MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Geografický ústav
Pavla MALÁ
ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV ČESKÉ REPUBLIKY PO VSTUPU DO EU, NA PŘÍKLADU OKRESU ÚSTÍ NAD ORLICÍ
Diplomov{ pr{ce
Vedoucí pr{ce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.
_________________________________________________________________________ Brno 2010
Jméno a příjmení autora:
Pavla Mal{
N{zev bakal{řské pr{ce:
Zemědělství a venkov České republiky po vstupu do EU, na příkladu okresu Ústí nad Orlicí
N{zev v angličtině:
Agriculture and country of Czech republic after entry to European Union, follow example district Ústí nad Orlicí
Studijní směr:
Soci{lní geografie
Vedoucí bakal{řské pr{ce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. Rok obhajoby:
2010
Anotace Cílem této pr{ce je analýza současného stavu zemědělství v okresu Ústí nad Orlicí a jeho vývoje od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004. V úvodu jsou pops{ny fyzickogeografické a socioekonomické charakteristiky. Hlavní č{st pr{ce popisuje aktu{lní stav v sektoru fyzických i pr{vnických osob v zemědělství v okrese Ústí nad Orlicí.
Annotation The objektive of this diploma thesis is to analyse contemporary state of agriculture in the Ústí nad Orlicí distrikt and also it‘s chase after entry into the European Union in 2004. In the begining there are descrieb physical and socio-economical characteristics of the distrikt. Main part is composed of the analysis of actual state in physical person and law person Gross in agriculture in Ústí nad Orlicí district.
Klíčov{ slova:
zemědělství okres Ústí nad Orlicí rostlinn{ výroba živočišn{ výroba
Keywords:
agriculture
Ústí nad Orlicí district plant production animal husbandry
Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou pr{ci vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Antonína Věžníka, CSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.
V Brně dne 14. 5. 2010 <<<<<<<<<<< podpis
Touto cestou bych chtěla poděkovat zejména doc. RNDr. Antonínu Věžníkovi, CSc., za cenné rady, připomínky a odbornou pomoc při složitém hled{ní studijních podkladů a zdrojů v průběhu mé pr{ce. D{le pak Ing. Petře Hladíkové a Ing. Martinu Hor{kovi za neocenitelnou pomoc a za odborné rady během zpracov{ní diplomové pr{ce.
OBSAH
1
ÚVOD .................................................................................................................................................... 11 1.1. 1.2.
2
CÍL PRÁCE ..................................................................................................................................... 11 METODY ZPRACOVÁNÍ................................................................................................................... 11
GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU ....................................................................... 13 2.1. VYMEZENÍ ZKOUMANÉ OBLASTI .................................................................................................... 13 2.2. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ..................................................................................................................... 14 2.2.1. Geomorfologické podmínky ..................................................................................................... 14 2.2.2. Klimatické podmínky ................................................................................................................ 14 2.2.3. Hydrologické podmínky ........................................................................................................... 16 2.2.4. Půdní pokryv ............................................................................................................................ 17 2.2.5. Životní prostředí....................................................................................................................... 18 2.3. SOCIOEKONOMICKÉ PODMÍNKY ..................................................................................................... 19 2.3.1. Obyvatelstvo............................................................................................................................. 19 2.3.2. Sídelní struktura ....................................................................................................................... 21 2.3.3. Průmysl .................................................................................................................................... 22 2.3.4. Doprava ................................................................................................................................... 22
3
PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY PRO ZEMĚDĚLSTVÍ V OKRESE ÚSTÍ NAD ORLICÍ ............ 23 3.1. VYUŢITÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PLOCH A ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU ........................................... 23 3.1.1. Cena půdy ................................................................................................................................ 24 3.2. KATEGORIZACE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY .............................................................................................. 25 3.2.1. Zemědělské výrobní oblasti ...................................................................................................... 26 3.2.2. Znevýhodněné oblasti pro zemědělce (LFA) ............................................................................ 27 3.2.3. Registr půdy – LPIS (Land Parcel Identification Systém) ....................................................... 30 3.3. DOTACE ...................................................................................................................................... 31 3.3.1. Přímé platby ............................................................................................................................. 31 3.3.2. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 až 2013 ........................................................... 31 3.3.3. Operační program Rybářství na období 2007 až 2013 ............................................................ 32 3.3.4. Dotace v rámci Společné organizace trhu ............................................................................... 32 3.3.5. Národní dotace......................................................................................................................... 32 3.3.6. Podpůrný garanční a lesnický fond.......................................................................................... 32 3.3.7. SAPARD (Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova) ........................ 33 3.3.8. LEADER ČR ............................................................................................................................ 33 3.3.9. Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství............................................... 33 3.4. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ .......................................................................................................... 34 3.5. EKOAGROTURISTIKA ..................................................................................................................... 35
4
PROCESY V ZEMĚDĚLSTVÍ PO ROCE 1990 ............................................................................... 36 4.1. STAV ZEMĚDĚLSTVÍ V ROCE 2000 PODLE AGROCENZU ................................................................. 37 4.1.1. Právní struktura podniků ......................................................................................................... 37 4.1.2. Zaměstnanost v zemědělství ..................................................................................................... 38 4.1.3. Struktura zemědělského půdního fondu.................................................................................... 38 4.1.4. Zemědělská produkce ............................................................................................................... 38 4.1.5. Rostlinná výroba ...................................................................................................................... 39 4.1.6. Živočišná výroba ...................................................................................................................... 40
5
VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V SEKTORU PRÁVNICKÝCH OSOB .............. 41 5.1. SOUBOR DOTAZOVANÝCH ............................................................................................................. 41 5.2. VÝVOJ PRÁVNÍ STRUKTURY DOTAZOVANÝCH SUBJEKTŮ............................................................... 41 5.2.1. Výměra zemědělské půdy ......................................................................................................... 42 5.2.2. Zaměstnanost ........................................................................................................................... 45 5.2.3. Zemědělská produkce ............................................................................................................... 47
5.2.4. 5.2.5. 5.2.6. 5.2.7. 6
Přidružená výroba ................................................................................................................... 60 Ekonomické výsledky................................................................................................................ 60 Dotace v okrese Ústí nad Orlicí ............................................................................................... 62 Ekologické zemědělství v okrese Ústí nad Orlicí ..................................................................... 64
VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V SEKTORU FYZICKÝCH OSOB .................... 66 6.1. SOUBOR DOTAZOVANÝCH ............................................................................................................. 66 6.2. CHARAKTERISTIKA SAMOSTATNĚ HOSPODAŘÍCÍCH ROLNÍKŮ V OKRESE ÚSTÍ NAD ORLICÍ............ 66 6.3. ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE............................................................................................................... 67 6.3.1. Rostlinná výroba ...................................................................................................................... 67 6.3.2. Živočišná výroba ...................................................................................................................... 69 6.4. SHRNUTÍ PROBLEMATIKY FYZICKÝCH OSOB V ZEMĚDĚLSTVÍ V OKRESE ÚSTÍ NAD ORLICÍ............ 70
7
ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 72 7.1. 7.2.
SWOT ANALÝZA ZEMĚDĚLSTVÍ V OKRESE ÚSTÍ NAD ORLICÍ........................................................ 72 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ .................................................................................................................... 72
8
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................................................ 76
9
SEZNAM POUŢITÝCH TABULEK ................................................................................................. 80
10
SEZNAM POUŢITÝCH OBRÁZKŮ................................................................................................. 82
11
SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................................. 83
SEZNAM ZKRATEK AEO HRDP
Agroenviroment{lní
opatření
horizont{lního
pl{nu
rozvoje
venkova a.s.
Akciov{ společnost
AZV
Agentura pro zemědělství a venkov
BPEJ
Bonitovan{ půdně-ekologick{ jednotka
ČR
Česk{ republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EAFRD
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
EAGF
Evropský zemědělský z{ruční fond
EAGGF
Evropského zemědělského orientačního a z{ručního fondu
EFF
Evropský ryb{řský fond (European Fisheries Fund)
EU
Evropsk{ unie
FAO
Organizace spojených n{rodů pro výživu a zemědělství
FIFG
Finančního n{stroj pro podporu rybolovu
FO
Fyzick{ osoba
CHKO
Chr{něn{ krajinn{ oblast
IACS
Integrovaný
administrativní
a
kontrolní
Administration and Control Systém) IZ
Index změny (%)
JZD
Jednotné zemědělské družstvo
LFA
Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti)
LPIS
Land Parcel Identification Systém
Mze
Ministerstvo zemědělství České republiky
NPR
N{rodní přírodní rezervace
OP
Operační program
OZE
Obnovitelné zdroje energie
PO
Pr{vnick{ osoba
PP
Přírodní pam{tka
-9-
systém
(Integrated
PR
Přírodní rezervace
SAPARD
Speci{lní předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova
SAPS
Single Area Payment Scheme
SHR
Samostatně hospodařící rolník
SLDB
Sčít{ní lidu, domů a bytů
s.r.o.
Společnost s ručením omezeným
SSt
St{tní statek
SZIF
St{tní zemědělský intervenční fond
TTP
Trvalé travní porosty
v.o.s.
Veřejn{ obchodní společnost
ZA
Zemědělsk{ agentura
ZD
Zemědělské družstvo
ZOD
Zemědělsko-obchodní družstvo
ZP
Zemědělsk{ půda
ZPF
Zemědělský půdní fond
ZVO
Zemědělské výrobní oblasti
- 10 -
1 ÚVOD Zemědělství je z hlediska významu vůči jiným oborům nezastupitelné. Zprostředkov{v{ obživu lidstva – je zdrojem potravin jak rostlinného, tak i živočišného původu.
1.1.
Cíl práce
Cílem této diplomové pr{ce je detailně zanalyzovat a popsat změny, které se ud{ly po vstupu České republiky do Evropské unie od roku 2004 do současnosti na příkladu okresu Ústí nad Orlicí. Na úvodní kapitolu navazuje popis geografické charakteristiky okresu. Ta rozebír{ okres, jak po str{nce fyzicko-geografické (popis geomorfologických,
hydrologických,
půdních
charakteristik),
tak
i
po
str{nce
socioekonomické (popis obyvatelstva, sídelní struktury, dopravy či průmyslu v okresu). Pro zemědělství jsou důležité i přírodní předpoklady, které popisuje další kapitola. Zde jsou pops{ny informace týkající se půdního fondu, zemědělských výrobních oblastí či méně příznivých oblastí. Tato kapitola popisuje dotace, ať už od st{tu či Evropské unie. V kapitole, kter{ n{sleduje, je pops{na historie vývoje zemědělství ve sledovaném okrese po roce 1990. Další dvě kapitoly se věnují samotnému zpracov{ní dat u pr{vnických, potažmo u fyzických osob. V obou těchto kapitol{ch je pops{n studovaný vzorek a jejich detailní charakteristika. V poslední kapitole je z{věrečné stručné shrnutí stavu zemědělství v okrese.
1.2.
Metody zpracování
Z{kladním zdrojem dat nutných pro vypracov{ní diplomové pr{ce byl vlastní terénní výzkum u pr{vnických i u fyzických osob. Dalším důležitým zdrojem bylo čerp{ní z diplomové pr{ce Mgr. Martina Drahoše, na kterou m{ tato diplomov{ pr{ce navazovat. Neméně důležitým zdrojem byla i spolupr{ce s Agenturou pro zemědělství a venkov Ministerstva zemědělství ČR s pobočkou v Ústí nad Orlicí. Samotný dotazník byl vytvořen v úzké spolupr{ci s vedoucím diplomové pr{ce doc.
RNDr.
Antonínem
Věžníkem,
CSc.,
který
m{
neocenitelné
zkušenosti
s dotazníkovými šetřeními. Vzory dotazníků pr{vnických i fyzických osob zabývající se zemědělskou činností, které byly použity pro dotazníkové šetření, jsou souč{stí příloh této diplomové pr{ce. Vzhledem k n{ročnosti sběru dat všech samostatně hospodařících rolníků (d{le SHR) v okrese Ústí nad Orlicí byl vytvořen na z{kladě doporučení úřadu
- 11 -
Agentury pro zemědělství a venkov seznam dvaceti největších SHR podle výměry obhospodařované zemědělské půdy. Získan{ data za rok 2008 byla zpracov{na a porovn{na s daty za minulé roky pomocí indexu změny, který ud{v{, jak moc se změnila současn{ hodnota vůči původní. Výsledek je ud{n vždy v procentech. Údaje v kapitole pojedn{vající o přírodních předpokladech pro zemědělství v okrese byly čerp{ny ze Situační a výhledové zpr{vy (Půda) platn{ pro rok 2009 a vydan{ Ministerstvem zemědělství ČR.
- 12 -
2 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU
2.1.
Vymezení zkoumané oblasti
Studovan{ oblast tvoří území okresu Ústí nad Orlicí. Spolu se třemi dalšími okresy (Pardubice, Svitavy, Chrudim) tvoří Pardubický kraj. Samotný okres sousedí ještě na severu s okresem Rychnov nad Kněžnou, který spad{ do Kr{lovéhradeckého kraje a na východě s okresem Šumperk, který spad{ do kraje Olomouckého. Jeho celkov{ rozloha k 31. 12. 2009 byla 1 267 km2. S platností k 1. lednu 2007 byly do okresu Ústí nad Orlicí převedeny obce Leština, Nové Hrady, Řepníky, Stradouň a Vinary z okresu Chrudim a obce Radhošť a Týnišťko z okresu Pardubice. D{le byly z okresu Ústí nad Orlicí převedeny obce Němčice, Sloupnice a Vlčkov do okresu Svitavy. Proto měl okres do roku 2007 celkovou rozlohu přibližně o 2 km2 méně. Ke konci roku 2009 žilo v okrese 139 201 obyvatel. Hustota zalidnění činila 109,8 obyvatel na km2.
Obr. č. 1: Obce s rozšířenou působností v okrese Ústí nad Orlicí Zdroj: Vlastní šetření
- 13 -
2.2.
Přírodní podmínky
2.2.1.
Geomorfologické podmínky
Celý okres Ústí nad Orlicí spad{ z geomorfologického hlediska do provincie Česk{ vysočina. Česk{ vysočina se na území celé České republiky dělí na šest geomorfologických subprovincií, z nichž pouze dvě zasahují na území okresu. Jsou to Krkonošsko-jesenick{ soustava a Česk{ tabule. Do z{padní č{sti okresu spad{ Krkonošsko-jesenick{ soustava, kter{ se d{le dělí na Orlickou podsoustavu a Jesenickou podsoustavu. Do první spadají Orlické hory, Podorlick{ pahorkatina a Kladsk{ kotlina. Menší č{stí spadají do okresu i Kr{lický Sněžník, Hanušovick{ vrchovina a Mohelnick{ br{zda ve východním cípu území.
Do jihoz{padní č{sti okresu zasahuje Svitavsk{
pahorkatina spolu s Orlickou tabulí, které spadají do subprovincie Česk{ tabule. Terén v okrese je z větší č{sti značně členitý. V severovýchodní č{sti okresu jsou Orlické hory a masiv Kr{lického Sněžníku, který tvoří nevyšší bod okresu Ústí nad Orlicí (1423 m n. m.). Naopak nejnižší bod je tok říčky Loučné, který se pohybuje okolo 250 m n. m.1
2.2.2.
Klimatické podmínky
Vhodnost a kvalitu zemědělské půdy nejvíce ovlivňují klimatické podmínky daného místa. Celý okres Ústí nad Orlicí spad{ do mírného p{su, stejně tak jako Česk{ republika. Pro lepší charakterizov{ní území vypracoval E. Quitt v roce 1971 klimatické členění, které bude použito pro n{sledující č{st. E. Quitt rozdělil území do tří oblastí – teplé (d{le T), mírně teplé (d{le MT) a chladné (d{le CH). U každé z těchto kategorií doplnil 23 podoblastí, které rozdělil pomocí čísel. Do okresu Ústí nad Orlicí zasahují všechny tři hlavní oblasti, které se zde dělí na 10 podoblastí. Tyto podoblasti odpovídají výškovému reliéfu území – od teplejších oblastí na z{padě území, přes mírně teplé oblasti až po chladné oblasti na východě území, kde se nach{zejí Orlické hory spolu s Kralickým Sněžníkem.
1
MIŠTERA, L. a kol. Geografie ČSSR. SPN Praha, 1985. Str. 388, 32-34.
- 14 -
Obr. č. 2: Klimatické oblasti dle E. Quitta v okrese Ústí nad Orlicí, Zdroj: DP MD
Nejteplejší oblastí je zde T2. Ta je charakteristick{ dlouhým, teplým a suchým létem, s velmi kr{tkým přechodným obdobím (teplé jaro i podzim). Zima je zde mírně tepl{, such{ až velmi such{ s velmi kr{tkým trv{ním sněhové pokrývky. Průměrný sr{žkový úhrn ve vegetačním období je 350 – 400 mm. Průměrn{ teplota v červenci zde šplh{ až k 19° C. Sem spad{ území mezi Vysokým Mýtem a Chocní. Tato oblast je obklopena ze dvou stran podoblastmi MT 10 a MT 11. Tyto jsou o něco m{lo chladnějšími, léto je zde teplé a mírně suché s kr{tkým přechodným obdobím, které je mírně teplé. Zima je zde mírně tepl{ a velmi such{ s kr{tkým trv{ním sněhové pokrývky. Průměrn{ lednov{ teplota se pohybuje kolem mínus dvou stupňů. Směrem k východu se zved{ nadmořsk{ výška, díky čemuž přech{zí z teplých oblastí do mírně teplé oblasti. Na MT 9 a MT10 navazuje MT9 a MT7.
MT 9 je
charakteristick{ dlouhým létem, které je teplé, je mírně suché až suché (průměrn{ teplota v červenci 16-17 °C). Zima je zde kr{tk{ a mírn{ s kr{tkým trv{ním sněhové pokrývky. MT7 m{ norm{lně dlouhé, mírné, mírně suché lét, přechodné období je kr{tké s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je norm{lně dlouh{, mírně tepl{ a mírně such{ až such{.
- 15 -
Nejrozs{hlejší oblastí v okrese je podoblast MT2. Zde je léto kr{tké, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období kr{tké s mírným jarem i podzimem. Zima je zde norm{lně dlouh{ s mírnými teplotami pohybující se v lednu kolem -4 °C s norm{lně dlouhou sněhovou pokrývkou. Sem spad{ oblast podhůří Orlických hor v okolí měst Žamberk, Letohrad či Jablonné nad Orlicí. Směrem na východ na MT2 navazuje MT3 v oblasti Kunvaldu. V podoblasti MT3 je kr{tké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období norm{lní až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je norm{lně dlouh{, mírně chladn{, such{ až mírně such{ s norm{lním až kr{tkým trv{ním sněhové pokrývky. Okolí Orlických hor a Kr{lického Sněžníku spad{ už do chladné oblasti. Okolí obcí Čenkovic a Mladkova spad{ do CH7. Zde je léto velmi kr{tké až kr{tké, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé mírně chladné jaro i podzim. Zima je dlouh{, mírn{, mírně vlhk{ s dlouhou sněhovou pokrývkou (průměrně 100 – 120 dní). Na CH7 navazuje podoblast CH6, ve které je léto velmi kr{tké až kr{tké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouh{, mírně chladn{, vlhk{ s dlouhým trv{ním sněhové pokrývky. Sem spad{ město Kr{líky a jeho okolí. Nejchladnější podoblastí vyskytující se na území okresu je CH4. Zde je léto velmi kr{tké, chladné a vlhké, přechodné období velmi dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouh{, velmi chladn{, vlhk{ s velmi dlouhým trv{ním sněhové pokrývky, kter{ v průměru dosahuje 140 – 160 dní v roce. Tuto podoblast nejdeme pouze v okolí Kralického Sněžníku. Co se týče klimatických poměrů jsou v jednotlivých č{stech okresu odlišné. Podnebí okresu se výrazně mění s nadmořskou výškou. Oblast Vysokomýtska (z{pad) je nejteplejší a nejsušší. Průměrn{ roční teplota vzduchu zde je 8 ˚C, úhrn sr{žek je 650 – 700 mm. Oblast Lanškrounska (východ) je chladnější v průměru o 1 ˚C a úhrn sr{žek je o 100 mm vyšší. Výrazně chladnější a vlhčí klima m{ Kr{licko a č{st Žamberska, kde je ve vyšších poloh{ch průměrn{ teplota jen 4 – 5 ˚C a průměr sr{žek převyšuje 900 mm. Tyto rozdíly jsou d{ny výškových reliéfem území.2
2.2.3.
Hydrologické podmínky
Hydrologické poměry jsou ovlivněny polohou okresu na hlavním evropském rozvodí. Větší č{st okresu leží v povodí Labe, menší východní č{st v povodí Moravy. Hlavním tokem v okrese je Tich{ Orlice, na severu Divok{ Orlice, na jihu Třebovka a na 2
QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa. Brno, 1971. Str. 10-13.
- 16 -
východě Moravsk{ S{zava. Největší vodní plochou je se 110 hektary Pastvinsk{ přehradní n{drž. Vydatné zdroje podzemních vod zejména v oblasti Vysokomýtské synklin{ly umožňují z{sobovat vodou i uživatele mimo okres. Téměř celý okres leží v p{smu hygienické ochrany vodních zdrojů II. stupně.3
2.2.4.
Půdní pokryv
Patrně nejvíce důležitou pro zemědělskou výrobu je půda a její vlastnosti. Na vzniku půd se podílí řada půdotvorných faktorů. Jsou jimi mateční hornina, klimatické podmínky, podzemní voda, reliéf terénu a v neposlední řadě činnost člověka. V okrese Ústí nad Orlicí je podle Atlasu půd České republik výskyt pěti hlavních typů půd. Těmi jsou kambisoly, hnědozemě, podzoly, pseudogleje a černice. Nejrozšířenějším typem jsou zde kambisoly. Jejich společným znakem je tzv. kambický horizont, to je horizont hnědnutí a tvorby jílu, ležící pod povrchovými organominer{lními horizonty. Kambisoly zcela dominují v pahorkatin{ch a vrchovin{ch. Kambisoly se vyvinuly na nejrůznějších hornin{ch (na rul{ch, žul{ch, břidlicích, odv{pněných opuk{ch či pískovcích. Jejich úspěšné zemědělské využití je do značné míry z{vislé na člověku, tedy na uplatňovaných z{kladních i speci{lních agrotechnických opatřeních (osevní postupy, zpracov{ní půdy, výživa a hnojení a aplikace optim{lního odrůdového sortimentu plodin), jsou ale naopak velmi ceněnými půdami lesního hospod{řství. V horských oblastech Orlických hor i masivu Kralického Sněžníku se vyskytují podzolové půdy. Ty vznikají podzolov{ním na matečných substr{tech miner{lně slabých (např. křemenců) a svahových materi{lech ve vyšších nadmořských výšk{ch. Mají nepříznivou humusovou formu, spadají do kyselých až velmi kyselých půd, což je činí nevhodnými pro zemědělskou činnost. V blízkosti podzolových půd se nach{zí pseudogleje. Tyto půdy jsou zamokřené sr{žkovou vodou. Vznikají z illimerizovaných půd v důsledku zhoršené propustnosti horizontu B. Mají špatné fyzik{lní vlastnosti. Pseudogleje se nach{zejí v oblasti mezi Orlickými horami a Kralickým Sněžníkem, d{le pak v blízkosti města Ústí nad Orlicí. Další typem jsou hnědozemě, které vznikly degradací černozemě. Vyskytují se na v{penitých sediment{rních hornin{ch. Jejich znakem je rozdělení půdního profilu do tří horizontů, výrazný je u nich mocný hnědý B horizont. S nadmořskou výškou stoup{ mocnost půd, zvětšuje se obsah humusu, který je však kyselejší a m{ větší podíl
3
KESTŘÁNEK, J.:Vodní toky a nádrže. Academia Praha, 1984. Str 315, 24-32
- 17 -
pohyblivých složek. Tyto se nach{zí v z{padní až jihoz{padní č{sti okresu Ústí nad Orlicí.4 V menší míře jsou zde zastoupeny černice, které jsou v z{padní č{sti okresu v blízkosti řek Loučn{ a Tiché Orlice. Černice lze označit jako lužní půdy nivních lesů. Mají hluboký Amg horizont se znaky oglejení. Černice jsou miner{lně velmi bohaté, neutr{lní až alkalické.5
2.2.5.
