Obsah. Úvod. Metodika a postup práce

Obsah Úvod Metodika a postup práce Výběr území Přírodní poměry Historie města Vývoj využívání území Přehled segmentů Vyhodnocení ekologicky nejcennějšího segmentu Pověst z Uherskobrodska Závěr Zdroje Tabulková část

str. 1 str. 1 str. 2 str. 2 str. 3 str. 4 str. 4 str. 4 str. 5 str. 6 str. 6 str. 7

Úvod Ekologická stabilita je schoponost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce.“ Tato definice je jedním z důvodů, proč jsem si vybral území na severním okraji města Uherský Brod. Toto město trpí nedostatkem vhodných ploch zeleně pro odpočinek občanů v centrální části, z jižní části je limitováno značně vytíženou silnicí první třídy E50, na východ a západ se rozkládají osady Havřice a Újezdec. Mapované území je nejvhodnější k aktivnímu odpočinku v blízkém okolí, tedy oblast kam se chodí „do přírody“. Rozhodl jsem se zjistit jak toto území vypadá z hlediska ekologické stability.

Metodika a postup práce Na turistické mapě (M 1:50000) jsem si vybral území o rozloze 500 hektarů. Na základě výběru jsem si pořídil příslušný list základní mapy (M 1:10000), ze které jsem získal mapový podklad do terénu. S touto mapou jsem území prošel,vymezil hranice ploch a určil jejich funkci. Po zmapování území jsem si vybral 10 segmentů, které jsem blíže popsal v jednotlivých tabulkách. Celou mapu land use jsem následně zpracoval na počítači s použitím digitální verze ZM jako podkladu.

1

Výběr území

Přírodní poměry Geologické poměry Uherskobrodsko je po geologické stránce tvořeno pískovci a lupky starších třetihor. Z mladších čtvtohorních geologických útvarů pocházejí takzvané spraše. Případná černá barva ornice má původ ve váté prsti, kterou žene jižní vítr (föhn) od pohoří Karpat k severu. Jde o půdu degenerovanou, tedy málo úrodnou. Převážne sypké horniny v okolí města poskytují jílové hlinité půdy typu půd nivních oblastí. Hydrologické poměry Celý areál Uherského Brodu náleží do povodí řeky Olšavy, která se v těcho místech rozšířila o přítok Korečnice. Řeka Olšava se vine v úzkých březích a protéká údolím až ke Kunovicím, kde se vlévá do řeky Moravy. Ve vzácných případech prudkých lijáků, nebo průtrží mračen steče voda ryhle z celé kotliny do Olšavy a může způsobit v jejím povodí rychlé povodně.

2

Klimatické poměry Na Uherskobrodsku spadá konec mrazů na druhou třetinu března, začátek rozkvětu stromů do poloviny dubna. Léta bývají teplá a suchá, vesměs příznivá pro zemědělské kultury. Zimy jsou mírné, takže se sníh udrží jen krátkou dobu. Zvlášť příznivý je pro Uherský Brod teplý jižní vítr (föhn), který vane zejména na jaře a na podzim. Roční úhrn srážek představuje 594mm, ve vegetačním období spadne 366mm srážek. Průměrná roční teplota je 9,1°C. Flóra a fauna Floristicky náleží Uherskobrodsko do okrsku Bílých Karpat, s lesnatými plochami a luhy s ostřicovými porosty a květenou převážně podhorského pásma. V minulosti, při převodu výmladkových lesů na vysokokmené porosty byl často vysazován dub, později i ořešák černý, šedý i vlašský a jasan úzkolistý. Ve stanovištní vegetaci dnes převažuje kopřiva dvoudomá (Urtica diotica), netýkavka malokvětá (Impatiens noli tangere), česáček lékařský (Alliara officinalis) a česnek medvědí (Allium ursinum). Z hlediska fauny se Uherskobrodsko řadí k jižní moravě.Jeho gegrafická poloha je pozoruhodná tím, že je pokračováním brány z jihu a jihovýchodu. Jelikož jde o terén otevřená k jihu bez podstatných překážek, navazuje na stepní biotopy jižní Moravy.

