Měření návštěvnosti prostřednictvím zbytkových dat mobilních operátorů. Anna Minder

Měření návštěvnosti prostřednictvím zbytkových dat mobilních operátorů Bakalářská práce

Anna Minder

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-22 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: minder. [email protected]

Praha 2015

Bachelors Dissetation

Measuring of Audience by Residual Data of Mobile Operators Anna Minder

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism

Major field of study: Destination Management in the Turism Industry Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2015-04-22 Date of Thesis Defense: E-mail: minder. [email protected]

Prague 2015

v

Cestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Měření návštěvnosti prostřednictvím zbytkových dat mobilních operátorů" zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

Anna Minder

V Praze dne 22. 04. 2015

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. Petru Studničce za jeho trpělivost, velmi cenné rady a připomínky. Veliké díky patří rovněž mé rodině, a kamarádům za psychologickou podporu a optimistický přístup. Děkuji celému pedagogickému sboru a svým spolužákům za pochopení a pomoc během celého studia.

Abstrakt Minder

Anna.

Měření

návštěvnosti

prostřednictvím

zbytkových

dat

mobilních

operátorů.[Bakalářská práce] Vysoká škola Hotelová. Praha: 2015, celkový počet stran 68. Předkládaná práce se zabývá analýzou měření návštěvnosti turistických lokalit a atrakcí pomocí zbytkových dat mobilních operátorů. Měření návštěvnosti bylo sledováno ve vybraných regionech ČR, na některých kulturních památkách a během konání zvolených eventů. Teoretická část práce je věnována hodnocení metody měření návštěvnosti turistických destinací prostřednictvím zbytkových dat a je v ní stanoveno jaké kladné a záporné stránky zmíněná metoda má. V textu teoretické části práce jsou také uvedeny tradiční metody měření návštěvnosti a jsou zmíněny moderní trendy zaznamenáné v oblasti měření návštěvnosti. Aplikační část práce je zaměřena na analýzu návštěvnosti některých českých regionů, eventů a památek. V praktické části této bakalářské práce jsou rozebírány hlavní trendy sledované při návštěvnosti uvedených lokalit a atrakcí a je hodnocena struktura návštěvnosti měřená využitím zbytkových dat mobilních operátorů.

Klíčová slova: zbytková data, návštěvnost, mobilní operátor, cestovní ruch, monitoring, Česká republika, CzechTourism.

Abstract The present research is dealing with an analysis of measurements of the attendance of touristic localities and attractions by means of residual data of mobile operators. The measurement of visits had been tracked in selected regions of the Czech Republic, in the areas with cultural monuments and during a number of chosen events. The theoretical part of the research is dedicated to evaluation of touristic destinations' measurements methods by means of residual data and it is defined which positive and negative aspects this method has. Moreover, theoretical part describes traditional methods of measurement and mentions modern trands observed in the relevant field. The practical part of the research is aimed at visits' analysis of a number of Czech regions, events and historical monuments. Furtehrmore, the main trands of the data measurements of given visits are examined and attendance structure measured by the means of mobile operators' residual data is evaluated. Key words: residual data, visitor rate, mobile operator, tourism, monitoring, Czech republic, CzechTourism.

Obsah Úvod 1 Teoretická část

9 10

1.1 Zbytková data mobilních operátorů

10

1.2 Tradiční metody měření statistických údajů, zejména návštěvnosti

15

1.3 Moderní tendence pro měření návštěvnosti

20

1.4 Historie využití zbytkových dat mobilních operátorů pro cestovní ruch

22

Praktická část

26

2. Měření návštěvnosti regionu Vysočina pomocí zbytkových dat mobilních operátorů (ZDMO) v ČR

26

2.1 Celková návštěvnost regionu Vysočina

26

2.2 Metodologie a cíle měření návštěvnosti pomocí Z D M O

28

2.3 Měření návštěvnosti v regionu

29

2.4 Měření návštěvnosti v regionu Novoměstsko

35

3 Monitoring eventů

41

4 Návštěvnost Českého Krumlovu a Hradu Karlštejn

50

5 Návštěvnost Krkonoš

55

Návrhová část

61

Závěr

64

Seznam použité literatury a zdrojů:

66

Seznam grafů Graf 1: Průměrná denní návštěva po čtvrtletích. Vysočina

29

Graf 2. Průměrná denní návštěva sledované oblasti v jednotlivých měsících. Vysočina

30

Graf 3. Průměrná návštěva v jednotlivých dnech týdne. Vysočina

31

Graf 4. Průměrná denní návštěva pro jednotlivé dny po čtvrtletích. Vysočina

32

Graf 5. Původ domácích návštěvníků. Vysočina

33

Graf 6. Původ zahraničních návštěvníků. Vysočina

34

Graf 7. Průměrná denní návštěva po čtvrtletích (osobodny). Novoměstsko

35

Graf 8. Průměrná denní návštěva v jednotlivých měsících. Novoměstsko

36

Graf 9. Průměrná návštěva v jednotlivých dnech týdne. Novoměstsko

37

Graf 10. Průměrná denní návštěva pro jednotlivé dny po čtvrtletích. Novoměstsko

38

Graf 11. Původ domácích návštěvníků. Novoměstsko

39

Graf 12. Původ zahraničních návštěvníků. Novoměstsko

40

Graf 13. Počet přítomných ne-rezidentů ve městě Dobřany

41

Graf 14.Počet všech přítomných osob ve městě. Dobřany

42

Graf 15.Rozdíl původu ne-rezidentů během akce a předcházejícího stejného časového období. 43

Graf 16. Počet přítomných ne-rezidentů v centru Českého Krumlova

44

Graf 17. Původ ne-rezidentů během festivalu a následujícího víkendu

45

Graf 18. Počty lidí během festivalu Signal 2014 a týden před

46

Graf 19. Rozdíl počtu lidí mezi běžným dnem a Signalem 2014

47

Graf 20. Původ a počty lidí během festivalu Signal 2014 a týden před

48

Graf 21. Původ ne-rezidentů během akce a předcházejícího stejného časového období

49

Graf 22. Denní míra návštěvnosti v červnu 2012

52

Graf 23.Trendy návštěvnosti. Týdenní statistiky

52

Graf 24. Domácí návštěvnící dle obce původu, květen-červen 2012

53

Graf 25. Zahraniční návštěvníci dle původu, květen-červen 2012

54

Graf 26. Míra návštěvnosti, květen-červenec 2012

57

Graf 27. Turisté podle organizovaných návštěv

57

Graf 28. Krkonoše, návštěvnost dle jednotlivých měsíců

58

Graf 29. Krkonoše, počet zahraničních návštěvníků dle země původu

58

Graf 30. Krkonoše, denní míra návštěvnosti

59

Graf 31. Krkonoše, míra návštěvnosti podle jednotlivých atrakcí v období květen-červenec 2012

60

Úvod Pro rozvoj cestovního ruchu je důležité provádět měření návštěvnosti toho kterého regionu, aby bylo umožněno sledování turistické poptávky po cílové destinaci. V moderní době, aktivní vývoj technického pokroku příspívá zdokonalování způsobu měření návštěvnosti a zároveň podstatně usnadňuje sběr potřebných dat. Měření návštěvnosti pomocí

zbytkových

dat

mobilních

operátorů

poskytuje

možnost

zachycení

míry

návštěvnosti jenom za využití mobilních zařízení osob, které se nacházejí na sledovaném území. Takovým způsobem, pro provedení monitoringu návštěvnosti není nutné provádět rozsahlé výzkumy a zpracovávat velký objem těžko měřitelných dat. Teoretická část předkládané práce se zabývá hodnocením měření návštěvnosti za využití zbytkových dat mobilních operátorů a snaží se zjistit, jaké kladné a záporné stránky má zmíněná metoda měření návštěvnosti. Dále teoretická část práce pojednává o způsobu provedení měření návštěvnosti pomocí zbytkových dat a o tom, jaké odchylky se vyskytují při monitoringu návštěvnosti uskutečněném pomocí zmíněné metody. Kromě toho, teoretická část práce se zaměřuje na popsání tradičních metod měření statistických údajů, poskytuje informace o moderních tendencích v oblasti měření návštěvnosti a zmíňuje historii využití zbytkových dat mobilních operátorů pro měření návštěvnosti v České republice. Aplikační část práce je věnována analýze měření návštěvnosti v vybraných regionech ČR, a návštěvnosti některých eventů a vybraných historických památek. Zmíněný monitoring návštěvnosti byl proveden agenturou Czech Tourism. V textu praktické části bakalářské práce se rozebírá míra návštěvnosti Kraje Vysočina a regionu Novoměstsko a provádí se analýza návštěvnosti takových eventů jako Memoriál F.A. Elstnera, Czech The Light, Signal 2014 a Mozaika grafického designu. Dále je proveden rozbor monitorování návštěvnosti v Českém Krumlově, na Hradě Karlštejn a v Krkonoších. Hlavním cílem práce je analýza návštěvnosti vybraných lokalit a atrakcí pomocí zbytkových dat poskytnutých mobilními operátory za účelem zjištění hlavních trendů ve struktuře a míře návštěvnosti. V práci jsou používány metody analýzy (při rozboru zbytkových dat), syntézy (při dospívání k vlastním závěrům) a komparaci (při porovnání návěštěvnosti lokalit zahraničními a domácími návštěvníky).

~9 ~

1 Teoretická část 1.1 Zbytková data mobilních operátorů V letech 2005-2006 , byly poprvé publikovány studie, které se zabývaly využitím 1

prostorových informací z různých databází mobilních operátorů. Postupem času získané poznatky ve zmíněné oblasti byly aplikovány v řadě témat a oblastí přímo spojených s oborem managementu a s rozvojem území. Do klíčových oblastí spadá monitorování turistické návštěvnosti, vnitroměstské vzorce využití území a časová proměnlivost těchto vzorců, sezonní fluktuace populace, a také denní dojíždění a funkční regionalizace. „ Všeobecně nej známějším lokalizačním zařízením jsou přístroje GPS, avšak světově 2

nejrozšířenějším zařízením umožňujícím lokalizaci je překvapivě mobilní telefon (např. v České republice používá mobilní telefon 94 % obyvatel starších 15 let, přičemž ve věkových skupinách 16-54 let míra používání mobilního telefonu dosahuje 99 %). Pod pojmem lokalizační data mobilních telefonů se neskrývají informace o přesné poloze přístroje (a jeho uživatele) v řádu metrů, jak tomu je v případě zařízení GPS. " Způsob lokalizace je založen na různých zásadách fungování a konečné informace 3

nedokážou poskytnout precizní prostorovou přesnost. Přenos signálu mobilního telefonu se zajišťuje

prostřednictvím

pozemní

sítě

vysílačů.

Jednotlivý

vysílač

funguje

pro

obsluhování mobilních telefonů ve vlastním okolí a je schopen vytvořit prostorovou buňku mobilní sítě. Podrobné informace o tom, s jakou buňkou mobilní sítě telefon právě vstupuje do komunikace, kromě toho obsahují v sobě také údaje o jeho přibližné poloze. V případě, když se jedná o městské prostředí, hustota vysílačů stoupá, což způsobuje zmenšení velikosti buněk mobilní sítě. Ve venkovském prostředí nastupuje opačná situace. Z výše uvedeného důvodu se přesnost lokalizace zvyšuje do stovek metrů v centrech velkoměst a snižuje se na hodnotu kilometrů na venkově. Díky mobilním sítím je umožněno odhadnutí polohy uživatele mobilního zařízení, 4

především díky znalosti pozice základnových stanic. Využití mobilní komunikační sítě

NOVÁK, Jakub a Jiří NOVOBILSKÝ. INOVATIVNÍ PŘÍSTUPY K ZACHYCENÍ PŘÍTOMNÉHO OBYVATELSTVA: DATA MOBILNÍCH OPERÁTORŮ. URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ. 2013, XVI, č. 3. s.14-15 Tamtéž s.15 Tamtéž BEČVÁŘ, Zdeněk, Pavel M A C H a Ivan PRAVDA. Mobilní sítě. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-01-05305-8. s.103 1

2 3 4

~ 10 ~

k lokalizaci lze uskutečnit několika způsoby. Všechny možnosti se od sebe odlišují pouze parametry, které byly využity k určení polohy. První způsob se nazývá Cell Of Origin (COO). Funguje za využití identifikace základnových stanic (Cell ID) zřízených za účelem nalezení uživatelské polohy. Poloha uživatele je shodná se souřadnicí té základnové stanice, v jejíž okolí působení se uživatel nachází. Přitom chyba určení pozice se v této situaci rovná poloměru buněk. Vyšší přesnosti lze dosahnout díky metodě Time of Arrival (TOA), která funguje za využití nejen Cell ID, ale také za pomocí schopnosti určit časové zpoždění mezi odesláním signálu mobilní stanicí a okamžikem jeho příjmu základnovou stanicí. V souvislosti s tím, že se signál může šířit rychlostí světla, vzdálenost uživatele od základnové stanice se vypočítává na základě stejného způsobu jako u satelitních systémů. Pokud je signál přijímán dvěma a více základnovými stanicemi, T O A lze rozšířit na Time Difference of Arrival (TDOA). Ve zmíněném případě je pozice uživatele určována prostřednictvím výpočtu doby šíření signálu: jako průnik odhadovaných vzdáleností od základnových stanic, které se nacházejí vedle sebe. Čas příjmu signálu je v T D O A zpracováván mobilní sítí. V případě, když se data zpracovávají mobilní stanicí, lze takový algoritmus označit jako Enhanced Observed Time Difference (E-OTD). Pro E- OTD je zapotřebí implementace speciálního vybavení,

které se nazývá lokalizační měřicí jednotka -

Location Measurement Unit (LMU). Díky L M U je zajišťováno přesné časování a je umožněna přesnost lokalizačních dat. Pokud jsou využívány směrové antény, buď v základnové stanici, anebo v mobilní stanici, směr původu signálu lze přijmout využitím triangulování, tj.

analogickým způsobem jako v TDOA. Zmíněná metoda je pak

označována jako Angle of Arrival (AOA). „Poskytovatelé

mobilních

sítí

monitorují

data

spojená

s

využíváním

mobilních

telefonů. Monitoring vychází z toho, že mobilní telefony se průběžně automaticky připojují k vysílačům (k tzv. BTS buňkám), na nichž probíhá ověření telefonu a přidělení unikátního identifikačního čísla. "

5

Systému se při každém připojení k vysílači zaznamenává polohu vysílače, datum a 6

čas spojení, předvolba státu, síla signálu a unikátní identifikační číslo. Sběr uvedených

HÁJKOVÁ, Ing. Markéta. Podrobná studie metodiky pilotního sběru dat příjezdového cestovního ruchu. 22. 08. 2014. s.11 Tamtéž s.11-12 5

6

~ 11 ~

záznamu umožňuje získat skutečné množství mobilních telefonů připojených v určitém místě a čase a jejich detailní pohyb. S přihlédnutím k potřebám uživatelů, kteří mají zájem o informace o příjezdovém cestovním ruchu, je možné se díky datům z mobilních telefonů dozvědět následující: - Počet návštěvníků z cizích států - Struktura zahraničních návštěvníků (zda se jedná o jednodenní navštěvu, jestli území navštěvuje zahraniční turista nebo např. jde o tranzitující navštěvu) - Stát trvalého pobytu - Celkový počet přenocování - Frekvence návštěv na území ČR - Frekvence návštěvy různých míst včetně tras a míst, ve kterých osoba pobývala - Detailní studie metodiky pilotního sběru dat příjezdového cestovního ruchu Zřejmou výhodou využití mobilních dat je to, že monitorování informací probíhá 7

nepřetržitě a v dostatečném objemu, tzn. že jsou zaznamenávána všechna mobilní telefonní zařízení spolu s jejich uživateli. Nicméně využití dat z mobilních telefonů mívá i některé své nevýhody. Podstata první nevýhody spočívá v tom, že monitorování zaznamenává jenom zapnutá mobilní zařízení (v případě, když uživatel mobilní telefon během návštěvy na určitou dobu vypne, může to způsobit zkreslení záznamu za uvedený mobilní telefon). Další nevýhodou je monitoring mobilních zařízení na hranicích dvou zemí (vysílače přesahují území svého státu a fungují i v zahraničí). Za nevýhodu lze považovat stále častější využívání několika SIM karet jedním uživatelem (jeden člověk se promítá do záznamů několikrát). Jako nevýhodu lze také vnímat omezenou možnost filtrování mobilních telefonů (a také jejich uživatelů), kteří nespadají do cestovního ruchu

(může se například jednat o dlouhodobě pracující a

studující lidi, nebo např. o kamionovou dopravu). Za potenciální nevýhodu lze také označit některá zákonní omezení využití mobilních dat. „Mezi nejvýraznější výhody při sběru anonymizovaných zbytkových dat od mobilních operátorů je neobtěžování návštěvníků při vyplňování dotazníků či vyptávání se, jež může

7

Tamtéž

~ 12 ~

znepříjemňovat zážitky z výletu či dovolené, což může mít vliv na opakovanou návštěvu či doporučení svým známým. " 8 Další výhodou je , že nikdo nemůže usilovat o zneužití nebo o obcházení dotyčného 9

systému, protože v této problematice nefunguje zásada výměny oboustranné výhody. Při zmíněném způsobu sběru dat se nevyskytují žádné nepravdivé údaje, ale pouze reálná fakta. Tato skutečnost zvyšuje míru objektivity, avšak redukuje možnosti určování cílových skupin. Na základě zjištěných údajů lze separovat data o domácích a zahraničních návštěvnících, dále lze využít lokalizace a stanovit, z jaké země turisté pocházejí, a u rezidentů ČR lze kromě toho lokalizovat, z jakého okresu přijíždějí. Získaná data mohou být zpracovávána ročně, čtvrtletně, měsíčně, týdně, denně, hodinově a lze je členit do víkendů a pracovních dnů. Při získání anonymizovaných zbytkových dat

10

mobilních operátorů jsou

potřebné dva základní výchozí vstupy: -

anonymizovaná zbytková signalizační data z mobilní sítě mobilního

operátora působícího na českém trhu, -

další datové a mapové komplexy z odlišných zdrojů, které umožňují přepočet dynamických změn do konečných sledovaných charakteristik.

