemné chyby i jiné nesprávnosti v živnostenském listu úřad kdykoli opraví vydáním opraveného listu dle § 47 odst. 11 ŽZ..
19
Byl-li vydán živnostenský list v rozporu se zákonem, živnostenský úřad zruší nebo znovu projedná ohlášení živnostenského oprávnění a případně vydá nové. Opis živnostenského listu (popř. výpis nebo údaje o živnosti a podnikateli) zašle živnostenský úřad příslušnému správci daně, Českému statistickému úřadu, Úřadu práce a příslušné správě sociálního zabezpečení. Příslušnost úřadu je dána bydlištěm, sídlem, místem povoleného pobytu nebo umístěním organizační složky a také orgánem či organizací, která vede registr všech pojištěnců VZP. Při jakékoli změně živnostenského listu (i přerušení, pozastavení, pokračování v živnosti po smrti podnikatele, rozhodnutí o zrušení či nevzniknutí živnostenského oprávnění) musí opět živnostenský úřad informovat výše zmíněné orgány a instituce prostřednictvím opisu. Rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění zahraničních osob a právnických osob musí být navíc sděleno i místně příslušným orgánům cizinecké a pohraniční policie. Na tyto úkony včetně rozeslání opisů živnostenského listu má úřad lhůtu 30 dnů ode dne vzniku, změny nebo opravy živnostenského listu. Nastaly-li na straně podnikatele nějaké změny je povinen ve lhůtě 15 dnů tyto skutečnosti oznámit a doložit příslušné doklady, na jejichž základě živnostenský úřad provede změny, doplní, pozastaví nebo zruší živnostenské oprávnění (např. při změně odpovědného zástupce, který nesplňuje podmínky provozování živnosti může úřad pozastavit činnost). Chybí-li nutné doklady vyzve podnikatele, aby je ve stanovené lhůtě (minimálně 15 dnů) dodal. Neučiní-li tak nebo nesplňuje některý předpoklad pro změněnou činnost rozhodne úřad, že ohlášením živnostenské oprávnění nevzniklo. Ode dne změny místní příslušnosti ŽÚ přechází podnikatel k nově místně příslušnému ŽÚ i přesto, že změnu řádně neohlásil. Pokud v době změny místní příslušnosti probíhalo řízení, dokončí jej původní místně příslušný úřad, který také povinen předat podnikatele do 15 dnů ode dne kdy se dozvěděl o změně místní příslušnosti novému živnostenskému úřadu.
4.4.1.3.Projednání žádosti
Při nutnosti souhlasu či povolení orgánu státní správy dle zvláštního zákona nebo přílohy č. 3 ŽZ. živnostenský úřad předloží tomuto orgánu žádost o koncesi. Orgán státní správy má 30 dnů ode dne doručení žádosti, aby zaujal stanovisko, jímž je poté živnostenský úřad při rozhodnutí o udělení koncese vázán. Má-li živnostenský úřad pochybnosti, může požádat o vyjádření i jiných orgánů, jež jsou povinni se do 30 dnů vyjádřit. 20
4.4.2. Koncesní listina Fyzická, právnická nebo zahraniční fyzická osoba (nezřizuje-li v ČR organizační složku) chce-li provozovat koncesovanou živnost je povinna požádat o vydání koncese místně příslušný úřad jejímu bydlišti, sídlu nebo místa povoleného pobytu popřípadě místa podnikání na území ČR. Pokud zahraniční fyzická osoba zřizuje za účelem podnikání organizační složku žádá o koncesi u živnostenského úřadu příslušného dle umístění této složky. Náležitosti žádosti jsou shodné s náležitostmi pro získání živnostenského listu a jsou uvedeny v § 50 ŽZ.. Předmět podnikání musí být v plném či částečném rozsahu uveden v příloze č.3 ŽZ.. Je-li vyžadována u živnosti odborná či jiná způsobilost, je povinen buď sám podnikatel nebo jeho odpovědný zástupce prokázat způsobilost příslušnými doklady. Jestliže nejsou splněny náležitosti žádosti, živnostenský úřad do 30 dnů uvědomí a vyzve žadatele, aby ve stanovené lhůtě (minimálně 15 dní) nedostatky odstranil. Při závažných důvodech lze tuto lhůtu i opakovaně prodloužit. Během této doby neběží lhůta pro vydání rozhodnutí o udělení koncese. Pokud jsou závady v dané lhůtě odstraněny zahájí úřad řízení o projednání žádosti, v opačném případě řízení zastaví.
4.4.2.1.Rozhodování o koncesi
Koncese vznikne v případě, že : •
Jsou splněny všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování živnosti
•
Netrvá překážka provozování živnosti
•
Orgán státní správy vydal kladné stanovisko
Živnostenský úřad má povinnost rozhodnout o udělení koncese do 60 dnů. V tomto rozhodnutí uvede i případné podmínky provozování živnosti. U zahraničních osob je v koncesi uvedeno datum ukončení (odvíjí se od délky pobytu v ČR). Ustanovení odpovědného zástupce (musí splňovat stanovené podmínky) je rovněž v koncesi uvedeno.
4.4.2.2.Vydání koncesní listiny Koncesní listinu živnostenský úřad vydá podnikateli do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese dle § 54 ŽZ.. 21
Písemné chyby i jiné nesprávnosti v koncesní listině úřad kdykoli opraví vydáním opraveného listu.
4.4.2.3.Rozeslání opisů koncesní listiny
Podle § 55 ŽZ. živnostenský úřad zašle opis pravomocného rozhodnutí o udělení koncese a opis koncesní listiny nebo výpis z ní, rozhodnutí o její změně nebo o jejím zrušení a údaje o přerušení nebo o pozastavení provozování živnosti, popřípadě jiným dohodnutým způsobem sdělí údaje o koncesované živnosti a o podnikateli též orgánu státní správy, který rozhodnutí k udělení koncese vydával.
4.4.2.4.Změny údajů uvedených v žádosti o koncesi
Nastanou-li u podnikatele jakékoli změny týkající se údajů a dokladů určených jako náležitosti žádosti o koncesi, je podnikatel povinen do 15 dnů informovat místně příslušný živnostenský úřad a současně změny doložit potřebnými doklady. Specifikováno v § 56 ŽZ.. Po obdržení oznámení o změně živnostenský úřad rozhodne, zda vydá opravenou koncesní listinu, živnost pozastaví nebo zruší, o čemž musí být podnikatel vyrozuměn. Jednáli se o změnu rozsahu předmětu podnikání vydá příslušný živnostenský úřad koncesní listinu se změněnými údaji do 15 dnů. Rozběhne-li se z podnětu ŽÚ či jiného podnětu řízení o změně rozhodnutí o udělení koncese musí být znovu projednáno jako nové žádosti o koncesi.
4.4.3. Živnostenský rejstřík = seznam podnikatelů v ČR Živnostenské úřady evidují všechny podnikatele, kteří náleží do jejich oblasti. V rejstříku jsou o každém podnikateli uvedeny informace, jež jsou nutné pro žádost o živnostenský list nebo koncesní listinu. Pro zápis je lhůta 5 dnů ode dne vydání změny nebo ode dne, kdy se o změně živnostenský úřad dozvěděl.