Historie města Počátky historického osídlení Uh. Brodu, jehož původní jméno ("Na Brodě") připomíná brod přes řeku Olšavu, sahá do 10. - 12. století. Původní osada pravděpodobně ležela v jižní části nynějšího vnitřního města, v okolí tzv. dolního kostela sv. Jana Křtitele a tvořila důležitou pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherského státu. Díky své poloze, v blízkosti obchodních cest, se Brod pomalu měnil ve významné hospodářské centrum. V důsledku rozvíjejícího se obchodu a řemesel se začala rozšiřovat zástavba severně od původní osady, která nabývala stále více charakter městského sídla. Významným mezníkem v historii Uh. Brodu je 29. říjen 1272, kdy český král Přemysl Otakar II. povýšil Brod na město královské. Jako hraniční, pevnostní město, musel Brod čelit nájezdům Uhrů. Těžké chvíle prožíval i v období husitských válek, kdy se stal v podstatě průchodištěm husitských vojsk a také jejich důležitým opěrným bodem. Uklidnění, které nastalo po ukončení husitských válek netrvalo dlouho. Další útrapy přinesla městu, ve druhé pol. 15. stol., válka českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským Matyášem Korvínem. 18. června roku 1506 se stal pánem Uh. Brodu Jan z Kunovic, za jehož panství a později i jeho syna, zaznamenalo město kulturní a hospodářský rozkvět (výstavba radnice, panského domu), jenž trval až do poč. 17. století, do ničivých nájezdů Bočkajovců z Uher, které měly pro obyvatele katastrofální následky. V roce 1611 prodali dědicové Arkleba z Kunovic Brod Oldřichu z Kounic. Kounicové, i když potvrdili dosavadní privilegia města, v něm samotném nesídlili, a tím ho odsoudili do role periferie. Po napoleonských válkách, i díky upadajícímu panství Kouniců, Brod opět ztrácel na svém předchozím významu. V této době začala také převažovat ve městě německá a židovská komunita, jejichž vliv neoslabily ani revoluční události roku 1848. Jediný významný výsledek revoluce pro Brod bylo zrušení roboty. Mezi první a druhou světovou válkou se Uherský Brod rozrůstal ve větší město, vznikla řada nových továren a došlo ke změně sociální struktury obyvatelstva, kdy začalo převažovat dělnictvo.

3

V poválečném období se v důsledku socialistické industrializace přeměnil Brod v průmyslové město (Zbrojovka Uherský Brod). V dnešní době je Uherský brod vyspělým kulturně průmyslovým městem s dvaceti tisíci obyvateli.

Vývoj využívání území V minulosti bylo toto území využíváno z většiny (stejně jako dnes) jako zemědělská půda a lesy. V období první republiky se začalo rozrůstat město směrem na sever a začaly vznikat stávající zahrádkářské kolonie. V šedesátých letech dvacátého století byl zbudován nový městský hřbitov a městská hvězdárna. V osmdesátých letech vznikla na severní části území městská skládka odpadu. Od této doby mapované území nezaznamenalo významnější změnu.

Přehled segmentů Číslo S01 S02 S03 S04 S05 S06 S07 S08 S09 S10

Název Rybník Javorová alej Hřbitov LS mezi poli Potok u Ameriky Louka za městem Potok u motokrosu Chrástka Loučka Lesík v Havřicích

Ek.stabilita 3 2 3 3 3-4 2-3 4 3-4 4 3-4

Kategorie přírodě podmíněně blízká přírodě vzdálená přírodě vzdálená přírodě podmíněně blízká přírodě blízká přírodě podmíněně blízká přírodě blízká přírodě podmíněně vzdálená přírodě blízká přírodě podmíněně vzdálená

