MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

Možnosti cykloturistiky v oblasti CHKO Beskydy - západní část

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Sylva Hřebíčková

Vypracoval: Martin Doležal TVS (Trenérství)

Brno, 2010

Prohlašuji, že jsem předkládanou práci vypracoval samostatně, za pomoci vedoucí bakalářské práce a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu použité literatury. V Brně dne 14. dubna 2010

podpis …………………...

OBSAH Úvod ................................................................................................................................. 4 1. Stav dosavadních poznatků ........................................................................................ 5 1.1.

Turistika................................................................................................................ 5

1.2.

Cykloturistika ....................................................................................................... 6

1.3.

Cykloturistika jako regenerační prostředek přechodného období v atletice......... 7

2. Cyklotrasy................................................................................................................. 13 2.1.

Charakteristika oblasti a cyklotras.................................................................. 13

2.2.

Cyklotrasa č. 1 ................................................................................................ 15

2.3.

Cyklotrasa č. 2 ................................................................................................ 19

2.4.

Cyklotrasa č. 3 ................................................................................................ 24

2.5.

Cyklotrasa č. 4 ................................................................................................ 29

2.6.

Cyklotrasa č. 5 ................................................................................................ 35

3. Diskuse ..................................................................................................................... 39 4. Závěr......................................................................................................................... 40 Seznam použitých informačních zdrojů ......................................................................... 41 Seznam příloh ................................................................................................................. 41 Resumé ........................................................................................................................... 42 Summary......................................................................................................................... 42

Úvod Každý člověk je tvořen ze tří podstat - tělesné, duševní a duchovní. Tělesná podstata je naše tělo. To funguje na základě uspokojování fyziologických potřeb. Jednou z nich je bezesporu v dnešní době poněkud opomíjený pohyb, který navíc zlepšuje psychické rozpoložení člověka, uvolňuje stres. Vhodným druhem fyzické aktivity je cykloturistika, kterou můžeme spojit s volným časem, cestovním ruchem, rekreací. Můžeme říci, že jízdou na kole poznáváme sami sebe, svou fyzickou i psychickou kondici, svoji vůli. Jsme součástí volné přírody, kterou poznáváme, vnímáme její krásy, zvuky, vůně. Při skupinové jízdě upevňujeme sociální vazby v rodině a mezi kamarády. Významným faktorem růstu oblíbenosti cykloturistiky je rozmanitost a cenová dostupnost cyklistických potřeb a kol obecně. Neméně důležitou roli sehrála výstavba mnoha cyklistických stezek, které umožňují bezpečný pohyb cyklistů po zajímavých lokalitách naší republiky. Těch máme nespočet vzhledem k členitosti reliéfu, množství lesů, vodních ploch, kulturněhistorických a technických památek. Cykloturistika je nenáročnou formou cestování, přitom má potenciál obohatit naše zážitky v krátkém časovém úseku a k životnímu prostředí zůstává šetrná. Vhodným místem pro provozování této činnosti jsou Moravskoslezské Beskydy. Prostřednictvím této bakalářské práce bych rád přiblížil cykloturistické možnosti západní části této chráněné krajinné oblasti. Jelikož studuji na Fakultě sportovních studií obor trenérství, navrhl jsem pět cyklotras pro potřeby cyklistického soustředění atletů v přechodném období ročního cyklu s akcentem na kulturně poznávací činnost. Cíle práce Cílem této bakalářské práce je navrhnout pět cyklotras pro potřeby cyklistického soustředění atletů v přechodném období ročního cyklu s akcentem na kulturně poznávací činnosti v západní části Chráněné krajinné oblasti Beskydy (dále CHKO). Úkoly práce K naplnění cíle práce jsme určili následující úkoly: -

prostudovat možné zdroje odborné literatury vztahující se k CHKO Beskydy, získat množství informací navrhnout pět cyklotras vybrané náročnosti prakticky projet navržené cyklotrasy s přístrojem GPS vyhodnotit a zpracovat získaná data o profilu a délce trasy zhodnotit praktické využití cyklotras pro využití v atletické přípravě

Metodika práce Při postupu vedoucímu ke splnění cíle práce jsme v první fázi použili metody zkoumání dokumentů literární a elektronické povahy. Informace jsme také čerpali z vlastní zkušenosti a informačních center oblasti. V další fázi jsme navrhli vhodné trasy, které byly hvězdicovité z jednoho výjezdního místa. Navržené trasy jsme posléze prakticky prozkoumali a určili, zda svou náročností a terénem odpovídají průměrným cyklistickým dovednostem vybrané skupiny atletů. Průběh tras jsme zaznamenali pomocí přístroje GPS (Global Position Systém) Garmin 60CSx. Graficky jsme projeté trasy upravili v programu Map Source a pomocí programu Adobe Photoshop. Finální podobu práce jsme prezentovali pomocí sady programů MS Office. 4

1. Stav dosavadních poznatků 1.1. Turistika 1.1.1. Charakteristika pojmu turistika

Turistika je komplex činností spojených s aktivním pohybem a pobytem v přírodě, jejímž cílem je poznání přírodních a společenských poměrů ve zvolené oblasti. K tomu využívá odborně technických znalostí a dovedností. [2] 1.1.2. Složky turistiky Základní náplní cykloturistiky, stejně jako turistiky obecně, je složka pohybová, kulturně poznávací a odborně technická. Vyskytují se v různém poměru v závislosti na druhu vykonávané činnosti, věku, vzdělání a technické úrovni zúčastněných. Základním rysem pohybové složky je lokomoční pohyb, který se liší podle druhu vykonávané turistiky. Vzhledem k tomu, že je pohyb prováděn dlouhodobě, i když s relativně nízkou intenzitou, hraje velmi důležitou roli kondice, koordinační schopnosti a psychická odolnost jedince. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že tato složka má významný vliv na zdravotní stav člověka. Kulturně poznávací činnost

zasahuje do všech oblastí. Jejím prostřednictvím se

dozvídáme nejen o přírodě daného místa, ale i o kulturních a historických památkách a o vlivu člověka

na okolní krajinu. Tato složka je velice důležitá a v některých typech

turistických aktivit se stává hlavním cílem. Odborně technická činnost patří mezi nejdůležitější složky turistiky a bývá často velice podceňována. Ke zdárnému zvládnutí naplánovaných akcí je totiž nutná výborná znalost regionu, jeho odlišností a specifik. [2]

1.1.3. Význam turistiky Je zásadní, aby každá činnost vykonávaná jedincem měla určitý cíl, význam a smysl. Při turistice, potažmo cykloturistice můžeme tyto hodnoty nalézt v následujících oblastech. [3] •

Vzdělávací oblast

•

Výchovná oblast

•

Zdravotní oblast

5

1.1.4. Druhy turistiky

Turistiku můžeme rozdělit do několika oblastí. A to podle toho, jakým způsobem a v jakém prostředí se v přírodě pohybujeme. Mezi hlavní druhy turistiky řadíme: •

Pěší turistika

•

Cykloturistika

•

Vodní turistika

•

Horolezectví a vysokohorská turistika

•

Zimní turistika

•

Skitouring, skialpinismus, freeriding

•

Další netradiční aktivity v přírodě [4]