22
Rejstřík je rozdělen na dvě části veřejnou a neveřejnou. Veřejná část je přístupná komukoli a každý má právo získat na požádání její opis, výpis, případně potvrzení o tom, že se zde některý údaj nevyskytuje. Živnostenský úřad zveřejňuje tyto údaje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Do neveřejné části se smí nahlížet pouze, prokáže-li se právní zájem. Údaje živnostenských rejstříků jsou dle § 60 odst. 2 a 6 ŽZ. vedeny v informačním systému ústřední evidence podnikatelů, jehož správcem je Živnostenský úřad České republiky, který do tohoto informačního systému zapisuje další údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živností. Za tím účelem mohou být sdružovány informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů. Ministerstvo vnitra Živnostenskému úřadu České republiky pro potřeby vedení ústřední evidence podnikatelů z informačního systému evidence obyvatel poskytuje v elektronické podobě nacionále (případně datum a místo úmrtí) občanů České republiky, kteří jsou podnikateli, odpovědnými zástupci, vedoucími organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice, statutárními orgány nebo jeho členy. Totéž platí u cizinců vedených v informačním systému evidence obyvatel, kteří jsou subjekty oprávněnými provozovat živnost podle § 5 ŽZ., nebo kteří jsou odpovědnými zástupci, vedoucími organizační složky zahraniční osoby umístěné v ČR, statutárními orgány nebo jejich členy s rozdílem, že namísto bydliště uvedou místo povoleného pobytu.
4.5. Živnostenská kontrola a pokuty 4.5.1. Živnostenská kontrola Živnostenské úřady sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání, poskytování služeb a na podmínky provozování živnosti uložené v koncesní listině. Při kontrole plnění povinností, které vyplývají podnikateli pro provozování živnosti ze zvláštních předpisů, může živnostenský úřad vyžadovat od podnikatele doklady o splnění těchto povinností.
23
Kontrolu provádí dle § 60b ŽZ. zaměstnanci živnostenských úřadů, kteří jsou též oprávněni pořizovat zvukové i obrazové záznamy. Právem podnikatele je přizvat si ke kontrole třetí osobu, jejíž (ne)přítomnost však nemá na průběh kontroly žádný vliv. Živnostenský úřad může podnikateli nařídit odstranění nedostatků, k němuž stanoví přiměřenou lhůtu. Podnikatel má právo odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Avšak odvolání nemá odkladné účinky.
4.5.1.1.Neoprávněné podnikání Je živnostenským zákonem (§ 61 ŽZ.) chápáno jako činnost, jež je předmětem živnosti, provozovaná i jednorázově či nahodile bez nebo s pozastaveným živnostenským oprávněním pro tuto živnost.
4.5.2. Pokuty 4.5.2.1.Nejvyšší možné sankce při neoprávněném podnikání
Činnost, jež je předmětem živnosti:
Právnická osoba
Fyzická osoba
Volné
do
500 000,-
do 50 000,-
Řemeslné / Vázané
do
750 000,-
do 100 000,-
Koncesované
do 1 000 000,-
do 200 000,-
Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
4.5.2.2.Porušení jiných ustanovení zákona dle § 65 ŽZ. Živnostenský úřad uloží podnikateli pokutu do výše 100 000,- v případě : •
neustanoví-li(je-li k tomu povinen) pro koncesovanou živnost odpovědného zástupce, nepředloží-li ustanovení ke schválení nebo neoznámí-li ukončení funkce odpovědného zástupce
24
•
nedodržuje-li podmínky stanovené pro koncesovanou živnost
•
porušuje-li podmínky stanovené zvláštními předpisy
•
předloží-li nepravdivé prohlášení
Živnostenský úřad uloží podnikateli pokutu do výše 1 000 000,- porušuje-li povinnosti uvedené v §31 ŽZ. Např Neoznačení provozovny je sankcionováno Celním úřadem nebo územním finančním orgánem.
Živnostenský úřad uloží podnikateli pokutu do výše 50 000,- dle § 65 odst. 3 ŽZ. v případě : •
neustanoví-li(je-li k tomu povinen) pro ohlašovací živnost odpovědného zástupce, nepředloží-li ustanovení ke schválení nebo neoznámí-li ukončení funkce odpovědného zástupce
•
neoznámí-li zahájení(ukončení) provozování živnosti v provozovně
Živnostenský úřad uloží podnikateli pokutu do výše 20 000,- dle § 65 odst. 4 ŽZ. v případě : •
neoznámí-li ustanovení odpovědného zástupce (a to i není-li povinen zástupce ustanovit)
•
neoznámí-li změny(doplnění) vzniklé v ohlášení či žádosti o koncesi
Tyto pokuty mohou být uloženy i osobě, která při výkonu podnikatelské činnosti porušila zákon, ale v současnosti již není zapsána v živnostenském rejstříku.
Živnostenský úřad uloží pokutu odpovědnému zástupci do výše 50 000,- v případě porušení některé z jeho povinností. Jedná-li se o jinou osobu než podnikatele jíž tímto zákonem plynou jisté povinností, hrozí jí při jejich nesplnění pokuta až do výše 10 000,-.
25
Oznámí-li podnikatel přerušení živnosti a začne živnost před uplynutím lhůty opět provozovat, aniž by to předem písemně oznámil živnostenskému úřadu může mu být udělena pokuta až do výše 10 000,-. Při souběžném porušení několika povinností vyplývajících ze zákona a projednávaných ve společném řízení se přihlíží na nejpřísněji postihnutelné porušení. Řízení o uložení pokuty provede orgán, který tuto skutečnost zjistil jako první. Živnost lze přerušit nejdéle na dobu 2 let, při přerušení delším než 6 měsíců má podnikatel povinnost nahlásit tuto skutečnost živnostenskému úřadu.
4.5.2.3.Ukládání pokut
Řízení o uložení pokuty v případě neoprávněného podnikání musí dle § 66 ŽZ. živnostenský úřad zahájit do 1 roku ode dne kdy se o něm dozvěděl, ne však později než do 5 let ode dne, kdy se neoprávněné podnikání uskutečnilo popř.od doby kdy ještě trvalo. V případě porušení jiných ustanovení zákona je živnostenský úřad povinen zahájit řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, ne však později než do 3 let ode dne, kdy se neoprávněné podnikání uskutečnilo, popř.od doby, kdy ještě trvalo či od uplynutí posledního dne lhůty pro splnění uložených povinností. Pokutu lze uložit i zpětně po skončení podnikání. V blokovém řízení lze uložit pokutu až do výše 5000 Kč, pokud ji osoba zaplatí nelze se proti tomuto rozhodnutí odvolat, přestože nebyla udělena oprávněně.
4.5.3. Zánik živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění zaniká: •
Smrtí podnikatele (nepokračují-li dědicové či správce dědictví)
•
Zánikem PO (nepokračuje-li společník)
•
Uplynutím doby (byla-li koncesní listina vydána na dobu určitou)
•
Výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku 26
•
Stanoví-li tak zvláštní právní předpis
•
Rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení
Uplynutím doby koncesní listina nezanikne, pouze pokud podnikatel před uplynutím oznámil změnu data ukončení nebo požádá o změnu koncesní listiny v tomto bodě. Při zániku živnostenského oprávnění je živnostenský úřad povinen informovat k případu zainteresované instituce (orgán státní správy a jiné).
4.5.3.1.Živnostenský úřad zruší oprávnění, jestliže:
•
podnikatel nesplňuje potřebné podmínky
•
nastala-li jedna z překážek uvedených v §8 ŽZ.