Vyhodnocení ekologicky nejcennějšího segmentu Nejcennější segment z hlediska ekologické stability je, podle mě, segment Potok u motokrosu (S07). Bujná vegetace na tomto místě vytváří „ostrůvek přírody“, který pokračuje do lesu Hůrka, při vstupu do tohoto segmentu má člověk pocit, že vstoupil do jiného světa. Navzdory tomu, že se nachází v blízkosti motokrosové dráhy a skládky odpadu, je srovnatelný se segmentem Potok u Ameriky, kde jsou zásahy vnějších činitelů významně menší. Nejzdevastovanější částí území je skládka odpadu, kde veškerou vegetaci tvoří několik křovin u plotu. Tento stav by se však mohl brzy změnit, protože se ukázalo, že město nemá platnou smlouvu s majiteli pozemku. Majitelé požadují vysoké odškodné, nebo uvedení pozemku do původního stavu. Prozatím však tomuto místu smutné prvenství patří.

4

Pověst z Uherskobrodska Roku 1704 vpadli do našeho kraje Kuruci, lid divoký a krutý. Lidé z okolních vesnic prchali do města, aby si zachránili alespoň holý život. Jakmile měšťané zpozorovali, že nepřítel se chce zmocnit města, okamžitě se připravovali na jeho obranu. Obsadili hradby, bašty a brány. 27. března odpoledne přitáhlo k městu asi 500 jezdců, kteří je objížděli, aby zjistili, z které strany by se ho mohli nejsnáze zmocnit. Nejvhodnějším se jim zdál útok ze severu, a proto se nejdříve zmocnili Horního dvora, odkud začali útočit na město. Měšťané však jejich útoky ve dne v noci statečně odráželi. Když se Kurucům nedařilo, stáhli se. Zdálo se, že již od dobytí města upustili. Před hradbami, kam až oko dosáhlo, nebylo po nich stopy. Zanechali tedy měšťané na hradbách jen stráže, které nebyly dosti opatrné. Dlouhým bděním byly unaveny. Nepřítel však bděl. Jedné tmavé noci počaly se k hradbám plížiti temné postavy. Nepozorovány dostaly se až ke zdi. Opatrně přistavovaly k hradbám žebříky a již se drápaly vzhůru. Jejich vůdce v parádní uniformě již hradby slezl. Tápal podél černající se zdi, šel opatrně, neboť tu byly hromady kamení a klád, které obhájci města házeli útočícímu nepříteli na hlavy. Hledal místo, kudy by se jeho lidé mohli dostat do města. Šel co noha nohu mine, ale najednou zakopl o nějaký kámen a byl by se svalil, kdyby se náhodně nezachytil za nějaký provaz, který visel ze zdi. Sotva se ho zadržel, zazněl nočním tichem hlas zvonu nad jeho hlavou. Provaz byl od zvonu, kterým se šturmovalo na poplach v čas nebezpečí. Stráže se probudily, strhl se hluk a křik, zděšení obránci města zahlédli nepřítele na hradbách. Na staré radnici na Dolním rynku právě odbíjela půlnoc, když se rozzuřil boj muže proti muži. Kuruci byly zahnáni z hradeb, mnohý si pádem zlámal vaz. Město bylo zachráněno. Odvážný Kuruc byl zajat a souzen útrpným právem. Dlouho ho ukazovali měšťanům, než zanechal svůj mladý život v rukách katových. Na památku na tuto událost byl ve výklenku radniční věže pod hodinami postaven Černý Janek, který před začátkem každé hodiny připomíná Broďanům, jak bylo jejich město zachráněno před kuruckými hordami.

5

Závěr Víkendy letošního podzimu jsem díky této práci částečne strávil v přírodě okolo Uherského Brodu. Během mapování jsem dospěl ke dvěma následujícím zjištěním. Nic nebudí pozornost náhodných kolemjdoucích tak, jako člověk pobíhající s tabulkou z místa na místo a za druhé jsem zjistil, že není vhodné mapovat segment „Hřbitov“ na Dušičky. K nejdůležitějšímu zjištění jsem však dospěl až při dokončování práce. Uvědomil jsem si, že jsem přestal vnímat krajinu okolo jako jakousi hezkou kulisu, ale jako složitý systém, kterému bych rád blíže porozumněl.

