MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Hana Nečasová

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Hana Nečasová

Brno 2008

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva

Právní postavení hejtmana kraje ve veřejné správě

VEDOUCÍ PRÁCE:

ZPRACOVALA:

JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph. D.

Hana Nečasová II. ročník Obor Veřejná správa

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury.

V Brně dne……………. 2008 ………………………… Hana Nečasová

Poděkování Děkuji vedoucímu níže uvedené bakalářské práce JUDr. Ing. Radkovi Jurčíkovi Ph.D. za odborné vedení práce, za čas věnovaný při konzultacích a podnětné připomínky. Dále děkuji hejtmanovi Jihomoravského kraje Ing. Stanislavu Juránkovi za souhlas k využití interních podkladů pro tuto práci a cenné informace. V neposlední řadě pak děkuji své rodině za pomoc a podporu při studiu.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá právním postavením hejtmana kraje vyplývajícím ze zákona o krajích a ze speciálních zákonů.

Pojednává o působnosti hejtmana při

mimořádných událostech a krizových stavech a o právech a povinnostech, které jsou uplatňovány v běžném volebním období. V praktické části jsou srovnána dvě časově vymezená období a jsou zde popsány úkony hejtmana Jihomoravského kraje, které vykonával v rámci samostatné a v rámci přenesené působnosti. Poukazuje na některé nedostatky, obsažené ve speciálních zákonech a zabývá se myšlenkou přímé volby hejtmana s cílem více zainteresovat voliče nejen do průběhu voleb, ale také vzbudit zájem o záležitosti spadající do kompetence krajů.

Abstract In my degree-work I write about the legal position of the President of the Region arising from the Law of the Regions i the czech Republic and other specific laws. My work deals with the competence of the President on special occasions and in emergencies and his duties and rights during the term of his office. In the practical part I try to compare two terms of the office of the President of the South Moravia Region and describe his tasks within the bounds of his competence. My work tries to point to some drawbacks resulting from the law and deals with the idea of direct elections. It also suggests the possibilities of raising the voters´ interest in regional matters including the position of the President.

OBSAH 1 ÚVOD.........................................................................................................................................................7 2 CÍL PRÁCE...............................................................................................................................................8 3 METODIKA ZPRACOVÁNÍ..................................................................................................................9 4 TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................................................10 4.1 Veřejná správa a vývoj územní samosprávy................................................................................10 4.1.1 Reforma veřejné správy a vznik krajské samosprávy...............................................................11 4.2 Právní postavení hejtmana kraje.................................................................................................12 4.3 Práva a povinnosti hejtmana vyplývající ze zákona o krajích.....................................................13 4.3.1 Volby a ustanovení do funkce...................................................................................................13 4.3.2 Hejtman jako člen rady.............................................................................................................15 4.3.3 Hejtman jako člen zastupitelstva..............................................................................................15 4.3.4 Hejtman a kontrolní orgány......................................................................................................16 4.3.5 Další pravomoci hejtmana........................................................................................................17 4.3.6 Hejtman a krajský úřad.............................................................................................................17 4.3.7 Vztah hejtmana ke starostovi a k orgánům vlády.....................................................................18 4.4 Práva a povinnosti hejtmana vyplývající ze speciálních zákonů.................................................18 4.4.1 Předseda Bezpečnostní rady kraje............................................................................................19 4.4.2 Působnost hejtmana při mimořádných událostech...................................................................20 4.4.3 Působnost hejtmana při krizových stavech..............................................................................22 4.4.4 Působnost hejtmana při hospodářské regulaci.........................................................................24 4.4.5 Další speciální zákony..............................................................................................................26 5 PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................................................27 5.1 Úkoly hejtmana Jihomoravského kraje ve IV. čtvrtletí roku 2007...............................................27 5.1.1 Svolání a průběh zasedání Rady Jihomoravského kraje...........................................................27 5.1.2 Svolání a průběh zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje............................................29 5.1.3 Podpisy hejtmana......................................................................................................................31 5.1.4 Další činnosti hejtmana ...........................................................................................................31 5.2 Úloha hejtmana JMK při povodních jaře roku 2006...................................................................33 5.2.1 Stručný vývoj povodňové situace v Jihomoravském kraji.........................................................34 5.2.2 Předseda povodňové komise ....................................................................................................36 5.2.3 Členové povodňové komise.......................................................................................................37 5.2.4 Svolání povodňové komise........................................................................................................37 5.3 Činnosti hejtmana JMK v průběhu povodní................................................................................38 5.3.1 Vyhlášení stavu nebezpečí.........................................................................................................39 5.3.2 Rozhodnutí o manipulaci na vodních dílech.............................................................................40 5.3.3 Koordinace záchranných a likvidačních prací.........................................................................40 5.4 Dotčené a spolupracující subjekty...............................................................................................42 5.5 Vyhlášení stavu nouze Vládou ČR...............................................................................................44 5.6 Informační systém Jihomoravského kraje....................................................................................45 5.7 SWOT analýza právního postavení hetmana...............................................................................46 6 SHRNUTÍ................................................................................................................................................47 7 POUŽITÁ LITERATURA.....................................................................................................................50

1 Úvod Pro téma bakalářské práce „Právní postavení hejtmana ve veřejné správě“ se autorka rozhodla ze dvou důvodů. Prvním je kombinované studium oboru Veřejná správa na Provozně ekonomické fakultě Mendlovy zemědělské univerzity, jelikož výše zmíněné téma se úzce dotýká fungování určité části veřejné správy v České republice a druhým důvodem je pracovní zařazení na Odboru kancelář hejtmana Krajského úřadu Jihomoravského kraje, kde měla až dosud možnost po dvě volební období pracovat jako sekretářka hejtmana. V praktické části jsou využity zkušenosti, materiály a informace, které byly při plnění pracovních úkolů získány. S funkcí krajského hejtmana1 se z historického hlediska vývoje územní veřejné správy v Čechách můžeme setkat již na počátku 15. století, kdy z bývalé hradské soustavy vznikaly kraje, které měly velmi rozvinutou samosprávu v podobě sněmíků, které volily krajské hejtmany.

Na Moravě a ve Slezsku se s obdobným územním

uspořádáním můžeme setkat již v roce 1527, kdy byly zřízeny kraje za účelem obrany proti Turkům. V době habsburské monarchie existovala v rámci zemského uspořádání funkce zemského hejtmana, kdy stál v čele zemského sněmu, kterému náležela zákonná moc, a rovněž stál v čele zemského výboru, který byl volen zemským sněmem, a náležela mu výkonná moc. Tyto země však nebyly klasickou samosprávnou jednotkou, měly atributy členského státu federace. Od 1. 1. 1850 byly v rámci zemí zřizovány okresy s okresním hejtmanstvím jako orgánem státní správy. V čele těchto hejtmanství stál okresní hejtman. S funkcí okresního hejtmana se můžeme setkat opět v roce 1927, který byl jmenován ministrem vnitra na návrh zemského prezidenta do čela okresního úřadu. V letech 1945 – 1989 byla územní samospráva výrazně oslabena. Po pádu komunismu a obnovení samosprávy v České republice a v souvislosti s reformou veřejné správy byly ústavně zakotveny kraje jako samosprávné územní celky a nynější funkce hejtmana byla znovu obnovena současně s jejich vznikem. .

1

Koudelka, Zdeněk. Samospráva. Linde Praha, a. s., 2007, s. 69 – 70

7

2 Cíl práce Předkládaná práce nemá za cíl postihnout v celé šíři pravomoci a úkoly, které vyplývají z funkce hejtmana kraje. V úvodní části práce je zmíněna reforma veřejné správy a vznik krajské samosprávy a funkce hejtmana je tak zasazena do širšího rámce. V teoretické části práce je postavení hejtmana zkoumáno na základě právního vymezení vyplývajícího ze zákona o krajích a ze speciálních zákonů. V další části práce jsou na praktickém příkladě, který sleduje dvě autorkou zvolená období fungování hejtmana Jihomoravského kraje (dále jen JMK), přiblíženy jeho činnosti v „běžném období“ a v období mimořádné události. Dílčím cílem práce je čtenáři umožnit nahlédnout a pomyslně srovnat činnosti hejtmana v konkrétních situacích a místních podmínkách JMK, které vyplývají z výkonu samosprávy a v krizových stavech z výkonu státní správy. Dále navrhnout změny ve způsobu volby hejtmana s cílem posílit jeho pozici a umožnit občanům kraje projevit větší angažovanost a vůli podílet se na řešených problémech týkajících se kraje, ve kterém žijí. Hlavním cílem je na základě těchto skutečností upozornit na některé nedostatky a nesrovnalosti uvedené ve speciálních zákonech, které vyplývají z toho, že tyto zákony jsou staršího data, než zákon o krajích a navrhnout některé změny a opatření zejména v oblasti řešení mimořádných událostí. Hejtman je orgánem kraje a posílení jeho právního postavení se v konečném důsledku projeví v pružnějším a efektivnějším fungování kraje.

8

3 Metodika zpracování Vlastnímu zpracování tématu předcházelo studium publikací, časopisů a právních předpisů a internetových zdrojů, zabývajících se problematikou krajské samosprávy a krizového řízení. Na základě získaných poznatků byla vypracována osnova, která je pro přehlednost členěna do jednotlivých kapitol. Teoretická část je členěna na dvě hlavní kapitoly, z nichž první se zabývá právy a povinnostmi hejtmana vyplývajícími ze zákona o krajích a druhá pravomocemi vymezenými v rámci přenesené působnosti speciálními zákony, které řeší především období mimořádných událostí. Praktická část vychází z úředních dokumentů Jihomoravského kraje a dále v ní byly využity praktické zkušenosti získané pracovním zařazením na Krajském úřadě Jihomoravského kraje. Tato část nechává čtenáře nahlédnout do dvou časově vymezených období, kdy jedním z nich jsou jarní povodně roku 2006 a dalším poslední čtvrtletí roku 2007. Tato období byla vybrána z důvodu možnosti porovnat činnosti hejtmana Jihomoravského kraje v období, kdy plnil úkoly, vyplývající ze zákona o krajích a činnosti hejtmana vyplývající ze speciálních zákonů, které upravují především řešení mimořádných událostí. Vlastní řešení práce vychází z analýzy právních předpisů upravujících právní postavení hejtmana jak v samostatné tak v přenesené působnosti kraje. Závěry jsou vyvozeny

z analýzy

dvou

úzce

vymezených

období,

ve

kterých

hejtman

Jihomoravského kraje postupoval podle speciálních zákonů upravujících řešení mimořádných událostí a dle zákona o krajích, který upravuje „běžné období“.

9

4 Teoretická část 4.1 Veřejná správa a vývoj územní samosprávy Pojmu veřejná správa se užívá k označení všech správních činností souvisejících s poskytováním veřejných služeb, ale i s vládnutím (exekutivou) na ústřední a místní úrovni. Veřejná správa je správa veřejných záležitostí ve veřejném zájmu.2 Zcela nezastupitelnou funkcí veřejné správy je normativní funkce, která souvisí s tvorbou právních norem, dále je to ochranná funkce, která představuje povinnost zajistit a zorganizovat vnitřní a vnější bezpečnost a veřejný pořádek státu. Další funkce ekonomicko regulační se týká usměrňování vývoje ekonomiky, na ni navazuje funkce plánovací, představující tvorbu rozpočtů a plánování veřejných výdajů a veřejného dluhu.

