MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií
Katedra Sociální práce
Analýza kandidátních listin hnutí ANO 2011 pro komunální volby 2014 (případová studie)
Bakalářská práce
Autor práce: Lukáš Ţmolík, UČO 414887 Vedoucí práce: doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. Obor: Politologie – Veřejná politika a lidské zdroje Imatrikulační ročník: 2012
V Brně 11. 5. 2015
Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Analýza kandidátních listin hnutí ANO 2011 pro komunální volby 2014 (případová studie) vypracoval samostatně a pouţil jen zdroje uvedené v seznamu literatury.
V Brně, 11. 5. 2015 ……………………………………………………. podpis
Poděkování Děkuji vedoucímu práce doc. PhDr. Stanislavu Balíkovi, PhD., za pomoc, vstřícnost a rady při psaní bakalářské práce. Také děkuji své rodině za zázemí a trpělivost během celého studia.
Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá analýzou kandidátních listin politického hnutí ANO 2011 na případové studii komunálních voleb 2014. Cílem této práce je analyzovat a následně interpretovat personální sloţení kandidátů politického hnutí ANO 2011, přičemţ největší důraz bude kladen na jejich případnou politickou či stranickou minulost. Zkoumání bude provedeno primárně na kandidátních listinách ve statutárních městech České republiky. Klíčová slova: ANO 2011, komunální volby 2014, kandidátní listiny, statutární města, politická minulost, stranická příslušnost
Abstract: This Bachelor Thesis deals with an analysis of slates of the movement ANO 2011 in a case study of municipal election 2014. The aim of this thesis is the analysis and following interpretation of candidates´ personal composition of the political movement ANO 2011. The biggest emphasize will be put on their political or party´s background in the past. The examination of slates will primarily be set in the corporate towns in the Czech Republic. Key words: ANO 2011, Municipal election 2014, Slates, Corporate towns, Political background in the past, Party affiliation
OBSAH SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ........................................................................................................................................ 6 1.
2.
3.
ÚVOD .............................................................................................................................................................................. 8 1.1
UVEDENÍ DO TÉMATU ...................................................................................................................................... 8
1.2
METODOLOGIE, LIMITY VÝZKUMU A VYMEZENÍ VÝZKUMNÉ OBLASTI ............................................ 9
1.3
VÝZKUMNÉ OTÁZKY ...................................................................................................................................... 12
GENEZE A VZESTUP ANO 2011 ................................................................................................................................ 14 2.1
ANO 2011 JAKO NOVÝ AKTÉR V POLITICKÉM SYSTÉMU ČR? ............................................................... 16
2.2
ANO 2011 A KOMUNÁLNÍ VOLBY 2014 ........................................................................................................ 18
ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN ANO 2011 ..................................................................................................... 20 3.1 BRNO ............................................................................................................................................................................ 20 3. 2 ČESKÉ BUDĚJOVICE ................................................................................................................................................ 21 3. 3 DĚČÍN .......................................................................................................................................................................... 22 3. 4 FRÝDEK-MÍSTEK ...................................................................................................................................................... 22 3. 5 HAVÍŘOV.................................................................................................................................................................... 23 3. 6 HRADEC KRÁLOVÉ .................................................................................................................................................. 23 3. 7 CHOMUTOV ............................................................................................................................................................... 24 3. 8 JABLONEC NAD NISOU ........................................................................................................................................... 25 3. 9 JIHLAVA ..................................................................................................................................................................... 25 3. 10 KARLOVY VARY .................................................................................................................................................... 26 3. 11 KARVINÁ.................................................................................................................................................................. 27 3. 12 KLADNO ................................................................................................................................................................... 27 3. 13 LIBEREC ................................................................................................................................................................... 28 3. 14 MLADÁ BOLESLAV ................................................................................................................................................ 28 3. 15 MOST ......................................................................................................................................................................... 29 3. 16 OLOMOUC ................................................................................................................................................................ 30 3. 17 OPAVA ...................................................................................................................................................................... 30 3. 18 OSTRAVA ................................................................................................................................................................. 31 3. 19 PARDUBICE ............................................................................................................................................................. 32 3. 20 PLZEŇ ....................................................................................................................................................................... 33 3. 21 PRAHA ...................................................................................................................................................................... 34 3. 22 PROSTĚJOV .............................................................................................................................................................. 35 3. 23 PŘEROV .................................................................................................................................................................... 36 3. 24 TEPLICE .................................................................................................................................................................... 37 3. 25 ÚSTÍ NAD LABEM................................................................................................................................................... 37 3. 26 ZLÍN ........................................................................................................................................................................... 38
4.
SHRNUTÍ A ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 39
PŘÍLOHY ................................................................................................................................................................................ 46 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................................................................................... 68
Počet znaků (včetně mezer): 71 237
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ANO – ANO 2011 ČSSD – Česká strana sociálně demokratická ČMSS – Českomoravská strana středu ČSÚ – Český statistický úřad DEU – Demokratická unie DRS – Demokratická regionální strana HZ – Hnutí zemědělců KAN – Klub angaţovaných nestraníků KDU-ČSL – Křesťanskodemokratická unie – Československá strana lidová KL – kandidátní listina KSČ – Komunistická strana Československa KSČM – Komunistická strana Čech a Moravy KV – Komunální volby LEV 21 - Národní socialisté - levice 21. Století LSNS – Liberální strana národně sociální MČ – Městské části MDS – Moravská demokratická strana NEZ/DEM – NEZÁVISLÍ DEMOKRATÉ (předs. V. Ţelezný) NK – Nezávislí kandidáti NO! – Nespokojení občané! NS – Národní sjednocení NV – Nezávislá volba ODA – Občanská demokratická aliance ODS – Občanská demokratická strana Piráti – Česká pirátská strana PS – Poslanecká sněmovna SD (OH) – Svobodní demokraté (Občanské hnutí)
6
SN – Sdruţení nezávislých SNK – Sdruţení nezávislých kandidátů SNK ED – Sdruţení nezávislých kandidátů Evropští demokraté SOS Liberec – Strana pro otevřenou společnost – Liberecký zastupitel SPOZ – Strana práv občanů – Zemanovci SPR-RSČ – Sdruţení pro republiku – Republikánská strana Československa SPŢR – Strana podnikatelů, ţivnostníků a rolníků České republiky STAN – Starostové a nezávislí SZ – Strana Zelených SZV – Spojenectví zemědělství a venkova US - Unie svobody US-DEU – Unie svobody – Demokratická unie VPM – Volba pro město VRS – Vlastenecká republikánská strana VV – Věci veřejné ZS – Zemědělská strana ŢS – Ţivnostenská strana
7
1. ÚVOD 1.1 UVEDENÍ DO TÉMATU Politické hnutí ANO 2011 je relativně novým politickým uskupením, které bylo oficiálně zaregistrováno na MVČR 11. května 2012 (MVČR 2015). Počátek jeho aktivit však lze datovat jiţ k říjnu 2011, kdy vznikla iniciativa „Akce nespokojených občanů“, kterou odstartoval vlivný podnikatel Andrej Babiš, jenţ se v médiích ostře ohradil proti systémové korupci sahající do nejvyšších pater veřejné správy. Rostoucí nespokojenost občanů s vládou Petra Nečase, jejíţ nepopulární restriktivní politika kombinovaná s rozpory mezi koaličními partnery, rozdělováním tzv. „politických trafik“ a neustále se vynořujících korupčních afér,1 dávala příleţitost novým politickým alternativám, které primárně zaloţily svou politiku na vymezování se proti stávajícímu politickému establishmentu.2 Jiţ před oficiálním ustanovením hnutí 11. května 2012 objíţděl realizační tým budoucího hnutí kraje České republiky (dále jen ČR), kde aktivně komunikoval s občany. Andrej Babiš často prezentuje své hnutí jako projekt, který vzešel „zdola“ jako produkt lidské iniciativy v kontrastu se vznikem TOP 09. Hnutí se v poměrně krátkém časovém horizontu podařilo zformovat fungující realizační strukturu, která je plně podřízena předsedovi Babišovi, jenţ se obklopil známými tvářemi, které spoluvytvářejí image hnutí. Z počátku jimi byli především herec Martin Stropnický, emeritní rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška či novinář Martin Komárek. V historicky druhých předčasných volbách do poslanecké sněmovny (dále jen PS) v roce 2013, konaných 25. a 26. října, obdrţelo hnutí ANO 2011 927 240 hlasů, coţ představovalo 18,65 % všech platně odevzdaných hlasů a zisk 47 mandátů (volby.cz 2013). Po volbách se ANO stalo druhou nejsilnější frakcí v PS hned za ČSSD, se kterou následně utvořilo vládní koalici ve sloţení ČSSD, ANO a KDU-ČSL. (Podrobněji o ANO kapitola 2. ANO 2011). Volební úspěch ANO a Úsvitu přímé demokracie jakoţto dvou protestních hnutí lze povaţovat za bezprecedentní v dosavadní historii českého stranického systému (Havlík a kol. 2014: 21). Tento úspěch zároveň zrodil fenomén „apolitičnosti“, kterému současná česká společnost ráda naslouchá. Politici ANO se vymezují proti politikům etablovaných stran, ale 1
Jako příklad lze uvést dosazování „rebelujících“ poslanců ODS do dozorčích rad státních firem; odposlechy v poslaneckém klubu VV, jeţ obviňovaly Víta Bártu z uplácení, či kauzu s letouny CASA. 2 Primárně Hnutí ANO 2011 a Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. 8
také vůči politice samotné. Výmluvným můţe být ústřední slogan hnutí před poslaneckými volbami: „Nejsme jako politici. Makáme.“ (Portál ANO 2013a). Po vítězných volbách do Evropského parlamentu (dále jen EP) čekala ANO „výzva“ v podobě voleb do zastupitelstev měst a obcí, která v sobě skrývala i potenciální riziko. Pro centrálu politického subjektu není sloţité „uhlídat“ 47 poslanců, 4 europoslance a 7 senátorů. Opačná situace můţe potenciálně nastat, kdyţ hnutí disponuje několika primátory, starosty a stovkami zastupitelů, kteří se mohou dennodenně ocitnout v korupčním prostředí. Hnutí ANO, ačkoliv je jiţ rok vládnoucí formací v ČR, se neustále prezentuje jako politický nováček, který chce řídit stát jako firmu a dělat politiku „jinak“ neţ stávající a předchozí politické garnitury. Je ovšem ţádoucí poloţit si následující otázku: „Jsou politici z hnutí ANO opravdu úspěšné osobnosti, politikou doposud „nepolíbené“, nebo se jedná do značné míry o uskupení, jež vzniklo z osob s politickou minulostí v ČSSD, ODS či nezávislých stranách a hnutích?“ (Balík, 2014) Jedná se o stěţejní otázku, se kterou bude autor pracovat. Ve veřejném diskursu jde o poměrně opomíjené téma, jeţ doposud není systematicky prozkoumáno, ačkoliv se jedná o věc ţádoucí vhledem k nezanedbatelnému politickému vlivu tohoto subjektu. Tato bakalářská práce nabídne analýzu kandidátních listin (dále jen KL) hnutí ANO ve statutárních městech ČR, a to na případové studii komunálních voleb (dále jen KV) 2014. Hlavním cílem práce je tedy analyzovat a následně interpretovat personální sloţení KL hnutí ANO s důrazem na případnou politickou minulost jeho reprezentantů. Mimo hlavní cíl bude objektem zájmu také fakt jejich případného zvolení, pořadí na KL či politický subjekt, za nějţ kandidát v minulosti kandidoval. (Podrobně kapitola 1.3 Výzkumné otázky.)
1.2 METODOLOGIE, LIMITY VÝZKUMU A VYMEZENÍ VÝZKUMNÉ OBLASTI Bakalářská práce je kombinací dvou epistemologických přístupů – interpretativního kvalitativního výzkumu a kvantitativního výzkumu. Pouţití obou přístupů nabízí komplexní náhled
na
zkoumanou
problematiku.
Ačkoliv
existuje
reálná
diskrepance
mezi
metodologiemi, nemusí se přístupy nutně vylučovat, ba naopak se mohou vhodně doplňovat ve svých silných stránkách (Drulák a kol., 2008: 22).
9
Pro účely této práce byla zvolena případová studie, která by měla poskytnout hluboké porozumění nebo příčinné vysvětlení vybraného případu (Drulák, a kol. 2008: 33). Podle Hendla jde v případové studii o zachycení sloţitosti případu, o popis vztahů v jejich celistvosti (Hendl, 2005: 104). Kořan dále uvádí, ţe objekt případové studie musí být časově adekvátně vymezen (Drulák a kol. 2008, 29-30). V případě této práce se jedná o období mezi lety 1990–2015. Časově široce vymezené období spočívá v ambici autora prozkoumat veškerá volební klání, která se uskutečnila od roku 1990 na českém území, a tím podat čtenáři komplexnější informace o zkoumaném jevu. Z hlediska typu případové studie práce odpovídá komparativní případové studii, která zkoumá dva nebo několik případů a provádí jejich srovnávací analýzu (George a Bennett, 2005: 18-19). Hlavním zdrojem informací pro tuto práci byl volební server Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) www.volby.cz, který nabízí detailní výsledky všech voleb, jenţ proběhly od roku 1990 na českém území. Jak jiţ bylo zmíněno výše, případová studie byla provedena na KL ANO ve statutárních městech ČR pro KV 2014. Následně autor vyhledával jednotlivé kandidáty dle geografického klíče. K 1. 4. 2015 zřizuje ČR 25 statutárních měst a Prahu, která má specifické postavení coby hlavní město, coţ autor povaţuje za dostatečný vzorek, zajišťující relevanci výzkumu. Typy zkoumaných voleb: Prezident republiky Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Senát Parlamentu ČR Zastupitelstva krajů Zastupitelstva obcí Evropský parlament Česká národní rada Sněmovna lidu Federálního shromáţdění Sněmovna národů Federálního shromáţdění
10
Práce se svým charakterem nemůţe vyhnout potenciálním limitům, jako jsou především změna jména, příjmení či bydliště kandidáta.3 Dalším limitem je společná KL ANO a Volby pro Mladou Boleslav, kdy nelze v některých oblastech výzkumu s tímto městem plnohodnotně pracovat. Na závěr tohoto oddílu je třeba vymezit následující pojmy: politická minulost, statutární město, řádné komunální volby, volební systém komunálních voleb, parlamentní strany. Politická minulost – Ucházení se o politickou funkci v minulosti (mimo kandidaturu za hnutí ANO v předchozích volbách) prostřednictvím přítomnosti jednotlivce na kandidátní listině politického subjektu v jakémkoliv typu voleb na území ČR od roku 1990 (u komunálních od roku 1994). Statutární město – Česká republika má k 1. 4. 2015 25 statutárních měst a Prahu, která má specifické postavení upravené zákonem č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze. Z celkového počtu 25 statutárních měst má pouze 7 územní členění, takţe tedy jen tato města „upravila“ vnitřní poměry své správy statutem, který vydává zastupitelstvo příslušného statutárního města ve formě obecně závazné vyhlášky. (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Řádné komunální volby – Volby do zastupitelstev obcí vyhlašuje, nestanovíli zákon jinak, prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb se povaţuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níţ bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb uveřejněno. (Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí)
3
Jak autor uvedl výše, výzkum je prováděn dle geografického klíče. Zkreslení výsledků můţe nastat, změní-li kandidát trvalý pobyt v rámci obce (Zastupitelstva obcí), kraje (Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, Zastupitelstva krajů, Česká národní rada, Sněmovna lidu Federálního shromáţdění, Sněmovna národů Federálního shromáţdění) či změní-li volební obvod u voleb do Senátu Parlamentu ČR.
11
Volební systém komunálních voleb – Komunální volby se konají na principu tajného hlasování, a to na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva (Balík, 2009: 85). Pro komunální volby byl zaveden listinný poměrný volební systém s volnou kandidátní listinou. Pro přepočet hlasů na mandáty se dle zákona č. 491/2001 Sb. pouţívá klasický d´Hondtův dělitel s 5% klauzulí pro strany i koalice (Chytílek a kol., 2009: 317-319).
Parlamentní strany – Politické strany a hnutí, které získaly mandát ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jmenovitě se jedná o tyto politické formace: ČSSD, KDU–ČSL, KDS,4 KSČM, ODA, ODS, SPR–RSČ,5 SZ, TOP 09, US, US – DEU a VV. Do výčtu se jiţ nezapočítávají strany, které poprvé získaly mandát aţ ve volbách v roce 2013.
1.3 VÝZKUMNÉ OTÁZKY Na základě znalosti cílů práce lze stanovit hlavní výzkumnou otázku: Jsou politici z hnutí ANO kandidující ve statutárních městech v KV 2014 osobami s politickou minulostí, nebo se jedná o osoby vstupující do politické soutěže nově? Hlavní výzkumná otázka je doplněna řadou vedlejších výzkumných otázek, které se budou primárně zabývat kandidáty s politickou minulostí ve statutárních městech: U kterého typu voleb můžeme nejčastěji vysledovat přítomnost takových kandidátů? Byl při kandidatuře v minulosti kandidát členem politického subjektu, nebo za něj kandidoval jako nestraník? Byl kandidát v případě kandidatury zvolen?