Zdroje • • • • • • •

Uherský Brod, nakladatelství Blok (kolektiv autorů) Geologická mapa ČR www.mapy.cz http://tilia.zf.mendelu.cz/~xkucera0 www.ub.cz Katalog biotopů ČR (Chytrý, Kučera, Kočí) Atlas podnebí Česka (kolektiv autorů)

6

Tabulky segmentů číslo prvku: S01 mapový list: název: 25-33-25 výměra: význam pro ekologickou stabilitu: 1,7ha kategorie: katastrální území: přírodě podmíněně blízká GPS souřadnice: 49°2'3.411"N, 17°39'16.995"E geologie: geomorfologie: spraš pedologie: vodní režim stanoviště: hnědozem Biotopy podle katalogu biotopů: vodní nádrže bez ochr. významné vegetace vitalta dřevin:

rybník 3 Uherský Brod rovina vodní plocha

podíl dřevin:

stabilní

druhy dřevin: vrba bílá (Salix alba) olše lepkavá (Alnus glutinosa) topol kanadský (Populus canadensis) dub červený (Quercus rubra) růže šípková (Rosa canina)

15% druhy bylin:

40% 30% 10% 10% 10%

rákos obecný (Phragmites australis) ostřice pobřežní (Carex riparia)

živočichové: veverka obecná, vrabec domácí, kapr obecný, kachna divoká

ohrožující vlivy:

pytlačení, odpadky

doporučené využívání :

veřejná zeleň

doporučená péče:

zlepšit údržbu okolních ploch

doplňující údaje:

rybník není v současné době užíván k intenzivnímu chovu ryb

datum:

mapoval:

17,10,2008

Pavel Šimek

7

mapový list: název: číslo prvku: S02 25-33-25 výměra: význam pro ekologickou stabilitu: 0,18ha kategorie: katastrální území: přírodě vzdálená GPS souřadnice: 49°2'12.565"N, 17°38'49.353"E geologie: geomorfologie: spraš pedologie: vodní režim stanoviště: hnědozem Biotopy podle katalogu biotopů: nelesní stromové výsadby mimo sídla vitalta dřevin:

javorová alej 2 Uherský Brod rovina normální

podíl dřevin:

stabilní

druhy dřevin: javor klen (Acer pseudoplatanus) javor mleč (Acer platanoides) růže šípková (Rosa canina)

druhy bylin: 45% bodlák obecný 45% (Carduus acanthoides) 10%

živočichové: kos černý


návštěvníci hvězdárny


zachovat aktuální


umístění odpadkových košů


cesta podél aleje vede ke vchodu pro návštěvníky hvězdárny

datum:

mapoval:

17,10,2008

Pavel Šimek

8

100%

mapový list: název: číslo prvku: S03 25-33-25 výměra: význam pro ekologickou stabilitu: 2,1ha kategorie: katastrální území: přírodě vzdálená GPS souřadnice: 49°2'8.722"N, 17°38'54.519"E geologie: geomorfologie: spraš pedologie: vodní režim stanoviště: hnědozem Biotopy podle katalogu biotopů: nelesní stromové výsadby mimo sídla vitalta dřevin:

mírný svah normální

podíl dřevin:

stabilní

druhy dřevin: zerav západní (Thuja occidentalis) cypřišek lawsoniana vrba bílá (Salix alba) dub zimní (Quercus petraea) bříza bělokorá (Betula pendula) habr obecný (Carpinus betulus)

30% 20% 15% 15% 10% 10%

10% druhy bylin: pampeliška lékařská (Taraxacum officinale) sedmikráska chudobka (Bellis perennis)

živočichové: veverka obecná


nebyly zaznamenány


zachovat aktuální


více konteinerů na bioodpad


některé části hřbitova nejsou dostatečně osvětleny

datum:

mapoval:

