MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Geografický ústav

Ondřej MACHEK

Bakalářská práce Elektrotechnický průmysl v Jihomoravském kraji: historie a současnost

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.

Brno 2007 1

Jméno a příjmení autora: Ondřej Machek Název bakalářské práce: Elektrotechnický průmysl v Jihomoravském kraji: historie a současnost Název v angličtině: Electrical industry in the region of the southern Moravia: history and present day Studijní obor: humánní geografie Vedoucí bakalářské práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Rok obhajoby: 2007

Anotace Česká republika vykazuje jednu z nejstabilnějších a nejlépe prosperujících ekonomik ze všech postkomunistických zemí. Jejím základním pilířem je průmysl a v jeho rámci tvoří elektrotechnický průmysl jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví. V jeho bohaté historii se střídají období vysoké prosperity s obdobími technologického zaostávání. Pozoruhodný je vývoj posledních let, kdy se zmíněné odvětví dokázalo s významnou podporou zahraničních investic zařadit mezi tahouny české ekonomiky. Tento vývoj lze konkrétně demonstrovat na příkladu Jihomoravského kraje, který patří mezi tradiční regiony elektrotechnické výroby. Elektrotechnický průmysl je vysoce perspektivním hi-tech odvětvím, na jehož budoucím vývoji závisí hospodářství Jihomoravského kraje i celé České republiky.

Klíčová slova elektrotechnický průmysl, Jihomoravský kraj, transformace, zahraniční investice

2

Anotation Czech Republic embodies one of the most stable and the best prosperous economics from all of the post-communist countries. Its foundation pillar is industry. Within the scope of it, electrical industry forms one of the most dynamically evolving branch. There were periods of high prosperity alternating with periods of technological decline in its rich history. Progress of the last few years is remarkable. With the significant help of foreign investment, electrical industry managed to become one of the leaders of the Czech economy. This progress can be demonstrated on the region of the southern Moravia, which is the traditional region of electrotechnic manufacture. Electrical industry is high perspective hi-tech branch, and economy of the southern Moravia and Czech Republic depend on its future progress.

Key words electric industry, electrotechnic industry, the South Moravian region, transformation, foreign development

3

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Doc. RNDr. Václava Touška, CSc. a uvedl v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.

V Brně dne 18. 5. 2007

_________________________________ Ondřej Machek

4

Děkuji Doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za odborné vedení, pomoc a čas, který mi věnoval pro vypracování této bakalářské práce.

5

OBSAH 1 ÚVOD................................................................................................................................8 1.1 Cíle bakalářské práce ...................................................................................................8 1.2 Zdroje informací a dat.................................................................................................8 1.3 Metodika porovnání dat ............................................................................................10 1.4 Charakteristika Jihomoravského kraje......................................................................11 2 HISTORIE ELEKTROTECHNICKÉHO PRŮMYSLU...........................................12 2.1 Počátky zájmu o elektřinu na našem území..............................................................12 2.2 Vývoj elektrotechnického průmyslu v Československu do konce

II. světové

války.................................................................................................................................12 2.2.2 Nejvýznamnější podniky slaboproudé elektrotechniky v Československu před koncem II. světové války .............................................................................................18 2.3 Vývoj elektrotechnického průmyslu v Československu od konce II. světové války do roku 1989 .........................................................................................................................19 2.3.1 Nejvýznamnější elektrotechnické podniky v Československu od konce II. světové války do roku 1989 .........................................................................................20 3 VÝVOJ ELEKTROTECHNICKÉHO PRŮMYSLU PO ROCE 1989 A JEHO SOUČASNÝ STAV........................................................................................................23 3.1 Odvětví OKEČ 30: Výroba kancelářských strojů a počítačů ..................................26 3.2 Odvětví OKEČ 31: Výroba elektrických zařízení a strojů .......................................29 3.3 Odvětví OKEČ 32: Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů............................................................................................................................31 3.4 Odvětví OKEČ 33: Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů............................................................................................................................34 4 HLAVNÍ OBLASTI KONCENTRACE ELEKTROTECHNICKÉHO PRŮMYSLU...................................................................................................................37 4.1 Hlavní oblasti koncentrace v ČR ...............................................................................37 4.2 Hlavní oblasti koncentrace v Jihomoravském kraji..................................................39 5 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ SUBJEKTY ELEKTROTECHNICKÉHO PRŮMYSLU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ....................................................................................42 5.1 TYCO Electronics Czech, s.r.o.................................................................................42 5.2 CELESTICA Czech Republic, s. r. o........................................................................43 5.3 ABB, s.r.o. ................................................................................................................44 6

5.4 Metra Blansko, a.s. ...................................................................................................46 5.5 ALPS Electric Czech, s.r.o. ......................................................................................47 5.6 VUES Brno, a.s.........................................................................................................47 5.7 FLEXTRONICS International, s. r. o. .....................................................................48 6 VLIV PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC NA ROZVOJ ELEKTROTECHNICKÉHO PRŮMYSLU ..............................................................50 6.1 Odvětvová struktura rozložení přímých zahraničních investic.................................51 6.2 Regionální struktura rozložení přímých zahraničních investic.................................51 6.3 Vliv agentury CzechInvest na příliv přímých zahraničních investic........................52 6.4 Systém investičních pobídek ....................................................................................53 6.4.1 Přislíbené investiční pobídky.............................................................................54 6.4.2 Dopady systému investičních pobídek ..............................................................56 7 SWOT ANALÝZA ELEKTROTECHNICKÉHO PRŮMYSLU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ...................................................................................58 7.1 Silné stránky .............................................................................................................58 7.2 Slabé stránky.............................................................................................................59 7.3 Příležitosti .................................................................................................................59 7.4 Ohrožení....................................................................................................................61 7.5 Interpretace výsledků SWOT analýzy – budoucnost elektrotechnického průmyslu v Jihomoravském kraji.....................................................................................................61 8. ZÁVĚR ..........................................................................................................................62 ZDROJE .............................................................................................................................63 PŘÍLOHA...........................................................................................................................67

7

1 ÚVOD Elektrotechnický průmysl dnes patří k nejdůležitějším průmyslovým odvětvím v České republice, s dlouhou a bohatou historií. V druhé polovině 20. století toto odvětví vlivem technologické izolace zaostávalo za vyspělým světem. V roce 1989 došlo k politickému převratu, který vyvolal mnoho změn v našem hospodářství. Díky otevření trhu se k nám začaly importovat kvalitnější elektronické a elektrotechnické výrobky ze západu, v jejichž konkurenci se české firmy jen těžko prosazovaly. Vývoj a výzkum u nás nebyl na dostatečné úrovni a tak byl pochopitelným výsledkem této situace propad produkce elektrotechniky na méně než polovinu hodnoty z roku 1989 během tří let. (KUNC, TOUŠEK, VAŠKOVÁ, 2001, s. 91) Takto rychlý pokles byl v českých podmínkách nevídaný, většina ostatních oborů dosáhla minima o rok až dva později. Po roce 1993 se trend poklesu výroby zcela obrátil. Elektrotechnický průmysl začal prosperovat, jeho postavení v rámci průmyslu sílilo a postupně se z něj stal jeden z tahounů celé naší ekonomiky. To vše se dělo především zásluhou intenzivní činnosti zahraničních investorů, kteří s sebou kromě financí přinesli nejmodernější technologie a postupy. V současné době se elektrotechnický průmysl nadále dynamický rozvíjí.

1.1 Cíle bakalářské práce Cílem této bakalářské práce je pokusit se zaznamenat tento, v českých podmínkách neobvyklý, vývoj a v kontextu vývoje odvětví v celé České republice vyzdvihnout zejména Jihomoravský kraj. Popsat historický vývoj elektrotechnického průmyslu u nás, posoudit úspěšnost jeho transformace po roce 1989, porovnat situaci Jihomoravského kraje s ostatními kraji a vyzdvihnout hlavní oblasti koncentrace elektrotechnického průmyslu, popsat vývoj a současný stav nejvýznamnějších místních podniků, zhodnotit přínos a význam přímých zahraničních investic do elektrotechnické výroby a výzkumu a pokusit se naznačit předpokládané trendy dalšího vývoje tohoto průmyslového odvětví.

1.2 Zdroje informací a dat Informace o historickém vývoji Prvopočátky elektrotechnického průmyslu jsou popsány nejpodrobněji v publikaci Prof. PhDr. Marcely Efmertové, CSc. K vývoji české elektrotechniky od druhé poloviny 19. století do roku 1945. Vývoj elektrotechniky v Československu od 2. světové války do

8

roku 1988 a především velmi podrobný výrobní program nejvýznamnějších podniků je popsán v knize Dr. Ing. Miroslava Frka, CSc., Ing. Vladimíra Hrbka, CSc., a kol. Československý elektrotechnický a elektrický průmysl 1948 - 1988. Informace o životech největších osobností sledovaného odvětví se dají vyhledat snadněji, například v další knize Marcely Efmertové

Osobnosti

české

elektrotechniky.

Historií

se

zabývá

také

Prof. Ing. Daniel Mayer, DrSc., jenž ve svých dílech ale klade větší důraz na vývoj elektrotechnických objevů než na historii elektrotechniky jako oboru. Velmi cenným a bohatým zdrojem informací je počítačová síť Internet. Zdroje dat z let 1989 a 2005 Jako základní zdroje dat o průmyslových podnicích a zaměstnanosti posloužily celkem čtyři databáze. Základní informace o situaci před začátkem transformace průmyslu podává soubor Databáze ekonomických ukazatelů za průmyslové provozovny k 31. 12. 1989, ČSÚ

(1)

Praha, 1990. V něm jsou data o průmyslových podnicích u nás, jejich oborové

specializaci, lokalizaci jednotlivých závodů a počtu zaměstnanců. Informace o počtu lidí zaměstnaných v oborech národního hospodářství podle krajů a okresů pochází z publikace Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru národního hospodářství v krajích a okresech podle odvětví národního hospodářství v ČSR za rok 1989, vydané ČSÚ taktéž v roce 1990. Pro porovnání a popis současné situace posloužily rovněž dvě databáze, a to z roku 2005. Jedná se o data ze souboru Průmyslové podniky ČR k 31. 12. 2005, CRR MU

(2)

v

Brně a data ze zprávy Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2005, pocházející také z CRR MU v Brně. Obě databáze poskytují informace o průmyslových podnicích na území kraje, tj. jejich zaměření, lokalizaci, počtu zaměstnanců, druhu vlastnictví, apod. Jako další zdroje informací posloužily vybrané publikace Ministerstva průmyslu a obchodu, především každoročně vydávané Panorama českého průmyslu, resp. Panorama zpracovatelského průmyslu. Data o nezaměstnanosti pochází z integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Informace o přílivu přímých zahraničních investic do České republiky jsou zveřejňovány na webových stránkách České národní (1)

…………ČSÚ - Český statistický úřad

(2)

…………CRR MU - Centrum regionálního rozvoje Masarykovy univerzity

9

banky. Na webu CzechInvestu jsou k dispozici údaje o projektech zprostředkovaných touto vládní agenturou, a to z územního hlediska i podle odvětví ekonomických činností. Základní údaje o firmách jsou většinou z internetových stránek zmíněných firem a také z jejich Výročních zpráv, publikovaných v Obchodním rejstříku a Sbírce listin Ministerstva spravedlnosti. Doplňujícími zdroji informací byly články z archivů internetových novin MF Dnes, dále pak podnikatelského týdeníku Profit a dalších.

1.3 Metodika porovnání dat Základní metodou analýzy vývoje elektrotechnického průmyslu od počátku 90. let bylo porovnávání počtu zaměstnanců v tomto oboru za zmíněné roky a porovnání změn v prostorovém rozmístění jednotlivých podniků. Data z roku 2005 vycházejí z odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), která je u nás platná od 1. 1. 1992. Data z roku 1989 jsou proto klasifikována jiným způsobem a bylo třeba je upravit a přiřadit jednotlivým podnikům kódy OKEČ. Systém převodu dat byl převzat z práce Mgr. Pavla Kostlána Elektrotechnický průmysl a jeho vliv na regionální rozvoj. Přiřazení daného kódu k jednotlivým podnikům bylo problematické, protože výrobní program jednotlivých podniků je většinou zaměřen na více druhů zboží. Kód tak vždy reprezentuje nejvýznamnější činnost podniku. Tab. 1. Převodník kódů pro elektrotechnický průmysl používaný v roce 1989 na kódy podle OKEČ Kód 1989 Původní název převáděného odvětví Kód OKEČ 267-2 Měřící vědecké a laboratorní přístroje 33 267-4 Prostředky kancelářské a výpočetní techniky 30 267-5 Časoměrné přístroje 33 268-1 Fotografické a zvětšovací přístroje 33 268-2 Hodinářské výrobky 33 271-1 Základní elektrotechnické materiály 31 271-2 Elektrotechnické podsestavy 31 272-1 Elektrické zdroje světla a svítidla 31 273 Výroba slaboproudých výrobků pro výrobní účely 32 274 Výroba slaboproudých výrobků pro osobní potřebu 32 Výroba předmětů kulturní spotřeby, sportovních a 396 33 ortopedických potřeb Zdroj: KOSTLÁN, P. Elektrotechnický průmysl a jeho vliv na regionální rozvoj, Brno, 2001, s. 13

10

1.4 Charakteristika Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj leží na jihovýchodě České republiky. Celková rozloha jeho území je 706 674 ha. Kraj sousedí na jihu s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem, a dále s pěti kraji ČR: od západu k východu je to kraj Jihočeský, Vysočina, Pardubický, Olomoucký a Zlínský. Krajským městem je Brno, druhé největší město v zemi. Území kraje je tvořeno sedmi okresy: Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Je rozdělen na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které se dále dělí na celkem 34 obvodů pověřených obecních úřadů. Ke konci roku 2005 zde žilo 1,13 mil. obyvatel, tedy asi 11 % všech obyvatel ČR. Míra ekonomické aktivity (58,1 %) byla lehce pod hodnotou celorepublikového průměru (59,4 %), stejně jako míra zaměstnanosti. Ta dosáhla v Jihomoravském kraji na konci roku 2005 53,4 %, zatímco pro celou ČR 54,7 %. Registrovaná míra nezaměstnanosti v kraji dosahuje dlouhodobě nadprůměrných hodnot. Ke konci roku 2005 byla její hodnota 10,2 % (průměr ČR 8,9 %). Průměrný počet neumístěných uchazečů o práci na jedno volné pracovní místo klesl během roku 2005 o 8,3 uchazeče na 10,9. Kraj se dlouhodobě podílí více než 10 % na tvorbě HDP ČR. V roce 2005 překročilo HDP na jednoho obyvatele 267 tis. Kč, což řadí Jihomoravský kraj na čtvrté místo mezi všemi kraji ČR. Mírně vyšších hodnot dosahují Středočeský a Plzeňský kraj, výrazně vyšších pak Hlavní město Praha. Jednotlivé okresy Jihomoravského kraje vykazovaly ve zmíněných charakteristikách na konci roku 2005 podstatné rozdíly. Registrovaná míra nezaměstnanosti se na konci roku 2005 pohybovala v intervalu 6,7 % (Brno - venkov) až 15,2 % (Hodonín). Podstatné meziokresní rozdíly byly zaznamenány i v průměrném počtu neumístěných uchazečů o práci na jedno volné pracovní místo. Zatímco v okresech Břeclav a Hodonín připadalo na každé volné místo v průměru 22 neumístěných uchazečů, v Brně to bylo jen 7 neumístěných uchazečů. (Statistická ročenka Jihomoravského kraje, 2006) Charakteristickým rysem vývoje hospodářství kraje po roce 1989 jsou rozsáhlé strukturální změny v zaměstnanosti. Neustále roste počet zaměstnaných ve většině odvětví terciéru, zatímco počet zaměstnanců v průmyslu a zemědělství vytrvale klesá. Ve zpracovatelském průmyslu Jihomoravského kraje došlo v letech 1993 – 2004 k poklesu ze 164,4 tis. na 132,1 tis. zaměstnanců, v zemědělství pak ze 44,9 tis. na 22,8 tis. zaměstnaných osob. (TOUŠEK a kol., 2005, s. 113)

11

2 HISTORIE ELEKTROTECHNICKÉHO PRŮMYSLU 2.1 Počátky zájmu o elektřinu na našem území Významnější zájem o elektřinu a jevy s ní spojené lze na našem území sledovat přibližně od poloviny 18. století. Počátky zkoumání elektřiny jsou spojeny především s osobou Václava Prokopa Diviše (1698 - 1765), jehož život je z velké části spjat s jižní Moravou, kde strávil jako farář velkou část svého života. Zabýval se např. léčením pomocí elektřiny, sestrojováním hudebních nástrojů, ale proslavil se hlavně sestrojením několika meteorologických přístrojů v čele s bleskosvodem. Své zkušenosti a vědomosti v oboru elektřiny publikoval Prokop Diviš až v roce 1765 pod názvem „Magia naturalis“. Kromě Diviše se zabýval elektrickými jevy v 18. století i všestranný profesor Joseph Stepling (1716 - 1778) a další.