•
na žádost samotného podnikatele (se souhlasem správce daně, je-li vyžadován)
•
neprovozuje-li podnikatel živnost déle než 4 roky
Oprávnění může být příslušným živnostenským úřadem zrušeno i na návrh orgánu státní správy, který vydává stanovisko o udělení koncese, nebo správy sociálního zabezpečení. •
v případě, že podnikatel porušuje podmínky stanovené zákonem či jinými zvláštními předpisy (po zrušení nesmí podnikatel ještě 3 roky provozovat živnost v tomto či příbuzném oboru, v jiném oboru 1 rok; živnostenský úřad může také pouze pozastavit či omezit rozsah živnosti, avšak maximálně na 1 rok)
•
zahraniční osoba nemá povolen trvalý pobyt v tuzemsku
•
má-li podnikatel nedoplatky vůči státu (daňové nedoplatky, nedoplatky na pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti)
•
bylo-li podnikateli uloženo odstranění závad souvisejících s ukončením provozu zařízení nebo jeho části ve lhůtě 1 roku a ten tak neučinil (po zrušení nesmí podnikatel ještě 3 roky provozovat živnost v tomto či příbuzném oboru, v jiném oboru 1 rok)
27
Po zrušení musí být na úřední desce místně příslušného obecního úřadu oznámen zánik firmy a důležité informace o ní a to nejméně 15 dní.
4.6. Organizace výkonu státní správy v oblasti živnostenského podnikání (je upravena zákonem č. 570/1991Sb., o živnostenských úřadech)
Zjednodušené schéma výkonu státní správy (mimo statut. města a Prahy). Živnostenský úřad ČR → Krajský živnostenský úřad → Obecní živnostenský úřad ↓ volné živnosti řemeslné živnosti vázané živnosti koncesované živnosti + činnost úřadu jako CRM
Živnostenský úřad ČR Vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči krajským živnostenským úřadům. Rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím krajských živnostem. úřadů.
Krajské živnostenské úřady Vykonávají řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči obecním živnostenským úřadům. Rozhodují o odvolání proti rozhodnutím obecních živnostem. úřadů.
Obecní živnostenské úřady Jsou prvoinstančním orgánem vykonávajícím státní správu na úseku všech živností. Tedy volných, řemeslných, vázaných a koncesovaných.
28
5. Praktická část Před vstupem podnikání by si měl každý začínající podnikatel nejprve zjistit stávající konkurenční prostředí ve zvoleném oboru v daném místě. Taktéž by měl reálně odhadnout své možnosti a uvědomit si možná rizika, která by v případě jeho pochybení mohla nastat. Je dobré svůj záměr zkonzultovat s někým kdo se danou činností již nějakou dobu zabývá, neboť praktické rady a poznatky bývají ty nejcennější.
Graf č. 1
Zákonem č. 214/2006 Sb. došlo k rozšíření
Počty živností v ČR k 30.9.2006
pravomoci
živnostenských
úřadů
jako
centrálních registračních míst — CRM. Podnikatelé mohou od 1. 8. 2006 oznámit 10000
zahájení podnikatelské činnosti, včetně změn údajů a rovněž také oznámení finančnímu úřadu,
8000
8393
správě
sociálního
zabezpečení,
zdravotní pojišťovně nebo úřadu práce přímo na živnostenském úřadě.
6000
Smyslem CRM je přenesení některých povinností z podnikatele na úřad a větší 4000
efektivita
při
přijímaní
jednotlivých
oznámení od podnikatele v procesu jeho 3140 2000
registrace. Potřebné informace budou od 2625
podnikatele získány na jednotném formuláři 315
(tzv. jednotném registračním formuláři).
654
Živnostenský úřad po shromáždění těchto Vo ln é
152
Vá za né
Ko nc es ov an é
0
889
Ře m es ln é
307
údajů FO
postoupí
přihlášky
k
registraci
a oznámení věcně příslušným orgánům veřejné správy, není však odpovědný za
PO
29
správnost údajů uvedených ve formuláři.
Systém CRM je nový a jeho zavedení náročné, proto je možné, že zpočátku mohou nastat drobné komplikace, ale časem by mělo dojít ke zrychlení a zjednodušení oběhu dokladů a měl by také podnikateli usnadnit získání živnostenského oprávnění a úkonů s tím spojených. Vzhledem k tomu, že systém Centrálních registračních míst je stále ještě v „plenkách“ uvádím pro porovnání také starý způsob, který je pořád hojně využívaný.
5.1. Cesta k vyřízení živnosti
Živnostenský úřad ⇒ Trestní rejstřík ⇒ Finanční úřad ⇒ Informace
Bezúhonnost
Bezdlužnost
⇒ Živnostenský úřad ⇒ Živnostenský list (koncese) ⇒ Ohlášení / žádost
Rozhodnutí
⇒ Správa soc. zabezpečení + zdrav.pojišťovna ⇒ Finanční úřad Registrace ke zdrav. a soc. pojištění
Nahlášení k daním
5.2. Založení živnosti fyzickou osobou 5.2.1. Živnost ohlašovací – volná Pan Ignác Jetelíček bydlištěm v Kostelci u Jihlavy nedávno oslavil padesátku a je veden v evidenci uchazečů na Úřadě práce v Jihlavě. Pan Ignác vlastní prostorný dvougenerační rodinný domek, který využívá jenom z jedné poloviny. Nedávno pana Ignáce napadlo, že by mohl volné prostory využít k poskytování ubytovacích služeb.
30
Pan Jetelíček musí učinit následující kroky:
A. TRADIČNÍ ZPŮSOB První krok Navštíví živnostenský úřad místně příslušný svému bydlišti (tj. Živnostenský úřad Jihlava, Třebízského 194/16, 586 01)
Druhý krok Ohlásí živnost vyplněním žádosti o živnostenský list. Tiskopis k žádosti je mimo ŽÚ k dispozici i na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.
Ohlášení je možno provést buď osobně nebo poštou. Doporučuji to učinit raději osobně neboť pracovníci úřadu vás upozorní na případné nedostatky v ohlášení přímo na místě a nedochází tak ke zbytečným průtahům.
Třetí krok Předloží požadované doklady. •
Občanský průkaz, kterým prokáže dvě všeobecné podmínky – plnoletost a způsobilost k právním úkonům
•
Výpis z rejstříku trestů nesmí být starší 3 měsíců a získá jej za správní poplatek 50 Kč. Dokládá jeho bezúhonnost.
Jedná se o volnou živnost, tudíž není třeba dokládat odbornou ani jinou způsobilost. Pan Ignác nikdy dříve ještě nepodnikal a nemá tedy ani povinnost doložit bezdlužnost vůči finančnímu úřadu na daních, správě sociálního zabezpečení na pojistném a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a vůči zdravotní pojišťovně na pojištění. Místo podnikání se shoduje s bydlištěm a proto není nutné prokazovat vlastnictví domku výpisem z katastru nemovitostí.
Čtvrtý krok Zaplatí správní poplatek 1000 Kč a do 15 dnů mu živnostenský úřad vydá živnostenský list s přiděleným identifikačním číslem. Den ohlášení je zároveň i dnem platnosti živnostenského oprávnění.
