Masarykova univerzita v Brně Fakulta sociálních studií Katedra environmentálních studií
Diplomová práce
ZELENÝ TURISMUS? (NE)ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT HOTELŮ Ivana Pšeničková
Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Ulčák, Ph.D. Brno 2012
Čestně prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.
V Brně, 14. května 2012
………………………
2
Poděkování Mé poděkování na prvním místě náleží Ing. Zbyňku Ulčákovi, Ph.D., za jeho podporu a shovívavost, které přispěli k napsání této práce. Děkuji také své trpělivé mamince, vstřícnému zaměstnavateli a nejbližším přátelům. Děkuji všem podnikatelským subjektům, kteří jednají environmentálně.
3
Anotace Tato diplomová práce pojednává o environmentálním managementu v hotelu, jako novém způsobu provozu ubytovacích služeb, který svými činnostmi směřuje ke snižování negativních dopadů na životní prostředí. Z environmentálního řízení se systémovým přístupem, v rámci konkrétních regulačních nástrojů, plynou pro hotel mnohé přínosy, především v podobě ušetřených finančních nákladů. Iniciativy zavádění environmentálního managementu nejsou jen z ohleduplnosti k přírodě a životnímu prostředí, ale také marketingovou taktikou. Druhá část textu se zaměřuje na výzkum environmentálního managementu v ubytovacích zařízeních České republiky. Výsledná analýza poukazuje na motivace, strategie a zkušenosti iniciátorů, kteří ekohotely a ekopenziony oficiálně představili v průběhu posledních sedmi let. Vzhledem k novosti tématiky nemá česká populace o ubytování šetrném k životnímu prostředí téměř žádné povědomí. V případech, kdy se s ním setkají, jsou vyjadřované reakce spíše vlažné. Environmentální management v ubytovacích službách České republiky teprve čeká na možné rozšíření, které je více spatřováno v odezvě zahraničního vlivu, než domácí společenské či politické podpoře.
Rozsah práce: 21.502 slov
4
Annotation This diploma thesis deals with the environmental management in the hotel, as a new mode of operation of accommodation services, which directes its activities to reduce negative impacts on the environment. From the environmental management system approach in the context of specific regulatory instruments, bring to the hotel many benefits, especially in terms of financial costs saved. The introduction of environmental management initiatives are not only consideration of the nature and the environment, but also a marketing tactic. The second part focuses on research of environmental management in accommodation facilities in the Czech Republic. The resulting analysis points to the motivation, strategies and experiences of initiators who eco-hotels and eco- guesthouses officially introduced in the last seven years. Given the novelty of the themes of environmentally friendly accommodation, Czech population has almost no awareness. In cases, when the Czech population is confronted with the environmentally friendly accommodation, expressed responses are rather lukewarm. The environmental management in the accommodation services of the Czech Republic is still waiting for a possible extension, which is more seen in the response of foreign influence over the domestic social or the political support.
5
Obsah 1.
Úvod ...................................................................................................................... 10
2.
Teoretická část ..................................................................................................... 14 2.1
Podstata hotelů jako ekonomického jevu .............................................................. 19
2.2
Environmentální společenská odpovědnost .......................................................... 20
2.2.1 2.2.2
Greenwashing ..................................................................................................... 23 Vlastní environmentální tvrzení ......................................................................... 23
2.3
Environmentální vzdělání v ČR ............................................................................. 24
2.4
Ekologická legislativa .............................................................................................. 26
2.5
Environmentalismus v médiích .............................................................................. 27
2.6
Environmentální psychologie – změny v myšlení ................................................. 28
2.7
Výzkumy ................................................................................................................... 28
2.7.1 2.7.2
Sociologické výzkumy v České republice ......................................................... 28 Výzkumy a zahraniční studie ............................................................................. 30
2.8
Echo ze zahraničí ..................................................................................................... 32
2.9
Echo České republiky.............................................................................................. 34
2.9.1 2.9.2
Asociace hotelů a restaurací České republiky .................................................... 34 Evropské centrum pro ekologický a venkovský turismus .................................. 35
2.10 Historie ekohotelů .................................................................................................... 36 2.11 Systém environmentálního řízení ........................................................................... 36 2.12 Environmentální politika hotelu ............................................................................ 39 2.12.1
Yield Management a Revenue Management ..................................................... 41
2.13 Environmentální aspekty ........................................................................................ 43 2.14 Zavádění environmentálního managementu do hotelové praxe ......................... 44 2.14.1 2.14.2 2.14.3 2.14.4
Motivace ............................................................................................................. 44 Plánování akce.................................................................................................... 44 Realizace ............................................................................................................ 44 Sledování výsledku ............................................................................................ 45
2.15 Systém řízení podniku a auditu s ohledem na životní prostředí ......................... 46 2.16 Norma ISO 14001 .................................................................................................... 49 2.17 Informační nástroje environmentálního managementu ...................................... 51 6
2.17.1 2.17.2 2.17.3 2.17.4 2.17.5 2.17.6
Metoda ABC/XYZ ............................................................................................. 52 Benchmarking .................................................................................................... 52 Checklisty ........................................................................................................... 53 Eko-bilance......................................................................................................... 53 Environmentální manažerské účetnictví ............................................................ 53 Environmentální prohlášení ............................................................................... 54
2.18 Ekoznačení ............................................................................................................... 54
3.
Empirická část ..................................................................................................... 60 3.1
Kontext výzkumu ..................................................................................................... 60
3.2
Projekt výzkumu...................................................................................................... 60
3.3
Cíle výzkumu............................................................................................................ 61
3.4
Strategie .................................................................................................................... 62
3.5
Průzkum ................................................................................................................... 62
3.6
Výzkumný vzorek .................................................................................................... 64
3.7
Hlavní výzkumná otázka......................................................................................... 65
3.8
Metodika výzkumu a metoda sběru dat ................................................................ 66
3.9
Výstup a analýza výzkumu ..................................................................................... 67
3.9.1 3.9.2 3.9.3
Interpretace průzkumu........................................................................................ 67 Analýza výzkumu ............................................................................................... 69 Analýza sekundárních dat .................................................................................. 73
4.
Závěr ..................................................................................................................... 78
5.
Seznam použité literatury a pramenů ............................................................... 81
6.
Jmenný rejstřík .................................................................................................... 91
7.
Přílohy................................................................................................................... 92
7
Seznam použitých zkratek BAT
Best Available Technique Nejlepší vhodné technologie
CENIA
Česká informační agentura životního prostředí
CSR
Corporate Social Responsibility Společenská odpovědnost firem
ECOTRANS
European Network for Sustainable Tourism Development Síť pro udržitelný cestovní ruch v Evropě
ESR
Environmental Social Responsibility Environmentální společenská odpovědnost
ECEAT
European Centre for Ecological and Agricultural Tourism Evropské Centrum pro eko-agro turistiku
EMA
Environmnetal Manager Acounting Environmentální manažerské účetnictví
EMAS
Eco Management and Audit Scheme Systém řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí
EMS
Environmental Management System Systém environmentálního řízení
EMQ
Environmental Management Quality Environmentální management kvality
EVVO
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
IHEI
The International Hotel Environment Initiative Mezinárodní iniciativa hotelů pro životní prostředí
ISO
International Organization for Standardization Mezinárodní organizace pro certifikaci
ITP
International Tourism Partnership Přátelství Mezinárodního turismu
LHW
Leading Hotels of the World Hotelová asociace nejprestižnějších a nejluxusnějších hotelů
STI
Sustainable Travel International
LOHAS
Lifestyles of Health and Sustainability zdravý a udržitelný životní styl
8
UNWTO
United Nations World Tourism Organization Světová organizace cestovního ruchu
WTTC
World Travel & Tourism Council Světová rada pro cestování a cestovní ruch
9
1. Úvod Narušený stav přírodního a životního prostředí se projevuje s přibývajícími léty stále znatelněji. Vzhledem k tomuto faktu, sílí potřeby změny vztahu lidstva k přírodě a životnímu prostředí po celém světě. V environmentálních aspektech se čím dál více uvažuje také v cestovním ruchu, který bezpochyby svými negativními vlivy k poškození přírody a životního prostředí přispívá, přičemž je na přírodních zdrojích a atraktivitách závislý. K nepříznivým vlivům na přírodu a životní prostředí se cestovní ruch začal přispívat především svým prudkým rozvojem po druhé světové válce. Z cestovního ruchu má mnoho zemí, jejich podnikatelů a obyvatel ekonomický zisk a někteří z nich ve svých strategiích začali postupně objevovat koncept udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu je založený na ekonomické, environmentální a sociální udržitelnosti, která vytváří přínos pro všechny účastníky. Aktivity tohoto trendu jsou často podporované vládami, které pro usnadnění implementace a zajištění udržitelnosti přijímají nové nástroje.
Na rozšířený cestovní ruch v posledních dekádách muselo samozřejmě zareagovat odvětví hotelového průmyslu, spolu s dalšími možnostmi ubytovacích zařízení. Ubytovací služby však vznikly zároveň se vznikem směnného obchodu již ve starověku. Pro obchodní cestující bylo nutné zajistit základní potřeby – odpočinek, jídlo a pití. Do dnešní doby se v ubytovacích službách mnohé změnilo, ale také mnohé zůstalo stejné. Nároky cestujících se výrazně zvýšily, nejen co se týká hygieny, soukromí nebo dostupnosti, ale zejména co se týká pohodlí a souvisejících doplňkových služeb ve formě wellness, zábavy nebo konferencí. Poskytování komfortu a zvyšující počet ubytovacích služeb (residence, hotely, hostely nebo kempy) se značnou měrou podepisuje nejen na rostoucí spotřebě přírodních surovin, paliv nebo chemických čističů, ale i na poškození celých ekosystémů. Hotelnictví a jiná ubytovací zařízení jsou odkázání mimo jiné na kvalitní potraviny a materiály, přírodní produkty, dostatek energie, čistou vodu, vzduch a přírodu, i vzdělaný lidský kapitál a zdravé sociální prostředí. Hotely svým působením a účelnou funkcí výrazně ovlivňují a škodí přírodnímu prostředí ve svém okolí i v celosvětovém měřítku. Zapojení environmentální stránky věci do jejich provozu je tedy příhodné. Současné označení hotelnictví pro ubytovací služby se tak posunulo do kategorie multioborového, vysoce sofistikovaného a procesně složitého oboru podnikání. Provozování hotelu se stalo záležitostí profesionálního přístupu v oblastech finančního řízení, marketingu, ekologie, kultury, designu aj. Hotelnictví je globálním jevem, je všudypřítomné ve více i méně obydlených lokalitách a mnohým lidem umožňuje pracovní 10
příležitostí. Ve svých důsledcích pak ovlivňuje kulturní, sociální ekonomické, politické vazby i životní prostředí. Nemělo by se ale zapomínat to základní, že úkolem nynějších ubytovacích služeb a hotelů je především poskytovat pohodlí, bezpečí a dobré jídlo.1 Ubytovací zařízení si všechny výše zmíněné skutečnosti čím dál více uvědomují, přehodnocují své možnosti a mění způsoby, jak ubytovací služby řídit. Následující text je určen hlavně environmentálnímu pojetí v hotelech, jelikož jsou z ubytovacích služeb nejrozšířenější ve svém počtu i velikostí. Důvodem je také jejich finanční síla, výrazné požadavky na provozní náklady a s nimi spojené negativní vlivy na životní prostředí. Považuji tento výběr v době ekonomické nestability, blížící se energetické krize a zdražujícím se potravinám, za aktuální. Globální zájem o oficiální zavádění environmentálních změn do hotelů bylo možno pozorovat obzvláště v posledním desetiletí. Oproti minulosti se v dnešním hotelnictví prosazuje přístup v ochraně životního prostředí, šetrnější využívání přírodních zdrojů, surovin a produktů a dbá se na jejich optimální využití s ohledem na environmentální dopady. Silněji se uplatňují snahy například o snížení spotřeby vody, energií, chemických zplodin nebo odpadů, omezují se produkty na jedno použití, uplatňují výrobky šetrné k přírodě či upřednostňují obnovitelné zdroje. Takové akce jsou přijímány již dlouho v soukromé sféře, jsou lehce naučitelné a pro všechny prospěšné. Nové nebo rekonstruované hotelové budovy mnohdy instalují nejmodernější techniku, která znatelně snižuje energetickou náročnost i finanční náklady. Stranou nezůstává ani podpora kultury, místních zvyků, pěstování dobrých lidských vztahů a dobročinné činnosti. Hotely, resp. hotelové vedení na pozicích ředitelů a manažerů přijímajících takové postoje a konkrétní opatření se vyprofilovaly do podoby environmentálního
managementu.
Nutno
podotknout,
že
environmentální
management je čistě dobrovolnou záležitostí! Hotely jsou ve svém směru za environmentálními změnami doprovázeny třemi neopominutelnými složkami, které nelze vynechat, jelikož na nich často stojí úspěch i neúspěch statutu ekologicky/environmentálně provozovaného ubytovacího zařízení. Jsou jimi politika, ekonomika a společnost. Tyto tři segmenty jsou na sobě závislé a propojené a je nutné na ně brát zřetel. Vynechání jednoho by v přemýšlení o provozu hotelu, mohlo způsobit nerovnovážnost a nekomplexnost.
Ke spojení managementu hotelnictví a řešení environmentální problematiky mě dovedla vlastní zkušenost zaměstnance v českých i zahraničních restauracích a hotelích. Původně byly
1
Křížek, Neufus, 2011: 11
11
mé důvody výběru zaměstnání čistě pragmatické, nevtíravým způsobem jsem však zjistila, že jsem postupně začala pátrat, jak jsou restaurace a hotely řízeny, jak funguje jejich chod, na čem závislé, z čeho těží a jaké jsou jejich vstupy a výstupy. Z toho důvodu jsem se rozhodla věnovat téma diplomové práce environmentálnímu managementu hotelů.
Celý text je rozdělen do dvou základních částí, na část teoretickou a část empirickou. Při sestavování teoretické části textu byla použita dostupná literatura, vydané časopisy, internetové zdroje i média. Informace o cestovním ruchu a udržitelném cestovním ruchu jsou hojně zpracované. Tématika environmentálního managementu hotelu je obsažena v nejrůznějších informačních zdrojích, přičemž je dle aktuálnosti obměňována. Pojetí environmentálního managementu hotelu, je v českých knižních zdrojích, pravděpodobně vzhledem ke své novosti, nedostatečně zpracovaná, východiskem však byly brožury a časopisy vládních i nevládní organizací. Údaje o environmentálním managementu hotelu nejsou o nic lépe dohledatelné v češtině na internetu, což bylo kompenzováno formou článků o ekohotelech, které jsou již projevem environmentálního managementu hotelu v praxi. Některé články navíc obsahovaly nepřesné údaje a jejich věrohodnost bylo nutné ověřovat u původních zdrojů. Možnosti českých zdrojů tedy nebyly pro komplexní konstatování o problematice dostatečné. K sepsání práce byly více hodnotné zahraniční internetové portály a záznamová literatura, které k hledanému námětu poskytly ucelenější informace. Občas s většími problémy bylo možné nalézt již zpracované statistiky nebo registry spojené s námětem. V následujícím textu bude k vybranému tématu popsán environmentální a ekologický přístup v hotelnictví, včetně jeho významu a přijímaných opatření. V kontextu budou zmapovány a utříbeny informace přímé i informace doplňující V první části práce bude prostor nejprve věnován ekonomickým, politickým a společenským vlivům, které environmentální management doprovázejí. Postihnu tak souvislosti v podpoře environmentálních a ekologických hotelů, zda jsou povzbuzovány nebo je jim ponechána volnost. Dále se budu zabývat, jaké jsou ohlasy společnosti na environmentální diskurz a jak ovlivňuje jejich život. Krátce se zmíním o vzdělání a médiích, pro jejich značný vliv na myšlení a jednání lidí. Po nich následují příklady vyjadřující aktivní zapojení a řešení environmentálního managementu v hotelech na mezinárodní i národní úrovni. Podrobněji budou obsaženy informace o nutných provozních změnách, pravidlech, snahách, příčinách zdaru i nezdaru, stejně jako o jejich vedení. Konktrétně popíši co 12
environmentální management hotelu je, jeho environmentální politiku a environmentální aspekty. Nechybí ani specifická opatření, která jsou k realizaci environmentálního managementu podmínkou. V tomto kontextu nemohu vynechat všechny tři regulační nástroje, kterými se environmentální management do hotelu může zavést. Jsou jimi "Systém řízení podniku a auditu s ohledem na životní prostředí", technická norma "ISO 14001" a "ekoznačka". Pro kompletnost nebyly vynechány ani podpůrné informační nástroje environmentálního managementu. Pro druhou empirickou část práce přispěly k získání cenných informací rozhovory s osobami z hotelů a dalšími zainteresovanými jednotlivci, kteří se environmentálním managementem hotelu zabývají. Z hlediska metodologického byla využita kvalitativní metoda formou rozhovorů. Výzkum byl omezen na oblast České republiky se snahou zjistit, jak je environmentální management hotelů přijímán, praktikován a jaké má výsledky. Text jsem se snažila koncipovat nezaujatě, aby se čtenář u některých pasáží zamyslel, měl prostor pro průchod vlastních myšlenek a v katarzi podaná slova odmítl, připustil nebo uznal.
13
2. Teoretická část Samotné poznatky o turismu a hotelnictví a jsou bohatě a kvalitně zpracovány, přičemž je zaznamenám i vývoj těchto odvětví. V dnešním globalizovaném světě, kde vše souvisí se vším, se propojují obory, které by mnohé dříve nenapadlo spojovat, ačkoli pro některé byly přirozené, ale nepojmenované. V posledních dekádách let dochází ke vzniku nových teorií, pojmů, specializovaných institucí nebo sdružených služeb. Žádnou výjimkou pak nejsou ani obměny lidských zájmů a pohostinných zařízení, které spolu souvisí. Není tudíž překvapením, že se ekologie asimilovala do turismu a hotelů. Pojetí ekologie dnes u lidí asociuje často odlišné představy. K principům ekologie a environmentalismu se někteří staví kladně a podporují je, jiný zase odmítavě a bagatelizují vše, co je s ekologií nebo environmentalismem spojené. Nedoslechneme se však, že by se někdo nesouhlasil s ochranou přírody a vše obklopujícího životního prostředí. Následuje text, o dobrovolných změnách v provozu hotelu, které eliminují z jeho činností poškození přírody a životního prostředí.
Na začátek, pro možné odlišné porozumění pojmů, je vhodné některé přiblížit a vyhnout se tak případným mylným úsudkům. Slovo management (od ang. “to manage”) znamená řízení jako funkci i skupinu lidí, kteří tuto funkci vykonávají. Definic managementu je mnoho. Obecně se ale managementem rozumí vykonávání úkolů prostřednictvím práce jiných. Manažer v praxi klade důraz na plánování, organizování (koordinování), motivaci, rozhodování, kontrolu a komunikování druhých lidí pro zdokonalení stavu. Podle definice Světové organizace cestovního ruchu „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)“2. Udržitelný turismus je „cestovní ruch, který plně zohledňuje své současné a budoucí ekonomické, sociální a environmentální dopady, vzhledem k potřebám návštěvníků, průmyslu, životního prostředí a hostitelských regionů“3. Základem udržitelného turismu je, že nesmí poškozovat přírodní zdroje, nepříznivě ovlivnit budoucí požitky z přírody nebo způsobit
2
Cit. http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/, staženo 12. 4. 2012 3 Cit. http://sdt.unwto.org/en/content/about-us-5, staženo 12. 4. 2012
14
nepřijatelné dopady4. Moderní pojetí cestovního ruchu s požadavkem na udržitelnost, již od 70. let 20. století, nemá za cíl maximalizaci ekonomických příjmů, ale vyváženost ochrany životního prostředí, přínos pro lidskou společnost a stabilitu ekonomického růstu5. Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu je „takový, který zabezpečuje zajištění současných potřeb účastníků cestovního ruchu a přitom pomáhá rozvoji území. S přihlédnutí k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti"6 Ekoturismem jsou definovány všechny formy turismu na přírodní bázi, v níž je pro turisty hlavní motivací pozorování a oceňování přírody, včetně tradičních kultur přežívajících v přírodních oblastech7. Ekoturismus má více dimenzionální charakter vykazující vzdělávací funkci, minimalizaci negativních dopadů na přírodní a socio-kulturní prostředí, navíc nebývá masovou záležitostí jako konvenční cestovní ruch. Ekoturistika má i hospodářský přínos pro hostitelské komunity, jelikož v navštěvovaných oblastech zvyšuje zaměstnanost, příjmy, vzdělání i informovanost o ochraně přírody8. Agroturistika má formu venkovské turistiky, kterou provozuje farmář a slouží mu jako vedlejší zdroj příjmů. Lidé z měst přijíždějí většinou na farmu, do blízkosti přírody a zvířat. Zkouší dojit mléko, vyrobit sýr, pomáhají farmáři a účastní se mnohých aktivit, při kterých si osvojují ekologickou výchovu a hospodaření9. Ekoagroturistika je agroturistika, s přidáním ekologického hospodaření bez použití chemie. Cestovatel se v ní seznámí s postupy ekologického zemědělství a přirozeným přístupem v chovu zvířat10.
Tři výše zmíněné druhy turismu spadají do měkké formy turismu, který je „výsledek rostoucí ochoty lidí zříci se výhod civilizace ve prospěch přírody a obyvatel v hostitelských zemích“11. Udržitelný cestovní ruch tedy není to samé co ekoturistika. Je založen na principech udržitelného rozvoje, proto není zvláštním druhem cestovního ruchu, který by se v části trhu vymezoval na environmentální a sociální účinky. 4
Neale, 1998: 140 Burian, 2010 6 http://www.eden-czechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/, staženo 11. 4. 2012 7 Tesařová, 2010 http://www.ekoporadna.cz/wiki/doku.php?id=doprava:jaky_je_rozdil_mezi_turistikou_ekoturismem_setrnou _turistikou_a_agroturistikou, staženo12. 4. 2012 8 http://www.sustainabletourism.net/, staženo 10. 3. 2012 9 http://www.ekoporadna.cz/wiki/doku.php?id=doprava:jaky_je_rozdil_mezi_turistikou_ekoturismem_setrnou_tu ristikou_a_agroturistikou, staženo 12. 4. 2012 10 http://www.hnutiduha.cz/olomouc/data/publications/ekoagroturistika-2007.pdf, staženo 12. 4. 2012 11 Cit. Librová, 1994: 74 5
15
Protože hotelnictví oborově spadá a úzce souvisí s cestovním ruchem, považuji za příhodné zde o cestovním ruchu pojednat a zmínit jeho environmentální dopady. Životní prostředí a přírodní zajímavosti patří mezi hlavní faktory, které podněcují a podstatným způsobem ovlivňují návštěvnost daného území. Kvalita životního prostředí je tím pádem pokládána za jeden z nejdůležitějších elementů zájmu turistů i významným činitelem nezbytným k uspokojování jejich potřeb. Zdravé a čisté životní prostředí je rozhodujícím předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. Veškeré podnikové sféry (hotely, restaurace, bary, zábavné parky a další) spojené s cestovním ruchem jsou na jedné straně pro turismus nepostradatelné, na straně druhé významně přetvářejí destinace, ve kterých působí a mají vliv na jejich možné znečištění. Primárním úkolem cestovního ruchu je obnova duševních a fyzických sil člověka, což v poškozeném životní prostředí a na územích ohrožených ekologickými zátěžemi není možné.12 Vlivy cestovního ruchu na složky přírodního prostředí lze klasifikovat podle vztahu k biosféře. Zřetelné a nepopiratelné jsou změny ekosystémů, stejně jako kvantitativní a kvalitativní změny druhů fauny a flóry. Souhrn dopadů změn vyvolaných cestovním ruchem v přírodních složkách označuje pojem "turistické znečištění". Přirozeně existuje silná zpětná vazba, jelikož všechny součásti turistického znečištění snižují potenciál úspěchu a rozvoje cestovního ruchu daného prostředí. Znečištěné prostředí snižuje úroveň a atraktivnost území nejen pro turisty, ale i pro tamější obyvatele. Cestovní ruch přispívá ke znečišťování složek životního prostředí svými fyzikálními, chemickými a biologickými činiteli přímobezprostředními dopady aktivit, i nepřímo- spotřebou zdrojů, které byly vytěženy, vyrobeny, vypěstovány, zpracovány.13 Kosmopolitní důsledky jsou spatřovány nejvíce
• v tlaku na přírodní zdroje - na fosilní paliva, suroviny, minerály, ale především na sladkovodní vodu, která je v některých územích vzácná • v tlaku na místní zdroje - v enormním užívání elektrické energie nejen v sezónních destinacích, dále v tlaku na úrodnost půdy i lesy • ve vytváření odpadů - nakládání s tuhými odpady je problém zejména v méně rozvinutých zemích, které nedisponují vhodnými prostředky a technologiemi, problém jsou i kanalizační splašky v blízkosti moří a jezer, které poškozují faunu i flóru 12 13
http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, str. 4, staženo 17. 4. 2012 Křížek, Neufus, 2011: 161
16
• v degradaci ekosystémů a následným snížením biodiverzity – turistická intenzivnost zapříčiňuje nezvratný úbytek rozmanitosti živých organismů i druhů v rámci diverzity ekosystémů • v poškození ozónové vrstvy a globálním oteplování – k růstu emisí v ovzduší přispívá hlavně leteckou a silniční doprava • v estetickém znečištění – poškození krajiny nevhodnými stavebními prvky, které nejsou v souladu s jejím přirozeným vzhledem a místní architekturou
Přínos cestovního ruchu a cestování lze hodnotit nejen z hlediska environmentálního, ale i sociálního a ekonomického. Vedle významu cestování jako ukazatele životní úrovně obyvatelstva má cestování mnohé společenské funkce (všestranný rozvoj osobnosti, obnova duševních a fyzických sil, účelné využití volného času, vytváří nový životní styl, nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka), ale také vytváří pracovní příležitosti a má vliv na platební bilanci státu. Cestovní ruch tedy disponuje evidentním potenciálem přinášet positivní efekty životnímu prostředí ve formě finančních příspěvků (ze vstupného nebo z vládních příjmů).14
Vztah cestovního ruchu a životního prostředí byl relativně dlouho opomíjen a poté zjednodušován na negativní vlivy cestovní ruchu v určitých oblastech. V současné době je již relativně uceleno vymezení globálních i lokálních, negativních i positivních dopadů na životní prostředí. Při úvahách, ve snižování záporných vlivů cestovního ruchu se pozornost soustřeďuje zejména na degradaci složek životního prostředí, především na chemické a fyzikální znečišťování, na spotřebu přírodních zdrojů i na dimenzi sociálně-ekonomickykulturní. Rozvahy jsou vedeny v dlouhodobé perspektivě, stejně jako vytvořené nástroje. Jejich nejkomplexnějším vyjádřením je Agenda 21. Obsahem regionální Agendy 21 je harmonický rozvoj společnosti, změna způsobu nakládání s odpady, zachování a ochrana biodiverzity, regulace největších hrozeb pro složky životního prostředí a celou biosféru, změny v podnikové sféře a změna vzorců chování a spotřeby.15 Současný cestovní ruch ve světě i v České republice vykazuje mnohé další neudržitelné trendy. Příčinou jsou především po dekády postupně narůstající počty domácích i zahraničních návštěvníků, zvýšení většinou neregulované infrastruktury cestovního ruchu, 14
http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/, staženo 12. 4. 2012 15 http://ucr.uhk.cz/documents/Cestovni_ruch/text/trendytext.pdf,staženo 10. 4. 2012
17
cestování na delší vzdálenosti a nárůst aktivit s výrazným environmentálním dopadem. Tendence positivních změn zaměřené na udržitelnost cestovního ruchu vykazují aktivitami nejrůznější instituce: např. Organizace spojených národů, Evropská unie, Mezinárodní organizace cestovního ruchu i jednotlivé státy. Podpora udržitelného rozvoje na úrovni států spočívá v deklarativní podpoře, konferencí, výzkumů a podpoře vhodných forem turismu.16 V České republice o udržitelném rozvoji cestovního ruchu s environmentálními požadavky byla sepsána koncepce, která je zharmonizována podle programovacího období Evropské unie. Obsah "Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2007-2013" plně respektuje "Státní politiku životního prostředí" z roku 2004.17 Proč vlastně lidé cestují a jak si vybírají místa? Vedle diletantské odpovědi pro změnu prostředí, zvědavost či relaxaci, najdeme i odborná odůvodnění. Podle Rosaleen Duffy18 se lidé rozhodují pro cestování a jeho druh pod vlivem sociálního prostředí, přičemž si svým výběrem upevňují sociální status. Na druhou stranu se Hana Librová domnívá, že lidské cestování je ovlivněno fylogenetickou generací stěhovavých pastevců, lovců a sběračů, které ukazují na prostorovou mobilitu jako antropologickou vlastnost.19 Librová souhlasí s odůvodněním neklidu moderního člověka, potřebou se neustále přemisťovat i potřebou toho co nejvíce vidět a všechno zkusit. Pak lze cestují rozdělit dle druhu cestování do třech základních skupin: na nadšené cestovatele cestující kamkoli, bohaté návštěvníky módních světových míst a skupinu lidí s tzv. "holiday syndromem", kteří řeší otázku místa, kam pojedou, nikoli co tam budou dělat. Na základě dotazovacího šetření Librové o motivech turistů, nešlo nalézt vysvětlení o rozhodnutí cestovat. Jisté bylo, že turisté o svých motivech moc neuvažovali, tudíž by šlo masový turismus vyložit jako nápodobu a pasivní následování latentních sklonů, jako hromadný psychologický rituál.20 Cestovně profesní instituce pak nabízí výčet pragmatických důvodů cestování: rekreace, kulturní poznání, pracovní aktivity, vzdělání, pobyt v přírodě, sportovní náplň, zdravotní důvody, dobrodružství, motivace a inspirace, ale i návštěva poutních míst21.
16
http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=5, staženo dne 10. 4. 2012, http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Koncepce-Strategie/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-, staženo 5. 5. 2012 18 Rosaleen Duffy publikovala knihu A trip too far: Ecoturism, Politics, and Exploitation 19 Ledvina, 2005 20 Librová, 1994: 65, 66 21 http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=5, staženo dne 10. 4. 2012, odkaz Makroekonomické souvislosti 17
18
Definic a pohledů na udržitelnost cestovního ruchu je celá řada. Ve shrnutí jej lze pokládat za řízené postupy snažící se o optimální využití stávajících zdrojů, při zachování ekonomické, environmentální a sociální vyváženosti. Ta by měla zabezpečit positivní přínosy pro všechny účastníky cestovního ruchu a přispět k aktivnější ochraně životního prostředí, jako primární složky pro rozvoj cestovního ruchu. Mnohé přístupy jsou srovnatelné v environmentálním managementu hotelů. Společné jim shledávám, že ve prospěch životního prostředí, nebývá obětován prospěch ekonomický, a tento fakt nelze ignorovat. Nadchází části, které tento styl environmentální management hotelů zohledňují.
2.1
Podstata hotelů jako ekonomického jevu Hotelnictví zasahuje jak do mikroekonomické, tak makroekonomické úrovně. Ve své
struktuře jsou hotely průřezovým odvětvím, které uspokojuje zbytné potřeby lidí. V době ekonomické recese tyto potřeby lidé vyčleňují jako první ze svých rozpočtů, což se týká výdajů na aktivity spojené s využitím hotelů. Jako jistá východiska z úpadku lze označit kvalitu, cenu, inovaci a bezpečnost. Nové situace si žádají nové přístupy, kterým environmentální management bezpochyby je.
Z mikroekonomického hlediska jsou hotely klasickými tržními subjekty se ziskovou motivací. Zajisté již mnozí dumali nad neotřelým nápadem, jak klientelu přivést právě do svého hotelu nebo jiné ubytovací kapacity a zvýšit tak svou výdělečnost. Možnost ekologicky či environmentálně vedené ubytovací zařízení je na místě, jelikož garantují ekologické chování a mnozí z nich cítí i dobrý byznys. Nabídka originálního a inovativního přenocování může nalákat nejen zahraniční turisty a vést ke zvýšení výdělečnosti. Pokud se management hotelu rozhodne pro způsob environmentálního vedení, nevyhne se při zavádění některých opatření finančně méně i více nákladným položkám. Jelikož šance na získání financí, dotace nebo grantu od státu, nějaké organizace či jiné firmy, je velice nízká, veškeré výlohy na realizaci environmentálních postupů jdou na účet hotelu. Vložené investice do inovací se ale v podobě ušetřených nákladů postupně vrátí a dál přispívají ke snížení finančních výdajů spojených s provozem.