2.2

Vývoj elektrotechnického průmyslu v Československu do konce II. světové války Přibližně od poloviny 19. století se stává elektrotechnika plnohodnotným samostatným

oborem a běžnou součástí života společnosti. Prvotní zájem o praktické využití elektrické energie se váže na využití elektrického telegrafu. V roce 1846 byl dostavěn a o rok později zprovozněn první telegraf na území Rakouska - Uherska vedoucí z Vídně do Brna. Během několika následujících let byla telegrafní sítí propojena celá monarchie. Od poloviny 19. století začaly na našem území vznikat první dílny a výrobny na telegrafní přístroje a signalizační zařízení. (EFMERTOVÁ, 1997, s. 30) Nedlouho po expanzi telegrafů se objevil na našem území telefon a s ním je spojen další rozvoj elektrotechnických provozoven. Kromě telegrafů a telefonů se během celého 19. století pracovalo na vývoji elektrického osvětlení. Nejvýznamnější roli sehrál v tomto vývoji František Křižík (1847 1941), podle jehož patentu bylo hlavně v druhé polovině 19. století zavedeno osvětlení do mnoha průmyslových podniků, budov i veřejných a výstavních prostor. Osvětlení bylo v českých zemích zaváděno převážně zahraničními firmami (Siemens a Halske z Německa, Ganz a spol. z Budapešti, Glücher z Haliče, atd.), méně pak českými (F. Křižík, Waldek a Vágner, atd.). Prvopočátky elektrotechnického průmyslu v českých zemích nebyly nijak jednoduché. Elektrotechnické zboží dodávalo na naše území několik firem ze zahraničí, především z Vídně a Budapešti, a v jejich konkurenci bylo pro naše podnikatele velmi složité se

12

prosadit. Museli proto volit takové postupy, aby svojí výrobou přímo nekonkurovali těmto zahraničním podnikům. Mezi nejvlivnější zahraniční firmy patřily Siemens a Halske a Vereinigte Telegraphen und Telephonfabrik. První elektromechanické dílny, podniky na galvanoplastiku a elektrotechnická zařízení u nás začaly vznikat v 60. letech 19. století. (KOSTLÁN, 2001, s. 15) Typický podnik se zabýval výrobou a instalací jednoduchých zařízení, jako tlačítek, zvonků, elektrických hodin, bateriových přístrojů, apod. Složitější zařízení se u nás pouze sestavovala z dílů nakoupených v zahraničí. Nejvíce elektrotechnických dílen se soustředilo v Praze. Mezi pražské elektrotechnické podniky patřily Markus Kaufmann, Dr. Houdek a Hervet, Pštross a Dvořák, Deckert a Homolka, Scholle a Loukota, Doms a spol., a další. Významnou mimopražskou firmou byla např. olomoucká firma Robert von Lieben. Většina zmíněných podniků zanikla před vznikem samostatné republiky, nebo se spojila se silnějšími zahraničními podniky. V posledních

dvou

desetiletích

19.

století

bylo

založeno

několik

nových

elektrotechnických firem, které se později, v době samostatného Československa, staly hlavními tahouny tohoto odvětví u nás. Z nejvýznamnějších lze jmenovat např. firmy Františka Křižíka (založena roku 1882), Emila Kolbena (1896), Josefa Donáta a Roberta Bertelemuse (1887,) Ludvíka Očenáška (1898), Aloise Dudy (1895) nebo Waldek a Wagner (1884). Většina těchto firem měla zprvu české majitele, později do nich vstoupil zahraniční kapitál. I přes větší množství podniků s elektrotechnickým zaměřením u nás na přelomu 19. a 20. století nebyl žádný, který by byl schopný plnohodnotně konkurovat zahraničním podnikům a přijímat nejvýznamnější zakázky. V meziválečném období vyráběl český elektrotechnický průmysl poměrně široký sortiment výrobků, který ale bylo nutné doplňovat objemově menším, ale cenově výhodnějším sortimentem výrobků dovážených z USA a západní Evropy. Ve 20. letech 20. století se elektrotechnická výroba začala koncentrovat do větších společností, což bylo vzhledem k velkému poválečnému nárůstu počtu elektrotechnických firem důležité a nutné. Charakteristický je pro toto období především zvýšený zájem o silnoproudou elektrotechniku. Před 2. světovou válkou měl československý elektrotechnický průmysl 200 tis. zaměstnanců, pracujících v 60 továrnách. (EFMERTOVÁ, 1997, s. 68) Převážná část elektrotechnického průmyslu se rozvíjela pod vlivem zahraničních licencí známých firem Siemens, Osram, Philips, Blaupunkt, AEG, Ericsson a dalších. Během okupace se dostaly hlavní elektrotechnické továrny do německých rukou.. Na konci války bylo mnoho závodů zlikvidováno.

13

Žárovky Akumulátory, baterie El. Stroje, transformátory Kabely, izolanty

Pracujících v obci: 50 a méně 51 – 250 251 – 664 665 a více

Obr. 1. Rozmístění provozoven vybraných oborů elektrotechnického průmyslu v roce 1930 Převzato z: Atlas republiky Československé, mapový list 38, 1935

Jemná mechanika Elektrotechnické závody Instalační materiál



14

Radiofonické přístroje Telefonní a telegrafní přístroje Ostatní elektrotechnické přístroje



2.2.1 Nejvýznamnější podniky silnoproudé elektrotechniky v Československu před koncem II. světové války Firma Františka Křižíka Roku 1882 byl v Plzni založen nový elektrotechnický závod. Jeho zakladatel a hlavní osobnost podniku - František Křižík byl uznávaný český elektrotechnik a vynálezce, který měl významný podíl na rozvoji českého elektrotechnického průmyslu. Plzeňský podnik byl zaměřen na výrobu obloukovek a elektrotechnických zařízení pro vybavení elektráren. Později přidal do výroby konstrukci a stavbu elektrických měřících přístrojů a dalšího elektrotechnického vybavení. Plzeňský závod velmi prosperoval a v roce 1892 se přestěhoval do lépe vyhovujících prostor v Praze. Firma se proslavila elektrifikací tramvajových tratí a také svými dodávkami pro Jubilejní výstavu v Praze v roce 1891. (EFMERTOVÁ, 1997) V 90. letech 19. století byla firma na vrcholu a realizovala velké množství lukrativních zakázek. V této době ale také začínal sílit nebezpečný konkurent – firma Emila Kolbena a také se nezadržitelně blížil střet dvou různých koncepcí. Zatímco Křižík stále věřil v budoucnost stejnosměrného proudu, Kolben pochopil, že větší perspektivu má proud

15

střídavý. K rozhodující konfrontaci došlo při vyhlášení soutěže na výstavbu ústřední pražské elektrárny v Holešovicích. Mimořádně dobrou zakázku získal Emil Kolben. Pro Františka Křižíka prohra znamenala ztrátu zakázek i bankovních úvěrů. Přesto se pustil do dalšího náročného podniku a v roce 1903 vybudoval první elektrickou železnici v Rakousku – Uhersku spojující Tábor a Bechyni. Tím sice předběhl svou dobu, ale z finančních problémů se i tak nedostal a během 1. světové války ho banky donutily přeměnit zadluženou firmu na akciovou společnost. Zatímco Křižík se stáhl do ústraní, firma pokračovala ve výrobě. Ve 20. letech 20. století přebral podnik několik konkurenčních společností jako Bergmannovy závody elektrotechnické, s.r.o. a Chaudoirovy kovodělné podniky, s.r.o. v Podmoklech, Kovodělná společnost, s r.o. v Modřicích u Brna a Kabel Polski v Bydgoszczi. (EFMERTOVÁ, 1997) Po druhé světové válce převzaly firmu Závody průmyslové automatizace, které vznikly sloučením podniků Křižík a Meopta. Po roce 1989 fungoval pražský podnik nějaký čas znovu pod názvem Křižík, v roce 1992 však zanikl. (ŠIMEK, 2005) Českomoravská – Kolben – Daněk, a. s. ČKD vznikla oficiálně roku 1927 sloučením firem Českomoravská - Kolben, a. s. a Akciové společnosti, dříve Breitfeld, Daněk a spol. Historie těchto 3, původně dokonce 5 samostatných podniků sahá až do poloviny 19. století. Jako první ze zmíněných firem byla roku 1854 v pražském Karlíně založena Čeňkem Daňkem firma Daněk a spol. Ta se roku 1872 sloučila s firmou Breitfeld & Evans a vznikla tak Akciová společnost, dříve Breitfeld, Daněk a spol. Do jejího výrobního programu patřilo hlavně vybavení dolů a provozoven potravinářského průmyslu, tj. cukrovarů, lihovarů, pivovarů nebo mlýnů. V roce 1871 vznikla v Praze - Libni společnost První česko-moravská továrna na stroje v Praze, a. s. Firma se od svých počátku orientovala na výrobu zařízení pro potravinářské a chemické provozy a ocelových konstrukcí. K zajímavým realizacím v této oblasti patřila např. Petřínská rozhledna, Průmyslový palác na pražském výstavišti nebo ocelové jeviště Národního divadla. Na počátku přelomu 19. a 20. století zahájila společnost výrobu kolejových vozidel a v roce 1907 založila spolu s firmou Ringhoffer firmu PRAGA, výrobce osobních a nákladních automobilů. Jako poslední byla roku 1896 založena v pražských Vysočanech společnost Kolben a spol. Jejím zakladatelem byl Ing. Emil Kolben (1862 - 1943), bývalý šéfinženýr firmy Edison GE Co. a spolupracovník T. A. Edisona, který díky tomu přinesl do Prahy

16

nejmodernější technologie. Firma Kolben a spol. po dvou letech fúzovala se společností Pražská a. s. a nově vzniklý subjekt přijal název Elektrotechnická, a. s. (ŠIMEK, 2005) Ta od roku 1901 vyráběla kompletní vybavení pro vodní elektrárny, dále pak motory, transformátory, generátory a další elektrické stroje a přístroje. Firma velice prosperovala a do roku 1911 stoupl počet jejích zaměstnanců z původních asi 50 na více než 1100. Roku 1921 se firma sloučila s První česko-moravskou továrnou na stroje v Praze a roku 1927 s Akciovou společností, dříve Breitfeld, Daněk a spol., čímž vznikla tak Českomoravská - Kolben – Daněk, a.s. (ČKD), s 12 tis. zaměstnanci největší strojírna v tehdejším Československu, která vyvážela i na zahraniční trhy a v meziválečném období neměla na našem území konkurenci. (VYKOUKAL, 2006) 30. léta byla pro ČKD obdobím značného růstu a prosperity. Významnou součástí výrobního programu ČKD se ve 30. letech stala výroba vojenská. Během okupace za druhé světové války byla společnost přejmenována na Böhmisch - Mährische Maschinenfabrik AG a převážná část kapacit byla převedena na dodávky pro německou armádu. Při americkém náletu 25. března 1945 byl podnik těžce poškozen, ale po skončení války byl rychle obnoven a znárodněn. (ŠIMEK, 2005) Bartelmus, Donát a spol. Továrna Roberta Bartelmuse a Josefa Donáta byla založena v Brně roku 1897. Její význam pro Moravu byl velký, srovnatelný s významem Křižíkovy továrny pro Čechy. Její význam tkvěl nejen v tom, že byla jednou z prvních na Moravě, ale také v tom, že se z ní v budoucnu oddělilo několik dalších elektrotechnických podniků, jako např. E. Janík a spol. v Brně, Doczekal v Mohelnici, SVET Židenice, A. Duda v Praze a další. Výrobní program firmy tvořila dynama, obloukovky, stejnosměrné stroje, rozvaděče, elektrické sítě pro vysoké napětí, rozvody ve městech a vybavení nejdříve pro malé domácí a později i pro velké veřejné elektrárny. Roku 1927 se vedení firmy rozhodlo pro fůzi s Elektrotechnickou továrnou Škodovky v Plzni – Doudlevcích. Elektrotechnická továrna pro výrobu zboží všeobecné elektrotechniky Elektrotechnická továrna pro výrobu zboží všeobecné elektrotechniky byla založena roku 1919 Josefem Sousedíkem (1894 – 1944) ve Vsetíně. Firma se od svého vzniku neustále dynamicky rozvíjela a na počátku 30. let již zaměstnávala kolem 200 lidí. (ELEKTRIKA.CZ, 2007) V letech 1931 - 1934 se u nás začala projevovat světová

17

hospodářská krize, proto významně ubylo zakázek a J. Sousedík, který neměl dostatečně dobré finanční zázemí se ocitl na pokraji hospodářského krachu. Na podnik byl uvalen konkurs a počátkem roku 1934 byl převeden do majetku podniku Ringhoffer - Tatra a dostal název Josef Sousedík, a. s., Vsetín, Morava. Podnik vyráběl především dřevoobráběcí stroje s vestavěnými elektromotory, komutátorové elektromotory, speciální elektrické pohony, transformátory a vybavení elektráren. Po válce byl podnik znárodněn a pod názvem MEZ Vsetín, k. p. se stal součástí Závodů silnoproudé techniky. 2.2.2 Nejvýznamnější podniky slaboproudé elektrotechniky v Československu před koncem II. světové války Telegrafia Firma Telegrafia byla založena roku 1919 v Roztokách. Šlo o státní podnik, který svou výrobu zaměřil především na telekomunikační přístroje a v oboru slaboproudé elektrotechniky se ve své době stal monopolem. Již po roce byla firma akcionována, stát si však ponechal 51 % akcií. (EFMERTOVÁ, 1997, s. 65) Továrna se stěhovala nejprve do Jablonného nad Orlicí a poté roku 1922 do Pardubic. V novém působišti se firma úspěšně propojila s jihočeskou firmou Jevan, olomouckou Telektra a méně úspěšně s firmou Magnet. V předválečném období se Telegrafia stala hlavním dodavatelem automatizační spojovací techniky v ČSR a nejvýznamnějším konkurentem německé firmy Siemens a Halske v oboru slaboproudé elektrotechniky. Firma bratří Prchalů Roku 1919 založili v Kolíně svůj podnik bratři Prchalové a již roku 1922 postavili zcela novou moderní továrnu. Po nepříliš úspěšných samostatných začátcích se pokusili jednat o licenci, kterou získali v roce 1929 od švédské firmy L. M. Ericsson na automatické telefonní ústředny pro veřejné i soukromé účely a na zabezpečovací zařízení pro železnici. Ve 30. letech Ericsson vstoupil do firmy, odkoupil 48 % jejího kapitálu a oficiální název změnil na Prchal – Ericsson a spol. (EFMERTOVÁ, 1997, s. 67) Firma spolupracovala hlavně se státními drahami a roku 1946 byla začleněna do nově vzniklého národního podniku TESLA.

18

Microphona Roku 1920 byla v Praze na Letné založena firma Microphona. Její zakladatelé, bratři Ludvík a Antonín Knotkové, začínali v malé dílně, ovšem díky dobrým kontaktům dostali během několika let pár lukrativních zakázek a jejich firma se rychle rozrostla. Po sedmi letech od vzniku se přestěhovali do pronajaté továrny na Smíchov, která zanedlouho zcela vyhořela. Nakonec bratři Knotkové vybudovali ve Strašnicích novou moderní továrnu a roku 1931 zde začali s výrobou. Firma se specializovala hlavně na výrobu telefonních ústředen, palubních přístrojů, zaměřovačů, zesilovačů, přepojovačů, signalizačních systémů, letištních vysílačů nebo prvních českých rozhlasových přijímačů. Až v době 2. světové války vstoupila do Microphony německá firma Lorenc. Po válce byla továrna znárodněna a stala se součástí národního podniku TESLA.

2.3 Vývoj elektrotechnického průmyslu v Československu od konce II. světové války do roku 1989 Na konci 2. světové války bylo mnoho podniků velmi poničeno. Elektrotechnický průmysl byl však poškozen i nepřímo, přerušením přirozeného rozvoje a změnou struktury výroby. Ve většině podniků docházelo k velkým změnám a přípravám na znárodnění, ke kterému došlo v letech 1945 a zvláště pak 1948. Tím se radikálně změnila struktura a způsob řízení celého odvětví, což ovlivnilo český elektrotechnický průmysl na dalších několik desetiletí. Po znárodnění průmyslu přerušily západní firmy dodávky materiálů a technologických zařízení, odvolaly své odborníky a v některých případech získaly do zahraničí i odborníky české. Na druhou stranu se nám otevřel rozsáhlý trh tehdejšího východního bloku a možnost využívat jeho přírodních zdrojů. Krátce po 2. světové válce se u nás elektrotechnickou výrobou zabývalo 37 podniků s 51 zaměstnanci. Jádro tvořilo 14 národních podniků se 73 závody, znárodněnými v první etapě. V roce 1948 k nim přibylo dalších 121 závodů. (FRK, HRBEK a kol., 1988, s. 12) Bohužel elektrotechnický průmysl prošel v druhé polovině 20. století několika významnými reorganizacemi (v letech 1950, 1958, 1965, 1974, 1980 a 1988) a tak nejsou k dispozici prakticky žádná důvěryhodná a srovnatelná data. Československo bylo v rámci socialistických států strojní a hutní velmocí a elektrotechnický průmysl si i díky tomu držel, jako důležitá subdodavatelská složka strojního průmyslu, silnou pozici v rámci národního hospodářství. Elektrotechnický průmysl se vyznačoval velmi nerovnoměrným vývojem. Zatímco v některých oblastech vývoje a výroby jsme patřili ke světové špičce, 19

v jiných jsme bohužel v porovnáním s některými západními zeměmi začali rychle zaostávat. Chloubou české elektrotechniky v době socialismu byla technika v oblasti pasivního průzkumu. Zájem s jakým se setkávaly pasivní radary v zahraničí svědčí o tom, že šlo skutečně o převratné technické novinky. Tamara a její předchůdce Ramona byly nejefektivnější položkou československého zahraničního obchodu. (SCHEJBAL, 2004) U některých druhů výrobků ale výzkum a vývoj naopak silně pokulhávaly a podobně jako v jiných odvětvích byla kvantita výrobků upřednostněna před jejich kvalitou. Již nástup polovodičů

v polovině

50.

let

jsme

zachytili

s mírným

zpožděním,

nástup

mikroelektrotechniky jsme nedokázali zachytit vůbec. 2.3.1 Nejvýznamnější elektrotechnické podniky v Československu od konce II. světové války do roku 1989 ČKD Praha, odborový podnik ČKD si i po 2. světové válce udržela svou velmi silnou pozici v rámci elektrotechnického průmyslu v Československu. Poničené závody byly po válce rychle obnoveny a znárodněny. Došlo k připojení závodů v Modřanech, Děčíně, České Lípě, Rokytnici a Bratislavě. Podnik měl mnoho poboček po celé republice a jeho struktura se často

měnila.

