MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Evropská studia
Poskytování podpory začínajícím mladým farmářům v České republice prostřednictvím Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu v období 2004 - 2006
Bakalářská práce
Ivona Klapilová
Vedoucí práce: Mgr. Petra Kuchyňková UČO: 144051 Obor: Mezinárodní vztahy – Evropská studia imatrikulační ročník: 2004 Brno, 2007
Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně za použití literatury uvedené v závěru.
____________________________
2
Ráda bych tímto poděkovala Mgr. Petře Kuchyňkové za cenné rady a připomínky při psaní této práce.
3
Obsah 1. Úvod.............................................................................................................................5 2. Společná zemědělská politika......................................................................................6 3. EAGGF.........................................................................................................................7 4. Úspěch SZP.................................................................................................................9 5. Mansholtův plán a McSharryho reforma....................................................................10 6. Politika rozvoje venkova (druhý pilíř SZP)..................................................................11 7. Situace mladých farmářů v Evropské unii..................................................................14 8. Legislativa EU............................................................................................................16 8.1 Strategické dokumenty.........................................................................................19 9. Parametry pro nové členské země ............................................................................19 10. České zemědělství před vstupem do EU.................................................................20 10.1 Podpora mladých farmářů..................................................................................22 11. Struktura farem v ČR................................................................................................24 12. České zemědělství po vstupu do EU.......................................................................26 12.1 Podpora mladých začínajících farmářů v období 2004 – 2006 v rámci OP RVMZ ...................................................................................................................................28 12.2 PUZČ.................................................................................................................31 12.3 Celková podpora mladých začínajících farmářů v období 2004 – 2006.............34 12.4 Role profesních organizací................................................................................35 13. Srovnání s vybranými zeměmi EU...........................................................................36 14. EAFRD.....................................................................................................................37 15. Do jaké míry využije Česká republika nových možností?.........................................40 16. Závěr........................................................................................................................43 17. Seznam tabulek.......................................................................................................45 18. Seznam literatury a internetových zdrojů.................................................................46
4
1. Úvod V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie (EU) a otevřela se jí možnost čerpat finanční prostředky z evropských fondů. Evropská unie v rámci společných politik sleduje různé cíle, které odrážejí nejen historický vývoj evropské integrace, ale i aktuální výzvy jimž čelí v oblastech své působnosti. Společná zemědělská politika (SZP) je jednou z nejvýznamnějších a nejvíce regulovaných společných politik Evropské unie, jejíž základy byly položeny již v roce 1957 ve Smlouvě o Evropském hospodářském společenství. K dlouhodobým prioritám financování SZP náleží podpora začínajícím mladým farmářům, jež do konce roku 2006 spadala pod orientační sekci Evropského zemědělského záručního a orientačního fondu (EAGGF). Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, které definovalo program poskytování podpory na zahájení podnikatelské činnosti začínajícím mladým farmářům, nestanovilo jednotný mechanismus podpory pro všechny členské země. Bylo tedy na daném členském státu jakým způsobem této možnosti podpory využije. Předmětem práce je snaha nalézt odpověď na otázku do jaké míry Česká republika poskytovala podporu začínajícím mladým farmářům v referenčním období 2004 – 2006 a jak byla schopna využít finančních nástrojů orientační sekce EAGGF, které Evropská unie svým členským státům nabízí. Předmětem zkoumání bude také zjistit, zda-li čerpání finančních prostředků je ovlivněno i jinými faktory, zejména parametry přístupové smlouvy či dotační politikou státu. Pro účel této práce je stanovena hypotéza: V období 2004 – 2006 Česká republika využívala možností čerpání finančních prostředků pro podporu začínajícím mladým farmářům, které nabízela Evropská unie svým členským státům prostřednictvím EAGGF, v omezené míře. Práce nejprve čtenáře uvádí do problematiky Společné zemědělské politiky a objasňuje za jakým účelem a na jakých principech byla vybudována. Dále zohledňuje její historický vývoj s ohledem na postupný důraz sociálních aspektů v jednotlivých reformách a postupně větší orientaci na politiku rozvoje venkova v jejímž rámci je podpora mladým zemědělcům vymezena. Práce tímto zasazuje politiku podpory začínajícím mladým farmářům do kontextu celkového vývoje SZP. Dále jsou uvedeny jednotlivé legislativní nástroje umožňující členským státům vytvořit své dotační tituly. Zmíněny jsou jak možnosti zemí EU-15, tak podmínky, jež byly nastaveny pro nové členské státy. Práce prezentuje české dotační tituly z období před vstupem do EU, 5
financované z národního rozpočtu a následně ze zkoumaného období 2004 – 2006 po vstupu do EU. Tím je umožněno vysledovat návaznost jednotlivých programů a zhodnotit účinek jejich realizace. V úvahu jsou vzata rovněž specifika českého zemědělství, zejména podíl velkokapacitních farem, demografická struktura zemědělské populace, působení zájmových skupin a historický vliv skladby zemědělského sektoru před listopadem 1989. Práce rovněž uvádí podporu mladým farmářům, jež poskytují jiné členské země EU. V závěru je nastíněn výhled do budoucna v souvislosti s vytvořením nového fondu EAFRD. Co se týká použitých metod1 k ověření hypotézy, práce nejprve poskytuje nezbytná fakta, zejména legislativní rámec EU a opatření v operačních programech, jež poskytují základní přehled legislativních aktů a slouží pro účely následné analýzy. Analýza se soustřeďuje zejména na přístup České republiky k dotačním možnostem fondu EAGGF a na jednotlivé dotační tituly, které byly za účelem podpory začínajícím mladým farmářům vytvořeny. Předmětem zkoumání je rovněž vzrůstající důležitost politiky rozvoje venkova, která je do značné míry ovlivňována měnící se sociální strukturou venkovského obyvatelstva. V závěrečné části práce jsou uvedeny vybrané členské země EU a metodou komparace jsou porovnány finanční podpory, jež tyto země nabízejí začínajícím mladým farmářům na zahájení zemědělské činnosti.
2. Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika je jednou z nejstarších a zároveň nejdůležitějších politik Evropské Unie. Byla založena jako součást společného trhu ve Smlouvě o Evropském hospodářském společenství (EHS), k jehož podpisu došlu v Římě 27. března 1957. Důvod k založení SZP odpovídá situaci v období padesátých let minulého století. Členské země EHS nebyly soběstačné z hlediska produkce potravin a byly nuceny mnoho zemědělských výrobků dovážet. Tím se stávaly závislými na vnějším trhu a tedy zranitelnými. Hlavním úkolem se tedy stalo zvýšení produkce 1 Ačkoliv se práce zabývá otázkou implementace jedné z politik EU na národní úrovni, nevyužívá po metodologické stránce konceptu Europeanizace. Přesto je důležité alespoň krátce se o tomto jevu zmínit, neboť implementace SZP může sloužit jako poměrně dobrý zdroj jejích praktických příkladů. Europeanizaci, jež se projevuje na více úrovních, bychom mohli zjednodušeně vysvětlit jako vliv procesů, utvářejících se na evropské úrovni, na politiky členských států. Pojem tedy souvisí s evropskou integrací a představuje komplexní proces, který ovlivňuje různé sféry politik členských případně kandidátských zemí, jež se musí adaptovat na různé změny v průběhu integrace. V případě implementace evropských politik na národní úrovni se jedná zejména o změny v legislativním rámci. SZP je jednou z nejvíce regulovaných společných politik EU a proces europeanizace je zde velmi patrný.
6
a stabilizace zemědělského trhu. Komunitární preference, na jehož principu byla SZP budována, měla zajistit ochranu vnitřního trhu před dováženými výrobky, jejichž cena byla nižší než-li cena výrobků produkovaných uvnitř Společenství. Kompenzační princip zaváděl solidární financování zemědělské politiky, tedy všechny členské státy, agrární i průmyslové, se společně podílejí na financování bez ohledu na to, zda-li se jim vynaložené finanční prostředky vrátí, např. v podobě dotací. Ke kompenzaci slouží jednotný trh s průmyslovými výrobky, ze kterého profitují všechny členské státy. Základním nástrojem stabilizace zemědělského odvětví se stala regulace cen. Ceny, které od roku 1958 navrhuje Komise a následně schvaluje Rada, slouží k zajištění slušné životní úrovně zemědělců. Cílem je udržet zemědělský sektor a podpořit s ním spojený rozvoj venkova. Shrneme-li hlavní cíle, pro které byla SZP vybudována Smlouvou o EHS, jednalo se o tyto: -
zvýšení produkce zemědělské výroby
-
zajištění slušné životní úrovně zemědělského obyvatelstva
-
stabilizace zemědělských trhů
-
zajištění spolehlivosti dodávek potravin
-
zajištění přiměřené ceny zboží dodávaného spotřebitelům Konkrétní nástroje praktické realizace SZP však Smlouva o EHS nedefinovala.
Ty byly stanoveny až v roce 1962 založením Evropského zemědělského záručního a orientačního fondu. SZP tedy začíná fakticky fungovat až od roku 1962 a etabluje se jako jedna z nejdůležitějších politik Společenství.
3. EAGGF EAGGF se stává hlavním finančním nástrojem zemědělské politiky. O dva roky později od svého založení byl rozdělen do dvou sekcí. Sekce záruční sloužila k financování činnosti jednotlivých STO,2 tedy k vyplácení garantovaných cen, produkční podpory, kompenzačních plateb, podpoře exportu atd. Tuto část SZP nazýváme prvním pilířem. Druhá část fondu je sekce orientační, která financovala restruktualizaci zemědělství, především rozvoj venkova. Dle odlišné povahy programů 2 Společné tržní organizace realizují SZP a jsou vždy odpovědné za určitou komoditu. Jejich úkolem je regulace trhu pro danou komoditu a udržování společného celního sazebníku.
7
tuto oblast pokládáme za druhý pilíř (oficiálně stanoveno v Agendě 2000). Již z povahy SZP je patrné, že mezi oběma sekcemi byl významný finanční nepoměr. Velká část finančních prostředků byla poskytována na záruční sekci, která odčerpávala z rozpočtu EU značné finanční prostředky – viz tabulka č. 1. I když je postupně větší pozornost věnována rozvojové oblasti, a tedy navyšování finančních prostředků v orientační sekci, stále se jednalo o poměrně malý posun. K výraznějšímu posunu dochází se založením nového fondu EAFRD, jež nahrazuje především orientační sekci EAGGF – viz. kapitola 14. V
rámci
strukturální
politiky
se
EAGGF
podílel
na
spolufinancování
následujících oblastí: -
investice do zemědělského vlastnictví
-
pomoc na zahájení činnosti mladých zemědělců a jejich odborná příprava
-
podpora předčasných odchodů do důchodu
-
kompenzace znevýhodněných oblastí
-
zemědělsko – environmentální opatření
-
výroba zemědělských produktů a podpora jejich uvádění na trh
-
rozvoj lesnictví a optimálního využití lesů
-
rozvoj venkovských oblastí pomocí zajištění služeb, podporám pro místní ekonomiku, turismus a řemeslné aktivity atd.3
Tabulka č. 1: Vývoj výdajů na SZP v záruční sekci EAGGF Rok Záruční sekce EAGGF v mil. ECU/EUR % z rozpočtu EU Rok Záruční sekce EAGGF v mil. ECU/EUR % z rozpočtu EU
1965 28.7 37,5 1995 34 490.4 51,8
1970 3 108.1 91,8 1998 39 068.0 48,3
1975 4 327.7 74,4 1999 39 468.6 47,3
1980 11 291.9 71,2 2000 41 473.0 44,4
1985 19 727.8 70,8 2001 44 523.7 45,9
1990 25 604.6 58,1 2002 44 255.0 44,5
Zdroj: König, P. - Lacina, L.: Rozpočet a politiky Evropské unie, Praha, C.H.Beck 2004, s.128.
V referenčním období 2004 - 2006 bylo legislativním nástrojem, jež stanovuje a upravuje činnost fondu, Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o financování společné zemědělské politiky. Jeho řízením je pověřena Komise, kterou doplňuje výbor EAGGF složený ze zástupců členských států. Platby se ke konečnému příjemci dostávají přes národní platební agentury či státní organizace. Z orientační sekce EAGGF čerpal také program Leader+, který funguje jako 3 Marek, D.: Příprava na strukturální politiku Evropské unie, Ostrava, Repronis Ostrava 2004, s. 25.
8
Iniciativa
Společenství.4
Jeho
cílem
je
podpora
spolupráce
ve
venkovských
společnostech a ekonomikách a podpora udržitelného rozvoje v daných lokalitách.