Zmíněné vstupy jsou označovány za speciální software pro real-time geodemografický monitoring. Tento software přepočítává zbytková data mobilního operátora, které jsou předem přepočteny na údaje o aktuálním rozložení obyvatelstva a o mobilitě tohoto obyvatelstva v prostoru. Systém geodemografického monitoringu a mobility vychází z následujících předpokladů: Zbytková signalizační data lze považovat za náhodný reprezentativní vzorek mobility sledované populace. Anonymizovaná zbytková signalizační data se v reálném čase přepočítávají do agregovaných geodemografických matic o mobilitě

a rozložení. Poté

veškerá zbytková signalizační data jsou odstraňována ze systému. Díky globální a lokální kalibraci systému podle kontrolních lokalit systém funguje tak, že přepočítává velikost vzorku zbytkových signalizačních dat na počet osob.

BULÍNOVÁ, Eva a Nikola DOLEŽALOVÁ. M A S A R Y K O V A UNIVERZITA. Efektivní monitoring návštěvníků města Brna. Brno, 2014. Dostupné z: http://www.muniss.cz/files/flles/rocnik2/MUNISS 2014Monitoring navstevniku Brna.pdf s.50 Tamtéž Tamtéž s.49-50 8

9

10

~ 13 ~

Zdroje domácího cestovního ruchu se odvozují od tzv. domovského kotevního bodu, který je identifikován na základě opakovaného výskytu ve stejné buňce v kontrolní noční hodinu. Zdroje zahraničního cestovního ruchu jsou rozlišovány podle země in-roamingu. Nastavení hranice pro agregaci výskytu turistických zdrojů do skupiny „ostatní". Nastavení základní jednotky kumulativního sčítání jeden den od 0:00 do 23:59. Po skončení určitého dne probíhá vynulování denní agregace a je uskutečňováno opětovné načítání návštěvníků. Při analýze zbytkových dat musí být zohledňovány následující odchylky: - ne všichni lidé mají mobilní telefon (např. malé děti ho mohou nemít), - některé osoby vlastní dva a více mobilních zařízení nebo vlastní mobilní telefony s několika sim kartami, - určité osoby vybočují z nastavených optimalizačních kritérií (např. delší pobyt), - lidé, kteří jezdí za prací či studiem mimo hranice sledovaného území, - cizí státní příslušníci pracující na území, ale považováni za návštěvníky. „ V České republice dosud ojedinělý výzkum cestovatelských zvyklostí domácích a zahraničních turistů s využitím zbytkových dat mobilních operátorů realizovala v minulých měsících agentura CzechTourism. Na základě informací o registraci SIM karet mobilních telefonů

do

sítě v

okolí vybraných

turistických

atraktivit získali

informace o chování domácích i zahraničních turistů." Pro domácí turismus

12

analytici podrobné

11

zejména v horských oblastech je příznačné střídání cyklů

pracovního dne a víkendu. Toto střídání je způsobeno domácími navštěvníky. Na druhou stranu zahraniční navštěvníci příjíždějí do regionu také během pracovního týdne, a tím dochází k vyrovnávání cyklu. U památek UNESCO, v porovnání s horskými lokalitami, se méně výrazněji projevuje týdenní cyklus. Kromě toho data z mobilů umožňují analytikům zjistit, jaké skupiny navštěvníků přitahují konkrétní typy památek a jiných pozoruhodných míst. V některých lokalitách navíc srovnání mobilních dat s informací o prodaných vstupenkách umožní zjistit, kolik turistů si zaplatilo vstupné do vnitřních budov památky, a kolik jich zůstalo „před hradbami".

Mobily prozradily cestovní zvyklosti turistů. CZECHTOURISM. CzechTourism [online]. 2012 [cit. 2014¬ 12-03]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/652/mobily-prozradily-cestovni-zvyklosti-turistu Tamtéž

11

12

~ 14 ~

„ Celkem monitoruje vládní agentura CzechTourism v tuzemsku 45 lokalit. Jak uvedla vedoucí jejího oddělení výzkumů a analýz Markéta Vogelová, patří mezi ně i historické centrum Českého Krumlova, Telč, Olomouc a Kutná Hora. Tento způsob sběru dat přitom nemá využití jen v cestovním ruchu - signály z telefonů se začínají využívat i při marketingu v supermarketech, při plánování dopravy nebo při organizaci koncertů. "

13

1.2 Tradiční metody měření statistických údajů, zejména návštěvnosti Výsledkem jakéhokoliv statistického šetření je nadměrně velké množství číselných 14

údajů, které jsou nepřehledné, přičemž ani zkušený pracovník se v nich nevyzná. Za účelem stanovení společných příznačných rysů a zákonitostí analýzovaného souboru a pro zpřehlednění získaných údajů musejí být data setříděna. „Tříděním tedy rozumíme rozdělení jednotek souboru do takových skupin, aby co nejlépe vynikly charakterictické vlastnosti zkoumaných jevů. Tříděním dosáhneme kromě uspořádání údajů do přehledné formy také jejich zhuštění. Provádíme-li třídění pouze podle obměn jednoho statistického znaku (jedné vlastnosti), hovoříme o jednostupňovém třídění. Provádíme-li třídění podle více statistických znaků najednou, jde o třídění vícestupňové.

"

15

Pro získání informací z dat

16

musí být při uskutečnění datových analýz aplikován

jeden z modelů, který se zakládá buď na klasické statistické analýze, anebo lze použít i modelů, které využívají moderní přístupy k datům. K posledně zmíněným modelům například patří:

umělé neuronové sítě,

stochastická predikce,

rozhodovací

stromy,

asociační pravidla a další. V praxi jsou rozlišovány dva hlavní druhy modelů: 1) prediktivní (účelem těchto modelů je předpovídání (predikování) hodnoty určitých atributů na základě předem známých hodnot jiných atributů), 2) deskriptivní (cílem zmíněných modelů je identifikace a popis vzorů (deskripce vzorů) v již získaných datech, které se promítají do rozhodování). Co zahraniční turisty v Česku nejvíc zajímá? Prozradí je mobily. ČT24 [online]. 19. 10. 2013 [cit. 2014-12¬ 03]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/246716-co-zahranicni-turisty-v-cesku-neiviczajima-prozradi-je-mobily/ Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. s.17 15 Tamtéž s.17-18 16 KLÍMEK, Petr. Aplikovaná statistika pro ekonomy. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2003, 234 s. ISBN 80-731-8148-7. s.173 13

14

~ 15 ~

Statistiku v cestovním ruchu lze považovat za jeden z hlavních zdrojů rozhodování a 17

řízení. Ústřední úlohou statistiky v cestovním ruchu je poskytování důležitých informací o objemu, vývojových trendech a složení cestovního ruchu ve stanovených časových a prostorových hranicích. Podstatou statistiky cestovního ruchu je souhrn specifických znaků popisující cestovní ruch jako sociálně-ekonomický jev. Daný popis je uskutečňován jak z pohledu kvalitativního, tak i z pohledu kvantitativního. Statistika vyžaduje nevyhnutelné dodržování následujících zásad: údaje se musí sbírat pravidelným způsobem, přitom statistika musí být nestranná a porovnatelná s jinými zeměmi, roky, hospodářskými sektory atd. Současná statistika cestovního ruchu prochází změnami nejen na národní úrovni, ale i na úrovni celosvětové. V dnešní době dochází k přechodu od výkonových naturálních ukazatelů, za než lze pokládat např. počet hostů, kapacitu zařízení a účel cesty, směrem k výkonovým hodnotovým ukazatelům, udávajícím informace o ekonomickém dopadu cestovního ruchu na hospodářské dění. Údaje o domácím

18

a výjezdním cestovním ruchu jsou získávány prostřednictvím

výběrového zjišťování, a to v podobě panelového šetření (na příkladě nahodně vybraného vzorku domácností, ve kterém jsou dotazovány osoby starší 15 let a výsledky se následně přepočítavají na celou populaci ve věku starší 15 let). Kromě toho se využívají odhady jako např. odhad na hranicích území o celkové výši zahraničních návštěvníků a jejich struktuře. Zjišťování informací o pobytu a služebních cestách poskytuje údaje o tom, kam a na jak dlouhou dobu chodí obyvatelstvo na dovolené, jakým dopravním prostředkem jezdí. Dále získané informace umožňují např. zjistit objem a strukturu výdajů sledované populace. Obdobné informace jsou zjišťovány i o služebních a jednodenních cestách. „Průzkum příjezdového cestovního ruchu se uskutečňuje na hraničních přechodech ať už letecké, železniční nebo silniční dopravy. Zajišťují se podklady pro odhad počtu zahraničních návětěvníků v dané zemi

(v členění turisté, jednodenní návštěvníci a

tranzitní), jejich struktura a výše jejich výdajů apod. Průzkum se uskutečňuje face-to-face metodou při odchodu/odjezdu/odletu z dané země. " Satelitní účet

20

1 9

cestovního ruchu se v dnešní době využívá jako nástroj sloužící k

měření vlivu cestovního ruchu na hospodářství daného státu. Mezi základní výstupy

17 ŠTOFILOVÁ, Jana a Tomáš JEŘÁBEK. Statistika v hotelnictví a cestovním ruchu II. Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová, 2012, 58 s. ISBN 978-80-87300-35-0. s.37 18 Tamtéž s.51 Tamtéž Tamtéž s.52 19

20

~ 16 ~

satelitního účtu cestovního ruchu lze zařadit kvantifikovatelné proměnné vlivu cestovního ruchu na konkrétní ekonomiku, a to ve formě absolutních nebo relativních údajů a ve formě členění na přímé a nepřímé účinky: -

hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu,

-

hrubý domácí produkt,

-

zaměstnanost v různých sektorech cestovního ruchu,

-

výše kapitálových investic, základní kapitál a kapitálová základna,

-

daňový přínos plynoucí z činností souvisejících s cestovním ruchem,

-

dopad turismu na platební bilanci,

-

výše spotřeby cestovního ruchu,

-

úroveň turistické poptávky,

-

jiné nefinanční ukazatele cestovního ruchu,

Před provedením výzkumu otázky: co chce vědět;

21

by si měl management každé instituce položit následující

kde a jak potřebnou informaci může nejúčinnějším způsobem

získat a jak zjištěnou informaci využít. Stěžejními důvody pro uskutečnění jakékoliv formy průzkumu jsou: zaprvé - poznání klientů, tj. přednostně stanovení skutečných návštěvníků - jejich složení, struktura, hodnoty a názory, přání a motivace. Jako další významný prvek průzkumu lze zmínít poznání profilu a postojů publika potenciálního. Jedná se o ty osoby, které zatím destinaci nenavštěvují nebo se (v širším slova smyslu) nepodílejí na kulturních aktivitách - může se jednat o konkrétní vzorek obyvatel určitého společenství nebo blíže vymezenou referenční skupinu (např. školní děti, rodiny s dětmi, zahraniční návštěvníci, tělesně postižení turisté). „Dalším důvodem je potřeba poznat, jak je produkt skutečně spotřebováván a hodnocen těmi, jimž je určen. Konečně sama realizace různých forem průzkumů a studií se stává i formou navázání kontaktů a komunikace s veřejností a cílovými skupinami, je konkrétním dokladem zájmu muzea o veřejnost a startovacím blokem pro rozvoj cílené a komplexní komunikační a marketingové strategie. "

22

Pomocí různých druhů výzkumů a studií lze získávat informace kvantitativního charakteru, tj. rozsáhlější soubory základních charakteristik sledovaného vzroku populace. 21 KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1104-4. s.134-135 Tamtéž s.135 22

~ 17 ~

Informace kvalitativní povahy naopak informují zejména o stavu vědomí - o existenci důvodů konkrétního chování, o zaujatých postojích, motivaci a hodnocení návštěvníků. Dotyčný typ informací se v marketingovém prostředí částo označuje za tzv. „měkká data". Na rozdíl od měkkých dat, k „tvrdým datům" patří kromě statistických údajů i výsledky jednotlivých pozorování a experimentů. Jako příklad lze uvést specifické chování návštěvníků v objektu, způsob cirkulace zákazníků cestovního ruchu, interakce s prostředím turistického objektu a různými prvky nabídky apod. Rozdíly mezi dvěma zmíněnými typy data ovšem nejsou absolutní a tvrdá fakta nemohou být jednoduše vnímána jako objektivní (ve smyslu exaktního zobrazení objektů reality),

oproti

„subjektivní"

povaze

měkkých

dat.