1.2. Cykloturistika

1.2.1. Charakteristika cykloturistiky „Cykloturistiku z širšího hlediska chápeme jako pohyb v přírodě (ale i v městských podmínkách), se stanoveným cílem a odůvodněním, bez soutěžních ambicí, vykonávaný prostřednictvím jízdy na kole. Všechny její další aspekty jsou shodné, stejně jako u ostatních druhů turistiky.“ (Ondráček, Hřebíčková, 2007) Kouzlo cykloturistiky spočívá především v tom, že kombinuje dvě odlišné formy turistiky a z každé si bere to nejlepší. Využívá jednoduchosti pěší turistiky a obohacuje ji o výhody, které přináší mototuristika, ale chová se šetrně a ohleduplně k životnímu prostředí. Kolo nám umožňuje za stejnou časovou jednotku zvětšit náš rozsah prožitků několikanásobně, a přitom nedochází ke snížení intenzity vnímání okolí, jak se to děje u mototuristiky. Pokud se rozhodneme cestovat a poznávat touto formou, je třeba ovládat techniku jízdy na kole a jeho základní servis, znát dopravní předpisy, základy první pomoci a orientovat se podle mapy. Cykloturistika je vhodným prostředkem pro výchovu a výuku mládeže, při jehož provozování účastník vynakládá fyzickou námahu, získává kulturní znalosti a odborně technické dovednosti. Cykloturistika tím splňuje hlavní úkoly tělesné výchovy – zdravotní, výchovnou i vzdělávací. [5] Toto tvrzení ztrácí platnost ve chvíli, kdy se z nás stanou

6

výkonově zaměření cykloturisté. Ti jsou totiž přednostně zaměřeni na množství natrénovaných kilometrů a vnímání krás okolí se stává podružným.

1.2.2. Desatero cykloturisty

Vzhledem k zvyšující se oblibě tohoto sportu a k problémům které postupně vyvstaly, bylo nutné zakotvit základní pravidla chování cyklistů. Desatero sepsala mezinárodní organizace NORBA, která propaguje horskou cyklistiku. Její znění naleznete dále:

1. Budu se řídit pravidlem pravé ruky vzhledem ke všem ostatním nemotorizovaným turistům a cyklistům. Jsem si vědom toho, že lidé soudí cyklisty podle mého chování. 2. Zpomalím, pokud se blížím k jiným cyklistům a budu předjíždět velmi opatrně. 3. Rychlost budu mít neustále pod kontrolou. Do zatáček budu vjíždět s vědomím, že by tam mohl někdo být. 4. Zůstanu na určených stezkách a nebudu vjíždět mimo vymezenou trasu a ničit tak vegetaci nebo zvyšovat potenciál možné eroze. 5. Nebudu rušit zvěř nebo dobytek. 6. Nebudu vyhazovat odpadky. 7. Budu respektovat značení stezek a dále budu respektovat veřejná a soukromá prostranství. 8. Přizpůsobím cíl vyjížďky svým schopnostem, vybavení, terénu a počasí včetně předpovědi. 9. Nebudu jezdit sám do odlehlých oblastí. Vždy někomu zanechám zprávu o cíli mé cesty a o předpokládaném času návratu. 10. Vždy budu nosit cyklistickou přilbu. [6]

1.3. Cykloturistika jako regenerační prostředek přechodného období v atletice 1.3.1. Roční cyklus v atletických bězích Chceme-li dosáhnout ve sportu dobrých tréninkových a posléze i výkonových cílů, je třeba vést trénink organizovaným a dopodrobna promyšleným procesem. K tomu nám napomáhají určité tréninkové úseky, které dělíme podle jejich délky na mikrocykly, mezocykly a 7

makrocykly. Jedním z nejdůležitějších a nejtypičtějších makrocyklů je roční tréninkový cyklus. V atletických bězích rozčleňujeme rok do několika období, podle úkolů a zaměření tréninku (viz. tabulka 1). Důležitým faktorem je také určení vrcholů sezóny. Většina závodníků a trenérů volí dvouvrcholovou sezónu, kdy se soustředíme na halové a poté na hlavní závodní období. U některých jedinců halová sezóna slouží pouze k otestování stupně rozvoje tempových složek. Zahrneme-li k těmto okolnostem i naši zeměpisnou polohu, nejčastěji se setkáme s následující periodizací ročního cyklu1:

2 – 3 týdny…………..přechodné období 10 – 12 týdnů………. 1. přípravné období – všeobecný rozvoj 4 – 6 týdnů…………. 2. přípravné období – speciální rozvoj 3 – 5 týdnů…………. halové závodní období 1 týden………………odpočinek 6 – 8 týdnů…………..3. přípravné období – všeobecný rozvoj 5 – 6 týdnů…………..4. přípravné období – speciální rozvoj 3 týdny………………1. závodní období – předzávodní - rozzávodění 5 – 7 týdnů…………..2. závodní období – první část hlavních závodů 3 – 5 týdnů…………..5. přípravné období – letní přípravné období zbytek………………..3. závodní období [8]

Tabulka 1: Rámcové schéma periodizace tréninkového cyklu Období

Hlavní úkol období

přípravné

rozvoj trénovanosti

předzávodní

vyladění sportovní formy

závodní

prokázání a udržení vysoké výkonnosti

přechodné

dokonalé zotavení

Převzato z: Dovalil, J. a kol., Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 2009

Hlavním úkolem přípravného období je položit základní kameny, které nám dále poslouží k budování sportovního výkonu a povedou k růstu výkonnosti. V prvé řadě je tedy nutno věnovat se zvyšování trénovanosti. Podcenění nebo zkrácení potřebné doby může mít

1

Začínáme začátkem října

8

fatální následky v podobě stagnace výkonnosti. Zaměřujeme se na všechny oblasti sportovního tréninku – kondiční, technickou, taktickou i psychickou. Přípravné období je pro svou komplexnost a složitost činností časově velice náročnou. Ze začátku jsou tréninky převážně analytického charakteru a v průběhu přípravného období přecházejí na specializovaný trénink. Totéž se dá říci i o kvantitě a kvalitě. V počátku je důležitý nárůst objemu a postupem času se zaměřujeme na kvalitu při současném zvyšování intenzity zátěže. Po