Poslední

funkce,

hospodářsko-organizátorská,

má

význam

především

ve veřejném sektoru a slouží k přerozdělování, tvorbě a použití bohatství. Veřejná správa ve formálním smyslu je činností organizačních jednotek a osob, jimiž jsou buďto správní úřady jakožto přímí nositelé veřejné správy, nebo úřední osoby vykonávající úkony správní povahy, anebo zařízení v postavení nepřímých subjektů veřejné správy. V demokratickém uspořádání společnosti se vytvořil postupně systém veřejné správy, který má dvě vzájemně oddělené a zároveň spojené linie, a to linii samosprávy, která představuje správu veřejných záležitostí ve veřejném zájmu v samostatné působnosti a linii státní správy, která je vykonávána v přenesené působnosti. Státní správa je vykonávána bezprostředně orgány (institucemi) státu. Samospráva je veřejnou správou uskutečňovanou jinými veřejnoprávními subjekty než státem, jedná se o subjekty korporativního charakteru, označované jako veřejnoprávní korporace. V samosprávných vztazích platí, že samosprávné orgány v nich vystupují nikoliv jménem státu a z jeho vůle, nýbrž jménem daného samosprávného společenství, z jeho vůle a v jeho zájmu. Přitom objektem samosprávného působení nemůže být nikdo, kdo by územně, osobně nebo věcně stál mimo okruh působnosti příslušné samosprávné korporace, a proto je okruh adresátů takového působení dán hranicemi její působnosti. Ve skutečnosti tedy samosprávné vztahy směřují vždy dovnitř hranic působnosti samosprávného společenství. Samosprávu lze rozdělit na územní a zájmovou. 2

Kadečka, S., Právo obcí a krajů v České republice. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 4

10

4.1.1 Reforma veřejné správy a vznik krajské samosprávy Po roce 1990, kdy došlo k celkové změně politického klimatu v České republice, bylo nutné přistoupit k celkové reformě systému veřejné správy, představované dosud centralizovanou státní správou. Listopadové události v roce 1989, změna socialistické ústavy a obnova demokratického právního státu s sebou přinesly i obnovení územní samosprávy a její právotvorby.3 Na vznik a postavení krajů v České republice má zásadní vliv reforma veřejné správy, která dala vzniknout regionální samosprávě. Vedle zrušení národních výborů a ustanovení samosprávy obcí byly také zrušeny krajské národní výbory. V průběhu procesu revitalizace územní samosprávy, projednávala vláda několik variant správního členění České republiky. V roce 1992 byl vybrán systém dvoustupňového4 správního uspořádání a dne 23. října 1997 schválila Poslanecká sněmovna vytvoření 14 vyšších územně samosprávných celků. Tento ústavní zákon nabyl účinnosti od 1. 1. 2000, kdy formálně vzniklo na území České republiky 14 krajů. Na principu spojeného modelu veřejné správy, byla spojením státní správy a samosprávy, vytvořena jednotná veřejná správa. Prvními volbami do krajských zastupitelstev, které se konaly dne 12. listopadu 2000, byla demokraticky zvolena krajská samospráva a tím skončila I. fáze reformy veřejné správy. V II. fázi reformy byly následně zrušeny okresní úřady a byly nahrazeny obcemi s rozšířenou působností. „V souvislosti s rozpadem československé federace a vznikem samostatné České republiky byla s účinností od 1. ledna 1993 přijata (dodnes platná) Ústava České republiky. Ta obsahuje úpravu územní samosprávy ve své hlavě sedmé (čl. 99 – 105), kde zejména stanoví, že Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky. Vyššími územními samosprávnými celky jsou kraje. Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku. Na ústavní úrovni bylo zakotveno, že obce i kraje jsou samostatně spravovány zastupitelstvem. Současně jim lze svěřit zákonem výkon státní správy.“5

3

Kadečka, S. Právo obcí a krajů v České republice. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 18 1. stupeň je tvořen obcemi, 2. stupeň je tvořen regiony 5 viz. Samková, M. Proces přípravy a vydávání právních předpisů obcí. Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Bakalářská práce, 2006, s. 3 4

11

Novelizující ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanovil názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů.6 Krajská samospráva má právní subjektivitu a kraj má postavení právnické osoby, proto v soukromoprávních jednáních vystupuje vždy kraj. Charakteristické znaky7 kraje jsou upraveny ústavním zákonem a jsou jimi:  území (tvoří územní základ kraje)  obyvatelstvo (tvoří personální základ kraje)  soustava orgánů, jimiž jedná a uskutečňuje svou vůli (krajská samospráva)  vystupování v právních vztazích vlastním jménem (právní subjektivita  právotvorba (vydávání právních předpisů, tvořících právní základ kraje)  vlastní hospodaření (má vlastní rozpočet a v zákonných mezích samostatně hospodaří s vlastním majetkem)

4.2 Právní postavení hejtmana kraje Kraj je územním společenstvím občanů, majících právo na samosprávu v záležitostech, které v mezích zákona spravuje samostatně8; působnost v těchto věcech je samostatnou působností kraje. Kraj dále vykonává na svém území státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům kraje; působnost v těchto věcech je přenesenou působností kraje. Pokud zvláštní zákon upravuje působnost krajů a nestanoví, že jde o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnost patřící do samostatné působnosti krajů.9 Je veřejnoprávní korporací, vlastnící majetek, má příjmy vymezené zákonem a hospodaří podle vlastního rozpočtu.10 Pravomoci a působnost krajského hejtmana stanovuje zákon o krajích ve svých ustanoveních § 61 – 64 c). Hejtman zastupuje kraj navenek, je vedle zastupitelstva, rady a krajského úřadu orgánem kraje11 a za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu kraje. Jeho pravomoci vyplývají z usnesení krajské rady a krajského zastupitelstva, které mohou ukládat hejtmanovi úkoly v rozsahu své působnosti. 6

Vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb. definuje území okresů Koudelka, Zdeněk. Samospráva. Linde Praha, a. s., 2007, s. 249 8 Svoboda, Karel a kol. Územní správa a samospráva. EUROUNION s. r. o., 2000, s. 228 9 Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení), § 4 10 Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení), §1 odst. 2 11 „orgánem kraje je též zvláštní orgán kraje“ (viz. tamtéž odst. 3) 7

12

Pravomoci a působnost v oblasti zachování bezpečnosti upravují speciální zákony, o nichž bude blíže pojednáno v dalším oddíle práce.

4.3 Práva a povinnosti hejtmana vyplývající ze zákona o krajích Hejtman zastupuje kraj navenek, není však statutárním zástupcem kraje, jako právnické osoby. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, může hejtman provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony kraje od počátku neplatné. Za výkon své funkce odpovídá zastupitelstvu. Rada může ukládat úkoly hejtmanovi jen v rozsahu své působnosti. Práva a povinnosti hejtmana kraje upravuje zejména zákon 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení). Hejtman kraje je zpravidla uvolněným členem zastupitelstva a členem rady, která je výkonným orgánem kraje a je odpovědná zastupitelstvu.

Svolává

zasedání rady podle potřeby, zpravidla jednou týdně. Schůze rady jsou neveřejné, je z nich vyhotoven zápis, který je podepsán hejtmanem a ověřovateli. Hejtman kraje vykonává v samostatné nebo přenesené působnosti další úkoly, pokud jsou mu svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon. Výkon funkce hejtmana je výkonem veřejné funkce a je pro tuto funkci dlouhodobě uvolněn z pracovního poměru a přísluší mu odměna z rozpočtu kraje. Jde o pravidelnou měsíční odměnu, další odměnu a o odměnu při skončení funkčního období. Odměna se poskytuje ode dne, kdy byl zvolen do funkce.12 Měsíční odměna se vyplácí za podmínek stanovených nařízením vlády.13 Výše měsíční odměny je stanovena podle počtu obyvatel kraje a ve výši stanovené prováděcím předpisem. Odměna přísluší hejtmanovi kraje, který vykonává funkci po volbách do zastupitelstva kraje, a to až do ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva.

4.3.1 Volby a ustanovení do funkce

12

Břeň, Jan. Odměny členů zastupitelstev. Veřejná správa č. 47, 2007, příloha s. IV. Nařízení vlády č. 37/2003 Sb. o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev ve znění pozdějších předpisů 13

13

Hejtman je volen zastupitelstvem kraje z řad jeho členů, společně s náměstky a dalšími členy krajské rady. Zastupitelstvo kraje je voleno na čtyři roky demokratickými volbami. Je voleno občany kraje s volebním právem, kteří jsou starší 18 let z kandidátů politických stran, hnutí a jejich koalice. Hejtman i jeho náměstci musí být občany České republiky. Nejpozději 40 dnů po vyhlášení výsledků voleb svolává dosavadní hejtman ustavující zasedání zastupitelstva, jemuž předsedá nejstarší člen zastupitelstva do té doby než je zvolen nový hejtman. Ustavující zasedání volí hejtmana, náměstky a další členy rady. Hejtman kraje je jedním ze zastupitelů. Jeho mandát zastupitele vzniká zvolením v okamžiku ukončení hlasování. Zastupitelé jsou voleni přímou volbou obyvateli kraje s volebním právem, staršími 18 let.14 Ústavně dané funkční období zastupitele kraje je čtyřleté. Na prvním zasedání zastupitelstva skládá jako ostatní členové zastupitelstva do rukou předsedajícího slib: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu kraje a jeho občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“ 15 Tento slib potvrdí pronesením slova “slibuji“ a svým podpisem, jeho odmítnutím nebo složením slibu s výhradou mandát zaniká.16 Funkce hejtmana zaniká, zvolením nového hejtmana do funkce při prvním zasedání zastupitelstva kraje v novém volebním období, odvoláním z funkce zastupitelstvem kraje, odstoupením z funkce (doručením písemné rezignace), úmrtím, z důvodu pravomocného rozsudku soudu odsuzujícího hejtmana k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, vyslovením ztráty mandátu z důvodu neslučitelnosti funkcí. Je-li hejtman odvolán z funkce nebo na tuto funkci rezignoval, přestává být i členem rady.17 Funkce člena zastupitelstva, a tedy i hejtmana, je neslučitelná s funkcí vzniklou jmenováním, vykonávanou na orgánu státní správy s územní působností pro daný kraj. Dále je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem kraje zařazeným do krajského úřadu příslušného kraje a zaměstnancem obce zařazeným do obecního úřadu na území příslušného kraje a s funkcí statutárního zástupce právnické osoby zřízené nebo založené krajem, anebo v níž má kraj majetkovou účast.

14

Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů v platném znění viz. Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, § 33 odst. 2 16 Koudelka, Zdeněk. Průvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003, LINDE PRAHA, a. s., 2003, s. 100 17 Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, § 57 odst. 3 15

14

Neslučitelnost funkcí nebrání v kandidatuře ani v ujmutí se mandátu po zvolení členem zastupitelstva. Do tří dnů od ustavujícího zasedání je zákonná povinnost učinit právní úkon směřující k odstoupení z neslučitelné funkce. Do tří měsíců musí předložit doklad o tom, že důvod neslučitelnosti pominul.

4.3.2 Hejtman jako člen rady Hejtman svolává a zpravidla řídí zasedání rady. Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Při výkonu své působnosti odpovídá rada zastupitelstvu. Rada může rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon.18 Radu tvoří hejtman, jeho zástupce či zástupci a další členové rady v počtu 9–11 členů. K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů rady. Jako své poradní a iniciativní orgány zřizuje komise, které jí předkládají svá stanoviska.19 Rada podává na každém zasedání zastupitelstva zprávu o své činnosti. Důležitou, i když jednou z nemnoha pravomocí hejtmana, je sistační pravomoc, která mu dává možnost pozastavit výkon usnesení rady, pokud má za to, že je usnesení nesprávné.

Věc pak musí být předložena k rozhodnutí nejbližšímu zasedání

zastupitelstva.20 Pokud poklesne v průběhu funkčního období počet členů rady tak, že není usnášeníschopná, může do doby, než bude počet členů doplněn, zastupitelstvo svěřit hejtmanovi výkon pravomoci rady. Také v období od voleb do zastupitelstva do ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva vykonává některé pravomoci rady, zejména kromě rozhodování o majetkoprávních úkonech kraje.

4.3.3 Hejtman jako člen zastupitelstva

18

Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, § 57 odst. 1 tamtéž § 80 odst. 1 20 tamtéž § 62 19

15

Kraj je spravován, v rozsahu stanoveném zákonem, zastupitelstvem kraje. Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva v počtu 45 – 65 členů. Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon. Zastupitelstvo kraje má právo zrušit usnesení rady kraje, jestliže je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením zastupitelstva kraje. Zastupitelstvo může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Zastupitelstvo zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu. Hejtman svolává zasedání zastupitelstva kraje, které je veřejné a zpravidla je řídí, společně s ověřovateli vyhotovený zápis, který je přístupný na krajském úřadu k nahlédnutí. Jeho práva a povinnosti vyplývají z práv a povinností člena zastupitelstva. Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo iniciativy, které spočívá v předkládání návrhů zastupitelstvu, radě, výborům a komisím, dále má právo interpelace, může vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu, její jednotlivé členy, na předsedy výborů a vedoucí organizačních složek kraje, na statutární orgány příspěvkových organizací kraje a na zástupce kraje v orgánech právnických osob založených krajem. Dále má právo informace, kterou může požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu ve věcech, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost.21 Jako člen zastupitelstva má povinnosti aktivní účasti na zasedání zastupitelstva a jiných orgánů, jichž je členem, má povinnost plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů a jednat s ohledem na vážnost své funkce. Musí se vyvarovat střetu zájmů, jestliže skutečnosti nasvědčují tomu, že jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech kraje může znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného, osobu blízkou nebo pro osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci. Tuto skutečnost je povinen sdělit před zahájením jednání orgánu kraje projednávajícímu danou záležitost. Vůči členům zastupitelstva plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních předpisů.

