Metodika k projektovému dni

Rozvoj kompetencí žáků pro udržitelný rozvoj reg. č.: CZ.1.07/1.1.28/02.0024

Metodika k projektovému dni Název projektového dne Příroda a literatura Anotace Projektový den Příroda a literatura je určen žákům 4. ročníku gymnázia, a to jak všeobecného, tak humanitního zaměření. Cílem projektového dne je posílit biofilní orientaci žáků percepcí a interpretací ukázek z děl tzv. krásné literatury, resp. prací s nimi formou pracovních listů. Projektový den ukazuje přírodu jako jednu z nejvyšších hodnot a zdroj inspirace k tvorbě nových hodnot. Rovněž vede žáky k hledání paralel mezi jevy zobrazenými, resp. nastolenými v ukázkách a skutečnými, ať historickými, tak soudobými vlivy člověka na krajinu. Žáci poznatky nepřijímají pasivně, naopak jsou nuceni aktivně vyhledávat, jsou vedeni k diskusi a vzájemné spolupráci, propojují různé obory vzdělávání. Během projektu rozvíjejí klíčové kompetence. Cílová skupina Projektový den je určen žákům 4. ročníku, a to jak všeobecného, tak i humanitního zaměření. Zařazení projektového dne do školního vzdělávacího programu Český jazyk a literatura Metody interpretace textu – interpretační postupy a konvence, význam a smysl, popis, analýza, výklad a vlastní interpretace textu; čtenářské kompetence; interpretace a přeinterpretování jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla – tropy; figury; rým a zvukové prostředky poezie; motiv, téma. Text a intertextovost – kontext. Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury – vývoj kontextu české a světové literatury; tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností; literární směry a hnutí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


Geografie Krajina – vývoj krajiny, přírodní prostředí, environmentalistika, krajinná (geografická) ekologie. Vývoj interakce příroda – společnost – prostorová koexistence, udržitelný rozvoj (život), limity přírodního prostředí, globální problémy lidstva. Biologie Základní ekologické pojmy. Dějepis Doba kamenná (paleolit, mezolit, neolit, eneolit), bronzová a železná. Venkov a zemědělství, kolonizace; rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace. Rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální struktuře. Globální problémy moderní společnosti. Občanský a společenskovědní základ Sociální fenomény a procesy – životní prostředí. Poces globalizace – globální problémy. Informatika a informační a komunikační technologie Internet – služby na internetu. Umění a kultura – výtvarná výchova Interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora. Uplatnění vizuálně obrazného vyjádření v úrovni smyslové, subjektivní a komunikační. Klíčové kompetence Kompetence k učení Žák efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi;

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


Kompetence k řešení problémů Žák rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran; zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků. Kompetence komunikativní Žák s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým kolektivem žáků; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění. Kompetence sociální a personální Žák posuzuje reálně své fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe; odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho koriguje; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů; rozhoduje se na základě vlastního úsudku. Kompetence občanská Žák informovaně zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří; o chodu společnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržitelnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožoval a nepoškozoval přírodu a životní prostředí ani kulturu; respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí. Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova - tematické okruhy průřezového tématu: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů, Sociální komunikace, Spolupráce a soutěž. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - tematické okruhy průřezového tématu: Globální problémy, jejich příčiny a důsledky. Environmentální výchova - tematické okruhy průřezového tématu: Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a České republiky. Materiální zabezpečení projektového dne Kancelářské potřeby, počítače s připojením na internet, tiskárna, kopírovací stroj. Finance Kancelářské potřeby – 500,-Kč. Vstupní motivace studentů Literatura, resp. krásná literatura má funkci nejen estetickou, nýbrž i didaktickou. Umožňuje zamyšlení nad problémy, které by studenti primárně v dílech nehledali. Projekt ukazuje přesahy autorů, kteří tvořili na počátku 19. století a jejichž vnímání přírody a vztahu k ní bylo zcela odlišné od dosavadní tvorby. J.R.R. Tolkien je autorem u dnešní mladší generace populárním coby autor dnes už klasických děl fantasy literatury. I on se ve své tvorbě věnoval vztahu přírody a člověka. Právě popularita Tolkienova díla může studenty motivovat k jinému pohledu na enviromentální problematiku – viz pracovní listy pro studenty. Motivací může být i filmové zpracování díla Pán prstenů, resp. odkazy na konkrétní pasáže filmu.



Návštěva a skupinová práce v důvěrně známém prostředí Městské knihovny Jevíčko před vlastním projektovým dnem ukáže žákům, jak je téma přírody inspirativní, ukáže různost pohledů na vnímání přírody. Konkrétní materiály pro učitele viz seznam doporučené literatury. Literatura pro studenty ANDREE, Lukáš. Literatura pro 4. ročník středních škol. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2010, 3 sv. ISBN 978-80-7358-151-0. BLÁHOVÁ, Renata. Literatura pro 1. ročník středních škol. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2008, 151 s. ISBN 978-807-3581-152. BRÁZDA, Radim. Společenské vědy pro střední školy IV. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2011. ISBN 978-807-3581-756. ČORNEJ, Petr, Ivana ČORNEJOVÁ a František PARKAN. Dějepis pro gymnázia a střední školy I. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2001, 160 s. ISBN 80-723-51524. DEMEK, Jaromír, Vít VOŽENÍLEK a Miroslav VYSOUDIL. Geografie pro střední školy I. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c1997, 94 s. ISBN 80-859-3773-5. HLAVAČKA, Milan. Dějepis pro gymnázia a střední školy III. 1. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství, 2001, 175 s. ISBN 80-723-5172-9. KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějepis pro gymnázia a střední školy IV. 1. vyd. Praha, c2002, 215 s. ISBN 80-723-5175-3. MIRVALD, Stanislav. Geografie pro střední školy II. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2003, 96 s. ISBN 80-723-5008-0. POLÁŠKOVÁ, Taťána, Ivana DOROVSKÁ a Yvonne KONEČNÁ. Literatura pro 2. ročník středních škol. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2009, 3 sv. ISBN 978-80-7358-131-2. POPELKA, Miroslav a Veronika VÁLKOVÁ. Dějepis pro gymnázia a střední školy II. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství. ISBN 80-723-5145-1. ŠLÉGL, Jiří, František KISLINGER a Jana LANÍKOVÁ. Ekologie a ochrana životního prostředí: pro gymnázia. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2002, 157 s. ISBN 80-716-8828-2. Realizace projektového dne – návod pro učitele Vlastnímu projektovému dni předcházela návštěva Městské knihovny v Jevíčku, kde byli žáci rozděleni do skupin a plnili úkoly, které se týkaly vyhledávání knih s tematikou



literatury a přírody do 21. století, jejich zařazení co se týče literárního směru a doby vzniku. Projektový den Příroda a literatura začíná prezencí žáků, seznámením s náplní projektového dne a rozdělením žáků do pracovních skupin. Během dne mohou pracovat i ve dvojicích. Žáci postupně obdrží dva pracovní listy a vyplňují je, resp., pracují s nimi, podle pokynů lektorů. Vedou diskuzi nad jednotlivými úkoly, prezentují výsledky své práce. Žáci mají možnost využívat multimediální učebnu s počítači a přístupen na internet. Ve třídě je k dispozici příslušná literatura. Časové podmínky Vlastní projektový den pět vyučovacích hodin. Předchází návštěva Městské knihovny Jevíčko se studenty rozdělenými do skupin a doprovázenými lektory v rozmezí dvou odpolední po vyučování po třech hodinách. Participace Tři lektoři v rámci projektového dne příprav na projektový den. Zapojení partnera Městská knihovna Jevíčko.

Příloha 1 – Materiály pro studenty – Pracovní list č. 1 Příloha 2 – Materiály pro studenty – Pracovní list č. 2 Příloha 3 – Doporučená literatura pro učitele Příloha 4 – Seznam knih pro skupinovou práci v knihovně



Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PŘÍRODA A LITERATURA OBRAZ PŘÍRODY V DÍLE K. H. MÁCHY A SVĚTOVÝCH ROMANTIKŮ

A. Obraz přírody v díle K. H. Máchy „Máchova krajina jako specifický romantický způsob subjektivního prožitku přírody se stala výchozím tématem a impulzem k dalším úvahám uměleckým, literárním, kulturologickým, ekologickým, filozofickým, přírodovědeckým, pedagogickým i mravním, které ve své inspirativní mnohosti doložily naši výchozí tezi, že Máchovo dílo je opravdu živé a otevírá další možnosti domýšlení.“ Vladimír Křivánek (Aby Země nebyla jen hrobem: literatura, kultura, příroda. Vyd. 1. Praha: Obec spisovatelů, 2011, s. 6. ISBN 9788090421882.)

Básnická skladba Máj Ukázka č. 1: Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech; květoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech. Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol, břeh je objímal kol a kol; a slunce jasná světů jiných bloudila blankytnými pásky, planoucí tam co slzy lásky. (MÁCHA, Karel Hynek. Máj a jiné básně a prózy: Máj: 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1986, s. 15.)

a) V ukázce je líčena idylicky májová příroda, vše se nachází ve stavu milostného roztoužení, vyhledejte personifikace, které oživují krajinu. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


…………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………… b) Dva detaily tento obraz narušují (idyla nese stopy svého konce), vyhledejte je. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………

Ukázka č. 2:

Za růžového večera pod dubem sličná děva sedí, se skály v břehu jezera daleko přes jezero hledí. … Tiché jsou vlny, temný vod klín, vše lazurným se pláštěm krylo; … Již od hor k horám mraku stín – ohromna ptáka peruť dlouhá – daleké noci přikryl klín, a šírou dálkou tma je pouhá.