4. Úspěch SZP SZP byla zpočátku hodnocena jako jednoznačný úspěch. Podařilo se zvýšit produkci v rostlinné i živočišné výrobě, zemědělství prošlo modernizací, trh se zemědělskými výrobky se stabilizoval, zvýšily se příjmy farmářů, čímž byla zajištěna odpovídající životní úroveň zemědělské komunity a Evropské společenství (ES) se stalo potravinově soběstačné. Celkový úspěch však nebyl výsledkem trhu, ale silnou intervencí ES. Garantované výkupní ceny stály evropský rozpočet obrovské finanční prostředky. Zemědělec měl zaručený odbyt svých výrobků za garantované ceny,5 jejichž náklady neslo ES, a tedy daňoví poplatníci. Evropské zemědělství však postupně produkuje více než je vntiřní trh schopen spotřebovat. Převýšením domácí nabídky nad domácí poptávkou dochází k nadprodukci a ES vynakládala stále více prostředků k vykupování přebytků od zemědělských výrobců. „.... v roce 1980 dosáhl podíl Společné zemědělské politiky 72,3 procent všech výdajů rozpočtu.“6 Dalším vážným nedostatkem evropského zemědělství bylo zvýhodňování velkých zemědělských podniků, kterých byla sice menšina, ale za to byly schopné zvyšovat produktivitu na úkor malých zemědělců. Prostřednictvím intervenčních cen získávaly velkofarmy až 80 % všech dotací z rozpočtu ES. Malé farmy tak byly finančně znevýhodňovány, neboť nebyly schopné dosáhnout takové produkce jako velké zemědělské podniky. SZP nebyla zpočátku zaměřena na sociální rozměr zemědělského sektoru, stejně tak rozvoj venkova či ekologické aspekty byly opomíjeny. Hlavním úkolem byla podpora produkce, čemuž také odpovídalo financování z EAGGF. Podporou znevýhodněných skupin zemědělců, mezi které náleželi i mladí farmáři, se začaly zabývat reformy SZP, které však byly implementovány do legislativy Společenství až v devadesátých letech. První reforma, která navrhovala podporu mladým začínajícím 4 Jedná se o čtyři speciální programy zřízené Evropskou komisí, jejichž účelem je řešit specifické problémy, které se týkají celého území EU. Jsou jimi Interreg III, Equal, Leader+ a Urban. 5 Neboli ceny intervenční. Jsou minimální hodnotou, za kterou Společenství odkupuje domácí produkci od zemědělců, pokud klesne tržní cena v důsledku nízké poptávky. 6 Společná zemědělská politika Evropské unie, on-line text (http://www.euroskop.cz/40457/119173/clanek/spolecna-zemedelska-politika-evropske-unie/spolecnazemedelska-politika-obeti-vlastniho-uspechu/).
9
podnikatelům v zemědělství, však byla navržena již v roce 1968 komisařem pro zemědělství Sicco Mansholtem.
5. Mansholtův plán a McSharryho reforma Reformy navrhované k modifikaci zemědělské politiky se týkaly především prvního pilíře a primárně si kladly za cíl snížit nadprodukci zemědělských výrobků a s tím spojené výdaje evropského rozpočtu. Částečně se však zabývaly i sociálním rozměrem zemědělského sektoru a navrhovaly jeho úpravy. Zpočátku v menší míře, ale postupem času jak narůstala potřeba restrukturalizace zemědělství, se reformy soustředily i na jiná témata, jež svým charakterem odpovídají druhému pilíři SZP. Reformní program předložený Sicco Mansholtem v roce 1968 pod názvem „Zemědělství 1980“, označován jako tzv. Mansholtův plán, navrhoval cílené asistenční programy pro podporu činnosti zemědělských podnikatelů a podmínky, které upravovaly odchod starších zemědělců do důchodu. Návrh obsahoval např. dodatkový příjem pro farmáře odcházejících do penze, rodinným příslušníkům a zaměstancům ve věku alespoň 55 let atd.7 Komise považovala za nutné snížit počet pracovních sil v zemědělství o polovinu během období deseti let, což odpovídalo téměř pěti milionům zaměstnaných osob. Setkala se však s velkými protesty především ze strany zájmových skupin a farmářů z jednotlivých členských států. Reformu se nepodařilo realizovat. V roce 1972 byl však přijat tzv. Mansholtův „miniplán“, tedy jakási omezená verze původní reformy. Výsledkem bylo přijetí tří směrnic, které se týkaly modernizace, odchodu zemědělců do důchodu a poradenství. Nejvýznamnějsí
realizovanou
reformou
z
hlediska
celkové
SZP
byla
McSharryho reforma přijatá v roce 1992.8 Jejím prvořadým úkolem byla revize cílů SZP a prověření financování. Reforma snížila garantované ceny, zavedla přímé platby farmářům bez přímé závislosti na objemu produkce a doprovodná opatření vedoucí k extenzifikaci zemědělství. Součástí byl rovněž sociální rámec. Reforma poukazovala na skutečnost, že vysoký počet farmářů je v důchodovém věku, a tudíž zahrnovala motivační programy pro podporu odchodu do důchodu, snížení zaměstnanosti či přesunu zěmědělců do jiných sektorů. „Odešel-li zemědělec do předčasného 7 Mansholtův plán obsahoval celkem šest návrhů směrnic, které se týkaly modernizace, odchodu do důchodu, socio-ekonomické oblasti, redukce zemědělské půdy, dodatečných opatření a skupin výrobců (Fennell, R.: The common agricultural policy. Continuity and change, Oxford University Press, Oxford 1997, s. 212 – 213). 8 Po úpravě a přijetí Radou byla přejmenována na McSharryho reformu II.
10
důchodu, přenechal své hospodářství jinému farmáři a umožnil tak zvětšování velikosti farem, vznikl mu nárok na zvláštní penzijní podpory, roční náhrady za každý hektar předané půdy a další kompenzaci nezávislou na výměře předané půdy.“9 Reforma obsahovala konkrétní legislativní nástroje k financování asistenčních programů pro podporu malých farem, ke kterým náležela i podpora mladým začínajícím farmářům z orientační sekce EAGGF. Zatímco vyplácení přímých podpor bylo mimo jiné udělováno v závislosti na ponechání určité rozlohy zemědělské půdy ladem, malá hospodářství, produkující méně než 92 tun, byla od této podmínky osvobozena. Reformy SZP a celková tendence k restrukturalizaci a modifikaci zemědělské politiky pokračovaly. Koncem devadesátých let se v rámci SZP etabluje politika rozvoje venkova a na základě Agendy 2000 dochází k vymezení druhého pilíře SZP.
6. Politika rozvoje venkova (druhý pilíř SZP) Postupem času a celkovým hospodářským i sociálním vývojem se ukázalo, že investice do venkovské ekonomiky a společnosti jsou nezbytné. Pro zvýšení přitažlivosti venkova a s ním spojeného zemědělství, si vyžádalo větší pozornosti ze strany politiků a evropská legislativa se této výzvě postupně přizpůsobuje. Pro zajistění konkurenceschopnosti zemědělství, jeho diverzifikaci a trvale udržitelného růstu je nezbytný fungující venkov jak po stránce ekonomické, sociální tak např. po stránce infrastrukturální atd. Venkovské oblasti tvoří zhruba 80 % území celé EU. Charakteristická je nižší hustota obyvatel oproti městským aglomeracím a vyšší počet starších obyvatel. V celé EU také platí, že příjem na hlavu je zhruba o čtvrtinu nižší než-li ve městech, přitom v nových členských státech se mnohdy jedná až o polovinu. Stejná situace je i s nezaměstnaností, jež je opět vyšší ve venkovských oblastech. Stále nejdůležitější roli sehrává na venkově prvovýroba, tedy zemědělství (dále lesní hospodářství a rybolov). V roce 2002 tvořila prvovýroba ve státech evropské pětadvacítky průměrně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).10 Zhruba 88 % z 9,9 mil. farem a 89 % zemědělské půdy leží ve venkovských oblastech. Průměrná velikost farmy je 16 ha. Základním rysem evropského zemědělství je rodinná farma, na níž pracuje jeden 9 Vznik Společné zemědělské politiky, on-line text (http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=72&typ=1&val=37129&ids=0). 10 V nových členských státech, jež vstoupily do EU v roce 2007, je procento mnohem vyšší, v Bulharsku dosahuje podíl prvovýroby na HDP 12 % a v Rumunsku dokonce 17 %.
11
maximálně dva rodinní příslušníci. To ale neplatí pro Českou republiku, kde podíl velkofarem stále tvoří velkou část zemědělského sektoru. Politika rozvoje venkova, jež postupně nabývá na významu, byla oficiálně implementována v několika dokumentech. Prvním z nich byla Agenda 2000 přijatá v roce 1999, jež mimo jiné zdůraznila důležitost podpory politiky venkova a učinila z ní druhý pilíř SZP. Cílem bylo příjmout komplexní a stabilní politiku pro rozvoj venkova, zefektivnit zemědělství, posílit ochranu životního prostředí a postupně omezovat méně produktivní oblasti. Opatření na základě tohoto dokumentu byla rozdělena do kategorií: -
investice do zemědělských podniků
-
lidské zdroje (sem patří podpora mladých zemědělců, odchod zemědělců nad 55 let věku do důchodu, školení)
-
znevýhodněné oblasti a oblasti s omezujícími přírodními faktory
-
agroenvironmentální opatření
-
zpracování a marketing zemědělských produktů
-
lesnictví
-
podpora adaptace a rozvoj venkova Z výše uvedených kategorií mohly členské státy implementovat do své
legislativy ta opatření, která nejvíce vyhovovala jejich regionům. Současně Agenda 2000 zavedla systém spolufinancování, což znamená, že všechna opatření jsou částečně hrazena z rozpočtu EU a částečně z rozpočtů národních. Finanční podpora z EU byla stanovena na 50 % výše daného projektu, ovšem s možným navýšením až na 75 % v závislosti na regionech. Dalším programem jež posílil rozvoj venkova byl Leader+, který se zaměřuje na projekty udržitelného rozvoje. Velmi důležitým dokumentem z hlediska podpory venkova se stala reforma SZP z roku 2003. Reforma si klade za cíl pomoci venkovským oblastem vyrovnat se s ekonomickými, sociálními a environmentálními výzvami 21. století. Směřuje k podpoře růstu a vytváření nových pracovních míst ve venkovských oblastech. V této souvislosti byly navýšeny finanční prostředky na podporu rozvoje venkovských oblastí formou tzv. modulace. Modulace přesouvá finanční prostředky z prvního pilíře SZP (tržní politika a přímé platby) do druhého pilíře (rozvoje venkova). Týká se však zatím zemí EU-15. V roce 2005 se jednalo o 3 %, v roce 2006 o 4 % a v dalších letech se bude jedna o přibližně 7 %. Prostředky se rozdělují podle výměry, zaměstnanosti a HDP na hlavu.
12
Proces modulace bude dokončen srovnáním úrovně přímých plateb starých a nových členských zemí EU. V rámci venkovského rozvoje reforma zdůrazňuje podporu kvality potravin, welfare hospodářských zvířat, využívání nových technologií a zavádění standardů na farmách (tzv. cross-compliance).11 Nedílnou součastí rozvoje venkova je podpora mladým farmářům. Reforma navrhovala zvýšení pomoci mladým farmářům při zřizování farem a intenzivnější podporu pro investice. V období 2000 – 2006 dosahovaly dotace z rozpočtu EU na podporu rozvoje venkova zhruba 50 mld. EUR. Další 2 mld. byly určeny na projekt Leader+. Politika rozvoje venkova na období 2007 – 2013 je nadále posílena. Na základě nové finanční perspektivy tvoří výdaje na rozvoj venkova 10 % z celkového rozpočtu. V rámci zemědělské politiky dochází k dalšímu navýšení finančních prostředků v této oblasti a naopak snížení podpory pro chod SZP, tedy prvního pilíře. Politika rozvoje venkova na období 2007 - 2013 se soustředí na tři oblasti, jež odpovídají třem tematickým osám: -
zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
-
zlepšování životního prostředí a krajiny
-
zlepšování
kvality
života
ve
venkovských
oblastech
a
diverzifikace
hospodářství venkova Čtvrtá osa Leader+ je koncipovaná k podpoře místních subjektů pomocí testování nových přístupů k udržitelnému rozvoji, např. podporou spolupráce mezi venkovskými oblastmi či vytvářením sítí (pro výměnu zkušeností, technickou pomoc atd). Tyto přístupy doplňují politiku rozvoje venkova EU. Jednoznačným vyjádřením zvyšující se důležitost rozvoje venkova je nově vytvořený fond, jehož činnost byla zahájena v roce 2007, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Založen byl účelově pro podporu venkovských oblastí, životního prostředí a konkurenceschopnosti zemědělství. O EAFRD bude v práci pojednáno později. Rozvoj venkova je bezesporu často diskutovaným tématem, jemuž v rámci 11 Spojení problematiky environmentálních podmínek a dotační politiky. Vyplacení finanční podpory v plné výši je podmíněno dodržováním vybraných právních předpisů a definovaných standardů. Např. řádné zacházení s hospodářskými zvířaty, ochrana životního prostředí, zejména půdy atd. Cílem tohoto opatření je ochrana a obnova ekologické stability zemědělské krajiny a zlepšení úrovně péče o hospodářská zvířata. Pokud farmář definované standardy nesplňuje, hrozí mu snížení či dokonce odebrání zemědělských dotací z prostředků přiznaných podle SZP. Systém cross-compliance není svázán pouze s vyplácením podpor v rámci přímých plateb, ale také v rámci podpory poskytované z nového fondu EAFRD. (Cross-compliance, Ministerstvo zemědělství 2006, on-line text (http://81.0.228.70/attachments/Cross_compliance.pdf)).
13
restrukturalizace zemědělské politiky je věnována stále větší finanční podpora. Nicméně i nadále objem financí vyhrazený na tuto politiku není dostačující a v porovnání s finančními prostředky poskytovanými na tržní opatření SZP je nízký (celkový objem financí na zemědělskou politiku je na období 2007 – 2013 stanoven na 371 mil., z čehož 293 mil. je určeno pro tržní opatření a přímé platby). 12 Aby bylo možno zajistit sociální soudržnost venkovských oblastí, podpořit venkovský průmysl, rodinné podnikání a zabránit stěhování především mladé generace do měst, bude velmi důležité pokračovat v dalším posilování druhého pilíře SZP. Stárnutí venkovské populace je již dlouhou dobu signálem pro podporu vytváření podmínek pro nové pracovní příležitosti. K takovým podmínkám patří i opatření realizovaná za účelem podpory mladých farmářů, jež mají motivovat mladé zemědělce k zakládání vlastních farem a usnadnit jim start v podnikání.
