Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem Přehled dosud realizovaných změn V průběhu roku 2001 převzal Jihomoravský kraj zřizovatelské kompetence k 278 školským příspěvkovým organizacím. V následujících letech proběhla v síti škol a školských zařízení celá řada změn. K 1. 7. 2010 bude kraj zřizovatelem 215 školských příspěvkových organizací, což je snížení o 23 % subjektů. Optimalizace probíhala několika způsoby. Nejčastější formou bylo sloučení dvou nebo tří subjektů v jeden. Následně došlo k racionalizaci činnosti tohoto subjektu. Vše bylo soustředěno pod jedno vedení, dle potřeby byla omezena provozovaná činnost a často došlo také k opuštění části dosud využívaného nemovitého majetku. Pokud se jednalo o pronajaté nemovitosti, byly vráceny majiteli, jednalo-li se o nemovitosti Jihomoravského kraje, byly využity pro jinou příspěvkovou organizaci zřizovanou krajem nebo byly označeny za nadbytečné a nabídnuty k prodeji. V několika případech, zejména u organizací, které poskytovaly školské služby, došlo k jejich zániku a dosud provozovaná činnost byla utlumena. Další možností byl převod zřizovatelských kompetencí na obce, ve kterých daný subjekt sídlil. V těchto případech je činnost organizace v nezměněné míře nabízena dál. Přehled úbytku počtu ředitelství v jednotlivých skupinách škol a školských zařízení je uveden v tabulce 1. V tabulce 2 je přehled jednotlivých dosud realizovaných konkrétních změn vedoucích ke snížení počtu příspěvkových organizací za období od školního rok 2001/02 do konce školního roku 2009/10.
Metodika optimalizace Při návrhu metodiky optimalizace škol a školských zařízení jsou respektována kritéria stanovená v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje z února 2008 (dále DZ). Školy a školská zařízení jsou vzhledem ke svým specifikům pro tyto účely rozčleněny do 10 skupin. 1. Střední školy Jihomoravský kraj bude k 1. 7. 2010 zřizovatelem 87 středních škol tzv. hlavního vzdělávacího proudu. Jejich optimalizace bude probíhat jako kombinace optimalizace oborové a institucionální. Na optimalizaci institucionální, při které již bude realizována i úprava vzdělávací nabídky dotčených škol, naváže oborová optimalizace na školách, kterých se institucionální optimalizace netýkala. I.
Institucionální optimalizace
Základní východiska: zachování dostupnosti středního vzdělávání v kraji – u všeobecného vzdělávání – lze zajistit poměrně rovnoměrné pokrytí kraje, u odborných oborů – nelze počítat s rovnoměrným pokrytím území, bude nutno za vzděláním dojíždět;
vytvoření, zejména v odborném vzdělávání, soustavy silných, ekonomicky stabilních škol nabízejících různé úrovně středního vzdělání; tam, kde je to možné, směřovat k oborově konzistentní nabídce škol. Kritéria: U každé školy bude individuálně posuzováno: velikost školy - počet žáků v denním studiu střední školy; míra „odbornosti“, podle které se na základě skladby vyučovaných oborů vzdělání posoudí nutnost technického vybavení školy a náročnost organizace výuky; konzistence vzdělávací nabídky školy – bude ohodnocena podle počtu skupin oborů, z nichž škola vyučuje jednotlivé obory vzdělání; nákladnost provozu – podíl finančních prostředků z rozpočtu kraje poskytnutý na provoz organizace a počtu žáků denního studia střední školy a počtu žáků denního studia VOŠ; vztah k nemovitostem, ve kterých škola sídlí; spádovost školy, dostupnost středního vzdělávání v regionu; nutnost investičních akcí v nemovitostech využívaných školou; podíl pedagogických pracovníků splňujících odbornou kvalifikaci podle zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění, z celkového počtu pedagogických pracovníků organizace. Výhody a nevýhody institucionální optimalizace: •
Výhodou je snadnější technická proveditelnost optimalizace – dotčeny jsou pouze „rušené“ školy a školy „nástupnické“, s jejichž vedením je nutno jednat. Ostatní školy mohou zůstat beze změny. Oborová optimalizace u slučovaných škol proběhne současně se sloučením, u ostatních škol může proběhnout i později.
•
Nevýhodou je zřejmá „evidentnost“ optimalizačních kroků – zrušit školu je mnohem obtížnější než utlumit obor; parciální zájmy regionů vystupují do popředí a racionální opatření spojená s rušením organizace se míjejí účinkem.