4
Do výčtu parlamentních stran je započítána také KDS, která se po předchozí úzké spolupráci s ODS, posléze s touto stranou spojila, a to těsně před volbami do Poslanecké sněmovny 1996. 5 Oficiálním nástupcem této strany byli Republikáni Miroslava Sládka. 12
Lze odvodit ideové zakotvení kandidátů na základě jejich dřívějších politických aktivit? Docházelo častěji ke kandidaturám za parlamentní subjekty, nebo subjekty mimoparlamentní? Nacházeli se kandidáti s „politickou minulostí“ na čelních pozicích KL v KV 2014? Jaký je podíl kandidátů s „politickou minulostí“ kteří získali ve volbách 2014 mandát, ke kandidátům, kteří získali mandát, ale nemají „politickou minulost“?
13
2. GENEZE A VZESTUP ANO 2011 Politické hnutí ANO 2011 se dostalo do širšího podvědomí voličů v létě roku 2013. I přes tuto skutečnost se však nejednalo o zcela nového politického aktéra v českém stranickém systému. Počátky aktivity ANO sahají aţ do podzimu 2011, kdy Andrej Babiš veřejně vystoupil s kritikou politické scény v médiích. Z Babišovy strany šlo o cílený a připravovaný krok, kterým započal svou přímou politickou aktivitu. Jiţ 19. října 2011 si nechal zaregistrovat celkem šest názvů nesoucích různé alternativy Akce nespokojených občanů nebo zkratky ANO 2011 (Eliášová, Malý, 2011). Babišovy plány od počátku směřovaly k volbám do PS 2014 a nebyly nikterak skromné. „To hnutí postavím tak, aby je vyhrálo,“ komentoval Babiš vznik svého projektu (Kubík, 2011). ANO po celou dobu své dosavadní existence čelí kritice pro nekonzistentnost svých postojů a názorů. Tato kritika sahá jiţ k počátkům jeho působení, kdy Babiš ve výše zmíněném rozhovoru pro MF DNES přednesl názor, ţe by stát měli řídit úspěšní a zkušení lidé, kteří v reálném ţivotě jiţ něco dokázali, avšak vzápětí na adresu své rodící se politické formace říká: „Sázím na mlad a že se mezi nimi vygenerují nějaké nové tváře“ (Kubík, 2011). Zároveň vyslovil myšlenku, ţe je nutné mít kde kandidáty prezentovat, přičemţ určitou „mediální podporu“ jiţ pro své hnutí chystá. Na konci června 2013 pak Agrofert Andreje Babiše koupil společnost Mafra, která vydává Mladou frontu DNES, Lidové noviny či server iDNES.cz (Kejlová, 2013). Vlastnictví této skupiny bývá Babišovi často vytýkáno pro střet zájmů. První volební aktivitou ANO se staly senátní volby na podzim roku 2012, kde hnutí nasadilo 7 vlastních kandidátů, z nichţ ţádný nepostoupil do 2. kola (volby.cz 2012). V této době jiţ vedlo billboardovou kampaň, nicméně do paralelně konaných krajských voleb nezasáhlo, jelikoţ nebylo schopno sestavit krajské kandidátky (Šíma a kol., 2014: 151). Doba, v níţ se odehrávala „představovací kampaň“ hnutí, se vyznačovala vleklou politickou nestabilitou, která vyústila rozpuštěním PS 28. srpna 2013 a vyhlášením termínu předčasných voleb, ke kterému strany upínaly svou pozornost. Tato skutečnost mohla být pro ANO jakoţto politického nováčka problémem, jelikoţ ještě nezakořenilo v povědomí voličů natolik, aby získalo výraznější podporu ve volbách. 14
Zároveň však všeobecná politická destabilizace a znechucení občanů politikou, které vygradovalo po zásahu policie na Úřadu vlády, této protestní frakci výrazně nahrávalo, protoţe dokonale odráţelo tehdejší společenskou poptávku. Podle politologa Lubomíra Kopečka také ANO příznivě napomáhala ekonomická krize, protoţe velké strany byly kritizovány také za neschopnost tuto krizi vyřešit (Sitarová a Ošmerová 2013). Dřívější termín voleb zapříčinil zaměření kampaně na osobu Andreje Babiše, ačkoliv hnutí jiţ v té době mělo několik známých tváří (Stropnický, Jourová, Komárek atp.). Do jisté míry mohlo jít o výhodu, vzhledem k faktu, ţe hnutí nemělo dotvořené krajské organizace a Andrej Babiš pro mnohé představoval charismatického lídra, čímţ se ANO vyhnulo absenci témat a měnícímu se programu (Šíma a kol., 2014: 152-155). I na tento fakt lze ovšem nahlíţet z opačné pozice, jelikoţ právě měnící se (do jisté míry populistický) program byl terčem kritiky politických soupeřů i médií, stejně jako osoba lídra, kdyţ byl Babiš nařčen z vědomé spolupráce s StB. ANO představilo svůj oficiální program aţ 22. září, tedy o něco málo více neţ měsíc před volbami. Program však nebyl finální a ANO do něj zasahovalo aţ do posledních dnů před otevřením volebních místností, přičemţ se jednalo jak o kosmetické korekce, tak o věcné změny, jako tomu bylo v přístupu ke zdravotnickým poplatkům či justičním tématům (Havlík a kol., 2014: 27). Tyto změny byly hájeny jako vylepšování stávajícího dokumentu. Ve skutečnosti ANO zcela nevědělo, na který typ populace má cílit. Jeho podpora byla v provedených průzkumech rozprostřena napříč socioekonomickými třídami i věkovými kategoriemi (Šíma a kol., 2014: 153-154). Společenská poptávka, finanční kapitál a s ním se pojící silně profesionalizovaná kampaň – tak by se daly označit hlavní determinanty úspěchu ve volbách do PS v roce 2013. Tým ANO byl sloţen ze špiček ve svém oboru. ANO spolupracovalo s americkou agenturou Penn Schoen Berland (PSB),6 Campaigns.cz, Petrem Topinkou, Alexem Braunem či Markem Prchalem (tamtéţ: 156). Volebního manaţera ANO nemělo, neboť tuto roli plnil sám Babiš. ANO díky skvěle propracované marketingové strategii, která mírou profesionality předčila i kampaň TOP 09 ve volbách do PS z roku 2010, preferenčně značně stoupalo. Výrazným prvkem kampaně byly billboardy s Andrejem Babišem a lídrem KL v daném kraji, které
6
Tato agentura úzce spolupracovala jiţ při parlamentních volbách 2006 s ČSSD. Jejími významnými klienty byli i Tony Blair nebo Bill Clinton. 15
„zaplavily“ celou republiku (Kopecký 2013). Ačkoliv byl rozpočet kampaně původně stanoven na 40 milionů Kč, konečné náklady dosáhly téměř 144 milionů (Portál ANO 2013b). V historicky druhých předčasných volbách do PS v roce 2013, konaných 25. a 26. října, obdrţelo ANO 927 240 hlasů, coţ představovalo 18,65 % všech platně odevzdaných hlasů a zisk 47 mandátů (volby.cz 2013a). Babišův cíl z podzimu 2011 nebyl splněn, protoţe hnutí volby nevyhrálo, fakticky se však dá povaţovat za neformálního vítěze voleb. Po volbách se ANO stalo druhou nejsilnější formací v PS hned za ČSSD, se kterou následně utvořilo vládní koalici za pomoci třetího koaličního partnera KDU-ČSL.
2.1 ANO 2011 JAKO NOVÝ AKTÉR V POLITICKÉM SYSTÉMU ČR? Volby do PS v roce 2013 by se daly označit za přelomové. Ačkoliv vyhrála ČSSD, nebylo její vítězství tak dominantní a zisk 20,45 % hlasů byl nejhorším od voleb do PS v roce 1996. Daleko hůře z předčasných voleb vyšla ODS, jejíţ zisk dosáhl pouhých 7,72 %. Těmito volbami definitivně (prozatím) skončila nadvláda dvou nejsilnějších polistopadových stran. Nový rozměr dostalo i sloţení PS, které tak bylo nejvíce fragmentováno od roku 1996. Součástí těchto změn byl i příchod ANO a Úsvitu jakoţto dvou nových protestních hnutí, které svou politiku směřují proti etablovaným politickým stranám, na parlamentní půdu. Svým volebním ziskem (18,65 %) ANO předčilo úspěchy TOP 09 a VV ve volbách v roce 2010. Právě k VV bylo ANO ve volební kampani často přirovnáváno politickými konkurenty i médii. Nepochybně se jednalo o snahu zpomalit a oslabit růst volebních preferencí ANO, jelikoţ VV jakoţto subjekt ideově neprofilovaný, jehoţ program byl v roce 2010 zaloţen na boji proti korupci a „politickým dinosaurům“ střihu Miroslava Kalouska (Dolejší 2010), se vystupováním ANO podobal. VV se záhy po volbách uchýlily ke koaliční spolupráci s ODS a TOP 09, proti kterým se před volbami vymezovaly. Koaliční spolupráce byla ukončena korupčním skandálem v kauze uplácení poslanců VV neformálním lídrem strany Vítem Bártou a odštěpením skupiny poslanců kolem Karoliny Peake (LIDEM), která dávala moţnost pokračovat vládě v téměř totoţném sloţení, avšak pouze s těsnou většinou. Výsledkem působení VV na parlamentní scéně byla politická marginalizace strany. I přes mnoho společných prvků nelze povaţovat VV a ANO za totoţné „projekty“. Srovnávání odmítá také politolog Stanislav Balík, kdyţ za odlišný prvek povaţuje 16
reprezentaci obou subjektů. Zatímco VV byly sloţeny z neznámých tváří (vyjma Radka Johna), Babiš po fázi budování hnutí na politicích bez zkušeností zvolil jinou strategii, kdyţ do čelních pozic dosadil známé osobnosti s politickou minulostí, jako je Stropnický, Zlatuška či Komárek (Barochová, 2013). Odlišnou je i doba a charakter vzniku těchto uskupení. VV byly zaloţeny v roce 2001 a před vstupem do celorepublikové politické arény působily několik let jako lokální praţská strana, zatímco ANO bylo vytvořeno za účelem vítězství v nadcházejících volbách do PS. S úspěchem ve volbách do PS, ale především pevným zakořeněním do politického systému během vládního působení, se ANO stalo vlivným hybatelem české politiky. Nástup ANO do značné míry vyvrátil nutnost ideologické profilace strany, jelikoţ v jeho případě byl zcela odmítnut koncept pravo-levého stranického spektra. Stejně tak v případě ANO absentuje konzistentní program, který byl dříve vnímán jako základní dokument, podle něhoţ se volič identifikoval se stranou. Babiš si (prozatím) vystačí s poukazování na korupci minulých vládních představitelů a sliby, které jsou kladeny v natolik obecné rovině, ţe je i případný neúspěch u voličů „odpuštěn“ či prostřednictvím „mediálního servisu zakryt“. Vidět úspěch ANO jen na základě těchto aspektů by však bylo krátkozraké, jelikoţ Babišovo hnutí vyslyšelo poptávku společnosti, které pečlivě naslouchalo a následně prostřednictvím marketingově propracované strategie nabídlo řešení všem generacím, a to napříč politickým spektrem. Od počátku své existence členové hnutí proklamovali, ţe nejsou politici, ale manaţeři, kteří chtějí úspěšně řídit stát jako firmu. Tato apolitická politika je pro občany líbivá a rádi jí naslouchají. ANO se prezentuje jako hnutí „nových lidí“, kteří chtějí politiku „dělat jinak“. Při pohledu na „politickou minulost“ současného vedení ANO tomu tak ovšem není. 1. místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek je bývalým vlivným představitelem ČSSD v Olomouckém kraji a Prostějově (viz kapitola 3.22 Prostějov).7 Totoţná situace panuje i na postech řadových místopředsedů. Jaroslava Jermanová byla v minulosti dlouholetou členkou ODS. Radmila Kleslová je povaţována za velmi kontroverzní političku, která byla významnou členkou praţské ČSSD mezi lety 1993–2014. Následně vstoupila do hnutí ANO a stala se předsedkyní 7
Jaroslav Faltýnek patřil k blízkým přátelům tehdejšího místopředsedy vlády a kontroverzního politika Jana Kavana, kterému poskytl sponzorský dar při senátních volbách v roce 2000 (Válková, 2012). 17
praţské organizace (ihned 2014). Petr Vokřál v minulosti kandidoval do Sněmovny lidu Federálního shromáţdění za ČSNS (viz kapitola 3.1 Brno). Často propíraným tématem je také potenciální střet zájmů Andreje Babiše. Dosud ţádný podnikatel nezastával tak vysokou ústavní funkci, jakou je post místopředsedy vlády a ministra financí, přičemţ jeho Agrofert získává „tučné“ dotace z EU a prostřednictvím zakázek od státních firem mu plynou finance i z veřejných peněz (Česká televize 2014a). Z průzkumu veřejného mínění k 3. 5. 2015 zjistila agentura TNS Aisa, ţe 52 % Čechů je přesvědčeno, ţe se Andrej Babiš jako podnikatel a politik nachází ve střetu zájmů. Jako střet zájmů je vnímáno také to, ţe je jako politik vlastníkem velkých médií (ihned, 2015). Filozof a sociolog Václav Bělohradský zastává názor, ţe i přes tyto okolnosti můţe Babiš pozitivně ovlivnit českou demokracii. Jednou z cest přitom můţe být právě nákup médií, coţ potvrzuje i Jan Sokol, který upozorňuje na špatnou finanční situaci klasických médií. Podle Sokola ten, kdo to chce myslet dobře v politice, by měl zachránit noviny, protoţe je to jeden z hlavních nástrojů pro diskusi, která je v zájmu kaţdého demokrata (Hřídel a Strašíková 2014).
2.2 ANO 2011 A KOMUNÁLNÍ VOLBY 2014
Po úspěšných volbách do PS v roce 2013 a vyhraných květnových volbách do EP čekala ANO další volební „výzva“ v podobě říjnových KV v roce 2014, které se konaly paralelně s volbami do senátu.8 Jak jiţ bylo v úvodu naznačeno, pro ANO to byl důleţitý krok, který by vedl ještě k většímu „zapuštění kořenů“ v politickém systému, pokud by ANO mělo své zástupce (mimo krajská zastupitelstva) na všech politických úrovních v ČR. Zároveň však potenciální zastoupení na magistrátech a radnicích měst v sobě skrývalo nebezpečí korupčního jednání členů ANO, a tím moţné diskreditace značky ANO, jak tomu také následně bylo v případě Vladislava Kovala v Ostravě, jenţ musel v důsledku obvinění z korupce sloţit mandát zastupitele a byl z hnutí ANO vyloučen (Lucie Bartoš, 2015).
8
ANO prozatím nemá vlastní senátorský klub. Jeho členové tvoří klub se Severočeši.cz. 18
ANO oficiálně zahájilo kampaň před komunálními a senátními volbami 1. září 2014. Při představování kandidátek lídr hnutí uvedl, ţe strana nepřikládá komunálním volbám větší význam, jelikoţ jsou pro něj primární parlamentní volby, protoţe účastí ve vládě toho můţe ANO více ovlivnit (Česká televize, 2014b). Jiţ při představování kandidátů Babiš uvedl, ţe největší výzvou je pochopitelně Praha. Sestavování KL v Praze také přineslo nejvíce rozruchu. Původní lídr Jan Kasl byl po sporech s předsedkyní praţské organizace ANO Radmilou Kleslovou nahrazen podnikatelkou Martinou Shopperovou, která se však kandidatury vzdala. Konečná volba padla na náměstkyni ministra vnitra Adrianu Krnáčovou, někdejší ředitelku Transparency International (Pešout, 2014). Komplikacím před KV se nevyhnulo ANO ani v Brně, kde vlivná trojice vysoce postavených členů brněnské organizace sepsala jejímu předsedovi Marku Janíčkovi petici o infiltraci hnutí mocenskými skupinami s penězi a kontakty především na zdiskreditovanou část ODS (Valášek, 2014). Petice se mj. ohrazovala proti řízenému nekalému nabíraní nových členů, snaze o diskreditaci a vydírání lidí nebo nátlakovému sestavování KL. Do KV 2014 sestavilo ANO 470 kandidátek, na kterých bylo více neţ 9 000 osob, přičemţ 1 600 kandidátů získalo mandát. ANO tak po volbách disponuje 9 primátory, 58 starosty, 85 místostarosty a náměstky a zároveň je součástí 201 koalic (Portál ANOb). Podle Babiše mělo o vstup do hnutí zájem několik politických přeběhlíků, proto vedení deset komunálních kandidátek neschválilo (Česká televize, 2014b). Právě analýze KL hnutí ANO ve statutárních městech bude věnována následující kapitola, ve které bude kladen největší důraz na případnou „politickou minulost“ kandidátů.