7. Situace mladých farmářů v Evropské unii Z hlediska vývoje SZP můžeme pozorovat postupné začleňování sociálních témat do zemědělské politiky. Z původních cílů, které se týkaly zejména produkce, cen a fungování trhu se zemědělskými výrobky se postupně vyčlenila nová témata, mezi která náleží i individuální podpora určitým skupinám v zemědělském sektoru. Postupně tak dochází k posilování druhého pilíře SZP. Evropská komise došla k závěru, že v zemědělství je mnoho farmářů důchodového věku a mladí zemědělci jsou téměř marginální skupinou. Zpráva o situaci a perspektivách mladých farmářů v Evropské unii, jež byla přijata Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu v prosinci 2000,13 zhodnocuje situaci a podmínky mladých zemědělců v EU a navrhuje opatření ke zlepšení stavu a pomoci těmto začínajícím podnikatelům. Zpráva zdůrazňuje, že mladí farmáři tvoří sociální skupinu, která je základem pro budoucnost SZP a sehrává důležitou roli v sociálním životě vesnic a venkovských komunit. Poukazuje na trvalý úbytek farmářů mladších 35 let a ekonomickou náročnost pro zřízení farmy. Za klíčové problémy, které způsobují malé zastoupení této skupiny v evropském zemědělství, považuje zejména vysoké pořizovací náklady na zřízení farmy, jež následně způsobují vysokou zadluženost mladých zemědělců, nejistou 12 A new financial framework for the enlarged Union 2007-2013, on-line text (http://ec.europa.eu/budget/prior_future/fin_framework_en.htm). 13 Report on the situation and perspective of young farmers in the European Union (2000/2001 (INI)) (http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+REPORT+A5-20000357+0+DOC+PDF+V0//EN&language=EN).
14
ekonomickou perspektivu, malou dostupnost farem, vysoké ceny zemědělské půdy a celkové administrativní zatížení. Současně vyzývá Komisi k přijetí opatření, která by podpořila činnost mladých farmářů. Konkrétně zvýšením investičních dotací, pomocí při zřizování farem, snížením úrokových sazeb, poskytováním vzdělávání a školení a současně finanční podporou dřívějšího odchodu do důchodu starších zemědělců, zejména těch, kteří předávají své farmy mladším farmářům. Zpráva rovněž apeluje na členské země rezervovat určitý podíl výrobních práv a kvót pro mladé farmáře. Na základě průzkumu z let 1999 – 2000 vydaného v dokumentu „Struktura zemědělského majetku v EU podle věku vlastníků“ publikovaného Eurostatem v roce 2003, bylo zjištěno, že téměř 30 % vlastníků zemědělského majetku v EU je ve věku minimálně 65 let, 52 % vlastníků je starších 55 let a pouhých 8 % je mladších 35 let. Stárnutí
zemědělské
populace
je
dále
doprovázeno
vysídlováním
venkova
a nedostatkem nových poznatků podnikatelských schopností mladých lidí. Mnoho farmářů je tedy ve věku, kdy splňují kritéria pro zařazení do programu předčasného odchodu do důchodu. Za posledních 25 let klesl celkový počet farmářů v EU na polovinu, což je dáno neochotou mladých lidí vstupovat do odvětví a zároveň odchodem starších farmářů do důchodu. Patrné jsou také priority mladých farmářů v rámci odvětví. Zatímco vinohradnictví či sadařství nepředstavují pro mladé zemědělce lákavé aktivity, jejich zájem se soustředí na zahradnictví a vepřovou a drůbeží produkci. Rozdíly jsou i v obhospodařované půdě. Mladý zemědělec obhospodařuje v průměru 20 ha, zatímco starší pouze 10 ha. Tento fakt je dán současným trendem slučování hospodářství, což je dáno nedostatkem investičních prostředků nových farem. Zatímco starší zemědělec vlastní v průměru 73 % půdy, začínající farmář pouze 44 %. Další průzkumy rovněž potvrdily, že farmáři ve věku do 40 let mají vyšší vzdělání, odbornou způsobilost a tendenci k ekologicky šetrnějšímu hospodaření. Stárnutí venkové populace je jedním z nejzávažnějších problémů evropského zemědělství. V následující tabulce je patrný pokles vlastníků farem mladších 35 let.
15
Tabulka č.2: Vlastníci farem mladší 35 let v tisících za období 1990 - 2003
EU-15* Belgie Česká republika* Dánsko Německo Estonsko* Řecko* Španělsko Francie Irsko Itálie Lotyšsko* Litva* Lucembursko Maďarsko* Malta* Nizozemí Rakousko* Portugalsko* Slovinsko* Slovensko* Finsko* Švédsko* Velká Británie
1990
1993 9.13
1995 570.74 10.88
1997 521.81 9.14
2000 529.17 6.64
9.83 8.78 101.43
6.93 103.42
6.56 98.16
6.5 85.89
5.44 72.53
73.77 113.27 120.80 22.45 137.59
58.87 88.44 104.11 23.53 132.96
49.03 76.59 92.31 20.89 110.21
44.36 69.29 79.03 17.71 119.45
71.25 110.82 53.27 18.38 110.60
0.45
0.38
0.36
0.30
0.29
11.29
11.80
39.66
22.81
10.31 39.71 18.52
7.35 34.76 15.05
6.46 30.87 17.02 4.49
16.81
15.45
16.12 7.45 13.65
13.09 6.42 13.45
Norsko*
8.67 5.27 11.66
2003 4.42 4.04 4.02 49.33 3.44 67.72 54.37 15.01 76.13 10.86 19.17 0.20 44.53 0.65 5.78
2.98 3.82 7.32 3.83 9.32
9.62
* Kompletní údaje ve vybraných letech nejsou pro tyto země v rámci databáze Eurostat k dispozici. Zdroj: Eurostat (http://epp.eurostat.ec.europa.eu).
8. Legislativa EU Veškerá legislativa, jež se tvoří na evropské úrovni, ovlivňuje legislativu všech členských zemí, jejichž právní systémy musí být přizpůsobeny právu Společenství. Podle
charakteru
přijímaných
právních
aktů14
je
členský
stát
buď
povinen
implementovat přijatou legislativu do svého právního systému nebo po přijetí orgány Společenství se automaticky stává součástí práva všech členských států. *** Podpora mladým začínajícím farmářům je definována formou nařízení, které je nejsilnější ze všech právních aktů vydávaných orgány Společenství. „Nařízení je akt s tzv. přímým účinkem, což znamená, že platí, aniž by muselo být speciálně transformováno do vnitrostátního práva členských států. Nařízení je přímo použitelné
14 Nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska. Jedná se o legislativu sekundární.
16
a po svém přijetí se stává součástí práva členských států EU“.15 V referenčním období 2004 - 2006 byla stanovena v Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o Podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a o změně a zrušení některých nařízení. Článek č. 8, který se zahájení činnosti mladých zemědělců týká, definuje podmínky pro udělování podpory takto: -
zemědělci je méně než 40 let
-
zemědělec má odpovídající odborné schopnosti a způsobilost
-
zemědělec zahajuje činnost v zemědělském podniku poprvé
-
co se týče zemědělského podniku: i) prokázání hospodářské životaschopnosti ii) dodržování minimálních požadovaných podmínek v oblasti životního prostřední, hygieny a spokojené existence zvířat
-
zemědělec je jmenován do funkce vedoucího zemědělského podniku.16 Podpora na zahájení činnosti může zahrnovat buď jednorázovou prémii
do maximální výše 25 tis. EUR a možnost zvýhodněného úvěru na pokrytí počátečních nákladů. Článek č. 7, který se týká investic v zemědělských podnicích, umožňuje členským státům spolufinancovat mladým začínajícím zemědělcům z fondů EAGGF konkrétní investiční záměr. Maximální výše spolufinancování je stanovena na 45 % a v méně příznivých oblastech na 55 %. Toto nařízení ovšem nedefinuje jednotný mechanismus využívání podpor pro mladé farmáře v EU. Dává členským státům několik možností (jednorázová „startovací“ částka, možnost zvýhodněného úvěru či spolufinancování investičního záměru), které si mohou zvolit. Jakou podporu daný stát využije záleží pouze na něm. V EU tak existují rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi v poskytování podpor mladým začínajícím farmářům. Zejména starší členské státy (EU-15) kombinují více možností a doplňují podporu rovněž z domácích zdrojů. Mladí farmáři v EU mohou dále využívat i další opatření v rámci podpory rozvoje venkova. Jedná se např. o odborná školení, některé státy poskytují mladým farmářům přednostní přístup k výrobním právům, a také nepřímo profitují z programu pro předčasný odchod do důchodu.
15 Fiala, P. - Pitrová, M.: Evropská unie, Brno, CDK 2003, s. 347. 16 Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 (http://www.mze.cz/Index.aspx?typ=2&ch=74&ids=2323&val=2323).
17
Tabulka č. 3: Podpora dostupná mladým farmářů podle zemí EU-15
Země Belgie* Dánsko Německo Řecko* Španělsko* Francie Irsko* Itálie* Lucembursko Nizozemí* Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko* Velká Británie
Podněty při zřizování podniku ano ano ano
Preferenční přístup k výrobním právům ano ne ne
ano
ano
ano ano
ne ano
ano ano ano
ne ne ano
omezené
ne
Možnosti úvěru ano ano ano ano
Daňová zvýhodnění ne ne ano
ano
ano ano ano ne ano ano ne
Pomoc při investicích ano ano ano ano
ano
ano
ne ano ano ne ne ne
ne ano
ne
ano ne ano ano ne
Jiné
ne
* Kompletní údaje pro tyto země nejsou v rámci výzkumu CEJA k dispozici. Zdroj: CEJA (http://www.ceja.org).
Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 rovněž upravuje předčasný odchod starších zemědělců do důchodu, kteří se rozhodli ukončit zemědělskou činnost. Smyslem této podpory je snížení počtu farmářů starších 55 let a jejich nahrazení zemědělci mladšími, jež jsou schopni zlepšit životaschopnost zemědělských podniků. Článek č. 11 upravuje podmínky pro převod zemědělského podniku. Převodce podniku musí s okamžitou platností ukončit obchodní zemědělskou činnost, být starší 55 let a před převodem mít praxi v zemědělství minimálně po dobu deseti let. Maximální částka poskytovaná při předčasném odchodu do důchodu činí 15 tis. EUR na převodce a rok, maximálně však po dobu 15 let nebo je poskytnuta jednorázová celková částka 150 tis. EUR na převodce. Nabyvatel zemědělského podniku musí převodce nahradit ve funkci vedoucího zemědělského podniku nebo převzít veškerou případně část uvolněné půdy. Musí mít odpovídající odborné schopnosti a zavázat se k provádění zemědělské činnosti nejméně na dobu pěti let. Podpora se týká rovněž pracovníků zemědělských podniků, jež ukončí veškerou práci v zemědělství a jsou starší 55 let, ale dosud ne v oficiálním věku pro odchod do důchodu. V tomto případě je vyplácena podpora v maximální výši 3,5 tis. EUR na pracovníka a rok, maximálně však po dobu 10 let nebo jednorázová celková částka 35 tis. EUR na pracovníka.
18
8.1 Strategické dokumenty Pro tvorbu programových dokumentů, které umožňují členským státům čerpat finanční prostředky z fondů EU existují stanovená pravidla a posloupnost tvorby dokumentů, jež jsou nezbytná pro stanovení výše dotací. Hlavním programovým dokumentem je Národní rozvojový plán, který je vypracován členským státem a představuje podmínku pro získání finanční podpory z fondů EU. Jeho účelem je vytvořit ucelenou strategii pro čerpání finančních prostředků z rozpočtu EU, zdůvodněním proč je podpora potřebná a jaké jsou cíle. Národní rozvojový plán ČR 2004 – 2006 definuje šest prioritních os17, jednou z nichž je rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství. Na základě Národního rozvojového plánu přijímá Komise Rámec podpory Společenství, který plní funkci koordinátora strukturální pomoci. Dle rámce podpory Společenství pro ČR 2004 – 2006 bylo odsouhlaseno, že EU poskytne českému zemědělství pro období 2004 – 2006 celkem 1 120 mil. EUR. Z toho na rozvoj venkova 147,9 mil. EUR v roce 2004, 161,6 mil. EUR v roce 2005 a 172,0 mil. EUR v roce 2006. Celkem tedy 481,50 mil. EUR. Pro implementaci finanční podpory Společenství slouží operační programy. Na Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství bylo vyčleněno celkem 174 mil. EUR pro období 2004 – 2006.