II. Oborová optimalizace:
Základní východiska: u jednotlivých úrovní středního vzdělání: všeobecné s maturitní zkouškou: odborné s maturitní zkouškou: odborné s výučním listem bude směřováno k podílům stanoveným v DZ (30% : 50% : 20% z přijatých ke studiu na střední školy – včetně nástavbového studia); počet přijímaných do denní formy nástavbových oborů vzdělání bude odpovídat 30% absolventů oborů vzdělání s výučním listem; podíl žáků odcházejících na víceletá gymnázia se bude pohybovat kolem 12% žáků ZŠ v odpovídajícím populačním ročníku;
podíl oborů skupiny 82 (Umění a užité umění) se nebude dále zvyšovat; v souvislosti s poklesem počtu žáků se bude směřovat ke snížení tohoto podílu; budou sledovány zájmy kraje jako celku (výjimkou jsou technické obory vázané jednoznačně na výrobní podniky regionu) – budou preferovány před zájmy mikroregionů.
Kritéria: Jednotlivé obory vzdělání na školách budou posuzovány podle těchto kritérií: naplněnost tříd (tj. průměrný počet žáků na třídu v jednotlivých oborech vzdělání); bude přihlíženo k jedinečnosti oboru vzdělání v kraji (tj. počet škol, které jej nabízejí), bude přihlíženo i k „podporovaným oborům vzdělání s VL“; u jedinečných oborů vzdělání s nízkým průměrným počtem žáků na třídu bude se sociálními partnery projednáno, zda je nutné je zachovat; naopak budou vytipovány obory vzdělání, které se vyskytují na více školách a na některých z nich mají nízký počet žáků – na těchto školách budou utlumeny; bude sledován zájem o obory vzdělání podle podílu počtu přihlášek v 1. kole k počtu přijímaných do jednotlivých oborů a podle počtu odevzdaných zápisových lístků – k datu 31. 5.; v souvislosti s vysokým podílem oborů skupiny 82 (Umění, užité umění) bude zvlášť sledován zájem o tyto obory vzdělání. Výhody a nevýhody institucionální optimalizace: •
výhodou je „jemnější“ uchopení procesu optimalizace – utlumením oborů na „vhodných“ školách dojde k institucionální optimalizaci „samospádem“;
•
nevýhodou jsou prakticky okamžité dopady do personální situace na škole – odborníci na utlumované obory na škole končí;
•
nevýhodou je riziko, že se utlumí obory na „dobře fungujících“ školách, což by mohlo vést k jejich úpadku.
Při využití obou metod optimalizace je třeba přihlížet ke konkrétní situaci školy a zvolit nejvhodnější řešení, které by vedlo k vytvoření stabilní a ekonomicky silné soustavy středních škol, která je schopná zajistit kvalitní a dostupné střední vzdělání.
2. Vyšší odborné školy Jihomoravský kraj je v současné době zřizovatelem 11 vyšších odborných škol. Pouze jedna je samostatná, ostatní jsou sdruženy pod jedno ředitelství se střední školou. Situace vyšších odborných škol je v posledních letech diskutována na celostátní úrovni zejména ve vztahu ke stále se rozšiřující nabídce bakalářského vzdělání na vysokých školách. V této situaci kraj: -
nebude rozšiřovat síť VOŠ ani nebude zvyšovat jejich kapacity – bude zachován stávající stav;
-
celkové řešení bude přijato až po vyřešení situace VOŠ v rámci republiky.
3. Školy samostatně zřízené pro děti a žáky se zdravotním postižením Jihomoravský kraj zřizuje 43 škol samostatně zřízených pro děti a žáky se zdravotním postižením, z toho 5 organizací vykonává pouze činnost střední školy. Tyto organizace často sdružují pod jedním ředitelstvím několik škol a školských zařízení. Systém výchovy a vzdělávání dětí a žáků se zdravotním postižením je vzhledem k různým typům a stupňům postižení velmi komplikovaný a k jeho optimalizaci je třeba přistupovat citlivě a v delším časovém horizontu. Je třeba sledovat vývoj škol a školských zařízení pro děti a žáky se zdravotním postižením: o o o o
v návaznosti na demografický vývoj; v návaznosti na proinkluzivní a prointegrační trendy ve školství; v návaznosti na nové právní předpisy; v návaznosti na počty a typy postižení žáků vzdělávaných ve školách a využívajících školské služby ve školských zařízeních
a podle toho realizovat optimalizační kroky k zajištění vzdělávacích potřeb dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V současné době aktuální problémy budou řešeny v těchto oblastech:
Mateřské školy samostatně zřízené pro děti se zdravotním postižením - pro děti s vadami řeči: •
záměr zajistit logopedickou péči v Jihomoravském kraji v městě Brně a v Rosicích ve třídách samostatně zřízených pro děti se zdravotním postižením (logopedických třídách) na běžných mateřských školách zřizovaných obcemi.