V rozlehlých rovinách spí bledé lůny svit, kolem hor temno je, v jezeru hvězdný kmit, nad jezerem pahorek stojí. Na něm se sloup, s tím kolo zdvíhá, nad tím se bílá lebka míhá, kol kola duchů dav se rojí; hrůzných to postav sbor se stíhá. … V hlubokých mrákotách bledý se měsíc ploužil, časem zněl sovy pláč, ba větru smutné chvění, a větrem na kole kostlivce rachocení, že strach i ňadra má i mého koně oužil.

(MÁCHA, Karel Hynek. Máj a jiné básně a prózy: Máj: 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1986, s. 16, 18, 22, 27, 38.)

a) Podtrhněte v textu slova, která přibližují romantický ráz krajiny. Ukázka č. 3:

Vyšlého slunce rudá zář zločince bledou barví tvář, a slzy s oka stírá, jenž smutně v dálku zírá. Hluboko pod ním krásný dol, temné jej hory broubí kol, lesů věnec objímá. Jasné jezero dřímá u středu květoucího dolu.

To vše zločinec ještě jednou zřel, to vše, jež nyní opustiti měl, a hluboký srdce mu žel uchvátí; hluboce vzdechne – slza slzu stíhá – ještě jednou – posledně – vše probíhá, pak slzavý v nebe svůj zrak obrátí. Po modrém blankytu bělavé páry hynou, lehounký větřík s nimi hraje; a vysoko – v daleké kraje



Nejblíž se modro k břehu vine, dále zeleně zakvítá, vzdy zeleněji prosvítá až posléz v bledé jasno splyne. Bílé dvory u velkém kolu sem tam jezera broubí břeh.

bílé obláčky dálným nebem plynou, a smutný vězeň takto mluví k nim: „Vy, jenž dalekosáhlým během svým, co ramenem tajemným zemi objímáte, vy hvězdy rozplynulé, stíny modra nebe, vy truchlenci, jenž rozsmutnivše sebe, v tiché se slzy celí rozplýváte, vás já jsem posly volil mezi všemi.

(MÁCHA, Karel Hynek. Máj a jiné básně a prózy: Máj: 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1986, s. 33, 34.)

a) V jaké denní době se objevuje příroda ve 3. zpěvu? ……………………………................................................................................................................ b) Krása přírody je vylíčena škálou citově působivých barev. Vypište tyto barvy. …………………………………………………………………………………………………………………………………………… c) S kým (čím) se loučí Vilém? …………………………………………………………………………………………………………………………………………… d) Vyhledejte kontrast v rovině tematické i jazykové. …………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………… e) V ukázce vyhledejte metaforu, personifikaci, oxymóron, anaforu, pleonasmus, apostrofu, aliteraci. …………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………..……………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………..................................................................................................................... .......................................…………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………..……………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………….................................................................. Ukázka č. 4: Mého to koně krok. – K městu jsem nocí jel; a přišed k pahorku, na němž byl tichý stán dávno již obdržel přestrašný lesů pán,

Byl opět večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas; hrdliččin zval ku lásce hlas,



po prvé Viléma bledou jsem lebku zřel. Půlnoční krajinou, kam oko jen dosáhlo, po dole, po horách, lesy, jezerem, polem, co příkrov daleký sněhu se bělmo táhlo, co příkrov rozstřený – nad lebkou i nad kolem.

kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech, květoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech.

(MÁCHA, Karel Hynek. Máj a jiné básně a prózy: Máj: 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1986, s. 38, 39.)

a) V jaké roční době se objevuje příroda na počátku 4. zpěvu? ……………………………................................................................................................................ b) Přemýšlejte, proč se opakuje úryvek ze začátku básně. …………………………………………………………………………………………………………………………………………… próza Pouť krkonošská Ukázka: Slunce zašlo za temné hory; jako mrak černý vystupovaly vrcholky jejich na obzoru země české, a za horami protějšími vycházela slunce světů jiných; v rozsedlinách mezi horami již byla černá noc, na rovinách se ještě šeřilo; města co bílá znamínka vyhlížela z šerých stínů; nad ními se kroužil lehký kouř a sníživ se plížil se po tváři tichých jezer, v nichž se zhlížely vycházející hvězdy, sem tam je barvila zář malých plamínků hořících po hrázích temných. Večír byl jasný a čistý, jak jen na horách bývá, měsíc byI blízký ouplňku a záře jeho stříbřila osněžená čela zmodralých hor, jenž z temné noci strměly co zesinalé hlavy mrtvých králů, korunované stříbrnými vínky. Dlouho tak stál jinoch zapomenutý hledě v krajinu tichou; všecky hvězdy již slavily krásnou noc, on ještě dlel na osamělém skalísku; - bylo chladno, studený vítr skučel mezi horami a zdola hučely lesy a řeky pospíchající z pustých hor do krajin ourodných; měsíc stál vysoko na dráze své a jinoch ještě posuď nepokročil z místa svého. - Vtom bily hodiny půlnoc, kdežto dříve nic neslyšel, a zdálo se, že blízko něho, ale dutě a hrůzně nesl se temný zvuk zvonu jejich po temenu šírém a obrážel se o čela hor, až poslední ohlas temněji a temněji se vracel, pak bylo zase ticho.… Byla chladná noc; ouzkou mezi horami rozsedlinou ubíral se poutník mdlým krokem z hor. Naproti němu v celé své vysokosti stála Sněžka, na vrcholku jejím sněhokrytém stál teď jen osamělý kříž; ouplný měsíc zrovna přes něj přehlížel v rozsedlinu, takže se zdál křížem ve čtyry stejné kusy rozdělen býti.… Krásné jitro vzešlo nad hlubokým dolem na východu hor Krkonošských. Tmavé jedle a borovice stály po horách v oděvu rosném, z vysoké skály padala řeka ve vymletou hlubinu, zčeřená v bílé pěny; kde však tišeji odplývala, byly vody její čisté a jasné, hlubina její zelenala se co lučiny zjara. V hlubinách těchto dřímal poutník, hlučný spád vody uzpíval jej v nejtišší sen, a vlny říčné táhly teď nad ním co zvučné lkání zvonů večerních Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


tichou krajinou svůj řad, však již neuváděly co druhdy zvonů zvuk v ducha poutníkova minulé dny. (MÁCHA, Karel Hynek. Máj a jiné básně a prózy: Pouť krkonošská: 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1986, s. 103, 106, 107.)

a) Podtrhněte atributy romantické přírody.



Řešení: básnická skladba Máj Ukázka č. 1: a) personifikace Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech; květoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech. Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol, břeh je objímal kol a kol; a slunce jasná světů jiných bloudila blankytnými pásky, planoucí tam co slzy lásky.

b) květoucí strom lhal lásky žel, Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol, Ukázka č. 2: Za růžového večera pod dubem sličná děva sedí, se skály v břehu jezera daleko přes jezero hledí. … Tiché jsou vlny, temný vod klín, vše lazurným se pláštěm krylo; … Již od hor k horám mraku stín – ohromna ptáka peruť dlouhá – daleké noci přikryl klín,

V rozlehlých rovinách spí bledé lůny svit, kolem hor temno je, v jezeru hvězdný kmit, nad jezerem pahorek stojí. Na něm se sloup, s tím kolo zdvíhá, nad tím se bílá lebka míhá, kol kola duchů dav se rojí; hrůzných to postav sbor se stíhá. … V hlubokých mrákotách bledý se měsíc ploužil, časem zněl sovy pláč, ba větru smutné



a šírou dálkou tma je pouhá.

chvění, a větrem na kole kostlivce rachocení, že strach i ňadra má i mého koně oužil.

a) Podtrhněte v textu slova, která přibližují romantický ráz krajiny. Ukázka č.3: a) V jaké denní době se objevuje příroda ve 3. zpěvu? ranní b) Krása přírody je vylíčena škálou citově působivých barev. Vypište tyto barvy. Vyšlého slunce rudá zář zločince bledou barví tvář, a slzy s oka stírá, jenž smutně v dálku zírá. Hluboko pod ním krásný dol, temné jej hory broubí kol, lesů věnec objímá. Jasné jezero dřímá u středu květoucího dolu. Nejblíž se modro k břehu vine, dále zeleně zakvítá, vzdy zeleněji prosvítá až posléz v bledé jasno splyne. Bílé dvory u velkém kolu sem tam jezera broubí břeh.