9. Parametry pro nové členské země Legislativa EU upravující podmínky pro podporu mladých začínajících farmářů je částečně modifikována pro nové členské země, které vstoupily do EU v roce 2004. Přístupová smlouva, konkrétně její příloha týkající se zemědělství, vkládá do Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 za kapitolu IX novou kapitolu IXa s názvem Zvláštní opatření pro nové členské státy. Kapitola stanovuje dodatečnou podporu pro všechny nové členské státy na přechodné období 2004 – 200618 pro částečně soběstačná hospodářství procházející restrukturalizací. Smyslem podpory je ulehčit obtíže, kterým 17 1. posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb, 2. rozvoj dopravní infrastruktury, 3. rozvoj lidských zdrojů, 4. ochrana a zkvalitňování životního prostředí, 5. rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství, 6. rozvoj cestovního ruchu. 18 Na základě článku 33a přílohy Přístupové smlouvy je definováno období 2004 – 2006. Článek 33m upřesňuje přechodné období na plán rozvoje venkova pro nové členské státy na období tří let od 1. ledna 2004.
19
čelí zemědělství a hospodářství nových členských zemí kvůli konkurenčnímu tlaku jednotného trhu a povzbudit restrukturalizaci nerentabilních hospodářství. K získání této podpory je nutné, aby zemědělec předložil obchodní plán, který se vztahuje na konkrétní investice a uvedl podrobnosti svého obchodního záměru. Plnění obchodního plánu je navíc po třech letech přezkoumáno. Současně je však na základě článku 33l v podkapitole III Odchylky, modifikována celková částka podpory na investice do zemědělských podniků. Maximální výše spolufinancování je stanovena na 50 %, v méně příznivých oblastech na 60 %. Pokud však provádí investice mladý začínající zemědělec, procentní podíl podpory je omezen až na 55 % a v méně příznivých oblastech na 65 %. Při srovnání s původním Nařízením Rady (ES) č. 1257/1999, jež platí pro státy EU-15, vidíme zvýhodnění nových členských států, které tak mohou obdržet z fondu EAGGF větší částku podpory než-li starší členské státy. Tato ustanovení definovaná v Přístupové smlouvě neruší a nenahrazují článek č. 8 původního Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999. Pouze ho doplňují a dávají novým členským zemím více možností. Původní nařízení tedy platí jak pro starší členské země tak pro nové členské země, které ho rovněž mohou využívat. Je však důležité zdůraznit, že doplňkové zdroje podpory stanovené na základě Přístupové smlouvy, mají pouze dočasné trvání a jsou ukončeny k 1. lednu 2007.
10. České zemědělství před vstupem do EU Ekonomické reformy, které byly nastartovány na začátku 90 let minulého století, významně
ovlivnily
strukturu
českého
zemědělství,
které
v
průběhu
celých
devadesátých let procházelo vyznamnou restrukturalizací, a to jak odvětvovou tak vlastnickou. Vlastnická restrukturalizace byla založena na třech principech: restituci pozemkového vlastnictví, transformaci kolektivního hospodářství a privatizaci státní půdy a majetku. Vznikly soukromé farmy a nové formy korporativních farem. Státní zemědělské podniky kompletně zmizely. Současně došlo k poklesu zemědělské výroby o celkových 40 % do roku 2003. Zároveň však stoupla produktivita práce více než dvakrát v období 1989 – 2003. Zemědělství ztratilo mnoho ze své důležitosti v rámci venkovských ekonomických aktivit a ovlivnilo tak kvalitu života nejen zemědělské populace, nýbrž i celkové venkovské populace. Po pádu komunismu dochází v ČR ke společensko-politickým a ekonomickým změnám, které mimo jiné výrazně ovlivnily zemědělský sektor. Z venkovských oblastí 20
se odstěhovala velká část mladé populace, která mířila do měst, kde bylo více pracovních příležitostí a možností uplatnění. O zemědělství postupně upadá zájem. Ekonomická transformace zemědělského sektoru vedla ke značnému snížení pracovních míst. V období 1989 – 2003 klesla zaměstnanost v zemědělství o 72 %. Před rokem 1989 existovala v Československu velká zemědělská družstva, jejichž vlastníkem byl stát. Kolektivizace zemědělství Československa dosahovala vyšších rozměrů než např. kolektivizace v Polsku či Maďarsku. Přesto si navzdory těmto potížím udržovalo české zemědělství poměrně vysokou efektivitu. Mezi deseti kandidátskými zeměmi zaujímalo v produkci řady komodit druhé místo (za Polskem) a např. ve výrobě cukru a olejnin předstihovalo řadu producentů z EU-15. Následkem restrukturalizace došlo k transformaci družstev v akciové společnosti. Z nichž však některé zbankrotovaly vlivem nedostaku financí či špatnému hodpodaření nových majitelů, jejichž záměr mnohdy ani nebyl pokračovat v zemědělském podnikání. Zároveň je nutno zdůraznit, že v zemědělství je relativně obtížné podnikat. Zemědělská výroba je ovlivňována nepředvídatelnými faktory jakými jsou klimatické podmínky, šíření chorob postihující jak úrodu tak hospodářská zvířata. Stejně tak existují přírodní rozdíly mezi jednotlivými zemědělskými oblastmi. Z ekonomického hlediska se jedná o velice nákladný typ podnikání, neboť investice do zemědělských strojů a budov představují poměrně velkou finanční zátěž. Z toho důvodu podnikání v zemědělském sektoru není příliš lukrativní. Česká republika před vstupem do EU patřila mezi kandidátské země s nejstarší populací pracující v zemědělském sektoru. Starší pracovníky v zemědělství měly pouze Malta a Kypr. Na základě dat z Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla nejpočetnější věkovou skupinou pracující v zemědělství v roce 2003 skupina pracujících ve věku 50 – 54 let.
21
Tabulka č.4: Počet a věková skupina pracovníků v zemědělství v roce 2003
Zem ě dě ls tví celk em
Vě ková s kupina a
m uži
ženy
ce lk em
1
2
3
106 682
56 591
163 273
6 688
2 230
8 918
25-29 let
8 425
3 295
11 720
30-34 let
8 906
4 688
13 594
35-39 let
10 224
5 909
16 133
40-44 let
12 119
7 373
19 492
45-49 let
15 737
10 212
25 949
50-54 let
18 466
12 430
30 896
55-59 let
16 979
6 582
23 561
60-64 let
5 497
2 160
7 657
65 a více let
3 641
1 712
5 353
Pracovníci v zem ědělství v tom ve stáří: méně než 25 let
Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz).
Na druhou stranu důsledkem restitucí a možnosti vlastnictví půdy přilákalo k podnikání v zemědělství mladší generaci, která dosud v oboru nepůsobila. Tato skupina však byla nepočetná a nemůže konkurovat zájmu mladých lidí o jiná průmyslová odvětví či služby. Problémem pro mladé farmáře se samozřejmě staly finanční náklady na provoz farem a prvotní investice. V České republice dlouhou dobu neexistoval adekvátní dotační titul, který by dokázal dostatečně finančně podpořit začínající zemědělce a umožnil jim tak rozjet zemědělskou činnost.
10.1 Podpora mladých farmářů Před vstupem ČR do EU existovaly dva typy podpory pro mladé začínající farmáře v rámci národních dotací jako startovací finanční podpora na rozjezd zemědělské činnosti: 1) podpůrný program Podpora mladých začínajících zemědělců stanoveného podle § 2, odst.1 zákona č. 252/1997 Sb. z roku 2001 Zákona o zemědělství. V rámci tohoto programu bylo možné pořídit, rozšířit a modernizovat farmu. Podpora se týkala nákupu budov, staveb, strojů, zařízení a hospodářských zvířat a mohl ji využít farmář jež dosud nedosáhl věku 35 let. Dotace byla poskytována 22
formou investiční, přímé nenávratné dotace, jejiž maximální výše činila 50 % nákladů na pořízení investice, maximálně však do výše 2 mil. Kč (zhruba 6,3 tis. EUR). Prostřednictví tohoto projetku bylo za období 2001 – 2003 podpořeno 874 projektů v celkovém rozsahu 513,5 mil. Kč.19 „ Jen asi 10,5 % z tehdejších žadatelů použilo tyto finance na založení nové farmy.......“20 V rámci tohoto dotačního titulu však mohli o podporu žádat i farmáři podnikající v zemědělství více let. Cílenou skupinou příjemců tedy nebyly pouze začínající mladí farmáři a finanční prostředky ze státního rozpočtu tak mohly být využívány i ostatními zemědělci. Nelze tedy hovořit o dotačním titulu jež by byl skutečně zaměřen pouze na mladé začínající farmáře. Kompatibilita s legislativou EU nebyla plně kompletní. V EU byla a je podpora čtyřnásobně vyšší.21 V roce 2001 byla vyhrazena částka pro podporu mladým začínajícím zemědělcům 117 mil. Kč, v roce 2002 98 mil. a v roce 2003 106 mil. Kč. Dalším úskalím programu bylo samotné pořizování investic. Většina žadatelů nakupovala investice v hotovosti, což zvýhodňovalo podnikatele, kteří již určitou dobu hospodařili a měli k dispozici finanční prostředky. Zemědělci bez dostatku kapitálu museli jednat s bankami o možnosti půjčky. Vstřícnost bank však nebyla příliš velká a zemědělci se tak potýkali s nedostatkem financí. 2) Program Mládí koncipovaný v rámci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF)22 byl druhou možností pro využití národních dotací mladými farmáři. Program byl určen na zahájení a rozvoj zemědělské výroby na bázi rodinných subjektů pro mladé podnikatele a mladé rodiny do 40 let. Podpora se poskytovala na úhradu části úroků z úvěrů nebo jako garance bankovních úvěrů, maximálně do výše 60 % jistiny úvěru. Dotace byla podmíněna souběžnou účastí zemědělce v programu Provoz či Investice v rámci PGRLF. Ukazatele zájmu o toto opatření uvádí následující tabulka. Zahrnuje rovněž dva roky po vstupu ČR do EU.
19 Jaké podpory pro mladé budou od příštího roku?, Zemědělec, č. 51, 2003, s. 10. 20 Krutílek, O. - Kuchyňková, P.: Podpora poskytovaná v České republice pro mladé farmáře začínající s podnikatelskou činností v zemědělství, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury 2006, online text (http://www.cdk.cz/pdf/analyzy/podpory_mladym_farmarum_v_cr.pdf). 21 Analýza CDK konstatovala, že podpora mladých farmářů je v ČR nejnižší ze všech zemí EU. 22 Založen v roce 1993. Hlavní čiností je poskytování podpor ve formě dotací úroků a garancí částí jistin úvěrů na ekonomicky návratné podnikatelské záměry v zemědělství podle zákona č. 252/1997 Sb.
23
Tabulka č.5: Přehled podaných a schválených žádostí v Programu Mládí ve vybraných letech Rok Podáno žádostí Schváleno žádostí (i z let minulých)
1998 151
1999 131
2000 122
2001 152
2002 201
2003 210
2004 322
2005 (k 1.9) 179
133
108
109
145
197
198
297
190
Zdroj: SMA - Analýza podpor mladých zemědělských podnikatelů v České republice z roku 2005.
*** Česká republika stejně jako ostatní kandidátské země mohla před vstupem do EU využívat programu SAPARD (Special Accesion Program for Agriculture and Rural Development). Jednalo se o speciální nástroj předvstupní pomoci pro zemědělství a rozvoj venkova.
SAPARD napomáhal kandidátským zemím zavádět acquis
communautaire, jež se vztahovalo k zapojení do SZP, strukturálním změnám v zemědělských sektorech a na venkově. Mohl být využíván od roku 2000 do konce roku 2006, nejpozději však do data vstupu do EU. V České republice byl zahájen v roce 2002 a uzávírání smluv skončilo 31. prosince 2003. Program zahrnoval opatření pro posílení konkurenceschopnosti tuzemských zemědělských provozů, odborné pomoci a rozvoji venkova. Mimo jiných obsahoval i opatření Investice do zemědělského majetku. V rámci tohoto opatření bylo dokončeno celkem 349 projektů a vyplaceno 764,3 mil. Kč (což představovalo 97 % závazků).23 Právě na bázi tohoto opatření byla později formulována pomoc začínajícím mladým farmářům v OP RVMZ. SAPARD tedy podporu mladým zemědělcům nedefinoval, nicméně představoval určité vodítko a směr finanční podpory v rámci zemědělské politiky a budoucí členové si zde mohli si vyzkoušet přípravu projektů, nutnou kontrolu jejich realizace a způsob financování.
11. Struktura farem v ČR Na podzim roku 2005 bylo v České republice 26,4 tis. zemědělských podniků, které zaměstnávaly 141,3 tis. osob. Využívaly zhruba 3.5 milionů ha zemědělské půdy, což je v průměru 133,60 ha na podnik. Z celkového množství 26,4 tis. podniků bylo 33 % těch, co využívaly méně než 5 ha zemědělské půdy a 16 % využívalo 100 ha a více. Z 23,6 tis. vlastníků tvořili 41 % vlastníci osoby ve věku 55 let a více a pouhých 12 % osoby mladší 35 let. 23 Přínos programu SAPARD pro ČR (http://www.szif.cz/irj/go/km/docs/apa_anon/cs/dokumenty_ke_stazeni/sapard/1160392614859.pdf?U RI=/irj/go/km/docs/apa_anon/cs/dokumenty_ke_stazeni/sapard/1160392614859.pdf&action=download ).
24
Tabulka č.6: Struktura farem v ČR – podzim 2005
Celková pracovní síla v 1000 Vlastníci farem v 1000 - pod 35 let v % - mezi 35 - 44 let v % - mezi 45 – 54 let v % - mezi 55 – 64 let v % - nad 65 let v % Zemědělské podniky v 1000 Celková plocha zemědělských podniků v 1000 ha Zemědělská plocha na podnik v ha
Všechny farmy 141.3 23.6 11.7 18.6 28.6 26.7 14.4 26.4 5 056.7 133.6
Farmy o rozloze 100 ha a více 101.2 2.2 17.1 22.0 30.4 25.6 4.9 4.3 4 598.8 737.9
Farmy o rozloze 20 ha a méně 27.1 15.2 9.6 16.6 27.4 27.7 18.7 15.6 135.8 5.8
Zdroj: Eurostat (http://epp.eurostat.ec.europa.eu).
