METODIKA EDUKATIVNĚ-STIMULAČNÍCH SKUPIN PŘEDŠKOLNÍCH ŽÁKŮ MŠ Lenka Šmardová, Rita Váchová
Pedagogicko-psychologické Centrum Korálek CZ.1.07/1.2.09/02.0022 Základní škola, Tišnov, Smíškova 840 Tišnov 2012
0
ÚVOD........................................................................................................................................................ 2 1.
ŠKOLENÍ V PPP ................................................................................................................................. 3
2.
VEDENÍ SKUPINEK............................................................................................................................ 4
3.
4.
2.1.
PŘÍPRAVA SKUPIN ................................................................................................................... 4
2.2.
PŘÍPRAVA HODIN .................................................................................................................... 4
2.3.
ÚVODNÍ SCHŮZKA S RODIČI.................................................................................................... 7
2.4.
STRUKTURA HODINY............................................................................................................... 8
PŘÍKLAD JEDNÉ VYUČOVACÍ HODINY .............................................................................................. 9 3.1.
ŘÍKADLA S POHYBEM .............................................................................................................. 9
3.2.
UVOLNĚNÍ, RELAXACE........................................................................................................... 10
3.3.
JEMNÁ MOTORIKA – CVIČENÍ PRSTŮ.................................................................................... 10
3.4.
GRAFOMOTORIKA – JEDNOTAŽKY........................................................................................ 11
3.5.
GRAFOMOTORIKA................................................................................................................. 12
3.6.
ARTIKULAČNÍ OBRATNOST.................................................................................................... 13
3.7.
SLUCHOVÁ ANALÝZA , SYNTÉZA ........................................................................................... 14
3.8.
MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY .................................................................................................. 15
3.9.
DĚJOVÁ POSLOUPNOST ........................................................................................................ 16
HODNOCENÍ SKUPINEK.................................................................................................................. 17 4.1.
HODNOCENÍ VÝZNAMU SKUPINEK UČITELEM...................................................................... 17
4.2.
HODNOCENÍ VÝZNAMU SKUPINEK RODIČI........................................................................... 17
5.
SHRNUTÍ......................................................................................................................................... 18
6.
ZAŠKOLENÍ PŘEDŠKOLÁKŮ DO ZŠ.................................................................................................. 19
7.
PŘÍLOHY ......................................................................................................................................... 21
1
ÚVOD V rámci spolupráce Centra Korálek a MŠ Horova byla učitelkami ZŠ Smíškova ve školním roce 2010/2011 zahájena příprava předškolních dětí v edukativně – stimulačních skupinách. Edukativně - stimulační skupiny byly vytvořeny jako program rozvoje předškolních dětí v PPP v Brně a mají předejít možným nezdarům při vstupu do 1. třídy ZŠ. K tomu, aby se dítě naučilo správně a bez problémů číst, psát a počítat, je zapotřebí souhry celé řady funkcí. A protože ne každé dítě je na školu připraveno stejně vlivem rodinných poměrů, slabého sociálního zázemí, nepravidelné docházky do předškolního zařízení, slouží přípravné skupinky ke sjednocení předškolních dovedností. Jde zejména o oblast jemné motoriky a grafomotoriky, řeči, myšlení, o sluchové a zrakové vnímání, prostorovou, pravolevou orientaci a matematické představy.
V Brně jsou skupinky realizovány přímo v PPP. Každý rodič ale nemá možnost dojíždět se svým dítětem do Brna, proto byla předškolní příprava v našem městě realizována přímo v jedné z MŠ. Každá školka má svoji proškolenou učitelku a ta skupinky vedla buď v odpoledních hodinách s rodiči a jejich dětmi, nebo jen s dětmi v dopoledních hodinách, v době běžné výuky. Učitelé i rodiče tedy mají možnost usnadnit dětem vstup do první třídy a napomoci tomu, aby se dítě v prvním roce své školní docházky cítilo úspěšné.
K vedení edukativně – stimulačních skupinek byly vyzvány učitelky budoucích 1. tříd ze ZŠ Smíškova Mgr. Lenka Šmardová a Mgr. Rita Váchová. Jednání ohledně spolupráce MŠ, Centra Korálek a zmíněných učitelek probíhalo již v předešlém školním roce, protože bylo nutné nechat obě učitelky budoucích prvňáčků ZŠ proškolit v PPP v Brně, aby získaly osvědčení k této práci.
