EHRENPREIS
Dr. Jiří Gruša, Prag / Meckenheim b. Bonn Tschechischer Schriftsteller, Journalist, Diplomat, PEN-Präsident a. D.
Dr. Jiří Gruša hat über Jahrzehnte entscheidend und wesentlich zur Verbesserung der deutsch-tschechischen Beziehungen beigetragen und sie persönlich stark geprägt. Für das friedensstiftende Wirken zwischen Literatur und Politik und für die vielschichtigen Beiträge als Brückenbauer zwischen uns Nachbarn würdigt Bavaria Bohemia e. V. Dr. Jiří Gruša im Jahr 2010 mit dem Ehrenpreis des jährlichen Preises „Brückenbauer | Stavitel mostů 2010“.
Dr. Jiří Gruša, Prag / Meckenheim b. Bonn Tschechischer Schriftsteller, Journalist, Diplomat, PEN-Präsident a. D.
„Die Literatur hat ihn wieder“, schrieb Harald Raab am 31. Dezember 2009 in der Mittelbayerischen Zeitung (Regensburg) über Jiří Gruša. Vorangegangen waren 20 politische Jahre als Diplomat (tschechischer Botschafter ab 1990 in Bonn und von 1998 – 2004 in Wien), Bildungsminister in Prag (1997), Direktor der Diplomatischen Akademie Wien (2005 – 2009) und Internationaler PEN-Präsident (2004 – 2009), die das Bild des kosmopolitischen und demokratischen Tschechen entscheidend geprägt haben. Als sprach- und schreibgewandter Grandseigneur hat er markante Akzente gesetzt. * Unfreiwillig kam er in all diese Ämter – aus brisanten zeitlich-politischen Gründen. Jiří Gruša: „Ich habe die letzten 20 Jahre in der politischen Arena verbracht, die nie mein Ziel war. Es ist höchste Zeit, mich zu verabschieden und ein neues Buch zu wagen.“ Der Tscheche Jiří Gruša, geboren 1938 in Pardubice / Pardubitz, den seine böhmischen Landsleute gerne „einen Deutschen“ nennen, weil er „in der deutschen Sprache schreibt“, hatte sich mit dem Literatur-Studium an der Prager Karls-Universität und der Promotion zum Dr. phil. (1962) einen anderen Lebensweg erhofft. Das kommunistische Regime versperrte ihm den Weg. Ab 1960 publizierte er neben (dem späteren Staatspräsidenten) Václav Havel in der renommierten (nichtkommunistischen) Literaturzeitschrift „Tvář“ (Gesicht). Nach ihrem Verbot gründete Jiří Gruša eine eigene Zeitschrift und veröffentlichte Lyrik im Selbstverlag. Mit seinem ersten Roman „Mimner“ handelte er sich das Publikationsverbot ein. 1968 wird er Mitakteur des „Prager Frühlings“. Ab 1972 arbeitete Jiří Gruša mit der Samisdat-Reihe „edice petlice“ (Hinter Schloss und Riegel) zusammen, er wurde einer der Mitunterzeichner der „Charta 77“. Die Veröffentlichung seines Romans „Dotazník“ (dt. 1979: „Der 16. Fragebogen“) brachte ihn ins Gefängnis. Der deutsche Literatur-Nobelpreisträger Heinrich Böll wollte ihm helfen und wandte sich an die tschechische Regierung, um seine Haftentlassung zu erreichen. 1980 gelang Jiří Gruša die Ausreise nach Toronto / Kanada. Von dort kam er über die USA in die Bundesrepublik, sein Wohnort wurde Bonn. Dissidenten passten für die Kommunisten in der Tschechoslowakei nicht zu ihrem Staatsverständnis - 1981 wurden ihm die tschechischen Bürgerrechte aberkannt. Auf der historischen „Goldenen Straße“ gelangte Jiří Gruša am 24. November 1983 erstmals nach Ostbayern. Auf Einladung der VHS Weiden i.d.OPf. stellte er sein Buch „Franz Kafka aus Prag“ vor. Dort kam es zur ersten Begegnung mit Bernhard M. Baron, dem späteren Kulturamtsleiter und großen Literaturfreund, der die Buchvorstellung mit in Weiden lebenden tschechischen Emigranten besucht hatte. Dieser ersten literarischen Bekanntschaft folgte die Einladung zu den 5. Weidener Literaturtagen im Mai 1989 mit dem Thema „Tschechoslowakei – Literatur eines Nachbarlandes“, nur wenige Monate vor der „Samtenen Revolution“. Jiří Gruša folgte gern den Einladungen nach Weiden. So kam er im Mai 1994 als „Ehrengast“ zu
den 10. Weidener Literaturtagen, diskutierte in der „Literarischen TalkRunde“ und wurde als tschechischer Botschafter in der Bundesrepublik vom Oberbürgermeister im Rathaus empfangen. Zwei Jahre später, im Juni 1996, übernahm er die Schirmherrschaft über die 5. BayerischBöhmischen Kulturtage. Noch sehr präsent sind die 20. Weidener Literaturtage im Mai 2004 zum Thema „Mitten in Europa – eine Chance für die Literatur?“. Jiří Gruša diskutierte als Internationaler PENPräsident auf dem Podium der Regionalbibliothek unter Leitung der ZEIT- Literatur-Redakteurin Iris Radisch. Er steigt auch gerne herunter vom Literaturpodium und sucht den Dialog mit jungen Leuten, hier in Weiden mit den Schülern des Augustinus-Gymnasiums, zu denen Gastschüler aus Westböhmen gehören, die ein Jahr an dieser Schule verbringen. 