Ţivotní prostředí
Na území okresu Ústí nad Orlicí se nach{zí pět druhů zvl{ště chr{něných území. Podél severovýchodní hranice se t{hne hřeben Orlických hor, který spad{ do chr{něné krajinné oblasti (d{le CHKO). Hřeben a n{větrné jihoz{padní svahy jsou odlesněné v důsledku působení d{lkových imisí. Nejhorší situace byla na přelomu 80. a 90. let. Od té doby se situace zničených lesů a půdy kyselými dešti pomalu zlepšuje. Poblíž CHKO Orlické hory se rozkl{d{ N{rodní přírodní rezervace Kr{lický Sněžník, který je i z{roveň nejvyšším bodem okresu. V blízkosti vrcholu pramení řeka Morava, kter{ č{stečně proték{ okresem. Přírodních rezervací (d{le PR) na území okresu je celkem dle Ministerstva životního prostředí deset. Nejzn{mější a nejvíce navštěvovanou PR je Zemsk{ br{na, což je skalnatý úsek Divoké Orlice protínající pod osadou Čih{k napříč snížený hřbet Orlických hor. Dalšími PR jsou např. Třebovské stěny, Bošínsk{ obora či PR HemžeMýtkov. Dalším druhem ochrany území jsou přírodní pam{tky (d{le PP). Těch je v okrese celkem osm. Jsou jimi např. Letohradsk{ bažantnice, Hradní kopec Litice, kde se nach{zí i stejnojmenn{ zřícenina hradu, nebo PP Údolí Z{horského potoka, kter{ je zn{ma svým výskytem chr{něných rostlin a ohrožených druhů fauny. Mezi chr{něn{ území je zařazeno i údolí Divoké Orlice u Kl{šterce nad Orlicí a Tiché Orlice u Chocně (Peliny). Z přírodních parků lze uvést Lanškrounské rybníky, Jeř{b u Červené Vody a nejvýchodnější výběžek Orlických hor Suchý vrch – Bukov{ hora.6
4
MIŠTERA L. a kol: Geografie ČSSR. SPN Praha, 1985. Str. 388, 87-92.
5
KOZÁK, J.: Atlas půd České republiky. ČZU Praha, 2009. Str. 98
6
HOFMAN, Č.: Stav životního prostředí a veřejného zdraví v okrese Ústí nad Orlicí. OÚ Ústí nad Orlicí, 1998. Str. 85.
- 18 -
2.3.
Socioekonomické podmínky
2.3.1.
Obyvatelstvo
Okres Ústí nad Orlicí měl k 31. 12. 2009 celkem 139 201 obyvatel, z toho 70 606 bylo žen. V Pardubickém kraji je to druhý nejlidnatější okres hned po okresu Pardubickém. Tab. č. 1: Vývoj celkového počtu obyvatel za období 2000-2009 v okrese Ústí nad Orlicí v tisících
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
Počet obyvatel (k 31.12.) Rok Počet obyvatel (k 31.12.)
138 2591 2005 137 598
137 794 2006 137 840
137 718 2007 138 858
137 660 2008 139 381
137 671 2009 139 201
Zdroj:
Obr. č. 3: Vývoj celkového počtu obyvatel za období 2000-2009 v okrese Ústí nad Orlicí Zdroj: Vlastní šetření
Dle obr. č. 3 je patrný pozvolný úbytek obyvatel okresu. Přelom nast{v{ mezi roky 2005 a 2006, kdy začín{ počet obyvatelstva prudce růst. To je způsobeno především růstem počtu živě narozených, který v roce 2004 činil 1 380, za rok 2009 pak 1 561. V tomto období rodily ženy silných ročníků, tzv. hus{kových dětí. D{ se však předpokl{dat brzký konec „baby boomu“, což potvrzují údaje za poslední dva roky, kdy počet živě narozených začín{ klesat, což m{ i za n{sledek zastavení až mírný pokles celkového počtu obyvatel v okrese. Všeobecně lze říci, že populace v České republice st{rne. Tento trend se objevuje i ve sledovaném okrese. V roce 2000 byl průměrný věk obyvatel v okrese 37,7, v roce 2005
- 19 -
byl 39,1, za rok 2009 už činí rovných čtyřicet let. S tímto lze počítat i do budoucna vzhledem nižšímu počtu nově narozených, zvyšov{ní indexu st{ří díky kvalitnější zdravotnické péči (v roce 2000 činil 74,8, v roce 2009 97,3) Tab. č. 2: Procentu{lní podíl jednotlivých věkových složek na celkovém počtu obyvatel v okrese Ústí nad Orlicí za období 2000-2009
Obyvatelé ve věku (k 31. 12.) v %
2000
2001
2002
2003
2004
0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let Obyvatelé ve věku (k 31. 12.) v %
17,8 68,9 13,3 2005
17,4 69,2 13,3 2006
17,1 69,6 13,4 2007
16,7 69,9 13,4 2008
16,4 70,0 13,5 2009
0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let
16,1 70,3 13,7
15,8 70,3 13,9
15,4 70,6 14,0
15,2 70,4 14,4
15,2 70,0 14,8
Zdroj:
Z tab. č. 2 je patrné, že předproduktivní složka obyvatelstvam{ st{le klesající tendenci, ačkoli v posledních letech snižov{ní podílu zastavilo. Naopak poproduktivní č{st obyvatelstva, kam řadíme obyvatele 65 a více let, zaznamen{v{ pozvolný n{růst, díky čemuž se začín{ poměr poproduktivní složky přibližovat k předproduktivní. Produktivní č{st obyvatelstva (15 - 64 let) osciluje v blízkosti 70%, pouze v roce 2009 byl zaznamen{n mírný pokles. Tato situace, pokud se nebude řešit, může a nejspíš i bude mít negativní vliv na stav soci{lní politiky st{tu. Tab. č. 3: Vývoj nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí za období 2000 - 2009
Rok Míra nezaměstnanosti Rok Míra nezaměstnanosti
2000 7,33 2005 7,98
2001 7,62 2006 6,19
2002 7,78 2007 5,00
2003 8,45 2008 6,13
2004 8,77 2009 10,45
Zdroj: ČSÚ
Míra nezaměstnanosti v okrese zaznamenala v prvních pěti letech mírný růst. V roce 2004 dos{hla svého tehdejšího maxima (8,77 %). N{sledující roky byly charakteristické pro pokles míry nezaměstnanosti (nastartovan{ ekonomika, zvyšov{ní popt{vky u místních podniků z důvodu vstupu na nové trhy, zvyšov{ní výrobní kapacity, nabír{ní nových zaměstnanců). Koncem roku 2008 však udeřila světov{ hospod{řsk{ krize, kter{ zapříčinila pokles prodeje, díky čemuž byl i menší odbyt zboží, což logicky vedlo k propouštění přebytečných zaměstnanců).
- 20 -
Obr. č. 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí za období 2000 – 2009 Zdroj: Vlastní šetření
2.3.2.
Sídelní struktura
Do okresu Ústí nad Orlicí spad{ celkem 115 obcí. Tento počet se oproti roku 2006 zvýšil o dvě obce. Na zač{tku roku 2007 byly do okresu Ústí nad Orlicí převedeny obce Leština, Nové Hrady, Řepníky, Stradouň a Vinary z okresu Chrudim a obce Radhošť a Týnišťko z okresu Pardubice. D{le byly z okresu Ústí nad Orlicí převedeny obce Němčice, Sloupnice a Vlčkov do okresu Svitavy. Největší, co do počtu obyvatel, není okresní město Ústí nad Orlicí (14 667 obyvatel), ale sousední Česk{ Třebov{ s 16 273 obyvateli. Naopak obec s nejmenším počtem obyvatel je obec Z{dolí se 61 obyvateli. Obcí, které mají status města je v okrese Ústí nad Orlicí dohromady deset. Jsou jimi Brandýs nad Orlicí, Česk{ Třebov{, Choceň, Jablonné nad Orlicí, Kr{líky, Lanškroun, Letohrad, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a Žamberk. Sečtením všech obyvatel žijících ve městech okresu ke konci roku 2009 dostaneme hodnotu 84 612 obyvatel, což n{m n{sledně ud{v{ stupeň urbanizace 60,7 %. V roce 2001 však žilo ve městech 85 192 obyvatel (dle SLDB 2001). I zde tedy probíh{ č{stečn{ suburbanizace území. Formu městyse m{ pouze jedna obec a tou je Kunvald., ostatní tvoří obce. Obcí s pověřeným obecním úřadem bylo ke konci roku 2009 v okrese Ústí nad Orlicí dohromady devět, z nichž šest obcí m{ status obce s rozšířenou působností. Spadají sem Česk{ Třebov{, Kr{líky, Lanškroun, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a Žamberk.
- 21 -
2.3.3.
Průmysl
Nejvíce zaměstnaných lidí v okrese Ústí nad Orlicí je v oblasti průmyslu (pohybuje se kolem 32%). Vyšší podíl oproti průměru České republiky je i zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybolovu, který je necelých sedm procent. Díky těmto hodnot{m lze
sledované
území
zařadit
mezi
zemědělskko-průmyslové
okresy.
Nejvíce
zaměstnaných je v podnicích zabývající se výrobou strojů a zařízeních pro další výrobu či výrobu elektrických a optických přístrojů. Z této oblasti bych jmenovala podniky AVX Czech Republic, s. r. o. Lanškroun, OEZ, s. r. o. Letohrad, Tesla Lanškroun, a. s., Korado, a. s. Česk{ Třebov{ či Isolit-Bravo, s. r. o. Jablonné nad Orlicí. Dříve zde však byl dominantním odvětvím textilní průmysl. Ten však v dnešní době skomír{, jedinou velkou firmou v okrese je Perla, a. s. Ústí nad Orlicí. Nem{lo významn{ je i výroba motorových vozidel ve Vysokém Mýtě v podniku s n{zvem Karosa, a. s.
2.3.4.
Doprava
Nejvíce rozvinutou dopravní infrastrukturou v okrese Ústí nad Orlicí je železniční síť. Městy Česk{ Třebov{ – Choceň proch{zí železniční koridor, který spojuje Prahu s Brnem či Olomoucí (Ostravou). Hlavní trati jsou elektrifikované, v roce 2008 byla dokončena elektrifikace trati Letohrad – Lichkov, což umožní rozšířit tranzitní dopravu do Polska. Nejvýznamnějším železničním dopravním uzlem je Česk{ Třebov{, kter{ slouží jako překladní uzel n{kladní železniční dopravy. Její význam však v poslední době upad{. Co se týče silniční dopravy, tak okres protínají čtyři významné silnice první třídy: silnice I. třídy č. 11 vedoucí z Hradce Kr{lové přes Žamberk do Ostravy, silnice I. třídy č. 14 vedoucí z České Třebové přes Ústí nad Orlicí do N{choda a pak d{le do Polska, silnice I. třídy č. 35 (E 442) vedoucí z Olomouce směrem na Hradec Kr{lové, silnice I. třídy č. 43 (E 461) vedoucí z Brna do Kr{líků.
- 22 -
3 PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY PRO ZEMĚDĚLSTVÍ V OKRESE ÚSTÍ NAD ORLICÍ
3.1.
Vyuţití zemědělských ploch a zemědělského půdního fondu
Celkov{ výměra zemědělské půdy v okrese je 75 703 ha. Tato hodnota se v průběhu let výrazně nemění. Pouze se mění podíly jednotlivých typů zemědělské půdy. V porovn{ní s rokem 2002 se snížila plocha orné půdy o přibližně 500 ha na současných 48 053 ha. Naopak se navýšila plocha trvale travních porostů (d{le TTP) z 23 195 ha na 23 903 ha zemědělské půdy. Toto přerozdělení je d{no tím, že některé zemědělské podniky změnily ornou půdu na pastviny pro dobytek. D{le byl pokles zaznamen{n u ploch spadající do zahrad. Naopak o 8 ha vzrostla plocha ovocných sadů na 157 ha. Chmelnice a vinice se v okrese Ústí nad Orlicí nevyskytují vůbec. Tab. č. 4: Struktura zemědělské půdy v okrese Ústí nad Orlicí a České republice k 31. 12. 2008
Okres Ústí nad Orlicí
Orn{ půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady TTP Zemědělsk{ půda
Plocha (ha)
Podíl (%)
48 053 0 0 3 590 157 23 903 75 703
63,5 0,0 0,0 4,7 0,2 31,6 100,0
Index změny 2002/2004 (%) 98,9 97,7 105,4 103,1 100,1
Česk{ republika Plocha (ha)
Podíl (%)
3 025 598 10 763 19 131 162 643 46 232 979 719 4 244 086
71,3 0,3 0,5 3,8 1,1 23,1 100
Zdroj: Půda, Situační a výhledov{ zpr{va za roky 2002 a 2008, MZe Praha
V porovn{ní s Českou republikou (d{le ČR) je podíl orné půdy nižší než celorepublikový průměr. Naproti tomu plocha TTP m{ v okrese podíl přibližně o deset procent vyšší ne je podíl v ČR. To je d{no silným zastoupením chovu zvířat, zejména dobytka, který m{ v tomto okrese velkou tradici.
- 23 -
Tab. č. 5: Využití ploch v okrese Ústí nad Orlicí a České republice k 31. 12. 2008
Okres Ústí nad Orlicí Plocha Podíl Index (ha) (%) změny (%) 75 703 59,7 100,1 39 737 31,4 99,6 1 286 1,0 101,3 1 784 1,4 101,6 8 221 6,5 102,0 126 732 100 100,2
Zemědělsk{ půda Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Výměra celkem
Česk{ republika Plocha Podíl (ha) (%) 4 244 086 53,8 2 653 035 33,6 162 501 2,1 130 933 1,7 695 963 8,8 7 886 518 100
Zdroj: Půda, Situační a výhledov{ zpr{va za roky 2002 a 2008, MZe Praha
Podíl zemědělské půdy okresu Ústí nad Orlicí na celkové výměře tvořil necelých šedes{t procent. Ve srovn{ní s ČR je tato hodnota vyšší (u ČR tvoří 53,8 %). Oproti tomu zastavěn{ plocha byla 1,4 %, celorepublikový průměr 1,7 %. Ve sledovaném okrese se nenach{zí ž{dné velké město, které by tuto hodnotu zvyšovalo.
3.1.1.
Cena půdy
V České republice se uplatňují dva druhy cen zemědělské půdy – ceny úřední a ceny tržní a) ceny úřední Pro daňové účely, pro prodej a koupi pozemků ve vlastnictví st{tu a pro prov{dění pozemkových úprav se používají ceny úřední zjištěné na z{kladě cenových předpisů Ministerstva financi a Ministerstva zemědělství. Vyhl{ška Ministerstva financi č. 3/2008 Sb., kterou se prov{dějí někter{ ustanoveni z{kona č. 151/1997 Sb., o oceňovaní majetku a o změně některých z{konů (z{kon o oceňovaní majetku) v pozdějším zněni v příloze č. 22 k vyhl{šce, uv{dí z{kladní ceny zemědělských pozemků pro 2 199 bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Průměrn{ úřední cena za celou republiku je 5,24 Kč/m2. Nejnižší jednotkov{ cena v této vyhl{šce je 0,70 Kč/m2. Nejvyšší jednotkov{ cena je 14,81 Kč/m2. b) Ceny tržní Pro účely trhu se zemědělskými pozemky, tj. koupě a prodeje, jakož i pro stanovení daně z příjmu z prodeje pozemků slouží tržní ceny zemědělských pozemků. Na z{kladě analýzy vice než 117 tisíc získaných údajů o tržních cen{ch lze jednoznačně konstatovat, že na výši tržní ceny m{ prvořadý vliv poloha pozemku, velikost pozemku a účel využiti kupovaného pozemku.
- 24 -
Obr. č. 5: Průměrné úřední ceny půdy v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 Zdroj: Vyhl{ška MZe k vyhl{šce č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení z{kona č. 151/1997 Sb., o oceňov{ní majetku ve znění pozdějších předpisů
Největší n{růst úřední ceny půdy v okrese Ústí nad Orlicí byl zaznamen{n u obcí s nejnižšími cenami. Příkladem může být obec Podlesí, kde je nejnižší cena za půdu v okrese. Ta v roce 2005 činila 0,83 Kč/ m2, v roce 2008 už 1,16 Kč/m2 (IZ 139,8 %). Nejméně cena vzrostla mezi roky 2005 a 2008 u obcí Bučina, Semanín či Brandýsu nad Orlicí. Nejnižší ceny jsou u obcí v severovýchodní č{sti okresu, kde jsou Orlické hory či masiv Kr{lického Sněžníku. Tato oblast spad{ do horské LFA. Naopak nejvyšší úřední ceny jsou v z{padní č{sti okresu v okolí měst Vysoké Mýto a Choceň, což souvisí s kvalitnější půdou, kter{ již nespad{ do LFA.7
3.2.
Kategorizace zemědělské půdy
Kategorizace zemědělského území pro různé využití v zemědělské praxi se v České republice prov{děla od zač{tku 20. let minulého století. V současné době jsou uplatňov{ny tři typy kategorizace zemědělského území: Zemědělské výrobní oblasti 7
NĚMEC, J.a kol.: Situační a výhledová zpráva, půda. Ministerstvo zemědělství ČR, 2009. Str. 91, 34-35.
- 25 -
Znevýhodněné oblasti pro zemědělce (Less Favoured Areas) Zranitelné oblasti
Pro stručnou charakteristiku okresu Ústí nad Orlicí n{m bohatě postačí použití první dvou z nich, tzn. zemědělské výrobní oblasti (ZVO) a znevýhodněné oblasti pro zemědělce (LFA).
3.2.1.
Zemědělské výrobní oblasti
Zemědělské výrobní oblasti vytv{ří třídicí z{kladnu katastr{lních území pro účely zemědělské statistiky pro hodnocení podnikatelských subjektů a analýzy jejich produkčních a ekonomických výsledků. Tyto zemědělské výrobní oblasti jsou Českým úřadem zeměměřickým a katastr{lním a Českým statistickým úřadem využív{ny pro statistické hodnoceni území ČR do současnosti. Z hlediska agroekologických a ekonomických předpokladů území jsou vymezeny čtyři výrobní typy a jeden{ct podtypů: výrobní oblast kukuřičn{ (s označením K), typ kukuřično-řepařsko-obiln{řský, kter{ se členi na podtyp K1, K2 a K3, výrobní oblast řepařsk{ (s označením Ř), typ řepařsko-obiln{řský, kter{ se členi na podtyp Ř1, Ř2, Ř3, výrobní oblast brambor{řsk{ (s označením B), typ brambor{řsko-obiln{řský, kter{ se členi na podtyp B1, B2 a B3, výrobní oblast horsk{ (s označením H), typ pícnin{řský s rozhodujícím zaměřením na chov skotu, se členi na podtyp H1 a H2. Tab. č. 6: Rozdělení zemědělské půdy do výrobních oblastí k 31. 12. 2008
Okres Ústí nad Orlicí (ha) Okres Ústí nad Orlicí (%) Česk{ republika (ha) Česk{ republika (%)
Okres Ústí nad Orlicí (ha) Okres Ústí nad Orlicí (%) Česk{ republika (ha) Česk{ republika (%)
K1
K2
0 0,0 115 262 2,9
0 0,0 71 684 1,8
Zemědělsk{ půda K3 Ř1 0 8 610 0,0 11,4 19 502 493 059 0,5 12,4 Zemědělsk{ půda
Ř2
Ř3
2 324 3,1 434 292 11,0
2 968 3,9 348 739 8,8 Výměra celkem
B1
B2
B3
H1
H2
30 230 39,9 1 034 328 26,1
4 178 5,5 480 175 12,1
17 262 22,8 640 905 16,2
3 486 4,6 145 280 3,7
6 646 8,8 178 050 4,5
Zdroj: Situační a výhledov{ zpr{va, Půda, Mze Praha, 2009
- 26 -
75 704 3 961 276
V okrese Ústí nad Orlicí jsou zastoupeny tři zemědělské výrobní oblasti a to řepařsk{,
brambor{řsk{
a
oblast
horsk{.
Toto
je
d{no
fyzicko-geografickou
charakteristikou daného místa. V porovn{ní s Českou republikou lze konstatovat velmi podobné procentu{lní rozložení jednotlivých zemědělských výrobních oblastí. Nejmenší podíl m{ oblast horsk{, do které patří 13,4% z celkové plochy zemědělské půdy okresu. Vyskytuje se v nadmořských výšk{ch nad 650 m v oblasti Orlických hor a Kralického Sněžníku a nabízí nejobtížnější podmínky pro zemědělství. Převl{d{ zde nepříznivé klima s kr{tkou vegetační dobou, díky čemuž se z celého řešeného území pr{vě zde dosahuje nejnižší intenzity zemědělské výroby. Naopak nejvíce je v okrese zastoupena brambor{řsk{ oblast s necelými sedmdes{ti procenty. Tato oblast je charakteristick{ tím, že se rozkl{d{ v mírně teplých až mírně chladných a vl{hově zajištěných přírodních stanovištích v nadmořských výšk{ch mezi 400 600 m. Typickým rysem je výrazné cílení zemědělské produkce na živočišnou výrobu či produkci obilovin a výrobu pícnin. Řepařsk{ oblast zaujím{ necelých dvacet procent území okresu. Spadají sem nejúrodnější č{sti ústecko-orlického okresu. Tyto se nach{zejí v blízkosti města Vysoké Mýto. Zde je půda maxim{lně hospod{řsky využív{na. I proto v této ZVO může nalézt nejvýznamnější zemědělsk{ družstva ZOD Z{lší či ZEVAS Vraclav a.s.
3.2.2.