Vlastní realizace edukativně – stimulačních skupin probíhala ve třech etapách: 1. Školení v PPP (září – říjen 2010) 2. Vedení skupinek (listopad 2010 – duben 2011) 3. Zaškolení předškoláků do ZŠ (září 2011 – leden 2012, 1. pololetí 1. třídy)
2
1. ŠKOLENÍ V PPP Školení proběhlo v období září – říjen 2010 v rozsahu 24 hodin. Hlavními lektorkami byly autorky této předškolní přípravy, které mají mnohaleté zkušenosti s vedením skupinek - Mgr. Jiřina Bednářová a PhDr. Vlasta Šmardová. Semináře se konaly v PPP v Brně, na pracovišti Kohoutova 4, přímo v místnosti, kde probíhají skupinky s dětmi. Školení se týkalo těchto oblastí: • • • • • • • • •
Sluchové vnímání Zrakové vnímání Uvolňovací cviky a grafomotorika Předmatematické představy Orientace v čase Orientace v prostoru Dítě s ADHD Videotrénink Vedení skupinky, náměty pro přímou práci, videoukázky z lekcí
Mgr. Jiřina Bednářová a PhDr. Vlasta Šmardová jsou autorkami skript „Edukativně stimulační skupiny pro předškolní děti“, které vytvořily na základě vlastních zkušeností při práci s dětmi. Skripta několikrát přepracovaly podle nejnovějších poznatků. Obě autorky mají velké teoretické znalosti obohacené o praktické zkušenosti z práce s dětmi. Na jejich pracovišti v PPP Brno, Kohoutova už několik let skupinky probíhají. Takže všechny rady a doporučení jsou podloženy vlastní zkušeností a ověřeny v praxi. V tomto má školení obrovský přínos pro začínající učitelky skupinek. Autorky se dotkly problematiky školní zralosti a přípravy na zápis. Součástí kurzu byl metodický návod pro přímou práci ve skupinách rozpracovaný do 10 lekcí a zároveň teorie týkající se této problematiky. Na konci školení získaly učitelky osvědčení o účasti.
3
2. VEDENÍ SKUPINEK
2.1.
PŘÍPRAVA SKUPIN
Před zahájením vedení edukativně stimulačních skupinek v MŠ Horova zjišťovala paní ředitelka počet zájemců o skupinky a dohodla s rodiči termíny. Docházka do skupin je zvláště vhodná pro děti s odloženou školní docházkou, pro děti, u kterých se předpokládá nějaký problém, pro děti, které potřebují pomoci v dozrávání některých oblastí vnímání, děti s adaptačními, komunikačními problémy. Jistě by byly skupinky přínosem pro každé předškolní dítě, ale z kapacitních důvodů to většinou není možné. V našem případě byla možnost dána každému dítěti, které rodiče přihlásili. Dětí bylo 30 a byly rozděleny do tří skupin. Jednalo se o děti, které měly jít v tomto školním roce k zápisu, a většina rodičů ještě nevěděla, zda budou žádat o odklad školní docházky nebo dítě nastoupí v řádném termínu. Mnozí rodiče od skupinek očekávali pomoc při rozhodování, takže konzultace s oběma učitelkami budoucích prvních tříd byla pro ně velkým přínosem.
2.2.
PŘÍPRAVA HODIN
Program skupin jsme si rozvrhly do deseti lekcí, vytvořily si strukturu každé lekce a dohodly se na obsahu lekcí a začaly vyrábět a připravovat pomůcky. Každá vyučovací lekce je opřená o velké množství obrazového materiálu a pomůcek. Pro děti je důležitý názor, práce s pomůckami a potřeba si každou věc „osahat“. Výborně se nám při práci hodila skripta ze školení, kde už byly vzorové hodiny vytvořeny, ale nedrželi jsme se jich striktně, vložily jsme do každé lekce svůj nápad, svoji osvědčenou zkušenost z výuky v 1. třídě. Takže jsme zařadily různé básničky, říkanky při rozcvičování ruky a pomůcky, které využíváme při práci s prvňáky. Také jsme se dohodly na způsobu vedení hodin a jejich organizaci. S malou nadsázkou by se dalo říct, že hodiny jsme „ušili na míru potřeb“ nejen žáků, ale i rodičů. Každé lekce jsme se účastnily obě dvě, jedna z nás skupinu vedla, druhá chystala pomůcky, materiál, pomáhala dětem, kontrolovala úchop tužky, plnění úkolů, správné pochopení zadání. Ve vedení a asistenci jsme se střídaly.