To vše zločinec ještě jednou zřel, to vše, jež nyní opustiti měl, a hluboký srdce mu žel uchvátí; hluboce vzdechne – slza slzu stíhá – ještě jednou – posledně – vše probíhá, pak slzavý v nebe svůj zrak obrátí. Po modrém blankytu bělavé páry hynou, lehounký větřík s nimi hraje; a vysoko – v daleké kraje bílé obláčky dálným nebem plynou, a smutný vězeň takto mluví k nim: „Vy, jenž dalekosáhlým během svým, co ramenem tajemným zemi objímáte, vy hvězdy rozplynulé, stíny modra nebe, vy truchlenci, jenž rozsmutnivše sebe, v tiché se slzy celí rozplýváte, vás já jsem posly volil mezi všemi.

c) S kým (čím) se loučí Vilém? s přírodou, se zemí d) Vyhledejte kontrast v rovině tematické i jazykové. rovina tematická: krása májové přírody – tragický osud člověka



rovina jazyková: Vyšlého slunce rudá zář zločince bledou barví tvář, temné hory – jasné jezero… e) V ukázce vyhledejte metaforu, personifikaci, oxymóron, anaforu, pleonasmus, apostrofu, aliteraci. metafora – lesů věnec personifikace – jezero dřímá, větřík hraje oxymóron – bledé jasno anafora – to vše, to vše pleonasmus – modrý blankyt apostrofa – vy truchlenci aliterace – slza slzu stíhá próza Pouť krkonošská Ukázka: Slunce zašlo za temné hory; jako mrak černý vystupovaly vrcholky jejich na obzoru země české, a za horami protějšími vycházela slunce světů jiných; v rozsedlinách mezi horami již byla černá noc, na rovinách se ještě šeřilo; města co bílá znamínka vyhlížela z šerých stínů; nad ními se kroužil lehký kouř a sníživ se plížil se po tváři tichých jezer, v nichž se zhlížely vycházející hvězdy, sem tam je barvila zář malých plamínků hořících po hrázích temných. Večír byl jasný a čistý, jak jen na horách bývá, měsíc byI blízký ouplňku a záře jeho stříbřila osněžená čela zmodralých hor, jenž z temné noci strměly co zesinalé hlavy mrtvých králů, korunované stříbrnými vínky. Dlouho tak stál jinoch zapomenutý hledě v krajinu tichou; všecky hvězdy již slavily krásnou noc, on ještě dlel na osamělém skalísku; - bylo chladno, studený vítr skučel mezi horami a zdola hučely lesy a řeky pospíchající z pustých hor do krajin ourodných; měsíc stál vysoko na dráze své a jinoch ještě posuď nepokročil z místa svého. - Vtom bily hodiny půlnoc, kdežto dříve nic neslyšel, a zdálo se, že blízko něho, ale dutě a hrůzně nesl se temný zvuk zvonu jejich po temenu šírém a obrážel se o čela hor, až



poslední ohlas temněji a temněji se vracel, pak bylo zase ticho.… Byla chladná noc; ouzkou mezi horami rozsedlinou ubíral se poutník mdlým krokem z hor. Naproti němu v celé své vysokosti stála Sněžka, na vrcholku jejím sněhokrytém stál teď jen osamělý kříž; ouplný měsíc zrovna přes něj přehlížel v rozsedlinu, takže se zdál křížem ve čtyry stejné kusy rozdělen býti.… Krásné jitro vzešlo nad hlubokým dolem na východu hor Krkonošských. Tmavé jedle a borovice stály po horách v oděvu rosném, z vysoké skály padala řeka ve vymletou hlubinu, zčeřená v bílé pěny; kde však tišeji odplývala, byly vody její čisté a jasné, hlubina její zelenala se co lučiny zjara. V hlubinách těchto dřímal poutník, hlučný spád vody uzpíval jej v nejtišší sen, a vlny říčné táhly teď nad ním co zvučné lkání zvonů večerních tichou krajinou svůj řad, však již neuváděly co druhdy zvonů zvuk v ducha poutníkova minulé dny.



1. Literatura: MÁCHA, Karel Hynek. Máj a jiné básně a prózy: Máj: 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1986, 176 s. MÁCHA, Karel Hynek. Máj a jiné básně a prózy: Pouť krkonošská: 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1986, 176 s. 2. Materiál je určen pro bezplatné užívání pro potřebu výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA.



B. OBRAZ PŘÍRODY V DÍLE SVĚTOVÝCH ROMANTIKŮ Ukázka č. 1 Percy Bysshe Shelley: Óda k větru západnímu Ó divý větře, podjeseně dechu, jenž nezřen mrtvé laty ženeš v dál, jak duchů vír před čarodějem v spěchu,

Kéž bych byl mrtvý list, jejž můžeš nést; kéž lehký mráček s tebou dát se v let; kéž vlna mocí tvou se chvět, dál vést;

Bled, žlutý, černý, zimničně ten vzplál, dav morem zbitých! Lehkých semen stoh jenž's do tmy zimních loží k spánku svál,

A sdílet vliv tvé síly, třeba hned bych míň byl tebe volný, bez úzd všech! Kéž bych byl aspoň v květu mladých let;

By v chladu, pohroben tam ležet moh, jak mrtví v hrobech, než tvá sestra Vesna ta azurová zaduje v svůj roh

Moh, druh tvůj, nebesy tvůj sdílet běh jak v době, nebes rychlost předstihnouti kdy snem se zdálo! Modlitby mé vzdech

Nad snící zemí, tíseň poupat plesná jak stádo k pastvě vedouc vzdušnou v říš až barvám, vůním údolí jsou těsna,

V mé tísni nesnil by se tebe tknouti. Ach, jako oblak, vlnu, list mne nes! Na hloží padám! Krvácím v své pouti!

Ó volný duchu, který všady hřmíš, bys ničil nebo chránil, slyš, ó slyš! …

Pod tíží hodin tobě rovný, věz, duch nespoután a hrdý v jho zde kles.

(SHELLEY, Percy Bysshe. Óda k větru západnímu. (Cit. 20-10-2013). Dostupné z: http://texty.citanka.cz/vrchlicky/mba1-shelley.html.)

a) Co autor nejvíce závidí větru? …………………………………………………………………………………………………………………………………………… b) Vysvětli poslední 2 sloky. …………………………………………………………………………………………………………………………………………… Ukázka č. 2 George Gordon Byron: Chtěl bych být na své Vysočině Chtěl bych být na své Vysočině

Štěstěno! Jen si nazpět vem



Zas bezstarostným dítětem, Přes potok skákat, do jeskyně Ve skalách skrýt se před světem. Svobodnou duši nemůže Hřát přepych saské nížiny, Chce volný výhled na moře, Skalnaté drsné výšiny. …

Úrodná pole, pyšné jméno, Ty ruce v spěchu otrockém, Kterých je všude nastaveno. Vrať mě zas do mých rodných skal, Kde divoký hlas moře dřímá, To – a nic víc bych nežádal – Chci jenom tebe, mladosti má! (NEZKUSIL, Vladimír. Úvod do světa literatury 3. Praha: Fortuna 1992. s. 48.)

c) Jaké atributy přírody znamenají pro autora svobodu? …………………………………………………………………………………………………………………………………………… d) Do kterého období svého života se chce autor vrátit? …………………………………………………………………………………………………………………………………………… Ukázka č. 3 George Gordon Byron: Childe Haroldova pouť Tož opět na vlnách, tož opět v šíru! tak oř, jenž jezdce zná, tak poskakují si vlny se mnou. Pozdrav buď jich víru! Jen rychle dále, kamlkoliv ať pluji! Nechť jako třtiny stěžně pokyvují a vítr plachtou mete strhanou, jen dál! jak býlí skal, s nímž vítr bují, jsem vržen v moře, v pěnu zmítanou; dál! kam mě vlny rvou a bouře odvanou!

Mně rozkoší jest neproniklý les, a v slastném nadšení se tovaryší má duše s osamělým břehem kdes, kde z hloubi moře hudbu věčna slyší! Mám lásku k lidem, k přírodě však vyšší, s ní obcuji, s ní řeším úlohu: čím jsem? čím byl jsem dřív? a spolnost bližší mě k vašemumíru víže, k prabohu, jejž vyřknout neumím a zapřít nemohu. (MARTINKOVÁ, Věra a kol. Čítanka 2. Praha. Tripolia 2001. s. 8.)

e) Co pro autora představují vlny? …………………………………………………………………………………………………………………………………………… f) Kde se autor cítí nejlépe? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………



g) Vypiš z textu slova, která charakterizují romantickou přírodu a pocity romantických hrdinů. …………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………



Řešení: a) Co autor nejvíce závidí větru? svobodu, volnost, sílu b) Vysvětli poslední dvě sloky. V mé tísni nesnil by se tebe tknouti. Ach, jako oblak, vlnu, list mne nes! Na hloží padám! Krvácím v své pouti! Pod tíží hodin tobě rovný, věz, duch nespoután a hrdý v jho zde kles. V mládí byl lyrický subjekt také svobodný, volný, ale život ho změnil, chybí mu volnost mládí, ztrácí síly. c) Jaké atributy přírody znamenají pro autora svobodu? potok, jeskyně, skály, moře d) Do kterého období svého života se chce autor vrátit? do dětství, mládí e) Co pro autora představují vlny? pohyb, život, nové prožitky f) Kde se autor cítí nejlépe? v přírodě g) Vypiš z textu slova, která charakterizují romantickou přírodu a pocity romantických hrdinů. Tož opět na vlnách, tož opět v šíru! tak oř, jenž jezdce zná, tak poskakují si vlny se mnou. Pozdrav buď jich víru! Jen rychle dále, kamlkoliv ať pluji! Nechť jako třtiny stěžně pokyvují a vítr plachtou mete strhanou,

Mně rozkoší jest neproniklý les, a v slastném nadšení se tovaryší má duše s osamělým břehem kdes, kde z hloubi moře hudbu věčna slyší! Mám lásku k lidem, k přírodě však vyšší, s ní obcuji, s ní řeším úlohu:



jen dál! jak býlí skal, s nímž vítr bují, jsem vržen v moře, v pěnu zmítanou; dál! kam mě vlny rvou a bouře odvanou!

čím jsem? čím byl jsem dřív? a spolnost bližší mě k vašemumíru víže, k prabohu, jejž vyřknout neumím a zapřít nemohu.



1. Literatura: MARTINKOVÁ, Věra a kol. Čítanka 2. Praha. Tripolia 2001. ISBN 80- 86448-05-3. NEZKUSIL, Vladimír. Úvod do světa literatury 3. Praha: Fortuna 1992. ISBN 80-85298-75-9. SHELLEY, Percy Bysshe. Óda k větru západnímu. (Cit. 20-10-2013). Dostupné z: http://texty.citanka.cz/vrchlicky/mba1-shelley.html. 2. Materiál je určen pro bezplatné užívání pro potřebu výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA.