Makroekonomický rámec pak určuje hospodářská politika státu. Hotelový průmysl je nedílnou a rozhodující součástí cestovního ruchu a stal se významným faktorem ovlivňujícím 19
národní ekonomiky mnoha států.22 Hotelnictví je oborem úspěšně se rozvíjejícím a s dlouhou tradicí. Hotelový provoz je vždy souborem několika činností, kde jsou vedle ubytovacích a stravovacích služeb poskytovány i zprostředkovatelské služby i prodej některých druhů zboží. Na jednotlivé činnosti se uplatňuje i rozdílný režim daně z přidané hodnoty. Vzhledem k širokému spektru poskytovaných služeb hotelovými zařízeními a neustálým vývojem oboru, se dá předpokládat, že provozy hotelů přináší státní kasy jistou dávku peněz.
Sebedestruktivní jev Při svém hotelovém podnikání a vlastním záměru by měl hoteliér být na pozoru před efektem turistické pasti (efect of tourims trap). Efekt turistické pasti je negativním působením neregulovaného cestovního ruchu, který svými podnikatelskými aktivitami znehodnocuje svůj vlastní kapitál, tedy kulturní a přírodní hodnoty destinace. Intenzita dopadu tohoto efektu je dána návštěvností, sezónností, ekonomickou závislostí na cestovním ruchu, ale i zranitelností ekosystémů. Předpoklady ekonomického, ekologického a společenského udržitelného rozvoje tak hrají důležitou roli a hotelovými provozovatelé by je měli zohledňovat.23
2.2
Environmentální společenská odpovědnost Environmentální management hotelu je ze své podstaty spojen s environmentální
společenskou odpovědností (Environmental Social Responsibility - ESR). ESR vychází z koncepce společenské odpovědnosti firem (Corporate Social Responsibility – CSR). Vývoj konceptu CSR je značný již od 70. let 20. století a je založena na třech vzájemně provázaných pilířích – ekonomickém, společenském a environmentálním, v nichž se usiluje o vytvoření harmonie. Firmy tak doplňují své tradičně ekonomické cíle o společensky prospěšné cíle, jimiž se rozumí rozšíření strategie firmy v environmentálních, sociálních, etických a komunitních hlediscích. Odpovědnost firem je obsažena i v principech udržitelného rozvoje a v obou se dbá více na dlouhodobé, než krátkodobé cíle.24 CSR je čistě dobrovolnou záležitostí. Dosud neexistují žádné nařízení či zákony, které by nařizovaly charakter CSR respektovat. Při dodržování CSR vzniká situace zvaná win-win,
22
Studnička, 2010: 126 http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=31&mode=1&letter=5, staženo 10. 4. 2012 24 Marcus, Fremeth, 2009: 18, 19 23
20
z které profitují všichni zúčastnění.25 Musíme mít však na paměti, že primárním cílem firmy je tvorba zisku, takže se aktivity firmy přesahující zákonnou povinnost se musí firmě vyplatit. Společensky odpovědné chování firmy představuje výhledově dlouhodobý záměr s investicemi do celkového rozvoje. V ekonomickém zaměření jde o dlouhodobou prosperitu podnikání v regionu působnosti firmy a o rozvoj zaměstnanosti v regionu. Sociální odpovědnost v sobě zahrnuje vytváření prostředí zajišťující životní úroveň v regionu, bezpečnost a ochranu zdraví veřejnosti, zdokonalování kvality života i rozvoj vzdělanosti a kultury v regionu. Environmentální odpovědnost se týká ochrany a udržitelnosti životního prostředí pro veřejnost i obnovitelnosti zdrojů racionálním čerpáním.26 Pro detailnější představu uvedu, co firma může činit v environmentální oblasti CSR. Níže vypsané principy nebo aktivity nejsou vyčerpávajícím výčtem. Záleží čistě na strategii firmy, jaké principy bude dodržovat a na které bude klást největší důraz. Firma by v ESR měla dbát na27:
•
šetrnou ekologickou firemní kulturu (recyklaci, úspory vody a energií)
•
omezování negativních dopadů činnosti na životní prostředí a komunitu
•
ekologickou výrobu, produkty a služby přátelské k životnímu prostředí (standardy řady ISO 14000 a EMAS)
•
úsporné zacházení s přírodními zdroji a jejich ochranu
•
investice do čistých technologií (snižování dopadů na životní prostředí, investice do nejlepších technologií – BAT – Best Available Technique)
Předpokladem k environmentálně odpovědnému jednání jsou znalosti o tom, jaké dopady dané rozhodnutí na životní prostředí přinese. Zjištění těchto dopadů a jejich posouzení by mělo být v souladu s principem předběžné opatrnosti a předcházet tak rozhodnutí pro činnosti, které mohou mít na životní prostředí významný vliv (vyplývá z čl. V.3 Směrnic OECD). V principu předběžné opatrnosti je také obsaženo, že by se firmy měly zdržet aktivit, jejichž vliv na životní prostředí nelze spolehlivě určit. Pokud má být posouzení vlivu aktivit na životní prostředí vyjádřením principu minimalizace negativních dopadů, mělo by být orientováno na zkoumání alternativ a opatření zaměřených na předcházení či zmírnění negativních vlivů. Posuzování vlivů se samozřejmě týká také využívaných produktů, a to s ohledem na jejich životní cyklus. Jde především o vlivy na životní prostředí způsobené 25
Marcus, Fremeth, 2009: 18, 19 tamtéž 27 Bělčík, Pavlík, 2010: 26 26
21
získáváním surovin použitých pro výrobu produktu, přímými vlivy produktu na životné prostředí i zdraví lidí, včetně jejich recyklace či odbourávání odpadů, v které se promění. Šetrné řešení k ochraně životnímu prostředí je nezbytným závěrem pro posouzení vlivů na životní prostředí a jeho promítnutí do konečného rozhodnutí firmy, které bude v maximální možné míře respektovat.28
Z mnohých průzkumů a studií vyplývá, že veřejnost od firem odpovědný přístup očekává. Nejen potencionální zákazníci, firemní partneři, zaměstnanci či veřejnost se zajímají, jak se firma chová ke svému okolí. Environmentální společenská odpovědnost je strategickou volbou, která ovlivňuje postavení firmy na trhu, schopnost konkurence, firemní pověst a v poslední řadě i zisk.29 Z výzkumu30 GfK Czech31 o odpovědnosti firem vyplývá, že i Češi hledí na to, jak se firma chová k zaměstnancům (93 %), zákazníkům (92 %), dodavatelů či obchodním partnerům (85 %) a životnímu prostředí (88 %)32.
CSR v hotelech S převedením výše zmíněné teorie na environmentální hotely a jednoznačná shoda ve vidině přínosu pro přírodu i celou společnost. Hotely jsou stejně jako jiné firmy omezené svou působností a snaží se vytěžit co nejvíce z poskytovaných služeb. Management hotelu a firmy je tedy postaven na velice podobných základech. Nejde jen o získání investic na provoz, ale maximalizovat příjmy na co nejvyšší úroveň. Z rozšířené nabídky hotelů je poměrně široký výběr, kde a jak vedení hotelu odbírá a nakládá s prostředky, které využívá. Samozřejmě odlišnou náročnost na chod hotelu představují zařízení s rozdílnými kapacitami, nabídkou nebo geografickým postavením. Přesto implementace CSR na velikosti, šíři nabídky či zeměpisném položení nezávisí. CSR je humanitní záležitostí, a proto se jde těžko odvolávat na neadaptabilnost v jistých podmínkách. Mnohé firmy realizaci CSR volí primárně kvůli finančnímu aspektu, sekundárně jsou firmy motivovány zlepšením image, kredibility nebo zviditelněním v lokálním měřítku.
28
Gregor, 2007: 16 Siegel, 2009: 14 30 Výzkum z června 2010 na reprezentativním vzorku 1.000 respondentů (63 % žen a 47 % mužů, ve věku 15 až 79 let). 31 GfK Czech je poskytovatelem služeb v oblasti výzkumu trhu a marketingových analýz. 32 http://www.gfk.cz/public_relations/press/press_articles/006700/index.cz.html, staženo 27. 4. 2012 29
22
Morální motivaci firmy vykazují v nejmenším menším měřítku33. Mnohé firmy jsou naopak neodpovědné a přivlastňují si zásluhy odpovědných. 2.2.1 Greenwashing Positivní vztah hotelu k životnímu prostředí je významným marketingovým činitelem a dá se tak pragmaticky využít. V současné době je boom v zavádění zelených strategií, produktů či služeb. Obecně je však zneklidňující fakt, že se zvětšuje i počet černých pasažérů, kteří neprávoplatně zelenou image využívají, resp. zneužívají pro odbyt (jako tomu je například často u biopotravin). Pokud se firmy snaží vypadat zelenější, než jsou, jedná se o greenwashing34. Za greenwashing se tedy považuje nepravdivé, klamavé, neúplné, zavádějící nebo jinak nepřesné informování spotřebitelů o výrobcích či službách organizací, kterých se týká jejich vliv na životní prostředí35. Na vině je marketing firem s PR se svou prezentací a rétorikou, které způsoby greenwashingu postupně mění. Průvodními znaky greenwashingu například jsou: filantropie, která není sama o sobě společenskou odpovědností, nedostatečné informování veřejnosti, neodůvodněná zelená reklama nebo společensky odpovědné jednání podmíněné aktivitou spotřebitele.36
V orientaci může pomoci projekt Green Washing Index, jehož činností je mapování zelené marketingové aktivity různých firem. Princip webu stojí na uživatelích, kteří hodnotí zeleně profilující se reklamy. Web tak přispívá stimulovat trh k udržitelným podnikatelským praktikám, které skutečně redukují negativní dopady na životní prostředí37. 2.2.2 Vlastní environmentální tvrzení Spotřebitelé jsou stále více připraveni nakupovat zboží a služby, které mají nižší dopad na životní prostředí. Mnozí výrobci, poskytovatelé služeb a reklamní průmysl si tento trend uvědomují a snaží se přitáhnout zákazníky zdůrazněním přínosu svých výrobků či služeb pro životní prostředí. Nástrojem k informování o environmetální kvalitě zboží a služeb je "vlastní environmentální tvrzení". Současně s ním ale stoupá riziko klamání spotřebitelů, protože
33
Zadražilová, 2010: 26 http://www.canik.cz/2008/02/17/greenwashing-index-ciste-ekologicky-nebo-ciste-pr/, staženo 10. 4. 2012, Petr Čaník přednáší na VŠE v Praze, je autorem odborných textů na podnikatelskou etiku a společenskou odpovědnost firem 35 http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFV1SOMO, staženo 10. 4. 2012 36 Gregor: 2007: 29 37 http://www.greenwashingindex.com/, staženo 10. 4. 2012 34
23
nejasných a nepravdivých tvrzení vzniká mnoho. Spotřebitel si přitom pravost tvrzení může ověřit jen obtížně.38 Environmentální tvrzení je prostředkem jak výrobci prezentují přednosti svého zboží či služeb ve vztahu k životnímu prostředí. Zároveň spotřebitelům taková tvrzení poskytují informace ovlivňující výběr nakupovaných produktů a využívaných služeb. Aby určená tvrzení dobře propagovala výrobky a služby s nižšími dopady na životní prostředí, je naprosto nezbytné, aby byla jasná, pravdivá, specifická a nezavádějící. V opačném případě lživá, nejasná či nesmyslná environmentální tvrzení způsobují ztrátu důvěry spotřebitelů v "ekologickou reklamu" a značky vůbec. Navíc přispívají ke vzniku nekalé obchodní soutěže a odrazují další vyhlašovatele od zveřejňování pravdivých tvrzení.39 Důvěryhodnost poskytuje ekoznačka nebo označení ČSN ISO 14021.
Environmentální odpovědnost firem i lidstva, spolu s pochopením způsobu života ohleduplným ke společnosti, přírodě a celého životního prostředí, mají ve svém rozšíření esenciální základ v informacích zprostředkovaných skrz vzdělání a sdělovací prostředky. Vzhledem k výzkumu této práce se zaměřím na environmentální vzdělávání v České republice.
2.3
Environmentální vzdělání v ČR Nepopiratelně relevantní je rozšíření správného povědomí o environmetalismu, a to
napříč všemi věkovými kategoriemi. Záštita nad poskytovanými informacemi spadá pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP). Samo MŽP na svých webových stránkách zveřejňuje text: „Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) a environmentální poradenství jsou významnými preventivními nástroji Státní politiky životního prostředí ČR. Úkolem EVVO je vést občany k takovému myšlení a jednání, které je v souladu s principy udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a k úctě k životu ve všech jeho formách“40. Dále se MŽP zmiňuje o nezbytném environmentálním vzdělávání jako celoživotním učení, o environmentálním poradenství poskytujícím odborné kvalifikované rady a doporučení veřejnosti a o udržitelném rozvoji. Státní orgány na všech úrovních spolupracují v oblasti 38
Hrubý, 2010: 7 tamtéž 40 Cit. http://www.mzp.cz/cz/environmentalni_vzdelavani_poradenstvi, staženo 10. 3. 2012 39
24
environmentálních problémů i s dalšími subjekty, které velkou měrou přispívají k environmentální vzdělanosti občanů. Jsou jimi mnohé nevládní a neziskové organizace, odborníci, umělci, ale i zapálení jednotlivci, kteří mají k občanům blíže. Celkový výsledek environmentální kultury ve společnosti tak není jen úspěchem státního orgánu, ale také vícero menších činorodých skupin. Pod záštitou MŽP a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy probíhala ve dnech od 3. září do 3. října 2007 celonárodní kampaň "Měsíc ekologické výchovy". Cílem bylo objasnit mnohorozměrný obraz ekologické (environmentální) výchovy a vysvětlit její význam pro udržitelný rozvoj i pro obohacení životů v široké veřejnosti bez rozdílu generací.41 S politikou životního prostředí mimo ekologickou výchovu a vzdělávání souvisí i další "měkké" nástroje, kterými je EMAS, ekologicky šetrné výrobky (o nich a EMAS více níže), dobrovolné dohody, výzkum a vývoj v oblasti ochrany životního prostředí, ekonomické nástroje, kde je zahrnut i český Státní fond životního prostředí a fondy Evropské unie. Měkké nástroje nenesou efekt okamžitě, není snadno měřitelný, ale dlouhodobě jsou důležitější. Vytvořená atmosféra environmentálního chování vede k positivním efektům nejen v životním prostředí, ale i ekonomice (viz důvody v ekologické legislativě). Projekty s informačními kampaněmi (které stojí až desítky milionů) o měkkých nástrojích jsou ideálem a zaslouží si masivní podporu. Jestliže se o něčem mluví, lidé se o to blíže zajímají a je nutné poskytnout jim dostatek informací. Lidé svým chováním prokazují, že když mají možnost, jednají vůči životnímu prostředí positivně. Jedná se i drobnosti, které hrají velkou roli, jako třeba třídění papíru. Jakmile je ale výkon stojí moc energie, jejich ekologicky přátelské úsilí upadá.42
Pátrání po environmentálním managementu hotelu v českých vzdělávacích institucích by bylo zbytečné. I ve specializovaných středních a vysokých školách managementu a hotelnictví se informace o environmentálním managementu vejdou do několika minut43. V tomto ohledu výtka padá na přednášející, kteří mají možnost dle svého uvážení věnovat vybrané tématice jistý časový prostor. Důsledkem je, že se s environmentálním managementem hoteliéři setkávají až po určité době, jestli vůbec44.
41
CENIA, 2007: 8 http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/04C747DE6B079F61C125737E00276FCF/$file/19968983.pdf, str. 8, staženo 16. 4. 2012 42 Kolářová, 2007: 17 43 Z rozhovoru s Hanou Zábranskou, 2012. 44 V této větě se hoteliérem myslí všichni hoteliéři v praxi, tedy i ti co nemají hotelové a manažerské vzdělání.
25
Pochybení v nereflektování nových a aktuální přístupů napravují mnohé specializované kurzy pořádané za poplatek pro veřejnost45.
2.4
Ekologická legislativa I oblast životního prostředí je sférou, která je výrazně upravena řadou zákonů a na ně
navazujících předpisů i vyhlášek. V uplynulých letech došlo v oblasti environmentu v mnohých státech k upravování nejen zákonů na úrovni státní legislativy, ale i k vyhlášení místních městských vyhlášek. Co se hotelnictví týče, jsou s výjimkou v legislativně zakotvených podmínek ochrany životního prostředí při výstavbě a provozu ubytovacích zařízení všechny struktury zaměřené na ochranu životního dobrovolné.46 Praktické přijetí environmentálního managementu a jeho praxe jde za hranice důležitých předpisů práva životního prostředí. V České republice to jsou např.47:
• Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů • Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích • Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech • Zákon č. 477/2001 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích V Evropě existuje systém posuzování proveditelnosti práva IMPEL, v jehož rámci se dělají různé výzkumy. Zjistilo se, že například v Holandsku, kde je ochrana životního prostředí značně pokročilá, je reglementace velice přísná. Kdyby Holandsko nepokračovalo normativně, stálo by to stát přílišné kvantum financí jenom na výdajích státu. Prosazují tak
45
Kurz přímo věnovaný environmentálnímu managementu hotelu jsem našla pouze jeden. Garantuje ho Společnost Perfect Hotel Concept, která nabízí poradenskou a konzultační činnost v oblasti řízení hotelů, restaurací a cestovního ruchu. Mezi svými zaměstnanci má hotelové zaměstnance, kteří jsou zároveň lektory nabízených kurzů. Mezi semináři jsem našla i téma „Zelený hotel – environmentální management v hotelnictví. Za cíl si tento kurz dává prohloubit znalosti a dovednosti manažerů v oblasti environmentálního managementu. Společnost plánuje účastníky kurzu seznámit s konceptem udržitelného rozvoje, ekologickým tříděním odpadu, efektivní a úspornou spotřebou materiálu, efektivním využíváním energetických zdrojů a vody, a to vše v kontextu hotelového provozu. Kurz je prakticky orientovaný na okamžité využití dovedností v praxi, přičemž se uskuteční v prostorech pražského ekohotelu Adria, jelikož kurz vyučuje její ředitel p. Doubek. Kurz trvá půl dne a stojí 3.590,-Kč., http://www.www.perfecthotelconcept.cz/obrazky/KURZY%20PODZIM%202011%20_%20ANOTACE%20_% 20PHC.pdf, staženo 11. 3. 2012 Do tohoto kurzu jsem se chtěla přihlásit, byla jsem ale odmítnuta, protože jsem byla jediná, kdo o něj projevil zájem. 46 Křížek, Neufus, 2011: 153 47 Engel, Tóth, 2004: 10
26
nástroje, které málo stojí a nesou velký efekt. Nejen v Holandsku, ale i v dalších zemích, kde je dlouhodobá ochrana životního prostředí téměř přirozená si dovolují státní regulaci snižovat, protože jejich obyvatelé jsou činní v ochraně životního prostředí již sami, dobrovolně. Vidíme tedy, že leccos jde nastavit pravidly a leccos podnítit ekonomicky, ale pokud lidé sami porozumí svému vztahu k životnímu prostředí, nemusí být o správnosti zákonných předpisů přesvědčeni. Určitá kultura chování a etiky by byla jen z donucení, a jakmile by tlak přestal, hrozí, že lidé na to zareagují a opustí svá environmentální stanoviska.48
2.5
Environmentalismus v médiích Svým dílem k diskuzi o environmentalismu, turistice a ekohotelích přispívají hromadné
sdělovací prostředky (televize, rozhlas, tisk, internet a reklama). Masmédia mají podáváním informací neoblomný vliv na utváření názorů veřejnosti, stejně tak jako na udržování hodnot a norem ve společnosti. Výrazným způsobem se podílejí ke zvýšení povědomí určité problematiky. Podoba jakou divákům podají oblast diskurzu, ovlivňuje psychické chápání lidí a jejich následný pohled na věc. Na novinářích je velká zodpovědnost, jaké informace vyberou i v jakém charakteru je přednesou a následně je pustí na veřejnost. Média distribuují zobrazované sdělení a plně si uvědomují svou schopnost ovlivnění na společnost. Environmentalismus a problematika s ním spojená je mediálně vděčným a hojně využívaným tématem, čtenář či posluchač by však při získávání údajů z mediálních zdrojů měl dbát na jejich věrohodnost (stále jsme svědky zpětných reakcí na zveřejněné události, o nichž byly napsány informace vytržením kontextu, a tudíž měly jinou vypovídající hodnotu). Positivním zjištěním je, že se správné chápání mediálního obrazu dostalo i do osnov základních škol. Skrz internetové médium, lze nalézt nespočet, více i méně odborných, webových adres, které se environmentální či ekologickou tématikou zabývají. Lze nelézt i stránky zmiňující se o zeleném, ekologickém či environmetálním způsobu ubytování.
Protože média spolu s dalšími okolními vlivy působí na lidskou mysl, je v následující kapitole využito environmentální psychologie, která může pomoci pochopit způsob, jak hotel s ohledem na životní prostředí nahlíží na společnost (také jako potencionální zákazníky) a jaký postoj zaujímá společnost (jako potencionální zákazníci) k takovýmto hotelům. 48
Kolářová, 2007: 17
27
2.6
Environmentální psychologie – změny v myšlení Zmínka o environmentální psychologii (taktéž ekopsychologii) je na místě, jelikož
problémy životního prostředí a člověka je možné dávat do kontextu především v sociálních vědách. V českém prostředí je ekopsychologie poměrně mladým oborem oproti zahraničí, kde má více než třicetiletou tradici. Již nejde jen o porozumění lidského chování vůči přírodě vysvětlované laickými mýty, nýbrž o aktivní environmentální výchovu, osvětové kampaně, morální apely v šetrnosti a odpovědnosti k životnímu prostředí díky rozvoji porozumění lidské psychiky nad rámec lidově-psychologických představ a konstruktů49. Ekopsychologie využívá základních psychologických směrů: psychoanalýzy, sociální psychologie, behaviorismu, kognitivní psychologie fyziologické psychologie i holistických proudů v psychologii. S využitím zmíněných psychologických přístupů se v odpovědích týkajících se vztahu člověka s životním prostředím lze dostat o krok dále. Domnívám se, že (eko)psychologii je možno využít i v hodnocení okolností environmentálního managementu hotelu. Pozornost na psychologii zúčastněných jednotlivců může hrát spolu s organizačními faktory klíčovou roli pro zahájení a vedení environmentálního managementu.
2.7
Výzkumy O hotelnictví s environmentálními prvky nebo jak environmetální management hotelu
ovlivňuje českého zákazníka při výběru ubytovacích služeb, jsem nenalezla žádný zpracovaný výzkum ani statistiku. Nelze tak ani postihnout, jak česká společnost na environmentálně vedené hotely pohlíží. Ačkoli o využívání hotelů šetrných k přírodě nic nevyznívá ani z výzkumu CzechTourism, naznačuje povědomí Čechů o environmentálně příbuzném ohleduplném cestování. Protože jsou ale zelené hotely více využívány a diskutovány v jiných zemích, odpovědi tak můžeme čerpat z několika zahraničních studií. 2.7.1 Sociologické výzkumy v České republice Abych ale neopomenula názory a postoje české veřejnosti k ekologii a životnímu prostředí, od kterých se pohled na zelené hotely a environmentální management může odrážet, využila jsem některé výsledky Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). 49
Moldán, 2009
28
Důvodem je také, že ve veřejnosti jsou i lidé, kteří hotely vedou nebo v něm pracují. S příspěvky výzkumného oddělení Sociologického ústavu AV ČR (viz příloha č. 1), se můžeme seznámit s názory a hodnocením životního prostředí i ekologickým jednáním obyvatel České republiky. Ze statistických dat vyplývá, že si Češi potřebu ekologického chování a šetrného způsobu využívání zdrojů velice dobře uvědomují. Stejně tak dokáží identifikovat hlavní zdroje způsobující poškození životního prostředí. Nereflektují však, že původci poškozeného prostředí jednají na základě masové a celospolečenské poptávky a přání veřejnosti, kterými jsou nuceni se řídit pro svůj odbyt. Zmíněná data však nepodchycují otázku reklamy a nastavení tržního systému. Z výzkumu lze ale vyčíst, že Češi ve svém environmentálním myšlení vykazují limitaci v pozorování jevů na zúžené okolí. V rámci České republiky jsou se stavem životního prostředí spokojení zřejmě proto, že si nedostatečně neuvědomují vlivy a pociťují důkazy narušeného životního prostředí a celé přírodní rovnováhy. Negativní environmentální dopady neřeší, dokud se jich nezačnou přímo dotýkat. Positivní jsou silné projevy v recyklaci odpadu, což mi ale více vysvětluje průměrná vzdálenost 110 metrů50 ke kontejnerům na tříděný odpad. Aktivita třídění je tak uměle podporovaná v lehké dostupnosti ke kontejnerům. Potom v ostatních oblastech, kde Češi nemají jednoduché možnosti v ekologickém chování, jejich samostatné přičinění výrazně nízké. Ohleduplné chování k životnímu prostředí se u českých obyvatel změnilo, což vykazuje časové srovnání z let 2002 až 2011 (viz tabulka č. 2). Počet lidí s ekologickým chováním od roku 2002 stoupal, tento růst se ale v posledních letech již podstatně zastavil. Ze zprávy CzechTourism vyplývá, že takzvaná šetrná turistika je celosvětově na vzestupu. Zásady šetrné turistiky v České republice fungují zejména ve formě agroturistiky a v síti turistických služeb s ekologickou značkou. Podle CzechTourismu čeští turisté z velké většiny o existenci nabídky ekologicky šetrných služeb nevědí (z průzkumu agentury 70% respondentů). Cíleně vyhledávají ekologické ubytování pouhá 3% turistů. Kdyby ale byla nabídka ekologicky šetrných služeb dostatečná, využila by ji až pětina Čechů. Celých 11 % domácích turistů se o tuto oblast turistiky vůbec nezajímá.51 Existuje ale nový globální jev LOHAS, který je o způsobu žití se vztahem k životnímu prostředí a nejde přitom o ekologii. Tento přístup je o lidech jako spotřebitelích, kteří rádi 50 51
http://www.jaktridit.cz/, staženo 6. 5. 2012 http://www.enviport.cz/print.aspx?assID=180, staženo 16. 4. 2012
29
konzumují, ale uvědomují si, že svým spotřebním chováním přímo ovlivňují život na zemi (více příloha č. 3). Signifikantní je také údaj, že odpad třídí 77% obyvatel, ale celá třetina si myslí, že ekologicky odpovědné chování je pouze o svědomí. 2.7.2 Výzkumy a zahraniční studie Když se v zahraničí environmentální management představil poprvé v 70. letech 20. století, byly jeho důvodem dodržování zákonných předpisů a uspoření peněz snížením odpadu a energií. V 90. letech 20. století se ale rozšířilo znepokojení v otázkách životního prostředí, což u mnohých jednotlivců vedlo k uvědomění, že životní prostředí ovlivňuje přímo i jejich nákupní rozhodnutí. Tento ukazatel spotřebitelské aktivace se ve svém narůstajícímu počtu zákazníků projevil i v hotelovém průmyslu. Management hotelů zaujal environmentální postavení s cílem zmírnit vlivy na životní prostředí, například omezením spotřeby zboží, energie, vody a plýtváním látek znečisťující vzduch, vodu a půdu. Dnes je environmentální management
hotelu
spojován
s celkovou
firemní
image,
a
mimo
konkrétních
environmentálních opatření, s kvalitou výrobků, morálkou zaměstnanců, spokojeností zákazníků i ochotou platit přirážku za ekologicky šetrné výrobky.52 Podle studie Mezinárodní iniciativy hotelů pro životní prostředí (The International Hotel Environment Initiative- IHEI) a Accor53 by 90 % hotelových hostů raději zůstalo v hotelu, který dbá o životní prostředí. K podobným závěrům došla také studie o spokojenosti hostů agentury J.D. Power and Associates54, která zaevidovala u 75% hotelových hostů ochotu, zapojit se do iniciativ ekologických hotelů. Domnění o environmentálním prospěchu hotelů bylo zaznamenáno u většiny hotelových manažerů, dokonce i u 65 % v Macau. I mnohé další studie končí závěrem, že zavádění environmentálního managementu do hotelu se postupně stává součástí strategických a provozních plánů, které již nejsou jen dočasným zájmem, ale standardem.55 Zvýšená pozornost zaměřená na environmentální management hotelu podnítila také některé výzkumy na oblast sociální odpovědnosti podniku, ekologický konzumerismus a sociálně uvědomělé spotřebitele v obchodu, pohostinství i cestovním ruchu. Charakter vývoje napovídá výsledek následující studie: na začátku 90. let 20. století tvrdilo 83 % Američanů, že změní své chování v ochraně životního prostředí a 67 % uvedlo, že by mohli platit o 5% až 52
Lee et al., 2010: 901 Accor je světovým lídrem v hotelovém provozu s vedoucím postavením na trhu v Evropě, má pobočky v 92 zemích s více než 4.400 hotely. 54 J.D. Power and Associates je světová marketingová společnost, která provádí mnohé studie v nejrůznějších odvětvích a vyhlašuje výsledky spokojenosti spotřebitelů. Studie v textu je z roku 2007 v Severní Americe. 55 Lee et al., 2010: 902 53
30
10% více za ekologicky šetrné výrobky. I přes hojné společenské obavy o životní prostředí, vykazovali následně ekologicky šetrné výrobky na americkém trhu nízký podíl. Toto zjištění se shoduje i s britskými průzkumy, podle nichž roste počet zelených spotřebitelů jen mírně, protože ochota kupovat ekologické výrobky klesla. Na základě těchto zjištění vznikla potřeba u zákazníků přezkoumat jejich dojmy, představy a reputaci o zelených hotelech.56 I přes významný vliv image ekologických služeb či výrobků s jejich hodnotami, zákazníkovu spokojenost a loajalitu, nebyl proveden dostatek výzkumů zaměřených na zkoumání podoby zeleného hotelu z pohledu hosta. První zahraniční studie57 zaměřená na zákazníkovo porozumění zeleného hotelu pro účely tvorby image a obchodní značky zelených hotelů zjistila následující: zelená image a značka environmentálního managementu má positivní vliv pro hotel, pokud zákazník porozumí jeho kognitivním složkám z vnějšího působení, tj. konkrétním hodnotám a znakům kvality zeleného hotelu. Positivní dopad na celkovou podobu zeleného hotelu, na který zákazníci pohlížejí, může mít i jakási citová image. Ta může navíc přispět v chování zákazníků k příznivějším úmyslům. Dále bylo zjištěno, že při posuzování zákazníkových postojů, byly důležitější rysy kvality, než hodnotové postoje. Při výzkumu se také prokázala lidská síla sobectví, altruismu i získání dobrého pocitu z obchodu. Na základě výzkumu se pro hoteliéry nabízí rada, jak mají zajistit zakotvení zelené image do hotelu a těšit se ze spokojenosti a návratů hostů. Odpovědí je polohovací strategie, kterou si každý hoteliér sám dle výzev hostů a okolí určí a následně vytvoří konkrétní image. Vybraná a zavedená strategie však nezaručí zelenému hotelu úspěch, protože strategii mohou lehce okopírovat konkurenti. Proto by se měl hotel něčím odlišovat. Hlavním motivem pro hosty zelených hotelů je dosáhnutí pocitu, že jejich rozhodnutí o výběru takového hotelu přispívá k ochraně životního prostředí a k zachování zeleného prostředí pro jejich děti.58 Výzkum (ze španělského prostředí) o dobrovolném přijímání environmentálních nástrojů v hotelech v závěru konstatuje, že manažeři hotelů koncept udržitelného cestovního ruchu chápou zmateně a mají malou povědomost o jejich obchodním podílu v udržitelnosti životního prostředí. Toto tvrzení potvrzují také studie z ostatních zemí. Ono omezené koncepční porozumění udržitelného podnikání a odpovědnosti může být jen jeden z důvodů nízké úrovně zaváděných dobrovolných nástrojů v ochraně životního prostředí do hotelového sektoru. Význam manažerského vnímání, znalostí a hodnot byl označen jako důležitý stimul 56
Lee et al., 2010: 902 Výzkumným vzorkem bylo 476 hostů (48 % mužů, 52 % žen), kteří v zeleném hotelu již někdy bydleli. Respondenti byly z 80 % Kavkazané, z 8,4 % Hispánci a 7,7 % Afroameričané, přičemž většina měla vysokoškolské vzdělání. 58 Lee et al., 2010: 901, 910 57
31
pro uplatňování environmentálních nástrojů v hotelu. Ve studii (jako u jiných studií) se opět objevuje diferenciace o rozhodování v přijetí environmentální praxe- příčinou je buď soubor motivací s etickými úvahami, nebo hnací síla v ekonomickém přínosu v podobě nižších nákladů, popř. vyšší zisk (v případě španělských environmentálních hotelů byla důvodem konkurenční výhoda). Příčin aplikace environmentálních nástrojů může být více a mohou se kombinovat, proto je jejich identifikace někdy obtížná.59 Při výzkumu zaměřeném na hoteliéry v Evropě z hlediska jejich environmentálních postojů, se většina doznala, že by hotelový průmysl mohl více environmentálně smýšlet. I když se mnozí z nich spoléhají na atraktivitu přírody a životního prostředí jako lákadla pro hosty, ve většině případů byl v jejich hotelu environmentální přístup zastíněn jinými provozními starostmi. Zajímavé ale bylo zjištění, že se pozornosti environmentální problematice více věnují řetězce se svými přidruženými hotely, než jednotlivý nezávislý provozovatelé s malými hotely. Podstatná je také informace, že hotelový manažeři zaznamenávají u hostů požadavky na provádění environmentálních programů.60
2.8
Echo ze zahraničí Na základě ochrany o životní prostředí, vyčerpatelnosti přírodních surovinových zdrojů
i snížení nákladů jednotlivých hotelů se ustanovují mnohá partnerství, programy a iniciativy, která v praxi vedou ke snížení negativních vlivů na životní prostředí. Následující výčet není kompletní, jelikož existují různé asociace sdružující různé ubytovací zařízení v různých státech. Pro jejich nastínění uvedu jen některé, především kvůli jejich zastření v nejrozšířenějších hotelových řetězcích s velkou kapacitou i nároky na životní prostředí. Mezinárodní iniciativa hotelů pro životní prostředí (The International Hotel Environment Initiative- IHEI) je neziskovým programem Přátel mezinárodního turismu (International Tourism Partnership- ITP). IHEI je vyvinutá mezinárodním hotelovým průmyslem ve prospěch všech hotelů a životního prostředí. Jeho cílem je podpořit úspěšnost a efektivnost hotelnictví ruku v ruce s managementem podporujícím životního prostředí61. Pro zajímavost je v iniciativě zapojeno více, než 8000 hotelů po celém světě62. Pod patronátem organizace ITP a World Travel & Tourism Council (WTTC) vznikla skupina pod názvem 59
Ayuso, 2006: 217 Bohdanowicz, 2005: 188 61 http://www.tourismpartnership.org/, staženo 19. 3. 2012 62 Iniciativa je programem The Prince of Wales International Business Leaders Forum (IBLF), kterému je prezidentem Princ z Walesu. 60
32
Carbon Measurement Working Group, do níž se zapojilo 12 globálních hotelových společností (například Hilton Worldwide, Hyatt Hotels & Resorts, InterContinental Hotels Group, Marriott International, MGM Resorts International, Mövenpick Hotels & Resorts nebo Premier Inn – Whitbread Group). Přední světové hotelové řetězce se spojily za účelem vývoje standardů pro měření „uhlíkové stopy“ globálního pohostinského průmyslu. Cílem skupiny je najít společný způsob, jak počítat a vykazovat uhlíkové emise. Čísla by měly sloužit zákazníkům a investorům k objektivnímu porovnávání jednotlivých hotelů na základě jejich dopadu na životní prostředí. Pracovní postup bude vycházet z již fungujících postupů společnosti Greenview Consulting, přičemž by první fáze projektu měla být dokončena do konce roku 201263. Společnost Hilton je také člen Green Power Partnership (EPA)64 pro obnovitelnou energii a má vlastní zelený program "We care!", v kterém v péči o životní prostředí nabádá hosty, zaměstnance a dodavatele, omezit spotřebu v oblasti energie, vody, odpadu nebo chemických látek.65 Hilton také začal zavádět zelené certifikáty i ISO 14001.66 Americká nezisková organizace Sustainable Travel International (STI) uzavřela s hotelovou sítí Leading Hotels of the World (se zkratkou LHW, od roku 1928 sdružila přes 450 nejprestižnějších a nejluxusnějších hotelů světa) strategické partnerství a vytvořila program Leeding Green Initiative. Cílem této iniciativy je na všech stranách odvětví cestovního ruchu podpořit zájem o pochopení vztahu mezi životním prostředím, turistikou, ekonomikou a kulturou, ve kterých je LHW činná. Ve sdružených hotelech se LHW snaží přimět zaměstnance například k používání ekologicky šetrných přípravků, nižší spotřebě vody, energií nebo papíru. LHW je na českém trhu zastoupena 4 hotely: pražskými hotely Le Palais, Palace a Savoy a Hotel Carlsbad Plaza v Karlových Varech. Radka Pavúková, housekeeping manager agentury Eden Group v Carslbad Plaza, řekla: „Snažíme se je vychovávat k tomu, aby všechny zdroje, např. energii a vodu, využívali uvědoměle a efektivně.“67 Nechybí ani využívání obnovitelných zdrojů, separace odpadů či pořádání kurzů a seminářů zaměřených na zvýšení informovanosti o této problematice.68 V pražském La Palace jsou hosté visačkou v koupelně upozorněni, že se na ekologickém chování mohou sami podílet, třeba hozením ručníku na zem, aby se nemusel prát (mnohdy zbytečně) každý den. Na základě podobných doporučení záleží na hostech, jestli se ekologického chování zúčastní. Z La Palace popisuje 63
http://www.businessgreen.com/bg/news/2105157/hotel-industry-moves-standardise-carbon-reporting-efforts, staženo 9. 4. 2012 64 http://www.hiltonworldwide.com/corporate-responsibility/partnerships/epa-green-power/, staženo 4. 5. 2012 65 http://ihned.cz/c4-10073040-24268760-000000_d-we-care-aneb-hilton-se-stara, staženo 4. 5. 2012 66 http://www.hiltonworldwide.com/corporate-responsibility/sustainably/, staženo 4. 5. 2012 67 Cit. http://hotel-spa.ihned.cz/c1-24268790-ekologie-lhw-po-c-cesku, staženo 4. 5. 2012 68 tamtéž
33
ekologické chování operations quality manager hotelu Jitka Javůrková: „Na zaměstnaneckých toaletách používáme na utírání rukou nebělený recyklovaný tzv. zik-zak papír, a také nespotřebované zbytky kosmetiky z hostovských pokojů.“69 Šetrné chování k životnímu prostředí je i kuchyni: „Použitý potravinářský fritovací olej si odváží externí firma k další recyklaci či k úplné likvidaci. Pomocí mikrobiologického roztoku, který zajišťuje čištění odpadních vod biodegradací tuků, také udržujeme správnou funkci systému odpadních vod.“70 Hotel La Palace a Savoy šetří papírem zavedením tzv. papírové politiky spočívající v opětovném použití již použitého papíru. Ubytovací zařízení praktikující styl environmentálního managementu jsou po celém světě. Možnost najít je poskytuje nezávislý portál Eco Hotels of The World, kde hotely nejsou ohodnoceny hvězdičkami klasifikující komfort, ale eko-hvězdičkami klasifikující komplex "zelených vlastností"71. Podobně funguje vyhledávač Environmentally Friendly Hotels, který zelené hotely oceňuje počtem zelených stromečků, podle úrovně jejich environmentálních opatření.72 Stejná stránka také obsahuje odkaz na The Best Green Hotels, kde registrované hotely plní nejméně 27 environmentálních činností.73 I Green Hotels Association sdružuje přes 270 zelených hotelů po celém světě (hlavně z USA) a na svých webových stránkách podává detailní informace o environmentální realizaci.74
Zájem o životní prostředí ubytovacích zařízení je znatelný, spočítat jejich počet je ale nemožné, protože některé svůj environmentální přístup prosazují, aniž by o tom dávaly veřejně vědět. Konkrétní čísla o sníženém počtu energie, vody, chemikálií a emisí podávají jen některé řetězce, které si nechávají zpracovat detailní studie (např. Accor a Hilton).