České zemědělství se stále potýká s vysokým počtem osob nad 55 let pracujících v zemědělství. Ať už se jedná o majitele farem či zaměstnance zemědělských podniků. Odpovídá tomu i následující tabulka, jež uvádí počet osob pracujících v zemědělském sektoru v níže daném referenčním období: Tabulka č.7: Pracovníci v zemědělství podle věku za období říjen 2004 – září 2005 Vedoucí pracovník, Počet osob celkem hospodář Počet osob celkem v tom věková skupina
Ostatní pracovníci
183 648
42 252
141 397
9 309
295
9 015
25 – 34 let
26 831
3 892
22 939
35 – 44 let
36 071
7 296
28 775
45 – 54 let
55 545
12 029
43 517
55 – 64 let
42 760
11 610
31 150
65 a více let
13 131
7 131
6 000
do 24 let
Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz/csu).
Počet v pracovníků v zemědělství navíc pravidelně klesá. Např. v roce 2000 bylo zaměstnáno v zemědělství celkem 165 tis. lidí, v roce 2003 již pouze 148 tis. Další tabulka
Ministerstva
zemědělství
ukazuje
podnikatelskou
zemědělství:
25
strukturu
v
českém
Tabulka č.8: Podnikatelská struktura zemědělských podniků (nad 3 ha zemědělské půdy) k 1.12.2005 Podniky fyzických osob Celkem Počet podniků 22 079 Obhospodařovaná plocha zem. půdy v ha 1 026 108 Podíl na obhospodařované zem. 28,8 půdě v % Průměrná plocha obhospodařované zem. půdy na 46,5 jeden podnik v ha
Obchodní společnosti 1 902
Družstva 590
Ostatní 84
1 630 109
875 367
31 935
45,7
24,6
0,9
857,0
1 483,7
380,2
Zdroj: Výroční hodnotící zpráva o programu Horizontální plán rozvoje venkova ČR za rok 2005.
Podnikatelská struktura reflektuje historický vývoj tohoto odvětví. Před rokem 1989 existovaly v bývalém Československu pouze velká zemědělská družstva vlastněna státem. To se pochopitelně odrazilo i na současné struktuře tohoto sektoru. Došlo sice ke změnšování průměrné velikosti zemědělských podniků, uměle sloučená družstva se rozpadla na menší podniky (právnické osoby), vznikla řada menších farem rodinného typu, nicméne družstva, vzhledem k jejich počtu, stále obhospodařují značnou část zemědělské půdy. Zatímco na jeden podnik fyzických osob připadá 46,5 ha obhospodařované zemědělské půdy, na jedno družstvo připadá 1 483,7 ha. Nejdynamičtěji se rozvíjely akciové společnosti, na něž se transformovala podstatná část zemědělských družstev. Z hlediska velikosti dochází ke změnšování plochy obhospodařované půdy.
12. České zemědělství po vstupu do EU Česká republika vstoupila do EU24 jako stát jehož zemědělský sektor zaměstnává zhruba 4 % pracovní síly. Společně s ostatními novými členskými zeměmi,25 jež vstupovaly do EU ke stejnému datu, nebyla plně, míněno se všemi výhodami, zapojena do SZP. Nové státy se musí přizpůsobovat celému systému SZP, zejména v legislativní oblasti, systému tržní regulace a příjmout modifikovaná pravidla financování na přechodné období. V rámci prvního pilíře SZP se na všechny nové členské státy vztahuje přechodné období až do roku 2013, kdy dojde k plnému zapojení. Přímé platby, vyplácené z rozpočtu EU – v případě České republiky se jedná o přímé platby na plochu, nikoli na farmu – tvořily v roce 2004 pro nové členské země 24 1. května 2004 na základě Smlouvy o přistoupení k Evropské unii. 25 Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko.
26
pouhých 25 % podílu přímých plateb EU-15, v roce 2005 30 % a v roce 2006 35 %. Navíc byl zaveden tzv. systém TOP-UP, který umožňuje dorovnávání plateb až o 30 procentních bodů. Tyto platby jsou poskytovány buďto z národních rozpočtů nebo z finančních prostředků určených na rozvoj venkova. Dorovnání však nesmí přesáhnout 100% nároku starších členů. Na období 2004 - 2006 byly doplňkové platby stanoveny v maximální výši 30 %. V roce 2006 tedy mohl zemědělec v nové členském státě získat dotaci maximálně ve výši 65 % dotací, jež obdrží zemědělec z EU-15.26 Tabulka č.9: Přechodné období pro přímé platby pro nové členské státy EU-10
Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Přímé platby vyplácené z unijního rozpočtu pro EU-10 jako podíl přímých plateb Dorovnávací platby z vlastních vyplácených pro EU-15 zdrojů 25% 30% 30% 30% 35% 30% 40% 30% 50% 30% 60% 30% 70% 30% 80% 20% 90% 10% 100% 0%
Zdroj: Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii
Co se týká prostředků na rozvoj venkova, tedy druhého pilíře SZP, vyjednala ČR pro období roku 2004 – 2006 dodatečné 3 mld. Kč, tedy celkem 14,4 mld. Kč. Tato částka představala zhruba dvojnásobek v porovnání se stavem před vstupem do EU. Z těchto finančních prostředků jsou vyplácené dotace i pro mladé začínající farmáře. Na základě průzkumů, které provádí Evropská rada mladých farmářů (CEJA)27, negativně dopadá systém nižších přímých plateb vyplácených novým členským států, právě na mladé začínající farmáře. Kritika uvádí, že takový systém zvýhodňuje již 26 „Dále u komodit, u nichž národní podpora v roce 2003 bude vyšší než daný návrh, pak ČR bude mít možnost dorovnání na úroveň roku 2003 navýšenou o 10 %. To ČR umožňuje např. dorovnat výši přímých plateb pro krávy bet tržní produkce mléka a ovce na úroveň 100 % výše EU. Konečně v případě bramborového škrobu ČR vyjednala výjimku na dorovnání do úrovně 100 % výše EU.“ Příloha I, Výsledky jednání o přistoupení ČR k EU v jednotlivých kapitolách (http://www.evropskaunie.cz/download/cz/oficialni_dokumenty/predvstupni_dokumenty/PristupSmlouva/Smlouva_o_pristou peni_MZV.pdf) 27 Mezinárodní organizace reprezentující zájmy mladých evropských farmářů. Založena byla v Římě v roce 1958. V současné době se skládá z 22 členských organizací a 3 pozorovatelů. Jejím hlavním cílem je zlepšit situace mladých farmářů v Evropě, zvýšit jejich počet a usnadnit jim podmínky pro vybudování kariéry v zemědělském sektoru. Zajišťuje pravidelný kontakt mezi mladými farmáři a evropskými institucemi.
27
zavedené farmy, které dostávají dotace na hektar bez ohledu na produkci. Zatímco nové farmy, které jsou rozlohou malé získávají finančních prostředků mnohem méně.
12.1 Podpora mladých začínajících farmářů v období 2004 – 2006 v rámci OP RVMZ V České republice byla v období 2004 – 2006 poskytována podpora mladým začínajícím farmářům z orientační sekce EAGGF v rámci Operačního programu rozvoje venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) vydaného v březnu roku 2004 Ministerstvem zemědělství. Navazuje na Plán rozvoje zemědělství a venkova ČR programu SAPARD. Dotační titul pro tento účel, vytvořený jako Podpopatření 1.1.1., zní Investice do zemědělského majetku a podpora začínajících mladých zemědělců. Tento titul vychází z článku č.7 Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, jež umožňuje členským států spolufinancovat investiční záměry. Ministerstvo zemědělství tedy nevyužilo možnosti poskytnout jednorázovou startovací podporu začínajícím mladým zemědělcům jež umožňuje článek č. 8 Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 až do výše 25 tis. EUR, ale zvolilo způsob podpory pouze jako formu spolufinancování investičního záměru. Podpopatření 1.1.1. stanovuje poměrně přísné podmínky pro možné čerpání finanční podpory. Dotace může být poskytnuta na: -
zavedení technologií nezatěžující životní prostředí (na pořízení strojů pro aplikaci a vyvážení kejdy a chlévské mrvy a zavádění technologií na skladování ovoce a zeleniny)28
-
zlepšení míst pro skladování kejdy a chlévské mrvy (na stavby a rekonstrukce míst pro skladování)
-
racionalizaci a přestavbu stávajících zařízení v chovu skotu, prasat, ovcí, koz a nosnic (na stavební a technologická opatření a pořízení vybavení, jež jsou nutná
ke
snížení
výrobních
nákladů,
zlepšení
pracovních
podmínek
zemědělských pracovníků, ochraně životního prostředí a zlepšení chovu zvířat) -
pořízení strojů pro zemědělskou výrobu (traktorů, strojů a zařízení pro setí, ochranu rostlin, hnojení, sklizeň a posklizňové úpravy)29
28 Přijatelnými výdaji nejsou investice pro skladování tropického ovoce, brambor a hroznového vína a budování nových skladovacích prostor. 29 Týká se pouze nákupu nových strojů, což znamená že příjemce finanční pomoci musí být prvním majitelem zemědělského stroje.
28
Zároveň jsou definovány výdaje, které nejsou způsobilé ke spolufinancování a nelze na ně žádat o poskytnutí finanční podpory: -
projekční a průzkumné práce
-
zemní práce
-
odvoz zeminy a sutě a uskladnění na skládce
-
násypy
-
veškeré
stavební
a
technologické
náklady
na
výstavbu
sociálního
a technického zázemí -
chlazení mléka u technologie dojení
-
komunikace
-
sadové úpravy
-
platby do rizikových kapitálových fondů, úvěrových a záručních fondů
-
režijní náklady
-
náklady na právní poradenství, notářské služby
-
náklady na bankovní záruku
-
nákup použitého zařízení
-
DPH pro plátce
-
leasing v případě podpory pronajímateli
-
prodej a zpětný leasing Projekt, jež má nárok na spolufinancování v rámci výše uvedeného dotačního
titulu, musí být mimo jiné realizován na území České republiky, splňovat minimální standardy týkající se welfare zvířat30, hygieny a životního prostředí, musí být prokázána životaschopnost subjektu žádajícího o dotaci a zemědělec musí disponovat odpovídající kvalifikací. Příjemce dotace může fyzická i právnická osoba: a) fyzická osoba -
nesmí dosáhnout ke dni žádosti věku 40 let
-
musí mít minimální zemědělskou kvalifikaci
-
musí zahajovat činnost na zemědělském hospodářství poprvé
-
žádost lze podat maximálně do pěti let od zahájení podnikatelské činnosti v zemědělství b) právnická osoba
30 Do češtiny bychom mohli přeložit jako pohoda zvířat či dobré zacházení se zvířaty.
29
-
může mít maximálně pět účastníků
-
žádný z nich nesmí ke dni podání dosáhnout věku 40 let
-
každý z nich musí disponovat minimální zemědělskou kvalifikací
-
musí zahajovat činnost na zemědělském hospodářství poprvé
-
žádost lze podat maximálně do pěti let od zahájení podnikatelské činnosti v zemědělství. Jedná se přímou nenávratnou dotaci způsobem podílového financování.
Investice je tedy spolufinancována ze zdrojů rozpočtu EU a ze zdrojů státního rozpočtu. Co se týká výše podpory pro mladé začínající farmáře je stanovena do: -
65 % přijatelných nákladů v méně příznivých oblastech
-
a 55 % přijatelných nákladů v ostatních oblastech Příspěvek z fondů EU činí maximálně 35 % přijatelných nákladů. Zbývající část
je tedy financována ze státního rozpočtu. Mladí farmáři jsou zvýhodněni pouze nepatrně oproti farmářům běžným, již hospodařící. Získávají pouze o 5 % vyšší finanční dotaci. Běžný farmář získává podporu do výše 60 % přijatelných nákladů v méně přiznivých oblastech a 50 % v ostatních oblastech. Dotační titul dále omezuje výši přijatelných nákladů a to od 10 tis. EUR (cca 280 tis. Kč) do 1 mil. EUR (cca 28 mil. Kč) na každý jednotlivý projekt. Zároveň stanovuje i maximální výši dotace na jednoho příjemce. Na období 2004 – 2006 byla stanovena na částku 3 mil. EUR (cca 84 mil. Kč). Což je částka, kterou v rámci tohoto období může jeden žadatel získat. Další podporou mladého začínajícího farmáře bylo bodové zvýhodnění při hodnocení žádosti o dotaci. Body navíc byly udělovány mladému farmáři, jež splňoval věkové kritérium, tedy věk do 40 let a další za zahájení podnikání maximálně před třemi lety a později. Platnost dotačního titulu Investice do zemědělského majetku a podpora začínajících mladých zemědělců skončila na konci roku 2006 současně s ukončením platnosti finanční perspektivy 1999 – 2006. V roce 2007 vejde v platnost nový program Ministerstva zemědělství ČR s názvem Program rozvoje venkova České republiky na období 2007- 2013 současně s novou finanční perspektivou EU. *** Podle dat z posledního strukturálního šetření Českého statistického úřadu
30
(ČSÚ) se od roku 2003 o 4 % zvýšil podíl lidí pracujících v zemědělství, kteří patří do věkové skupiny 65 let a více a o 4,2 % se zvýšil počet zemědělců ve věkové kategorii 55 až 64 let. Zastoupení zemědělců do 24 let se nezměnilo a představovalo zhruba 5 %. Podle Společnosti Mladých Agrárníků (SMA) podpora mladých farmářů poklesla po vstupu do EU, neboť vstupem do EU byly ukončeny národní dotace pro mladé zemědělce. Tyto dotace měl nahradit Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Podle SMA však podpora pro mladé začínající farmáře poklesla z 350 mil. Kč, jež byly přerozděleny v období 2001 – 2003 na 80 mil. Kč v letech 2004 – 2006. Celkem tedy o 23 %. Tabulka č. 10: Přijaté žádosti na podopatření 1.1.1. v rámci OP RVMZ
žadatelé celkem
2004 z nich mladí žadatelé začínající celkem 901 41
2005 z nich mladí žadatelé začínající celkem 838 33
2006 z nich mladí začínající 890 15
Zdroj: SZIF (www.szif.cz).