přípravném

období,

tedy

bezprostředně

před

starty

na

mistrovských

soutěžích (2 – 4 týdny) přichází předzávodní období. Jeho hlavním úkolem je dosažení vysoké sportovní formy. Navazuje na předchozí činnost, ale dochází k snížení objemu zatížení při současném udržení jeho vysoké intenzity a kvality. Dalšími prostředky k vylaďování formy jsou speciální cvičení, přípravné starty. Důraz je kladen taktéž na dostatek odpočinku a psychologickou přípravu, kontrolu zdravotního stavu a životosprávu. Stupeň vyladění formy obvykle rozhoduje o zhodnocení předcházejícího tréninku. Následující a nejdůležitější periodou v roce je závodní období. Je to čas, kdy zhodnocujeme předchozí přípravu, a kde „prodáváme“ získanou výkonnost. Trénink má spíše udržovací roli. Zaměřuje se na přípravu na další starty. Velký prostor má regenerace a vše se odvíjí od termínové listiny závodů. V této etapě rozeznáváme hlavní starty (mistrovské a další soutěže) a starty pomocné – samotný výkon není stěžejní, ale přispívá k dalšímu zdokonalení, kontrole apod. Tréninky si zachovávají vysokou intenzitu, zatížení mírně klesá. Pokračuje se v regulérním rozvoji rozhodujících komponent sportovní výkonnosti, avšak už nedochází k významné přestavbě. Po dlouhé epoše náročného zatížení organismu naprosto přirozeně nastupuje poslední fáze, období přechodné, vyznačující se regenerací a co nejdůkladnějším zotavením. Stupeň zatížení výrazně klesá, je méně tréninkových jednotek a sportovec odpočívá. Pokud má jedinec chuť, může se účastnit i nenáročných soutěží bez předchozí speciální přípravy. Zařazujeme činnosti nízké aerobní intenzity a snažíme se o změnu prostředí. K tomu nám napomáhají doplňkové sporty jako cyklistika, plavání, turistika atd. Díky těmto aktivitám nedochází k monotónnímu tréninku a sportovec rychleji regeneruje, dostává chuť k navázání na další tréninkový makrocyklus. Těchto pár týdnů také slouží k doléčování a celkové rekonvalescenci organismu. [8], [9], [10]

9

1.3.2. Cykoloturistika jako regenerační prostředek

Regeneraci sil je možno definovat jako veškerou aktivitu, která je prováděna za účelem plného a rychlého zotavení všech fyzických i psychických procesů organizmu, jejichž klidová rovnováha byla nějakou předcházející činností posunuta do určitého stupně únavy. Celý cyklus má následující podobu:

práce

zotavení

únava

Stále více si uvědomujeme, jak velký vliv má regenerace sil na výkonnost jedince. Díky popularizaci sportu je dnes na trhu nepřeberné množství regeneračních center a poradenských společností nabízející služby a regenerační techniky pro širokou veřejnost, které byly dostupné pouze pro výkonnostní sportovce. Regenerace sil stojí na třech základních pilířích (viz. obr. 1).

REGENERACE SIL

PITNÝ REŽIM

ZDRAVÁ VÝŽIVA

REGENERACE POHYBEM

Obr. 1 Regenerace sil

Je zvláštní, že regenerace pohybem je často velmi opomíjena, i když patří mezi nejúčinnější a nejdůležitější regenerační prostředky. Můžeme do této kategorie zahrnout doplňkové sporty, uvolňovací, protahovací, posilovací a kompenzační cvičení, spolu s diagnostikou pohybového aparátu. Z hlediska atletiky je cyklistika poměrně dobrou volbou pro zotavení organismu. Jedná se o cyklickou aerobní pohybovou aktivitu, při které jsou namáhány velké svalové skupiny a

10

současně nedochází k nadměrnému zatížení kloubního aparátu. Změna prostředí a jiný druh aktivity přispívá k duševnímu odpočinku a psychické pohodě. [11]

1.3.3. Regenerační možnosti oblasti Beskyd V celém regionu se nachází velké množství regeneračních zařízení na solidní úrovni. Jelikož regenerační možnosti zvolené oblasti nejsou hlavním předmětem této práce, vybral jsem pouze zástupce nejvěhlasnější a nejkvalitnější.

Beskydské rehabilitační centrum

Odborný léčebný ústav Beskydské rehabilitační centrum se nachází na úpatí horského masivu Ondřejníku. Díky mimořádně příznivým klimatickým podmínkám a vysoké úrovni rehabilitační péče je toto centrum vyhledávaným zdravotnickým zařízením s vynikající pověstí. Nabízí masáže, lymfodrenáž, akupunkturu, laserpunkturu, polárium, jacuzzi, vířivky, různé druhy zábalů, fyzioterapeutické služby. Součástí komplexu je také wellness centrum, které nabízí bazén, saunu, páru, tepidárium, různé druhy masáží, solnou jeskyni, fitness. Adresa: Beskydské rehabilitační centrum, Čeladná 42, PSČ 739 12, Čeladná AD Lara - wellness/BRC, č.p. 42, PSČ 739 12, Čeladná [18]

Wellness centrum hotelu Horal

Místo s možností dopřát si opravdovou relaxaci, hloubkovou regenerační kůru či příjemné uvolnění od únavy a stresu. Wellness centrum nabízí hydromasážní vanu Whirpool, bylinnou parní saunu, solnou parní saunu, finskou saunu, ochlazovací bazén s vodopádem, ledovou sprchu, ledovou kašnu, tepidárium, fontánku s pitnou vodou, masáže. Adresa: Radhošťská 1691, Rožnov pod Radhoštěm, PSČ 75661 [17]

11

Krytý bazén Rožnov

Městský krytý bazén o délce 25m. V ceně vstupného do krytého bazénu během provozní doby pro veřejnost je také 44 metrů dlouhý tobogán, parní lázně dámské i pánské, masážní trysky dnové i boční a vodní chrlič. K dispozici je také vířivý bazén - whirlpool o teplotě vody 32 °C, sauna a masáže. Adresa: Moravská 1787, Rožnov pod Radhoštěm, PSČ 75661 [16]

12

2. Cyklotrasy 2.1. Charakteristika oblasti a cyklotras

Chráněná krajinná oblast Beskydy, naše největší chráněné území, byla vyhlášena v roce 1973 na ploše 1160 km2 na území Moravskoslezského a Zlínského kraje v okresech Frýdek-Místek, Nový Jičín a Vsetín. Od roku 2000 je taktéž součástí Euroregionu Beskydy, který jako historicky první spojuje hranice tří postkomunistických států, tedy České, Slovenské a Polské republiky. [1] Rozkládá se v nadmořské výšce 350 až 1323 m a je součástí pásma Západních Karpat. Celé pohoří je formováno oblými, za sebou řazenými hřebeny, které pozvolna přecházejí do mírně modelovaného podhůří. Západní část Beskyd tvoří Radhošťská hornatina, jejíž součástí jsou Veřovické vrchy, na které navazuje masiv Radhošť – Kněhyně s významnými vrcholy Radhošť (1129 m. n m.), Tanečnice (1084 m), Čertův mlýn (1207 m) a Kněhyně (1257 m). Za hlubokým údolím Čeladenky se nachází rozložitý masiv Smrku (1276 m. n m.), který je nejvyšším vrcholem Radhošťské hornatiny. V pramenné oblasti Ostravice se nalézá plošně rozsáhlá oblast, která je nazývána Zadní hory. Nejvyšším vrcholem je zde Trojačka (987m. n m.). Na území Radhošťské hornatiny se nachází celá řady pseudokrasových jeskyní, z nichž nejvýznamnější jsou jeskyně Kyklop , Žánova díra a Mariánka na Kněhyni, dále Vasko na Čertově mlýně. Pro své ideální podmínky se staly místem pro přezimování u nás přísně chráněných netopýrů. Celá oblast je poměrně hustě zalesněná. Nejrozšířenějším lesním vegetační stupněm je jedlobukový, smrkobukový a v nejvyšších polohách převyšujících horní hranici lesa se můžeme setkat s porosty kosořeviny. [7] V nižších polohách často narazíme na louky a pastviny, v létě rozkvetlé, hrající mnoha barvami. Dokonce jsou zde k vidění některé ohrožené a vzácné druhy rostlin, jako jsou například orchideje. Podnebí je ovlivněno polohou v centrální části Evropy, kde se střetávají vlivy kontinentálního a oceánického klimatu. Počasí se odvíjí podle toho, jaké převládá proudění. Oceánické přináší mírnější zimu, ale chladnější léto a velké množství srážek a oblačnosti. Naopak kontinentální se vyznačuje velkými denními i ročními výkyvy teplot, menším počtem srážek a oblačnosti. Nejdeštivější měsíce jsou červen až srpen, nejméně únor a březen. Častým jevem v zimních měsících je inverze, kdy na hřebenech svítí slunce a akumulovaný chladný, těžký vzduch se drží v údolích a kotlinách. Pohoří patří mezi nejvíce zasněžené oblasti České republiky s průměrnou dobou 165 dnů souvislé sněhové pokrývky.