Příloha 2 PRACOVNÍ LIST Č. 2 K PROJEKTU PŘÍRODA A LITERATURA EKOLOGICKÉ ASPEKTY V DÍLE J.R.R TOLKIENA PÁN PRSTENŮ

Text A "Málem se ti v Lese líbilo! To je dobré! To je od tebe neobyčejně laskavé," řekl neznámý hlas. "Otočte se, ať se na vás podívám. Málem se mi oba nelíbíte, ale neukvapujme se. Otočte se!" Oběma se na rameno položily veliké uzlovaté ruce a zvrtly je, jemně, ale rozhodně, a pak je zvedly dvě veliké paže. Zjistili, že hledí do prapodivného obličeje. Patřil veliké postavě připomínající člověka, ba téměř skalního obra, vysoké nejméně čtrnáct stop, velice statné, s vysokou hlavou téměř bez krku. Těžko říci, zda byla oblečena v látce podobné zelené a šedé kůře, nebo to byla kůže. Paže u trupu rozhodně nebyly vrásčité, ale pokryté hladkou hnědou pokožkou. Veliké tlapy měly po sedmi prstech. Dolní část dlouhého obličeje pokrýval rozevlátý šedý vous, houštinatý, u kořínků skoro větvičkovatý a na konci jemný a mechovitý. V tu chvíli hobiti vnímali především oči. Ty hluboké oči si je teď zvolna, vážně, ale velice pronikavě prohlížely. Byly hnědé a zeleně prosvítaly. Pipin se potom častokrát pokoušel popsat svůj první dojem z nich. "Člověk měl pocit, že je za nimi obrovská studna plná věků vzpomínek a dlouhého, pomalého, vytrvalého přemýšlení; ale jejich hladina jiskřila přítomností, jako se slunce blyští na vnějších listech velikánského stromu nebo na vlnkách pořádně hlubokého jezera. Nevím, ale měl jsem pocit, jako když něco, co rostlo ze země - řekli byste, že spalo nebo jenom tak vnímalo samo sebe od kořínků po listy, mezi hlubinami země a nebem - se najednou probudí a uvažuje o vás se stejnou pomalou pečlivostí, s jakou se nekonečné roky věnovalo svým vlastním záležitostem."1 Text B "Tak, tak, trochu podobné, ale mnohem horší. Nemám pochyb, že tam nahoře na Severu ještě pořád leží stín Velké tmy, a špatné vzpomínky se předávají. V téhle zemi jsou ovšem hluboké doliny, odkud se Tma nikdy nezvedla, a stromy jsou tam starší než já. Ale děláme, co můžeme. Odháníme cizince a ztřeštěné odvážlivce, a vychováváme a učíme a chodíme a plejeme.

1

TOLKIEN, J.R.R. Pán prstenů:Dvě věže. Vyd. 2. Praha: Mladá fronta, 1998, s. 57. ISBN 8020403728.



Jsme pastýři stromů, my staří enti. Už je nás hodně málo. Ovce se časem začínají podobat pastýři a pastýři ovcím, aspoň se to říká. Děje se to ovšem pomalu a jedni ani druhé nežijí na světě moc dlouho. Stromy a enti se sbližují víc a rychleji a procházejí spolu věky. Enti jsou totiž podobnější elfům: míň se zajímají o sebe než lidé a líp pronikají do jiných věcí. Ale jinak jsou enti podobnější lidem: víc se mění než elfové a rychleji chytají barvu vnějšího světa, aby se tak řeklo. Anebo lepší než obojí: jsou totiž vytrvalejší a déle vydrží myšlenkami u jedné věci. Někteří z našeho rodu dnes vypadají docela jako stromy a vyburcuje je leda něco velikého a mluví jen šeptem. Zato některé mé stromy jsou pohyblivé a spousta jich se mnou mluví. Samozřejmě s tím začali elfové: budili stromy a učili je mluvit a učili se jejich stromové řeči. Vždycky chtěli se vším mluvit, ti staří elfové. Ale pak přišla Velká tma a oni odešli přes Moře nebo utekli do dalekých údolí a schovávali se a skládali písničky o časech, které se víckrát nevrátí. Víckrát nevrátí. Ano, ano, kdysi bývával les odtud až k pohoří Luny a tohle byl jenom východní cíp. To byly rozlehlé časy! Kdysi jsem se mohl procházet a zpívat cel)' den a neslyšel jsem nic než ozvěnu vlastního hlasu mezi kotlinami a vršky. Lesy byly jako lesy Lothlórienu, ale hustší, silnější, mladší. A ten voňavý vzduch! Týdny jsem jenom dýchal!" 2 Text C Zprvu zarazila Smíška a Pipina především různorodost: kolik viděli tvarů a barev, rozdílů v objemu a výšce a délce nohou a paží a v počtu prstů na rukou a nohou (od tří do devíti podle libosti). Pár vypadalo trochu jako ze Stromovousovy rodiny. Připomínali buky nebo duby. Byly tu však i jiné druhy. Někteří připomínali kaštany: měli hnědou kůži a veliké ruce s roztaženými prsty a krátké tlusté nohy; jiní připomínali jasany: byli vysocí, rovní a šedí, s mnohoprstýma rukama a dlouhýma nohama; někteří zase jedle (ti nejurostlejší) a jiní břízy, jeřáby, a lípy. Když se však všichni enti shromáždili kolem Stromovouse s lehce skloněnými hlavami, šeptali svými pomalými melodickými hlasy a dlouze a pozorně si prohlíželi cizince, tehdy hobiti viděli, že jsou všichni z jednoho rodu a mají stejné oči: ne všichni tak staré a tak hluboké jako Stromovous, ale všichni se stejně pomalým, vytrvalým, přemýšlivým výrazem a se stejnou zelenou jiskřičkou.3 Text D Stromovous chviličku hřímal, jako když pronáší nějaké hluboké podzemní entí zlořečení. "Už je to chvíli, co jsem se začal divit, jak se skřeti opovažuj í tak volně procházet mými lesy,"

2 3

TOLKIEN, J.R.R. Pán prsten:Dvě věže. Vyd. 2. Praha: Mladá fronta, 1998, s. 62. ISBN 8020403728. TOLKIEN, J.R.R. Pán prsten:Dvě věže. Vyd. 2. Praha: Mladá fronta, 1998, s. 72-73. ISBN 8020403728.



pokračoval. "Až poslední dobou jsem uhodl, že je to Sarumanova vina a že kdysi vyzvídal, kudy vedou cesty, a odhaloval má tajemství. Dnes tady on a ty jeho obludy dělají škody. Dole na okrajích kácejí stromy dobré stromy. Některé stromy jenom podetnou a nechají shnít - to je skřetí zlomyslnost; ale většinu rozštípou a odtáhnou jako palivo pro ohně Orthanku. V dnešní době ze Železného pasu pořád stoupá dým. Zatracený chlap, kořeny a větve! Kolik z těch stromů byli moji přátelé, stvoření, která jsem znal od oříšku a od žaludu; spousta jich mluvila vlastními hlasy, a ty jsou teď navždycky pryč. A tam, kde zpívaly háje, je dnes spoušť pařezů a ostružiní. Zahálel jsem. Nechával jsem si věci proklouzávat mezi prsty. To se musí zarazit!"4 Text E Tak to vypadalo, dokud byl Saruman na vrcholu moci a mnozí ho pokládali za hlavního z čarodějů. Veliká kruhová kamenná zeď podobná skalním věžím vybíhala z místa, kde byla chráněna úbočím hory, a kruhem se opět vracela. Byl v ní proražen jediný otvor, velký oblouk v jižní zdi. Zde byl černou skálou prokopán dlouhý tunel, po obou stranách uzavřený mohutnými železnými dveřmi. Byly tak postaveny a na svých velikých čepech, ocelových sloupech zaražených do rostlého kamene, tak vyváženy, že se jimi dalo nehlučně pohybovat lehkým tlakem ruky, jakmile spadly závory. Kdo vstoupil a posléze se vynořil z ozvučného tunelu, spatřil rozlehlou okrouhlou planinu, lehce proláklou jako veliká mělká mísa. Od kraje ke kraji měřila míli. Bývala zelená a plná alejí a hájů ovocných stromů, zalévaných potůčky, které plynuly z hor do jezírka. V Sarumanových pozdních dnech zde však nerostla žádná zeleň. Cesty byly vydlážděny tvrdými, tmavými kamennými deskami a při jejich okrajích trčely místo stromů dlouhé řady sloupů, mramorových nebo měděných a železných, spojených těžkými řetězy. Bylo tam mnoho příbytků, komor, síní a chodeb vytesaných a vyhloubených do vnitřních stran zdí, takže do otevřeného kruhu hleděla nesčetná okna a temné dveře. Mohly tam bydlet tisíce dělníků, služebníků, otroků a bojovníků s velkými zásobami zbraní; dole v hlubokých norách byli krmeni a ustájeni vlci. I pláň byla rozvrtaná a rozkopaná. Hluboko do země byly proraženy šachty. Jejich horní konce kryly nízké pahrbky a kamenné kopule, takže v měsíčním světle vypadal Železný pas jako hřbitov nepokojných mrtvých. Zem se totiž chvěla. Šachty sbíhaly spády a točitými schodišti do hlubokých jeskyní; tam měl Saruman pokladnice, zásobárny, zbrojnice, kovárny a veliké pece. Nekonečně se tam otáčela železná kola a bušila kladiva. V noci vystupovaly z průduchů chocholy páry, ozářené zespodu rudým, modrým anebo jedovatě zeleným světlem.5

4 5

TOLKIEN, J.R.R. Pán prstenů:Dvě věže. Vyd. 2. Praha: Mladá fronta, 1998, s. 67. ISBN 8020403728. TOLKIEN, J.R.R. Pán prstenů:Dvě věže. Vyd. 2. Praha: Mladá fronta, 1998, s. 141-142. ISBN 8020403728.