V kategoriii

nejzákladnějších

kvantitativních dat - například o počtu návštěvníků - často vznikají překážky přesného počítání nebo zajištění přiměřeně širokého a reprezentativního vzorku dotázaných osob. V popsaných situacích se problém objevuje kvůli tomu, že řada oslovených návštěvníků se hlavně z časových důvodů

nechce zúčastnit dotyčných průzkumů. Stejně tak tvrdá data

získaná i složitějšími pozorovacími a sledovacími postupy jsou ovlivněna aplikovanou metodologií a subjektivním vnímáním skutečnosti konkrétní osobou, která se věnuje průzkumu a realizuje jeho interpretaci. „Podle způsobu jejeich získání lze rozlišovat mezi primárními a sekundárními daty. Před započetím každého významnějšího průzkumu je

třeba shromáždit a analyzovat již

dříve nabyté informace, ať již interní povahy, nebo někde publikované. Nedoceněným zdrojem interních sekundáních dat jsou zápisy v knize návštěv stejně jako poznatky personálu, který přichází bezprostředně do styku s návštěvníky. "

23

Externí sekundární data obsahují zejména veřejně dostupné údaje. Za zdroj těchto údajů jsou pokladány např. odborné publikace, výroční zprávy nebo internetové stránky konkurenčních hospodářských subjektů, různé statistické sborníky atd. Pro získání primární dat, tj. údajů, shromážděných speciálně k danému specifickému účelu, se používají

takové

nástroje

jako

evidence

návštěvnosti

provádění

prostřednictvím

pokladního softwaru nebo manuálního počítání a některé jiné prostředky a techniky. Anketní šetření umožňuje získat zejména údaje spojené s psychodemografickými 24

charakteristikami návštěvníků, některými okolnostmi a důvody jejich návštěvy, vedle toho i „měkká data" související s vnímáním organizace, celkovou spokojeností návštěvníků 23 24

Tamtéž s.137 Tamtéž

~ 18 ~

s turistickým objektem a přípomínkami vůči organizaci. Dotazník je převážně sepsán k osobní distribuci zákazníkům (nejčastěji při odchodu z daného objektu) a sbírá se hned na místě průzkumu. Nejjednodušší formou dotazníku je formulář s možností výběru několika základních otázek. Jako osobní (tzv. face-to-face) rozhovory jsou označovány náročnější formy průzkumu zaměřeného především na získání kvalitativních dat - tj. omezenějšího vzorku s detailnějšími informacemi. Vzorek dotazovaných je z logických důvodů podstatně menší než u uvedeného anketního dotazníkového šetření. Zpravidla se provádí s návštěvníky opouštějícími destinaci. Forma osobního a hloubokého rozhovoru je akceptovatelná především k získání „měkkých" dat o motivech, přáních, hodnocení a chování návštěvníků (nebo naopak, nenávštěvníků). Samotný obsah rozhovoru by měl mít jasnou strukturu a pokud není pouhým mechanickým záznamem odpovědí na předem připravené otázky, klade důraz na profesionálně připravného tazatele majícího zkušenost s dotčenými metodami práce. Skupinové rozhovory (tzv. focus groups) jsou diskusemi skupiny 6-12 osob, které 25

se vyjadřují na příslušné téma a navzájem si sdělují hodnocení návštěvy nebo celé instituce. Skupinový rozhovor řízený moderátorem má zpravidla délku 1-2 hodiny a je přitom natáčen na magnetofon nebo videozáznam. Forma skupinové komunikace umožňuje odstranění některých bariér, které by respondenti během provedení osobního rozhovoru mohli mít. Odpovědi při takové formě komunikace jsou zpravidla volnější a kromě toho jsou ovlivňovány dynamikou skupinového dialogu. Povaha této metody nevyžaduje zpracování výsledků statistické nástrojů nebo konkrétních databází. Metoda pozorování a sledování:

26

V současné době se častěji využvají způsoby

získávání kvalitativních poznatků o chování návštěvníků a o parametrech a výsledcích jejich

návštěvy.

Výsledkem

kvalitně uskutečněného

pozorování jsou

srozumitelné

poznatky o chování návštěvníků v prostředí kulturní destinace. Testování a hodnocení expozic lze označit za specifický příklad muzejních studií 27

(ale také výstav, vzdělávacích nebo multimediálních programů), které mohou být provedena se vzorkem potenciálních návštěvníků v odlišné fázi jejich přípravy a realizace. U složitějších výstavních projektů a nově vzniklých stálých expozic se jako užitečné

25 26 27

Tamtéž s. 139 Tamtéž s.140 Tamtéž s. 141

~ 19 ~

osvědčilo zkoumání reakce možných návštěvníků nebo úroveň jejich znalosti tématu už ve fázi zavedení expozice, nebo sepsání jejího konceptu a plánu (jedná se o úvodní, nebo exante testování).

1.3 Moderní tendence pro měření návštěvnosti

K nejmodernějším trendům v oblasti cestovního ruchu patří informatizace turistických služeb, která jednak souvisí s rozvojem aplikace IT technologií u širších vrstev společnosti, na druhou stránu je spojena se snahou turistické nabídky účinněji a úsporněji využívat své zdroje. „S rostoucím informačním

významem

systémům

informací a znalostí je

destinace,

které

představují

stále páteř

více pozornosti marketingového

věnováno řízení.

V posledních deseti letech je využití informačních systémů a technologií (IS/IT) spojeno kromě zvyšení kvality a úspory nákladů s poskytováním vysoké přidané hodnoty pro návštěvníka a schopnosti pružně a rychle reagovat na splnění jeho přání a požadavků. Z hlediska organizačního uspořádání firmy či destinace je patrný posun k přizpůsobování IS/IT procesnímu uspořádání firem (destinací). "

28

Informace a znalosti (znalosti jsou výsledkem vzdělání a zkušenosti) slouží jako vhodný nástroj pro rozhodování managementu destinace, potenciálních návštěvníků destinace, politiků, rezidentů apod. Na znalosti a informace se pohlíží nejen v destinaci jako na stěžejní „výrobní" faktor. Informace jsou výrobním faktorem a disponují vlastní hodnotou, cenou a produktivitou. Mezi klíčové požadavky na kvalitu informací lze v marketingovém řízení

destinace zařadit

spolehlivost,

aktuálnost,

důvěrohodnost,

solidnost, komplexnost a relevantnost. „IC/IT našly v turismu i v marketingovém řízení destinací velice silnou pozitiní odezvu, a to z důvodu nehmatatelnosti produktu v turismu, rychlé pomíjivosti produktu v turismu, vysoké heterogennosti a dynamiky produktu turismu (složitost prezentace, nedostatečná standardizace), vysoké volatility produktu turismu apod. Internet lze využít ve všech fázích marketingového řízení od výzkumu analýz přes branding, tvorbu produktu,

PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2 s.167 28

~ 20 ~

distribuci a propagaci až po kontrolu a hodnocení. Využití internetu jako informačního zdroje a prostředku obchodování v turismu stoupá stejně jako využívání dalších IC/IT. "

29

Pro přenos informací se v destinací používají jak IS s podporou informačních technologií, tak i „fyzické" informační systémy (různé orientační tabule, mapy, směrovky, systém turistického značení Klubu českých turistů, popisky, TIC, návštěvníci destinace, rezidenti, média apod.), zmíněné inromační prvky jsou částo spojovány dohromady (např. touch screen, TIC využívající informačních technologií, PAT). Obdobně lze pokládat za IS organizace marketingového řízení nejen systém podporovaný

IS

organizace

marketingového

řízení

(tj.

systém

fungující

na bázi

informačních technologií), ale i formalizovaný IS bez podpory IT (např. papírové nosiče) nebo v obecnějším

slova smyslu sociokulturní systém,

který obsahuje nejen

formalizované, ale i jiné neformalizované informace.

IS/IT je možné členit na dva typy IS podle okruhu subjektů, které jsou součástí systémů: -

IS sloužící výlučně k přenosu informací mezi organizací marketingového řízení a jejími okolními subjekty včetně subjektů v destinaci (tzv. užší pojetí IS)

-

IS, do kterých spadají i subjekty v destinaci (např. hotely, sportovní zařízení) a sloužící k přenosu informací mezi destinací (nebo určitými subjekty) směrem k okolním subjektům destinace (širší pojetí IS).

Hlavním účelem implementace

30

informačních technologií v destinacích a jejich

využívání zejména v IS je účinné marketingové řízení destinace. Využití IS a informačních technologií poskytuje možnost zjednodušení a zefektivnění procesů v destinaci. Vzájemné propojení moderních poznatků řízení destinace (ústřední cíl zavadění IS/IT), informatiky a systémového přístupu lze považovat za definici pojmu informační management destinace. Mezi hlavní

31

trendy využití IC/IT v marketingovém řízení destinací mohou být

zařazeny následujícící: -

On-line informace mají čím dále větší vliv na rozhodovací proces zákazníka na všech hlavních zdrojových trzích

29 30 31

Tamtéž s.178 Tamtéž s.168 Tamtéž s.179

~ 21 ~

-

On-line sociální sítě jsou nepostradatelnou součástí komunikačního mixu (C2C) a zároveň se v nich uskutečňuje tvorba obsahu (UGC, user-generatedcontent)

-

Využití optimalizace CEO (search engine optimisation) zajišťující vhodnou strukturu a kódování webových stránek, kvalitní informace, optimalizovaný text.

-

Využití O R M (on-line reputation management) za účelem potlačení (likvidace) negativních zpráv o destinaci nebo firmě na internetu a posílení pozitivní pověsti

-

Testování a výzkumy uživatelů i použitelnosti internetových stránek takovým způsobem, aby na ně (potenciální) návštěvníci reagovali následnou rezervací služby

-

Využití internetu pro on-line branding prostřednitcvím zapojení klientů, výzkumu, interaktivity

-

Využití mobilů pro vysokorychlostní spojení

se stává stále významnějším

nástrojem komunikace; satelitní navigace se stále přibližují kapacitám PC Rozvoj telekomunikací je dalším trendem, který ovšem souvisí s informačními technologiemi.„ Telekomunikační řešení je nutno chápat jako aplikaci jedné nebo více telekomunikačních

služeb,

telekomunikační úlohy.

které

vytvářejí přiměřené

Jednotlivé

podmínky

pro

řešení

zadané

telekomunikační služby jsou realizovány prostřednictvím

telekomunikačních sití. "

32

Východiskem

33

nabídky požadovaného portfolia služeb a případného dalšího rozvoje

jak z kvantitativního, tak i kvalitativního hlediska je správně vyvažená architektura sítě, relevantní zavedení vlastního technického řešení, množiny nadstavbových procesů pro její konfiguraci, dohled a řešení krizových situací. Takto vytvořený systém je základním kamenem pro optimalizaci požadavků na komunikační systém jako celku a značným způsobem ovlivňuje jednotlivé dílčí komunikační řešení, ze kterých se systém skládá.

1.4 Historie využití zbytkových dat mobilních operátorů pro cestovní ruch

Jedním z hlavních moderních zdrojů dat o zahraničních návštěvnících ČR jsou data 34

pořízená z mobilních zařízení. Na českém trhu působí společnost CE-Traffic, která ZELINKA, Tomáš a Miroslav SVITEK. Telekomunikační řešení pro informační systémy síťových odvětví. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 218 s. ISBN 978-80-247-3232-9. s.82 Tamtéž HÁJKOVÁ, Ing. Markéta. Podrobná studie metodiky pilotního sběru dat příjezdového cestovního ruchu. 22. 08. 2014 s.14-15 32

33 34

~ 22 ~

disponuje

unikátním

systémem

kontinuálního,

nepřetržitého

on-line

monitoringu

aktuálního rozložení obyvatelstva a jeho mobility v prostoru. Sledovaní jsou jednak domácí (vnitrostátní) obyvatelé, tak i zahraniční návštěvníci. „Společnost CE-Traffic zrealizovala celou řadu projektů s využitím dat z mobilních telefonů. Z těch největších jmenujme projekt „Návštěvnost ČR s využitím zbytkových dat mobilních operátorů", který monitoroval návštěvníky vybraných míst (celkem 45) ČR v období červen 2012 - květen 2013, a jehož zadavatelem byla Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism. "

35

Jak uvádí ředitel společnosti CE-Traffic Ing. Jiří Novobilský a zástupce společnosti TMobile p. Lukáš Kovárník, díky zbytkovým datům mobilních operátorů bylo v roce 2012 během monitorování umožněno získavání informací: - počet domácích a zahraničních návštěvníků za jeden den na základě celodenního (24 hodinového) sčítání návštěvnosti, - počet domácích a zahraničních návštěvníků za jednu noc na základě nočního sčítání návštěvnosti, - rozložení počtu domácích a zahraničních návštěvníků během dne (po jednotlivých hodinách) / během týdne/měsíce (po dnech), - kumulativní počet domácích a zahraničních návštěvníků za týden / měsíc, - struktura domácích návštěvníků podle okresu bydliště a návštěvníků z jiných zemí dle země jejich původu. Po

uskutečnění

monitorování

jsou

diskutovány

vstupní

zdroje

kontinuálního

monitoringu a validita získaných informací. Společnost CE Traffic využívá pro monitoring anonymizovaná zbytková data mobilního operátora T-Mobile, který v ČR v oblasti pořízení zbytkových dat obsadil první místo s tržním podílem více než 40 %. "Kromě

anonymizovaných

zbytkových

dat

mobilního

operátora

se

v

rámci

monitoringu využívají datové a mapové sady z různých zdrojů, které umožňují přepočet dynamických změn do požadovaných výstupů.

Prostřednictvím speciálního softwaru pro

real-time geodemografický monitoring se zbytková data mobilního operátora přepočítávají na data o aktuálním rozložení návštěvnosti a mobility. Jinými slovy výstupy z monitoringu reprezentují údaje za všechny návštěvníky. "

36

35 36

Tamtéž Tamtéž s.14-15

~ 23 ~

Monitorování bylo provedeno vzhledem k tomu, že existující data o mobilitě v cestovním ruchu byla neefektivní, a právě proto CzechTourism se rozhodl pro využití nových, moderních způsobů monitorování turistických aktivit. Moderní nástroje se vyznačují svou inovativností, úsporností a účinností. Boom ve využívání obyvatelstvem různých elektronických přístrojů a jiných zařízení fungujících na základě nových technologií lze bez nadsázky označit za novou příležitost pro sběr dat v cestovním ruchu. Zbytková data mobilních operátorů patří mezi inovativní metody sběru dat týkajících se navštěvnosti, ovšem zmíněný způsob má určité slabiny. Hlavní slabinou je zajištění ochrany osobních údajů. Nehledě na existující úskalí začal CzechTourism používat zbytková data mobilních operátorů pro monitorování mobility domácího a zahraničního obyvatelstva na území ČR v dubnu 2012. Jak už bylo uvedeno, byla shromážděna data z celkem 45 lokalit, ve kterých se očekává vysoká návštěvnost turisty. Tyto lokality disponují velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu (památky U N E S C O , horské oblasti a lázeňská města). Získaná data spolu s již

existující

databází

poskytly

komplexnější

přehled

o

počtu

návštěvníků

v

monitorovaných oblastech, umožnila zjištění země jejich původu (v případě domacích návštěvníků místo jejich trvalého bydliště a sezonnost turistické mobility v rámci jednoho roku. Zjištěná data jsou bezesporu relevantní a nezbytné pro budoucí rozvoj strategie cestovního ruchu a vytvoření jeho dlouhodobého marketingového plánování. Předpokladem pro správné strategické plánování a vytvoření strategie je vysoce kvalitní analýza získáných relevantních a detailních dat. Podrobná znalost skutečné situace v oblasti cestovního ruchu může značně příspět kezlepšení nabídky turistických destinací a také zvyšit návštěvnost a ziskovost jednotlivých sektorů turistického odvětví národního hospodářství. Právě z výše jmenovaných důvodů se CzechTourism rozhodl spustit spolu se společností CE Traffic stálé a pravidelné online monitorování mobility populace v záležitostech spojených s domácími a zahraničními návštěvníky. Využití získaných dat může pomoct agentuře CzechTourism zdokonalit své služby a to následujícím způsobem: -

významným zlepšením znalostí o aktuálních trendech na domácím trhu cestovního ruchu,

-

umožněním vytvoření národní

škály pro objektivní porovnání jednotlivých

turistických destinací v rámci České republiky, -

zajištěním lepší podpory cestovnímu ruchu a zvýšit jeho efektivitu v praxi,

~ 24 ~

-

prováděním stálého ověřování účinnosti podpůrných aktivit v oblasti cestovního ruchu.

Oblasti pro získání zbytkových dat byly určeny na základě hlavních marketingových témat CzechTourismu v roce 2012. Už zmíněné památky U N E S C O byly zařazeny ještě z toho důvodu, že v roce 2012 se slavil 20. výročí zapsání první české památky na seznam U N E S C O . Dalšími dotyčnými tématy monitorování se staly horské oblasti poskytující aktivní odpočinek pro rodiny s dětmi a pro Českou republiku tradiční lázeňská města. Monitorované oblasti byly členěny podle buněk mobilní sítě podporované mobilním operátorem uskutečňujícím monitorování

návštěvnosti.