13

Délka cykloturistické sezóny se odvíjí od nadmořské výšky. V nižších oblastech je možno jezdit prakticky celý rok vyjma dvou až tří zimních měsíců. Jiná je situace na hřebenech hor a některých vrcholech, kde nás může zastihnout sněhová pokrývka i v jarních měsících. Jako nejvhodnější se považuje období od konce května do poloviny října, kdy je celá oblast průjezdná bez jakýchkoli komplikací. Ze zkušenosti bych doporučil především období „babího“ léta, kdy už není tak horké počasí a navíc není velké množství srážek.

14

2.2. Cyklotrasa č. 1 Prostřední Bečva – asfalt → Horní Bečva – žlutá → Jezerné – červená → Tanečnice – červená → Ptáčnice – červená → Valašská Bystřice – červená → Žáry

–

modrá

→

Tanečnice

–

zelená

→

Hutisko

-

Solanec

–

asfalt

→

Prostřední Bečva

I přesto, že jde o nejdelší navrženou trasu, dle mého názoru se nejedná o nejobtížnější okruh. Na začátku se dostaneme trošku prudším stoupáním na hřeben. Poté se dlouhou dobu pohybujeme v rozmezí sta výškových metrů po krásných lesních cestách s mnoha krátkými technickými výjezdy a sjezdy. Kousek za polovinou trati však prudce klesneme a dostaneme se do vesnice Valašská Bystřice. Odtud budeme muset opět vystoupat, už podruhé, až k nejvyššímu bodu tohoto okruhu – Tanečnice (911 m. n m.). Od tohoto okamžiku nás čeká už jen jízda z kopce a to ne ledajaká. Technický úsek několika kilometrů je opravdovou třešinkou na dortu.

Technické údaje trasy

Doporučené vybavení……………horské kolo Celková vzdálenost………………46,85 km Celkové stoupání…………………1794 m

Popis trasy

Začínáme ve středu vesnice Prostřední Bečva před potravinami Jednota. Odtud se vydáme po asfaltové silnici proti proudu řeky Bečvy. Po necelých dvou kilometrech narazíme na hlavní silnici, která vede z Rožnova pod Radhoštěm na státní hranici se Slovenskou republikou. Pokračujeme stále vzhůru. Pro větší bezpečnost je vhodné ze silnice přejet na nově vybudovanou cyklostezku. Hlavní cesty se držíme až do vesnice Horní Bečva, kde se u kostela napojíme na žlutou turistickou značku směr Jezerné. Cesta vede za kostelem, poté se odbočí doleva a začneme nabírat první výškové metry. Kousek za posledním stavením se silnice promění v lesní cestu, která prudce stoupá až k rozcestí Jezerné. Zde je k vidění jedna z nekrásnějších dřevěnic, kterou si můžeme prohlédnout i z blízka, budeme ji objíždět zprava

15

po červené turistické značce. Cestou na Čerták nás potká první technický sjezd, po kterém následuje prudší stoupání, a pak už jen dojezd k restauračnímu zařízení po asfaltové cestě. Pokračujeme stále po červené, křižujeme silnici a ubíráme se směrem k lyžařskému středisku Soláň. Při vjezdu do lesa se z asfaltky stává široká lesní cesta, po které jedeme něco málo přes kilometr. Je třeba si hlídat značení, protože z ní budeme zabočovat doprava na ne příliš kvalitní lesní cestu. Zvlněným terénem s množstvím kořenů a kamenů se dostaneme k nejvyššímu budu tohoto okruhu, k vrcholu Tanečnice (911 m. n m.). Jelikož je zde hustý les, není možno spatřit žádný zajímavý pohled na okolní krajinu. Zoufat si ovšem nemusíme, protože cestou na Ptáčnici se jich vyskytne hned několik. Tento úsek je jeden z nejhezčích a nejzajímavějších z této trasy. Jedná se o hřebenovou pasáž, která z větší části vede po lesní pěšině. Charakter je velice rozličný, od jehličím pokryté, přes kamenitou, jílovitou a kořeny propletenou cestu. U rozcestí Ptáčnice zahneme doprava a po krátkém sjezdu se dostaneme na další rozcestí, kde opět zabočíme doprava. Červené značení nás dovede prudkým, ale pohodovým klesáním do nejnižšího místa trasy, do vesnice Valašská Bystřice. Jakmile se dostaneme na hlavní cestu, odbočíme doprava a na první křižovatce se dáme doleva. Za posledním stavením silnice končí a vjíždíme do lesa. Pěšina jde prudce nahoru, po vjezdu na louku se nenecháme zlákat dobře upravenou lesní cestou, ale pokračujeme o pár desítek metrů dál, kde červená značka směšuje do lesa. Poměrně náročným stoupáním vjíždíme na louky, kde nás čeká chvíle odpočinku a poté následuje opět kopec. Takto pokračujeme až nás značka dovede na asfaltovou cestu, která vede až k hospodě Díly. Na tomto místě se napojíme na modrou turistickou značku, která zpočátku vede po silnici. Po zhruba dvou kilometrech se dostáváme na lesní cestu, vedoucí kolem lesa až k rozcestí Díly. Zde zahneme doprava a po pár stech metrech jízdy z kopce je třeba odbočit doprava. Krátkým výjezdem vyjedeme k malé loučce s křížem a lavičkami. Pokračujeme dále po modré, lesní cesta si udrží stoupavý charakter až k vrcholu Tanečnice. Tady odbočíme doleva a

připojíme se na zelenou a

červenou značku. Po kilometru se dostaneme do sedla, kde zelená odbočuje doleva a následujeme ji. Prudší klesání po jílovité cestě s vymletou střední částí je technicky náročné. Pozor si musíme dát, jakmile se kvalita cesty zlepší a bude uhýbat doleva. V tomto místě se totiž vjíždí do lesa a začíná opravdový sjezd po lesní pěšince s mnoha velice těžkými úseky. Po pár minutách opět narazíme na asfaltovou cestu, která kopíruje tok bystřiny až do vesnice Hutisko - Solanec. V ní dojedeme na náměstí, kde zabočíme doprava a pokračujeme po hlavní silnici směr Prostřední Bečva až k mostu, kde znovu zahneme doprava. Jedeme stále proti proudu řeky a za pár okamžiků vjíždíme do vesnice Prostřední Bečva. K popisu cyklotrasy č. 1 patří také mapa (obr. 2) a graf převýšení (obr. 3). 16