18,10,2008

hřbitov 3 Uherský Brod

Pavel Šimek

9

číslo prvku: S04 mapový list: název: 25-33-25 výměra: význam pro ekologickou stabilitu: 0,18ha kategorie: katastrální území: přírodě podmíněně blízká GPS souřadnice: 49°2'26.184"N, 17°38'31.7"E geologie: geomorfologie: spraš pedologie: vodní režim stanoviště: hnědozem Biotopy podle katalogu biotopů: vysoké mezofilní a xerofilní křoviny vitalta dřevin:

druhy dřevin: líska obecná (Corylus avellana) ořešák královský (Juglans regia) růže šípková (Rosa canina) hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) ptačí zob (Ligustrum vulgare) lípa malolistá (Tilia Cordata)

30% 20% 20% 10% 10% 10%

živočichové: zajíc polní

„rušná“ polní cesta

doporučené využívání : doporučená péče:

vysbíráni odpadků


datum:

rovina normální

podíl dřevin:

stabilní


LS mezi poli 3 Uherský Brod

18,10,2008 mapoval:

Pavel Šimek

10

80% druhy bylin: třezalka tečkovaná (Hypercium perforatum) kopřiva dvoudomá (Urtica Dioica)

mapový list: název: číslo prvku: S05 25-33-25 výměra: význam pro ekologickou stabilitu: 0,4ha kategorie: katastrální území: přírodě blízká GPS souřadnice: 49°2'23.162"N, 17°38'19.396"E geologie: geomorfologie: spraš pedologie: vodní režim stanoviště: hnědozem Biotopy podle katalogu biotopů: pobřežní vegetace potoků

vitalta dřevin:

Potok u Ameriky 3-4 Uherský Brod potoční niva proudící voda

podíl dřevin:

vitální

druhy dřevin: bříza bělokorá (Betula pendula) dub zimní (Quercus petraea) borovice lesní (Pinus sylvestris) smrk obecný (Picea abies) brslen evropský (Euonymus europaea) olše lepkavá (Alnus glutinosa)

30% 20% 15% 15% <10% <10%

topol kanadský (Populus canadensis)

<10%

90% druhy bylin: rákos obecný (Phragmites communis) kopytník evropský (Asarum europaneum)

živočichové: Bažant obecný Zajíc polní ohrožující vlivy:

blízká zahrádkářská kolonie


zachovat aktuální (vhodné pro pěší výlety)


odstranění suchých větví


tímto segmentem vede cestička hojně využívána k procházkám

datum:

mapoval:

8,11,2008

Pavel Šimek

11

mapový list: název: číslo prvku: S06 25-33-25 výměra: význam pro ekologickou stabilitu: 0,25ha kategorie: katastrální území: přírodě podmíněně blízká GPS souřadnice: 49°2'20.485"N, 17°38'17.53"E geologie: geomorfologie: spraš pedologie: vodní režim stanoviště: hnědozem Biotopy podle katalogu biotopů: mezofilní ovsíkové louky vitalta dřevin:

Louka za městem 2-3 Uherský Brod svah normální

podíl dřevin:

-

0%

druhy bylin:

druhy dřevin:

pryskyřník prudký (Rannunculus acris)

X

kozí brada luční (Tragopogon pratensis) chrpa polní (Centaurea cyanus) řebříček obecný (Achillea millefolium) jetel rolní (Trifolium arvense)

živočichové: Bažant obecný Zajíc polní ohrožující vlivy:

pejskaři, doprava k zahr. kolonii


zachovat aktuální


zakázat vjezd na louku


řidiči nerespektují hrnanice polní cesty a parkují vozy na louce

datum:

mapoval:

8,11,2008

Pavel Šimek

12

číslo prvku: S07 mapový list: název: Potok u motokrosu 25-33-25 výměra: význam pro ekologickou stabilitu: 4 0,9ha kategorie: katastrální území: přírodě blízká Uherský Brod GPS souřadnice: 49°3'17.33"N, 17°38'3.908"E geologie: geomorfologie: spraš potoční niva pedologie: vodní režim stanoviště: proudící voda hnědozem Biotopy podle katalogu biotopů: pobřežní vegetace potoků vitalta dřevin:

podíl dřevin:

vitální

druhy dřevin: topol kanadský (Populus canadensis) vrba bílá (Salix alba) dub letní (Quercus robur) buk lesní (Fagus sylvatica) olše lepkavá (Alnus glutinosa)