Text F Sedlák Chaloupka shromáždil doprovod nějakých dvou tuctů statných hobitů. "Myslíme si, že ve Dnu pytle nezůstali žádní darebáci," připomněl. "Ale nevíme to jistě." Pak vyrazili pěšky. Frodo, Sam, Smíšek a Pipin šli první. Byla to jedna z nejsmutnějších hodin v jejich životech. Vyvstával před nimi velký komín, a jak se blížili ke staré vsi za Vodou, mezi řadami nových ubohých domů po obou stranách silnice viděli nový mlýn v celé jeho temné a špinavé ošklivosti - velkou cihlovou budovu dřepící nad říčkou, kterou znečišťovaly kouřící a páchnoucí splašky. Po celé délce povodské cesty byly všechny stromy pokácené. Když překročili most, vzhlédli do Kopce a ztratili dech. Ani vidění v Zrcadle nepřipravilo Sama na to, co spatřili. Stará sýpka na západní straně byla zbořená a na jejím místě stály řady dehtovaných kůlen. Všechny kaštany byly pryč. Břehy a živé ploty byly rozkopané. V dohola udusaném poli nepořádně stály veliké vozy. Z Pytlové ulice se stal zející pískový a štěrkový lom. Dno pytle vzadu nebylo mezi natěsnanými velkými boudami ani vidět. "Oni ho porazili!" vykřikl Sam. "Oni porazili strom z Oslavové louky!" Ukázal na místo, kde stával strom, pod nímž pronesl Bilbo svou řeč na rozloučenou. Ležel osekaný a mrtvý na poli. Jako by to byla poslední kapka, Samovi vytryskly slzy.6 Text G Práce na obnově zatím rychle pokračovala a Sam byl velice zaměstnaný. Hobiti jsou pilní jako včeličky, když mají chuť a je to zapotřebí. Teď tu byly tisíce ochotných rukou všeho věku, od malých hbitých ručiček hobitích kloučků a děvčátek po upracované mozolnaté ruce kmotrů a kmotřiček. Do Vánoc nezůstala z nových domů Krajníků a z ničeho, co postavili "Šarkanovi chlapi", stát jediná cihla. Jednou z prvních věcí, které se udělaly v Hobitíně, bylo vyčištění Kopce a Dna pytle a obnovení Pytlové ulice. Přední část nového pískového lomu srovnali a vytvořili z ní velkou chráněnou zahradu; v jižní stěně vykopali do hloubi Kopce nové nory a obložili je cihlami. (...) Nejhorší ztráty a škody byly způsobeny na stromech, protože na Šarkanův příkaz se bezohledně kácelo široko daleko po celém Kraji. Sam se proto trápil víc než pro co jiného. Bylo totiž zřejmé, že tato rána se bude hojit dlouho a teprve jeho vnoučata uvidí Kraj tak, jak má být. (...)

6

TOLKIEN, J. Pán prstenů:Návrat krále. Vyd. 4., V Argu 1., rev. Praha: Argo, 2007, s. 307-308. ISBN 978-80-7203728-5.



Sam tedy zasadil semenáčky všude, kde byly zničeny zvláště krásné nebo milované stromy, a do půdy u kořenů vložil po zrníčku drahocenného prachu. Chodil při té práci křížem krážem po Kraji, ale pokud věnoval zvláštní pozornost Hobitínu a Povodí, nikdo mu to nezazlíval. (...) Jaro překonalo jeho nejbláhovější naděje. Vysazené stromy začaly rašit a růst, jako by čas spěchal a chtěl za rok dohonit dvacet let. Na Oslavové louce vyrazil krásný semenáček: měl stříbrnou kůru, dlouhé listy a v dubnu rozpukl zlatými květy. Byl to opravdový mallorn a celé okolí žaslo. V pozdějších letech, jak rostl do krásy, proslul široko daleko a lidé za ním zdaleka putovali; byl to jediný mallorn na západ od Hor a na východ od Moře a jeden z nejznamenitějších na světě.7

Úkoly k textům 1. Přečtěte si jednotlivé ukázky a stručně shrňte jejich obsah. ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... 2. Na základě četby ukázek A – D charakterizujte postavu enta. Jaký je jeho vztah k přírodě, resp. stromům? Jaký mají vztah k lidem, jiným bytostem? Doložte na textech. ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... .....................................................................................................................................................

7

TOLKIEN, J. Pán prsten:Návrat krále. Vyd. 4., V Argu 1., rev. Praha: Argo, 2007, s. 310-311. ISBN 978-80-7203728-5.



3. Entové stáli zdánlivě stranou lidského světa. Co způsobilo proměnu tohoto postoje? Doložte na ukázce? ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... 4. Jaký typ přírody je zobrazen v ukázkách A – D? ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... 5. Jakou proměnou prochází příroda v ukázkách E – F? Kdo je příčinou proměny? ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... 6. K čemu vyslovuje J.R.R. Tolkien odpor v ukázkách E – F? V čem spočívá ekologický akcent Tolkienova díla? ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... 7. Najděte historické paralely k jevům zmíněným v úkolu 6, ať se týkají dějin světových, či českých, resp. československých. Posuďte vliv člověka na krajinu v průběhu dějin. ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... 8. Kde můžeme na našem území dodnes spatřit krajinu zdevastovanou zásahy lidské činnosti? ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... .....................................................................................................................................................

9. Jaké jsou aktuální hrozby pro přírodu, resp. krajinu v důsledku lidské činnosti? ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... .....................................................................................................................................................



10. Doložte na ukázce F, v čem vidí autor naději. Doložte paralely se současností. ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... 11. Vytvořte obrazovou podobu enta a mallornu.



Řešení 2. Na základě četby ukázek A – D charakterizujte postavu enta. Jaký je jeho vztah k přírodě, resp. stromům? Jaký mají vztah k lidem, jiným bytostem? Doložte na textech. Ent - Jeden z nejstarších tvorů, vzácný, strážce lesa, pastýř stromů, rozvážný, moudrý, přemýšlivý, spjatý se zemí, méně se zajímají o sebe než lidé,mluví stromovou řečí. Vnější charakteritika: připomínají strom, bezpočet podob – viz text. Neradi vidí cizince, starají se o stromy – pastýři stromů, přátelé elfů. Symbol pradávných dob, pokorného vztahu k přírodě, sounáležitosti s přírodou. Text A "Málem se ti v Lese líbilo! To je dobré! To je od tebe neobyčejně laskavé," řekl neznámý hlas. "Otočte se, ať se na vás podívám. Málem se mi oba nelíbíte, ale neukvapujme se. Otočte se!" Oběma se na rameno položily veliké uzlovaté ruce a zvrtly je, jemně, ale rozhodně, a pak je zvedly dvě veliké paže. Zjistili, že hledí do prapodivného obličeje. Patřil veliké postavě připomínající člověka, ba téměř skalního obra, vysoké nejméně čtrnáct stop, velice statné, s vysokou hlavou téměř bez krku. Těžko říci, zda byla oblečena v látce podobné zelené a šedé kůře, nebo to byla kůže. Paže u trupu rozhodně nebyly vrásčité, ale pokryté hladkou hnědou pokožkou. Veliké tlapy měly po sedmi prstech. Dolní část dlouhého obličeje pokrýval rozevlátý šedý vous, houštinatý, u kořínků skoro větvičkovatý a na konci jemný a mechovitý. V tu chvíli hobiti vnímali především oči. Ty hluboké oči si je teď zvolna, vážně, ale velice pronikavě prohlížely. Byly hnědé a zeleně prosvítaly. Pipin se potom častokrát pokoušel popsat svůj první dojem z nich. "Člověk měl pocit, že je za nimi obrovská studna plná věků vzpomínek a dlouhého, pomalého, vytrvalého přemýšlení; ale jejich hladina jiskřila přítomností, jako se slunce blyští na vnějších listech velikánského stromu nebo na vlnkách pořádně hlubokého jezera. Nevím, ale měl jsem pocit, jako když něco, co rostlo ze země - řekli byste, že spalo nebo jenom tak vnímalo samo sebe od kořínků po listy, mezi hlubinami země a nebem - se najednou probudí a uvažuje o vás se stejnou pomalou pečlivostí, s jakou se nekonečné roky věnovalo svým vlastním záležitostem."8 Text B "Tak, tak, trochu podobné, ale mnohem horší. Nemám pochyb, že tam nahoře na Severu ještě pořád leží stín Velké tmy, a špatné vzpomínky se předávají. V téhle zemi jsou ovšem