Místopis

Prostřední Bečva

Rekreační obec v údolí Rožnovské Bečvy, vznikla koncem 17. století. V 18. století skelné hutě. Pamětní deska Oldřicha Šimudy, který byl pro spolupráci s partyzány popraven před svým obchodem. [12]. Jezdecký oddíl s moderním ustájením koní. Každý rok se zde koná soutěž drezůry koní. Možnosti ubytování v soukromí i výborná a známá restaurace Zavadilka, která byla výchozím místem turistů již na počátku minulého století.

Horní Bečva

Horská obec v údolí Rožnovské Bečvy s množstvím typických valašských dřevěnic. Rekreační středisko, údolní přehrada slouží ke koupání a vodním sportům. V katastru obce vhodné lyžařské podmínky. [12]

Soláň

Významný vrchol na hřebeni Vsetínských vrchů s rozhledem, kulturně historická lokalita a turisticko-sportovní středisko. Po roce 1831 byla zde zbudována stanice portášů, později známá hospoda, v níž se scházeli umělci, kteří na svazích Soláně bydleli a tvořili. V okolí se natáčela celá řada filmů z Valašska. [14]

Valašská Bystřice

Jsou zde postaveny typické valašské stavby, barokní kostel z roku 1772. Dále tady byla v 17. století portášská stanice. Pomník 13 upálených občanů a sjezdovka. [12]

Hutisko Solanec

Obec založena v 17. století u skelných hutí. Barokní kostel z roku 1748. Na náměstí památník obětem první a druhé světové války. [12]

17

Mapa trasy

obr. 2 Mapa trasy č. 1

Profil trasy

obr. 3 Profil trasy č. 1

18

2.3. Cyklotrasa č. 2 Prostřední Bečva – asfalt → Hutisko - Solanec – modrá → Jezerné – červená → Třeštík – žlutá → Hlavatá – červená → Martiňák – žlutá → Horní Bečva – asfalt → Prostřední Bečva

Dle mého názoru se jedná o jednu z nejhezčích cykloturistických tras z pětice nabízených. Na začátek je zařazeno prudší a poměrně technicky náročné stoupání, po kterém následuje dlouhý mírně se vlnící hřebenový úsek s mnoha výhledy na obě údolí. Zhruba v polovině túry se nachází turistická chata Třeštík, která nám nabízí příjemné posezení s možností teplých pokrmů. Poté nás čeká středně těžký sjezd do sedla Hlavatá, na který navazuje prudké stoupání na horu Grapa. Z vrcholu stále po červené směr Martiňák. Cesta vede hustými lesy. Tento usek je opravdu nevšedním cyklistickým zážitkem. Další odměnou v závěru trasy je sjezd do vesnice Horní Bečva. Z ní už jen přejedeme po asfaltové cyklostezce zpět do Prostřední Bečvy.

Technické údaje trasy Doporučené vybavení………………horské kolo Celková vzdálenost…………………34. 91 km Celkové stoupání……………………1369 m

Popis trasy

Začínáme ve středu vesnice Prostřední Bečva před obchodem Jednota. Jedeme po asfaltové cestě, která kopíruje tok řeky Bečvy. Za mostem přes potok se nachází křižovatka, na ní odbočíme doleva a sledujeme mírně stoupající hlavní silnici, která nás zavede až na náměstí Hutiska - Solanec. Zde odbočíme opět doleva a napojíme se na modrou značku. Po krátkém klesání nás cesta zavede k říčce. Zde bych doporučoval přejet do protisměrné krajnice, budeme totiž odbočovat z asfaltové cesty doleva (odbočka není moc viditelná). Po dřevěné lávce překonáme potok, přilehlé stavení objedeme zprava. Stoupáme do prudkého, dlouhého kopce po klasické lesní cestě. Těsně před vrcholem cesta ostře zabočuje doleva a po pár desítkách metrech se nacházíme na Zárubní. Je to místo dalekého rozhledu. Odtud je vidět až na hřeben Pusteven a vesnici Hutisko - Solanec. Lesní cesta se postupně mění v lesní pěšinu 19

prostoupenou kořeny a pokrytou spadaným jehličím. Po krátkém odpočinku, v podání mírně zvlněného terénu, následuje stoupání k vrcholu Kyvňačky. Vrcholu však nedosahujeme, jen ho objíždíme a napojujeme se opět na lehce stoupající, širokou lesní cestu, která nás dovede až na rozcestí Na západí. Pokračujeme stále po modré značce lehkým sjezdem k velké křižovatce turistických cest - Pod Kotlovou. Následujeme červenou značku. Zvlněný profil trati s krásnými výhledy na oba hřebeny protilehlých údolí (napravo je hřeben Javorníků a nalevo hřeben Moravskoslezských Beskyd), jsou nám zaslouženou odměnou po úvodním stoupáním.

Po

několika

kilometrech

se

dostáváme

pod

nejvyšší

horu

tohoto

hřebene – Vysoká (1024 m. n m.). Protože cesta na vrchol je velice náročná, bylo by nutné často kolo tlačit, raději odbočíme doprava a vrchol míjíme po mírně klesající zpevněné cestě. Po pár stech metrech se napojíme na asfaltovou silnici, značenou jako červená cyklostezka. Pokračujeme rovně a klesáme k horské chatě Třeštík. Zde máme možnost zakoupit teplé pokrmy, nealkoholické a alkoholické nápoje, nanuky a jiné sladkosti. V případě pěkného počasí je k dispozici venkovní posezení. Pokračujeme dále po žluté značce kolem chatek na jedné a okrajem lesa na druhé straně. Po pár stech metrech nás čeká sjezd po lesní pěšině. Po přejezdu potoka odbočíme doprava a opět klesáme. Za zatáčkou se pozorně dívejte doprava, protože žlutá značka na stromě nás nasměruje z široké cesty na kořeny protkaný sjezd. Zakrátko se spojí se zpevněnou cestou, kterou však za chvíli opouští odbočkou vpravo. Ta nás prudším terénním klesáním zavede do sedla Hlavatá. Zde dávejte při přejezdu vozovky pozor na zvýšený provoz a rychle jedoucí automobily. Od Hlavaté následujeme červenou značku. Jedeme kousek po zpevněné cestě podél lesa, poté odbočujeme doprava na lesní cestu. Ta je v poměrně špatném stavu. Je proto vhodné držet se po stranách. Stoupání je docela náročné, je zde mnoho kořenů a spadaných větví. Jakmile narazíme na stavení, dáme se doprava a kopírujeme pár desítek metrů kamenitou cestu vedoucí kolem plotu. Za pozemkem jedeme stále rovně a po lesní cestě stoupáme k hranici chráněného území Kladnatá - Grapa. Tento úsek je nepříjemný, stoupání je příliš prudké a jsou úseky, jež prakticky není možno absolvovat na kole, je nutno ho tlačit. Mírným technickým klesáním objíždíme horu Kladnatá (918 m. n m.). V tomto úseku máme možnost doplnit vodu ve studánce.