Unikátní

systém zjišťování

mobility obyvatelstva je výhradně založen na zbytkových signalizačních datech a jako jediná společnost ho pomocí technologií TrendIT využívá společnost CE Traffic. Tento systém monitorování mobility populace byl spuštěn v České republice v září roku 2011 a od té doby umožňuje provedení průzkumů a umožňuje získání relevantnějších dat s menšími náklady.

~ 25 ~

Praktická část 2. Měření návštěvnosti regionu Vysočina pomocí zbytkových dat mobilních operátorů (ZDMO) v ČR Uvedená kapitola se zabývá hodnocením návštěvnosti Kraje Vysošina a mikroregionu Novoměstsko na základě statistických údajů a zbytkových dat mobilních operátorů.

2.1 Celková návštěvnost regionu Vysočina

Vysočina

37

je krajem, který se z pohledu všech turistických regionů ČR vyznačuje

zjevnou homogenitou. Tento kraj disponuje dobrými předpoklady a má rozsahlý turistický potenciál pro budoucí rozvoj cestovního ruchu. I když se na první pohled zdá, že Vysočina je úplně homogenní, lze přesto konstatovat, že území tohoto kraje je vnitřně diferencováno. To znamená, že ne všechny lokality Vysočiny jsou ve stejné míře atraktivní pro turisty a jsou jimi návštěvované. Vnitřní homogenita se projevuje v souvislosti s rozdílnou funkční a časovou využitelností území kraje pro potřeby cestovního ruchu. Nehledě na velkou atraktivitu pro cestovní ruch, jedním z hlavních problémů Kraje Vysočina zůstává nedostatečně rozvinutá infrastruktura (jedná se zejména o ubytovací a stravovací zařízení a také služby). Kraj Vysočina poskytuje návštěvníkům možnost jak pobytové letní a zimní turistiky, tak i návštěvu kulturně-historických památek (jde především o tzv. městskou turistiku). „Kraj Vysočina patří společně s krajem Olomouckým a Pardubickým do skupiny krajů s podprůměrným počtem zahraničních návštěvníků a jejich výdajů. Díky poloze krajů zde chybí velmi silná skupina jednodenních nakupujících návštěvníků, kteří cestují výhradně do pohraničí.

Kraj

Vysočina

nehraničí

se

žádnou

sousední

zemí.

Chybějící

skupina

nakupujících návštěvníků, která bývá ve většině hraničních krajů převažující, je důvodem toho, že se tzv. vnitrozemské kraje výrazně odlišují od krajů tzv. hraničních. "

38

NOVÁK, Václav, Václav TOUŠEK, Zdeněk SZCZYRBA a Ondřej ŠERÝ. Analýza socioekonomického rozvoje kraje Vysočina se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, červenec 2010. Dostupné z: http://www. strukturalni-fondy. cz/getmedia/4b43616f0726-40db-8d0f-59eabb3ecfa9/Analyza-SE-rozvoje-Vysocina loga.pdf s.14-15 TUČEK, Jan, Markéta HÁJKOVÁ a Zuzana ŠVALBOVÁ. STEM/MARK, a.s. Strukturalizace výsledků šetření „Příjezdový cestovní ruch 2009-2015" do jednotlivých krajů ČR: Detailní krajská analýza - Kraj Vysočina. 2012. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/0fb84f98-db2b-48f3-bc82920ac1d6baa7/10 Kraj-Vysocina.pdf s.18-19 37

38

~ 26 ~

Kraj Vysočina je nejméně návštěvovaným krajem co do počtu zahraničních turistů. V letech 2006-2011 Vysočinu návštívilo 882 tisíc návštěvníků ze zahraničí. Na Kraj Vysočinu připadají také nejnižší celkové výdaje zahraničních hostů ve srovnání s jinými kraji České republiky. Ve sledovaném období návštěvníci zmíněného kraje utratili 3,7 miliard Kč. V přepočtu na průměrný výdaj jednoho zahraničního návštěvníka výdaj činil 1360 Kč na osobu a den. Fakt, že Kraj Vysočina je vnitrozemským krajem ČR, ovlivňuje délku pobytu zahraničních návštěvníků. Ve všech hraničních krajích České republiky převažuje skupina jednodenních turistů, zatímco ve Vysočině jakožto vnitrozemském kraji je sledována odlišná situace. Přibližně dvě třetiny návštěvníků Kraje Vysočina pobývali v tomto kraji několik dní (jedná se o tzv. vícedenní návštěvu), zatímco pouze jedna třetina turistů návštívila Vysočinu s jednodenní návštěvou. Podíl návštěvníků v porovnání s jinými kraji ČR je po Praze druhý nejvyšší. Vnitrozemské kraje ČR se vyznačují pestřejší skladbou zahraničních turistů, pokud je brán v potaz stát jejich trvalého bydliště. Kraj Vysočina navštívilo 25 % Slováků, 25 % občanů Rakouska, 17 % německých turistů a 6 % Poláků. Třetina všech návštěvníků Kraje Vysočina pobývala na jeho území z pracovních důvodů. Ve srovnání s jinými kraji, má Vysočina druhý nejvyšší podíl pracovních návštěv. K návštěvníkům Kraje Vysočina, kteří přijeli na území České republiky z pracovních důvodů, patří dvě třetiny turistů, třetina Slováků a 28 % občanů Rakouska. Největší podíl návštěvníků uvedené kategorie připadalo na Jihlavu (49 % všech přijíždějícíchosob). Osoby s trvalým bydlištěm mimo ČR navštěvují Kraj Vysočina méně často, vzhledem k tomu, že v případě Vysočiny chybí nakupní cesty. Nakupní cesty jsou zpravidla časté a výrazně příspívají k celkové návštěvnosti toho kraje, v němž se vyskytují. Do Kraje Vysočina 70 % zahraničních návštěvníků přijelo individuálně, zatímco zbylých 30 % organizovaně. Převážná většina organizovaných návštěv je tvořena služebními cestami. Průměrná délka pobytu zahraničních návštěvníků na území dotčeného kraje činila 4,1 dne. Při porovnání s jinými kraji, lze zjistit, že tento ukazatel u Vysočiny je nejnižší po celé ČR. Více než dvě pětiny návštěvníků Vysočiny návštívily spolu s atraktivitami tohoto kraje, místa v jiných, vzdálenějších krajích - jedná se o Prahu, Brno a Český Krumlov. Nejpopulárnějšími z pohledu návštěv byly následující obce Kraje Vysočina: Jihlava, Telč a Třebíč.

~ 27 ~

V roce 2013 počet ubytovacích hromadných zařízení cestovního ruchu na Vysočině 39

činil 505. Ve stejném roce bylo v hromadných ubytovacích zařízeních kraje Vysočiny zaznamenáno celkem 448 401 příjezdů. Zahraničních hostů přijelo celkem 67 165 osob, zatímco počet domácích hostů dosáhl 381 236. Přijezdy na Vysočinu se z 2,9 % podílely na celkových přijezdech zahraničních hostů do České republiky v roce 2013 a z 5 % na návštěvách ČR domácími hosty.

2.2 Metodologie a cíle měření návštěvnosti pomocí Z D M O Společnost CE-Traffic , a.s. provádí zpracovávání anonymizovaných zbytkových 40

signalizačních dat poskytovaných mobilní sítí jednoho mobilního operátorů, který působí v České republice. Vzorkování je nastaveno na každých 20 minut, a proto každodenně dochází ke zpracování desítek milionů záznamů. Tyto záznamy jsou následně speciálním software pro real-time geodemografický monitoring přepočítávány na data o aktuálním rozložení osob a jejich mobilitě v rámci stanoveného prostoru. Zjištěná data umožňují vygenerování údajů o každodenní návštěvě monitorované lokality. Dále jsou data seskupována do agregovaných statistik a grafů shrnujících dosavadní výsledky kontinuálního monitoringu. Výsledkem monitoringu, který provádí společnost CE-Traffic, je unikátní přístup, který se zaměřuje na skutečnou aktivitu monitorované oblasti takovým způsobem, který není uplatnitelný v rámci konvenčních přístupů. Monitorovaný parametr „návštěvník" je členěn na 2 skupiny: domácí a zahraniční. Domácím návštěvníkem je osoba, která nemá trvalé bydliště v monitorovaném regionu ani pravidelně nedojíždí do sledované oblasti. Zahraničním návštěvníkem se rozumí osoba, která disponuje zahraničním telefonním číslem: každý takový návštěvník je načítán každý příští den, jedná se tedy o parametr tzv. „osobodny". Hlavními cíli provádění měření návštěvnosti jsou:

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Cestovní ruch v České republice 2013. 2014. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d1a17123-a642-40c8-af39-1aad80813725/Cestovni-ruch-v-Ceske-republice2013.pdf?ext=.pdf s.10-14 CE-TRAFFIC, a.s. Návštěvnost kraje Vysočina s využitím zbytkových dat mobilních operátorů: Závěrečná zprava období (období červenec 2012-červen 2013). 2013. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/VismoOnline ActionScripts/File.ashx?id org=450008&id dokumenty=4053303 s.3 39

40

~ 28 ~

• Sledování návštěvnosti domácích a zahraničních návštěvníků • Upřesnění původu návštěvníků do úrovně okresů u domácích návštěvníků a zemi původu v případě zahraničních návštěvníků. • Rozpoznávání případných trendů/sezonnosti.

2.3 Měření návštěvnosti v regionu

Graf 1: Průměrná denní návštěva po čtvrtletích. Vysočina

Zdroj: CE-TRAFFIC, a.s. Návštěvnost kraje Vysočina s využitím zbytkových dat mobilních operátorů.s.4

Porovnání průměrné denní návštěvy udává, že v třetím a druhém čtvrtletí byla návštěva Vysočiny domácími obyvateli nejvyšší (46022 a 40205), zatímco v čtvrtém a v prvním čtvrtletí počet návštěv byl mnohem nižší (32749 a 29761). Daný stav je způsoben tím, že v teplejších letních, jarních a podzimních měsících na Vysočinu přijíždí velký počet českých návštěvníků. Vyšší návštěva v teplejších měsících je spojena s atraktivnější možností travení volného času ve zmíněné oblasti Česka v uvedeném období. Jak je patrné z údajů o jednotlivých čtvrtletích, třetí čtvrtletí má nejvyšší počet domácích návštěv, jelikož na něj případají následující měsíce: červenec, srpen a září, ve kterých domácí obyvatelstvo má často dovolené. Naopak nejméně domácích turistů přijíždí na Vysočinu v prvním čtvrtletí (v měsících leden, únor a březen), tj. v období, nemají možnost častých návštěv turisticky atraktivních lokalit jako Vysočina.

~ 29 ~

kdy lidé

V případě zahraničních návštěvníků se situace vyznačuje jinými charakteristikami. Zahraniční návštěvníci přitomní na území sledované oblasti mají zahraniční telefonní číslo a k tomuto číslu nemůže být přiřazena kotevní oblast a není možné určit, jestli v monitorované oblasti bydlí nebo ji jenom krátkodobě navštěvují. Z tohoto důvodu je sledování návštěvy Vysočiny zahraničními návštěvníky obtížnější než v případě českých turistů.

Graf 2. Průměrná denní návštěva sledované oblasti v jednotlivých měsících. Vysočina


Graf 2. ukazuje, že v měsících červenec, srpen, květen a červen láká Vysočina nejvíce domácích návštěvníků. Mnozí návštěvníci Kraje Vysočina upřednostňují teplé měsíce a odpočinek odpovídající tomuto ročnímu období. U zahraničních turistů je zřetelné, že počet návštěvníků se pohybuje kolem relativně stabilních hodnot (8000 osob). Nicméně i v uvedených stabilních hodnotách lze zaznamenat nejvyšší a nejnižší hodnoty: v červnu 8709 osob a 6618 lidí v lednu. Z grafu 2. je také patrné, že od ledna je sledován rostoucí trend v počtu jak domácích, tak i zahraničních návštěvníků. Ovšem v případě zahraničních turistů se počet osob mírně snižuje v měsících březen a duben, zatímco u českých návštěvníků je od ledna do sprna pozorován rostoucí trend. Důvodem snížení počtu turistů z jiných zemí v zmíněných

~ 30 ~

jarních měsících by mohlo být to, že vzhledem ke svátkům zůstavájí v zemích svého původu. Je pozoruhodné, že počet zahraničních turistů po snížení v září oproti srpnu, v řijnu opět začíná růst, i když se počet českých turistů pokračuje snižovat. Celkový počet domácích turistů v měsíci s nejvyšší návštěvností činil 51509 osob (srpen). Na druhou stranu nejméně domácích turistů přijelo na Vysočinu v lednu (25033 osob). V případě zahraničních turistů počet návštěvníků v lednu oproti prosinci vzrostl, ačkoliv domácí návštěvníci v lednu (25033) navštěvují Vysočinu řidčeji než v prosinci (29990).

Graf 3. Průměrná návštěva v jednotlivých dnech týdne. Vysočina 48989

pondělí

úterý

středa

čtvrtek

pátek

sobota

neděle


Při zohledňování počtu domácích turistů je zřejmé, že nejpopulárnějším dnem pro návštěvu Vysočiny pro tento druh návštěvníků je sobota, pátek a neděli. Nejméně návštěv připadá na úterý, pondělí a středu. Pokud jsou bráni v úvahu turisté ze zahraničí, nejméně návštěvníků je zaznamenáno v neděli, sobotu a pondělí, zatímco středa, čtvrtek a úterý jsou dny, ve kterých se vyskytuje nejvíce návštěv. Hlavní trendy v případě domácích turistů jsou: rostoucí počet návštěvníků mezi úterým a sobotou a jejich klesající počet od neděle po úterý. Naopak zahraniční turisté mají tendenci k častější návštěvě Vysočiny od pondělí do čtvrtka, zatímco jejich počet postupně od pátku klesá a dosahuje minima o víkendu.

~ 31 ~

„Počet přitomných

v jednotlivých

dnech

týdne

(průměr za

celý

rok)

naznačuje

potvrzení hypotézy o bydlících cizincích na území regionu. Počet přitomných cizinců je uprostřed pracovního týdne cca. 8300, ale na víkend hodnota klesá o více než 800 na 7500 v sobotu, resp. 6.700 v neděli. Toto je typické víkendové chování trvale bydlicích obyvatel. Domácí návštěvníci volí především pátek a sobotu k příjezdu s odjezdem v neděli.

Ve

všední dny se v Kraji Vysočina pravděpodobně pohybují i obchodníci, kteří cestují do lokality nepravidelně, ale typickými návštěvníky nejsou. Může tím docházet k mírnému zkreslení všedních dnů. U víkendů se toto zkreslení předpokládá minimální. "

41

Graf 4. Průměrná denní návštěva pro jednotlivé dny po čtvrtletích. Vysočina • domácí

• zahraniční


Rozbor údajů za roční čtvrtletí po jednotlivých dnech týdne ukazuje, že u domácích návštěvníků nejvyšší návštěva v pracovních dnech byla zaznamenána v třetím čtvrtletí, tj. v měsících červenec, srpen a září. Na druhou stranu, minimální počet českých turistů v pracovních dnech se vyskytoval v prvním čtvrtletí, tj. v období leden až březen. Nejméně turistů z ČR navštívilo Vysočinu o sobotách a nedělích v prvním čtvrtletí. Největší počet domácích návštěvníků o sobotách a nedělích byl sledován v třetím čtvrtletí, tj. v období červenec až září. Počet domácích návštěv v pracovních dnech rostl od prvního čtvrtletí přes 41

Tamtéž s.6

~ 32 ~

druhé čtvrtletí a dosáhl maxima ve třetím čtvrtletí. Návštěvy Vysočiny českými turisty o sobotách a nedělích vykazovaly stejný trend. Zahraniční návštěvníci v pracovních dnech nejvíc příjížděli na sledované území ve druhém čtvrtletí a nejméně v čtvrtém. Nejvíce návštěv o sobotách a nedělích také připadalo na druhé čtvrtletí, jejich nejmenší počet v prvním čtvrtletí. Počet zahraničních turistů přijíždějících na Vysočinu v pracovních dnech rostl od prvního čtvrtletí a dosáhl maximálních hodnot v druhém čtvrtletí, zatímco od druhého čtvrtletí je zaznamenáván postupný klesající trend. O sobotách a nedělích mívaly návštěvy zahraničních turistů obdobné tendence jako jejich návštěvy v pracovních dnech.