31
Identifikační číslo identifikuje podnikatele jako subjekt, bez ohledu na skutečnost, kolik živnostenských listů dotyčný vlastní, a proto každý podnikatel může mít pouze jedno jediné identifikační číslo. Je povinen IČ uvádět v každém úředním styku a v případě, že mu bylo přiděleno další identifikační číslo, dostává se do rozporu se zákonem o státní statistické službě. Ze zákona vyplývá, že pouze první IČ je považováno za správné a každé další je vadné a musí být opraveno.
Pátý krok Založí si nový účet pro své podnikatelské potřeby.
Podnikatel není povinen si zřizovat účet, ale z hlediska platebního styku s obchodními partnery i s příslušnými státními orgány je to pro něj výhodnější.
Šestý krok Pan Ignác je povinen do 3 dnů ode dne získání živnostenského oprávnění oznámit tuto skutečnost na úřadu práce, kde je evidován (Úřad práce v Jihlavě, Brtnická 21).
Sedmý krok Do 8 dnů se musí též nahlásit u
a) správy sociálního zabezpečení(Wolkerova 37, Jihlava) b) zdravotní pojišťovny (Farní 5, Jihlava)
Pokud časem přijme nějaké zaměstnance má také povinnost je do 8 dnů od přijetí nahlásit u těchto dvou orgánů a finančního úřadu. Navíc je povinen podat přihlášku k povinnému úrazovému pojištění za zaměstnance.
Osmý krok Ve lhůtě 30 dnů ode dne získání oprávnění musí podat přihlášku k registraci na Finančním úřadě (Tolstého 2, Jihlava). K této přihlášce přiloží kopii živnostenského listu a na základě této registrace mu bude přiděleno DIČ (daňové identifikační číslo).
32
B. METODA CRM První krok Navštíví živnostenský úřad místně příslušný svému bydlišti, který je zároveň také Centrálním registračním místem – CRM (tj. Živnostenský úřad Jihlava, Třebízského 194/16, 586 01)
Druhý krok Ohlásí živnost vyplněním Jednotného registračního formuláře JRF, který obdrží přímo na úřadě nebo si jej může stáhnout na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.
Třetí krok Předloží pouze svůj občanský průkaz.
Živnostenský úřad jako centrální registrační místo má pravomoc si vyžádat od ostatních úřadů doklady, které by si dříve musel podnikatel obstarávat sám. Panu Jetelíčkovi tudíž odpadá starost se sháněním Výpisu z rejstříku, potvrzením o tom, že nemá na svém účtu evidovány daňové nedoplatky a nedoplatky na platbách sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti. Dále také nemusí začátek svého podnikání nahlašovat na Úřadu práce, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a finančnímu úřadu.
Čtvrtý krok Zaplatí správní poplatek 1000 Kč a do 15 dnů mu živnostenský úřad vydá živnostenský list s přiděleným identifikačním číslem. Den ohlášení je zároveň i dnem platnosti živnostenského oprávnění.
Pátý krok Založí si nový účet pro své podnikatelské potřeby.
33
5.2.2. Živnost koncesovaná Ing. Ivo Nesmělý je zaměstnán již třetím rokem v realitní kanceláři v Jindřichově Hradci. V rámci svého povolání je občas přítomen na různých dražbách a to ho přivedlo k myšlence přivýdělku prováděním veřejných dražeb. Vyhledal si tuto živnost v zákoně a zjistil, že patří mezi koncesované živnosti, u nichž je kromě všeobecných podmínek potřeba splnění i příslušné odborné způsobilosti.
Ing. Nesmělý bude postupovat takto:
A. TRADIČNÍ ZPŮSOB První krok Navštíví živnostenský úřad místně příslušný svému bydlišti (Janderova 147, J. Hradec)
Druhý krok Podá si žádost o vydání koncesní listiny na provozování živnosti dražebníka.
Pro provozování veřejných dražeb je třeba buď vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v realitní či dražební činnosti nebo středoškolské vzdělání a 5 let praxe v realitní či dražební činnosti.
Třetí krok Předloží potřebné doklady: •
Občanský průkaz, kterým prokáže dvě všeobecné podmínky – plnoletost a způsobilost k právním úkonům
•
Výpis z rejstříku trestů nesmí být starší 3 měsíců a získá jej za správní poplatek 50 Kč. Dokládá jeho bezúhonnost.
•
Vysokoškolský diplom
•
Potvrzení zaměstnavatele o odborné praxi, které společně s diplomem dokládá odbornou způsobilost.
•
Stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj – Odbor veřejných dražeb, které se musí vyjádřit, že pan Nesmělý má předpoklady k dražební činnosti.
34
Čtvrtý krok Zaplatí správní poplatek 2000 Kč a živnostenský úřad do 60 dnů ode dne podání žádosti rozhodne o udělení či neudělení. Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí vystaví koncesní listinu do 15 dnů.
Narozdíl od ohlašovacích živností nerozhoduje o vydání koncesní listiny sám živnostenský úřad, ale žádost předává k posouzení příslušnému státnímu orgánu (dle druhu živnosti). Vydání koncesní listiny zpravidla trvá dva měsíce, přičemž 30 dnů z toho má k dispozici příslušný schvalovací orgán státní správy. Koncesovanou živnost je možno začít provozovat až dnem vydání koncesní listiny.
Pátý krok Založí si nový účet pro své podnikatelské potřeby.
Šestý krok Do 8 dnů se musí nahlásit u a) správy sociálního zabezpečení (Sládkova 32, J. Hradec) b) zdravotní pojišťovny (Komenského 15, J. Hradec)
Vzhledem k tomu, že se u pana Iva jedná o vedlejší činnost nemusí platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění, protože je již pojištěn z titulu svého zaměstnání z částky vyšší než je minimální mzda.
Sedmý krok Ve lhůtě 30 dnů ode dne získání oprávnění je povinen podat přihlášku k registraci na Finančním úřadě (Česká 1284/II, J. Hradec), ke které přiloží kopii koncesní listiny a na základě toho mu bude přiděleno DIČ (daňové identifikační číslo).
Osmý krok Ivo je jako dražebník povinen do 30 dnů od vydání koncese uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s činností dražebníka (výše pojistného plnění musí být alespoň 35 miliónů). Dále je povinen mít svou účetní závěrku ověřenou auditorem.
35
Devátý krok S touto listinou se pan Ivo do 90 dnů od jejího vydání dostaví na Obchodní rejstřík, kde podá návrh na zápis a přiloží kolek v hodnotě 5000 Kč.
B. METODA CRM První krok Navštíví živnostenský úřad místně příslušný svému bydlišti, který je zároveň i centrálním registračním místem (Janderova 147, J. Hradec)
Druhý krok Podá si žádost o vydání koncesní listiny na provozování živnosti dražebníka vyplněním jednotného registračního formuláře.
Pro provozování veřejných dražeb je třeba buď vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v realitní či dražební činnosti nebo středoškolské vzdělání a 5 let praxe v realitní či dražební činnosti.
Třetí krok Předloží pouze svůj platný občanský průkaz, potvrzení zaměstnavatele o odborné praxi a vysokoškolský diplom. Všechny další potřebné dokumenty si vyžádá živnostenský úřad sám.
Mezi doklady které si živnostenský úřad díky své rozšířené pravomoci obstará od ostatních úřadů patří výpis z rejstříku trestů, stanovisko ministerstva pro místní rozvoj – Odbor veřejných dražeb, které se musí vyjádřit, že pan Nesmělý má předpoklady k dražební činnosti. Taktéž oznámí podnikatelskou činnost pana Nesmělého Správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a finančnímu úřadu.