Sjezdem se

dostáváme k rozcestí Kladnatá. V této oblasti jsou mokřady a cesty jsou často bahnité. Pokračujeme stále po červené značce, která je mimo jiné součástí evropské cesty E3, vedoucí z Erfurtu do Budapešti. Lesní cesta nás zavede k louce s vyhořelým stavením. Louku je třeba objet zprava a jakmile začne cesta stoupat, červená značka opět odbočuje doprava do lesa. Dostáváme se k rozcestí Mečová a dále po kilometru k hospodě Martiňák. Zde je k dispozici jak občerstvení všeho druhu s posezením na venkovní zahrádce, tak menší bazén. U této 20

hospody začíná závěrečný sjezd, vedoucí po žluté turistické značce. Zpočátku se jedná o širokou kamenitou cestu. Jakmile narazíme na louku se staveními, pokračujeme stále rovně do mírného zalesněného kopečku. Lesní cesta je dobré kvality, takže se jedná o nenáročný a rychlý sjezd. Pozor je nutno dávat na mnohé odbočky jiných lesních cest. Je proto vhodné bedlivě sledovat značení. Po průjezdu další soustavou luk se staveními se lesní cesta mění v pěšinku. Klesání se stává náročnější. V závěru, kdy už jsme skoro ve vesnici Horní Bečva se nachází jeden nebezpečný úsek se strmým spádem. Do vesnice vjíždíme u kostela. Odbočíme doprava na hlavní cestu, po jejímž levém okraji vede cyklostezka, která nás zavede až do Prostřední Bečvy, kde naše trasa končí. K popisu cyklotrasy č. 2 patří také graf převýšení (obr. 4) a mapa trasy (obr. 5).

Místopis

Prostřední Bečva


Hutisko - Solanec Obec založena v 17. století u skelných hutí. Barokní kostel z roku 1748. Na náměstí památník obětem první a druhé světové války. [12]

Vysoká Nejvyšší vrchol Vsetínských vrchů (1024 m n m.) s rozhledem. Na svazích prameniště Rožnovské i Vsetínské Bečvy a Bílé. [12] Třeštík Sedlo nacházející se v nadmořské výšce 854 metrů. Tradiční turistická lokalita na hřebeni Vsetínských vrchů. Turistická chata, sjezdovka. [12]

21

Hlavatá Malá osada obce Bílá se starým dřevěným kostelíkem, rázovitá salaš Ebeka s chatovou osadou. [13]

Martiňák Horský hotel na hřebeni Moravskoslezských Beskyd mezi vrcholy Blato (938 m) a Kladnatá (918 m) na důležité křižovatce turistických cest. V objektu je restaurace s dobrou domácí kuchyní. V letních měsících je možnost koupání ve venkovním bazénu. [20]

Horní Bečva


Profil trasy

obr. 4 Profil trasy č. 2

22

Mapa trasy

obr. 5 Mapa trasy č. 2 23

2.4. Cyklotrasa č. 3 Prostřední Bečva – zelená → Skalíkova louka – zelená → Pustevny – modrá → Radhošť – červená → Rožnov pod Radhodštěm – červená → Žáry – modrá → Díly – žlutá → Hutisko - Solanec – asfalt → Prostřední Bečva

Dle mého názoru, jde o nejméně obtížnou trasu z námi nabízených, proto je také zařazena do třetího dne, který často bývá označován za den „krizový“. Velká část trasy vede po asfaltové vozovce, či po zpevněných lesních cestách. To však neznamená, že terénu si při této vyjížďce neužijeme. Hned ze začátku nás čeká prudké stoupání s několika technickými úseky. Poté si odpočineme a potěšíme se dalekými rozhledy z hřebene Pusteven, který vede až na vrchol Radhoště. Následuje prudký sjezd do města Rožnov pod Radhoštěm, kde můžeme navštívit mnoho zajímavých míst a také ochutnat vynikající valašské speciality v místních restauracích. Jak už to bývá, po sjezdu přichází výjezd. Nejedná se o příliš náročnou záležitost, neboť mnoho výškových metrů nastoupáme po kvalitních cestách. Do terénu opět vklouzneme těsně před několika kilometrovým závěrečným sjezdem do vesnice Hutisko - Solanec. Odtud už je to co by kamenem dohodil do cíle – Prostřední Bečvy.


Doporučené vybavení……………………….horské kolo Celková vzdálenost……………………….…34, 83 km Celkové stoupání……………………………1443 m Popis trasy

Začínáme ve středu vesnice Prostřední Bečva před potravinami Jednota. Vydáme se směrem k budově základní školy, kde odbočíme doprava. Jedeme pořád rovně, až narazíme na požární zbrojnici,

která

se

nachází

u

silnice

na

křižovatce

se

silnicí

první

třídy

Rožnov pod Radhoštěm - Bumbálka. Zde přejedeme na druhou stranu (vhodné využít přechodu, silnice je poměrně frekventovaná) a držíme se zelené turistické značky. Stoupáme po asfaltové silnici až na konec Bacova (část vesnice Prostřední Bečva), kde se vozovka mění ve štěrkovou a poté v lesní cestu. Se zhoršující se kvalitou se zvyšuje i stoupání. Za posledním stavením, nacházejícím se po pravé straně, vjíždíme do lesa, kde nás čeká prudký výjezd lesní pěšinou. Během stoupání se setkáme s několika odbočkami a křižovatkami, ale 24