Znevýhodněné oblasti pro zemědělce (LFA)
Režim podpory zemědělců ve znevýhodněných oblastech (LFA), který v EU funguje od roku 1975, představuje mechanismus napom{hající zachovat zemědělskou činnost, a tudíž i r{z krajiny v horských oblastech, v jiných znevýhodněných oblastech než horských (tzv. přechodných znevýhodněných oblastech) a v oblastech se specifickým znevýhodněním. Z{kladem pro vymezov{ní znevýhodněných oblastí České republiky (LFA) v letech 2004 – 2006 je nařízení Rady (ES) 1257/1999 o podporov{ní rozvoje venkova prostřednictvím Evropského orientačního a z{ručního fondu pro zemědělství (Council Regulation 1257/1999 on support for rural development from the EAGGF). V evropské politice podpory pro LFA byla od roku 2000 více zdůrazněna problematika ochrany životního prostředí. Kompenzační příspěvek je přizn{n kromě pro LFA i pro území s environment{lními omezeními. Od roku 2007 jsou znevýhodněné oblasti stanovené podle nařízení vl{dy č. 75/2007 Sb., o podmínk{ch poskytov{ní plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech NATURA 2000 na zemědělské půdě, ve znění NV č. 113/2008 Sb. Takto vymezené oblasti s menšími odchylkami platí pro rok 2008 a 2009.
- 27 -
Kriteria pro stanovení méně příznivých oblastí: horsk{ oblast typu HA - obce nebo katastr{lní území s nadmořskou výškou nad 600 m n. m. nebo s výškou 500 až 600 m n. m. a z{roveň se svažitostí vyšší než 15 % na 50 % území této obce nebo k. ú., horsk{ oblast typu HB - obce nebo k. ú. nesplňující kritéria pro oblast typu HA, které však byly za účelem zachov{ní celistvosti horské oblasti do této oblasti zařazeny, ostatní méně přízniv{ oblast typu OA - obce nebo k. ú. s výnosností zemědělské půdy nižší než 34 bodů, které se nach{zejí na území kraje, jenž v průměru splňuje demografick{ kritéria – hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel/km2 a podíl
pracujících
v
zemědělství
na
celkovém
počtu
pr{ceschopného
obyvatelstva vyšší než 8 %, ostatní méně přízniv{ oblast typu OB - obce s výnosností zemědělské půdy 34 až 38 bodů, které se nach{zejí na území kraje, jenž v průměru splňuje demografick{ kritéria – hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel/km2 a podíl pracujících v zemědělství na celkovém počtu pr{ceschopného obyvatelstva vyšší než 8 %. Tyto obce nebo k. ú. byly zařazeny do ostatní méně příznivé oblasti za účelem zachov{ní celistvosti této oblasti, specifick{ oblast typu S - obce a k. ú. s výnosností zemědělské půdy nižší než 34 bodů nebo s výnosností 34 až 38 bodů a z{roveň se sklonitostí vyšší než 7o na 50 % zemědělské půdy obce nebo k. ú. – tyto obce nebo k. ú. nen{leží do kraje, který v průměru splňuje demografick{ kritéria pro ostatní méně příznivou oblast, specifick{ oblast typu SX - obce nebo k. ú., které byly zařazeny v LFA v období 2004 – 2006 a vlivem aktualizace vstupních dat již nesplňují kritéria pro vymezení LFA. O poskytnutí platby v těchto oblastech může pož{dat pouze ten žadatel, kterému byl alespoň jedenkr{t poskytnut vyrovn{vací příspěvek v programovém období 2004 až 2006.
- 28 -
Obr. č. 6: Méně příznivé oblasti v okrese Ústí nad Orlicí k 31. 12. 2008 Zdroj: Vlastní šetření
Největší podíl území spad{ do příznivých oblastí, které se vyskytují v jižní a z{padní č{sti okresu (okolí Vysokého Mýta či Žichlínku a Tatenic). Tyto oblasti jsou úrodné a tudíž i vhodné pro zemědělství. O něco menší č{st území spad{ již do LFA, konkrétně do kategorie ostatní. Toto území se nach{zí ve střední č{sti okresu v okolí měst Ústí nad Orlicí, Žamberka či Lanškrouna). Nejméně obcí řadíme do horské LFA. Tato oblast je nejméně vhodn{ pro zemědělství, proto je zde více zastoupena živočišn{ výroba oproti rostlinné. Do horské LFA n{leží Orlické hory spolu s masivem Kr{lického Sněžníku. V porovn{ní s rokem 2000 se situace méně příznivých oblastí změnila pouze v důsledku přerozdělení obcí na území okresu Ústí nad Orlicí (lehce se změnil poměr příznivých oblastí a méně příznivých oblastí ostatní), jinak zde ž{dné přesuny v r{mci jednotlivých LFA neproběhly.
- 29 -
3.2.3.
Registr půdy – LPIS (Land Parcel Identification Systém)
Se vstupem České republiky do Evropské unie vznikla potřeba vytvořit nový systém identifikace zemědělských pozemků pro účely kontroly a administrace dotací vztahujících se na zemědělskou půdu. Podmínkou Evropské unie pro uvolňov{ní dotací do zemědělství bylo, aby člensk{ země zavedla systém identifikace zemědělských pozemků na z{kladě skutečného užív{ní půdy, a to v prostředí geografického informačního systému. Registr LPIS se stal úplným zdrojem informací o užív{ní zemědělské půdy bez rozdílu kultur. Aby nedoch{zelo ke vzniku duplicitních dat, byl registr LPIS integrov{n s dalšími speci{lními registry, a to s registrem ekologického zemědělství a se speci{lními registry trvalých kultur – vinic, chmelnic, intenzivních sadů a později také množitelských porostů. Registr LPIS je spolu s registry SZR a IZR a informačním systémem St{tního zemědělského
intervenčního
fondu
souč{stí
integrovaného
administrativního
a
kontrolního systému (IACS), určeného k administraci a kontrole vybraných dotačních schémat společné zemědělské politiky EU. Evidence slouží nejen k ověřov{ní údajů uvedených v ž{dostech o dotace vztahující se na zemědělskou půdu, ke kontrol{m plnění podmínek těchto dotací, ale i pro evidenci ekologického zemědělství, pěstov{ní geneticky modifikovaných odrůd a pro uplatnění n{roku na vr{cení spotřební daně. Údaje vedené v této evidenci se současně staly podkladem pro realizaci agroenvironment{lních opatření, pro monitoring dopadu opatření na podporu rozvoje venkova. Evidence využití půdy se podle novelizované pr{vní úpravy člení na: evidenci půdy: z{kladní jednotkou evidence půdy je půdní blok o minim{lní výměře
0,1
ha,
který
představuje
souvislou
plochu
zemědělsky
obhospodařované půdy a podle nové pr{vní úpravy také souvislou vodní plochu využívanou pro účely chovu ryb či souvislou plochu zalesněné půdy, evidenci objektů: z{kladní jednotkou evidence krajinných prvků je krajinný prvek, který představuje souvislou plochu, popřípadě jiný útvar, i zemědělsky neobhospodařované půdy, kter{ plní mimoprodukční funkci zemědělství, evidenci krajinných prvků: z{kladní jednotkou evidence objektů je objekt příslušející k hospod{řství chovatele, představující jednotlivou stavbu, zařízení nebo místo v krajině, kde jsou evidovan{ zvířata držena. Evidence objektů slouží především k zajištění prostorové identifikace míst, na kterých jsou hospod{řsk{ zvířata chov{na, což je nezbytné zejména při zavedení mimoř{dných veterin{rních opatření.8
8
NĚMEC, J.a kol.: Situační a výhledová zpráva, půda. Ministerstvo zemědělství ČR, 2009. Str. 91, 54-64
- 30 -
3.3.
DOTACE
Dotační zdroje lze v České republice (ČR) rozdělit na dvě z{kladní skupiny podle zdroje finančních prostředků. Po vstupu ČR do Evropské unie (EU) jsou zemědělcům nabízeny evropské dotační programy (většinou č{stečně kofinancované ze st{tního rozpočtu ČR), které jsou vhodně doplněny n{rodními dotačními programy (plně hrazeny ze st{tního rozpočtu ČR). Evropské dotační programy spolu s n{rodními doplňkovými platbami administruje a vypl{cí St{tní zemědělský intervenční fond.
Mezi z{kladní dotační n{stroje v ČR patří:
3.3.1.
Přímé platby
Přímé platby zahrnují jednotnou platbu na plochu, oddělenou platbu za cukr a rajčata a n{rodní doplňkové platby (Top Up) sloužící k dorovn{ní jednotné platby na plochu na úroveň starých členských st{tů EU. Ž{dosti o tyto podpory jsou pod{v{ny formou tzv. jednotné ž{dosti každoročně do 15. května. Česk{ republika aplikuje pro výplatu přímých plateb od roku 2004 systém jednotné platby na plochu (SAPS – Single Area Payment Scheme). Nové členské st{ty po svém vstupu do Evropské unie neobdržely přímé platby v plné výši. Přístupov{ smlouva a nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 stanovuje postupné navyšov{ní přímých podpor (tzv. phasing in) v modelu 25 % v roce 2004, 30 % v roce 2005, 35 % v roce 2006, 40 % v roce 2007 a n{sledné každoroční se zvýšením o 10 % až do dosažení 100% výše v roce 2013, tj. stejné úrovně plateb ve starých členských st{tech Evropské unie (EU 15) aplikovaných k 30. 4. 2004. Tab. č. 7: Platba na hektar v Kč v ČR od vstupu země do EU
rok 2009 2008 2007 2006 2005 2004
platba SAPS 3 710,00 3 072,70 2 791,50 2 517,80 2 110,70 1 830,40
Zdroj: Vlastní šetření
3.3.2.
Program rozvoje venkova ČR na období 2007 aţ 2013
Program rozvoje venkova je evropským zdrojem finančních prostředků kofinancovaných č{stečně ČR. Podpory jsou svým charakterem buď investiční (zejména osa I, III a IV) nebo plošné (osa II s výjimkou řešení lesních kalamit a podpory funkcí lesa).
- 31 -
Plošné podpory jsou pod{v{ny formou tzv. jednotné ž{dosti každoročně do 15. května. V r{mci investičních podpor jsou vyhlašov{ny výzvy na příjem projektů. Program rozvoje venkova, který zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 čl. 15 strategie v jednotlivých os{ch stanovených N{rodním strategickým pl{nem rozvoje venkova do prov{děcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci.
3.3.3.
Operační program Rybářství na období 2007 aţ 2013
Operační program Ryb{řství 2007 – 2013 je střednědobý programový dokument, na jehož z{kladě je čerp{na podpora pro oblast ryb{řství z Evropského ryb{řského fondu (EFF) sloužící k prosazov{ní cílů Společné ryb{řské politiky ES. Pokrýv{ oblasti, na které se vztahuje cíl „Konvergence“ (tj. celé území České republiky, vyjma hlavního města Prahy). Podpory jsou svým charakterem investiční.
3.3.4.
Dotace v rámci Společné organizace trhu
Z hlediska podpor poskytovaných v r{mci společných organizací trhu jsou zde prezentov{ny pouze podpory organizovanosti producentské z{kladny v r{mci komodity ovoce a zelenina a d{le podpory směřované do komodity víno. Jedn{ se o podpory evropské s č{stečným kofinancov{ním ze st{tního rozpočtu ČR.
3.3.5.
Národní dotace
Po vstupu do EU lze n{rodní dotace hrazené čistě ze st{tního rozpočtu ČR administrované Ministerstvem zemědělství ČR rozdělit do třech z{kladních směrů podpory různého charakteru vyhlašované formou Z{sad, které každoročně schvaluje ministr zemědělství; podpory směřující do lesního hospod{řství a podpory směřující do vodního hospod{řství.
3.3.6.
Podpůrný garanční a lesnický fond
Hlavni činností tohoto fondu je poskytovaní podpor ve formě dotaci úroků a garancí časti jejich jistiny úvěrů na ekonomicky n{vratné podnikatelské z{měry, a to v r{mci programu Zemědělec a programu Půda. Zdrojem finančních prostředků je st{tní
- 32 -
rozpočet ČR. Podpora se poskytuje pouze na investice, které nejsou považov{ny za přijatelné výdaje v r{mci Programu rozvoje venkova.
Nemůžeme opomenout ani dobíhající či již ukončené dotační programy, do kterých mimo jiné patří:
3.3.7.
SAPARD (Speciální předvstupní program pro zemědělství a
rozvoj venkova) SAPARD byl prvním dotačním programem Evropské unie. Česk{ republika mohla SAPARD využívat v časovém rozmezí let 2000 – 2006, maxim{lně však do konkrétního data vstupu do Evropské unie. Česk{ republika získala dotace v r{mci programu SAPARD zejména na rekonstrukce a modernizace provozů živočišné výroby, modernizace skladovacích technologií, plnění hygienických a veterin{rních standardů, obnova vlastnických vztahů a protierozní ochrana v r{mci pozemkových úprav, rozvoj agroturistiky na venkově a pomoc při zachov{ní kulturního dědictví na českém venkově.
3.3.8.
LEADER ČR
Program LEADER ČR využíval investiční prostředky ze st{tního rozpočtu na z{kladě z{kona o st{tním rozpočtu České republiky na příslušný rok. Byl určen na jedné straně místním partnerstvím venkovských území (místním akčním skupin{m), kter{ vytv{řejí a realizují společné rozvojové strategie a z{měry, a na druhé straně místním subjektům, které realizují konkrétní projekty. Díky programu tak mohli realizovat n{kup zemědělských strojů, pořizov{ní nových strojů, d{le technologií pro obnovu a údržbu přírodních lokalit nebo kulturního dědictví.
3.3.9. Tento
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství byl
programovým
dokumentem,
který
specifikoval
opatření
spolufinancovan{ z orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a z{ručního fondu (EAGGF) a opatření spolufinancované z Finančního n{stroje pro podporu rybolovu (FIFG). Pokrýval oblasti České republiky spadající pod Cíl 1 (tj. území ČR kromě hl. města Prahy). Účelem zpracov{ní OP Zemědělství byla podpora zemědělské prvovýroby a zpracov{ní zemědělských produktů, podpora lesního a vodního hospod{řství a zajištění
- 33 -
trvale udržitelného rozvoje venkova. Poskytov{ní finanční pomoci z OP Zemědělství 2004 – 2006 bylo ukončeno k 31.12.2008.
Hlavním zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a n{rodních zdrojů je St{tní zemědělský intervenční fond (SZIF), který n{leží do působnosti Ministerstva zemědělství. Dotace z EU jsou v r{mci společné zemědělské politiky poskytov{ny z Evropského zemědělského z{ručního fondu (EAGF) a v nynějším programovacím období (2007 – 2013) také z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a z Evropského ryb{řského fondu (EFF).9
3.4.
Ekologické zemědělství
Ekologické zemědělství odpovíd{ principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství,
které
již
neplní
pouze
produkční
funkci,
ale
především
funkci
mimoprodukční. Ekologické zemědělství podporuje hospod{řský a soci{lní rozvoj v méně příznivých a zaost{vajících venkovských oblastech. Po vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 začalo platit i u n{s evropské nařízení Rady (EHS) č. 2092/91) o ekologickém zemědělství. Od 1. 1. 2009 platí nové nařízení Rady č. 834/2007 a nařízení Komise č. 889/2008. Výše dotace je stanovena nařízením vl{dy č. 79/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v z{vislosti na pěstované plodině a kultuře, a to: 155 EUR/ha na hospodaření na orné půdě, s výjimkou pěstov{ní zeleniny nebo speci{lních bylin, 71 EUR/ha na hospodaření na travních porostech, pokud žadatel m{ všechny PB zařazeny v systému ekologického zemědělství, 849 EUR/ha na pěstov{ní vinic, ovocných sadů a chmelnic, 564 EUR/ha na pěstov{ní zeleniny nebo speci{lních bylin na orné půdě. 89 EUR/ha na hospodaření na travních porostech, pokud žadatel nem{ všechny PB zařazeny v systému ekologického zemědělství. K ekologickému zemědělství lze také přiřadit pěstov{ní nepotravin{řské zemědělské produkce – suroviny pro obnovitelné zdroje energie. Ty jsou definov{ny jako produkty zemědělství, lesnictví a rybolovu, které mají využití mimo oblast potravin a krmiv. Produkty, jejichž z{kladem je biomasa, významně nahradily petrochemické 9
Ministerstvo zemědělství – dotační systémy < http://eagri.cz/public/eagri/dotace/> , citováno dne 10.5.2010
- 34 -
produkty teprve od poloviny 20. století. Na z{kladě znalosti a s podporou nových technologii a kreativní vědy se dnes objevuji nové mnohostranné možnosti využití v oblastech energetiky, farmacie, chemie, stavebního hospod{řství a dopravy. Největší podíl na energii z OZE m{ pevn{ biomasa (zejména štěpky, odpady při zpracov{ní dřeva) a celulózové výluhy. Zemědělskými produkty pěstovanými pro takovéto energetické využití se rozumí především travní porosty, energetické byliny (např. šťovík, konopí ad.), či tzv. rychle rostoucí dřeviny (vrby, topoly), ale i např. obilniny. Jejich podíl na OZE je však celkově malý. Pro výrobu kapalných biopaliv (pro spalovací motory) se v našich podmínk{ch jedn{ o řepku, cukrovou řepu a obilniny. Pěstov{ní výše uvedených energetických plodin je podporov{no platbou na hektar (tzv. uhlíkový kredit, v roce 2007 činil 31,65 €/ha, tj. 879,87 Kč/ha). Pro
rozvoj
ekologického
zemědělství
v
ČR
vypracovalo
Ministerstvo
zemědělství ČR tzv. Akční pl{n, který navazuje na aktu{lní vývoj v této oblasti v EU. Ten se zaměřuje na spotřebitele a z{roveň vytv{ří zemědělcům v EU volný prostor k tomu, aby produkovali, co si ž{d{ trh. Český Akční pl{n předpokl{d{ do roku 2010 rozšíření ekologicky obděl{vaných ploch na 10 % zemědělské půdy a také rozšíření pěstov{ní tržních plodin. Hlavním cílem Akčního pl{nu je řešení vztahu ekologického zemědělství k životnímu prostředí a pohodě zvířat, posílení informovanosti a důvěry spotřebitele, podpora zpracov{ní bioproduktů a marketingu atd.10
3.5.
Ekoagroturistika
S ekologickým zemědělstvím souvisí i provozov{ní takzvané ekoagroturistiky. Ta je optim{lní možností pro menší rodinné farmy, neboť poskytuje ke klasické zemědělské činnosti další zdroj příjmů přímo v místě podnik{ní. Tato činnost je podporov{na formou dotací i Evropskou unií v r{mci Programu rozvoje venkova (PRV). Zde je snaha o nalezení nového uplatnění pro místní drobné zemědělce, kteří se tak mohou zaměřit i na mimozemědělské činnosti. Dotace na tyto aktivity v r{mci PRV činí přitom 50 procent celkových způsobilých výdajů pro podnikatelské subjekty a 90 procent pro neziskové organizace, minim{lní celkové způsobilé výdaje na projekt jsou 50 000 korun, projekty financuje ze 75 procent Brusel a z 25 procent ČR.
10
NĚMEC, J.a kol.: Situační a výhledová zpráva, půda. Ministerstvo zemědělství ČR, 2009. Str. 91, 20-24.
- 35 -
4 PROCESY V ZEMĚDĚLSTVÍ PO ROCE 1990 Podle D. Touchy došlo ve vývoji českého zemědělství v období 1989 – 1998 ke třem různým stadi{lním f{zím: První f{ze, probíhající v letech 1990 – 1993, lze ch{pat jako období radik{lního přizpůsobov{ní zemědělství novým soci{lně ekonomickým podmínk{m vytvořeným po roce 1989. Charakteristickými znaky této f{ze jsou prudký pokles hospod{řské produkce, pokles stavu hospod{řských zvířat, razantní snížení objemu používaných průmyslových hnojiv, citelné snížení počtu pracovníků v zemědělství. Během roku 1993 se projevil pokles téměř o 50 % oproti roku 1989. Doprovodnými prvky jsou d{le z{sadní změny ve struktuře pozemkových vztahů (privatizace, restituce atd.). Druh{ vývojov{ f{ze je charakteristick{ stabilizací situace a č{stečným obratem ve vývoji, kdy došlo k pomalému n{růstu jednotlivých parametrů hospod{řství v porovn{ní s první f{zí. Druhou etapu řadíme do let 1994 – 1995. Hlavními znaky jsou zpomalení meziročního poklesu hospod{řské produkce, snižující se tempo poklesu stavu hospod{řských zvířat, n{růst objemu používaných hospod{řských hnojiv a pokračující obnova vlastnických vztahů. Třetí f{ze připomínala svým průběhem f{zi první, i když v pomalejším tempu. Tato f{ze probíhala v letech 1996 – 1998. Charakteristickými znaky jsou prudký pokles hospod{řské produkce a pokles stavu hospod{řských zvířat, pokračující n{růst objemu používaných průmyslových hnojiv. Nově také doch{zí k posílení pozic obchodních společností z hlediska obhospodařované výměry zemědělské půdy na úkor zemědělských družstev.11 Na z{kladě výše uvedeného lze konstatovat, že česk{ zemědělsk{ politika 90. let minulého století měla charakter politiky transformační. Na konci 90. let a na zač{tku 21. století se začínají projevovat v české hospod{řské politice rysy kompatibilní s přípravami na vstup ČR do Evropské unie. Nemalou roli při dokreslení vývoje zemědělské politiky sehr{ly nové instituce a org{ny. Po roce 1989 došlo v Československu ke změně legislativy, kter{ s sebou přinesla výrazný vliv na vývoj zemědělství. V roce 1991 vznikl Feder{lní fond tržní regulace (od roku 1993 St{tní fond tržní regulace), jehož cílem byla stabilizace agr{rního sektoru pomocí garance minim{lních cen.
11
DOUCHA, T.: Vývoj agrárního sektoru ČR v období 1989-1997. Informační studie VÚZE, 1998. Str. 243.
- 36 -
D{le se jednalo o Plodinovou burzu založenou v roce 1992 vzniklou za účelem organizov{ní burzovních obchodů se zemědělskými produkty. K 1. 1. 1993 byla založena Agr{rní komora, kter{ se star{ o podporu podnikatelského sektoru v zemědělství a slouží k ochraně a zajišťov{ní potřeb svých členů. V roce 1994 byl založen Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond, který přispív{ k modernizaci podniků díky garancím úvěrů od bank pro zemědělské podniky.
4.1.
Stav zemědělství v roce 2000 podle Agrocenzu
Agrocenzus 2000 byl proveden v r{mci celosvětového zemědělského sčít{ní Organizací spojených n{rodů pro výživu a zemědělství (d{le FAO), které se kon{ vždy na přelomu desetiletí. Toto sčít{ní bylo již prov{děno dle standardů a pravidel platných v zemích Evropské unie. Další výzkumy Agrocenzus se chyst{ na letošní rok 2010. Mezi z{kladní charakteristiky hospod{řského subjektu pro zkoum{ní FAO patří: z{kladní kritérium – od výměry 1 ha obhospodařované půdy, doplňkov{ kritéria – od výměry 1 500 m2 pěstovaných intenzivních plodin (vinice, sady, venkovní zelenina, květiny), od 1 ks skotu, 2 ks prasat, 4 ks ovcí a koz, 50 ks drůbeže či od 100 ks kr{líků nebo kožešinových zvířat.
4.1.1.