4.3.4 Hejtman a kontrolní orgány 21

Jemelka, Luboš. Práva zastupitelů územně samosprávných celků souvislosti s výkonem jejich funkce. Veřejná správa č. 8, 2007, s. 12

16

Hejtman kraje odpovídá za včasné objednání přezkumu hospodaření kraje. Po ukončení přezkumu na nejbližším zasedání zastupitelstva kraje seznámí zastupitelstvo kraje s výsledky uskutečněné kontroly výkonu samostatné působnosti provedené pověřenými zaměstnanci příslušného ministerstva. V případě nezákonného postupu kraje předloží návrh opatření k odstranění jeho důsledků a k zamezení jeho opakování. Při kontrole výkonu samostatné působnosti svěřené orgánům kraje příslušným ministerstvem je kontrolujícím oznámeno hejtmanovi zahájení a ukončení kontroly a protokol o výsledcích kontroly je předložen hejtmanovi k podpisu. Hejtman má právo odmítnout podepsat výše zmíněný protokol, dále má právo do 15 dnů ode dne jeho převzetí podat námitky.

4.3.5 Další pravomoci hejtmana Hejtman na základě zmocnění v zákoně zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány a vykonává další úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti, pokud jsou mu svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon. Spolu s náměstkem hejtmana podepisuje právní předpisy kraje. Při významných příležitostech má právo používat závěsný odznak, který má uprostřed velký státní znak a po jeho obvodu je uveden název Česká republika. Hejtmani krajů jsou členy rady Asociace krajů České republiky a prostřednictvím této organizace prosazují společné zájmy a práva krajů.

4.3.6 Hejtman a krajský úřad Ve vztahu ke krajskému úřadu jmenuje a odvolává, po předchozím souhlasu ministra vnitra, ředitele krajského úřadu. Stanoví plat řediteli a ukládá mu úkoly. Vůči řediteli krajského úřadu plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních předpisů. V samostatné působnosti plní krajský úřad úkoly, které jsou mu uložené zastupitelstvem a napomáhá činnosti výborů a komisí. Rada může ukládat úkoly 17

krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem.22 Zastupitelstvo ani rada nemůže na krajský úřad přenést úkoly, které jsou jim vyhrazeny zákonem. Krajský úřad vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu nebo zvláštnímu orgánu. Krajský úřad tvoří ředitel, který stojí v jeho čele a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, který se člení na odbory a oddělení.

4.3.7 Vztah hejtmana ke starostovi a k orgánům vlády Dle principu subsidiarity se předpokládá, že je vhodné přenést určité funkce centrálních orgánů státu na nižší útvary. Nižší stupně správy jsou blíže k občanovi a mají větší znalost místních podmínek a jsou proto schopny efektivního rozhodování, proto vyšší stupně správy mají mít jen ty úkoly, které mohou řešit účinněji a hospodárněji. V oblasti územní samosprávy je obec základní jednotkou a starosta ji navenek zastupuje. Vztah kraje k obci, potažmo hejtmana k starostovi není vztahem nadřízeného a podřízeného. Platí zde princip subsidiarity, je-li něco působností územní samosprávy a není-li výslovně stanoveno, že jde o působnost kraje, vždy je příslušná obec. Při výkonu samosprávy kraj spolupracuje s obcemi, konzultuje s nimi rozvojové záměry, pokud se jich dotýkají. Také před přijetím rozhodnutí, které se může dotknout občanů jedné nebo několika obcí, má kraj povinnost projednat toto rozhodnutí s orgány dotčených obcí. Obec nemusí vyslovit souhlas, ale má možnost se k věci vyjádřit. Jako není kraj v oblasti samosprávy nadřízený obcím, tak ani není podřízen vládním orgánům. Při respektování ústavy a zákonů svá samosprávná rozhodnutí přijímá a realizuje samostatně. Jen při narušení ústavy a zákonnosti je možný nápravný zásah státu do samosprávy.23 Orgány státu jsou povinny předem projednat s orgány kraje opatření týkající se samosprávy kraje.

4.4 Práva a povinnosti hejtmana vyplývající ze speciálních zákonů

22

Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, § 66 Ústava ČR, Čl. 101 odst. 4

23

18

Orgánům územních samosprávných celků je zákonem uložena povinnost podílet se na činnostech při zajišťování bezpečnosti státu a při řešení krizových situací. Orgány územní samosprávy mají v této oblasti významnou roli, neboť jsou z hlediska znalosti místních podmínek kompetentní řešit krizové situace a podílet se na úkolech v oblasti připravenosti na mimořádné události.24 Při zabezpečování úkolů v oblasti zachování bezpečnosti jde vždy o přenesenou působnost a práva a povinnosti hejtmana upravují speciální zákony, které upravují řešení mimořádných stavů a problematiku bezpečnosti. Jedná se zejména o zákon 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), dále o zákon 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů a zákon 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. Orgány územní samosprávy vykonávají činnosti na úseku bezpečnosti státu, tj. i v oblasti připravenosti na krizové situace a jejich řešení, v rámci přenesené působnosti. Základní úkoly v rámci krizového řízení státu plní krajský hejtman a krajský úřad. Hejtmanovi kraje v tomto systému náleží významné postavení a jeho práva a povinnosti v krizových situacích upravují speciální zákony, jimiž jsou krizový zákon, zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákon o ozbrojených silách, zákon o zajišťování obrany, zákon o integrovaném záchranném systému a vodní zákon.

4.4.1 Předseda Bezpečnostní rady kraje Ze zákona je jako koordinační orgán zřízena Bezpečnostní rada kraje (dále jen BRK), která má nejvíce deset členů a jejímž předsedou je ze zákona hejtman. BRK je poradním orgánem hejtmana v oblastech připravenosti kraje na řešení krizových situací, v přípravě krizového a havarijního, případně vnějšího havarijního plánu kraje, návrhu koncepce ochrany obyvatelstva na území kraje.

24

Vaníček Jiří a kol., Právní úprava krizového řízení v ČR, EUROLEX BOHEMIA s. r. o., 2005, str. 268

19

Hejtman jmenuje členy25

BRK.

26

Dle zvláštního prováděcího předpisu27

v bezpečnostní radě musejí být vedle hejtmana tito členové:  zástupce hejtmana  ředitel krajského úřadu  příslušník Policie České republiky určený policejním prezidentem  ředitel Hasičského záchranného sboru kraje  příslušník Armády ČR určený náčelníkem Generálního štábu Armády ČR  ředitel příslušného územního střediska zdravotnické záchranné služby  zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady kraje Další dva případní členové Bezpečnostní rady jsou ponecháni na vůli hejtmana. BRK nemá žádné konkrétní výkonné pravomoci a její zasedání se řídí Jednacím řádem, jehož vzor upravuje zvláštní předpis.28

4.4.2 Působnost hejtmana při mimořádných událostech Hejtman kraje je jediným z orgánů kraje, vykonávajícím na úseku likvidace mimořádných událostí přímou přenesenou působnost. Jeho kompetence stanoví § 11 zákona č. 239/2000 Sb. Krajský hejtman:  organizuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje  koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události prováděnou orgány kraje, územními správními úřady s krajskou působností, právnickými a fyzickými osobami  koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé na území kraje, pokud přesahuje území jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností a velitel zásahu vyhlásil nevyšší stupeň poplachu nebo jej o to požádal anebo jej o koordinaci požádal starosta obce s rozšířenou působností 

schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plán a poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje

25

členů Bezpečnostní rady může být nejvíce 10 Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, § 24 odst. 2 27 Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., § 7 28 Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., příloha č. 4 26

20

 při přípravě na mimořádné události koordinuje a kontroluje součinnost územních správních úřadů s krajskou působností a právnických a fyzických osob Integrovaný záchranný systém má úkoly v oblasti řešení mimořádných událostí a v případě vyhlášení krizového stavu (na území kraje stavu nebezpečí), řešení krizových situací. Má velký význam jako nástroj pro koordinaci a součinnost, s jehož pomocí je zabezpečen jednotný a účinný postup při uskutečňování konkrétních krizových opatření.29 Základními složkami jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky. Požádá-li o to velitel zásahu nebo vyhlásí-li nejvyšší stupeň poplachu anebo o koordinaci požádá starosta obce s rozšířenou působností, dále v případě kdy krizová událost přesahuje území jednoho správního obvodu, koordinuje činnosti složek integrovaného záchranného systému hejtman kraje. V případě vyhlášení stavu nebezpečí a při společném zásahu na území kraje, jsou složky IZS, a to jak složky základní, tak i ostatní, povinny řídit se pokyny hejtmana.30 Při ohlášení mimořádné události vzniklé na území kraje hejtman vydává pokyny složkám integrovaného záchranného systému jak při jejich zásahu, tak při provádění záchranných a likvidačních prací. Tuto koordinaci přebírá v rámci výkonu přenesené působnosti a vychází při ní z havarijních plánů a spolupracuje s Hasičským záchranným sborem kraje. Podle příslušného poplachového plánu kraje je hejtman oprávněn vyžadovat od jiných subjektů pomoc prostřednictvím operačního a informačního střediska kraje. Pomocí se rozumí poskytnutí sil, věcných prostředků nebo činností složek IZS pro účely záchranných a likvidačních prací.31 Tam, kde je kraj krajem příhraničním, je hejtman oprávněn vyžadovat pomoc z příslušného územního celku sousedního státu a připravovat její využití pro provádění záchranných a likvidačních prací, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak. Zákon v tomto případě nestanoví omezení, že se tak musí dít po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí.

29

Horák, Rudolf a kol., Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu, vyd. 3., Linde Praha a. s., 2004, s. 238 30 Zákon č. 239/2000 Sb. o IZS, §11 písm. c) 31 Horák, Rudolf a kol., Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu, vyd. 3. Linde Praha a. s., 2004, s. 305

21

4.4.3 Působnost hejtmana při krizových stavech Hejtman kraje je významným subjektem krizového řízení, kdy jsou mu přiznány konkrétní kompetence při zajišťování připravenosti kraje na mimořádné situace. 32 Hejtman:  řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděné územními správními úřady s krajskou působností, obcemi, právnickými a fyzickými osobami  zřizuje k řešení krizových situací krizový štáb33 kraje jako svůj pracovní orgán,34 svolává jej operativně k jednání35  schvaluje krizový plán kraje36 Dle výše uvedeného zákona o krizovém řízení krajský hejtman vyhlašuje, prodlužuje a zrušuje stav nebezpečí včetně krizových opatření. Vyhlašuje ho pro celé území kraje nebo jeho část. Stav nebezpečí lze vyhlásit v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, majetek a životní prostředí. Lze ho vyhlásit, pokud jsou vyčerpány všechny dostupné prostředky a postupy a ohrožení nelze odvrátit běžnou činností orgánů veřejné moci. Zhodnocení situace je záležitostí ryze politickou, neboť o použití mimořádných pravomocí rozhodují příslušné orgány politické moci, v případě kraje hejtman, proto je použití těchto pravomocí stanoveno jako možnost, nikoliv jako povinnost.37 Užít mimořádné pravomoci lze jen v míře nezbytné pro překonání krizové situace. Její užití je podmíněno trváním krizové situace, jedná se o mimořádné pravomoci, které jsou uplatňovány po dobu trvání krizového stavu. S jeho uplynutím následuje zrušení stavu nebezpečí a mimořádné pravomoci hejtmana kraje přestávají platit. Krizová opatření, která jsou s vyhlášením stavu nebezpečí spjata, působí zpravidla na území, pro které byl vyhlášen.