12.2 PUZČ Další finanční podpora jež byla poskytována v období 2004 – 2006 je podpora odchodu starších zemědělců do důchodu v rámci Horizontálního programu rozvoje venkova (HRDP) jako opatření 3.1 s názvem Předčasné ukončení zemědělské činnosti (PUZČ). HRDP byl schválen vládou ČR 17. července 2003. Jedná se o programový dokument, který slouží k čerpání finančních prostředků z EAGGF. V rámci tohoto dokumentu jsou financována doprovodná opatření SZP, mezi které, mimo jíné, patří i Předčasné ukončení zemědělské činnosti,31 jehož prioritou je zlepšení věkové struktury pracovníků v zemědělství. Opatření jsou nárokového charakteru a jsou plně financována z veřejného rozpočtu. Podíl konfinancování z EAGGF tvoří v průměru 75 %. HRDP vedle Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství je druhým programovým dokumentem, jehož projekty jsou kofinancovány z EAGGF. PUZČ byl vytvořen byl na základě Nařízení vlády č. 69/2005 Sb., ze dne 26. ledna 2005 a vychází z Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 – články č. 10, 11 a 12. Spuštěn byl v témže roce. Žadatelem může být fyzická osoba, jež se rozhodla ukončit provozování zemědělské výroby a převést svůj podnik na nabyvatele. Účelem programu 31 Mezi další opatření patří Méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními, Zemědělství šetrné k životnímu prostředí – tzv. Agroenvironmentální opatření, Zalesnění.
31
je omlazení farmářů v zemědělském sektoru, podpořit tak mladé začínající zemědělské podnikatele, jež
mohou posílit
ekonomickou
a sociální dimenzi zemědělství
a venkovských oblastí. Současně motivovat starší farmáře k ukončení své činnosti a skrze finanční podporu jim též zajistit adekvátní životní podmínky. V návaznosti na legislativu EU musí žadatel splňovat následující podmínky: -
být zemědělským podnikatelem
-
ke dni žádosti dosáhnout věku alespoň 55 let a zároveň nemít nárok na starobní důchod
-
před rokem podání žádosti pracovat v zemědělství nejméně 10 let (jako soukromý zemědělec nebo jako zaměstnanec zemědělského podniku)
-
v posledních 3 letech před podáním žádosti být soukromým zemědělcem – majitelem převáděného zemědělského podniku, jehož příjmy ze zemědělské činnosti musí dosahovat minimálně 50 % podílu celkových příjmů z podnikání
-
převáděný zemědělský podnik dosahovat výměry alespoň 5 ha zemědělské půdy Nabyvatelem je fyzická nebo právnická osoba, která přebírá podnik od žadatele
a zároveň splňuje tato kritéria: -
je zemědělským podnikatelem
-
provozuje ekonomicky životaschopný zemědělský podnik
-
v případě fyzické osoby je mladší 40 let a splňuje odbornou způsobilost
-
v případě právnické osoby, jež má nejvýše 5 členů, musí být každý člen mladší 40 let a alespoň jeden z nich splňovat podmínku odborné způsobilosti Zemědělský podnik je převeden na nabyvatele buďto smlouvou o prodeji
zemědělského podniku a nebo v případě převodu podniku na přímého potomka je možno převod realizovat prostřednictvím darovací smlouvy. Žádosti se podávají na regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Vyplácená dotace byla stanovena na částku 75 tis. Kč ročně a 4,5 tis. Kč za každý převedený hektar zemědělské půdy (minimálně 5 ha a maximálně 30 ha). Roční dotace se tedy může pohybovat v rozmezí částek od 97,5 tis. Kč do 210 tis. Kč. Poskytována je na dobu maximálně 15 let. V roce v němž žadatel dosáhne věku 75 let se již dotace nevyplácí. V případě přiznání starobního důchodu je dotace snížena o částku vyplacenou na starobním důchodu za uplynulý kalendářní rok.
32
Částka při odchodu do důchodu, jež je vyplácena v České republice, nedosahuje při minimální podpoře ani jedné čtvrtiny částky, kterou umozňuje legislativa EU. 97,5 tis. Kč versus možných 15 tis. EUR (cca 420 tis Kč). V případě vyplacení maximální částky 210 tis. Kč se jedná zhruba o jednu polovinu. Z hlediska ekonomických
ukazatelů
(průměrná
mzda,
výše
spotřebitelských
cen
atd)
je pochopitelné, že částka vyplácená v České republice nemůže dosahovat či se blížit maximální možné částce, kterou stanovuje legislativa EU. Nicméně při rozpočítání 97,5 tis. Kč na 12 měsíců se jedná o pouhých 8 125,- Kč na měsíc, což je částka, jež není pro zanechání zemědělské činnosti motivující a neumožňuje důchodci důstojný život. Navíc dotace je zdaněna, takže částka je hrubá a poníží se ještě o odvedenou daň (dle základu 15 % nebo 20 %). Daňové zatížení je rovněž při převodu zemědělského podniku. Na rozdíl od ostatních států EU není v České republice možné převést zemědělský majetek na rodinného příslušníka bez daňového zatížení. Při darování podniku příbuznému je nabyvatel povinen zaplatit darovací daň. Její sazba závisí na výši daru. U nabyvatele dále vstupuje do této problematiky daň z příjmu, neboť se jedná o dar přijatý v souvislosti s podnikáním. Zdanění se týká zemědělských pozemků a staveb, strojového
parku,
hospodářských
zvířat
atd.
Pokud
žadatel
podnik
převádí
na nabyvatele, je povinen uhradit daň z převodu nemovitosti ve výši 3 % z hodnoty nemovitosti. V případě prodeje dále vzniká u žadatele příjem, který je povinen zdanit. Daňové částky však mnohonásobně převyšují maximální možnou finanční podporu v rámci programu PUZČ. A tak vysoká a relativně komplikovaná daňová zátěž je dalším faktorem jež znesnadňuje farmářům zanechání zemědělské činnosti a nástup mladé generace mladých farmářů. Ministerstvo zemědělství zcela rezignovalo na vyplacení jednorázové částky, jejíž maximální hranice je stanovena Nařízením Rady (ES) č. 1257/1999 na 150 tis. EUR (cca 4,2 mil. Kč). Následující tabulka ukazuje alokované výdaje na program PUZČ na období 2004 – 2006. Kofinancování z EU tvoří celkem 80 %, tedy státní rozpočet ČR je tímto programem zatížen minimálně.
33
Tabulka č. 11: Schválená finanční tabulka programu HRDP pro PUZČ na období 2004 – 2006 Rok Náklady v EUR PUZČ
2004 Celkové veřejné Z toho z náklady EAGGF 2 208 000 1 766 400
2005 Celkové veřejné Z toho z náklady EAGGF 2 595 000 2 367 200
2006 Celkové veřejné Z toho z náklady EAGGF 3 172 000 2 969 600
Celkem 2004 – 2006 Celkové veřejné Z toho z náklady EAGGF 8 879 000 7 103 200
Kofinancování z EAGGF v % 80%
Zdroj: Výroční hodnotící zpráva o programu horizontální plán rozvoje venkova ČR za rok 2005.
V
roce
2005,
kdy
byl
program
poprvé
realizován,
podalo
žádost
285 zemědělských podnikatelů, jež celkem žádali o částku 57,140 mil. Kč. Příspěvek z fondu EAGGF odpovídal částce 45,712 mil. Kč, tedy 80 % celkové dotace. Nejvíce žadatelů bylo z věkové skupiny 55 - 60 let a to 212. Z věkové skupiny 60 – 65 let bylo podáno 73 žádostí. Program však již od počátku čelil administratitvní složitosti, se kterou ČR neměla z předvstupního období žádné zkušenosti. Další překážkou byla návaznost na související právní předpisy v daňové, sociální a zdravotní oblasti. V roce 2005 nebyla v České republice vyplacena v rámci programu PUZČ žádná dotace (první rok je žadateli vydáno rozhodnutí o zařazení do víceletého programu, platby jsou vypláceny v následujích letech). V současné době neexistuje
žádný mechanismus, jež
by
upravoval
a zvýhodňoval předčasný odchod zemědělců ve věku 55 let a více do důchodu. Na základě Nařízení vlády č. 512/2006 ze dne 15. listopadu 2006 byl program PUZČ ukončen. Posledním možným dnem podání žádosti do tohoto programu bylo 31. prosince 2006. Z finančího hlediska nebylo nutné program ukončovat, z důvodu vysoké finanční spoluúčasti EU. Dotační titul by měl však pokračovat v rámci Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 (PRV). Dokument však dosud nebyl schválen Evropskou Komisí, které aktuálně běží tříměsíční lhůta na schválení. Rovněž nebyl dosud schválen programový dodatek, který stanovuje konkrétní podmínky pro vyplácení dotací. V současné době tedy zemědělci nové žádosti do programu PUZČ podávat nemohou.
12.3 Celková podpora mladých začínajících farmářů v období 2004 – 2006 Pokud shrneme celkovou možnou podporu jež mohl mladý začínající zemědělec využít v období 2004 – 2006, jednalo se o tyto tři programy:
34
1) Podpora mladých začínajících zemědělců v rámci OP RVMZ 2) Podpora mladých začínajících zemědělců v rámci HRDP 3) Podpora mladých začínajících zemědělců v rámci PGRLF Samostatný program jež by byl zaměřen pouze na podporu mladých začínajících zemědělských podnikatelů však neexistoval. V rámci OP RVMZ, jež byl kofinancován z EAGGF, byli mladí zemědělci pouze zvýhodněni zvýšenou sazbou podpory oproti ostatním farmářům. Dále také v průběhu bodování žádosti za účelem proplácení dotací, byli bodově zvýhodněni. ČR nevyplácela jednorázovou startovací podporu, jež by umožnila mladým zemědělcům snadnější zahájení zemědělské činnosti. Program PGRLF Mládí byl vázán na další investiční programy a poskytoval pouze finanční úlevy v podobě úhrady části (2 %) úroků z úvěrů. Programový dokument HRDP, jež je také jako OP RVMZ, kofinancován z EAGGF, nabízel pouze program PUZČ, v rámci kterého mohl zemědělec nad 55 let věku odejít do předčasného důchodu a převést svoji farmu na zemědělce mladšího 40 let. Tato forma podpory se však týkala mladých farmářů jen nepřímo. Cílem sice bylo omlazení zemědělského sektoru, nicméně mladý farmář sám osobě nemohl využít žádné podpory z HRDP. Farmu mohl získat, jako dar či odkoupit, pouze za předpokladu odchodu staršího zemědělce do důchodu. Navíc značné daňové zatížení při převodu farmy nečiní tento program příliš výhodný. Na mladé lidi a tudíž i mladé farmáře je také zaměřen program Leader+. V rámci programu Leader ČR je možné přidělit dotaci podnikatelským subjektům zhruba ve výši 30 % celkové dotace. Příjemci mohou být právnické nebo fyzické osoby, které mají registrovanou činnost v oblasti zemědělské nebo lesnické prvovýroby.
12.4 Role profesních organizací V zemědělské politice nezůstávají stranou profesní organizace a zájmové skupiny fyzických a právnických osob, jež jsou přímo zainteresovaní na zemědělské činnosti a mají snahu ovlivňovat tvorbu legislativních aktů. V ČR vstupují do hry především Agrární komora a Asociace soukromého zemědělství. Agrární komora (AK) zastupuje velké producenty a má významné místo především ve svém vlivu na politiku ministerstva. Velké zemědělské podniky mají majoritní podíl na produkci, a podpora 35
jiných skupin zemědělců, jakými mohou být i mladí soukromí farmáři, tedy není jejich prioritním zájmem. Naproti tomu Asociace soukromého zemědělství (ASZ) zastupuje převážně malé soukromé farmáře. Jejím cílem je posilovat ekonomickou nezávislost venkova, podpora farem rodinného typu a rozvoj multifunkčního zemědělství. Střet těchto dvou rozdílných pohledů byl při tvorbě politiky rozvoje venkova patrný: jeden z nich zdůrazňuje ve větší míře produkční složku zemědělství (AK), druhý (ASZ) pak více podporuje potřebu reorientace podpor ve prospěch mimoprodukčních sfér rozvoje venkova (nejen podpory mladých farmářů, ale např. i ekologické zemědělství atd.).
