MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví
Možnosti připojení knihoven k síti Internet Bakalářská práce
Autor práce: Magdaléna Hřebačková Vedoucí práce: Mgr. Zdeněk Pytela
Brno 2007
Bibliografický záznam HŘEBAČKOVÁ, Magdaléna. Možnosti připojení knihoven k síti Internet. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2007. 109 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Zdeněk Pytela.
Anotace Bakalářská práce „Možnosti připojení knihoven k síti Internet“ se zabývá internetovými přípojkami knihoven.
První část
popisuje
technickou stránkou – jak fungují různé typy a technologie připojení. Krátce je zde zmíněna historie Internetu a teorie kolem této sítě. Dále jsou popisovány technické specifikace kabelových a radiových přípojek - jejich výhody, nevýhody a možnosti použití. Praktická část se zaměřuje na průzkum mezi knihovnami, který proběhl začátkem roku 2007. Cílem průzkumu bylo zjistit, pomocí jakých technologií se knihovny v České Republice připojují k Internetu. Další zjišťované údaje se týkaly rychlosti těchto přípojek, množství návštěvníků, kteří službu využívají a cena, kterou knihovna za připojení k síti Internet platí.
Annotation Diploma work „Options for the Internet connection of the libraries" deals with the Internet connection of the libraries. First part focuses on a technical aspects - how work different types of Internet connections. Briefly, there is mentioned history of the Internet and theory about this network. Next, there are described technical specification of cable and radio types of connections - their advantages, disadvantages and options of applications. Practical part
aims at research between
libraries, which begins in the first month of year 2007. The point of this investigation was to find out, with what types of technologies the libraries in the Czech Republic are connect to the Internet. Other datas concerned speed of these connections, the number of visitors per week, who use this service and pay for it and the price that library pays for its connection.
Klíčová slova Internet, připojení k Internetu, optické připojení, xDSL, ADSL, VDSL, HDSL, SDSL, Wi-Fi, družicové připojení, FWA, ISDN, PLC, mobilní připojení, kabelové připojení, rádiové připojení, připojení knihoven, rychlost
Internetu,
historie
Internetu,
vysokorychlostní
Internet,
CESNET, NIX, TCP/IP
Keywords Internet, Internet connection, optical interconnection, xDSL, ADSL, VDSL, HDSL, SDSL, Wi-Fi, satellite for data transmission, FWA, ISDN, PLC,
mobile
connection,
cable
connection,
radio
connection,
connection of libraries, Internet speed, Internet history, high-speed Internet, CESNET, NIX, TCP/IP
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu.
V Brně dne 15.dubna 2007
Magdaléna Hřebačková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem mým kolegům, kteří mi poskytli svůj čas a informace potřebné k vypracování této bakalářské práce a také mému vedoucímu práce Mgr. Zdeňku Pytelovi
za jeho připomínky a rady.
Obsah Obsah ...............................................................................................................6 Předmluva .........................................................................................................9 Teoretická část................................................................................................10 Úvod teoretické části.......................................................................................11 Historie Internetu.............................................................................................12 Historie Internetu ve světě...........................................................................12 Historie Internetu v České Republice ..........................................................14 NIX.CZ .....................................................................................................14 CESNET ..................................................................................................15 Internet v číslech......................................................................................16 Co je vysokorychlostní Internet .......................................................................18 Kabelové sítě ..................................................................................................20 ISDN ............................................................................................................20 Výhody ISDN ...........................................................................................20 Nevýhody ISDN .......................................................................................20 Technologie xDSL .......................................................................................21 Výhody technologií xDSL.........................................................................21 Nevýhody technologií xDSL.....................................................................22 Budoucnost technologií xDSL..................................................................22 ADSL ...........................................................................................................23 ADSL2 .....................................................................................................24 ADSL2+ ...................................................................................................24 Výhody ADSL...........................................................................................24 Nevýhody ADSL.......................................................................................25 Potřebné zařízení (hardware) pro ADSL..................................................25 SDSL/SHDSL ..............................................................................................28
Výhody SDSL/SHDSL..............................................................................28 Nevýhody SDSL/SHDSL..........................................................................29 Potřebné zařízení pro SDSL/SHDSL .......................................................29 HDSL ...........................................................................................................29 VDSL ...........................................................................................................29 Výhody VDSL...........................................................................................30 Nevýhody VDSL.......................................................................................30 Technologie kabelových modemů/HFC.......................................................31 Zařízení na straně uživatele.....................................................................32 Zařízení na straně poskytovatele.............................................................32 Výhody kabelových modemů ...................................................................33 Nevýhody kabelových modemů ...............................................................33 Technologie PLC .........................................................................................33 Jak funguje PLC ......................................................................................34 Zařízení na straně uživatele.....................................................................35 Zařízení na straně poskytovatele.............................................................35 Výhody technologie PLC..........................................................................36 Nevýhody technologie PLC......................................................................36 Optické technologie .....................................................................................37 Výhody optických technologií...................................................................39 Nevýhody optických technologií...............................................................39 Rádiový přístup ...............................................................................................40 WLAN ..........................................................................................................42 IEEE 802.11x ...........................................................................................43 Potřebné zařízení na straně klienta .........................................................46 Na straně poskytovatele připojení............................................................51 FWA.............................................................................................................53 Výhody technologie FWA.........................................................................55 Nevýhody technologie FWA.....................................................................56 Mobilní rádiová přípojka ..............................................................................56 1G ............................................................................................................59
7
2G ............................................................................................................59 3G ............................................................................................................60 4G ............................................................................................................60 Družicová přípojka (Satelitní připojení)........................................................61 Jednosměrný přenos ...............................................................................61 Obousměrný přenos ................................................................................62 Výhody satelitního připojení.....................................................................63 Nevýhody satelitního připojení.................................................................63 Závěr teoretické části ......................................................................................64 Praktická část..................................................................................................65 Úvod praktické části ........................................................................................66 Stav připojení knihoven k Internetu v závěru roku 2001 .................................67 Průzkum v knihovnách ....................................................................................70 Co bylo cílem celého průzkumu ..................................................................70 Jak probíhal sběr informací o připojení .......................................................71 Výsledky průzkumu .....................................................................................74 Celková účast knihoven ...........................................................................74 Účasti knihoven – počet obyvatel vs. umístění knihovny.........................77 Výsledky ..................................................................................................80 Komentář k výsledkům ................................................................................97 Závěr praktické části .......................................................................................98 Seznam obrázků .............................................................................................99 Seznam tabulek a grafů ................................................................................100 Seznam použité literatury..............................................................................101
8
Předmluva Internetové připojení už dávno není vymožeností moderní doby, ale stalo se nutností, bez které si mnoho lidí jen stěží umí představit život. Internet nás přímo i nepřímo provází všude, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Ve škole, v práci, ve volném čase. Používáme jej k hledání informací o jízdních řádech, institucích, zákonech, hledáme informace o zboží, denně pročítáme tiskové zprávy z domova i ze světa, komunikujeme online se svými přáteli, posíláme e-maily, používáme Internetové bankovnictví, a mnoho dalšího. Síť Internet a snaha o převedení co nejvíce služeb do online podoby není jen výsadou několika málo technických nadšenců. Jedná se o celosvětový trend, který v mnohém usnadňuje život všem, kteří se nebojí využít služeb, které jim nové technologie nabízí. Knihovny by měly být určitě mezi prvními, které budou své uživatele informovat o nových (a pokud možno jednodušších) způsobech získávání informací. Jednou z velkých šancí, jak tohoto dosáhnout je právě připojení knihovny k Internetu. Přestože ceny počítačů stále klesají a realizace Internetové přípojky už také zdaleka není jen pro ty nejbohatší, stále existuje početná skupina lidí, která v domácnosti Internet postrádá. Může to být z toho důvodu, že je pro ně realizace stále drahá, nebo zkrátka mají ze všech těch „technických vymožeností“ strach. Proto by měla existovat místa - knihovny, kam si tito lidé mohou přijít Internet vyzkoušet a naučit se s ním pracovat.
9
Teoretická část
10
Úvod teoretické části „Na světě není člověk ten, který by se zavděčil lidem všem.“ A totéž platí o technologiích, pomocí kterých se můžeme připojit k Internetu. Každý z nás má jiné požadavky a odlišná kritéria, dle kterých dostupné možnosti hodnotí. Někdo od kvalitního připojení očekává rychlou odezvu třeba kvůli hraní her, jiný má vysoké požadavky na rychlost přenosu dat nebo mobilitu. Ať tak či onak, základním kritériem pro výběr vhodné technologie pro přístup k Internetu je povědomí o dostupných možnostech připojení a alespoň částečná znalost toho, z čeho je možné vybírat. První část bakalářské práce jsem proto věnovala právě tomuto přehledu. Všechny technologie jsem rozdělila do dvou základních kategorií: Kabelové sítě a Rádiový přístup. Z tohoto dělení jsem pak vycházela při zařazování jednotlivých typů připojení. Skupina Kabelové sítě obsahuje technologie: ISDN, rodinu specifikací xDSL (tzn. ADSL, SDSL/SHDSL, HDSL, VDSL), technologie kabelových modemů/HFC, technologie PLC a optické přípojky. U každé z kapitol můžete najít obecný popis jak který typ připojení funguje, jaké zařízení je potřeba pro jeho zprovoznění (na straně poskytovatele připojení i na straně uživatele), popř. jaké má výhody a nevýhody. Podobně je členěna část týkající se rádiového přístupu. Sem jsem zařadila WLAN (Wireless Local Area Network), FWA (Fixed Wireless Accesss), mobilní rádiovou přípojku a družicovou přípojku. Stejně jako u předchozí „kabelové“ části jsem se snažila popsat princip fungování, používané zařízení a výhody/nevýhody při použití.
11
Historie Internetu Stará zkušenost uvádí, že chceš-li poznat a pochopit současnost, musíš nejdříve poznat minulost a porozumět jí. A právě proto následuje alespoň krátké nastínění historie největší počítačové sítě, jaká kdy byla vytvořena.
Historie Internetu ve světě Počátek šedesátých let minulého století dal vzniknout fenoménu, který přetrval a rozvíjí se dodnes – Internetu1. Jedná se o celosvětovou počítačovou síť, do níž je v současné době připojena více než miliarda počítačů. Svůj původ má tato síť v USA. V šedesátých letech se snažila americká armáda najít způsob, jak zajistit, aby všechny počítače rozmístěné po celém území USA byly schopny spolu komunikovat i v případě, že některá část sítě bude zničena či vyřazena z provozu. Podnětem pro vznik takové sítě byl strach z hrozby nukleární války (v období studené války mezi USA s Ruskem). „Bylo proto nutné vytvořit decentralizovanou síť (tzn. bez centrálního uzlu), kdy všechny počítače v síti si měly být rovnocenné – každý z nich měl možnost přijímat i vysílat zprávy.“2 Původní síť měla čtyři uzly - UCLA, Stanford Research Institute, UC Santa Barbara a University of Utah v Salt Lake City. Tato celá “čtyřuzlová” síť nesla název ARPANET (1969) a byla nazvána podle instituce, kterou byl ARPANET vytvořen – Advanced 1
internet (propojené počítačové sítě); Internet vl. jm. (Celosvětová informační a komunikační síť) 2 Historie Internetu : Historie a vývoj Internetu [online]. 20. srpna 2005 [cit. 2007-0409]. Dostupný z WWW:
.
12
Research Project Agency3. Jen tak pro zajímavost: první věta, která byla v roce 1969 poslána po ARPANETu (a to z University of California v Los Angeles) byla:"Are you receiving this?". Hlavním využitím ARPANETu byla elektronická pošta, nicméně kromě konferencí sloužících k výměně vědeckých informací se objevily i konference určené pro zábavu. Postupně se k této síti začaly připojovat další a další instituce, hlavně univerzity. Na jejím rozvoji se podílely různé vládní agentury a americká armáda. V dalších letech se síť začala prudce rozšiřovat i na evropský kontinent. Začaly se postupně vytvářet další sítě, které byly propojeny navzájem (univerzity, armáda). „Elektronická pošta, FTP4 a telnet se staly standardními službami. Prvním pokusem o vyhledávací služby byla v roce 1989 ARCHIE pro vyhledávání souborů v rámci FTP serverů. Myšlenka služby www se poprvé objevila v roce 1989, jeho první prototyp byl předveden roku 1990 a o tři roky později začal prudký nárůst obliby. Až do roku 1993 zůstával Internet doménou vědeckých a akademických pracovišť. Poté se ale začínaly ve velkém objevovat komerční firmy.“5 V roce 1993 se také zakládá instituce Internet Society (ISOC), což je dobrovolná organizace. ISOC jmenuje skupinu odborníků, která se nazývá Rada pro architekturu sítě Internet. Tato rada se pravidelně schází, aby schválila standardy a plán přidělování zdrojů, jako jsou například adresy počítačů, provádí registraci doménových jmen apod.
3
Internet [online]. 9. srpna 2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW:
. 4 FTP = přenos souborů po síti, zdroj: Sada protokolů Internetu : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [2007] , 31.3.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW:
. 5 Historie Internetu : Historie a vývoj Internetu [online]. 20. srpna 2005 [cit. 2007-0409]. Dostupný z WWW: .