Elektrotechnickou

výrobou

se

zabývaly

specializované

závody

Elektrotechnika, Trakce a Polovodiče. Celkově zaměstnávala ČKD kolem 50 tis. lidí, z čehož asi 10 tis. v elektrotechnické výrobě. (ČKD PRAHA, 2007) V roce 1990 vznikla akciová společnost ČKD Praha Holding, nástupce slavného podniku. Koncerny TESLA Dne 7. března 1946 vznikl za účelem konsolidace slaboproudé a radiotechnické výroby národní podnik TESLA. V oboru slaboproudé elektrotechniky šlo o největší koncern, zahrnující 68 podniků a 11 konfiskátů a zaměstnávající kolem 12300 zaměstnanců. TESLA sdružovala tyto 4 koncerny: (FRK, M., HRBEK, V. a kol., 1988, s. 15) TESLA - Elektrotechnické součástky, koncern Rožnov (závody TESLA Rožnov, Lanškroun, Jihlava, Hradec Králové, Piešťany, Třinec, Elstroj Praha, Chronotechna Šternberk, ELTON Nové Město nad Metují, DIAS Turnov a Výzkumný ústav elektrotechnické keramiky Hradec Králové)

20

TESLA - Investiční elektrotechnika, koncern Praha (závody TESLA Hloubětín, Karlín, Kolín, Strašnice, Pardubice, Stropkov, Liptovský Hrádek, TESLA - Vakuová technika, TESLA Elektroakustika a Výzkumný ústav VÚT Praha) TESLA - Měřící a laboratorní přístroje, koncern Brno (závody TESLA Brno, Liberec, Valašské Meziříčí, Vráble, Metra Blansko, Laboratorní přístroje Praha, ZPA Vinohrady a výzkumný ústav TESLA – VÚPJT Přemyšlení, později TESLA Výzkumný ústav měřící techniky Brno) TESLA - Spotrebná elektrotechnika, koncern Bratislava (závody TESLA Litovel, Přelouč, Holešovice, Orava, Bratislava, Bateria Slaný a Výzkumno-realizačný ústav spotrebnej elektroniky). ZSE, koncern Praha Závody silnoproudé techniky byly založeny roku 1958 a zajišťovaly v daném období největší část výroby silnoproudé elektrotechniky v Československu. Celý koncern se skládal z několika podniků, jejichž počet se v průběhu času měnil. V roce 1976 sdružovaly ZSE, kromě generálního ředitelství a 3 výzkumných ústavů, tyto podniky: MEZ Vsetín, Frenštát, Mohelnice, Brno, Náchod, Broumov, Postřelmov, EP Modřany, Jablonec, EPL Louny, SEZ Krompachy, ZEZ Praha, EJF Brno, OEZ Letohrad‚ETZ Teplice, Kablo Kladno, Bratislava, Elektroisola Tábor, EK Topoľčany, EZ Praha, Brno, BEZ Bratislava a odbytovou organizaci Elektroodbyt Praha. (FRK, M., HRBEK, V. a kol., 1988, s. 15) ŠKODA, koncern Plzeň Elektrotechnická výroba ve Škodových závodech v Plzni byla zahájena v roce 1922. Výrobní program tvořily výrobky silnoproudé elektrotechniky, zaměřené hlavně na rozvod elektrické energie, na pohony a trakci. Po 2. světové válce se závod více specializoval na rozvoj výroby elektrických lokomotiv a trolejbusů, výkonové a řídící elektroniky a příslušenství do jaderných elektráren. Na počátku 50. let zaměstnával Elektrotechnický závod kolem 3 lidí, během necelých 30 let se tento počet zdvojnásobil (FRK, HRBEK a kol., 1988, s. 14). CHIRANA, koncern Na začátku 20. let 20. století se u nás začalo vyrábět zboží zdravotnické elektrotechniky. Po znárodnění průmyslu se výroba na našem území soustředila v koncernu

21

CHIRANA, který měl své závody v Praze - Modřanech (rentgenová technika), Brně (sterilizační technika a komorové rentgeny), Novém Městě na Moravě, Piešťanech (stomatologická křesla a kompresory) a Staré Turé (stomatologické soupravy, přístroje monitorovací a registrační, pro slabě slyšící, pro elektroterapii, atd.). (FRK, HRBEK a kol., 1988) ZAVT, koncern Praha Závody automatizační a výpočetní techniky byly pražským koncernem, který vznikl postupně během druhé etapy znárodnění v roce 1948. Během 2. poloviny 20. stol. se počet podniků, které tvořily celý koncern měnil. Součástí koncernu byly např. podniky ZPA Nová Paka, Ústí nad Labem, ZPA Čakovice nebo Metra Blansko. Od roku 1979 se stala součástí ZAVT nově také Zbrojovka Brno, n. p. (FRK, M., HRBEK, V. a kol., 1988)

Tab. 2. Nejvýznamnější subjekty elektrotechnického průmyslu na území Jihomoravského kraje podle místa pracoviště a počtu zaměstnanců k 31. 12. 1989 pořadí název subjektu místo pracoviště počet zaměstnanců 1. METRA, Blansko Blansko 4488 2. ETZ J.Fučíka, k. p. Brno Brno 2190 3. TESLA k.p. Brno Brno 2093 4. MEZ, k. p. Brno Brno 1660 5. TESLA, k.p. Holešovice Brno 914 6. CHIRANA, k. p. Brno Brno 904 7. MEZ, k. p. Brno Drásov 649 8. ELEKTROSVIT, Nové Zámky Svatobořice 534 9. ETZ J.Fučíka, k. p. Brno Brno 403 10. CARBORUNDUM, Benátky Kunštát 380 Zdroj: Databáze ekonomických ukazatelů za provozovny k 31. 12. 1989, ČSÚ Praha, 1990

22

3 VÝVOJ ELEKTROTECHNICKÉHO PRŮMYSLU PO ROCE 1989 A JEHO SOUČASNÝ STAV Přestože patřily některé tuzemské výrobky elektrotechnického průmyslu ve svém oboru mezi nejlepší a i přes dlouhou tradici tohoto odvětví u nás, zaostávala celkově česká elektronika a elektrotechnika již od 70. let vlivem dlouhodobé izolace země za vyspělým světem. Tato částečná technologická nevyspělost, spolu s likvidací státem podporované vývojové základny na počátku 90. let, s ne vždy zdařilou privatizací a s dalšími problémy způsobily, že se odvětví elektrotechniky, podobně jako i jiná odvětví průmyslu, ocitlo v počátcích transformace v hluboké krizi. Ta se nevyhnula ani podnikům Jihomoravského kraje. Pozoruhodný vývoj odvětví elektrotechniky v 90. letech ovšem způsobil, že se v současnosti řadí k nejvýznamnějším průmyslovým oborům u nás, a že Jihomoravský kraj je jednou z oblastí největší koncentrace elektrotechnické výroby v ČR. Rok 1989 se stal jedním z nejvýznamnějších v našich dějinách. Padla komunistická vláda, což vyvolalo velké množství politických, společenských i ekonomických změn, které zcela zásadně ovlivnily další směřování země. Přechod k tržnímu hospodářství znamenal otevření trhu, které okamžitě vyvolalo zvýšený import produktů západních zemí, v jejichž konkurenci bylo pro české firmy velmi obtížné se prosadit. Také se rozpadl rozsáhlý trh bývalého východního bloku, kam do roku 1989 směřovala převážná většina produktů určených na export. Nově vzniklé poměry vyvolaly teritoriální reorientaci exportu směrem na západ. Rozpadem Československa v roce 1993 se zpřetrhaly některé mezipodnikové vazby, což způsobilo další problémy. Situaci neprospíval ani pokles výroby v některých navazujících oborech, hlavně strojírenství. Pochopitelným vyústěním tohoto stavu byla hluboká ekonomická recese. Od počátku 90. let procházelo hospodářství ČR i Jihomoravského kraje rozsáhlými transformačními změnami, které se výrazně promítly do jeho struktury. Na strukturální změny měl velký vliv také probíhající proces terciarizace, který zapříčinil růst počtu zaměstnanců v odvětví služeb na úkor výrobních sektorů. Jednotlivé podniky v kraji i celé ČR se rozpadaly na menší celky, které byly postupně privatizovány. Elektrotechnický průmysl byl zcela odstátněn a restrukturalizován. V některých případech byla privatizace úspěšná, často díky vstupu silného zahraničního investora do podniku, v jiných méně úspěšná a podniky tak měly nebo ještě mají existenční problémy. Transformačního minima dosáhl elektrotechnický průmysl v roce 1992, tedy o jeden až dva roky dříve než ostatní průmyslová odvětví. Celková produkce klesla pod 50 % hodnoty 23

z roku 1990, ale od té doby je pro odvětví charakteristický neustálý dynamický růst produkce, produktivity práce i kvality výrobků. Na tomto příznivém vývoji nic nezměnila ani opětovná ekonomická recese v letech 1997 – 1999 (TOUŠEK, KUNC, VAŠKOVÁ, 2001, s. 91). V Jihomoravském kraji byl proces postupného přesunu pracovní síly do terciéru velmi výrazný. Zatímco ještě v roce 1989 bylo v průmyslu kraje zaměstnáno přes 40 % pracovníků národního hospodářství, po deseti letech tento podíl klesl na necelých 27 % (KUNC, TOUŠEK, 2001, s. 518). Extrémní pokles byl zaznamenán hlavně v Brně, kde klesla zaměstnanost v průmyslu v 90. letech o více než 50 %. Vlastní elektrotechnický průmysl zaměstnával v Jihomoravském kraji v roce 1989 kolem 12,9 tis. osob, což dělalo asi 5,7 % všech pracujících v průmyslu, zatímco na konci roku 1999 to bylo již kolem 14,1 tis. osob, tedy přes 12 % zaměstnaných v průmyslu (KUNC, TOUŠEK, 2001, s. 517). Na konci roku 2005 zde ve sledovaném odvětví pracoval podobný počet osob. Při neustálém poklesu pracovníků v průmyslu to dokumentuje rostoucí význam odvětví elektrotechniky v rámci průmyslu kraje. Hlavní příčinou tohoto dynamického rozvoje je příchod několika významných zahraničních investorů. Ti jsou primárně odpovědni za dobré ekonomické výsledky, kterých bylo v posledních letech dosaženo v průmyslu Jihomoravského kraje i celé ČR. Svou intenzivní investiční činností se zasloužili o nebývale rychlý vzestup elektrotechniky v porovnání s většinou ostatních průmyslových odvětví a jsou jednoznačně hlavním faktorem, který odlišuje elektrotechnický průmysl od ostatních, ekonomicky méně úspěšných odvětví, jako textilního průmyslu a dalších. V současnosti

se

elektrotechnický

průmysl

Jihomoravského

kraje

vyznačuje

kompletačním charakterem produkce, významným podílem nadnárodního kapitálu u nových i stávajících investic, využitím moderního strojního vybavení, širokým spektrem technologických procesů, vysokým podílem využití vědy a výzkumu v produkci i potřebou vysoce kvalifikovaných pracovníků ve výzkumu, vývoji i ve výrobě.

24

120 OKEČ 30 - Výroba kancelářských strojů a počítačů

110 100 zaměstnanců [tis.]

90 OKEČ 31 - Výroba elektrických zařízení a strojů

80 70 60

OKEČ 32 - Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů

50 40 30

OKEČ 33 - Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů

20 10 0 94 995 996 997 998 999 000 001 002 003 004 005 1 19 1 2 2 1 1 1 2 2 2 2

rok

Obr. 4. Vývoj počtu zaměstnanců v subodvětvích elektrotechnického průmyslu v ČR v letech 1994 – 2005 Zdroje: Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb ČR za rok 2005. MPO ČR, 2006. Panorama českého průmyslu 2000. MPO ČR, 2001.

450 400

OKEČ 33 - Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů

tržby [mld.]

350 300

OKEČ 32 - Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů

250 200

OKEČ 31 - Výroba elektrických zařízení a strojů

150 100 50

OKEČ 30 - Výroba kancelářských strojů a počítačů

19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

0

rok

Obr. 5. Vývoj tržeb z prodeje v subodvětvích elektrotechnického průmyslu v ČR v letech 1994 – 2005 Zdroje: Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb ČR za rok 2005. MPO ČR, 2006. Panorama českého průmyslu 2000. MPO ČR, 2001.

25

3.1 Odvětví OKEČ 30: Výroba kancelářských strojů a počítačů Toto odvětví se dále systematicky dělí na výrobu kancelářských strojů (30.01) a výrobu počítačů a ostatních zařízení pro zpracování informací (30.02). Ta nezahrnuje jejich údržbu a servis, dodávky software, výrobu elektronických součástek ani elektronických her. Situace v České republice Produkce výpočetní techniky byla v České republice zahájena začátkem 60. let. Odvětví nikdy nepatřilo k významným a sériově se vyrábělo jen velmi málo zboží. Těžiště výzkumu a výroby leželo v Praze - ve Výzkumném ústavu matematických strojů a Výzkumném ústavu telekomunikací a v s nimi spolupracujících podnicích. Investiční náročnost rozvojových programů se stala limitujícím faktorem rozvoje v této oblasti, což mělo za následek zaostávání českých podnikatelských subjektů za světem. Po roce 1989 došlo k výrazným změnám, které měly logicky za následek praktický zánik oboru OKEČ 30.02 z důvodu naprosté nekonkurenceschopnosti tuzemských výrobků vzhledem k dováženým prostředkům výpočetní techniky. Jediným východiskem z této situace bylo připravit podmínky pro vstup zahraničních subjektů do naší země. Velký boom v používání počítačů pochopitelně vyvolal celosvětový růst tohoto odvětví. Do ČR se podařilo přivést několik významných společností, a proto u nás po nevyhnutelné krizi byla v druhé polovině 90. let produkce obnovena. Česká republika se stává cílem investorů z vyspělejších zemí, proto má drtivá většina podniků tohoto odvětví zahraniční vlastníky. Výroba počítačů a jejich příslušenství má u nás většinou jen montážní charakter, i když v posledních letech můžeme sledovat, že se situace mění a firmy zde zřizují i svá vývojová střediska. K rapidnímu oživení výroby počítačových komponent došlo na přelomu tisíciletí. Formou realizace investičních projektů na zelené louce vznikly velké závody společností ASUS Czech (Ostrava), Foxconn (Pardubice), FIC CZ (Rudná u Prahy) a dalších. Díky nim i dalším společnostem je dnes Česká republika největším evropským exportérem počítačů.