Graf 5. Původ domácích návštěvníků. Vysočina

Zdroj: CE-TRAFFIC, a.s. Návštěvnost kraje Vysočina s využitím zbytkových dat mobilních operátorů.s. 7

Původ domácích návštěvníků kraje Vysočina udává, že nejvíce domácích turistů přijíždí z Jihomoravského a Středočeského kraje a z Hlavního města Prahy. Vysočina je tedy nejčastěji navštěvována lidmi ze sousedních krajů a z Prahy. Nejmenší počet českých turistů navštěvujících monitorované území pochází z Karlovarského a Libereckého kraje. Možným důvodem k nízké návštěvnosti sledované oblasti turisty z těchto krajů je to, že uvedené kraje jsou v porovnání s jinými kraji ČR od Vysočiny vzdálenější, a proto osoby z Karlovarského a Libereckého kraje upřednostňují návštěvu bližších lokalit.

~ 33 ~

Graf 6. Původ zahraničních návštěvníků. Vysočina

Celkem 30,00% 25,00%

_

20,00% 15,00%

ITT III

10,00% 5,00% 0,00%

tu

E mi

mi E

o

-o

Ol

I Celkem 0 o tri

l/i

3

O

1™ O

O

O)

Ln

>ro

on

ro

O Lfl

"> Si

ro >
K. u-

3 -2

M/)

m Ô"

•a

•ai >

Q Lfl

tu E n >-

O u

O Lfl

c a) c -ro >oc u;

ts

Q.

1/1

o

Q.

1/1


Graf 6 informuje o původu zahraničních návštěvníků kraje Vysočina a z tohoto obrázku je jasné, že největší počet turistů ze zahraničí pochází z Německa, Slovenska a Maďarska. Přitom z prvních dvou zmíněných zemí pochází přibližně stejný počet osob: 26¬ 28 % celkového počtu návštěvníků. Maďarští turisté se z 10 % podílejí na všech návštěvách. Nejmenší počet návštěvníků jsou státními příslušníky Dánska a Řecka. Při pohledu na počet turistů z jednotlivých zemí lze kostatovat, že nejvýznamnějším faktorem pro návštěvu Vysočiny je geografická vzdálenost mezi zemí původu návštěvníků a monitorovaným územím. Zachycené údaje

42

více zaznamenávají stav bydlících cizích

státních příslušníků na území kraje Vysočina než pohyb turistů.

42

Tamtéž s.8

~ 34 ~

2.4 Měření návštěvnosti v regionu Novoměstsko

Graf 7. Průměrná denní návštěva po čtvrtletích (osobodny). Novoměstsko 6000 ,

563Č

5000


Graf 7 vypovídá o tom,

že nejvíce domácích návštěvníků bylo

sledováno

v Novoměstsku ve druhém a třetím čtvrtletí (5342 a 5638). V prvním a čtvrtém čtvrtletí návštěvnost Novoměstska byla výrazně nižší (3897 a 4159). Od čtvrtého čtvrtletí počet návštěvníků až do druhého čtvrtletí klesal. Od druhého kvartálu začal stoupat počet českých turistů a dosáhl svého vrcholu v třetím čtvrtletí. U zahraničních návštěvníků připadal nejmenší počet osobodnů na čtvrté čtvrtletí (176), zatímco maximální hodnota byla zaznamenána v prvním čtvrtletí - 399 osobodnů. Od třetího kvartálu počet turistů z jiných států klesal. Od čtvrtého čtvrtletí došlo k nárůstu a po prvním čtvrtletí se klesající tendence objevila znovu.

~ 35 ~

Graf 8. Průměrná denní návštěva v jednotlivých měsících. Novoměstsko

• domácí

zahraniční


Při analýze průměrné denní návštěvy v Novoměstsku lze dojít k závěru, že se nejvíce domácích návštěvníků ve sledované oblasti vyskytovalo v srpnu, červenci a červnu. Nejmenší počet turistů z České republiky byl v Novoměstsku zaznamenán v lednu, listopadu a v březnu. I když údaje za jednotlivé měsíce nemají jednoznačný trend, celkově lze říct, že se od srpna počet návštěvníků začíná snižovat a měsícem, v němž počet turistů se nachází na minimální hodnotě, je leden. Nicméně v rámci období srpen-leden dochází u domácích návštěvníků ke krátkodobému nárůstu počtu návštěv, a to v prosinci. Tato skutečnost je pravděpodobně dána tím, že v prosinci do Novoměstska příjíždí více domácích návštěvníků za účelem trávení vánočních prázdnin. Počet domácích turistů začíná stoupat od ledna, přičemž tendence k růstu se zachovává až do sprna, ve kterém je počet tuzemských návštěvníků nejvyšší. V rámci období leden-srpen si lze povšimnout faktu, že v březnu oproti únoru dochází ke snížení návštěvnosti Novoměstska domácími turisty, i když v následujících měsících je vždy sledován

43

nárůst

oproti

předchozím

měsícům.

Tamtéž s.9

~ 36 ~

V únoru

2013

43

byl

počet turistů

naprůměrným vzhledem ke konání mistrovství světa (MS) v biatlonu, a z tohoto důvodu se v březnu 2013, tedy po skončení M S , počet návštěvníků vrátil na původní hodnotu. Zahraniční návštěvníci během celého sledovaného období návštěvovali Novoměstsko zhruba ve stejné míře. Minimum turistů ze zahraničí byl v Novoměstsku sledován v březnu (134), zatímco jejich maximální počet v únoru. Jak už bylo zmíněno, v únoru byl příjezd nadprůměrného počtu zahraničních osob způsoben konáním MS v biatlonu. Bude-li zanedbáván vliv dočasných událostí, lze konstatovat, že nejvíce cizích státních příslušníků návštivílo Novoměstsko v květnu, červenci a v srpnu.

Graf 9. Průměrná návštěva v jednotlivých dnech týdne. Novoměstsko


Na sobotu a neděli připadá největší počet jak zahraničních, tak i domácích návštěvníků. Rozdíl mezi hodnotami u turistů z jiných zemí a Česka spočívá v tom, že u tuzemských návštěvníků je počet osob v sobotu mnohem vyšší než v neděli (7464 oproti 5883), zatímco v případě zahraničních turistů se hodnoty v sobotu a v neděli téměř neliší (323 a 320). Nejmenší počet turistů ze zahraničí byl v Novoměstsku zaznamenán v pondělí (237); u českých turistů bylo nejméně návštěvníků pozorováno v jiný den týdne, v úterý (3594). Počet zahraničních turistů na monitorovaném území rostl od pondělí do soboty a

~ 37 ~

poté začal klesat, zatímco u českých turistů byl růst sledován od úterý do soboty, po níž došlo ke snížení počtu návštěvníků. Odsud vyplývá, že zahraniční návštěvníci častěji zůstavají na území Novoměstska nejen o víkendu, ale také i v pondělí, ačkoliv jejich počet po neděli klesá. Na druhou stranu Češi zpravidla opouštějí sledované území po víkendu (v neděli - 5883 návštěv, ale v pondělí už jen 3903).

Graf 10. Průměrná denní návštěva pro jednotlivé dny po čtvrtletích. Novoměstsko Idomácí

8489

9000

•zahraniční

8670

8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000

• ^ J>

>

<ŕ

&

éŕ

_Q3_

>

J>

&

<ŕ

.iŕ

>

Jř

«fp

& /

éŕ

.ir

>

J?

&

^

_Q2_

Q4 2012

2013


V pracovních dnech pobývalo nejvíce domácích návštěvníků na území Novoměstska v třetím čtvrtletí (4742 návštěvy). Dále následuje druhé čtvrtletí s 4468 návštěvami během pracovních dnů a čtvrtý kvartál s 3527 návštěvami. Nejmenší počet turistů z Česka se během pracovního týdne nacházel na monitorovaném území v prvním čtvrtletí (3230). O sobotách byl maximalní počet tuzemských návštěvníků pozorován ve druhém čtvrtletí (8670). Mírně menší počet českých návštěvníků přijížděl o sobotách na Novoměstsko v třetím čtvrtletí (8489). Minimum turistů z ČR o sobotách bylo zaznamenáno v prvním čtvrtletí. Co se týče návštěvnosti Novoměstska Čechy o nedělích, lze zachytit následující trend: nejvíce turistů přijelo do sledované oblasti v třetím čtvrtletí (7147), pak ve druhém čtvrtletí 6383 návštěv, v prvním 5074, a nejméně ve čtvrtém kvartálu 4830.

~ 38 ~

U zahraničních návštěvníků je patrné, že v pracovních dnech nejvíce lidí přijíždí v prvním čtvrtletí (355), ve druhém čtvrtletí - 257 a v třetím - 248 osob. Minimální počet turistů byl o pracovních dnech v Novoměstsku sledován ve čtvrtém kvartálu. O sobotách a nedělích byl počet návštěvníků z jiných zemí ve dvou čtvrtletích téměř stejný: čtvrté čtvrtletí - (174 a 173) a druhé - (336 a 318); Ve dvou jiných čtvrtletích byly sledovány mírně odlišné hodnoty ve zmíněných dnech : třetí čtvrtletí - (297 a 269) a první - (487 a 522). Ovšem i v případě Novoměstska je většina zaznamenaných zahraničních turistů 44

pravděpodobně trvale bydlící na území monitorované oblasti.

Graf 11. Původ domácích návštěvníků. Novoměstsko

Celkem 70,00%

i Celkem

.

vc?

4

/r>

/!r>

t

V>

<^

V


Graf 11 ukazuje, že návštěvnost Novoměstska je výrazně ovlivněna přijezdem českých turistů z nejbližších oblastí: Vysočina (60 %), Jihomoravský (20 %) a Pardubický kraj (12 %). Zachycené hodnoty udávají, že geografické umístění Novoměstska je rozhodujícím faktorem pro návštěvníky, kteří uvažují o přijezdu do dané oblasti. Počet návštěvníků z Hlavního města Prahy je podle obrázku 11 téměř zanedbatelný.

44

Tamtéž s.10

~ 39 ~

Graf 12. Původ zahraničních návštěvníků. Novoměstsko

Celkem

10,00% 5,00%

u Celkem

Z

m

m M

'E

o in

Pol

E

O Jdi E in

O .i: •

Ostat

u O)

Slov

0,00%


27 % zahraničních návštěvníků pochází z Německa, 15 % ze Slovenska a 7 % z Polska. Nejméně osob přijíždí do Novoměstska z Dánska, Finska a Španělska (údaje o návštěvnících z Řecka lze přehlédnout, vzhledem k jejich malému počtu). Trendy ve sledování

zahraničních

návštěv Novoměstska jsou

zcela totožné

s trendy

domácí

návštěvnosti monitorovaného regionu: čím blíže k Novoměstsku je umístěna oblast ČR nebo země původu turistů, tím větší počet návštěvníků láká zmíněné cílové území.

~ 40 ~

3 Monitoring eventů Kromě

monitoringu

návštěvnosti

některých

regionů

prováděla

společnost

CzechTourism měření návštěvnosti pomocí zbytkových dat mobilních operátorů na vybraných společenských akcích a kulturních údálostech. Jedním z příkladů monitoringu eventů je Memoriál F.A. Elstnera, který se každoročně koná v Dobřanech. „Memoriál F .A. Elstnera je akce lokálního významu,

která láká hlavně místní

obyvatele a návštěvníky z nejbližšího okolí. Z toho důvodu byli do monitoringu oproti ostatním eventům zařazeni i rezidenti. Celková návštěvnost včetně místních obyvatel se pohybovala denně okolo 5 tisíc návštěvníků denně. V případě nerezidentů to bylo 2OO SOO návštěvníků denně. Zastoupení zahraničních návštěvníků bylo minimální. "

45

Graf 13. Počet přítomných ne-rezidentů ve městě Dobřany

Počet přítomných ne-rezidentů ve městě Dobřany

Zdroj: HERGET, Jan. CZECH TOURISM. Monitoring eventů. 2014. snímek 7

Počet ne-rezidentů během konání akce Memoriál F. A. Elstnera se od průměrných 46

hodnot v běžných dnech téměř nelišil: např. v pátek v 14:00 v Dobřanech byl úplně stejný počet ne-rezidentů jak v běžných dnech, tak i v den konání zmíněné akce. Nicméně největší rozdíl v počtu zahraničních návštěvníků v pátek byl spatřen v 12:00, když počet ne-rezidentů během konání memoriálu převýšil běžný počet zahraničních hostů o 100 osob. V sobotu byl největší rozdíl mezi běžným počtem ne-rezidentů a jejich počtem během konání akce Memeriál zaznamenán od 10 do 12 hodin (přibližně o 50 osob více než ' HERGET, Jan. CZECH TOURISM. Monitoring eventů. 2014. snímek ó Tamtéž snímek 7

~ 41 ~

obyčejně). V neděli se víceméně patrný rozdíl mezi běžným počtem zahraničních návštěvníků a jejich počtem v den konání memoriálu nevyskytoval: maximální rozdíl činil zhruba 20 lidí v období mezi 14. a 16. hodinou.

Graf 14.Počet všech přítomných osob ve městě. Dobřany


Celkový počet osob přítomných

v Dobřanech se v pátek od běžných průměrných

hodnot nejvíce lišil ve 12 hodin: v Dobřanech se nacházelo o 200 osob více než obvykle. V sobotu byl nejvýznamnější rozdíl v počtu osob přitomných v Dobřanech zaznamenán v 10 hodin - více než 300 osob; a v 12 hodin - přibližně 200 osob. V něděli v 10 hodin se v Dobřanech během konání memoriálu nacházelo přibližně o 200 osob více než ve stejných dnech mimo konání akce memoriálu. Je pozoruhodné, že v 18 hodin v neděli bylo v Dobřanech během konání akce memoriál přítomno o 100 osob méně než v běžných dnech. Pravděpodobně taková situace byla způsobena tím, že z Dobřan v neděli k 18 hodinám odjelo více osob než přijelo na návštěvu akce Memoriál.

47

Tamtéž snímek 8

~ 42 ~

Graf 15.Rozdíl původu ne-rezidentů během akce a předcházejícího stejného časového období.

Rozdíl původu ne-rezidentů během akce a předcházejícího stejného časového období 150

103


Co se týče

48

rozdílu původu návštěvníků akce memoriál ve srovnání s původem ne-

rezidentů v Dobřanech ve stejném časovém obodobí lze konstatovat, že nejvíce osob přijelo do Dobřan na akci memoriá z Plzni-Jih (rozdíl oproti běžnému období o 48 osob), Klatovy (rozdíl činí 24 osoby) a Plzeň-město (15). Na druhou stranu nejmenší rozdíl v počtu ne-rezidentů byl zaznamenán u občanů Německa (2 osoby), Belgie (3 lidí) a Rakouska (2 osoby). Je zajímavé, že počet občanů Ukrajiny (o 7 lidí více než obvykle) a Španělska (v jejich případě rozdíl oproti běžným dnům dosahuje 6 osob), přesáhl počet rezidentů Prahy (Pražanů se během konání akce memoriál v Dobřanech nacházelo o 5 osob více než běžně). To znamená, že v některých případech občané jiných států návštěvují akce podobné memoriálu častěji než domácí nerezidenti, např. z Prahy. Jako další přiklad využití zbytkových dat mobilních operátorů pro měření návštěvnosti lze zmínit festival Czech The Light. „ Czech The Light dokázal přilákat i návštěvníky z větší vzdálenosti, např. z Prahy.