13
Historie Internetu v České Republice Oficiální slavnostní připojení České Republiky k Internetu proběhlo 13. února 1992.6 Šlo ale pouze o formální záležitost, neboť Internet jako takový již u nás existoval o něco málo dříve. Tyto dřívější sítě si ale vystačily s komutovaným spojením přes veřejnou telefonní síť. NIX.CZ
V době, kdy ještě neexistoval NIX a jeho peeringové7 centrum, probíhala veškerá komunikace mezi providery přes zahraničí, přes páteřní části Internetu. V praxi to znamenalo, že např. komunikace v rámci jednoho města probíhala přes USA. Což mělo logicky vliv na rychlost, kvalitu a cenu celé služby. Jiří Peterka k tomuto tématu na svých stránkách píše:„Řešení přineslo
až
vzájemné
propojení
sítí
českých
providerů,
které
takovémuto plýtvání přenosovými kapacitami zamezuje a "vnitrostátní" provoz výrazně zrychluje. Tuzemští provideři se rozhodli realizovat peering po vzoru Velké Británie, formou tzv. neutrálního peeringového bodu, ve kterém by se sbíhaly odbočky z jejich sítí a kde by se "peeroval" veškerý vzájemný provoz. Z praktických důvodů byly pro neutrální peeringový bod zvoleny prostory na televizní věži na pražském 6
PETERKA, Jiří. CESNET slavnostně zahajuje [online]. 1993 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 7 Peering - je pojmenování pro vzájemné propojení počítačové sítě dvou telekomunikačních společností za účelem výměny datového provozu. Pojem je používám především v oblasti Internetu, kde se buď individuálně či hromadně na centrálních místech (exchange points) propojují sítě jednotlivých společností. Výsledkem vzájemného propojení všech takových sítí po celém světě je celosvětová síť Internet. Peeringové uzly jsou vlastně páteří celého Internetu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Peering)
14
Žižkově,
v
Mahlerových
sadech
(provozované
Českými
radiokomunikacemi). Každý z členů NIXu má právo si nechat do těchto prostor zavést svou přípojku, instalovat zde svůj router, a skrz něj se připojit ke společnému ethernetovému segmentu, který fakticky tvoří peeringový bod.“ CESNET
V roce 1996 u nás bylo vysokými školami a Akademií věd České Republiky založeno sdružení CESNET. Jeho hlavním cílem byl rozvoj a provoz páteřní akademické počítačové sítě. Současná generace této sítě se nazývá CESNET2 a po svých páteřních trasách nabízí rychlosti v řádech několika Gbit/s. CESNET2 je národní vysokorychlostní počítačová síť určená pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání. Její páteř propojuje největší univerzitní města České republiky s okruhy s vysokými přenosovými rychlostmi.8
Obrázek 4 - logo Cesnet
9
Uživateli sítě jsou především vysoké školy, Akademie věd České republiky, ale i některé střední školy, nemocnice či knihovny. Do sítě CESNET se může připojit každá instituce, která splňuje podmíky dané sdružením CESNET. Mezi tyto podmínky mimo jiné patří, že organizace 8
METACentrum [online]. 2007-03-16 , 2007-03-16 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 9 WAIC, Vlastimil. Internet v Česku už může mít občanku; Co prožil do svých patnáctin? [online]. 2007 , 14.2.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
15
nebo instituce, která se chce k síti CESNET připojit, se musí zabývat v České Republice: vědou, výzkumem, vývojem včetně uplatnění jejich výsledků v praxi šířením vzdělanosti, kultury a prosperity Kromě
organizací
zabývajících
se
vědou,
výzkumem
a
vzděláváním a organizací, které se zabývají šířením vzdělanosti, kultury a prosperity může CESNET poskytnout přístup i vybraným organizacím veřejné správy. Ostatním organizacím je možné poskytnout přístup pouze pro jejich vědecké a výzkumné projekty. Internet v číslech
Přehled důležitých událostí v rozvoji sítě Internet: 1962 - vzniká projekt počítačového výzkumu agentury DARPA 1969 - vytvořena experimentální síť ARPANET, první pokusy s přepojováním uzlů (čtyři uzly) 1972 - ARPANET rozšířena na cca 20 směrovačů a 50 počítačů 1972 - Ray Tomlinson vyvíjí první e-mailový program 1973 - zveřejněn TCP (Transmission Control Protocol)10 1976 - první kniha o ARPANET 1979- konečná podoba rodiny protokolů TCP/IP 1980 - experimentální provoz TCP/IP v síti ARPANET, adresace IPv4, protokol DNS, směrovací protokoly 1983 - rozdělení ARPANET na ARPANET (výzkum) a MILNET (Military Network, provoz); TCP/IP přeneseny do komerční sféry 1984 - vyvinut DNS11 (Domain Name System) 10
MACNAR, Tomáš. Síťový protokol TCP/IP [online]. [2006] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
16
1985 - zahájen program NSFNET, sponzoruje rozvoj sítě ve výši 200 mil. dolarů, první komerční služby 1987 - vzniká pojem „Internet“ 1987 - v síti je propojeno 27 000 počítačů 1988 - rozšířil se první „červ“ (škodlivý kód, který tehdy napadl většinu akademických počítačů a fakticky je vyřadil z provozu) 1989 - Tim Berners-Lee publikuje návrh vývoje WWW 1990 - Tim Berners-Lee a Robert Cailliau publikují koncept hypertextu 1990 - končí ARPANET 1991 - nová služba GOPHER (předchůdce WWW) 1991 - nasazení WWW v evropské laboratoři CERN 1992 - připojeno ČSFR (Cesnet), vyvinut standard WWW 1993 - Marc Andreessen vyvíjí Mosaic, 1. WWW prohlížeč; dává ho zdarma k dispozici 1993 - zakládá se instituce Internet Society (ISOC) 1994 - vyvinut prohlížeč Netscape Navigator, ze kterého následně vycházel Internet Explorer (dnes nejpoužívanější prohlížeč) 1994 - Internet se komercionalizuje; definitivní opuštění školské sféry 1996 - 55 milionů uživatelů 1997 - tehdejší ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová povoluje spuštění Internetové verze Obchodního rejstříku 1999 - rozšiřuje se Napster a problémy s legálností software, první p2p program na světě 2000 - 250 milionů uživatelů 2003 - 600 milionů uživatelů 11
Domain Name Server (System, Service) - server, který provádí překlad doménových jmen na číselné IP adresy.
17
2005 - 900 milionů uživatelů 2006 - více než miliarda uživatelů12
Co je vysokorychlostní Internet Podle Národní politiky pro vysokorychlostní přístup (Broadband strategie ČR) nelze brát vysokorychlostní přístup jako jednotnou službu. Jde jen o prostředek, díky kterému mají účastníci přístup k ostatním službám (telefonování, video, audio, atd.) a který je dimenzován tak, že uživatele v ničem neomezuje. Naopak zvyšuje efektivitu různých oblastí – ve veřejné správě, zdravotnictví, dopravě, obchodu a podnikání a dalších. Vzniká mnoho informačních systémů, které mají za cíl usnadnit uživatelům orientaci v záplavě informací a které nabídnou co nejrychleji přesně to, co uživatel hledá.13 Vysokorychlostní přístup je v dokumentech „Národní politika pro vysokorychlostní přístup (Broadband strategie ČR)“ a „Státní informační a komunikační politika ČR (e-Česko 2006)“14 chápána jako takový druh přístupu uživatelů k poskytovaným zdrojům a službám, který koncové uživatele neomezuje v tom, co kdy a jak chtějí dělat. Služby a zdroje jsou
dostupné
24
hodin
denně
7
dní
v týdnu.
Kvalita
vysokorychlostního přístupu se hodnotí podle dvou hlavních kritérií – nominální přenosové rychlosti a skutečně dosahované přenosové rychlosti, přičemž u kvalitní linky by se hodnoty neměly příliš lišit. Pro 12
u soupisu přehledu událostí z let 1962 - 2006 vycházeno z: Internet - Wikipedie, otevřená encyklopedie : Internet [online]. 3.4.2007 , 3.4.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 13 shrnuto z dokumentu „Národní politika pro vysokorychlostní přístup (Broadband strategie ČR)“: Národní politika pro vysokorychlostní přístup (Broadband strategie ČR) [online]. [2004] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 14 Státní informační a komunikační politika 2006, e-Česko 2006, Státní informační a komunikační politika : e-Česko 2006 [online]. [2006] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
18
rok 2005 byla hranice vysokorychlostního přístupu stanovena na minimálně 256 Kbit/s15.16 Do budoucna se očekává, že minimální hranice, od které se bude mluvit o vysokorychlostní přípojce se bude díky rostoucím nárokům ze strany uživatelů neustále zvyšovat. Vysokorychlostní přístup k Internetu lze realizovat pomocí různých technologií, které se vzájemně liší svou charakteristikou a možnostmi využití. V současné době se nejčastěji využívají následující technologie:
15
V současné době (21.4.2007) neexistuje novější definice vysokorychlostního Internetu. Nejnovější je z roku 2005. 16 shrnuto z dokumentu „Národní politika pro vysokorychlostní přístup (Broadband strategie ČR)“: Národní politika pro vysokorychlostní přístup (Broadband strategie ČR) [online]. [2004] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
19
Kabelové sítě ISDN U připojení přes ISDN se jedná o plně digitální a spolehlivou síť.17 Přípojka ISDN umožňuje současně využívat jak hlasové, tak i datové služby. Další možností je využít celý provoz pouze pro jeden typ přenosu – tzn. buď jen hlasového, nebo jen datového. Zvýší se tím propustnost pro vybraný typ přenosu. Záleží také na modemu a podporovaném nastavení. V
Evropě
bylo
po
prvních
počátečních
problémech
v
kompatibilitě zavedeno tzv. EURO-ISDN (od roku 1993), které zaručuje shodnou implementaci ISDN v celé Evropě. V Evropě se tedy pod pojmem ISDN myslí vždy EURO-ISDN. Výhody ISDN
možnost využívat dvě nezávislé linky oproti dial-up je zde vyšší přenosová rychlost Nevýhody ISDN
vyšší měsíční paušál ISDN je už starší technologie a jen stěží může dnes konkurovat např. ADSL nízká přenosová rychlost – tj. max 128 Kbit/s18
17
ISDN [online]. [2004] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 18 Slovník pojmů. Internet PŘIPOJENÍ [online]. 2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
20
Technologie xDSL DSL je zkratka anglického výrazu Digital Subscriber Line digitální účastnická přípojka19. Jedná se o technologii pro připojení k Internetu
prostřednictvím
standardního
dvoudrátového
vedení
využívaného pro běžné telefonní přípojky. Uživatel tedy může využít svou stávající telefonní přípojku, jejíž ostatní funkce zůstanou zachovány. Ve stejnou dobu lze telefonovat i pracovat na Internetu (v případě ADSL a VDSL). DSL je možné realizovat různými způsoby. Tyto se liší jak technickým řešením, tak výslednou kapacitou, kterou je možné ke klientovi přenést. Druh DSL je také ovlivněn vzdáleností od ústředny. Jako xDSL se označuje celá rodina specifikací (ADSL, HDSL, IDSL, SDLS, VDSL, aj.). Podle kapacity, která je poskytována uživateli se celá skupina xDSL dělí na asymetrické a symetrické DSL. Rozdíl je v tom, že u asymetrického DSL je uživateli poskytována větší kapacita downloadu20 než uploadu21 (download je ve většině případů využíván více). U symetrického DSL se jedná o stejné kapacity v obou směrech – tzn. směrem od uživatele i k uživateli. Výhody technologií xDSL
Vzhledem k tomu, že pro připojení pomocí technologie xDSL je možné využít již existujícího telefonní infrastruktury (standardní 19
ELBL, Tomáš. DSL technologie ideální cestou pro přístup k internetu? [online]. 2002 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 20 download = stahování dat k uživateli 21 upload = odesílání dat od uživatele
21
dvoudrátové vedení), stává se tato služba dostupnější pro koncové uživatele. Ti z uživatelů, kteří chtějí zřídit přípojku v blízkosti (do 1-2 km) ústředny pak mají i jistotu vyšších rychlostí. jistota vyšších rychlostí při malé vzdálenosti od ústředny lze využít stávající telefonní infrastrukturu Nevýhody technologií xDSL
Obecně platí, že čím větší je vzdálenost uživatelské přípojky od ústředny, tím nižších maximálních rychlostí lze dosahovat, protože DSL se může vypořádat s rušením a útlumem signálu pouze do určité míry. Hlavním problémem u systémů xDSL je tzv. rušení přeslechem, které může podstatně ovlivnit jejich dosah i výkonnost. Jedná se o to, že pokud je na stejný kabel nasazeno více xDSL, absorbují tyto vzájemně část svých signálů, čímž se snižuje jejich přenosová rychlost i dosah. Na kvalitu DSL má také vliv rušení způsobené jinými systémy – rádiovými přijímači, telefonními signály, apod. nízké rychlosti při vyšší vzdálenosti od ústředny rušení přeslechem Budoucnost technologií xDSL
V
současné
době
je
nejvíce
širokopásmových
přípojek
realizováno právě pomocí DSL. Podle statistických údajů od roku 2002 je to kolem 60%. Svou roli v tom nepochybně hraje fakt, že lze využít již existující přístupové sítě, což má vliv na lepší dostupnost a nižší pořizovací náklady při realizaci přípojky DSL. Proto se dá velký zájem o technologie xDSL očekávat i v následujících letech.
22
Do budoucna bude především třeba se vypořádat s problémem malého dosahu těchto technologií od ústředny (několika málo kilometrů). Řešení spočívá v zavádění optických vláken hlouběji do účastnického vedení, v ideálním případě až přímo k účastníkovi. Nevýhodou by byla o dost vyšší pořizovací cena, výhodou naopak podstatný nárůst přenosových rychlostí (v současnosti je DSL schopno přenést 52Mbit/s – rychlosti u klientů jsou pochopitelně nižší).
ADSL ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) je asymetrický druh
rodiny xDSL – tzn., že rychlost dat směrem k uživateli je vyšší než od něj22. Za ideálních podmínek by mohlo ADSL dosáhnout až 8 Mbit/s ve směru k uživateli a 1 Mbit/s od uživatele. Tento typ připojení je pro většinu uživatelů ideální – mnoho uživatelů totiž více dat stahuje, než odesílá. Naopak méně výhodný může být nepoměr uploadu a downloadu pro uživatele využívající hlavně p2p výměnné sítě. Technologie ADSL je závislá na vzdálenosti od ústředny – od čehož se pak odvíjí maximální dostupná rychlost (upload a download). Jak již bylo zmíněno výše, hlavní výhodou ADSL je souběžně fungující připojení k Internetu a telefonní linka. Je to možné z toho důvodu,
že
ADSL
i
telefonní
služba
sice
využívají
stejného
dvoudrátového vedení, ale každý používají jiná kmitočtová pásma. ADSL využívá pro datový přenos kmitočty mimo hlasové pásmo, a to vyžaduje doplněk v místní ústředně ve formě rozdělovače (splitteru) a koncentrátoru, čili přístupového multiplexoru (DSLAM).23 DSLAM 22
Asymmetric Digital Subscriber Line : From Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 5 April 2007 , 5 April 2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 23 PETERKA, Jiří. ADSL v obrazech (1.) [online]. 2004 , 22. 7. 2004 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
23
sdružuje provoz od většího počtu ADSL uživatelů a současně odděluje hlasový provoz od datového.
ADSL2
ADSL2 je vylepšená verze ADSL z hlediska rychlosti, dosahu a má lepší odolnosti vůči rušení. V dopředném směru nabízí maximálně 12 Mbit/s a 1 Mbit/s zpětně. Dosah smyčky je prodloužen na 5670 m při rychlosti 384 Kbit/s. ADSL2+
Jedná se o vylepšení, které nabízí až 25 Mbit/s dopředně a 800 Kbit/s zpětně na krátkou vzdálenost. ADSL2+ je schopné efektivně podporovat videoslužby (je vhodné pro přenosy HDTV24) i na větší vzdálenosti, kam nedosáhne VDSL, které navíc potřebuje optickou přípojku.
název služby
downstream25
upstream26
ADSL
8 Mbit/s
1 Mbit/s
ADSL2
12 Mbit/s
1 Mbit/s
ADSL2+
24 Mbit/s
1 Mbit/s
24
HDTV (High Definiton Television) = televize s vysokým rozlišením, zdroj: Slovník pojmů [online]. 1999-2006 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 25 downstream = přenosová šířka pásma směrem k uživateli 26 upstream = přenosová šířka pásma směrem od uživatele
24
Tabulka 1 - Srovnání downstreamu a upstreamu u ADSL, ADSL2 a ADSL2+
Výhody ADSL
je možné provozovat vysokorychlostní přenos dat na jednom vedení souběžně s běžnou telefonní linkou27 u ADSL má každý uživatel vyhrazenou dostupnou šířku pásma přístupové sítě ADSL poskytuje trvalé připojení k Internetu Nevýhody ADSL
omezená dostupnost v závislosti na vzálenosti od ústředny reálnou kapacitu ADSL služby také ovlivňuje míra agregace28 na páteřní části celého okruhu Potřebné zařízení (hardware) pro ADSL
Na straně uživatele
Rozdělovač (Splitter) – Splitter je zařízení, které slouží k oddělování telefonního hovoru a přenosu dat (Internet) v jedné telefonní lince.29 Používá se především v DSL linkách a umožňuje uživateli zároveň telefonovat a být připojen k Internetu (DSL splitter). Ve splitteru dochází 27
VYVIAL, Petr. Nastavení ADSL modemu WELL ASU8000 [online]. srpen 2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 28 agregace = sdílená linka; znamená, že je rychlost linky sdílena více uživateli. Důležitým prvkem je stupeň agregace, tzn. kolik uživatelů linku sdílí. Např. agregace 1:5, čili jednu linku sdílí pět uživatelů. Teoreticky může tedy rychlost klesnout i na jednu pětinu nominální rychlosti, to se ale v praxi nestává, zdroj: BÁBÍK, Tomáš. Často kladené otázky [online]. [2006] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 29 Jak funguje ADSL [online]. 2004-2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
25
k rozdvojení přicházejícího signálu. Signál se rozděluje podle frekvence na data (vysokofrekvenční) a telefonní hovor (nízkofrekvenční signál).30 Data jsou vedena do DSL modemu. Telefonní signál je přiváděn do telefonního přístroje. Splitter je zařízení na straně uživatele i na straně ústředny, která tyto služby poskytuje. ADSL modem – jiný než ADSL modem není možné použít. K počítači se připojuje buď přes USB port (zásuvku), Ethernet (port RJ45) nebo ve formě PCI karty.31 Sdružuje provoz z domácí nebo podnikové LAN. Modem se na jedné straně připojuje k digitálnímu výstupu rozdělovače a na druhé straně ke koncovému zařízení uživatele (PC, TV nebo STB). ADSL router – zařízení podobné modemu, které je nezbytné po připojení
počítačové
sítě
přes
ADSL.