26

Tab. 3. Vybrané charakteristiky odvětví výroby kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v letech 1995 – 2005 1. část 1995 Počet zaměstnanců Tržby za prodej [mil. Kč]

1996

1997

1998

1999

2000

2001

3708

3817

1910

2218

2558

3505

6355

2807,6

1797,3

1112,5

3416,9

4515,5

7136,9

24874,3

Vývoz [mil. Kč]

5209,9

6175,0

6662,6

9890,7

10080,8

19712,7

39359,3

Dovoz [mil. Kč]

27167,7

28209,6

28045,9

30920,3

32750,2

44232,8

64262,3

-21957,9

-22034,6

-21383,2

-21029,6

-22669,4

-24520,1

-24903,0

Saldo

2.část 2002 Počet zaměstnanců

2003

2004

Index 05/00 (2)

9292

250,59

265,1

8648

8419

Tržby za prodej [mil. Kč]

64 739,9

75 728,7

88 194,5

90 921,4

3238,4

1274,0

Vývoz [mil. Kč]

77 894,7

86 972,0

105 444,0

121 773,8

2337,4

617,7

Dovoz [mil. Kč]

71 229,9

69 456,7

86 796,6

90 362,1

332,6

204,3

6 664,8

17 515,3

18 647,4

31 411,7

-

-

Saldo zahr. obchodu

8785

Index 05/95 (1)

2005

Zdroje: Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb ČR za rok 2005. MPO ČR, 2006. Panorama českého průmyslu 2000. MPO ČR, 2001. Situace v Jihomoravském kraji Na území Jihomoravského kraje se před rokem 1989 výrobou zařízení výpočetní a kancelářské techniky zabývali ve Zbrojovce Brno, konkrétně šlo vnější disketové paměti a také v podniku Metra Blansko, kde se vyráběly počítačové obrazovky. Produkty kancelářské a výpočetní techniky tvořily hlavní výrobní program Zbrojovky v 80. letech a na počátku let 90. Poté byla jejich produkce nahrazena výrobou zbraní a nářadí. Protože jinak toto odvětví nebylo na jižní Moravě příliš rozvinuto, nemělo pro ni praktické ukončení výroby na počátku 90. let nijak tragické následky. K znovuoživení výroby v Jihomoravském kraji výrazně přispěla investice firmy Celestica Ráječko, s.r.o. (dnes Celestica Czech Republic, s.r.o., viz 5.2). Také další velký zaměstnavatel ALPS Electric Czech, s.r.o. (viz 5.5) má část výrobního programu zaměřenu na produkty tohoto odvětví. Velký význam má pro kyjovsko firma Pelikan Hardcopy CZ, s.r.o., s více než 350 zaměstnanci. Kromě těchto společností se v současnosti výrobou počítačů a ostatních zařízení pro zpracování informací v kraji zabývá jen několik menších podniků, také většinou se zahraničním kapitálem. Celkem pracovalo v Jihomoravském (1)

……Index 05/95 - hodnota z roku 2005, vyjádřená v % hodnoty z roku 1995. Rok 1995 = 100%. (2)

……Index 05/00 - hodnota z roku 2005, vyjádřená v % hodnoty z roku 2000. Rok 2000 = 100%. 27

kraji na konci roku 2003 přes 20 % všech zaměstnanců daného odvětví v ČR (Panorama…, 2005). Paralelně s rozvojem výroby počítačů a jejich komponent se dynamicky rozvíjí i s tím související služby. Svědčí o tom vybudování high-tech opravárenského centra a s tím spojeného centra zákaznické podpory a centra sdílených služeb společnosti Symbol Technologies Center na konci roku 2004 v Brně, kde by mělo stát také opravárenské centrum a centrum zákaznické podpory IT produktů značky Acer. Firma Symbol Technologies patří mezi přední dodavatele bezdrátových technologií a zařízení pro sběr dat, jako jsou čtečky čárových kódů, přenosná počítačová zařízení a komunikační systémy. Na konci roku 2005 firma zaměstnávala již zhruba 350 osob a tento počet by měl nadále stoupat. (Průzkum zaměstnanosti…, 2006) Výroba kancelářských strojů a jejich dílů (OKEČ 30.01) měla v kraji před rokem 1989 své místo díky produkci elektrických psacích strojů ve vyškovském závodě Zbrojovky Brno (později Zbrojovky Vyškov) a svůj význam si zachovala i po revoluci. Ve firmě Remagg Vyškov, s.r.o., která se stala nástupcem zmíněného závodu, tvořily po ukončení zbrojní výroby psací mechanické stroje hlavní výrobní program (KOSTLÁN, 2001). Počátkem roku 1998 byla ovšem výroba zcela zastavena a dnes zaujímá v porovnání s výpočetní technikou jen velmi nepatrný podíl na produkci odvětví. Prognóza budoucího vývoje Výroba kancelářských strojů a počítačů zaznamenala v první polovině 90. let v Jihomoravském kraji i celé ČR velký útlum, ale s pomocí zahraničních investic a know-how se podařilo odvětví znovu nejen oživit, ale i vytvořit z něj prosperující obor, který se stal od počátku roku 2002 tahounem růstu exportu průmyslové produkce ČR. Počet zaměstnanců sledovaného odvětví od roku 1997 výrazně stoupá, již překročil 9 tis. a tržby za prodej přesahují 90 mld. Kč ročně. Česká republika se stává největším výrobcem počítačů v Evropě a protože výroba počítačů a kancelářské techniky je progresivním hi-tech oborem, dá se do budoucna očekávat další rozvoj. Jeho nutnou podmínkou jsou přímě zahraniční investice, kterých by ale v nejbližších letech nemělo ubývat, o čemž svědčí plánovaná výstavba další výrobní haly společnosti Foxconn v Kutné Hoře. K dlouhodobému rozvoji odvětví OKEČ 30 je také třeba nezanedbat výzkumné aktivity, protože výrobní technologie a postupy zde zastarávají velmi rychle. Jihomoravský kraj a

28

především město Brno mají dobré výchozí podmínky stát se technologickým centrem a centrem strategických služeb tohoto odvětví.

3.2 Odvětví OKEČ 31: Výroba elektrických zařízení a strojů Toto odvětví, často označované jako silnoproudá elektrotechnika, je dle klasifikace OKEČ rozděleno do 6 oborů. Jsou to: výroba elektromotorů, generátorů a transformátorů (31.1), výroba elektrických rozvodných, řídicích a spínacích zařízení (31.2), výroba izolovaných vodičů a kabelů (31.3), výroba akumulátorů, primárních článků a baterií (31.4), výroba svítidel a elektrických zdrojů světla (31.5) a výroba elektrických zařízení jinde neuvedených (31.6). Situace v České republice Výrobní sortiment odvětví výroby elektrických zařízení a strojů je z velké části tvořen vybavením pro jiné obory zpracovatelského průmyslu, a proto je jeho rozvoj dosti závislý na investiční činnosti subjektů jiných průmyslových oborů. Protože u nás došlo po transformačním útlumu k jistému rozvoji zpracovatelského průmyslu, projevilo se to pozitivně i na tomto odvětví. Vzhledem k dlouhé tradici výroby silnoproudé elektrotechniky máme dobrou úroveň kvalifikované pracovní síly, která je zatím stále ochotna pracovat za relativně nízké platy. I to je jeden z hlavních důvodů příchodů zahraničních investorů. Velká část současné produkce směřuje na export a i přes rostoucí množství dovážených výrobků silnoproudé techniky je od roku 1999 saldo zahraničního obchodu neustále kladné. To, že vývoz tuzemských výrobků silnoproudé techniky do zahraničí dlouhodobě stoupá svědčí o tom, že se dokáží prosadit na zahraničních trzích. Jsou kvalitní a konkurenceschopné.

29

Tab. 4. Vybrané charakteristiky odvětví výroby elektrických zařízení a strojů (OKEČ 31) v letech 1995 – 2005 1. část 1995 Počet zaměstnanců

1996

1997

1998

1999

2000

2001

70490

75463

80678

81204

82150

102296

115047


48708,6

53430,2

59538,8

63174,1

65438,9

105472,6

124621,2

Vývoz [mil. Kč]

31770,7

38696,5

51365,2

65504,9

79266,0

101739,5

115527,2

Dovoz [mil. Kč]

36296,8

46199,6

57641,3

67586,7

68659,1

88005,1

103506,2

Saldo

-4526,1

-7503,1

-6276,1

-2081,8

10606,9

13734,4

12021,0

2. část (1)

(2)

2002

2003

2004

2005

109977

110022

108247

110049

156,12

107,58


125276,6

136747,4

165957,2

178787,7

367,06

169,51

Vývoz [mil. Kč]

108185,4

120640,8

151274

149403,5

470,26

146,85

Dovoz [mil. Kč]

88450,8

97724,7

121365,1

119605,7

329,52

135,91

Saldo zahr. obchodu

19734,6

22916,1

29909,8

29796,8

-

-

Počet zaměstnanců

index 05/95

index 05/00

Zdroje: Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb ČR za rok 2005. MPO ČR, 2006. Panorama českého průmyslu 2000. MPO ČR, 2001. Situace v Jihomoravském kraji Jihomoravský kraj lze označit jako jeden z tradičních regionů produkce silnoproudé elektrotechniky. Již před rokem 1989 působilo na území kraje několik velkých podniků, v jejichž výrobních programech byla silnoproudá technika hojně zastoupena a nejinak je tomu v současnosti, i když jednotlivé podniky prošly dramatickým vývojem. Před rokem 1989 byla výroba koncentrována do několika velkých, státem vlastněných podniků, přičemž největší z nich (ETZ J. Fučíka, MEZ a TESLA) byly lokalizovány v Brně. Dnes je situace odlišná v tom, že zde v oboru podniká mnohem větší počet menších subjektů. Většina z nich má české majitele, ale jedná se většinou o podniky menšího charakteru. Závody zahraničních společností jsou počtem zaměstnanců nepoměrně větší, stejně tak jako jejich tržby. V Jihomoravském kraji v současnosti působí několik významných společností zabývajících se výrobou a vývojem silnoproudé techniky. Mezi osmi největšími zaměstnavateli v elektrotechnickém průmyslu je hned pět spadajících do subodvětví (1)

…Index 05/95 - hodnota z roku 2005, vyjádřená v % hodnoty z roku 1995. Rok 1995 = 100%. (2)

…Index 05/00 - hodnota z roku 2005, vyjádřená v % hodnoty z roku 2000. Rok 2000 = 100%.

30

OKEČ 31, což jasně svědčí o jeho důležitosti (Průmyslové podniky ČR…, 2006). Nejvýznamnější z nich jsou Tyco Electronics Czech, s.r.o. (viz 5.1), ABB, s.r.o. (viz 5.3) a VUES Brno, a.s. (viz 5.6). Celkem pracovalo v Jihomoravském kraji na konci roku 2003 přes 10 % všech zaměstnanců daného odvětví v ČR (Panorama…, 2005). Prognóza budoucího vývoje Odvětví vykazuje dlouhodobě velmi pozitivní ekonomické výsledky a nečeká se, že by se nastavený trend měl výrazně změnit. Tržby za prodej od roku 1995 každoročně stoupají a v roce 2005 dosáhli téměř 179 mld. Kč (Panorama…, 2006). Je možné, že nastane určité zpomalení růstu, ale nemělo by být významné. Budoucnost tohoto odvětví je také dosti závislá na připravovaných investičních záměrech zahraničních společností, protože při zavádění nových výrob tvoří přímé investice významnou položku. Aby byl růst odvětví stabilní a dlouhodobě udržitelný, je třeba využít dostatku kvalifikovaných pracovníků v kraji a budovat zde vývojová a výzkumná střediska, které jsou určitou zárukou zkvalitnění výrob. Pro silné zahraniční společnosti je jedním ze zásadních kritérií dostupnost levné, ale také kvalitní pracovní síly, a proto je potřeba rozvíjet a podporovat technické obory ve školství. Pokud by Jihomoravský kraj nemohl nabídnout kvalifikované techniky nedá se předpokládat, že by do Brna a okolí směřovali další investoři, protože dnes není problém v případě potřeby umístit výrobu do zemí s podstatně levnější pracovní silou. Pozitivní je zjištění, že největší zaměstnavatel v oboru, Tyco Electronic Czech v Kuřimi, má svůj výrobní program zaměřen zcela na výrobky pro automobilový průmysl, který velice prosperuje, a dá se tedy očekávat, že jeho pozice bude nadále sílit.

3.3

Odvětví OKEČ 32: Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Odvětví výroby rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů se podle OKEČ

dělí na tři obory. Jde o výrobu elektronek a jiných elektronických součástek (32.1), výrobu rozhlasových a televizních vysílačů a přístrojů pro drátovou telefonii a telegrafii (32.2) a výrobu rozhlasových a televizních přijímačů, přístrojů na záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobných rádiových zařízení (32.3).

31

Situace v České republice Před rokem 1989 byla produkce spadající do tohoto odvětví soustředěna do závodů národního podniku TESLA. Výroba rádiových a televizních zařízení probíhala hlavně v Praze (TESLA Hloubětín, TESLA Strašnice, aj.), východních Čechách (TESLA Pardubice, TESLA Přelouč, aj.) a také na Slovensku (TESLA Orava, TESLA Bratislava, aj.). Prakticky veškerá výroba pasivních součástek pro elektroniku byla koncentrována do VHJ TESLA Elektronické součástky, s centrem v Rožnově a dalšími velkými závody v Lanškrouně, Jablonném nad Orlicí, Blatné, Jihlavě a Hradci Králové. Privatizace jednotlivých podniků začleněných do národního podniku TESLA vedla k reorganizaci výroby a roztříštění podnikové základny do mnoha subjektů. Od počátku 90. let vstoupilo do ČR několik významných zahraničních společností, které se rozhodly investovat do vybudování nových center výroby telekomunikačních zařízení, spotřební elektroniky a elektronických součástek, a tím sledované subodvětví významně pozvedly. Předně se jedná o projekty společností Panasonic AVC CZ Network v Plzni, Panasonic Mobile & Automotive Systems CZ v Pardubicích, AVX CZ v Lanškrouně, Celestica CZ v Kladně nebo ON Semiconductor CHC v Rožnově. Počet zaměstnanců odvětví od roku 2002 stagnuje kolem 33 tis. Díky zvyšující se produktivitě práce a automatizaci výroby však tržby za prodej stoupají. Roste i vývoz a dovoz produktů, saldo zahraničního obchodu je dlouhodobě záporné.

32

Tab. 5. Vybrané charakteristiky odvětví výroby rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (OKEČ 32) v letech 1995 – 2005 1. část 1995 Počet zaměstnanců

1996

1997

1998

1999

2000

2001

24271

22941

24176

27119

25643

32347

35556


11689,5

13848,3

15717,8

18775,5

23957,7

44799,8

53353,5

Vývoz [mil. Kč]

16020,0

15020,8

19103,1

22608,9

29664,9

54655,4

73119,5

Dovoz [mil. Kč]

30076,7

39237,1

43948,1

46284,9

55614,1

89914,1

100268,3

-14056,7

-24216,3

-24845,0

-23676,0

-25949,2

-35258,7

-27148,8

2002

2003

2004

2005

Saldo zahr. obchodu

2. část Počet zaměstnanců

index 05/95

(1)

index 05/00

(2)

33135

32800

33787

33557

138,26

103,74


67874,9

75962,4

118630,7

111476,3

953,64

248,83

Vývoz [mil. Kč]

68139,2

68974,3

111589,7

102689,3

641,01

187,89

100764

111729,5

134154,2

127762,6

424,79

142,09

-32624,8

-42755,2

-22564,5

-25073,3

-

-

Dovoz [mil. Kč] Saldo zahr. obchodu

Zdroje: Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb ČR za rok 2005. MPO ČR, 2006. Panorama českého průmyslu 2000. MPO ČR, 2001. Situace v Jihomoravském kraji Pro hospodářství Jihomoravského kraje nemělo odvětví výroby rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů v minulosti tak velký význam jako předchozí dvě, ale s příchodem několika investorů podstatně vzrostl. O vzestup odvětví se zasloužily zejména projekty firem ALPS Electric Czech, s.r.o. v Boskovicích (viz 5.5), EGSTON System Electronic, s.r.o. ve Znojmě (cca 400 zaměstnanců, výroba zdrojů nízkého napětí, transformátorů,

cívek

či

kabelů

pro

sdělovací

techniku,

atd.)

a

Andrew

Telecommunications, s.r.o. v Central Trade Parku v Modřicích (cca 450 zaměstnanců, výroba telekomunikačních zařízení, mikrovlnné antény, atd.). (Průzkum zaměstnanosti…, 2006) Výrobní program boskovické pobočky ALPS Electric není zaměřen pouze na výrobky odvětví OKEČ 32 a do budoucna se očekává, že jejich podíl bude nadále klesat, na úkor

elektrotechnických součástek pro automobilový průmysl. Ostatní firmy jako

ČeMeBo, s.r.o. v Blansku, Gatema, s.r.o. v Boskovicích, pobočka Siemens, s.r.o. v Brně a další podnikající v této oblasti nemají tak velký význam a většinou nezaměstnávají více než 100 lidí. Celkem pracovala v Jihomoravském kraji na konci roku 2003 asi 3 % všech (1)

…Index 05/95 - hodnota z roku 2005, vyjádřená v % hodnoty z roku 1995. Rok 1995 = 100%. (2)

…Index 05/00 - hodnota z roku 2005, vyjádřená v % hodnoty z roku 2000. Rok 2000 = 100%.

33

zaměstnanců daného odvětví v ČR (Panorama…, 2005). Prognóza budoucího vývoje Budoucí vývoj odvětví na území Jihomoravského kraje je závislý na přílivu zahraničních investic. Předpoklady pro další rozvoj jsou vytvořeny, i když v současnosti Jihomoravský kraj nepatří mezi oblasti zvýšené koncentrace výroby rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů. Firmy jako ALPS Electric a Andrew Telecomunications dávají dobrý příklad jiným společnostem. Obě se dynamicky rozvíjí a projevily zájem zde nadále rozšiřovat své aktivity. Záměrem skupiny ALPS Electric je přesunout vývojové středisko, které je v současné době pro evropské výrobní závody umístěno ve Velké Británii, do ČR a jižní Morava je pro něj vhodnou lokalitou. Andrew Telecomunications mají zájem vytvořit další výrobní prostory v Modřicích a alespoň zdvojnásobit současné kapacity. Pozitivní vývoj naznačuje i skutečnost, že do Brna situují svá vývojová pracoviště i další společnosti. Konkrétně jde o AMI Semiconductor CZ (návrh, vývoj a testování zakázkových integrovaných obvodů) a Tyco Integrated Systems (vývoj čidel a detektorů, kontrolních zařízení a senzorů).

3.4 Odvětví OKEČ 33: Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Toto odvětví je dále děleno do následujících pěti oborů: výroba zdravotnických přístrojů a zařízení, chirurgických a ortopedických pomůcek (33.1),výroba měřicích, kontrolních, zkušebních, navigačních a jiných přístrojů a zařízení kromě zařízení pro řízení průmyslových procesů (33.2),výroba zařízení pro řízení průmyslových procesů (33.3), výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení (33.4) a výroba časoměrných přístrojů (33.5). Situace v České republice Výrobní a vývojová základna odvětví výroby zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů byla v 90. letech zcela zprivatizována, čímž vzniklo množství malých

podnikatelských

subjektů.

V porovnání

s ostatními

subodvětvími

elektrotechnického průmyslu nezažívá toto v posledních letech tak výrazný rozvoj. Počet zaměstnanců dosáhl minima v roce 1999 (necelých 29 tis.) a od té doby s výjimkou roku 2002 pomalu narůstá. V roce 2005 bylo ve zmíněném odvětví zaměstnáno přes 35 tis.