2.9
Echo České republiky
2.9.1 Asociace hotelů a restaurací České republiky Asociace hotelů a restaurací České republiky, zkráceně AHR ČR, je profesní nezisková organizace a vznikla za účelem podpory podnikatelů v oboru hotelnictví a gastronomie. Jejími členy jsou majitelé a provozovatelé ubytovacích a gastronomických zařízení České republiky, 69
Cit. http://hotel-spa.ihned.cz/c1-24268790-ekologie-lhw-po-c-cesku, staženo 4. 5. 2012 Cit. tamtéž 71 http://www.ecohotelsoftheworld.com/, 5. 5. 2012 72 http://www.environmentallyfriendlyhotels.com, staženo 19. 3. 2012 73 http://www.thebestgreenhotels.com/, staženo 19. 3. 2012 74 http://greenhotels.com/index.php, staženo 25. 4. 2012 70
34
pro které AHR ČR zajišťuje pravidelný servis a poradenství. Součástí asociace jsou krajské a odborné sekce, které řeší specifické problémy členů. V jedné z odborných sekcí je od listopadu 2007 i ekologická sekce, jejímž úkolem je řešit specifické cíle a otázky spojené s ekologií v ubytovacích a restauračních zařízeních. Fungování této sekce stojí na třech pilířích, které si zároveň klade jako cíle. Jsou jimi vzdělávací a osvětový pilíř, informační pilíř a publikační pilíř.75 V rámci České republiky a celé Evropy zmíním ještě zastřešující organizaci pro ekoturismus, agroturismus a ekoagroturismus, které sice environmentální management úmyslně nezavádění, ale jsou svým druhem ubytování environmentální. 2.9.2 Evropské centrum pro ekologický a venkovský turismus ECEAT je zkratkou pro European Centre for Ecological and Agricultural Tourism, které bylo založeno roku 1994. ECEAT je vedoucí evropskou organizací v oblasti udržitelného rozvoje cestovního ruchu se zvláštním důrazem na venkov a ekologické zemědělství. ECEAT je sítí stovky malých ubytovacích a turistických služeb po celé Evropě, které jsou přínosem pro místní obyvatele i pro ochranu životního prostředí. ECEAT poskytuje vlastní mezinárodní značku kvality „ECEAT QUALITY LABEL“, kterou lze získat na základě hodnocení a licenčního poplatku na 1 rok 3.500,-Kč, obnovovací poplatek po 1 roce je 2.000, -Kč (zobrazení ekoznačky v příloze č. 4). Požadavkem pro udělení této značky je důraz v opatřeních na environmentální, socio-kulturní a ekonomickou udržitelnost ubytování a jeho poskytovaných služeb. Hodnoceny jsou následující kritéria76
75 76
•
poskytování relevantních "eko" informací svým hostům
•
podpora ekologického hospodaření
•
nakládání s vodou a energiemi
•
využívání "zelených stavebních technik"
•
nakládání s odpady
•
podpora šetrné dopravy
•
přispívání k ochraně přírodního dědictví
•
přispívání k ochraně kulturního dědictví
•
podpora místní ekonomiky
•
vlastní zlepšení
http://www.ahrcr.cz/cz/odborne-sekce, staženo 15. 4. 2012 http://www.eceat.cz/eceat-quality-label/, staženo 12. 4. 2012
35
ECEAT také poskytuje svou odbornou způsobilost v oblasti udržitelného cestovního ruchu, v mnoha projektech po celém světě.
Českým členem ECEAT je Evropské Centrum pro eko-agro turistiku, které má zásadní podíl na rozvoji agroturistiky a ekoturistiky v České republice. Český ECEAT se kromě specializace na čestný, udržitelný a odpovědný cestovní ruch, udělování ECEAT značky kvality a poradenství, věnuje mnohým projektům a zakázkám pro obce, regiony, instituce i firmy. Vlastními a dlouhodobými programy českého ECEAT jsou ”Stezky dědictví” (propaguje a rozvíjí unikátní kulturní a přírodní dědictví ČR, včetně regionální gastronomie) a ”Centrum zelených vědomostí” (tvorba odborných studií, výukové a praktické základny). Na jejich webových stránkách lze také jednoduše nalézt destinace pro ekologické prázdniny
(http://www.greenholidays.travel/,
http://www.prazdninynavenkove.cz/,
http://www.ubytovani-na-farme.cz/, http://agroturistika.nafarmu.cz/).77
2.10 Historie ekohotelů Zvyšující se zájem o ochranu životního prostředí byl podnětem pro vznik prvních ekohotelů na začátku 90. let minulého století. Podpora jim byla vyjádřena mezinárodními debaty, týkajících se otázek environmentálního stavu světa, přičemž nejvýznamnější konferencí byla "Montreálský Protokol" v roce 1991 na ochranu ozónové vrstvy, "Summit Země" v roce 1992 a "Kyótský Protokol" v roce 1997 o globálním oteplování. Ve stejném období mnoho odborníků a vědců začalo varovat na možné alarmující dopady rychlého odlesňování, nekontrolovatelný ekonomický růst v nově industrializovaných státech. Po zveřejnění výsledků konferencí rychle reagoval i soukromý sektor včetně ubytovacích služeb.78 Začal se tak rozvíjet environmentální management a aplikovat do hotelů.
2.11 Systém environmentálního řízení Uplynulá desetiletí ukázaly, že si management nevystačí s tradiční orientací na kvantitu. Tlakem na hospodárnost, nelze přehlížet kvalitu, kterou hotel nabízí. Respektovat se musí hygienické, bezpečnostní i ekologické opatření. Stranou pozornosti nemohou stát ani faktory, 77 78
http://www.eceat.cz/ , staženo 12. 4. 2012 http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, pdf formát „Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu“ s podtitulem Green management doprovodné materiály, str. 7, staženo 17. 4. 2012
36
jejichž využití může více či méně podpořit úspěšné fungování hotelového komplexu. V hotelu nastávají situace, kdy vedení uvažuje o zvyšování jakosti, druhu nabízených služeb, naslouchání přání veřejnosti i jedinečnosti oproti konkurenci. Nejde však o nahodilé kroky, ale o seriózní úvahy. Je na manažerech hotelů, aby ve své řídící praxi zohledňovali a respektovali všechny společenské jevy, které mohou vést k positivním důsledkům. Přiznejme, že v laické veřejnosti převládá názor, že pro účely řízení není třeba mít nějaké převratné znalosti a člověk si vystačí s vrozenými organizačními schopnostmi. I když je uplatnění „selského rozumu“ na místě, je přesto nutné, aby si manažer osvojil správné řídící techniky. Pochopitelně se způsob vedení v čase vyvíjí a ne zřídka se zavádí i proaktivní přístup. Těžiště zájmu manažerů je orientováno zejména na dosahování positivních finančních výsledků. Manažeři mají za úkol zajistit nejen výdělečnou činnost hotelu, ale i splnit požadavky na bezpečnost, ochranu zdraví při práci a životní prostředí. Takové momenty se mohou stát limitujícími, dokonce i kritickými pro fungování hotelu. Začlenění ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů do řízení hotelu se tak stává součástí jeho komplexní správy. Péče o životní prostředí představuje obsáhlou a aktuální tématiku. Ekologické iniciativy završily v systém environmentálního řízení (Environmental Management System), zkráceně EMS.79 Tento moderní systém řízení se taktéž označuje jako environmentální management (v tomto textu nejpoužívanější) nebo zelený management. Environmentální management je v zásadě filozofie a postup zaměřený na optimalizaci chodu hotelu, vůči životnímu prostředí. Environmentální management je úmyslné působení na ty činnosti, které mají, měly, nebo mohou mít vliv na životní prostředí. Jeho cílem je ochrana přírodních zdrojů, omezování emisí znečisťující látek, omezení environmentálních rizik a ochrana zdraví obyvatel.80 Soustředí se zejména na šetrné zacházení s přírodními zdroji, energií a snaží se redukovat negativní dopady na životní prostředí. Záměrem je propojit ekologii, ekonomiku i lidské povědomí a vytvořit integrální environmentální koncepci vně řízení hotelu. Klíčovými jsou principy udržitelného rozvoje, které předurčují dlouhodobý závazek a soustavný proces. Správné řízení environmentálního managementu se odráží v čtyřech fázích: prvotní je motivace, která přechází v druhotný plán, po němž následuje realizace a poté sledování výsledků.
79 80
Tyto
fáze
prezentují
interakce,
Welford, Gouldson, 1997: 5 Engel, Tóth, 2004: 2
37
které vytvářejí
cyklické
fungování
environmentálního managementu.81 V nich by manažer, (či jiná osoba) měl projevovat základní vlastnosti:82
• v nejdůležitějších světových iniciativách v oblasti ochrany životního prostředí • v argumentech, proč je v současnosti důležité prosazovat hlediska ochrany životního prostředí • v legislativních požadavcích vztahujících se k ochraně životního prostředí • v nástrojích vhodných pro podporu zavádění EMS • ve společných rysích nebo rozdílech v možnostech aplikace mezi přístupy EMS (s normou ISO 14001 a EMAS) a jejich vztah k systému managementu kvality (EMQ)
Je tedy na každém manažerovi, aby zvážil své postoje k environmentu i razanci, s jakou se bude této problematice věnovat a jak k ní bude potom celý hotel přistupovat. Na základě vyhodnocení ekologické situace hotelu a jeho eko-profilu, lze určit dynamiku vývoje, tj. zda půjde o přístupy k ekologii ofenzivní či defenzivní. Je třeba upozornit, že implementace ekoopatření bude vyžadovat finanční zdroje, jak pro vybudování eko-systému, tak pro jeho udržování. Mnohé instituce, nejen hotely, si nechávají externě vypracovávat analýzu dosavadního stavu péče o životní prostředí a poté zavádí opatření. Kvalifikační požadavky na zavedení EMS, v zásadě neklade speciální nároky na personál. Je to otázka dobrovolnosti, jak si hotel vlastní zaměstnance proškolí. Hotel by měl disponovat interními auditory pro prověrky EMS. Pro získání případné certifikace je vyžadováno i vymezení lokality. Obvykle to jsou všechny pozemky, na kterých jsou uskutečňovány činnosti v rámci fungování hotelu, včetně skladů, zahrad, odpadních míst, veškerého zařízení nebo infrastruktury dotčených činností pro hotel.83
V posledních letech podniky k zavádění systému environmentálního řízení vedl rostoucí zájem veřejnosti, tlaky zákazníků i obchodních partnerů v uvědomění si vlastní odpovědnosti za stav životního prostředí. Zavedení environmentálního managementu v hotelu tak představuje aktivní přístup k řízení, sledování a postupnému snižování dopadů jeho provozu
81
http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, staženo 17. 4. 2012 Veber, 2002 83 Veber, 2002: 2-5 82
38
na životní prostředí. Neustále je tak přispíváno k zlepšování "environmentálního chování" hotelu, projevujícím se otevřenější komunikací s okolím.84 Výhody z realizace environmentálního managementu pocítí životní prostředí, hotel samotný i subjekty, které jsou s činností hotelu spojeny a ovlivňovány. Zkušenosti prokazují, že environmentální management vede ke snižování provozních nákladů, například stěžejních surovin a energií, umožňuje lepší vymezení pravomocí a odpovědnosti, zlepšuje vztahy s obchodními partnery i státní správou, v neposlední řadě dochází k získání konkurenční výhody.85 EMS je zcela dobrovolné a záleží pouze na vedení či majiteli hotelu, zda na implementaci environmentálního managementu přistoupí, či nikoli. Pokud je rozhodnuto pro variantu zavedení, nabízí tři možnosti pomocných regulačních nástrojů. První v podobě nařízení tzv. EMAS, které je platné pouze v Evropské unii, ale je mezinárodně uznávané a důvěryhodné. Druhou možností je s celosvětovou působností technická norma ISO 14001. Třetím způsobem je ekoznačka, jejíchž druhů je po celém světě vícero. Tyto tři způsoby jsou v environmentálním managementu nejzásadnější. I přes jejich určité rozdíly je jejich účel společný. Po praktické stránce se také musí stanovit vlastní interní environmentální politika hotelu, jako plán týkajících se environmentálních aspektů. K nim jsou doprovodné informační a vzdělávací nástroje, které pomáhají plán podporovat, kontrolovat a posouvat dál.
2.12 Environmentální politika hotelu Environmentální politikou hotelu je jeho prohlášení o strategii, postupu nebo činnosti o záměrech a zásadách ovlivňujících jeho celkový environmentální profil. Environmentálním profilem jsou označeny všechny vlivy podniku, kterými působí na životní prostředí.86 Environmentální politikou se musí jasně nastínit odhodlání pro zlepšení ochrany životního prostředí. Deklarace cílů hotelu by měly být detailní, aby byly zřetelné a mohly je vzít na vědomí celé vedení, zaměstnanci, hosté, dodavatelé či obchodní partneři. Stanovená environmentální politika by měla zahrnout všechny stránky činnosti hotelu, které mají dopad na životní prostředí, a to od nákupu a likvidování výrobků, přes poskytované ubytovací a stravovací služby po marketing. Obsahem politiky hotelu by naopak neměly být cíle, v jejichž 84
Křížek, Neufus, 2011: 153 tamtéž 86 Šlesinger et al, 2007: 87 85
39
dosažení nemůže doufat. Ideální environmentální politika je proaktivní, která zavazuje hotel jít za hranice požadovaných směrnic a zákonů.87 Přestože si její náplň může určit každý hotel jinou, existují obecné principy, kterými se často řídí. Často jsou zmiňovány například:
• zásady „udržitelného cestovního ruchu“ • omezování vody, energie, paliv, odpadů, produktů na jedno použití • třídění použitých materiálů • zavedení ekologicky šetrných výrobků nebo přírodních materiálů • odběr surovin od lokálních obchodníků • podpora environmentálního vzdělání • spolupráce s environmentální iniciativami • přijetí moderních technologií regulující negativní vlivy • minimalizace environmentálních rizik a nehod a mnohé další
Nabízí se také inspirace "Chartou životního prostředí hotelů a restaurací". Mezi její hlavní body patří:88
• ve všech oblastech provozu dosáhnut zdravé ekologické činnosti • plnit zákony na ochranu životního prostředí • minimalizovat spotřebu energie, vody, surovin, odpadu • vybízet hosty, dodavatele a obchodní partnery k účasti na ekologickém úsilí • k dosažení cílů zajistit trénink a informace zaměstnancům • otevřeně sdělovat ekologické poznatky • sledovat a zaznamenávat dopad ekologických opatření a porovnávat výkony s plány, úkoly a cíli • kdekoli ve spolupráci s dalšími subjekty cestovního ruchu, veřejností a místními lidmi rozšiřovat cíle v ochraně životního prostředí
Hotelový provoz je znečišťovatelem životního prostředí, a proto v jeho ochraně a zachování pro příští generace sehrává důležitou roli zodpovědný přístup všech pracovníků 87
Welford, Gouldson, 1997: 66 http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, v pdf „Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu“ podtitul Green management doprovodné materiály, str. 6, staženo 17. 4. 2012 88
40
hotelu. Je na místě se pokusit o sladění ekologických a ekonomických zájmů. Zaměstnanci na vedoucích pozicích hotelu by měli v sobě najít dostatek odpovědnosti, síly i přesvědčení, a stát se osobním příkladem ekologických principů jako součásti hotelové filozofie. Cílem hotelu by mělo být nabízet služby vysoké kvality při plnění všech požadavků na ochranu životního prostředí. K dosažení plnění environmentálního provozu musí jmenovaná osoba nebo tým zaměstnanců zpracovat podle konkrétních podmínek hotelu odpovídající manuál, obsahující konkrétní postupy. Tyto postupy jsou rozděleny na tři základní oblasti: na odpadové hospodářství, úsporu energií a trénink zaměstnanců.89 Při zpracování manuálu nebo interního programu je nutné s ohledem na finanční náročnost zhodnotit jednotlivé aspekty a podle jejich důležitosti určit, v jakém časovém období budou cílové hodnoty dosaženy. U každého stanového cíle je nezbytné vymezit osobní odpovědnost člena týmu.
Je třeba si uvědomit, že volba environmentálního provozu může prospět v naplňování obchodních cílů. Řada postupů environmentálního způsobu vedení je směřována na snížení spotřeby, zejména energií, vody a kancelářského materiálu. Důsledkem snížené spotřeby jsou logicky snížené výdaje. Poslední průzkumy v hotelech naznačují, že úspory energií mohou zredukovat i desítky procent (až 40%). Z historie jsou známy hotely, které rozvíjely "ekopřátelské" myšlenky a prokázaly stabilitu nebo dokonce i růst v době, kdy ostatní zaznamenávaly pokles.90 U hotelových hostů zájem o ochranu životního prostředí neustále roste. Hotel, který přijme a zavede ekologické stanovisko do každodenního provozu, tím často získá respekt nejen přímo od hostů, ale i od lidí, kterým o takovém hotelu povědí. Takové zlepšení pověsti hotelu může být marketingový tah i formu image, která svědčí o moderním přístupu, který vnímají hosté, obchodní partneři, dodavatelé i zaměstnanci.91 Pro plnění environmentální politiky je také vhodné reprezentovat hotel v místních iniciativách a událostech pro ochranu životního prostředí. Hotel je dlouhodobě závislý na stavu životního prostředí nejen v místě, v kterém je situován. Proto by měl o životní prostředí pečovat a spolupracovat s ostatními subjekty pečujícími o životní prostředí. 2.12.1 Yield Management a Revenue Management
89
Křížek, Neufus, 2011: 155 Křížek, neufus, 2011: 156, 162 91 tamtéž 90
41
Hotelový management, jako každý jiný management v podniku, zaměřuje svou pozornost na požadavky a očekávání svých zákazníků. Dobrou environmentální politikou lze získat věrnost hostů i hosty nové. Analytickou činnost všech tržních segmentů rozšiřuje Yield management, který je specifickou součástí řízení hotelu. Zkoumá opakující se situace v poptávce a využívá je k predikci poptávek dalších. Yield management úzce spolupracuje s Revenue managementem, jenž má v řízení hotelu na starost analýzu a obchodní strategii. Sleduje například, jak hotel získává klienty, cenu za ubytování, obsazenost nebo i politiku konkurenčních hotelů.92 Yield a Revenue management v hotelu jsou tedy shromažďovateli a vyhodnocovači zpětné vazby od hostů. Hotely tedy naslouchají zákazníkovým přáním a přijímají opatření, tak aby mu vyšly co nejvíce vstříc. Impulz hotelových hostů může být tedy jedním faktorů, proč by se hotel mohl rozhodnout pro cestu environmentálního managementu a ekologických opatření. Yield management i Revenue management konají svá rozhodnutí zároveň při snaze dodržet deset zásad spokojeného zákazníka:93
1. Poznejte svého hosta. 2. Vytvářejte dobrý dojem. 3. Splňte vašemu hostovi jeho očekávání. 4. Redukujte své požadavky na zákazníka. 5. Usnadněte zákazníkovi jeho rozhodnutí. 6. Soustřeďte se na vnímání klienta. 7. Vyvarujte se narušení časových limitů hosta, i když jím nebyly explicitně vysloveny. 8. Vytvářejte vašim zákazníkům vzpomínky. 9. Očekávejte, že zákazníci si zapamatují špatnou zkušenost. 10. Zařaďte zákazníka mezi své dlužníky.
Zjištěním, co je v hotelu potřeba učinit pro spokojenost hosta, nebo aby bylo dokonce předčeno jeho očekávání je začátkem efektivního marketingového programu. Při zpracování hotelového marketingu může pomáhat i SWOT94 analýza, která je komplexní metodou kvalitativního vyhodnocení všech relevantních stránek fungování firmy, tedy i hotelu. 92
Křížek, Neufus, 2011: 129 Křížek, Neufus, 2011: 88 94 SWOT je zkratkou pro Strenghts (silné stránky), Weakness (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). 93
42
Hotelové podnikání (stejně jako jakékoli jiné) by mělo brát v zřetel své přednosti, nedostatky, příležitosti a hrozby. V podstatě zahrnuje postupy technik strategické analýzy a je tak silným nástrojem pro celkovou analýzu vnějších a vnitřních faktorů. V praxi je SWOT analýza využívána pro vytváření strategických plánů, pro hodnocení současné a budoucí pozice podniku. V hotelové činnosti pak přispívá k manažerským rozhodnutím při volbě strategických alternativ.95
2.13 Environmentální aspekty Východiskem zavádění EMS je zmapování eko-profilu hotelu, jehož smyslem je evidence a zhodnocení vlivů na životní prostředí. Praxe vyžaduje, aby hotel vytvořil a udržoval postupy pro identifikaci environmentálních aspektů činností a služeb, které mají nebo můžou mít podstatný dopad na životní prostředí. Pravidla neurčují metodický postup, jak analýzu provést, proto si je vedení hotelu musí určit samo. Podmínkou ovšem je, že do předmětu zájmu budou zahrnuty všechny činnosti a služby, jenž souvisí s hotelovými aktivitami. Platí to i pro aktivity využívaných ve všech lokalitách, které hotel vlastní.96 Strukturu environmentálních aspektů lze posuzovat dle normálních podmínek, mimořádných situací a havarijních situací. Environmentální aspekty jsou přímé a nepřímé.
•
přímé- využívání surovin, vody a energií/paliv, odpady a jejich likvidace, nákup, hluk, vibrace, zápach, záření, hygiena, emise, znečištění vody, kontaminace půdy, uvolňování prachu, doprava, ad.
•
nepřímé – investice, plánování, partneři, dodavatelé, sortiment výrobků, výběr služby, bezpečnostní předpisy ad.
Místa, kde takové aspekty posuzovat jsou například v administrativním provozu, pokojích, restauraci, společenské místnosti, posilovně, skladu, dílně, čističce odpadních vod, na zahradě, v kotelně, servisní činnosti, dopravní komunikace a další. Aspekty, které jsou významnější na dopad životního prostředí, si podle kritérií zvolí hotel opět sám. Obvyklá kritéria pro vyhodnocování jsou: rozsah vlivu, závažnost vlivu, pravděpodobnost nebo trvání vlivu i riziko nedodržení legislativních požadavků.97 95
Křížek, Neufus, 2011: 95 Veber, 2002: 7-8 97 Veber, 2002:10 96
43
2.14 Zavádění environmentálního managementu do hotelové praxe
Průběh zavádění environmentálního managementu se v základu dá rozdělit na čtyři základní fáze. Pro smysluplnost, správné fungování a zlepšování by se tyto fáze v již zavedeném environmentálním managementu měly neustále opakovat. 2.14.1 Motivace Na počátku zavádění environmentálního programu je potřeba jmenovat osobu, která bude odpovědná za jeho provádění. Jmenovaná osoba musí jednotlivé úkoly a cíle náležitě vysvětlit všem zaměstnancům. Osoba v pozici environmentálního manažera by měla jít neustále příkladem, takže se personál bude moci průběžně učit a motivovat. Prospěšnými jsou i účasti na konferencích a seminářích vztahujících se na ochranu životního prostředí, stejně jako implementace vzdělávacích aktivit do segmentu hotelových služeb. Vhodné je zapojovat se do veřejných setkání a environmetálních činností nebo rozvíjet informační síť o environmentální problematice v hotelu. To vše může přispět k zvýšení image hotelu v očích zákazníků, úřadů i veřejnosti.98 Po dostatečném motivování lze přikročit k plánování akcí. 2.14.2 Plánování akce V této fázi se zpracovávají přehledy oblastí, na které se environmentální management dále zaměřuje. Základní osnovu přehledu tvoří99:
1. zjištění současného stavu 2. možnost zlepšení 3. příprava plánu - stanoví , které činnosti se upřednostnění - určí postup pro zvládnutí akce - vymezí odpovědnost 4. vytýčení cílů - nejprve snazších, později náročnějších 2.14.3 Realizace
98 99
http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, str. 5, staženo 17. 4. 2012 tamtéž
44
Realizační úsek se může zdát nejobtížnější. Jde zejména o přípravu osobních plánů, což jsou dílčí plány pro personál, které jsou od nich očekávány. Podstatou těchto plánů je rozebrat obecné i specifické úkoly, které jsou o nich očekávány a zároveň vyjadřují, že ochrana životního prostředí je součástí jejich pracovní náplně. Proto je nutné poskytnout zaměstnancům průběžná školení, informovat o změnách např. na úsporu energií, snižování odpadu nebo o nových ekologických produktech. Nesmí se zapomínat na podporu, zpětnou vazbu a zveřejňování výsledků úsilí. Oblastně ale tato fáze spíše spadá do řízení lidských zdrojů.100 Sami zaměstnanci musí vědět, že dělají prospěšnou věc. V potaz se bere každý nápad, který v realizaci a úspěchu environmentálního managementu může prospět. 2.14.4 Sledování výsledku Pro poslední výsledkovou fázi je zapotřebí mít dobré sledovací metody pro analýzu a vyhodnocení dosažených záměrů a cílů. Monitorování a měření prvků zavedeného environmentálního systému poskytuje nezbytnou zpětnou vazbu, proto musí být soustavné a trvalé. Při odhalení chyby je nutné přijmout opravné kroky vedoucí k nápravě.101 Monitorování se provádí z důvodu získání odpovídajících údajů pro úřady, kontroly využívání zdrojů a environmentální výkonnosti vůbec. Výsledky měření jsou také hodnotné pro případné sestavování scénářů náhradních procesů. V neposlední řadě podají důležitou informaci o finančních plusech a mínusech.102
Esenciální
záležitostí
je
soustavné
vedení
dokumentace
v
průběhu
celého
environmentálního managementu. Dokumentace je průkazním materiálem, který by měl obsahovat103: • stanovenou environmentální politiku • rejstřík environmentálních aspektů a dopadů • program environmentálního managementu • popis odpovědností, pracovních pokynů a postupů Více v kapitole o podpůrných informačních zdrojích.