2009 jährten sich zum 20. Mal der Fall des Eisernen Vorhangs und die Samtene Revolution. Dies war der Anlass für das Centrum Bavaria Bohemia in Schönsee, Jiří Gruša zu einer Lesung einzuladen. Am Beginn standen Texte aus seinem noch unveröffentlichten MemoirenBand, anschließend stellte er sich den Fragen des Publikums. Frei von diplomatischen Zwängen und Rücksichten sezierte Jiří Gruša das politische Innenleben des Nachbarlandes und die Befindlichkeiten von Politikern, exemplarisch auf die damals aktuelle Ratifizierungsdebatte zum EU-Lissabon-Vertrag bezogen. * Sieben Romane, fünf Gedichtbände, ein Kinderbuch, zwei Anthologien, zahlreiche Erzählungen und kulturpolitische Essays umfassen das respektable literarische Oeuvre von Jiří Gruša, der dafür mit zahlreichen Literaturpreisen (u. a. Jiří-Kolář-Preis, Andreas-Gryphius-Preis, GoetheMedaille) ausgezeichnet wurde. Die Außenwirkung des tschechischen Dichters mit großem Namen wird durch die Mitgliedschaften in der Deutschen Akademie für Sprache und Dichtung, der Österreichischen Gesellschaft für Europapolitik und des Dokumentationszentrums der unabhängigen Literatur Schwarzenberg / Scheinfeld noch unterstrichen. Jiří Gruša verkörpert als Intellektueller das Schicksal eines Mitteleuropäers mit multipler Identität im 20. Jahrhundert. Und er – der „aus seiner (tschechischen) Sprache vertrieben wurde“ und die (deutsche) „Sprache der individuellen Freiheit“ (als Literatur-Sprache) benutzt, hat sich als Internationaler PEN-Präsident besonders „für die kleinen Sprachen“ eingesetzt – zu denen auch das Tschechische gehört. Heute ist Jiří Grušas bilinguales Zuhause das geistige Unterwegssein – aber immer mit böhmischem Einschlag voll Witz und Hintersinn. Und welcher Deutsche noch Zweifel an dieser Einstellung hat, dem sei Jiří Grušas „Gebrauchsanweisung für Tschechien und Prag“ (3. Auflage 2007) wärmstens empfohlen!
Verfasser der Laudatio: Bernhard M. Baron
Dr. Jiří Gruša, Praha / Meckenheim b. Bonn Český spisovatel, novinář, diplomat, bývalý prezident PEN klubu
„Literatura ho má zpět“, napsal Harald Raab 31. prosince 2009 v novinách Mittelbayerische Zeitung (Regenburg/Řezno) o Jiřím Grušovi. Předcházelo tomu 20 politických diplomatických let (velvyslanec ČR od roku 1990 v Bonnu a v letech 1998 – 2004 ve Vídni), ministr školství v Praze (1997), ředitel Diplomatické akademie ve Vídni (2005 – 2009) a prezident Mezinárodního PEN klubu (2004 – 2009), které zanechaly výrazné otisky v obrazu tohoto kosmopolitního a demokratického Čecha. Jako velký muž, který vládl slovem i písmem, ovlivňoval výraznou měrou svoji dobu. * Do všech těchto úřadů se dostal nedobrovolně – z brizantních, dobověpolitických důvodů. Jiří Gruša: „Strávil jsem posledních 20 let v politické aréně, která nikdy nebyla mým cílem. Je nejvyšší čas se rozloučit a napsat novou knihu.“ Čech Jiří Gruša, narozený v roce 1938 v Pardubicích, kterého jeho čeští krajané rádi nazývají „Němcem“, protože „píše v německém jazyce“, doufal, že si studiem literatury na pražské Karlově univerzitě a získáním titulu PhDr. (1962) otevře jinou životní cestu. Komunistický režim mu však tuto cestu uzavřel. Od roku 1960 publikoval vedle (pozdějšího prezidenta) Václava Havla v renomovaném (nekomunistickém) literárním časopise „Tvář“. Po jeho zakázání založil Jiří Gruša vlastní časopis a vydával lyriku ve vlastním nákladu. Po vydání prvního románu „Mimner“ mu bylo zakázáno publikovat. V roce 1968 se aktivně zapojil do „Pražského jara“. Od roku 1972 spolupracoval Jiří Gruša se samizdatovou edicí „Petlice“, byl jedním ze signatářů „Charty 77“. Vydání románu „Dotazník“ ho přivedlo do vězení. Německý nositel Nobelovy ceny za literaturu Heinrich Böll mu chtěl pomoci a ve snaze o Grušovo propuštění se obrátil na českou vládu. V roce 1980 se Jiřímu Grušovi podařilo vycestovat do Toronta / Kanada. Odtud se přes USA dostal do Spolkové republiky, jeho bydlištěm se stal Bonn. Disidenti se komunistům v Československu nehodili do jejich pojetí státu – v roce 1981 byla Grušovi odejmuta česká občanská práva. Po historické „Zlaté stezce“ se Jiří Gruša dostal 24. listopadu 1983 poprvé do východního Bavorska. Na pozvání Lidové vysoké školy ve Weidenu zde představil svou knihu „Franz Kafka z Prahy“. Zde se také poprvé setkal s Bernhardem M. Baronem, pozdějším vedoucím Kulturního úřadu a velkým přítelem literatury, který společně s českými emigranty žijícími ve Weidenu navštívil představení knihy. Po tomto prvním literárním seznámení následovalo v květnu 1989, pouze několik měsíců před „sametovou revolucí“, pozvání na 5. Weidenské literární dny na téma „Československo – Literatura sousední země“.