Zařízení
má
několik
Ethernetových portů (RJ45), přes které se jednotlivé počítače připojují do sítě i do Internetu (WAN).32 Propojovací kabely – zpravidla bývají součástí prodejního balení modemu. Na straně ústředny
DSLAM (DSL Accesss Multiplexor) – DSLAM je přístupový koncentrátor, který je připojen u ústředny telefonního operátora. Sbíhají se tu jednotlivé účastnické ADSL přípojky a provádí se sdružení
30
PETERKA, Jiří. ADSL v obrazech (2.) [online]. 2004 , 27. 7. 2004 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 31 Jak funguje ADSL [online]. 2004-2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 32 Tamtéž
26
datových toků a dále směrování na páteřní digitální síť. Na jeden DSLAM se běžně připojuje až několik tisíc uživatelů. 33
Obrázek 14 - DSLAM od společnosti Huawei (ústředna Dejvice)34
Rozdělovač (Splitter) – popis viz. zařízení Na straně uživatele. Splitter rozděluje hlasovou a datovou část signálu v telefonnní lince.
Obrázek 15 - Splitter (rozdělovač) na straně ústředny (ústředna Dejvice)35 33
Slovník pojmů. Internet PŘIPOJENÍ [online]. 2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 34 BERÁNEK, Jan, KUŽNÍK, Jan. Kudy vedou ADSL linky v ústředně Telecomu? (Fotoreportáž) [online]. 20.7.2004 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
27
V roce 2003, kdy se ADSL začalo v ČR zvolna rozšiřovat a postupně nahrazovat dial-up, si jen málokdo uměl představit, že zanedlouho i kapacita ADSL přestane uživatelům dostačovat. Jako příklad je možné uvést např. IPTV36, které ADSL se současnými rychlostmi 1-2 Mbit/s stačí jen tak tak. Když navíc vezmeme v potaz ještě míru agregace, která leckde nebývá nízká, nejsou to právě ideální podmínky. Stačí, aby třeba váš soused začal stahovat nějaká data z Internetu a vám se např. zhorší kvalita programu, který právě sledujete. Řešením by tedy mohlo být buď ADSL2 nabízející dvojnásobné rychlosti, nebo namísto agregovaných tarifů nabídnout uživatelům garantované linky.
SDSL/SHDSL Symetrická
digitální
účastnická
přípojka
SDSL
(někdy
označovaná i SHDSL). SDSL nabízí symetrickou kapacitu jak v dopředném, tak i zpětném směru.37 Je tedy vhodná pro uživatele, kteří potřebují data z Internetu nejen stahovat, ale i odesílat. Přenosové rychlosti pro SDSL na jednom páru se pohybují od 192 do 2 310 Kbit/s pro každý směr. Na dvou párech současně už přenosové rychlosti dosahují od 384 Kbit/s až 4,624 Mbit/s. Maximální rychlost pro jeden pár je omezena na 2 km a pro dva páry na 4 km. Výhody SDSL/SHDSL
35
BERÁNEK, Jan, KUŽNÍK, Jan. Kudy vedou ADSL linky v ústředně Telecomu? (Fotoreportáž) [online]. 20.7.2004 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 36 IPTV je televizní vysílání, které používá pro svůj přenos vysokorychlostní internetové přípojky, nejčastěji ADSL (připojení k internetu prostřednictvím pevné telefonní linky) nebo připojení optickými vlákny. 37 PETERKA, Jiří. Konkurenční ADSL se rozjíždí [online]. 2004 , 21. 6. 2004 [cit. 200704-09]. Dostupný z WWW: .
28
prostřednictvím běžného telefonního vedení dosahuje SDSL rychlostí od 512Kbit/s až do zhruba 4 Mbit/s a to v obou směrech vysoké rychlosti při malé vzdálenosti od ústředny Nevýhody SDSL/SHDSL
rušení přeslechem (nastává pokud je více systémů DSL nasazeno na jeden kabel) záleží na vzdálenosti od ústředny. U SDSL lze tento problém řešit používáním tzv. opakovačů, což jsou zařízení zesilující signál. na rozdíl od ADSL připojení není možné současně telefonovat či faxovat při datovém přenosu, protože SHDSL "zabírá" celou telefonní linku. Potřebné zařízení pro SDSL/SHDSL
Na straně uživatele i ústředny stejné zařízení, jako pro ADSL, pouze podporující i SDSL/SHDSL.
HDSL Vysokorychlostní digitální účastnická přípojka, která umožňuje symetrický i asymetrický přenos dat. Pro vysokorychlostní připojení k Internetu se však HDSL nepoužívá. Jde o technologii vývojově starší (než např. ADSL), která nebyla ani zamýšlena pro koncové uživatele. HDSL používají především operátoři pro propojování pobočkových ústředen. Pro připojení koncových zákazníků není tento typ, z důvodu nutnosti použití více párů vodičů, vhodný.
VDSL
29
VDSL – tento typ připojení je do budoucna považován za nejperspektivnější z celé rodiny xDSL. Jedná se, stejně jako v případě ADSL, o asymetrické připojení, které je ale schopno dosahovat vyšších rychlostí, než ADSL. Přenosové rychlosti u VDSL se pohybují ve směru k uživateli od 13 – 52 Mbit/s a směrem od uživatele 1,5 – 2,3 Mbit/s. Výhodou je, že zařízení lze nastavit i pro symetrické přenosy. V takovém případě může VDSL dosáhnout až 34 Mbit/s v obou směrech. Tak rychlé spojení lze ale uskutečnit pouze na krátké vzdálenosti – maximálně asi do 1,2 km od telefonní ústředny. Na rozdíl od ostatních typů xDSL jediné VDSL podporuje vysílání paralelních digitálních TV kanálů a interaktivních služeb vysoce náročných na šířku pásma, jako přenos lékařských zobrazení s vysokou rozlišovací schopností. Výhody VDSL
linku lze nastavit jak pro asymetrické, tak i pro symetrické přenosy do budoucna se jedná o nejperspektivnější typ z celé skupiny xDSL Nevýhody VDSL
vysoké rychlosti pouze na krátkou vzdálenost od ústředny Typ
Popis
Počet
Dosah
Rychlost na vedení
2-5 km
do 1 Mbit/s zpětně;
párů ADSL
asymetrická
jeden
DSL
do 8 Mbit/s
30
dopředně ADSL2
asymetrická
jeden
DSL
5 670 m
do 12 Mbit/s zpětně; do 1 Mbit/s dopředně
ADSL2+
asymetrická
jeden
DSL
1 200 m
do 24 Mbit/s zpětně; do 1 Mbit/s dopředně
HDSL
rychlá DSL
dva
4 km
symetricky 1,544 km nebo 2 Mbit/s
SDSL
symetrická
jeden
3-6 km
DSL SHDSL
symetrická
symetricky do 2,32 Mbit/s
jeden/dva
2/4 km
rychlá DSL
symetricky do 2,3 Mbit/s (jeden pár) do 4,6 Mbit/s (dva páry)
VDSL
velmi rychlá
jeden
DSL
300-
do 26 Mbit/s zpětně;
1350 m do 52 Mbit/s dopředně; 36 Mbit/s symetricky
Tabulka 2 - Porovnání členů rodiny xDSL
Technologie kabelových modemů/HFC
Pro připojení k Internetu lze s úspěchem využít také rozvody kabelové televize. Přípojka je osazena speciálními kabelovými modemy, které umožňují pomocí kabelové televize nejen sledovat
31
televizní programy, ale také umožnit vysokorychlostní přístup k Internetu. Podmínkou je poskytování těchto služeb společností, která provozuje Internet po kabelové televizi v dané lokalitě. Pro kabelové sítě je charakteristická vysoká přenosová kapacita – dosahující až 50 Mbit/s. Vzhledem
k
tomu,
že
vedení
jsou
primárně
určena
k
všesměrovému šíření signálu (kvůli televiznímu signálu), jsou všechny přenášené signály šířeny ke všem účastníkům sítě v dané lokalitě. Z toho také vyplývá, že přenosová kapacita je v této lokalitě sdílena všemi uživateli. Zařízení na straně uživatele
K zákazníkovi, který si objedná kabelový Internet v bytě, kde již kabelová přípojka (např. pro televizi) existuje, přijde technik, který mu upraví zásuvku tak, aby obsahovala i konektor pro připojení kabelového modemu. Poté na ni kabelový modem koaxiálním kabelem připojí a do modemu pak zapojí počítač běžným Ethernetovým (RJ-45) kabelem. Poté ještě přepojí počítač k Internetu v propojovacím panelu (typicky v patě domu) a zákazník může začít Internet využívat. Pokud u zákazníka zatím kabelový rozvod není, bude potřeba jej zřídit. Tím se pořizovací cena zvýší o instalaci kabelu.38
38
KAPLER, Tomáš. Jak se připojit: kabelový Internet [online]. 7.3.2005 [cit. 2007-0409]. Dostupný z WWW: .
32
Obrázek 18 - Ukázka kabelového modemu Thomson THG 52039
Zařízení na straně poskytovatele
Nejvyšší centrálním prvkem je tzv. Headend, který je přes IP switch/router napojen na Internet. Pokud operátor poskytuje na své síti VoIP telefonní služby, je zde rovněž IP Telephony gateway napojená na telefonní síť. Kromě toho bývá součástí headendu tzv. „serverová farma“, kde jsou různé další servery (proxy, DNS, DHCP, e-mail, web hosting atd.). Dále jsou součástí headendu nástroje pro management celé sítě. V našich poměrech jeden takový headend vystačí pro celé město. Headend je napojen na optickou síť. Výhody kabelových modemů
vysoké přenosové rychlosti krátká odezva garantovaná rychlost Nevýhody kabelových modemů
malá nebo žádná dostupnost v menších městech a obcích 39
Kabelová TV [online]. [2003] [cit. 2007-06-13]. Dostupný z WWW: .
33
asynchronní přenos dat sdílená rychlost
Technologie PLC PLC, neboli PowerLine Communications40. Jedná se o přenos dat po elektrické síti. Využívá se přitom celá síť až k síťové zásuvce účastníka, včetně trafostanic. K jedné přípojce je současně připojeno více účastníků, kteří tak využívají společný kabel - rozvod elektrické energie. Dobrým příkladem může být např. bytový dům nebo sídliště. Hlavní výhodou této technologie je, že není potřeba složitě natahovat kabely mezi jednotlivými počítači, nebo mezi přijímacím zařízením (AP, ADSL modem, atd.) a počítačem. Dosahované přenosové rychlosti jsou dnes 45Mbit/s s výhledem až 200Mbit/s - samozřejmě na omezenou vzdálenost, která je cca 200m. Jak vyplývá z předchozík řádků, existuje několik možností využití přenosu dat po elektrické síti: Propojení počítačů mezi sebou (tzv. „domácí síť“; LAN) – můžete
použít
namísto
propojení
pomocí
kabelu
nebo
bezdrátové technologie. Využití služeb existující společnosti poskytující připojení k Internetu pomocí elektrické sítě (např. ElectraStar – pro oblast Prahy, Digitline – oblast Praha Zbraslav).
40
V souvislosti s problematikou využívání elektrické sítě pro přenos dat byl zaveden také další pojem - BPL (Broadband over Powerline).
34
Na našem trhu jsou dostupné moduly umožňující např. realizaci lokální sítě (LAN). Jedná se o tzv. moduly Homeplug41 (průmyslový standard) umožňující přenášet data rychlostí až několika desítek Mbit/s (reálná hodnota však u různých výrobků a v závislosti na nasazení může být i výrazně nižší). Jak funguje PLC
Na trafostanici je instalován headend napojený na zdroj Internetové
konektivity,
kterou
převádí
na
OFDM42
modulaci
superponovanou na elektrickou síť; přes repeatery a koncové modemy (CPE) je pak je tato modulace dopravena ke koncovému uživateli a převedena zpět na data. Zařízení na straně uživatele
Uživatel již má přiveden “Internet do zásuvky”, proto mu stačí na své straně použít jen adaptéry typu HomePlug. Jde o zařízení s jedním, či více rozhraními (RJ45, Ethernet), do kterého si uživatel může připojit svůj počítač, IP telefon nebo jiné zařízení. Zařízení na straně poskytovatele
Základní struktura přístupové sítě na bázi PLC je tvořena třemi prvky: 41
Standard HomePlug v dnešní době podporují všechna zařízení pro přenos signálu po elektrické síti. Standardizovaný adaptér zajišťuje komunikaci jak mezi jednotlivými prvky na elektrické síti, tak v klasické ethernetové síti. Zařízení standardu HomePlug 1.0 dovolují komunikovat maximální teoretickou přenosovou rychlostí 14 Mbit/s. Výrobky podporující standard HomePlug 1.0 jsou jednotně nazývány PowerLine zařízení a toto označení nesou vždy i ve svém názvu nebo popisu. 42 OFDM je zkratka z anglického Orthogonal Frequency Division Multiplexing, česky ortogonální multiplex s kmitočtovým dělením. Jedná se o přenosovou techniku pracující s tzv. rozprostřeným spektrem, kdy je signál vysílán na více nezávislých frekvencích, což zvyšuje odolnost vůči interferenci (rušení), zdroj: OFDM : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 23.2.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
35
HeadEnd je centrální jednotka PLC-subsítě. Tvoří rozhraní mezi přístupovou PLC sítí a páteřní sítí telekomunikačního operátora – tj. propojuje WAN síť s přístupovou PLC sítí na nízkonapěťových rozvodech.43 HomeGateway je opakovač, který zesiluje signál na vstupu do domu, který je po cca 200 - 500 metrech utlumen (závisí na počtu jističů a el. hodin). Použití HG není nezbytně nutné, pokud útlum nepřekročí únosnou hranici. Bez HG samozřejmě příslušně klesají pořizovací a instalační náklady na PLC síť.44 Customer Premises Equipment (CPE) je koncové zařízení přístupové sítě (modem). Je připojeno do zásuvky rozvodné sítě, a je vybaveno rozhraním (RJ45, 100 Mbit Ethernet) pro připojení datového zařízení (PC), nebo telefonu (VoIP).45
Obrázek 20 - Základní prvky přístupové sítě na bázi PLC46
43
MERUNKA, Mirek. Jak si vede Internet a data po elektrické síti v ČR [online]. 17.5.2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 44 Tamtéž 45 Tamtéž 46 MERUNKA, Mirek. Jak si vede Internet a data po elektrické síti v ČR [online]. 17.5.2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
36
Výhody technologie PLC
odpadá nutnost natahování kabelů a použití antén vysoké přenosové rychlosti jednoduchost instalace technologie je potenciálně dostupná v každé domácnosti nebo kanceláři – elektrické rozvody jsou všude PLC je dobře kombinovatelné a propojitelné s ostatními technologiemi Nevýhody technologie PLC
technologie je stále spíše ve stádiu vývoje neexistuje plošná dostupnost po celé České Republice. PLC je omezeno dostupností jen v konkrétních lokalitách PLC je kvůli omezené dostupnosti vhodné spíše jen pro vytvoření domácí sítě (LAN), než pro připojením k Internetu sdílená rychlost jednotný standard je zatím ve vývoji rušení různými spotřebiči
Optické technologie
V dnešní době se optická vlákna používají hlavně pro páteřní linky a spoje na dlouhé vzdálenosti. Je to z toho důvodu, že optická vlákna mají nejmenší útlum ze všech dostupných technologií a také největší propustnost (v dnešní době se pomocí optických vláken dosahují rychlosti v řádech desítek Gbit/s).
37
Optická vlákna jsou tvořena dvěma vrstvami skla (skleněného vlákna) – obalem a jádrem. Vznikají tak dvě rozdílná optická prostředí, která mezi sebou fungují jako zrcadlo.