100
http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, str. 5, staženo 17. 4. 2012 tamtéž 102 Engel, Tóth, 2004: 14 103 Engel, Tóth, 2004: 13 101
45
2.15 Systém řízení podniku a auditu s ohledem na životní prostředí Problematiku ochrany životního prostředí je vhodné řešit preventivně a systémově pomocí environmentálního manažerského systému (Eco Management and Audit Scheme, zkráceně EMAS), kvůli své spletitosti různých zákonů, náročnosti a složitosti poskytovaných služeb a výrobků, účinnosti a výkonnosti technologií, strojů a zařízení, používaných materiálů a látek. EMAS je jedním z dobrovolných nástrojů systému environmentálního řízení organizace, který od roku 2001 positivně motivuje podniky i jiné organizace k odpovědnému přístupu a ke zlepšování ekologického jednání nad rámec legislativních pravidel. EMAS je aktivním přístupem podniku ve sledování, řízení a snižování dopadů činnosti podniku na životní prostředí. Environmentální manažerský systém je přístupem, který umožňuje komplexně posoudit stav životního prostředí a vliv činností, výrobků a služeb hotelu na jednotlivé složky přírody (půdu, vodu, ovzduší, faunu a floru). Tento systém v ochraně životního prostředí poskytuje snadnější plánování, řízení, sledování stanovených priorit a kontrolu způsobu dosažených cílů. Zahrnuté je i sledování rizik nebezpečných v poškození životního prostředí, určení nápravných opatření a prověřování jejich vhodnosti s reálným uplatněním.104 Environmentální audit porovnává reálné environmentální chování hotelu se základními směrnicemi a zákony, s cíli vyhlášenými samotným hotelem a s nejlepší praxí jinde (např. u konkurenčních hotelů). Environmentální audit je systematický a vyčerpávající. Audit může být prováděn i za hranici hlavního úkolu a měřit dílčí specifika. Může být audit shody, audit bezpečnosti procesů, audit pracovního prostředí, audit jakosti i audit problémů. K provedení environmentálního auditu je nutné mít znalosti z oblasti zákonů, vědy, techniky a řízení, proto je téměř vždy potřeba externí pomoci. Audit může měřit například emise, využití energie, shromažďování a vypouštění vody, nakládání s odpady, skladování, hluk, provoz údržby, bezpečnost a zdraví, monitoring a mnohé další. Přesná metodologie auditů je potřeba pro sledování nepřetržitého zlepšování a dokumentaci EMS.105
Systém EMAS se skládá ze dvou kroků, prvním je jeho zřízení, druhý pokračování a zlepšování environmentální managementu. EMAS tedy není procesem, který je ukončen po získání akreditace, ale procesem neustálého vylepšování. Pro zavedení systému neexistuje žádná metodika, protože celý proces závisí na mnoha specifických rysech organizace. Pro 104 105
http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, str. 11, staženo 18. 4. 2012 Welford, Gouldson, 1997: 111, 122, 124, 125, 135, 136
46
všechny organizace usilující o získání EMAS však zůstává společný základní předpis "Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)"106. Na základě tohoto nařízení bylo vydáno "Usnesení vlády České republiky č. 651/2002"107, které ustanovila dokument „Národní program zavedení systému řízení podniku a auditu z hlediska životního prostředí“108 a „Pravidla k zavedení systému řízení podniku a auditu z hlediska životního prostředí“109 Postup při zavádění systému EMAS dle Nařízení EP a ER v kapitole II. čl. 4 a 5 se skládá z několika fází. Ve zkrácené verzi (originální dokument čítá 45 stran) je postup následující: 1. Organizace musí nejprve provést "environmentální přezkum", čímž se podrobně zanalyzují environmentální problémy vztahující se ke konkrétním činnostem organizace v konkrétním místě. 2. Výsledky přezkumu dají "podnět na zavedení systému environmentálního řízení", a tím se stanoví environmentální aspekty, cíle, programy, odpovědnosti jednotlivých pracovníků atd. 3. Následně si organizace nechá provést "interní audit". 4. Organizace poté zpracuje "environmentální prohlášení" nebo definici jako hlavní výstup, který slouží také jako jeden nástrojů otevřené komunikace s veřejností, dodavateli a dalšími zainteresovanými subjekty. 5. Poté dochází k "ověřování systému EMAS" akreditovaným ověřovatelem z České republiky nebo zahraničí. 6. Zaslat oficiální "žádost o registraci" Programu EMAS, (v ČR přes agenturu CENIA). 7. Čekat na stanovisko od Agentury EMAS o propůjčení certifikátu EMAS v českém a anglickém jazyce spolu s logem EMAS (zobrazení v příloze č. 4). Informace o získaném certifikátu se zpřístupňuje veřejnosti.
106
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:342:0001:0045:CS:PDF, staženo 1. 4. 2012 107 http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/legislativni_a_organizacni_zabezpeceni/$FILE/opzpusneseni_651-20080808.pdf, staženo 15. 4. 2012 108 http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/legislativni_a_organizacni_zabezpeceni/$FILE/opzpaktualizovany_program_EMAS-20080808.pdf, staženo 15. 4. 2012 109 http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/legislativni_a_organizacni_zabezpeceni/$FILE/opzpaktualizovana_pravidla_EMAS-20080808.pdf, staženo 15. 4. 2012
47
Certifikát má platnost 3 roky a po uplynutí této doby si lze registraci prodloužit. V EU má certifikaci EMAS 246 ubytovacích zařízení, z toho 198 hotelů. Největší počet zabírá Španělsko se 142, Německo se 35 a Itálie s 17 certifikovanými hotely.110
Výhod systému EMAS je hned několik. Lze říci, že zisky z EMAS muže mít organizace, společnost i životní prostředí. Z podnikatelského hlediska může organizace s EMAS dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti, mohou se snížit provozní náklady (např. úsporami za energii, surovin a jiných zdrojů), využije zlepšené havarijní připravenosti nebo stavu provozní dokumentace, navíc organizace nemusí vytvářet finanční zajištění k předcházení ekologické újmy a její nápravě. S ohledem na EMAS může také dojít k zvýšení důvěryhodnosti organizace pro investory, dodavatele, veřejnou správu, banky, v neposlední řadě není zanedbatelný ani u široké veřejnosti.111
O rozhodnutí a provádění EMAS v hotelech, které byly již certifikované, více napovídá vypracovaná španělská studie. Důvody proč byl EMAS přijat plynou z výzkumu v základu dva: z motivace environmentálního přesvědčení nebo z procesu ekonomického rozhodnutí. Další výsledky analýzy environmentálního managementu a jejich zapojení EMAS do hotelového provozu jsou v rozporu s odbornými výpověďmi i dokumentárními důkazy. Byly zjištěny čtyři rozdílné skupiny hotelů, v nichž se odráží důslednost a vnímání EMAS. Strategii s vysokou úrovní integrovaného environmentálního managementu vykázala slabá jedna třetina (22 %) hotelů, těch co jim blíží, byla necelá polovina (48 %, označeni jako „Followers“). Nepečlivých hotelů s nízkou úrovní environmentálního managementu bylo 19 % (tzv. „Laggers“) a hotelů, které si environmentální management přisuzovaly, byla desetina (11 %, „Greewashers“). U většiny hotelů se zjistilo, že byly řízeny svým vnitřním záměrem, podle něhož se rozhodovaly a jednaly. Tento vlastní záměr pak omezoval motivace a porozumění zjevných výhod, kterou jsou hybnou silou pro více systematický environmentální systém. Z analýzy tedy vychází, že úspěch EMAS je v jeho označení jako tržního nástroje hotelu, spolu s neustálým zlepšováním a přizpůsobováním managementu. Celkově jen málo hotelů přijalo vysoké ekologické standardy, kvůli získání možnosti obchodních výhod, většina EMAS využila k zákonnému plnění.112
110
http://ec.europa.eu/environment/emas/register/reports/reports.do, klik na Search engine-> Show Advaces Search Criteria-> Site-> výběr Country a NACE code 55.10, 55.20, 55.30 a 55.90, staženo 28. 4. 2012 111 http://arnika.org/jak-emas-funguje, staženo 15. 4. 2012 112 Bonilla-Priego et al., 2011: 361
48
2.16 Norma ISO 14001 Vzhledem k neustále zvyšujícím se nárokům na systém ochrany životního prostředí a efektivní realizaci v organizacích, byl zpracován soubor norem systému environmentálního managementu ISO 14000. Normy ISO vydává Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO - International Organization for Standardization) a platí ve všech státech, které se rozhodly ji akceptovat ve stejném znění a se stejnou platností. Jednotné normy ISO 14000 v mezinárodním prostředí přispívají k efektivnějšímu, bezpečnějšímu a čistšímu rozvoji, výrobě a poskytování služeb. Normy ISO 14000 se zabývají, jak organizace pracují, nikoli výsledkem práce. Jde tedy o procesy, nikoli o produkty, které jsou však procesem ovlivněny. Normy ISO 14000 řeší různé aspekty environmentálního managementu, zejména aby podniky minimalizovaly všechny vlivy své činnosti na životní prostředí. Cílem je podporovat vše, pro prevenci škod na životním prostředí.113 Důležité je také zmínit, že kvůli nezávislosti posouzení poskytují různé druhy certifikací různé společnosti, proto je vhodné si certifikační společnost prvně prověřit, zda má pro příslušný certifikační obor akreditaci114. Pro plán environmentálního managementu hotel je nejrelevantnější ISO 14001 z roku 2004, která obsahuje požadavky a návod pro použití environmentálního managementu. Specifikace v normě může hotel používat pro interní aplikaci, certifikaci, ale i pro smluvní účely s dodavateli a zákazníky. Norma ale nestanovuje úroveň v ochraně životního prostředí.115 Podstatou ISO 14001 je systém se čtyřmi fázemi116:
1. stanovení environmentální politiky a plánování 2. její implementace a výkon 3. kontrola 4. revize systému
Mezi všeobecné požadavky na systém environmentálního managementu podle normy ISO14001 patří:117
113
http://www.iso.org/iso/iso_14000_essentials, staženo 12. 3. 2012 Cenu za provedení certifikační činnosti se mi nepodařilo zjistit. Pravděpodobně jde o individuální záležitost, závislé na počtu lidí, kteří na certifikaci pracují, stráveném času, velikosti kontrolovaného subjektu, dojezdu atp. Hrubým odhadem se však nelze dostat pod 10.000,-Kč. 115 http://www.iso.org/iso/iso_14000_essentials, staženo 12. 3. 2012 116 Gregor, 2007: 25 117 Veber, 2002: 11 114
49
1. eko-politika 2. plánování– eko-aspekty, právní požadavky, cílové hodnoty 3. eko-přezkoumání 4. zavedení a provoz- struktura a odpovědnost, odborná způsobilost, komunikování, dokumentování EMS, řízení dokumentů, a provozu, havarijní připravenost 5. kontrola a právní opatření- monitorování a měření, nápravná a preventivní opatření, záznamy, audit EMS
Zmíněné předpoklady jsou považovány za obligatorní a při praktické aplikaci v konkrétních podmínkách hotelu musí být naplněny. Přehlednější vzor provádění auditu EMS je následující118:
•
systémové oblasti – environmentální aspekty, právní a jiné předpisy, řízení záznamů a dokumentů, interní audity, neshody, nápravná a preventivní opatření, zlepšování, přezkoumávání vedení
•
personalistika – odpovědnosti a pravomoci, školení, kategorizace pracovišť, analýza rizik
•
údržba budovy – revize zařízení, topný systém, měření znečištění ovzduší, monitorování spotřeb přírodních zdrojů (elektrická a tepelná energie, plyn, pohonné hmoty, suroviny, materiál, papír) a vody, odpadní vody
•
řízení provozu – pracovní postupy, nakládání s odpady (sběrná místa, třídění odpadu, evidence odpadu, doklady o správnosti) a přípravky s chemickými látkami
•
v poskytování služeb – komunikace se zákazníky a jejich požadavky
•
nakupování – výběr a hodnocení dodavatelů
V roce 2004 vstoupila v platnost také ISO 14004, která je všeobecnou směrnicí k zásadám, systémům a podpůrným metodám. Je v ní uveden návod na širší rozsah systému environmentálního managementu, než poskytuje ISO 14001. Je zaměřena především na nepřetržité zlepšování výkonnosti a efektivnosti organizace. ISO 14001 tedy poskytuje požadavky a ISO 14004 obecné pokyny. Ostatní směrnice z rodiny ISO 14000 například jsou: ISO 14010:1996 pro provádění environmentálního auditu revidovaná na ISO 19011:2002, 118
http://www.certifikace-iso.cz/audity-ekologie, staženo 8. 5. 2012
50
ISO 14020:2000 pro environmentální značky a prohlášení nebo ISO 14040:2006 pro posouzení životního cyklu.119 V roce 2005 byly revize norem ISO 14001vydány v České republice, proto mají označení ČNS EN ISO 14001 a ČNS EN ISO 14004.
Technická norma ISO 14001 spolu s EMAS jsou způsobem, jak hotel k zavedení systému environmentálního managementu může přistoupit. ISO 14001 a EMAS jsou si velice podobné, přičemž se dá říci, že EMAS rozšiřuje ISO 14001 o další povinnosti, jelikož ISO lze implementovat jen na část organizace (oddělení či úsek), kdežto EMAS se zavádí na celou organizaci.120 Z toho vyplývá, že pokud hotel získá ověření a registraci od Agentury EMAS, automaticky tím vyhovuje i normě ISO 14001. Konkrétní povinné prvky, které EMAS vyžaduje a ISO 14001 doporučuje nebo se jimi vůbec nezabývá, jsou121:
1. environmentální přezkoumání 2. publikace nepřímých environmentálních aspektů 3. soulad s legislativou 4. posuzování nepřímých environmentálních aspektů 5. aktivní účast zaměstnanců na procesu neustálého zlepšování 6. využívání loga 7. registrace (rozdíly mezi nimi také viz příloha č. 5)
Pro instituce s normami ISO není veřejný registr, proto z přibližného počtu 200.000 institucí ve 155zemích, které ISO 14001:2004 přijaly, nelze určit, kolik z nich připadá na ubytovací zařízení.122
2.17 Informační nástroje environmentálního managementu V závislosti na velikosti hotelu a na environmentálních rizicích s jeho provozem se nabízí několik nástrojů pro zavádění environmentálního managementu. Tyto nástroje jsou 119
http://www.iso.org/iso/iso_14000_essentials, staženo 12. 3. 2012 http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFZS9TOS, staženo 17. 3. 2012 121 Klášterka et al, 2007: 3 122 http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/management_and_leadership_standards/environmental_management.ht m, 12. 3. 2012 120
51
určeny velkým hotelovým řetězcům i středně velkým a malým hotelům. Mnohé nástroje se navzájem doplňují, ale lze je využívat i odděleně. Zavedení, realizace a zlepšování EMS staví před management množství úkolů. Pro zvládnutí stanovených cílů mohou být využity metody řízení obecné nebo speciální environmentální. Mezi ty speciální instrumenty především patří: metoda ABC/XYZ, benchmarking, chechlist nebo eko-bilance. 2.17.1 Metoda ABC/XYZ Metoda ABC/XYZ slouží hlavně k analýzám a vyhodnocování eko-účinků, prošetření kvantitativních efektů ekologických dopadů nebo zjišťování problémových kritických míst. Dělí se na tři skupiny123: • A – jsou zejména naléhavé řešení, požadavky jsou zde přísně stanoveny a jejich nedodržování má za následek vysoké ekonomické sankce. Daný eko-vliv se často setkává s veřejným zájmem nebo i kritikou. • B – je zde méně důležité, jestli je zásah okamžitý, požadavky nejsou přísně určeny a sankce mírnější. • C – jsou nepodstatné, nezávažné vlivy, předpisy jsou obecné, stížnosti veřejnosti prakticky nejsou.
Analýza XYZ se užívá k uspořádání efektů souvisejících s eko-zátěží z pohledu množství. Sledované skupiny (např. odpady, emise) jsou rozděleny podle kvantitativního kritéria zátěže (např. doba působení ekologické zátěže, množství na kila). •
X – trvale/dlouhodobě působící zátěž, značné množství zátěží
•
Y – občanská zátěž, střední množství zátěže
•
Z – ojedinělá zátěž, minimální množství zátěže
2.17.2 Benchmarking Benchmarking (srovnávání) umožňuje posílit povědomí v okolí. Jednak posílením toho co hotel sám umí, jednak učením se od ostatních, v tom, v čem jsou lepší. Na druhou stranu také pomáhá poučit se z chyb ostatních. Benchmarkingu se vyčítá, že vede pouze k dosažení
123
Veber, 2002: 14
52
rovnocennosti s konkurencí, nikoli k úsilí býti nejlepším. Environmentální benchmarking je systematický proces srovnávání procesů uvnitř podniku s ohledem na životní prostředí124. 2.17.3 Checklisty Technika
checklistů
(dotazníků)
je
podpůrným
prostředkem,
jenž
slouží
k systematickému prověřování ekologického jednání v EMS. Je použitelný i pro přezkoumání prosazení interních a externích nároků na management.125 V hotelech jsou obvykle dotazníky v jednotlivých pokojích na stolečku. 2.17.4 Eko-bilance Eko-bilance představuje systematickou analýzu eko-situace v hotelu, s cílem trvalého snížení negativních eko-efektů. Eko-bilance zjišťují, analyzují a vyhodnocují vlivy na životní prostředí. Konktrétně lze eko-bilance využít
•
jako prostředek k určení environmentálních aspektů
•
k analýzám účinnosti vybraných technologických řešení nových služeb
•
k odhalení slabých míst u stávajících technologií nebo služeb
2.17.5 Environmentální manažerské účetnictví Dle možností hotelu lze zavést také environmentální manažerské účetnictví (Environmnetal Manager Acounting – EMA). Toto účetnictví sleduje, shromažďuje a vyhodnocuje hodnotově vyjádřené informace z hotelové evidence a záznamů z finančního a manažerského účetnictví. Analyzované informace mohou být využity pro další rozhodování. Kromě vyčíslení údajů o hmotných a energetických tocích je cílem zvýšit využití materiálů a energií. Přispívá tak k zmírnění dopadů hotelových činností, služeb i používaných výrobků na životní prostředí, zmenšuje environmentální rizika a zlepšuje výsledky hospodaření. Cílem je dosažení eko-efektivnosti, neboli pozitivního ekonomického efektu při snížení negativních dopadů na životní prostředí.126 Environmentální účetnictví lze provádět zvlášť v jednotlivých hotelových úsekách, na samostatné činnosti nebo na celý hotel jako celek.
124
Šlesinger et al., 2007: 100 Veber, 2002: 14 126 Šlesinger et al., 2007: 86 125
53
Na základě údajů o environmentálních nákladech a výnosech si hotel může sestavit výkaz, který bude cenným zdrojem pro další kroky. Všechny environmentální náklady se dělí do základních třech kategorií. Do první patří náklady na odstraňování odpadů, nakládání s odpadními vodami a emisemi do ovzduší. Druhá zahrnuje náklady na péči o životní prostředí a prevenci znečištění, například mzdové náklady hotelového ekologa, výzkum a vývoj v oblasti čistších technologií nebo certifikace EMS. Do poslední kategorie patří náklady za vyplýtvané suroviny a materiály, které se nestaly součástí hotelového provozu.127 Na druhé straně environmentální výnosy zahrnují například zisky za služby, výnosy z recyklace, různé podpory a dotace. 2.17.6 Environmentální prohlášení Účelem environmentálního prohlášení je poskytnout veřejnosti informace o vlivu činnosti hotelu na životní prostředí včetně jeho neustálého zlepšování. Prohlášení je dobrým prostředkem, jak prezentovat dlouhodobou činnost zaměstnanců při snižování negativních vlivů hotelových služeb na životní prostředí.128
2.18 Ekoznačení Ekoznačení neboli ecolabelling je známé označování výrobků a služeb, které jsou prokazatelně šetrnější k životnímu prostředí i ke zdraví jeho spotřebitele. Certifikát zohledňující environmentální hledisko se může vztahovat na výrobek, službu i na celou budovu. Většina certifikátů není zaměřena jen na ekologii. S environmentálním parametrem se hodnotí také sociální a ekonomické hledisko. Certifikátů pro ekoznačení je celá řada, a v tom může být jistá potíž. V různých regionech jsou certifikáty na různé úrovni, přičemž má každý trochu jiná kritéria. Společné jim ale zůstávají vyšší nároky na projekt i na zúčastněné dodavatele. Na světě existuje minimálně 431 ekoznaček, a to v 246 krajích a 25 průmyslových sektorech129. Možnost globálního vyhledávání nabízí Ecolabel Index nebo Global Ecolabelling Network (GEN)130. Šikovnější je ale ECOTRANS (European Network for Sustainable Tourism Development),
127
Engel, Tóth, 2004: 5 Klášterka et al, 2007: 8 129 http://www.ecolabelindex.com/, staženo 19. 3. 2012 130 http://www.globalecolabelling.net 128
54
kde lze nalézt minimálně 20 ekoznaček za ubytování a hotely.131 Certifikované budovy, výrobky nebo služby lze rozpoznat podle symbolu ekoznačky. Podniky tak označení efektivně využívají při marketingu a spotřebitelé zase jako vodítko při ekologicky šetrnějšího zboží a služeb132. Českých hotelů se týkají dvě ekoznačky. První je ekoznačka Evropské unie „The Flower“ (udělována od roku 1992 pro výrobky a od 2003 pro hotely) a druhá česká „Ekologicky šetrná služba“ (udělována od roku 2005) nebo „Ekologicky šetrný výrobek“ (udělována od roku 1994)133, zobrazení značek v příloze č. 4. Obě značky pro hotely jsou si v České republice rovna a jsou garantovány Ministerstvem životního prostředí. Značky také zprostředkovává a uděluje CENIA (Česká informační agentura životního prostředí)134. CENIA ekoznačky nejen uděluje, ale je i rádcem, jak je získat, co je potřeba a jak splnit pravidla, přičemž zprostředkovává zkušenosti i z jiných hotelů. Pokud chce ubytovací zařízení získat ekologickou certifikaci, provozovatel musí požádat o českou značku „Ekologicky šetrná služba“ nebo o ekoznačku Evropské unie, kterou je „The Flower“. Velice často se tyto značky ve formě certifikátu udílejí současně. Hotely, které úspěšně projdou certifikací, musí splnit několik desítek přísných podmínek, které se týkají životního prostředí, zaměstnanců i hostů. Každé zařízení, které si o ekoznačku zažádá, je posuzováno podle 90 kritérií, z nichž je 29 povinných a 61 volitelných (kvůli rozsáhlosti dokumentu na 23 stranách jsou povinná a volitelná kritéria se svými specifikacemi rozepsána ve zkrácené verzi v příloze č. 6). Podle splnění těchto kritérií se udělují body, jejichž součet musí přesáhnout určený počet. Získání ekoznačky není vůbec jednoduché, a kdo ji získá, je na ni právem pyšný. Dané ubytovací zařízení by mělo např. předcházet vzniku odpadu a třídit jej, využívat minimálně z 50 % obnovitelné zdroje energie, omezovat spotřebu vody a výrobky na jedno použití, regulovat teplo, maximálně využívat úsporné zářivky, používat ekologicky šetrné výrobky nebo třeba také věnovat vyřazený nábytek a textilie na charitu. Součástí je vyškolený personál, který se učí možnostem, jak redukovat zátěže pro životní prostředí a rozšiřuje tyto informace mezi hosty. Budovy hotelů jsou navíc velice kvalitně tepelně izolovány a v interiérech panují přírodní materiály. Praxe je taková, že například vlastní solární panely, odebírají bioplyn, mají moderní technická zařízení na ovládání oken, světel a topení nebo místo tradičních mýdel a šampónů na jedno použití, poskytují dávkovače s ekologickými 131
http://www.ecotrans.org/2010/publications.html, staženo 5. 5. 2012 http://www.ekoznacka.cz/, staženo 25. 3. 2012 133 http://www.enviport.cz/print.aspx?assID=180, staženo 16. 4. 2012 134 tamtéž 132
55
přípravky. Administrativní prostory, jako kanceláře, recepce bývají vybaveny úspornými spotřebiči a recyklovaným papírem. Zařízení, které se odlišuje od ostatních a nabízí ekoslužby, má mnoho výhod i pro své hosty. Hlavní výhodou je garance úrovně služeb, jelikož certifikované hotely jsou pod neustálým dohledem kontrolní organizace- CENIA. Mimo nekuřáckých prostor se v interiérech host setká s minimálním množstvím škodlivých látek. Ekohotely mnohdy využívají výrobky z místních farem, takže podporují rozvoj lokální ekonomiky. V restauracích mají poté hosté šanci ochutnat čerstvé regionální potraviny, které jsou často v biokvalitě135. Ekoznačky jsou zárukou ekologické šetrnosti, zdravotní nezávadnosti a kvality u produktů. Ekoznačka spotřebiteli přináší věrohodnou a srozumitelnou informaci o vlastnostech výrobku a o jeho vlivu na životní prostředí, záruku zdravotní nezávadnosti a kvality produktu, stejně jako záruku o minimálních nepříznivých vlivech na životní prostředí136. Spektrum ekologických a certifikovaných šetrných výrobků je široké: od toaletního papíru a čisticích prostředků přes textilie, až po či nátěrové hmoty či teplovodní kotle137. Aby byl hotel uznán za ekologický, musí splňovat povinná a volitelná kritéria (každému hotelu se v jeho provozu hodí jiná varianta) uvedeny v podmínkách podle "Rozhodnutí komise Evropského společenství 2009/578/ES" v čl. 2 odst. 1 a 2. Cílem kritérií je omezit hlavní dopady na životní prostředí, a to ve třech etapách životního cyklu turisty v ubytovacích službách (nákup, poskytování služby, odpady)138. Cílem kritérií je především
• omezení spotřeby energie • omezení spotřeby vody • omezení produkce odpadu, • upřednostnit využívání obnovitelných zdrojů a látek, které jsou méně nebezpečné pro životní prostředí • podporovat komunikaci a vzdělávání v oblasti životního prostředí
135
http://www.bioklub.cz/vse-o-eko/i-hotel-muze-byt-eko/, staženo 12. 3. 2012 http://www.ekoznacka.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFGRIR0O, staženo 25. 3. 2012 137 Seznam označených výrobků lze nalézt na http://www.ekoznacka.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHMV9DV 138 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:198:0057:0079:CS:PDF, staženo 4. 4. 2012 136
56
Ekologická opatření však nejsou na úkor kvality, což dokládají různé úrovně ekohotelů (viz tabulka v příloze č. 7 a fotografie příloha č. 8). O žádosti na ekoznačku mohou rozjímat malé i velké hotely, přičemž prvotně fundamentálními hledisky jsou náklady na pořízení certifikátu, odlišnost cílových skupin klientů a mentalita majitelů. Evropská ekoznačka je zpoplatněna jednorázově 9.000,-Kč a poté 3.000,-Kč za každý rok, za českou ekoznačku se poprvé platí 5.000,-Kč a 2.500,-Kč za každý následující rok (jsou i slevy pro menší podniky)139.
Kritéria pro udělení ekoznačky EU jsou pravidelně revidována, aby neustále odpovídala aktuálním technologickým možnostem i situaci v daném podnikatelském odvětví. Přezkoumávání kritérií má obvykle za následek jejich zpřísnění. Předminulá sada kritérií platila od roku 2005. Současnou platnou verzi kritérií pro certifikaci značení ekologických produktů a služeb Ecolabel vydala Evropská unie 30. ledna 2010. Další revize bude 2014. Roku 2010 byly ve srovnání s předchozími kritérii nynější podmínky zpřísněny. Důvodem změn bylo snížení byrokracie, rychlejší zavádění kritérií a jejich kontroly s cílem zvýšit do roku 2015 počet produktových skupin s ekonálepkou téměř na dvojnásobek (od roku 2010 je skupin 26). Výraznou změnou bylo zvýšení požadavku na podíl odběru elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, vyšší účinnost vytápění a klimatizace a lepší izolační schopnosti oken. Potíže při opětovném získání ekoznačky byly ve všech státech Evropské unie kromě těch, kde platí, že značka ekologicky šetrné služby ovlivní hosta již při samotném výběru hotelu140. Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency - EEA) v lednu 2001 informovala, že ačkoli byl nárůst počtu ekoznaček v ubytování od roku 1990 pětinásobný (46 objektů v roce 2000), národní studie ukázaly, že realizace zůstala marginální. Důvod byl shledán v mezeře mezi rámcem EU a politikou cestovního ruchu.141 Náprava může být viděna v podpoře turistických produktů v rámci EU jako prostředku trvalého udržitelného rozvoje cestovního ruchu od roku 2009.142 Statistický úřad EU Eurostat umožňuje vypátrat počet turistického ubytování a kempů registrovaných „The Flower“ v roce 2010. Z tehdejšího nárůstu na celkových 1.067 certifikací představovalo 37 % (což je necelých 400143) ubytovacích zařízení. Největším držitelem 139
http://www.enviport.cz/print.aspx?assID=180, staženo 16. 4. 2012 http://www.enviweb.cz/clanek/dovol/84031/ekologicke-hotely-v-cechach-konci, staženo 3. 4. 2012 141 http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/tourism-eco-labelling#toc-0, staženo 2. 5. 2012 142 http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/iron-curtain-trail/index_en.htm, staženo 2. 5. 2012 143 Při výpočtu 1.067: 100%= 10,67x37%=394,79 140
57
ubytovací ekoznačky byla Itálie (31 % = 122144 objektů) a Francie (21 % = 83145 objektů). Vysvětlení držení poloviny licencí těchto dvou států se vysvětlilo z neexistence vlastních národních systémů označkování. Ve stejné statistice je také uvedeno, že navzdory nárůstů ekoznaček, byl podíl trhu s eko-výrobky poměrně slabý. To potvrdilo průzkum Eurobarometru z roku 2009, kdy 61 % občanů EU přiznali, že EU ekoznačku s logem květiny nikdy neviděli, ani neslyšeli.146 Zjišťování aktuálního počtu „The Flower“ u konkrétních zemí EU poskytuje elektronický katalog zřízený Evropskou Komisí. K 1. 5. 2012 měly všechny členské státy EU dohromady 375 turistických ubytovacích služeb a kempů s EU ekoznačku pro služby a výrobky. Nejvíce Itálie (140) a Francie (119) z důvodu zmíněného výše. S existencí lokálních eko-značek pak není překvapivý nízký počet EU ekoznačky za ubytování v Rakousku (24), Španělsku (13) a dalších států (Irsko 6; BeNeLux a ČR 5; Dánsko, Portugalsko a VB 4; Německo, Finsko a Kypr 2; SR, Slovinsko, Maďarsko, Malta 1; Švédsko, Pobaltí, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko 0).147
České hotely a ubytovací zařízení mají o udělení ekoznačky jen minimální zájem. Důvodem jsou obavy provozovatelů hotelů z toho, že kvůli přijetí ekoznačky budou muset například hotel podrobit rekonstrukci. Podle Adély Petrové, vedoucí Agentury pro ekologicky šetrné výrobky a služby, je to omyl, protože na 90 % všech opatření je zcela bez nákladů. Argumenty, že náležitosti pro ekoznačku a zřízení ekologických hotelů je oproti běžným finančně náročnější jsou v zásadě lichá a mylná, protože se téměř všechny náklady postupně vrátí během několika měsíců. Petrová se dále vyjadřuje, že roli hraje také mentalita vedení jednotlivých hotelů. V praxi se totiž často setká s výpovědi manažerů hotelů, kteří prý hotely ekologicky provozují a žádnou ekoznačku k tomu nepotřebují. Nízké povědomí o ekoznačce za služby a malý zájem o ní má spojitost s malým počtem výrobků certifikovaných v programu Česká kvalita. Dle slov Tomáše Kouřila, mediálního zástupce programu Česká kvalita, peníze uvolněné na propagaci naprosto nekorespondují s významem programu.148 Rozsáhlá kampaň zvyšující povědomí o existenci, způsobu získávání a výhodách evropské ekoznačky proběhla v České republice pod záštitou Evropské komise od 15. září do
144
Při výpočtu 394,79:100%=3,9479x31%=122,3849 Při výpočtu 394,79:100%=3,9479x21%=82,9059 146 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Sustainable_development__Consumption_and_production, staženo dne 2. 5. 2012 147 http://ec.europa.eu/ecat/, staženo dne 2. 5. 2012 148 http://www.enviport.cz/print.aspx?assID=180, staženo 16. 4. 2012 145
58
15. října 2007 v tzv. "Měsíci květiny", pod heslem "The Flower makes it easy to choose green!" (Květina pomáhá vybírat zelenou!).149
149
CENIA, 2007: 3
59
3.