32

Horák, Rudolf a kol., Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu, vyd. 3. Linde Praha a. s., s. 298 a 307 33 složení krizového štábu upravuje zvláštní prováděcí předpis (Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., § 13), jeho členy jsou: členové příslušné bezpečnostní rady, členové stálé pracovní skupiny krizového štábu, jimž jsou tajemník krizového štábu, pracovníci krajského úřadu a zástupci složek IZS a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události. 34 Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, § 14 odst. 2 písm. b) 35 „hejtman jej svolává zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizových situací a přijetí krizových opatření“ (Nařízení k provedení krizového zákona, §12 odst. 1) 36 Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, §15 odst. 2 písm. b) 37 Vaníček Jiří a kol., Právní úprava krizového řízení v ČR, EUROLEX BOHEMIA s. r. o., 2005 , str. 81

22

Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Případná změna musí být opět vyhlášena.38 O vyhlášení stavu nebezpečí hejtman informuje vládu České republiky a ministerstvo vnitra a také sousední kraje, jestliže mohou být krizovou situací dotčeny. Pokud to okolnosti vyžadují, může požádat vládu České republiky o prodloužení stavu nebezpečí nebo vyhlášení stavu nouze. Stav nebezpečí může hejtman kraje vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů, tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády ČR. Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu.39 Za stavu nebezpečí a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení krizových opatření vlády České republiky v podmínkách kraje.40 Je oprávněn právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám uložit povinnost poskytnout věcné prostředky k řešení nebo

zmírnění

následků

krizové

situace.41

Nemůže

tuto

povinnosti

nařídit

nepodnikajícím fyzickým osobám, to může učinit pouze vláda ČR. Význam hejtmana vzrůstá při stavu nebezpečí, kdy se významně rozšiřují jeho pravomoci a kdy organizuje, řídí, koordinuje a kontroluje činnosti, 42 jako jsou:  záchranné a likvidační práce, poskytování zdravotnické pomoci, opatření k ochraně veřejného zdraví, bezodkladné pohřební služby  evakuace, nouzové ubytování, zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva  humanitární pomoc  zajišťuje ochranu majetku a podílí se na zajištění veřejného pořádku na území, kde byla provedena evakuace  chrání práva a oprávněné zájmy bezprostředně ohrožených osob, které jsou povinny strpět záchranné práce prováděné v zájmu ochrany životů a zdraví osob Při výkonu těchto pravomocí musí hejtman postupovat tak, aby jejich výkon byl přiměřený a odpovídající svým rozsahem či obsahem účelu a podmínkám krizové situace. V době krizového stavu ukládá hejtman kraje povinnost pracovní výpomoci fyzickým osobám, které po ukončení této povinnosti vydá potvrzení obsahující osobní 38

Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, § 3 odst. 2 tamtéž, § 3 odst. 3–4 40 tamtéž, § 14 odst. 9 41 tamtéž, § 14 odst. 5 písm. a) 42 tamtéž, §14 39

23

údaje fyzické osoby, dne zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.43 Dále je hejtman kraje za stavu nebezpečí v rozsahu, který je nezbytný pro překonání krizové situace, oprávněn nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb. Nařídit hlášení přechodné změny pobytu osob, občanům povinným civilní službou realizaci krizových opatření, nařídit výkon náhradní péče o děti a mládež, zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sborů a zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení a jejich výplatě. Tyto činnosti, směřující k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, patří k významným pravomocem hejtmana, neboť jsou prováděny územními správními úřady s krajskou působností, obcemi a právnickými a fyzickými osobami. Tyto za krizové situace podléhají nařizovací pravomoci krajského hejtmana. Jedná se např. o krajská vojenská velitelství, újezdní úřady, krajské hygienické stanice, krajské veterinární správy, úřady práce, finanční úřady s výjimkou Policie České republiky, která je vždy řízena Ministerstvem vnitra44. Pokud starosta obce neplní úkoly stanovené krizovým zákonem, na předem stanovenou dobu hejtman převádí jeho pravomoci na zmocněnce.45

4.4.4 Působnost hejtmana při hospodářské regulaci Jestliže to vyžadují okolnosti, je třeba při vyhlášení krizového stavu přijmout hospodářská opatření, nezbytná k uspokojení základních životních potřeb fyzických osob, umožňující přežít krizové stavy bez těžké újmy na zdraví. Krizové situace se svými důsledky promítají rovněž do hospodářského života společnosti. Podle charakteru krizové situace může být narušen nebo ohrožen ekonomický život v oblasti regionu.46 Hejtman kraje může nařídit hospodářská opatření v hospodářské oblasti, pokud prostřednictvím standardních ekonomických nástrojů nelze krizovou situaci řešit a hrozí

43

Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, § 31odst. 6 tamtéž, § 10 odst. 3 45 tamtéž, § 23 odst. 3 46 Vaníček Jiří a kol., Právní úprava krizového řízení v ČR, EUROLEX BOHEMIA s. r. o., 2005, s. 119 44

24

nebezpečí vzniku velkých ekonomických ztrát nebo nenapravitelných škod na území kraje.47 Na území kraje má rozhodující pravomoci krajský úřad a hejtman kraje. Krajský úřad v přenesené působnosti zpracovává plán nezbytných dodávek, zabezpečuje je k uspokojení základních životních potřeb obyvatel kraje a rozhoduje o použití regulačních opatření. Krajský hejtman za stavu nebezpečí nařizuje regulační opatření a přiděluje zásoby pro humanitární pomoc fyzickým osobám, které jsou vážně postiženy krizovou situací.48 Mezi pravomoci hejtmana za stavu nebezpečí patří zejména zavedení regulace prodávaného zboží v obchodní síti, stanovení způsobu jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli, stanovení maximálního množství, na něž vznikne spotřebiteli nárok a vymezení okruhu spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně. Dále je oprávněn přijmout regulační opatření ve způsobu řízení a organizace dopravy. Dále může uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě povinnost dodávky výrobků, práce nebo služeb, dát k dispozici prostory ke skladování materiálu, určeného pro překonání stavu nebezpečí a přemístit dopravní a mechanizační prostředky pro přepravu humanitární pomoci na určené místo.49 Náklady a výdaje spojené s použitím některého regulačního opatření nese hejtman, jako správní úřad pouze tehdy, pokud uvedená regulační opatření vyhlásil, a to jen tehdy, pokud se s příslušným ústředním správním úřadem o způsobu jejich úhrady nedohodne jinak.50 O způsobu úhrady pak může rozhodnout i vláda, avšak v tomto případě je její rozhodnutí na jejím volném uvážení. Regulační opatření určená k překonání krizových situací na území regionu lze nařídit jen po vyhlášení stavu nebezpečí a jen za podmínky krajní nouze. Svými důsledky tato opatření zasahují výrazným způsobem do základních práv a svobod jednotlivců. 51

47

Vaníček Jiří a kol., Právní úprava krizového řízení v ČR, EUROLEX BOHEMIA s. r. o., 2005 s. 121 Zákon č. 241/2000 Sb. o HOPKS, § 12 odst. 2 49 tamtéž, § 21 50 tamtéž, § 21 odst. 3 51 Vaníček Jiří a kol., Právní úprava krizového řízení v ČR, EUROLEX BOHEMIA s. r. o., 2005, s. 122 48

25

4.4.5 Další speciální zákony Specifické skutečnosti při mimořádných událostech upravuje dále zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), který upravuje postupy pro případ vzniku povodní a pro jejich řešení.52 Dále zákon 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, zákon 166/1999 Sb. o veterinární péči a změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) a zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Za stavu nebezpečí hejtman stanovuje úkoly akciové společnosti České dráhy,

53

u náčelníka Generálního štábu Armády České republiky žádá k záchranným pracím použití Armády České republiky.54

52

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, § 65 Zákon č. 266/1994 o dráhách, § 18 odst. 3 54 Zákona č. 219/1999 o ozbrojených silách ČR, § 15 – 18 53

26

5 Praktická část

5.1 Úkoly hejtmana Jihomoravského kraje ve IV. čtvrtletí roku 2007 Jak je již zmíněno v teoretické části práce, pravomoci hejtmana vycházející ze zákona o krajích nejsou nikterak velké, jeho úkoly jsou určovány především usneseními krajské rady a krajského zastupitelstva. Pro ilustraci byl vybrán určitý úsek období a z této perspektivy je možno nahlédnout na některé činnosti hejtmana JMK, kterými se zabýval.

5.1.1 Svolání a průběh zasedání Rady Jihomoravského kraje Průběh zasedání Rady Jihomoravského kraje (dále jen RJMK) upravuje Jednací řád RJMK, který byl výše uvedeným orgánem schválen55 a podepsán hejtmanem JMK. Schůze RJMK svolává dle potřeby hejtman podepsaným svoláním, které je doručeno nejpozději pět dnů před konáním schůze všem členům rady. 56 Svolání RJMK obsahuje seznam projednávaných bodů, odborně zpracovaných podkladů. Jednání rady probíhá na základě těchto materiálů, jejichž předkladateli mohou být členové rady, ředitel Krajského úřadu (dále jen KrÚ) a členové zastupitelstva.57 Přípravu schůze rady organizuje hejtman; přitom stanoví zejména dobu a místo konání schůze a odpovědnost za zpracování a předložení odborných podkladů.58 Zasedání RJMK jsou neveřejná, k jejich jednání mohou být přizvány osoby, jejichž přítomnost je žádoucí v rámci projednávaných záležitostí. Hejtman navrhuje program schůze, pokud nepověří jiného člena rady, toto zasedání řídí. V tomto případě ve stanovenou hodinu zahajuje schůzi a v této části ohlásí, že schůze byla řádně svolána, konstatuje přítomnost nadpoloviční většiny členů

55

byl schválen usnesením č. 2821/03/R 101 dne 24. 4. 2003 a nabyl účinnosti dnem 25. 4. 2003 „dle potřeby, zejména při svolání mimořádného zasedání RJMK, může být lhůta zkrácena“ (viz Jednací řád RJMK, článek 4 Svolání schůze rady, odst. 2) 57 Jednací řád RJMK, článek č. 4 Svolání schůze rady, odst. 3, 58 tamtéž, článek č. 3 Příprava schůze rady, bod č. 1 56

27

RJMK.59 Dále oznámí jména omluvených, či neomluvených členů rady60, jmenuje zapisovatele, nechá schválit program schůze a dva členy rady za ověřovatele zápisu, sdělí, zda byl ověřen zápis z předchozí schůze, kde byl vyložen k nahlédnutí a jaké námitky proti němu byly podány. Po zahajovací části61 následuje projednávání jednotlivých bodů a hlasování o návrhu usnesení podle předem schváleného programu. Hejtman ukončuje schůzi rady62, podepisuje vyhotovený zápis63 ze zasedání RJMK a kontroluje plnění přijatých usnesení. Hejtman má právo sistovat usnesení rady pro nesprávnost. Tato skutečnost je poznamenána v zápise, pokud je pozastaven výkon usnesení rady až po skončení schůze, hejtman informuje písemně všechny členy rady a subjekty, jichž se usnesení týká. Toto právo je spojeno s povinností předložit pozastavené usnesení rady nejbližšímu zasedání zastupitelstva k rozhodnutí. S účinností od 20. 1. 2005 svolává hejtman zasedání RJMK pravidelně každý čtvrtek v 8:30 hodin.64 Ve výše uvedeném období zasedala RJMK celkem patnáctkrát.

59

„nesejde-li se nadpoloviční počet členů rady do 30 minut po době určené pro začátek, schůze se ukončí a hejtman svolá do 7 dnů schůzi náhradní“ (Jednací řád RJMK, článek č. 7 Jednání na schůzi rady, bod č. 2) 60 „členové rady jsou povinni se při neúčasti předem omluvit hejtmanovi s uvedením důvodu, taktéž pozdní příchod nebo předčasný odchod ze schůze“ (Jednací řád RJMK, článek č. 5 Účast členů na schůzi rady) 61 pro tuto část zasedání připraví Organizační oddělení pro potřeby hejtmana Technický bod, ve kterém jsou uvedeny aktuální skutečnosti. 62 „zejména v těchto případech: a) klesne-li v průběhu schůze rady počet členů pod nadpoloviční většinu všech členu rady. Náhradní schůzi svolá do 7 dnů, b) byl-li program schůze vyčerpán a nikdo se již nehlásí o slovo, c) v případě, že rada schválí ukončení schůze, aniž byl vyčerpán program, přičemž schválí přesun zbývajících neprojednaných bodů na další schůzi rady“ (Jednací řád RJMK, článek č. 9 Projednávání jednotlivých bodů, bod č. 12) 63 „zápis může podepsat také náměstek hejtmana a spolu s ním další dva ověřovatelé, kteří byli předem odhlasováni“ (Jednací řád RJMK, článek č. 11 Zápis ze schůze rady, bod č. 5) 64 vyjma prázdnin z důvodu předpokládané neusnášeníschopnosti rady a dnů, kdy na čtvrtek připadá svátek a vyjma mimořádných zasedání RJMK

