Metodika k projektovému dni

Rozvoj kompetencí žáků pro udržitelný rozvoj reg. č.: CZ.1.07/1.1.28/02.0024

Metodika k projektovému dni Název projektového dne Industriální krajina Anotace Projektový den Industriální krajina je zaměřen na poznání výroby a zpracování železa v Třineckých železárnách, a.s., na interakci činnosti člověka, resp. hutních a výrobních aktivit. Hledá možné souvislosti výroby a zpracování železa a jejího vlivu na zdraví člověka. V neposlední řadě dokládá historii průmyslové výroby v dané lokalitě, její propojení s krajinou a vliv na ni. Vede žáky k hledání nápravy či zlepšení krajiny zasažené činností člověka. Cílová skupina Žáci třetího ročníku gymnázia, a to jak humanitního, tak všeobecného zaměření. Zařazení projektového dne do vzdělávacího programu Dějepis – rozvoj výroby a vědy; změny v sociální struktuře. Fyzika – mechanické kmitání a vlnění. Biologie – ekologie. Chemie – obecná chemie; anorganická chemie. Geografie – interakce mezi přírodou a společností; krajina; Česká republika. Matematika – práce s daty. Klíčové kompetence Kompetence k učení Žák efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi; Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


Kompetence k řešení problémů Žák rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran; zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků. Kompetence komunikativní Žák s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým kolektivem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění. Kompetence sociální a personální posuzuje reálně své fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe; odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho koriguje; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů; rozhoduje se na základě vlastního úsudku. Kompetence občanská Žák informovaně zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří; o chodu společnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržitelnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožoval a nepoškozoval přírodu a životní prostředí ani kulturu; respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí. Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova - tematické okruhy průřezového tématu: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti; Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů; Sociální komunikace; Spolupráce a soutěž. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - tematické okruhy průřezového tématu: Globální problémy, jejich příčiny a důsledky; Žijeme v Evropě. Environmentální výchova - tematické okruhy průřezového tématu: Člověk a životní prostředí; Životní prostředí regionu a České republiky. Materiální zabezpečení projektového dne Pracovní listy. Kancelářské potřeby. Přístrojové vybavení: detektor - Sound Level Meter (podul k měřícímu systému Vernier), LabQuest 2, propojovací kabel. Finance Kancelářské potřeby – 300,- Kč. Náklady na dopravu – 14000,-Kč. Vstupní motivace studentů Seznámení žáků s cíli projektového dne, seznámení s historickými reáliemi. Přiblížit žákům základní rámec výroby železe a jeho zpracování. Poukázání na praktické využití znalostí získaných ve výuce. Možnost reálně se seznámit s ekologickými důsledky lidské činnosti na krajiny, hledání možnosti nápravy devastace krajiny. Seznámení studentů s aktuální problematikou ochrany životního prostředí, resp. aktuální environmentální problematikou.



Literatura pro studenty DEMEK, Jaromír, Vít VOŽENÍLEK a Miroslav VYSOUDIL. Geografie pro střední školy I. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c1997, 94 s. ISBN 80-859-3773-5. FLEMR, Vratislav, Bohuslav DUŠEK a Jiří POSPÍŠIL. Chemie pro gymnázia. 2. vyd. SPN pedagogické nakladatelství, 2007. ISBN 978-807-2353-699. HLAVAČKA, Milan. Dějepis pro gymnázia a střední školy III. 1. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství, 2001, 175 s. ISBN 80-723-5172-9. KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějepis pro gymnázia a střední školy IV. 1. vyd. Praha, c2002, 215 s. ISBN 80-723-5175-3. MIRVALD, Stanislav. Geografie pro střední školy II. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2003, 96 s. ISBN 80-723-5008-0. ŠLÉGL, Jiří, František KISLINGER a Jana LANÍKOVÁ. Ekologie a ochrana životního prostředí: pro gymnázia. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2002, 157 s. ISBN 80-716-8828-2. LEPIL, Oldřich. Fyzika pro gymnázia. 4. vyd., dotisk. Praha: Prometheus, 129 s. ISBN 978807-1963-875. Realizace projektového dne – návod pro učitele 11. 4. 2014 - seznámení studentů s měřicí technikou. 14. 4 2014 – rozdělení studentů do skupin, měření v Jevíčku pro srovnání s daty získanými v Třinci a třineckých železárnách. Vlastní projektový den – 15. 4. 2014 06.30 06.40 – 7.00 07.00 – 09.40 10.00 – 12.30 12.40 – 13.40 13.50 – 16.30 20.20 – 20.35

Shromáždění účastníků pracovního den, prezentace. Rozdělení žáků do pracovních skupin a přidělení měřicí techniky a pracovních listů. Cesta do Třineckých železáren, a.s. Prohlídka prostor Třineckých železáren a.s. Přestávka Odjezd do Jevíčka. Ukončení projektového dne.