Empirická část Teoretická
část
environmentálního
práce
tvoří
managementu
informační do
hotelu
základ
o
přistupuje,
tom, jaká
proč
se
opatření
k aplikaci by
se
v environmentálním provozu hotelu měly zohledňovat, praktikovat, a jak jich dosahovat. Vypsány jsou také faktory, které se v realizaci environmentálního managementu odráží. O environmentálním managementu je zaznamenáno i jeho rozšíření, nesoucí první zkušenosti. Zmíněné informace využiji pro vypracování následujícího výzkumu. Mimo praktickou část samotného výzkumu přináleží k této empirické části také metodika, kontext, strategie, cíle a závěr, kde zanalyzuji zjištěná data.
3.1
Kontext výzkumu V souvislosti na poškozování životního prostředí, vyčerpatelnost přírodních zdrojů a
udržitelnost rozvoje jsou zaváděna mnohá opatření v nejrůznějších oborech. Debaty o potřebě změn v přístupu i provozu neminuli ani cestovní ruch a hotelnictví. V následných akcích se začali objevovat nové pojmy a praxe ve formě ekoturistiky a agroturistiky, které fungují na přírodní bázi s minimálními vnějšími zásahy díky své přírodní a lidské přirozenosti, jako jsou například výlety do přírody nebo pobyt na farmách. Těžším případem jsou uměle vybudované objekty, které vznikly na základě lidských výdobytků. V potaz se bere i skutečnost, že hotely nebyly, nejsou a nebudou stavěny jen kvůli turistům, ale i jiným důvodům, kdy lidé potřebují přespat mimo domov. Faktem přesto zůstává, že se hotely se nachází po celém světě a výrazně čerpají přírodní suroviny a zdroje, ať už ve formě potravin, paliv nebo materiálu. S ohledem závislosti hotelů na přírodní homeostáze i konzumu implikující produkci odpadů, je vhodné zabývat se reálnými opatřeními, které neomezí možnost hotelu plnit jeho funkci, a zároveň zredukují negativní environmentální dopady. Nabízí se způsob, jak do lidmi řízeného provozu hotelu implementovat činnosti, které jdou vstříc ochraně přírody i zdraví širokého životního prostředí. Výzkum byl tedy zaměřen na environmentální management hotelů, který je vzhledem ke stavu přírodního světa a přijímaným změnám rozšiřujícím se fenoménem.
3.2
Projekt výzkumu
60
Empirická část bude vytvořena na základě výzkumu environmentálního managementu hotelnictví v rámci České republiky. Z důvodu věrohodnosti a ověřitelnosti se budu soustřeďovat české hotely, popř. penziony, které za zapojení environmentálního managementu v hotelu získaly certifikaci. Dále se omezím na osoby, které v konkrétních hotelech environmentální management realizovali nebo mají jeho správu na starost. Při vyhledání hotelů s environmentálním managementem se zároveň seznámím s možnostmi, jak o sobě environmentální management hotelu dává vědět. Environmentální management je označení pro způsob řízení, který je spravován lidmi. Tudíž lidé z environmentálního managementu, resp. hotelu rozhodují, jaký program nastaví celému hotelovému provozu. Protože jsou environmentální prvky prokázané již ekoznačkou, budu pátrat po okolnostech, které jsou s environmentálním managementem spojené. Pokud to bude možné, budu se snažit postihnout i jiné stránky věcí, které mohou mít na environmentální management v hotelu nějaký vliv. Jelikož je zavedení environmentálního managementu do hotelu dobrovolné, bude zapotřebí reflektovat i českou společenskou, ekonomickou a politickou realitu. V tomto ohledu bude respektována dynamičnost jevu v průběhu času, jelikož často pomůže vysvětlit některé příčinné souvislosti.
3.3
Cíle výzkumu Hlavním cílem je charakterizovat stav hotelu před, v průběhu a po zavedení
environmentálního managementu. Budu se snažit nalézt komplexní obraz zavedení environmentálního přístupu do hotelové praxe. Ze získaných dat budu interpretovat závěry relevantní pro environmentální postupy v ubytovacích zařízeních, objasním motivy, důvody a výstupy plynoucí ze snah a činnosti environmentálního provozu hotelu. Nebudu se však pouštět do hodnotových soudů. Úkolem výzkumu je identifikovat výsledky systémů, procesů, okolností, vztahů, situací a aktérů podílejících se na environmentálním managementu hotelu, včetně možných problémů a výchozích praktik. Mým úsilím bude objasnit získané odpovědi na otázky vypsané níže, popř. reagovat na otázky, které se v průběhu výzkumu otevřou. Postihnu tedy i původně nezohledňované faktory, které vyplynou na základě získaných dat či z interakce výzkumného vzorku. Závěrečný text bude koncipován v rovině teoretického zobecnění.
61
3.4
Strategie Abych se v environmentálním managementu v českých hotelech lépe orientovala,
provedla jsem informační průzkum, kde byla zjišťována prezentace hotelů samotných i povědomí o jejich existenci. O nabyté informace se budu opírat, stejně tak jako o údaje, zmíněné v teoretické části této práce. Vzhledem (na české poměry) nové a úzké tématice, bude ve výzkumu počet zúčastněných proměnných zredukován na osoby, schopné se k tématu plně vyjádřit. Budu se primárně dotazovat a zkoumat nejen praktická hlediska a důvody k přistoupení na environmentální management, ale i na zkušenosti a zpětnou vazbu. Stranou samozřejmě nezůstanou ani konkrétní zavedená opatření, náročnost realizace, vlastní výstupy pro hotel i další vývoj provozu hotelu environmentálním směrem. V rámci možností se nechám po hotelu provést, čím si praxi prohlédnu na vlastní oči.
3.5
Průzkum S omezením na Českou republiku lze lépe vystopovat, ačkoli poměrně komplikovaně,
konkrétní ubytovací zařízení s praktiky environmentálního managementu. Jelikož by realita environmentálního managementu hotelu pro svou dobrovolnost mohla být diskutabilní, zaměřím se na hotely, u nichž lze environmentální management sledovat. Tato volba implikuje hotely, které vlastní nebo vlastnily certifikaci systému environmentálního řízení. S využitím kritéria EMAS jsem zjistila, že žádný český hotel tento certifikát nemá.150 Po projití nejrůznějších zdrojů jsem nenašla ani hotel, který by vlastnil ČNS EN ISO 14001:2005. Portál Environmentally Friendly Hotel vyhledá jen tři neoficiálně zelené hotely v Praze: Castle Steps Hotel Prague, InterContinental Prague a Prague City Apartments.151 Ačkoli se za environmentální management neoceňuje značkou ECEAT Quality Label, jen pro zajímavost zmíním, že ji vlastní deset ubytovacích zařízení, které v cestovním ruchu mají přínos pro udržitelný rozvoj152. Pro
nejzásadnější
orientaci
v hotelech
s environmentálním
managementem
-
ekohotelech (taktéž zelených hotelech) pomáhá ekoznačka "Ekologicky šetrná služba" a "The 150
http://ec.europa.eu/environment/emas/register/reports/reports.do, klik na Search engine-> Show Advaces Search Criteria-> Site-> výběr Country: Czech Republic a NACE code 55.10, 55.20, 55.30 a 55.90, staženo 28. 4. 2012 151 http://www.environmentallyfriendlyhotels.com/search.php?q=Czech+republic, staženo 19. 3. 2012 152 http://www.eceat.org/fx/en/49/certified-accomodation, staženo 8. 5. 201
62
Flower". V České republice je nabídka hotelů široká, mezi nimiž minimální část zabírají také oficiální ekohotely, které plní principy environmentální managementu nejvíce. Pro ekohotely jsou pravidla univerzální, takže jsou mezi jimi zařízení různé úrovně, podle čehož se odvíjí i cena odpovídající službám i lokalitě. V rámci České republiky získal jako první ekoznačku hotel Adalbert (v areálu Břevnovského kláštera v Praze) v roce 2006153. Další prvenství získala v roce 2007 residence Chateau Mcely (ve Svatojiřském lese u Nymburku), která obdržela ekoznačku jako první pěti hvězdičkový hotel v ČR. V dalším roce hotel získal i světové ocenění World Travel Awards a stal se tak nejlepším ekologickým hotelem na světě154. V průběhu roku 2007 se v České republice zvýšil počet hotelů oceněnými ekoznačkou na čtyři a poté dokonce i na osm a jeden kemp. Do roku 2010 bylo v ČR hotelových držitelů ekoznačky deset.155 V roce 2010 ale došlo k aktualizaci kritérií ekoznačky, které pro většinu českých ekohotelů byla nesplnitelná a ekoznačku neobnovily. K 1. 5. 2012 bylo v České republice sedm ekohotelů: v Praze Adalbert, Adria, Alta Plaza, Mosaic House a Jurys Inn; u Nymburka Chateau Mcely a u Uherského Hradiště Centrum Veronika Hostětín.156 Ve výstavbě je Horský ekohotel Uran v Peci pod Sněžkou157. V České republice ekoznačku měl, ale ztratil hotel Mamaison v Praze, hotel Irida v Plzni, Sporthotel Zátoň u Českého Krumlova, Penzion Jelen ve Vranově nad Dyjí, Pension Jana u Děčína, Hotel Šumava Inn na Kvildě, ale také autocamp Oasa Staňkov v Chlumu u Třeboně. Příčinou byla recertifikace v roce 2010, po které některá eko-ubytovací zařízení již o ekologickou značku neusilovala. Pravým důvodem byly nerealizované závazky snížení poplatků a zjednodušení kritérií (před změnou) a zvyšující se nároky na udržení certifikace Ecolabel158.
Potencionální zájemce o environmentální ubytování v České republice nemůže vzhledem k možnosti výběru z označených objektů limitovat úroveň ani cena (viz sestavená tabulka v příloze č. 7, nebo fotografie v příloze č. 8)159.
153
http://www.hoteladalbert.cz/CS/historie, staženo 15. 3. 2012 http://www.chateaumcely.com/cs/oceneni.php, staženo 12. 3. 2012 155 http://www.enviport.cz/print.aspx?assID=180, staženo 16. 4. 2012 156 http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHMV9DV, v Aktuálním seznamu označených výrobků v květnu 2012, staženo 2. 5. 2012 157 http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_podlimitni, staženo 7. 5. 2012 158 http://www.enviweb.cz/clanek/dovol/84031/ekologicke-hotely-v-cechach-konci, staženo 3. 4. 2012 159 Konstatováno na základě velice podobných cen ubytování stejné kategorie nebo blízké katastrální poloze. 154
63
Při zjišťování informací o ekohotelech a postavení environmentálního managementu hotelů v České republice, byly na internetu nalezeny rozhovory, které byly již dříve provedeny a ztotožňují se charakterem výzkumu (viz příloha č. 9). Výpovědi dotazovaných z těchto rozhovorů jsem využila pro sekundární analýzu dat a zařadila za primární analýzu dat. Ačkoli jsou zmíněny kritéria pro ekoznačku (příloha č. 6), které hotely musí praktikovat, vypsala jsem u některých hotelů jejich charakter (příloha č. 10).
3.6
Výzkumný vzorek Účelovým výběrem byli za respondenty zvoleni environmentální manažeři, resp.
zaměstnanci hotelu, kteří mají na starost environmentální management hotelu, ať už v pozici majitele, ředitele hotelu, vedoucího recepce nebo provozního řídícího hotel. Zvolený výzkumný vzorek byl kontaktován v hotelech a penzionech, které mají prokazatelně zkušenosti s environmentálním managementem- ubytovací zařízení, které ekoznačku měly nebo mají. Ve čtyřech případech (Hotel Alta Plaza, Jurys Inn, Sporthotel Zátoň a Irida) nebyla možnost kontaktovat zamýšlené osoby přímo, z důvodu nezveřejněného telefonního čísla. U těchto pěti hotelů byla kontaktována recepce, která směla poskytnout, na osoby zodpovědné za environmentální management, pouze e-mailovou adresu. Po rozeslání e-mailů s žádostí o rozhovor, popř. zodpovězení vepsaných otázek, zůstala reakce (i po jednom opakovaní) nulová. Avšak i při těchto telefonátech mi byly s omezenou zkušeností recepčních sděleny některé relevantní údaje. V případě penzionu Jana jsem byla informována o změně majitele (před jedním rokem), který environmentální prvky managementu v novém hotelu nepraktikuje. Takové informace mi oznámila Kateřina Budská (vedoucí nového hotelu), která mi sdělila i některé postřehy z předchozího provozu. Podobný scénář proběhl u hotelu Šumava Inn, který změnil majitele před půl rokem a environmentální principy nezachoval. Ředitel hotelu Adria byl kontaktován skrz společnost Perfect Hotel Concept (u které jsem se chtěl přihlásit na kurz, o environmentálním managementu hotelnictví, který vyučuje ředitel hotelu Adria). Ta následně tlumočila omluvu z důvodu pracovní vytíženosti i podobnosti tématu rozhovoru, kterých je v Adrii žádáno kolem deseti za měsíc. Stejnou odpověď jsem obdržela od manažerky marketingu paní Karly Zimové z hotelu Chateau Mcely, která z důvodu začátku sezóny i množství zájemců o rozhovory či vyplnění dotazníků dostává i několik desítek denně. Z příčin této eliminace byl výzkumný vzorek rozšířen na osoby s environmentálním managementem hotelu úzce související. Žádost o rozhovor přijal Pavel 64
Hrubý ze společnosti CENIA, který mimo jiné vede informační zprávy o ekoznačkách, a je kontaktní osobou mezi CENIA a žadateli o ekoznačku. Pan Hrubý se se současnými i bývalými držiteli ekoznačky zná z mnohých návštěv. Poskytuje ekohotelům poradenství, v postupech a s administrativou, účastní se setkání všech manažerů z ubytování s ekoznačkou, v neposlední řadě provádí kontroly. Další osobou působící mimo hotel je Hana Zábranská, která přednáší na Vysoké škole obchodní, předměty zaměřené na management a marketing v cestovním ruchu, včetně hotelnictví. Paní Zábranská se environmentálním způsobům cestování a ubytování i ekoznačce věnuje ve své badatelské činnosti. Konečná podoba výzkumného vzorku je následující:
• Vendula Uhlířová
manažerka recepce Mosaic House
• Jana Vrbová
spoluvedoucí Penzion Jelen
• Eva Šibřinová
manažerka Mamaison Belgicka
• David Turynský
ředitel Hotel Adalbert
• Pavel Hrubý
jednatel s ekohotely za společnost CENIA
• Hana Zábranská
lektorka na oboru Marketing a management Vysoké škole obchodní v Praze
Výzkumný vzorek sekundární analýzy dat
3.7
•
Karel Doubek
ředitel hotelu Adria
•
Ivo Jedlička
ředitel Sporthotelu Zátoň
•
Filip Kühnel
bývalý ředitel hotelu Adalbert
•
Marek Audes
bývalý ředitel hotelu Irida
•
Jiří Soukup
ředitel Autocamp Oasa
•
Milan Vacek
ředitel hotelu Lucia
•
Hynek Brýdl
ředitel pensionu Martina
Hlavní výzkumná otázka Pro výzkum jsem stanovila hlavní výzkumnou otázku:
65
„Jaké jsou důvody a výsledky zavedení environmentálního managementu ve vybraných hotelech?“
Vedlejší výzkumné otázky: 1. Co vedlo k rozhodnutí vést hotel environmentálním/ekologickým směrem? 2. Kdo byl realizátorem změn na ekologický hotel? 3. Bylo těžké získat ekologickou značku? 4. Jaké jsou konkrétní přínosy environmentálního managementu v hotelu? 5. Splnila se očekávání? Co k nim přispělo? 6. Jaké ohlasy jsou zaznamenávány od hostů, zaměstnanců a okolí? 7. Pociťujete podporu ze strany státu? 8. Jsou nějaké plány změn, které bude hotel v budoucnu přijímat?
3.8
Metodika výzkumu a metoda sběru dat Pro informační průzkum a sběru sekundárních dat bylo využito možnosti internetu. Pro výzkum byla pro své výhody zvolena kvalitativní metoda. Z důvodu minimalizace
zkreslení výsledků a lepšího porozumění byla pro sběr dat zvolena přímá metoda ve formě rozhovoru při osobním setkání a komunikace po telefonu. Před oslovením jednotlivých proměnných jsem se seznámila s jejich pracovní pozicí a pracovním prostředím. S paní Uhlířovou jsem se setkala přímo hotelu Mosaic House v Praze, s panem Hrubým při příležitosti veletrhu "biostyl, evolution, ecoworld a esoterika" na Holešovickém výstavišti v Praze, kde měla CENIA stánek. Rozhovor s paní Zábranskou probíhal v budově VŠO v Praze. Další rozhovory probíhaly přes telefon. Redukce populace na vzorek přispěl k získání dat od primárních zdrojů. Rozhovor byl s otevřenými otázkami, aby se neomezilo zjišťování významných nebo jinak hodnotných informací. Ačkoli respondenty spojuje environmentální management hotelu, bude zapotřebí k možným nepředvídaným situacím zachovat takt, a některé otázky přeformulovat, aby se dosáhlo žádoucí odpovědi.
Pokud v následující interpretaci rozhovorů není explicitně zmíněno označení hotel či penzion, bere se označení hotely za společné.
66
3.9
Výstup a analýza výzkumu
3.9.1 Interpretace průzkumu Rozšíření informací Rozšíření informací o environmentálním managementu v hotelech je velice malé, téměř až žádné, což je pochopitelné z nedávného etablování. Zprávy o ekohotelech a jejich způsobu provozu, jsou omezeně v některých článcích o ekoznačce v novinách a časopisech. Tiskoviny pojednávající o ekoznačce jsou více svým charakterem specifické a určené především pro příznivce určité tématiky. Smysl environmentálního managementu v ubytování byl nejlépe zachycen v textech, ke kterým byly připojeny rozhovory. O podstatě environmentálního managementu v hotelu se částečně diskutuje i na portálech věnovaným environmentální a ekologické tématice, někdy i s nepřesnými údaji. Mé konstatování o nedostatečně podchycené informovanosti environmentálního managementu v ubytovacích službách v oblasti českých médií, rozšiřuje Tomáš Görner na oblast odbornou: "… v ČR se touto problematikou prakticky nikdo nezabývá, kromě několika nabídek "ekohotelů", kde asi ani sami provozovatelé neví, co to ve skutečnosti znamená." Jako jediná možnost je obrátit se na zahraniční zdroje, které jsou, pro širokou veřejnost nedostupné.
Rozšířit povědomí o environmentálním managementu v hotelu mohou i samotné hotely tím, že se prezentují sami.
Vlastní reklama V informačním průzkumu, který se týkal zjišťování dřívějšího a současného vlastnění české nebo evropské ekoznačky za ubytování, jsem se mimo jiné soustředila na upozornění hotelu, kterým dává vědět o přijatých environmentálních opatřeních. U bývalých certifikovaných hotelů (Mamaison, Irida, SportHotel Zátoň) a penzionu (Jelen) mi bylo po telefonu sděleno pokračování provozu s ohledem na životní prostředí. Přesto postoj šetření životního prostředí nikde na jejich domácích webových stránkách není vůbec zmíněn. Praktikování ekologických opatření nejsou k nalezení ani na zprostředkovatelských webech o ubytování, jejichž obsah si provozovatelé určují sami. Jistým způsobem, tak u potencionálních hostů snižují možnost zaujmout. V případě současných vlastníků ekoznačky,
67
je její prezentace a konkrétní popis ekologického způsobu fungování pojatý způsobem "stručně a jasně". Po prostudování webových stránek českých hotelů, které ekoznačku mají, jsem zjistila, že si její symbol vždy umisťují na hlavní stránku, a až po kliknutí na symbol se otevřenou konkrétnější informace, které veřejnost seznamují o významu nekonvenčního typu ubytování. Na domovských stránkách hotelů s ekoznačkou, i těch co ekoznačku měly, jsem pročítala (když to webové stránky nabízely) vzkazy a příspěvky hostů. Hosté děkovali a pochvalovali skvělí a vstřícný přístup zaměstnanců, úžasné prostředí, dobré jídlo, možnosti vyžití pro děti a další. Nikde jsem ale nenalezla vzkaz s oceněním, že se hotel chová odpovědně k životnímu prostředí. I s ohledem na relevanci těchto vzkazů, je v nich možné spatřovat podvědomí hostů, kterým environmentální a ekologické záležitosti nevytvořili dostatečně silný zážitek a byly přebyty jinými.
Pozice hotelu Pozice současných certifikovaných hotelů ve smyslu jejich polohy je rozmístění značně nerovnoměrné. Jeden penzion je na Slovácku, jeden hotel ve středních Čechách a pět ekohotelů v Praze. Odůvodněním pro převahu Prahy může být marketingová strategie s plánem oslovit více zahraničních turistů, kteří pražské hotely plní a ekoznačku lépe znají. Zohlednění zahraniční klientely je jen jednou stránkou téže mince, jelikož většina pražských hotelů má zahraniční majitele. Vliv na environmentální management tak plyne ze zahraničí: z orientace na hosty a z pokynů vlastníků hotelů. Typickým příkladem je Jurys Inn, který je řetězcem, a mimo pražskou pobočku má své působení omezené na Anglii a Irsko s 31 hotely, z nichž jsou všechny držiteli místní ekoznačky „The Green Tourism“. Z toho plyne druhý druh pozice- pozice na trhu, kde jsou již zmíněné řetězce a samostatné, nezávislé hotely. Pokud zohledním všechny hotely, které ekoznačku někdy dostaly, jejich rozmístění se po ČR zvýší, a to především díky samostatným hotelům. Tyto nezávislé hotely jsou kapacitou menší, nachází se v malých obcích a mají více českých klientů, než v Praze. Navíc jsou často v blízkosti přírodních a kulturně oblíbených turistických lokalit. Oproti pražským, se v těchto menších hotelech účastní v provozu hotelu i rodinní příslušníci.
Pokud se už hotelové vedení rozhodne ekoznačku vlastnit, je to jejich dobrovolné rozhodnutí a většinou není potřeba je k zavedení a dodržování principů nijak zvlášť nutit.
68
Důvodem je, že se environmentální praktiky staly součástí jejich myšlení či marketingové strategie.
Jelikož se hodnoty ve výpovědích prolínali, může následné rozdělení působit nevhodně. Rozčlenění však naznačí, že zkušenosti z praxe environmentálního managementu v hotelu, jsou výrazně odlišné.
3.9.2 Analýza výzkumu Rozhodnutí Důvody, které vedly k rozhodnutí zavést environmentální management, byly na první pohled shodné: ochraňovat a šetřit přírodu. Důvody ve svém konkrétním obsahu již napovídaly o dvou rysech, mezi nimiž není žádná hranice, protože se více či méně navzájem doplňují. Jednu skupinu znaků tvořily osoby, které podobu environmentálního managementu přijaly naprosto přirozeně, aniž by o něm kdy vůbec slyšely. Rysy této skupiny se projevovaly v Praze i územně menších jednotkách na úrovni obcí. Druhou skupinu tvořily osoby, které o environmentálním způsobu řízení hotelu povědomí měly a držely se při jeho zavádění určitých pravidel. V této skupině se o environmentálním managementu nedá hovořit jako o přirozenosti, jako spíše o účelu. Do této skupiny spadají spíše větší hotely s vyšší úrovní, resp. s vyšším počtem hvězdiček.
Z přirozenosti Environmentální management je novější pojem a některé osoby, které ho praktikují, toto označení nepoužívají. Vyjadřují se spíše o jednání z vnitřního přesvědčení, které vyplývá ze vztahu k přírodě a potřebě „něco dělat“. Myšlenky se následně staly skutky v podobě aktivit s ohledem na životní prostředí. Nenucenými a zároveň promyšlenými postupy docházelo ke konkrétním změnám, které jednotlivcům přinášely radost. Jednotlivé průběžné kroky charakterizující environmentální opatření, byly přijímány na základě vlastních pohnutek a osobního přístupu, nikoli z uměle dosazené teorie či plánovaného rozhodnutí upravit chod hotelu. O činnostech vyjadřující environmentální chování bylo ve znacích této skupiny popisováno jako smysluplné a normální. Úcta a kladný vztah k přírodě především v okolí, byly částečně projevovány na základě přímého vlastnictví objektu hotelu nebo úzkou
69
souvislostí s místem. Pocit potřeby se přičinit na ochraně přírody tak vyvěral v aktivní opatření s ohledem, až zodpovědnost, za životní prostředí.
Z účelu Původ činností vykazujících environmentální jednání, lze více charakterizovat i tam, kde byly stanoveny volbou. Jednalo se především o větší hotely v Praze, které jsou řetězcem nebo mají podnikání rozšířené jinak. Tyto hotely byly při rekonstrukci nebo stavebních úpravách stavěny natolik moderně, že svou funkcí doslova hravě splňují technologickou část v principech environmentálního managementu. U některých hotelů se projevoval vliv ze zahraničí. Buď v podobě přejatého myšlení, nebo v podobě příkazů plynoucích ze závislosti na nadřízených orgánech.
Iniciátor O zavádění environmentálního managementu a následné získání ekoznačky se zasloužili především ředitelé a vedoucí hotelu, kteří ze své pozice rozhodují o provozu hotelu celkově. Ještě v době, kdy o ekoznačce nevěděli, v rámci možností, vedli chod hotelu tak, že se s environmentálním managementem téměř ztotožňoval. Většina po seznámení s ekoznačkou zjistila, že většinu podmínek již splňují. Na základě stanovených kritérií provedly změny, které však v jejich hotelu, vzhledem k již projevované environmentální iniciativě nebyly zásadním obratem. Ekologický hotel pracuje jako neekologický, jenom jiným způsobem. Mnozí iniciátoři se na základě svých společných postojů setkávají, sdělují své poznatky a znají navzájem své silné a slabé stránky.
Ekoznačka Ekoznačku chválili ti, co po jejím získání zaznamenali úspěch. Jejich úspěch ale nezařídila ekoznačka, ale vlastní poctivá práce a plné pochopení dobrovolnosti environmentálního managementu, který tkví především v lidech. Analogicky hotely, které ekoznačku opětovně nezískaly, vyslovili s ní zpětně nespokojenost. Chápali ekoznačku jako formě, její obsah, který vyjadřuje. Ale ekoznačka není produkt, který pracuje sám. Po jejím získání je doslova nutností zajistit její viditelnost, rozšiřovat o ní informace, stejně tak jako je potřeba dodržovat principy, které prezentuje. Některé hotely se vzhledem ke svému krátkému provozu ještě učí, jak zlepšit služby pro hosty 70
i svůj přístup k ekologii. V případě hotelů, které ekoznačku měly, ale znovu o ni v roce 2010 nepožádali (věděli, že ztížená kritéria nesplní), jejich iniciátoři působili až dotčeně a stěžovali si nesmyslné požadavky. Nešlo zde o lidskou hrdost, ale byrokratické nařízení, které jinak plně environmentálně řízené hotely diskvalifikovaly. Co kontroly ekoznačky týká, nejsou nahodilé, ale nahlášené.
Přínosy Během pátrání po přínosech environmentálního provozu, napadali výzkumné vzorky prvotně finanční otázky. Přínos z hlediska financí byl ale jen jediný, v zúženém toku peněz z hotelu ven. Tok peněz do hotelu, díky environmentálním projevům nebyl nijak zaznamenán. O přínosech se všichni vyjadřovali kladně především díky ušetřeným energiím a vodě, které jsou nejdražším nákladem na provoz hotelu. O důslednější analýze výrazněni nepřemýšleli a odvolávali se na potřebu více času, kdy se výsledky za jednotlivé položky budou moci porovnat v konkrétních obdobích. Analýzu lze provádět přibližně po pěti letech. Ačkoli ekohotely nezaznamenávají materiální přínos, mohou mít nemateriální přínos, a to především skrz lidské podvědomí. Někteří hosté jsou totiž překvapení z nižší intenzity nebo doby nastavení osvětlení. Nevšimnout si ani někde automaticky ovládaných oken a žaluzií, nebo čidel v pokojích, která rozpoznávají přítomnost osob a podle toho řídí teplotu. Mnohdy je potřeba hostům vysvětlit instruktáž ovládacích prvků. Bez problémů jsou přijímány dávkovače v koupelnách místo jednorázových kosmetických produktů. Některé úpravy ale host ani zaznamenat nemůže, jako např. snížený průtok vody v kohoutkách a sprše na devět litrů za minutu (oproti předchozím dvanácti litrům). Zřídka se stávalo, že se u některých manažerů projevila zvědavost a touha po dalším vzdělávání, které by přineslo další možnosti, jak co nejlépe vést hotel environmentálním směrem a plnit sobě dané úkoly. Rozšiřování znalostí a informací o environmentální problematice bylo hodnoceno jako přínosné, a v rámci certifikovaných hotelů povinné. V hotelech, které už ekoznačku nemají, další sebevzdělávání praktikováno nebylo. Čas vyhrazený ke studování, byl z pochopitelných důvodů zaplněn školeními, která byla univerzálně aplikovatelné do více druhů ubytování. Sami environmentální manažeři úmyslně po nových a aktuálních zprávách vztahujícím se k environmentalistickému přístupu nepátrali. Zde se promítá určité pochybení, které může mít později výsledky, s kterými sami manažeři nebudou spokojeni. Snažili se ale předat své vědomosti, nabyté v průběhu plnění kritérií pro ekoznačku, a zkušenosti z provozu dál. U vedoucích environmentálního managementu se 71
znatelněji projevovala znalost environmentálních aspektů v praxi, v příkladech, z kterých jim pro ně vyplývala teorie, kterou se nikde předtím neučili. Žádný z dotazovaných se nezmínil o tom, že by ekologicky hotel měl mít nějakou nevýhodu.
Očekávání
Očekávání byla vyjádřena ve stálosti klientely a dobrého jména hotelu. Žádný z respondentů navíc nemohl popřít potencionální přínos ekoznačky, jako marketingového nástroje a v něm obsaženého environmentální management.
Podpora Z výpovědí respondentů jasně vyplývalo, že se cizinci ubytovávají v Praze, a Češi v menších hotelech a penzionech. Jak u zahraničních, tak domácích hostů nebylo vypozorováno žádné nadšení z existence nebo možnosti ekologického ubytování. Hrubým odhadem bylo určeno přes 95 % hostů, kteří vůbec netuší co environmentální management nebo ekoznačka existuje. S chybějícím základním povědomím o environmentálních opatřeních, hosté v průběhu svého pobytu ani nevyjádřili zájem se o netradičních hotelových postupech něco dozvědět. Přibližně necelá 4 % hostů informaci o ekologických ubytovacích službách přijala přívětivě a následně neobvyklý environmentální management respektovala. Jen odhadované 1 % procento hostů, již při příjezdu nepovažovalo environmentální tematiku za okrajovou. V otázce mladých lidí, ve které mnozí vidí lepší budoucnost, se zjistilo, že jak zahraniční, tak česká mládež se k environmentálním ohledům staví chladně. Podpora státu, jak bylo vyjádřeno, se orientuje jiným směrem. Ačkoli byly předkládány návrhy na podporu ekologických ubytovacích služeb, vždy se rozhodlo, věnovat část rozpočtu do jiných projektů.
Plány Hotely po tom co se soustředili na získání ekoznačky, se dnes plánují více zviditelnit. Někteří již oslovili organizace zabývající se ochranou životního prostředí a chystají se zapojit do místních ekologických aktivit. V úmyslu zlepšit životní prostředí a respekt k přírodě, zamýšlejí vytvořit síť vztahů a spolupráce spolků a jednotlivců. 72
Odlišným plánem je žádost o značku ECEAT, po tom co ekoznačku někteří ztratili, kvůli přísným pravidlům, které nezohledňují nemožnost stavebně zasáhnout do historických budov. S ohledem na značný zájem o ekohotely (žádosti o rozhovory) se můžeme domnívat, že se pojem ekohotel začne častěji skloňovat v tiskovinách nebo televizi více, a dojde tak k rozšíření environmentálního způsobu ubytovacích služeb, do povědomí lidí.
3.9.3 Analýza sekundárních dat Rozhodnutí Životní postoje a blízkost environmentálního jednání byly přeneseny z osobního života i do pracovního. S přispěním jednotlivců, tak některé hotely svůj environmentální přístup v ubytovacím provozu praktikovali již dříve, než se o možnosti ocenění ekoznačkou dozvěděli. V získání ekoznačky bylo viděno stvrzení projevovaného a samozřejmého jednání, vůči přírodě. Pro aktivity, které byly směřované k ochraně přírody, se následně ekoznačka stala symbolem, a někteří zaměstnanci hotelů se v ní takzvaně našli.