34

osob. (Panorama…, 2006) Tržby za prodej výrobků dlouhodobě vzrůstají, což znační výrazný posun v produktivitě práce, ve které i tak stále zaostáváme za vyspělejšími západními zeměmi. Úroveň kvality výrobků odvětví od počátku 90. let vzrostla a ty se tak staly plně konkurenceschopné. Vývoz i dovoz neustále stoupají za záporných hodnot salda.

Tab. 6. Vybrané charakteristiky odvětví výroby zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů (OKEČ 33) v letech 1995 – 2005 1. část 1995 Počet zaměstnanců Tržby za prodej [mil. Kč]

1996

1997

1998

1999

2000

2001

33650

30205

30131

31529

28928

30687

31525

13858,2

15600,4

16775,1

20052,2

19751,4

27918,8

32838,6

Vývoz [mil. Kč]

7590,9

7770,3

9176,9

11339,0

12120,5

14870,5

18050,1

Dovoz [mil. Kč]

22964,9

23779,9

24133,9

25406,3

27443,2

33415,0

36696,6

-15374,0

-16009,6

-14957,0

-14067,3

-15322,7

-18544,5

-18646,5

Saldo

2. část 2002 Počet zaměstnanců

2003

2004

2005

index 05/95

(1)

index 05/00

(2)

30273

31743

32926

35112

104,34

114,42

37056,1

33563,6

42920,2

49562,3

357,64

177,52

Vývoz [mil. Kč]

18,6

21695,9

30265,1

30963,6

407,90

208,22

Dovoz [mil. Kč]

35928,6

38360,0

42610,8

41708,9

181,62

124,82

-17928,0

-16664,1

-12345,7

-10745,3

69,89

57,94


Saldo zahr. obchodu

Zdroje: Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb ČR za rok 2005. MPO ČR, 2006. Panorama českého průmyslu 2000, MPO ČR, 2001. Situace v Jihomoravském kraji Před

rokem

1989

patřil

Jihomoravský

kraj

k důležitým

oblastem

výroby

zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů. Podniky jako Metra Blansko, Chirana Brno, Zbrojovka Brno či TESLA Brno měly svůj výrobní program zaměřen z větší či menší části na tyto produkty a ve svém oboru patřily k nejvýznamnějším. Dnes je výroba, s výjimkou Metry Blansko, soustředěna v několika menších podnicích hlavně v Brně (BMT a.s., FEI Czech Republic, s.r.o., UNIS, s.r.o. a další). Na konci roku 2003 pracovalo v Jihomoravském kraji kolem 12 % zaměstnanců daného odvětví v ČR. (Panorama…, 2005) (1)

…Index 05/95 - hodnota z roku 2005, vyjádřená v % hodnoty z roku 1995. Rok 1995 = 100%. (2) …Index 05/00 - hodnota z roku 2005, vyjádřená v % hodnoty z roku 2000. Rok 2000 = 100%.

35

Prognóza budoucího vývoje Odvětví OKEČ 33 má velký potenciál. Vyznačuje se nízkou energetickou a materiálovou náročností a relativní šetrností k životnímu prostředí. Používané technologie vyžadují vzdělané pracovníky. Rozvoj tohoto odvětví by byl velmi pro Jihomoravský kraj velmi perspektivním krokem. Pro jeho dosažení je třeba připravovat dobré podmínky pro vstup zahraničních investorů, především v případě zájmu výstavby vývojových a výzkumných center.

36

4 HLAVNÍ OBLASTI KONCENTRACE ELEKTROTECHNICKÉHO PRŮMYSLU 4.1 Hlavní oblasti koncentrace v ČR S rozvojem elektrotechnického průmyslu, vyvolaného příchodem mnoha zahraničních investorů na přelomu tisíciletí, se u nás zformovalo v podstatě pět hlavních oblastí produkce elektrotechniky. Jsou to: střední Morava (ON Semiconductor CHC CZ v Rožnově, LG. Philips v Hranicích, atd.), východní Čechy (Foxconn CZ a Panasonic Mobile & Automotive Systems CZ v Pardubicích, AVX CZ v Lanškrouně, atd.), Praha (FIC v Rudné u Prahy, atd.), plzeňská oblast (Panasonic AVC Network CZ v Plzni, atd.) a brněnsko - blanenská oblast. (KUNC, TOUŠEK, VAŠKOVÁ, 2001, s. 93) Odvětví výroby kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) prožilo v posledních letech mohutný rozvoj. Vzhledem k tomu, že závody nově příchozích společností jsou velmi rozsáhlé, lze označit za hlavní kraje koncentrace odvětví právě ty, kde se zmíněné společnosti usadily. Tedy především v kraji Pardubickém, ale i Jihomoravském, Středočeském a Moravskoslezském. Koncentrace výrobních kapacit do těchto oblastí je v porovnání se zbytkem republiky velice silná. V rámci Jihomoravského kraje je výroba soustředěna hlavně v okrese Blansko (viz Obr. 6). Výroba elektrotechnických zařízení a strojů (OKEČ 31) je v ČR prostorově rozložena nejrovnoměrněji ze všech čtyř subodvětví elektrotechnického průmyslu. Počtem zaměstnanců i tržbami výrazně zaostává pouze kraj Karlovarský, naopak největší podíl na zaměstnanosti mají kraje Plzeňský, Jihomoravský, Středočeský, Vysočina a Hlavní město Praha, kde je zároveň dosahováno největších tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. V Jihomoravském kraji jsou firmy tohoto odvětví lokalizovány hlavně v obou brněnských okresech. Do výroby radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (OKEČ 32) se u nás po roce 1989 rozhodlo investovat mnoho společností. Tito, převážně zahraniční, investoři své závody lokalizovali většinou do regionů s dlouholetou tradicí tohoto odvětví, kde měli zajištěnu zkušenou pracovní sílu. Regionální struktura je proto i dnes velmi podobná situaci před rokem 1989. Rozhodující postavení mají kraje Pardubický, Zlínský, Plzeňský a Hlavní město Praha. Jihomoravský kraj se řadí počtem zaměstnanců i tržbami za vlastní výrobu a služby do průměru.

37

Největší koncentrace výrobních kapacit odvětví výroby zdravotnických, přesných, optických

a

časoměrných

přístrojů

(OKEČ

33)

je

v krajích

Středočeském,

Královéhradeckém, Jihomoravském, Olomouckém a v Praze. Mezi okresy Jihomoravského kraje mají přední postavení hlavně Brno – město a Blansko.

Obr. 7. Podíl zaměstnaných v elektrotechnickém průmyslu na celkovém počtu pracovníků v národního hospodářství v okresech ČR k 31. 12. 1989 Zdroj: Pracovníci a mzdové fondy socialistického hospodářství v krajích a okresech podle odvětví národního hospodářství v ČSR za rok 1989. ČSÚ, Praha, 1990.

38

Obr. 8. Podíl zaměstnaných v elektrotechnickém průmyslu na celkovém počtu zaměsnaných v okresech ČR k 1. 3. 2001 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, 2003

4.2 Hlavní oblasti koncentrace v Jihomoravském kraji Elektrotechnická výroba je v Jihomoravském kraji v současnosti koncentrována převážně do zmíněné brněnsko – blanenské oblasti, kam spadají oba brněnské okresy a Blansko. Pro tuto oblast je vyšší počet pracovníků v elektrotechnickém průmyslu typický. V okrese Brno – město pracovalo ke konci roku 2005 v elektrotechnice celkem více než 4,6 tis. osob (Průzkum zaměstnanosti…, 2006). V okresech Brno – venkov a Blansko byl absolutní počet zaměstnaných v elektroprůmyslu pochopitelně nižší, ale relativní vyšší. U zbylých okresů nejsou hodnoty tak vysoké, protože zde má elektrotechnický průmysl jen doplňující charakter. Oproti roku 1989 došlo v rozložení pracovní síly v elektrotechnickém průmyslu k několika změnám. Největší z nich je spojená s výrazným nárůstem počtu zaměstnanců v okrese Brno – venkov. Tento nárůst byl způsoben především příchodem společnosti 39

Tyco Elecronic Czech do Kuřimi. V okrese Blansko se počet pracujících v daném odvětví lehce snížil i přesto, že zde nově sídlí velké společnosti Celestica Czech Republic a Alps Electric Czech. Pokles vyvolalo rozsáhlé propouštění zaměstnanců Metry Blansko. Rozvoj elektrotechnických firem na Blanensku má pozitivní vliv na nezaměstnanost. Díky stabilnímu dlouhodobému nárůstu počtu zaměstnanců v těchto dvou společnostech se nezaměstnanost v okrese Blansko drží dlouhodobě pod průměrem Jihomoravského kraje i přesto, že Metra Blansko snížila počet zaměstnanců v 90. letech o více než 3 tis. Na konci roku 2005 se hrubá míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 8,0 % a nižších hodnot dosahoval pouze okres Brno - venkov (6,7 %). Pro Brno je charakteristická zvýšená koncentrace subjektů s vyššími nároky na kvalifikovanou pracovní sílu, tedy výzkumných a vývojových center. Kromě vysokého podílu vysokoškoláků je sem lákají i kvalitně připravené prostory, jako Central Trade Park Modřice, Technologický park při VUT nebo průmyslová zóna Černovická terasa. Chystá se příprava Technologického centra na podporu průmyslového výzkumu a vývoje ve Slatině. V okolí Brna se usazují spíše firmy montážního charakteru (Tyco Electronic Czech

v Kuřimi,

Celestica

Czech

Republic

v Ráječku,

Alps

Electric

Czech

v Boskovicích, atd.). Okresy Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo jsou více zaměřeny na zemědělskou činnost, nebo zde mají hlavní postavení jiná odvětví zpracovatelského průmyslu než elektrotechnika. Nezanedbatelná je také zvýšená dojížďka za prací z těchto okresů do Brna. Protože v Brně mají firmy podstatně lepší zázemí a zaměstnanci více možností uplatnění je intenzivní dojížďka za prací logická. Tomuto faktu napomáhá vcelku snadná dopravní dostupnost Brna.

40

Obr. 4: Rozložení pracovníků elektrotechnického průmyslu v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2005 Zdroj: Průmyslové podniky ČR k 31. 12. 2005, CRR MU Brno. Brno, 2006.

41

5

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ SUBJEKTY ELEKTROTECHNICKÉHO PRŮMYSLU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Elektrotechnické firmy patří v Jihomoravském kraji k největším zaměstnavatelům.

Mezi dvaceti největšími podnikatelskými subjekty v kraji patří šest do odvětví zpracovatelského průmyslu a z nich dokonce tři do průmyslu elektrotechnického. Tyco Electronic Czech, s.r.o. je podle počtu zaměstnanců dokonce největší průmyslový podnik v kraji (cca 1900 zaměstnanců). Celkově mu v tomto hledisku patří 10. místo. Celestica Ráječko, s.r.o. je pak 18. a ABB, s.r.o. 19. (TOUŠEK a kol., 2006) Tab. 7. Nejvýznamnější subjekty elektrotechnického průmyslu v Jihomoravském kraji podle místa pracoviště a počtu zaměstnanců k 31. 12. 2005 místo počet pořadí název subjektu OKEČ zaměstnanců pracoviště 1. TYCO Electronics Czech, s.r.o. Kuřim 1870 31 (1) 2. CELESTICA Ráječko, s.r.o. Ráječko 1054 30 3. ABB, s.r.o. Brno 1026 31 4. METRA Blansko, a.s. Blansko 956 33 5. ALPS Electric Czech, s.r.o. Boskovice 542 32 6. VUES Brno, a.s. Brno 464 31 7. JULI Motorenwerk, s.r.o. Moravany 421 31 8. SEM Drásov, s.r.o. Drásov 411 31 9. EGSTON System Electronic, s. r.o. Znojmo 400 32 10. Pelikan Hardcopy CZ, s.r.o. 30 Kyjov 374 Zdroj: Průmyslové podniky ČR k 31. 12. 2005, CRR MU Brno. Brno, 2006.

5.1 TYCO Electronics Czech, s.r.o. Tyco Electronic, s.r.o. je jednou ze čtyř divizí globální diverzifikované společnosti Tyco International, s.r.o. Vyznačuje se velmi různorodým výrobním programem a nabídkou služeb. Společnost patří k předním světovým producentům elektrotechniky a její výrobky se uplatňují prakticky ve všech průmyslových oborech. Elektrotechnická divize zaměstnává celkem přes 80 tis. lidí, celá společnost pak přes 250 tis. lidí ve více než 150 zemích světa (Výroční zpráva 2005, 2006). (1)

…......od roku 2006 Celestica Czech Republic, s.r.o.

42

Tyco Electronics Czech, s.r.o. je dceřinou společností Tyco Electronics, jež vznikla za účelem podnikání v České republice. Na území Jihomoravského kraje firma působí od roku 1993, kdy zde byla založena obchodní kancelář. Výstavba závodu v Kuřimi začala roku 1997, ale součástí globální korporace Tyco se závod stal až roku 1999. Původně výrobní prostory využívala americká firma AMP. Ta měla zájem podnikat v ČR již v roce 1992, ale obavy z možných následků rozdělení federace ji od tohoto záměru odradily. Po několika letech společnost projevila zájem znovu a koupila pozemek v Kuřimi, na němž následně vystavěla první výrobní halu. Město Kuřim původně nebylo vytipovaným místem výstavby haly, ale i díky velkému počtu zkušených a volných pracovníků ze strojírenského závodu TOS se vedení rozhodlo investovat právě zde. Po dobrých zkušenostech se následně společnost Tyco rozhodla investovat 35,5 mil. dolarů do výstavby druhé výrobní haly a později logistického skladu. Veškerá výroba kuřimského závodu Tyco Electronics je určena pro automobilový průmysl. Vyrábí se zde kabelová a konektorová technika pro nejvýznamnější světové automobilky jako VW, Mercedes, Opel, BMW a další. Tyco Electronics Czech v současnosti zaměstnává asi 1900 lidí a jeho tržby dosáhly v roce 2005 necelých 4,8 mld. Kč (Výroční zpráva 2005, 2006). Další aktivitou globální společnosti Tyco na území Jihomoravského kraje je provoz vývojového centra divize Tyco Safety Products v průmyslovém areálu Central Trade Park v Brně - Modřicích. Ten byl zahájen v červnu 2004 a v současnosti centrum zaměstnává asi 70 odborníků, kteří zde pracují na vývoji produktů v oblasti protipožární ochrany a komunikace pro nemocnice. Hlavní roli při rozhodování o umístění této investice představovala vysoce kvalifikovaná a navíc cenově dostupná pracovní síla a také blízkost ostatních technologických center v Mnichově a Londýně.

5.2 CELESTICA Czech Republic, s. r. o. Celestica je další významnou světovou společností, jež poskytuje výrobní služby v oboru elektrotechnického průmyslu a působí na území Jihomoravského kraje. Tento kanadský výrobce značkových zařízení (1) poskytuje řešení pro zavádění technologií a (1)

……výrobce originálních zařízení - tzv. „original equipment manufacturer“ (OEM) -

Společnost produkující své výrobky pro značkové firmy, kterým se vlastní výroba komponent často nevyplácí, a tak je zadávají specialistům, což přináší úspory z rozsahu.

43

služeb mnoha světovým vůdčím výrobcům vybavení v oblasti počítačového průmyslu, technologií, informatiky a telekomunikací. V České republice vlastní společnost Celestica dva závody, a to v Kladně a v Ráječku v okrese Blansko. Na jižní Moravě začala podnikat v roce 1999, kdy získala do dlouhodobého pronájmu výrobní provozy podniku Signar v Ráječku a zároveň oznámila, že zde chce vystavět „na zelené louce“ další výrobní halu. Pro podnikání v lokalitě Ráječko byla zřízena dceřiná společnost Celestica Ráječko, s.r.o., která v roce 2006 fúzovala se sesterskými společnosti Celestica Kladno, s.r.o. a Signar, s.r.o. Nově vzniklý subjekt přijal název Celestica Czech Republic, s.r.o. Předmětem podnikání závodu v Ráječku je výroba, instalace a opravy elektronických zařízení a koupě zboží za účelem dalšího prodeje. Na konci roku 2005 pracovalo v podniku asi 1100 lidí, z čehož kolem ¼ tvořili cizinci, většinou ze Slovenska a z Polska. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb dosáhly v roce 2005 téměř 8,8 mld. Kč (Zpráva auditora…, 2006). Jedním z hlavních důvodů příchodu tohoto silného zahraničního investora do Ráječka byla kvalitní pracovní síla. Společnost totiž převzala 200 zaměstnanců Signaru, na zdejším trhu práce byly navíc desítky kvalifikovaných dělníků z Metry Blansko, která podstatně snižovala počty svých zaměstnanců. Navíc je zde neustále možnost získávat další technicky vzdělané pracovníky mezi absolventy VUT Brno. Důležitá byla pro firmu také dobrá geografická poloha místa, především blízkost Brna a Vídně, jež mohou příznivě ovlivnit rozvoj firmy při plánované expanzi na východ. Rozhodnutí pozitivně ovlivnila zajisté i symbolická cena, za kterou Celestice radnice v Ráječku prodala pozemek pro stavbu továrny a nemalé investiční pobídky, které firmě přislíbil stát. Celestica se zavázala investovat do nové továrny „na zelené louce“ více než 40 mil. dolarů a výrazně navýšit počet zaměstnanců.

5.3 ABB, s.r.o. Nadnárodní skupina ABB je přední světovou společností působící v oblasti energetiky a automatizace. Vznikla v roce 1988 spojením švédské firmy Asea a švýcarské BBC Brown Boveri. Historie společnosti Asea sahá až do roku 1883, BBC Brown Boveri byla založena v roce 1891. Sídlo firmy je v Curychu ve Švýcarsku. Pobočky ABB se nacházejí ve více než 100 zemích světa a pracuje v nich okolo 115 tis. zaměstnanců (ABB v…, 2006).