Dr. Jiří Gruša
Jiří Gruša přijímal pozvání do Weidenu rád. Přijel tak v květnu 1994 jako „čestný host“ na 10. Weidenské literární dny, zúčastnil se literární panelové diskuze a byl přijat jako český velvyslanec ve Spolkové republice primátorem na radnici. O dva roky později, v červnu 1996, převzal patronát nad 5. Česko-bavorskými dny kultury. Stále ještě živé jsou v naší paměti 20. Weidenské literární dny v květnu 2004 na téma „Uprostřed Evropy – šance pro literaturu?“. Jiří Gruša zde diskutoval jako prezident Mezinárodního PEN klubu v Regionální knihovně pod vedením redak-torky literární rubriky novin DIE ZEIT Iris Radisch. Rád také sestupuje z literárního pódia a vyhledává dialog s mladými lidmi, zde ve Weidenu se žáky Augustinského gymnázia, ke kterým patří také západočeští účastníci výměnných pobytů, kteří na této škole tráví jeden rok. V roce 2009 jsme oslavili 20. výročí pádu železné opony a sametové revoluce. Jubileum inspirovalo Centrum Bavaria Bohemia pozvat Jiřího Grušu do Schönsee na čtení. Na začátku četl texty ze svého dosud nezveřejněného svazku memoárů, poté zodpovídal otázky publika. Osvobozen od diplomatických povinností a ohledů Jiří Gruša detailně rozebíral politické dění v sousední zemi a rozpoložení politiků, například v souvislosti s tehdy aktuální debatou o ratifikaci Lisabonské smlouvy EU. * Úctyhodné literární životní dílo Jiřího Gruši zahrnuje sedm románů, pět básnických sbírek, jednu knihu pro děti, dvě antologie, velké množství povídek a kulturně-politických esejí, za které byl oceněn mnoha literárními cenami (mj. Cena Jiřího Koláře, Cena Andrease Gryphiuse, Goetheho medaile). Působnost tohoto českého básníka s velkým jménem je podtrhována členstvím v Německé jazykové a básnické akademii, Rakouské společnosti pro Evropskou politiku a v Dokumentačním centru nezávislé literatury Schwarzenberg / Scheinfeld. Jiří Gruša ztělesňuje jako intelektuál osud Středoevropana s mnohonásobnou identitou ve 20. století. A on - který „byl vyhnán ze svého (českého) jazyka“ a používá (německý) „jazyk individuální svobody“ (jako svůj literární jazyk), se jako prezident Mezinárodního PEN klubu mimořádně zasadil o „podporu malých jazyků“ – ke kterým patří také čeština. Dnes je dvojjazyčnou domovinou Jiřího Gruši duchovní cesta – avšak vždy s českým nádechem plným vtipu a hloubky. A pokud má ještě nějaký Němec pochybnosti o tomto postoji, tomu budiž vřele doporučena kniha Jiřího Gruši „Česká republika a Praha - Návod k použití“ (3. vydání, 2007)!
Autor laudatia: Bernhard M. Baron
ČESTNÁ CENA
Dr. Jiří Gruša, Praha / Meckenheim b. Bonn Český spisovatel, novinář, diplomat, bývalý prezident PEN klubu
Dr. Jiří Gruša po desetiletí významně a výrazně přispíval ke zlepšování česko-německých vztahů a osobně je sám silně ovlivňoval. Za působení mezi literaturou a politikou, kterým podporoval přátelské sousedství, a za mnohotvárný přínos jako stavitel mostů mezi námi sousedy uděluje spolek Bavaria Bohemia Dr. Jiřímu Grušovi v roce 2010 čestnou cenu „Brückenbauer | Stavitel mostů 2010“.