Iniciátor Iniciátory k zavedení environmentálních principů často vedlo osobní přesvědčení. Z pocitu dělání něčeho dobrého. Vyjádřeno bylo i tvrzení, že „ekologie začíná uvnitř každého z nás“. (M. Vacek) Příčinou pro zavádění environmentálních opatření může být ovlivnění a přispění inspirace ze zahraničí. „V Rakousku a Švýcarsku jsme tak ledacos odkoukali, zejména pokud jde o úsporné systémy a ekologické chování. Ohleduplnost vůči lidem a přírodě je pro naše jižní sousedy natolik přirozená, že se na Čechy dívají jako na nepřizpůsobivé.“ (J. Soukup)
Ekoznačka Všichni žadatelé o ekoznačku, si byli vědomi jejích vysoce nastavených pravidel. Její získání hodnotila většina jako těžké. Na základě doporučení bylo nutné někdy změnit dodavatele, investovat do technologií nebo obměnit určité vnitřní předpisy. Ti, kteří se nevyjadřovali o splnění specifických podmínek jako těžkých, ale spíše nelehkých, plynulo ze 73
skutečnosti, že potřebné inovace zavedly před několika lety dříve. Jiná kritéria, která jsou pro získání značky stanovena, měly už hotely zahrnuty ve svém provozu jako běžná a brali je jako standart. Hotely, které projevovaly environmentální smýšlení již předtím, nemuseli po obdržení ekoznačky nijak výrazně měnit své činnosti nebo nahrazovat současný procesní systém. „zjistili jsme, že jsme díky dlouhodobé filozofii našeho hotelu drtivou většinu z nich již dávno zahrnuli do našich standard a jsou přirozenou součástí naší každodenní činnosti.“(K. Doubek) O značku bylo požádáno i z podnětu okolí „Řekla nám tehdy, ať si o značku zažádáme, protože většinu bodů už stejně splňujeme.“ (J. Soukup) Ekoznačka v jiném uvažování byla chápana jako prostředek k rozšíření a inspirování dalších subjektů, nikoli jako obchodní reklama pro získání náklonnosti zákazníků. „Uvažujeme o zavedení ekoznačky EU „The Flower“. Ne však kvůli klientům, ale kvůli dalším podnikům, které by nás mohly následovat.“ (H. Brýdl)
Přínosy Na prvním místě je třeba zmínit výraznou úsporu provozních nákladů, hodnotných v době zvyšování cen. Potvrdilo se také, že byť nemalé pořizovací náklady na výstavbu a technologie se poměrně brzy vrací. „ … při pohledu na činnosti, které děláme, vždy posuzujeme, aby míra ekologického a ekonomického přínosu byla pokud možno v souladu (ono to kupodivu většinou jde, i když veřejné mínění žije v zažitém klišé, že ekologická a ekonomická kritéria jsou již svojí podstatou v rozporu a jdou proti sobě).“ (K. Doubek) Někdy postačilo se více zamyslet a využít převádění tepla „Vodu v kiosku ohříváme teplem, které odebíráme pivu. Z elektrické energie spotřebované na chlazení piva vyrobí tepelné čerpadlo třikrát víc tepla, než které byste získali přímým elektrickým ohřevem.“ (J. Soukup) Fantazii, jak uspořit výdaje a šetřit přírodní zdroje, se meze nekladou. Volbou nejsou je technické stroje na transformování energie, ale i na čištění vody, která se tak dá použít dvakrát. „Biologická čistička vody nás stála milión, užitek z ní je ale trvalý.“ (J. Soukup) Nadšení z ocenění za ekologicky šetrné úpravy v rámci ubytovacích služeb se následně setkali i positivními výsledky. „A víte, proč jsme do toho šli? Protože ekologii fandíme, a protože nám značka dělá dobrou reklamu – spoustu lidí k nám přitáhne i zvědavost.“ J. Soukup) V nezávislých hotelech, kde začali být environmentální opatření přijímaná postupně, na základě vlastního uvědomění, bez prvotních plánů ekoznačku získat, jsou znatelné známky uspokojení z dosaženého cíle a vlastního úsilí. „Zařazení našeho hotelu do ekologicky
74
šetrných zařízení pro nás znamenalo především ocenění našeho snažení. Přidanou hodnotou je nám pak zviditelnění na různých akcích s tematikou ekologických služeb.“ (I. Jedlička) Lidé, kutilové v realizaci šetření energií využili i svou zručnost a uplatnění vlastních zálib.
Očekávání Očekávaný nárůst hostů, který si většina hoteliérů od přijetí ocenění ekoznačky slibovali, nenastal. O certifikaci se hosté dovídali až po příjezdu, kdy byli upozorňování na určité specifikace v rámci ubytovacích služeb. U některých provozovatelů bylo vyjádřeno dokonce zklamání, že nesnadné úpravy pro environmentální provoz, kvůli získání ekoznačky nesplnily očekávaný výsledek. Někteří, ale dodržování prvků environmentálního managementu v ubytovacích službách odmítali ve spojení s marketingem a využití ekoznačky. V tomto ohledu se projevovala lidská mentalita. „Environmetalismus nechápeme jako součást našeho PR, ale jako součást našeho myšlení.“ (H. Brýdl) Najdou se i tací, kteří svůj environmentální přístup nezveřejňují. Tudíž neočekávají, že by zviditelnění jejich opatření šetřících přírodu, mělo na potencionální hosty nějak působit. „Náš přístup k ekologii příliš neprezentujeme. Nemá tedy ani vliv na hostův výběr našeho penzionu.“ (M. Vacek) Ze strany nemnohých provozovatelů, bylo na základě přijatých environmentálních změn od českých klientů vyjádřeno očekávání, že pochopí smysl a budou reagovat na situace, které se jich týkají.
Zpětná vazba Téměř všichni hosté o ekoznačce v hotelu slyšeli poprvé. Po seznámení se detailnějšími informacemi, hodnotily přístup hotelu kladně. Hosté nechválili např. úsporné žárovky nebo energii z obnovitelných zdrojů, ale hodnoty, která mají vliv na lidskou mysl. Oceňovány byly nekuřácké prostory nebo zdravější jídla. Z tohoto je čitelné, že si někteří hosté všímali a hodnotili kladně skutečností, které je přímo obklopovali, ale co se jich netýkalo, nebrali na zřetel. Určité rozdíly v kladných ohlasech byly spatřeny v rozdílu národnosti. Hosté, kteří možnost environmentálního chování přijali nadšeně, byli především ze zemí severní a severozápadní Evropy. Tyto oblasti jsou svým přístupem k ochraně životního prostředí 75
tradičně známy. Hosté ze Skandinávie, Velké Británie a Beneluxu považují environmentální aktivity za standart a v zemích, kde takový přístup není, přináší náměty, z kterých se mnozí inspirují. Pro hosty ze západní Evropy a USA jsou environmentální činnosti milé a rádi se do nich zapojují. Hosté z ostatních zemí nereagují na ekologická opatření nijak výrazně a při možnosti ubytování v ekohotelu se do environmentálních činností nezapojují.
Podpora Výrazně byla ceněna podpora celého pracovního kolektivu, který svým postojem přispívá k plynulému chodu hotelu. Přístup zaměstnanců byl ale v hotelech odlišný. V některém byly environmentální postupy přijaty positivně. "Bez podpory podstatné části mých spolupracovníků a jejich aktivní účasti na ekologických aktivitách bych se pravděpodobně o získání certifikace nepokoušel. „Stabilní a podobně smýšlející skupina spolupracovníků je dle mého názoru základním klíčem k úspěchu v uskutečnění myšlenky dlouhodobého rozvoje hotelu vstřícného životnímu prostředí.“ (K. Doubek) A v některém bylo naopak nutné zaměstnance motivovat a podněcovat jejich činnosti směřující k omezování negativních vlivů na životní prostředí. „Pro zaměstnance připravujeme motivační program, který by je přinutil se chovat ekologicky především doma, což by dále přesvědčilo jejich okolí o správnosti takového chování. To by jim pak v práci připadalo běžné a přirozené.“ (M. Audes) S nepochopením zásad ekologického provozu se dalo setkat také na straně některých hostů. Ovšem všichni organizátoři ekologických změn si uvědomovali, že do zodpovědného jednání k životnímu prostředí nelze nikoho nutit a spoléhali na přirozený proces. Bez podpory nejen hostů a zaměstnanců, ale i bez podpory okolí, nejdou mnohé ekologické možnosti praktikovat dostatečně. Podpora od státu je neméně důležitá, ale nijak vykonávaná není. Některé názory lidí jsou ve spojení státu a ekologického ubytování naprosto liché. „Víte, že někteří myslí, že nám za to EU dává peníze?“ (J. Soukup)
Plány Ekoznačka svým vymezeným hotelu ukládá některé povinnosti směrem k hostům. Tím je i rozšiřování a podporování ekologického chování, které si výrazná menšina hotelů vzala do budoucna za cíl. Hostům je tak nabídnuta volba, zda k ochraně životního prostředí budou přispívat, či nikoli. „Hrajeme určitou hru a nabízíme klientům, aby se jí účastnili.“ „Pro nás 76
je zpětnou vazbou například to, že si zažádají o lístky na MHD, které zdarma poskytneme každému, kdo se o náš ekologický program zajímá.“ (F. Kühnel)
77
4.
Závěr Tato diplomová práce se tematicky věnovala environmentálnímu managementu hotelu,
jako novému přístupu v ubytovacích službách reagujícím na rozšiřování ochrany životního prostředí. Protože mě k tomuto tématu dovedlo osobní environmentální smýšlení a vlastní zkušenost z hotelového prostředí, snažila jsem se v textu obsáhnout všechny složky, které jsou ve spojení environmentálního přístupu a provozu hotelu podstatné. Hotelová činnost je sama o sobě poměrně komplexní záležitostí. S přidáním environmentálních postupů, lze již hovořit o multidimenzionálním výkonu. Tato změna v environmentálním chování je obzvláště důležitá, protože by to mohlo potencionálně vést k významné změně v hotelovém průmyslu. Jelikož je obor hotelnictví výrazným odvětvím cestovního ruchu, byla na začátku textu nastíněna, jejich souvztažnost i vzhledem k jejich novým opatřením, kterými se chtějí zasadit o redukci svých negativních vlivů na životní prostředí. Ačkoli hotely nikdy nebyly přímo ztotožňovány s hlavním zdrojem znečištění, uvědomují si své dopady na přírodu v širokém okolí. S environmentálními diskurzy v pozadí, tak mnohé hotely přehodnocují způsob jakým je hotelový provoz řízen. V ochraně životního prostředí zareagovala část hotelové sféry přijetím environmentálního managementu, který ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů začleňuje do správy hotelu vedle dalších hotelových činností a funkcí na stejný stupeň důležitosti. Dochází tak k prolínání environmentálních, společenských a ekonomických cílů, které se navzájem doplňují. Důvodem k přijímání environmentálního managementu tedy není jen obava z důsledku poškozování přírody a životního prostředí lidskými aktivitami, ale také podnikatelsky strategický tah, který skrze marketing oslovuje více zákazníků. Ekologický hotel je tedy pořád podnikatelský subjekt, navíc závislý na několika jevech. Proto byla uvedena jeho ekonomická pozice ve státě, odpovědnost ke společnosti, možnost zkresleného podání v rámci médií, i většího pochopení díky vzdělání. Pro znázornění příkladného uchopení environmentálního managementu do hotelu, byly vypsány tři volby, z kterých si dle vhodnosti aplikovatelnosti může nový environmentální manažer vybrat. Ačkoli je evropský systém řízení podniku a auditu s ohledem na životní prostředí platný pouze pro Evropu, je skvělou inspiraci pro mnohé subjekty. Komu přijde náročný, má možnost technické normy ISO 14001 z roku 2004. V současnosti je ale nejrozšířenější a nejoblíbenější ekoznačka, která v nejrůznějších podobách v posledních letech zaznamenává boom. V tomto textu byly vybrány pro české prostředí platné dvě: evropská The Flower a česká Ekologicky šetrná služba.
78
Tyto dvě ekoznačky byly využity jako kritérium při tvorbě výzkumu, který popsal realitu
českého
hotelového
environmentálního
managementu.
Rozhodnutí
zavést
environmentální management do hotelu bývá zpravidla na jedné osobě. Podle toho jaká je dotyčná osoba uvnitř, jakou má duši, se odvíjí i celý scénář praktikování environmentálních pravidel. Přijetí environmentálních prvků do provozu skýtá jisté problémy ve finanční náročnosti i pochopení zaměstnanců a hostů. Jisté však je, že trpělivost a důvtip většinou vítězí. Finanční prostředky z prvotních investic se průběžně vrací, vztahy v okolí se lepší a zaměstnanci a hosté se učí.
Výzkum generuje poznatky z pozice environmentálního manažera, i z pozice zákazníka. Bez nadsázky lze některé hoteliéry, kteří environmentální management do hotelu zavedli označit za environmentalisty. Takový případ je nejlepší, jelikož za plnění změn omezujících negativní dopady na životní prostředí, nečeká protislužbu. Osobní postoj manažera je velice důležitý s ohledem na dobu trvání environmentálních opatření. Pokud manažer začne aplikovat úsporná opatření s vidinou odměny nebo společenského uznání, může jeho úsilí ochabnout v případě, že se očekávání nedostaví. Jestliže je původ environmentálního rozhodnutí v lidském nitru, dá se očekávat trvalé a hodnotné zakořenění environmentální funkce v hotelu. To ale neznamená, že hoteliér, který environmentální management zavede z důvodu image, nebude ve svém úsilí úspěšný. Může být úspěšný a může se stát také environmentalistou. Současná skutečnost je taková, že i když ve stanovených principech environmentálního managementu hotely budou pokračovat a ve svých počtech se rozšiřovat, česká společnost na ně zareaguje výrazně opožděně. Česká společnost je částečně připravena převzít environmentální chování, ale ke svým projevům potřebuje dát stimul. Nynější množství osob s ohledem na životní prostředí jsou ve výrazné menšině, oproti lidem, kteří hrozící přírodní důsledky nereflektují. Tvrzení ze zahraničí, že roste tlak na podniky, aby přijala životnímu prostředí přátelská opatření, platí jenom v zahraničí. Češi se ve svých environmentálních hlediscích z jiných národů mohou jenom učit, inspirovat a napodobovat je. České kulturní kořeny mají ale pro svůj environmentální rozvoj jinou půdu, která byla zanedbávána a nyní si říká o zkypření. V celospolečenské změně je environmentální dobrovolnost viděna jako velice těžko dosažitelný cíl. Výzvy padají na státní aparát, který zodpovídá nejen za své občany, ale i za jejich životní prostředí. Možnost změnit myšlení lidí se dokázala a stále dokazuje. Rozhodovací orgány ale neobsazují lidé, kteří by výrazný a podpůrný krok v nasměrování občanů k environmentálnímu chování podněcovali. Jestliže vybídnutí k přehodnocení 79
lidských možností nevede od společnosti, ani od politiky, pak vede od životního prostředí a přírody. Apely se projevují hrozbou energetickou a jí následující krizí ekonomickou.
80
5.
Seznam použité literatury a pramenů
Monografie Bělčík, M., Pavlík M.: Společenská odpovědnost organizace. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. Engel, W. H., Tóth, G.: EMAS jednoduše! Systémy environmentálníhořízení a program EMAS v České republice podle Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001. Praha: CPC, 2004, dostupné na http://www.cir.cz/emas-jednoduse-/482653/1833675 Gregor, F.: Společenská odpovědnost firem a ochrana životního prostředí. Praha:Zelený kruh, 2007, dostupné na http://www.zelenykruh.cz/dokumenty/spolecenska-odpovednost-firem-aochrana-zp-publikace.pdf Hrubý, P., Vlastní environmentální tvrzení aneb férová reklama v praxi. Praha: CENIA, 2010, dostupné na http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFYO4WH8/$FILE/VET_prirucka_CENIA_def.pdf Křížek, F., Neufus, J.: Moderní hotelový management. Praha: Grada, 2011. Librová, H.: Pestří a zelení (kapitoly o dobrovolné skromnosti). Brno: Veronika, Hnutí DUHA, 1994. Moldán, B., Krajhanzl J.: předmluva k českému vydání knihy Psychologie environmentálních problémů, autorek Winter, D., S. Koger, S., Portál. 2009. Neale, G.: The green travel guide. London: Earthscan Publications, 1998. Šlesinger, J., Kozielová, Z., Najmanová, K.: Čistší produkce. Příručka pro podniky a veřejnou správu. Praha: CENIA, 2007., dostupné na http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFMP6GG9 Veber, J. Ekologický management. Praha: Oeconomica, 2002. CD verze Welford, R., Gouldson, A.: Environmentální řízení & strategie podnikání. Praha: České ekologické manažerské centrum, 1997., originál: Environmental Management & Business Strategy. Pitman Publishing, 1993. Zadražilová, D. A kol.: Společenská odpovědnost podniků. Praha: C. H. Beck, 2010.
81
Články v časopisech Ayuso, S: Adoption of voluntary environmental tools for sustainable tourism: analysing the experience of Spanish hotels, v: Corporate Social Responsibility & Environmental Management. Vol. 13, No. 4, p207-220, Sep/2006. Bohdanowicz, P.: Green the Business: European Hoteliers' Environmental Attitudes, v: Cornell Hotel & Restaurant Administration Quarterly. Vol. 46, No. 2, p188-204, May/2005. Bonilla-Priego, J. M., Najera, J. J., Font, X.: Environmental management decision-making in certified hotels, v: Journal of Sustainable Tourism. Vol. 19, No. 3, p361–381, Apr/2011. CENIA: Evropský měsíc ekoznačení, v: Zpravodaj Ministerstva životního prostředí. roč. XVII., 10/2007, č. 10, dostupnost na http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/04C747DE6B079F61C125737E00276FCF/$file/19968983. pdf Klášterka, J., Růžička, P., Babička, L., Remtová, K.: EMAS Systém environmentálního řízení a auditu. PLANETA odborný časopis pro životní prostředí. roč. XV., č. 1/2007, str. 1-16, Praha: Ministerstvo životního prostředí, dostupné na http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/3FF4C9DCBE525490C125725900455BF1/$file/planeta1_fi nal.pdf Kolářová, H.: „Měkkým nástrojům“ nejvíc věřím. v: Zpravodaj Ministerstva životního prostředí. roč. XVII., 10/2007, č. 10, str. 17-21. Rozhovor s Rut Bízkovou, náměstkyní ministra ŽP a ředitelkou sekce ekonomiky a politiky ŽP MŽP ČR (7/2010 - 4/2011). dostupnost na http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/04C747DE6B079F61C125737E00276FCF/$file/19968983. pdf Ledvina, P.: Za zodpovědným cestováním, v: Sedmá generace, 2/2005., dostupnost na http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/za-odpovednym-cestovanim Lee, J., Hsu, L., Han, H., Kim, Y.: Understanding how consumers view green hotels: how a hotel’s green image can influence behavioural intensions, v: Journal of Sustainable Tourism. Vol. 18, No. 7, p901–914, Sep/2010. Marcus, A. A., Fremeth, R. A.: Green Management Matters Regardless, v: Academy of Management Perspectives, Vol. 23, No. 3, p17-26, Aug/2009. Siegel, S. D.: Green Management Matters Ony If It Yields More Green: An Economic/Strategic Perspective, v: Academy of Management Perspectives, Vol. 23, No. 3, p5-12, Aug/2009.
82
Příspěvky ve sborníku Studnička, P.: Dopady hospodářské krize na odvětví cestovního ruchu a hotelnictví ze statistického hlediska, v: Využití statistických dat v cestovním ruchu ČR ve vztahu k řešení regionálních dispartit. Praha: Vysoká škola hotelová, 2010, s. 126-133. dostupné na http://www.vsh.cz/pool/file/SbordatvCR.pdf
Internetové Arnica http://arnika.org/jak-emas-funguje, staženo 15. 4. 2012 http://arnika.org/co-je-emas, staženo 15. 4. 2012 Asociace hotelů a restaurací České republiky http://www.ahrcr.cz/cz/odborne-sekce, staženo 15. 4. 2012 Bio klub http://www.bioklub.cz/vse-o-eko/co-znamena-zit-lohas, staženo 19. 3. 2012 http://www.bioklub.cz/vse-o-eko/i-hotel-muze-byt-eko, staženo 12. 3. 2012 Business Green – Sustainable thinking http://www.businessgreen.com/bg/news/2105157/hotel-industry-moves-standardise-carbonreporting-efforts, staženo 9. 4. 2012 Camp Oasa http://www.campoasa.cz/, staženo 1. 5. 2012 http://www.campoasa.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=16&Itemid=6 staženo 6. 5. 2012 CENIA http://www.ekoznacka.cz, staženo 4. 4. 2012 http://www.ekoznacka.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFGRIR0O, staženo 25. 3. 2012 http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFZS9TOS/$FILE/rozdily_ISO_EMAS.pdf, staženo 17. 3. 2012 http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFMP6GG9, staženo 10. 4. 2012 http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHMV9DV, staženo 2. 5. 2012 http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_podlimitni, staženo 7. 5. 2012 http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFZS9TOS, staženo 17. 3. 2012 Centrum inovací a rozvoje http://www.cir.cz/emas-jednoduse-/482653/1833675, staženo dne 30. 4. 2012 83
Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) - výzkumné oddělení Sociologického ústavu AV ČR http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101170s_oe110707.pdf, staženo 27. 4. 2012 http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100503s_oe50815.pdf, staženo 27. 4. 2012 http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100593s_oe60614.pdf, staženo 27. 4. 2012 http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100095s_OE20731II.pdf, staženo 27. 4. 2012 CzechTourism http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovnihoruchu-v-cesku/, staženo 12. 4. 2012 http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;year=2008;orderby=novinky, v pdf formátu „Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu“ podtitul Green management doprovodné materiály, str. 6-7, staženo 17. 4. 2012 Čaník Petr - přednáší na VŠE v Praze, je autorem odborných textů na podnikatelskou etiku a společenskou odpovědnost firem i výzkumů pro Transparency International http://www.canik.cz/2008/02/17/greenwashing-index-ciste-ekologicky-nebo-ciste-pr, staženo 10. 4. 2012 Český statistický úřad http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, staženo 15. 3.2012 http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/cr_od_roku_1989_cestovni_ruch_hoste, staženo dne 15. 3. 2012 http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/cr_od_roku_1989_cestovni_ruch, staženo 15. 3. 2012 EDEN- European Destination of Excellence http://www.eden-czechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/, staženo 11. 4. 2012 ECEAT - Evropské Centrum pro eko-agro turistiku v ČR http://www.eceat.cz , staženo 12. 4. 2012 http://www.eceat.cz/eceat-quality-label/, staženo 4. 4. 2012 http://www.eceat.org/fx/en/49/certified-accomodation, staženo 8. 5. 2012 Ekoagrofarma Vojetice http://www.biofarmavojetice.cz/, staženo 1. 5. 2012 Ekofarma Rybník http://www.ekofarma.unas.cz/, staženo 1. 5. 2012 Eco Hotels of The World http://www.ecohotelsoftheworld.com/homepage.html, staženo 5. 5. 2012 Ecolabel Index 84
http://www.ecolabelindex.com, staženo 19. 3. 2012 EKOKOM http://www.jaktridit.cz/, staženo 6. 5. 2012 Ekolist.cz, ze dne 14. 11. 2008 Tesařová, J.: První ekohotel ve Zlínském kraji http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/prvni-ekohotel-ve-zlinskem-kraji, staženo 17. 3. 2012 Ekoporadna Tesařová, J.: Rozdíl mezi turistikou, ekoturismem, šetrnou turistikou a agroturistikou. http://www.ekoporadna.cz/wiki/doku.php?id=doprava:jaky_je_rozdil_mezi_turistikou_ekotur ismem_setrnou_turistikou_a_agroturistikou, staženo12. 4. 2012 Enviport http://www.enviport.cz/print.aspx?assID=180, staženo 16. 4. 2012 Environmentally Friendly Hotels http://www.environmentallyfriendlyhotels.com/search.php?q=Czech+republic, staženo 19. 3. 2012 Enviweb http://www.enviweb.cz/clanek/zdrav/80843/jste-lohas, staženo 19. 3. 2012 http://www.enviweb.cz/clanek/dovol/84031/ekologicke-hotely-v-cechach-konci, staženo 3. 4. 2012 http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/72493/hotely-ktere-mysli-dopredu, staženo 5. 4. 2012 http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/83265/zelene-hotelierstvi, staženo 5. 4. 2012 Eurostat http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Sustainable_development__Consumption_and_production, staženo 2. 5. 2012 Evropská agentura pro životní prostředí http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/tourism-eco-labelling#toc-0, staženo 2. 5. 2012 Evropská komise http://ec.europa.eu/environment/emas/register/reports/reports.do, staženo 28. 4. 2012 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:198:0057:0079:CS:PDF, staženo 4. 4. 2012 http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/iron-curtain-trail/index_en.htm, staženo 2. 5. 2012 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:342:0001:0045:CS:PDF, staženo dne 1. 4. 2012 85
http://ec.europa.eu/ecat/, staženo dne 2. 5. 2012 Fakulta informatiky a managementu, Univerzita Hradec Králové http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=5, staženo 10. 4. 2012 http://ucr.uhk.cz/documents/Cestovni_ruch/text/trendytext.pdf, staženo, staženo 10. 4. 2012 http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=31&mode=1&letter=5, staženo 10. 4. 2012 Farma Karilo http://web.quick.cz/karilo.oldris/, staženo 1. 5. 2012 GfK Czech - poskytovatel služeb v oblasti výzkumu trhu a marketingových analýz. http://www.gfk.cz/public_relations/press/press_articles/006700/index.cz.html, staženo 27. 4. 2012 Green Hotels Association http://greenhotels.com/index.php, staženo 25. 4. 2012 Green Washing Index http://www.greenwashingindex.com, staženo 10. 4. 2012 Hilton Worldwide http://www.hiltonworldwide.com/corporate-responsibility/partnerships/epa-green-power/, staženo 4. 5. 2012 http://www.hiltonworldwide.com/corporate-responsibility/sustainably, staženo 4. 5. 2012 Hotel Adalbert http://www.hoteladalbert.cz, staženo 1. 5. 2012 http://www.hoteladalbert.cz/CS/galerie, staženo 4. 4. 2012 http://www.hoteladalbert.cz/CS/, staženo 22. 3. 2012 http://www.hoteladalbert.cz/CS/zeleny-hotel, staženo 22. 3. 2012 Hotel Adria http://www.adria.cz/, staženo 1. 5. 2012 http://www.hoteladria.cz/ac-ekoznacka/, staženo 25. 3. 2012 http://www.hoteladria.cz/ac-fotogalerie/, staženo 4. 4. 2012 http://www.adria.cz/ac-ekoznacka/environmentalni_postupy.phtml, staženo 25. 3. 2012 Hotel Chateau Mcely http://www.chateaumcely.com/cs/, staženo 1. 5. 2012 http://www.chateaumcely.com/cs/docs/chateau_mcely_cj_small.pdf, staženo 4. 4. 2012 http://www.chateaumcely.com/cs/pokoje.php, staženo 4. 4. 2012 http://www.chateaumcely.com/cs/hotel.php, staženo 24. 3. 2012 http://www.chateaumcely.com/cs/cenik.php, staženo 24. 3. 2012 http://www.chateaumcely.com/cs/oceneni.php, staženo 24. 3. 2012 86
Hotel InterContinental Praha http://www.icprague.com/, staženo 1. 5. 2012 Hotel Irida http://www.irida.cz/hotel-plzen, staženo 1. 5. 2012 Hotel Jurys Inn http://prahahotels.jurysinns.com/, staženo 1. 5. 2012 Hotel Mamaison http://www.mamaison.com/cz/prague-residence-belgicka-prague.html?src=af, staženo 1. 5. 2012 Hotel Mosaic House http://www.mosaichouse.com/, staženo 1. 5. 2012 http://www.mosaichouse.com/gallery/hotel, staženo 4. 4. 2012 http://www.mosaichouse.com/gallery/shared, staženo 4. 4. 2012 http://www.mosaichouse.com/czech/about/what-we-do, staženo 22. 3. 2012 http://www.mosaichouse.com/czech/about/eco-friendly, staženo 23. 3. 2012 Hotel Plaza Alta http://www.plazahotelalta.com/cs/, staženo 1. 5. 2012 http://www.plazahotelalta.com/cs/ekoznacka, staženo 23. 3. 2012 http://www.plazahotelalta.com/cs/fotogalerie, staženo 4. 4. 2012 http://www.plazahotelalta.com/cs/novinky, staženo 23. 3. 2012 Hotel & Spa http://hotel-spa.ihned.cz/c1-24268790-ekologie-lhw-po-c-cesku, staženo 4. 5. 2012 Hnutí Duha http://www.hnutiduha.cz/olomouc/data/publications/ekoagroturistika-2007.pdf, staženo 12. 4. 2012 Chadimův mlýn http://www.chadimmlyn.cz/cs/ubytovani/, staženo 1. 5. 2012 IHNED.cz http://ihned.cz/c4-10073040-24268760-000000_d-we-care-aneb-hilton-se-stara, 4. 5. 2012 http://hotel-spa.ihned.cz/c1-24268790-ekologie-lhw-po-c-cesku, 4. 5. 2012 International Organization for Standartion http://www.iso.org/iso/iso_14000_essentials, staženo 12. 3. 2012
87
International Tourism Partnership http://www.tourismpartnership.org, staženo 19. 3. 2012 Ministerstvo životního prostředí http://www.mzp.cz/cz/environmentalni_vzdelavani_poradenstvi, staženo 10. 3. 2012 http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/legislativni_a_organizacni_zabezpeceni/$FILE/o pzp-usneseni_651-20080808.pdf, staženo 15. 4. 2012 http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/legislativni_a_organizacni_zabezpeceni/$FILE/o pzp-aktualizovany_program_EMAS-20080808.pdf, staženo 15. 4. 2012 http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/legislativni_a_organizacni_zabezpeceni/$FILE/o pzp-aktualizovana_pravidla_EMAS-20080808.pdf, staženo 15. 4. 2012 http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/3FF4C9DCBE525490C125725900455BF1/$file/planeta1_fi nal.pdf, staženo 2. 5. 2012 http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/04C747DE6B079F61C125737E00276FCF/$file/19968983. pdf, staženo 16. 4. 2012 Penzion Jelen http://www.vranov.com, staženo 1. 5. 2012 http://www.vranov.com/index.php?doc=fotky&id=25, staženo 1. 5. 2012 Penzion Farma Vyšehrad http://www.volny.cz/farmavysehrad/, staženo 1. 5. 2012 Penzion Petrovický mlýn http://www.petrovicky-mlyn.cz/, staženo 1. 5. 2012 Penzion Selský dvůr http://web.quick.cz/mholstajn/Index2.htm, staženo 1. 5. 2012 Penzion U Černého kohoutka http://www.cernykohoutek.cz/kontakty.htm#mapa, staženo 1. 5. 2012 Penzion Veronika Hostětín http://hostetin.veronica.cz/156/, staženo 4. 4. 2012 http://hostetin.veronica.cz/42/ubytovani/, staženo 4. 4. 2012 http://hostetin.veronica.cz/74/ZO_CSOP_Veronica, staženo 24. 3. 2012 http://hostetin.veronica.cz/486/cenik, staženo 1. 5. 2012 Perfect Hotel Concept – poradenská, konzultační a lektorská společnost v oblasti hotelových provozů a restaurací http://www.www.perfecthotelconcept.cz/obrazky/KURZY%20PODZIM%202011%20_%20 ANOTACE%20_%20PHC.pdf, staženo 11. 3.2012 Quality Centrum http://www.certifikace-iso.cz/audity-ekologie, staženo 8. 5. 2012 88
Sporthotel Zátoň http://www.sporthotel-zaton.cz/index.php?L=0, staženo 1. 5. 2012 Sustaining Tourism http://www.sustainabletourism.net, staženo 10. 3. 2012 The Best Green Hotels http://www.thebestgreenhotels.com/, staženo 19. 3. 2012 U Fialů http://www.ufialu.cz/, staženo 1. 5. 2012 World Tourism Organization UNWTO - Sustainable Development of Tourism http://sdt.unwto.org/en/content/about-us-5, staženo 12. 4. 2012 Zpravodajský server lidových novin Éra ekologických hotelů končí, certifikáty EU jsou příliš přísné, 19. 9. 2010 http://byznys.lidovky.cz/era-ekologickych-hotelu-konci-certifikaty-eu-jsou-prilis-prisne-pxz/firmy-trhy.asp?c=A100918_214312_firmy-trhy_ter, staženo 28. 4. 2012
Mediální Ecce homo lohas – Centrum publicistiky a dokumentu televizní studio Brno, Česká televize 2010, vysílaný ČT2 dne 7. 12. 2010 dostupnost na http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267658935-ecce-homolohas/31029434012/, staženo 20. 3. 2012
Osobní sdělení Burian, M., předseda sdružení ECEAT, seminář ECEAT- Cestovní ruch, Univerzita Palackého, Olomouc, sdělení na semináři, 13. 11. 2010 Hrubý, P., pracovník CENIA, ústní sdělení, 22. 4. 2012 Šibřinová, E., General manager hotelu Mamaison Belgicka, telefonický rozhovor, 22. 4. 2012 Uhlířová, V., reception manager hotelu Mosaic House, ústní sdělení, 27. 3. 2012 Vrbová, J. spoluvedoucí Penzionu Jelen, telefonický rozhovor, 29. 5. 2012
89
Zábranská, H., přednášející na oboru Managementu a marketingu hotelnictví Vysoké školy obchodní, ústní sdělení, 27. 3. 2012
E-mailová komunikace Görner, T., obor Ochrana přírody a krajiny, udržitelný turismus; externí vědecký pracovník Ústavu pro životní prostředí Karlovy Univerzity v Praze, 28. 3. 2012 Juránková, M., manažer TIC, CzechTourism, 24. 4. 2012 Turynský, D., ředitel Hotelu Adalbert, 2. 4. 2012 Zmeková, G., Perfect Hotel Concept, 29. 3. 2012
90
6.