Z výsledků však vyplývá, že zahraničních návštěvníků

bylo v Krumlově v době konání akce méně než v jiné víkendy. Každodenní návštěvnost se pohybovala okolo 20 tisíc návštěvníků (mimo obyvatele žijící ve sledované oblasti). Nad rámec běžného období přijelo v době konání festivalu do Krumlova cca o tisíc návštěvníků « 49 více.

48 49

Tamtéž snímek 9 Tamtéž snímek 11

~ 43 ~

Graf 16. Počet přítomných ne-rezidentů v centru Českého Krumlova


Vývoj počtu přítomných ne-rezidentů během konání festivalu Czech The Light míval 50

stejné tendence jako o víkendu, který následoval po ukončení zmíněného festivalu. Nicméně během konání festivalu byl zaznamenán mírný nárůst počtu návštěvníků centra Českého Krumlova, kde festival Czech The Light probíhal. Největší zvýšení počtu nerezidentů Českého Krumlova během konání festivalu bylo zjištěno v 16 hodin: rozdíl činil zhruba 300 osob, ovšem v 22 hodiny se počet ne-rezidentů stabilizoval a dosáhl stejného počtu jako v běžném období.

50

HERGET, Jan. CZECH TOURISM. Monitoring eventů. 2014. snímek 12

~ 44 ~

Graf 17. Původ ne-rezidentů během festivalu a následujícího víkendu

Původ ne-rezidentů během festivalu a následujícího víkendu • Signál Bvíkend po 1400 1200

0

Czech Republic" jsou označeni lidé, co na noc vypínají telefon a není možné


Nejvíce návštěvníků

51

Českého Krumlova bylo v době konání uvedeného festivalu

zaznamenáno z Jihočeského kraje (rozdíl oproti běžné době - 217 osob), z Hlavního města Praha -269 osob, ze Středočeského kraje - 193 lidí a z Plzeňského kraje - 127 osob. Na druhou stranu byla návštěvnost některých skupin ne-rezidentů během konání festivalu nižší než o víkend později - např. o víkendu po konání Czech The Light počet návštěvníků z Rakouska vzrostl o 184 osoby. Stejný nárůst byl zaznamenán v případě ne-rezidentů ze Slovenska - o víkendu po ukončení festivalu Czech The Light do Českého Krumlova přijelo o 205 občanů Slovenska více než v době konání zmíněného festivalu. Společnost CzechTourism prováděla monitoring festivalu Signál 2014, který probíhal v Hlavním městě Praha. „ Celková návštěvnost festivalu Signal byla 463 tisíc návštěvníků. Z toho 241 tisíc bylo z ČR, v době konání festivalu jich v centru Prahy bylo o 80 tisíc více než v běžném období. Perspektivou zahraničních návštěvníků nebyl zaznamenán nárůst v jejich počtu. Může to být dáno tím, že festival není dostatečným motivem k návštěvě Prahy nebo se prostě zahraniční návštěvníci přeplněným lokalitám vyhýbali. Skladba cizinců

51

Tamtéž snímek 13-14

~ 45 ~

kopíruje běžnou skladbu návštěvníků Prahy, nejčastěji byli zastoupeni Němci, Rusové, Italové a Britové. "52 Při porovnání

53

počtu lidí na festivalu Signál 2014 s počtem osob týden před jeho

konáním lze spatřit, že největší rozdíl byl zaznamenán v sobotu a neděli. V sobotu při přiležitosti konání Signal Festu se počet osob vzrostl o 73185 v porovnání s údaji o počtu lidí týden před festivalem. V neděli v době konání Signal Festu počet osob dosahl 105413 osob, zatímco před týdnem se vyskytlo 79611 lidí. Ve čtvrtek a pátek za Signal Festu také došlo k nárůstu počtu osob, nicméně tento nárůst byl mírnější než o víkendu: ve čtvrtek 10185, zatímco v pátek - 29659.

Graf 18. Počty lidí během festivalu Signal 2014 a týden před

Počty lidí během festivalu Signal 2014 a týden před

čtvrtek

pátek

sobota

neděle

Zdroj: HERGET, Jan. CZECH TOURISM. Monitoringeventů. 2014. snímek 17

Rozdíl

54

v počtu lidí mezi běžným dnem a počtem návštěvníků Signal Festu byl

nejpatrnější v sobotu a v pátek. Ve čtvrtek zmíněný rozdíl činil 10185 osob, v pátek se pohyboval na úrovni 29659. V sobotu rozdíl dosáhl vrcholu - 73185 osob, zatímco v neděli zase došlo k výraznému poklesu sledovaného rozdílu na 25802 lidí. Sobotní rozdíl převýšil čtvrteční rozdíl o 63000 osob.

52 53 54

Tamtéž snímek 16 Tamtéž snímek 17 Tamtéž snímek 18

~ 46 ~

Při sledování

55

původu a počtu osob během festivalu Signal 2014 a týden před jeho

konáním je patrné, že k nejvýraznějšímu nárůstu došlo u domácích obyvatel, u obyvatel Hlavního města Prahy a u osob původem ze Středočeského kraje.

Graf 19. Rozdíl počtu lidí mezi běžným dnem a Signalem 2014

Rozdíl počtu lidí mezi běžným dnem a Signalem 2014 80000

čtvrtek

pátek

sobota

neděle

Zdroj:HERGET, Jan. CZECH TOURISM. Monitoring eventů. 2014. snímek 18

V případě obyvatel Hlavního města Prahy činil nárůst počtu osob během Signalu 2014 zhruba

45000;

v případě

domácích

obyvatel

(tj.

občanů

České

republiky)

bylo

zaznamenáno zvyšení o 35000 lidí, zatímco osob ze Středočeského kraje pobývalo v Praze o festivalu Signal 2014 o 20000 více než v běžných dnech. Co do počtu zahraničních osob účastnících se dotčeného festivalu lze říct, že byl sledován jejich pokles o 10000 oproti stejnému běžnému dni. To znamená, že se cizinci buď vědomě, nebo nevědomě vyhýbali návštěvě pražského festivalu Signal 2014.

55

Tamtéž snímek 19-20

~ 47 ~

Graf 20. Původ a počty lidí během festivalu Signal 2014 a týden před

Původy a počty lidí během festivalu Signal 2014 a týden

před

• Signal • týden před 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000

•

^

sf*

^

s

^

.ír

vr"

iŕ

vCV

*ř

*

6

^

^

^

>ť*

^

#

^

Jf>°

.-^

^

^


V Brně se konala akce Mozaika grafického designu, jejíž návštěvnost byla také monitorována prostřednictvím zbytkových dat mobilních operátorů. „Návštěvnost Mozaiky Brno byla lokálního charakteru, dvě třetiny návštěvníků byli místní, zbytek pak většinou z Jihomoravského kraje. Oproti běžnému období navštívilo sledované lokality v Brně o cca 3,5 tisíce českých návštěvníků více. Nejčastějším motivem byl zájem o design. Informace o akci získali návštěvníci od přátel a známých a také na Facebooku. Polovina návštěvníků v souvislosti s návštěvou měla nějaké výdaje,

v průměru utratili 257 Kč, nejčastěji za

dopravu a stravování. "

56

Původ ne-rezidentů během akce a předcházejícího stejného časového období vypadal 57

následovně: byl sledován nárůst počtu obyvatel Jihomoravského kraje, zatímco se celkový počet domácích obyvatel, cizinců a obyvatel jiných českých krajů snížil. Počet osob původem z Jihomoravského kraje během konání Mozaiky grafického designu vzrostl o 3444. Na druhou stranu počet obyvatel České republiky a počet zahraničních hostů klesl o 284, respektive 394 osoby.

56 57

HERGET, Jan. CZECH TOURISM. Monitoring eventů. 2014. snímek 25 Tamtéž snímek 27-28

~ 48

Graf 21. Původ ne-rezidentů během akce a předcházejícího stejného časového období


~ 49 ~

v

4 Návštěvnost Českého Krumlovu a Hradu Karlštejn Vedle měření návštěvnosti Kraje Vysočina a jednotlivých eventů po celé České republice,

společnost

CzechTourism

uskutečňovala

monitoring

návštěv

v Českém

Krumlově a na Hradu Karlštejn. Státní hrad

a zámek Český Krumlov se v roce 2013 stal nejnavštěvovanějším

objektem, který spadá pod správu Národního památkového ústavu. K 31. 10. 2013 navštívilo Státní hrad a zámek Český Krumlov celkem 311 877 osob, což poukazuje na mírný nárůst o 1,5 % ve srovnání se stejným obdobím minulého roku (návštěvnost k 31. 10. 2012 se pohybovala na úrovni 307 276 osob). Nejpopulárnější u turistů prohlídkovou trasou doposud zůstává I. prohlídková trasa na niž připadá 46,76 % z celkové návštěvnosti. Podíl návštěvnosti barokního divadla a II. prohlídkové trasy se za posledních pět let nezměnil a dosahuje zhruba 4 % celkové návštěvnosti (v roce 2013

se na návštěvnost zámeckého barokního divadla a II.

prohlídkové trasy shodně připadalo 3,65 % celkové návštěvnosti prohlídkových expozic SHZ Český Krumlov). Provoz Hradního muzea (Hradní muzeum + vyhlídkový ochoz zámecké věže) lze označit za více než důstojný protipól provozu prohlídkových expozic SHZ Český Krumlov (návštěvnost expozice Hradního muzea a vyhlídkového ochozu zámecké věže činila 44,72 % z celkové návštěvnosti prohlídkových expozic SHZ Český Krumlov). „Dle projektu monitoringu turistických lokalit založeného na sběru zbytkových dat z mobilních telefonů navštívilo Český Krumlov v období červen 2012/květen 2013 přes 1,326 milionu návštěvníků. Z toho 45% rezidentů a 55% nerezidentů. Nejvíce zahraničních návštěvníků přijelo z ostatních zemí (201 758), z Ruska (136 788), Německa (81 508), Rakouska (59 487), Slovenska (52 259) a Maďarska (29 858). " Nejvíce domácích následující měsíce:

60

5 9

a zahraničních návštěvníků Českého Krumlova připadalo na

květen,

červenec a srpen. Nejméně frekventovaným z pohledu

domácích a zahraničních návštěv lze označit leden (u domácích turistů) a únor (u zahraničních turistů). V podzimních a v zimních měsících Český Krumlov návštívili zejména turisté z Ruska,

zatímco v létě bylo nejvíce návštěv vykonáno

Slováky.

ČESKOKRUMLOVSKÝ ROZVOJOVÝ FOND, spol. s.r.o. Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2013. 2014. Dostupné z: http://data.ckrumlov.cz/files/5426-statistika-2013.pdf s.6 59 Tamtéž s. 3 60 Tamtéž 58

59

r

r

~ 50

Návštěvníci z německy mluvících zemí pobývali ve městě zpravidla v letních měsících, v zimních, jarních a podzimních měsících jejich počet byl mírně nižší. Hrad Karlštejn je další turistickou atraktivitou, jejíž návštěvnost byla monitorována pomocí zbytkových dat poskytnutých mobilními operátory. V roce 2011

61

Hrad Karlštejn

dokázal zastavit trvalé snížení návštěvnosti, ke kterému docházelo v předchozích letech. Ve stejném roce Karlštejn návštívilo 223 tisíc osob, což znamená nárůst o více než 7000 oproti roku 2009. Po mírném propadu z let 2008-2010 o 7 až 8 %, byl v roce 2011 znovu zaznamenán meziroční zvyšení počtu návštěvníků. Počet návštěvníků byl příznivě ovlivněn vyšším počtem kulturních akcí a soutěží, které se v porovnání s předchozími lety konaly na Hradu Karlštejn. Jedná se zejména o projekt Oživlé památky, který poskytuje návštěvníkům možnost netradiční návštěvy podle speciálního programu. Ke zvýšení návštěvnosti příspěly také soutěžní prohlídkové pasy a věrnostní programy, které zavedl Národní památkový ústav od května 2010. Návštěvníci hradů, zámků a jiných turistických objektů získali díky věrnostním programům příležitost vstupu do šestého objektu zdarma, pokud předtím uskutečnili návštěvu pěti památek. Pouze na Hradu Karlštejn bylo rozdáno 20000 soutěžních prohlídkových pásů a díky zmíněnému programu se do hradu zdarma dostalo 1200 osob. V roce 2012 Hrad Karlštejn navštívilo 222 729 osob, o rok později 217 717. V roce 2014 62

přijelo na návštěvu Hradu Karlštejn o 45802 lidí více než v předchozím roce. Při měření

63

návštěvnosti Hradu Karlštejn za využití zbytkových dat mobilních

operátorů bylo zjištěno, že nejvíce návštěvníků připadalo na 1. až 3. června 2012 (výzkum se prováděl pouze v červnu roku 2012). V těchto dnech na Hrad Karlštejn přijelo zhruba 6000 domácích hostů a 1000 návštěvníků ze zahraničí. Dalším obdobím s vysokou návštěvností byl 15. až 19. červen 2012, během něhož byl Hrad Karlštejn navštíven 3500 domácích turistů a přibližně 600 zahraničních hostů. Dle počtu návštěvníků třetí období připadalo na 21. až 25. červen 2012, když Hrad Karlštejn navštívilo kolem 3000 turistů z České republiky a zhruba 400 osob ze zahraničí.

Karlštejn zastavil propad, Helfštýn chystá výstup. Tyden.cz [online]. 06.01.2012 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/relax/cestovani/karlstein-zastavil-propad-helfstyn-chystavystup 221894.html#.VSzVNJMXW9d Češi milují hrady a zámky. Návštěvou je pomáhají opravit. Tyden.cz [online]. 04.03.2015 [cit. 2015-04¬ 14]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/relax/cestovani/cesi-miluii-hrady-a-zamky-navstevou-iepomahaii-opravit 335191.html#.VSzVkpMXW9d VOGELOVÁ, Markéta. CZECH TOURIST AUTHORITY - CZECHTOURISM. Using residual positioning data from mobile networks for tourism monitoring. 2013. Dostupné z: http://www.congress.is/11thtourismstatisticsforum/papers/Vogelova.pdf s.6 61

62

63

~ 51 ~

Graf 22. Denní míra návštěvnosti v červnu 2012.