Právní struktura podniků
V pr{vní struktuře podniků došlo po roce 1989 k významným změn{m. Č{st podniků si zachovala statut družstva, většina se však transformovala do obchodních společností, a to především do společností s ručením omezeným nebo do akciových společností. Díky možnosti restituce zemědělské půdy doch{zelo k n{vratu fyzických osob do sektoru zemědělství. K 30. 9. 2000 v okrese Ústí nad Orlicí zemědělsky hospodařilo 53 podniků pr{vnických osob a 1 348 podniků fyzických osob. Podniky se statutem pr{vnických osob byly tvořeny 18 společnostmi s ručením omezeným, 26 akciovými společnostmi, 6 zemědělskými družstvy, 2 veřejnými obchodními společnostmi a jedním st{tním podnikem. Struktura podniků fyzických osob byla tvořena 640 samostatně hospodařícími rolníky (d{le SHR), 107 fyzickými osobami podnikajícími dle Živnostenského z{kona, 599 fyzickými osobami bez pr{vní evidence a dvěma fyzickými osobami podnikajícími na z{kladě jiných pr{vních předpisů.
- 37 -
4.1.2.
Zaměstnanost v zemědělství
Zaměstnanost v odvětví zemědělství po roce 1989 významně poklesla. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v okrese Ústí nad Orlicí v roce 1989 v odvětví zemědělství zaměstn{no 9 819 osob. V roce 2000 už to bylo pouze 3 621 osob, což znamen{ pokles o téměř 63 %. Největšími zaměstnavateli v tomto sektoru jsou pr{vnické osoby, u nichž v roce 2000 pracovalo na Ústecku 3 069 zaměstnanců, kteří tvoří přibližně 85 % všech zaměstnaných v sektoru zemědělství.
Tab. č. 8. Pracovní síly v zemědělství v okrese Ústí nad Orlicí k 30. 9. 2000
Počet pracovníků
Podniky pr{vnických
Podniky fyzických
osob
osob
Celkem
V hlavním
Sezónní a
V hlavním
Sezónní a
V hlavním
Sezónní a
zaměstn{ní
pom{hající
zaměstn{ní
pom{hající
zaměstn{ní
pom{hající
3069
482
552
2117
3621
2599
Pramen: Agrocenzus 2000
4.1.3.
Struktura zemědělského půdního fondu
Ačkoli byla prahov{ hodnota pro zařazení do sčít{ní Agrocenzu snížena na 1 ha zemědělské půdy oproti 3 ha v roce 1989 došlo v tomto období k poklesu celkové evidované zemědělské půdy o 10 076 ha. Podle šetření Agrocenzu 2000 bylo 66,1 % zemědělské půdy zorněno, 33,3 % tvořily trvalé travní porosty, sady a zahrady tvořily pouze 0,6 % zemědělské půdy. Celkov{ výměra zemědělsky obhospodařované půdy v okrese Ústí nad Orlicí byla v roce 2000 tvořena 65 854 ha. Z této výměry bylo 50 267 ha obhospodařov{no podniky pr{vnických osob a zbývajících 15 587 ha podniky fyzických osob.
4.1.4.
Zemědělská produkce
Zemědělsk{ produkce se do roku 2000 v okrese Ústí nad Orlicí změnila oproti roku 1989 pouze mírně. Po roce 1989 většina podniků upustila od činností v přidružené výrobě a plně se zaměřila na zemědělskou produkci. Vzhledem k orientaci na rostlinnou a živočišnou výrobu vzrost podíl výroby rostlinné, což je d{no především nadprodukcí hovězího masa a mléka před rokem 1989.
- 38 -
4.1.5.
Rostlinná výroba
Mezi léty 1989 a 2000 se struktura osevních ploch změnila pouze minim{lně. Došlo především k přizpůsobení se trhu s komoditními surovinami a také se ve větší míře začaly pěstovat plodiny, jimž více vyhovoval podnební a pedologický profil okresu. Došlo k n{růstu osevních ploch technických plodin (především řepka olejka) a naopak k poklesu ploch okopanin. Podíl osevních ploch obilovin se od roku 1989 mírně snížil, jsou však nad{le hlavními plodinami pěstovanými v okrese Ústí nad Orlicí. V roce 1989 byly obilniny sety na 49,9 % veškeré orné půdy v okrese. V roce 2000 to bylo 47,2 % veškeré orné půdy. Celkov{ osevní výměra obilnin v roce 2000 byla 20 532 ha. V roce 2000 bylo zastoupení jednotlivých obilnin v okrese Ústí nad Orlicí n{sledující: pšenice ozim{ (19,3 % orné půdy), ječmen jarní (7,8 %), triticale (7,1 %) a ječmen ozimý (6,6 %). Pšenice jarní, oves a kukuřice na zrno byly pěstov{ny pouze v menší míře. Významný pokles zaznamenala osevní plocha řepy cukrovky z důvodu celosvětové nadprodukce této komodity. V současné době osevní plochy řepy cukrovky v EU podléhají kvót{m, a jsou tak silně regulov{ny. Celkov{ výměra řepy cukrovky v roce 2000 byla pouze 652 ha, což činí 1,5 % orné půdy okresu. V roce 1989 byla výměra cukrovky 2,1 % orné půdy okresu.
Tab. č. 9. Osevní plochy plodin nad 100 ha v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2000
Výměra
Podíl na orné
Výměra
Podíl na orné
(ha)
půdě (%)
(ha)
půdě (%)
pšenice ozim{
8 388
19,3
oves
905
2,1
pícniny víceleté
8 168
18,8
hr{ch setý
823
1,9
pícniny jednoleté
6 997
16,1
cukrovka
652
1,5
řepka a řepice
4 452
10,2
kukuřice na zrno
533
1,2
ječmen jarní
3 403
7,8
brambory
463
1,1
triticale
3 093
7,1
m{k
330
0,8
ječmen ozimý
2 859
6,6
len olejný
182
0,4
936
2,2
len přadný
151
0,3
Plodina
pšenice jarní
Plodina
Pramen: Agrocenzus 2000
V průběhu sledovaného období mírně narostly osevní plochy technických plodin, konkrétně z 8,7 % na 11,9 % orné půdy v roce 2000. Celkov{ výměra, na níž se technické plodiny pěstují, tak byla 5 214 ha v roce 2000. Z této plochy tvoří největší díl řepka a řepice, které byly v roce 2000 sety na 4 452 ha. Z dalších technických plodin jsou pěstov{ny např. m{k či len.
- 39 -
Ve sledovaném období zaznamenaly n{růst osevní plochy také pícniny. Jejich výměra se zvýšila z 14,4 % orné půdy v roce 1989 na 18,8 % orné půdy v roce 2000.
4.1.6.
Ţivočišná výroba
V oblasti živočišné výroby došlo k několika významným změn{m. Celkový objem živočišné výroby se mezi léty 1989 a 2000 snížil. Pokles nebyl rovnoměrný, někter{ odvětví produkce zaznamenala prudký pokles, jin{ naopak. Nejrazantnější pokles byl zaznamen{n u skotu. V roce 2000 bylo v okrese 51 489 ks skotu, z čehož bylo 17 795 ks dojnic. To znamen{, že ve sledovaném období poklesl stav skotu oproti roku 1989 o 29 % u celkového stavu skotu a o 33 % u stavu dojnic. Tab. č. 10: Stavy hospod{řských zvířat v okrese Ústí nad Orlicí k 30. 9. 2000
Hospod{řsk{ zvířata
Počet (ks)
Drůbež celkem
555 939
z toho slepice
64 093
Prasata celkem
53 928
z toho prasnice Skot celkem z toho dojnice Ovce a berani
5 088 51 489 17 795 2 523
Koně
566
Kozy
517
Pramen: Agrocenzus 2000
Celkový počet prasat činil v roce 2000 rovných 53 928 ks, z čehož bylo 5 088 prasnic. Ve sledovaném období tedy došlo pouze k mírnému poklesu stavu, kdy stav z roku 2000 byl na úrovni 99 % stavu z roku 1989. V počtu prasnic došlo ve sledovaném období k n{růstu o 40 %. Vývoj živočišné výroby u drůbeže kopíroval klesající tendence v této oblasti obecně. Celkový stav drůbeže také mírně poklesl. V roce 2000 činil 555 939 ks, což znamen{ pokles o cca 8 % oproti roku 1989. Výrazný pokles byl patrný také celkový stav ovcí, kdy ve sledovaném období došlo k poklesu o 56 % na počet 2 523 ks ovcí v roce 2000. Jedinou složkou živočišné výroby, kter{ zaznamenala v tomto období n{růst, byl počet koní. Jejich počet oproti roku 1989 vzrostl o 26 %.12
12
Agrocenzus 2000, 1.-3. část. ČSÚ Praha, 2001. Str. 387.
- 40 -
5 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V SEKTORU PRÁVNICKÝCH OSOB 5.1.
Soubor dotazovaných
Soubor dotazovaných pr{vnických osob v okrese Ústí nad Orlicí zahrnoval všechny hospodařící subjekty na zemědělské půdě. Ke spolupr{ci bylo ochotno 44 zemědělských podniků z celkového počtu 47. Výjimku tvořily firmy Z{mecký Vrch s.r.o. Rudoltice a ZEMOS Orlické Podhůří a.s. Nebyly br{ny v potaz pr{vnické osoby, které přímo neobhospodařovali zemědělskou půdu v okrese, nicméně se mohli zaobírat činností spjatou se zemědělstvím (např. pron{jem zemědělských ploch, objektů apod.).
5.2.
Vývoj právní struktury dotazovaných subjektů
Zač{tkem devades{tých let proběhlo přejmenov{ní st{vajících JZD na zemědělsk{ družstva (ZD). Původní JZD, kterých bylo koncem 80. let osmn{ct, se d{le rozdělilo a ke konci roku 1993 jich bylo už 28. V tomto období proběhla i transformace, během které mohli původní majitelé pož{dat o zpětné vr{cení zemědělské půdy, kterou užívala JZD i st{tní statky. S restitucí pozemků šla ruku v ruce i privatizace jednotlivých, v té době již ZD. Díky těmto ud{lostem vznikly v roce 1993 v dnešní době nejvýznamnější zemědělsk{ obchodní družstva (ZOD) v Žichlínku či v Z{lší. Tab. č. 11: Vývoj pr{vní struktury v okrese Ústí nad Orlicí v období 1993-2008
Pr{vní forma s.r.o. a.s. v.o.s. ZD ZOD Celkem
1993 7 0 2 26 2 37
1999 12 20 2 3 2 39
2004 13 18 2 3 2 38
2008 21 22 1 1 2 47
Zdroj: Vlastní šetření
V roce 1996 proběhla druh{ vlna transformace, během které začín{ ubývat zemědělských družstev. Ta se nejčastěji měnila na akciové společnosti, které byly vhodnější pro kapitalizaci majetkových podílů jejich členů, což je dobře patrné i z n{sledujícího obr{zku č. 7. V roce 1999 lze pozorovat rapidní úbytek ZD (z necelých třiceti na pouh{ 3). Zemědělským družstvem zůstala pouze ZD Vysoké Mýto, ZD Mostek a ZD Sloupnice (ta od 1. ledna 2008 není souč{stí okresu Ústí nad Orlicí). Jin{ ZD zvolila formu zemědělské obchodní družstvo (d{le ZOD, např. ZOD Z{lší a ZOD Žichlínek, kter{ mají tuto pr{vní formu dodnes).
- 41 -
Obr. č. 7: Vývoj pr{vní struktury v okrese Ústí nad Orlicí v období 1993-2008 Zdroj: Vlastní šetření
Období mezi roky 1999 a 2004 lze popsat jako období bez velkých změn v pr{vní struktuře zemědělských podniků. Po roce 2004 je patrný n{růst u s.r.o. a akciových společností, což je však d{no větším souborem dot{zaných pr{vnických osob v okrese, od kterých se podařilo získat dané informace.
5.2.1.
Výměra zemědělské půdy
Průměrn{ výměra u pr{vnických subjektů v okrese činí 1 000 ha zemědělské půdy, u orné půdy se průměr pohybuje 712 ha. Oproti roku 2004, kdy Mgr. Drahoš provedl v r{mci diplomové pr{ce vlastní šetření, se průměrn{ výměra ZP zvýšila ze 46 436 ha na 47 003 ha. Ačkoli index změny zemědělské půdy u jednotlivých subjektů za roky 2004 a 2008 ud{v{ mírný pokles, zvýšení lze vysvětlit z důvodu navýšení počtu pr{vnických subjektů, kteří byli ochotni ke spolupr{ci při vlastním šetření. V roce 2004 byla data uvedena u 35 subjektů, nyní je celkový počet 47. Největší pokles výměry ZP byl zaznamen{n u firmy ZEVAS Vraclav a. s. (z 1 950 ha na 1 509 ha). Tato firma se v poslední době specializuje více na poskytov{ní služeb mechanizací pro zemědělskou výrobu, než na prim{rní zemědělskou výrobu. Jediný, kdo rozšířil svou ZP, byla firma Agro Brteč spol. s.r.o. z 288 ha, ke kterým se hl{sila v roce 2004, na současných 325 ha. Všeobecně by se dalo říci, že výměry u drtivé většiny pr{vnických subjektů v okrese se podstatně nezměnily. Rozdíly u výměr ZP mezi roky 2004 a 2008 mohou být ovlivněny sběrem dat dotazovaných podniků během vlastních šetření.
- 42 -
Tab. č. 12: Struktura ZPF podniků pr{vnických osob v okrese Ústí nad Orlicí k 31. 12. 2008
Subjekt ZOD Žichlínek ZOD Z{lší ZD Mostek AVENA s.r.o. ZEVAS Vraclav a. s. KLAS Nekoř a. s. Z{mecký vrch, zem. s.r.o. AG Skořenice a. s. ZEOS s.r.o. Kunvaldsk{ a. s. ZESPO CZ s.r.o. Rolnick{ společnost s.r.o. Letohradsk{ zem.spol. a.s. Líšnick{ a. s. Podchlumí a. s. VIKA Kameničn{ a.s. ZEPO a.s. leština A L A a.s. Řepníky SILYBA a. s. Agrospol s.r.o. Segas a. s. Zemědělsk{ a. s. Bystřec PODORLICKO a. s. ZePo, a. s. HERMAS a. s. ZEMOS Orlické Podhůří s.s. Jamensk{ a. s. FARMA JIRÁSEK s.r.o. Agrokiwi s.r.o. ŽIVA zeměděl. obch. a. s. Agrosystém s.r.o. AGRIA Kl{šterec s.r.o. ZEFA HČ spol. s.r.o. BDM spol. s.r.o. Agro Brteč spol. s.r.o. DUMAN s.r.o. Agras Z{mrsk a.s. PILAGRO s.r.o. Dibaq a. s. Farma Kaliště v.o.s. Lichkovský dvůr s.r.o. VS Lhůta s.r.o. AGROCLAAS s.r.o. ZELKO spol s.r.o. FARMA STRÁNSKÝ s.r.o.
Zemědělsk{ půda LPIS 6 823,00 4 407,80 2 308,98 2 040,00 1 509,42 1 504,53 1 472,00 1 345,50 1 322,11 1 281,32 1 225,52 1 198,17 1 193,11 1 165,29 1 157,44 1 115,16 1 092,00 1 062,45 1 046,53 1 011,56 944,26 929,24 897,00 888,00 817,91 803,00 754,81 641,73 576,10 1 112,00 527,08 499,94 452,49 361,34 325,13 232,26 186,35 172,66 141,60 172,00 115,33 93,48 43,00 14,34 9,79
TTP 895,00 173,49 374,85 516,00 7,01 432,49 572,00 348,98 987,82 330,79 638,01 858,55 433,20 349,45 560,24 344,75 184,42 8,43 367,69 381,00 78,24 422,87 162,00 227,00 433,52 306,00 298,09 90,67 11,96 584,00 323,25 377,17 337,08 225,39 18,29 7,63 0,00 2,40 31,69 102,00 0,00 0,00 27,90 1,36 3,87
- 43 -
Orn{ půda 5 928,00 3 882,31 1 934,13 1 524,00 1 502,41 1 072,04 900,00 992,52 334,29 950,53 587,51 339,62 759,91 815,84 597,20 770,41 908,14 1 054,02 678,84 630,00 866,02 506,37 735,00 661,00 384,39 497,00 516,72 551,06 546,14 528,00 203,83 122,77 95,41 133,33 306,84 224,73 0,00 170,26 109,91 70,00 0,00 93,48 15,00 12,98 5,92
Stupeň Index změny zornění 2004/2008 LPIS (%) (%) 86,9 95,8 88,1 94,9 83,8 98,8 73,5 99,0 99,5 77,4 71,3 97,0 61,1 97,7 73,8 96,2 25,3 91,8 74,2 95,3 47,9 94,9 28,3 92,9 63,7 97,5 70,0 94,7 51,6 96,5 69,1 90,2 83,2 99,2 64,9 97,4 62,3 98,6 91,7 95,8 54,5 88,9 81,9 81,6 74,4 96,4 47,0 91,3 61,9 97,7 68,5 91,2 85,9 94,8 98,5 47,5 99,3 38,7 95,5 24,6 21,1 92,9 36,9 91,0 94,4 112,9 96,8 0,0 98,6 77,6 40,7 98,9 0,0 100,0 34,9 90,5 60,5
Dolní Morava s.r.o. BOCUS a. s. Celkem
8,28
0,00
0,00
0,0
2,46 47 003,47
0,00 13 172,97
0,00 33 493,88
0,0 2900,8
95,0
Zdroj: Vlastní šetření
Nejvyššího stupně zornění dosahují VL Lhůta s. r.o., ZEVAS Vraclav a. s. a A L A a. s. Řepníky, u kterých se hodnota pohybuje v blízkosti sta procent. U firem BOCUS a. s., Dolní Morava s. r. o., Agras Z{mrsk a. s. a Lichkovský dvůr s. r. o. se nepodařil zjistit podíl TTP a orné půdy a ZP, proto je stupeň zornění u těchto firem 0%.
1 AG Skořenice 2 AGRAS 3 DUMAN 4 AGROCLAAS
8 AVENA 9 BDM 10 FarmaStránský 11 Agria
15 Farma Libchavy 16 HERMAS 17 Jamenská 18 Klas Nekoř
22 VIKA 23 VS Lhůta 24 PODORLICKO 25 Rolnická společ.
29 Pilagro 30 Zámecký Vrch 31 ZD Mostek 32 ZeFa HČ
5 Agrokiwi
12 Dolní Morava
19 Kunvaldská
26 Segas
33Zelko
6 Agrospol
13 Agro Brteč
27 Silyba
34 Zemědělská
7 Agrosystém
14 Farma Jirásek
20 ZESPO 21 Lichkovský dvůr
36 ZEOS 37 ZEPO 38 ZePo 39 Bocus 40 ZEVAS Vraclav 41 ZOD Zálší
28 Dibaq
35 ZEMOS
42 ZOD Ţichlínek
44 Ţiva
43 A L A
Obr. č. 8: Výměra orné půdy (LPIS) podniků pr{vnických osob v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 Zdroj: Vlastní šetření
V porovn{ní s rokem 2004 neproběhly ž{dné změny na prvních příčk{ch podle celkové výměry zemědělské půdy. St{le m{ největší výměru ZOD Žichlínek, za kterým n{sledují ZOD Z{lší a ZD Mostek. V roce 2004 byl zahrnut do souboru i ZD Sloupnice, které však od 1. ledna 2008 již nespad{ do okresu Ústí nad Orlicí, tudíž nebyla br{na
- 44 -
v potaz. Významné změny ve výměře u jednotlivých pr{vnických subjektů nelze ani oček{vat vzhledem k tomu, že zemědělské půdy vhodné pro rostlinnou i živočišnou výrobu je v okrese Ústí nad Orlicí omezený počet a vyjmutí ze ZPF není snadnou ani levnou z{ležitostí.
5.2.2.
Zaměstnanost
Celkově zaměstnaných osob u všech zjišťovaných pr{vnických subjektů v okrese Ústí nad Orlicí k 31. 12. 2008 bylo 2 168. Oproti roku 2004, kdy bylo zaměstn{no 2 541 osob, je to znatelný pokles. Největší podíl m{ na tomto pokles stavu zaměstnanců u dvou největších zaměstnavatelů a to ZOD Žichlínek a ZOD Z{lší (u každé z těchto firem byl pokles o zhruba pades{t zaměstnanců). Největší pokles zaznamenala firma ZEVAS Vraclav a. s. (99 na 35 současných zaměstnanců). Toto bylo způsobenou restrukturalizací firmy a odklonem od zemědělské prvovýroby. Výrazný pokles zaznamenaly i jiné firmy. Přehled o změn{ch v zaměstnanosti je uveden v tab. příloze č. 3. Pokles v zaměstnanosti nelze však srovn{vat s obdobím devades{tých let, kdy byl úbytek pracovníků více jak sedmdes{tiprocentní. Toto bylo způsobeno rozpadem tehdejších ZD a st{tních statků na menší celky, obnova systému fyzických osob či postupn{ mechanizace odvětví. V dnešní době už takové významné změny neprobíhají, tudíž nelze oček{vat tak výrazný pokles zaměstnanosti. Tato data jsou zpracov{na pouze do roku 2008, tudíž se v nich nepromítne současn{ ekonomick{ krize, kter{ m{ dopad napříč všemi ekonomickými odvětvími. Naopak největší n{růst zaměstnanosti oproti roku 2004 byl zaznamen{n u firmy Agrokiwi s. r. o. Vysoké Mýto, kter{ zaměstn{v{ namísto původních osmi dnes 12 lidí (index změny 150%). V Letohradské zemědělské společnosti s. r. o. narostl počet zaměstnanců mezi sledovanými roky o 12 pracovníků, což je nejvíc z celého sledovaného souboru (z 68 na 80 zaměstnanců). Poměr mezi velikostí obhospodařované půdy a množstvím zaměstnanců můžeme porovnat podle počtu hektarů ZP připadajícího na jednoho zaměstnance podniku. Průměrný počet hektarů ZP na jednoho zaměstnance v okrese byl k 31. 12. 2008 přibližně 21,5 ha (2004 19,5 ha). Oproti roku 2004 musí tedy jeden zaměstnanec obhospodařovat průměrně o dva hektary více. V tomto ukazateli se promítla zejména nižší zaměstnanost u pr{vních subjektů. Nejmenší počet hektarů musí jeden zaměstnanec obhospodařovat v podniku ŽIVA zemědělsk{ obch. a. s. z Kl{šterce nad Orlicí a Kunvaldsk{ a. s. (viz. tab. č. 13). Tento fakt je d{n skutečností, že obě firmy hospodaří na relativně malé ploše, a přitom zaměstn{vají přes sto lidí. Obě jsou zaměřeny na
- 45 -
živočišnou výrobu (chov skotu), na což je potřeba více zaměstnanců kvůli technické n{ročnosti). Tab. č. 13: Vývoj počtu zaměstnanců u největších podniků pr{vnických osob v okrese Ústí nad Orlicí v období od roku 2004 do roku 2008
Počet pracovníků Subjekt
Index změny 2004/2008 (%)
Výměra LPIS / 1 zaměstnanec v roce 2008 (ha)
2004
2008
ZOD Žichlínek
329
289
87,8
23,6
ZOD Z{lší
304
250
82,2
17,6
Kunvaldsk{ a. s.
146
137
93,8
9,4
ŽIVA zeměděl. obch. a. s.