8




hluboké doliny, odkud se Tma nikdy nezvedla, a stromy jsou tam starší než já. Ale děláme, co můžeme. Odháníme cizince a ztřeštěné odvážlivce, a vychováváme a učíme a chodíme a plejeme. Jsme pastýři stromů, my staří enti. Už je nás hodně málo. Ovce se časem začínají podobat pastýři a pastýři ovcím, aspoň se to říká. Děje se to ovšem pomalu a jedni ani druhé nežijí na světě moc dlouho. Stromy a enti se sbližují víc a rychleji a procházejí spolu věky. Enti jsou totiž podobnější elfům: míň se zajímají o sebe než lidé a líp pronikají do jiných věcí. Ale jinak jsou enti podobnější lidem: víc se mění než elfové a rychleji chytají barvu vnějšího světa, aby se tak řeklo. Anebo lepší než obojí: jsou totiž vytrvalejší a déle vydrží myšlenkami u jedné věci. Někteří z našeho rodu dnes vypadají docela jako stromy a vyburcuje je leda něco velikého a mluví jen šeptem. Zato některé mé stromy jsou pohyblivé a spousta jich se mnou mluví. Samozřejmě s tím začali elfové: budili stromy a učili je mluvit a učili se jejich stromové řeči. Vždycky chtěli se vším mluvit, ti staří elfové. Ale pak přišla Velká tma a oni odešli přes Moře nebo utekli do dalekých údolí a schovávali se a skládali písničky o časech, které se víckrát nevrátí. Víckrát nevrátí. Ano, ano, kdysi bývával les odtud až k pohoří Luny a tohle byl jenom východní cíp. To byly rozlehlé časy! Kdysi jsem se mohl procházet a zpívat cel)' den a neslyšel jsem nic než ozvěnu vlastního hlasu mezi kotlinami a vršky. Lesy byly jako lesy Lothlórienu, ale hustší, silnější, mladší. A ten voňavý vzduch! Týdny jsem jenom dýchal!"9 Text C Zprvu zarazila Smíška a Pipina především různorodost: kolik viděli tvarů a barev, rozdílů v objemu a výšce a délce nohou a paží a v počtu prstů na rukou a nohou (od tří do devíti podle libosti). Pár vypadalo trochu jako ze Stromovousovy rodiny. Připomínali buky nebo duby. Byly tu však i jiné druhy. Někteří připomínali kaštany: měli hnědou kůži a veliké ruce s roztaženými prsty a krátké tlusté nohy; jiní připomínali jasany: byli vysocí, rovní a šedí, s mnohoprstýma rukama a dlouhýma nohama; někteří zase jedle (ti nejurostlejší) a jiní břízy, jeřáby, a lípy. Když se však všichni enti shromáždili kolem Stromovouse s lehce skloněnými hlavami, šeptali svými pomalými melodickými hlasy a dlouze a pozorně si prohlíželi cizince, tehdy hobiti viděli, že jsou všichni z jednoho rodu a mají stejné oči: ne všichni tak staré a tak hluboké jako Stromovous, ale všichni se stejně pomalým, vytrvalým, přemýšlivým výrazem a se stejnou zelenou jiskřičkou.10

9

TOLKIEN, J.R.R. Pán prstenů:Dvě věže. Vyd. 2. Praha: Mladá fronta, 1998, s. 62. ISBN 8020403728. TOLKIEN, J.R.R. Pán prstenů:Dvě věže. Vyd. 2. Praha: Mladá fronta, 1998, s. 72-73. ISBN 8020403728.

10



3. Entové stáli zdánlivě stranou lidského světa. Co způsobilo proměnu tohoto postoje? Doložte na ukázce? Text D Stromovous chviličku hřímal, jako když pronáší nějaké hluboké podzemní entí zlořečení. "Už je to chvíli, co jsem se začal divit, jak se skřeti opovažuj í tak volně procházet mými lesy," pokračoval. "Až poslední dobou jsem uhodl, že je to Sarumanova vina a že kdysi vyzvídal, kudy vedou cesty, a odhaloval má tajemství. Dnes tady on a ty jeho obludy dělají škody. Dole na okrajích kácejí stromy dobré stromy. Některé stromy jenom podetnou a nechají shnít - to je skřetí zlomyslnost; ale většinu rozštípou a odtáhnou jako palivo pro ohně Orthanku. V dnešní době ze Železného pasu pořád stoupá dým. Zatracený chlap, kořeny a větve! Kolik z těch stromů byli moji přátelé, stvoření, která jsem znal od oříšku a od žaludu; spousta jich mluvila vlastními hlasy, a ty jsou teď navždycky pryč. A tam, kde zpívaly háje, je dnes spoušť pařezů a ostružiní. Zahálel jsem. Nechával jsem si věci proklouzávat mezi prsty. To se musí zarazit!"11

4. Jaký typ přírody je zobrazen v ukázkách A – D? Příroda, která je téměř nedotčená lidmi, či jinými bytostmi. 5. Jakou proměnou prochází příroda v ukázkách E – F? Kdo je příčinou proměny? Doložte na ukázkách. Příroda devastovaná člověkem, poznamenaná výrobou. Text E Tak to vypadalo, dokud byl Saruman na vrcholu moci a mnozí ho pokládali za hlavního z čarodějů. Veliká kruhová kamenná zeď podobná skalním věžím vybíhala z místa, kde byla chráněna úbočím hory, a kruhem se opět vracela. Byl v ní proražen jediný otvor, velký oblouk v jižní zdi. Zde byl černou skálou prokopán dlouhý tunel, po obou stranách uzavřený mohutnými železnými dveřmi. Byly tak postaveny a na svých velikých čepech, ocelových sloupech zaražených do rostlého kamene, tak vyváženy, že se jimi dalo nehlučně pohybovat lehkým tlakem ruky, jakmile spadly závory. Kdo vstoupil a posléze se vynořil z ozvučného tunelu, spatřil rozlehlou okrouhlou planinu, lehce proláklou jako veliká mělká mísa. Od kraje

11




ke kraji měřila míli. Bývala zelená a plná alejí a hájů ovocných stromů, zalévaných potůčky, které plynuly z hor do jezírka. V Sarumanových pozdních dnech zde však nerostla žádná zeleň. Cesty byly vydlážděny tvrdými, tmavými kamennými deskami a při jejich okrajích trčely místo stromů dlouhé řady sloupů, mramorových nebo měděných a železných, spojených těžkými řetězy. Bylo tam mnoho příbytků, komor, síní a chodeb vytesaných a vyhloubených do vnitřních stran zdí, takže do otevřeného kruhu hleděla nesčetná okna a temné dveře. Mohly tam bydlet tisíce dělníků, služebníků, otroků a bojovníků s velkými zásobami zbraní; dole v hlubokých norách byli krmeni a ustájeni vlci. I pláň byla rozvrtaná a rozkopaná. Hluboko do země byly proraženy šachty. Jejich horní konce kryly nízké pahrbky a kamenné kopule, takže v měsíčním světle vypadal Železný pas jako hřbitov nepokojných mrtvých. Zem se totiž chvěla. Šachty sbíhaly spády a točitými schodišti do hlubokých jeskyní; tam měl Saruman pokladnice, zásobárny, zbrojnice, kovárny a veliké pece. Nekonečně se tam otáčela železná kola a bušila kladiva. V noci vystupovaly z průduchů chocholy páry, ozářené zespodu rudým, modrým anebo jedovatě zeleným světlem.12 Text F Sedlák Chaloupka shromáždil doprovod nějakých dvou tuctů statných hobitů. "Myslíme si, že ve Dnu pytle nezůstali žádní darebáci," připomněl. "Ale nevíme to jistě." Pak vyrazili pěšky. Frodo, Sam, Smíšek a Pipin šli první. Byla to jedna z nejsmutnějších hodin v jejich životech. Vyvstával před nimi velký komín, a jak se blížili ke staré vsi za Vodou, mezi řadami nových ubohých domů po obou stranách silnice viděli nový mlýn v celé jeho temné a špinavé ošklivosti - velkou cihlovou budovu dřepící nad říčkou, kterou znečišťovaly kouřící a páchnoucí splašky. Po celé délce povodské cesty byy všechny stromy pokácené. Když překročili most, vzhlédli do Kopce a ztratili dech. Ani vidění v Zrcadle nepřipravilo Sama na to, co spatřili. Stará sýpka na západní straně byla zbořená a na jejím místě stály řady dehtovaných kůlen. Všechny kaštany byly pryč. Břehy a živé ploty byly rozkopané. V dohola udusaném poli nepořádně stály veliké vozy. Z Pytlové ulice se stal zející pískový a štěrkový lom. Dno pytle vzadu nebylo mezi natěsnanými velkými boudami ani vidět. "Oni ho porazili!" vykřikl Sam. "Oni porazili strom z Oslavové louky!" Ukázal na místo, kde stával strom, pod nímž pronesl Bilbo svou řeč na rozloučenou. Ležel osekaný a mrtvý na poli. Jako by to byla poslední kapka, Samovi vytryskly slzy.13

12

TOLKIEN, J.R.R. Pán prstenů:Návrat krále. Vyd. 2. Praha: Mladá fronta, 1998, s. 141-142. ISBN 8020403728. TOLKIEN, J. Pán prstenů:Návrat krále. Vyd. 4., V Argu 1., rev. Praha: Argo, 2007, s. 307-308. ISBN 978-807203-728-5. 13



6. K čemu vyslovuje J.R.R. Tolkien odpor v ukázkách E – F? V čem spočívá ekologický akcent Tolkienova díla? Zneužívání techniky, kořistnický přístup k přírodě, nedostatek respektu a úcty k přírodě, lidská nenasytnost. 7. Posuďte vliv člověka na krajinu v průběhu dějin. Možné řešení: „Neolit Neolitičtí zemědělci káceli a vypalovali lesy a na jejich místě zakládali pole, pastviny a také svá sídla. Tyto nově vzniklé krajinné prvky původní uniformně lesní krajinu rozrůznily a obohatily nejen o kulturní sorty užitkových rostlin a domestikovaných zvířat, ale i o divoce žijící faunu a flóru tzv. kulturní stepi (mj. také o první plevelné a rumištní druhy). Středověká kolonizace Rozsah člověkem obývaného a kultivovaného území se v průběhu tisíciletí sice zvětšoval, přesto však dlouho zůstával omezen na nejúrodnější a klimaticky nejpříhodnější oblasti - tzv. staré sídelní území (moravské úvaly, Polabí, dolní Povltaví a Poohří). Teprve v raném středověku (13. - 14. stol.) při tzv. vnitřní kolonizaci se rozšířila lidská civilizace do nových území - vrchovinných a podhorských oblastí., což s sebou neslo další odlesňování, vysoušení půdy, ale i zakládání rybníků, měst a vesnic. Častým motivem pro osvojování těchto pro zemědělství málo příhodných oblastí byla těžba a zpracování nerostů, zejména rud. Průmyslová revoluce Velmi významný byl vynález parního stroje (doprava - parníky, železnice atd., výroba, stroje). Železniční náspy a zářezy, mosty, tunely, nádraží dávají krajině nový rys. Průmysl se koncentruje a specializuje. Vznikají průmyslové regiony. Nastává obrovský rozvoj měst. Potřeba palivového dříví klesá (nahrazeno uhlím - ale vznik těžebních revírů), lesní hospodářství je chápáno jako samostatné odvětví. Nastává populační exploze, vytváří se poptávka po potravinách, rozšiřují se obhospodařované plochy a intenzita, se kterou jsou obhospodařovány. Pokračuje specializace zemědělství, šíří se plodiny středoamerického původu, nahrazující obilní monokultury trojhonného systému hospodaření. Významnou plodinou se stala kukuřice na zrno. Během druhé poloviny 18. stol. se postupně zavádějí brambory. Ty však vyžadují zlepšení hluboké orby a nové postupy při sázení, okopávání a sklizni. V ČR se jejich pěstování rozšířilo všude v podhůří. Staly se rozhodující potravinou našich zemí na dlouhou dobu, umožnily nárůst populace (zabránění hladomoru). Jejich