13. Srovnání s vybranými zeměmi EU Jelikož neexistuje jednotný mechanismus pro poskytování podpor pro začínající mladé farmáře, jež by striktně definoval a nařizoval členským státům jaká konkrétní opatření musí implementovat do své legislativy, záleží pouze na daném státě, které možnosti, jež mu EU nabízí, využije. Z toho důvodu existují mezi členskými zeměmi rozdíly v poskytování podpory mladým zemědělským podnikatelům, přičemž platí, že většina států EU-15 kombinuje více možností a jejich podpora se skládá z několika složek. Tím zvyšují efektivitu svých opatření a činí zahájení činnnosti v zemědělském podnikání snažší. Navíc, na rozdíl od České republiky, řada členských zemí nesvazuje podporu s investičním záměrem a poskytují jednorázovou startovací podporu těm, kteří splní podmínky na základě článku č. 8 Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999. Před východním rozšířením v roce 2004 k těmto zemím patřily např: -
Francie: jednorázová částka je vyplácena podle typu oblasti. 17,3 tis. EUR v běžné oblasti, 22,4 tis. EUR ve znevýhodněné oblasti a 35,9 tis. EUR v horské oblasti. Dále je mladým farmářům poskytováno úrokové zvýhodnění. Maximální částka, kterou si mladý farmář může půjčit je 109,7 tis. EUR na deset let, nicméně úroky jsou dotovány státem a jejich výše, kterou mladý farmář hradí je dosti nízká. Výše úroků je opět různá dle typu oblasti. 3,5 % v běžné oblasti a 2 % v ostatních oblastech.
-
Lucembursko: jednorázový příspěvek činí maximálně 25 tis. EUR, podpora úroků je dalších 25 tis. EUR a daňové úlevy rovněž v maximální částce 25 tis. EUR. Mladý začínající farmář tak může v Lucembursku získat až 75 tis. EUR.
-
Finsko: jednorázový příspěvek je poskytován v maximální výši 22 tis. EUR, dále podpora úroků v maximální výši 22 tis. EUR a daňová úleva ve výši 4 % nákupní ceny. Maximální podpora i s daňovou úlevou je 50 tis. EUR. 36
-
Irsko: vyplácena je jednorázová částka 9,5 tis. EUR.
-
Španělsko: jednorázová podpora je poskytována v maximální výši 15,025 tis. EUR, podpora úroků z úvěrů činí dalších 15,025 tis. EUR. Tato částka může být navíc zvýšena o 10 % ročně pokud se jedná o farmářku, o podnikání v méně příznivých oblastech a pokud je třeba najmout další pracovní sílu na plný úvazek. Jiné členské země naopak poskytnutí startovací podpory podmiňují investicemi.
Např. Německo poskytuje jednorázovou podporu 10 tis. EUR pokud mladý farmář investuje alespoň 50 tis. EUR. Tato částka se však liší mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Některé z nich navyšují vyplácenou finanční podporu z vlastních zdrojů. Na základě průzkumů prováděných organizací CEJA za období 1990 – 1997 ve Francii, Belgii a Švédsku činila podpora každému příjemci více než 50 % evropského průměru. Ve většině případů starší členské země zřizují své dotační tituly na základě obou článků, č.7 a č.8 Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 a poskytují mladým farmářům jak jednorázovou startovací dotaci, tak podporu ve formě spolufinancování investičního záměru. Na druhou stranu existují i země, jež neposkytují startovací pomoc mladým farmářům vůbec. Jedná se o Velkou Británii a Nizozemí. Pokud porovnáme český dotační titul s jiným novým členským státem, např. Slovenskem, zjistíme, že dotační tituly obou dvou států jsou podobné. Spolufinancování investičních záměrů je poskytováno ve výši 55 % v běžných oblastech a 65 % ve méně příznivých oblastech. Z toho příspěvek z EAGGF je rovněž ve stejném procentuálním podílu, tedy 35 %. Slovenský dotační titul je však lépe koncipován po obsahové stránce a nedefinuje,
na
rozdíl
od
českého
dotačního
titulu,
tak
striktně
možnosti
spolufinancování investičních záměrů. Investice, jež jsou spolufinancovány, lze realizovat ve více oblastech, např. rekonstrukce technologického vybavení (český dotační titul umožňuje pouze nákup nového), zlepšení pracovních a hygienických podmínek, využívání alternativních zdrojů energie atd. Slovenský dotační titul je tedy méně striktní a vyžaduje menší byrokratickou zátěž.
14. EAFRD Od poslední reformy z roku 2003 politika rozvoje venkova sehrává na evropské úrovni stále důležitější roli. Zemědělská politika prochází pozvolna postupnou 37
restrukturalizací, jež by do budoucna měla vyústit v zemědělství s více tržním charakterem. Mezi hlavní příčiny pro změnu charakteru SZP jsou pochopitelně obrovské finanční náklady vynakládané na chod celé SZP (dříve především vysoká podpora produkce, nyní přímé platby). Politika rozvoje venkova byla dlouhou dobu pouze sekundární záležitostí. Vznikem nového fondu EAFRD od roku 2007 má být posílen druhý pilíř SZP a potvrzena tendence ke změně směru od původně koncipované SZP. Dosud v EU existoval pouze jediný fond EAGGF, který financoval celou SZP, tedy jak politiky spadající pod první pilíř, tak programy druhého pilíře. K tomu účelu byl pouze rozdělen na dvě části, o kterých již byla zmínka výše. Od roku 2007, společně s novou finanční perspektivou, však vzniká nový fond cíleně určený k podpoře rozvoje venkova. Jejím Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Pravidla, cíle a strategický koncept politiky rozvoje venkova jsou definovány v Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. Podpora EU má v posledních letech více restrukturalizační charakter a klade větší důraz na multifunkční zemědělství, jehož významnou částí se stává i politika rozvoje venkova. EAFRD je pokračovatelem části EAGGF, především orientační sekce, a vytváří lepší podmínky pro zabezpečení komplexního rozvoje venkova s důrazem na zemědělství
coby
primárního
sektoru.
Fond
klade
důraz
na
zvýšení
konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, podporu environmentálních projektů a vytváření nových pracovních míst a podniků na venkově. Hlavní cíle EAFRD jsou definovány ve čtyřech osách: -
Osa I: podpora konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví formou restrukturalizace a inovace (např. podpora modernizace zemědělských podniků). Na osu I musí být povinně alokováno 10 % z celkového příspěvku EU.
-
Osa
II:
zlepšování
životního
prostředí
agroenvironmentálních
programů
(ochrana
a vody
krajiny a
prostřednictvím
půdy,
zmírňování
negativních důsledků klimatických změn, kompenzační platby za hospodaření v méně příznivých oblastech atd.). Na osu II musí být povinně alokováno 25 % z celkového příspěvku EU. -
Osa III: zlepšování kvality života ve venkovských oblastech (zakládání nových podniků, tvorba nových pracovních míst, zlepšení občanského vybavení a infrastruktury atd.). Minimální alokace musí tvořit 25 % z celkového
38
příspěvku EU. -
Osa IV (Leader): realizace strategie místního rozvoje metodou „zdola nahoru“ zapojením venkovských mikroregionů na principu partnerství a spolupráce místní samosprávy s podnikatelskou sférou a neziskovými organizacemi. Alokováno musí být minimálně 2,5 % z celkového příspěvku EU. V rámci Osy I jsou v Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 definovány podmínky
pro podporu zahájení činnosti mladých zemědělců, konkrétně v článku č. 22. Pravidla pro poskytování dotací zůstávají stejná, nicméně nová legislativa výrazným způsobem navyšuje startovací částku pro mladé farmáře. Ta činí maximálně až 55 tis. EUR, oproti částce 25 tis. dle původního Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999. Jedná se buďto o jednorázovou podporu do výše 40 tis. EUR nebo o úrokovu subvenci do výše 40 tis. EUR. V případě kombinace obou podpor nesmí maximální částka přesáhnout 55 tis. EUR. K navýšení finančích částek dochází rovněž u programu Předčasný odchod do důchodu stanovený v článku č. 23. Finanční podpora na převodce a rok je stanovena na 18 tis. EUR, jednorázová částka na 180 tis. EUR, na pracovníka 4 tis. EUR a rok a jednorázová částka na 40 tis. EUR. Na druhou stranu článek snižuje maximální věkovou hranici, kdy je možné podporu vyplácet. Stanovuje ji na 70. let věku převodce a zemědělského pracovníka. Oproti původnímu Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 se tedy snižuje o pět let. Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 pokračuje i v podpoře investičních záměrů na základě článku č. 26 Modernizace zemědělských hospodářství. Výše podpory je stanovena na 40 % investičního záměru pro běžné zemědělce a na 50 % v méně příznivých oblastech a oblastech v rámci Natury 2000.32 Pokud žádá o dotaci začínající mladý zemědělec procentuální podíl je opět navýšen a to na 50 % v běžných oblastech a 60 % v méně příznivých oblastech. Oproti Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 jsou mladí zemědělci zvýhodněny ještě vyšším procentuálním podílem. Výrazné navýšení procentuálního podílu bylo stanoveno pro mladé začínající zemědělce z nových členských států a to na 75 % celkových investic oproti 55 % v běžných oblastech a 65 % v méně příznivých oblastech jak pro předchozí období definovala Přístupová smlouva. EU tak zvýšením dotací mladým farmářům tak jednoznačně manifestovala svůj záměr podporovat tuto skupinu zemědělců. Potvrdila tak důležitost mladé generace 32 Soustava chráněných oblastí, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (Natura 2000, www.natura2000.cz).
39
farmářů, jež je nezbytná nejen pro omlazení věkové populace venkova, ale především pro jeho rozvoj, zajištění konkurenceschopnosti zemědělství a přínosu nových myšlenek do tohoto sektoru.
15. Do jaké míry využije Česká republika nových možností? V souladu s novým Nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 Ministerstvo zemědělství České republiky vypracovalo programový dokument Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. V tomto dokumentu se objevuje nový dotační titul s názvem Zahájení činnosti mladých zemědělců (opatření I.3.2), jehož cílem je působit proti odchodu mladých zemědělců z oboru, přispět ke generační obměně a zvýšit procento zaměstnannosti ve venkovských oblastech. V programovém období 2004 – 2006 tento typ podpory poskytován nebyl. V rámci OP RVMZ byli začínající mladí farmáři pouze finančně zvýhodňováni při udílení dotací oproti ostatním farmářům. Jedná se tedy o zcela nové opatření. Podpora je poskytována na základě podnikatelského záměru, jehož posouzení, stejně jako v přechozím období, provádí akreditovaná platební agentura SZIF. Žadatel musí splňovat věkovou hranici do 40 let, zahajovat zemědělskou činnost poprvé a mít odbornou způsobilost. Podporu lze poskytnout na : -
investice do zemědělských staveb (na výstavbu nových staveb, ale i na rekonstrukce)
-
výstavbu nebo rekonstrukci ustájovacích prostor a chovatelských zařízení
-
výstavbu nebo rekonstrukci skladovacích prostor
-
investice do techniky a technologií pro živočišnou výrobu a rostlinou výrobu
-
stavební a technologické investice pro zpracování biomasy pro energetické a materiálové účely
-
nákup půdy
-
investice do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny Dotace je poskytována ve dvou splátkách, přičemž příspěvek z EU činí 75 %
veřejných zdrojů a příspěvek ČR ve výši 25 %. Maximální výše podpory na období 2007 – 2013 je stanovena na celkovou částku 40 tis. EUR, což je maximální částka, kterou může mladý začínající zemědělec na výše vymezené období získat. Na základě prohlášení SMA mají mladí zemědělci z nového dotačního titulu získat přibližně 2 % ročně z částky 12,6 mil. EUR., což je zhruba 357 mil. Kč. Ročně 40
je vyčleněna částka přibližně 60 mil. Kč, jež dle SMA umožní zahájení činnosti asi jen 50 mladým zemědělcům. To by zhruba při počtu 140 tis. lidí zaměstnaných v zemědělství znamenalo podporu 0,25 % mladých farmářů. Právě SMA a ASZ patří mezi největší kritiky parametrů, jež jsou nastaveny v PRV. Mladí začínající zemědělci mohou dále využívat programu Modernizace zemědělských podniků (opatření I.1.1). Program navazuje na podopatření 1.1.1 Investice do zemědělského majektu a podpora začínajících mladých zemědělců z OP RVMZ z předchozího programového období. V PRV byl vytvořen na základě článků č. 26 a 29 Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. Výše dotace je stanovena na 40 % způsobilých výdajů pro běžné zemědělce a na 50 % ve znevýhodněných oblastech a oblastech Natury 2000. Pro mladé začínající farmáře byla výše dotace stanovena na 50 % ve běžných oblastech a na 60 % ve znevýhodněných oblastech a oblastech Natury 2000. Oproti běžným farmářům jsou tedy zvýhodněni o 10 %, avšak oproti předešlému programovému dokumentu klesá procentuální příspěvek o 5 %. EU se podílí 75 %, ČR 25 %. Částka způsobilých výdajů na jeden projekt činí od 100 tis. Kč. do maximálně 30 mil. Kč. Jeden příjemce podpory může za období 2007 – 2013 získat maximálně 90 mil. Kč. Ministerstvo zemědělství i nadále pokračuje v podpoře předčasného odchodu starších zemědělců do důchodu. Program byl v období 2004 – 2006 realizován na základě dokumentu HRDP. Předčasné ukončení zemědělské činnosti (opatření I.3.3) v rámci PRV, jež na evropské úrovni ošetřuje článek č. 23 Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, tedy navazuje na program z předešlého období. Opatření I.3.3 de facto doplňuje opatření I.3.2 a přispívá tak nepřímo k podpoře mladých začínajících farmářů, jež mají možnost převzetí farmy od starší generace zemědělců. Stejně jako opatření I.3.2 si klade za cíl dosažení podstatných strukturálních změn v rámci zemědělského sektoru a zvýšit příliv mladých pracovníků do zemědělství. Parametry pro finanční podporu jsou definovány de facto stejně jako v předchozím programovém dokumentu. Ve zkratce, podpora je poskytována osobě, jež předává svůj zemědělský podnik a ke dni žádosti dosahuje věku alespoň 55 let. Zároveň nedosahuje věku potřebného pro nárok na starobní důchod a po dobu předešlých 10 let provozoval jako podnikatel zemědělskou výrobu. Nabyvatel zemědělského podniku je zemědělským podnikatelem, jež se zaváže, že po dobu nejméně 5 let bude podnikat v zemědělství a nepřevede tento podnik na jinou osobu. Zároveň musí splňovat věkovou hranici do 40 let a zahajovat zemědělskou činnost
41
poprvé, případně být mladší 50 let a přebírat podnik za účelem rozšíření svého podniku. Zemědělský podnik musí být na nabyvatele převeden formou smlouvy o prodeji. Dotace je převodci vyplácena nejvýše po dobu 15 let maximálně do věku 70 let a má formu 1 roční dotace. Výše dotace se nemění, je stanovena na 75 tis. ročně a dalších 4,7 tis. Kč za každý převedený hektar zemědělské půdy, přičemž horní hranice je 30 ha. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů a příspěvek ČR 25 %. Výše dotací se oproti předešlému programovému dokumentu nezměnila, navzdory tomu, že evropská legislativa v novém Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 částky navýšila (roční platbu z 15 tis. EUR na 18 tis. EUR). Česká vláda opět rezignovala na možnost poskytnutí jednorázové dotace. Kritika ASZ uvádí, že program PUZČ je konstruován principem „do vyčerpání vyčleněných prostředků“. To znamená, že počet žadatelů o podporu je limitován. Jako protiklad uvádí program na podporu odbytových družstev, jejichž podpora je nároková a stanovena na pět let. Právě odbytová družstva zastupuje Agrární komora. Při tvorbě programových dokumentů dochází ke střetu zájmových aktérů, jež každý z nich disponuje určitým vlivem. V českém prostředí tyto skupiny dosud nenašly cestu ke vzájemné komunikaci. Dalším důvodem poskytování relativně malé renty odcházejícím farmářům, je nedostatek finančních prostředků ministerstva danou celkovým rozpočtem vlády. Navíc převod farem je i nadále daňově zatížen a nastupující mladý zemědělec tak musí zaplatit ještě předtím, než začne samostatně podnikat. Ke změně či odstranění této překážky by bylo nutné změnit daňový zákon, k čemuž však není dostatečná politická vůle. Jak již bylo uvedeno PRV dosud nebyl schválen Evropskou komisí, z důvodu pozdního
předložení
ze
strany
českého
Ministerstva
zemědělství
(souvislost
s povolební vnitropolitickou situací v ČR). Programový dokument tedy není oficiálně platný. Aktuálně tedy existuje stav, kdy zemědělci o zařazení do programu žádat nemohou. Zahájení celého programu rozvoje venkova zatím není možné realizovat a pravděpodobně dojde ještě k několika měsíčnímu zpoždění.