4
Deset lekcí jsme rozdělily na pět a pět. Prvních pět lekcí probíhalo ve třídě v MŠ, ve známém prostředí pro děti a jejich rodiče. Následujících pět lekcí probíhalo v budově ZŠ, v 1. třídě a v Centru Korálek. Děti se seznámily s novým prostředím. Ve skupinkách bylo deset dětí. Ideální počet doporučovaný v PPP je šest až osm, ale pro velký zájem byl u nás počet vyšší. Skupinky pracovaly jednou za 14 dní. Tím vznikl prostor na vypracování domácích úkolů, které děti dělaly postupně, ne nárazově, aby splnily svůj účel. Přímá práce s dětmi trvala 60 minut. Každé dítě pracovalo v lavici pod dohledem svého rodiče nebo prarodiče. Osvědčilo se, když chodila na skupinky stále stejná osoba a doma s ním podle pokynů vypracovávala domácí úkoly. Před počátkem nové lekce jsme opravily a ocenily domácí úkoly (ohodnocení razítky, nálepkami). Na konci hodiny rozdala učitelka nové domácí úkoly na pracovních listech. Po ukončení hodiny zůstal prostor pro případné dotazy rodičů či konzultaci a vysvětlení úkolů, které jsme zařazovaly do lekce.
POMŮCKY: • • • • • • • • • • • • • • •
motivační razítka, samolepky pracovní listy tužky, pastelky, nůžky, lepidlo, barevné papíry provázky, papírové slunce na provlékání pohlednice – puzzle geometrické tvary – velké makety, stavebnice obrázky na vyvození počáteční hlásky obrázky ovoce, zeleniny, hraček, oblečení, zvířat, dopravních prostředků, barev obrázky rýmů loto mikádo plyšová zvířátka Kimova hra slon – papírová pomůcka na PLO divadlo – učební pomůcka z 1. třídy
5
• • • •
matematická kostka matematické karty – domino gumový míček obrázky k pohádkám
LITERATURA: Bednářová J., Šmardová V.: Edukativně stimulační skupiny pro předškolní děti Bednářová J.: Kreslení před psaním Bednářová J.: Předčíselné představy Bednářová J.: Jedním tahem Bednářová J.: Sluchové vnímání Bednářová J.: Orientace v čase 1. díl Bednářová J.: Prostorová orientace Bednářová J.: Zrakové vnímání (Optická diferenciace I.) Bednářová J., Šmardová V.: Diagnostika dítěte předškolního věku Bednářová J., Šmardová V.: Školní zralost
6
2.3.
ÚVODNÍ SCHŮZKA S RODIČI
První nultá lekce proběhla pouze pro rodiče. Vysvětlili jsme význam skupinek a ověřili domluvené termíny a rozdělení dětí do skupin. Přítomnost rodiče ( prarodiče ) na každé skupině je velmi důležitá. Rodič získá náměty, jak s dítětem doma pracovat, praktické ukázky toho, co je potřeba, aby jeho dítě zvládlo a jak rozvíjet potřebné schopnosti. Neocenitelná je možnost vidět své dítě ve skupině vrstevníků, porovnat jeho dovednosti, znalosti, vidět jak reaguje na pokyny učitele, jak se chová k autoritě apod. Dětem bojácným přítomnost rodiče usnadňuje pobyt v novém prostředí, zajišťuje jim pocit bezpečí. Rodič má možnost konzultovat s učitelem případné chybné návyky. Učitel může pomoci při řešení potíží, doporučit radu odborníka ( logopeda, speciálního pedagoga, psychologa ), případně doporučit zvážení školního odkladu. Mylná je představa, že deset lekcí v edukativně – stimulačních skupinách dostatečně připraví dítě na vstup do 1. třídy. Během deseti lekcí získá rodič představu jak s dítětem pracovat. Deset lekcí pro rozvoj schopností dítěte nestačí, je potřeba, aby následovala domácí příprava.
Zahájení skupinek: 1. kurz – 3. 11. 2010 2. kurz – 8. 11. 2010 3. kurz – 10. 11. 2010 Ukončení skupinek: 1. kurz – 6. 4. 2011 2. kurz – 4. 4. 2011 3. kurz – 13. 4. 2011
Díky spolupráci s paní ředitelkou MŠ Horova nám byly poskytnuty prostory, pomoc při chystání a uspořádání třídy a dále byly poskytnuty některé jejich specifické pomůcky. Osvědčilo se uspořádání stolků do půlkruhu, čelem k vedoucímu učiteli.