28

5.1.2 Svolání a průběh zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje Zastupitelstvo Jihomoravského kraje (dále jen ZJMK) svolává hejtman JMK dle předem schváleného harmonogramu.65 Ve IV. čtvrtletí roku 2007 bylo zasedání ZJMK svoláno hejtmanem celkem třikrát. Zasedání zastupitelstva je veřejné. Hejtman organizuje jeho přípravu, stanoví dobu a místo jednání a odpovědnost za zpracování a předložení odborných podkladů. Podepisuje písemné svolání, které je ve stanovené lhůtě66 doručeno s navrženým programem zasedání a s písemnými materiály (odbornými podklady) každému členu zastupitelstva. Hejtman, pokud nepověřil svého zástupce, řídí zasedání ZJMK. V průběhu zasedání uděluje přednostně slovo členovi vlády nebo jím určenému zástupci, senátorovi, poslanci, pokud o to požádají. Dále, dle pořadí v jakém se přihlásili, dává slovo řečníkům, zástupci hejtmana nebo předsedovi politického klubu či jinému klubem určenému zástupci. Ten komu hejtman v případě, že je předsedajícím, neudělí slovo, se slova nemůže ujmout. Nemluví-li řečník k věci nebo překročí-li stanovenou řečnickou lhůtu, může ho hejtman upozornit a po opětovném upozornění mu slovo odejmout. Jestliže je hejtman předsedajícím, zahajuje, přerušuje a ukončuje zasedání dle příslušných ustanovení Jednacího řádu ZJMK. V zahajovací části zasedání  prohlásí, že zasedání zastupitelstva bylo řádně svoláno a vyhlášeno  oznámí počet přítomných členů zastupitelstva a konstatuje schopnost usnášení  oznámí jména omluvených i neomluvených zastupitelů  v případě potřeby nechá zvolit volební komisi  nechá schválit dva členy zastupitelstva za ověřovatele zápisu z tohoto zasedání  jmenuje zapisovatele a potřebný počet skrutátorů  nechá schválit program zasedání  sdělí, zda byl ověřen zápis z předchozího zasedání, kde byl

vyložen

k nahlédnutí a jaké námitky proti němu byly podány. V průběhu zasedání upozorňuje přítomné, že bude přikročeno k hlasování a po skončení hlasování oznamuje výsledky hlasování, tak, že oznámí počet hlasů 65

pro II. pololetí roku 2007 byl Usnesením č. 1228/07/Z 18 schválen harmonogram zasedání v těchto termínech: 13. 9., 8. 11. a 13. 12. 2007 66 Jednací řád ZJMK, článek 7 Svolání jednání zastupitelstva, bod č. 1

29

odevzdaných pro návrh i proti návrhu a sdělí, kolik přítomných členů zastupitelstva se zdrželo hlasování.67 Společně s ověřovateli podepisuje vyhotovený zápis a zajistí zveřejnění usnesení zastupitelstva vyvěšením na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů, pokud není zákonem stanovena jiná forma a doba zveřejnění. Na prosincovém zasedání ZJMK byl mimo jiné schválen rozpočet JMK na rok 2008.68 Každému z radních JMK je svěřena určitá gesce. Hejtman JMK ing. Stanislav Juránek je zodpovědný za zabezpečování úkolů v oblasti financí a rozpočtu, proto zde autorka bakalářské práce tento bod ZJMK zmiňuje. Samotné sestavování a schvalování rozpočtu kraje by vydalo na samostatnou práci, přesto zde stojí za zmínku alespoň stručný popis jeho průběhu. Rozpočet JMK pro rok 2008 schválilo ZJMK69 na svém 22. zasedání dne 13. 12. 2007 usnesením 159/07/Z 22. Před projednáním v ZJMK byl rozpočet zveřejněn ve lhůtě 15 dnů na úřední desce70. Návrh rozpočtu projednává Odbor ekonomický KrÚ JMK

s hejtmanem,

připravuje

mu

podklady,

které

souhrnně

získává

od odvětvových odborů. Odvětvové odbory projednávají návrh rozpočtu s členem RJMK zodpovědným za danou oblast, dále je projednáván v jednotlivých komisích RJMK. Následně je schvalován na zasedání RJMK a před závěrečným schválením rozpočtu ZJMK je projednán ve finančním výboru ZJMK. Materiály pro tvorbu rozpočtu jsou také zasílány na vědomí předsedům politických klubů ZJMK. Předkladatelem materiálů, které se týkají rozpočtu JMK do krajské rady, je hejtman Jihomoravského kraje a 1. náměstek hejtmana.

67

„Jestliže předložený návrh nezískal při hlasování potřebnou většinu, může se zastupitelstvo na návrh předsedajícího usnést na dohodovacím řízení. Předsedající v tomto případě vyzve politické kluby, aby jmenovaly po jednom zástupci pro toto řízení, a zasedání zastupitelstva přeruší. Součástí dohodovacího řízení je i porada klubů. Dohodovací řízení vede předsedající. Dojde-li k dohodě, která nasvědčuje tomu, že upravený návrh získá potřebnou většinu, předsedající obnoví přerušené zasedání zastupitelstva, přednese upravený návrh a dá o něm hlasovat. Nezíská-li upravený návrh potřebnou většinu, prohlásí předsedající návrh za nepřijatý.“ (Jednací řád ZJMK článek 17 Hlasování, odst. 7) 68 rozpočet JMK na následující rok je schvalován pravidelně na posledním zasedání ZJMK roku, který mu předchází. 69 Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, § 35 odst. 2 písm. i) 70 Zákon č 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 11 odst. 3

30

5.1.3 Podpisy hejtmana Jedním z úkolů hejtmana jsou podpisy dokumentů vyplývajících z usnesení RJMK a ZJMK. Tyto dokumenty předkládá k podpisu Oddělení organizační, které spadá pod Odbor legislativní a správní. Dále hejtman podepisuje dopisy, které jsou zpracovány jednotlivými odbory a předkládány Odborem kancelář ředitele, další dopisy zpracovává přímo Odbor kancelář hejtmana a jde především o poskytování záštit nad jednotlivými akcemi, probíhajícími na území JMK. Jako statutární orgán zaměstnavatele má úkol podepisovat jednotlivým zastupitelům a řediteli KrÚ JMK cestovní příkazy a jejich vyúčtování. Jako člen RJMK a ZJMK podepisuje svolání jejich zasedání a předkládané materiály. Ve IV. čtvrtletí roku 2007 hejtman JMK podepsal celkem 1160 dokumentů.

Tabulka č. 1: Dokumenty podepsané ve IV. čtvrtletí roku 2007 v jednotlivých měsících

Organizační oddělení

Odbor Kancelář ředitele

záštity

Cestovní příkazy členů ZJMK

Materiály a svolání RJMK a ZJMK

září

84

27

7

45

30

říjen

320

19

23

70

24

listopad

109

11

10

66

40

prosinec

113

8

9

98

47

CELKEM

626

65

49

279

141

měsíc

Zdroj: vlastní zpracování autorky

5.1.4 Další činnosti hejtmana

31

Ve výše uvedeném období dne 19. prosince 2007 proběhlo 9. zasedání Bezpečnostní rady kraje (dále jen BRK), které řídil hejtman Jihomoravského kraje. Mezi body, které tato BRK projednávala, byly vedle kontroly plnění úkolů z předešlých zasedání, zejména tyto záležitosti:  plán cvičení a společného výcviku JMK v roce 2008  stav přípravy složek IZS k řešení mimořádných událostí a krizových stavů  výkon státní správy v přenesené působnosti dle krizové legislativy u obcí JMK  plán činnosti BRK na rok 2008  v bodu Různé byl projednán Informační systém krizového řízení v ČR Hejtman se dne 5. října 2007 zúčastnil 20. zasedání Asociace krajů České republiky (dále jen AKČR) v Karlových Varech a dne 7. prosince 2007 se v Hradci Králové zúčastnil 21. zasedání AKČR.71 Na tomto zasedání bylo hlavním bodem programu jednání Rady AKČR s ministrem vnitra Ivanem Langrem. Ministr vnitra informoval členy Rady AKČR o slavnostním aktu vstupu do Schengenského prostoru 21. prosince 2007 spojeném se zrušením hraničních kontrol. Společně byla projednávána připravovaná reforma Police ČR a se stanovením strategického cíle, kterým je organizační uspořádání Policie ČR v rámci 14 územních policejních správ kopírujících hranice krajských samospráv. Hejtman Jihomoravského kraje se dne 12. 12. 2007 zúčastnil 9. zasedání Výboru Regionální rady NUTS II. Jihovýchod72, na kterém byly schváleny zejména první dotace z Regionálního operačního programu Jihovýchod v oblasti dopravy a kde byl také schválen rozpočet na rok 2008 a rozpočtový výhled RRS Jihovýchod na období 2009 – 2011. Významnou událostí byla návštěva prezidenta republiky s chotí v Jihomoravském kraji. Uskutečnila se ve dnech 25. až 27. listopadu 2007 a po celou dobu návštěvy jej provázel hejtman Jihomoravského kraje. Celá návštěva měla bohatý program, prezident ČR navštívil významná místa kraje dle předem připraveného itineráře; z hlediska tématu práce je neopomenutelné zmínit program návštěvy v budově KrÚ JMK, kde se hejtman s panem prezidentem setkal krátce ve své pracovně a následně se všemi krajskými

71

AKČR je zájmové sdružení právnických osob, jehož hlavním cílem je hájit a prosazovat zájmy krajů. Jejími členy jsou všechny kraje na území ČR a hlavní město Praha. Vrcholným orgánem je Rada AKČR, jejímiž členy jsou hejtmani krajů a primátor hlavního města Prahy 72 Výbor Regionální rady rozhoduje o věcech spojených s realizací Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod

32

zastupiteli v sále ZJMK. Zde byly předány dary a přítomní zastupitelé si mohli vyslechnout projev pana prezidenta. Dále se v tomto období hejtman setkal se starosty na poradách starostů obcí jednotlivých okresů, kterými jsou Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Znojmo, Vyškov, Blansko, kde jsou pravidelně informování o záležitostech důležitých pro spolupráci kraje s obcemi. V souvislosti s koncepcí zabezpečení lékařské služby první pomoci (LSPP) a lékárenské pohotovostní služby v JMK pro rok 2008 se setkal se starosty pověřených obcí III. stupně. Výčet akcí není úplný, chybí zde setkání s velvyslanci zemí a jiné zahraniční návštěvy, z nichž nejvýznamnější je návštěva Lichtenštejnského korunního prince v říjnu sledovaného roku. Dále účast na mnoha společenských akcích, nad kterými hejtman převzal záštitu, předávání ocenění a účast na vzpomínkových a pietních aktech. Významné je také členství hejtmana JMK ve Výboru regionů, jehož zasedání v Bruselu se pravidelně účastní. V naší zemi navrhuje AKČR 7 členů a 7 náhradníků z řad hejtmanů do Výboru regionů.73 Tyto návrhy jsou předkládány ministrem vnitra a vláda zasílá tyto návrhy Radě Evropské unie, která členy jmenuje.74 Rozsah této práce neumožňuje vypsat podrobně celý program hejtmana ve IV. čtvrtletí roku 2007, proto zde byly vybrány jen některé akce, důležité z hlediska zaměření této práce.