22. 4. 2013 – zpracování a vyhodnocení získaných dat, diskuse se studenty. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


Časové podmínky Vlastní projekt - jeden den. Participace Tři pedagogové. Zapojení partnera ---Příloha 1 – Materiály pro studenty – pracovní list č. 1, pracovní list č. 2 Příloha 2 - Doporučená literatura pro učitele



Příloha 2 Pracovní list č. 1 Industriální krajina 1. Určete podle obrázků, jaký typ krajiny naleznete v Třinci, městě, v němž naleznete areál třineckých železáren.

Autor:Qasinka,http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trinec_Nemocnice_Sosna_vstup.JPG , licence PD Autor:Qasinka, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trinecke_zelezarny_Q1.JPG, licence PD

Autor: Ondřej Žváček, licence Creative Commons, BY-SA, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:N%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_T._G._Masaryka_v_T%C5%99inci.jpg, licence CC Autor: Ondřej Žváček, licence Creative Commons, BY-SA,


Rozvoj kompetencí žáků pro udržitelný rozvoj reg. č.: CZ.1.07/1.1.28/02.0024 http://commons.wikimedia.org/wiki/File:T%C5%99inec_aut._st.JPG, licence CC

2. Doložte ve stručnosti historii železáren v Třinci, které významně utvářely a utvář ejí tvář města. ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... .....................................................................................................................................................

3. Doložte na znaku města, jak významné místo pro něj znamená průmyslová výroba.

http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99inec#mediaviewer/Soubor:Trinec_Orlice.svg, licence PD

4. Jakým způsobem mohou životní prostředí?

Třinecké železárny znečišťovat

..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... 5. Jakým způsoben se samotné Třinecké železárny podílejí na snižování ekologické zátěže? ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... .....................................................................................................................................................



Řešení 1. -

-

-

-

narušená (degradovaná) krajina je v oblastech s hustým osídlením častým typem. Má intenzívní zemědělské využití, hustou komunikační síť, mohou se zde nacházet i průmyslové objekty, doly a lomy. Přes zbývající přírodní prvky má krajina narušenou autoregulaci. Jako příklad možno uvést intenzívně zemědělsky využívanou oblast Polabí; zpustošená (devastovaná) krajina je intenzívně přeměněná urbanizací (domy, ulice, regulované vodní toky) a průmyslovou činností (továrny, doly). Často zde dochází k rozšiřování antropogenních (člověka doprovázejících) druhů rostlin a živočichů.1 příměstská krajina je na přechodu mezi městem a volnou krajinou. Je tvořena heterogenní směsí sídel, obchodních center, obdělávaných polí a přirozené vegetace. (…); městské krajiny je krajina se zbytky parkových ploch roztroušených v husté zástavbě (…).2

2. „Třinecké železárny, kterým místní neřeknou jinak než Werk, patří k průmyslovým podnikům s nejdelší tradicí hutní výroby v České republice. Dnes významný podnik s uzavřeným hutním výrobním cyklem byl založen v roce 1839 Těšínskou komorou, kterou v té době vlastnil arcivévoda Karel Habsburský. OBDOBÍ TĚŠÍNSKÉ KOMORY Významným datem v historii Třineckých železáren je především 1. duben 1839, kdy proběhl první odpich slévárenského železa v tehdejší dřevouhelné vysoké peci. O tři roky později byla dostavěna slévárna, a v roce 1845 pak přibyla smaltovna. Původním výrobním sortimentem železáren byla kamna, plotny na kuchyňské pece, lité nádobí, kanalizační litina, sloupy, schodiště, ploty, balkónové mříže, okenní rámy, náhrobní 1