nenecháme se zmást a stále následujeme zelené značky, které jsou v celém průběhu dobře viditelné. Jako místo odpočinku po prvním těžkém úseku, nám může posloužit turistická chata Skalíkova louka. Většinou zde nepotkáme mnoho turistů, chata je totiž poměrně nešťastně situovaná a lidé ji berou jen jako průchozí bod před Pustevnami. Za Skalíkovou loukou se napojujeme na starou asfaltovou cestu vedoucí z Rožnova pod Radhoštěm na Pustevny a pokračujeme vpravo. Traverzujeme kopec a po pár stech metrech se připojíme na hlavní silnici Prostřední Bečva - Pustevny. Na tomto turisticky atraktivním místě se nachází velké množství stánků s jídlem, restaurace, včetně vyhlášeného Libušína s tradiční valašskou kuchyní. Už jen pár výškových metrů nás dělí od dalšího turistického lákadla – sochy Radegasta. Dosáhneme ho tak, že se vydáme po modré značce. Poté se můžeme těšit na příjemnou hřebenovku směřující k Radhošti. Těchto pár kilometrů nabízí mnoho míst s dalekými výhledy na všechny strany. Na konci hřebene je postaven dřevěný kostel, turistická chata a také zde nalezneme sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Toto je nejvyšší místo trasy (1129 m. n m.) a čeká nás dlouhý sjezd do města Rožnov pod Radhoštěm, které je zároveň nejníže položeným bodem okruhu. Hned za kostelíkem se napojíme na červenou značku, která nás zavede na sjezdovku. Držíme se napravo, neboť těsně před koncem sjezdovky plynule vjíždíme na lesní cestu. Chvíli jedeme po rovině a za zlomem začínáme prudce klesat. Sjezd není obzvláště náročný. Vede většinou po široké lesní cestě, ale je třeba dát pozor na množství kamenů a na nepříliš viditelné drenáže. Celý průběh klesání je přehledný, jen při křižování asfaltové cesty si musíme hlídat, abychom natrefili na nezřetelnou lesní pěšinu. Ke konci je krátký prudký sjezd, kterým se dostaneme až na asfaltovou silnici vedoucí do Rožnova pod Radhoštěm. Napojíme se na hlavní silnici směr centrum města a na světelné křižovatce se dáme doleva. Jedeme stále rovně, projíždíme kolem rožnovského skanzenu a k odpočinku vybízejícímu parku. Cesta nás dovede až na hlavní náměstí, kde můžeme doplnit ztracené kalorie v restauračních zařízeních. U informačního centra se napojíme na červenou značku, která nás po asfaltu vyveze až za město k poslednímu domu osady Rosová. Zde přejedeme po travnaté cestě do lesa, kde nás čeká prudké stoupání lesní cestou, později pěšinou k rozcestí Hažovické Díly. Je zde poslední možnost občerstvení v hospodě stejného jména. Odbočujeme doprava a červenou značku měníme za modrou. Opět se jedná o asfaltový povrch, který se táhne do kopce Díly. Tady si to namíříme směrem ke stavení po lesní cestě a jedeme kolem hranice lesa až k rozcestí Díly. Odbočíme doleva na svážnou lesní cestu, vedoucí kolem různých stavení, loukami, lesy. Terén se pěkně vlní, převažuje jízda z kopce. Celý pětikilometrový úsek je hodně zajímavý a zaujme hlavně svou pestrostí. Dostáváme se do vesnice Hutisko - Solanec. Na hlavní cestě odbočíme doleva, 25

přijíždíme na náměstí a dáme se doprava klesáním až k mostku přes říčku. Tady se dáme doprava a držíme se řeky Bečvy až do cíle naší cesty. K popisu cyklotrasy č. 3 patří také mapa (obr. 6) a graf převýšení (obr. 7).

Místopis

Prostřední Bečva


Skalíkova louka

Turistická chata s dnes již nefunkčním bazénem, která byla v minulém století vyhledávaným místem odpočinku. V okolí několik tradičních dřevěnic.

Pustevny

Horské sídlo pojmenované po poustevnících, kteří zde žili a poslední z nich zemřel roku 1874, je význačným turistickým střediskem. Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. V jídelně Libušína jsou k vidění malby podle kanónů M. Alše. Krásné pohledy do kraje objevíte v nedalekém vyhlídkovém altánu Cyrilka. V zimě se Pustevny stávají vyhledávaným lyžařským střediskem s 11 lyžařskými vleky a 9 sjezdovkami. [14]

Radegast

Socha Radegasta s býčí hlavou, rohem hojnosti, kačenou a s valašskými krpci. Představuje slovanského boha úrody a pohostinství, jejíž originál z r. 1930 zhotovil frenštátský rodák sochař Albín Polášek. V roce 1998 byla nahrazena žulovou kopií od sochaře Jana Sobka. [14]

26

Radhošť

Symbolická, pověstmi opředená hora (1129 m n m.) s nejkrásnějším rozhledem z Beskyd. Nachází se v přírodní rezervaci (145 ha) – původní lesní společenstva vysokých poloh Beskyd, smrčiny a bučiny s jeřábem a klenem. Odtud je jeden ze základních kamenů Národního divadla. Poutní dřevěná kaple z let 1897 – 98 s Valašskou madonou od A. Liebschrera. Před kaplí kříž z roku 1808 a sousoší Cyrila a Metoděje od A. Poláška. Při hřebenové cestě na vrchol stojí mohutná socha Radegasta. Vhodné místo pro celoroční turistiku a sjezdové lyžování. [12]

Rožnov pod Radhoštěm

Středisko celoroční rekreace a východisko turistických cest. Ve městě se nachází bazén, můstek s umělou hmotou, jezdecký areál, zimní stadión, sídlo správy CHKO Beskydy a řada stravovacích a ubytovacích zařízení. Roku 1820 byl vystavěn léčebný ústav a založen městský park. Jako klimatické lázně dosáhly evropské pověsti, avšak roku 1950 lázně zanikly. Za náměstím se vypíná farní kostel Všech svatých s hodnotným zařízením a s oltářním obrazem Rubensova žáka I. Schounianse. V roce 1925 byla otevřena v městském parku první část Valašského muzea v přírodě – národní kulturní památky – zásluhou bratří Jaroňků, nadšených obdivovatelů valašské lidové kultury. Nad městem, na kopci Hradisko, se nachází zbytky zdi, příkop s valem a brána zříceniny hradu ze 13. století. Valašské muzeum v přírodě – původní soubor lidových staveb v Rožnově pod Radhoštěm, který je neustále doplňován a v současné době čítá cca. 85 objektů z Valašska a severovýchodní Moravy včetně interiérů, sbírkových a uměleckých předmětů uvedených regionů. Areál je členěn na původní části, tj. Dřevěné městečko, Valašskou dědinu a Mlýnskou dolinu. Kulturní programy národopisného charakteru jsou pořádány téměř celoročně. [14]

Hutisko - Solanec Obec založena v 17. století u skelných hutí. Barokní kostel z roku 1748. Na náměstí památník obětem první a druhé světové války. [12]

27

Mapa trasy


Profil trati

obr. 7 Profil trati č. 3 28

2.5. Cyklotrasa č. 4 Prostřední Bečva – asfalt → Horní Bečva – modrá → Martiňák – zelená → Čertův mlýn – červená → Leopoldka – žlutá → Pod Stolovou – žlutá → Trojanovice – asfalt → Pustevny – zelená → Prostřední Bečva

Tato trasa je dle mého názoru nejobtížnější z pětice nabízených a to především pro svou technickou náročnost a množství nastoupaných metrů. Začíná se tradičním stoupáním, tentokrát na horu Čertův mlýn, která dosahuje výšky 1215 metrů nad mořem. Část území se nachází v chráněném území Kněhyně - Čertův mlýn, kde jsou k vidění pseudokrasové útvary. Odtud přejedeme pod další významný vrchol – Kněhyně (1257 m. n m.). Horu traversujeme úzkou a technicky náročnou pěšinkou, která se napojuje na asfaltovou cestu. Po ní však příliš dlouho nepojedeme, značka nás totiž nasměruje zpět do lesa, kde nás čeká jeden z nejtěžších beskydských sjezdů. Klesneme až do vesnice Kunčice pod Ondřejníkem. Poté si trošku odpočineme jízdou po asfaltové silnici, která nás dovede zpět do lesa na kamenitou cestu vedoucí až k Ráztoce. Zde je třeba nabrat poslední síly, musíme totiž vystoupat až k soše Radegasta. Odměnou nám bude dlouhý technický sjezd směřující až do Prostřední Bečvy. Technické údaje trasy