5.2 Úloha hejtmana JMK při povodních jaře roku 2006 Úkoly hejtmana při mimořádných událostech jsou výkonem přenesené působnosti a v rámci rychlého rozhodování při řešení krizových situací jsou mu svěřeny rozsáhlé pravomoci. Pro názornou představu o činnostech tohoto druhu bylo vybráno období jarních povodní v roce 2006. Na přelomu měsíce března a dubna v roce 2006 (26. 3. – 20. 4.) v důsledku náhlého oteplení a vydatné srážkové činnosti v zimních měsících došlo k rychlému odtávání sněhové pokrývky. Důsledkem toho vznikla povodňová situace, při níž byly 73

dalších 5 členů a náhradníků navrhuje Svaz měst a obcí Widemannová, Marie. Samosprávné regiony v Evropě: nástroj integrace? Příloha časopisu Veřejná správa č. 21, 2005, s. VI 74

33

zaznamenány dvě povodňové vlny, při nichž kulminace hladin ve sledovaných tocích přesáhly hranice III. stupně povodňové aktivity.75 Jarní povodeň měla mimořádný rozsah, a na její velikost měly vliv kromě velké zásoby vody ve sněhu a výrazného oteplení i vytrvalé dešťové srážky. Na území Jihomoravského kraje zasáhla povodeň větší území než v předchozích letech, ale postihla méně lidských obydlí a průmyslových objektů. Velká voda postihla jak povodí Moravy, tak povodí Dyje.76

5.2.1 Stručný vývoj povodňové situace v Jihomoravském kraji Koncem měsíce března 2006 po dlouhých měsících mrazu vlivem vytrvalých srážek došlo k výraznému oteplení a vlivem těchto okolností stoupají hladiny většiny toků povodí Moravy. V průběhu dalších dní jsou ovlivněny vodní stavy a průtoky zejména na Vysočině a během úterý 28. 3. je na většině řek dosažen II. a v odpoledních hodinách III. stupeň povodňové aktivity. Nejhorší situace je v povodí Dyje a na vodních dílech (dále VD) Vranov a Brno, kde jsou intenzivně zvyšovány odtoky vody. Vytrvalý déšť, teploty vysoko nad nulou a odtávající sníh tuto situaci ještě zhoršují. Ve středu 29. 3. jsou ve Zlínském kraji, v Olomouckém kraji, v kraji Vysočina, v Severomoravském i Jihomoravském kraji vyhlášeny nejvyšší stupně povodňové aktivity. V Jihomoravském kraji jsou v ohrožení Hrušovany nad Jevišovkou, Znojmo a Rohatec na Hodonínsku se připravuje na velký příval vody a VD Vranov je zasaženo pětisetletou povodní. Přehrady v povodí Dyje a Moravy jsou vystaveny rekordnímu zatížení a obyvatelstvo obcí pod nádržemi je evakuováno. Ve čtvrtek 30. 3. jsou v důsledku očekávání rozvodnění řeky Dyje uzavřeny rakouské hraniční přechody Vratěnín a Hatě. Hejtman Jihomoravského kraje vyhlásil stav nebezpečí, zaplaveno je území kolem Znojma, Vranova nad Dyjí a lužní lesy kolem národního památníku v Mikulčicích směrem na Lanžhot. Obec Hrušovany nad Jevišovkou je zaplavena v důsledku protržení hráze u Hevlína. V pátek 31. 3. je vážná situace v povodí řeky Dyje většina vodních nádrží je nad bezpečnostními přelivy. Rozbouřená Morava se vylila z břehů na Hodonínsku a valí se

75 76

Povodí Moravy, s. p., Výroční zpráva 2006, s. 15 Zpravodaj Povodí Moravy, č. 3, červen 2006, s. 4, článek Povodně a ochrana vod očima hejtmanů

34

k Moravskému Písku. Je ohrožena obec Jevišovka na Břeclavsku. U Mikulčic a u Hrabětic došlo k protržení hráze. V sobotu 1. 4. je Povodňovou komisí JMK nařízena mimořádná manipulace na VD Nové Mlýny. Povodňová situace ve Znojmě se zlepšuje, v Pohořelicích na Břeclavsku je očekávána kulminace řeky Jihlavy. U Hrušovan nad Jevišovkou a u obce Jevišovka stoupá hladina jezera. Od Moravičan po Lanžhot v povodí Dyje dochází k rozlivům do záplavových území. V neděli 2. 4. je u obce Jevišovka a Novosedly j stále velké jezero, které vzniklo spojením rozvodněné Dyje a řeky Jevišovky a jehož hladina stále stoupá. Došlo k protržení železničního náspu pod Hraběticemi. Ve Znojmě hladina Dyje mírně klesá. Kvůli rekordnímu odtoku z VD Nové Mlýny jsou v pohotovosti lidé v Břeclavi. V rakouském Brockrabenu došlo k protržení hrází, voda zaplavuje domy v obci Novosedly. Dále došlo k protržení nově vybudované hráze u obce Horka nad Moravou. Zásoby sněhu ve vyšších polohách stále odtávají. V pondělí 3. 4. mimořádná situace nadále trvá, na VD Nové mlýny probíhá mimořádná manipulace s odtokem 635 m3/s. Nadále trvá vážná situace na řece Dyji pod nádržemi. V úterý 4. 4. je vážná situace v obci Novosedly na Břeclavsku, kterou ohrožuje obří jezero na polích. „V rizikové oblasti se podařilo vytvořit 800 metrů dlouhou a tři metry širokou hráz, která nyní zadržuje přitékající vodu. Kritickým místem je hráz tři kilometry pod Hodonínem, která byla u Mikulčic v uplynulých dnech narušena a za pomoci vojáků zpevněna. Pokud by se protrhla, voda by zalila šest obcí tvořící na Moravském Slovácku oblast Podluží.“

77

Větve, vyvrácené stromy a kmeny splavené

z Národního parku Podyjí pokrývají hladinu Znojemské přehrady. Na Vyškovsku došlo v důsledku podmáčení zeminy z důvodu tání sněhu k sesuvu půdy. Hladiny řek klesají, ale povodeň stále neopadla. Ve středu 5. 4. toky v povodí Moravy a Dyje převážně klesají. Přítok do VD Nové Mlýny klesá a manipulace přechází v postupné snižování odtoku. Je stále sledována situace v obci Novosedly a městě Břeclav. „Konečně ve čtvrtek 6. 4. se povodňová situace v Jihomoravském kraji zklidňuje. V povodí Dyje na všech přítocích zaznamenán pokles hladin a snižuje se i odtok vody

77

viz. Zpravodaj povodí Moravy č. 2,2006, s. 8

35

z VD Nové mlýny. Přesto stupně povodňové aktivity setrvávají zejména na dolních tocích ještě několik dní.“ 78

5.2.2 Předseda povodňové komise Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může hejtman použít vlastní krizový štáb zřízený podle zvláštního předpisu.

79

Při povodních je součástí krizového štábu

povodňová komise (dále jen PK), jejíž zasedání hejtman svolává a jimž zpravidla předsedá. PK JMK plnila na úrovni kraje úkoly podle pokynů hejtmana. Podle situace hejtman vyžadoval od jiných subjektů a osob pomoc podle příslušného poplachového plánu IZS. O záchranných a likvidačních pracích průběžně informoval Ministerstvo vnitra. PK JMK byla v průběhu povodní na jaře roku 2006 svolávána hejtmanem podle potřeby operativně80 k projednání zásadních záležitostí a přijetí nezbytných krizových opatření. Na jejích zasedáních hejtman Jihomoravského kraje dával pokyny dotčeným a spolupracujícím subjektům. Např. předsedové dotčených PK obcí s rozšířenou působností byli z rozhodnutí hejtmana vyzváni k podávání zpráv o nejzávažnějších událostech a rozhodnutích, aby bylo možno postupovat koordinovaně při řešení vzniklé krizové situace. V závěrečné fázi povodně nařídil hejtman soustřeďování zásob na hubení komářích larev na území kraje a oznámil starostům obcí, aby požadavky na tyto prostředky uplatnili přes Krajskou hygienickou stanici. Žádal o pomoc při odklizení naplaveného dřeva Armádu ČR, která disponuje těžkou technikou. Nařídil řediteli Geodis Brno provedení leteckého snímkování území zaplavených povodní.81 Při sesuvu půdy na Vyškovsku z důvodu tání sněhu s nejvyšším důrazem uložil krizovému štábu řešit nastalou situaci. Při vyhlášení stavu nebezpečí ve spolupráci se starosty postižených oblastí organizoval a koordinoval evakuaci obyvatel a na těchto územích, prostřednictvím 78

viz. Kremláček, Ivo. Povodně 2006 v Povodí Moravy, s. 5 – 8 Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení 80 od 29. 3. 2006 do 19. 4. 2006 byla PK JMK svolávána denně 81 Zákon č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., § 21 odst. 1 písm. a) 79

36

Policie ČR zabezpečoval ochranu majetku a zajišťoval veřejný pořádek. V průběhu povodní byli evakuování obyvatelé z obcí Slup, Jaroslavice, Vranov – Podhradí, z města Znojma, dále z obce Novosedly a Jevišovka. Rozhodoval o ukládání pracovní výpomoci k řešení povodňové situace. Požádal Armádu ČR o pomoc při záchranných a likvidačních pracích, zejména v Hevlíně a v Hrušovanech. .

5.2.3 Členové povodňové komise Povodňová komise kraje je v případě krizových opatření v průběhu povodňové situace součástí krizového štábu kraje. Složení krizového štábu upravuje zvláštní prováděcí předpis.82 Složení povodňové komise bylo dle aktuální situace proměnlivé a s rostoucí krizovou situací se počet členů zvyšoval. Členy PK JMK v průběhu jarních povodní v roce 2006 byli členové Bezpečnostní rady JMK, tajemník povodňové komise – vedoucí Oddělení lesního a vodního hospodářství spadající pod Odbor životního prostředí KrÚ JMK, zástupce složek Integrovaného záchranného systému: ředitel záchranného hasičského sboru Jihomoravského kraje, ředitel Záchranné služby JMK, ředitel Policie České republiky – správa JMK, zástupce Krajského vojenského velitelství Armády ČR. Dále pracovníci krajského úřadu: ředitel KrÚ JMK, vedoucí Odboru životního prostředí, vedoucí Odboru regionálního rozvoje, vedoucí Odboru dopravy, vedoucí krizového oddělení. Odborníci na řešení povodňové situace: zástupce Povodí Moravy s. p., zástupce Českého hydrometeorologického ústavu – pobočka Brno, zástupce Krajské hygienické stanice JMK, zástupce České inspekce životního prostředí, zástupce Zemědělské vodohospodářské správy – oblast Povodí Moravy, zástupce humanitární organizace, zástupce Ředitelství silnic a dálnic České republiky – správa Brno.

5.2.4 Svolání povodňové komise 82

Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., § 13

37

V případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, stává se na základě zákona 254/2001 Sb., součástí krizového štábu kraje povodňová komise. 83 Zasedání povodňové komise Jihomoravského kraje (dále jen PK JMK) dne 29. 3. předcházelo zasedání Povodňové komise obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou a Povodňové komise (dále jen PK) města Veselí nad Moravou, kde byl vyhlášen III. stupeň povodňové aktivity, tj. stav ohrožení, v jehož důsledku byli obyvatelé v ohroženém území upozornění na možnost zaplavení vodou a případnou nutnost evakuace. Dále PK města Vyškov, PK obce s rozšířenou posobností Pohořelice, kde byl vyhlášen II. stupeň povodňové aktivity. PK JMK byla svolána v důsledku nepříznivého vývoje klimatických podmínek a zvyšování hladin v korytech toků na území kraje. Současně zasedala PK Zlínského kraje a vyhlásila v části Zlínského kraje stav ohrožení.84 Na základě výzvy povodňové služby Ministerstva životního prostředí85 byla stanovena kontaktní osoba PK JMK pro zajištění informovanosti Ústřední povodňové komise a poskytování informací sdělovacím prostředkům. PK JMK byla krajským hejtmanem v průběhu povodňové situace (od 29. 3. do 19. 4.) svolávána denně a na jejich zasedáních byl průběžně sledován vývoj situace a byla stanovena odpovídající opatření. Na zasedání PK JMK dne 1. 4. byl v důsledku vážné situace přítomen Ministr vnitra ČR, který doporučil v důsledku odmítání evakuace občany, umístit do evakuovaných lokalit policejní hlídky, aby ze stran občanů byla důvěra, že jejich majetek nebude ohrožen. Dále dal k dispozici dva vrtulníky, jeden k záchranářským účelům, druhý k monitorování situace.

5.3 Činnosti hejtmana JMK v průběhu povodní V průběhu povodní na přelomu měsíce března a dubna 2006 čelil hejtman Jihomoravského kraje nelehké situaci sladit potřeby obcí a lidí v postižených oblastech. 83

Horák Rudolf a kol., Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu, Linde Praha, a.s., 2004, s. 263 Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, § 80 odst. 2 písm. b) 85 MŽP je ústředním povodňovým orgánem (Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, § 81) 84

38

Denně osobně navštěvoval postižené oblasti, monitoroval situaci a koordinoval záchranné a likvidační práce. Byl v kontaktu s ostatními hejtmany sousedních krajů, zejména

Zlínského,

Olomouckého,

Pardubického

a

Kraje

Vysočina,

dále

s Dolnorakouskými a Slovenskými sousedy. Dále poskytoval nezbytné informace starostům postižených měst a obcí a na tiskových konferencích informoval veřejnost o aktuálním stavu povodňové situace a opatřeních nezbytných ke zvládnutí a zmírnění krizové situace.