Zdroj:CZECH TOURIST AUTHORITY - CZECHTOURISM. Using residual positioning data from mobile networks for tourism monitoring. 2013. s.6

Nejpopulárnějšími hodinami bylo období mezi 11. až 13. hodinou. Od 6 do 12 hodin 64

počet návštěvníků vždy rostl, v 12. až 13. hodinách dosáhl svého vrcholu a po 13. hodině byl zaznamenán stálý pokles počtů hostů. Ve 22 hodin počet návštěvníků klesl téměř na nulu, což logicky souvisí s otevírací dobou Hradu Karlštejn. Z hlediska počtu

65

domácích

návštěvníků Hradu Karlštejn se 27. a 28. týden roku 2012 vyznačovaly nejvyšší návštěvností: na Hrad Karlštejn denně přijíždělo v průměru zhruba 2200 osob. Nejnižší návštěvnost připadala na 21. týden roku 2012, když na Hrad Karlštejn zavítalo v průměru 1500 domácích návštěvníků denně. Graf 23.Trendy návštěvnosti. Týdenní statistiky Pniměrná denní návštěvnost

domáci

zahraniční

3DOO

í: zooo 15DO nu,,;,

Q

-I

i

1

19

2D

i

i

31

23

i

23

i

24

i

IS

:

26

i

2T

i

2Í-

i

29

i

3D

1

3L

i

32

číslo týdne v roce Zdroj: CZECH TOURIST AUTHORITY - CZECHTOURISM. Using residual positioning data from mobile networks for tourism monitoring. 2013. s.7

65 65


~ 52 ~

Návštěvnost

zmíněného

turistického

objektu

zahraničními

hosty

nejenže

byla

podstatně nižší než hosty z České republiky, ale zároveň se vyznačuje jinými vrcholy v návštěvnosti a odlišnými propady v počtu turistů přijíždějících na Hrad Karlštejn ze zahraničí. Nejméně turistů z jiných zemí než ČR přijelo na Karlštejn v 20. týdnu roku (průměrný denní počet návštěvníků - příblIžně 250 osob). Naopak vrchol návštěvnosti Karlštejnu zahraničními hosty připadal na 30. týden roku 2012, ve kterém do uvedené turistické atraktivity přijelo mírně nad 500 turistů ze zahraničních zemí. Ve struktuře domácí

66

návštěvnosti Hradu Karlštejn zjevně převládali hosti z Prahy-

Západ (13000 návštěvníků v období květen-červen 2012), zatímco z druhého v pořadí, z Příbrami, přijelo kolem 9000 turistů. Třetí a čtvrté místo v počtu návštěvníků také zaujala Praha a její okolí: Praha-Východ (mírně pod 8000 osob) a Hlavní město Praha (zhruba 7500 lidí). Na druhou stranu, nejmíň domácích návštěvníků pocházelo z Kolína (příbližně 2100 osob), z Klatov (kolem 2200 lidí) a z Náchodu (zhruba 2300 návštěvníků).

Graf 24. Domácí návštěvnicí dle obce původu, květen-červen 2012 16000 i 14000 A

Zdroj: CZECH TOURIST AUTHORITY - CZECHTOURISM. Using residual positioning data from mobile networks for tourism monitoring. 2013. s.8

V období

67

květen-červenec 2012 byl Hrad Karlštejn nejčastěji navštíven občany

Německa (7000 osob), hosty z Ruska (kolem 6800 lidí) a turisty ze Slovenska (kolem 5500 návštěvníků). V uvedené turistické lokalitě byl naopak zaznamenán nejmenší počet turistů z následujících zemí: Finsko (přiblížně 200 osob), Maďarsko (zhruba 300 lidí), Rakousko (také 300 turistů) a Švédsko (příbližně 250 návštěvníků).

67 67


~ 53 ~

Graf 25. Zahraniční návštěvníci dle původu, květen-červen 2012 July

•June

• May

Zdroj: CZECH TOURIST AUTHORITY - CZECHTOURISM. Using residual positioning data from mobile networks for tourism monitoring. 2013. s.8

~ 54 ~

5 Návštěvnost Krkonoš Agentura Czech Tourism také provedla monitorování návštěvnosti Krkonoš pomocí využití zbytkových dat mobilních operátorů. „ Turistická oblast Krkonoše je rozsáhlá a intenzivně navštěvovaná oblast rozkládající se v části Královéhradeckého a Libereckého kraje. Podkrkonoší

vytváří

v

současné

době

turistický

Společně s turistickou oblastí

region

Krkonoše

a

Podkrkonoší.

Koordinaci a propagaci cestovního ruchu v oblasti Krkonoš zajišťuje destinační společnost Krkonoše - Svazek měst a obcí. Na území Královéhradeckého kraje se nalézají přibližně 2/3 této turistické oblasti. "

68

Do turistické oblasti Krkonoše spadá nejvyšší české pohoří Krkonoše a také část jeho 69

podhůří. V Krkonoších pramení největší česká řeka Labe a je zde umístěna i nejvyšší česká hora Sněžka (1603 m n. m.). Oblast Krkonoš z převážné části pokrývá Krkonošský národní park (KRNAP), který se rozkládá na území o rozloze 363 km . 2

Ochrana K R N A P je členěna do tří ochranných zón (přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová/nárazová). Celý park je obklopen ochranným pásmem. Území K R N A P patří do biosférické rezervace U N E S C O a je do něho zahrnuto mj. i biocentrum evropského významu. Kromě tohoto velkoplošného chráněného území oblast poskytuje možnost návštěvy velkého množství přírodních památek, jednu ptačí oblast a 4 evropsky významné lokality. Krkonoše jsou pro turisty z České republiky v zimě nejatraktivnějši ve srovnání s 70

jinými turistickymi lokalitami v Česku (jak to vymezuje agentura CzechTourism). Nicméně v letnich měsicich jsou Krkonoše pouze sedmou nejatraktivnější lokalitou. Z pohledu zahraničních návštěvníků jsou Krkonoše celoročně vnímány jako čtvrtý nejatraktivnějši region po Praze, západočeských lázních a jižních Čechách. Během posledního desetiletí bylo přesto v Krkonoších sledováno značné snížení počtu navštěvniků ze zemí mimo ČR. Během sledovaného obdobi (2000 - 2010) došlo na celém území k 20% snížení navštěvnosti, v absolutním vyjádřeni činí pokles zhruba 180 000 návštěvniků ročně.

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO R UCHU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014¬ 2020. 2014. Dostupné z: http://www.horice.org/ uploads/files/Analyticka cast.pdf s.63 Tamtéž SPF GROUP, v.o.s. INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE REGIONU KRKONOŠE. 2012. Dostupné z: http://rozvoj.krkonose.eu/docs/14-38/ISRR%20Krkono%C5%A1e%20%20A.%20Situa%C4%8Dn%C3%AD%20anal%C3%BDza%20VP.pdf s.50 68

69 70

~ 55 ~

K poklesu počtu návštěvniků došlo ve všech částech Krkonoš, ovšem nejvíce ve spádových centrech a ve vnějších Krkonoších (jde zhruba o poloviční pokles). V oblasti vnitřních Krkonoš bylo sledováno snížení o 11 %. Od roku 2000 byl sledován pokles počtu českých turistů. Ve spádových centrech a vnějších Krkonoších došlo k 50% úbytku v přijezdech návštěvníků z České republiky, ve vnitřních Krkonoších byl pozorován pokles o 15 %. Nicméně od roku 2007 začíná počet domácích návštěvniků mírně stoupat, což může souviset s nižšími náklady na tuzemskou dovolenou spojenou s trendem kratších (3 - 4 dny) a frekventovanějších dovolených. Obdobný vývoj byl sledován i ve vyvoji počtu přenocování. Na území celých Krkonoš došlo k poklesu zhruba o 25 %, přičemž ve spádových centrech o 50 % a v obcích vnějších Krkonoš o 40 %. V hlavních turistických střediscích regionu, která se nacházejí ve vnitřních Krkonoších, byl sledován pokles o 22 %, k jehož prohloubení došlo především v letech 2009 a 2010. „ V roce 2006 se podle Českého statistického úřadu v Krkonoších ubytovalo přes 850 tisíc turistů, ale v roce 2011 do největších českých hor našlo cestu o 180 tisíc lidí méně. Jenom za poslední rok klesl počet hostů v chalupách, penzionech a hotelích o 13 tisíc. Mění se i složení turistů. Dříve do Krkonoš každoročně přijížděli hlavně Nizozemci, nyní jich do Krkonoš míří o 80 procent méně. "

71

V porovnání s existujícími daty návštěvnost Krkonoš měřená pomocí zbytkových dat mobilních operátorů vykazovala následující strukturu domácí a zahraniční poptávky po návštěvě Krkonoš : v období květen-červenec 2012 míra návštěvnosti Krkonoš byla z 30 72

% tvořena zahraničními turisty a ze 70 % návštěvníky z České republiky.

Krkonoše přicházejí o turisty, ubývají hlavně Nizozemci. Http://hradec.idnes.cz [online]. 2012 [cit. 2015¬ 04-20]. Dostupné z: http://hradec.idnes.cz/krkonose-opoustei i-turiste-d1o-/hradeczpravy.aspx?c=A120530 1785497 hradec-zpravy mav VOGELOVÁ, Markéta. CZECHTOURISM. Using residual positioning data from mobile networks for tourism monitoring: Krkonoše Mountains. 2013. Dostupné z: http://www.congress.is/11thtourismstatisticsforum/presentations/Marketa Vogelova.pdf s.6 71

72

~ 56 ~

Graf 26. Míra návštěvnosti, květen-červenec 2012

květen - červenec 2012 m

Zahraniční

• Domácí

Zdroj: VOGELOVÁ, Markéta. CZECHTOURISM. Using residual positioning data from mobile networks for tourism monitoring: Krkonoše Mountains. 2013. s.6

Organizované návštěvy disponovaly téměř totožnou strukturou: ve stejném období byly Krkonoše navštíveny z 31 % zahraničními návštěvníky a z 69 % domácími turisty, kteří zvolily organizovanou návštěvu.

Graf 27. Turisté podle organizovaných návštěv

květen - červenec 2012 • Zahraniční

Domácí


~ 57 ~

Graf 28. Krkonoše, návštěvnost dle jednotlivých měsíců


Jak ukazuje graf 28., nejvyšší návštěva Krkonoš byla zaznamenána v květnu. V tomto měsíci činila celková návštěva 300 000 osob, z nichž 250 000 pocházelo z Česka, zatímco zbytek ze zahraničí. Mírně nižší návštěvnost byla v Krkonoších sledována v červenci, když Krkonoše navštívilo téměř 300 000 lidí. Na druhou stranu návštěvnost v červenci vykazovala odlišnou strukturu: do Krkonoš v tomto měsíci přijelo zhruba 150 000 cizinců, přičemž počet domácích návštěvníků byl mírně vyšší než počet zahraničních osob. V červnu Krkonoše navštívilo přibližně 270 000 lidí, ze kterých má zhruba 200 000 osob trvalé bydliště v České republice.

Graf 29. Krkonoše, počet zahraničních návštěvníků dle země původu


~ 58 ~

Graf 29. udává, že nejvíce zahraničních návštěvníků do Krkonoš přijelo z Polska (120 000) a z Německa (70 000). Naopak, nejmenší počet turistů byl sledován z těchto zemí: Velká Británie a Rakousko (jejich podíl je nepatrný). Je pozoruhodné, že např. ze vzdálenějšího Nizozemska do Krkonoš přijelo více osob než ze sousedního Rakouska.

Graf 30. Krkonoše, denní míra návštěvnosti


Z grafu 30. je patrné, že o víkendech dochází ke značnému nárůstu počtu domácích turistů. Nejvyšší počet domácích návštěvníků byl zaznamenán 29. 5. (více než 20 000 návštěvníků), 22. 5. (kolem 20 000 osob) a 8. 5. (přibližně 20 000 lidí). Nejméně českých turistů přijelo do Krkonoš 17. 7 (jde zhruba o 2 500 lidí). Na druhou stranu nejvyšší počet zahraničních návštěvníků byl sledován 24. 7. (jedná se o zhruba 7 000 osob), zatímco nejnižší počet turistů ze zahraničí byl pozorován 8. 5. (přibližně 1 000 osob). Výše uvedená data ukazují na skutečnost, že domácí a zahraniční návštěvníci mají opačné rytmy návštěvnosti: u domácích hostů je květen vrcholem a v červenci do Krkonoš přijíždějí nejméně, zatímco u zahraničních turistů vrchol návštěvnosti připadá na červenec a květen je nejméně populárním obdobím pro návštěvy.

~ 59 ~

Graf 31. Krkonoše, míra návštěvnosti podle jednotlivých atrakcí v období květen-červenec 2012 ° domáci c zahraniční

H 3 rrn the v

•Janík* L ä z n *

P*c pod S n i ž kou

Sněžka

Špindlerův Mlýn


Nejvíc domácích návštěvníků návštívilo Sněžku (jedná se o zhruba 230 000 osob) a Pec pod Sněžkou (100 000 turistů). Nejméně návštěvníků z ČR přijelo do Harrachova (méně než 50 000) a do Janských Lázní (mírně více než 50 000). Co se týče zahraničních turistů, jejich největší počet, stejně jako v případě českých návštěvníků, byl sledován u návštěvy Sněžky (jde o více než 100 000 návštěvníků ze zahraničí). Nicméně druhou nejpopulárnější Krkonošskou atrakcí u zahraničních turistů byl Harrachov (zhruba 50 000 hostů). Nejméně navštěvovanými atrakcemi z hlediska návštěvy zahraničních turistů lze označit Špindlerův Mlýn (do něj přijelo kolem 35 000 osob ze zahraničí) a Janské Lázně (ty navštívilo přibližně 15 000 - 20 000 zahraničních hostů).

~ 60 ~

Návrhová část Při posuzování míry návštěvnosti jednotlivých regionů ČR, lokalit a eventů, měřené pomocí zbytkových dat mobilních operátorů, je třeba brát v potaz faktory, které ovlivňují celkovou návštěvnost. V případě Vysočiny se jedná především o nedostatečně rozvinutou infrastrukturu, např. ubytovací a stravovací zařízení. Vedle toho je Kraj Vysočina vnitrozemským krajem ČR, což také nepřispívá ke zvýšení počtu návštěv zahraničními turisty. Na druhou stranu se Kraj Vysočina díky své vnitrozemské poloze vyznačuje vyšší délkou pobytu návštěvníků ve srovnání s jinými kraji. Nedostatečně rozvinutá infrastruktura a větší vzdálenost od hranic České republiky jsou hlavními faktory, které neumožňují Kraji Vysočině přilákat vyšší počet zahraničních turistů. Kraj Vysočina nicméně disponuje velkým turistickým potenciálem: Vysočina nabízí jak letní a zimní turistiku, tak i možnost kulturně-historických památek, což je možným předpokladem k budoucímu zvyšení počtu návštěvníků, především zahraničních. Kraj Vysočina vyžaduje jednak komplexní marketingový přístup pro zjištění potřeb návštěvníků a pro nalezení možností jejich uspokojení, jednak rozsáhlější investice do infrastruktury za účelem zdokonalování služeb ubytovacích a stravovacích zařízení kraje. Čeští návštěvníci při návštěvě Kraje Vysočiny davají přednost teplejším letním měsícům, zatímco v případě zahraničních hostů jsou vykazovány relativně stabilní hodnoty. Z toho vyplývá, že pro domácí turisty je důležité vytvořit podmínky především pro kvalitnější letní odpočínek, zatímco pro zahraniční turisty je nutné zkvalitnění podmínek jak pro teplejší měsíce, tak i pro ty zimní. Rozdílná stuktura návštěv domácích a zahraničních návštěvníků podle dnů týdne se promítá do druhu odpočínku: čeští hosté návštěvují Vysočinu nejčastěji o víkendu, zatímco domácí turisté ve všedních dnech (což znamená, že pobývají na Vysočině o dovolené). Pro delší pobyt potřebují zahraniční turisté širší škálu služeb, jelikož přijíždějí ze vzdálenějších míst a na delší dobu, což klade dodatečné nároky na infrastrukturu kraje. Na druhou stranu nelze opomenout, že se Kraj Vysočina vyznačuje vyšším počtem cizinců pracujících na jeho území, kteří do určité míry zkreslují pohyb osob zachycený pomocí zbytkových dat mobilních operátorů. Co se týče domácí a zahraniční struktury návštěvy Kraje Vysočiny dle regionu a země, lze konstatovat, že vzdálenost je rozhodujícím faktorem, ovšem v případě zahraničních