19
3. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN ANO 2011 Následující kapitola je stěţejní částí této bakalářské práce. Jedná se o vlastní výzkum, který je zasazen do 25 statutárních měst a hlavního města Prahy. Veškerá data byla získána z ČSÚ, na ostatní zdroje bude průběţně odkazováno. Cílem této kapitoly je analyzovat a zčásti interpretovat KL hnutí ANO, přičemţ bude kladen důraz na politickou a stranickou minulost jednotlivých kandidátů. Politické strany a hnutí budou uváděny pomocí zkratek, jejichţ seznam se nachází v úvodu práce. Statutární města jsou řazena podle abecedy.
3.1 BRNO V KV 2014 v Brně nasadilo ANO 55 kandidátů. Na KL se nachází 39 muţů a 16 ţen. Brno je jediným statutárním městem, v němţ všech 55 kandidátů vykazuje politickou příslušnost k hnutí ANO, čímţ je Brno odlišné od ostatních zkoumaných měst. Na KL byl také poslanec Rostislav Vyzula (aţ na 20. místě), který stál u zrodu hnutí a patří k předním politikům ANO. Byl také u první volební zkušenosti ANO, kdyţ neúspěšně kandidoval do senátu v okrsku Brno-město v roce 2012. Do brněnského zastupitelstva bylo v KV 2014 zvoleno 13 kandidátů hnutí ANO, z nichţ 2 mají „politickou minulost“. Konkrétně se jedná o místopředsedu ANO Petra Vokřála a předsedu oblastní organizace Brno-město Tomáše Kratochvíla. Brno patří mezi statutární města, která vyuţívají územní členění, kterému byla věnována v analýze taktéţ pozornost. Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 13 kandidátů jiţ má zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření je to 24 % z celé KL, čímţ se Brno řadí k městům s nejvyšším počtem kandidátů s „politickou minulostí“. Tento údaj však nelze označit za překvapivý vzhledem k územnímu členění, podle nějţ bylo v KV 2010 Brno rozčleněno na 29 územních celků. Z celkového počtu 13 kandidátů s „politickou minulostí“ spočívá tato „minulost“ v případě 7 kandidátů právě v kandidatuře ve „své“ MČ. V tomto ohledu vykazuje Brno podobný trend jako Praha. Kandidatury proběhly na komunální úrovni (4), do zastupitelstev MČ Brna (10), v krajských volbách (1), ve volbách do PS (1) a ve volbách do Sněmovny lidu Federálního shromáţdění (1). V minulosti získali tito kandidáti 3 mandáty ve volbách do zastupitelstev MČ Brna. V minulosti měli 4 nominanti hnutí ANO politickou příslušnost k jiným stranám, konkrétně k parlamentní ČSSD (2 straníci), SZ a neparlamentní ČMSS. Zmíněných 13 20
kandidátů s „politickou minulostí“ absolvovalo v minulosti 17 kandidatur ve 13 politických uskupeních, které lze klasifikovat do tří skupin: parlamentní (ČSSD, ODS, TOP 09, SZ), neparlamentní (ČSNS, ČMMS, Národní sjednocení, SD (OH), SNK ED) a lokální (Koalice pro Útěchov, Občané, Pro rozvoj Chrlic, Volba pro Brno Slatinu). Jak jiţ bylo zmíněno výše, před KV čelila brněnská organizace ANO nařčení, ţe zde probíhají nekalé praktiky a ţe byly oblastní buňky infiltrovány mocenskou skupinou, která byla napojena na část zdiskreditované ODS. Pod petici se podepsala předsedkyně největší oblastní organizace Brno-střed Marie Škárková (dříve kandidátka SZ) a místopředsedkyně krajské organizace Alţběta Vlčková, která má rovněţ „politickou minulost“. Na tomto příkladu lze demonstrovat častý jev, kdy se ve vedení krajské či oblastní organizace objevují lidé s politickou zkušeností. Podrobné výsledky: Viz. Tab. 9: Brno
3. 2 ČESKÉ BUDĚJOVICE V KV 2014 v Českých Budějovicích nasadilo ANO 45 kandidátů, z nichţ bylo 32 muţů a 13 ţen. Stranickou příslušnost mělo 21 kandidátů. ANO získalo ve volbách do Zastupitelstva města České Budějovice 12 mandátů, přičemţ uspěli dva kandidáti, kteří mají „politickou minulost“, včetně lídra KL Jiřího Svobody. Po podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 8 kandidátů jiţ má zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření to je 18 % z celé KL. V minulosti měli také 3 kandidáti stranickou příslušnost k jinému politickému uskupení – ODS, SZ a České pirátské straně. Zmíněných 8 kandidátů s „politickou minulostí“ absolvovalo 11 kandidatur za 9 politických uskupení, z nichţ byly 4 parlamentní (ODS, TOP 09, SPR-RSČ, SZ). Jednou proběhla kandidatura za SNK ED, a také v ideově „heterogenní“ volební koalici SPOZ a Suverenity či v koalici Pirátské strany a Svobodných. Z hlediska typu voleb se jednalo o kandidatury v KV (4), ve volbách do zastupitelstva kraje (6) a ve volbách do PS (1). Ţádný z kandidátů s „politickou minulostí“ nezískal v minulosti mandát. Podrobné výsledky: Viz. Tab. 10: České Budějovice
21
3. 3 DĚČÍN V KV 2014 v Děčíně nasadilo ANO 27 kandidátů. Z hlediska genderového sloţení se na KL nachází 20 muţů a 7 ţen. Politickou příslušnost k hnutí ANO vykazuje 17 kandidátů. Do děčínského zastupitelstva bylo v KV 2014 zvoleno 7 kandidátů, z nichţ ţádný nemá „politickou minulost“. Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe pouze 2 kandidáti mají zkušenost s kandidaturou za jinou politickou stranu, coţ je v procentuálním vyjádření 7 % z celé KL. Děčín se tak řadí k městům jako Kladno, Ostrava, Jablonec nad Nisou nebo Zlín, kde je na KL ANO nejniţší výskyt kandidátů s „politickou minulostí“. V minulosti zde proběhla jedna kandidatura v KV, kdyţ v roce 2010 neúspěšně kandidovala Eva Rokosová za VV (rovněţ stranicky příslušná k VV) a jedna kandidatura v krajských volbách v roce 2000, kdy kandidoval František Laudát za SV (BEZPP). Ani jeden z kandidátů nezískal mandát. Podrobné výsledky: Viz. Tab. 11: Děčín
3. 4 FRÝDEK-MÍSTEK V KV 2014 ve Frýdku-Místku nasadilo hnutí ANO 43 kandidátů. Na KL nalezneme 27 muţů a 16 ţen. Politickou příslušnost k hnutí ANO vykazuje 11 kandidátů. V KV 2014 zde získalo ANO 14 mandátů, přičemţ 4 mandáty obdrţeli kandidáti s „politickou minulostí“, mezi nimi také Michal Brückner, který kandidoval do České národní rady v roce 1990 za KSČ, nebo lídr KL a předseda krajské organizace ANO Radim Vrbata, který je bývalým členem ČSSD. Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 9 kandidátů má zkušenost s kandidaturou za jiné politické uskupení. V procentuálním vyjádření je to 21 % z celé KL. Nalezneme zde 3 kandidáty, kteří měli v minulosti politickou příslušnost k jinému subjektu, konkrétně k parlamentním stranám ČSSD, US-DEU a SZ (tato kandidátka poté vstoupila do SPOZ). Zmíněných 9 kandidátů s „politickou minulostí“ absolvovalo 17 kandidatur za 12 politických subjektů, přičemţ se jednalo o parlamentní strany v případě ČSSD, ODS, KDU-ČSL, KSČ, SZ, US, US-DEU, VV. Dále proběhly kandidatury za mimoparlamentní strany (Nezávislí, SPOZ, SNK-ED) a strany regionální jako v případě Občanů pro Frýdek-Místek (ve volební koalici s ODS a KDU-ČSL). Kromě dělení na parlamentní a neparlamentní strany můţeme strany rozdělit i na pravicové (ODS, US-DEU), 22
středové (KDU-ČSL, SNK ED, SZ, VV) a levicové (ČSSD, KSČ, SPOZ). Z hlediska typu voleb se jednalo o kandidatury na komunální úrovni (15), krajské úrovni (1) a 1 kandidatura proběhla ve volbách do České národní rady. Jediným zvoleným kandidátem s „politickou minulostí“ byl Ondřej Urban v KV 2006 jako kandidát volební koalice ODS, KDU-ČSL a Občanů pro Frýdek-Místek. Podrobné výsledky: Viz. Tab. 12: Frýdek-Místek
3. 5 HAVÍŘOV Do KV 2014 v Havířově nasadilo ANO 43 kandidátů. Z hlediska genderového sloţení se na KL nachází 29 muţů a 14 ţen. Politickou příslušnost k hnutí zde má 5 kandidátů. V KV 2014 získalo ANO 10 mandátů, přičemţ 2 mandáty obdrţeli kandidáti s „politickou minulostí“. Při analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe pouze 4 z nich mají zkušenost s kandidaturou za jinou politickou stranu. V procentuálním vyjádření to je 9 % z celé KL. Oba kandidáti, kteří byli v roce 2014 za hnutí ANO zvoleni (Hrabčák, Kalandříková), jsou bývalými členy ODS. Výše zmínění 4 kandidáti s „politickou minulostí“ absolvovali celkově 5 kandidatur, a to ve třech středo-pravicových parlamentních stranách (ODS, SPR- RSČ, VV). Havířov ve zkoumané oblasti vykazuje velmi podobné znaky jako sousední Karviná. Z hlediska typu voleb šlo kandidatury v KV (4) a do PS (1). Ţádný kandidát v minulosti nezískal mandát, přičemţ se ani nenacházel na čelních pozicích KL. Podrobné výsledky: Viz. Tab. 13: Havířov
3. 6 HRADEC KRÁLOVÉ V KV 2014 v Hradci Králové nasadilo ANO 37 kandidátů, z nichţ bylo 24 muţů a 13 ţen. Politickou příslušnost k hnutí ANO mělo 10 kandidátů. Do královéhradeckého zastupitelstva bylo v KV 2014 zvoleno 6 kandidátů ANO, z nichţ 2 mandáty získali kandidáti s „politickou minulostí“. Mezi nimi i Lukáš Kozubík, současný předseda místní organizace Hradec Králové - Město. Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 4 kandidáti jiţ mají zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření to je 11 % z celé KL. Nalezneme zde také 3 kandidáty, kteří měli v minulosti politickou příslušnost k jinému subjektu, konkrétně ke stranám parlamentním (US-DEU a SZ) i mimoparlamentní 23
EDS. Zmínění 4 kandidáti absolvovali celkově 10 „volebních klání“ za 5 politických stran. Co se týče parlamentních stran, proběhly kandidatury za pravicové US a DEU (později také USDEU) a středovou SZ. Dalšími subjekty byla EDS a regionální uskupení VÝCHODOČEŠI. Z hlediska typu voleb se jednalo o kandidatury v KV (4), krajských volbách (2), volbách do PS (3) a do Evropského parlamentu v roce 2009, kdy za stranu EDS kandidoval její tehdejší místopředseda Jaroslav Čapek, který se na KL potkal s Věrou Jourovou, pozdější 1. místopředsedkyní hnutí ANO. Ţádný kandidát v minulosti mandát nezískal. Podrobné výsledky: Viz. Tab. 14: Hradec Králové
3. 7 CHOMUTOV Do KV 2014 v Chomutově nasadilo ANO 35 kandidátů, z nichţ bylo 23 muţů a 12 ţen. Politickou příslušnost k hnutí mělo pouze 6 kandidátů. Do chomutovského zastupitelstva bylo v KV 2014 zvoleno 8 kandidátů z hnutí ANO, z nichţ ţádný nemá „politickou minulost“, čímţ se stává Chomutov s Děčínem, Jabloncem nad Nisou a Plzní výjimkou mezi ostatními zkoumanými městy. Při podrobné analýze KL s důrazem na potenciální „politickou minulost“ kandidátů hnutí ANO bylo zjištěno, ţe 7 kandidátů jiţ má zkušenosti s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření je to 20 % z celé KL. Těchto 7 kandidátů absolvovalo 19 kandidatur v 10 různých politických uskupeních, ke kterým měli z pravidla politickou příslušnost. Docházelo k nadměrné alternaci mezi politickými formacemi, které si však svou politickou orientací nebyly nikterak vzdáleny (jako příklad lze uvést KDU-ČSL a TOP 09). Kandidáti s „politickou minulostí“ absolvovali „volební klání“ za parlamentní strany ČSSD, KDU – ČSL, ODA (v koalici se SPŢR), ODS, SPR-RSČ (později Republikáni MS) a TOP 09. Mezi mimoparlamentními stranami proběhly kandidatury za NEZ/DEM, SNK ED a NO!. Ve většině případů se tito kandidáti ocitli na KL pravicových stran (ODA, ODS, SPRRSČ a TOP 09). Kandidáti se účastnili KV (14 kandidatur), krajských voleb (1 kandidatura) a voleb do poslanecké sněmovny (4 kandidatury). V minulosti získal v KV 1998 mandát Oldřich Dvořák za ČSSD. Chomutov – Viz Tab. 15: Chomutov
24
3. 8 JABLONEC NAD NISOU Do KV 2014 v Jablonci nad Nisou nasadilo ANO 30 kandidátů, z nichţ bylo 20 muţů a 10 ţen. Politickou příslušnost k hnutí mělo 8 kandidátů. Do jabloneckého zastupitelstva bylo v KV 2014 zvoleno 7 kandidátů z hnutí ANO, z nichţ ţádný neměl „politickou minulost“. Jablonec nad Nisou představuje raritu mezi zkoumanými městy, jelikoţ zde najdeme pouze jednoho kandidáta s „politickou minulostí“, který se nachází na KL v roce 2014 na „nevolitelné“ 23. pozici, a to jako nestraník. Kandidát František Švácha v minulosti absolvoval 2 kandidatury, z toho jednu ve volbách do krajského zastupitelstva za SNK. Druhá jeho kandidatura se uskutečnila v KV za SNK ED (k níţ měl rovněţ politická příslušnost), která vznikla sloučením SNK a Evropských demokratů. V minulosti nezískal ani jeden z mandátů, protoţe se v obou případech nacházel na „nevolitelné“ pozici. Jablonec nad Nisou – Viz Tab. 16: Jablonec Nad Nisou
3. 9 JIHLAVA V KV 2014 v Jihlavě nasadilo ANO 37 kandidátů. Z hlediska genderového sloţení se na KL nachází 27 muţů a 10 ţen. Politickou příslušnost k hnutí ANO vykazuje 9 kandidátů. Do jihlavského zastupitelstva bylo v KV 2014 zvoleno 8 kandidátů hnutí ANO, z nichţ má 1 kandidát (Zdeněk Faltus) „politickou minulost“ (ODS, ČSNS). Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 6 kandidátů jiţ má zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření je to 16 % z celé KL. V minulosti měli také 4 nominanti stranickou příslušnost k jiným politickým uskupením, konkrétně k parlamentním stranám ČSSD, KSČM, ODS a VV. Zmíněných 6 kandidátů s „politickou minulostí“ absolvovalo 19 kandidatur za 9 politických subjektů, z nichţ bylo 6 parlamentních (ČSSD, KSČM, ODA, ODS, SZ a VV). Jednou proběhla kandidatura v lokálním uskupení MĚSTO LIDEM a dvakrát v neparlamentních stranách ČSNS a SPOZ. Mimo dělení na parlamentní a mimoparlamentní lze strany klasifikovat jako pravicové (ODA, ODS), středové (ČSNS, SZ, VV) a levicové (ČSSD, KSČM, SPOZ). Z hlediska typu voleb se jednalo o kandidatury v KV (12), ve volbách do zastupitelstva kraje (3) a ve volbách do PS (4).