133
135
101,5
4,2
91
100
109,9
23,1
ZD Mostek Zdroj: Vlastní šetření
1 ZOD Zálší
8 AG Skořenice
15 VS Lhůta
2 Kunvaldská
9 Zemědělská
16 Silyba
22 Rolnická společ. 23 Segas
3 Agria
10 Dibaq
17 A L A
24 ZEOS
4 ZD Mostek
11 VIKA
18 Jamenská
5 Klas Nekoř
12 AVENA
19 ZEMOS
6 ZESPO
13 Bocus
7 PODORLICKO
14 Zelko
20 ZEVAS Vraclav 21 Agrospol
29 ZePo
36 Ţiva
30 Agrosystém
37 Pilagro
31 DUMAN
38 Podchlumí
25 ZEPO
32 BDM
26 Agrokiwi
33 ZeFa HČ
39 Farma Libchavy 40 Lichkovský dvůr
27 Zámecký Vrch
34 FarmaStránský
41 AGRAS
28 Farma Jirásek
35 Agro Brteč
42 AGROCLAAS
44 ZOD Ţichlínek
43 Dolní Morava
Obr.č. 9: Počet zaměstnanců podniků pr{vnických osob v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 Zdroj: Vlastní šetření
- 46 -
5.2.3.
Zemědělská produkce
Všechny dotazované pr{vnické subjekty v okrese Ústí nad Orlicí se zabývají jak živočišnou, tak i rostlinnou zemědělskou výrobou. Ž{dný z nich není úzce specializov{n na jednooborovou produkci.
Rostlinn{ výroba Celkov{ výměra osevní plochy se od sledovaného roku 2004 snížila na 33 949 ha. S tím souvisí i mírný pokles celkové osevní plochy u sledovaných podniků v okrese. Mírný n{růst byl zaznamen{n u trvale travních porostů (n{růst o více jak pět procent). Ve sledovaném období se rozšířily osevní plochy ječmene, luskovin, mírně řepky a u víceletých pícnin. Největší n{růst však byl zaznamen{n u osevní plochy m{ku (v roce 1999 309 ha, ke konci roku 2008 už více jak tisíc hektarů). V současnosti největší pěstitel m{ku je ZOD Žichlínek (524 ha) a Segas a. s. Vysoké Mýto (128 ha). Naopak nejcitelnější propad byl zaznamen{n u cukrovky – v roce 2004 byla pěstov{na na 773 ha půdy, dnes už na pouhých 92 ha. Tato skutečnost je d{na aktu{lní cukrovarskou politikou (viz níže). Významné snížení proběhlo i u pěstov{ní kukuřice na zrno, triticale a žita. Tab. č. 14: Hlavní plodiny pěstované u podniků v okrese Ústí nad Orlicí v letech 1999, 2004 a 2008 (IZ 93,8 %).
Výměra osevní plochy (ha) Plodina
Pšenice Ječmen Oves Žito Triticale Kukuřice na zrno Hr{ch Brambory Cukrovka Řepka M{k Len Kukuřice na sil{ž Víceleté pícniny Osevní plochy celkem Orn{ půda celkem
1999 5 597 4 757 523 147 1 987 1 053 605 225 568 3 495 309 170 3 430 5 453 28 319 32 267
2004 6 418 4 315 686 124 2 988 1 274 402 216 773 4 201 136 142 4 140 5 444 31 259 35 706
2008 6 171 4 849 638 96 2 098 707 615 194 92 4 494 1 012 114 3 856 5 987 30 612 33 494
Podíl na orné půdě (%) 2004 18,0 12,1 1,9 0,3 8,4 3,6 1,1 0,6 2,2 11,8 0,4 0,4 11,6 15,2 89,5 100
2008 18,4 14,5 1,9 0,3 6,3 2,1 1,8 0,6 0,3 13,4 3,0 0,3 11,5 17,9 91,4 100
Index změny 2004/2008 (%) 96,1 112,4 93,0 77,6 70,2 55,5 153,0 90,0 11,9 107,0 744,0 80,1 93,1 110,0 93,8
Zdroj: Vlastní šetření
Složení plodin rostlinné výroby je poměrně pestré. Nejvíce se zde pěstují obiloviny (zejména pšenice, ječmen, triticale, významným poměrem jsou zde zastoupeny i olejniny, jako jsou např. řepka, m{k, len). V menší míře jsou zde pěstov{ny luskoviny,
- 47 -
žito, cukrovka či oves. Díky rozšířenému chovu zvířat jsou i nezanedbatelnou skupinou krmné plodiny, do nichž řadíme víceleté pícniny či kukuřici na sil{ž. Z hlediska rozmanitosti pěstov{ní různých druhů plodin u jednotlivých podniků, převl{d{ pěstov{ní mnoha druhů. Nejširší paletu pěstovaných komodit mají samozřejmě největší zemědělské podniky v okrese, čili ZOD Žichlínek, ZOD Z{lší i ZD Mostek. Jeden pr{vnický subjekt pěstuje průměrně 7 plodin. Je potřeba zdůraznit, že vlastní šetření se koncentrovalo na hlavní pěstované plodiny, tudíž mohou být tato data mírně zkreslena.
1 AG Skořenice
8 AVENA
15 Zelko
22 ZESPO
29 ZeFa HČ
36 ZD Mostek
2 Agria
9 FarmaStránský
16 Klas Nekoř
23 Rolnická společ.
30 BDM
37 ZOD Zálší
3 Agro Brteč
10 Ţiva
17 VIKA
24 Segas
31 Podchlumí
38 ZOD Ţichlínek
4 AGROCLAAS
11 DUMAN
18 Jamenská
25 Silyba
32 ZEOS
39 A L A
5 Agrokiwi
12 Zemědělská
19 Lichkovský dvůr
26 Kunvaldská
33 ZEPO
6 Agrospol
13 ZEMOS
20 PODORLICKO
27 Farma Jirásek
34 ZePo
7 Agrosystém
14 AGRAS
21 VS Lhůta
28 ZEVAS Vraclav
35
Obr. č. 10: Struktura rostlinné výroby významných plodin u podniků pr{vnických osob v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008; Zdroj: Vlastní šetření
Nejpěstovanější plodinou místními zemědělskými podniky zůst{v{ v okrese Ústí nad Orlicí st{le pšenice ozim{. Její nezastupitelný význam spočív{ ve využití zrna jako důležité suroviny pro potravin{řské a krmiv{řské zpracov{ní. Průmyslově se
- 48 -
využív{ jako surovina k výrobě škrobu, lihu nebo piva. Kromě klasu se zpracov{vají také stébla (sl{ma) a otruby (semenné slupky a mouka). Pšenice ozim{ je nejn{ročnější obilninou na půdní podmínky a živiny. Ide{lní jsou pro ni střední až těžší půdy, naopak nevhodné jsou písčité půdy. Tab. č. 15: Největší pěstitelé pšenice u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008
Pr{vní subjekt ZOD Z{lší ZOD Žichlínek ZD Mostek AVENA s.r.o. Dlouh{ Třebov{ ZEVAS Vraclav a. s. Celkem v okrese UO
Výměra pšenice 2004 (ha)
Výměra pšenice 2008 (ha)
Index změny 2004/2008 (%)
1 009 1 172 335 350 250 6 418
1 091 1 062 368 364 359 5 835
108,1 90,6 110,1 104,0 143,8 96,1
Zdroj: Vlastní šetření
Celkově pěstuje pšenici v okrese Ústí nad Orlicí 33 pr{vních subjektů z 39 ochotných ke spolupr{ci na vlastním šetření. Mnozí z nich pěstují nejen pšenici ozimou, ale také podobný druh - pšenici jarní. V roce 2008 bylo pšenicí oseto 5 835 ha, což oproti roku 2004 činí mírný pokles. Největším pěstitelem byl v roce 2004 ZOD Žichlínek, u kterého však produkce pšenice poklesla, tudíž k 31. 12. 2008 byl největším pěstitelem ZOD Z{lší. Je však nutné podotknout, že vz{jemné rozdíly mezi ZOD Z{lší a ZOD Žichlínek jsou minim{lní. Další pěstitelé už dosahují třetinových hodnot výměru osevné plochy touto plodinou oproti již dvěma zmiňovaných ZOD. Druhou nejvíce pěstovanou plodinou jsou víceleté pícniny, které zaujímají přes pět a půl tisíce hektarů osevní plochy okresu. Jsou to plodiny, které se pěstují ke krmným účelům. Mají rozhodující podíl na produkci objemných krmiv a využívají se pro výživu přežvýkavců, zejména skotu. Dělíme je na jednoleté a víceleté. Víceleté pícniny jsou plodiny, které se pěstují na píci a zůst{vají na stanovišti více než jeden rok. Spadají sem zejména jetel luční a vojtěška set{. Tyto jsou z{kladem krmivové z{kladny na orné půdě a využívají se na zelené krmení, výrobu sena, sen{že a sil{že. Tab. č. 16: Největší pěstitelé víceletých pícnin u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008
Pr{vní subjekt ZOD Žichlínek ZOD Z{lší Kunvaldsk{ a. s. ZD Mostek Zemědělsk{ a. s. Bystřec Celkem v okrese UO
Výměra víceletých pícnin 2004 (ha) 1 274 618 323 234 5 444
Zdroj: Vlastní šetření
- 49 -
Výměra víceletých pícnin 2008 (ha) 1 100 691 270 250 245 5 986
Index změny 2004/2008 (%) 86,3 111,8 83,7 105,0 110,0
Oproti roku 2004 se výměra oseté plochy víceletými pícninami zvětšila na necelých šest tisíc hektarů. Největšími pěstiteli jsou ZOD Žichlínek a ZOD Z{lší. Tyto plodiny pěstují 35 sledovaných PO (v roce 2004 jich bylo 25). Každý, kdo se soustředí na pěstov{ní těchto plodin, současně provozuje i živočišnou výrobu (nejčastěji chod skotu). Je to nejen potřebné, ale i pro zemědělce výhodné. Význam víceletých pícnin je, že slouží jako zdroje kvalitního krmiva i jako zúrodňující složky osevních postupů. Z víceletých pícnin především jeteloviny mají nezastupitelný význam nejen pro zvyšov{ní úrodnosti půdy, ale i produktivnosti osevních postupů (zvyšují a stabilizují výnos n{sledných plodin). V hojné míře je zde zastoupeno i pěstov{ní ječmene. Ten je důležitou sladovnickou, krmnou, potravin{řskou i farmaceutickou plodinou. Zrno jarních dvouřadých ječmenů se zpracov{v{ ve sladovn{ch na slad a ten se použív{ v pivovarech k výrobě piva. Zrno ozimých i jarních ječmenů, odpady ze sladoven a z pivovarů slouží ke krmení. V potravin{řském průmyslu se z ječmene vyr{bí kroupy, k{vov{ n{hražka, sladové výtažky a líh. Ječmenu vyhovují středně těžké, hlinité a písčitohlinité půdy. Kvalitní ječmen je dosti choulostivý na teploty i sr{žky, proto se v okrese pěstuje pouze v jeho jižních č{stech, kde jsou vhodnější přírodní podmínky. Tab. č. 17: Největší pěstitelé ječmene u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008
Pr{vní subjekt ZOD Žichlínek ZOD Z{lší ZD Mostek AVENA s.r.o. Dlouh{ Třebov{ ZEVAS Vraclav a. s. Celkem v okrese UO
Výměra ječmene 2004 (ha) 961 378 313 330 200 4 315
Výměra ječmene 2008 (ha) 998 554 365 340 312 4 849
Index změny 2004/2008 (%) 103,9 146,6 116,7 103,0 156,2 112,4
Zdroj: Vlastní šetření
Osevní plochy ječmene mají tendenci pozvolného růstu v celém okrese (IZ 112%). Tento trend je možno přičíst zvyšov{ní výkupní ceny sladovnického ječmene, kdy se na přelomu roků 2007 a 2008 zvýšily výkupní ceny v ř{dk{ch desítek procent z důvodu vysoké popt{vky na evropském trhu. Takřka 1,5 n{sobně zvedl výměru osevní plochy ječmenem ZD Mostek a ZEVAS Vraclav a. s. Nejvýznamnějším producentem však st{le zůst{v{ ZOD Žichlínek, který pěstuje ječmen na jednom tisíci hektaru. Obecně by se dalo říci, že ječmen, spolu s pšenicí a kukuřicí na sil{ž, jsou nejčastěji pěstovanými plodinami u zemědělských subjektů v okrese. Ječmen v roce 2004 pěstovalo 33 z 36 dotazovaných, v roce 2008 jich bylo 36 z 39 dotazovaných podniků. Další, neméně důležitou plodinou, je pěstov{ní kukuřice. Ta se pěstuje buď na zrno, nebo na sil{ž. Kukuřice pěstovan{ na zrno se použív{ v potravin{řském průmyslu jako krupice či kukuřičn{ mouka, d{le pak při výrobě alkoholu, piva a škrobu. Další
- 50 -
využití nach{zí ve farmacii při výrobě penicilinu a dalších antibiotik. Pěstov{ní kukuřice na zrno je n{ročnější na půdu, teplotní klima i sr{žky. Proto se jí v okrese pěstuje pouze na sedmi stech hektarech. Oproti roku 2004, kdy se jí pěstovalo na více než 1200 ha, je to výrazný pokles. V dnešní době jí pěstují pouze 8 zemědělských podniků, z nichž největší je ZOD Žichlínek s 250 ha. Opačn{ situaci skýt{ pěstov{ní kukuřice na sil{ž. Ta není příliš n{ročn{ na půdu i na teploty a sr{žky, tudíž je vhodn{ pro pěstov{ní ve vyšších nadmořských výšk{ch. Využití je čistě hospod{řské, jelikož slouží ke krmení skotu. Je však i důležitou souč{stí krmných směsí pro prasata a drůbež. V poslední době se uplatňuje u kukuřice další využití v podobě biomasy na výrobu bioplynu. Tab. č. 18: Největší pěstitelé kukuřice na sil{ž u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008
Pr{vní subjekt ZOD Z{lší ZOD Žichlínek ZD Mostek AG Skořenice a. s. ZEVAS Vraclav a. s. Celkem v okrese UO
Výměra kukuřice 2004 (ha) 847 652 337 250 4 140
Výměra kukuřice 2008 (ha) 645 470 364 237 227 3 856
Index změny 2004/2008 (%) 76,2 72,1 70,3 90,8 93,1
Zdroj: Vlastní šetření
Také u pěstov{ní kukuřice na sil{ž byl zaznamen{n pokles, ale nebyl tolik patrný jako u kukuřice na zrno. Zemědělské podniky pěstují tuto plodinu zejména pro svojí vlastní spotřebu, jelikož chovají skot, někteří z nich i jiné druhy zvěře, kterou vykrmují tímto produktem. Výkupní ceny kukuřice na sil{ž jsou však pro zemědělce méně výhodné, než u jiných komodit, na které se z tohoto důvodu více soustředí. I přes propad st{le zůst{v{ největším producentem ZOD Z{lší, za kterým n{sledují ZOD Žichlínek a ZD Mostek, u kterého však chybí data pro srovn{ní za rok 2004. Při posuzov{ní výměry osevní plochy je u obilovin velice významný triticale. Tato plodina je novým druhem syntetické obilniny, kter{ vznikla hybridizací pšenice obecné se žitem setým. U n{s je též zn{m{ pod n{zvem žitovec. Neřadí se mezi n{ročné plodiny, proto se pěstuje v nižších i podhorských oblastech. Triticale se využív{ především jako krmivo pro dobytek (využív{ se zrno, zelen{ č{st i na sil{ž).
- 51 -
Tab. č. 19: Největší pěstitelé triticale u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008
Pr{vní subjekt ZOD Žichlínek PODORLICKO a. s. ZEPO a.s. leština ZESPO CZ s.r.o. AVENA s.r.o. Dlouh{ Třebov{ Celkem v okrese UO
Výměra triticale 2004 (ha) 377 153 181 140 2 988
Výměra triticale 2008 (ha) 329 144 140 134 108 2 098
Index změny 2004/2008 (%) 87,3 94,1 74,1 77,1 70,2
Zdroj: Vlastní šetření
Výměra osevní plochy v okrese v období od roku 1999 do roku 2004 se takřka zdvojn{sobila na 2 988 ha. Nyní je tato plodina opět na ústupu, čímž se přiblížila osevní plocha k hodnot{m z konce devades{tých let. Tento trend lze pozorovat u všech významných pěstitelů této plodiny. Nejmenší propad zaznamenal podnik Podorlicko z Mistrovic (IZ 94,1%). Z původních třiceti podniků, které tuto rostlinu pěstovaly, je jich v dnešní době 25. Zbývajícími obilninami pěstovanými v okrese Ústí nad Orlicí jsou žito a oves. Oves je méně n{ročný na podnebí a půdu. Sn{ší chladné klima a vlhčí podnebí, proto se také pěstuje v podhorských a vyšších poloh{ch na hlinitých a jílovitých půd{ch. Ovesné zrno je velmi hodnotným a dietetickým krmivem pro mladý dobytek, prasata, drůbež a koně. V potravin{řství se z ovsa vyr{bí ovesné vločky, krupice a ovesn{ rýže. Výměra osevní plochy ovsem od konce 90. let postupně rostla. V roce 1999 to bylo 523 ha, 2004 už 686 ha. Ovšem ke konci roku 2008 bylo oseto 638 ha půdy. Největší úbytek byl zaznamen{n u Líšnické a. s., kde osevní plochu snížili takřka na polovinu. Naopak VIKA Kameničn{ a. s. zvýšil ze 43 ha na dnešních 59 ha. Tab. č. 20: Největší pěstitelé ovsa u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008
Pr{vní subjekt ZOD Žichlínek AVENA s.r.o. Dlouh{ Třebov{ VIKA Kameničn{ a.s. PODORLICKO a. s. Líšnick{ a. s. Celkem v okrese UO
Výměra ovsa 2004 (ha) 200 80 43 12 61 686
Výměra ovsa 2008 (ha) 148 92 59 42 39 638
Index změny 2004/2008 (%) 74,0 115,0 137,5 350,0 63,8 93,0
Zdroj: Vlastní šetření
Ačkoli je žito nen{ročn{ plodina, kter{ se pěstuje v podhorských poloh{ch, kde je chladné klima a středně vlhké podnebí, sledujeme pokles jeho pěstov{ní. Pro zemědělský podnik je v současné době výhodnější pěstovat pšenici či ječmen, u kterých není až takový problém s užitím a tudíž i odprodejem. Žito se pěstuje pro potravin{řský průmysl (žitn{ mouka), zbytek lze použít do krmiv pro dobytek. V roce 2004 pěstovaly
- 52 -
žito 4 podniky, dnes už jen Podchlumí a. s., ZEVAS Vraclav a. s. a ZEOS s. r. o. Dříve byl dominantním pěstitelem HERMAS a. s. Horní Heřmanice, který již však v současnosti ž{dné žito nepěstuje, ale soustředí se na produkci pšenice a ječmene, kter{ je více rentabilní. Významnou plodinou podle rozsahu osevní plochy v okrese Ústí nad Orlicí u PO je v neposlední řadě řepka olejka. Ta v poslední době zažív{ obrovský boom v celé České republice. Nejinak je tomu i ve sledovaném okrese. V současnosti patří mezi naše nejvýznamnější olejniny z důvodu mnohostranného použití. Uplatňuje se jako surovina pro získ{v{ní kvalitního potravin{řského oleje, d{le pro výrobu bionafty, mazacích olejů, hydraulických olejů, fermeží, pracích prostředků, kosmetických přípravků a v gum{renském průmyslu. Výlisky a šrot z řepkových semen jsou velmi dobrou složkou krmiv. Z těchto důvodů se zvyšuje každým rokem od konce devades{tých let minulého století výměra osetí orné půdy řepkou. Tab. č. 21: Největší pěstitelé řepky u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008
Pr{vní subjekt ZOD Žichlínek ZOD Z{lší AVENA s.r.o. Dlouh{ Třebov{ ZEVAS Vraclav a. s. ZD Mostek Celkem v okrese UO
Výměra řepky 2004 (ha) 955 429 261 120 210 4 201
Výměra řepky 2008 (ha) 969 575 284 264 233 4 494
Index změny 2004/2008 (%) 101,5 134,0 108,8 220,3 110,9 107,0
Zdroj: Vlastní šetření
Řepku celkově v roce 2004 i v roce 2008 pěstoval stejný počet zemědělců, tedy 30 dotazovaných subjektů. U těchto všech byl zaznamen{n mírný n{růst oproti předešlým rokům, snad jen s výjimkou dvou firem - PODORLICKO a. s. a KLAS Nekoř a. s., u kterých byl vyčíslen pokles okolo pěti procent. Jednoznačně největším producentem řepky olejky byl ke konci roku 2008 ZOD Žichlínek s necelým tisícem ha, n{sledov{n ZOD Z{lší s 575 ha. Více jak dvojn{sobně zvýšil svoji produkci ZEVAS Vraclav a. s. na současných 264 ha. Mezi další olejniny pěstované zkoumanými subjekty v okrese patří m{k setý a len olejný. M{k se pěstuje zejména na semeno, které je využív{no v pek{renském průmyslu. Makovice je cennou surovinou pro farmaceutický průmysl. Vyžaduje hlinité půdy i dostatečné teplo (zejména v poslední f{zi zr{ní).
- 53 -
Tab. č. 22: Největší pěstitelé řepky MAKU!? u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008
Pr{vní subjekt ZOD Žichlínek Segas a. s. FARMA JIRÁSEK s.r.o. Agro Brteč spol. s.r.o. ZOD Z{lší Celkem v okrese UO
Výměra m{ku 2004 (ha) 92 12 32 136
Výměra m{ku 2008 (ha) 524 128 75 72 65 1 012
Index změny 2004/2008 (%) 569,6 1 069,4 226,8 744,1
Zdroj: Vlastní šetření
Oproti všem pěstovaným plodin{m v okrese proběhl u m{ku nejvýznamnější n{růst oproti předešlým létům. V roce 2004 bylo oseto pouhých 136 ha orné půdy, zatímco v roce 2008 bylo oseto přes tisíc hektarů (index změny 744%). Zemědělci (a to nejen v tomto okrese, ale i v celé České republice) se začali více soustředit na produkci této plodiny z důvodu dobré rentability, díky čemuž se ČR stala bezkonkurenčně největším producentem leg{lně rostoucího m{ku. M{k některým podnikům uhradí ztr{ty spojené s úpadkem pěstov{ní cukrovky a dalších plodin. Tento trend se d{ pozorovat i u jednotlivých pr{vních subjektů. Nejvíce (pokud se nebudou počítat ti, kteří prvně zaseli) narostla osevní plocha m{kem u firmy Segas a. s. Vysoké Mýto, kde mají ide{lní podmínky pro pěstov{ní m{ku i zajištěný odběr produkce. Nezanedbatelný n{růst byl i u ZOD Žichlínek, který st{le zůst{v{ největším producentem m{ku v okrese. Celkově m{k pěstuje jeden{ct zemědělských podniků, zatímco v roce 2004 to byly pouhé tři. Oproti tomu pěstov{ní lnu olejnatého zaznamenalo propad – v roce 2004 bylo oseto 142 ha, v roce 2008 mírně přes 100 ha. Semena lnu se využívají na získ{v{ní oleje pro technické účely a pokrutiny pro krmení hospod{řských zvířat. Pouhých pět zemědělských subjektů se zabýv{ produkcí této plodiny (v roce 2004 osm podniků). Největším producentem je ZEPO a. s. Leština se 70 ha orné půdy. Jedinou luštěninou pěstovanou v okrese Ústí nad Orlicí je hr{ch setý, který nach{zí využití zejména v potravin{řském průmyslu. Je možno ho použít i jako přídavek do krmiva. Optim{lní pro jeho pěstov{ní jsou půdy hlinité, hlinitopísčité a písčitohlinité, je však n{ročný na vl{hu, zejména v době květu.