44

. Strategická a geografická poloha a také politické změny ve střední a východní Evropě po roce 1989 způsobily, že se pro ABB stala ČR dobrým místem pro vytvoření silné základny. První společnost s názvem ABB byla v ČR formálně založena v roce 1991 (ABB Chemoprojekt spol. s r.o., pozdější název ABB Lummus Global s.r.o.). V počátcích bylo založeno pět společností ABB. Jednou z nich byla i ABB První brněnská strojírna, s.r.o., když ABB v privatizaci v roce 1993 odkoupila 67 % akcií od její mateřské společnosti První brněnské strojírny a.s. Tato pak byla součástí ABB až do roku 2000, kdy ABB prodala svůj podíl Alstomu. Od příchodu do ČR se společnost dynamicky rozvíjí a také se několikrát restrukturalizovala. Výsledkem tohoto vývoje je, že v současnosti má ABB s.r.o. pouze dvě hlavní divize. Divize Automation Products a Process Automation zaměřující se na automatizační technologie, průmyslovou automatizaci, řídicí systémy, elektrické pohony a motory, instrumentace a analytika, průmyslové roboty apod. má v Brně provozovnu pro přístroje a rozvaděče nízkého napětí (bývalé ABB Elsynn, s.r.o. na ulici Heršpické). Další dva provozy jsou v Ostravě a Jablonci nad Nisou. Divize Power Products a Power Systems poskytující technologie pro energetiku jako např. výkonové a distribuční transformátory a kabelové soubory má v Brně dva provozy. Bývalé ABB EJF, s.r.o. na ulici Vídeňské (přístroje a rozváděče vysokého napětí, přístrojové transformátory a senzory) a na ulici Olomoucké (systémy měření a regulace v energetice - turbíny, kotle, celé elektrárny a teplárny) a jednu v Trutnově. Nejvýznamnější součástí ABB s.r.o. v Brně je bývalý závod EJF (Elektrotechnické závody Julia Fučíka). Historie společnosti začíná již v roce 1887 vznikem elektrotechnického závodu Bartelmus & Donát. Ten byl v roce 1927 zakoupen společností ŠKODA Plzeň a v roce 1950 se v rámci znárodnění průmyslu závod osamostatnil, byl přejmenován na EJF Brno a o devět let později byl začleněn do sdružení elektrotechnických podniků Závody silnoproudé elektrotechniky Praha. V roce 1990 se závod EJF Brno znovu osamostatnil. Byl převeden na akciovou a po vstupu zahraničního kapitálu v roce 1993 přejmenována na ABB EJF a.s. V roce 1999 došlo k transformaci společnosti na s.r.o., která o rok později fúzovala s ABB s.r.o. Na konci roku 2005 se bývalá divize EFJ podílela na celkovém počtu zaměstnanců ABB, s.r.o. v ČR více než polovinou. (PALCROVÁ, 2007)

45

Dnes ABB, s.r.o. v ČR zaměstnává kolem 2 tis. lidí a roční obrat se pohybuje okolo 6 mld. Kč (ABB v…, 2006). V městě Brně se nachází celkem tři výrobní závody, v nichž dohromady pracuje přes 1 tis. lidí (Průmyslové podniky…, 2006).

5.4 Metra Blansko, a.s. Metra Blansko patřila v minulosti k největším zaměstnavatelům v elektrotechnickém průmyslu u nás. Počátky firmy se datují do roku 1911, kdy s v malé dílně v Blansku začaly vyrábět elektrické měřicí přístroje, a to jako první v tehdejším Rakousko-Uhersku. U počátků výroby stál významný český vynálezce Ing. Erich Roučka, jehož dílna postupně získávala dobrou pověst na trhu a brzy se rozrostla na malou továrnu. Během obou světových válek firma profitovala a neustále rozšiřovala portfolio vyráběných přístrojů. V roce 1945 vznikl nástupce této firmy - národní podnik Metra Blansko, který v dobách největší slávy zaměstnával přes 4,7 tis. lidí a dalších asi 500 v pobočných závodech v Linharticích a Šumperku. Metra Blansko vyvážela své výrobky do všech zemí RVHP a patřila k největším elektrotechnickým podnikům ve střední Evropě. Vzhledem k velké poptávce po svých produktech zavedla výrobu do Jugoslávie, Rumunska, Vietnamu či Koreje. (DUCHÁČKOVÁ, 2005) Na konci 80. let zde ještě pracovalo kolem 4,5 tis. lidí, ale poté začal podnik upadat. Rozprodaly se výrobní závody, rozpustil se výzkumný a vývojový ústav, zrušila technologie, mnoho odborníků odešlo. Podnik střídal majitele, ztratil všechny trhy a upadl do konkurzu. V březnu 2004 odkoupila Metru Blansko firma APOS – Auto, s.r.o. Metra se stala součástí konsorcia firem APOS Blansko, s.r.o. Finanční injekce a nákup nových strojů pomohly znovu nastartovat výrobu nejen měřicích přístrojů, ale i výrobu strojírenskou. Do areálu Metry v Blansku se postupně přestěhovaly všechny firmy skupiny APOS, což znamená, že se v současnosti v areálu Metry vyrábí mj. pokladní boxy, regály, nebo se zde pošívají volanty. Vlastní podnik Metra se skládá ze čtyř závodů – elektrotechnického, strojírenského, závodu na plasty a nářadí a závodu na speciální projekty. Závod Elektrotechnika se zabývá výrobou elektrických měřících přístrojů, řídících systémů, tachografů, apod. Nedávno oznámil záměr vyrábět bezdotykové čtečky dat, kvůli kterým již ve svém areálu buduje vývojové a výzkumné centrum. Metra Blansko dnes zaměstnává kolem 1 tis. lidí a do budoucna se očekává navýšení tohoto počtu. Problémem ovšem je, kde potřebný počet pracovníků získat. Vlivem silné konkurence v oboru elektrotechniky na Blanensku (Alps Electric Czech, Tyco Electronics

46

Czech, atd.), průměrných platových podmínek a celkové nasycenosti trhu práce v okresu je zájem o práci na kvalifikovaných i nekvalifikovaných pozicích ve firmě malý. Roste tak počet zaměstnanců z okresů Vyškov, Prostějov, Svitavy a ze Slovenska a Mongolska. Výhledově firma počítá s dalším využitím pracovní síly z ciziny, hlavně Ukrajiny a asijských zemí.

5.5 ALPS Electric Czech, s.r.o. ALPS Electric Czech, s.r.o. je dceřinou společností japonského nadnárodního koncernu ALPS Electric, s.r.o., který se zabývá dodávkami komponent pro největší světové finální výrobce spotřební elektroniky a počítačů. Vlastní asi 90 poboček s více než 30 tis. zaměstnanci po celém světě (Výroční zpráva…, 2006). Historie firmy ALPS v České republice začíná v roce 1993, kdy irská pobočka započala spolupráci s firmou Metra Blansko. Tato spolupráce byla poměrně úspěšná a vyústila na konci roku 1995 v založení ALPS Electric Czech, inženýrské - servisní firmy. Ke konci roku 1999 došlo ke strategickému rozhodnutí přeměnit dosavadní pobočku na plně funkční výrobní firmu. S tímto rozhodnutím firma musela změnit dosavadní působiště a z Blanska přesídlila do Boskovic, kde investovala do nových výrobních prostor a úspěšně se zde rozvíjí. V roce 2005 zahájilo činnost vývojové oddělení firmy. Dnes společnost zaměstnává asi 550 pracovníků, kteří vyvíjí a vyrábí klávesnice pro počítače, TV tunery pro set-top-boxy a pro digitální televizní přijímače a speciální termotiskárny. Výroba je určena na vývoz. Do budoucna chystá firma změnu výrobní orientace na produkty pro automobilový průmysl.

5.6 VUES Brno, a.s. VUES Brno vznikl v roce 1947 jako výzkumné a vývojové centrum podniků MEZ. Mimo projektů pro osm podniků MEZ vyvíjel a dodával speciální výrobky pro potřeby průmyslu a armády. Po transformaci firma prodělala zásadní změnu a proměnila se z výzkumného ústavu v dynamickou organizaci, která na zakázku vyvíjí a vyrábí speciální elektrické motory a příbuzná zařízení. Od roku 1994 je VUES Brno plně privatizovanou akciovou společností, která v současnosti více než 80 % své produkce exportuje, a to převážně do zemí západní Evropy. Společnost má dva výrobní závody (v Brně a ve Slavkově) a zaměstnává asi 480 pracovníků, z nichž 17 % se zabývá aktivitami spojenými

47

s výzkumem a vývojem (O firmě, 2006). VUES Brno je příkladem úspěšně transformovaného českého podniku.

5.7 FLEXTRONICS International, s. r. o. Singapurská

společnost

Flextronics

International

patří

mezi

nejvýznamnější

nadnárodní koncerny na světě. Zabývá se vývojem a výrobou elektrotechnických komponent pro automobilové, průmyslové, technologické a jiné společnosti. Po celém světě zaměstnává kolem 100 tis. lidí ve více než 30 zemích. Společnost poskytuje své služby firmám jako Compaq, HBI, Hewlett Packard, Ericsson či Sony (O společnosti Flextronics, 2006). Historie působení firmy v Brně sahá do roku 2000, kdy došlo k fúzi společností Flextronics International, s.r.o. a Dovatron Czech Republic, s.r.o., která byla ve své době zajímavou a dynamicky se rozvíjející společností. Vznikla transformací firmy UTES Elektronika, a.s., která působila v Brně od roku 1992 a jež sama vznikla privatizací závodu TESLA Brno, s.p. na Purkyňově ulici (Historie Flextronics…, 2006). Flextronics nejprve sídlil v prostorách bývalé společnosti Dovatron, ale protože bylo brněnské prostředí pro společnost výhodné, rozhodla se pro výstavbu průmyslového parku. Ještě v roce 2000 se podařilo dosáhnout dohody s magistrátem a tak mohl Flextronics oznámit záměr vybudovat na Černovické terase rozsáhlý průmyslový park. Město Brno i stát o mocného investora velice usilovaly, a tak jeho příchod podpořily pro firmu velmi výhodnými investičními pobídkami. Oplátkou za desetileté daňové prázdniny, za příspěvky na rekvalifikaci zaměstnanců, za symbolickou cenu při výkupu pozemků a další finanční podporu byl příslib Flextronicsu vytvořit pracovní místa pro min. 3 tis. lidí na dobu alespoň 5 let a investovat přes 100 mil. dolarů, z toho 20 mil. okamžitě, zbytek do roku 2005 (PLISCHKE, 2006). Výroba v první hale byla spuštěna již v listopadu 2000. Od samého počátku výroby se závod potýkal s nedostatkem pracovníků, proto v brzké době po otevření začal dovážet do provozů pracovníky z jiných okresů Jihomoravského kraje, později také ze Slovenska. Během roku 2001 narostl počet zaměstnanců brněnského závodu na 2,5 tis., ale na jaře roku 2002 došlo k nečekanému propouštění, čímž se počet zaměstnanců redukoval na 1,2 tis. V červenci téhož roku společnost oznámila překvapivý záměr ukončit v Brně výrobu a přesunout ji jinam, nejpravděpodobněji do Maďarska. Po přesunu výroby zůstalo v Brně vývojové centrum Flextronics Design, s.r.o., které se postupně stává jedním z největších v Evropě. Dnes zaměstnává několik desítek vysoce

48

kvalifikovaných pracovníků. Kromě toho má společnost v ČR další závod také v Kladně, kde roku 2006 převzala provoz výrobce hraček Lego Group. Důvodů, které vedly k nečekanému rozhodnutí odejít, bylo zřejmě několik. Flextronics se hájil tím, že celosvětový trh s elektronickými komponentami a výrobky nebyl v daném období nijak valný, což donutilo společnost k uzavření nějakého závodu. Protože ostatní evropské závody (v Polsku a Maďarsku) měly perspektivnější vyhlídky, padla volba právě na ten brněnský. Argumenty společnosti byly poněkud nevěrohodné, protože v té samé době mohutně investovala v Maďarsku a Číně. Oponenti Flextronicsu vidí hlavní faktory nečekaného rozhodnutí odejít jinde. Jedním z nich mohla být silná konkurence elektrotechnických firem v kraji, které zaměstnávají mnoho pracovníků v daném oboru a vytvářejí tak konkurenční prostředí nevhodné pro firmu nabízející podprůměrné platové podmínky. Svou roli sehrály jistě i investiční pobídky, které firma vyčerpala a pobyt na našem území se pro ni stal již ne tak lukrativní. Také se ukázalo, jak může být nevýhodná silná česká koruna, která je paradoxně důsledkem právě vysokých investic do Česka. Flextronics je firma počítající v dolarech, což znamená, že se sílící korunou musí vynaložit větší výdaje na mzdy českým zaměstnancům. (HLAVENKA, 2002) Ať už byly důvody odchodu nadnárodního koncernu jakékoliv, zpochybnily mylnou představu veřejnosti o jednostranné ekonomické výhodnosti vysokých pobídek jako ekonomicky rozumných řešení a podle očekávání vyvolaly ostrou reakci ze strany města a státu. Firma vyčerpala dotace a odešla, aniž z toho stát mnoho měl a navíc její náhlý odchod negativně ovlivnil nezaměstnanost v kraji. Zatímco ještě v dubnu 2002 byla míra nezaměstnanosti v kraji 9,7 %, v září téhož roku dosáhla 10,6 %. Spor Flextronicsu a města Brna pokračoval necelý rok, poté se obě strany dohodly na velmi komplikovaném vypořádání, jehož součástí bylo, že se za sebe společnost pokusí najít náhradu, a tím dodržet slib o zajištění pracovních míst pro 3 tis. lidí na dobu min. 5 let. To se podařilo. Prázdný objekt v areálu si zatím na sedm let pronajala americká nadnárodní společnost Honeywell, která se zde v současnosti zabývá řešením a výrobou produktů pro automatizaci v budovách a pro regulaci spalování. Dále se obě strany dohodly, že Flextronics zaplatí městu 43 mil. Kč za 7,2 ha pozemků, které původně dostal zadarmo, jiné prostory vrátí městu, nechá si plochu pod budovou výrobní haly, kterou pronajímá a doplatí městu dlužný nájem za pozemky ve výši 45 mil. Kč. Město Brno naopak koupí od Flextronicsu vstupní budovu do areálu Černovické terasy, parkoviště, silnice a infrastrukturu za 50 mil. Kč. (USTOHALOVÁ, 2002)

49

6

VLIV PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC NA ROZVOJ ELEKTROTECHNICKÉHO PRŮMYSLU Elektrotechnický průmysl potřeboval po roce 1989 zásadní oživení. Hlavním impulzem

pro další rozvoj se staly přímé zahraniční investice, které podstatně ovlivnily vývoj nejen elektrotechnického průmyslu v Jihomoravském kraji i celé ČR. Díky vstupu zahraničních společností do starších podniků nebo jejich výstavbě nových výrobních kapacit „na zelené louce“ se do oblasti dostal potřebný hmotný i nehmotný kapitál. Od počátku 90. let do konce roku 1997 dosáhl v ČR úhrn přímých zahraničních investic cca 320 mld. Kč, což bylo v porovnání s Polskem či Maďarskem relativně málo. V roce 1998 byl schválen systém investičních pobídek, který vyvolal rozsáhlou investiční vlnu. Příliv přímých zahraničních investic do ČR vrcholil v období let 1999 – 2002 (viz Obr. 7), kdy se jejich průměrné množství pohybovalo okolo 225 mld. Kč ročně. Mohutná investiční činnost velkých společností na přelomu tisíciletí se výrazně projevila i v elektrotechnickém průmyslu Jihomoravského kraje (Flextronics International, Celestica Ráječko, atd.). Na konci roku 2005 byl stav přímých zahraničních investic v ČR již necelých 1491 mld. Kč. (Přímé zahraniční…, 2007)

300

279

278

přímé zahraniční investice [mld. Kč]

250 219

215 192

200 150

128

120

100 68

50 19

25

1993

1994

59 39

41

1996

1997

0 1995

1998

1999

2000

2001

2002

2003

rok

Obr. 7. Příliv přímých zahraničních investic do ČR v letech 1993 – 2005 Zdroj: Přímé zahraniční investice 2005. ČNB, 2007.

50

2004

2005

6.1 Odvětvová struktura rozložení přímých zahraničních investic Nejvíce zahraničních investic směřuje do odvětví výroby dopravních prostředků, následují průmysly kovodělný a elektrotechnický (viz Obr. 11). Úhrn zahraničních investic v ČR v elektrotechnickém průmyslu byl na konci roku 2005 přes 64 mld. Kč, což je asi 4,29 % všech zahraničních investic v ČR a 11,28 % investic do zpracovatelského průmyslu. Největší zásluhu na tom mají firmy podnikající v oboru výroby elektrických zařízení a strojů (OKEČ 31 - cca 33 mld. Kč) a výroby rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (OKEČ 32 - cca 19 mld. Kč). (Přímé zahraniční…, 2007) Očekává se, že podíl elektrotechnického průmyslu na úhrnu přímých zahraničních investic v nejbližších letech poroste. Patří mezi vybrané sektory s vysokou přidanou hodnotou, do kterých se CzechInvest aktivně snaží podporovat přísun investic. Tyto klíčové obory (přesné strojírenství, automobilový a letecký průmysl, vývoj softwaru, medicínská technika, atd.) totiž představují významný potenciál pro rozvoj české ekonomiky.