ŠLÉGL, Jiří, František KISLINGER a Jana LANÍKOVÁ. Ekologie a ochrana životního prostředí: pro gymnázia. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2002, s. 140-141. ISBN 8071688282. 2 JAREŠ, Vladan a kol. Krajinná ekologie [online]. Brno: Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MZLU v Brně, 2007, 12. února 2008 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola5.html#stupne_antropogenni_premeny_krajiny krajiny



kříže, odlitky pro strojírenství a umělecké předměty. Ocenění za kvalitní produkty se přitom dočkaly železárny velmi brzy, a to již v roce 1845 na průmyslové výstavě ve Vídni, kde obdržely zlatou medaili. Hlavní výhodou byla a stále je pro Třinecké železárny strategická poloha, která umožnila napojení na Košicko-bohumínskou železniční dráhu, a znamenala také dobrou dostupnost potřebných vstupů, jako bylo dřevo, voda, železná ruda, vápenec, ale i pracovní síly. Tyto faktory v 70. letech devatenáctého století významně ovlivnily rozhodnutí Těšínské komory soustředit postupně hutní provozy z nedalekého okolí právě do Třince. OBDOBÍ BÁŇSKÉ A HUTNÍ SPOLEČNOSTI V roce 1906 Těšínská komora železárny prodala Báňské a hutní společnosti. V jejích rukou byly železárny dále zvětšovány a modernizovány, přičemž ve dvacátých letech 20. století patřily k nejmodernějším hutním závodům s uzavřeným hutním výrobním cyklem ve střední Evropě, a například zdejší válcovna byla jako první na světě elektrifikována. V roce 1929 představoval podíl Třineckých železáren na československé výrobě surové oceli 23 % a válcovaného materiálu dokonce 31 %. Z tohoto období pochází také ochranná známka „tři kladiva v kruhu“, která doprovází třinecké hutní výrobky dodnes. OBDOBÍ SOCIALISMU V roce 1946 byly Třinecké železárny, které nebyly II. světovou válkou významně poškozeny, znárodněny. Jejich rozvoj pak pokračoval i v období socialistického Československa, kdy se podpoře těžkého průmyslu přikládal značný význam. Růst produkce oceli a válcovaného materiálu dosáhl svého historického vrcholu v 80. letech 20. století. Vedle rostoucí produkce byl důraz kladen také na zavádění moderních hutních technologií. K nejvýznamnějším investicím v tomto období patří vybudování kyslíkové konvertorové ocelárny s následným blokovým a později i sochorovým kontilitím. Od roku 1995 je veškerá ocel vyráběna v konvertorech nebo elektrických obloukových pecích, přičemž 95 % vyrobené oceli je kontinuálně odléváno. OBNOVENÍ PRIVÁTNÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Změna politického systému v Československu v roce 1989 vedla k postupné privatizaci Třineckých železáren, které byly v roce 1991 převedeny na státní akciovou společnost. V průběhu let 1994 až 1996 byla kapitálová účast státu v železárnách postupně snižována, a od roku 1996 jsou Třinecké železárny zcela odstátněny a jejich majoritním vlastníkem je akciová společnost Moravia Steel. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


Součástí skupiny TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY – MORAVIA STEEL je celá řada dalších dceřiných společností. K nejvýznamnějším patří Energetika Třinec, a.s., Strojírny Třinec, a. s., Slévarny Třinec, a. s., Refrasil, s. r. o., Řetězárna, a. s., Sochorová válcovna TŽ, a. s., VÚHŽ a.s., Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o., Šroubárna Kyjov, spol. s r.o., Hanácké železárny a pérovny, a.s., Kovárna Viva a.s., Metalurgia S.A., Soukromá odborná škola Třineckých železáren, D&D Drótáru Zrt. a nejnověji ŽDB Drátovna a. s. a DALSELV DESIGN a.s. Dnes jsou Třinecké železárny nejen významným hutním podnikem, ale také důležitým prvkem regionu a města Třinec, které se zejména díky železárnám proměnilo z malé zemědělské obce ve významné město. Třinecké železárny podporují český extraligový hokejový tým HC Oceláři Třinec a řadu dalších kulturních, sportovních a vzdělávacích aktivit v regionu i mimo něj.“3 3.

symbol třineckých železáren – tři kladívka v kruhu

http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99inec#mediaviewer/Soubor:Trinec_Orlice.svg, licence PD

4. -

emise plynů emise tuhých látek produkce odpadních vod produkce odpadů stará ekologická zátěž (kontaminace bývalých provozů) hluková zátěž