- 54 -
Tab. č. 23: Největší pěstitelé hrachu setého u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008
Pr{vní subjekt ZD Mostek ZESPO CZ s.r.o. ZOD Z{lší ZOD Žichlínek SILYBA a. s. Celkem v okrese UO
Výměra hrachu 2004 (ha) 133 143 56 402
Výměra hrachu 2008 (ha) 220 94 93 78 69 615
Index změny 2004/2008 (%) 165,8 65,0 139,3 153,0
Zdroj: Vlastní šetření
Největším pěstitelem hrachu v roce 2004 bylo ZD Z{lší, jehož osevní plocha byla 143 ha, nyní je výměra pouze 93 ha, díky čemuž se posunulo na třetí pozici. Největším aktu{lním pěstitelem je ZD Mostek, které zvýšilo výměru z původních 133 ha na současných 220 ha. K méně významným patří pěstov{ní brambor. Osevní plochy touto plodinou v okrese st{le mírně klesají z důvodu nevhodných podmínek pro jejich pěstov{ní. Proto mnoho podniků produkci zrušilo nebo jí znatelně omezilo – příkladem může být Kunvaldsk{ a. s., kter{ zmenšila plochu ze 22 ha na patn{ct. Dalším důvodem pro pokles osevních ploch brambor je velk{ konkurence z ostatních evropských st{tů, zejména sousedního Polska. Největším producentem je podnik A L A a. s. Řepníky se svými 107 ha osevní plochy. Tab. č. 24: Největší pěstitelé brambor u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008
Pr{vní subjekt A L A a.s. Řepníky VIKA Kameničn{ a.s. Kunvaldsk{ a. s. PILAGRO s.r.o. SILYBA a. s. Celkem v okrese UO
Výměra brambor 2004 (ha) 43 22
216
Výměra brambor 2008 (ha) 107 38 15 11 4 194
Index změny 2004/2008 (%) 90,0 68,2 89,8
Zdroj: Vlastní šetření
Nejmarkantnější snížení osevní plochy proběhlo u sledovaných subjektů u cukrové řepy. V roce 2004 jí bylo oseto 773 ha, v roce 2008 už jen 92 ha orné půdy. Evropským nařízením, které vstoupilo v platnost 1. července 2007, byla omezena produkce cukru v r{mci Evropské unie, jejímž jsme členem od roku 2004. Toto mělo za n{sledek rapidní snížení osevních ploch cukrovou řepou a rušení cukrovarů.
- 55 -
Tab. č. 25: Největší pěstitelé cukrové řepy u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008
Pr{vní subjekt A L A a.s. Řepníky Agrokiwi s.r.o. Celkem v okrese UO
Výměra cukrovky 2004 (ha) 52 773
Výměra cukrovky 2008 (ha) 50 35 92
Index změny 2004/2008 67,3 11,9
Zdroj: Vlastní šetření
Omezení se nutně dotklo i okresu Ústí nad Orlicí, proto zde byl zaznamen{n velmi výrazný propad. V roce 2008 proto pěstují cukrovku jen dva zemědělské subjekty – A L A a. s. Řepníky a Agrokiwi s. r. o. Vysoké Mýto, ačkoli před čtyřmi lety bylo pěstitelů 6. Tehdejší největší producenti (ZOD Žichlínek či ZOD Z{lší) soustředili svoji pozornost na jiné komodity, zejména pšenici, ječmen a dnes st{le více popul{rní řepku či m{k.
Živočišn{ výroba U sledovaných subjektů je vz{jemně úzce propojena rostlinn{ i živočišn{ výroba. V okrese se nevyskytuje podnik, který by byl zaměřen pouze ne jedno z těchto dvou odvětví. Drtiv{ většina zemědělských podniků v r{mci živočišné výroby chov{ skot – ať už na produkci mléka či na maso. Pouze tři firmy se nevěnují chovu skotu. Jsou to firmy Dibaq a. s. z Helvíkovic u Žamberka, Dolní Morava s. r. o. (tito se věnují chovu ovcí) a DUMAN s. r. o. z Vysokého Mýta, který se soustředí na výhradní chov prasat. Chov drůbeže probíh{ v ZOD Z{lší, Silyba a. s. Dolní Dobrouč a na Podchlumí a. s. z České Rybné. Konkrétní počty chované drůbeže ve zmiňovaných podnicích se však nepodařilo pomocí dotazníkového šetření zjistit. Tab. č. 26: Stavy hospod{řských zvířat u podniků v okrese Ústí nad Orlicí v letech 1999, 2004 a 2008
Skot z toho dojnice Prasata z toho prasnice Ovce Koně
1999 33 524 13 909 28 231 1 970 500 6
Stav (ks) 2004 36 086 15 403 29 153 1 662 0 2
2008 34 897 13 106 14 754 1 725 386 11
Index změny 2004/2008 (%) 96,7 85,1 50,6 103,8 -
Zdroj: Vlastní šetření
Chov skotu patří v tomto okrese, zejména v podhorských oblastech Orlických hor, k tradičním u hospodaření. I proto jsou zde poměrně vysoké hodnoty rozlohy trvale travních porostů. Zač{tkem devades{tých let byl zaznamen{n prudký pokles stavu skotu téměř na polovinu. To bylo způsobené tehdejšími politickými změnami, což mělo za n{sledek snížení exportu do zemí bývalého východního bloku a otevření českého trhu z{padním zemím. V druhé polovině 90. let se tento trend zastavil a počty kusů skotu se ust{lily na hodnot{ch, které platí s drobnými změnami dodnes.
- 56 -
1 AG Skořenice
8 Agrosystém
15 Zemědělská
22 Lichkovský dvůr
29 PODORLICKO
36 ZEOS
2 BDM 3 Ţiva 4 Hermas 5 AGROCLAAS 6 Agrokiwi 7 Agrospol
9 AVENA 10 Letohradská 11 Líšnická 12 Dibaq 13 ZD Mostek 14 A L A
16 ZePo 17 Podchlumí 18 AGRAS 19 VIKA 20 Kunvaldská 21 Bocus
23 ZESPO 24 VS Lhůta 25 Jamenská 26 Rolnická společ. 27 Agro Brteč 28 Silyba
30 Farma Jirásek 31 Zelko 32 Segas 33 ZOD Ţichlínek 34 Klas Nekoř 35 ZEMOS
37 ZEPO 38 Farma Kaliště 39 armaStránský 40 ZEVAS Vraclav 41 ZOD Zálší 42 ZeFa HČ
44 DUMAN
43 Agria
Obr.č. 11: Stavy hospod{řských zvířat v podnicích pr{vnických osob v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 Zdroj: Vlastní šetření
Počty chovaného skotu mezi jednotlivými roky nepatrně kolísají, v posledních letech je zaznamen{n mírný pokles. U sledovaných subjektů je patrn{ tendence orientovat se více na chov skotu na maso než na mléko. Problémem jsou nízké výkupní ceny mléka, což m{ za n{sledek nižší rentabilitu n{kladů na chov dojnic. Také z tohoto důvodu klesly počty dojnic o přibližně dva tisíce kusů, naproti tomu vzrostl počet kusů skotu na por{žku. Tento trend lze ostatně pozorovat v celé České republice.
- 57 -
Tab. č. 27: Stavy skotu u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2004 a 2008
Pr{vní subjekt ZOD Žichlínek ZOD Z{lší ZD Mostek AG Skořenice a. s. Kunvaldsk{ a. s. Celkem v okrese UO
Počet skotu 2004 (ks) 4 182 4 170
Počet skotu 2008 (ks) 4 256 4 196
Index změny 2004/2008 (%) 101,8 100,6
2 155 1 503 1 376 36 086
2 142 1 428 1 273 34 897,00
99,4 95,0 92,5 96,7
Zdroj: Vlastní šetření
Chovem skotu v okrese se zaobír{ 41 zemědělských podniků ze 44 dotazovaných. Pouhých deset podniků se specializuje na produkci masa, tudíž nechovají ž{dné dojnice. Největším z nich je firma BOCUS a. s. z Letohradu (1 128 ks skotu), u které je hlavní činností zpracov{ní masa a výroba uzenin. Nejvýznamnější chovatelé skotu v okrese jsou dva – ZOD Žichlínek a ZOD Z{lší. Oba vlastní okolo 4200 kusů skotu. Z{roveň jsou největší co do počtu dojnic (ZOD Žichlínek 2 038 kusů, ZOD Z{lší 1 516 kusů). Druhým nejvýznamnějším chovem je chov prasat, kter{ se pěstují pouze na maso. Také v tomto odvětví proběhl obdobný vývoj jako u počtu kusů skotu. Počty kusů prasat tedy na zač{tku devades{tých let významně klesly. Na konci devades{tých let byl zaznamen{n v okrese mírný n{růst, který byl způsoben rozšířením firmy Agrokiwi s. r. o. Tab. č. 28: Stavy prasat u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2004 a 2008
Pr{vní subjekt ZOD Žichlínek Agrokiwi s.r.o. DUMAN s.r.o. PODORLICKO a. s. VIKA Kameničn{ a.s. Celkem v okrese UO
Počet prasat 2004 (ks) 13 800 3 500
Počet prasat 2008 (ks) 8 294 1 566
Index změny 2004/2008 (%) 60,1 44,7
1 652 1 170 29 153
1 155 1 129 786 14 754
68,3 67,2 50,6
Zdroj: Vlastní šetření
Po roce 2004 však začal počet kusů prasat znovu klesat, díky čemuž se v roce 2008 snížil na polovinu. Uvedený pokles je d{n zejména nižší popt{vkou po vepřovém mase na dom{cím trhu, který je zaplavov{n levnějším vepřovým masem ze zahraničí. Významné poklesy proběhly u všech sledovaných firem, pět firem (např. AVENA s. r. o. či Jamensk{ a. s.) dokonce zcela zrušilo chov prasat. Největším a nejvýznamnějším chovatelem prasat st{le zůst{v{ ZOD Žichlínek, který, i přes výrazný pokles, chov{ více jak osm tisíc prasat a prasnic. Zajímavý je n{růst počtu prasnic oproti roku 2004. To je d{no tím, že mezi dotazovanými subjekty chybí ZD Sloupnice, kter{ od 1. ledna 2008 nespad{ do okresu Ústí nad Orlicí, čímž na ni nebyl br{n zřetel. Nově však do tohoto
- 58 -
souboru byla zahrnuta firma DUMAN s. r. o. z Vysokého Mýta, kter{ chov{ 518 prasnic, což představuje druhý nejvyšší počet. Stabilně největším producentem vepřového masa je ZOD Žichlínek, který ke konci roku 2008 vlastnil necelých 8 300 kusů prasat. Zbylé chovy ovcí či koní jsou z pohledu rozsahu zanedbatelné. Chovem ovcí, ať už na vlnu či na maso a mléčné výrobky, se zabývají pouhé čtyři firmy, a to Dibaq a. s. z Helvíkovic u Žamberka, Lichkovský Dvůr s. r. o., Dolní Morava s. r. o. a Letohradsk{ zemsk{ společnost a. s. Společnost Dibaq a. s. je, co do počtu ovcí, největším chovatelem v okrese (232 ovcí). Tato firma chov{ jako jedin{ ze sledovaného vzorku subjektů i deset koní. Samotného chov koní je v rukou drobných soukromých zemědělců, kteří vlastní většinou p{r kusů v okrese. Nově se na chov koní zaměřila i firma Z{mecký vrch s. r. o. z Rudoltic, ta se však nezúčastnila výzkumu, proto nejsou k dispozici adekv{tní data. Odbyt zemědělské produkce Většina dotazovaných zemědělských podniků m{ již řadu let st{lé odběratele. Z důvodů nedostatku významných zpracovatelských firem v okrese Ústí nad Orlicí jsou nuceni místní zemědělské podniky prod{vat svojí produkci mimo okres. Širší nabídku zpracovatelských firem lze nalézt již v r{mci Pardubického a Kr{lovéhradeckého kraje. Odbyt rostlinné výroby Nejvíce se v okrese Ústí nad Orlicí u sledovaných subjektů vyprodukuje pšenice a ječmenu. Pšenici nejčastěji od místních zemědělců vykupují ZZN Pardubice a. s. a ZZN Vysoké Mýto a. s. O sladovnický ječmen mají z{jem sladovny Soufflet Česk{ republika, tři producenti prod{vají svůj ječmen do firmy Plzeňský Prazdroj a. s., kter{ zmíněnou obilninu využív{ na výrobu svého piva. Významným zpracovatelem obilnin je mimo jiné Oseva Agro s. r. o. Brno, kter{ odkupuje osivo od osmi dotazovaných subjektů. Kukuřice či obilniny, ze kterých se vyr{bí krmivo pro zvířata, vykupuje více menších firem. Jsou to například Zemědělské služby Běstovice, a. s., VVS Verměřovice či Agrokonzulta Žamberk s. r. o. Další významnou plodinou je řepka olejn{, kterou nejvíce vykupuje místní zemědělsk{ firma Agrochem, a. s. Lanškroun či BOR s. r. o. z Chocně (necelých dvacet podniků). Výkupu řepky pro potřeby průmyslu se věnují firmy Setuza a.s. či Zopos Převstalky se sídlem v Kostelci nad Orlicí. Na výkup m{ku v okrese se specializuje firma Oseva Uni a. s. z Chocně. Při porovn{ní jednotlivých odběratelů a zpracovatelů v roce 2004 a v roce 2008 nenajdeme skoro ž{dný rozdíl. Řada zemědělských podniků m{ již stabilně uzavřeny smlouvy s odběrateli, kteří jim za věrnost poskytují výhodnější ceny výkupu jednotlivých zemědělských produktů. Odbyt živočišné výroby
- 59 -
Zpracovatele, kteří se zaměřují na skot a vše co je s ním spojené, můžeme rozdělit do dvou skupin. První z nich jsou zpracovatelé hovězího masa a druzí se specializují na výkup mléka. Do první skupiny se řadí největší odběratel hovězího masa, a tím je firma Zřud-Masokombin{t Polička a. s., kter{ odebír{ maso od 11 producentů ze sledovaného souboru zemědělských subjektů. Druhým významným odběratelem je společnost Toro VM, a. s. z Vysokého Mýta, které dod{vají svou produkci čtyři producenti hovězího masa. Dalšími odběrateli jsou pak Jatka Lanškroun s. r. o., Kostelecké uzeniny a. s. či firma Bocus a. s. z Letohradu, kter{ sama chov{ více jak tisíc kusů skotu. Další skupinu zastupují firmy vykupující mléko. Vzhledem k tomu, že se v okrese Ústí nad Orlicí nevyskytují ž{dní významní zpracovatelé mléka, vyv{ží se mimo okres. Nejčastějším odběratelem je Mlék{rna Hlinsko s. r. o. a Odbytové družstvo Mlecoop se sídlem ve Vyškově (13 dodavatelů). Nízký počet producentů mléka obstar{vají firmy Olma a. s. Olomouc, Mlék{rna Olešnice či Agricol s. r. o. sídlící v Poličce. Zpracovateli vepřového masa jsou nejčastěji podniky Zřud-Masokombin{t Polička a. s. (5 chovatelů), d{le pak Jatka Jiří Felgr ve Sloupnici a Toro VM, a. s. z Vysokého Mýta. U posledně jmenovaného je možno pozorovat zajímavé finanční propojení firmy se zemědělským podnikem Agrokiwi s. r. o. Vysoké Mýto, které také chov{ přes patn{ct set kusů prasat.
5.2.4.
Přidruţená výroba
Zkoumaný soubor zemědělských podniků v okrese Ústí nad Orlicí zahrnoval nejen podniky, které provozovaly zemědělskou prvovýrobu, ale realizovaly se také v nezemědělských odvětvích. Rozmanitost těchto činností je poměrně velk{ – od nabízení oken až po těžbu štěrkopísku. Nejčastěji se však tyto podniky zabývaly službami souvisejícími se zemědělstvím. Tím se myslí například prodej zemědělské nafty, oprava, prodej či pron{jem zemědělské techniky třetím osob{m atd. V oblasti dopravy působilo mnoho firem např. ZOD Žichlínek, Avena s. r. o. nebo ZEOS s. r. o. sídlící v Kr{lík{ch. Již zmíněnou těžbou štěrkopísku se zabýv{ firma AG Skořenice a. s.
5.2.5.
Ekonomické výsledky
Zkoumané zemědělské subjekty během dotazníkového šetření neprojevovaly přílišnou ochotu sdělovat své hospod{řské výsledky. Proto byla k získ{v{ní potřebných dat zvolena online datab{ze HBI, kter{ zpracov{v{ informace mnohých firem. Byl vybr{n vzorek dvaceti podniků, které patří svojí rozlohou obhospodařované zemědělské půdy
- 60 -
v okrese Ústí nad Orlicí k největším a u kterých byla z{roveň dostupn{ relevantní data. Tato data jsou platn{ k 31. 12 2007. Tab. č. 29: Ekonomické výsledky podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí k 31. 12. 2007
Příjmení ZOD Z{lší ZOD Žichlínek KLAS Nekoř a. s. Kunvaldsk{ a. s. ZEVAS Vraclav a. s. AG Skořenice a. s. AVENA s.r.o. ZD Mostek ZESPO CZ s.r.o. A L A a.s. Řepníky VIKA Kameničn{ a.s. Letohradsk{ zem.spol. a.s. ZEPO a.s. leština SILYBA a. s. Podchlumí a. s. Segas a. s. Líšnick{ a. s. Agrospol s.r.o. Z{mecký vrch, zem. s.r.o. ZEOS s.r.o.
Obrat (mil. Kč)
Zisk (mil. Kč)
435,5 423,3 282,6 98,7 93,6 91,3 90,4 88,6 72,2 67,0 64,6 58,4 57,9 55,0 51,9 47,8 47,0 40,5 35,0 32,8
32,1 52,7 9,3 6,4 6,8 2,9 9,8 2,6 8,9 3,2 5,1 0,9 2,1 8,9 0,6 2,9 5,7
Počet zaměstnanců 250 289 92 137 35 67 62 100 62 40 67 80 30 45 45 30 65 30 23 30
Zdroj: www.hbi.cz, vlastní šetření
Podle obratu za rok 2007 patří ZOD Z{lší i ZOD Žichlínek k nejvýznamnějším zemědělským podnikům v okrese Ústí nad Orlicí. Tato dvě ZOD mají také největší zaznamenaný zisk. Obě však mají i velké z{vazky, které jsou díky kladné bilanci schopny spl{cet. Třetím poměrně významným subjektem dle ročního obratu je i firma KLAS Nekoř, a. s., kter{ již ale nedosahuje takových zisků jako předešl{ ZOD. Roční obrat činí 282,6 mil. Kč, přičemž zisk m{ pouhých 9,3 mil Kč. Vydělanými finančními prostředky pak tato firma zhodnocuje svůj majetek koupí pozemků (přibližně 400 ha zemědělské půdy) a investuje do obnovy vozového parku. U všech sledovaných podniků nebyla zaznamen{na za rok 2007 ztr{ta (musíme br{t však v potaz, že u tří subjektů se nepodařil zjistit hospod{řský výsledek). Všechny subjekty mají pozitivní finanční bilanci, což bylo d{no tehdejším dobrým rokem. Všeobecně lze konstatovat, že jsou zemědělské podniky odk{z{ny na ide{lní vývoj počasí během celého roku. Pokud jsou během roku povodně, mrazy či sucho, může se tak snadno dostat zemědělský podnik do minusových čísel, a tedy i ztr{t. Zemědělství celkově nevytv{ří výrazné zisky. Investice do zemědělských podniků býv{ vždy posuzov{na jako rizikov{ nejen z důvodů nízkých zisků vůči obratu (viz tab. č. 29).
- 61 -
5.2.6.
Dotace v okrese Ústí nad Orlicí
Nejčastější formou čerp{ní dotace je jednotn{ platba na plochu (SAPS) spadající do dotačního n{stroje přímých plateb. Hlavním cílem jednotné platby je zabezpečit zemědělcům stabilnější příjmy. Díky tomu se mohou rozhodnout, co chtějí produkovat, přičemž jim bude zaručena stejn{ výše podpory nez{visle na tom, co produkují a díky tomu se mohou lépe přizpůsobit popt{vce. Vyřizov{ní a přerozdělov{ní dotace m{ na starosti SZIF (nejbližší pobočka je v Hradci Kr{lové, region{lní odbor sídlí v Ústí nad Orlicí).
Tab. č. 30: Dotace podnikům PO v okrese Ústí nad Orlicí k 31. 12. 2007
N{zev Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek Zemědělsko obchodní družstvo Z{lší ZEOS, s.r.o. Kr{líky Zemědělské družstvo Mostek AVENA, spol. s r.o. Dlouh{ Třebov{ Z{mecký vrch, s r. o. Rudoltice R o l n i c k { společnost s r.o. Červen{ Voda ZEVAS Vraclav a.s. AG Skořenice, akciov{ společnost KLAS Nekoř a.s.
Dotace ČR
Dotace EU
Celkem
Výměra hal
Dotace/ výměra
16 093 270
44 378583
60 471 853
6 823,00
8 862,94
10 930 497 5 258 002 5 995 060
29 895192 12 804822 8 534428
40 825 689 18 062 824 14 529 487
4 407,80 1 322,11 2 308,98
9 262,15 13 662,12 6 292,60
4 697 832
8 234508
12 932 340
2 040,00
6 339,38
3 746 938
9 056543
12 803 481
1 484,17
8 626,69
3 839 003 3 267 551
8 390769 8 047601
12 229 772 11 315 152
1 198,17 1 509,42
10 207,04 7 496,36
4 274 547 4 037 663
6 927693 6 841986
11 202 241 10 879 649
1 345,50 1 504,53
8 325,71 7 231,26
Zdroj: Vlastní šetření
- 62 -
Obr. č. 12.: Poměr výše přiznané dotace k celkové výměře zemědělské půdy Zdroj: Vlastní šetření
Nejúspěšnější v získ{v{ní dotací bylo z celého okresu Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek s č{stkou přesahující šedes{t milionů korun. Většinu z této č{stky (necelých 55 milionů korun) získali z agroenviroment{lního opatření horizont{lního pl{nu rozvoje venkova (AEO HRDP) n{ležící do fondu EAFRD. Zbytek tvoří přímé dotace SAPS. Významnou peněžní dotaci dostalo i Zemdělsko-obchodní družstvo Z{lší (přes čtyřicet milionů korun). Významný podíl na celkové č{stce dotace tvoří příspěvek na společnou organizaci trhu spadající pod Evropský zemědělský z{ruční fond (EZZF).13 Zajímavé je porovn{ní poměru dotace k celkové výměře zemědělské půdy u jednotlivých pr{vnických subjektů pohybující se v zemědělství. Z tohoto pohledu je na tom nejlépe ZEOS Kr{líky s.r.o., kteří mají 13 662,12 Kč příspěvku na hektar, ačkoli v čerp{ní dotací byl až na třetím místě. Tento výsledek je samozřejmě d{n menší plochou zemědělské půdy vlastněné tímto subjektem. Na druhém místě je Rolnick{ společnost s.r.o. z Červené Vody (10 207,04 Kč/ha), kter{ byla v úspěšnosti čerp{ní dotace až na sedmém místě. Nejúspěšnější příjemci dotací, ZOD Žichlínek i ZOD Z{lší, jsou na třetím, potažmo čtvrtém místě. Všechny zkoumané pr{vnické osoby v okrese Ústí nad Orlicí čerpají dotace SAPS – jednotn{ platba na plochu. Tzv. plošné dotace zahrnují platbu nejen na ornou půdu, ale i na travní porosty, vinice, chmelnice, ovocné sady a zelin{řské zahrady. Podmínkou pod{ní ž{dosti je minim{lně 1 ha zemědělské půdy evidovaný v LPIS. Proto se čerp{ní této dotace jeví jako nejjednodušší cesta jak dostat příspěvek od st{tu, potažmo od Evropské unie a i proto jsou zemědělské subjekty v čerp{ní tak úspěšné. 13
< http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/spd > dostupné dne 30.4.2010.