25
V minulosti získal mandát ve volbách do Zastupitelstva města Jihlava v roce 2010 Zdeněk Faltus (ODS). Druhým kandidátem s politickou minulostí, který získal mandát za jinou politickou stranu, je Zdeněk Jaroš. Zdeněk Jaroš zasedá v jihlavském zastupitelstvu nepřetrţitě od roku 1994, přičemţ v roce 1994 kandidoval za ODS, o čtyři roky později jako NK (ve volební koalici ČSNS, ODA, NK), v roce 2002 za ČSNS a poslední dvě volební období působil jako zastupitel ČSSD. Tento případ ilustruje, ţe v minulosti docházelo u kandidátů k časté alternaci politických subjektů v jednotlivých volbách. Jihlava – Viz Tab. 17: Jihlava
3. 10 KARLOVY VARY Do KV 2014 v Karlových Varech nasadilo ANO 35 kandidátů, z nichţ bylo 25 muţů a 10 ţen. Politickou příslušnost k hnutí zde mělo 11 kandidátů. Do zastupitelstva města bylo v KV 2014 zvoleno 6 kandidátů z hnutí ANO, přičemţ 2 kandidáti měli „politickou minulost“. Při analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 6 kandidátů jiţ má zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření je to 17 % z celé KL. Nalezneme zde 2 kandidáty, kteří měli v minulosti politickou příslušnost k jiné politické straně, konkrétně k parlamentní SPR-RSČ (KL s názvem Republikánská unie) a neparlamentní LEV 21. Zmíněných 6 kandidátů s „politickou minulostí“ absolvovalo 13 kandidatur za 9 politických stran. Kandidatury proběhly jak v parlamentních stranách (SPRRSČ, US-DEU, SZ), tak v mimoparlamentních (SNK ED) a regionálních uskupeních (Alternativa, LEV 21, Suverenita, SV, VRS). Z hlediska typu voleb šlo o kandidatury v KV (5), krajských volbách (6) a volbách do PS (2). Ţádný z kandidátů v minulosti nezískal mandát. Probíhaly spíše kandidatury za menší politické subjekty, na jejichţ KL se kandidáti nenacházeli na předních pozicích. Karlovy Vary – Viz Tab. 18: Karlovy Vary
26
3. 11 KARVINÁ V KV v Karviné nasadilo ANO 41 kandidátů, z nichţ bylo 25 muţů a 16 ţen. Politickou příslušnost k hnutí ANO vykazuje jen 6 kandidátů, nacházejících se na prvních příčkách KL. Do karvinského zastupitelstva bylo v KV 2014 zvoleno 13 kandidátů hnutí ANO, z nichţ má 1 kandidát „politickou minulost“ v lokálním uskupení Naše Karvinsko. Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe pouze 4 kandidáti mají zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření je to 10 % z celé KL. Jedna kandidátka byla také v minulosti členem politické strany (ODS). Zmínění 4 kandidáti s „politickou minulostí“ absolvovali 4 kandidatury do městského zastupitelstva, a to za 2 parlamentní strany – ODS, KDU-ČSL – a spíše regionální hnutí MDS a Naše Karvinsko. Ţádný z kandidátů nezískal v minulosti mandát, přičemţ se na KL nacházeli na místech bez reálné šance na jeho zisk. Při pohledu na analýzy KL statutárních měst Moravskoslezského kraje lze pozorovat určitou shodu mezi Karvinou a Havířovem, jeţ se nacházejí v témţe okrese Karviná. Nalezneme zde téměř totoţný počet kandidátů s „politickou minulostí“, kteří v minulosti kandidovali za obdobné středo-pravicové politické strany. Naopak lze vypozorovat odlišnosti od dalších statutárních měst Moravskoslezského kraje (Frýdek-Místek a Opava), kde je procento kandidátů s „politickou minulostí“ výrazně vyšší, neţ je tomu v případě Karviné a Havířova a Ostravy. Karviná – Viz Tab. 19: Karviná
3. 12 KLADNO Do KV 2014 v Kladně nasadilo ANO 33 kandidátů, z nichţ bylo 19 muţů a 14 ţen. Politickou příslušnost k hnutí ANO mělo pouze 5 kandidátů. V KV 2014 získalo ANO 5 mandátů, přičemţ 1 mandát obdrţel kandidát s „politickou minulostí“ – Jiří Bureš v parlamentní ČSSD. Při analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe pouze 3 kandidáti mají zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření to je 9 % z celé KL. V tomto ohledu patří Kladno ve zkoumaném vzorku mezi statutární města s nejmenším výskytem kandidátů ANO s „politickou minulostí“. Dva straníci měli v minulosti politickou příslušnost k ČSSD. Zmínění 3 kandidáti s „politickou minulostí“ kandidovali pětkrát v KV 27
za 3 politická uskupení (ČSSD, Sdruţení pro zdraví, sport a prosperitu, Volba pro město a NK). Do Zastupitelstva města Kladno byla zvolena Zuzana Malá (ČSSD) ve volbách v roce 1998 (jako lídr kandidátky), a také v roce 2002. Kladno – Viz Tab. 20: Kladno
3. 13 LIBEREC V KV 2014 v Liberci nasadilo ANO 39 kandidátů, z nichţ bylo 27 muţů a 12 ţen. Politickou příslušnost k hnutí ANO vykazuje 13 kandidátů. Do libereckého zastupitelstva bylo v KV 2014 zvoleno 9 kandidátů, z nichţ měla „politickou minulost“ 1 kandidátka – Radka Loučková Kotasová, která dříve kandidovala za DRS. Liberec se sice taktéţ řadí mezi statutární města, která vyuţívají územní členění, ale zřizuje pouze jednu městskou část. Ta prošla rovněţ analýzou, avšak ţádný z kandidátů se zde v minulosti voleb neúčastnil. Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 6 kandidátů jiţ má zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření je to 15 % z celé KL. Nalezneme zde i 3 kandidáty, kteří měli v minulosti politickou příslušnost k jinému subjektu, konkrétně k parlamentní US-DEU a neparlamentním NEZ/DEM, SOS Liberec a DRS. Zmíněných 6 kandidátů s „politickou minulostí“ absolvovalo celkem 11 kandidatur za 6 politických subjektů, z nichţ byly dva parlamentní (KDU-ČSL, US-DEU) a 4 neparlamentní (DRS, NEZ/DEM, SOS Liberec, Strana ţivotní jistoty). Z hlediska typu voleb se jednalo o kandidatury v KV (7), krajských volbách (3) a ve volbách do PS (1). Ţádný z těchto kandidátů v minulosti nezískal mandát. Liberec – Viz Tab. 21: Liberec
3. 14 MLADÁ BOLESLAV Mladá Boleslav se odlišuje od ostatních zkoumaných měst tím, ţe zde hnutí ANO nesestavilo vlastní KL. V KV 2014 bylo v koalici s lokálním sdruţením Volba pro Mladou Boleslav, která v minulosti kandidovala v KV 2006 (získala 2 mandáty) a v roce 2010 (3 mandáty). Toto lokální sdruţení bylo utvořeno z NK. Na KL pro KV 2014 nalezneme 14 kandidátů z hnutí ANO (celkově 33 kandidátů na KL). Do zastupitelstva města bylo zvoleno 8 kandidátů, z nichţ byli 3 nominanti hnutí ANO. Jedním z těchto kandidátů byl také předseda krajské organizace František Petrtýl, který stál po boku Andreje Babiše u zrodu hnutí ANO a
28
zároveň za něj i kandidoval v senátních volbách 2012. Dále budou objektem zájmu pouze kandidáti z hnutí ANO (14 kandidátů). Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 5 kandidátů jiţ má zkušenost s kandidaturou za jiné politické uskupení. V minulosti měl 1 kandidát politickou příslušnost k jinému politickému uskupení (Volba pro Mladou Boleslav). Zmíněných 5 kandidátů s „politickou minulostí“ absolvovalo 10 kandidatur za 3 politická uskupení (Volba pro Mladou Boleslav, NEZ a ŢS). Všechny kandidatury proběhly na komunální úrovni a ţádný z kandidátů nezískal mandát. Mladá Boleslav – Viz Tab. 22: Mladá Boleslav
3. 15 MOST V KV 2014 v Mostě nasadilo ANO 45 kandidátů. Z pohledu genderového sloţení je KL vyváţená, kdyţ na ní nalezneme 25 muţů a 20 ţen. KL se odlišuje od ostatních zkoumaných měst obsazením prvních 4 míst ţenami. Politickou příslušnost k hnutí ANO mělo 13 kandidátů. V KV 2014 získalo ANO 6 mandátů, z toho dva mandáty obdrţely kandidátky, které mají „politickou minulost“. Při podrobné analýze KL s důrazem na potenciální „politickou minulost“ kandidátů hnutí ANO bylo zjištěno, ţe 8 kandidátů jiţ má zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření je to 18 % z celé KL. V minulosti nebyl ţádný z kandidátů hnutí ANO členem politické strany. Zmíněných 8 kandidátů s „politickou minulostí“ absolvovalo 8 kandidatur v KV, a to v parlamentních (KDU-ČSL, KSČM, SZ) i neparlamentních uskupeních (Volba pro Most, SNK, SNK ED, Sdruţení pro sport a zdraví, NEZ/DEM. Ţádný z kandidátů v minulosti nezískal mandát. Most – Viz Tab. 23: Most
29
3. 16 OLOMOUC V KV 2014 v Olomouci nasadilo ANO 45 kandidátů, z nichţ bylo 30 muţů a 15 ţen. Politickou příslušnost k hnutí ANO mělo 19 kandidátů. V KV 2014 získalo ANO v Olomouci 12 mandátů, z čehoţ 2 mandáty obdrţeli kandidáti s „politickou minulostí“. Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 8 kandidátů jiţ má zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření je to 18 % z celé KL. Politickou příslušnost k jinému uskupení v minulosti mělo 5 kandidátů. Jednalo se jak o parlamentní strany (KSČM, ODS, US – později US-DEU), tak i neparlamentní (Suverenita, NEZ/DEM). Zmíněných 8 kandidátů s „politickou minulostí“ se zúčastnilo 17 kandidatur za 9 politických subjektů, z nichţ byly 3 parlamentní (KSČM, ODS, US – později US-DEU a 4koalice9) a 5 neparlamentních a regionálních (NEZ/DEM, Suverenita, SPOZ, Nezávislí a NV). Z hlediska typu voleb šlo o kandidatury v KV (11), krajských volbách (4) a volbách do PS (2). Jediným zvoleným kandidátem v minulosti byl Miroslav Pilát (US-DEU) v komunálních volbách 1998. Při pohledu na stranickou minulost uvedených kandidátů je zřejmá ideologická rozmanitost, sahající od krajní levice (KSČM) aţ po výrazně pravicově profilované subjekty (ODS, US). Olomouc – Viz Tab. 24: Olomouc
3. 17 OPAVA Do KV 2014 v Opavě nasadilo ANO 39 kandidátů, přičemţ se na KL objevilo 27 muţů a 12 ţen. Politickou příslušnost k hnutí ANO nalezneme u 10 kandidátů. V KV 2014 ANO získalo 11 mandátů, přičemţ 5 úspěšných kandidátů mělo „politickou minulost“. Opava patří mezi statutární města, která vyuţívají územní členění, kterému byla věnována v analýze taktéţ pozornost. Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 11 kandidátů jiţ má zkušenost s kandidaturou za jiné politické uskupení. V procentuálním vyjádření je to 28 % z celé KL. Opava patří mezi města s nejvyšším počtem kandidátů s „politickou minulostí“. V minulosti mělo politickou příslušnost k jiné politické straně 5 kandidátů, z toho 4 kandidáti k parlamentní SZ, další kandidát pak k SPOZ. Zmíněných 11 kandidátů s „politickou 9
Počítána pro účely výzkumu jako „samostatný subjekt“. 30
minulostí“ absolvovalo 19 kandidatur za 9 politických subjektů, z nichţ pouze 1 byl parlamentní (SZ). Dalšími neparlamentními subjekty byly ČSNS, SPOZ, Suverenita, Volba pro město, Radim Mastný dětem, SNK, SNK ED a SNK za obec Komárov. Při KV 2010 nalezneme u šesti kandidátů s „politickou minulostí“ kandidaturu v koalici SZ, Suverenity a SPOZ. Kandidáti se dříve ucházeli o mandát převáţně ve stranách reprezentujících „politický střed“. Z hlediska typu voleb se jednalo o kandidatury v KV (16), volby do zastupitelstev MČ Opavy (1) a krajské volby (2). Ţádný kandidát s politickou minulostí nezískal nikdy mandát. Častá „politická minulost“ ve SZ je charakteristická i na celorepublikové úrovni, jelikoţ můţeme na KL hnutí ANO pro KV 2014 nalézt nejvíce kandidátů s minulostí právě ve SZ. Opava – Viz Tab. 25: Opava
3. 18 OSTRAVA V KV 2014 v Ostravě nasadilo ANO 55 kandidátů. Na KL se nachází 33 muţů a 22 ţen. Politickou příslušnost k hnutí mělo 22 kandidátů. Do ostravského zastupitelstva bylo v KV 2014 zvoleno 15 kandidátů z hnutí ANO, z nichţ má 1 kandidát „politickou minulost“. Ostrava patří mezi statutární města, která vyuţívají územní členění, kterému byla věnována v analýze taktéţ pozornost. Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 4 pouze kandidáti mají zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření je to 7 % z celé KL, čímţ se Ostrava řadí mezi města s nejniţším výskytem kandidátů tohoto typu. Zmínění 4 kandidáti s „politickou minulostí“ absolvovali celkem 14 „volebních klaní“ v 7 politických stranách, a to jak parlamentních (ODA, ODS, TOP 09, SZ), tak neparlamentních (Deklarace společných zájmů, která byla utvořena z Demokratické strany zelených a NK). Kandidáti ANO v minulosti spojovali svou politickou aktivitu s pravicovými stranami (ODA, ODS, TOP 09) a SZ. Kandidatury proběhly na komunální úrovni (5), do městských částí Ostravy (5), v krajských volbách (1), ve volbách do PS (2) a volbách do EP (1). V minulosti měli taktéţ 2 kandidáti politickou příslušnost k jinému subjektu – SZ. Konkrétně Vladislav Koval, který v minulosti vykonával funkci předsedy moravskoslezské organizace SZ a později se stal předsedou nově vzniklé Demokratické strany zelených v roce 2009. Vladislav Koval byl také jediným kandidátem s „politickou minulostí“, který získal mandát v KV 2014 za hnutí ANO (rovněţ politická příslušnost). Na konci ledna 2015 musel 31
Koval kvůli podezření z korupce sloţit mandát zastupitele a následně byl také vyloučen z ANO. Druhou kandidátkou je Zuzana Oţanová, která měla v minulosti politickou příslušnost kromě SZ také k politické straně CZ. Oba kandidáti získali v minulosti mandát ve volbách do zastupitelstev MČ v Ostravě, shodně jako lídři KL SZ. Výsledky provedené analýzy v Ostravě lze povaţovat za nečekané. Překvapivý je především nízký počet kandidátů s „politickou minulostí“. Ačkoliv je Ostrava členěna na více neţ 20 MČ, zaznamenáváme zde odlišné výsledky neţ v Praze, Brně či v Pardubicích, které taktéţ vyuţívají územní členění. Navíc se nedá zcela potvrdit často uváděné tvrzení o podobnosti statutárních měst na Ostravsku. Města lze v námi zkoumané problematice klasifikovat v rámci Moravskoslezského kraje na dva typy – města s nejniţším výskytem kandidátů s „politickou minulostí“ (Havířov, Karviná a Ostrava) a nejvyšším výskytem těchto kandidátů (Frýdek-Místek, Opava). Ostrava – Viz Tab. 26: Ostrava
3. 19 PARDUBICE V KV 2014 v Pardubicích nasadilo hnutí ANO 39 kandidátů. Na KL bylo 28 muţů a 11 ţen. Poltickou příslušnost k hnutí ANO vykazuje 17 kandidátů. Do pardubického zastupitelstva bylo zvoleno ve volbách 2014 11 kandidátů hnutí ANO, z nichţ 6 mělo „politickou minulost“. Pardubice se řadí mezi statutární města, která vyuţívají územní členění, kterému byla věnována v analýze taktéţ pozornost. Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 13 kandidátů jiţ má zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření má 33 % kandidátů z KL „politickou minulost“, z čehoţ vyplývá, ţe na KL ANO v Pardubicích nalezneme nejvyšší počet kandidátů s „politickou minulostí“ ze všech zkoumaných měst. Tento aspekt je determinován velkým počtem úspěšných lokálních uskupení, která na Pardubicku koncentrují vysoký počet veřejně aktivních občanů. Zmíněných 13 kandidátů s „politickou minulostí“ absolvovalo 37 kandidatur ve 13 politických uskupeních, které lze rozdělit na tři skupiny: parlamentní, mimoparlamentní a lokální. Z parlamentních stran proběhly kandidatury za KDU-ČSL, KSČM, ODS, SZ a VV. Na KL nalezneme také 2 nominanty, kteří byli v minulosti členy jiných politických stran, rovněţ parlamentních: ODS (Martin Charvát, lídr KL ve volbách 2014) a VV. Kandidatury proběhly také ve stranách neparlamentních (ČSR, NEZ, SD (OH), Sdruţení sportů v ČR, 32
SNK ED) a lokálních (Nezávislí Pardubičtí kandidáti, Občanské sdruţení nezávislých kandidátů, Pardubáci, Sdruţení pro Pardubice, SNK, Koalice pro Pardubice). Z hlediska typu voleb se jednalo o kandidatury v KV (16), volbách do zastupitelstev MČ Pardubic (16), krajských volbách (3) a ve volbách do PS (2). V minulosti 5 kandidátů získalo (u 4 tomu tak bylo dvakrát) mandát ve volbách do zastupitelstev MČ Pardubic. Pardubice – Viz Tab. 27: Pardubice