~ 61 ~

turistů jsou jisté odlišnosti: např. z Maďarska přijíždí na Vysočinu více osob než ze sousedního Rakouska a Polska. Z tohoto důvodu je pro Kraj Vysočinu potřeba klást důraz na specifické požadavky a finanční možnosti turistů ze sousedních zemí a krajů ČR. Novoměstsko bylo domácími návštěvníky nejčastěji navštíveno v teplejších letních měsících, na druhou stranu zahraniční turisté přijížděli na Vysočinu zhruba ve stejné míře po celý rok, ačkoliv jejich nejvyšší počet byl také zaznamenán v teplejších měsících. Jak domácí, tak i zahraniční návštěvníci nejvíce pobývali v Novoměstsku o víkendu. Stejně jako v případě Vysočiny, vzdálenost je jedním z klíčových předpokladů pro návštěvu regionu Novoměstsko: do Novoměstska přijíždějí lidé ze sousedních zemí a krajů ČR. Jak je patrné z předchozího textu, pro Novoměstsko je zapotřebí zaměřit se na turisty ze sousedních krajů Česka a ze sousedních zemí, a proto je logické identifikovat a uspokojít potřeby turistů z uvedených krajů a zemí. Rozvoj infrastruktury zejména letní turistiky musí být pro Novoměstsko jednou z priorit, aby byl zvýšen přiliv domácích a zahraničních turistů do tohoto regionu. Při hodnocení monitoringu jednotlivých eventů musejí být hodnoceny zhruba stejné faktory jako v případě regionu. Během eventu Memoriál F.A. Elstnera nebylo zaznamenáno žádné patrné zvýšení počtu ne-rezidentů, což svědčí o tom, že tato akce mívá lokální význam. Při měření návštěvnosti eventu Memoriál F.A. Elstnera mohlo dojít ke zkreslení údajů vzhledem k tomu, že z Dobřan (místo konání zmíněné akce) lidé odjížděli do práce do jiné obce, čímž byl způsoben pokles počtu rezidentů pod běžnou úroveň. Ve struktuře domácí návštěvy převládaly sousední kraje, zatímco v zahraniční návštěvě vzdálenost ne vždy určovala strukturu návštěvy: z některých vzdálenějších zemí přijelo na dotyčou akci více osob než z Prahy. Pro zvýšení návštěvnosti eventu Memoriál F.A. Elstnera je nutné provádět reklamní kampaně především mezi místními obyvateli a osobami z nejbližších obcí. Dalším eventem, který byl monitorován společností CzechTourism, je Czech The Light. V době konání tohoto eventu nedošlo k významnému zvýšení počtu ne-rezidentů, což vypovídá o tom, že i tato akce měla převážně lokální povahu. Na druhou stranu nelze tvrdit, že ne-rezidenti o tento event zájem neměli - došlo k mírnému nárůstu počtu nerezidentů. Stejně jako v jiných regionech a eventech, vzdálenost od místa konání určovala počet návštěvníků z toho kterého regionu nebo země. Třetí událostí, jejíž monitoring zajistila společnost CzechTourism, je Signal 2014. Během konání Signalu 2014 byl sledován nejvyšší nárůst u místních obyvatel (obyvatel

~ 62 ~

Prahy) a u osob z ČR a nejbližších českých krajů. Pro osoby ze zahraničí akce Signal 2014 nemívala velký význam, protože během konání uvedené akce dokonce došlo k jejich mírnějšímu poklesu ve srovnání s běžným dnem. Z tohoto důvodu je nutné zajistit rozsáhlou informační kampaň, která by umožnila zahraničním turistům pobývajícím na území Prahy v době konání eventu Signal získat potřebné informace o místě a času jeho konání. Čtvrtým eventem, k jehož měření návštěvnosti došlo v roce 2012, byla Mozaika grafického designu. Během konání tohoto eventu se o něj zahraniční osoby téměř nezajímaly, ovšem byl sledován nárůst návštěvníků z Brna a Jihomoravského kraje. Lze tedy říct, že Mozaika grafického designu je z převážné části akcí místního významu a že zahraniční návštěvníci nejsou o jejím provedení informováni. Nedostatek informace a neexistence odpovídající reklamní kampaně mohou způsobit malou návštěvnost jakéhokoliv eventu, včetně toho zmíněného, proto je prospěšné soustředit se na poskytování vhodných informací pro zahraniční návštěvníky o průběhu konání akce Mozaika grafického designu. Kromě výše zmíněných regionů a eventů byl pomocí zbytkových dat mobilních operátorů proveden monitoring návštěvnosti Českého Krumlova a Hradu Karlštejn. V teplejších měsících byla návštěvnost Českého Krumlova vyšší než v zimních a podzimních měsících, zatímco ve struktuře návštěvnosti ne vždy dominovaly sousední regiony a země, např. nejvíce zahraničních turistů pocházelo z Ruska, zatímco ze sousedních zemí přijelo méně osob. Z toho výplyvá, že popularita destinace může růst i u návštěvníků ze vzdálenějších zemí, pokud si budou jisti, že jim požadovaná destinace poskytne všechno potřebné pro kvalitní odpočínek a návštěvu. U Hradu Karlštejn domácí návštěva značně převyšovala návštěvu zahraniční a vzdálenost od cílové destinace určovala počet přijíždějících. Krkonoše jsou navštěvovány zejména domácí turisty, zatímco ze zahraničních návštěvníků nejvíce přijíždějí turisté ze sousedních zemí a ze vzdálenějšího Nizozemska, čímž ještě jednou podotýkám, že komplexní marketing, investice do infrastruktury a lepší informování vedou ke zvyšení poptávky po cílové destinaci.

~ 63 ~

Závěr Zbytková data mobilních operátorů poskytují rozsáhlé informace o výši a stuktuře pohybu osob s mobilními zařízeními na určitém území. Zjištění návštěvnosti pomocí zbytkových dat se využívá např.pro stanovení počtu osob dojíždějících za prací do města, ale může být využito určení návštěvnosti turistických destinací. Sběr informací pomocí zbytkových dat má své kladné i záporné stránky. Největším přínosem zmíněné metody měření návštěvnosti je možnost nepřetržitého monitorování anonymizovaných informací a současné neobtěžování návštěvníků různými šetřeními a dotazníky. Mimoto sběr infomací za pomocí zbytkových dat probíhá nezkresleně co do lidské interakce: tj. při měření návštěvnosti neprobíhá žádná komunikace mezi návštěvníkem a osobou sbírající data. Tato data mohou být tříděna různými způsoby s přihlédnutím k potřebným kritériím. Mezi nevýhody metody sběru informací pomocí zbytkových dat mobilních operátorů patří zejména nemožnost monitorování vypnutých mobilních zařízení. Jako omezení využití zmíněné metody lze dále uvést zkreslení údajů při monitorování zařízení na hranici dvou států (vysílač funguje v zahraničí) a použití dvou SIM karet jednímnávštěvníkem, což způsobuje duplicitu při zachycení dat. Na použití informací získaných prostřednictvím zbytkových dat mobilních operátorů mohou být kladeny striktní zákonné požadavky. Při použití metody měření návštěvnosti za využití zbytkových dat je třeba brát v potaz, že ne všichni návštěvníci vlastní mobil, zatímco jiné osoby mohou naopak mít několik mobilů s několika SIM kartami. Taková situace může vyvolat značné zkreslení získaných dat. Ke zkreslení dat může dále dojít vzhledem k frekventovaným dojížďkám osob mimo monitorované území a kvůli cizincům pracujícím na sledovaném území, kteří jsou ale považováni za návštěvníky turistické destinace. Aplikace metody sběru dat pomocí zbytkových dat byla v České republice provedena v roce 2012 během monitorování vybraných společností CzechTourism regionů, eventů, kulturních a historických památek. Uplatnění dotyčného přístupu ke sběru dat v praxi přispělo nejen ke zjištění informací užitečných pro analýzu návštěvností, ale sloužilo také k testování úspěšnosti dané metody v podmínkách České republiky. Návštěvnost jednotlivých lokalit měřená pomocí zbytkových dat má několik zásadních charakteristik: počet návštěvníků; jejich původ a čas, v němž k návštěvě došlo. Uvedená

~ 64 ~

kritéria měření dat jsou následně tříděna podle počtu návštěv za určité časové období, podle země původu návštěvníka a celkového počtu návštěvníků z této země, který byl sledován na monitorovaném území. Původ návštěvníků umožňuje zjistit, zda byla návštěva uskutečněna osobou ze sousedních zemí nebo krajů, nebo hostem ze vzdálenější země. Časové období (den, týden, měsíc a čtvrtletí) informuje o typu turistiky převládající v regionu: letní, zimní, celoroční apod. Počet návštěvníků poskytuje informace o vrcholech a propadech v počtech návštěv a vede k odhalení hlavních trendů ve vývoji návštěv v rámci určitého časového období a u konkrétních domácích nebo zahraničních návštěvníků. Celkově vzato je v České republice návštěvnost regionů, eventů a památek značně ovlivněna vzdáleností od cílové destinace a ročním obdobím, v němž je návštěva uskutečňována. Téměř ve všech sledovaných lokalitách a eventech bylo zaznamenáno, že v teplejších měsících návštěvnost roste a že návštěvnost z nejbližších krajů ČR a sousedních zemí významně převyšuje návštěvnost ze vzdálenějších oblastí a zemí. Vyvstává tak otázka ohledně zvyšení nejen kvantitativních ukazatelů návštěvnosti (především jejího počtu), ale také kvalitních indikátorů. V této souvislosti je třeba pro zvyšení návštěvnosti sledovaných lokalit a eventů důsledně zjišťovat faktory, které se podílejí na té které výši návštěvnosti regionu u různých kategorií hostů a v různá časová období. Jakmile jsou zjištěny hlavní důvody formování struktury návštěvnosti, lze provádět marketingová opatření směřující na zvyšení návštěvnosti podle zvoleného kritéria. Současně s šířením informací o lokalitě a jejích atrakcích je vhodné budovat kladnou image destinace (např. splnění nejpřísnějších ekologických požadavků). Na druhou stranu je zřejmé, že poskytování vhodných a objektivních informací o cílové destinaci, stejně jako budování dobré pověsti lokality, eventu nebo památky, bude vyžadovat zajištění odpovídajícího finančního rozpočtu. V tomto ohledu nelze opomenout i základní požadavky návštěvníků - uspokojení jejich potřeb prostřednictvím poskytování kvalitní služby za dostupnou cenu. Proto je vedle zmíněných faktorů nutné určit výši finančních prostředků, které by byly potřebné pro investování do infrastruktury a které by byly schopny zajistit rozvoj cílové destinace a zvyšení návštěvnosti.

~ 65 ~

Seznam použité literatury a zdrojů: BEČVÁŘ, Zdeněk, Pavel M A C H a Ivan P R A V D A . Mobilní sítě. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 1 C D - R O M . ISBN 978-80-01-05305-8.

BULÍNOVÁ, Eva a Nikola DOLEŽALOVÁ. M A S A R Y K O V A UNIVERZITA. Efektivní monitoring návštěvníků města Brna. Brno, 2014. Dostupné z: http://www.muniss.cz/files/files/rocnik2/MUNISS

2014-Monitoring

navstevniku

Brna.pdf

C E - T R A F F I C , a.s. Návštěvnost kraje Vysočina s využitím zbytkových dat mobilních operátorů: Závěrečná zprava období (období červenec 2012-červen 2013). 2013. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/VismoOnline ActionScripts/File.ashx?id org=450008&id dokumenty=4053303

Co zahraniční turisty v Česku nejvíc zajímá? Prozradí je mobily. ČT24 [online]. 19. 10. 2013 [cit. 2014- 12-03]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/246716-co-zahranicnituristy-v-cesku-nejvic-zajima-prozradi-je-mobily/ ČESKOKRUMLOVSKÝ ROZVOJOVÝ FOND, spol. s.r.o. Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2013. 2014. Dostupné z: http://data.ckrumlov.cz/files/5426-statistika-2013.pdf

Češi milují hrady a zámky. Návštěvou je pomáhají opravit. Tyden.cz [online]. 04.03.2015 [cit. 2015- 04-14].

Dostupné z:

http://www.tyden.cz/rubriky/relax/cestovani/cesi-miluji-hrady-a-zamky-

navstevou-j e-pomahaj i-opravit 335191.html#.VSzVkpMXW9d

HÁJKOVÁ, Ing. Markéta. Podrobná studie metodiky pilotního sběru dat příjezdového cestovního ruchu. 22. 08. 2014

H E R G E T , Jan. C Z E C H TOURISM. Monitoring eventů. 2014.

Karlštejn zastavil propad, Helfštýn chystá výstup. Tyden.cz [online]. 06.01.2012 [cit. 2015¬ 04-14]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/relax/cestovani/karlstejn-zastavil-propad-helfstynchysta-vystup 221894.html#.VSzVNJMXW9d

K E S N E R , Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1104-4.

~ 66 ~

KLÍMEK, Petr. Aplikovaná statistika pro ekonomy. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2003, 234 s. ISBN 80-731-8148-7.

Krkonoše přicházejí o turisty, ubývají hlavně Nizozemci. Http://hradec.idnes.cz [online]. 2012 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://hradec.idnes.cz/krkonose-opousteji-turiste-d1o-/hradeczpravy.aspx?c=A120530 1785497 hradec-zpravy mav

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ R O Z V O J ČR. Cestovní ruch v České republice 2013. 2014. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d1a17123-a642-40c8-af39-1aad80813725/Cestovniruch-v-Ceske-republice-2013.pdf?ext=.pdf

Mobily prozradily cestovní zvyklosti turistů. C Z E C H T O U R I S M . CzechTourism [online]. 2012 [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/652/mobily-prozradily-cestovnizvyklosti-turistu

NOVÁK, Jakub a Jiří NOVOBILSKÝ. INOVATIVNÍ PŘÍSTUPY K ZACHYCENÍ PŘÍTOMNÉHO O B Y V A T E L S T V A : D A T A MOBILNÍCH OPERÁTORŮ. URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ. 2013, X V I , č. 3.

NOVÁK, Václav, Václav TOUŠEK, Zdeněk S Z C Z Y R B A a Ondřej ŠERÝ. Analýza socioekonomického rozvoje kraje Vysočina se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, červenec 2010. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/4b43616f-0726-40db-8d0f-59eabb3ecfa9/Analyza-SErozvoje-Vysocina loga.pdf

PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247¬ 3749-2

PROGRAM ROZVOJE

CESTOVNÍHO

RUCHU KRÁLOVÉHRADECKÉHO

KRAJE PRO

OBDOBÍ 2014-2020. 2014. Dostupné z: http://www.horice.org/ uploads/files/Analyticka cast.pdf

~ 67 ~

Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 415 s. ISBN 978-80-86946¬ 43-6.

ŠTOFILOVÁ, Jana a Tomáš JEŘÁBEK. Statistika v hotelnictví a cestovním ruchu II. Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová, 2012, 58 s. ISBN 978-80-87300-35-0.

SPF GROUP, v.o.s. INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE REGIONU KRKONOŠE. 2012. Dostupné z: http://rozvoj .krkonose.eu/docs/ 14-38/ISRR%20Krkono%C5%A 1 e%20%20A.%20Situa%C4%8Dn%C3%AD%20anal%C3%BDza%20VP.pdf

TUČEK, Jan, Markéta HÁJKOVÁ a Zuzana ŠVALBOVÁ. S T E M / M A R K , a.s. Strukturalizace výsledků šetření „Příjezdový cestovní ruch 2009-2015" do jednotlivých krajů ČR: Detailní krajská analýza - Kraj Vysočina. 2012. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/0fb84f98-db2b-48f3bc82-920ac1dóbaa7/10 Kraj-Vysocina.pdf

VOGELOVÁ, Markéta. CZECH TOURIST AUTHORITY - CZECHTOURISM. Using residual positioning data from mobile networks for tourism monitoring. 2013. Dostupné z: http://www.congress.is/11thtourismstatisticsforum/papers/Vogelova.pdf

VOGELOVÁ, Markéta. C Z E C H T O U R I S M . Using residual positioning data from mobile networks for tourism monitoring: Krkonoše Mountains. 2013. Dostupné z: http://www.congress.is/11thtourismstatisticsforum/presentations/Marketa Vogelova.pdf

Z E L I N K A , Tomáš a Miroslav SVÍTEK. Telekomunikační řešení pro informační systémy síťových odvětví. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 218 s. ISBN 978-80-247-3232-9.

~ 68 ~

Měření návštěvnosti prostřednictvím zbytkových dat mobilních operátorů. Anna Minder

Recommend Documents