Obrázek 22 - Struktura optického vlákna47
Rozlišujeme dva typy vláken: multimod (mnohavidové) a singlemod (jednovidové). Rozdíl mezi nimi je v tom, že jednovidové vlákno má malé jádro (proto se využívá pouze k přenosu jednoho optického paprsku) a mnohavidové vlákno má asi 5-6× větší jádro, takže umožňuje přenos více paprsků současně. Optické trasy se skládají z vysílače (tvoří ho optický zdroj a optický kabel) a přijímače. Jako zdroj se v optických vysílačích používají dva typy zářičů: LED (LED diody) a LD (laserové diody). V dnešní době se však už od LED zářičů postupně ustupuje, i když je „laserové řešení“ mnohem dražší. 48 Dnešní poskytovatelé ve větších městech (Brno – Netbox) používají optické vlákno na propojení sídlišť mezi sebou. Domy
47
ŠERÝ, Rosťa. Optické sítě [online]. 18.12.2006 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 48 ŠERÝ, Rosťa. Optické sítě [online]. 18.12.2006 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
38
navzájem propojí optickým vláknem a jednotlivé byty pak Ethernetem49. Předpokládá se, že do budoucna bude tento trend růst nejen v sídlištích. Dokonce se spekuluje o tom, že do každé domácnosti bude časem vést optická přípojka. Bohužel je toto řešení stále příliš drahé a uživatelé pravděpodobně nebudou chtít tolik investovat do připojení k Internetu – zvlášť pokud si již pořídili vlastní zařízení (modem, antény, access pointy, apod.). Koncoví uživatelé také (navzdory neustálému zvyšování požadavků na rychlost internetového připojení) nepotřebují tak obrovské kapacity, jaké optická linka nabízí. Vlákna zatím nemají dosažené svým maximálních hodnot při přenosu dat. Záleží hlavně na preciznosti zpracování vláken a kvalitě přijímače a vysílače. Dosahované vzdálenosti jsou v průměru několik desítek kilometrů. Není pro ně ale problém zvládat i několik stovek km. Nevýhodou je křehkost vláken – tj. jsou náchylná na ohyb. S každým ohybem se totiž zvyšuje jejich útlum – snižuje se dosažitelná vzdálenost. Záleží také na průměru jádra – čím větší průměr, tím nižší křehkost při ohybu.
Výhody optických technologií
téměř neomezená kapacita přenosu dat kvalita a stabilita optické linky – na kvalitu přenosu dat nemá vliv počasí, nebo rušení okolními systémy (např. tak jako v případě ADSL, nebo bezdrátových spojů) odolnost vůči odposlechu – bylo by nutné poškodit kabel
49
Ethernet = jeden z typů lokálních sítí, který realizuje vrstvu síťového rozhraní. Dnes patří k nejpoužívanějšímu typu sítí. Může přenášet data jiným způsobem a jinou rychlostí, proto se dělí na obyčejný Ethernet (10 Mb/s), Fast Ethernet (100Mb/s) a Gigabitový Ethernet (1Gb/s), zdroj: PETERKA, Jiří. Ethernet, I. [online]. 15. července 1998 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
39
Nevýhody optických technologií
vysoká pořizovací cena (v případě single mode – jednovidová vlákna) křehkost optických vláken nejsou příliš vhodné pro koncové instalace – cena a pracnost
Rádiový přístup
V současné době existuje mnoho systémů, které umožňují připojení domácností a podniků k různým sítím poskytovatelů služeb prostřednictvím rádiového přístupu. Tyto systémy můžeme dělit na: pevné rádiové systémy mobilní rádiové systémy družicové systémy
40
rádiové místní sítě Technologie
pro
zřízení
místní
přípojky
prostřednictvím
rádiového spoje nazýváme obecně rádiové přístupové technologie. Pod pojmem bezdrátové sítě si lze představit obrovské množství nejrůznějších sítí a technologií. Namátkou můžeme jmenovat: • Radiové sítě (80 MHz, 160 MHz, 450 MHz) • GSM sítě (900 MHz a 1800 MHz) • Bezdrátové „Wi-Fi“ sítě (2,4 GHz, 5 GHz) • FWA (10 GHz, 13 GHz, 16 GHz, 26 GHz) • Televizní a rádiové vysílání
Všechny tyto sítě mají jeden společný znak: k jejich provozování musí mít provozovatel licenci nebo alespoň povolení vydané patřičným regulačním orgánem. Tyto sítě pak mají přidělenu „svou“ frekvenci na které mohou vysílat a kterou nemůže v dané lokalitě používat nikdo jiný. Jde o takzvané licencované pásmo. Toto licencování pásem má své výhody. Jelikož je množství frekvencí omezeno a ne všechny frekvence jsou vhodné pro určitý rozsah nabízených služeb (např. mobilní telefony pracující v pásmu 1800MHz by asi těžko dosahovaly velkého pokrytí při použití frekvencí v řádech desítek GHz), jsou licence poměrně drahou záležitostí a tak většinou končí ve vlastnictví velkých (a bohatých) firem, které si je velice žárlivě střeží. Jelikož jsou radiové frekvence používány i v jiných zařízeních (mikrovlnné trouby, bezdrátové telefony, bezdrátové zvonky, dálkové ovladače a mnoho dalších), bylo by nemyslitelné, aby každý majitel takového zařízení žádal o svou licenci. Proto vzniklo takzvané ISM (Industrial Scientific and Medical) pásmo – což je pásmo vyhrazené pro
41
průmyslové, vědecké a lékařské účely. Po mnoha jednáních byla pro toto pásmo celosvětově uvolněna frekvence 2,4 GHz a později také frekvence 5 GHz (i když zde se uvolněné pásmo liší stát od státu). Pro Českou republiku bylo pásmo 5 GHz uvolněno až 1.9.2005. Rádiové vysílání, kterým je dnes řešena většina komerčně nasazovaných sítí, je náchylné na rušení, a to všemi prostředky, které mohou na příslušných kmitočtech pracovat (např. i mikrovlnné trouby to se týká zejména bezlicenčního pásma 2,4 GHz). Optické bezdrátové sítě či sítě založené na infračerveném záření zase nesnesou překážky mezi vysílačem a anténou přijímače. Dosah související s kvalitou přenosu pak omezuje jejich velikost i počet systémů, které se v rámci daného prostoru mohou nacházet, aby nedocházelo k nežádoucímu rušení. Následující typy připojení pomocí WLAN, FWA (resp. WiMAX) je těžké úplně oddělit s tím, že by se jednalo o naprosto rozdílné technologie. Právě naopak. Vzájemně se prolínají a nelze zcela přesně říci, kde končí jedna a začíná druhá. Technologie FWA je chápána jako „pevné“ připojení, kdy není počítáno s mobilitou uživatelů. U sítí WLAN je možné obojí – pevné „nepohybující se“ body i mobilní přípojky.
WLAN
WLAN je zkratkou pro Wireless Local Area Network nebo též Wireless LAN (typicky Wi-Fi). Ta označuje obecně jakoukoliv bezdrátovou síť a je vlastně ekvivalentní zkratce LAN. Jakákoliv bezdrátová síť, kde figurují počítače, se tedy odborně řekne WLAN. Technologie WLAN byla původně vyvinuta pro místní počítačové sítě,
42
nicméně jak se ukázalo – je vhodná také jako prostředek pro realizaci vysokorychlostního přístupu k Internetu. WLAN se dnes nepoužívají pouze pro řešení podnikové nebo domácí komunikace, ale také pro veřejný přístup k Internetu (tzv. hot spot) na místech s velkou koncentrací uživatelů (letiště, hotely, kavárny, atd.). Tyto veřejné hot spoty zpravidla umožňují přístup k síti Internet jen v omezeném dosahu. Vzdálenost, na kterou mohou WiFi zařízení komunikovat závisí na způsobu použití. Při umístění vysílacího zařízení uvnitř budov je kromě vysílacího výkonu zařízení a použité antény rozhodující také průchodnost prostředí. Důležitou roli hraje hlavně konstrukce budovy, tzn. jaké jsou použité materiály. Zdi nebo kovové prvky jsou pro rádiové vlny těžko průchodné. Vznikající odrazy (a jejich interference) mohou způsobit nefunkčnost spojení i když síla signálu bude dostatečná. Na druhou stranu lehké vnitřní příčky mohou být pro bezdrátové sítě snadno prostupné. Obvykle se uvádí, že dosah WiFi sítě se standardními anténami činí 50-200 m ve volném prostoru a 5-50 m uvnitř budov. Při nasazení ve volném prostoru a při použití výkonných přídavných antén je možné realizovat spoje na vzdálenost 2 – 5 km při zachování přenosové rychlosti a splnění limitů ČTÚ. Pro zajímavost: současný světový rekord ve vytvoření funkčního spoje s použitím Wi-Fi technologie je na vzdálenost 220 km.50
50
Microserv Computer technologies a Trango Broadband Wireless je od 14. srpna 2005 držitelem rekordu o nejdelší Wi-Fi přenos. Celková trasa tohoto funkčního spoje byla dlouhá 137,2 mil (220,8 km). S použitím vybavení od Trango, Microserv navázal bezdrátové spojení mezi dvěma vrcholky hor v Idaho, za použití 2,4 GHz a 5,8 Ghz bezdrátového spektra. Spojení bylo schopno provést FTP přenos o rychlosti 2,3 megabity za sekundu. Použitá výbava nebyla založena na standardní 802.11 wireless technologii, ale šlo o
43
Obrázek 23 - Zařízení, které bylo použito při nejdelším bezdrátovém spoji na světě.51
IEEE 802.11x
V roce 1997 publikoval mezinárodní standardizační institut IEEE specifikaci standardu bezdrátové sítě pracující v pásmu ISM52 pod číslem 802.11. V roce 1999 rozšířil tuto specifikaci o dvě kvalitativně vyšší specifikace známé pod revizními písmeny jako 802.11b (pásmo 2,4 GHz; rychlost 11 Mbit/s) a 802.11a (pásmo 5 GHz; rychlost 54 Mbit/s). Poslední podstatná revize z hlediska rychlosti přišla v roce 2003 pod označením 802.11g (pásmo 2,4 GHz; rychlost 54 Mbit/s). Všechny WLAN pracují v bezlicenčních pásmech. Existuje několik typů WLAN a označují se podle mezinárodních norem výboru 802.11 IEEE. Jedná se o základní standard WLAN a zahrnuje celou rodinu norem, označených doplňkovými písmeny na konci, např. novou experimentální technologii Tranga. Společnosti použily externí PacWireless 2-stopové antény (paraboly) k přenosu rádiového signálu. (http://en.wikipedia.org/wiki/Long_Range_Wi-Fi#_note-2) 51
Wi-Fi world record [online]. 2004 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 52 ISM = pásmo vyhrazené pro průmyslové, vědecké a lékařské potřeby (Industrial Scientific and Medical).
44
802.11a, 802.11b atd. Provoz bezdrátových sítí se řídí mezinárodními standardy a podléhá pravidlům národních regulátorů; v Česku je to Český telekomunikační úřad.53 Dodatky k IEEE 802.11 standardu
Doplněk
Rok schválení
Popis
802.11a
1999
Rychlost až 54 Mbit/s v pásmu 5 GHz.
802.11b
1999
Rychlost až 11 Mbit/s v pásmu 2,4 GHz.
802.11g
2003
Rychlost až 54 Mbit/s v pásmu 2,4 GHz.
802.11h
2004
Správa spektra 802.11a (5 GHz) pro Evropu
802.11i
2004
Řeší bezpečnost. Nahrazuje WEP novým způsobem šifrování AES (Advanced Encryption Standard)
Tabulka 3 - Výběr některých doplňků k 802.11
IEEE 802.11a – (vznik v roce 1999, produkty pracující s tímto standardem pak od roku 2001) pracuje v pásmu 5 GHz s dosahem 50 70 m a teoretickou rychlostí až 54 Mbit/s (reálná datová rychlost se ale pohybuje kolem 30 - 36 Mbit/s). Oproti 802.11b a 802.11g má 802.11a vyšší povolený vyzařovací výkon a lze ho tedy používat na delší vzdálenosti. IEEE 802.11h – je WiFi standard doplňující IEEE 802.11a, který je navržen s ohledem na evropské podmínky. Doplňuje dynamickou správu frekvencí a správu vysílacího výkonu.
53
WLAN : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [2007] , 22.1.2007 [cit. 2007-0409]. Dostupný z WWW: .
45
IEEE 802.11b - (Wi-Fi – Wireless Fidelity, od roku 1999) pracuje v pásmu 2,4 GHz (přesněji 2,4 – 2,485 GHz). Vzdálenost se liší dle použitého zařízení. Se silnými směrovými anténami je možné dosáhnout spoje i na vzálenost několika kilometrů. Nominální rychlost pro standard 802.11b dosahuje hodnot 11 Mbit/s. Přenosovou rychlost 11 Mbps je ovšem třeba chápat jako maximum, v případě horší podmínek pro přenos rychlost klesá na 5,5 Mbps, 2 Mbps nebo dokonce na 1 Mbps. Stále však jde jen o nominální přenosovou rychlost (rychlost odvozenou od toho, jak dlouho trvá přenos 1 bitu). Efektivní rychlost (rychlost přenosu "užitečných dat") je až o 30 až 40 procent nižší, kvůli režii spojené s přenosem.54 Díky vzájemné kompatibilitě produktů na bázi 802.11b od různých výrobců jsou tyto zařízení nejrozšířenější z celé rodiny 802.11. Testování této kompatibility se má na starost sdružení WECA (Wireless Ethernet
Compatibility
Aliance)55,
které
úspěšně
otestovaným
produktům vydává osvědčení, všeobecně uznávaná a respektovaná na trhu. Kvůli větší srozumitelnosti pro nejširší uživatelskou veřejnost sdružení WECA (Wireless Ethernet Compatibility Alliance) dokonce prosadilo jiné označení celého standardu: místo "802.11b" se dnes stále častěji používá přeci jen mnemoničtější Wi-Fi (od: Wireless Fidelity). WECA, která stanovila podmínky a metodiku měření, po němž udělila danému produktu známku - Wi-Fi (Wireless Fidelity). Organizace WECA se později přejmenovala na Wi-Fi Alliance.56
54
PETERKA, Jiří. Vyznáte se ve standardech? [online]. září 2002 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 55 KUCHAŘ, Martin. Bezdrátová technologie Wi-Fi zbavená roušky tajemství [online]. 2005 , 23.3.2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: 56 KUCHAŘ, Martin. Bezdrátová technologie Wi-Fi zbavená roušky tajemství [online]. 2005 , 23.3.2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW:
46
Obrázek 24 - Logo Wi-Fi Alliance57
IEEE 802.11g – jedná se o standard, který je rozšířením 802.11b. Vysílá ve stejném pásmu, jako 802.11b - tzn. 2,4 GHz a je zpětně kompatibilní s 802.11b. Maximální nominální rychlost, které může standard 802.11g dosahovat je až 54 Mbit/s. Prakticky dosahované rychlosti se pohybují kolem 25 Mbit/s. Potřebné zařízení na straně klienta
Existuje několik možností připojení klienta pomocí bezdrátové technologie Wi-Fi. Rozhodující pro volbu klientského zařízení je v prvé řadě vzdálenost od přístupového bodu. U jednoho klienta je možné pro příjem signálu použít jen PCMCIA58 kartu, zatímco u jiného je potřeba směrová anténa s vysokým ziskem a AP (Access Point). Dalším kritériem při volbě vhodného zařízení je pásmo, ve kterém toto zařízení bude pracovat - 2,4 GHz nebo 5 GHz. Access Point - Accesss Point (AP) je základní hardware pro stavbu bezdrátových sítí. Překlad slova je přístupový bod – funkci zařízení lze chápat jako centrální bod, který vysílá signál a všichni klienti v jeho 57 WLAN : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [2007] , 22.1.2007 [cit. 2007-0409]. Dostupný z WWW: . 58 PCMCIA = jedná se o rozhraní s univerzálním použitím, ke kterému je možné připojit celé spektrum různých zařízení, zdroj: PELIKAN, Jaroslav. PCMCIA [online]. [1999] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
47
dosahu se k němu mohou připojit.59 Při použití Access Pointu jako klientského zařízení je AP nastaveno do režimu „klient“ - tzn. nemohou se k němu připojit ostatní klientské adaptéry, ale slouží pouze pro příjem signálu z jiného vysílacího bodu. Přijímací anténa - její typ záleží na vzdálenosti od přístupového bodu. Antény rozlišujeme podle toho, do jakých směrů distribuují signál:
všesměrové antény - šíří signál do všech stran. Vykrývají tedy úhel 360 stupňů. Používají se všude tam, kde se vyžaduje souvislé pokrytí60 a jsou nejběžněji používanými anténami dodávanými přímo výrobcem k jednotlivým zařízením (nejčastěji jsou dodávány antény o zisku 2 dBi61). sektorové antény - antény, které vyzařují do určitého úhlu (např. 60, 90 nebo třeba 180 stupňů). Využívají se tam, kde je potřeba pokrýt signálem specificky omezené oblasti a zabránit tak pronikání signálu dál, než je potřeba.62 Např. sektorová anténa s vyzařovacím úhlem 90 stupňů je vhodná pro umístění v rohu budovy, kde by všesměrová anténa byla zbytečná. Na rozdíl od všesměrových antén mají sektorové antény díky větší směrovosti i větší dosah.