5.3.1 Vyhlášení stavu nebezpečí Při vyhlášení stavu nebezpečí se zásadním způsobem rozšiřují pravomoci hejtmana a při jejich výkonu musí postupovat tak, aby jejich výkon byl přiměřený a odpovídající svým rozsahem či obsahem konkrétní krizové situaci86, v tomto případě řešení následků povodní. Za výkon svých pravomocí je odpovědný podle norem trestního zákona87. Na celém území JMK krajský hejtman v důsledku III. stupně povodňové aktivity na všech významných tocích, dne 30. 3. v 8:30 hod. vyhlásil stav nebezpečí.88 V důsledku tání sněhu v kombinaci s dešťovými srážkami a ohrožení území povodněmi, vyhlásil hejtman JMK stav nebezpečí jako bezodkladné opatření k odvrácení ohrožení vyvolaného povodňovou situací na území Jihomoravského kraje. V rámci vyhlášení stavu nebezpečí nařídil tato krizová opatření a jejich rozsah:  bezodkladné provádění stavebních prací a terénních úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení  evakuace osob  uzávěra místa události  zajištění ochrany majetku evakuovaných osob  ukládaní pracovní výpomoci  povinnost poskytnout věcné prostředky  regulace a odklon dopravy  zajištění náhradního ubytování obyvatelstva Tato opatření se vztahovala na katastrální území obcí dotčených povodněmi, která leží na vodním toku Morava, Kyjovka, Radějovka, Velička, Dyje, Želetavka, Jevišovka, 86

Horák Rudolf a kol., Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu, Linde Praha, a.s., 2004, s. 308 Zákon č. 140/1961Sb. trestní zákon § 158 – 159 88 Zákon č. 240/2000, o krizovém řízení Sb., § 3 odst. 3 87

39

Jihlava, Oslava, Rokytná, Svitava, Svratka, Bobrava, Litava, Loučka, Haná a území bezprostředně související s povodňovými jevy uvedených vodních toků, dále na obec Sloup a Podolí. V rámci vyhlášení stavu nebezpečí pro dotčenou oblast stanovil regulační opatření v souladu s ustanovením § 21 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

5.3.2 Rozhodnutí o manipulaci na vodních dílech

Hejtman JMK v průběhu jarních povodní v roce 2006 rozhodoval několikrát o manipulaci na vodních dílech nad rámec manipulačního řádu, zejména na vodním díle Nové mlýny. Dne 31. 3. rozhodl po projednání s PK obce s rozšířenou působností Břeclav, se Slovenskou a Rakouskou stranou o navýšení odtoku na VD Nové Mlýny. Odtok byl v průběhu dní neustále navyšován až na rekordních 635 m3/s, toto odpouštění vody mělo dopad na město Břeclav a zejména na Lednici, kde byl zatopen Lednicko – valtický areál. V průběhu povodní rozhodoval o zahájení vypouštění vody z VD Nové Mlýny do poldru Přítluky. V důsledku zvýšeného odtoku z VD Nové Mlýny vznikla na rakouské straně obava, že množství vypouštěné vody zaplaví jejich území, proto dolnorakouský hejtman požádal o snížení manipulace na VD Nové Mlýny. Toto nebylo možné, proto byl využit přítlucký poldr, který pojal přebytečné množství vody a tak bylo zamezeno katastrofickým následkům na straně našich rakouských sousedů. Od 4. dubna byl odtok z VD Nové Mlýny postupně snižován. Na VD Vranov schválil hejtman Jihomoravského kraje návrh Povodí Moravy na snížení odtoku dne 2. dubna, z 205 na 190 m3/s. Na VD Malešice bylo dne 3. dubna rozhodnuto o vyrovnání přítoku s odtokem na 120 m3/s, aby nedocházelo ke zhoršování situace na VD Nové Mlýny.

5.3.3 Koordinace záchranných a likvidačních prací

40

V obci Nemotice na Vyškovsku došlo dne 4. dubna k sesuvu půdy vlivem podmáčení zeminy, proto hejtman JMK v souvislosti se stavem nebezpečí uložil povinnost89 firmě GEOtest Brno a.s. provést neprodleně geotechnické posouzení výše uvedeného sesuvu půdy. Pod dohledem firmy GEOtest Brno a.s. bylo nutné neprodleně zahájit sanační práce. K dalšímu sesuvu půdy došlo dne 18. dubna v obci Rohatec, kde se utrhl svah nad rodinnými domky a místní komunikací. Hejtman JMK uložil firmě Inženýrské stavby Hodonín, s.r.o. neprodleně provést sanaci sesuvu půdy, aby nedošlo k poškození majetku a zdraví osob. V počátečním stadiu povodně bylo třeba zabránit vniknutí vody do obydlí, z toho důvodu příslušníci Hasičského záchranného sboru, sboru dobrovolných hasičů a příslušníci Armády ČR stavěli hráze z pytlů naplněných pískem. Hejtman JMK dne 1. dubna nařídil firmě Pískovna Černovice a firmě Lomy, spol. s r.o. povinnost dodávat písek do postižených lokalit. Velká voda poškodila mnoho veřejných komunikací a staveb, které bylo třeba co nejdříve opět zprovoznit. V souvislosti s povodňovými opatřeními byla silnice v úseku státní hranice Hevlín přerušena dvěma překopy. Z důvodu zprovoznění výše uvedené komunikace rozhodl hetman JMK dne 6. dubna o zprůjezdnění silničního úseku ve stávající trase a uložil Správě a údržbě silnic Jihomoravského kraje jeho obnovení. V důsledku rozvodněné Jevišovky a Dyje došlo k protržení hrází, které bylo třeba bezodkladně opravit, proto dne 14. dubna vydává hejtman JMK nařízení o bezodkladném provedení stavby za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení Povodí Moravy, s.p. a AQUAS vodní díla s.r.o k zajištění odvodnění zaplaveného území a opravě a uvolnění poškozených hrází. Dále téhož dne nařídil firmě Ekostavy Brno, a.s. opravu Dyjskomlýnského říčního náhonu a odvodnění zaplaveného území, firmě VHS plus Znojmo opravení levobřežní říční hráze na řece Dyji a firmě VHS-plusVodohospodářské stavby, s.r.o sanaci levobřežní hráze soutoku s Moravou v obci Syrovinka. Lokality zasažené povodněmi je nutno na základě odborných stanovisek Krajské hygienické stanice ošetřit proti zamoření komáry, proto dne 7. dubna hejtman JMK vydal rozhodnutí, kterým uložil firmě BIOCONT LABORATORY BRNO spol. s r.o. dodat postřikové prostředky proti komárům a dne 14. dubna vydal rozhodnutí, kterým 89

Zákon č. 241/200 Sb. o HOPKS, § 21 odst. 1 písm. a)

41

uložil firmě Air Special tento postřikový materiál proti komárům skladovat za účelem provedení letecké aplikace.

5.4 Dotčené a spolupracující subjekty Povodněmi na přelomu března a dubna v roce 2006 byli dotčeni všichni obyvatelé obcí v zasažených oblastech. Bezpečnostní opatření při povodních byly prováděny ve spolupráci několika subjektů, majících působnost na území Jihomoravského kraje. Zejména s povodňovými komisemi obcí s rozšířenou působností (PK ORP): Veselí nad Moravou, Tišnov, Břeclav, Hodonín, Blansko, Boskovice, Hustopeče, Ivančice, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice u Brna, Šlapanice, Znojmo, Židlochovice. Páteří záchranných akcí byl Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje včetně dobrovolných příslušníků, kteří odčerpávali vodu z postižených obydlí a stavěli hráze z pytlů naplněných pískem. Povodí Moravy, které poskytovalo informace o stavech průtoků na tocích v povodí řeky Moravy, o stavu zámrazu a ledových jevech na tocích, o stavech hladiny na vodních nádržích a manipulacích na vodních dílech, o stupních povodňově aktivity na jednotlivých tocích. Dále Český hydrometeorologický úřad, jehož povodňová služba dávala hlášení o hydrologické situaci a srážkových úhrnech a jejich vliv na stav toků v povodí Moravy, dále informace o srážkách, teplotách, zásobách vody ve sněhu. Policie ČR a příslušné městské policie spolupracovaly při ochraně majetku evakuovaných osob a dohledem nad dodržováním zákazu vstupu do zatopených oblastí (zejména parky hrozícím pádem stromů v důsledku podmáčené půdy ze spodní vody, zamezení plašení zvěře). Krajská hygienická stanice prováděla zjišťování jakosti vody v prameništi pitné vody a ve studních v zatopených oblastech, zabezpečovala informace obyvatelstvu o postupech při likvidaci následků povodně. Úřady práce zabezpečovaly pracovní síly v souvislosti s likvidací následků povodně. Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje spolupracovala při silničních uzavírkách v zatopených oblastech a zabezpečení průtočnosti a čistění propustků. Dalšími dotčenými subjekty byly Lesy ČR, České dráhy, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Vláda ČR. Bylo nezbytné spolupracovat se starosty postižených měst a obcí zejména Veselí nad Moravou, obec Tvrdonice a město Znojmo. 42

Již během měsíce února byla průběžně sledována situace a byla prováděna předběžná opatření týkající se manipulace na VD Vranov a VD Znojmo. Starostové obcí byli požádáni, aby provedli povodňové prohlídky na tocích v jejich katastrech, vytipovali možné závady a zajistili potřebnou mechanizaci. Z důvodu probíhající rekonstrukce na VD Znojmo, zajistil hejtman Jihomoravského kraje státní stavební dohled příslušným odborem životního prostředí KrÚ JMK nad pracemi prováděnými na VD Znojmo. I při nepříznivých povětrnostních podmínkách byly provedeny stavební práce nezbytné převedení očekávaných zvýšených průtoků na řece Dyji v důsledku jarního tání. Na

základě

informací

obdržených

od

monitoringu

Povodňové

komise

Jihomoravského kraje byl 22. února hejtmanem Jihomoravského kraje požádán 155. záchranný sbor v Bučovicích ve věci provedení průzkumu a návrhu řešení situace na řece Morava v oblasti Tvrdonice. V souvislosti s mimořádnými vodními stavy byly uzavřeny mnohé Čistírny odpadních vod, aby nedošlo k ohrožení či znečištění životního prostředí.

43

Pravomoci hejtmana JMK použité při jarních povodních v roce 2006

2

žádost o pomoc Armády ČR

1

rozhodnutí o skladování materiálu

3

nařízení o evakuaci osob

4

rozhodnutí o uložení povinnosti

6

nařízení k bezodkladnému provedení stavby

1

vyhlášení stavu nebezpečí

20

nařízení k mimořádné manipulaci na vodních dílech

0

5

10

15

20

Zdroj: vlastní zpracování autorky

5.5 Vyhlášení stavu nouze Vládou ČR Z důvodu vzniklé krizové situace spočívající v ohrožení životů, zdraví a značného ohrožení majetku v důsledku rozsáhlých povodní vyhlásila vláda České republiky na dobu od 23.00 hodin dne 2. dubna do 24.00 hodin dne 10. dubna, pro území Jihočeského kraje, Středočeského kraje, Ústeckého kraje, Pardubického kraje, Jihomoravského kraje, Olomouckého kraje a Zlínského kraje, stav nouze.90 Vláda české republiky nařídila krizová opatření, která dle místních potřeb a podmínek řešení krizové situace na území výše zmíněných krajů, konkretizovali hejtmani krajů, pro které byl nouzový stav vyhlášen.

90

Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky čl. 5 a 6

44

25

Dále nařídila ministrům zainteresovaných resortů91 a všem členům vlády přijmout úkoly nezbytné ke koordinaci opatření prováděných v souvislosti s řešením vzniklé krizové situace, k omezení škod, zabezpečení výkonu činnosti v rámci své působnosti v postiženém a ohroženém území při likvidaci následků živelné pohromy a omezila některá práva soukromých a právnických osob, zejména v oblasti vlastnických práv. Z důvodu přetrvávající krizové situace ve všech výše uvedených krajích rozhodla vláda ČR o prodloužení nouzového stavu do 24.00 hodin dne 19. dubna. Toto rozhodnutí nabylo účinnosti dnem 5. dubna ve 12.00 hodin.