7
2.4.
STRUKTURA HODINY
S ohledem na psychický vývoj dítěte – pravidelnost, řád – jsme se snažili zachovat strukturu hodiny po celý kurz stejnou. Přivítání dětí, jejich rodičů ( prarodičů ) a zahájení hodiny. Po zahájení každé lekce proběhla kontrola a ocenění domácích úkolů z minulé hodiny. Byly rozdány pracovní listy na danou hodinu. Cvičení dechu, hlasu, výslovnosti ( DHV ), pohybová cvičení, motivace ( většinou na koberci, děti si zvykají na nové osoby učitele, odpoutají se od rodičů ). Cvičení jemné motoriky a řeči. Grafomotorická cvičení – jednotažky, cvičení před psaním – v lavici pod dohledem rodiče (důraz na správné držení tužky, správné sezení… ). Sluchová, zraková cvičení ( dle potřeby na koberci nebo v lavici ). Matematické představy, orientace v čase, prostoru. Rozvoj slovní zásoby – vyprávění známých pohádek podle obrázkové osnovy – např. O perníkové chaloupce, Hrnečku vař, O Smolíčkovi, O veliké řepě…, hry se slovy, procvičování paměti. Vysvětlení domácích úkolů rodičům. Zodpovězeny dotazy rodičů, vysvětlena důležitost jednotlivých činností v hodině. Individuální pohovory s rodiči.
8
3. PŘÍKLAD JEDNÉ VYUČOVACÍ HODINY STRUKTURA HODINY 1. OPAKOVÁNÍ ŘÍKADEL S POHYBEM Z MINULÉ HODINY, NOVÉ CVIČENÍ 2. UVOLNĚNÍ, RELAXACE 3. JEMNÁ MOTORIKA – CVIČENÍ PRSTŮ 4. GRAFOMOTORIKA – JEDNOTAŽKY 5. GRAFOMOTORIKA 6. ARTIKULAČNÍ OBRATNOST 7. SLUCHOVÁ ANALÝZA A SYNTÉZA – vyvození hlásky S, M 8. MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY 9. JEMNÁ MOTORIKA 10. ŘEČ – VYPRÁVĚNÍ POHÁDKY O PERNÍKOVÉ CHALOUPCE 11. ZÁVĚR HODINY
3.1.
ŘÍKADLA S POHYBEM
Říkadla jsme procvičovali na koberci – děti na chvíli odešly od rodičů a pracovaly mimo lavici. Procvičení říkadla s pohybem z 1. lekce VÁLÍME, VÁLÍME NUDLIČKY, PEČEME, PEČEME VDOLEČKY A KOLÁČE VELIKÉ, POSYPEME PERNÍKEM.
Nácvik nového říkadla s pohybem: Motivace: další činnosti v kuchyni ( text na magnetické tabuli ) ZAPNI SPORÁK,
( otáčení zápěstím )
NALEJ VODU,
( pohyb jako při nalévání vody ze džbánu )
PEPŘ NÁM NAMEL
( jedna dlaň napnutá, krouživé pohyby pěstí druhé ruky )
A SŮL PŘIDEJ.
( naznačíme solení špetkou oběma rukama ) 9
POTOM MÍCHEJ DOKOLA
( pohyb z ramenního kloubu – velká kola )
UŽ JE HORKÁ DOCELA.
( nabrat, pofoukat, okusit )
3.2.
UVOLNĚNÍ, RELAXACE
Uvolňovací cvičení probíhalo také na koberci. HRA NA ČOKOLÁDU: Děti si měly představit, že jsou tabulka pěkné, tvrdé čokolády ( zpevnění těla ). Na čokoládu začalo svítit slunce a ona se rozpouští ( postupné uvolňování jednotlivých částí těla ), až se celá rozpustí ( úplné uvolnění celého těla ). Někdo však čokoládu uloží do lednice a ona opět začíná tuhnout ( postupné zpevňování těla ). Učitel vyzkouší, jak se zpevnění i uvolnění podařilo.
3.3.