59
Slovník pojmů spojených s Wi-Fi [online]. [2005] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 60 KUCHAŘ, Martin. Bezdrátová technologie Wi-Fi zbavená roušky tajemství [online]. 2005 , 23.3.2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: 61 dBi - zisk antény se udává v dBi, tedy v decibelech na isotrop (izotropní anténa = teoreticky definovaná anténa, která vyzařuje do všech směrů beze ztrát), zdroj: Slovník pojmů [online]. 1999-2006 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 62 Typy antén [online]. 2004-2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
48
směrové antény – jedná se o směrové parabolické antény (tzv. síta), nebo antény typu Yagi. Tyto druhy antén září pouze do jednoho bodu a jsou to nejčastěji používané antény na delší spoje, protože soustředí signál do jednoho bodu a jsou tedy schopné „dozářit“ na největší vzdálenost.63
Obrázek 30 - Směrová parabolická anténa – tzv. „síto“64
Obrázek 31 - Anténa typu Yagi se ziskem 11 dBi65
Klientské adaptéry
63
KUCHAŘ, Martin. Bezdrátová technologie Wi-Fi zbavená roušky tajemství [online]. 2005 , 23.3.2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: 64 Tamtéž 65 Klientská wifi instalace [online]. [2004] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
49
Klientské adaptéry se nejčastěji vyrábějí v provedení PCMCIA, PCI nebo USB. Slouží pro připojení klientských PC k Accesss Pointu, ale lze je propojit i navzájem v režimu ad-hoc66. PCMCIA
Bezdrátové karty slouží pro připojení notebooků. PCMCIA karty se vyznačují podporou plug and play67 a hot swap68. Mohou být měněny za chodu a samy si nastavují parametry jako přerušení, adresu apod.
Obrázek 32 - Bezdrátová karta - Airnet 11Mb PCMCIA High Power69
PCI
Jedná se o kartu PCI s výstupem na externí anténu. Problémem je většinou pokrytí signálem u PC a nutnost tahat kabely mezi PC a anténou s vyšším ziskem. Proto se tato možnost připojení příliš 66
Ad-hoc = nejčastěji označuje dočasné síťové spojení mezi dvěma rovnocennými prvky např. dva laptopy spojené pomocí Wi-Fi bez Přístupového Bodu (AP), (http://cs.wikipedia.org/wiki/Ad-hoc) 67 Plug and play - (v překladu „připoj a hraj“) je technologie umožňující jednodušší rozpoznávání hardwaru. Umožňuje operačním systémům správně zjistit jaký hardware je v počítači, na základě čehož může automaticky k tomuto hardware nainstalovat či spustit příslušné ovladače, zdroj: Plug-and-play : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2007 , 8.3.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 68 hot swap = metoda přidávání zařízení za chodu 69 Airnet 11Mb PCMCIA High Power [online]. 2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
50
neprosadila a PCI karty jsou používány v serverech jako vysílací zařízení. USB
Nejlevnější a nejmenší zařízení schopné připojení k bezdrátové síti. Nejsou ale vybaveny konektorem pro připojení antény s vyšším ziskem a omezená délka kabeláže je vyčleňuje pouze do míst s velmi silným signálem.
Obrázek 34 - 54Mbps 802.11g Wireless USB 2.0 Adapter70
Na straně poskytovatele připojení Vysílací zařízení
Access Point – Accesss Point (AP) je základní hardware pro stavbu bezdrátových sítí. Překlad slova je přístupový bod – funkci zařízení lze chápat jako centrální bod, který vysílá signál a všichni klienti v jeho dosahu se k němu mohou připojit. RouterBoard – jde o platformy litevské firmy MikroTik. Tyto platformy ovšem ke svému provozu potřebují ještě miniPCI kartu, která se do nich vkládá. S OS Mikrotik umožní RouterBoard velmi široce konfigurovat parametry přípojky (zabezpečení, překlady adres, firewall, použití ve 2,4 GHz nebo 5 GHz, přikoupení přídavných modulů, 70
Trendnet TEW-424UB [online]. [2007] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
51
shaping71, priorizace služeb, přehledné grafy a statistiky, web management, aj.) a to centrálně, takže jsou vhodné pro poskytovatele bezdrátového Internetu jako výkonná, kvalitní a levná řešení.
Obrázek 35 - RouterBoard 53272
Antény – stejně jako u klientského zařízení je možné použít všesměrové, sektorové a směrové antény. Narozdíl od klientského zařízení ale mívají antény (hlavně všesměrové) na straně poskytovatele bezdrátového připojení vyšší zisk. Výhody připojení pomocí Wi-Fi
možnost vybudovat síť Wi-Fi bez použití kabeláže => nižší cena za náklady jednoduchá instalace bezdrátového zařízení umožňuje výstavbu počítačových sítí i tam, kde je nemožné, nebo ekonomicky nevhodné vytvářet kabelové sítě (např. historické budovy, rozsáhlé objekty, aj.)
71
shaping = řízení datových toků v síti Boards and cases [online]. 1998-2006 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 72
52
jednotný standard Wi-Fi technologií => vzájemná kompatibilita jednotlivých zařízení Nevýhody připojení pomocí Wi-Fi
rušení jinými systémy, které se nacházejí ve stejném pásmu vlivy počasí a přímé viditelnosti na kvalitu spojení ztráty signálu průchodem přes překážky (zdi, podlaží) Budoucnost Wi-Fi
Budoucnost bezdrátového připojení k Internetu leží paradoxně v rukou společností poskytující připojení pomocí technologií xDSL. Jejich velkou výhodou totiž je, že rychlosti nabízené s využitím xDSL jsou mnohem vyšší, než lze dosáhnout pomocí bezdrátových technologií. Samozřejmě pomineme-li bezdrátové spoje schopné přenést několik desítek či stovek Mbit/s - ovšem v úplně jiné cenové relaci, než se pohybuje běžná instalace Internetové přípojky. Rozdíly v současné době dosahují několika stovek tisíc korun. Bohužel v současné době je připojení typu xDSL stále finančně nevýhodné (při porovnání cena/nabízená rychlost) a také existence datových limitů (FUP73) není zrovna ideální při prosazování xDSL více mezi uživatele. Vždy najdeme argumenty pro a proti. Ve výsledku ale při volbě Internetového připojení stejně záleží hlavně na tom, v jaké oblasti má být přípojka zřízena. Na „samotě u lesa“ s velkou pravděpodobností kabelové připojení neseženete - vaší jedinou 73
FUP = (Fair User Policy) je omezení, které uživateli internetového připojení dovoluje stáhnout pouze určité množství dat za určitý čas. Po překročení tohoto limitu se rychlost připojení sníží, nebo je k vyúčtování připočten poplatek za data stažená navíc, zdroj: Fair User Policy : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2007 [cit. 2007-0409]. Dostupný z WWW: .
53
možností bude tedy poohlédnout se po bezdrátovém řešení. Naopak ve velkém městě je zase kvůli zarušení pásem prosté šílenství snažit se prosadit „bezdrát“.
FWA FWA – Fixed Wireless Accesss znamená pevný bezdrátový přístup (okruh). Fixed, „Pevný“ - přenosová trasa je sestavena stále, permanentně, a to i v případě, že nejsou přenášeny informace.74 Wireless, „Bezdrátový“ – technologie FWA využívá jako přenosové medium radiové vlnění v chráněném a licencovaném pásmu 26 GHz a 28 GHz.75 FWA v Evropě obecně označuje všechny bezdrátové technologie pracující na frekvencích zhruba 2 - 10,5 GHz. V dnešní době se ale za FWA spíše považuje technologie, která nepracuje v pásmu 2,4 GHz a 5 GHz. Technologie FWA (Fixed Wireless Accesss) je obecné označení pro skupinu technologií, které umožňují zřízení pevné rádiové přípojky prostřednictvím obousměrného rádiového spoje. Některé systémy FWA v nižších pásmech (zejména 3,5 GHz) nevyžadují přímou viditelnost, což umožňuje efektivnější pokrytí v hustě obydlených oblastech nebo v oblastech s nepřehledným terénem. Systémy FWA ve vyšších pásmech (nad 10 GHz) vyžadují vždy přímou viditelnost.
74
FWA : Nová generace bezdrátového přenosu [online]. [2007] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 75 Tamtéž
54
Základní infrastruktura sítě FWA je podobně jako u mobilní sítě tvořena soustavou základnových stanic (base stations), které kolem sebe vytváří tzv. buňky (cells), přičemž terminály jednotlivých uživatelů komunikují vždy právě s jednou základnovou stanicí ve svém dosahu. Sítě FWA hospodaří s přidělenými frekvencemi stejně jako mobilní sítě. Nešíří je všesměrově, ale směrují je pouze do určité výseče, označované jako sektor, o velikosti 30 až 90 stupňů. V rámci jednoho sektoru je vždy používáno jedno frekvenční pásmo, a bezprostředně sousední sektory téže buňky i sektory sousedních buněk pak musí používat jiná frekvenční pásma. Cílem sítí FWA není podporovat
mobilitu koncového účastníka. O něm se naopak
předpokládá, že se pohybovat nebude.76 To je zásadní odlišnost sítí FWA například od sítí GSM. FWA není konkrétní technologií, alespoň ne v tom smyslu že by měla své vlastní specifikace a standardy které musí všichni výrobci dodržovat, aby si jejich produkty vzájemně rozuměly. FWA je spíše typem (druhem) sítě, a nikoli konkrétní technologií která tento typ sítě realizuje. To v praxi znamená, že sítě FWA mohou být realizovány pomocí produktů různých firem, které ani nemusí být mezi sebou funkčně kompatibilní.77 zákazník A - PVC1 (pro Internet) zákazník B - PVC2 (pro Internet) zákazník C - PVC3 (pro Internet) + PVC4 (pro telefony)
76
PETERKA, Jiří. Jak fungují sítě FWA na 26 GHz? [online]. 11.8.2000 [cit. 2007-0409]. Dostupný z WWW: . 77 PETERKA, Jiří. Jak fungují sítě FWA na 26 GHz? [online]. 11.8.2000 [cit. 2007-0409]. Dostupný z WWW: .
55
Obrázek 36 - Příklad konfigurace sítě FWA78
Výhody technologie FWA
sítě FWA jsou řešením tam, kde není vhodné vést trasu pomocí kabelů odpadá starost s rušením od ostatních sítí – síť FWA je licencovaná79 vhodné pro zákazníky, kteří nemají z technických nebo finančních důvodů přístup ke konektivitě po optické síti vysoká spolehlivost FWA spojů – na úrovni optických linek80 Nevýhody technologie FWA
78
FWA : Nová generace bezdrátového přenosu [online]. [2007] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 79 STAUDEK, Jan. Bezšňůrové technologie, FWA, Wireless MAN [online]. 2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 80 Tamtéž
56
nutnost žádat o licenci narozdíl od WLAN nemá mobilní stanice a nepodporuje roaming81 cena koncových i základnových stanic je vyšší než u zařízení WLAN
Mobilní rádiová přípojka V dnešní době je více uživatelů sítě GSM než uživatelů Internetu. Nicméně dnes už lze i sítě GSM použít pro přístup k Internetu, proto se tento rozdíl pomalu zmenšuje. Jakým způsobem se pomocí GSM připojit k Internetu? Libor Dostálek a Alena Kabelová jej ve své knize82 popisují srozumitelně: „Systém GSM pokrývá území. Území je rozděleno do řady buněk. Každá buňka je obsluhována jedním zařízením BTS83. Jednotlivé buňky se vzájemně překrývají. Pokud se uživatel se svým mobilním telefonem pohybuje, jednotlivé BTS si jej postupně předávají.“
81
Roaming - bezdrátová zařízení se mohou pohybovat mezi přístupovými body, které jsou nakonfigurovány jako jediná síť, aniž by ztratila připojení k hostitelské síti. 82 Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS 83 BTS je vysílač a přijímač umístěný v krajině. Jsou to ty známé stožáry, konstrukce na střechách, sloupech. BTS zajišťuje spojení mobilního telefonu se sítí. Prostor pokrytý signálem z jedné BTS nazýváme buňkou a pokrytí sítě je dáno množstvím a velikostí buněk na určité ploše. Zdroj: BTS : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 8.4.2006 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
57
Obrázek 37 - Architektura GSM84
Z toho vyplývá zásadní rozdíl mezi FWA a mobilní technologií. U FWA se předpokládá, že se uživatel pohybovat nebude, kdežto u mobilní přípojky právě naopak. Ovšem nic není zadarmo, a tak se sice můžete připojit na Internet třeba z jedoucího auta – zaplatíte (a to doslova) za tento komfort bohužel nižší rychlostí přenosu dat. Mobilní sítě a služby se objevily už v několika generacích. V současné době se nacházíme někde na přelomu 2. a 3. generace. Připravuje se generace 4.
84
Introduction au standard GSM [online]. 2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
58
Charakteristika
1G
2G/2,5G
3G
4G
typické
900 MHz
1 800 MHz
2 GHz
30 a 60 GHz
podpora
základní
identifikátor
konferenční
kvalitní video
hlasových
telefonie
volajícího,
volání, video
hlasová pošta
(nízká kvalita)
textové
multimediální
spektrum
služeb předávání
-
sjednocené předávání
zpráv
zpráv podpora dat
-
2G na bázi
na bázi
přirozené
přepínání
přepínání
IPv6
okruhů a 2,5G
paketů
na bázi přepínání paketů maximální
-
14,4 Kbit/s
2 Mbit/s
100 Mbit/s
9,6 Kbit/s v 2G
70 Kbit/s
?
a 40+ Kbit/s
(zatím)
datová
v 2G a 115
rychlost
Kbit/s v 2,5G
reálná rychlost
2,4 Kbit/s
v 2,5G nasazení
1980 – 1994
1995 – 2001
2002/3 – 2010
Tabulka 4 - Přehled rozdílů mezi "generacemi"
1G
59
2010+
realizovala se analogově soustřeďovala se na přenos hlasu bez datových služeb 2G
využívá digitální způsob přenosu dat soustřeďuje se na hlasové služby propustnost sítí nepřesahuje 20 Kbit/s mezi technologie 2G patří GSM a CDMA Mezi druhou a třetí generací se objevila ještě generace přechodová (2,5G). Zatímco technologie 2G jsou ještě založené na přepínání okruhů85, modernější technologie jsou již postavené na přepínání paketů86 (data posílají do sítě v paketech místo ustavení přímého okruhu sítí) a jsou vlastně paketovým datovým systémem postaveným nad hlasovou sítí. GPRS
Jedná se o paketovou službu, která umožňuje hlasovou, textovou komunikaci a přístup k Internetu teoretickou rychlostí do 473 Kbit/s. Reálná kapacita GPRS se pohybuje mezi 40 – 60 Kbit/s. V sítích GPRS patří priorita hlasovému provozu – proto pokud je veškerá
85
Přepínání okruhů - chtějí-li spolu mluvit dva účastníci, sestaví se fyzické či virtuální vedení propojující oba přístroje. Tento přístup je zjevně neefektivní – pokud se zrovna nemluví, leží navázané vedení ladem, zdroj: SATRAPA, Pavel. Špičkové sítě – zpět do 19. století [online]. 2.12.2004 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 86 Přepínání paketů - počítačové sítě přišly s principem přepínání paketů, kdy se po jednom spoji přenáší libovolná směs paketů náležejících nejrůznějším komunikujícím dvojicím. Díky tomu dochází k efektivnímu využití přenosové trasy, zdroj: SATRAPA, Pavel. Špičkové sítě – zpět do 19. století [online]. 2.12.2004 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
60
kapacita obsazena telefonními hovory, musí uživatelé GPRS čekat, až se nějaký úsek uvolní. U některých provozovatelů ale existuje i speciální vyhrazený kanál pouze pro GPRS. Nelze přes ni tedy využívat hlasové služby. EDGE
EDGE je vylepšené GPRS. Umožňuje zvýšit kapacitu pro přenos dat i hlasu oproti GPRS. Teoretická rychlost se pohybuje až kolem 473 Kbit/s; reálná už jen do 100 Kbit/s. 3G
Třetí
generace
by
se
měla
zaměřit
na
poskytování
multimediálních služeb. Dosahované teoretické rychlosti se mají pohybovat do 2 Mbit/s (pro nepohyblivé koncové zařízení). Dále pak 384 Kbit/s při chůzi a pomalejší jízdě a 144 Kbit/s pro mobilního uživatele v automobilu. 4G
Čtvrtá generace bude znamenat kombinaci rádiových a bezdrátových přístupových technologií (WLAN, mobilní sítě, vysílací sítě), které se budou připojovat k IP síti a budou nabízet služby mnoha druhům koncových zařízení. Budou se vyvíjet nejen technologie nabízející velkou přenosovou kapacitu (až 100 Mbit/s směrem k uživateli a 20 Mbit/s směrem od uživatele), ale také technologie, které bude možné implemetovat do různých přístrojů a zařízení (senzory, hlásiče, identifikační známky, aj.). Síť 4. generace bude kombinací pevné sítě, Internetu a mobilní sítě a nabídne tak svým uživatelům jakoukoli kombinaci těchto služeb.