zařazení do osevních postupů však vedlo k radikální rozkolísanosti odtokových poměrů a k masivní vodní erozi a k výraznějšímu zanášení koryt středních úseků řek (již regulovaných soustavou jezů). Rozkolísanost odtoků se nejvíce projevila v dolních úsecích toků. Na záplavy se muselo reagovat jejich regulací, či stavbou hrází a odvodňovacích kanálů. Přibývá typ urbanizované krajiny (např. Ostravsko, Liberecko, Pražsko, Brněnsko...). Masové šíření cizích plodin a dřevin nastoluje problém s importem škůdců a chorob rostlin (révokaz na vinicích). Snižuje se význam luk. Pastviny, mimo horské, mizí. Stejně tak meze mezi poli. Významným vynálezem je mimo jiné ruchadlo bratranců Veverkových. To lépe obrací půdu za menší vynaložené síly, umožňuje nastavit radlici dle vlastností půdy a požadované hloubky orby. Lesní porosty ztratily svou přirozenost (až na výjimky). V této době prakticky na Českomoravské vysočině (i jinde) mizí listnaté porosty bučin a doubrav, které jsou nahrazeny kulturními smrčinami, smrkové dříví je základem lesního hospodářství.

20. století (mezi roky 1914-1939) Toto období provází rozmach dopravy a obchodu. Přírodní zdroje jsou zdánlivě nevyčerpatelné. Svět se dělí na oblasti rozvojové a marginální. Po první světové válce začíná masivní používání minerálních hnojiv, uplatňuje se technika založená na spalovacím motoru. V některých státech se začíná experimentovat s chemickou ochranou rostlin. Kolektivizace venkova a orientace na těžký průmysl Vznikají velká zemědělská střediska necitlivě zasazená do krajiny (sila). Druhá zásada kolektivizace ve své první fázi vedla k zničení osobního vlastnictví, proslavila se rozoráváním mezí (50. léta). Spolu s používáním širokořádkových plodin začala intenzivní eroze půdy se všemi jejími důsledky. Krajina byla prostorem pro velkovýrobní technologie. V další fázi nastal vývoj družstevnictví. Organizace výroby založená na koncentraci v zemědělských střediscích mimo obce, vedla ke změně cestní sítě z radiální na tangenciální. Třetí faktor změn v krajině byla chemizace rostlinné výroby (chemické prostředky ničí biodiverzitu, díky efektivní chemické eliminaci plevelů a hnojení se zanedbávají osevní postupy). Negativní výsledky jsou vyšší skeletnatost, degradovaná půdní struktury, zhutněná podorniční vrstva, snížení organické hmoty v půdě, zvýšení zasolení, a cizorodých látek. Důležitá je i změna postojů lidí k půdě a venkovu, změna jejich citlivosti a osobní individuální angažovanosti v krajině a vůči ní.“14

JAREŠ, Vladan a kol. Krajinná ekologie [online]. Brno: Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MZLU v Brně, 2007, 12. února 2008 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola3.html#role_cloveka_v_historickem_kontextu



Průmyslová výroba do roku 1989 „Socialistický systém nepřikládal ochraně životního prostředí, která se v 70. letech minulého století stala významným tématem jak v západní Evropě, tak i v USA, stejný význam, a proto se začala prudce zvyšovat míra znečištění. Vzhledem k rozložení tehdejšího průmyslu byla v ČSSR postižena hlavně západní polovina země, především oblasti s vysokou úrovní těžby a průmyslu (tehdejší Severočeský a Severomoravský kraj). Snížená kvalita ovzduší, zabírání půdy pro povrchové doly a ničení měst a obcí nakonec vedlo ke stavu, který bývá častokrát označován jako ekologická katastrofa. Tyto podmínky vedly k občanské nespokojenosti, která vyvrcholila na konci 80. let v Teplicích a samozřejmě také odchodem lidí z kraje. Na celém území republiky docházelo vlivem škodlivých látek k úbytku rozmanitosti různých živočišných druhů v přírodě. A to jak v otevřené krajině, tak i v řekách - například na Berounce, či Bílině, které obě protékají místy s rozvinutým průmyslem. Místa s vysokou mírou dopravy, hlavně velká města (Praha, Ostrava), také trpěla zhoršeným stavem ovzduší.“15 8. Kde můžeme na našem území dodnes spatřit krajinu zdevastovanou zásahy lidské činnosti? Příklady řešení – Jizerské hory, Krušné hory, Mostecko, Kladensko, Ostravsko ...

9. Jaké jsou aktuální hrozby pro přírodu, resp. krajinu v důsledku lidské činnosti? Možná řešení: a) „Lesní hospodářství - změna reliéfu, vegetačního krytu a vzhledu krajiny zalesňováním nebo odlesňováním, ovlivňování atmosférických jevů (klima) lesními porosty, ovlivňování vodního režimu krajiny (vliv na vodní bilanci), ovlivnění eroze. Zemědělství - změna reliéfu, vegetačního krytu, estetiky krajiny (zápach), vytváření podmínek pro vodní a větrnou erozi, ovlivnění atmosférických jevů, ovlivnění vodního režimu krajiny (meliorace, napřimování toků, likvidace rozptýlené zeleně, vodní bilance), ovlivňování kvality povrchových a podpovrchových vod (ochranné prostředky, hnojiva), změny vlastností půdy (zhutnění, eroze ...).

15

Průmysl v Česku: Vztah k životnímu prostředí. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010, 23.9.2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmysl_v_%C4%8Cesku



Těžba - změna reliéfu, zábory půdy (u povrchové těžby), nové těžební tvary v krajině (haldy, odvaly...), vliv na spodní vodu, znečištění, hluk. Průmysl a energetika - zábory půdy, ovlivnění blízkých i vzdálených ekosystémů (emise...), negativní estetika, odpady. Doprava - zábor půdy, změny reliéfu (zářezy, náspy), fragmentace, komunikace působí jako bariéry, hluk, prach, vibrace, ovlivnění zimní údržbou, znečištění.“16 b) „Antropogenní změny životního prostředí (MOLDAN, 2003, s. 16-19)   



            

v důsledku spalování fosilních paliv již stoupla koncentrace CO2 ve srovnání s předindustriálním obdobím (okolo roku 1850) asi o 30%, rostou koncentrace dalších skleníkových plynů působících globální změnu klimatu, stratosférická ozónová vrstva je významně redukována v globálním měřítku v důsledku přítomnosti chlorovaných a fluorovaných uhlovodíků; největší úbytky zaznamenány nad oblastí jižního pólu, nad Antarktidou (MOLDAN, 2001, s. 47), významný je rostoucí obsah sloučenin dusíku a síry (důsledek zvýšení albeda planety, urychlení eutrofizace, změna oxido-redukčních a acidobasických vlastností ovzduší a atmosférické depozice), ovlivnění biochemických cyklů prakticky všech prvků, sloučeniny dusíku transportované ve vodním prostředí i atmosférou spolu s fosforem působí eutrofizaci sladkovodních, pobřežních i suchozemských ekosystémů, pokračuje redukce biologické rozmanitosti (vymírání rostlinných a živočišných druhů nad rámec přirozeného), lidmi způsobený přenos druhů po celé zeměkouli má za následek homogenizaci živých organismů a biologické invaze (invazní druhy), plocha měst se zdvojnásobuje jednou za 10-15 let, celkový počet lidí se zdvojnásobuje za 30-40 let, prakticky celý povrch souše (resp. terestrické ekosystémy) je lidmi do jisté míry změněn přímo či nepřímo, krajina se fragmentuje dopravou - cestní síť je hustší, zábory půdy povrchem cest, více než 60% rybných lovišť je na hranici únosného využití nebo již za ní, člověk podstatně mění hydrologický cyklus a využívá významnou část sladkovodních zdrojů, které jsou k dispozici, říční systémy jsou zásadně změněny přehradami a umělými kanály, zvýšené požadavky na vodu vedly k budování velkého množství přehrad a jiných rezervoárů (MOLDAN, 2001, s. 54), okolo 10% všech řek na světě lze považovat za znečištěné, hodnota jejich BSK (měřítko znečištění organickými látkami) překračuje kritickou hranici 6,5mg/l, značná

16



 





 

 

 