Jmenný rejstřík Ayuso, S.
- 32
Ledvina, P.
- 18
Babička, P.
- 51
Lee, J.
- 30, 31
Bělčík, M.
- 21
Librová, H.
- 15, 18
Bohdanowicz, P.
- 32
Marcus, A. A.
- 20, 21
Bonilla-Priego, J. M.
- 48
Moldán, B.
- 28
Burian, M.
- 15
Najera, J. J.
- 48
Čaník, P.
- 23
Najmanová, K.
- 39, 53
Duffy, R.
- 18
Neale, G.
- 15
Engel, W. H.
- 26, 37, 45, 54
Neufus, J.
- 11, 16, 26, 39,
Font, X.
- 48
Fremeth, R. A.
-20, 21
Pavlík, M.
- 21
Gouldson, A.
-37, 40, 46
Remtová, L.
- 51
Gregor, F.
-22, 23, 49
Růžička, P.
- 51
Han, H.
- 30, 31
Siegel, S. D.
- 22
Hrubý, P.
- 24
Studnička, P.
- 20
Hsu, L.,
- 30, 31
Šlesinger, J.
- 39, 53
Kim, Y.
- 30, 31
Tesařová, J.
- 15, 16
Klášterka, J.
- 51
Tóth, G.
-26, 37, 45, 54
Kolářová, H.
- 25, 27
Veber, J.
- 38, 43, 49, 52,
Kozielová, Z.
- 39, 53
Křížek, F.
- 11, 16, 26, 39,
42, 43
53
42, 43
91
Welford, R.
- 37, 40, 46
Zadražilová, D. A.
- 23
7. Přílohy Příloha č. 1 Výsledky Centra pro výzkum veřejného mínění Do šetření CVVM160 do něhož bylo zahrnuto téma životní prostředí 84 % oslovených (rozhodně ano 44 %, spíše ano 40 %) souhlasilo, že snaha jednotlivce něco dělat pro životní prostředí má význam. S výrokem, že se problematika životního prostředí se zveličuje, nesouhlasily téměř tři čtvrtiny dotázaných (rozhodně ne 22 %, spíše ne 47 %). S nesouhlasem zda způsob likvidace odpadů a znečištění životního prostředí vyřeší věda, se vyjádřila slabá polovina respondentů (rozhodně ne 17 %, spíše ne 35 %).161 V dalším výzkumu162, v němž bylo zahrnuto téma životní prostředí, byla s životním prostředím v České republice spokojena polovina respondentů a téměř polovina nespokojena. Většina respondentů (73 %) projevila spokojenost s životním prostředím v místě svého bydliště, nespokojenost v tomto případě vyjádřila čtvrtina dotázaných. V praktickém životě 71 % respondentů odevzdává nebezpečný odpad (vždy 41 %, často 30 %). Podobně velký podíl (75 %) dotázaných třídí běžný odpad (vždy 39 %, často 36 %). U nákupu výrobků šetrných k přírodě, omezování jízdy autem a šetření energií a vodou kvůli přírodě mají převahu lidé, kteří takto jednají výjimečně nebo nikdy. Za posledních pět let se minimum dotázaných zapojilo do aktivní ochrany přírody formou podepisování petic (16 %), finanční podpory ekologických hnutí (12 %) nebo demonstrací za životní prostředí (5 %). Aktivní účast na ochranu přírody typu brigád a obnově zeleně přiznalo 37 % dotázaných. Zajímavý je také 67 % souhlas s výrokem, že vláda musí omezovat znečištění životního prostředí, ale obyvatele to nesmí nic stát. Potom se lidé analogicky vyjadřovali z 55 % nesouhlasně k zvýšení daní, které by se použily k ochraně před znečišťováním životního prostředí.163 Tisková zpráva o chování obyvatel a podnikatelské sféry k životnímu prostředí informuje, že dotazovaní164 (82 %) za nejhorší chování k životnímu prostředí jednoznačně označují firmy a podniky. Postih poškozovatelů životního prostředí a neekologické jednání obyvatel kritizovalo asi tři čtvrtiny oslovených. Přes 50 % dotazovaných považovalo na nedostatečnou ekologickou legislativu a taktéž kritizovalo spotřebu surovin a energií i těžbu
160
Výzkum proveden 16. – 23. 5. 2005 s 1088 respondenty (obyvatelé ČR nad 15 let) dle kvótního výběru. http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100503s_oe50815.pdf, staženo dne 27. 4. 2012 162 Výzkum proveden 1. - 8. 5. 2006 s 1033 respondenty (obyvatelé ČR nad 15 let) dle kvótního výběru. 163 http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100593s_oe60614.pdf, staženo dne 27. 4. 2012 164 Výzkum proveden 5. – 12. 6. 2002 s 1103 respondenty (obyvatelé ČR nad 15 let) dle kvótního výběru. 161
92
nerostných surovin. Ve spotřebě surovin a energií obyvatelstvem byla vyjádřena nespokojenost velice malá (46 % hodnocení jako nadměrné, 36 % jako přiměřené).165 O rozšíření ekologického chování české společnosti informují data166 vydaná minulý rok. V domácnostech třídilo (vždy nebo často) běžný odpad 82 % a nebezpečný odpad 74 % dotázaných. Z důvodu ochrany životního prostředí šetřilo vodou a energiemi 40 %, výrobky šetrné k životnímu prostředí nakupovalo 27 %, kvůli životnímu prostředí omezovalo jízdu autem 17 % a nakupovalo biopotraviny 12 % dotazovaných. Podrobnější analýza ukázala, že k ohleduplnému chování k životnímu prostředí se více hlásili lidé s vyšším vzděláním a s dobrou životní úrovní.167
Příloha č. 2 Změny ekologického chování domácností Následující tabulka nabízí srovnání let 2002 až 2011ve vyjadřování ekologického chování domácností (v %).
třídí běžný odpad třídí nebezpečný odpad šetří energie a vodu nakupuje ekol. výrobky omezuje jízdu autem nakupuje biopotraviny
±2002 56/42 57/36 40/56 43/44 16/75 --
±2004 67/32 70/26 42/54 26/61 15/76 --
±2005 74/24 72/24 46/50 31/56 18/73 --
±2006 76/23 71/18 48/46 32/54 17/57 --
±2007 78/21 72/20 53/44 34/55 15/57 --
±2008 81/18 71/21 48/48 29/59 12/61 12/82
±2009 80/18 75/19 47/50 29/61 13/64 11/85
±2011 82/18 74/22 40/48 27/64 17/65 12/85
Pozn.: Plus označuje součet odpovědí „vždy“ a „často“, mínus odpovědi „výjimečně“ a „nikdy“. Dopočet do 100 % tvoří odpovědi „neví“, od roku 2006 také „netýká se“. Zdroj: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101170s_oe110707.pdf, staženo 27. 4. 2012
Příloha č. 3 LOHAS LOHAS jakousi odpovědí na současný svět, své jednání si "LOHAS lidé" nastavují sami. LOHAS je zkratkou Lifestyles of Health and Sustainability, což v českém překladu znamená zdravý a udržitelný životní styl. LOHAS jednoduše vyjadřuje způsob života, který má ekologický charakter a chrání životní prostředí. Dá se říci, že je to většinou těžší varianta při výběru činů, které jsme nuceni provozovat každý den. LOHAS je o přemýšlení nad tím kde nakupujeme, čím jezdíme, kde bydlíme, jak se bavíme apod. Neznamená to však vzdání se všech výdobytků moderní doby, které nám život dělají pohodlnější. Máme možnost výběru 165
http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100095s_OE20731II.pdf, staženo dne 27. 4. 2012 Výzkum proveden 2. – 9. 5. 2011 s 1115 respondenty (obyvatelé ČR nad 15 let) dle kvótního výběru. 167 http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101170s_oe110707.pdf, staženo dne 27. 4. 2012 166
93
ze surovin, kosmetiky, oblečení, transportu, elektrických spotřebičů, bydlení aj.168 LOHASané nejsou ekologisté, jsou to především spotřebitelé, kteří rádi konzumují, ale uvědomují si, že svým spotřebním chováním přímo ovlivňují život na zemi. Navíc jejich rozhodnutí je vědomé, nikoli založené na nějaké ideologii.169 LOHAS není jen o produktech, ačkoli jsou součástí trhu (nutno podotknout, že jsou dražší), ale o filozofii člověka. Obsahuje dále například sociálně zodpovědné investování, alternativní zdravotní péči, osobní rozvoj, etiku a sociální spravedlnost, ekoturismus a další. Stoupenci LOHAS jsou zastoupeni napříč pohlavími, věkovými i příjmovými skupinami. Faktem nicméně zůstává, že část LOHAS lidí jsou vzdělaní a mají střední až vyšší příjmy, což LOHAS zatraktivňuje pro marketéry a výdělečnost některých firem. Dle agentury Natural Marketing Institute je možné sympatizanty s LOHAS sledovat jako indikátory nadcházejících trendů.170
Příloha č. 4 Zobrazení ekoznaček 1. EMAS 2. Loga ekoznačnačení České republiky 3. Logo ekoznačky Evropské unie „The Flower“ 4. ECEAT QUALITY LABEL
Zdroje: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFZS9TOS, http://www.ekoznacka.cz/ a http://www.eceat.cz/eceat-quality-label/, vše staženo 4. 4. 2012
168
http://www.bioklub.cz/vse-o-eko/co-znamena-zit-lohas/, staženo 19. 3. 2012 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10267658935-ecce-homo-lohas/31029434012/, staženo 20. 3. 2012 170 http://www.enviweb.cz/clanek/zdrav/80843/jste-lohas, staženo 19. 3. 2012 169
94
Příloha č. 5 Rozdíly mezi ISO 14001 a EMAS Rozsah systém managementu zavedení systému environment. přezkoumání veřejné dokumenty environmentální prohlášení zakončení procesu posuzování aspektů zakončení procesu zajišťuje četnost a metodologie provádění auditů registrace
použití loga registr aspektů (vlivů)
ISO 14001
EMAS
ano možné i v části podniku doporučené pouze environmentální politika není požadováno certifikace přímé environentální. aspekty auditor certifikační organizace nestanovena
ano v celém areálu podniku povinné environmentální politika a environmentální prohlášení povinné ověření environ. prohlášení přímé i nepřímé environmentální aspekty akreditovaný environmentální ověřovatel nejdéle 3 - letý
v rámci vydaných certifikátů u jednotlivých certifikačních organizací není (pouze logo certifikačního orgánu) doporučený
odpovědné orgány jednotlivých členských států použití loga EMAS požadovaný
Zdroj: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFZS9TOS/$FILE/rozdily_ISO_EMAS.pdf, staženo 17. 3. 2012
95
ISO 14001 Normy ISO stanovuje Mezinárodní organizace pro normalizaci. Certifikace ISO není zakotvena v legislativě států. Certifikace se neváže na geografické ani politické hranice. Možno zavést pouze v části certifikovaného subjektu. Přezkoumání vlivů na životní prostředí je doporučováno, není však povinné. Je vyžadován pouze postup identifikace vlivů na ŽP.
Vypracovává se postup identifikace a přístupu k příslušným právním požadavkům. Organizace musí zajistit, aby k těmto požadavkům bylo přihlédnuto. Není možná přímá kontrola ze strany veřejnosti. Nutná pouze komunikace s externími subjekty spolupracujícími s certifikovaným subjektem. Vyžadováno zlepšování negativního vlivu na ŽP po etapách, doba mezi jednotlivými kroky ke zlepšení není definovaná. Vedení podniku přezkoumá vliv řízení na životní prostředí. Nezpracovává se však audit. Relevantní kroky se projednávají s dodavateli a spolupracujícími organizacemi. Zaměstnanci jsou o procesu certifikace informováni, aktivně se do něj však nezapojují. Nezávislost auditora je doporučena. Probíhá kontrola aktualizací environmentální politiky. Není však výslovně vyžadována pravidelně.
EMAS Certifikace EMAS je zakotvena v legislativě Evropského parlamentu (EC) No 1221/2009 Certifikovaný subjekt by neměl přesahovat hranice některého z členských států Evropské unie. Zavádí se plošně v celém subjektu certifikace. Je nutné zpracovat environmentální přezkoumání (podrobné přezkoumání vlivů na životní prostředí). Vyžaduje se identifikace a hodnocení přímých i nepřímých vlivů na ŽP a stanovení kritérií pro posuzování vlivů na ŽP. Požadovaná plná shoda s platnými právními předpisy. Vypracovává se audit souladu s legislativou.
Otevřená komunikace s veřejností. Vydání veřejného „environmentálního prohlášení“
Požadavek na každoroční aktualizaci environmentálního prohlášení. Kontrola zlepšování negativního vlivu na životní prostředí probíhá s intervalem 1 rok. Vedení podniku provádí širší přezkoumání vlivu řízení na životní prostředí. Zpracovává se audit. Přímý vliv certifikace na dodavatele a spolupracující organizace je vyžadován. Aktivní zapojení zaměstnanců, zástupců se vyžaduje.
jejich
Nezávislost auditora se vyžaduje. Ověřovatel schvaluje jednou ročně aktualizace environmentálního prohlášení. Vždy jednou za 3 roky znovu schvaluje všechny prvky environmentální politiky tzv. velké environmentální prohlášení. Ověření environmentální politiky externí Ověření environmentálního prohlášení organizací není vyžadováno. provádí certifikovaná externí organizace. Certifikováno prostřednictvím kódů EAC. Certifikováno prostřednictvím kódu NACE. Není povinnost registrace ani informování Po dosažení certifikace EMAS je orgánů státní správy. vyžadovaná registrace v databázi 96
Bez nároku na používání loga certifikace.
Ministerstva životního prostředí ČR. Právo používat logo EMAS.
Zdroj: http://arnika.org/co-je-emas, staženo 15. 4. 2012
Příloha č. 6 Rozhodnutí komise ES 2009/578/ES Rozhodnutí komise ES 2009/578/ES, kterým se stanovují ekologická kritéria pro udělování ekoznačky „Společenství ubytovacím službám pro turisty“ Zkrácená verze (z původních 23 stran): Oddíl A – povinná kritéria v čl. 2 1. 2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
ENERGIE Elektrická energie z obnovitelných zdrojů Alespoň 50% elektrické energie musí pocházet z obnovitelných zdrojů. Uhlí a oleje Jako zdroj energie se nesmí používat těžké oleje s obsahem síry vyšším než 0,1 % a uhlí. Kritérium se nevztahje na uhlí do krbu pro dekorativní účely. Energetická účinnost a výroba tepla V případě instalování nového zařízení na výrobu tepla během doby platnosti ekoznačky se musí jednat o vysoce účinnou kogenerační jednotku, tepelné čerpadlo nebo účinný kotel. V posledním uvedeném případě musí účinnost takového kotle odpovídat označení čtyřmi hvězdičkami (přibližně 92 % při 50 °C a 95 % při 70 °C). Klimatizace Každý klimatizátor vzduchu pro domácnost zakoupený v době platnosti ekoznačky musí mít energetickou účinnost alespoň třídy A, nebo musí mít rovnocennou energetickou účinnost. Energetická účinnost budov Ubytovací zařízení pro turisty musí být v souladu s vnitrostátními právními předpisy a místními stavebními předpisy týkajícími se energetické účinnosti a energetické náročnosti budov. Izolace oken Všechna okna ve vytápěných a/nebo klimatizovaných místnostech a společných prostorech musí mít odpovídající stupeň tepelné izolace podle místních předpisů a klimatických podmínek a musí zajišťovat odpovídající stupeň zvukové izolace. Vytápění topení nebo klimatizace Pokud se při otevření oken topení a/nebo klimatizace automaticky nevypíná, musí být v místnosti hostu snadno dostupné upozornění, aby zavíral okno (okna), je-li zapnuto topení nebo klimatizace. Zhasínání světel Jestliže místnosti nejsou vybaveny systémem automatického zhasínání světel, musí být v ubytovacím zařízení hostům snadno dostupné upozornění, aby při odchodu z místnosti zhasínali světla. Energetická účinnost žárovek Alespoň 80 % žárovek v ubytovacím zařízení pro turisty musí mít energetickou účinnost třídy A. 97
10.
Venkovní topidla K vytápění venkovních prostorů, jako jsou například koutky pro kuřáky nebo venkovní stravovací prostory, musí ubytovací zařízení pro turisty využívat pouze přístroje napájené energií z obnovitelných zdrojů. VODA
11.
Průtok vody z kohoutků a sprch Průměrná hodnota průtoku vody z kohoutků a sprch, s výjimkou kuchyňských a vanových kohoutků, nesmí překročit 9 litrů za minutu. 12. Odpadkové koše na toaletách Na každé toaletě musí být umístěn vhodný odpadkový koš a hosté musí být vyzváni, aby jej pro určité druhy odpadů používali namísto toalety. 13. Splachování pisoárů Všechny pisoáry musí být vybaveny automatickým (časovaným) nebo ručním splachováním navrženým tak, aby nedocházelo k nepřetržitému splachování. 14. Výměna ručníků a ložního prádla Ručníky a ložní prádlo se na pokojích mění na žádost, jinak dle stanovené doby. 15. Správné zneškodňování odpadních vod Ubytovací zařízení pro turisty musí informovat hosty a personál o správném používání kanalizace, aby se do ní nevypouštěly látky, které by mohly bránit čištění odpadních vod v souladu s plánem nakládání s komunálními odpadními vodami. 16. Dezinfekční prostředky Dezinfekční prostředky se smějí používat pouze v případech nezbytných ke splnění zákonem stanovených hygienických požadavků. ODPAD 17. Třídění odpadu prováděné hosty Hosty je nutno informovat, jak a kde mohou třídit odpad podle optimálních místních nebo vnitrostátních systémů v oblasti, do níž ubytovací zařízení pro turisty patří. Vhodné nádoby na tříděný odpad musí být dostupné na pokojích nebo ve snadno dosažitelné vzdálenosti. 18. Třídění odpadu Odpad se musí třídit do kategorií, které mohou být odděleně zpracovávány místními nebo vnitrostátními zařízeními na zpracování odpadu, pro nebezpečný odpad je nutno zajistit jeho vhodné zneškodnění. 19. Výrobky na jedno použití Nevyžaduje-li to zákon, nesmí být v ubytovacím zařízení pro turisty k dispozici toaletní potřeby na jedno použití (jejichž náplň nelze doplňovat), jako například šampóny a mýdlo a další výrobky (které nelze opakovaně používat), jako například sprchovací čepice, kartáčky, pilníky na nehty a podobné výrobky. 20. Balení potravin podávaných k snídani Nestanoví-li zákon jinak, nesmějí se k snídani nebo v rámci jiných stravovacích služeb podávat jednotlivě balené porce s výjimkou roztíratelných výrobků z mléčného tuku. JINÉ SLUŽBY 21. Zákaz kouření ve společných prostorech Ve všech společně užívaných vnitřních prostorech musí být k dispozici nekuřácká oddělení. 22. Veřejná doprava Hostům i personálu musí být prostřednictvím hlavního komunikačního prostředku používaného v ubytovacím zařízení poskytovány snadno přístupné informace, jak se lze dostat do ubytovacího zařízení pro turisty a z něho veřejnou dopravou. 98
OBECNÝ SYSTÉM NAŘÍZENÍ 23. Údržba a opravy kotlů a klimatizačních systémů Údržba a opravy kotlů a klimatizačních systémů musí být prováděny kvalifikovanými odborníky podle norem IEC a podle použitelných vnitrostátních norem nebo podle pokynů výrobce, a to nejméně jednou ročně nebo i častěji pokud je to nezbytné. 24. Environmentální politika a program Vedení ubytovacího zařízení pro turisty musí mít vypracovanou politiku ochrany životního prostředí a musí v tomto smyslu sestavit stručné prohlášení a přesný akční program, který zajistí uplatňování environmentální politiky. 25. Školení personálu Ubytovací zařízení pro turisty musí personálu poskytnout informace a školení včetně písemných postupů nebo příruček, aby se zajistilo provádění environmentálních opatření, a aby se zvýšilo povědomí zaměstnanců o chování šetrném k životnímu prostředí. 26. Informování hostů Ubytovací zařízení pro turisty musí hostům a účastníkům konferencí poskytovat informace o své environmentální politice včetně bezpečnostních a protipožárních předpisů a vyzývat je, aby přispívali k jejímu provádění. 27. Údaje o spotřebě energie a vody Ubytovací zařízení pro turisty musí stanovit postupy sběru a kontroly údajů o celkové spotřebě energie (v kWh), o spotřebě elektrické energie a dalších druhů energie (v kWh) a o spotřebě vody (v litrech). 28. Sběr dalších údajů Ubytovací zařízení pro turisty musí stanovit postupy sběru a kontroly údajů o spotřebě chemikálií vyjádřené v kilogramech a/nebo litrech s uvedením, zda se jedná či nejedná o koncentrát, a s uvedením množství vzniklého odpadu (v litrech a/nebo kilogramech netříděného odpadu). 29. Informace uvedené na ekoznačce Pole 2 ekoznačky musí obsahovat následující text: „Toto ubytovací zařízení pro turisty aktivně přijímá opatření k využívání obnovitelných zdrojů energie, úsporám energie a vody, omezení vzniku odpadů a zlepšení místního životního prostředí.“ Oddíl B –volitelná kritéria v čl. 2 odst. 1 a 2 Aby bylo možno udělit ubytovacímu zařízení pro turisty ekoznačku, musí získat alespoň 20 bodů. Celkový požadovaný počet bodů se zvýší o 3 body za každou z následujících doplňkových nabízených služeb pro turisty: stravovací služby, rekreační/tělovýchovné aktivity, zelené/venkovní plochy. Posuzuje se: ENERGIE 30. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie 31. Energie z obnovitelných zdrojů energie 32. Energetická účinnost kotle 33. Emise NOx z kotle – Kotle musí být třídy 5 podle normy EN 297/A3 o emisích NOx a musí emitovat méně než 60 mg NOx/kWh (kondenzační plynové kotle) 34. Dálkové vytápění 35. Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie – kogenerace 36. Tepelné čerpadlo 99
37. Rekuperace tepla 38. Regulace teploty 39. Audity energetické náročnosti budov 40. Klimatizace 41. Automatické vypínání klimatizace a vytápění 42. Bioklimatická architektura 43. Energeticky účinné chladničky, trouby, myčky nádobí, pračky, sušičky prádla včetně bubnových sušiček a kancelářské přístroje, 44. Elektrické sušiče rukou a vysoušeče vlasů s fotobuňkou 45. Umístění chladniček 46. Automatické zhasínání světel v místnostech 47. Časový spínač v sauně 48. Vyhřívání bazénu energií z obnovitelných zdrojů 49. Automatické zhasínání venkovních světel VODA 50. Využívání dešťové vody a recyklované vody 51. Automatické systémy pro zavlažování venkovních ploch 52. Průtok vody z kohoutků a sprchových hlavic 53. Splachování toalet 54. Spotřeba vody myčkami nádobí 55. Spotřeba vody pračkami 56. Teplota a průtok vody z kohoutků 57. Časové spínače u sprch 58. Zakrytí bazénu 59. Odstraňování náledí 60. Údaje o tvrdosti vody 61. Úsporné pisoáry 62. Místní druhy vegetace používané pro novou venkovní výsadbu DETERGENTY A DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKY 63. Prací, mycí a čisticí prostředky 64. Vnitřní a venkovní malby a nátěry 65. Podpora alternativ k umělým podpalovačům pro grilování 66. Bazény: dávkování dezinfekčních prostředků nebo přírodní/ekologická koupaliště 67. Mechanické čištění 68. Ekologické zahradnictví 69. Prostředky odpuzující hmyz a škůdce ODPAD 70. Kompostování 71. Nápoje v jednorázových obalech 72. Zneškodňování tuků/olejů 73. Použitý textil, nábytek a ostatní výrobky JINÉ SLUŽBY 74. Zelené střechy 75. Komunikace a vzdělávání v oblasti životního prostředí 76. Zákaz kouření ve společných prostorech a místnostech 77. Jízdní kola 100
78. Převoz hostů do ubytovacího zařízení pro turisty 79. Vratné nebo znovu naplnitelné láhve 80. Používání dobíjecích a znovu naplnitelných výrobků 81. Papírové výrobky 82. Předměty dlouhodobé spotřeby 83. Místní potravinářské výrobky 84. Ekologické potraviny 85. Kvalita vzduchu v interiérech OBECNÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ 86. Registrace EMAS nebo certifikace ISO ubytovacího zařízení pro turisty 87. Registrace EMAS nebo certifikace ISO dodavatelů 88. Splnění povinných kritérií subdodavateli 89. Elektroměry a vodoměry 90. Doplňková opatření v oblasti životního prostředí Zdroj: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:198:0057:0079:CS:PDF, staženo 4. 4. 2012
Příloha č. 7 Ceny, úrovně a status ekohotelů v ČR171
V tabulce jsou zahrnuty ubytovací zařízení, které se hlásí k environmentálním principům řízení. Do tabulky nebyl zařazen Penzion Jana, jehož budova byla před rokem prodána, změnila majitele a prošla změnami na jiný hotel – takové informace mi sdělila Kateřina Budská (vedoucí nového hotelu), která mi však sdělila i některé postřehy o předchozím provozu. Z téhož důvodu byl vyřazen také hotel Šumava Inn, který má nového majitele půl roku.
171
Z důvodu častých změn v ceníku i délce několikařádkových znaků, byla pro jednostnost většina odkazů na ubytovací zařízení ponechána v základnější formě domácí webové adresy. http://www.icprague.com/, http://www.chadimmlyn.cz, http://www.biofarmavojetice.cz/, http://www.ekofarma.unas.cz,/ http://www.volny.cz/farmavysehrad/, http://www.cernykohoutek.cz/kontakty.htm#mapa http://www.petrovicky-mlyn.cz/, http://web.quick.cz/karilo.oldris/ http://web.quick.cz/mholstajn/Index2.htm, http://www.ufialu.cz/ http://www.hoteladalbert.cz , http://www.adria.cz/, http://www.plazahotelalta.com/cs/ http://www.mosaichouse.com/, http://prahahotels.jurysinns.com/ http://www.chateaumcely.com/cs/, http://hostetin.veronica.cz/486/cenik http://www.mamaison.com/cz/prague-residence-belgicka-prague.html?src=af http://www.sporthotel-zaton.cz/index.php?L=0, http://www.irida.cz/hotel-plzen, http://www.vranov.com,/http://www.campoasa.cz/, vše staženo 1. 5. 2012
101
název Castle Steps
město Praha
označení Environmentally Friendly
úroveň hotel
cena v Kč
InterContinental
Praha
Environmentally Friendly
hotel 5*
3.800
Praha Environmentally Friendly Hostětín (Uherské Hradiště) ECEAT Quality Label Horní Dubenky (Jihlava) ECEAT Quality Label
7 hotelů
City Apartments Veronika Chadimův mlýn Ekoagrofarma Ekofarma Rybník
Vojetice (Sušice) Hostouň (Domažlice) Hraničná (Janov Farma Vyšehrad nad Nisou) U Černého Nový Dvůr kohoutka (Zadov) Kasanice (Zruč Petrovický mlýn nad Sázavou) Oldříš (Karlovy Farma Karilo Vary) Raspenava Selský dvůr (Liberec) Vír (Ždár nad U Fialů Vír No 6 Sázavou) Adalbert Praha Adria Praha Alta Plaza Praha Mosaic House Praha Jurys Inn Praha Chateau Mcely Mcely (Nymburk) Hostětín (Uherské Veronika Hradiště) Mamaison Praha SportHotel Zátoň Český Krumlov Irida Plzeň Penzion Jelen Vranov nad Dyjí Oasa Staňkov Chlum u Třeboně
penzion ekofarma/ kemp
580/120
ECEAT Quality Label
biofarma/kemp
200
ECEAT Quality Label
ekofarma
720
ECEAT Quality Label
penzion
350
ECEAT Quality Label
penzion
950
ECEAT Quality Label
penzion
500
ECEAT Quality Label
kemp
200
ECEAT Quality Label
penzion
600
ECEAT Quality Label ekoznačka česká, EU ekoznačka EU ekoznačka EU ekoznačka česká, EU ekoznačka EU ekoznačka EU
792
chalupa 850 hotel 3* 1.875 hotel 4* 3.325 hotel 4* 1.675 hotel 4*/hostel 2.490/1.000 hotel 4* 2.186 hotel 5* 5.760
ekoznačka česká ekoznačka do 2010
penzion hotel 4*
792 1.915
ekoznačka do 2010 ekoznačka do 2010 ekoznačka do 2010 ekoznačka do 2010
hotel 4* hotel 3* hotel 3* kemp
1.179 1.700 1.400 200
Pozn.: U hotelů je cena dle web stránek daného ubyt. zařízení v období letních prázdnin pro 2 osoby na 1 noc, vč. snídaně u pokojů typu standart (u cen nebyly zohledňovány slevy a akce). Vzhledem k svému charakteru ubytování u označení ECEAT není zahrnuta snídaně. Často bylo nutno ceny ke srovnání přepočítávat, proto jsou ceny orientační!