137

72 54

64

57 39

34 10

9

36

39

9 6

0

Po tra vi ná řs ký

a ta bá Te ko xt vý iln (D ía A) od ěv ní Ko (D že B) Pa D d ě ř ev ln pí ý oz re (D Ko ns pr C ký ac ks ) u ov a jíc po án í ly (D ía gr D C zp af ) he i r c ac m k ý ic o (D vá ký G E ní a um ) ro fa á p r Sk m re y ac (D ns lá eu řs F) ký ký t i a ck ,k p ý l er as (D am tik G ář ic ) ký sk ý a ( st D av H ) .h Vý m ro o K t ba ov (D od st I) ro ě ln jů Vý ý a (D ro za J) El ba říz e en do kt ro í( pr te D av ch K) ní ni ch ck pr ý os (D Ji t L) ř nd ed e ků ne (D uv M ed ) en ý (D N )


160 140 120 100 80 60 40 20 0

odvětví zpracovatelského průmyslu

Obr. 11. Stav přímých zahraničních investic v ČR podle odvětví OKEČ k 31. 12. 2005 Zdroj: Přímé zahraniční investice 2005. ČNB, 2007.

6.2 Regionální struktura rozložení přímých zahraničních investic Regionální struktura rozložení přímých zahraničních investic ke konci roku 2005 (Obr. 12) ukazuje, že jednoznačně nejvíce jich směřuje do Hlavního města Prahy, a to

51

celkem přes 801 mld. Kč (53,71 %). Následují kraje Středočeský se 160 mld. Kč (10,71 %), Moravskoslezský s 89 mld. Kč (5,96 %) a Ústecký s 62 mld. Kč (4,15 %). Jihomoravský kraj se na celkové hodnotě přímých zahraničních investic podílí 3,95 % a je v tomto hledisku pátý mezi všemi kraji ČR. Úhrn přímých zahraničních investic zde na konci roku 2005 dosáhl téměř 59 mld. Kč. Většina z nich (36 mld. Kč) je vázána v Brně. (Přímé zahraniční…, 2007) Jihomoravský kraj úspěšně láká investory hlavně do strojírenství a elektrotechniky. Obě tyto odvětví mají v oblasti dlouholetou tradici, což se odráží v profesních zkušenostech obyvatelstva. Velkým lákadlem a zároveň nutností jsou pro společnosti také v technických oborech vysokoškolsky či středoškolsky vzdělaní pracovníci, kterých je zde díky VUT Brno a mnoha technicky zaměřených středních škol dostatek. Lehce nadprůměrná míra nezaměstnanosti zase vytváří předpoklad pro dostatek nekvalifikované pracovní síly s relativně nízkými platovými požadavky. Nezanedbatelnými faktory jsou i poloha regionu, kvalitní infrastruktura a propojení s okolními regiony a státy.

900

801


800 700 600 500 400 300 200 100

160 57

16

89

59

62

49

46

25

36

35

28

30

St ře

Hl av ní m

ěs to

Pr ah do a če sk ý Jih kr aj oč es ký kr Pl aj ze ňs ký Ka kr rlo aj va rs ký kr Ús aj te ck ý kr Li aj be Kr r ec ál ov ký éh kr ra aj de ck ý Pa kr rd aj ub ick ý kr Kr aj aj Vy Jih so om či na or av sk O ý lo kr m aj ou ck ý kr aj Zl M í or ns av ký sk kr os aj le zs ký kr aj

0

kraj

Obr. 12. Stav přímých zahraničních investic v krajích ČR k 31. 12. 2005 Zdroj: Přímé zahraniční investice 2005. ČNB, 2007.

6.3 Vliv agentury CzechInvest na příliv přímých zahraničních investic Významnou roli při vstupu zahraničních investorů do ČR hraje vládní agentura CzechInvest, založená roku 1992. Jejím hlavním cílem je podpora podnikání, přílivu 52

přímých zahraničních investic a také prohlubování kontaktů mezi domácími subdodavateli a nadnárodními firmami, které plánují investovat v ČR nebo zde již působí. Za tímto účelem vznikl roku 1999 Programu podpory subdodavatelů. Přes CzechInvest, který zprostředkovává drtivou většinu investičních projektů zahraničních společností u nás, bylo v rozmezí let 1993 – 2005 oznámeno celkem 595 projektů, z čehož 87 je vázáno na území Jihomoravského kraje. Více investičních projektů se podařilo získat pouze kraji Ústeckému (96). Celkem 20 z nich svým charakterem přísluší do sektorů elektroniky, elektrotechniky a informačních technologií. 13 projektů je zaměřeno na výrobní činnosti, zbylé tvoří investice do technologických center a strategických služeb. Pouze tři z nich byly zprostředkovány před rokem 2000, což zřetelně dokumentuje význam investičních pobídek. (Investiční projekty…, 2007)

6.4 Systém investičních pobídek Systém investičních pobídek vznikl za účelem přilákání velkých průmyslových subjektů do ČR. Investiční pobídky se subjektům nejprve začaly nabízet na základě vládního usnesení z dubna roku 1998. V květnu 2000 vešel v platnost Zákon o investičních pobídkách (č.72/2000), který připravil pro velké firmy ochotné investovat v ČR lákavé podmínky. Při stanovení zadaných podmínek může pobízený subjekt získat úplnou slevu na dani z příjmů, a to na dobu 10 let v případě výstavby nového závodu, nebo částečnou slevu na dani na dobu 10 let v případě rozšíření či modernizace stávajících výrobních kapacit, podporu na vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace a školení zaměstnanců nebo převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu. Zákon o investičních pobídkách však není jediným lákadlem pro investory. V regionech, ve kterých je, nebo v průběhu posledního roku byla průměrná míra nezaměstnanosti o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti ČR, mohou investoři žádat o podporu podle Programu pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností z roku 2004. Podmínky pro udělení dotace jsou v tomto případě nastaveny podstatně níže. Další formou podpory, která je v ČR dostupná je např. Operační program Průmysl a podnikání, který nabízí zejména menším a středním podnikatelům v oblasti zpracovatelského průmyslu a návazných služeb dotace na nejrůznější typy projektů.

53

6.4.1 Přislíbené investiční pobídky Z dosud existujících společností byly od dubna 1998 do konce roku 2005 pobídky přislíbeny 248 českým i zahraničním firmám, které se zavázaly investovat v ČR dohromady přes 307 mld. Kč a vytvořit přes 64,5 tis. nových pracovních míst. Spektrum odvětví, do kterých směřují projekty podpořené pobídkami, je velmi bohaté (celkově 13 oborů). Zřetelně ale dominují odvětví

výroby dopravních prostředků (46 projektů) a

výroby elektrických a optických přístrojů (40 projektů). Tato dvě odvětví tvoří dohromady více než 1/3 ze všech projektů podpořených investičními pobídkami (34,6 %). Výše investic u projektů do elektrotechniky by měla dosáhnou přes 50 mld. Kč a nově by podle předpokladů mělo být vytvořeno asi 20 tis. pracovních míst. (Vyhodnocení investičních..., 2006) V Jihomoravském kraji byla udělena pobídka 20 projektům, což ho řadí na čtvrté místo za kraje Ústecký, Středočeský a Moravskoslezský. Pobídnuté subjekty slíbily v kraji investovat přes 10 mld. Kč a při splnění podmínek by měly vytvořit pracovní příležitosti pro asi 3,8 tis. lidí. Počtem zaměstnanců největší a zároveň první dvě společnosti (s výjimkou Flextronics International), které získaly investiční pobídku v kraji, se zabývají právě produkcí elektrotechniky (Tyco Electronics Czech a Celestica Ráječko). (Investiční projekty…, 2007) Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností se v rámci Jihomoravského kraje týká hlavně okresu Hodonín, kde se podařilo získat dotaci v období od dubna 1998 do konce roku 2006 celkem 18 subjektům, což je nejvíce ze všech okresů ČR. Jejich činností by mělo vzniknout přes 1,3 tis. pracovních míst. Pouze jeden z nich však podniká v elektrotechnickém průmyslu, a to firma Eurotec, k.s. (Udělené finanční…, 2007)

54

Tab. 8. Projekty zpracovatelského průmyslu podpořené investičními pobídkami v ČR podle OKEČ k 31. 12. 2005 Počet Celková výše Předpokládaný projektů investice počet nových OKEČ podpořených [mld. Kč] pracovních míst pobídkami Potravinářský a tabákový (DA) 3,55 595 6 Textilní a oděvní (DB) 10,46 1655 13 Kožedělný (DC) 0,00 0 0 Dřevozpracující (DD) 7,95 697 8 Papírenský a polygrafický (DE) 10,45 1736 11 Koksování a zpracování ropy (DF) 6,84 340 4 Chemický a farmaceutický (DG) 21,49 844 15 Gumárenský a plastikářský (DH) 19,94 5576 31 Sklářský, keramický a stav.hmot 35,90 4987 16 (DI) Kovodělný (DJ) 15,22 3277 26 Výroba strojů a zařízení (DK) 34,25 9217 32 Elektrotechnický (DL) 50,22 20190 40 Výroba dopravních prostředků (DM) 90,49 15460 46 Jinde neuvedený (DN) 1,01 Zpracovatelský průmysl (D) 307,76 64574 248 Zdroj: Vyhodnocení investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu. MPO ČR, 2006.

50 34

36 21 4

10

8

10

7

20

15 1

0

od

Ko ž

ía

iln Te xt

90

(D A) ěv ní (D Pa ed D B) ře pí ě re ln vo Ko ý ns z pr (D ks ký ac C ov a ) u án jíc po í í ly C a ( gr D he zp D) af m ra ic i c c ký G ký ov um (D án a E) ár fa ír Sk r e o m lá ns p ac y řs ký (D eu ký a F) ,k t i pl ck er ý am asti (D ká ick G řs ) ý k ý a (D st av H Vý ) .h ro m ba Ko ot (D vo st ro I) dě Vý jů ln ro a ý ba za (D El říz J) ek do en tro pr av í( te D ch ní K) ch ni ck pr ý os Ji (D nd tře L) e d ne ků uv (D ed M ) en ý (D N )

Po tra v

in ář sk

ý

a

ta bá

ko vý

celková výše investic [mld. Kč]

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

odvětví zpracovatelského průmyslu

Obr. 13. Celková výše investic u subjektů podpořených investičními pobídkami v ČR podle odvětví zpracovatelského průmyslu k 31. 12. 2005 Zdroj: Vyhodnocení investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu. MPO ČR, 2006.

55

Tab. 9. Projekty zpracovatelského průmyslu podpořené investičními pobídkami v krajích ČR k 31. 12. 2005 Míra Počet nových Počet Výše investice pracovních podpořených nezaměstnanosti Kraj [mld. Kč] projektů [%] míst Hlavní město Praha 2,14 827,50 1,5 3,2 Středočeský 80,98 13 622,50 44 6,3 Jihočeský 6,63 1 876,70 9,33 6,7 Plzeňský 16,61 4 431 14,5 6,4 Karlovarský 3,64 502 4 10,3 Ústecký 57,41 9 526 55,83 15,4 Liberecký 12,57 3 167,50 11,5 7,7 Královéhradecký 15,63 4 127,70 18,83 7,3 Pardubický 12,67 4 834 6,5 8,3 Vysočina 24,08 4 062 14,67 8,9 Jihomoravský 10,44 3 757 16,83 10,2 Olomoucký 35,84 7 011,50 16,5 10,6 Zlínský 12,85 2 732 11 9,3 Moravskoslezský 16,27 4 096,50 23 14,2 Celkem 307,76 64 574 248 8,9 Poznámka: V případech, kdy jsou investiční projekty realizovány ve dvou nebo více krajích, byla každému z krajů do počtu projektů, výše investice a nově vytvořených pracovních míst, přiznána jedna polovina či adekvátní část. Zdroj: Vyhodnocení investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu. MPO ČR, 2006. 6.4.2 Dopady systému investičních pobídek Příchod zahraničních investorů ochotných investovat nemalé finanční prostředky do výroby má mnoho pozitivních dopadů na rozvoj regionů. Podpora vlády formou investičních pobídek jistě přispěla u mnoha společností k finálnímu rozhodnutí investovat v ČR, ale otázkou je, jak velkou cenu platí stát za příchod těchto koncernů, a zda je to v dlouhodobém horizontu vůbec výhodné. Velké, systémem zvýhodněné, společnosti s sebou přináší, kromě zmíněného kapitálu investovaného do výrobních kapacit, moderní technologie a strojní vybavení, nutné know-how i důležitý přístup k rozsáhlým trhům po celém světě. Práce ve zmíněných společnostech často motivuje a nutí lidi doplňovat si vzdělání pomocí rekvalifikačních kurzů. Hlavně je ale s příchodem velkých společností spojeno vytvoření velkého počtu nových pracovních míst, což příznivě ovlivňuje míru nezaměstnanosti. Pozitivní vliv

56

pobídek na tvorbu pracovních míst a snižování nezaměstnanosti je hlavním argumentem zastánců tohoto specifického nástroje k oživení ekonomiky. Závažným problémem je, že takto nastavený systém je nespravedlivý. Výrazně zvýhodňuje silné společnosti, u nichž je navíc vyšší předpoklad, že nedlouho po vyčerpání pobídek zamíří za levnější pracovní silou a dalšími lukrativními pobídkami do jiných zemí. Případ společnosti Flextronics International je toho důkazem. Menší podnikatelské subjekty, které by s větší pravděpodobností v dlouhodobějším horizontu podnikaly na území Jihomoravského kraje, resp. celé ČR, jsou znevýhodněny a svým způsobem na daních dotují své vlastní konkurenty, kteří čerpají pobídky. Vhodné by bylo důsledně rozlišovat, kteří ze zahraničních investorů se hodlají usadit dlouhodobě a ty následně podporovat. Dnešní politika investičních pobídek, nastavená jasně na výrobní závody a pomíjející podnikání v oblasti služeb, výzkumu a vývoje, potřebuje alespoň částečně přehodnotit. Zákon o investičních pobídkách je v současnosti podnětem mnoha diskuzí.

57

7

SWOT ANALÝZA ELEKTROTECHNICKÉHO PRŮMYSLU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Silná pozice a stálý rozvoj elektrotechnického průmyslu v posledních letech mají

příznivý účinek na hospodářství Jihomoravského kraje a je v zájmu většiny tento trend udržet. Aby se elektrotechnický průmysl dokázal nadále rozvíjet a upevňovat svou pozici, je třeba uvědomit si jaké skutečnosti měly a mají vliv na jeho rychlý rozmach po roce 1989. Pozitivní působení těchto faktorů musí být zachováno, stejně tak jako se musí dbát na postupné odstraňování slabých stránek, které negativně ovlivňují jeho další rozvoj. Aby byl vývoj elektrotechnického průmyslu v kraji nadále tak dynamický jako v posledních letech, je třeba využívat příležitostí, které se zde nabízí, ale zároveň v co největší míře eliminovat možná rizika tohoto potencionálního rozvoje.

7.1 Silné stránky Jihomoravský kraj má dlouhou historii průmyslové výroby. Produkce elektrických a optických přístrojů a součástek patří mezi odvětví s dlouholetou tradicí. Profil kraje, jako tradičního průmyslového regionu se zaměřením na strojírenství a elektrotechniku, má pozitivní vliv na investory v oboru a je třeba ho udržet. Území má dobrou geografickou polohu v rámci ČR i celé střední Evropy. Sousedí se Slovenskem a Rakouskem, jejichž hlavní města leží nedaleko od hranic (Bratislava cca 120 km, Vídeň cca 110 km). Atraktivita oblasti je umocněna kvalitním dopravním propojením s okolními regiony. Kostru dopravního systému tvoří dálnice D1, D2, D47 a rychlostní komunikace R43 a R52. Významný dopravní uzel v případě silniční a železniční dopravy představuje město Brno. Velmi kvalitní napojení na dopravní infrastrukturu má i Břeclav. Nejméně příznivou polohu má Znojemsko, které není přímo napojeno na hlavní systém dopravních tras. Nezanedbatelnou výhodou kraje je mezinárodní letiště I. kategorie v Brně - Tuřanech, které svými technickými parametry a vybavením splňuje mezinárodní standardy pro celoroční provoz všech typů letadel i za ztížených povětrnostních podmínek. Podstatným faktorem rozvoje elektrotechnického průmyslu je kvalita lidských zdrojů. Finanční problémy mnoha podniků uvolnily kvalifikované a znalé pracovníky, o které je v oboru zájem. Pro nově příchozí firmy jsou tito pracovníci zárukou kvality. Příchod několika velkých zahraničních investorů v minulosti byl nepochybně ovlivněn i tím, že v kraji má podstatná část obyvatelstva zkušenosti s elektrotechnickou nebo strojírenskou

58

výrobou. Např. Celestica v Ráječku hromadně zaměstnává bývalé pracovníky Metry, Tyco Electronic Czech v Kuřimi zase lidi propuštěné ze strojní firmy TOS. Těchto lidí bude s časem ubývat, a proto je nutné zajistit dostatek nových pracovníků. Již dnes je v kraji vysoký podíl technických oborů na středních školách i učilištích a do budoucna je třeba tyto obory udržet. Důležité je i to, že elektronika je spolu se strojírenstvím oblastí, kde může kraj nabídnout nejen zkušenou, ale i vysoce vzdělanou pracovní sílu. Jihomoravský kraj patří k oblastem s významným podílem vysokoškolských a vědecko - výzkumných institucí a v ČR má stabilně velmi vysokou úroveň vzdělanosti obyvatelstva. Díky vysoké koncentraci odborných a vysokoškolských institucí se dá očekávat, že zde nadále bude nadprůměrný podíl kvalifikované pracovní síly do elektrotechnického průmyslu a ostatních technických oborů. Pozitivní je i stále se prohlubující spolupráce škol s podniky a jejich vývojovými pracovišti, která je patrná hlavně u VUT Brno. Tato kooperace má formu stáží, spolupráce na výzkumných projektech, studentských praxí, apod.