JEMNÁ MOTORIKA – CVIČENÍ PRSTŮ
Děti se vrátily zpět do lavic k rodičům. Učitel ukazuje pohyby prstů, děti opakují. Mohou vyzkoušet i rodiče, aby doma mohli s dětmi před psaním procvičit prsty známým způsobem. Nejprve zkusí na jedné ruce, pokud se daří, mohou vyzkoušet obě ruce zároveň. MEDVĚD TENHLE MEDVĚD PRODÁVÁ MED. DÁ LIŠTIČCE SESTŘIČCE, DÁ VEVERCE DO HRNCE, JEŽKOVI DÁ MEDU SOUDEK, ZAJÍČKOVI DÁ NA ZOUBEK. ZVÍŘÁTKA SE RADUJÍ , MEDVĚDOVI DĚKUJÍ.
( vztyčený palec ruky ) ( ukazovák a palec se dotknou ) ( prostředník a palec se dotknou ) ( prsteník a palec se dotknou ) ( malíček a palec se dotknou ) ( pohyb všech prstů ) ( jednotlivé prsty se dotýkají palce )
10
3.4.
GRAFOMOTORIKA – JEDNOTAŽKY
Kladen důraz na správné sezení, položení loktů na lavici, opřená chodidla a správný úchop tužky. Nejprve učitel vysvětlí, dítě vyzkouší nejprve prstem, poté několikrát obtáhne tužkou zleva doprava i zprava doleva. Rodiče si vyzkouší jednotažku levou rukou (pokud jsou praváci), získají lepší představu, jak obtížná je činnost pro dítě.
11
3.5.
GRAFOMOTORIKA
Motivace: Slon Bonifác má radost, koupil si bublifuk a dělá bubliny malé i větší. A my mu pomůžeme. Opět důraz na správné sezení i úchop tužky, dítě opět vyzkouší nejprve prstem ve vzduchu velká i menší kola, potom tužkou na papíře. Každý kruh po obvodu několikrát obtahuje, ruka se postupně uvolňuje.
12
3.6.
ARTIKULAČNÍ OBRATNOST
Opět práce na koberci, děti sedí v kroužku. Procvičení správného dýchaní a artikulační obratnosti. SYČENÍ HADA – nádech do bříška, co nejdéle vydržet syčet sssssssss MRUČENÍ MEDVĚDA – zkouší napodobit medvědí mručení MASO - LASO - vyzkoušíme říkat společně, pak po kruhu jednotlivě MÁMA MÁ MÁLO MÁKU - vyzkoušíme říkat společně, pak opět po kruhu jednotlivě
MALÁ MISKA NA NÍ MÁČEK, PŘICHYSTANÝ NA KOLÁČEK. MALÁ MYŠKA ŘEKNE : „MŇAM, UŽ TEN MÁČEK V BŘIŠE MÁM.“
SÝČEK SE SVOU TETOU SOVOU LETÍ NOCÍ SAMETOVOU. A JAK LETÍ, V ČERNÉM LESE ANI LÍSTEK NEPOHNE SE.
SYP SE SNÍŽKU VYSKOČ SMÍŠKU!
JÁ MÁM TETU TEREZU, TA MÁ TRUBKU Z NEREZU.
13
3.7.
SLUCHOVÁ ANALÝZA , SYNTÉZA vyvození hlásky S, M
Děti opět na koberci, na magnetické tabuli jsou nachystány kartičky s obrázky začínajícími na M a S. Nejprve si obrázky společně pojmenujeme. Potom si každé dítě vybere a pojmenuje jeden obrázek, který se mu líbí, určí na kterou hlásku začíná a vytleská počet slabik daného slova. Připomeneme si syčení hada a hledáme obrázky, které začínají na S, připomeneme mručení medvěda a děti se snaží vyhledat obrázky začínající na M. Roztřídíme karty na dvě hromádky.
14
3.8.
MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY
Na magnetické tabuli jsou různé geometrické tvary. Děti nejprve určí, jaké barvy tvary mají, pak tvary pojmenují, snaží se je porovnat, který je větší či menší. Nakonec každé dítě dostane úkol – např. najdi nejmenší žlutý kruh, největší červený trojúhelník apod.
15
3.9.
DĚJOVÁ POSLOUPNOST
Pohádku vyprávíme společně podle obrázkové osnovy. Připomeneme si, co se stalo nejdříve, co následovalo a čím příběh skončil. Pak každé dítě dostane svou sadu stejné pohádky rozstříhanou na jednotlivé obrázky. Děti příběh pod dohledem rodiče opět sestaví dle dějové posloupnosti a případně pohádku vypráví.