61
Mobilní bezdrátový přístup ale nebude nikdy fungovat jako primární řešení širokopásmového přístupu k Internetu pro domácnosti nebo podniky. Bude využit spíše jako mobilní a doplňkové připojení ke stávajícím technologiím.
Družicová přípojka (Satelitní připojení) Charakteristickou
vlastností
satelitního
přenosu
je
asymetričnost. Tzn., že data směrem od uživatele (upstream) mají několikrát nižší rychlost, než směrem k uživateli (downstream). Vychází se totiž z toho, že uživatel více data stahuje, než odesílá. Běžné antény pro satelitní přenos jsou schopny signál pouze přijímat (příjem dat vysílaných ze satelitu). Existují ale i antény, které jsou vybaveny pro vysílání signálu. Proto satelitní připojení k Internetu dělíme na dvě skupiny: jednosměrný přenos a obousměrný. 87 Jednosměrný přenos
Jednosměrný přenos slouží pouze pro příjem dat – odesílání je řešeno pomocí jiné technologie88 (např. modem, ISDN, apod.). Uživateli pro odesílání stačí levné pomalé připojení, protože větší část využití Internetu tvoří download. Služby satelitního Internetu využívají zpravidla celou vysílací část satelitu, která je vyhrazena pro Internet - má přenosovou rychlost přibližně 34 Mbit/s. Jedná se však o sdílený kanál všemi současně pracujícími uživateli a přenosová rychlost pro každého z nich tedy bude jen zlomkem výše zmíněné rychlosti. V praxi lze očekávat rychlost 87
Satelitní připojení [online]. [2003] [cit. 2007-06-13]. Dostupný z WWW: . 88 Tamtéž
62
maximálně v řádu stovek kilobitů za sekundu v online režimu.
89
V praxi
tedy jednosměrné připojení funguje tak, že se uživatel připojí svým stávajícím připojením (modem, ISDN...), zadá požadavek na webovou stránku či soubory, který se odešle přes klasické připojení poskytovateli satelitních služeb a ta pošle data přes družici k parabolické anténě uživatele, která je ihned dostane do počítače.
Obrázek 38 - Struktura jednosměrného satelitního připojení90
Obousměrný přenos
Jak je již patrno z názvu - na rozdíl od předchozího typu připojení nabízí toto řešení přenos dat směrem k uživateli i směrem od uživatele. Odpadá tedy nutnost pořizování dalšího připojení. Zpětný kanál (od uživatele) je realizován také přes satelit. To přináší veliké výhody, ovšem za cenu některých komplikací. Uživatel totiž musí být schopen vysílat data směrem k satelitu, což klade vysoké nároky na technické zařízení. Klasická parabolická anténa totiž umí
89
Satelitní připojení [online]. [2003] [cit. 2007-06-13]. Dostupný z WWW: . 90 Tamtéž
63
pouze přijímat signál a nikoliv vysílat. Proto musí být nahrazena jinou anténou, která vysílat umí. K tomu se používají větší parabolické antény kruhového či elipsovitého tvaru o minimálních rozměrech 100 x 60 cm. Tyto antény se liší výkonem vysílače, to znamená, že menší antény podporují nižší upstreamové rychlosti. Jedním z parametrů antén je také jejich odolnost vůči větru, čili rychlost větru, za které je ještě anténa schopna pracovat.91 Výhody satelitního připojení
perfektní dostupnost vhodné pro stahování velkých objemů dat vzhledem k dostupnosti může uživatel využít nabídky takřka všech evropských společností, nemusí se omezovat jen na ČR92 satelitní připojení se vyplatí tam, kde není dostupné jiné připojení Nevýhody satelitního připojení
vysoká odezva => nepoužitelnost aplikací pracujících v reálném čase (videokonference, telefonování přes Internet, aj.)93 jde o asymetrický přenos; upload je nižší, než download vysoká pořizovací cena zařízení
91
Satelitní připojení [online]. [2003] [cit. 2007-06-13]. Dostupný z WWW: . 92 Satelit : Tutoriály na Lupě [online]. 1998-2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 93 Tamtéž
64
Závěr teoretické části Při vybírání vhodného připojení je nutné brát v potaz nejen vlastnosti technologie, pro kterou jsme se rozhodli, ale i lokalitu, kde se bude plánovaný „přístupový bod“ nacházet. Pokud už máme jasno v lokalitě, je dále potřeba zjistit, jaké typy konektivity jsou zde dostupné. Těžko například můžete požadovat, aby vám někdo na chatu v horách přivedl optické vlákno nebo kabelovou televizi. Jak už jsem zmínila výše, musíte také zvážit, co od daného připojení očekáváte. Stahování, nebo odesílání větších objemů dat, hraní her, telefonování, či jen brouzdání po Internetu. I od tohoto všeho se odvíjí konečné řešení. Rozhodně není dobré všechny tyto požadavky podceňovat. Pak se vám totiž nestane, že např. Internet používáte jednou za měsíc pro vyzvednutí pošty a přitom si platíte drahý tarif s velkou rychlostí přenosu dat, který vůbec nevyužijete.
65
Praktická část
66
Úvod praktické části Stejně jako uživatelé, i knihovny mají své specifické požadavky a nároky při hledání vhodného připojení k Internetu. Tak jako u domácností i u knihoven záleží na tom, kde daná knihovna je – jestli na malé vesničce, nebo ve velkém městě. Na rozdíl od domácích uživatelů má ale knihovna ztíženou situaci – musí odhadnout počet počítačů, které bude muset pro práci s Internetem vyhradit. Svou roli v tom hraje i finanční rozpočet, ale v zásadě jde o to, poskytnout čtenářům dostatečný komfort pro přístup k informacím online. Vrátíme-li se k příkladu s knihovnami na vesnicích a ve městech – pak asi těžko budete mít ve vesnici s pár desítkami obyvatel rozsáhlou počítačovou studovnu a ve městě koutek s jedním či dvěma počítači. V praktické části jsem se rozhodla, že se pokusím zjistit, jakým způsobem jsou knihovny v České Republice připojeny k Internetu nejčastěji. Pomocí e-mailového dotazníku jsem zjišťovala typ připojení, měsíční poplatek za tuto službu, rychlost Internetového spojení a také jsem požádala knihovny, aby odhadly týdenní návštěvnost čtenářů knihovny. Celkem se mi z cca 657 zaslaných dotazníků vrátilo 225 odpovědí, které jsem uspořádala do grafů pro větší přehlednost.
67
Stav připojení knihoven k Internetu v závěru roku 2001 Poslední průzkum pro Národní Knihovnu ČR ohledně druhu typu, ceny a rychlosti připojení knihoven k Internetu, který zpracoval PhDr. Vít Richter a Bc. Marta Hejhálková, byl proveden v prosinci roku 2001 (předtím ještě jednou v roce 1997). Jednalo se o kvantitativní průzkum, který zjišťoval výše zmíněné informace zejména u knihoven poskytující služby nejširší veřejnosti (zřizované obcí, městem, okresem a krajem). Průzkumu se celkově zúčastnilo 1144 knihoven. Z tohoto množství 200 knihoven nebylo v době průzkumu vybaveno ICT nebo připojeno na Internet. Z tohoto důvodu byla zpracovávána pouze data z 944 knihoven.
Tabulka 5 - Technologie připojení k Internetu – srovnání roku 1997 a 2001 (všechny typy knihoven)94
94
Plug-and-play : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2007 , 8.3.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
68
Tabulka 6 - Rychlost připojení na Internet ve veřejných knihovnách95
Bohužel toto byl poslední podobný průzkum prováděný v tak rozsáhlém měřítku (brán v potaz počet respondentů, kteří odpověděli). Každý rok jsou sice knihovnami v době od ledna do února odevzdávány nejrůznější statistiky, ale týkají se většinou jen počtu počítačů, které knihovna vlastní, nebo kolik z nich je připojeno k Internetu. V žádné dostupné souhrnné statistice, kromě prvních dvou jmenovaných (1997 a 2001) se však nezjišťovalo, jakým způsobem jsou knihovny připojeny, nebo jaká je rychlost jejich připojení. Každoroční statistiky z výkazů o knihovně se zaměřují pouze na knihovní fond a statistiky kolem něj, počet počítačů ve studovnách nebo počet PC připojených k Internetu. Z celkového počtu „online počítačů“ se ale nedá odhadnout množství knihoven, které vlastní internetové 95
Plug-and-play : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2007 , 8.3.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
69
připojení. Co se nových statistik týče, tak podle Blanky Skučkové (odbor umění a knihoven MK) budou statistiky za rok 2006 dostupné v průběhu dubna až května 2007. Je tedy problematické zařazovat tuto statistiku do bakalářské práce, pokud neexistuje přesné datum, kdy má být statistika zveřejněna.
Průzkum v knihovnách Co bylo cílem celého průzkumu
70
V první řadě bylo potřeba zjistit, jakým způsobem jsou knihovny v celé České Republice připojeny nejčastěji. Sběr informací se neomezoval na specifické oblasti, např. jen na Čechy, nebo Moravu, velká města, nebo naopak vesnice. Knihovny byly vybírány náhodně.96
Cílem průzkumu bylo pomocí kvantitativního sběru dat zjistit, jakým způsobem je ta která knihovna k Internetu připojena – tzn. technické řešení, dále pak jakou rychlostí toto připojení disponuje, v jakém rozmezí se pohybuje cena za dodávanou konektivitu (ostatní služby, např. servis PC, apod. nebyly brány v potaz) a nakonec kolik uživatelů, resp. čtenářů pak přístup k Internetu v knihovně využije v časovém horizontu jednoho týdne. Otázky dotazníku byly voleny tak, aby byly jednoduché a srozumitelné pokud možno co největší skupině lidí, kteří by je mohli eventuelně zodpovědět. Není totiž pravidlem, že každá knihovna má svého správce sítě nebo IT technika. Právě naopak. V naprosté většině knihoven má vše na starosti pouze jeden člověk – od nakupování knih, půjčování, starání se o čtenáře až po správu počítačů a internetového připojení. Často se dokonce stávalo, že knihovny poslaly neúplnou odpověď na dotazník. Tzn. třeba jen na jednu otázku, nebo dokonce vůbec žádnou. Tito lidé pak v e-mailu vysvětlili, že bohužel nemohou odpovědět, protože odpověď buď neznají nebo nevědí, co jednotlivé otázky znamenají a kde by podobné informace o svém připojení našli.
Jak probíhal sběr informací o připojení Po uvážení všech pro a proti byla zvolena forma e-mailového dotazníku. Bylo to z toho důvodu, že osobní návštěvy jsou z časového hlediska nereálné (navštívit x tisíc či stovek knihoven v rozmezí 96
Pro kontaktní informace na knihovny byl použit server www.knihovny.cz.
71
několika málo měsíců zkrátka není v lidských silách) a také proto, že pravděpodobnost toho, že knihovna bude mít vlastní připojení k Internetu se zvyšuje už tím, že je možné najít e-mailovou adresu knihovny.
Počáteční obavy, že knihovny budou z velké části brát prosbu o vyplnění dotazníku jako nevyžádanou poštu a tím pádem nebude získáno dostatečný počet odpovědí, pozbyly významu. Většina oslovených knihoven se totiž naopak ukázala velmi vstřícná a požadované informace poskytla. Někdy dokonce s podrobnějším popisem, jakým způsobem je u nich připojení řešeno (společné připojení k Internetu s městským/obecním úřadem, počet počítačů, které mohou čtenáři využít, atd.).
„Díky projektu Veřejný přístup občanů ve statutárním městě Brně k širokopásmovému Internetu prostřednictvím veřejné knihovny (realizovanému městem Brnem z finančních prostředků Společného regionálního operačního programu strukturálních fondů Evropské unie, z rozpočtu města Brna i státu), se v roce 2006 rozšířil počet provozů s veřejně přístupným Internetem na celkových 32, takže v současné době je pokryto prakticky celé území města Brna. Současně se také na většině provozů rozšířil počet počítačových pracovišť s veřejně dostupným Internetem. Celkově tak má veřejnost k dispozici 108 PC stanic s vysokorychlostním Internetem.“ /Jana Šubrová, Knihovna Jiřího Mahena/
„Propojení do Internetu neslouží jen pro návštěvníky a pracovníky knihovny, ale pro provoz knihovny (zabezpečuje komunikaci s celostátními databázemi při sdílení dat o knižních titulech apod.) a pro služby čtenářům (online katalog)“
72
/Kamil Typlt, knihovna Kroměříž/
„K dispozici je jedna veřejná pracovní stanice jako samoobslužný bezúdržbový kiosek. Vybaven je kompletní sadou programů nejen pro práci s Internetem (ale i kancelářské aplikace, apod.) nad operačním systémem GNU/Linux distribuce. Přístupný je všem ZDARMA.“ /Petr Včelák, knihovna Urbanice/
Dotazník musel být hlavně stručný a srozumitelný. Několik emailových odpovědí zvlášť toto vyzdvihlo: podle nich by je od odpovědi odradilo, kdyby měl dotazník více otázek nebo jim vyplňování zabralo dlouhou dobu, či by nad otázkami museli dlouho přemýšlet.
„Dobrý den, na Váš dotazník ráda odpovídám, protože na rozdíl od mnoha dalších je stručný. Často se setkávám s tím, že nás studenti prosí o pět minut času a pak položí 20 otázek stylem, že jejich vypracování by znamenalo v podstatě udělat seminárku za někoho :-))“ /Marie Dočkalová, knihovna Třebíč/
„Kéž by všechny dotazníky byly tak rychle zdolatelné:-))“ /Ivana Marečková, Městská knihovna Králíky/
Pro konkrétní představu je zde uvedeno přesné znění dotazníku, který knihovny obdržely:
1. Jakým způsobem je Vaše knihovna připojena k síti Internet? a) ADSL b) ISDN
73
c) modem d) Wi-Fi e) jiné ..... (vypište jaké)
2. Jakou rychlostí toto připojeni disponuje? a) do 128 Kbit/s b) do 256 Kbit/s c) do 512 Kbit/s d) do 1 Mbit/s e) do 2 Mbit/s f) do 4 Mbit/s g) více než 4 Mbit/s
3. V jakém rozmezí se pohybuje cena, kterou platíte za připojení k Internetu? (bez DPH) a) zdarma b) do 300 Kč c) do 500 Kč d) do 1000 Kč e) více než 1000 Kč
4. Zkuste odhadnout, kolik návštěvníků využije připojení k Internetu ve Vaší knihovně za týden? a) do 10 lidí b) do 20 lidí c) do 30 lidí d) do 40 lidí e) 50 a více lidí
74
Knihovny měly možnost odpovídat např.: 1.a, 2.b, 3.c, 4.d, nebo odpovědi vypsat slovně.