Čtvrtý krok Zaplatí správní poplatek 2000 Kč a živnostenský úřad do 60 dnů ode dne podání žádosti rozhodne o udělení či neudělení. Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí vystaví koncesní listinu do 15 dnů.
36
Pátý krok Založí si nový účet pro své podnikatelské potřeby.
Šestý krok Ivo je jako dražebník povinen do 30 dnů od vydání koncese uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s činností dražebníka (výše pojistného plnění musí být alespoň 35 miliónů). Dále je povinen mít svou účetní závěrku ověřenou auditorem.
Sedmý krok S touto listinou se pan Ivo do 90 dnů od jejího vydání dostaví na Obchodní rejstřík, kde podá návrh na zápis a přiloží kolek v hodnotě 5000 Kč.
5.2.3. Sociální pojištění 5.2.3.1.Hlavní činnost osoby samostatně výdělečně činné
Sociální pojištění je OSVČ povinna platit ze skutečně dosažených příjmů snížených o náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů za uplynulý kalendářní rok, po jehož skončení podává podnikatel na příslušnou Správu sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích a to do 30 dnů ode dne podání přiznání k dani z příjmů, nejpozději však do 30.dubna . Pokud podnikateli zpracovává přiznání daňový poradce stačí přehled podat nejpozději do 30.července s tím, že podnikatel má povinnost tuto skutečnost do 30. dubna oznámit a doložit příslušné správě sociálního zabezpečení. Dále je podnikatel povinen platit měsíční zálohy na sociální pojištění. Zálohu musí mít zaplacenu nejpozději do osmého dne následujícího měsíce. Zálohu nemusí osoba samostatně výdělečně činná platit pouze v případě, že po celý měsíc pobírá nemocenské dávky nebo peněžitou pomoc v mateřství.
37
Pokud podnikatel teprve začíná, stanoví se měsíční záloha na sociální pojištění takto: Nařízením vlády č. 462/2006 Sb. ze dne 20.září 2006 byl pro rok 2007 stanoven všeobecný vyměřovací základ součinem průměrné mzdy z roku 2005 a přepočítacího koeficientu. 18 809 * 1,0707 = 20 139 Kč (tj. Všeobecný vyměřovací základ) Měsíční minimální vyměřovací základ se rovná jedné polovině všeobecného vyměřovacího základu násobeného koeficientem 50% platným pro 2006 a roky následující. 20 139 /2 * 50% = 5 035 Kč Z minimálního měsíčního základu platí měsíční zálohy i OSVČ, která sice v předchozím období podnikala, ale její příjmy snížené o výdaje byly nižší nebo rovny minimálnímu vyměřovacímu základu.
5.2.3.2.Vedlejší činnost osoby samostatně výdělečně činné
Vedlejší činnost mohou vykonávat: •
důchodci
•
studenti
•
osoby na rodičovské dovolené
•
osoby mající příjmy ze zaměstnání- podmínkou je pobírání alespoň minimální mzdy
Skutečnost, že se jedná o vedlejší činnost je povinna OSVČ doložit a případnou změnu z činnosti hlavní na vedlejší a naopak oznámit do osmi dnů příslušné správě sociálního zabezpečení. OSVČ vykonávající vedlejší činnost je účastna sociálního pojištění v případě, že podá přihlášku k sociálnímu pojištění (zálohy platí od měsíce ve kterém byla přihláška podána) nebo v případě kdy příjem po podání přehledu o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok založil účast na sociálním pojištění. Rozhodná částka pro účast na sociálním pojištění se stanoví dle § 10 odst. 2, zákona č.155/1995 Sb. jako součin 2,4 násobku všeobecného vyměřovacího základu pro rok 2007 tj. 20 139 * 2,4 = 48 334 Kč Výsledkem je minimální roční základ
pro povinnost platit sociální pojištění OSVČ
s vedlejší činností.
38
Tabulka č. 1 :Minimální zálohy na sociální pojištění pro rok 2007 – hlavní činnost OSVČ
Hlavní činnost
Sociální pojištění
Procento
Povinnost
Min. výše záloh
%
platby
pro r. 2007
Nemocenské
4,4
Dobrovolné
222,-
Důchodové
28,0
Povinné
1 410,-
Přísp.na st.politiku zaměstnanosti
1,6
Povinné
81,-
Tabulka č. 2 :Minimální zálohy na sociální pojištění pro rok 2007 – vedlejší činnost OSVČ
Vedlejší činnost
Sociální pojištění
Procento
Povinnost
Min. výše záloh
%
platby
pro r. 2007
Nemocenské
4,4
Dobrovolné
89,-
Důchodové
28,0
Povinné
564,-
Přísp.na st.politiku zaměstnanosti
1,6
Povinné
33,-
5.2.4. Zdravotní pojištění a povinnosti osoby samost. výdělečně činné 5.2.4.1.Oznamovací povinnost
Zahájení výdělečné činnosti je OSVČ povinna do osmi dnů ohlásit zdravotní pojišťovně rovněž tak i ukončení, přerušení činnosti a veškeré změny např. změnu jména, bydliště apod..
5.2.4.2.Platba pojistného a měsíčních záloh
Pravidelné odvádění záloh na pojistné pokud není OSVČ od těchto záloh osvobozena vždy do osmého dne následujícího měsíce. Výše pojistného činí 13,5% z vyměřovacího základu tj. dle přehledu o příjmech snížených o výdaje za předchozí kalendářní rok. Minimálním vyměřovacím základem je 50% z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok. Podle Nařízení vlády č. 462/2006 Sb. ze dne 20. 9. 2006 je 39
stanoven minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2007 10 070 Kč a minimální měsíční záloha na pojistné rovna částce 1 360 Kč. Minimální vyměřovací základ se netýká osoby, za kterou neplatí pojistné také stát (důchodci, studenti, osoby na rodičovské dovolené,…) nebo osoby, která je současně zaměstnancem a odvádí z tohoto zaměstnání pojistné alespoň z minimální mzdy.
5.2.4.3.Přehled o zaplacených zálohách příjmech a vydáních Po podání daňového přiznání předložit zdravotní pojišťovně do osmi dnů přehled o zaplacených zálohách, příjmech a vydáních potvrzený příslušným finančním úřadem s datem odevzdání přiznání k dani z příjmů. Doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a skutečnou výší pojistného je též splatný do osmi dnů po podání daňového přiznání.