- 63 -
5.2.7.
Ekologické zemědělství v okrese Ústí nad Orlicí
Trvale
travnaté
porosty
tvoří
absolutně
největší
č{st
ekologicky
obhospodařované plochy zemědělské půdy v okrese. Tyto plochy hrají pro zemědělce klíčovou roli zejména v m{lo úrodných oblastech Orlických hor a podhorských oblastí, kde nem{ smysl snažit se o zemědělství s vysokými výnosy. Tab. č. 31: Zemědělské subjekty s největší výměrou zemědělské půdy evidované v režimu ekologického zemědělství (EZ) a přechodném období (PO)
N{zev podniku
Výměra plochy v EZ (ha)
Výměra plochy v PO (ha)
Výměra v (ha)
Chovy zvířat
ZEOS, s.r.o. Lipka
1 279,19
26,62
1 305,81
ZEFA HČ, spol. s r.o. Podzimek Josef, Kr{líky Jamensk{ a.s. Chl{dek Jiří, Hor. Třešňovec Okres Ústí nad Orlicí
0,00 327,46
435,61 0,00
435,61 327,46
skot pro produkci mléka, skot BTPM bez chovu zvířat skot pro produkci mléka
238,22 0,00
0,00 225,31
238,22 225,31
skot BTPM skot BTPM
3 243,31
1 177,03
4 420,34
Zdroj: Seznam ekologických zemědělců 2008, Mze
Ke konci roku 2008 se v okrese k ekologickému zemědělství hl{sí 44 subjektů, nejčastěji fyzické osoby (drobní zemědělci). Ovšem mezi prvním pěti, podle největší rozlohy, figurují tři firmy mající status pr{vnických osob. Firma ZEOS, s.r.o. z Lipky u Kr{líků m{, co se týče celkové výměry, jednoznačné prvenství se svými více jak třin{ctisty hektary. Tato firma hospodaří na 1 322,11 ha (dle LPIS), ze kterých je drtiv{ většina vedena v režimu ekologického zemědělství. Svou zemědělskou půdu využív{ především pro pastvu dobytka, který chov{ nejen na produkci mléka, ale i také jako BTPM (bez tržní produkce mléka, tzn. na por{žku či pro chov). Druh{ firma ZEFA HČ, spol. s r.o. z Horní Čermné
m{
prozatím
veškerou
půdu
spadající
do
ekologického
zemědělství
v přechodném období. Ačkoli se tato firma přev{žně věnuje chovu dobytka, je tato firma vedena ve statistik{ch Ministerstva zemědělství pod kolonkou „bez chovu zvířat“. Jejich plocha 435,61 ha zahrnuje trvalé travní porosty.
Naproti tomu Josef Podzimek
hospodařící v okolí města Kr{líky se zaměřuje nejen na chov dobytka (tento převažuje s více jak 370 kusy dobytka), ale i na chov ovcí (dohromady 86 kusů). V posledních letech se stabilně zvyšuje v okrese výměra orné půdy spadající pod ekologické zemědělství. Nejvíce se zpracov{vají obiloviny, především špalda a pohanka, d{le bylinky, koření a z živočišných produktů zejména hovězí maso a kozí mléko. Chybí především drůbeží, vepřové a rybí maso, čerstv{ vejce, mléko a mléčné výrobky.
- 64 -
Pro začínající ekofarm{ře, kteří by chtěli produkovat bioprodukty, může být odrazující nemal{ administrativa a nutnost a dodržov{ní nejrůznějších předpisů a Nařízeních Rady EU týkající se ekologického zemědělství (např. bioprodukty pouze v případě, že pozemky, na kterých byly vypěstov{ny, nebyly v předchozích třech letech ošetřov{ny chemickými prostředky. Povolené množství dusíku ve statkových hnojivech nesmí přesahovat 150kg na ha/rok na orné půdě, na louk{ch a pastvin{ch 85 kg na ha/rok). Proto i někteří drobní zemědělci vystoupili ze systému ekologického zemědělství, zejména z důvodu přísných a administrativně n{ročných kontrol a komplikacím při dodržov{ní standardů ekologického zemědělství. Příkladem ekofarem nabízející agroturistiku může být Biofarma Kn{pkovi v Horních Heřmanicích, Lichkovský Dvůr v Lichkově či Farma Stejskalov{ nach{zející se ve Výprachticích, kter{ se, mimo jiné, zaměřuje i na vlastní chov ovcí.14
14
dostupné dne 30.4.2010
- 65 -
6 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V SEKTORU FYZICKÝCH OSOB 6.1.
Soubor dotazovaných
S ohledem
na
značnou
šíři
souboru
fyzických
osob
hospodařících
v zemědělských odvětvích byl tento zúžen toliko na SHR na z{kladě doporučení úřadu Agentury pro zemědělství a venkov (d{le AZV) v Ústí nad Orlicí na samostatně hospodařící rolníky (d{le SHR) v okrese. Aby byl vzorek dostatečně reprezentativní, zvolila jsem počet dvaceti SHR, které jsem vybírala podle výměry obhospodařované zemědělské půdy (LPIS). Bohužel se však nepodařilo získat důležit{ data u vybraných SHR týkající se předešlých let, aby bylo možno ilustrovat vývoj za poslední roky.
6.2.
Charakteristika samostatně hospodařících rolníků v okrese Ústí nad Orlicí
Celkov{ výměra zemědělské půdy u sledovaného vzorku dvaceti SHR činí 4 794 ha, což tvoří necelých deset procent celkové výměry zemědělské půdy v okrese. Největší vlastník zemědělské půdy mezi SHR je Miloslav Kulhavý z Vraclavi, který vlastní 462 ha půdy. Zajímavostí je, že orn{ půda u něj zabír{ pouhých 35 %, většinu však tvoří trvale travní porosty. Průměrn{ hodnota zornění v okrese činí 63,5 %, u sledovaného vzorku hodnota činí necelých pades{t procent. Většina SHR upřednostňuje buď rostlinou, nebo živočišnou výrobu, na kterou se soustředí. Tento fakt potvrzuje tab.č. 32. SHR vlastní majoritní podíl ze zemědělské půdy buď v podobě TTP, anebo orné půdy. V prvním případě jsou zaměřeny výrazně na rostlinnou produkci (např. Z. Doležel z Ostrova u Lanškrouna či J. Urban z Červené Vody, u kterých stupeň zornění přesahuje devades{t procent). V druhém případě SHR zaměřují podstatnou č{st své produkce na chov skotu či jiných zvířat. Příkladem mohou být J. Podzimek z Kr{liků nebo F. Lédr ze Sopotnice. V obou případech stupeň zornění pohybuje v blízkosti 15 procent. Mezi vybranými SHR se najdou i tací, kteří vlastní pouze TTP (celkem 4) nebo pouze ornou půdu (M. Šperk z Orliček).
- 66 -
Tab. č. 32: Dvacet největších vlastníků zemědělské půdy SHR v okrese Ústí nad Orlicí k 31. 12. 2008
Samostatně hospodařící rolníci Kulhavý Vraclav Martinec Kr{líky Str{nsk{ Ostrov Podzimek Kr{líky V{vra Lanškroun Šulc Orličky Stejskal Dolní Morava Hor{ček Vysoké Mýto Doležal Ostrov Lédr Sopotnice Urban Č. Voda Valenta Lanškroun Bartoníček Kr{líky Bedn{ř Žamberk Hl{vka Mostek Hejl Horní Čermn{ Zeman Choceň Such{nek Vysoké Mýto Z{řecký Kunvald Šperk Orličky
Zemědělsk{ půda LPIS 462 399 373 337 289 276 275 257 244 238 200 191 179 177 164 163 157 139 138 136
TTP 300 229 114 298 88 205 275 39 13 199 15 191 179 16 12 163 26 30 138 0
Orn{ půda 162 169 259 38 201 72 0 219 231 39 186 0 0 161 152 0 131 109 0 136
Stupeň zornění (%) 35,1 42,5 69,5 11,4 69,6 25,9 84,9 94,7 16,6 92,6 90,9 92,8 83,3 78,4 100,0
Zdroj: vlastní šetření, datab{ze AZV Ústí nad Orlicí
Z hlediska zaměstnanosti jsou SHR zaměstn{ni na plný úvazek v zemědělském odvětví (obhospodařují svůj majetek). Nejčastějšími pomocníky jsou jejich rodinní příslušníci (z ekonomických důvodů, spolehlivosti atd.). V r{mci dotazovaných SHR celkem pracovalo 73 zaměstnanců, což tvoří průměr 3,65 zaměstnance na jedno hospod{řství. Největší zaměstnavatel byl M. Kulhavý z Vraclavi, který zaměstn{val ke konci roku 2008 čtrn{ct osob.
6.3.
Zemědělská produkce
6.3.1.
Rostlinná výroba
Pěstov{ní rostlinné výroby se věnovalo 15 z dvaceti SHR. Jednoznačně dominantními plodinami jsou obilniny, zejména pšenice a ječmen, které obě dohromady tvoří rovnou polovinu oseté plochy SHR v okrese. V r{mci vybraného vzorku pouze M. Kulhavý
pěstuje
zeleninu
na
necelých
pades{ti
hektarech.
V porovn{ní
SHR
s pr{vnickými subjekty lze konstatovat, že drobní zemědělci mají menší pestrost druhů pěstovaných plodin. Většinou platí pravidlo, že čím je užší specializace na menší počet druhů plodin, tím je i menší n{ročnost na mechanizaci a obhospodařov{ní.
- 67 -
1 Martinec
4 Valenta
7 Lédr
10 Doleţal
13 Zeman
2 Podzimek
5 Stejskal
8 Urban
11 Bednář
14 Šulce
3 Bartoníček
6 Vávra
9 Šperk
12 Hejl
15 Kulhavý
Obr.č. 13: Rostlinn{ výroba u vybraných samostatně hospodařících rolníků v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 Zdroj: Vlastní šetření
Pro porovn{ní hodnot za roky 1999, 2004 a 2008 jsem zvolila ukazatel podílu osevní plochy jednotlivých plodin na celkové ploše osevní plochy celkem. Tyto hodnoty objektivněji ukazují vývoj během sledovaného období (viz tab. č. 33).
- 68 -
Tab. č. 33: Plodiny pěstované vybranými SHR v okrese Ústí nad Orlicí za roky 1999, 2004 a 2008
Podíl na orné půdě (%) Plodina Pšenice Ječmen Oves Triticale Kukuřice na zrno
1999 28,0 19,1 1,1 6,5 3,9
2004 29,4 16,6 1,2 7,8 1,6
2008 27,2 22,8 1,6 9,5 0,0
Brambory Cukrovka Řepka M{k Kukuřice na sil{ž Víceleté pícniny Zelenina
0,3 1,1 15,6 1,8 8,2 3,7 2,7
0,6 1,1 16,0 1,7 8,6 4,3 2,3
0,9 1,4 9,8 6,4 5,7 6,8 2,4
Index změny 2004/2008 (%) 92,5 137,3 133,3 121,8 150,0 127,3 61,3 376,5 66,3 158,1 104,3
Zdroj: Vlastní šetření, datab{ze AZV Ústí nad Orlicí
Jak již bylo zmíněno, nejčastěji pěstovanou plodinou u SHR je pšenice ozim{ a ječmen jarní. U ječmene byl zaznamen{n třetinový n{růst produkce. Největšími producenty jsou p. Urban z Červené Vody (120 ha) a p. Podzimek z Kr{líků (57 ha). N{růst souvisí s růstem výkupních cen ječmene. Tento trend lze pozorovat i v r{mci celého okresu Ústí nad Orlicí u pr{vnických subjektů. Nejvýznamnější n{růst osevní plochy byl pak zaznamen{n u m{ku. Z původních 1,7 % osevní plochy vzrostl na 6,4%. I u pr{vnických subjektů v r{mci celého okresu byl n{růst obrovský (IZ činil 744 %). Opět zde hrají významnou roli dobré výkupní ceny, díky kterým se z m{ku stala rentabilní a ž{dan{ plodina. Vybraní SHR pěstovali v omezené míře oves, brambory či cukrovku, které užívali zejména pro svou potřebu. Významný propad byl zaznamen{n u řepky a kukuřice na sil{ž. Na tyto plodiny se, také z důvodu n{ročnosti na mechanizaci, soustředí velké zemědělské podniky. Ty disponují vhodnou technikou, kter{ malým hospod{řstvím chybí. Kukuřice na zrno dokonce nebyla u ž{dného pěstitele zaznamen{na.
6.3.2.
Ţivočišná výroba
Chovem zvířat se v okrese Ústí nad Orlicí ke konci roku 2008 zabývalo 16 z dvaceti sledovaných SHR. I zde platí specializace chovu na jeden druh. Výjimku tvořil pouze p. Podzimek z Kr{líků, který mimo chovu skotu choval i ovce. Největším chovatelem krav co do počtu kusů byl za rok 2008 p. Martinec z Kr{líků, který vlastnil 469 kusů dobytka (z toho 166 kusů bylo dojnic). Nelze však objektivně porovnat vývoj skotu u SHR v okrese, jelikož nejsou k dispozici potřebn{ data.
- 69 -
Jediným chovatelem prasat byl u sledovaného vzorku p. Hl{vka z Mostku. Jeho chov čítal na 325 prasat, z čehož 45 bylo prasnic. Hojně chovanými jsou u drobných zemědělců koně. Ti však nejsou chov{ni ve velkochovech, nýbrž po p{r kusech zejména k vlastní potřebě. Odbyt zemědělské produkce Jak bylo zvykem u pr{vnických subjektů, tak i SHR mají své st{lé odběratele jejich produkce. Vzhledem k velikosti jejich produkce nemají prostor na smlouv{ní výkupních cen, jak je tomu u velkých zemědělských podniků. Jejich odběratelé jsou většinou z okresu Ústí nad Orlicí nebo jeho blízkého okolí. Pro rostlinnou výrobu jsou nejčastějšími odběrateli ZZN Pardubice, VVS Verměřovice, Oseva Uni a. s. Choceň aj. Nevyskytuje se velký rozdíl mezi odběrateli produkce u SHR od velkých zemědělských podniků. Situace u odbytu živočišné produkce je obdobn{. Výkup skotu mezi SHR prov{dí místní jatka – např. Jatka Lanškroun s. r. o. či jatka Bocus s. r. o. Letohrad. Mléko odebírají Mlecoop s. r. o. Hradec Kr{lové či Olma Olomouc a. s. Vepřové maso nejčastěji od SHR vykupují podniky ZŘUD-Masokombin{t Polička či jatka Bocus s. r. o. Letohrad.
6.4.
Shrnutí problematiky fyzických osob v zemědělství v okrese Ústí nad Orlicí
Ekonomick{ situace samostatně hospodařících rolníků v okrese ke konci roku 2008 by se dala označit jako dobr{. Více než 75 % dotazovaných uv{dí mírný zisk. Většina tento zisk bude znovu investovat do majetku (např. n{kup strojů, opravy budov, zařízení apod.). Zbylí SHR uvedli, že příjmy za zemědělskou produkci pokryjí zhruba jejich n{klady. Musíme br{t v potaz to, že se většina SHR snaží minimalizovat n{klady a maximalizovat zisky, např. různými investičními výdaji. Pouze jeden ze vzorku dvaceti SHR vyk{zal ztr{tu v důsledku neúrody ječmene, který byl napaden škůdci. Jak{koli neúroda způsoben{ špatnými klimatickými podmínkami či napadení škůdci může způsobit zvětšení podílu SHR vykazujících ztr{tu. Z tohoto důvodu nelze předpokl{dat, že pozitivní ekonomick{ situace se bude i v příštích letech opakovat. K eliminaci těchto výkyvů slouží i podpora st{tu či od Evropské unie ve formě dotací. O těchto již bylo zmiňov{no v kapitole „Dotace“. Všech dvacet dotazovaných SHR využív{ formu přímé dotace SAPS (jednotn{ platba na plochu, jejíž výše pro rok 2009 činila 3 710 Kč). Dvan{ct SHR si pož{dalo o dotaci z agroenviroment{lního opatření horizont{lního pl{nu rozvoje venkova (d{le AEO HRDP) n{ležící do fondu EAFRD. V době, kdy probíhalo dotazov{ní, nebylo jasné, zda a kolik přesně z tohoto fondu
- 70 -
uchazeči o dotaci dostanou. Stejně tak i ještě nebylo zn{mo, jak velkou dotaci dostanou SHR z programu Pl{n rozvoje venkova (d{le PRV). V předešlém roce 2008 bylo úspěšných 12 žadatelů AEO HRDP a jeden žadatelé PRV. K nejvýznamnějším dotacím lze zařadit čerp{ní příspěvků na LFA oblasti. Tyto byly proplaceny 5 žadatelům, kteří obhospodařují půdu, kter{ je zařazena do méně příznivých oblastí. Největší hrozbou pro SHR je velk{ nejistota výkupu jejich produkce. K tomuto dotazovaní uvedli, že se nejvíce ob{vají o:
výši výkupních cen za svoji produkci, finanční solventnosti odběratele, zvýšení administrativní zátěţe při získávání státních nebo evropských dotací, zavedení přísnějších norem Evropskou unií (zejména u chovu zvěře), slabá ochrana státu před zaplavováním domácího trhu levnějšími produkty ze zahraničí. Pokud se i nad{le bude dobře dařit samostatně hospodařícím rolníkům ve sledovaném okrese, mají v pl{nu d{t utržený zisk do renovace a oprav st{vajícího majetku (zejména budov, které používají pro chov dobytka či prasat), koupě nových strojů či rozšíření obhospodařované zemědělské půdy, popř. rozšíření chovaného st{da. Ž{dný z dotazovaných SHR však v brzké době nepl{nuje větší investici do hospod{řství. To je d{no nejistotou, kter{ moment{lně panuje na trzích v důsledku světové hospod{řské krize, kter{ propukla koncem roku 2008, což m{ za n{sledek obtížnější získ{v{ní bankovních úvěrů.
- 71 -
7 ZÁVĚR 7.1.
SWOT analýza zemědělství v okrese Ústí nad Orlicí
Silné stránky: vhodné podmínky pro pěstov{ní významných komodit (pšenice, ječmen), dlouhodob{ tradice chovu skotu, levn{ pracovní síla, stabilizovan{ situace po dokončení transformace a restitucí půdy a majetku. Slabé stránky: dvě třetiny území spadající do méně příznivých oblastí (LFA), vysoký průměrný věk, zejména u SHR, vysok{ zadluženost některých zemědělských podniků, nízký počet odběratelských firem v okrese, horší technický stav zemědělských strojů. Příleţitosti: orientace na agroturistiku, pěstov{ní plodin vhodných pro výrobu biomasy, podpora podniků a SHR formou dotací, modernizace podniků a farem. Hrozby: dovoz levnější zahraniční produkce na české trhy, nízké výkupní ceny, úbytek SHR z důvodu nez{jmu mladé generace o zemědělství, pokles stavu skotu z důvodu nízkých výkupních cen mléka.
7.2.