Výsledky průzkumu Začátek průzkumu byl stanoven na polovinu ledna (18. ledna 2007). Od tohoto data byly postupně řazeny odpovědi do příslušných, předem sestavených
kategorií. Uzávěrka všech odpovědí byla 1.
března 2007. Konečné datum přijatých odpovědí nebylo stanoveno na začátku průzkumu pevně – uzávěrka proběhla jednoduše tehdy, kdy přestaly
chodit
odpovědi
na
dotazník.
Nejvíce
odpovědí
bylo
zaznamenáno v průběhu prvních tří dnů od rozeslání dotazníku knihovnám.
Celková účast knihoven
E-mailové kontakty na knihovny byly vyhledávány na serveru www.knihovny.cz. Celkově se podařilo shromáždit 657 e-mailových adres, na které byly následně rozeslány dotazníky s vysvětlením, proč by jej měly knihovny vyplnit a k čemu budou výsledné informace potřebné. Z tohoto počtu se vrátilo 152 e-mailů jako nedoručitelných – adresy neexistovaly. celkem oslovených
75
6206 657
Tabulka 7 - % z celkového počtu
Celkový počet knihoven, které se zúčastnily výzkumu byl 225. Z toho platných odpovědí bylo 214. Jako neplatné byly označeny emaily, které obsahovaly odpověď jen na jednu otázku nebo vůbec na žádnou – odpovědi typu „nevím“.
„Na první dvě otázky si netroufnu odpovědět, tak dalece tomu nerozumím. Myslím, že připojení je na modem.“ /knihovna Valdice/
Ke dni 22.3.2007 je podle paní Stanislavy Firstové (MK ČR, odbor umění a knihoven) evidováno na Ministerstvu kultury 6 290 knihoven. Z toho je 84 knihoven na vlastní žádost zrušeno. Přes program PIK97 je připojeno asi 3.500
knihoven. Z celkového počtu
6 206 knihoven bylo tedy (ať už úspěšně či neúspěšně) osloveno 10,6 %.
97
PIK – Projekt Internetizace Knihoven (2004) - PIK vznikl na základě úkolu Ministerstva informatiky (MI) k plnění cílů Státní informační a komunikační politiky ČR – eČesko 2006. Cílem projektu je připojení všech knihoven evidovaných dle knihovního zákona do konce roku 2006.
76
celkem odeslaných nedoručitelné odepsali neodepsali
100% 23% 34% 43%
657 152 225 280
Tabulka 8 - Odpovědi na dotazník
Účasti knihoven – počet obyvatel vs. umístění knihovny
Výsledný počet knihoven s platnými odpověďmi byl rozdělen na pět kategorií dle počtu obyvatel vesnice/města, kde se knihovna nachází. Bylo to proto, že nelze srovnávat knihovny např. ve vesnici se 100 obyvateli a knihovny ve městech, kde žije několik milionů obyvatel.
77
do 500 do 2000 do 10000 do 100000 více než 100000
7 48 103 51 5
Tabulka 9 - Účast knihoven v průzkumu
Vyjmenované knihovny, které se zúčastnily průzkumu do 500
Hartmanice,
Chaloupky,
Kralovice,
Urbanice
78
Lidice,
Ruda,
Senice,
do 2 000
Bavorov, Bouzov, Brandýs nad Orlicí, Čejč, Černá Hora, Česká Bělá, Dřevohostice, Francova Lhota, Harrachov, Havlíčkova Borová, Heřmanova Huť, Hnojník, Holasovice, Holoubkov, Horní Bříza, Horní Cerekov, Hostouň, Hrušky, Choltice, Jindřichovice pod Smrkem, Kostomlaty pod Milešovkou, Křinec, Lomnice, Malšice, Miletín, Načeradec, Nedvědice, Nové Veselí, Osoblaha, Pecka, Potštát, Protivanov, Předměřice nad Labem, Radnice, Smečno, Smilovice, Ševětín, Švihov, Tasovice, Třanovice, Újezd, Úsov, Vacov, Vranov nad Dyjí, Vysoké nad Jizerou, Zbraslavice, Zdíkov, Žihle
do 10 000
Albrechtice, Baška, Bechyně, Bělá pod Bezdězem, Bolatice, Borovany, Broumov-Bylnice, Brtnice, Březová, Buchlovice, Bzenec, Čáslav, Černilov, Černošice, Doksy u Máchova Jezera, Dubňany, Habartov, Hovězí, Hradec nad Moravicí, Chotěboř, Ivančice, Jablonné nad Orlicí, Jablunkov, Javorník, Jistebnice, Kobeřice, Kobylí, Kozlovice, Králíky, Kraslice, Kunovice, Kuřim, Kvasice, Kynšperk nad Ohří, Lanškroun, Ledenice, Letohrad, Libochovice, Lipník nad Bečvou, Lovosice, Ludgeřice, Luka nad Jihlavou, Lysá nad Labem, Mikulov, Mikulovice, Milín, Mimoň, Miroslav, Mníšek pod Brdy, Modřice, Mohelnice, Moravská Nová Ves, Moravský Beroun, Moravský Krumlov, Nivnice, Nová Paka, Nová Včelnice, Opatovice, Osek, Oslavany, Ostrožská Nová Ves, Plesná, Podivín, Pohořelice, Postoloprty, Protivín, Příbor, Rajhrad, Rosice, Rožmitál p. Třemšínem, Rudná, Sadská, Slatiňany, Slavkov u Brna, Smržovka, Soběslav, Sobotka, Spálené Poříčí, Staňkov, Strážnice, Teplá, Terezín, Tišnov, Trhové Sviny, Třebechovice pod Orebem, Třeboň, Třemešnice, Týniště nad Orlicí,
79
Újezd u Brna, Velké Bílovice, Velké Losiny, Velké Pavlovice, Velvary, Vnorovy, Vodňany, Volyně, Vratimov, Zastávka, Zbiroh, Zruč nad Sázavou, Zubří, Ždírec nad Doubravou
do 100 000
Benešov, Blansko, Boskovice, Bruntál, Český Krumlov, Český Těšín, Dvůr Králové nad Labem, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Cheb, Jablonec nad Nisou, Jaroměř, Jičín, Jihlava, Jindřichův Hradec, Karviná, Kladno, Klatovy, Kolín, Kopřivnice, Krnov, Kroměříž, Kyjov, Litoměřice, Litomyšl, Litovel, Litvínov, Most, Nové Město na Moravě, Nymburk,
Orlová,
Otrokovice,
Poděbrady,
Příbram,
Rakovník,
Rokycany, Rožnov pod Radhoštěm, Rychvald, Sokolov, Strakonice, Sušice, Svitavy, Šumperk, Třebíč, Třinec, Uherské Hradiště, Uničov, Valašské Meziříčí, Velké Meziříčí, Veselí nad Moravou, Žďár nad Sázavou více než 100 000
Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Ostrava, Plzeň
Výsledky Jakým způsobem je Vaše knihovna připojena k síti Internet? Knihovny v obcích do 500 obyvatel
První kategorie byla omezena knihovnami, které se nachází v obcích s maximálním počtem 500 obyvatel. Z této první skupiny bohužel nelze dělat „velké závěry“. Z celého počtu 214 platných
80
odpovědí připadlo na tuto skupinu pouhých 7 knihoven. Navzdory malému počtu odpovědí se z grafů dá přece jen pár informací vyčíst, ale spíše byla kategorie zachována jen pro zajímavost a také proto, aby byly nejmenší knihovny kam zařadit. Malé knihovny (z těch, od kterých jsou k dispozici informace) mají převahu připojení pomocí ADSL. Z několika doplňujících informací k dotazníkům, které tyto knihovny zaslaly vyplývá, že je pro ně ADSL jakožto ucelené řešení (Internet + pevná telefonní linka) nejvýhodnější. Jak už ale bylo uvedeno na předchozích řádcích, není možné vztahovat výsledky pár knihoven na celou Českou Republiku.
ADSL ISDN modem Wi-Fi jiné
3 1 1 1 1
Tabulka 10 - Typ připojení - do 500 obyvatel
Jak je možné vyčíst z grafu, u knihoven v obcích do 2 000 obyvatel suverénně vede připojení pomocí technologie ADSL a Wi-Fi. U ADSL se jedná hlavně o knihovny s pevnou telefonní linkou a
81
internetovým připojením zároveň. Technologie Wi-Fi pak byla využita v těch lokalitách, kde bylo finančně výhodnější (ač na úkor pevné telefonní linky) přejít k bezdrátovému poskytovateli Internetu než setrvávat u ostatních typů připojení. Nemalý vliv na volbu typu připojení obecní knihovny má také to, jakým způsobem je připojen obecní úřad. Velmi často totiž tyto instituce připojení buď přímo sdílí, nebo se úřad podílí na financování připojení knihovny.
Knihovny v obcích a městech do 2 000 obyvatel
ADSL ISDN modem Wi-Fi jiné
16 3 5 17 7
82
Tabulka 11 - Typ připojení - do 2 000 obyvatel
Navštívíte-li knihovnu v obci/městě, která má 2 000 – 10 000 obyvatel, je velmi pravděpodobné, že zde narazíte na připojení prostřednictvím ADSL nebo Wi-Fi. ADSL proto, že při takovém počtu obyvatel je téměř jisté, že zde pokrytí pomocí ADSL bude. Opět je potřeba zmínit, že hlavním „argumentem“ proč hodně knihoven využije připojení ADSL je pevná telefonní linka a vyšší rychlost. Výhodu technologii Wi-Fi zase dává, že jednorázová pořizovací cena za materiál a instalaci se oproti ADSL velmi rychle vrátí v podobě úspory na měsíčních paušálech. Také dostupnost Wi-Fi je v této kategorii obyvatel největší. Na rozdíl od menších vesnic je zde dostatek obyvatel pro vybudování sítě a zároveň míra zarušení pásma ještě nedosahuje takových hodnot, jako ve větších městech. Možnost jiné volily knihovny v případě, že byly připojeny pomocí rádiových technologií či kabelu. Knihovny ve městech a obcích do 10 000 obyvatel
ADSL ISDN modem Wi-Fi jiné
83
41 4 0 36 22
Tabulka 12 - Typ připojení - do 10 000 obyvatel
Knihovny ve městech do 100 000 obyvatel
ADSL/Wi-Fi/jiné. Žádná z knihoven nevolila jinou možnost. V odpovědi jiné se poprvé objevuje typ připojení pomocí optického vlákna. ADSL ISDN modem Wi-Fi jiné
11 0 0 16 24
Tabulka 13 - Typ připojení - do 100 000 obyvatel
84
Knihovny ve městech s více než 100 000 obyvateli
Jako nejčastější typ připojení k Internetu knihovny uváděly možnost Jiné, které následně upřesnily jako připojení pomocí optického vlákna.
ADSL ISDN modem Wi-Fi jiné
0 0 0 1 4
Tabulka 14 - Typ připojení - více než 100 000 obyvatel
Jakou rychlostí toto připojení disponuje? Knihovny v obcích do 500 obyvatel
Nejčastější rychlost se pohybovala v rozmezí 256 Kbit/s – 1 Mbit/s. Takový rozsah plně postačuje k bezproblémovému využití Internetu – a to jak prohlížení stránek, stahování souborů nebo telefonování.
85
do 128 kb/ s do 256 kb/ s do 512 kb/ s do 1 Mb/ s do 2 Mb/ s do 4 Mb/ s více než 4 Mb/ s
0 2 3 1 0 1 0
Tabulka 15 - Rychlost připojení - do 500 obyvatel
Knihovny v obcích a městech do 2 000 obyvatel
Opět je možnost se setkat s nejčastějším připojením pohybujícím se kolem rychlosti 512 Kbit/s. Volbu této rychlosti lze bez obav nazvat kompromisem, pro který se rozhodla většina dotázaných knihoven. do 128 kb/ s do 256 kb/ s do 512 kb/ s do 1 Mb/ s do 2 Mb/ s do 4 Mb/ s více než 4 Mb/ s
86
6 9 18 7 7 0 1
Tabulka 16 - Rychlost připojení - do 2 000 obyvatel
Knihovny ve městech a obcích do 10 000 obyvatel
Rychlosti připojení jsou v celém rozsahu od 128 Kbit/s po více než 4 Mbit/s. Nejvíce knihoven volilo možnost c), tzn. rychlost připojení k Internetu do 512 Kbit/s. do 128 kb/ s do 256 kb/ s do 512 kb/ s do 1 Mb/ s do 2 Mb/ s do 4 Mb/ s více než 4 Mb/ s
7 16 42 16 11 5 6
Tabulka 17 - Rychlost připojení - do 10 000 obyvatel
87
Knihovny ve městech do 100 000 obyvatel
Na první pohled se dramaticky zvýšila průměrná rychlost připojení k Internetu. Souvisí to s návštěvností a počtem studijních míst, které může knihovna poskytnout. Návštěvnost a počet čtenářů, kteří mohou v jednom okamžiku „surfovat“ na Internetu má logicky přímý vliv na potřebnou rychlost připojení. Jak můžeme vidět v grafu, nejvíce knihoven uvedlo, že jejich připojení se pohybuje od 512 Kbit/s do 4 a více Mbit/s. do 128 kb/ s do 256 kb/ s do 512 kb/ s do 1 Mb/ s do 2 Mb/ s do 4 Mb/ s více než 4 Mb/ s
1 1 11 10 15 9 4
Tabulka 18 - Rychlost připojení - do 100 000 obyvatel
Knihovny ve městech s více než 100 000 obyvateli
Vzhledem k velikosti knihoven a počtu čtenářů, kteří jejich služeb využívají jsou rychlosti 4 Mbit/s a více adekvátní.
88
do 128 kb/ s do 256 kb/ s do 512 kb/ s do 1 Mb/ s do 2 Mb/ s do 4 Mb/ s více než 4 Mb/ s
0 0 0 0 0 2 3
Tabulka 19 - Rychlost připojení - více než 100 000 obyvatel
V jakém rozmezí se pohybuje cena, kterou platíte za připojení k Internetu? (bez DPH) Knihovny v obcích do 500 obyvatel
V této kategorii dostala nejvíce „bodů“ první možnost – zdarma. Knihovny jsou často spojeny s prostory obecních úřadů a o cenu za připojení k síti Internet se tedy dělí s těmito intitucemi. zdarma do 300 Kč do 500 Kč do 1000 Kč více než 1000 Kč
89
4 1 2 0 0
Tabulka 20 - Cena za připojení - do 500 obyvatel
Knihovny v obcích a městech do 2 000 obyvatel
V této skupině lze vidět, že knihovny často mají připojení k Internetu zdarma. Velká většina z nich je v rámci PIK – Projektu Internetizace Knihoven.98 zdarma do 300 Kč do 500 Kč do 1000 Kč více než 1000 Kč
98
30 3 7 3 5
“V rozpočtu projektu se počítá pouze s náklady na zřízení přípojek a s úhradou 100% nákladů za provoz přípojek v dalších 36 měsících po jejich zřízení.” http://www.micr.cz/files/1877/PIK.pdf
90
Tabulka 21 - Cena za připojení - do 2 000 obyvatel
Knihovny ve městech a obcích do 10 000 obyvatel
Ve skupině zdarma můžeme najít přes polovinu všech knihoven, které jsou v obcích/městech do 10 000 obyvatel. I tady má největší podíl projekt PIK. Tato kategorie je první, ve které se více objevuje skupina knihoven, která platí měsíční paušál za internetové připojení vyšší než 1 000 Kč. Opět se zde vyskytují i knihovny, které své připojení k Internetu sdílí s obecním či městským úřadem:
„...knihovna sdílí prostory v jedné budově s městským úřadem a je zdarma napojena na jeho Internetovou síť.“ /M. Matějíčková, Městské muzeum a knihovna Čáslav)
zdarma do 300 Kč do 500 Kč do 1000 Kč více než 1000 Kč
91
56 2 13 11 21
Tabulka 22 - Cena za připojení - do 10 000 obyvatel
Knihovny ve městech do 100 000 obyvatel
Knihovny ve městech měly většinou zřízeno připojení k Internetu již dříve, než začal Projekt Internetizace Knihoven. Proto se setkáváme s tak častými odpověďmi, že měsíční financování internetového připojení je pro knihovní rozpočet zátěž vyšší než 1 000 Kč. zdarma do 300 Kč do 500 Kč do 1000 Kč více než 1000 Kč
8 1 2 3 37
Tabulka 23 - Cena za připojení - do 100 000 obyvatel
92
Knihovna ve městech s více než 100 000 obyvateli
V kategorii Cena za připojení se knihovny dělí o možnosti Zdarma a Více než 1 000 Kč. Jiné možnosti u těchto knihoven nebyly uvedeny. zdarma do 300 Kč do 500 Kč do 1000 Kč více než 1000 Kč
1 0 0 0 4
Tabulka 24 - Cena za připojení - více než 100 000 obyvatel
Zkuste odhadnout, kolik návštěvníků využije připojení k Internetu ve Vaší knihovně za týden?