5.3. Založení živnosti právnickou osobou Společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli nebo zakladatelskou smlouvou, případně zakladatelskou listinou, připouští—li obchodní zákoník, aby společnost založil jediný zakladatel (a. s., s. r. o.) a je upraveno zákonem č. 513/1991 Sb.. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí mít formu notářského zápisu. Rovněž zakladatelská listina musí mít formu notářského zápisu. Registrační povinnosti právnické osoby, která zahajuje podnikatelskou činnost, je možno splnit na centrálním registračním místě (CRM), kterým je obecní místně příslušný živnostenský úřad, v jehož územním obvodu má právnická osoba sídlo. Na tomto CRM je možné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) podat tyto registrace: • • • • • • •
Ohlášení živnosti Žádost o koncesi Přihláška k daňové registraci pro právnické osoby Přihláška k registraci k dani z příjmů právnických osob Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty Přihláška k dani z nemovitosti Přihláška k dani silniční
40
• • • • • • •
Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny Přihláška k registraci — odštěpné závody a provozovny Přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně zajišťující daň Hlášení volného pracovního místa, resp. jeho obsazení
5.3.1. Typy obchodních společností a) Osobní v. o. s. – Veřejná obchodní společnost je nejednodušším typem obchodní společnosti. Jejími zakladateli musí být alespoň dva společníci (fyzické či právnické osoby). + Není potřeba žádný základní kapitál -
Společníci ručí celým svým majetkem
-
Zákaz konkurence
-
Úmrtím (zánikem) předposledního společníka v. o. s. zaniká
k. s. – Komanditní společnost je kombinací osobní společnosti a kapitálové společnosti. Někteří její společníci (komplementáři) ručí za závazky celým svým majetkem, někteří společníci (komanditisté) ručí za závazky společnosti pouze do výše nesplaceného vkladu. + Není potřeba žádný základní kapitál + Komanditisté nemají zákaz konkurence -
Komanditisté nemohou rozhodovat o vedení společnosti
b) Kapitálové s. r. o. - Společnost s ručením omezeným je nejjednodušším typem kapitálových společností, přestože obsahuje mnoho prvků osobní společnosti. Společnost může mít od jednoho do padesáti společníků. + Může být pouze jeden zakladatel + Nejrozšířenější typ obchodní společnosti -
Základní kapitál min. 200 000 Kč
41
-
Min vklad společníka je 20 000 Kč
-
Ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků
-
Nutnost vedení podvojného účetnictví
a. s. – Akciová společnost má základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Peněžní prostředky získává emisí části svých akcií. + Dojem velké společnosti + Čistě kapitálová společnost -
Vysoký základní kapitál 2 000 000 Kč
-
Složité zakládání i působení společnosti
Družstvo je společenstvím předem nestanoveného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. + Otevřenost pro další členy + Možnost založení i pro nepodnikatelské účely + Členové neručí za závazky družstva -
Minimální počet pěti zakladatelů, popř. dvou právnických osob
-
Poměrně tvrdý zákaz konkurence
5.3.2. Živnost ohlašovací – vázaná Tři kamarádky Milada Smíšková, Květa Žertovná a Dáša Vtipálková ze Žirovnice povoláním účetní - Milada, zdravotní sestra - Květa a dámská krejčová - Dáša v současné době všechny na rodičovské dovolené se z důvodu přivýdělku rozhodly, že založí veřejnou obchodní společnost za účelem provozování solárií a pojmenují ji Černoušek, v. o. s.. Provozovnu se rozhodly zřídit ve dvou nevyužitých místnostech v areálu místního zdravotního střediska.
Dámy budou postupovat takto:
A. TRADIČNÍ ZPŮSOB První krok Všechny tři dámy navštívili notáře kde sepsaly společenskou smlouvu o veřejné obchodní společnosti.
42
Výše notářských poplatků se v mnoha případech liší, záleží na konkrétním notáři jakou částku si stanoví. Za společenskou byste však měli zaplatit přibližně 10 000 Kč. Je dobré si pečlivě vybírat jméno společnosti, neboť hrozí riziko, že taková firma již existuje. Vyhledávání podnikatelských subjektů působících v ČR lze pomocí Živnostenského rejstříku, Obchodního rejstříku, ČSÚ – Registr ekonomických subjektů, ARES – Administrativní registr ekonomických subjektů.
Druhý krok Navštíví živnostenský úřad příslušný místu, kde hodlají činnost provozovat (Pražská 127, Pelhřimov).
Třetí krok Ohlásí živnost vyplněním žádosti o živnostenský list. K provozování solárií (vázané živnosti) je zapotřebí odborné způsobilosti.
Odbornou způsobilost lze prokázat osvědčením o rekvalifikaci(jiným dokladem) vydaným institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy či ministerstvem zdravotnictví nebo VŠ vzdělání v oblasti lékařství, tělesné kultury, tělovýchovy a sportu nebo vyšší odborné vzdělání ve zdravotnickém studijním oboru nebo úplné SŠ odborné vzdělání ve zdravotnickém studijním oboru. Toto kritérium splňuje paní Květa, jež vykonává povolání zdravotní sestry, proto bude ustanovena odpovědným zástupcem. Musí dát souhlas s ustanovením do funkce odpovědného zástupce a doložit svou způsobilost maturitním vysvědčením ze Střední odborné zdravotnické školy ve Žďáru nad Sázavou.
Čtvrtý krok Předloží požadované doklady: •
Notářsky ověřená společenská smlouva
•
Čestné prohlášení paní Květy jako odpovědného zástupce že souhlasí s ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem a s uvedením paní Milady a Dáši jako společníků.
•
maturitní vysvědčení paní Květy ze Střední odborné zdravotnické školy ve Žďáru nad Sázavou
43
•
Občanské průkazy všech třech žen, kterým prokáží dvě všeobecné podmínky – plnoletost a způsobilost k právním úkonům
•
Výpis z rejstříku trestů všech třech žen nesmí být starší 3 měsíců. Za každý je nutné předložit kolek v hodnotě 50 Kč a je dokladem bezúhonnosti.
•
Doklad o pronájmu dvou místností v areálu místního zdravotního střediska
Podpis na čestném prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem. Ověří ho též notář za poplatek cca 30 Kč.
Pátý krok Zaplatí správní poplatek 1000 Kč a živnostenský úřad jim do 15 dnů vystaví živnostenský list, který ovšem neobsahuje ičo(identifikační číslo)
Na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob, oprávněných podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního rejstříku, vydá ŽÚ živnostenský list ještě před zápisem do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena – notářsky ověřenou společenskou smlouvou. Těmto právnickým osobám vzniká živnostenské oprávnění dnem zápisu do obchodního rejstříku. Nepodají-li návrh na zápis ve lhůtě 90 dnů od doručení živnostenského listu nebo není-li návrhu vyhověno, musí živnostenský list neprodleně vrátit. Platnost živnostenského listu nesplněním uvedených podmínek zaniká.
Šestý krok Dostaví se na Obchodní rejstřík, kde se předloží výše uvedený živnostenský list a podají návrh na zápis do obchodního rejstříku a složí v kolkových ceninách částku 5000 Kč.
Sedmý krok Založí si nový účet pro své podnikatelské potřeby.
Osmý krok Platnost živnostenského listu začíná dnem zápisu do obchodního rejstříku.
44
Pokud by firma již byla v obchodním rejstříku zapsána, oprávnění by vzniklo dnem ohlášení. Kdyby bylo v ohlášení uvedeno pozdější datum, pak živnost by vznikla tímto datem.
Devátý krok Zápisem do obchodního rejstříku získají ičo a s tím opět navštíví živnostenský úřad, který jim do 15 dnů vyhotoví nový živnostenský list.
Desátý krok Do 8 dnů se musí nahlásit u a) správy sociálního zabezpečení(Pražská 127, Pelhřimov) b) zdravotní pojišťovny (Pražská 1739, Pelhřimov)
Jedenáctý krok Ve lhůtě 30 dnů ode dne získání oprávnění musí vyplnit přihlášku k registraci na Finančním úřadě (Příkopy 1754, Pelhřimov) a zároveň také přiložit kopii živnostenského listu a na základě toho jim bude přiděleno DIČ (daňové identifikační číslo).
B. METODA CRM První krok Všechny tři dámy navštívili notáře kde sepsaly společenskou smlouvu o veřejné obchodní společnosti.