Závěrečné shrnutí
Okres Ústí nad Orlicí leží v Pardubickém kraji. Na zemědělství mají na daném území značný vliv méně příznivé přírodní předpoklady, zejména ve východní č{sti okresu. Mísí se zde celky Orlických hor a masiv Kralického Sněžníku. Nepříznivé podmínky jsou zde kompenzov{ny poměrně intenzivním chovem skotu, v menší míře ovcí. Naopak nejvhodnější podmínky pro především rostlinnou výrobu, jsou v z{padní a jižní č{sti okresu v okolí měst Choceň, Vysoké Mýto a okolí města Lanškroun. Zde se již nevyskytují méně příznivé oblasti (LVA), které by snižovaly výnosnost půd. V těchto
- 72 -
oblastech najdeme tři největší zemědělské subjekty – ZOD Žichlínek, ZOD Z{lší a ZD Mostek. Rozloha orné půdy v okrese mírně klesla, naproti tomu rozloha TTP mírně vzrostla. Vyšší zatravnění proběhlo v důsledku omezení či ukončení pěstov{ní některých druhů rostlin, které přestaly být rentabilní. Zemědělské subjekty se však nechtěly vzd{t půdy, kterou by tím p{dem přestaly obhospodařovat, proto pro ně bylo snazší půdu zatravnit (díky tomu nepřišly o čerp{ní dotací, pouze došlo ke změně formy čerpaných dotací). Podle
výrobního
zaměření
podniků
pr{vnických
osob
i
samostatně
hospodařících rolníků je patrn{ převaha živočišné výroby, pro kterou jsou zde příhodnější podmínky, než pro rostlinnou výrobu. Jak v České republice, tak i zde byl zaznamen{n mírný pokles chovu skotu, pro který jsou zejména v podhůří Orlických hor ide{lní podmínky. Naproti tomu nížinatější oblasti v z{padní a jižní č{sti okresu se orientují více na chov drůbeže a prasat. Nejvýraznější propad byl zaznamen{n pr{vě u chovu prasat, kde počty prasnic a vepřů klesly na polovinu původního stavu roku 2004. Důvodem je diktov{ní nízkých cen velkých hypermarketů, které patří k nejvýznamnějším odběratelům živočišné výroby. Na český trh se tak dost{v{ levné vepřové maso ze zahraničí, kterému není schopné vepřové maso z české republiky cenově konkurovat. Z rostlinné výroby je nejvýznamnější pěstov{ní obilí, n{sledované víceletými pícninami a řepkou. Nejpěstovanějším obilím je zde pšenice a ječmen, u kterého byl zaznamen{n desetiprocentní n{růst oproti roku 2004. Největší propad byl zaznamen{n u cukrovky z důvodu kvót zavedených ze strany EU. Na polovinu klesl rozsah osevní plochy u pěstov{ní kukuřice na zrno. Naopak největší n{růst osevní plochy byl zaznamen{n u m{ku, a to více jak sedmin{sobný. Ke snížení pěstitelských ploch m{ku přispěl ve své době i systém přímých plateb uplatňovaný v evropských zemích původní patn{ctky až do konce roku 2004. Přímé platby se poskytovaly na hektar orné půdy, na které byly pěstov{ny stanovené plodiny. M{k mezi ně nepatřil. V současné době však toto pravidlo padlo, navíc výkupní cena neust{le roste z důvodu nedostatku této komodity na světových trzích. Proto byl nejen zde, ale i v celé České republice zaznamen{n skokový n{růst oproti dřívějším rokům. U ostatních tradičních plodin se osevní plochy u dotazovaných subjektů a SHR od roku 2004 výrazně nezměnily. Převratným pro zemědělské podniky i SHR byl rok 2004, kdy Česk{ republika vstoupila do Evropské unie. S tím souvisí i jiný systém čerp{ní dotací z různých programů EU, který se v průběhu let obměňuje podle aktu{lního dění na zemědělských trzích. Zemědělci mohli čerpat z předvstupních evropských fondů (např. SAPARD či LEADER ČR). Dnes čerpají dotace formou přímých plateb (systém jednotné platby na plochu SAPS), které jsou nejčastější forma dotace. D{le mohou čerpat z mnohých fondů
- 73 -
(např. Program rozvoje venkova ČR). Na z{kladě dotačních podpor lze spatřovat největší možnost rozvoje jednotlivých podniků. Mezi dotazovanými se nenašel nikdo, kdo by nečerpal nějaký druh dotace. Ž{dný z dot{zaných si nedok{zal představit hospodaření bez dotací, ať už od st{tu, nebo od EU. Důvody, proč nelze prov{dět zemědělskou činnost bez dotací, spatřovali v problematice nízké úrodnosti půd, díky které je výnosnost daleko menší, než na půd{ch úrodnějších. S čerp{ním dotací souvisí cel{ řada podmínek, které musí zemědělec splňovat, aby mu nebyly odepřeny. Za největší obtíž při jejich plnění považovali dot{zaní dodržov{ní limitů na hnojení dané směrnicemi EU, a také dodržov{ní pravidel a termínů obhospodařov{ní půdy jednotlivými plodinami (např. termíny sečení, dodržov{ní počtu dnů nutných na sp{s{ní luk dobytkem apod.). V systému dotací nebylo lehké se zorientovat, zejména v období těsně po vstupu do EU. Mnozí z dot{zaných si stěžovali na velké množství dokumentů, které musí administrovat spolu se ž{dostmi o platbu. Velké agropodniky si byly nuceny najímat poradenské firmy, které jim s administrací pom{haly. Dnes se situace zlepšila, zejména díky Zemědělské agentuře, kter{ spad{ pod Ministerstvo Zemědělství. Dopad vstupu České republiky do EU byl pro zemědělce značný. Dvě třetiny dot{zaných subjektů přiznaly, že byly nuceny v obhospodařov{ní provést změny. Největší inovaci zaznamenaly ty podniky či SHR, kteří se zabývají živočišnou výrobou. Ty byly nuceny modernizovat ust{jení zvířat. Tato renovace sebou nesla velké finanční výdaje, na které si museli půjčit. Díky tomu se u většiny podniků zvýšila během prvních let po vstupu do EU zadluženost. Další změny proběhly i ve snižov{ní stavu skotu v okrese (přibližně o tisíc kusů od roku 2004). Vstupem do EU se Česk{ republika totiž zav{zala plnit určité kvóty. Jednou z nich byla tzv. „mléčn{ kvóta“, kter{ vznikla za účelem omezení nadprodukce mléka, stabilizace trhu, ust{lení kolísavosti n{kupních cen a garantov{ní určité cenové hladiny mléka a mléčných výrobků. V České republice začal být systém „mléčných kvót“ uplatňov{n již před vstupem do EU tj. v roce 2001. Z výše jmenovaného je patrné, že se zemědělské podniky i SHR cítí omezov{ní jak st{tem, tak i nařízeními EU. Zřizov{ní různých kvót EU (na mléko, cukrovku, apod.) způsobuje omezení st{vajícího pěstov{ní či chovu. Omezení cítí i špatnou situací na trhu (zejména v období světové hospod{řské krize), d{le nízkou podporu zemědělství ze strany st{tu, který vyjednal s EU nedostatečné vstupní podmínky (zejména oproti zemím původní E15). Od st{tu by ocenili větší zast{ní na půdě EU (domluvení přijatelnějších kvót a norem), d{le pak ochr{nění samotných zemědělců před diktov{ním cen velkými potravin{řskými řetězci. Toto jsou v současnosti nejpalčivější témata, kter{ by se měla v brzké době začít řešit.
- 74 -
Nemalé omezení v rozvoji firem tkví ve vlastnictví půdy. Ta je nejz{kladnějším prvkem zemědělství. Většina obhospodařované půdy jednotlivými podniky nepatří jim samotným, ale je ve vlastnictví třetích osob. Ty svou půdu pronajímají (většinou mají víceleté smlouvy) podnikům, nechtějí jim ji však prodat. Pokud přijde nabídka na odkup půdy, nejsou podniky či SHR schopni zaplatit za ni tržní cenu. Proto je pro zemědělce nepříjemné, že po vstupu do EU se nabízí pro zahraniční investory či spekulanty možnost snadnějšího odkupu půdy. EU bylo stanoveno časové období do roku 2011, během kterého mají možnost si půdu dokoupit, aniž by je ohrožoval zahraniční z{jemce. Nicméně tato vstupní podmínka nic dlouhodobě neřeší. St{tní pozemkový fond měl již d{vno prod{vat zemědělskou půdu těm, kteří na ní pracují a obhospodařují ji. Jak se d{l situace vyvine, uk{že až čas. Důležitým rysem společné evropské politiky je podporovat zemědělské subjekty v diverzifikaci zdrojů svých příjmů do více činností tak, aby získané peníze nepoch{zely jen ze zemědělské činnosti. S tím souvisí tlak EU na snižov{ní plochy orné půdy, omezení produkce, zvýšení TTP atd., což by podle EU vedlo k potřebné diverzifikaci krajiny. Forem, které EU použív{ k dosažení svého cíle, je mnoho – od zav{dění různých předpisů, z{konů, limitujících kvót až po formy dotačních programů. Určitou možností diverzifikace činnosti zemědělských podniků může být rozvoj ekologického zemědělství a agroturismu. Konkrétně v okrese Ústí nad Orlicí se k ekologickému zemědělství hl{sí 44 subjektů, nejčastěji fyzických osob (drobní zemědělci). V posledních letech se stabilně zvyšuje v okrese výměra orné půdy spadající pod ekologické zemědělství. Lehce odrazující od provozov{ní ekologického zemědělství může být hodně n{ročn{ administrativa, kter{ je s tím spojen{. I přes to lze oček{vat n{růst počtu ekologických farem, zejména v severovýchodní č{sti okresu, kde jsou pro to ide{lní
podmínky
(méně
znečištěn{
půda).
Další
možností
je
provozov{ní
ekoagroturistiky. Ta je optim{lní možností pro menší rodinné farmy, neboť poskytuje ke klasické zemědělské činnosti další zdroj příjmů přímo v místě podnik{ní. Tato činnost je podporov{na formou dotací i Evropskou unií v r{mci Programu rozvoje venkova (PRV). O tom, jak se bude d{l vyvíjet situace v okrese Ústí nad Orlicí v dalších letech lze jen spekulovat. Značný podíl na vývoji budou jistě mít formy a výše dotací od EU či od st{tu. Na nich jsou životně z{vislé nejen podniky, ale i samostatně hospodařící rolníci. Nelze předpokl{dat významné změny v přerozdělení objemu produkce mezi velkými podniky a drobnými SHR. Je nutné pokračovat v podpoře komplexního rozvoje venkova. Nelze podporovat separ{tně pouze zemědělskou činnost a zemědělské subjekty. Velkým problémem je st{rnutí SHR. Mladí lidé se nechtějí věnovat zemědělské činnosti, protože se jim nezd{ dostatečně finančně zajímav{, a proto odch{zejí z venkova do měst. Proto je nutn{ podpora komplexního rozvoje venkova a jeho zatraktivnění.
- 75 -
8 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Knihy, časopisy, statistické údaje
Agrocenzus 2000, 1.č{st. ČSÚ, Praha, 2001. 110 s. Agrocenzus 2000, 2.č{st. ČSÚ, Praha, 2001. 226 s. Agrocenzus 2000, 3.č{st. ČSÚ, Praha, 2001. 125 s. BIČÍK, I. a kol.: Geografie zemědělství II. PřF UK, Praha, 1991. 187 s. BIČÍK, I. GÖTZ, A.: Region{lní aspekty transformace českého zemědělství. In: HAMPL, M. a kol.: Organizace společnosti a transformační procesy v ČR. PřF UK, Praha, 1996. 239 s. DEMEK, J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha 1987, 584 s. DOUCHA, T., SOKOL, Z.: Pokus o etapizaci vývoje zemědělství a zemědělské politiky v ČR v letech 1989-1998. Zemědělsk{ ekonomika, 1999, s. 529-536. DRAHOŠ, M.: Region{lní geografick{ analýza zemědělství okresu Ústí nad Orlicí. (Diplomov{ pr{ce – GÚ PřF MU) Brno, 2005. GÖTZ, A., JANČÁK, V. : Územní diferenciace českého zemědělství a její vývoj. PřF UK Praha, 1997. 81 s.JENÍČEK, V.: Agr{rní politika v tržní ekonomice. In: Sborník ČSAZ 141, Praha, 1991. Koncepce agr{rní politiky na období před vstupem ČR do Evropské unie. MZe ČR, Praha, 2000. 34 s. KESTŘÁNEK, J.: Vodní toky a n{drže. Academia Praha, 1984. 315 s. KONEČNÝ, O.: Dopady struktur{lní politiky EU na možnosti rozvoje zemědělství v okrese Vsetín. Diplomov{ pr{ce na PřF MU Brno, 2008 KOZÁK, J.: Atlas půd České republiky. ČZU Praha, 2009. MIŠTERA, L. a kol.: Geografie ČSSR. SPN Praha, 1985. 388 s. Okresy České republiky za rok 2000. ČSÚ, Praha, 2001. Okresy České republiky za rok 2003. ČSÚ, Praha, 2004. PETŘÍKOVÁ, E.: Region{lně geografick{ analýza zemědělství ve spr{vním obvodu obce s rozšířenou působností N{chod. (Diplomov{ pr{ce – GÚ PřF MU) Brno, 2009. Podnebí ČSSR, tabulky. HMÚ Praha, 1961. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě. MZe ČR, Praha, 2003. 64 s. Půda, Situační a výhledov{ zpr{va. MZe ČR Praha, 1999.
- 76 -
Půda, Situační a výhledov{ zpr{va. MZe ČR Praha, 2003. Půda, Situační a výhledov{ zpr{va. Mze ČR Praha, 2009. QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa. Brno, 1971. SLDB 1991. SLDB 2001. Statistick{ ročenka Pardubického kraje. ČSÚ, Pardubice, 2004. Statistick{ ročenka Pardubického kraej. ČSÚ, Pardubice, 2008. SVATOŠ a kol..: Economics of czech and slovak agriculture integration with the EU. ČZU Praha, 1999. 247 s. ŠIMON, J., STRAŠIL, Z.: Perspektivy pěstov{ní plodin pro nepotravin{řské účely. Ústav zemědělských a potravin{řských informací Praha, Praha 1999. 50 s. TOMÁŠEK, M.: Atlas půd České republiky. ČGÚ Praha, 1995. VĚŽNÍK, A.: Aktu{lní problémy ČR – zemědělství, 1. a 2. č{st. Ateliér Milata, Ostrava, 1995. VĚŽNÍK, A.: Geografie zemědělství I. SPN Praha, Praha 1987. 93 s. VĚŽNÍK, A.: Geografie zemědělství II. SPN Praha, Praha 1989. 126 s. VĚŽNÍK, A.: Region{lní geografické aspekty zemědělství okresu Havlíčkův Brod. In: Geografie XI. MU Brno 1999. s. 260-268. VĚŽNÍK, A: Selected regional geographical differences of the Czech Republic agriculture, after the transformation processes. Brno, 2004. Zpr{va o stavu českého zemědělství 1999 (Zelen{ zpr{va). MZe ČR, Praha 2000. Zpr{va o stavu českého zemědělství 2002 (Zelen{ zpr{va). MZe ČR, Praha 2003.
Mapy a atlasy
Administrativní rozdělení okresu Ústí nad Orlicí. ČSÚ Praha, 2008. Atlas ČSSR. ČAV a ÚSGK, Praha, 1966. Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR. GÚ ČSAV, Brno, 1992. Pelíšek, J., Sekaninov{, D.: Mapa pedogenetických asociací ČSR 1:500 000. GÚ ČSAV Brno, 1975. Quitt, E.: Mapa klimatických oblastí ČSR 1:500 000. GÚ ČSAV Brno, 1971. Koz{k, J.: Atlas půd České republiky. ČZU Praha, 2009.
- 77 -
Internet a další zdroje informací
Administrativní rozdělení okresu Ústí nad Orlicí [on-line+; Dostupné na: Ekologické zemědělství v České republice, ročenka 2007, [on-line]; MZe ČR, Praha 2008; Dostupné na: <www.bioinstitut.cz/documents/RocenkaEZ_2007-cela-FINAL.pdf> Seznam ekologických zemědělců[on-line+: Dostupné na: Seznam příjemců dotací z fondů EU a ze st{tního rozpočtu ČR prostřednictvím administrace SZIF [on-line+: Dostupné na: Ekologické zemědělství v České republice, ročenka 2008, [on-line+; Dostupné na: Průměrné ceny v katastr{lních územích [on-line]. Ministerstvo zemědělství ČR. Dostupné na: Principy českého LPIS [on-line+; Dostupné na Průměrné úřední ceny v okrese dle vyhl{šky[on-line+. Dostupné na: Půda 2003. Situační a výhledov{ zpr{va *on-line]. MZe ČR. Dostupné na: Půda 2009. Situační a výhledov{ zpr{va [on-line]. MZe ČR. Dostupné na: Ročenka Pardubického kraje [on-line+. ČSÚ ČR. Dostupné na: Vymezení zemědělských výrobních oblastí [on-line]. MV ČR. Dostupné na: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky a MZe ČR 2008, dostupné na: Zelen{ zpr{va 2007; Zpr{va o stavu zemědělství ČR za rok 2007 [on-line];
Agrocenzus 2000. Výsledky zpracov{ní struktur{lního šetření v zemědělství na region{lní úrovni. [CD-ROM+. 1. vyd., Český statistický úřad, Praha, 2001. 1 CD-ROM
- 78 -
Datab{ze GÚ PřF MU Datab{ze agr{rní komory Ústí nad Orlicí Datab{ze Agentury pro zemědělství a venkov
Internetové str{nky
Bioinstitut, o.p.s. - Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny; Dostupný na: Český statistický úřad. ČSÚ, Dostupný na: HBI, online datab{ze firem; Dostupn{ na: Integrovaný port{l MPSV, MPSV ČR; Dostupný na: Ministerstvo zemědělství ČR. Dostupné na: Pardubický kraj, krajské
webové
str{nky;
Port{l evropského zemědělství
[on-line+.
Port{l justice, provozovaný
Spravedlnosti
Ministerstvem
Dostupné Dostupný ČR.
Dostupný
na: na: na:
Port{l farm{ře, provozovaný MZe ČR, Dostupný na: St{tní zemědělský intervenční fond [on-line+. Dostupný na: Struktur{lní fondy; Fondy
evropské
unie;
Zemědělské dotace; Dostupné na:
- 79 -
Dostupné
na:
9 SEZNAM POUŢITÝCH TABULEK Tab. č. 1: Vývoj celkového počtu obyvatel za období 2000-2009 v okrese Ústí nad Orlicí v tisících .......................................................................................... 19 Tab. č. 2: Procentu{lní podíl jednotlivých věkových složek na celkovém počtu obyvatel v okrese Ústí nad Orlicí za období 2000-2009 ...................................... 20 Tab. č. 3: Vývoj nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí za období 2000 – 2009 ......... 20 Tab. č. 4: Struktura zemědělské půdy v okrese Ústí nad Orlicí a České republice k 31. 12. 2008 ............................................................................................................. 23 Tab. č. 5: Využití ploch v okrese Ústí nad Orlicí a České republice k 31. 12. 2008.......... 24 Tab. č. 6: Rozdělení zemědělské půdy do výrobních oblastí k 31. 12. 2008 ..................... 26 Tab. č. 7: Platba na hektar v Kč v ČR od vstupu země do EU ........................................... 31 Tab. č. 8. Pracovní síly v zemědělství v okrese Ústí nad Orlicí k 30. 9. 2000 ................... 38 Tab. č. 9. Osevní plochy plodin nad 100 ha v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2000 ........... 39 Tab. č. 10: Stavy hospod{řských zvířat v okrese Ústí nad Orlicí k 30. 9. 2000 ................ 40 Tab. č. 11: Vývoj pr{vní struktury v okrese Ústí nad Orlicí v období 1993-2008 ............ 41 Tab. č. 12: Struktura ZPF podniků pr{vnických osob v okrese Ústí nad Orlicí k 31. 12. 2008 .......................................................................................................... 43 Tab. č. 13: Vývoj počtu zaměstnanců u největších podniků pr{vnických osob v okrese Ústí nad Orlicí v období od roku 2004 do roku 2008 .......................... 46 Tab. č. 14: Hlavní plodiny pěstované u podniků v okrese Ústí nad Orlicí v letech 1999, 2004 a 2008 ........................................................................................ 47 Tab. č. 15: Největší pěstitelé pšenice u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008 ..................................................................................................... 49 Tab. č. 16: Největší pěstitelé víceletých pícnin u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008 .......................................................................... 49 Tab. č. 17: Největší pěstitelé ječmene u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008 ..................................................................................................... 50 Tab. č. 18: Největší pěstitelé kukuřice na sil{ž u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008 .......................................................................... 51 Tab. č. 19: Největší pěstitelé triticale u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008 .......................................................................... 52 Tab. č. 20: Největší pěstitelé ovsa u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008 ..................................................................................................... 52 Tab. č. 21: Největší pěstitelé řepky u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008 ..................................................................................................... 53 Tab. č. 22: Největší pěstitelé řepky MAKU!? u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008 .......................................................................... 54
- 80 -
Tab. č. 23: Největší pěstitelé hrachu setého u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008 .......................................................................... 55 Tab. č. 24: Největší pěstitelé brambor u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008 ..................................................................................................... 55 Tab. č. 25: Největší pěstitelé cukrové řepy u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 a 2008 .......................................................................... 56 Tab. č. 26: Stavy hospod{řských zvířat u podniků v okrese Ústí nad Orlicí v letech 1999, 2004 a 2008 ........................................................................................ 56 Tab. č. 27: Stavy skotu u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2004 a 2008 ................................................................................................................ 58 Tab. č. 28: Stavy prasat u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2004 a 2008 ................................................................................................................ 58 Tab. č. 29: Ekonomické výsledky podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí k 31. 12. 2007 ............................................................................................................. 61 Tab. č. 30: Dotace podnikům PO v okrese Ústí nad Orlicí k 31. 12. 2007 ......................... 62 Tab. č. 31: Zemědělské subjekty s největší výměrou zemědělské půdy evidované v režimu ekologického zemědělství (EZ) a přechodném období (PO) ............ 64 Tab. č. 32: Dvacet největších vlastníků zemědělské půdy SHR v okrese Ústí nad Orlicí k 31. 12. 2008 .................................................................................. 67 Tab. č. 33: Plodiny pěstované vybranými SHR v okrese Ústí nad Orlicí za roky 1999, 2004 a 2008 ........................................................................................ 69
- 81 -
10 SEZNAM POUŢITÝCH OBRÁZKŮ Obr. č. 1: Obce s rozšířenou působností v okrese Ústí nad Orlicí ..................................... 13 Obr. č. 2: Klimatické oblasti dle E. Quitta v okrese Ústí nad Orlicí, Pramen: DP MD ... 15 Obr. č. 3: Vývoj celkového počtu obyvatel za období 2000-2009 v okrese Ústí nad Orlicí ....................................................................................................... 19 Obr. č. 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí za období 2000 – 2009 ............................................................................................................. 20 Obr. č. 5: Průměrné úřední ceny půdy v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 ................... 25 Obr. č. 6: Méně příznivé oblasti v okrese Ústí nad Orlicí k 31. 12. 2008 ........................... 29 Obr. č. 7: Vývoj pr{vní struktury v okrese Ústí nad Orlicí v období 1993-2008.............. 42 Obr. č. 8: Výměra orné půdy (LPIS) podniků pr{vnických osob v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008................................................................................... 44 Obr. č. 9: Počet zaměstnanců podniků pr{vnických osob v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 ............................................................................................................. 46 Obr. č. 10: Struktura rostlinné výroby významných plodin u podniků pr{vnických osob v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008.......................................................... 48 Obr. č. 11: Stavy hospod{řských zvířat v podnicích pr{vnických osob v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008................................................................................... 57 Obr. č. 12: Poměr výše přiznané dotace k celkové výměře zemědělské půdy ................ 63 Obr. č. 13: Rostlinn{ výroba u vybraných samostatně hospodařících rolníků v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 ...................................................................... 68
- 82 -
11 SEZNAM PŘÍLOH Tabel{rní přílohy Tab. příloha č. 1: Výměra zemědělské půdy v podnicích PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2004 Tab. příloha č. 2: Výměra zemědělské půdy v podnicích PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 Tab. příloha č. 3: Zaměstnanost v podnicích PO v roce 2004 a 2008 v okrese Ústí nad Orlicí Tab. příloha č. 4: Struktura osevních plocho u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí ve sledovaném období Tab. příloha č. 5: Struktura živočišné produkce v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 Tab. příloha č. 6: Obrat a zisk vybrných podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 Tab. příloha č. 7: Struktura zemědělské půdy u vybraných podniků FO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 Tab. příloha č. 8: Počet zaměstnanců u vybraných podniků FO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 Tab. příloha č. 9: Struktura osevné plochy vybranými podniky FO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 Tab. příloha č. 10: Struktura živočišné produkce u podniků FO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 Tab. příloha č. 11: Průměrné úřední ceny půdy v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2005 a 2008 Tab. příloha č. 12: Struktura osevních ploch u podniků PO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 Tab. příloha č. 13: Struktura osevních ploch u podniků FO v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008 Grafické přílohy Obr. 1. Administrativní členění okresu Ústí nad Orlicí v roce 2008 (pramen: ČSÚ) Obr. 2. Průměrné úřední ceny zemědělské půdy v ČR v roce 2007 Obr. 3. Průměrné tržní ceny v okresech ČR s výměrou nad 5 ha v roce 2007 Obr. 4. Průměrné úřední ceny půdy v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2002
- 83 -
Obr. 5. Průměrné úřední ceny půdy v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2008
Ostatní přílohy Příloha č. 1 Dotazník pro pr{vnické osoby použitý při anket{rním šetření Příloha č. 2 Dotazník pro fyzické osoby použitý při anket{rním šetření
- 84 -