Knihovny v obcích do 500 obyvatel
Zde nelze odvodit mnoho informací, které lze vztáhnout na celou kategorii knihoven v obcích do 500 obyvatel.
93
do 10 lidí do 20 lidí do 30 lidí do 40 lidí 50 a více lidí
3 2 0 0 2
Tabulka 25 - Počet návštěvníků - do 500 obyvatel
Knihovny ve městech a obcích do 2 000 obyvatel
Návštěvnost se různí. Můžeme ale říci, že týdenní návštěvnost knihoven se nejvíce pohybuje do 20-30 čtenářů. do 10 lidí do 20 lidí do 30 lidí do 40 lidí 50 a více lidí
20 16 8 3 1
94
Tabulka 26 - Počet návštěvníků - do 2 000 obyvatel
Knihovny ve městech a obcích do 10 000 obyvatel
Počty jsou velmi vyrovnané. Nemůžeme tedy jednoznačně říci, že ve srovnání s ostatními kategoriemi má toto celkově vyšší/nižší návštěvnost.
do 10 lidí do 20 lidí do 30 lidí do 40 lidí 50 a více lidí
95
13 24 25 20 21
Tabulka 27 - Počet návštěvníků - do 10 000 obyvatel
Knihovny ve městech do 100 000 obyvatel
Nejvíce odpovědí zahrnovala možnost e) – týdenní návštěvnost 50 a více lidí. Z toho plynou vyšší nároky na rychlost Internetového připojení, jak jsme mohli vidět v grafu Rychlost.
do 10 lidí do 20 lidí do 30 lidí do 40 lidí 50 a více lidí
96
0 3 1 5 42
Tabulka 28 - Počet návštěvníků - do 100 000 obyvatel
Knihovny ve městech s více než 100 000 obyvateli
Návštěvnost 50 a více lidí je odpovídající velikosti knihoven ve městech nad 100 000 obyvatel. do 10 lidí do 20 lidí do 30 lidí do 40 lidí 50 a více lidí
0 0 0 0 5
Tabulka 29 - Počet návštěvníků - více než 100 000 obyvatel
97
Komentář k výsledkům Celý průzkum se zaměřil na veřejné knihovny. Zcela tedy byly vynechány knihovny školní a knihovny univerzitní. Školní knihovny byly vynechány proto, že informace o nich jsou jen těžko kdekoli dohledatelné. Navíc informace o školních knihovnách do svých statistik nezahrnuje ani Ministerstvo kultury, jak uvedla paní Firstová (MK ČR, odbor umění a knihoven). Univerzitní knihovny nebyly zahrnuty do průzkumu z důvodu, že naprostá většina univerzitních knihoven je napojena přímo na páteřní optické linky (v rámci akademické sítě CESNET) nebo mají společnou konektivitu s příslušnou univerzitou, ke které patří. Z čehož plyne – vysoká kapacita připojení k Internetu (několik desítek Mbit/s) a také
98
vysoká návštěvnost. Přece jen univerzitní knihovnou projde denně více čtenářů (resp. studentů) než v kterýchkoli jiných knihovnách. Co se týče aktualizace databází, které se zabývají připojením knihoven k Internetu v České Republice – v současné době tato situace rozhodně není ideální. Databází existuje několik. Namátkou jmenujme www.knihovna.cz, www.knihovny.cz, databázi na Ministerstvu kultury, apod. Ale žádná z těchto databází není kompletní a rozhodně neobsahuje všechny knihovny a v ČR, potažmo informace o nich.
Závěr praktické části Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké technologie si knihovny volí nejčastěji při řešení svého připojení k Internetu. Pro průzkum jsem sestavila krátký dotazník, který jsem poté rozeslala náhodně vybraným knihovnám elektronickou poštou. Odpovědi jsem vyhodnocovala podle mnou stanovených kritérií (počet obyvatel v obci/městě, zařazování poplatků za internetové připojení do cenových kategorií, atd.). Bohužel je nemožné získat odpovědi od všech knihoven, kterým jsem dotazník zaslala. Ať už oslovíte deset knihoven, nebo třeba tisíc – vždy je zde větší či menší skupina, od které požadované informace nezískáte. Důvody jsou různé – špatná e-mailová adresa ze zastaralé databáze, nedostatek času ze strany pracovníků knihovny pro vyplňování anket, dotazníků a statistik (kterých není málo), nebo třeba neznalost odpovědí na položené otázky.
99
Po zkušenosti s provedeným průzkumem si myslím, že větší počet odpovědí lze získat kombinací několika technik sběru dat a větším počtem lidí, kteří by tyto údaje zjišťovali a zpracovávali. Například dotazováním se knihoven osobně či telefonicky nebo dotazníkem zaslaným e-mailem/poštou. Výhodou je, že při osobním či telefonickém kontaktu je možnost získat mnohem přesnější informace – dotazovaný se může zeptat přímo, pokud něčemu nerozumí. Na druhou stranu je ale tato metoda velmi náročná na čas obou stran. Ačkoli jsem tedy nezískala ohromující počet odpovědí na svůj dotazník, přesto si lze z vyhodnocených dat udělat alespoň malou představu o rozšířenosti typů připojení a jejich využití.
Seznam obrázků Obrázek 4 - logo Cesnet .................................................................................15 Obrázek 14 - DSLAM od společnosti Huawei (ústředna Dejvice)...................27 Obrázek 15 - Splitter (rozdělovač) na straně ústředny (ústředna Dejvice) .....27 Obrázek 18 - Ukázka kabelového modemu Thomson THG 520 ....................32 Obrázek 20 - Základní prvky přístupové sítě na bázi PLC..............................36 Obrázek 22 - Struktura optického vlákna ........................................................37 Obrázek 23 - Zařízení, které bylo použito při nejdelším bezdrátovém spoji na světě. ..............................................................................................................43 Obrázek 24 - Logo Wi-Fi Alliance ...................................................................46 Obrázek 30 - Směrová parabolická anténa – tzv. „síto“..................................48 Obrázek 31 - Anténa typu Yagi se ziskem 11 dBi...........................................49 Obrázek 32 - Bezdrátová karta - Airnet 11Mb PCMCIA High Power ..............50 Obrázek 34 - 54Mbps 802.11g Wireless USB 2.0 Adapter.............................50 Obrázek 35 - RouterBoard 532 .......................................................................51 Obrázek 36 - Příklad konfigurace sítě FWA....................................................55 Obrázek 37 - Architektura GSM ......................................................................57 Obrázek 38 - Struktura jednosměrného satelitního připojení..........................62
100
Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 - Srovnání downstreamu a upstreamu u ADSL, ADSL2 a ADSL2+ ........................................................................................................................24 Tabulka 2 - Porovnání členů rodiny xDSL.......................................................31 Tabulka 3 - Výběr některých doplňků k 802.11...............................................44 Tabulka 4 - Přehled rozdílů mezi "generacemi" ..............................................58 Tabulka 5 - Technologie připojení k Internetu – srovnání roku 1997 a 2001 (všechny typy knihoven)..................................................................................67 Tabulka 6 - Rychlost připojení na Internet ve veřejných knihovnách ..............68 Tabulka 7 - % z celkového počtu ....................................................................75 Tabulka 8 - Odpovědi na dotazník ..................................................................76 Tabulka 9 - Účast knihoven v průzkumu .........................................................77 Tabulka 10 - Typ připojení - do 500 obyvatel..................................................81 Tabulka 11 - Typ připojení - do 2 000 obyvatel...............................................82 Tabulka 12 - Typ připojení - do 10 000 obyvatel.............................................83 Tabulka 13 - Typ připojení - do 100 000 obyvatel...........................................84 Tabulka 14 - Typ připojení - více než 100 000 obyvatel .................................84 Tabulka 15 - Rychlost připojení - do 500 obyvatel ..........................................85 Tabulka 16 - Rychlost připojení - do 2 000 obyvatel .......................................86 Tabulka 17 - Rychlost připojení - do 10 000 obyvatel .....................................87 Tabulka 18 - Rychlost připojení - do 100 000 obyvatel ...................................88 Tabulka 19 - Rychlost připojení - více než 100 000 obyvatel..........................88 Tabulka 20 - Cena za připojení - do 500 obyvatel ..........................................89 Tabulka 21 - Cena za připojení - do 2 000 obyvatel .......................................90 Tabulka 22 - Cena za připojení - do 10 000 obyvatel .....................................91 Tabulka 23 - Cena za připojení - do 100 000 obyvatel ...................................92 Tabulka 24 - Cena za připojení - více než 100 000 obyvatel ..........................92
101
Tabulka 25 - Počet návštěvníků - do 500 obyvatel .........................................93 Tabulka 26 - Počet návštěvníků - do 2 000 obyvatel ......................................94 Tabulka 27 - Počet návštěvníků - do 10 000 obyvatel ....................................94 Tabulka 28 - Počet návštěvníků - do 100 000 obyvatel ..................................95 Tabulka 29 - Počet návštěvníků - více než 100 000 obyvatel.........................96
Seznam použité literatury 1. Ad-hoc : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 5.4.2007 [cit. 200704-09]. Dostupný z WWW: . 2. Adresář knihoven evidovaných Ministerstvem kultury [online]. [2002] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 3. Airnet 11Mb PCMCIA High Power [online]. 2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 4. Asymmetric Digital Subscriber Line : From Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 5 April 2007 , 5 April 2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 5. BÁBÍK, Tomáš. Často kladené otázky [online]. [2006] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 6. BERÁNEK, Jan, KUŽNÍK, Jan. Kudy vedou ADSL linky v ústředně Telecomu? (Fotoreportáž) [online]. 20.7.2004 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 7. Boards and cases [online]. 1998-2006 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
102
8. BTS : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 8.4.2006 [cit. 200704-09]. Dostupný z WWW: . 9. DOSTÁLEK, Libor, KABELOVÁ, Alena. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 3. aktualiz. vyd. Brno : CP Books, a.s., 2005. 542 s. ISBN 80-722-6675-6. 10. ELBL, Tomáš. DSL technologie ideální cestou pro přístup k internetu? [online]. 2002 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 11. Evidence a adresář knihoven evidovaných Ministerstvem kultury [online]. 2006 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 12. Fair User Policy : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 13. FDMA : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 8.4.2006 [cit. 200704-09]. Dostupný z WWW: . 14. FWA : Nová generace bezdrátového přenosu [online]. [2007] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 15. Historie Internetu : Historie a vývoj Internetu [online]. 20. srpna 2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 16. Internet - Wikipedie, otevřená encyklopedie : Internet [online]. 3.4.2007 , 3.4.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 17. Internet [online]. 9. srpna 2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 18. Introduction au standard GSM [online]. 2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 19. ISDN [online]. [2004] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
103
20. Jak funguje ADSL [online]. 2004-2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 21. JANČÍK, Jaroslav, Ing.. DS2 Wisconsin - PLC 3. generace: schopnosti, možnosti, aplikace [online]. 30.4.2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 22. Kabelová TV [online]. [2003] [cit. 2007-06-13]. Dostupný z WWW: . 23. KAPLER, Tomáš. Jak se připojit: kabelový Internet [online]. 7.3.2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 24. Kde je moje knihovna >> Hledání podle mapy ČR [online]. 2006 , 13.02.2006 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 25. Klientská wifi instalace [online]. [2004] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 26. Knihovny v České republice : (Libraries in The Czech Republic) [online]. 2007 , 08.03.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 27. KUCHAŘ, Martin. Bezdrátová technologie Wi-Fi zbavená roušky tajemství [online]. 2005 , 23.3.2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: 28. MACNAR, Tomáš. Síťový protokol TCP/IP [online]. [2006] [cit. 200704-09]. Dostupný z WWW: . 29. MERUNKA, Mirek. Jak si vede Internet a data po elektrické síti v ČR [online]. 17.5.2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 30. METACentrum [online]. 2007-03-16 , 2007-03-16 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
104
31. Národní politika pro vysokorychlostní přístup (Broadband strategie ČR) [online]. [2004] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 32. NOVOTNÝ, Jiří. Komunikace a počítače (4) [online]. březen 1996 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 33. OFDM : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 23.2.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 34. PELIKAN, Jaroslav. PCMCIA [online]. [1999] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 35. PETERKA, Jiří. ADSL v obrazech (1.) [online]. 2004 , 22. 7. 2004 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 36. PETERKA, Jiří. ADSL v obrazech (2.) [online]. 2004 , 27. 7. 2004 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 37. PETERKA, Jiří. CESNET slavnostně zahajuje [online]. 1993 [cit. 200704-09]. Dostupný z WWW: . 38. PETERKA, Jiří. Českému Internetu je 15 let [online]. 2007 , 13.2.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 39. PETERKA, Jiří. Ethernet, I. [online]. 15. července 1998 [cit. 2007-0409]. Dostupný z WWW: . 40. PETERKA, Jiří. Jak fungují sítě FWA na 26 GHz? [online]. 11.8.2000 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 41. PETERKA, Jiří. Konkurenční ADSL se rozjíždí [online]. 2004 , 21. 6. 2004 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 42. PETERKA, Jiří. Vyznáte se ve standardech? [online]. září 2002 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
105
43. Plug-and-play : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2007 , 8.3.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 44. RICHTER, Vít, PhDr., HEJHÁLKOVÁ, Marta, Bc.. Stav připojení knihoven České republiky k internetu v závěru roku 2001 : Zpráva z průzkumu [online]. 2002 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 45. Sada protokolů Internetu : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [2007] , 31.3.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 46. Satelit : Tutoriály na Lupě [online]. 1998-2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 47. Satelitní připojení [online]. [2003] [cit. 2007-06-13]. Dostupný z WWW: . 48. SATRAPA, Pavel. Špičkové sítě – zpět do 19. století [online]. 2.12.2004 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 49. Slovník pojmů [online]. 1999-2006 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 50. Slovník pojmů [online]. 2002-2006 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 51. Slovník pojmů spojených s Wi-Fi [online]. [2005] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 52. Slovník pojmů. Internet PŘIPOJENÍ [online]. 2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 53. SOVA, Miloslav. Česko ztrácí tempo rozšiřování vysokorychlostního Internetu [online]. 2007 , 19.1.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
106
54. Státní informační a komunikační politika : e-Česko 2006 [online]. [2006] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 55. STAUDEK, Jan. Bezšňůrové technologie, FWA, Wireless MAN [online]. 2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 56. ŠERÝ, Rosťa. Optické sítě [online]. 18.12.2006 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 57. Takové to tenkrát bylo [online]. 2007 , 14.2.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 58. TCP [online]. [2007] , 12.3.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 59. Technologie -Vysokorychlostní internet [online]. 2003-2007 [cit. 200704-09]. Dostupný z WWW: . 60. Trendnet TEW-424UB [online]. [2007] [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 61. Typy antén [online]. 2004-2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 62. Veřejný internet - o projektu [online]. 2007 , 23.3.2007 [cit. 2007-0409]. Dostupný z WWW: . 63. VYVIAL, Petr. Nastavení ADSL modemu WELL ASU8000 [online]. srpen 2005 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 64. WAIC, Vlastimil. Internet v Česku už může mít občanku; Co prožil do svých patnáctin? [online]. 2007 , 14.2.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: . 65. Wi-Fi : From Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [2007] , 8 April 2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
107
66. Wi-Fi world record [online]. 2004 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
67. WLAN : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [2007] , 22.1.2007 [cit. 2007-04-09]. Dostupný z WWW: .
68. ZANDL, Patrick. Bezdrátové sítě WiFi: Praktický průvodce. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2003. 190 s. ISBN 80-7226-632-2.
108