Školy a školská zařízení pro vzdělávání dětí a žáků se sluchovým postižením: •
kapacity škol pro děti a žáky se sluchovým postižením jsou nenaplněny. Demografický pokles se promítá i do počtu dětí a žáků se sluchovým postižením. Současně se vlivem nových moderních diagnostických metod daří odhalovat zdravotní problémy brzy po narození dítěte a je tedy možné ihned volit optimální kompenzační programy k odstranění komunikačních problémů, které sluchově postižení a neslyšící mají. Díky tomu jsou děti integrovány v běžných základních školách;
•
hledání optimálního řešení pro vytvoření vzdělávacích podmínek pro děti a žáky se sluchovým postižením, školy jsou poměrně malými právními subjekty, základní škola sídlí v pronajatém objektu, kde je placen poměrně vysoký nájem i provoz, střední škola se potýká s klesajícím počtem žáků.
Školy při zdravotnických Jihomoravským krajem: •
zařízeních,
zejména
při
zdravotnických
zařízeních
zřizovaných
nemocniční péče doznala za poslední roky významných změn, na které je třeba reagovat i v oblasti škol, které poskytují vzdělávání hospitalizovaným dětem a žákům. Snižuje se průměrná délka pobytu dětí v nemocnicích, dochází k různým specializacím nemocnic. Povinností ředitelů základních škol vyplývající z § 50 odst. 3 školského zákona je stanovit žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než 2 měsíce účastnit
vyučování, takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18. Je tedy nutné posoudit, do jaké míry a za jakých podmínek je nezbytně nutné školy při nemocnicích provozovat.
4. Poradenská zařízení Jihomoravský kraj zřizuje 5 pedagogicko-psychologických poraden jako samostatné právní subjekty a 9 speciálně pedagogických center, z nichž žádné není samostatným právním subjektem, ale všechna působí pod jedním ředitelstvím se školami. V oblasti poradenských zařízení budou řešeny následující problémy: Oblast poskytování poradenských služeb v pedagogicko-psychologických poradnách: • •
bude se pokračovat ve sjednocení činnosti pedagogicko-psychologických poraden, diagnostiky a výkaznictví v Jihomoravském kraji s ohledem na odstranění disproporcí ve financování činnosti, za předpokladu zachování dostupnosti péče o klienty; ve výhledu bude zváženo institucionální řešení PPP v jihovýchodní části Jihomoravského kraje.
Oblast poskytování poradenských služeb ve speciálně pedagogických centrech: •
na základě požadavků praxe bude aktualizováno poskytování poradenských služeb ve speciálně pedagogických centrech a ve zřizovacích listinách škol, při kterých speciálně pedagogická centra vykonávají činnost, budou (v případě potřeby) přesně vymezeny typy postižení, pro která budou speciálně pedagogická centra poskytovat své služby.
5. Dětské domovy Jihomoravský kraj zřizuje 9 samostatných dětských domovů a 5 dětských domovů, které působí pod jedním ředitelstvím se školami samostatně zřízenými pro děti a žáky se zdravotním postižením. V této oblasti je možné vytipovat následující problémy: •
•
je nutno dokončit stavební úpravy v dětských domovech tak, aby vyhovovaly podmínkám zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, v platném znění, právním normám, kterými se stanovují hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních a školských zařízení a na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, které ukládají podstatné změny v materiálních podmínkách existence dětského domova; u organizací, kde se nepodaří uvést využívané nemovitosti do souladu s právními předpisy je nutno řešit jejich další perspektivu.
6. Střediska volného času Jihomoravský kraj je zřizovatelem 23 SVČ. Často jde o velmi malé organizace, 15 z nich mělo v roce 2009 rozpočtováno méně než 10 zaměstnanců (přepočtených na plné úvazky). Obcím byl opakovaně nabízen převod zřizovatelských kompetencí k těmto organizacím. U SVČ je navrhováno:
-
u organizací, které mají v posledních třech letech rozpočtován přepočtený počet zaměstnanců nižší než 7, bude nabídnut obci převod zřizovatelských kompetencí; nebude-li mít obec zájem o převzetí SVČ, bude sloučeno s jinou příspěvkovou organizací zřízenou krajem.