3

Historie. In: Třinecké železárny – Moravia Steel [online]. 2012, 09. 06. 2014 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z:http://www.trz.cz/web/trzocel.nsf/link/historie_cz



5. -

emise plynů a tuhých látek: zavádění nových technologií (odprášení koksové strany a odplynění koksových baterií) produkce odpadních vod: čistírna odpadních vod produkce odpadů: pokles produkce nebezpečných odpadů, modernizace odpadového hospodářství stará ekologická zátěž: likvidace staré ekologické zátěže, sanace objektů, rekultivace skládek



1. Literatura JAREŠ, Vladan. Krajinná ekologie [online]. Brno: Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MZLU v Brně, 2007, 12. února 2008 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/index.html ŠLÉGL, Jiří, František KISLINGER a Jana LANÍKOVÁ. Ekologie a ochrana životního prostředí: pro gymnázia. Vyd. 1. Praha. ISBN 80-716-8828-2. Třinecké železárny – Moravia Steel [online]. 2012, 09. 06. 2014 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z:http://www.trz.cz/web/trzocel.nsf/link/historie_cz

2. Obrázky http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99inec#mediaviewer/Soubor:Trinec_Orlice.svg , licence PD, [cit. 2014-06-09]. Autor:Qasinka,http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trinec_Nemocnice_Sosna_vstup.JP G, licence PD, [cit. 2014-06-09]. Autor:Qasinka, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trinecke_zelezarny_Q1.JPG, licence PD, [cit. 2014-06-09]. Autor: Ondřej Žváček, licence Creative Commons, BY-SA, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:N%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_T._G._Masaryka_v _T%C5%99inci.jpg, licence CC, [cit. 2014-06-09]. Autor: Ondřej Žváček, licence Creative Commons, BY-SA, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:T%C5%99inec_aut._st.JPG, licence CC, [cit. 2014-06-09].

3. Materiál je určen pro bezplatné užívání pro potřebu výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv využití podléhá autorskému právu. Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA (www.creativecommons.cz).



Pracovní list č. 2 HYGIENA PRACOVNÍHO PROSTŘEGÍ V TŘINECKÝCH OCELÁRNÁCH Úkol: Změřte hodnoty hluku v různých místech exkurze do Třince. Výsledky zapisujte do přiložené tabulky. Na závěr porovnejte a okomentujte svá měření a vyplňte testové otázky. V diskuzi pod tabulkou navrhněte opatření, která by snížila naměřené hodnoty hluku. Pomůcky: Pracovní listy, detektor - Sound Level Meter (podul k měřícímu systému Vernier), LabQuest 2, propojovací kabel. Teorie: Hluk je z biologického (medicínského) hlediska zvuk, škodlivý svou nadměrnou intenzitou. Účinek hluku je subjektivní (obtěžující, rušící soustředění a psychickou pohodu) a objektivní (měřitelné poškození sluchu). Hluk může mít charakter neperiodického zvuku. Periodický hluk (nadměrný zvuk tónového charakteru) typicky způsobuje poškození v místě hlemýždě zpracovávajícím příslušné frekvence. Pro měření intenzity hluku se používá nejčastěji jednotka decibel (dB), podobně jako u zesílení zvuku. Úrovně hluku (Intenzita hluku) dB 0 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120

Příklady a vnímání člověkem práh slyšitelnosti hluboké ticho, bezvětří, akustické studio šepot, velmi tichý byt či velmi tichá ulice tlumený hovor, šum v bytě, tikot budíku klid, tichá pracovna, obracení stránek novin běžný hovor mírný hluk, hlučná ulice, běžný poslech televize velmi silná reprodukovaná hudba, vysavač v blízkosti silný hluk, jedoucí vlak sbíječka, přádelna, maximální hluk motoru velmi silný hluk, živá rocková hudba, kovárna kotlů startující proudové letadlo



130 140 170

práh bolestivosti akustické trauma, 10 m od startujícího proudového letadla zábleskový granát

Postup: Pomocí měřícího systému Vernier (Sound Level Meter, LabQuest 2) budeme sledovat hodnoty hluku v různých místech cesty do Třince a poté se zaměříme na měření hluku v provozu oceláren. Hodnoty budeme zapisovat do tabulky, kde zapíšeme název místa. Při měření po cestě do oceláren určíme navíc GPS souřadnice místa měření. Po skončení měření provedeme diskusi o našem měření (viz Úkol).