Příloha č. 8 Fotografie vybraných ekohotelů Hosté si mohou vybrat environmentální hotel podle vizuálního hlediska, podle úrovně nebo podle ceny (více příloha č. 7). Výběr fotografií byl náhodný. 5* Hotel Chateau Mcely (okres Nymburk) 102
Zdroj: http://www.chateaumcely.com/cs/docs/chateau_mcely_cj_small.pdf, http://www.chateaumcely.com/cs/pokoje.php, staženo 4. 4. 2012
4* Hotel Mosaic House/ hostel (Praha)
http://www.mosaichouse.com/gallery/hotel, staženo 4. 4. 2012 http://www.mosaichouse.com/gallery/shared, staženo 4. 4. 2012
3* Hotel Adalbert (Praha)
103
Zdroj: http://www.hoteladalbert.cz/CS/galerie, staženo 4. 4. 2012
3* Penzion Jelen (Vranov nad Dyjí)
http://www.vranov.com/index.php?doc=fotky&id=25, 1. 5. 2012
Autocamp Oasa (Staňkov, Chlum u Třeboně)
Zdroj: http://www.campoasa.cz/index.php?option=com_expose&Itemid=31, staženo 3. 5. 2012
Příloha č. 9 Data sekundární analýzy Pro využití sekundární analýzy byly zdrojem, již některé provedené rozhovory pojednávají o environmentálním řízení a jejich okolnostech. Přepis není kompletní, byly vybrané zejména nejzásadnější pasáže citací O přijetí environmentálního managementu a ekoznačce se vyjadřovali někteří čeští hoteliéři: 104
Chateau Mcely “Zatím jsme nezaregistrovali větší nárůst rezervací s ohledem na zelenou certifikaci. Nicméně je tento fakt hosty velmi kladně hodnocen. Ekologické fungování se promítá i do naší gastronomie. Bio a místní produkty na stole nechybějí a hosté to velmi oceňují. Bio a zdravý životní styl je stále více populární a důležitou součástí života.“172
Karel Doubek – ředitel hotelu Adria Na otázku: „Co vedlo hotel Adria k rozhodnutí podat žádost o udělení značky“ odpovídá: „Rozhodnutí ucházet se o udělení ekoznačky jsme vnímali jako příležitost zastřešit společným symbolem mnohé aktivity směřující k ochraně přírody v naší bezprostřední blízkosti i životního prostředí obecně. Dosáhnout splnění všech kritérií pro udělení ekoznačky nebylo upřímně řečeno zas tak obtížné. Ne že by kritéria nebyla náročná, ale zjistili jsme, že jsme díky dlouhodobé filozofii našeho hotelu drtivou většinu z nich již dávno zahrnuli do našich standard a jsou přirozenou součástí naší každodenní činnosti. Nyní se k nim díky ekoznačce přidala touha, aby i naši hosté mohli při svém pobytu v hotelu Adria přispívat k ochraně životního prostředí. My se jim to budeme snažit umožnit. Samozřejmě nikoho nebudeme nutit, aby se k našim aktivitám přidal, ale naši hosté mají nyní možnost volby. Chápeme tuto svobodnou volbu jako další ze služeb zákazníkovi, které hotel Adria svým hostům již téměř 100 let nabízí.“173 Z rozhovoru s Janou Zamboriovou pro www.hotelbolg.sk dne 1. 9. 2009.174 JZ: Odkiaľ ste sa dozvedeli o možnosti získať ekoznačku Európskej Únie? KD: „První zmínku o Ekoznačce jsem zaregistroval v odborném časopise o cestovním ruchu v březnu roku 2008, kde jsem nalezl i odkaz na další zdroje informací.“ JZ: Čo Vás viedlo k získaniu ekoznačky? KD: „Po přečtení podmínek k udělení certifikace „The Flower“ – Ekoznačka EU jsem zjistil, že podmínky téměř zcela konvenují s ideou vedení hotelu Adria, kterou prosazujeme a rozvíjíme již cca 17 let. Nadchlo mě to, že certifikace velmi jasně zastřešuje ohromné množství aktivit a přístupů ke všem činnostem v hotelu, pro něž jsme dosud neměli společného jmenovatele – respektive jsme společného jmenovatele ani neuměli nalézt a do jisté míry ani nehledali, protože jsme to, co již dlouhá léta děláme, považovali za přirozené a etické a neuvědomovali si, že s tímto pohledem na svět a podnikání v něm velmi výjimeční.“ JZ: Realizoval Váš hotel ekologické opatrenia už aj pred požiadaním o ekoznačku? KD: „Hotel Adria prováděl ekologická opatření již od svého novodobého vzniku – tedy od roku 1993, i když jsme tehdy těmto opatřením neříkali „ekologická“, ale spíš jsme hovořili o slušnosti, odpovědnosti a dobrém pocitu z toho, co děláme a jak se chováme. Koneckonců tato slova u nás převažují dosud (a chceme, aby tomu tak bylo i v budoucnu). Ta slova nám připadají mnohem osobnější a jednoduše vystihují motivy našeho počínání.“
172
http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/83265/zelene-hotelierstvi, staženo 5. 4. 2012 http://www.enviport.cz/print.aspx?assID=180, staženo 16. 4. 2012 174 http://www.hotelblog.sk/clanky/ekologia/ekologicky-hotel-adria, staženo 3. 5. 2012 173
105
JZ: Vyžadovalo si získanie ekoznačky veľké finančné investície? Prejavilo sa splnenie ekologických kritérií v znížených prevádzkových nákladoch (šetrenie vody, energie, obmedzenie produktov na jedno použitie...)? KD: „Tuto otázku dostávám pravidelně a často při své odpovědi na ni sleduji určitou míru nedůvěry na straně tazatele, zda to, co říkám, je opravdu pravdivé. Inu: nemám sebemenší potřebu kohokoliv přesvědčovat a manipulovat s údaji: náš přístup je takový, že při pohledu na činnosti, které děláme, vždy posuzujeme, aby míra ekologického a ekonomického přínosu byla pokud možno v souladu (ono to kupodivu většinou jde, i když veřejné mínění žije v zažitém klišé, že ekologická a ekonomická kritéria jsou již svojí podstatou v rozporu a jdou proti sobě). Výsledkem je, že naplnění všech podmínek pro získání certifikace nás od okamžiku, kdy jsme o ni začali usilovat, stálo necelých 80 tisíc Kč, roční měřitelný přínos v úspoře přímých nákladů je několikastatisícový, přínos na straně výnosů (tedy projevený ve zvýšené poptávce po našich službách a jejich realizací) nedokážu přesně změřit, nicméně rozhodně je velmi podstatný.“ JZ: Ako dlho trval proces certifikácie Vášho hotela? (od podania žiadosti po získanie certifikátu)? KD: „Čtyři měsíce.“ JZ: Ako reagovali Vaši hostia na nové ekologické opatrenia? KD: „Reakce jednotlivých klientských skupin není stejná. Nejpozitivnějšího ohlasu se nám dostává od klientů ze zemí severní a severozápadní Evropy – Skandinávie, Velké Británie, Beneluxu. Tito hosté mnohdy považují aktivity, které děláme, za standard, a přinášejí nám náměty na další posilování myšlenky odpovědného přístupu hotelu k životnímu prostředí. Pro hosty ze západní Evropy a Spojených států amerických je naše činnost velmi příjemným a vítaným překvapením. Ohlasy od hostů ze zemí na jih od nás jsou sice pozitivní, leč „vlažné“ – neprojevují příliš snah o aktivní účast v našich aktivitách, k nimž mají možnost se v průběhu pobytu v hotelu připojit. Klientela z východu – zejména tedy z Ruska a postsovětských republik, se o podrobnosti myšlenky sice zajímá, nicméně je vidět, že je pro ně spíš novinkou a voní jim určitou mírou exotiky.“ JZ: Aké boli reakcie Vašich zamestnancov? Majú záujem sa aktívne zapájať do ekologických aktivít? KD: „Bez podpory podstatné části mých spolupracovníků a jejich aktivní účasti na ekologických aktivitách bych se pravděpodobně o získání certifikace nepokoušel. Stabilní a podobně smýšlející skupina spolupracovníků je dle mého názoru základním klíčem k úspěchu v uskutečnění myšlenky dlouhodobého rozvoje hotelu vstříného životnímu prostředí.“ JZ: Predstavuje podľa Vášho názoru získanie ekoznačky zaujímavý potenciál pre posilnenie marketingovej stratégie hotela? Využívate aktívne tento potenciál? KD: „Pro marketingovou strategii hotelu bylo získání ekoznačky nejvýznamnějším prvkem v loňském a i letošním roce. Musím ovšem přiznat, že využití potenciálu této značky je záležitost ohromně citlivá – zejména proto, že řadou podniků je myšlenka ekologie do určité míry zneužívána k neopodstatněnému ekonomickému prospěch, nekalé reklamě atp. Pro nás je velmi důležité jasně dávat najevo, že takovéto chování a pojímání myšlenky je nám cizí. Soudím, že vytěžení potenciálu ekoznačky máme ještě před sebou resp. že jej mnohde teprve objevujeme.“
106
JZ: Okrem splnenia požadovaných kritérií pre ekoznačku, hľadáte a realizujete ďalšie ekologické opatrenia a aktivity? KD: „Kritéria Ekoznačky EU zastřešují jen část našich ekologických a veřejně prospěšných aktivit: v posledních měsících jsme jakožto zaměstnanci hotelu vyrazili společně natírat lavičky v parku přilehlém k našemu hotelu, na jaře jsme společně s dětmi zaměstnanců i obchodních partnerů vyráběli ptačí budky a následně je rozvěšovali na stromy v našem okolí, podporujeme výsadbu stromů v centru města, spolupracujeme s ústavy sociální péče a podporujeme jejich činnost, prodáváme výrobky klientů chráněných dílen, našim hostům každodenně nabízíme nápoje připravené z čerstvých bylin pěstovaných ve Františkánské zahradě sousedící s hotelem, v hotelové restauraci pravidelně nabízíme menu připravené z biopotravin, a to pokud možno z místních farem, hotelovým hostům nabízíme ranní běhací trasu po příjemných místech v okolí hotelu, ...“
Ivo Jedlička - ředitel Sporthotelu Zátoň Sporthotel Zátoň byl vybudován v roce 1997 a po etapách se rozvinul až po dnešní podoby wellness hotelu. Zátoň vlastní rodina Jedličkových, ti pochází přímo z obce a vždy měli k okolní přírodě kladný vztah. Při plánování hotelu tak přirozeně vznikla potřeba nebýt zátěží pro okolí. Při realizaci byla použita moderní technologie- tepelné čerpadlo získávající energii ze zemních kolektorů, provedlo se zateplení budovy nebo použily dvojitá okna s izolačními skly. Standartní záležitostí je třídění odpad, čidla pro rozsvěcení světel, úsporné žárovky, regulovaný přívod vody v koupelnách, dávkovače na šampony a mýdla nebo měnění ručníku, po té co host odloží na podlahu. K hotelu přináleží i vlastní moderní čistírna odpadních vod.175 Pan ředitel na otázku Jaký je přínos provozu ekohotelu odpovídá: IJ: „Zařazení našeho hotelu do ekologicky šetrných zařízení pro nás znamenalo především ocenění našeho snažení. Přidanou hodnotou je nám pak zviditelnění na různých akcích s tematikou ekologických služeb.“176 Podle pana Jedličky nejezdí hosté primárně z důvodu ekoznačky, ačkoli ji velice positivně vnímají. Hosté se prý dokonce v mnoha případech i aktivně zajímají o podrobnosti provozu ekohotelu. IJ: „Informujeme nenásilně naše hosty o šetrném provozu a o možnostech jejich zapojení. Při současném zvyšování cen energií je pro nás velmi významná úspora provozních nákladů. Nemalé pořizovací náklady na výstavbu a technologie se tak v relativně krátké době vrátí.“177 Zmíněna byla i nutnost zapojení celého kolektivu pracovníků a kolegů, kteří svým přístupem přispívají k bezproblémovému fungování hotelu.
Filip Kühnel – bývalý ředitel hotelu Adalbert Pan Filip Kühnel byl v Adalbertu iniciátorem environmentálních změn.
175
http://www.sporthotel-zaton.cz/index.php?id=33&L=0, staženo 2. 4. 2012 http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/72493/hotely-ktere-mysli-dopredu, staženo 5. 4. 2012 177 tamtéž 176
107
„Hrajeme určitou hru a nabízíme klientům, aby se jí účastnili. Je na jejich vůli, jestli budou třídit odpad a jestli na naše doporučení využijí hromadnou dopravu. Pro nás je zpětnou vazbou například to, že si zažádají o lístky na MHD, které zdarma poskytneme každému, kdo se o náš ekologický program zajímá.“178
Marek Audes – ředitel Hotelu Irida Hotel Irida začal realizovat postupy pro oficiální označení ekohotelu, v tomto případě získání značky Ekologicky šetrná služba, především na základě životních postojů majitelky hotelu, které je ekologický postoj velice blízký. Úsilí majitelky pro zavedení ekologických procesů přispívalo vlastnímu podnikání. Dle vyjádření ředitele hotelu nebyla cesta k získání ekologické označení hotelu vůbec snadná. Po zjištění informací o nárocích, změnách a možnostech aplikovaných požadavků pro certifikaci došlo vedení hotelu k závěru, že většinu požadavků je schopno splnit volbou jiných dodavatelů, obměnou vnitřních předpisů a technologickými zásahy. Například při výběru nových dodavatelů byl poté kladen důraz na regionální podnikatele, pěstitelé i chovatelé prodávající bioprodukty. S novými dodavateli byly odstraněny i jednotlivě balené kosmetické přípravky a nahrazeny dávkovači, nový papír vystřídal recyklovaný, stejně jako elektrické spotřebiče za ty s nižší spotřebou energie. Za nejtěžší část pro splnění norem byla považována adaptace lidské složky na straně personálu a v akceptaci pravidel ekologického provozu na straně některých hostů. MA: „Pro zaměstnance připravujeme motivační program, který by je přinutil se chovat ekologicky především doma, což by dále přesvědčilo jejich okolí o správnosti takového chování. To by jim pak v práci připadalo běžné a přirozené". Vedení hotelu zvolilo taktiku „ekologie hrou“ nebo získání bonusů a výhod při dodržování ekologického provozu. Vedení si však uvědomovalo, že k vybízenému chování nelze nikoho nutit a snažilo se o proces přirozený.“179
Jiří Soukup – autocamp Oasa Výňatek citací pana Soukupa z rozhovoru s Pavlem Hubem uveřejněný v časopise Cars, camping & Caravans str. 48, 49 (1. 7. 2009).180 K ekoznačce: „My jsme k ní přišli náhodou díky tomu, že u sousedů stanovala členka oné komise. Řekla nám tehdy, ať si o značku zažádáme, protože většinu bodů už stejně splňujeme. A víte, proč jsme do toho šli? Protože ekologii fandíme a protože nám značka dělá dobrou reklamu – spoustu lidí k nám přitáhne i zvědavost.“ O provozu: pan Soukup si stanovil ekologické desatero. „Vodu v kiosku ohříváme teplem, které odebíráme pivu. Z elektrické energie spotřebované na chlazení piva vyrobí tepelné čerpadlo třikrát víc tepla, než které byste získali přímým elektrickým ohřevem. Jiným spořícím prvkem je oběhové čerpadlo, které rozvádí teplou vodu tak, aby byla u každého kohoutku ihned k dispozici – ovšem jen tehdy, když je někdo v budově. Biologická čistička vody nás stála milión, užitek z ní je ale trvalý. Speciální bakterie a vháněný kyslík spálí exkrementy tak 178
http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/83265/zelene-hotelierstv, staženo 3. 5. 2012 http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/72493/hotely-ktere-mysli-dopredu, staženo 5. 4. 2012 180 http://www.campoasa.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=16&Itemid=6, staženo dne 6. 5. 2012 179
108
dokonale, že vodou vyčištěnou na 95 až 98 procent můžeme bez obav zalévat zahradu. Savo a jiné chlorové prostředky používáme co nejméně. Barevné kontejnery si půjčujeme za dvě stovky na měsíc, protože pořízení vlastního jsou vyhozené peníze. Nikdy nevíte, jaký typ kontejnerů bude používán příští rok. Je to k zbláznění: žlutý kontejner naplníme za dva dny, jenomže firma ho vyveze jednou za dva týdny. A víte proč? Protože nikdo jiný v okolí důsledně odpad netřídí, takže svoz není nutný. Lidé jsou pohodlní.“ Vlastní úsilí: „Protože nám neustále chyběly peníze, začal jsem pracovat v Rakousku. Pět let jsem každý týden pendloval mezi Staňkovem a Vídní, kde jsem se uchytil jako servisní technik pro počítače, zatímco manželka se starala o děti a o kemp. V Rakousku a Švýcarsku jsme tak ledacos odkoukali, zejména pokud jde o úsporné systémy a ekologické chování. Ohleduplnost vůči lidem a přírodě je pro naše jižní sousedy natolik přirozená, že se na Čechy dívají jako na nepřizpůsobivé. Na dvoře každého činžáku třídili odpad na devět druhů už před patnácti lety.“ Prospěch: „Víte, že někteří myslí, že nám za to EU dává peníze?“
Milan Vacek – hotel Lucia Nadšení z ekoznačky projevil i majitel hotelu Lucia Milan Vacek. Pro pana Vacka začíná ekologie u člověka. Pan Vacek konstatuje, že šetrné žárovky nebo energie z nahraditelných zdrojů neoslovují klienty tak jako další přidané hodnoty, které mohou navázat. MV: „Ekologie začíná uvnitř každého z nás a lidé, kteří myslí ekologicky, nechtějí dýchat cigarety od vedlejšího stolu. A jistě uvítají restauraci s nabídkou zdravějších jídel.“ Dále pan Vacek dodává, že tuzemští návštěvníci, v zařízeních sloužících k rekreaci převažují, mohli pak tedy více slyšet na to, co se jich konkrétně dotýká a co mohou na vlastní kůži pocítit. V takovém momentě téma přesahuje do eko či agro turistiky, takže i ekohotel se může považovat za etické poselství s dosahem do jejich okolí. Jaký důraz kladou na ekologii vaši klienti? MV: „Nenutíme ani nenabádáme hosty k tomu, jaký důraz mají klást na ekologii. Host může naše ekologická opatření zaregistrovat, pouze pokud si všimne, že účet je tištěný na recyklovaném papíře, nebo pokud si přečte upozornění v koupelně, že mu bude ručník vyměněn, pokud jej položí na zem. To, že když je venku tepleji, teče do podlahového topení méně teplá voda, nemá host šanci zpozorovat. Třídění odpadu dělá za hosta personál. Při malé kapacitě našeho penzionu to není problém. Co host zřejmě nepřehlédne, jsou živé květiny v interiéru i v oknech penzionu a také zelená "oáza" uprostřed šedivého města parkoviště jsme vybudovali ze zatravňovacích dlaždic. Náš přístup k ekologii příliš neprezentujeme. Nemá tedy ani vliv na hostův výběr našeho penzionu.“181
Hynek Brýdl - pension Martina Pan Brýdl o ekoznačce vážně přemýšlel. HB: „Tuto přidanou hodnotu marketingově nevyužíváme. Environmetalismus nechápeme jako součást našeho PR, ale jako součást našeho myšlení. Máme zkušenost, že naši zaměstnanci způsob myšlení přebírají a například začnou třídit odpad i ve svých domácnostech. Uvažujeme o zavedení ekoznačky EU „The Flower“. Ne však kvůli klientům, ale kvůli dalším podnikům, které by nás mohly následovat.“ 182. 181 182
http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/72493/hotely-ktere-mysli-dopredu, staženo 5. 4. 2012 http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/83265/zelene-hotelierstvi, staženo 5. 4. 2012
109
Příloha č. 10 Příklady environmentálního managementu hotelu v ČR
Adalbert Hotel Adalbert nacházející se v Břevnovském klášteru v Praze byl v roce 2006 prvním ekologickým hotelem v České republice. Pobyt v tomto hotelu je ojedinělý už jen svým prostředím, v 1000 let starém a stále fungujícím klášteru, obklopeným rozlehlou zahradou. Hotel vlastní ekoznačku evropskou „The Flower“ i českou „Ekologicky šetrná služba“. Motivací pro certifikační proces bylo osobní přesvědčení bývalého ředitele hotelu a zpětná vazba od zahraničních zákazníků, kteří jsou na unijní ekoznačku zvyklí. Dělat něco pro životní prostředí je přístup lidí, kteří přenáší svou morální odpovědnost do zaměstnání i volného času. Sami hosté jsou tedy vyzíváni například k regulaci teploty, zhasínání při odchodu, použití městské hromadné dopravy nebo zamezení zbytečně protékající vody třeba při čištění zubů. Hosti však k těmto úkonům nejsou nuceni. Pokud si host nepřeje jinak, jsou lůžkoviny měněné po třech dnech. Navzdory obavám si v koupelně hosté kvůli manipulaci pochvalují dávkovače kosmetiky místo jednorázových balení. Jsou zavedeny i opatření, kterých si hosté vůbec nevšimnou, jako úsporné baterie s menším průtokem vody nebo úsporné baterie.183 Mezi další ekologická opatření podniknutá v hotelu patří: patřičné školení všech zaměstnanců, splachování mušlí pouze po použití, třídění odpadů (plast, papír, sklo), zpracování a recyklování odpadu z provozu, třídění a náležitě likvidování nebezpečného odpadu (baterie, tonery tiskáren apod.), vybírání hubících prostředků podle hygienických požadavků EU, omezení výrobků na jedno použití, vybírání ekologicky šetrných čisticích prostředků, má tepelně izolovaná okna, nepoužívá vzduchotechniku, má automatické vypínání světel na chodbách díky pohybovým čidlům nebo oddělenou regulaci topení. V neposlední řadě hotel také upřednostňuje místní dodavatele potravin a věnuje vyřazené textilie a nábytek na charitativní účely.184 Adria Čtyř hvězdičkový Hotel Adria v Praze se nachází přímo na Václavském náměstí. Kloubí péči o hosty i o životní prostředí, což má zastřešené ekoznačkou EU „The Flower“. Podle slov ředitele hotelu Adria Karla Doubka nebylo splnění kritérií k dosažení ekoznačky zas až tak náročné, jelikož zaměstnanci hotelu většinu kritérií již dávno zahrnuli do svých standart a stali se tak přirozenou součástí jejich každodenní činnosti. Hotel upozorňuje, že jeho mnohá provozní opatření šetřící vodu a energii či snižování odpadu pomáhající životnímu prostředí se bezprostředně dotýká nás všech. Výčet environmentálních postupů je následující: zainteresovaní zaměstnanci se podílí v ochraně přírody a hostům poskytují rady, zavedli se koše na tříděný odpad, vyměnily žárovky na úsporné, zaizolovaly se okna, ve veřejných prostorách instalovala pohybová čidla, ve sprchách se nahradily kohoutky za nepřesahující průtok 12 litrů za minutu a na WC jsou na výběr tlačítka dual-flush. Pokud si host nepřeje jinak, mění se ručníky a lůžkoviny jednou za jeho pobyt, omezuje se používání výrobků na jedno použití a preferují ekologicky šetrné čisticí prostředky, používají dřevěné tužky, půjčují jízdní kola a vyřazené textilie a nábytek poskytuje k charitativním účelům.185 Ve svých 183
http://www.hoteladalbert.cz/CS/, staženo 22. 3. 2012 http://www.hoteladalbert.cz/CS/zeleny-hotel, staženo 22. 3. 2012 185 http://www.adria.cz/ac-ekoznacka/environmentalni_postupy.phtml, staženo 25. 3. 2012 184
110
konferenčních prostorách Adria nabízí i „Eco-friendly Eventy“, čímž dále vyzívá k minimalizování ekologické stopy. Pro klienty hledající při pobytu podporu v ochraně životního prostředí má hotel na internetových stránkách ekologickou kalkulačku.186 Interaktivní tabulka při zadání počtu osob a počtu nocí vypočítá, jakou měrou host při pobytu v Adrii přispěje životnímu prostředí.187 Ekohotel obdržel několik ocenění, například v soutěži TOP Odpovědná firma 2011 za udržitelné a odpovědné podnikání, rozvoj společnosti, snižování dopadu na životní prostředí a za přinášející inovativní řešení. Podle slov ředitele Karla Doubka úspěch tkví v lidech, v zaměstnancích, kteří přicházejí s nápady jak vylepšit péči o hosty i prostředí v okolí. Po zrealizovaných idejích se prý kladný výsledek dostavuje díky chuti v práci a vlastnímu přesvědčení. Není tak překvapením, že se na Evropský týden mobility (16. 9. – 22. 9.) a na Den bez aut (22. 9.) hotel aktivně zapojil do podpory této myšlenky. Zaměstnanci jezdili na kolech nebo chodili pěšky, zatímco zaměstnavatel pořádal soutěž o nejoriginálnější způsob dopravy na vlastní pohon. Hotel nevynechává ani spoluúčast při mezinárodní akci Hodina Země (poslední sobota v březnu ve 20 hodin), kdy domácnosti i podniky vypnou své osvětlení a elektrické spotřebiče po dobu jedné hodiny pro zvýšení informovanosti o změnách klimatu. To, že zaměstnanci hotelu neustále něco pro ekohosty vymýšlí, dokládá i akce vaření džemu z jahod, které vlastnoručně trhali na plantáži. Nebo že zaměstnanci celé léto trhali, sušili a svázali různé bylinky a květiny z českých luhů a hájů a poté pověsili do hotelových pokojů. Zaměstnanci za hotel dokonce vyzkoušeli a otestovali eletrokola při výjezdu na Petřín, kde se nachází studánka Petřínka, jenž si vzal hotel pod svůj patronát. Celý hotel přispěl i k obnově centra Prahy v natírání laviček, k zorganizování ekologické výchovy pro děti, sestavením běžecké trasy pro hosty i v podpoře chráněných dílen, jejichž výrobky prodává na recepci hotelu. Za propagaci ekoznačky EU, aktivity v informovanosti veřejnosti a celkově vynikající výsledky, udělila Evropská komise hotelu cenu v soutěži „EU Ecolabel Communication Award“. Alta Plaza I 4* hotel Alta Plaza v Praze Holešovicích provedl v roce 2007 rekonstrukci a v roce 2009 byl uznán šetrným k životnímu prostředí a obdržel ekoznačku EU „The Flower“. Vedení hotelu je přesvědčeno, že zeleným hotelům patří budoucnost. Ví se, že čím dál více hostů si při výběru hotelu všímá ekologických parametrů. Při rekonstrukci byl velký důraz kladen na šetření energií. Byla provedena tepelná izolace pláště budovy i oken, regulace radiátorů a instalace úsporných zdrojů světla. Samozřejmostí je třídění odpadu, zahrnující i použité tuky a oleje. Za pomocí nových vodovodních baterií je průtok vody omezen na méně než deset litrů za minutu. Informace o ekoprogramu hotelu je pro hosty umístěné ve všech pokojích. Z financí hotelu byla také osazena zelení nevyužitá plocha před hotelem. Ekologická filozofie hotelu i blízkost parku Stromovka rozhodly o rozšíření služeb v půjčování cyklistických kol. V „Den Země“ 22. 4. hotel poskytuje půjčení kol zdarma. Navíc veškerý vyřazený nábytek věnuje do nedalekého azylového domu.188 Generální ředitel Vojtěch Kačerovský byl za své ekologické vedení hotelu oceněn cenou „Green Manager“ v roce 2011. Hotel také podporuje nedalekou základní školu ve třídění odpadů, čím dává najevo, že jakýkoli positivní vliv pro životní prostředí nemusí znamenat výdej velkých financí. Hotel tak prezentuje myšlenku, že
186
http://www.hoteladria.cz/ac-ekoznacka/, staženo 25. 3. 2012 Při zadání do tabulky 1 osoby a 1 noci, vypočítá se ušetřený ekvivalent k 13 kg CO2 emisí, 0,3 stromů, 17 litrů vody, 46 najetých kilometrů a 2 litry odpadu. Podle zvyšujících se počtů osob i nocí se vygenerované hodnoty poměrně navyšují. 188 http://www.plazahotelalta.com/cs/ekoznacka/, staženo 23. 3. 2012 187
111
každý z nás může v určité míře životnímu prostředí vyjít vstříc, podle toho jakým způsobem žijeme a jednáme.189 Chateau Mcely Chateau Mcely je název zámeckého ekohotelu s pěti hvězdičkami, který se svou kvalitou služeb, interiérem a zasazením do přírody je volbou pro ty nejnáročnější klienty. Chateau Mcely jsou důkazem, že ekologie nevylučuje nejvyšší luxus. K hotelu a restauraci přináleží sály, vinný sklep, lázně, knihovna ve věži, střešní observatoř, anglický park s jezírkem a písečnou pláží, multifunkční hřiště i bylinná zahrádka. Tento ekohotel vlastní nejvyšší certifikaci EU pro zelené hotely a je členem prestižní sítě Small Luxury Hotels of the World. Zámecký komplex byl ještě v roce 2001 zchátralý, přesto byl koupen do osobního vlastnictví a v roce 2006 po náročné rekonstrukci opět otevřen. Až po velkém zájmu hostů byl zámek postupně přetvořen na hotel.190 Podle nabídky pro náročného hosta se obvíjí i náročnost finanční. Jedna noc ve dvoulůžkovém pokoji vyjde v průměru na 5.700,-Kč a v apartmá na 18.000,-Kč191. Chateau Mcely je držitelem hned několika ocenění. Z těch nejvýraznějších v roce 2009 získána nejvyšší ocenění v prestižní soutěži „Best of Reality 2006“ v hotelové kategorii za citlivou rekonstrukci zámku, v roce 2007 se stal zeleným a „eco chic“ hotelem, v roce 2008 získal zámek cenu World Travel Award 2008- „Oskara“ v cestovním ruchu v kategorii zelených hotelů, v roce 2009 obdržel výkonný ředitel Vladimír Plch ocenění „Green Manager roku“.192 Mosaic House Po třech letech rekonstrukčních úprav (náklady včetně koupi budovy vyšly na 400 milionů Kč), je Mosaic House v Praze u Karlova náměstí zelený. Za zrodem myšlenky ekologického hostelu a hotelu v jednom stála snaha odlišit se. Mimo osobních důvodů vedly k rozhodnutí vybudovat ekohotel také marketingové a ekonomické faktory. Hotel je jedinečný nejnovějšími technologiemi, které umožňují úsporu energie a recyklaci odpadní vody. Mosaic House využívá 100% elektřiny z obnovitelných zdrojů a 100% bioplyn. Chod hotelu na ekologické bázi ušetří nejen elektřinu, plyn a vodu, ale součástí je také funkční doplnění zeleně uvnitř i vně budovy (zelení bylo osazeno 40% plochy objektu). Instalované technické vybavení hotelu se chová šetrně bez spoluúčasti člověka. Systém měření a regulace monitoruje obsazenost pokojů nebo otevřená okna a poté například zhasíná světla, snižuje teplotu apod.193 Hotel disponuje systémem recyklace odpadní (tzv. šedé) vody ze sprch a umyvadel. Relativně čistá voda za sprch a umyvadel se odvádí do speciálního zařízení v podzemním podlaží, kde se přefiltruje a čistí. Recyklovaná voda je opětovně použita jako voda užitková při úklidu nebo při splachování WC. Skutečná úspora vody je asi 8% z celkové spotřeby, která je v hotelech obvykle velmi vysoká. V podzemí však již není místo pro nádoby na odchytanou dešťovou vodu. Přesto se podařilo zavést systém cirkulující dešťové vody ve fontánce na dvoře. Energii hotel šetří a získává kombinací solárních panelů na střeše hotelu a využitím odpadního tepla technologických zařízení zajišťujících provoz hotelu. V létě se dokonce hotel díky panelům obejde bez ohřevu vody plynem. Hotel disponuje systémem rekuperace tepla ze vzduchotechniky, která odchozí vzduch podle potřeby otepluje
189
http://www.plazahotelalta.com/cs/novinky/, staženo 23. 3. 2012 http://www.chateaumcely.com/cs/hotel.php, staženo 24. 3. 2012 191 http://www.chateaumcely.com/cs/cenik.php, staženo 24. 3. 2012 192 http://www.chateaumcely.com/cs/oceneni.php, staženo 24. 3. 2012 193 http://www.mosaichouse.com/czech/about/what-we-do, staženo 22. 3. 2012 190
112
nebo ochlazuje vzduch příchozí, s kterým se mísí.194 Při zateplování budovy se kvůli zachování historické fasády nemohla vyměnit okna z jedné strany, a tak hotel získal energetickou třídu B. Jinak je hotel na úrovni 4* a má sloužit široké veřejnosti lidí, tudíž nezáleží, zda je host punker nebo politik. Podle provozovatele jde o snahu vytvořit živou atmosféru hotelu, spokojenost a dobrý pocit z pobytu. Hotel je vskutku směsicí stylu, kultur a generací. Symbolicky tak byl zvolen i název hotelu (mozaika) i architektura (fasáda i interiér). Vedení hotelu dbá o to, aby si každý host našel „to své“. S tím koresponduje i nabídka ubytování ve studentských pokojích (14€ za osobu na jednu noc) i luxusní střešní pokoje (90€ za pokoj na jednu noc). Vedení hotelu věří, že za stejnou cenu se turisté raději ubytují v hotelu ekologickém, než obyčejném. Pokud se ale host chce sám o ekologickém chování poučit, najde v hotelu potřebné informace. Hotel tedy spíše vsází na osobní přístup hosta. Pokud se host chce chovat neekologicky, je mu to umožněno. Hosté při svém pobytu nejsou nuceni, aby jedli biopotraviny nebo používali schody .195 Centrum Veronika Hostětín Ve Zlínském kraji je jako prvním držitelem české ekoznačky „Ekologicky šetrná služba“ Centrum Veronika Hostětín otevřený v roce 2006. Ekohotel v obci Hostětín nacházející se v území Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, získal certifikát v roce 2008. Centrum Veronika má působiště i v Brně a spolu tvoří Ekologický Institut Veronika, které je profesionálním a poradenským pracovištěm Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronika.196 V Centru Veroniky je využito maximální úspory energie díky konceptu pasivního domu, energii z biomasy a slunce. Jako vybavení byly vybrány spotřebiče energetické třídy A, dřevěné výrobky z certifikovaných lesů (FSC= Forest Stewardship Council), přírodní linoleum a další. V běžném provozu se třídí odpad, používají čisticí prostředky s ekoznačkou nebo se odchytává voda pro splachování WC. V menší kuchyni se používají biopotraviny a Fair Trade suroviny.197 Centrum Veronika není jen ekohotel (základní cena 340,-Kč na jednu noc), ale věnuje se také environmentální výchově, která se těší z čím dál větší obliby. Během roku pořádá řadu vzdělávacích akcí, seminářů, workshopů, exkurzí i školení pro zástupce veřejné správy a nevládní organizace. Své ekologické aktivity přenáší Centrum Veronika i do obce i okolí. Místním lákadlem je i kořenová čistírna odpadních vod, restaurovaná sušírna ovoce, solární kolektory, výtopna spalující dřevní štěpku, z které teplo odebírá většina domácností v Hostětíně. Unikátní je moštárna, která využívá úrod jablek z dalekého okolí. Do Hostětína míří rok od roku čím dál více návštěvníků nejen za inspirativními ekologickými projekty, ale také za nádhernou přírodou. Za progresivní přístup a přínos v úsporách energie a ochraně životního prostředí byla v roce 2007 Hostětínu udělena cena v prestižní celosvětové soutěži Energy Globe.
194
http://www.mosaichouse.com/czech/about/eco-friendly, staženo 23. 3. 2012 http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/prvni-ekohotel-ve-zlinskem-kraji, staženo 17. 3. 2012 196 http://hostetin.veronica.cz/74/ZO_CSOP_Veronica/, staženo 24. 3. 2012 197 http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/prvni-ekohotel-ve-zlinskem-kraji, staženo 17. 3. 2012 195
113