3. 20 PLZEŇ V KV 2014 v Plzni nasadilo ANO 47 kandidátů. Z hlediska genderového sloţení se na KL nachází 40 muţů a pouze 7 ţen. Politickou příslušnost k hnutí ANO vykazuje 42 kandidátů, coţ je po Brně nejvyšší počet straníků ze všech statutárních měst v ČR. Do plzeňského zastupitelstva bylo v KV 2014 zvoleno 10 kandidátů hnutí ANO, z nichţ nemá ţádný kandidát „politickou minulost“. Plzeň patří mezi statutární města, která vyuţívají územní členění, kterému byla věnována v analýze taktéţ pozornost. Při analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe pouze 6 kandidátů má zkušenost s kandidaturou za jiné uskupení. V procentuálním vyjádření je to 13 % z celé KL. V minulosti měli 4 nominanti stranickou příslušnost k jiným politickým subjektům, konkrétně k parlamentním stranám ČSSD, KDU-ČSL a ODS. Zmíněných 6 kandidátů s „politickou minulostí“ absolvovalo 16 kandidatur za 6 subjektů, z nichţ byly 4 parlamentní (ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP 09) a dva lokální (OBČANÉ, PRO LITICE). Kandidáti v Plzni dříve spojili své kandidatury s tradičními reprezentanty pravice (ODS, TOP 09), středovou KDUČSL a levicovou ČSSD. Z hlediska typu voleb se jednalo o volby do Zastupitelstva města Plzeň (8) a volby do zastupitelstev MČ Plzně (8). Jediným zvoleným kandidátem v minulosti byl Jan Kotnauer (ČSSD), a to ve volbách do městské části Plzeň 8 – Černice. Plzeň – Viz Tab. 28: Plzeň
33
3. 21 PRAHA V KV 2014 v Praze nasadilo ANO 65 kandidátů. Na KL se nachází 51 muţů a pouze 14 ţen. Propíraným tématem byla nominace Adriany Krnáčové do čela KL vzhledem k několika postupným změnám na tomto postu. Politickou příslušnost k hnutí ANO vykazuje 52 kandidátů. Do praţského zastupitelstva bylo zvoleno 17 kandidátů ANO, z nichţ mají 3 „politickou minulost“. Praha vyuţívá územní členění, kterému byla věnována v analýze rovněţ pozornost. Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 13 kandidátů jiţ má zkušenost s kandidaturou za jiné politické uskupení. V procentuálním vyjádření je to 20 % KL. Politickou příslušnost k jiné politické straně v minulosti mělo 6 kandidátů, konkrétně k parlamentním stranám (US-DEU, SZ, ODS, TOP 09) a neparlamentnímu uskupení Občané. Zmíněných 13 kandidátů s „politickou minulostí“ absolvovalo celkem 21 kandidatur za 13 politických uskupení, z nichţ bylo 5 parlamentních (ODS, TOP 09, US-DEU, SZ, VV) a 8 mimoparlamentních a lokálních (N.K. Jiří Haramul, OBČANÉ, Občané pro Březněves, STAN10, Společně pro Prahu, Občanské sdruţení Za Počernice krásnější, Občané pro Prahu 7 a SNK CHCEME ZMĚNU). Z výčtu výše zmíněných parlamentních stran lze vypozorovat, ţe se kandidáti účastnili voleb za pravicové strany a „středové“ subjekty. Dluţno dodat, ţe z 21 kandidatur proběhlo 18 ve volbách do zastupitelstev MČ Prahy. Ve 2 případech šlo o kandidaturu do praţského zastupitelstva a 1 kandidatura proběhla ve volbách do PS. Za očekávaný trend lze označit četné kandidatury do zastupitelstev MČ Prahy, překvapující se můţe zdát velmi nízký počet kandidatur do vyšších pater politického systému (pouze 3). Veřejná prezentace hnutí ANO mimo jiné stojí na tom, ţe se představuje jako „sdruţení“ úspěšných občanů ČR. V praţských poměrech lze toto vyjádření pro naše účely přeformulovat na „poměrně úspěšné kandidáty ve volbách do zastupitelstev MČ Prahy“, jelikoţ bylo 18 kandidatur v minulosti přetaveno v zisk 10 mandátů. Z celkem 13 kandidátů s „politickou minulostí“ získalo 7 kandidátů mandát v zastupitelstvech MČ Prahy. Praha – Viz Tab. 29: Praha
10
Stan je pro účely této práce povaţován za regionální (mimoparlamentní subjekt). 34
3. 22 PROSTĚJOV V KV 2014 v Prostějově nasadilo ANO 35 kandidátů, z nichţ bylo 27 muţů a 8 ţen. Politickou příslušnost k hnutí vykazuje 25 kandidátů. Prostějovská oblastní organizace patří k nejvlivnějším v ČR, jelikoţ byla vystavěna Jaroslavem Faltýnkem, aktuálně 1. místopředsedou hnutí ANO, který svou politickou kariéru před vstupem do hnutí ANO výrazně spojil s ČSSD, za kterou několikrát úspěšně kandidoval v komunálních i krajských volbách. V KV 2014 však získalo ANO „pouze“ 6 mandátů, z čehoţ 4 mandáty obdrţeli kandidáti s „politickou minulostí“. Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 10 kandidátů jiţ má zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření je to 27 % z celé KL, čímţ se Prostějov řadí mezi města s nejvyšším výskytem takových kandidátů. Politickou příslušnost k jinému politickému uskupení mělo 5 kandidátů, kteří v minulosti byli členy více politických stran. Z parlamentních stran lze uvést ČSSD, KDU-ČSL, ODS, KDS. Kandidáti s „politickou minulostí“ měli stranickou příslušnost také k regionálním uskupením (Moravané, ZS). Zmíněných 10 kandidátů s politickou minulostí absolvovalo celkově 37 kandidatur za 15 politickým subjektů. Výčet politických stran je velmi rozmanitý a jde ideologicky napříč celým politickým spektrem. Jedná se jak o parlamentní strany (ČSSD, KDS, KDU-ČSL, ODS, TOP 09, SPR-RSČ), tak mimoparlamentní a regionální strany (ČSNS, SNK ED, Suverenita, KAN, Moravané, SZV, SV, ČSS a NEZ). Z hlediska typu voleb šlo o kandidatury v KV (25), krajských volbách (4), PS (6), volbách do sněmovny lidu (1) a volbách do sněmovny národů (1). Přes velké mnoţství kandidatur v minulosti získali mandát pouze 2 kandidáti. Jaroslav Faltýnek zasedá od roku 1994 do současnosti nepřetrţitě v prostějovském zastupitelstvu (v minulosti pětkrát za ČSSD), zároveň byl úspěšný v krajských volbách v letech 2000 a 2008 (ČSSD). Dalším kandidátem, který v minulosti získal mandát, je Antonín Dušek, který byl zvolen v KV 1998 za ODS. Prostějov – Viz Tab. 30: Prostějov
35
3. 23 PŘEROV V KV 2014 v Přerově nasadilo hnutí ANO 35 kandidátů, z nichţ bylo 25 muţů a 10 ţen. Politickou příslušnost k hnutí mělo 20 kandidátů. Do přerovského zastupitelstva bylo v roce 2014 zvoleno 9 kandidátů hnutí ANO, z čehoţ 5 kandidátů má „politickou minulost“. Při analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe 8 kandidátů jiţ kandidovalo za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření je to 23 % z celé KL. Při kandidaturách měli kandidáti, aţ na drobné výjimky, politickou příslušnost navrhující strany. Celkem 6 kandidátů jiţ mělo v minulosti stranickou příslušnost k jinému politickému uskupení. Jednalo se o pravicové parlamentní strany ODS, ODA a US-DEU. Zmíněných 8 kandidátů s „politickou minulostí“ absolvovalo 17 kandidatur za 7 politických
stran,
z nichţ
tři
byly
parlamentní
(ODS,
ODA,
US-DEU).
Mezi
mimoparlamentními uskupeními proběhly kandidatury za NEZ/DEM, Stranu pro otevřenou společnost a volební koalici SDL a HZ-NK. Z hlediska typu voleb se jednalo o kandidatury v KV (13), krajských volbách (3) a ve volbách do PS (1). Jediným kandidátem, který v minulosti získal mandát, byl Pavel Košutek, a to ve volbách do Zastupitelstva města Přerov v letech 1994 a 2002 (obě kandidatury za ODS). Při pohledu na analýzu je zřejmý přeliv politiků (aţ na výjimky neúspěšných) z ODS do hnutí ANO, coţ dokládá fakt, ţe na prvních 8 místech KL ANO pro volby v Přerově se nachází 4 kandidáti s „politickou minulostí“ v ODS. Zdejší KL je také charakteristická propojením Agrofertu a hnutí ANO, jelikoţ je volebním lídrem předseda přerovské oblastní organizace Petr Vrána, pracující jako obchodní manaţer společnosti Precheza, která je součástí skupiny Agrofert a jeţ zároveň věnovala hnutí ANO 6 mil. Kč na volební kampaň pro volby do poslanecké sněmovny v roce 2013 (Portal ANO 2013c). Dalším příkladem můţe být Hana Mazochová (3. na kandidátní listině), která je členkou dozorčí rady AGROFERT HOLDING, a.s. (rejstřík financí, rok neuveden). Přerov – Viz Tab. 31: Přerov
36
3. 24 TEPLICE Do KV 2014 v Teplicích nasadilo hnutí ANO 27 kandidátů. Na KL se objevilo 19 muţů a 8 ţen. Politickou příslušnost k hnutí ANO vykazuje pouze 5 kandidátů. V KV 2014 získali 4 kandidáti hnutí ANO mandát, z toho dva kandidáti mají „politickou minulost“ (Jarolím, Šlachtová). Provedená analýza „politické minulosti“ kandidátů zjistila, ţe 7 kandidátů jiţ má zkušenost s kandidaturou za jiné politické uskupení. V procentuálním vyjádření je to 26 % z celé KL, čímţ se řadí Teplice mezi města s nejvyšším výskytem takových kandidátů. V minulosti měli 4 nominanti politickou příslušnost k jinému uskupení, konkrétně k parlamentním stranám KDU-ČSL, SZ a dvakrát v případě VV. Zmíněných 7 kandidátů s „politickou minulostí“ absolvovalo 12 volebních klání za 5 politických formací. Jednalo se o parlamentní (středové KDU-ČSL, SZ, VV) a dvě regionální uskupení – Sdruţení pro zdraví, sport a prosperitu a NESPOKOJENÍ OBČANÉ!, které se zúčastnilo krajských voleb 2004, resp. 2012. Z hlediska typu voleb se jednalo o kandidatury v KV (6) a krajských volbách (6). V roce 2010 získal Tomáš Jarolím (VV) jako lídr KL mandát v teplickém zastupitelstvu. Obecně lze na komunální úrovni v Teplicích vypozorovat přeliv kandidátů z „rozpadlých“ VV do hnutí ANO. Tento trend je patrný napříč celou ČR, jelikoţ nacházíme bývalé zástupce VV na KL ANO. Rozhodně nelze říci, ţe se jedná o jev zcela nečekaný, jelikoţ VV (alespoň v období voleb do PS v roce 2010) představovaly určitou analogii k hnutí ANO (viz kapitola 2) Teplice – Viz Tab. 32: Teplice
3. 25 ÚSTÍ NAD LABEM Do KV 2014 v Ústí nad Labem nasadilo ANO 37 kandidátů. Z hlediska genderového sloţení se na KL nachází 28 muţů a 9 ţen. Politickou příslušnost k hnutí ANO mělo 11 kandidátů. V KV 2014 v Ústí nad Labem získalo ANO 12 mandátů, z čehoţ dva mandáty obdrţeli kandidáti s „politickou minulosti“. Ústí nad Labem patří mezi statutární města, která vyuţívají územní členění, kterému byla věnována v analýze taktéţ pozornost.
37
Při podrobné analýze KL s důrazem na potenciální „politickou minulost“ kandidátů hnutí ANO bylo zjištěno, ţe zde najdeme 6 kandidátů, kteří jiţ mají zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření je to 16 % z celé KL. V minulosti měli také 3 nominanti politickou příslušnost k jiné politické straně, konkrétně k parlamentní ODS (ve dvou případech) a SZ. Zmíněných 6 kandidátů s „politickou minulostí“ absolvovalo 12 kandidatur za 4 politická uskupení. Z parlamentních stran šlo o ODS a SZ, která ve volbách v letech
1994
a
1998
kandidovala
v rámci
koalice
se
Sdruţením
NK.
Na
úrovni mimoparlamentních stran proběhly kandidatury za politické uskupení Suverenita, a na úrovni stran regionálních šlo o uskupení Zdraví, sport a prosperita. Z hlediska typu voleb se jednalo pouze o kandidatury do zastupitelstev města (4) a městských částí (8). Ţádný kandidát v minulosti nezískal mandát. Ústí nad Labem – Viz. Tab. 33: Ústí nad Labem
3. 26 ZLÍN V KV 2014 ve Zlíně nasadilo hnutí ANO 37 kandidátů. Na KL se objevilo 26 muţů a 11 ţen. Politickou příslušnost k hnutí mělo pouze 6 kandidátů. V KV 2014 získalo ANO 8 mandátů, z nichţ jeden získal kandidát s „politickou minulostí“. Při podrobné analýze „politické minulosti“ kandidátů bylo zjištěno, ţe pouze 3 kandidáti mají zkušenost s kandidaturou za jiný politický subjekt. V procentuálním vyjádření má 8 % kandidátů z KL „politickou minulost“. V minulosti měli také 2 nominanti jinou stranickou příslušnost (DEU, Zlínské sdruţení ţivnostníků a podnikatelů). Jiţ zmínění 3 kandidáti s „politickou minulostí“ absolvovali troje volby za 3 politická uskupení (Zlínské sdruţení ţivnostníků a podnikatelů, DEU a HNUTÍ ODBORNÍKŮ ZA ZLÍNSKÝ KRAJ). Z hlediska typu voleb se jednalo o KV (2 kandidatury) a krajské volby (1 kandidatura). Ţádný z kandidátů však nezískal v minulosti mandát. Zlín – Viz Tab. 34: Zlín
38
4. SHRNUTÍ A ZÁVĚR Tato bakalářská práce se zabývala analýzou KL politického hnutí ANO 2011 na případové studii KV 2014. Cílem práce bylo analyzovat a následně interpretovat personální sloţení KL hnutí pro KV 2014 s důrazem na „politickou minulost“ kandidátů. Tento vlastní výzkum za pomoci dat z ČSÚ byl zasazen do statutárních měst ČR. Vzhledem k fenoménu „politické minulosti“ byla poloţena v úvodu obecná otázka: „jsou politici z hnutí ANO opravdu úspěšné osobnosti, politikou doposud „nepolíbení“, nebo se jedná do značné míry o uskupení, jež vzniklo z osob s politickou minulostí v ČSSD, ODS či nezávislých?“
Před zodpovězením na výzkumné otázky je důleţité připomenout, ţe výsledky tohoto výzkumu nelze plošně generalizovat na hnutí ANO, jelikoţ se nedá politiky statutárních měst povaţovat za reálné hybatele politického procesu na celostátní úrovni. Na druhou stranu však byly ve statutárních městech zaznamenány dřívější politické aktivity vrcholových představitelů hnutí ANO. V Prostějově byl například v minulosti významně spjat s ČSSD současný 1. místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek, který 20 let nepřetrţitě zasedal v městském zastupitelstvu od prvních KV v roce 1994, stejně tak strávil několik funkčních období jakoţto zastupitel Olomouckého kraje. Politická minulost byla „zjištěna“ také u dalšího místopředsedy a primátora Brna Petra Vokřála, několika poslanců, kandidátů do senátu při první „volební zkušenosti“ hnutí v roce 2012, současných primátorů a blízkých spolupracovníků a poradců Andreje Babiše. Hlavní výzkumná otázka byla stanovena: „Jsou politici z hnutí ANO kandidující ve statutárních městech v KV 2014 osobami s politickou minulostí, nebo se jedná o osoby vstupující do politické soutěže nově?“ Celkový počet kandidátů hnutí ANO ve statutárních městech činil 1 020 kandidátů, přičemţ politickou minulost vykazovalo 175 kandidátů, coţ je v procentuálním vyjádření 17,2 %. Lze tedy vyvodit závěr, ţe téměř pětina kandidátů nevstoupila do politické soutěţe nově, coţ je poměrně vysoký počet, vzhledem k proklamaci ANO, ţe jsou zcela „jiní“ a „noví. Na druhou stranu se nelze domnívat, ţe se dá politické uskupení formátu ANO vystavět tzv. na zelené louce. Ze zmíněných 175 kandidátů mělo 79 kandidátů v minulosti politickou příslušnost k jiné straně. Celkově kandidáti s politickou minulostí absolvovali 335 kandidatur. 39
Z hlediska typu voleb, kandidáti nejčastěji vstupovali do politické soutěţe ve volbách do městských zastupitelstev (208 kandidatur), dále do zastupitelstev MČ (67), krajských zastupitelstev (41), ve volbách do PS (31), do EP (2), Sněmovny lidu Federálního shromáţdění (2), Sněmovny národů (1) a České národní rady (1). Ze 175 kandidátů v minulosti získalo mandát 28 různých kandidátů, kteří získali celkově 46 mandátů. Při kandidaturách
„spojili“
kandidáti
svá
jména
s parlamentními
subjekty
(187)
i
mimoparlamentními a především regionálními (204)11. Zde panuje trochu překvapivě nepatrný rozdíl, z čehoţ lze vynést hypotézu, ţe definovaní politici, kteří byli předmětem zájmu výzkumu, v minulosti často „spojili“ svá jména s klasickými politickými stranami českého politického systému. Diskrepance při výčtu kandidatur (335 a 391) je způsobena volebními koalicemi, které byly tvořeny více subjekty, přičemţ započítány byly všechny uvedené strany. Předmětem zájmu dále bylo, zda-li se kandidáti s politickou minulostí nacházeli na čelních (volitelných) pozicích na KL ANO v KV 2014. ANO získalo v KV 2014 ve statutárních městech 244 mandátů, z nichţ 51 získali kandidáti s politickou minulostí, coţ je v procentuálním vyjádření 21 % (viz Tab. 1). Ačkoliv se kandidáti na KL nacházeli napříč celým pořadím, tak je procentuální vyjádření o 5 % vyšší neţ poměr kandidátů s politickou minulostí ke kandidátům bez politické zkušenosti. Předmětem zájmu byla také případná politická minulost lídrů KL, kdy bylo zjištěno, ţe 6 z 26 lídrů má politickou minulost, čili 23 % lídrů KL má politickou minulost (viz Tab. 2). Z výše uvedených údajů taktéţ vyplývá, ţe 21 % současných městských zastupitelů ANO ve statutárních městech má politickou minulost. Dá se u kandidátů odvodit ideové zakotvení na základě dřívějších aktivit? Na tuto otázku nelze zcela relevantně odpovědět z důvodu hierarchicky niţší úrovně politiky (ve srovnání s celonárodní úrovní), kdy místní politici často kandidují za danou stranu z pragmatismu, nikoliv z ideového ztotoţnění. Kandidáti ANO nejčastěji kandidovali za regionální subjekty. Z hlediska ideové orientace vstupovali do politické soutěţe na škále pravý střed (reprezentovaný ODS, US-DEU či TOP 09), střed (SZ, KDU-ČSL, VV) a levý střed (ČSSD). Nejvíce kandidatur z parlamentních stran proběhlo za SZ a ODS, stejně tomu bylo v rámci dřívější stranické příslušnosti (viz Tab. 3, Tab. 4, Tab. 5, Tab. 6).