30% 30% 15% 15% 10%

90% druhy bylin: rákos obecný (Phragmites communis) hluchavka bílá (Lamium album)

živočichové: ropucha obecná, mlok skvrnitý


motokrosová dráha


zachovat aktuální


-


navzdory blízké motokrosové dráhy jsem si nevšiml negativního zásahu do tohoto segmentu

datum:

mapoval:

9,11,2008

Pavel Šimek

13

číslo prvku: S08 mapový list: název: 25-33-25 výměra: význam pro ekologickou stabilitu: 0,41ha kategorie: katastrální území: přírodě podmíněně vzdálená GPS souřadnice: 49°2'23.162"N, 17°38'19.396"E geologie: geomorfologie: spraš pedologie: vodní režim stanoviště: hnědozem Biotopy podle katalogu biotopů: doubravy vitalta dřevin:

Chrástka 3-4 Uherský Brod mírný svah normální

podíl dřevin:

vitální

druhy dřevin: borovice lesní (Pinus sylvestris) dub zimní (Quercus petraea) dub letní (Quercus robur ) buk lesní (Fagus sylvatica) růže šípková (Rosa canina)

40% 20% 20% 10% 10%

100% druhy bylin: kapraď samec (Dryopteris filix-mas) rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys)

živočichové: veverka obecná, hraboš polní


lidé na procházce, odpadky


les pro rekreační účely


ukončit těžbu borovice


v lese se nachází několik mělkých vykopaných jam, jejichž účel se mi nepodařilo zjistit

datum:

mapoval:

14,11,2008

Pavel Šimek

14

mapový list: název: číslo prvku: S09 25-33-25 výměra: význam pro ekologickou stabilitu: 0,7ha kategorie: katastrální území: přírodě blízká GPS souřadnice: 49°2'23.162"N, 17°38'19.396"E geologie: geomorfologie: spraš pedologie: vodní režim stanoviště: hnědozem Biotopy podle katalogu biotopů: bučiny vitalta dřevin:

podíl dřevin:

vitální

druhy dřevin: buk lesní (Fagus sylvatica) dub letní (Quercus robur ) habr obecný (Carpinus betulus) růže šípková (Rosa canina)

40% 30% 20% 10%

druhy bylin: kapraď samec (Dryopteris filix-mas) rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) kakost smrdutý (Germanium robertianum)

živočichové:


dopravní komunikace


zachovat aktuální


odklidit pneumatiky a jiný odpad z blízkých křovin


houbařská lokalita

datum:

mapoval:

Pavel Šimek

15

rovina normální

100%

srnec obecný

14,11,2008

Loučka 4 Uherský Brod

mapový list: název: číslo prvku: S10 25-33-25 výměra: význam pro ekologickou stabilitu: 0,55ha kategorie: katastrální území: přírodě podmíněně vzdálená GPS souřadnice: 49°3'14.595"N, 17°37'41.144"E geologie: geomorfologie: spraš pedologie: vodní režim stanoviště: hnědozem Biotopy podle katalogu biotopů: tvrdé luhy nížinných řek vitalta dřevin:

podíl dřevin:

stabilní

druhy dřevin: topol kanadský (Populus canadensis) vrba bílá (Salix alba) jilm vaz (Ulmus leavis)

50% 30% 20%

živočichové: hraboš polní, veverka obecná


orná půda v okolí


zachovat aktuální


posunout hranici orby směrem od lesíku


-

datum:

mapoval:

15,11,2008

Pavel Šimek

16

Lesík v Havřicích 3-4 Uherský Brod rovina normální

90% druhy bylin: kopytník evropský (Asarum europaneum) rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) kakost smrdutý (Germanium robertianum)

Obsah. Úvod. Metodika a postup práce

Recommend Documents