5.6 Informační systém Jihomoravského kraje Při jarních povodních na jaře roku 2006 byl na pokyn hejtmana JMK poprvé použit informační systém EmOff (angl. Emergency Office – kancelář krizového manažera) z důvodu včasného a organizovaného podávání zpráv o průběhu krizových událostí a z důvodu kvalitnější koordinace řešení nastalé mimořádné události. V průběhu jednoho dne byl spuštěn a zprovozněn, a jako efektivní komunikační prostředek v krizové situaci se osvědčil. Je dodnes používán na úrovni JMK a je dále zdokonalován postupným vývojem a dále rozšiřován a aktualizován jako reakce na neexistenci celostátního informačního systému pro podporu krizového řízení. Slouží k podpoře výkonu veřejné správy v oblasti krizového řízení JMK, dále obcím s rozšířenou působností, subjektům kritické infrastruktury a některým úřadům. Má svůj význam při přípravě na krize při zpracování povodňových plánů, operačních plánů, plánů krizové připravenosti, krizového plánu kraje. Je významným prostředkem efektivního řízení a rozhodování zodpovědných osob dle hesla: „V těžkých chvílích vítězí ten, kdo má informace…“

91

Ministerstvo vnitra, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo informatiky, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo školství

45

5.7 SWOT analýza právního postavení hetmana

SILNÉ STRÁNKY • • • • • •

•

•

SLABÉ STRÁNKY

Hejtman svolává RJMK a ZJMK a zpravidla je řídí Hejtman má právo sistovat usnesení rady Hejtman jmenuje a odvolává ředitele KrÚ Hejtman svolává a řídí BRK Jmenování 2 členů BRK závisí na vůli hejtmana Hejtman má významné pravomoci v oblasti připravenosti kraje na krizové události V období mimořádné události vyhlašuje stav nebezpečí

• • •

• • •

Nepřímá volba hejtmana Chybějící postupy při zásobování kraje pitnou vodou Chybějící oprávnění ukládat úkoly PČR Chybějící kompetence k provedení stanovených krizových opatření při vyhlášení stavu nouze Vládou ČR

V období stavu nebezpečí má významné pravomoci při řešení krizových situací

PŘÍLEŽITOSTI •

•

HROZBY

Hejtman má pravomoc zřídit zvláštní orgány kraje Posílení postavení hejtmana přímou volbou Novelizace speciálních zákonů s ohledem na potřeby krajů Systémové řešení reformy VS

46

•

•

Pochybení při řešení krizové situace v důsledku absence pevného zákonného rámce pro stanovení konkrétních pravomocí hejtmana Chybějící vyhláška MŽP upravující zásobování pitnou vodou v období jejího nedostatku

6 Shrnutí V teoretické části byly uvedeny práva a povinnosti hejtmana vyplývající ze zákona o krajích a práva a povinnosti vyplývající ze speciálních zákonů. Ustanovení zákona o krajích vymezují postavení hejtmana v běžném volebním období, speciální zákony upravují řešení mimořádných událostí a krizových situací. V praktické části byly na příkladu dvou od sebe rozdílných období uvedeny činnosti hejtmana Jihomoravského kraje. Jedním bylo IV. čtvrtletí roku 2007, dalším obdobím mimořádné události způsobené jarními povodněmi v roce 2006. Z výše uvedeného je zřejmé, že pravomoci hejtmana kraje vyplývající ze zákona o krajích nejsou nikterak velké, jeho postavení jako člena kolektivního orgánu lze charakterizovat stručně a výstižně jako „primus inter pares“ tj. první mezi rovnými.92 Toto zvláštní postavení je mu přiznáno určitými organizačními pravomocemi vůči jednání rady a zastupitelstva. Kvalita splnění tohoto úkolu vyžaduje dostatečnou znalost legislativy, jednacího řádu a podrobnosti týkající se projednávaných záležitostí. Neméně důležité je také osobní charisma přesedajícího a jeho přirozená autorita. Vrcholným orgánem kraje je zastupitelstvo, ale tento orgán nemůže vystupovat jménem kraje navenek, to je svěřeno reprezentantovi kraje – hejtmanovi, který vůli příslušného orgánu projevuje navenek. V klíčových samosprávných otázkách kraje přísluší rozhodovat zastupitelstvu kraje93 a tato pravomoc je rozhodující pro zachování principů demokracie a subsidiarity ve všech krajích naší země. V jedné z podkapitol byla zmíněna volba hejtmana a ustanovení do funkce a jak vyplývá ze zákona, je hejtman volen zastupitelstvem kraje z řad členů zastupitelstva. Jde o nepřímou volbu hejtmana, jako představitele kraje a tato volba je jednotlivými voliči neovlivnitelná. Veřejnost nezná mechanismy rozhodování v takto zásadních věcech a to snižuje již tak malý zájem se na volbách jakkoli podílet. Obecně občané znají hejtmana, ale už málokdo dokáže vyjmenovat všechny členy rady, natož zastupitelstva. Proto si také rozhodnutí těchto orgánů ztotožňují s postavou hejtmana a nikoliv s těmi, kteří nesou kolektivní zodpovědnost za rozhodování. Lze samozřejmě namítnout, že přímá volba by vedla ke zneužití pravomocí „silného“ hejtmana a také k možnosti populistické volby „nejslavnějšího“ na post 92 93

srv. Netolický, Martin. Je starosta skutečně neomezený vládce? Moderní obec č. 10, říjen 2007, s. 46 Průcha, Petr a kol. Jak řídit kraj, město, obec, díl I., vyd. 1., Masarykova univerzita v Brně, 2002, s. 25

47

hejtmana. Lze se právem domnívat, že historická zkušenost, odpovědnost voličů v kraji a znalost

místních

podmínek

by

znemožnila

uchvácení

moci

výrazným

nedemokratickým „diktátorem“, a že současní voliči jsou si svého volebního práva a své role v krajských volbách dobře vědomi. Krajský hejtman je vnímán jako reprezentant kraje a lze předpokládat, že volič se rozhoduje s nejlepším vědomím pro rozvoj a prosperitu kraje, v němž žije, domnívám se, že přímá volba hejtmana by tak odrážela větší vůli voličů než je tomu doposud. Přímá volba by učinila hejtmana kraje osobně zodpovědným svým voličům za výkon veřejné správy na daném území, měl by pevnou pozici a dostatečně silný mandát pro naplnění volebního programu a zejména pro potřebná, mnohdy i nepopulární rozhodnutí. Jinak je tomu v plnění úkolů, které jsou v přenesené působnosti svěřeny hejtmanovi, při mimořádných událostech a krizových situacích. Zde jsou hejtmanovi přiznány významné kompetence v zájmu zajištění rychlého a koordinovaného postupu při řešení následků mimořádných událostí. Řada pravomocí stanovených hejtmanovi krizovým zákonem je upravena v obecné rovině a mnohdy je nezbytná určitá míra improvizace. Přesto absence pevného rámce pro stanovení konkrétních pravomocí se může ukázat jako velmi škodlivá. Hejtman je například povinen zajišťovat ochranu majetku za stavu nebezpečí na území postiženém krizovou situací a podílí se na zajištění veřejného pořádku na území, kde byla provedena evakuace.94 K této činnosti nemá hejtman kraje odpovídající pravomoci, protože nemá žádné oprávnění ukládat úkoly Policii České republiky, nebo ji jakkoliv řídit nebo velet. Tyto úkoly může zabezpečit nepřímo prostřednictvím orgánů obcí,95 na kterých bude požadovat přijetí takových opatření, na jejichž základě starostové obcí budou oprávnění požádat Policii České republiky o spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku.96 Tuto situaci komplikuje dosavadní územní uspořádání Policie České republiky, které je současné době aktuálně řešeno. Situace vychází ze státního uspořádání před a po roce 1989, kdy pro 8 krajů bylo zřízeno 8 krajských policejních správ.97 Při dnešní existenci 14 samosprávných krajů nemají současní krajští ředitelé PČR jednoznančného partnera pro spolupráci v podobě krajského hejtmana.98 Při zajišťování bezpečnosti 94

Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení., § 15 odst. písm. 3c) tamtéž, § 22 odst. 1 96 Vaníček Jiří a kol., Právní úprava krizového řízení v ČR, EUROLEX BOHEMIA s. r. o., 2005, s. 271 97 obdobným způsobem jsou organizovány soudy a krajská zastupitelství 98 Mazel, Michal. Čtrnáct krajů a osm krajských policejních správ. Veřejná správa, 2007, č. 16, s. 11 95

48

v regionech je důležitá územní reforma policie a vymezení konkrétních pravomocí hejtmana, uvedených v krizovém zákoně, za kterých může PČR na území kraje, pro který byl vyhlášen stav nebezpečí, přímo ukládat úkoly. Řešení územního uspořádání Policie ČR je jen dílčím řešením a jako takové je reakcí na palčivé problémy v této oblasti. Účelnější by bylo systémové řešení územního uspořádání řešené zákonodárnou iniciativou hejtmanů krajů, která by navrhovala změnu zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. Reforma veřejné správy by tak byla završena zrušením okresů a bývalých 8 krajů, na jejichž úrovni stále funguje řada institucí a správních orgánů státní správy jako například soudy, státní zastupitelství, národní památkový ústav a další. V krizovém zákoně je dále uvedeno, že hejtman kraje organizuje a koordinuje zásobování pitnou vodou, ale nestanoví, jak má hejtman postupovat. Tuto situaci by bylo vhodné upravit odpovídající vyhláškou Ministerstva životního prostředí. Při její současné absenci by ve výše uvedené situaci bylo pravděpodobně nutno nahlédnout do zákona o HOPKS a nařídit odpovídající regulační opatření. Nejvážnějším nedostatkem krizového zákona je znění: „Hejtman je v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu povinen zajistit provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje.“

99

V situaci, kdy vláda ČR vyhlásí stav nouze

a vyhlásí krizová opatření, je hejtman povinen je provést. V případě povinnosti poskytnout věcné prostředky může hejtman tuto povinnost nařídit právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, ale vláda ČR může tuto povinnost nařídit i nepodnikajícím fyzickým osobám. Hejtmanovi je stanovena povinnost, ale nejsou mu dány dostatečné pravomoci. Z výše uvedených důvodů pokládám za nezbytné krizový zákon novelizovat a stanovit tak meze a způsob jakým má být státní moc uplatňována. Funkce hejtmana kraje je v probíhající reformě veřejné správy poněkud nová, v příštím roce začne 3. volební období. Teprve čas prověří rozhodnutí rozdělit naši zemi na 14 územněsamosprávných celků. Jakkoliv se mohou názory na existenci krajů různit, je v rámci decentralizace územní správy důležité, aby výkon veřejné správy byl blíže občanovi, aby vážná rozhodnutí pro určité území byla činěna orgány, které ho spravují, dobře ho znají a chtějí jeho prosperitu.

99

viz. Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, § 14 odst. 9

49

7 Použitá literatura HORÁK, R., KRČ, M., ONDRUŠ, R., DANIELOVÁ, L. Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu. PRAHA: LINDE a. s., 2004. 407 stran ISBN 80–7201-471–4 KADEČKA, S. Právo obcí a krajů v České republice. 1. vyd. PRAHA: Nakladatelství C. H. Beck, 2003. 408 stran ISBN 80–7179-794–4 KOUDELKA, Z. Průvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003 včetně úplného znění obecního a krajského zřízení. PRAHA: Nakladatelství LINDE a. s., 2003. 237 stran ISBN: 80–7201-403X KOUDELKA, Z. Samospráva. 1. vyd. PRAHA: Nakladatelství LINDE a. s., 2007. ISBN 978–80-7201–665-5 PRŮCHA, P. Jak řídit kraj, město, obec, díl I. 1. vyd. BRNO: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2954-4, 126 stran. SAMKOVÁ, M. Proces přípravy a vydávání právních předpisů obcí. Bakalářská práce, Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2006. SVOBODA, K. a kol. Územní samospráva a státní správa. 1. vyd. PRAHA: Nakladatelství EUROUNION s. r. o., 2000. 369 stran ISBN 80-85858-90-8 VANÍČEK, J. a kol. Právní úprava krizového řízení v ČR. 1. vyd. PRAHA: Nakladatelství

EUROLEX BOHEMIA s. r. o., 2006. 402 stran

ISBN: 80–86861-69–4

50

Právní předpisy: Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení) Zákon č. 140/1961 Sb. trestní zákon Zákon č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Zákon č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách v úplném znění Odborné časopisy: Zpravodaj Povodí Moravy, č. 3, červen 2006 Zpravodaj Povodí Moravy, č. 2, duben 2006 Veřejná správa, týdeník vlády ČR, číslo 16, ročník XVIII, 2007 Veřejná správa, týdeník vlády ČR, číslo 47, ročník XVIII, 2007 Moderní obec, měsíčník vydavatelství Economia, číslo 10, ročník XIII, říjen 2007 Veřejná správa, týdeník vlády ČR, číslo 21, ročník XVI, 2005 Dokumenty Jihomoravského kraje (uloženo na http://www.kr-jihomoravsky.cz/): Jednací řád Rady Jihomoravského kraje Jednací řád Zastupitelstva Jihomoravského kraje Statut Bezpečnostní rady Jednací řád Bezpečnostní rady Internetové zdroje: ASOCIACE KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Zápisy ze zasedání Rady AKČR. (cit. dne18. ledna 2008).Dostupné z: http://www.asociacekraju.cz/

51

REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II JIHOVÝCHOD. Zasedání Výboru Regionální rady. (cit. dne 21. března 2008) Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/ POVODÍ MORAVY, s.p. Výroční zpráva 2006. (cit. dne 3. února 2008). Dostupné z: http://www.pmo.cz/ T-SOFT. Emergency Office. (cit. dne 2. dubna 2008). Dostupné z: http://www.tsoft.cz/

52