11
Jedna kandidatura proběhla v KSČ. 40
Zkoumaná města byla poměrně heterogenní z hlediska výskytu kandidátů s politickou minulostí. Odlišnosti nelze vysvětlit na základě geografické polohy, či velikosti daného města. Určitý vliv na počet kandidátů mohlo mít územní členění, které vyuţívá 7 statutárních měst12, přičemţ Pardubice či Brno patří mezi města s nejvyšším výskytem kandidátů s politickou minulostí. Naopak Plzeň či Liberec patří mezi města s nejniţším výskytem těchto kandidátů. Největší zajímavostí je nízký výskyt kandidátů s politickou minulostí v Ostravě, kde tito kandidáti tvoří pouhých 7 % KL (viz Tab. 7). Tab.1: Celkový počet zvolených kandidátů k poměru kandidátů s politickou minulostí
Město Brno České Budějovice Děčín Frýdek-Místek Havířov Hradec Králové Chomutov Jablonec Jihlava Karlovy Vary Karviná Kladno Liberec Mladá Boleslav Most Olomouc Opava Ostrava Pardubice Plzeň Praha Prostějov Přerov Teplice Ústí nad Labem Zlín
Celkový počet Počet mandátů kandidátů získaných s PM ve volbách 2014
13 12 7 16 10 6 8 7 8 6 13 5 9 3 6 12 11 15 11 10 17 6 9 4 12 8
2 2 0 4 2 2 0 0 1 2 1 1 1 1 2 2 5 1 6 0 3 3 5 2 2 1
Zdroj: autor, data: ČSU
12
Brno, Liberec, Opava, Ostrava, Plzeň, Praha a Ústí nad Labem.
41
Tab. 2: Lídři KL s politickou minulostí Brno
*
České Budějovice
*
Děčín
X
Frýdek-Místek
*
Havířov
X
Hradec Králové
X
Chomutov
X
Jablonec
X
Jihlava
X
Karlovy Vary
X
Karviná
X
Kladno
X
Liberec
X
Mladá Boleslav
-
Most
X
Olomouc
X
Opava
*
Ostrava
X
Pardubice
X
Plzeň
X
Praha
X
Prostějov
*
Přerov
*
Teplice
X
Ústí nad Labem
X
Zlín
X
Zdroj: autor, data: ČSU Tab. 3: Přehled kandidatur za parlamentní strany
42
Zdroj: autor, data: ČSU Tab. 4: Přehled kandidatur za neparlamentní uskupení
Zdroj: autor, data: ČSU Tab. 5: Kandidáti s politickou příslušností v parlamentních stranách
Zdroj: autor, data: ČSU
43
Tab. 6: Kandidáti s politickou příslušností v mimo parlamentních uskupeních
Zdroj: autor, data: ČSU
44
Tab. 7: Výsledky v jednotlivých městech
Město
Počet kandidátů na KL 2014
počet počet kandidátů kandidátů s s politickou politickou příslušností v minulostí minulosti 13 2
počet kandidatur
počet stran
z toho parlamentních
37
16
5
procentuální podíl kandidátů s politickou minulostí k celé KL 33%
Pardubice
39
Opava
39
11
5
19
9
1
28%
Prostějov
35
10
5
37
15
6
27%
Teplice
27
7
4
12
5
3
26%
Brno
55
13
4
17
13
4
24%
Přerov
35
8
6
17
7
3
23%
Frýdek Místek
43
9
3
17
12
6
21%
Chomutov
35
7
5
19
10
6
20%
Praha
65
13
6
21
13
5
20%
Most
45
8
0
8
8
3
18%
Olomouc
45
8
5
17
9
3
18%
České Budějovice
45
8
3
11
9
4
18%
Karlovy Vary
35
6
2
13
9
3
17%
Jihlava
37
6
4
19
9
6
16%
Ústí nad Labem
37
6
3
12
4
2
16%
Liberec
39
6
3
11
6
1
15%
Plzeň
47
6
4
16
6
4
13%
Hradec Králové
37
4
3
10
5
4
11%
Karviná
41
4
1
4
4
2
10%
Kladno
33
3
2
5
3
1
9%
Havířov
43
4
2
5
3
3
9%
Zlín
37
3
2
3
3
1
8%
Děčín
27
2
1
2
2
1
7%
Ostrava
55
4
2
14
7
4
7%
Jablonec
30
1
1
2
2
0
3%
Mladá Boleslav
–
5
1
10
3
0
–
Zdroj: autor, data: ČSU
45
PŘÍLOHY Tab. 9: Brno13 Tab. 9.1: Volby do Zastupitelstva města Brno: Jméno a pořadí na KL 2014 Pazdírek Jan (30) Kratochvíl Tomáš (6) Švejda Bohuslav (41)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina SZ
Navrhující strana SZ
Politická příslušnost SZ
Pořadí
2006
SZ
SZ
SZ
52
2006
NS
NS
BEZPP
15
1994
ČMSS
ČMSS
ČMSS
11
Zisk mandátu
47
Tab. 9.2: Volby do městských částí Brna: Jméno a pořadí na KL 2014 Škárková Marie (18) Skoumal Antonín (25) Brzobohatý Antonín (28) Pazdírek Jan (30) Chalupa Bohuslav (31) Chalupová Olga (47) Paleček Miloš (54) Gruberová Alena (33)
Rok voleb
Kandidátn í listina
Navrhující strana
Politická příslušnost
Pořadí
2010
SZ
SZ
BEZPP
29
2010
Koalice pro Útěchov
Koalice pro Útěchov
ČSSD
1
2010
ODS
ODS
BEZPP
16
2010 2006 2010 2006
SZ SZ SNK-ED SNK-ED
SZ SZ SNK-ED SNK-ED
SZ SZ BEZPP BEZPP
2 4 4 3
2010
TOP 09
TOP 09
BEZPP
10
2010
Pro rozvoj Chrlic LSNS, SD (OH)
Pro rozvoj Chrlic SD (OH)
BEZPP
5
BEZPP
17
1994
Zisk mandátu
*
* *
*
Tab. 9.3: Volby do krajského zastupitelstva: Jméno a pořadí na KL 2014 Novotný Jiří (37)
13
Rok voleb 2012
Kandidátní listina ČSSD
Navrhující strana ČSSD
Politická příslušnost ČSSD
Pořadí
Zisk mandátu
55
Pokud není uvedeno jinak, jsou tabulky všech měst tvorbou vlastní. Všechna data pochází z ČSÚ. 46
Tab. 9.4: Volby do Poslanecké Sněmovny: Jméno a pořadí na KL 2014 Kolbaba Ladislav (48)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina Občané
Navrhující strana Občané
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
Zisk mandátu
15
Tab. 9.5: Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáţdění: Jméno a pořadí na KL 2014 Vokřál Petr (1)
Rok voleb 1992
Kandidátní listina ČSNS NSS
Navrhující strana ČSNS NSS
Politická příslušnost -
Pořadí
Zisk mandátu
4
Tab. 10: České Budějovice Tab. 10.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Cháb Bohuslav (22) Maule Pavel (24) Svoboda Michal (44) Svoboda Jiří (1)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina SNK ED
Navrhující strana SNK ED
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
2010 2010
Piráti SPOZ a SUVERENITA SNK ED
Piráti SUVERENITA
Piráti BEZPP
10 25
SNK ED
BEZPP
14
2002
Zisk mandátu
5
Tab. 10.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Svoboda Jiří (1) Cháb Bohuslav (22) Kubíček Roman (5) Schacherl Martin (45) Novotný Petr (21)
Rok voleb 2012 2012 2008 2008
Kandidátní listina SUVERENITA SNK ED SNK ED ODS
Navrhující strana SUVERENITA SNK ED SNK ED ODS
Politická příslušnost BEZPP BEZPP BEZPP ODS
Pořadí
2004
SZ
SZ
SZ
18
2000
SPR-RSČ
SPR-RSČ
BEZPP
37
Zisk mandátu
44 44 29 52
Tab. 10.3: Volby do Poslanecké sněmovny: Jméno a pořadí na KL 2014 Vondruš Karel (41)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina TOP 09
Navrhující strana TOP 09
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
Zisk mandátu
16
47
Tab. 11: Děčín Tab. 11.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Rokosová Eva (21)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina VV
Navrhující strana VV
Politická příslušnost VV
Pořadí
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
Zisk mandátu
24
Tab. 11.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Laudát František (27)
Rok voleb 2000
Kandidátní listina SV
Navrhující strana SV
Zisk mandátu
25
Tab. 12: Frýdek-Místek Tab. 12.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014
Urban Ondřej (6)
Poisel Roman (20) Rybka Tomáš (24) Brixová Matušková Bronislava (28) Cidlík Martin (39)
Šebestová Danuše (11) Uherek Jiří (19) Vrbata Radim (1)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina ODS
Navrhující strana ODS
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
2006
NK
BEZPP
8
2010
ODS, KDU-ČSL, Občané pro FM VV
VV
BEZPP
33
2010 2006 2002 2010
NEZ SNK ED SNK ED SPOZ
NEZ SNK ED SNK ED SPOZ
BEZPP BEZPP BEZPP SPOZ
14 14 9 8
2010
VV
VV
BEZPP
30
2002
US-DEU
US-DEU
US-DEU
20
1998 2006
US-DEU SNK ED
US-DEU SNK ED
US-DEU BEZPP
8 7
2006 2002 1998 2002
NEZ US-DEU US, NK ČSSD
NEZ US-DEU NK ČSSD
BEZPP BEZPP BEZPP ČSSD
13 18 14 20
Zisk mandátu
31 *
48
Tab. 12.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Brixová Matušková Bronislava (28)
Rok voleb 2008
Kandidátní listina SZ
Navrhující strana SZ
Politická příslušnost SZ
Pořadí
Politická příslušnost ?