Druhý krok Navštíví živnostenský úřad příslušný místu, kde hodlají činnost provozovat (Pražská 127, Pelhřimov). Tento úřad je zároveň i centrálním registračním místem
Třetí krok Ohlásí živnost vyplněním jednotného registračního formuláře. K provozování solárií (vázané živnosti) je zapotřebí odborné způsobilosti.
45
Odbornou způsobilost lze prokázat osvědčením o rekvalifikaci(jiným dokladem) vydaným institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy či ministerstvem zdravotnictví nebo VŠ vzdělání v oblasti lékařství, tělesné kultury, tělovýchovy a sportu nebo vyšší odborné vzdělání ve zdravotnickém studijním oboru nebo úplné SŠ odborné vzdělání ve zdravotnickém studijním oboru. Toto kritérium splňuje paní Květa, jež vykonává povolání zdravotní sestry, proto bude ustanovena odpovědným zástupcem. Musí dát souhlas s ustanovením do funkce odpovědného zástupce a doložit svou způsobilost maturitním vysvědčením ze Střední odborné zdravotnické školy ve Žďáru nad Sázavou.
Čtvrtý krok Předloží požadované doklady: •
Notářsky ověřená společenská smlouva
•
Čestné prohlášení paní Květy jako odpovědného zástupce že souhlasí s ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem a s uvedením paní Milady a Dáši jako společníků.
•
Občanský průkaz všech tří žen
•
Doklad o pronájmu dvou místností v areálu místního zdravotního střediska
•
maturitní vysvědčení paní Květy ze Střední odborné zdravotnické školy ve Žďáru nad Sázavou
Živnostenský úřad si posléze sám obstará výpis z rejstříku trestů a oznámí podnikatelskou činnost správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a finančnímu úřadu.
Pátý krok Zaplatí správní poplatek 1000 Kč a živnostenský úřad jim do 15 dnů vystaví živnostenský list, který ovšem neobsahuje ičo (identifikační číslo)
Na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního rejstříku, Živnostenský úřad vydá živnostenský list před zápisem do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena – notářsky ověřenou společenskou smlouvou.
46
Těmto právnickým osobám vzniká živnostenské oprávnění dnem zápisu do obchodního rejstříku. Nepodají-li návrh na zápis ve lhůtě 90 dnů od doručení živnostenského listu nebo není-li návrhu vyhověno, musí živnostenský list neprodleně vrátit. Platnost živnostenského listu nesplněním uvedených podmínek zaniká.
Šestý krok Dostaví se na Obchodní rejstřík, kde předloží výše uvedený živnostenský list a podají návrh na zápis do obchodního rejstříku a složí v kolkových ceninách částku 5000 Kč.
Sedmý krok Založí si nový účet pro své podnikatelské potřeby.
Osmý krok Platnost živnostenského listu začíná dnem zápisu do obchodního rejstříku..
Pokud by firma již byla v obchodním rejstříku zapsána, oprávnění by vzniklo dnem ohlášení. Kdyby bylo v ohlášení uvedeno pozdější datum, pak živnost by vznikla tímto datem.
Devátý krok Zápisem do obchodního rejstříku získají ičo a s tím opět navštíví živnostenský úřad, který jim do 15 dnů vyhotoví nový živnostenský list.
5.3.3. Živnost ohlašovací – řemeslná Pan Gustav Kanárek a pan Oldřich Kolibřík, rodáci ze Světlé nad Sázavou a šikovní řemeslníci, jsou zaměstnáni u společnosti Žebřiňák a. s. a již delší dobu jsou nespokojeni s celkovou organizací a přístupem k práci ve firmě, proto se rozhodli, že dají výpověď a založí si svoji společnost s ručením omezeným. Pan Gustav je vyučený klempířem a pokrývačem a pan Oldřich je tesař. Každý vlastní nářadí a stroje potřebné pro vykonávání své činnosti a dohodli se proto, že každý vloží do podnikání peněžní částku 50 000 Kč
47
a zbytek vloží v podobě vybavení. Společnost pojmenovali Slamák s. r. o. a její provozovnu umístili do nevyužívané hospodářské budovy, která patří k domu pana Kolibříka.
Jak budou pánové postupovat:
A. TRADIČNÍ ZPŮSOB První krok Navštíví notáře a sepíší společenskou smlouvu a zaplatí notářský poplatek
Pokud společnost s ručením omezeným zakládá jeden člověk pak se nejedná o společenskou smlouvu nýbrž o zakladatelskou listinu.
Druhý krok Zřídí si nový účet za účelem podnikání, správcem účtu bude pan Gustav. Následně na účet každý složí částku 50 000 Kč. Bance předloží společenskou smlouvu a ta jim na základě toho vystaví potvrzení o výši vkladu.
Společenská smlouva dále také stanoví, výši, formu a způsob složení vkladů jednotlivých společníků, jelikož s.r.o. dle OZ povinně vytváří základní kapitál, a to v celkové minimální výši 200 000 Kč, přičemž každý společník musí vložit minimálně 20 000 Kč a vložená částka musí být dělitelná na celé tisíce. Základní kapitál totiž není ničím jiným než součtem všech vkladů jednotlivých společníků. Předmětem vkladu mohou být jak peníze, tak i jiné penězi ocenitelné hodnoty. Nepeněžitým vkladem však může být jen takový majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná, jenž je hospodářsky využitelný pro společnost z hlediska předmětu podnikání společnosti a který je samostatně převoditelný.
Třetí krok Ohlásí živnost vyplněním žádosti o živnostenský list na Živnostenském úřadě ve Světlé nad Sázavou (Náměstí Trčků z Lípy 16). Všechny tři živnosti řadíme do živností řemeslných tudíž je nutná odborná způsobilost, jež možné prokázat různými způsoby. Oba pánové odbornou způsobilost nepochybně mají jelikož tuto činnost vykonávali i v předchozím zaměstnání.
48
Čtvrtý krok Předloží požadované doklady: •
Notářsky ověřená společenská smlouva
•
Výuční listy obou pánů
•
Občanské průkazy, jimiž prokáží plnoletost a způsobilost k právním úkonům
•
Výpisy z rejstříku trestů ne starší 3 měsíců. Za každý je nutné předložit kolek v hodnotě 50 Kč a je dokladem bezúhonnosti.
•
Výpis z katastru nemovitostí, kterým se prokáže vlastnické právo k prostorám provozovny
Pátý krok Zaplatí správní poplatek 3000 Kč (za každou živnost 1000 Kč)a živnostenský úřad jim do 15 dnů vystaví živnostenský list, který ovšem neobsahuje ičo(identifikační číslo)
Na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního rejstříku, živnostenský úřad vydá živnostenský list před zápisem do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena – notářsky ověřenou společenskou smlouvou. Těmto právnickým osobám vzniká živnostenské oprávnění dnem zápisu do obchodního rejstříku. Nepodají-li návrh na zápis ve lhůtě 90 dnů od doručení živnostenského listu nebo není-li návrhu vyhověno, musí živnostenský list neprodleně vrátit. Platnost živnostenského listu nesplněním uvedených podmínek zaniká.
Šestý krok Dostaví se na Obchodní rejstřík, kde se předloží výše uvedený živnostenský list a podají návrh na zápis do obchodního rejstříku a složí v kolkových ceninách částku 5000 Kč. Krajský obchodní soud v Brně stanoví soudního znalce, který nestranně posoudí výši jejich nepeněžitých vkladů.