PRACOVNÍ TABULKA Číslo měření

Název místa měření

GPS souřadnice

Hodnota hluku (dB)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Diskuze:



TEST

1) Napiš, co je to zvuk, jakou se šíří rychlostí a zjisti meze slyšitelnosti zvuku.

2) Může zvuk poškodit lidské zdraví? Pokud ano, napiš příklady.

3) Jak se používá zvuk v lékařské praxi?

4) Jak se používá zvuk ve strojním průmyslu?

5) Jak se používá zvuk v potravinářském průmyslu?

6) Vypiš další možnosti využití zvuku.

7) Vysvětli, proč při bouřce nejdříve vidíme blesk a až potom slyšíme hrom.



8) Zjisti, jak rozdělujeme zvuky v hudbě.

9) Při jaké úrovni hluku dochází k trvalému poškození sluchu.



Literatura Hluk. [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hluk Materiál je určen pro bezplatné užívání pro potřebu výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv využití podléhá autorskému právu. Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA (www.creativecommons.cz).



Příloha 2 Doporučená literatura pro učitele Fyzika Hrnčíř Evžen, Doc. MUDr. Monika Kneidlová, CSc.: Působení zvuku na zdraví. Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů :: Portál 3. lékařské fakulty UK [online] 21.2.2011, poslední aktualizace 23.11.2011 [cit. 2014-06-09] Dostupný z WWW: http://portal.lf3.cuni.cz/clanky.php?aid=76 . ISSN ISSN 1804-3143. SMETANA, Ctirad. Hluk a vibrace. Měření a hodnocení. 1. vyd. Praha: Sdělovací technika, 1998, 188 s. ISBN 80-901-9362-5. VAŇKOVÁ. Hluk, vibrace a ionizující záření v životním a pracovním prostředím. Vyd. 1. Brno: PC-DIR, 1996, 161 s. ISBN 80-214-0818-9. Enviromentální problematika BEGON, Michael, John L HARPER a Colin R TOWNSEND. Ekologie: jedinci, populace a společenstva. 1. vyd. Překlad Bronislava Grygová. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997, 949 s. ISBN 80-706-7695-7. Environmentální výchova pro ZŠ a SŠ: tři kroky k aktivnímu vyučování. Vyd. 1. Editor Petra Šebešová, Petra Šimonová. Praha: Portál, 2013, 222 s. ISBN 978-80-262-0503-6. FORMAN, RICHARD T., GORDON, MICHEL. Krajinná ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0464-5. JAREŠ, Vladan. Krajinná ekologie [online]. Brno: Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MZLU v Brně, 2007, 12. února 2008 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/index.html KELE, F., MARIOT, P. Krajina, ludia, životné prostredie. Bratislava: Veda, 1983. 68 s. KOVÁŘ, Pavel. Ekosystémová a krajinná ekologie. Praha: Karolinum, 2012, 166 s. ISBN 978802-4620-442. MATĚJČEK, Tomáš. Malý geografický a ekologický slovník: příručka pro školy i veřejnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007. ISBN 978-808-6034-683. POLÁŠKOVÁ, Anna. Úvod do ekologie a ochrany životního prostředí. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2011, 283 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-802-4619-279. SEMORÁDOVÁ, Eliška. Ekologie krajiny. 1. vyd. Ústí nad Labem: Universita J.E. Purkyně, 1989, 116 s., 16 s. obr. příl. ISBN 80-704-4224-7. STORCH, David a Stanislav MIHULKA. Úvod do současné ekologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 156 s. ISBN 80-717-8462-1. ŠLÉGL, Jiří, František KISLINGER a Jana LANÍKOVÁ. Ekologie a ochrana životního prostředí: pro gymnázia. Vyd. 1. Praha. ISBN 80-716-8828-2. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. Editor Dagmar Novotná. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2001, 399 s., [13] s. obr. příl. ISBN 80-721-2192-8. Historie KRŮL, Martin, Pavlína NOVÁKOVÁ a Ilona PAVELKOVÁ. Historie a současnost podnikání v Těšínském Slezsku. 1. vyd. Žehušice: Městské knihy, 2006, 279 s. Historie a současnost podnikání v regionech ČR. ISBN 80-866-9939-0.


Metodika k projektovému dni

Recommend Documents