Pořadí
Zisk mandátu
20
Tab. 12.3: Volby do České národní rady: Jméno a pořadí na KL 2014 Brückner Michal (13)
Rok voleb 1990
Kandidátní listina KSČ
Navrhující strana KSČ
Zisk mandátu
25
Tab. 13: Havířov Tab. 13.1: Volby do zastupitelstva obcí: Jméno a pořadí na KL 2014 Kalandříková Lada (9) Frenštátský Marcel (11) Hrabčák Peter (5) Kalus Radim (38)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina ODS
Navrhující strana ODS
Politická příslušnost ODS
Pořadí
2010
VV
VV
BEZPP
11
2006 1998
ODS SPR-RSČ
ODS SPR-RSČ
ODS BEZPP
31 22
Politická příslušnost ODS
Pořadí
Politická příslušnost EDS US-DEU DEU EDS
Pořadí
Zisk mandátu
15
Tab. 13.2: Volby do Poslanecké sněmovny: Jméno a pořadí na KL 2014 Hrabčák Peter (5)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina ODS
Navrhující strana ODS
Zisk mandátu
18
Tab. 14: Hradec Králové Tab. 14.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Čapek Jaroslav (8) Čapek Jan (16)
Rok voleb 2010 2002 1994 2010
Kandidátní listina EDS US-DEU DEU EDS
Navrhující strana EDS US-DEU DEU EDS
Zisk mandátu
2 16 30 6
49
Tab. 14.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Kozubík Lukáš (6) Štayrová Monika (3)
Rok voleb 2012
Kandidátní listina VÝCHODOČEŠI
Navrhující strana VÝCHODOČEŠI
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
2004
SZ
SZ
BEZPP
6
Zisk mandátu
41
Tab. 14.3: Volby do Poslanecké sněmovny: Jméno a pořadí na KL 2014 Štayrová Monika (3) Čapek Jaroslav (8)
Rok voleb 2010 2006 1998
Kandidátní listina SZ SZ US
Navrhující strana SZ SZ US
Politická příslušnost SZ SZ BEZPP
Pořadí
Politická příslušnost EDS
Pořadí
Zisk mandátu
3 2 17
Tab. 14.4: Volby do Evropského parlamentu: Jméno a pořadí na KL 2014 Čapek Jaroslav (8)
Rok voleb 2009
Kandidátní listina EDS
Navrhující strana EDS
Zisk mandátu
9
Tab. 15: Chomutov Tab. 15.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Flaška Jan (10) Dráţďanský Jindřich (20) Jáno Miroslav Touška Jiří (15)
Spour Karel (35) Dvořák Oldřich (18) Dohnal Karel (25)
Rok voleb 2010 1998 2010 2006 2010 2006 2002 1998
Kandidátní listina TOP 09 KDU-ČSL NO! SNK ED NO! NEZ/DEM REPUBLIKÁNI SPR-RSČ
Navrhující strana TOP 09 KDU-ČSL NO! SNK ED NO! NEZ/DEM REPUBLIKÁNI SPR-RSČ
Politická příslušnost TOP 09 KDU-ČSL BEZPP BEZPP NO! NEZ/DEM REPUBLIKÁNI SPR-RSČ
Pořadí
1994 2006 2002 1998 1994 2002
SPR-RSČ NEZ/DEM ČSSD ČSSD ODA, SPŢR ODS
SPR-RSČ NEZ/DEM ČSSD ČSSD SPŢR ODS
SPR-RSČ BEZPP ČSSD ČSSD SPŢR ODS
6 23 8 7 8 17
Zisk mandátu
23 36 20 7 25 3 1 1
*
50
Tab. 15.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Touška Jiří (15)
Rok voleb 2000
Kandidátní listina SPR-RSČ
Navrhující strana SPR-RSČ
Politická příslušnost SPR-RSČ
Pořadí
Zisk mandátu
18
Tab. 15.3: Volby do Poslanecké Sněmovny: Jméno a pořadí na KL 2014 Touška Jiří (15)
Rok voleb 2006 2002 1998 1996
Kandidátní listina NEZD/DEM REPUBLIKÁNI SPR-RSČ SPR-RSČ
Navrhující strana NEZ/DEM REPUBLIKÁNI SPR-RSČ SPR-RSČ
Politická příslušnost NEZ/DEM REPUBLIKÁNI BEZPP BEZPP
Pořadí
Zisk mandátu
17 18 9 17
Tab. 16: Jablonec nad Nisou Tab. 16.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Švácha František (23)
Rok voleb 2006
Kandidátní listina SNKED
Navrhující strana SNKED
Politická příslušnost SNKED
Pořadí
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
Zisk mandátu
16
Tab. 16.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Švácha František (23)
Rok voleb 2004
Kandidátní listina SNK
Navrhující strana SNK
Zisk mandátu
27
Tab. 17: Jihlava Tab. 17.1:Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Herzán Martin (13) Faltus Zdeněk (16) Jiřiště Jan (23) Jaroš Zdeněk (35)
Rok voleb 2010 2006 2010 2006 2002 2010 2010 2006 2002 1998
Kameník Luboš (15)
1994 1994
Kandidátní listina MĚSTO LIDEM KSČM ODS ODS ČSNS VV ČSSD ČSSD
Navrhující strana MĚSTO LIDEM KSČM ODS ODS ČSNS VV ČSSD ČSSD
Politická příslušnost KSČM
Pořadí
Zisk mandátu
KSČM ODS ODS BEZPP VV BEZPP BEZPP
7 13 20 1 3 15 11
ČSNS ČSNS, ODA, NK ODS LSNS, ODA, SZ
ČSNS NK
BEZPP BEZPP
4 5
* *
ODS SZ
BEZPP SZ
11 8
*
1 *
* *
51
Tab. 17.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Pindjak Alois (14) Faltus Zdeněk (16) Herzán Martin (13)
Rok voleb 2012
Kandidátní listina LEV 21
Navrhující strana LEV 21
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
2012
ODS
ODS
ODS
28
2008
KSČM
KSČM
KSČM
12
Politická příslušnost KSČM KSČM KSČM BEZPP
Pořadí
Zisk mandátu
11
Tab. 17.3: Volby do Poslanecké Sněmovny: Jméno a pořadí na KL 2014 Herzán Martin (13) Faltus Zdeněk (16)
Rok voleb 2013 2010 2006 2002
Kandidátní listina SPOZ KSČM KSČM ČSNS
Navrhující strana KSČM KSČM KSČM ČSNS
Zisk mandátu
13 6 7 5
Tab. 18: Karlovy Vary Tab. 18.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014
Rok voleb 2010
Navrhující strana NK
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
2006 2002
Kandidátní listina ALTERNATIVA, NK SNKED SZ
SNKED SZ
BEZPP BEZPP
19 5
2002 1998
SZ RU
SZ RU
BEZPP SPR-RSČ
16 2
Škarda Jiří (18) Kvasnička Vladimír (2) Weiss Milan (17) Kratochvíl Petr (32)
Zisk mandátu
23
Tab. 18.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Fomenko Vladimír (13) Škarda Jiří (18) Andrejkiv Pavel (8) Kratochvíl Petr (32)
Rok voleb 2012
Kandidátní listina LEV 21
Navrhující strana LEV 21
Politická příslušnost LEV 21
Pořadí
2012 2004 2000 2008
ALTERNATIVA SZR SV US-DEU
ALTERNATIVA SZR SV US-DEU
BEZPP BEZPP BEZPP BEZPP
19 2 19 19
2000
VRS
VRS
BEZPP
19
Zisk mandátu
13
52
Tab. 18:3: Volby do Poslanecké sněmovny: Jméno a pořadí na KL 2014 Fomenko Vladimír (13) Kvasnička Vladimír (2)
Rok voleb 2013
Kandidátní listina LEV 21
Navrhující strana LEV 21
Politická příslušnost LEV 21
Pořadí
2002
SZ
SZ
BEZPP
10
Zisk mandátu
11
Tab. 19: Karviná Tab. 19.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Parikrupová Marcela (14) Ličman Petr (32) Podstawka Radek (9) Večerková Šárka (34)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina ODS
Navrhující strana ODS
Politická příslušnost ODS
Pořadí
2006 2002
KDU-ČSL Naše Karvinsko MDS
KDU-ČSL Naše Karvinsko MDS
BEZPP BEZPP
35 15
BEZPP
7
Politická příslušnost BEZ PP
Pořadí
ČSSD ČSSD ČSSD BEZPP
1 3 9 22
2002
Zisk mandátu
14
Tab. 20: Kladno Tab. 20.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014
Rok voleb 2006
Malá Zuzana (10)
Bureš Jiří (3) Janoušek Václav (12)
2002 1998 1998 1998
Kandidátní listina Sdruţení pro zdraví, sport a prosperitu ČSSD ČSSD ČSSD Sdruţení VPM, NK
Navrhující strana Sdruţení pro zdraví, sport a prosperitu ČSSD ČSSD ČSSD NK
Zisk mandátu
2
* *
53
Tab. 21: Liberec Tab. 21.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Kvapil Vítězslav (33) Puhál Jan (25) Liška Jiří (19) Loučková Kotasová Radka (3)
Rok voleb 2010 2006 1998 2006 2002 2002 1998
Kandidátní listina SOS Liberec SOS Liberec KDU-ČSL NEZ/DEM KDU-ČSL DRS DRS
Navrhující strana SOS Liberec SOS Liberec KDU-ČSL NEZ/DEM KDU-ČSL DRS DRS
Politická příslušnost SOS Liberec SOS Liberec BEZPP NEZ/DEM BEZPP DRS BEZPP
Pořadí
Politická příslušnost SOS Liberec SOS Liberec BEZPP
Pořadí
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
Zisk mandátu
5 29 8 3 8 20 39
Tab. 21.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Kvapil Vítězslav (33) Burešová Alţběta (23)
Rok voleb 2012 2008 2000
Kandidátní listina SOS Liberec SOS Liberec DRS
Navrhující strana SOS Liberec SOS Liberec DRS
Zisk mandátu
18 9 27
Tab. 21.3: Volby do Poslanecké Sněmovny: Jméno a pořadí na KL 2014 Hála Miloslav (17)
Rok voleb 2002
Kandidátní listina SŢJ
Navrhující strana SŢJ
Zisk mandátu
8
54
Tab. 22: Mladá Boleslav Tab. 22.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Petrtýl František (3) Švásta Karel (23)
Kamenický Jaroslav (25) Hort Josef (27) Špalek Miroslav (32)
Rok voleb 2010 2002 2010 2006 2002 1998 2010 2006
Kandidátní listina VPMB NEZ VPMB VPMB NEZ ŢS VPMB VPMB
Navrhující strana VPMB NK VPMB VPMB NK ŢS VPMB VPMB
Politická příslušnost VPMB BEZPP BEZPP BEZPP BEZPP BEZPP BEZPP BEZPP
Pořadí
2010 2010
VPMB VPMB
VPMB VPMB
BEZPP BEZPP
23 20
Zisk mandátu
3 5 21 14 14 12 24 9
Tab. 23: Most Tab. 23.1: Volby do zastupitelstva města Jméno a pořadí na KL 2014 Prokeš Radek (32) Ilievová Vladimíra (3) Zeiler Vilém (11)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina KSČM
Navrhující strana KSČM
Politická příslušnost BEZ PP
Pořadí
2006
NEZ/DEM
NEZ/DEM
BEZPP
7
2006
41
2006
Sdruţení pro sport a zdraví Volba pro Most SNK ED
BEZPP
Vojtěch Zdeněk (16) Peštová Berenika (2) Agh Alexandr (23) Pachman Lubomír (29) Jelínková Irena (39)
Sdruţení pro sport a zdraví Volba pro Most SNK
BEZPP
22
BEZPP
3
KDU-ČSL a SZ KDU-ČSL a SZ SNK
SZ
BEZPP
24
SZ
BEZPP
15
SNK ED
BEZPP
24
2002 2002 2002 2002
Zisk mandátu
35
55
Tab. 24: Olomouc Tab. 24.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Mikeš František (5) Adamíková Alena (17) Ryšánek František (33) Ţáková Daniela (37) Brázdil Milan (15) Pilát Miroslav (19)
Karger Josef (43)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina SUVERENITA
Navrhující strana SUVERENITA
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
2010 2006 2002 2010
ODS NEZ/DEM NEZÁVISLÍ SPOZ
ODS NEZ/DEM NEZÁVISLÍ SPOZ
ODS NEZ/DEM NEZÁVISLÍ BEZPP
7 1 3 3
2010
SUVERENITA
SUVERENITA
BEZPP
5
2006
NEZ/DEM
NEZ/DEM
NEZ/DEM
1
2002
US-DEU
US-DEU
US-DEU
1
1998
US-DEU
US-DEU
US-DEU
1
1998
KSČM
KSČM
KSČM
5
1994
KSČM
KSČM
KSČM
3
Zisk mandátu
1
*
Tab. 24.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Kolářová Eva (29) Ţáková Daniela (37) Adamíková Alena (17) Pilát Miroslav (19)
Rok voleb 2012
Navrhující strana Nezávislá volba SUVERENITA
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
2012
Kandidátní listina Nezávislá volba SUVERENITA
SUVERENITA
30
2004
NEZÁVISLÍ
NEZÁVISLÍ
NEZÁVISLÍ
12
2000
4koalice
US
US
16
Zisk mandátu
39
Tab. 24.3: Volby do Poslanecké sněmovny: Jméno a pořadí na KL 2014 Brázdil Milan (15) Adamíková Alena (17)
Rok voleb 2006
Kandidátní listina NEZ/DEM
Navrhující strana NEZ/DEM
Politická příslušnost NEZ/DEM
Pořadí
2006
NEZ/DEM
NEZ/DEM
NEZ/DEM
4
Zisk mandátu
10
56
Tab. 25: Opava Tab. 25.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Bierhausová Simona (2) Kovařík Lukáš (4) Němec Milan (5)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina Volba pro město SNK ED SZ, SUVERENITA, SPOZ SZ, SUVERENITA, SPOZ SZ NEZ-R.M. dětem SZ, SUVERENITA, SPOZ SZ
Navrhující strana Volba pro město SNK ED SUVERENITA
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
BEZPP BEZPP
11 7
SZ
SZ
3
SZ NK
SZ BEZPP
1 10
SZ
SZ
12
SZ
SZ
11
NK
BEZPP
20
SPOZ
BEZPP
43
SZ
SZ
36
SZ SPOZ
SZ SPOZ
18 5
2006
NEZ-R.M. dětem SZ, SUVERENITA, SPOZ SZ, SUVERENITA, SPOZ SZ SZ, SUVERENITA, SPOZ SZ
SZ
SZ
2
1998 1994
ČSNS, NK SNK
NK SNK
BEZPP BEZPP
30 9
2006 2010 2010 2006 2002
Kwiek Adam Ludvík (7)
2010 2006
Schreier Michal (15) Přibyla Lukáš (16)
2010
Svobodová Melánie (18)
2010
Christ Jiří (20) Víteček Martin (1) Doupal Romeo (12)
2010
2006 2010
Zisk mandátu
8
Tab. 25.2: Volby do MČ Opavy: Jméno a pořadí na KL 2014 Šmajstrlová Alena (39)
Rok voleb 2002
Kandidátní listina SNK za obec Komárov
Navrhující strana NK
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
Politická příslušnost SZ SZ
Pořadí
Zisk mandátu
10
Tab. 25.3: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Němec Milan (5) Kwiek Adam Ludvík (7)
Rok voleb 2008 2008
Kandidátní listina SZ SZ
Navrhující strana SZ SZ
Zisk mandátu
51 60
57
Tab. 26: Ostrava Tab. 26.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Koval Vladislav (7) Vlček Tomáš (54) Oţanová Zuzana (17)
Rok voleb 2010 2006 2010
Kandidátní listina DSZ SZ DSZ
Navrhující strana DSZ SZ DSZ
Politická příslušnost DSZ SZ BEZPP
Pořadí
2002
Demokraté pro Ostravu (CZ + ODA) SZ
CZ
CZ
3
SZ
SZ
12
Navrhující strana SZ
Politická příslušnost SZ
Pořadí
Politická příslušnost CZ SZ
Pořadí
Navrhující strana DSZ
Politická příslušnost DSZ
Pořadí
Navrhující strana SZ SZ TOP 09 ODS SZ
Politická příslušnost SZ SZ BEZPP BEZPP SZ
Pořadí
1998
Zisk mandátu
1 1 15
Tab. 26.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Koval Vladislav (7)
Rok voleb 2008
Kandidátní listina SZ
Zisk mandátu
1
Tab. 26.3: Volby do Poslanecké sněmovny: Jméno a pořadí na KL 2014 Oţanová Zuzana (17)
Rok voleb 2002 1998
Kandidátní listina CZ SZ
Navrhující strana CZ SZ
Zisk mandátu
4 3
Tab. 26.4: Volby do Evropského parlamentu: Jméno a pořadí na KL 2014 Koval Vladislav (7)
Rok voleb 2009
Kandidátní listina DSZ
Zisk mandátu
3
Tab. 26.5: Volby do MČ Ostrava: Jméno a pořadí na KL 2014 Oţanová Zuzana (17) Balarinová Daniela (52) Koval Vladislav (7)
Rok voleb 2010 1998 2010 1998 2006
Kandidátní listina SZ SZ TOP 09 ODS SZ
2 1 31 13 1
Zisk mandátu * *
58
Tab. 27: Pardubice Tab. 27.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Řehounek Jan (3) Menšík Jaroslav (4)
Rok voleb 2010 2010
Laurynová Věra (10) Kutílková Lenka (14) Hejný Radek (16)
2010
Kandidátní listina PARDUBÁCI Sdruţení pro Pardubice Sdruţení pro Pardubice PARDUBÁCI Sdruţení pro Pardubice Občanské sdruţení NK PARDUBÁCI
2010
KSČM
KSČM
BEZPP
20
2010
NK
BEZPP
11
Troníčková Andrea (17)
2010
Koalice pro Pardubice Sdruţení pro Pardubice Sdruţení pro Pardubice Sdruţení pro Pardubice VV
NK
BEZPP
15
NK
BEZPP
18
NK
BEZPP
28
VV
VV
1
Nezávislí pardubičtí kandidáti NEZ
SV SOS
BEZPP
5
NEZ
BEZPP
30
Sdruţení SD (OH), SZ, NK
NK
BEZPP
38
2006 Rubeš Miroslav (8)
2010 2002 1998
2006 2002 Suchánek Zdeněk (33) Hubená Marie (12)
2010
Burgerová Kateřina (27) Číţek Radovan (35)
2002
2002
1994
Navrhující strana ČSR NK
Politická příslušnost BEZPP BEZPP
Pořadí
NK
BEZPP
31
ČSR SNK ED
BEZPP BEZPP
6 15
NK
BEZPP
16
ČSR
BEZPP
35
Zisk mandátu
20 32
Tab. 27.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Rubeš Miroslav (8) Menšík Jaroslav (4) Burgerová Kateřina (27)
Rok voleb 2012
Navrhující strana NK
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
2004
Kandidátní listina „Sdruţení sportu ČR“ SNK
NK
BEZPP
48
2004
NEZ
NK
BEZPP
27
Politická příslušnost BEZPP BEZPP
Pořadí
Zisk mandátu
2
Tab. 27.3: Volby do Poslanecké sněmovny: Jméno a pořadí na KL 2014 Rubeš Miroslav (8)
Rok voleb 2013 2002
Kandidátní listina SZ SNK
Navrhující strana SZ NK
Zisk mandátu
5 10
59
Tab. 27.4: Volby do MČ Pardubice: Jméno a pořadí na KL 2014 Charvát Martin (1) Dvořáčková Helena (2) Řehounek Jan (3) Menšík Jaroslav (5)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina ODS
Navrhující strana ODS
Politická příslušnost ODS
Pořadí
2010
NEZ
NEZ
BEZPP
4
2010 2010
ČSR NK
BEZPP BEZPP
4 5
NK
BEZPP
7
ČSR SNK ED
BEZPP BEZPP
1 1
*
SNK ED
BEZPP
2
*
2010