42
16. Závěr České republice se po vstupu do EU otevřela možnost realizovat programy s využitím dotační politiky Evropské unie. Jedním z nich je podpora začínajících mladých farmářů, jež dlouhodobě patří k prioritám financování společné zemědělské politiky EU v rámci druhého pilíře. Sociální aspekty SZP a podpora rozvoje venkova, v jejíž rámci je vymezena podpora mladým farmářům, se etablovaly v rámci vývoje SZP postupně a konkrétních podob dosáhly až v devadesátých letech. Při vstupu ČR do EU však již patřila k zavedeným programům, čemuž odpovídalo i zvyšování finančních prostředků z evropského rozpočtu na druhý pilíř SZP. Česká republika měla zkušenosti s podporováním mladých farmářů již z předvstupního období do EU. Nabízela dva programy – Podpora mladých začínajících zemědělců a Program Mládí. První program však nebyl cíleně zaměřen pouze na mladé zemědělce a druhý byl podmíněn souběžnou účastí v dalších programech. V době kdy ČR vstoupila do EU definovalo podporu mladým začínajícím farmářům Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, na jehož základě jednotlivé členské země vytvářely své dotační tituly. Toto nařízení však nedefinovalo jednotný mechanismus podpory mladým farmářům a státy si tak samy mohly zvolit jaký typ podpory a do jaké míry budou mladé zemědělce podporovat. Česká republika, v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, se však omezila pouze na poskytování dotací vázaných na investiční záměr. Přitom legislativa EU nabízela vyplácení jednorázové startovací podpory na záhájení podnikatelské činnosti mladých zemědělců bez nutnost vazby na investiční záměr. Tuto možnost přitom využívá řada členských států EU. Na základě programu Předčasné ukončení zemědělské činnosti mohli zemědělci starší věku 55 let ukončit podnikání a předat svůj podnik mladšímu farmáři. Odměnou jim byla renta, jež měla farmáři zajistit adekvátní životní úroveň. Program si kladl za cíl generační obměnu v zemědělském sektoru, jehož věková struktura se během posledních let zvýšila. Česká republika však nedokázala učinit tento program dostatečně motivační a to především z finančního hlediska. Navíc na převody farem klade značné daňové zatížení. Přestože Evropská unie umožňuje vyplácet mnohem vyšší částky v rámci tohoto programu, stejně tak kofinancování z evropského rozpočtu je poměrně vysoké, ve zkoumaném referenčním období 2004 - 2006 činilo 80 % celkové výše dotace, česká vláda program ke konci roku 2006 ukončila. Jeho pokračováním byl měl nový program podpory odchodu do důchodu v rámci nového 43
programového dokumentu Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. Dokument však dosud nevstoupil v platnost, tudíž aktuálně žádný dotační titul pro podporu předčasného ukončení zemědělské činnosti neexistuje. Parametry přístupové smlouvy pro nové členské státy v oblasti druhého pilíře SZP můžeme hodnotit spíše kladně, na rozdíl od prvního pilíře, v němž je stanoveno přechodné období pro vyplácení přímých plateb novým členským zemím. Politika v rámci druhého pilíře SZP poskytuje novým státům financování rozvoje venkovských oblastí a konkrétně podpora mladým farmářům je pro nové státy, oproti starším členům, zvýšena. Otázkou je, co zapříčiňuje, že Česká republika nevyužívá dostatečně možností k podpoře mladým farmářům, jež umožňuje EAGGF. Odpovědí bychom mohli najít více. Nedostatek financí ve veřejném rozpočtu, který se podílí na kofinancování programů, struktura českého zemědělství, jež reflektuje historické skutečnosti – v zemědělském sektoru stále převažují velkokapacitní výrobní podniky, které se orientují v prvé řadě na produkci a profitují tedy z prvního pilíře SZP. A v neposlední řadě je tu vliv zájmových skupin. V úvodu stanovenou hypotézu: V období 2004 – 2006 Česká republika využívala možností čerpání finančních prostředků pro podporu začínajícím mladým farmářům, které nabízela Evropská unie svým členským státům prostřednictvím EAGGF, v omezené míře, můžeme tedy potvrdit. V souladu se vznikem nového fondu EAFRD, jež byl účelově vytvořen na podporu rozvoje venkova, Česká republika vytvořila nové dotační tituly v rámci programového dokumentu PRV. Patří mezi ně i Zahájení činnosti mladých zemědělců. Jelikož PRV dosud nebyl schválen Evropskou komisí, jeho praktická realizace dosud neprobíhá. Jeho efektivitu tudíž dosud nelze adekvátně hodnotit.
44
17. Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vývoj výdajů na SZP v záruční sekci EAGGF (Zdroj: König, P. - Lacina, L.: Rozpočet a politiky Evropské unie, Praha, C.H.Beck 2004, s.128.). Tabulka č. 2: Tabulka č.2: Vlastníci farem mladší 35 let v tisících za období 1990 – 2003 (Zdroj: Eurostat (http://epp.eurostat.ec.europa.eu)). Tabulka č. 3: Podpora dostupná mladým farmářů podle zemí EU-15 (Zdroj: CEJA (http://www.ceja.org)). Tabulka č.4: Počet a věková skupina pracovníků v zemědělství v roce 2003 (Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz)). Tabulka č.5: Přehled podaných a schválených žádostí v Programu Mládí ve vybraných letech (Zdroj: SMA - Analýza podpor mladých zemědělských podnikatelů v České republice z roku 2005). Tabulka
č.6:
Struktura
farem
v
ČR
–
podzim
2005
(Zdroj:
Eurostat
(http://epp.eurostat.ec.europa.eu)). Tabulka č.7: Pracovníci v zemědělství podle věku za období říjen 2004 – září 2005 (Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz/csu)). Tabulka č.8: Podnikatelská struktura zemědělských podniků (nad 3 ha zemědělské půdy) k 1.12.2005 (Zdroj: Výroční hodnotící zpráva o programu Horizontální plán rozvoje venkova ČR za rok 2005). Tabulka č.9: Přechodné období pro přímé platby pro nové členské státy EU-10 (Zdroj: Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii). Tabulka č. 10: Přijaté žádosti na podopatření 1.1.1. v rámci OP RVMZ (Zdroj: SZIF (www.szif.cz)). Tabulka č. 11: Schválená finanční tabulka programu HRDP pro PUZČ na období 2004 – 2006 (Zdroj: Výroční hodnotící zpráva o programu horizontální plán rozvoje venkova ČR za rok 2005).
45
18. Seznam literatury a internetových zdrojů Monografie a články: Fennel, R.: The common agricultural policy. Continuity and change, Oxford, Clarendon Press 1997. Fiala, P. – Pitrová, M.: Evropská unie, Brno, CDK 2003. Fries, F.: Velké evropské rozpravy, Praha, HZ Editio 1998. Hix, S.: The political system of the European Union, New York, Palgrave 1999. Jaké podpory pro mladé budou od příštího roku?, Zemědělec, č. 51, 2003, s. 10. König, P. - Lacina, L.: Rozpočet a politiky Evropské unie, Praha, C.H.Beck 2004. Marek, D.: Příprava na strukturální politiku Evropské unie, Ostrava, Repronis Ostrava 2004. Neumann, P. : Společná zemědělská politika EU: vznik, vývoj a reformy, mezinárodní komparace, Praha, Oeconomica 2004. Internetové zdroje: Agrární komora České republiky (www.agrocr.cz). Agris (www.agris.cz). Asociace soukromého zemědělství ČR (www.asz.cz). Cross-compliance, Ministerstvo zemědělství 2006, on-line text (http://81.0.228.70/attachments/Cross_compliance.pdf). Český statistický úřad (www.czso.cz). European council of young farmers (www.ceja.org). Eurostat (www.epp.eurostat.ec.europa.eu). Ekolist (www.ekolist.cz). Euractiv (www.euractiv.cz). Europa (www.europa.eu.int) Euroskop (www.euroskop.cz). Společná zemědělská politika Evropské unie, on-line text (http://www.euroskop.cz/40457/119173/clanek/spolecna-zemedelska-politikaevropske-unie/spolecna-zemedelska-politika-obeti-vlastniho-uspechu/). Fondy Evropské unie (www.strukturalni-fondy.cz). Krutílek, O. - Kuchyňková, P.: Podpora poskytovaná v České republice pro mladé farmáře začínající s podnikatelskou činností v zemědělství, Brno, CDK 2006, on-line 46
text (http://www.cdk.cz/pdf/analyzy/podpory_mladym_farmarum_v_ cr.pdf). Ministerstvo zemědělství (www.mze.cz). Natura 2000 (www.natura2000.cz). A new financial framework for the enlarged Union 2007-2013, on-line text (http://ec.europa.eu/budget/prior_future/fin_framework_en.htm). Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. (www.pgrlf.cz). Přínos programu SAPARD pro ČR, SZIF 2006, on-line text (http://www.szif.cz/irj/go/km/docs/apa_anon/cs/dokumenty_ke_stazeni/sapard/11603 92614859.pdf?URI=/irj/go/km/docs/apa_anon/cs/dokumenty_ke_stazeni/sapard/1160 392614859.pdf&action=download). Report on the situation and perspective of young farmers in the European Union (2000/2001 (INI)), on-line text (http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=//EP//NONSGML+REPORT+ A5-2000-0357+0+DOC+PDF+V0//EN&language=EN). Společnost mladých agrárníků České republiky (www.smacr.cz). Státní zemědělský intervenční fond (www.szif.cz). Výroční hodnotící zpráva o programu Horizontální plán rozvoje venkova ČR za rok 2005, on-line text (http://81.0.228.70/attachments/HRDP_web.pdf). Vznik Společné zemědělské politiky, on-line text (http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=72&typ=1&val=37129&ids=0). Zastoupení Evropské komise v České republice (http://www.evropska-unie.cz). Legislativa: Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999. Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. Nařízení vlády (ČR) č. 69/2005. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013, Praha, Ministerstvo zemědělství České republiky 2006. Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Praha, Ministerstvo zemědělství České republiky 2004. Zákon o zemědělství č. 252/1997.
47