Hodnota nepeněžitého vkladu musí být stanovena podle posudku znalce, kterého jmenuje obecný soud navrhovatele na zápis do Obchodního rejstříku na základě jeho návrhu, a to ze seznamu soudních znalců.
49
Sedmý krok Dnem, kdy je s.r.o. zapsána do Obchodního rejstříku, zároveň vzniká a stává se tak právnickou osobou se způsobilostí k právním úkonům. V mezidobí mezi založením společnosti a jejím vznikem má způsobilost k právním úkonům pouze tehdy, pokud později v souladu se zákonem vznikne.
Osmý krok Zápisem do obchodního rejstříku získají ičo a s tím opět navštíví živnostenský úřad, který jim do 15 dnů vyhotoví nový živnostenský list, s přiděleným identifikačním číslem.
Devátý krok Do 8 dnů se musí nahlásit u a) správy sociálního zabezpečení(Pražská 2893, Havl. Brod) b) zdravotní pojišťovny (VZP Havlíčkovo nám. 170, H. Brod) Desátý krok Ve lhůtě 30 dnů ode dne získání oprávnění se musí podat přihlášku k registraci na Finančním úřadě (Smetanovo náměstí 261, Havlíčkův Brod), ke které přiloží kopie živnostenských listů a na základě toho jim bude přiděleno DIČ (daňové identifikační číslo).
B. METODA CRM První krok Navštíví notáře a sepíší společenskou smlouvu a zaplatí notářský poplatek
Druhý krok Zřídí si nový účet za účelem podnikání, správcem účtu bude pan Gustav. Následně na účet každý složí částku 50 000 Kč. Bance předloží společenskou smlouvu a ta jim na základě toho vystaví potvrzení o výši vkladu.
Třetí krok Ohlásí živnost vyplněním žádosti o živnostenský list na Živnostenském úřadě ve Světlé nad Sázavou (Náměstí Trčků z Lípy 16). Všechny tři živnosti řadíme do živností řemeslných, tudíž je nutná odborná způsobilost, jež možné prokázat různými způsoby. Oba pánové
50
odbornou způsobilost nepochybně mají jelikož tuto činnost vykonávali i v předchozím zaměstnání.
Čtvrtý krok Předloží požadované doklady: •
Notářsky ověřená společenská smlouva
•
Výuční listy obou pánů
•
Občanské průkazy, jimiž prokáží plnoletost a způsobilost k právním úkonům
•
Výpis z katastru nemovitostí, kterým se prokáže vlastnické právo k prostorám provozovny
Pátý krok Zaplatí správní poplatek 3000 Kč (za každou živnost 1000 Kč)a živnostenský úřad jim do 15 dnů vystaví živnostenský list, který ovšem neobsahuje ičo (identifikační číslo)
Šestý krok Dostaví se ve lhůtě 90 dnů na Obchodní rejstřík, kde se předloží živnostenský list a podají návrh na zápis do obchodního rejstříku a složí v kolkových ceninách částku 5000 Kč. Krajský obchodní soud v Brně stanoví soudního znalce, který nestranně posoudí výši jejich nepeněžitých vkladů.
Sedmý krok Dnem, kdy je s.r.o. zapsána do Obchodního rejstříku, zároveň vzniká a stává se tak právnickou osobou se způsobilostí k právním úkonům. V mezidobí mezi založením společnosti a jejím vznikem má způsobilost k právním úkonům pouze tehdy, pokud později v souladu se zákonem vznikne.
Osmý krok Zápisem do obchodního rejstříku získají ičo a s tím opět navštíví živnostenský úřad, který jim do 15 dnů vyhotoví nový živnostenský list s přiděleným identifikačním číslem.
51
6. Závěr a diskuse Živnostenské podnikání v současné době prošlo zcela revoluční změnou, kterou přinesl zákon č. 214/2006 Sb.. Přeměna živnostenských úřadů na Centrální registrační místa je obrovským krokem vpřed. Jak je patrné z praktické části této práce, kde jsou z důvodu lepšího a názornějšího srovnání uvedeny příklady začínajících podnikatelů nejprve tradičním způsobem získávání živnostenského oprávnění a následně tentýž případ proveden metodou centrálních registračních míst, dochází k veliké úspoře nejen času podnikatele, který by strávil obíháním úřadů, ale také by zároveň mělo dojít k zefektivnění výkonu státní správy. Tato skutečnost má za následek značné zjednodušení a eliminaci byrokracie spojené se vznikem živnostenského oprávnění. Nepředpokládám však, že by toto značné zjednodušení mohlo vést k masivnímu nárůstu podnikatelů, kteří se rozhodují především na základě podmínek vztahujících se ke konkrétnímu oboru a průběhu zvoleného podnikání. Velkou motivací by nepochybně bylo snížení daňové zátěže, která je na podnikatele v České republice kladena a platí i pro podnikatele, kteří vykazují ztrátu. Daň je jim v tomto případě stanovena z minimálního vyměřovacího základu a výjimkou jsou pouze začínající podnikatele v prvních dvou letech podnikání. V současné době je připravována další novela zákona, která by měla přinést zavedení pouze jediného průkazu pro všechny obory a na libovolný počet živností. Úspora spočívá v tom, že za jakýkoli počet živností bude placen pouze jeden správní poplatek, tj. 1000 Kč. Součástí této novely by mělo být i zrušení požadavku na povinnou praxi, sloučení volných živností do jednoho celku, tudíž podnikatel bude moci vykonávat všechny činnosti z příslušné skupiny, aniž by žádal o nové zvláštní oprávnění. Další změnou je snížení počtu koncesovaných, řemeslných a vázaných živností a také možnost oznamování změn na kterémkoli živnostenském úřadě v České republice, nikoli pouze na úřadě místně příslušném bydlišti či sídlu podnikatele, jak tomu bylo doposud.
52
7. Použitá literatura 1.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů
2.
Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů
3.
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
4.
Zákon č. 155/1955 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
5.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
6.
Zákon č. 214/2006, novela živnostenského zákona o rozšíření pravomoci živnostenských úřadů
7.
Horzinková, E. Živnostenský zákon v praxi. 2. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2001. 287 s. ISBN 80-72630-79-2
8.
Babšičká, V. Živnostenský zákon s komentářem včetně prováděcích a souvisejících předpisů a vzorů podání. 7. akt. vyd. Praha: Ivana Hexnerová – Bova Polygon, 2004. 407 s. ISBN 80-72731-06-8
9.
Brejcha, V. Živnost a odborná praxe. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. 69 s. ISBN 80-71792-91-8
Internetové zdroje [1]
Businessinfo, Živnostenské podnikání. [on-line]. [cit. 2007-03-17]. Dostupné z:
[2]
Živnostenský úřad města Brna. [on-line]. [cit. 2007-03-28]. Dostupné z:
[3]
MPO, Ministerstvo průmyslu a obchodu. [on-line]. [cit. 2007-04-04]. Dostupné z:
[4]
Businesscenter, Živnostenské právo. [on-line]. [cit. 2007-04-19]. Dostupné z:
53
Seznam příloh
Příloha č. 1 – Schéma CRM Příloha č. 2 – Struktura živnostenského zákona Příloha č. 3 – Přehled správních a notářských poplatků Příloha č. 4 – Prohlášení odpovědného zástupce Příloha č. 5 – Jednotný registrační formulář pro fyzické osoby (rozsah 10 stran)
54