PARDUBÁCI Sdruţení pro Pardubice Sdruţení pro Pardubice PARDUBÁCI Sdruţení pro Pardubice, SNK ED Sdruţení pro Pardubice PARDUBÁCI
ČSR
BEZPP
2
*
2010
KSČM
KSČM
BEZPP
5
2010
Koalice pro Pardubice Koalice pro Pardubice, KDU-ČSL + NK Sdruţení pro Pardubice Sdruţení pro Pardubice Sdruţení pro Pardubice Sdruţení pro Pardubice
NK
BEZPP
2
*
NK
BEZPP
3
*
NK
BEZPP
3
*
NK
BEZPP
4
*
NK
BEZPP
12
NK
VV
13
2006 Rubeš Miroslav (8)
2010 2006 2002
Laurynová Věra (10) Kutílková Lenka (14) Hejný Radek (16)
2006
Troníčková Andrea (17)
2010 2006 2002
Suchánek Zdeněk (33)
2010
Zisk mandátu
3
*
60
Tab. 28: Plzeň Tab. 28.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Michálek Václav (20) Štěpánik Milan (12) Kotnauer Jan (25) Štrbík Jiří (42) Zeman Pavel (11)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina OBČANÉ
Navrhující strana NK
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
2006 1998 2006 2002 2002 1998 1998
KDU-ČSL KDU-ČSL ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ODS
KDU-ČSL KDU-ČSL ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ODS
KDU-ČSL KDU-ČSL ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ODS
27 28 35 32 20 20 17
Navrhující strana NK
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
2010 2006 2006 2006
Kandidátní listina PRO LITICE TOP 09 ČSSD ODS KDU-ČSL
TOP 09 ČSSD ODS KDU-ČSL
BEZPP ČSSD ODS KDU-ČSL
5 4 13 5
2002 1998 2002
KDU-ČSL KDU-ČSL ČSSD
KDU-ČSL KDU-ČSL ČSSD
KDU-ČSL BEZPP ČSSD
5 7 21
Politická příslušnost BEZPP US-DEU
Pořadí
Politická příslušnost OBČANÉ
Pořadí
Zisk mandátu
19
Tab. 28.2: Volby do MČ Plzně: Jméno a pořadí na KL 2014 Hausner Michal (13) Kotnauer Jan (25) Zeman Pavel (11) Štěpánik Milan (12) Štrbík Jiří (42)
Rok voleb 2010
Zisk mandátu
7 *
Tab. 29: Praha Tab. 29.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Nacher Patrik (3)
Rok voleb 2010 2002
Kandidátní listina VV US-DEU
Navrhující strana VV US-DEU
Zisk mandátu
4 11
Tab. 29.2: Volby do Poslanecké sněmovny: Jméno a pořadí na KL 2014 Valigurský Leoš (55)
Rok voleb 2010
Kandidátní listina OBČANÉ
Navrhující strana OBČANÉ
Zisk mandátu
12
61
Tab. 29.3: Volby MČ Praha: Jméno a pořadí na KL 2014 Plesníková Marcela (12) Haramul Jiří (16)
Rok voleb 2010 2006 2010
Fišer Michal (20) Tománek Vladimír (23) Fichtner Matěj (31) Jenčík František (34)
2010 2010
Kandidátní listina SZ SZ Občané pro Březiněves Občané pro Březiněves N.K. Jiří Haramul ODS TOP 09
2010
TOP 09
TOP 09
TOP 09
2
*
2010 2002
STAN NK
BEZPP BEZPP
4 6
* *
Nepevný Jindřich (43) Svoboda Jan (64)
2010
STAN SNK Chceme změnu TOP 09
TOP 09
BEZPP
2
*
Společně pro Prahu 7 Společně pro Prahu 7 SZ
NK
BEZPP
3
NK
BEZPP
2
SZ
BEZPP
5
NK
BEZPP
4
ODS
ODS
3
US-DEU US-DEU
US-DEU US-DEU
1 2
2006 2002
2010 2006
Drábek Michal (32) Král Tomáš (61)
2006
Motyčka Richard (22) Nacher Patrik (3)
1994
O.S. ZA POČERNICE KRÁSNĚJŠÍ ODS
2002 2002
US-DEU US-DEU
2006
Navrhující strana SZ SZ NK
Politická příslušnost SZ SZ BEZPP
Pořadí
NK
BEZPP
1
*
NK
BEZPP
1
*
ODS TOP 09
BEZPP TOP 09
6 6
*
2 4 1
Zisk mandátu * *
*
62
Tab. 30: Prostějov Tab. 30.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Faltýnek Jaroslav (4)
Jura František (5) Dušek Antonín (15)
Rok voleb 2010 2006 2002 1998 1994 2010 2006 2010 2006
Petřík Pavel (25)
2002 1998 1994 2010
Čepa Ivan (28)
1998 2010 2006 2002
Ondra Zdeněk (29)
2010 2006
Skoumal Josef (31) Švec František (2) Drkula Roman (12)
2002 1998 1994 1998 1994 1994
Kandidátní listina ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD a NK TOP 09 SNK ED a NEZ Moravané a SUVERENITA SNK ED a NEZ ČSNS ODS KDS a KAN Moravané a SUVERENITA ODS Moravané a SUVERENITA SNK ED a NEZ ČSNS
Navrhující strana ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD NK TOP 09 NEZ
Politická příslušnost ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ZS BEZPP BEZPP
Pořadí
Moravané
Moravané
1
NEZ
BEZPP
2
ČSNS ODS KDS Moravané
BEZPP ODS KDS BEZPP
1 2 1 13
ODS Moravané
BEZPP BEZPP
19 20
NEZ
BEZPP
16
ČSNS
BEZPP
2
Moravané a SUVERENITA SNK ED a NEZ KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL ČSSD ČSMS SPR-RSČ
Moravané
BEZPP
18
NEZ
BEZPP
28
KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL ČSSD ČSMS SPR-RSČ
KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL ČSSD BEZPP BEZPP
6 13 16 23 12 33
3 4 3 1 1 28 35
Zisk mandátu * * * * *
*
Tab. 30.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Dušek Antonín (15) Faltýnek Jaroslav (4) Jura František (5)
Rok voleb 2012
Kandidátní listina SUVERENITA
Navrhující strana SUVERENITA
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
2008 2000 2008
ČSSD ČSSD Moravané
ČSSD ČSSD Moravané
ČSSD ČSSD BEZPP
26 2 24
Zisk mandátu
20 * *
63
Tab. 30.3: Volby do Poslanecké sněmovny: Jméno a pořadí na KL 2014 Jura František (5) Dušek Antonín (15) Čepa Ivan (28) Dopita Pavel (11)
Rok voleb 2010 2010 2006 1994 2006 1996
Kandidátní listina Moravané Moravané NEZ ODS NEZ ČMSS
Navrhující strana Moravané Moravané NEZ ODS NEZ ČMSS
Politická příslušnost Moravané Moravané BEZPP BEZPP BEZPP BEZPP
Pořadí
Navrhující strana ?
Politická příslušnost ?
Pořadí
Politická příslušnost ?
Pořadí
Zisk mandátu
10 2 7 18 18 25
Tab. 30.4: Volby do Sněmovny lidu: Jméno a pořadí na KL 2014 Faltýnek Jaroslav (4)
Rok voleb 1990
Kandidátní listina SZV
Zisk mandátu
33
Tab. 30.5: Volby do Sněmovny národů: Jméno a pořadí na KL 2014 Dušek Antonín (15)
Rok voleb 1992
Kandidátní listina ODS, KDS
Navrhující strana ?
Zisk mandátu
15
64
Tab. 31: Přerov 31.1: Volby do zastupitelstva města
Jméno a pořadí na KL 2014 Vrána Petr (1) Bořuta Karel (13)
Holan Vladimír (2) Mazochová Hana (3) Košutek Pavel (6)
Střelec Bohumír (8) Liška Jaroslav (18) Běhal Jiří (21)
Rok voleb 2010 2006 2010
Navrhující strana ODS ODS NK
Politická příslušnost ODS ODS BEZPP
Pořadí
1998 2006 2002 2006
Kandidátní listina ODS ODS Strana pro otevřenou společnost US ODS ODS NEZ/DEM
US ODS ODS NEZ/DEM
US-DEU ODS ODS BEZPP
9 27 34 5
2002
ODS
ODS
ODS
4
1998
ODS
ODS
ODS
10
1994
ODS
ODS
ODS
6
1998
ODS
ODS
ODS
14
1994
SDL, HZ, NK ODA
NK
BEZPP
20
ODA
ODA
18
Politická příslušnost ODS
Pořadí
1994
Zisk mandátu
20 9 10
*
*
Tab. 31.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Košutek Pavel (6)
Rok voleb 2000
Kandidátní listina ODS
Navrhující strana ODS
Zisk mandátu
40
Tab. 31.3: Volby do Poslanecké sněmovny: Jméno a pořadí na KL 2014 Vrána Petr (1) Holan Vladimír (2) Mazochová Hana (3)
Rok voleb 2006 2006
Kandidátní listina ODS ODS
Navrhující strana ODS ODS
Politická příslušnost ODS ODS
Pořadí
2006
NEZ/DEM
NEZ/DEM
BEZPP
5
Zisk mandátu
9 27
65
Tab. 32: Teplice Tab. 32.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Jarolím Tomáš (2) Vojtková Jindřiška (6) Filipová Soňa (24) Laube Kamil (17) Juhasz Vladimír (20)
Rok voleb 2010 1998 2010
Kandidátní listina VV KDU-ČSL VV
Navrhující strana VV KDU-ČSL VV
Politická příslušnost BEZPP BEZPP BEZPP
Pořadí
2010
VV
VV
BEZPP
29
2002 2002
KDU-ČSL KDU-ČSL
KDU-ČSL KDU-ČSL
BEZPP KDU-ČSL
15 10
Zisk mandátu
1 5 3
Tab. 32.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Jarolím Tomáš (2) Vojtková Jindřiška (6) Filipová Soňa (24) Šlechtová Dana (8) L.Farská Věra (4)
Rok voleb 2012
Kandidátní listina NO!
Navrhující strana NO!
Politická příslušnost VV
Pořadí
2012
NO!
NO!
BEZPP
35
2012
NO!
NO!
VV
21
2008 2004 2004
SZSP SZSP SZ
SZSP SZSP SZ
BEZPP BEZPP SZ
36 36 55
Zisk mandátu
1
66
Tab. 33: Ústí nad Labem Tab. 33.1: Volby do zastupitelstva města Jméno a pořadí na KL 2014 Pěkný Václav (11) Prokůpková Ladislava (21) Kukačka Leopold (31)
Rok voleb 2010 2010 1998 1994
Kandidátní listina Zdraví, sport a prosperita Suverenita
Navrhující strana Zdraví, sport a prosperita Suverenita
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
BEZPP
9
Sdruţení SZ a NK SZ
SZ
BEZPP
4
SZ
SZ
1
Zisk mandátu
23
Tab. 33.2: Volby do MČ Ústí nad Labem Jméno a pořadí na KL 2014 Pěkný Václav (11) Prokůpková Ladislava (21) Musil Richard (22) Beneš Martin (8) Nechybová Věra (13) Kukačka Leopold (31)
Rok voleb 2010
Navrhující strana Zdraví, sport a prosperita Suverenita
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
2010
Kandidátní listina Zdraví, sport a prosperita Suverenita
BEZPP
6
2010 2006 2006 2006
ODS ODS ODS SZ
ODS ODS ODS SZ
ODS ODS ODS BEZPP
14 18 8 13
1998 1994
SZ a NK SZ a NK
SZ SZ
BEZPP SZ
4 1
Politická příslušnost ZSŢP DEU
Pořadí
Politická příslušnost BEZPP
Pořadí
Zisk mandátu
7
Tab. 34: Zlín Tab. 34.1: Volby do zastupitelstva města: Jméno a pořadí na KL 2014 Ţilka Libor (23) Němec Alois (12)
Rok voleb 2006 1994
Kandidátní listina ZSŢP DEU
Navrhující strana ZSŢP DEU
Zisk mandátu
4 4
Tab. 34.2: Volby do zastupitelstva kraje: Jméno a pořadí na KL 2014 Korec Jiří (7)
Rok voleb 2012
Kandidátní listina HOZK
Navrhující strana HOZK
Zisk mandátu
15
67
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literatura: Balík, Stanislav. 2009. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha: Grada. Drulák, Petr. 2008. Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál. Hendl, Jan. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál. George, Alexander L. and Bennet, Andrew. 2005. Case studies and theory development in the social sciences. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. Chytilek, Roman. 2009. Volební systémy. Praha: Portál. Šíma, Pavel a Králiková, Marcela. 2014. Volební kampaně 2013: Strategie, osobnosti, rozpočty - Devět největších kampaní pod drobnohledem - Český politický marketing, jak jste ho ještě nepoznali. Brno: Barrister & Principal. Novinové články: Balík, Stanislav. 2014. „Prohry vítězů.“ Lidové noviny, roč. 27, č. 25, 10.
Internetové zdroje: Barochová, Anna. 2013. Nejsme VV, ale záruku nemáte, hlásí ANO. Námluvy s lidovci nevyšly (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ano-a-veci-verejne-volby-0sw/domaci.aspx?c=A130823_134329_domaci_aba Bartoš, Lucie. 2015. Babišovci utrpěli další šrám: Z korupce obviněný politik odchází z obou ostravských zastupitelstev. Hnutím ANO už byl vyloučen (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://www.krajskelisty.cz/moravskoslezsky-kraj/okres-ostrava-mesto/7624-babisovci-utrpelidalsi-sram-z-korupce-obvineny-politik-odchazi-z-obou-ostravskych-zastupitelstev-hnutimano-uz-byl-vyloucen.htm
68
Česká televize. 2014a. Střet zájmů? Babišovy firmy berou státní miliardy útokem (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/280281-stret-zajmubabisovy-firmy-berou-statni-miliardy-utokem/ Česká televize. 2014b. ANO sestavilo 470 kandidátek. ČSSD sází na setkávání s voliči (cit. 2015-05-11). Dostupné: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/284789-ano-sestavilo470-kandidatek-cssd-sazi-na-setkavani-s-volici/ Dolejší, Václav. 2010. Pryč s dinosaury v byznysu, pokračují v boji Věci Veřejné (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/pryc-s-dinosaury-v-byznysu-pokracujiv-boji-veci-verejne-pet-/domaci.aspx?c=A100604_1396095_domaci_nos Eliášová, Kateřina a Malý, Ondřej. 2011. Míří Babiš do politiky? Nechal zaregistrovat variace názvu Akce nespokojených občanů (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-53284530-miri-babis-do-politikynechal-zaregistrovat-variacenazvu-akce-nespokojenych-obcanu
finance.cz. rok neuveden. AGROFERT HOLDING, a.s., Praha 3 (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://rejstrik.finance.cz/25130072-agrofert-holding-a-s/
Hřídel, Jan a Strašíková, Lucie. 2014. Pomůže Babiš Česku? Bělohradský je optimistou, zároveň ale varuje (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://m.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/288968-pomuze-babis-cesku-belohradsky-jeoptimisticky-zaroven-ale-varuje/ Ihned. 2014. Sobotka: ANO se rozpadne. V Praze ho ovládají lidé z ODS napojení na kmotry (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-61754390-bohuslav-sobotkapremier-ano-se-rozpadne-ovladaji-ho-lide-napojeni-na-kmotry Ihned. 2015. Babiš je ve střetu zájmů, myslí si podle průzkumu většina Čechů (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-63958160-babis-je-ve-stretu-zajmumysli-si-podle-pruzkumu-vetsina-cechu Kejlová, Tamara. 2013. Babiš koupil Mafru. Do obsahu novin zasahovat nebude, říká jeho mluvčí (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/232763babis-koupil-mafru-do-obsahu-novin-zasahovat-nebude-rika-jeho-mluvci/
69
Kopecký, Josef. 2013. Billboardy už visí. Šéf ČSSD nabízí pravici, Babiš kritizuje nemehla. (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/strany-rozjizdeji-billboardove-kampanef0t-/domaci.aspx?c=A130902_125327_domaci_kop Kubík, Jiří. 2011. Babiš se rozjíždí, chce vyhrát volby. (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/babis-se-rozjizdi-chce-vyhrat-volby-d6r/domaci.aspx?c=A111125_215846_domaci_brd MVČR 2015. Seznam politických stran a hnutí. (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://www.mvcr.cz/lstDoc.aspx?nid=5609& Portál ANO. 2013a. Nejsme jenom politici, makáme (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://www.anobudelip.cz/makame Portál ANO. 2013b. Náklady na provoz hnutí za rok 2013 (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://www.anobudelip.cz/cs/o-nas/financovani-ano/naklady/
Portál ANO. 2013c. Seznam dárců 2013 (cit. 2015-05-11). http://www.anobudelip.cz/cs/o-nas/financovani-ano/seznam-darcu/
Dostupné
z:
Pešout, Radek. 2014. ANO přemety na pražské kandidátce. Martina Schopperová to vzdala, Babiš vsadí na Adrianu Krnáčovou (cit. 2015-05-11). Dostupné z: https://www.investigate.cz/politika/ano-premety-na-prazske-kandidatce-martina-schopperovato-vzdala-babis-vsadi-na-adrianu-krnacovou.html Sitarová, Lucie a Ošmerová, Marta. 2013. Babiš sází na autobus a jména jako Telička a Stropnický. Dobrá taktika, říkají experti (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/politika/c1-60091590-babis-sazi-na-autobus-a-jmena-jako-telicka-astropnicky-dobra-taktika-rikaji-experti Valášek, Lukáš. 2014. V brněnské buňce ANO teď panují nekalé praktiky, tvrdí část členů (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://brno.idnes.cz/problemy-v-brnenskem-ano-0xi-/brnozpravy.aspx?c=A140731_2086800_brno-zpravy_mich Válková, Hana. 2012. Kavanův tajný sponzor i advokát disidentů, to jsou Babišovi politici (cit. 2015-05-11). Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/kym-se-obklopuje-babis-v-ano-2011dkx-/domaci.aspx?c=A120801_155002_domaci_hv
70
Právní předpisy: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí Zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praha
71