část povrchové vody je dále znečisťována různými toxickými látkami, např. sloučeninami těžkých kovů, odpadními vodami, zbytky pesticidů a dalšími chemikáliemi používanými v zemědělství (MOLDAN, 2001, s. 55), v řekách a jezerech stoupá zejména obsah živin, především sloučenin dusíku a fosforu (MOLDAN, 2001, s. 55), některá jezera i největší jako je Aralské jezero či jezero Čad, jsou podstatně redukována, protože přítoky do nich jsou plně využity v zemědělství (MOLDAN, 2001, s. 39-81), v Evropě se přírodní plochy omezují na roztroušené zbytky původních ekosystémů na nepřístupných horských svazích nebo v příkrých údolích, větší plochy na samém severu Evropy a izolovaná území vysokých hor, prakticky žádné evropské lesy (s výjimkou arktických oblastí) nepatří mezi původní přírodní plochy, vždy jsou člověkem do větší či menší míry ovlivněny, a jsou pravidelně obhospodařovány, naše lesy mají spíše charakter plantáží, v důsledku kombinace přirozených faktorů a nadměrného využívání zemědělských ploch (zejména příliš vysokými stavy dobytka), které překračuje přirozený ekologický potenciál půdy a celého systému přírodních zdrojů včetně klimatických podmínek je způsobena desertifikace půdy (působí snížení výnosů zemědělských plodin, nebo znemožňuje jejich pěstování, snížení produkce biomasy pro pastvu dobytka, snížení a ztrátu vody pro lidské potřeby; v extrémním případě je spojena s postupem písečných dun; nejvíce v Africe), v důsledku špatně prováděných závlah (vodou s přílišným obsahem solí, nebo zanedbaní proplachování zavlažovaných ploch) je zasolována půda, nebezpečí znečištění půdy toxickými látkami (prostřednictvím atmosférické depozice u těžkých kovů, nebo okyselujících složek, nebo neuvážené aplikaci hnojiv a pesticidů), degradace fyzikálních vlastností půdy (zhutňování, pojezdem těžkých mechanismů) hrozící důsledky změny klimatu (předpokládá se, že v důsledku vzrůstu koncentrací skleníkových plynů vzroste průměrná teplota na zemském povrchu; modelové výpočty ukazují vzrůst teploty o 1,5-4,5 °C při zdvojnásobení koncentrace CO2 z předindustriální hodnoty 280 ppm - v současnosti se uvažuje i o zvýšení +6°C) o náhlá změna mořských proudů nebo monzunů, o častější extrémní situace: extrémně teplá obdob, ale i mrazy, silné větry, sucho, o možnost poklesu vodních srážek, o možná změna říčních průtoků, o průvodní jev může být stoupnutí hladiny oceánů, o několik desítek cm, ve vzdálenější budoucnosti i metrů, (přispěje voda z roztátých ledovců, zejména pokud by došlo k tání ledovcových mas v Grónsku a Antarktidě),



živelné pohromy negativně ovlivní zemědělství, veškerou hospodářskou činnost, zvláště dopravu a výstavbu), o pozemské biomy se nedokáží rychle klimatické změně přizpůsobit a mohou být poškozeny (zvláště lesy mírného pásma), pravděpodobně nejvíc a bezprostředně jsou ohroženy korálové útesy (trpí zvýšenou teplotou mořské vody), o podpora rozšiřování škůdců chorob, invazních druhů rostlin a živočichů, o škody na lese (sucho, požáry aj.), koncentrace troposférického ozonu nad Evropou a jinými vyspělými státy stoupá a boj proti němu je obtížný, ovzduší znečistěné ozonem označujeme jako letní (fotochemický) smog (podílí se na škodách na úrodě a zejména na lesích), mořský rybolov decimuje rybí populace, ale i ostatní druhy tohoto ekosystému (používání dlouhých vlečných sítí), mořský plankton-základna potravních řetězců v mořích a oceánech, zejména fytoplankton, je ohrožen změnami chemickými (vyústění odpadních vod), ale i zvýšeným příkonem UV záření ze slunce v důsledku redukce ozonové vrstvy, úbytky mokřadních ekosystémů, využívání geneticky modifikovaných organismů (obavy z neočekávaného chování těchto organismů v prostředí, možnost přenosu genů z GMO na přírodní druhy - což může vézt k vytvoření nových škůdců jako výsledek hybridizace, nebezpečí vytlačení původních druhů - agresivní chování, mohou narušovat potravní řetězec, obecně mohou mít negativní vliv na biodiverzitu, mohou být nebezpečné pro lidské zdraví např. skrze nové alergeny, může se taktéž výšit rezistence patogenů vůči antibiotikům, mohou produkovat neočekávané toxiny), výrazné je odlesňování v tropických rozvojových zemích - mizí tropický deštný les (dnešní rychlost se odhaduje mezi asi 130 -170 tis. km2/rok), lesy jsou dále ohrožovány fragmentací (rozdrobováním), silnicemi a jinou infrastrukturou, kyselou atmosférickou depozicí, troposférickým ozonem, eutrofizací, depozicí dalších toxických látek (těžké kovy, perzistentní organické škodliviny), změnou klimatu, mimořádnými událostmi (požáry).“17 o



 

 

 

10. Doložte na ukázce F, v čem vidí autor naději. Doložte paralely se současností.

17

JAREŠ, Vladan a kol. Krajinná ekologie [online]. Brno: Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MZLU v Brně, 2007, 12. února 2008 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola5.html#zmeny_v_krajine_v_dusledku_lidske_cinnosti



Respekt k přírodě, náprava zničeného, pocit sounáležitosti s přírodou. Uvědomění si skutečnosti, že předáváme přírodu dalším generacím, změna se projeví po dlouhé době. Vědomí působení přírody na estetické cítění člověka. Výrazem péče o přírodu, resp. krajinu jsou: péče o zvláště chráněné části přírody, krajinotvorné programy, revitalizace říčních systémů, likvidace ekologických zátěží, aktivity nevládních organizací, podpora enviromentální výchovy a vzdělávání...



1. Literatura Aby Země nebyla jen hrobem: literatura, kultura, příroda. Vyd. 1. Editor Josef Šmajs. Praha: Obec spisovatelů, 2011, 228 s. ISBN 978-809-0421-882. TOLKIEN, J. Pán prstenů: Dvě věže.Vyd. 2. Praha: Mladá fronta, 1998, 379 s. ISBN 80-2040372-8. TOLKIEN, J. Pán prstenů: Návrat krále. Vyd. 4., V Argu 1., rev. Překlad Stanislava PošustováMenšíková. Praha: Argo, 2007, 476 s. ISBN 978-80-7203-728-5. Životní prostředí v Česku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009, 13.7.2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD_v_%C4%8Ces ku JAREŠ, Vladan a kol. Krajinná ekologie [online]. Brno: Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MZLU v Brně, 2007, 12. února 2008 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/index.html Průmysl v Česku: Vztah k životnímu prostředí. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010, 23.9.2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmysl_v_%C4%8Cesku Životní prostředí v Česku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009, 13.7.2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD_v_%C4%8Ces ku 2. Materiál je určen pro bezplatné užívání pro potřebu výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv využití podléhá autorskému právu. Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA (www.creativecommons.cz).



Příloha 3 Doporučená literatura pro učitele

Aby Země nebyla jen hrobem: literatura, kultura, příroda. Vyd. 1. Editor Josef Šmajs. Praha: Obec spisovatelů, 2011, 228 s. ISBN 978-809-0421-882. BALADA, Jan. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: RVP G. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, c2007, 100 s. ISBN 978-808-7000-113. CARTER, Lin. Tolkien: zákulisí Pána prstenů. Vyd. 1. Překlad Stanislava Pošustová-Menšíková. Praha: Argo, 2002, 180 s. ISBN 80-720-3457-X. ČINČERA, Jan. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno: Paido, 2007, 116 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 978-807-3151-478. DEJMAL, Ivan. Tvář naší země - krajina domova. Vyd. 1. Lomnice nad Popelkou: Jaroslav Bárta, Studio JB, c2001, 366 s. ISBN 80-865-1200-2. HRBATA, Zdeněk a Martin PROCHÁZKA. Romantismus a romantismy: pojmy, proudy, kontexty. Praha: Karolinum, 2005, 417 p. ISBN 80-246-1060-4. HORKÁ, Hana. Ekologická dimenze výchovy a vzdělávání ve škole 21. století. 1. vyd. Brno: Katedra pedagogiky Pedagogické fakulty MU, 2005, 158 s. ISBN 80-210-3750-4. JAREŠ, Vladan a kol. Krajinná ekologie [online]. Brno: Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MZLU v Brně, 2007, 12. února 2008 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/index.html NÆSS, Arne. Ekologie, pospolitost a životní styl. Vyd. 1. ISBN 80-886-9909-6. Pán prstenů a filozofie. Editor Gregory Bassham, Eric Bronson. Praha: XYZ, 2009, 351 s. ISBN 978-80-7388-149-8. Průmysl v Česku: Vztah k životnímu prostředí. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2010, 23.9.2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmysl_v_%C4%8Cesku Životní prostředí v Česku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009, 13.7.2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD_v_%C4%8Ces ku SEED, John. Myslet jako hora: shromáždění všech bytostí. Vyd. 1. Prešov: Nadácia Zelená nádej. ISBN 80-886-9901-0. ŠMAJS, Josef. Kultura proti přírodě: tři ekologické eseje. Brno: "Zvláštní vydání--", 1994, 55 p. ISBN 80-854-3628-0. ŠMAJS, Josef a Erazim V KOHÁK. Ohrožená kultura: od evoluční ontologie k ekologické politice. 3., upravené a rozšířené vyd. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-729-4458-4. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


ŠMAJS, Josef, Ivan KLÍMA a Václav CÍLEK. Tři hlasy: úvahy o povaze konfliktu kultury s přírodou. Vyd. 1. Brno. ISBN 978-807-2392-520. Škola pro život II: jak na ekologickou/environmentální výchovu po zavedení Rámcových vzdělávacích programů. Editor Lenka Daňková, Jiří Kulich, Blanka Toušková. Praha: Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, 2009, 260 s. ISBN 978-80-903345-9-5.


Metodika k projektovému dni

Recommend Documents