16
4. HODNOCENÍ SKUPINEK 4.1.
HODNOCENÍ VÝZNAMU SKUPINEK UČITELEM
Děti se během 6 měsíců procvičily a zdokonalily ve všech uvedených činnostech. Během této doby se vytvořila pravidla pro vzájemnou komunikaci a bezproblémovou spolupráci. Podařilo se vytvořit vztah s dětmi a jejich rodiči. Rodiče dětí si ujasnili požadavky na připravenost dětí na 1. třídu. Měli možnost srovnání s ostatními dětmi nejen ve znalostech, ale i v chování, sebeprosazování, ve schopnosti naslouchat a pracovat ve skupině s určitými pravidly. Mnozí rodiče si uvědomili nutnost zintenzivnit logopedickou péči a docvičit držení tužky či jiné nedostatky.
4.2.
HODNOCENÍ VÝZNAMU SKUPINEK RODIČI
Rodiče dětí dostali na konci kurzu dotazníky, které dobrovolně a anonymně vypracovali. Převažovalo kladné hodnocení skupinek. Rodiče například psali: • • • • • • • • •
získali jsme představu o práci s prvňáčkem, co je ve škole čeká, co se od nich vyžaduje srovnávali jsme naše dítě s ostatními dětmi dostali jsme doporučení, jak pracovat s dítětem uvědomili jsme si, v čem si dítě není jisté, co máme procvičovat, na co se zaměřit seznámili jsme se s prostředím školy získali jsme nové zkušenosti a inspiraci viděli jsme chování svého dítěte v kolektivu, jeho naslouchání pokynům, plnění úkolů u dítěte se zlepšilo držení tužky vyzkoušeli jsme si, jaké to je dělat s dítětem domácí úkoly
Jedinou připomínkou ze strany rodičů bylo poukázání na počet dětí ve skupině (10). Přednost dávají skupinkám s menším počtem dětí.
17
5. SHRNUTÍ Poslední lekce skupinek byla závěrečným shrnutím, rozloučením a rozdáním Osvědčení o účasti.
Z 30 přihlášených dětí kurz dokončilo 27 dětí. Jeden chlapec z důvodu časté hospitalizace do kurzu nenastoupil, 1 dívka se po zahájení odstěhovala a další dívka bez udání důvodu kurz přestala navštěvovat. Absence dětí byla minimální, rodiče k docházce přistupovali zodpovědně. Pokud dítě chybělo z důvodu nemoci, rodiče se přišli zeptat, co se v dané hodině procvičovalo a vyzvedli si pracovní listy. Spolupráce s rodiči během kurzu byla výborná. Ze strany rodičů byly skupinky hodnoceny kladně. Cíle, které jsme si stanovili před zahájením skupinek, byly naplněny. Pro nás učitelky to byla náročná práce vyžadující velmi dobrou přípravu a provedení. Vzhledem k náročnosti práce a počtu skupinek by bylo dobré zvážit, zda by nestačil kurz v rozsahu 8 lekcí. Se skupinkami je potřeba začínat co nejdříve v odpoledních hodinách, čím později začínají, tím jsou děti unavenější. Je nutné zajistit, aby rodiče s sebou nevodili sourozence dětí a po celý čas se věnovali pouze jednomu dítěti. Závěrečná část doporučená v PPP se nám zdála být příliš náročná, zařadili jsme dle vlastního uvážení více motorických cvičení, cvičení DHV a opakovali cvičení, která dětem dělala potíže.
18
Převážná většina dětí se chystala nastoupit v září do naší školy, a tak jsme věřili, že skupinky pomohou dětem dobře zvládnout přechod z MŠ do 1. třídy ZŠ. Navázané vztahy a znalost dětí i rodičů usnadní práci učiteli.