7.2 Slabé stránky Většina výše popsaných pozitiv je vázána pouze na brněnské okresy a Blansko. Zbylé okresy (Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo) nemají takovou tradici elektrotechnické výroby a investorům nemají co nabídnout. Neumístěných uchazečů o práci je zde dostatek, ovšem nemají tak bohaté zkušenosti s průmyslovou výrobou ani dostatečnou kvalifikaci. Patrná je zde absence velkého průmyslového (nejen elektrotechnického) podniku schopného plnit úlohu „pólu růstu“, na který by se také mohli navázat další subdodavatelé. Není zde patrný jakýkoliv přínos pobídkového systému, chybí tu velký investor. Společnosti sídlící na Černovické terase a v Technologickém parku v Modřicích jsou nespokojeni s dopravní obslužností těchto prostor. Většina velkých investorů je zde nucena najímat si soukromé dopravce pro své zaměstnance.

7.3 Příležitosti Podpora elektrotechnického průmyslu je jednou z priorit Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje. Krátkodobý realizační plán rozvoje hospodářství regionu na léta 2006 - 2007 specifikuje několik zásadních strategických projektů, které je třeba podrobně zpracovat a realizovat za pomoci finančních prostředků z veřejných i soukromých zdrojů. Tři ze sedmnácti strategických projektů jsou zaměřeny na podporu průmyslu formou 59

budování rozvojových průmyslových zón a revitalizace starých průmyslových areálů. Konkrétně jde o výstavbu Českého technologického parku Brno, jehož cílem je mj. podpořit postavení města Brna jako centra elektrotechnického průmyslu, a podporu brněnských průmyslových zón na Černovické terase a v Brně - Slatině. Cílem projektu na Černovické terase je vytvořit atraktivní průmyslové plochy, které budou nabízeny investorům z oblasti zpracovatelského průmyslu. V Slatině by mělo v komplexu kasáren na starém letišti vzniknout mezinárodní Technologické centrum zaměřené na podporu průmyslového výzkumu a vývoje v brněnské průmyslové aglomeraci. Zmíněné projekty by v případě úspěšné realizace mohly mít zásadní vliv na další rozvoj elektrotechniky v Brně. Příchod dalších zahraničních investorů do výroby či výzkumu je totiž do jisté míry závislý na výsledcích zmíněných projektů. Dá se očekávat, že v případě jejich úspěšného dokončení by do města vzhledem k dobrým podmínkám směřovaly další velké elektrotechnické společnosti. Vytvořily by množství pracovních příležitostí pro nekvalifikované i kvalifikované pracovníky a posílily by postavení Jihomoravského kraje jako silného elektroprůmyslového regionu. Pokud by se naopak projekty nepodařilo realizovat, snížila by se podstatně pravděpodobnost příchodu dalších investorů do Brna a s tím i možnost dalšího rozvoje. Příležitostí k dalšímu rozvoji je přímá finanční podpora vybraných projektů. Bez těchto příspěvků, z různých zdrojů (Programy podpory regionálního rozvoje, Strukturální fondy EU, atd.), by atraktivita kraje a hlavně brněnské aglomerace nebyla tak výrazná a bylo těžší neustále rozvíjet nejen elektrotechnický průmysl, ale celý systém hospodářství Jihomoravského kraje. Nadále je třeba investovat do infrastruktury, aby kraj mohl bez omezení využít svou příznivou geografickou polohu. Dlouhou dobu se jedná o vybudování přímého napojení průmyslové zóny Černovická terasa na dálnici. Také je potřeba podporovat výstavbu průmyslových zón v oblastech více vzdálených od Brna. Velkou příležitostí pro firmy, nejen elektrotechnického zaměření, je vytváření a podpora rozvoje sítí subdodavatelů. Značný potenciál v sobě skýtá celkem 33 fakult vysokých škol na území kraje. Řada z nich má technické zaměření a je třeba využit spolupráce těchto fakult především s vývojovými a výzkumnými středisky Pro společnosti je zajímavý také specifický potenciál města Brna. To je druhým největším v ČR a nabízí zájemcům o příchod do města kvalitní podnikatelské prostředí prověřené mnoha firmami, mezinárodní veletrhy, výstavy a další výhody.

60

7.4 Ohrožení Velké zahraniční společnosti, které přišly podnikat do kraje po roce 1989, především pak během intenzivní investiční vlny započaté v letech 1999 – 2000, dnes tvoří osu elektrotechnické výroby. Možný přesun závodů těchto společností jinam je do budoucna asi největším možnou hrozbou rozvoje elektrotechniky. Problémem spočívá v tom, že jim jde především o montáž a nikoli o vlastní vývoj. Jsou citlivé na výrobní náklady, které se snaží všemožně minimalizovat. Z podstaty svého fungování mají kočovný charakter a vyhledávají země, kde je výroba co nejméně nákladná. Počítají s možností odchodu jinam předem a podřizují jí svou strategii. Jejich dlouhodobé setrvání v Jihomoravském kraji je proto závislé na dostupnosti levné pracovní síly. Největší společnosti v současné době ještě využívají výhod systému investičních pobídek, ale po ukončení daňových prázdnin se jejich situace změní a pobyt v ČR se stane již ne tak lukrativním. Jak se ukázalo na příkladu Flextronicsu není v dnešní době přesun takové společnosti do země s levnější pracovní silou i jinými výhodami neřešitelným problémem. Je třeba se poučit a nastavit pravidla a podmínky tak, aby se minimalizoval zájem zmíněných společností na přesunu výroby jinam.

7.5

Interpretace

výsledků

SWOT

analýzy

–

budoucnost

elektrotechnického průmyslu v Jihomoravském kraji Z analýzy je patrné, že v současnosti převažují silné stránky nad slabými. Dá se očekávat, že elektrotechnický průmysl na území kraje bude nadále prosperovat a rozvíjet se. Tempo růstu pravděpodobně zvolní, protože se již nedá očekávat tak intenzivní příchod dalších velkých společností. Rozvoji odvětví by velice prospěl příchod alespoň jednoho silného investora do okresu Znojmo, Břeclav nebo Hodonín. Ten by jednak přispěl ke snížení nadprůměrné míry nezaměstnanosti v těchto oblastech a navíc by zde vytvořil prostor pro subdodavatele. V případě, že by se mu ekonomicky dařilo by byl dobrým příkladem pro další firmy. Velkým rizikem je možnost přesunu závodů velkých společností jinam. Pro budoucí stabilitu hospodářství Jihomoravského kraje je o mnoho perspektivnější přivést takové investory, kteří jsou ochotní vytvořit pracovní místa ve výzkumných centrech a laboratořích. V těchto zařízeních je hlavní síla v dlouhodobě vzdělávaných lidech, práce je pochopitelně lépe ohodnocena a odchod takové firmy je o mnoho nepravděpodobnější.

61

8. ZÁVĚR Jihomoravský kraj je tradiční strojírenský region a strojírenství si zde udržuje své dominantní postavení dodnes. Elektrotechnický průmysl se hlavně díky příchodu zahraničních investorů v posledních letech zařadil k nejvýznamnějším výrobním odvětvím a je jisté, že jeho budoucí vývoj bude mít velký vliv na celkovou situaci v kraji. Jde o progresivní hi-tech odvětví s velkou budoucností, jehož výrobky jsou používány prakticky ve všech sférách lidské činnosti a navíc se jejich životní cyklus neustále zkracuje. Pro Jihomoravský kraj je dobré, že zde jsou pro elektroprůmysl připraveny kvalitní podmínky, a že se sem koncentrují společnosti podnikající v tomto odvětví.

62

ZDROJE Základní databáze Databáze ekonomických ukazatelů za provozovny k 31. 12. 1989. ČSÚ, Praha, 2001. Pracovníci a mzdové fondy socialistického hospodářství v krajích a okresech podle odvětví národního hospodářství v ČSR za rok 1989. ČSÚ, Praha, 1990. Průmyslové podniky ČR k 31. 12. 2005, CRR MU Brno. Brno, Centrum regionálního rozvoje, Masarykova univerzita. 2006. Dotazníkové šetření úřadů práce Jihomoravského kraje k 31. 12. 2005. Brno, Centrum regionálního rozvoje Masarykovy univerzity, 2006.

Tištěné zdroje EFMERTOVÁ, M.: K vývoji české elektrotechnicky od druhé poloviny 19. století do roku 1945. Praha, ČVUT, 1997. 191 s. ISBN 80-01-01573-4. EFMERTOVÁ, M.: Osobnosti české elektrotechniky.

Praha, ČVUT, 1998. 165 s.

ISBN 80-01-01758-3. FRK, M., HRBEK, V. a kol.: Československý elektrotechnický a elektrický průmysl 1948 – 1988. Praha, SNTL – ALFA, 1988. 429 s. KOSTLÁN, P.: Elektrotechnika a její vliv na ekonomický rozvoj vybraných regionů. Masarykova univerzita, Brno, 2001. 68 s. KUNC, J., TOUŠEK, V.: Regionální aspekty transformace českého průmyslu. In SLANÝ, A.: Česká ekonomika na přelomu tisíciletí. Brno, MU Brno, 2001, s. 515 – 530. ISBN 8021025336. KUNC, J., TOUŠEK, V., VAŠKOVÁ, L.: Elektrotechnický průmysl v ČR: minulost a současnost (historický a regionálně geografických přehled). In Geografické aspekty středoevropského prostoru. Sborník Příspěvků z IX. ročníku mezinárodní konference. Brno, MU Brno, 2001, s. 89 – 94. ISBN 8021026642. SCHEJBAL, V.: Pasivní radary Tamara a Věra. In Sdělovací technika, č.: 10/2004, s. 6-9. ISSN 0036-9942. TOUŠEK, V., SMOLOVÁ, I., FŇUKAL, M., JUREK, M., KLAPKA, P.: Česká republika – portréty krajů. Praha, MMR ČR, 2005. 136 s. ISBN 80-239-6305-8. Atlas republiky Československé. Praha, Orbis. 1935.

63

Elektronické zdroje BŘINEK, M.: Josef Sousedík. Elektrika [online], 21. 11. 2000. [cit. 11. 5. 2007]. . ISSN 1212-9933. DUCHÁČKOVÁ, P.: Metra Blansko, stoletá historie jako na houpačce. MF Dnes [online], 30. 7. 2005. [cit. 5. 3. 2007]. Dostupné na: . ISSN 1210-1168. DUCHÁČKOVÁ, P.: Nabízí práci, ale nikdo jí nechce. MF Dnes [online], 29. 4. 2006. [cit. 5. 3. 2007]. Dostupné na: . ISSN 1210-1168. FRÁNEK, T.: Investoři bojují o zaměstnance. MF Dnes [online], 12. 2. 2001. [cit. 5. 3. 2007]. Dostupné na: . ISSN 1210-1168. GALÍK, O.: Kanaďané postaví v Ráječku novou supermoderní továrnu. MF Dnes [online], 17. 4. 1999. [cit. 5. 3. 2007]. Dostupné na: . ISSN 1210-1168. HLAVENKA, J.: Flextronics to balí: když je přepobídkováno. Živě.cz [online], 17. 7. 2002. [cit. 28. 3. 2007]. Dostupné na: . ISSN 1214–1887. KORBEL, P.: Elektro ano, ale chytré. Ekonom [online], 16. 2. 2006. [cit. 7. 3. 2007]. Dostupné na: . ISSN 1213–7693. PALCROVÁ, Š.: ABB [elektronická pošta]. Zpráva pro: Ondřej Machek. Brno, 14. 5. 2007 [cit. 14. 5. 2007]. Osobní komunikace. PLISCHKE, S. E.: Když se Flextronics a LG. Philips Displays loučí. Penize.cz [online], 3. 2. 2006. [cit. 6. 3. 2007]. ISSN 1213-2217. ŠIMEK, R.: Ve jménu elektřiny. Profit [online], 26. 9. 2005. [cit. 3. 4. 2007]. Dostupné na: . ISSN 1212-3498. ŠIMEK, R.: Ten, kdo dal jméno ČKD. Profit [online], 3. 1. 2005. [cit. 3. 4. 2007]. Dostupné na: . ISSN 1212-3498.

64

TOUŠEK, V., NOVÁK, V., HUBL, R., KREJČÍ, T., VESELSKÝ, J.: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2005. Brno, Centrum regionálního rozvoje, Masarykova univerzita. 2006. 51 s. USTOHALOVÁ, J. Flextronics zaplatí miliony. MF Dnes [online], 22. 3. 2003. [cit. 5. 3. 2007]. Dostupné na: . ISSN 1210-1168. VYKOUKAL, P.: ČKD: Pýcha a pád největšího výrobce tramvají na světě. Peníze.cz [online], 26. 5. 2006. [cit. 15. 3. 2007]. Dostupný na: . ISSN 1213-2217. ABB v České republice. ABB s.r.o. [online], 2007. [cit. 1. 5. 2007]. Dostupné na: . Historie a tradice ČKD. Skupina ČKD Praha [online], 2007. [cit. 1. 5. 2007]. Dostupné na: . Historie Flextronics Design, s. r. o. Flextronics International [online], 2006. [cit. 28. 3. 2007]. Dostupný na: . Investiční projekty agentury CzechInvest 1993 – 31. 12. 2006. CzechInvest [online], 2007. [cit. 4. 4. 2007]. Dostupné na: . O firmě. VUES Brno a. s. [online], 2007 [cit. 28. 3. 2007]. Dostupné na: . O společnosti Flextronics. Flextronics International [online], 2006. [cit. 28. 3. 2007]. Dostupný na: . Panorama českého průmyslu 1998/99. MPO ČR [online], 2000. Dostupné na: < http://www.mpo.cz/dokument20752.html>. Panorama

českého

průmyslu

2003.

MPO

ČR

[online],

2004. Dostupné na:

ČR

[online],

2005. Dostupné na:

. Panorama

českého

průmyslu

2004.

MPO

. Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb ČR 2005. MPO ČR [online], 2006. Dostupné na: .

65

Profil společnosti – historie firmy. Metra Blansko a. s. [online], 2005. [cit. 25. 3. 2007]. Dostupné na: . Přímé zahraniční investice 2005. ČNB [online], 2007. [cit. 22. 4. 2007]. Dostupný na: . Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2005. ČSÚ, 2006. [cit. 6. 5. 2007]. Dostupné na: . Sčítání lidu, domů a bytů 2001. ČSÚ, 2003. Dostupné na: . Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst). CzechInvest [online], 2007. [cit. 4. 4. 2007]. Dostupné na: . Vyhodnocení investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu. MPO ČR [online], 2006. [cit. 22. 4. 2007]. Dostupné na: . Výroční

zpráva

2005.

Tyco

Electronics

Czech

s.r.o.,

2006.

Dostupné

na:

. Výroční zpráva, obchodní rok 2005. Alps Electric Czech, s.r.o., 2006. Dostupné na: . Výroční zpráva Regionální rozvojové agentury jižní Moravy za rok 2005. RRAJM Regionální rozvojová agentura jižní Moravy [online], 2006. Dostupné na: . Výroční zpráva za rok 2005. ABB s.r.o., 2006. Dostupné na: . Zpráva auditora a účetní uzávěrka k 31. prosinci 2005. Celestica Ráječko, s.r.o., 2006. Dostupné na: .

66

PŘÍLOHA Příl. 1.: Kódy platné pro elektrotechnický průmysl podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) Kód Název oboru 30

Výroba kancelářských strojů a počítačů

30.01

Výroba kancelářských strojů

30.02

Výroba počítačů a ostatních zařízení pro zpracování informací

31

Výroba elektrických strojů a zařízení j. n.

31.1

Výroba elektromotorů, generátorů a transformátorů

31.2

Výroba elektrických rozvodných, řídicích a spínacích zařízení

31.3

Výroba izolovaných vodičů a kabelů

31.4

Výroba akumulátorů, primárních článků a baterií

31.5

Výroba svítidel a elektrických zdrojů světla

31.6

Výroba elektrických zařízení j. n.

31.61

Výroba elektrických zařízení pro motory a vozidla j. n.

31.62

Výroba ostatních elektrických zařízení j. n.

32

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů

32.1

Výroba elektronek a jiných elektronických součástek Výroba rozhlasových a televizních vysílačů a přístrojů pro drátovou telefonii a telegrafii Výroba rozhlasových a televizních vysílačů

32.2 32.20 1 32.20 2

33.3

Výroba telefonních a dálnopisných přístrojů a ústředen Výroba rozhlasových a televizních přijímačů, přístrojů na záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobných rádiových zařízení Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Výroba zdravotnických přístrojů a zařízení, chirurgických a ortopedických pomůcek Výroba měřicích, kontrolních, zkušebních, navigačních a jiných přístrojů a zařízení kromě zařízení pro řízení průmyslových procesů Výroba zařízení pro řízení průmyslových procesů

33.4

Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení

32.3 33 33.1 33.2

33.5 Výroba časoměrných přístrojů Zdroj: Systematická část odvětvové klasifikace ekonomických činností - OKEČ. ČSÚ, 2003

67

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Recommend Documents