7. Základní umělecké školy Jihomoravský kraj zřizuje 42 základních uměleckých škol, v rámci optimalizace se v této skupině škol dosud neprovedly téměř žádné kroky. V DZ z roku 2008 bylo schváleno zachování stávajícího podílu žáků ZUŠ z celkového počtu žáků ZŠ, tehdy tento podíl činil 30,5 %, což je podíl v rámci republiky velmi vysoký. V letošním školním roce podíl činí již 33%, navíc je situace v jednotlivých okresech značně odlišná viz tabulka 3. Při stávajícím způsobu financování školství vzrůstající podíly žáků v ZUŠ významně zatěžují rozpočet tzv. přímých nákladů na vzdělávání. Financování žáka v individuálním hudebním oboru (19 059 Kč NIV/žáka) je téměř tak drahé, jako financování žáka 1. stupně ZŠ na velkých školách (21 712 Kč NIV/žáka). U ZUŠ je navrhováno: -
-
nepovolovat tzv. „formální“ přesuny kapacit, kdy se nenaplněná kapacita jedné ZUŠ přesune na jinou ZUŠ, tam je naplněna novými žáky; nerozšiřovat síť míst výkonu činnosti ve městě Brně, mimo Brno pouze ve zvlášť odůvodněných případech s velmi špatnou dopravní dostupností a dostatečně velkým zázemím pro výběr žáků; snížit výkony na počty reálně přijatých ve školním roce 2009/10 tzv. „reálné výkony“ upravit „reálné výkony“ ZUŠ tak, aby byl dodržen podíl žáků ZUŠ z celkového počtu žáků ZŠ stanovený v DZ, tj. s přihlédnutím k situaci v jednotlivých okresech průměrně o 3%.
8. Domovy mládeže Převážná většina domovů mládeže zřizovaných Jihomoravským krajem je sdružena pod jedno ředitelství se střední školou. Z celkového počtu 45 domovů mládeže jsou pouze dva samostatné. Ve většině regionů je stávající nabízená kapacita ubytování vyšší, než je poptávka po této službě. Optimalizace domovů mládeže bude řešena v souvislosti s optimalizací sítě středních škol tak, aby ve všech regionech zůstalo ubytování pro žáky středních škol dostupné.
9. Jazykové školy Činnost jazykové školy zřizované krajem vykonává jeden samostatný subjekt a tři jazykové školy jsou sdruženy pod jedno ředitelství se střední školou. Samostatná jazyková škola sídlí v objektu střední a vyšší odborné školy. Její sloučení pod jedno ředitelství s příslušnou střední a vyšší odbornou školou by s největší pravděpodobností vedlo k efektivnějšímu využívání prostor, neznamenalo by však žádný významnější ekonomický přínos.
10. SSŠ a Zařízení pro DVPP V Jihomoravském kraji v současné době působí 4 zařízení tohoto typu. Na základě analýzy poskytovaných služeb bude rozhodnuto o případných dalších institucionálních změnách v síti těchto organizací.
Harmonogram optimalizace Projednání matriálu Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem v KVV
březen 2010
VVVZ
duben 2010
RJMK
27. 5. 2010
VVVZ
červen 2010
ZJMK
17. 6. 2010
Vytipování škol a školských zařízení dotčených optimalizací, návrh konkrétních změn v souladu se schválenou metodikou do 15. 10. 2010X Projednání navrhovaných změn s dotčenými organizacemi
do 30. 11. 2010
Projednání navrhovaných změn s místními samosprávami
do 31. 12. 2010XX
Projednání navrhovaných změn s dalšími sociálními partnery (ÚP, RRLZ aj.)
do 31. 12. 2010
Předložení konkrétních návrhů do RJMK
únor. 2011
Předložení konkrétních návrhů do ZJMK
duben 2011
Navrhované změny by byly realizovány k 1. 7. 2011 Vysvětlivky: X
XX
– termín byl zvolen tak, aby mohly být zohledněny údaje ze statistických výkazů za školní rok 2010/11 – termín byl zvolen tak, aby se k navrženým změnám mohla vyjádřit nově zvolená samospráva