6. ZAŠKOLENÍ PŘEDŠKOLÁKŮ DO ZŠ ZHODNOCENÍ VÝZNAMU EDUKATIVNĚ – STIMULAČNÍCH SKUPINEK PRO PŘEDŠKOLNÍ DĚTI PO PŮL ROCE ŠKOLNÍ VÝUKY Z celkového počtu 51 přijatých dětí do prvních tříd prošly přibližně 2/3 dětí edukativněstimulačními lekcemi. (Některé děti absolvovaly předškolní přípravu v jiných mateřských školách.) V rámci spolupráce Centra Korálek a MŠ Horova prošlo edukativně- stimulačními skupinami 27 dětí, z nichž 16 nastoupilo do prvních tříd naší základní školy ve školním roce 2011/2012. Do 1.A nastoupilo osm dětí, do 1.B také osm dětí. Velmi kladně můžeme s odstupem zhodnotit tyto skutečnosti : • Snazší rozdělení dětí do tříd s přihlédnutím k nadání, chování a individuálním potřebám dítěte • Vytvořené vztahy usnadnily práci učitelkám i adaptaci dětem • Vytvořené vztahy s rodiči usnadnily komunikaci při jakýchkoliv potížích • Při samotné školní práci bylo navázáno na práci ve skupinkách – stejný způsob práce učitele • Přípravné období v matematice i českém jazyce během září bylo částečně opakováním již probíraných celků ( grafomotorika, PL orientace, vizuomotorika, jemná i hrubá motorika, sluchové a zrakové vnímání, matematické představy…….. ) • Přípravné období nebylo třeba více protahovat, mnohá cvičení ( DHV, uvolňovací cviky, návyky při držení tužky… ) už děti znaly • Znalost školního prostředí byla velkou výhodou – odpadla bázeň z cizího prostředí i nové osoby učitele • Rodiče při domácí přípravě s dětmi využili zkušeností ze skupinek Do prvních tříd však také nastoupily děti, jejichž rodiče ani přes doporučení MŠ i učitelek ZŠ nenavštívili s dítětem PPP, a také děti, jejichž potíže se nepodařilo zcela odstranit (zejména logopedické). Jejich rodiče dostatečně nezvážili připravenost vlastního dítěte pro školu a
19
určité potíže po nástupu do ZŠ přetrvávají. Ať je to sociální nezralost nebo chyby při výslovnosti, projevující se v psaní např. diktátů. Závěrem však určitě můžeme říci, že očekávání lepšího a snazšího začátku školní docházky, využití vytvořených vzájemných vztahů učitel – žák, učitel – rodič a odstranění nedostatků ještě před nástupem do 1. třídy se ve větší míře naplnilo. Edukativně- stimulační skupiny doporučujeme všem učitelkám budoucích prvních tříd.
20
7. PŘÍLOHY ŘÍKADLA S POHYBEM: PĚT OVEČEK Jednou si pět oveček, postavilo domeček. Když přivedli berana, nevešel se s rohama. Tenkrát ještě rovné byly, ještě se mu netočily, tak mu je ta praovečka, zatočila dokolečka.
ZAJÍC Jak byl velký, tak byl tlustý, spadl zajíc do kapusty. Bolí ho to? Ne, ne, ne! Zajíc má rád zelené.
BRAMBORA Po cestě se kutálela tákhle velká brambora. Neviděla, neslyšela, že venku padá závora. Kampak padáš závoro? Na tebe, ty bramboro! Kdyby tudy projel vlak, byl by z tebe bramborák!
PRŠÍ U rybníka skáčou žabky, na berušku stříkly kapky. Ježek dupe pod keříkem a já se schovám pod deštníkem.
21
DEŠŤOVÉ KAPIČKY Dešťové kapičky, dostaly nožičky, Běhaly po plechu, dělaly neplechu.
BÁSNĚ – PROCVIČENÍ PRSTŮ: OSPALCI Jeden hajá hajaja, druhý spí jak Bajaja, Třetí oči zavírá, čtvrtý také usíná. Ty veliký tiše buď a bratříčky neprobuď! Teď chlapečci vstali, už se dost vyspali. Jedna, dva, tři, čtyři, pět. Běží k mámě na oběd.
RODINA Táta dupe – dupy, dup, máma cupe - cupy, cup, děda klape - klapy, klap, babka šlape - šlapy, šlap, vnouček ťape - ťap, ťap, ťap.
PAVLÍČEK PALEČKŮ Pavlíček Palečků přeskočil vařečku a klouček Malíčků překročil pokličku. Vlastík Ukazováčků olizoval omáčku. Karlík Prsteníčků přepral malou lžičku a Petr Prostředník vyšplhal na cedník. Činily se prsty – velký, malý i tlustý.
22
RELAXAČNÍ CVIČENÍ: HADROVÝ PANÁČEK Dítě leží na zádech na zemi , představí si, že je pohozená hadrová loutka. Učitel chodí mezi dětmi, zkouší, zda se podařilo uvolnit jednotlivé části těla.
23
Poznámky učitele:
24
25