Doporučené vybavení………………………horské kolo Celková vzdálenost…………………………38,4 km Celkové stoupání……………………………1720 m

Popis trasy

Trasa začíná ve středu vesnice Prostřední Bečva před potravinami Jednota. Vydáme se po asfaltové cestě proti proudu řeky Bečvy. Jakmile narazíme na hlavní silnici Rožnov - Bumbálka, pokračuje podél ní. Na pravé straně je nově vybudovaná cyklostezka, jíž bychom měli využít z důvodů vyšší bezpečnosti. První odbočkou za benzínovou pumpou se napojíme na modrou turistickou značku. Zpočátku jedeme po silnici, která se s přibývajícími výškovými metry mění na lesní cestu. Za posledním stavením zahýbáme doleva a čeká nás série několika prudších úseků trvajících až k hospodě Martiňák. Připojíme se na zelenou turistickou značku směřující na Čertův mlýn. Tato pasáž je hlavně ze začátku a ke konci 29

poměrně fyzicky a technicky náročná. Terén je prostoupen množstvím větších kamenů, které ve stoupání působí problémy. Těsně před vrcholem se po levé straně nachází studánka, kde můžeme doplnit zásoby vody. Na hřebenu je často velice větrno, takže raději zahájíme klesání směrem ke Kněhyni po červené turistické značce. Prvních pár set metrů vede úzkou lesní pěšinou. Od sedla jen pozvolným, ale místy až skoro nesjízdným traversem se dostáváme na asfaltovou silnici. Jedeme po ní jen kousek, protože značka nás nasměruje zpět do lesa. Krátkým obtížným sjezdem přijedeme k rozcestí Leopoldka. Tady vyměníme červenou značku za žlutou. Po několika stovkách metrů přijedeme k dřevěné chatě, kterou objíždíme zprava. Od této chvíle je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože začíná asi nejprudší klesání, které můžeme v Beskydech naleznout. Navíc se jedná o technickou trať vedoucí po úzké, kameny a kořeny prostoupené pěšině. Výjezdem z lesa se dostáváme do vesnice Kunčice pod Ondřejníkem. Jedem po silnici tak dlouho, než se před námi objeví železniční přejezd. Ten však nepřejíždíme a odbočujeme doleva, čímž se napojíme na zelenou turistickou značku. Po několika kilometrech narazíme na restauraci a rozcestí Na Pekliskách. Vydáme se po žluté značce směrem do Trojanovic. Dávejme pozor na ukazatele, protože zhruba po jednom kilometru musíme sjet z asfaltové vozovky na zpevněnou cestu, projedeme kolem potoka a opět se octneme na krátkou chvíli na silnici. To už jsme u ukazatele Na Bystrém, který nás navede do lesa na kamenitou cestu a za chvíli jsme u Ráztoky. Zde je dolní stanice lanové dráhy vedoucí na Pustevny. Té však nevyužijeme, raději prostřednictvím vlastních sil stoupáme po asfaltové cestě, které se říká „Knížecí“. Na Pustevnách zahýbáme doprava, projedeme kolem množství stánků a občerstvovacích zařízení, až dojedeme k soše boha Radegasta. Cestou budeme mít příležitost využít krásných rozhledů na všechny strany. Hned za bufetem, který je po pravé straně, vjedeme do lesa a prudce klesáme po žluté turistické značce až ke Skalíkové louce. Tento sjezd je taky docela obtížný. Cesta je dost kamenitá a místy nám překáží padlé větve. Od Skalíkovy louky pokračujeme směrem dolů po zelené značce. Střídají se úseky s relativně lehkým terénem, kde dosahujeme

vysoké rychlosti

v technicky náročných pasážích. Výjimečný cyklistický zážitek končí vjezdem na silnici, která nás zavede zpět do vesnice Prostřední Bečva. K popisu cyklotrasy č. 4 patří také graf převýšení (obr. 8) a mapa trasy (obr. 9).

30

Místopis

Prostřední Bečva Rekreační obec v údolí Rožnovské Bečvy, vznikla koncem 17. století. V 18. století skelné hutě. Pamětní deska Oldřicha Šimudy, který byl pro spolupráci s partyzány popraven před svým obchodem. [12]. Jezdecký oddíl s moderním ustájením koní. Každý rok se zde koná soutěž drezůry koní. Možnosti ubytování v soukromí i výborná a známá restaurace Zavadilka, která byla výchozím místem turistů již na počátku minulého století.

Horní Bečva


Martiňák Horský hotel na hřebeni Moravskoslezských Beskyd mezi vrcholy Blato (938 m) a Kladnatá (918 m) na důležité křižovatce turistických cest. V objektu je restaurace s dobrou domácí kuchyní. V letních měsících je možnost koupání ve venkovním bazénu. [20]

Čertův mlýn Jeden z význačných vrcholů Beskyd (1207 m. n m.), obestřen řadou lidových pověstí. Pod vrcholem kamenný žleb asi 50 m dlouhý. Lesní porosty jsou silně poznamenány a modelovány drsným horským klimatem. [12]

Chráněná oblast Kněhyně – Čertův mlýn Plošně nejrozsáhlejší beskydská národní přírodní rezervace (195 ha) – vrcholové smrkové porosty pralesovitého typu s podílem jeřábu, vliv imisí, pseudokrasové jevy, výskyt ryse ostrovida. [12]

31

Čertova díra Na JZ svazích je reliéf členěn v sérii několika podélných prohlubní, probíhajících souběžně se svahem. Nejvýznamnější z těchto zejících rozsedlin je 100 m dlouhá a vybíhá od vrcholu Čertova mlýna jižním směrem. Na jejím jižním konci se nachází skalní útvar zvaný Čertův stůl. Z pěti odtud popisovaných jeskyní je nejhlubší (30 m) a zároveň nejdelší (74 m) jeskyně Čertova díra. Ta leží asi 150 m jižně od vrcholu. [15]

Kněhyňská propast Její hloubka je 57 metrů a je to nejhlubší pseudokrasová propast v ČR. Vstup se nachází 1 km jihovýchodně od vrcholu Kněhyně (1256 m. n m.). [15]

Kunčice pod Ondřejníkem Kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem původně patřil Řecko-katolické církvi v obci Hlaňance na Podkarpatské Rusi na přelomu 17. a 18. století. Do Kunčic pod Ondřejníkem byl převezen v roce 1928 a po rekonstrukci byl zasvěcen sv. Prokopovi a Barboře (1931). Kostelíku dominují tři stupňové věže – největší nad vstupem a nejmenší nad presbyteriem, které představují tři oddělené části kostelíka, jak určovaly liturgické předpisy. [14]

Trojanovice Trojanovice jsou horskou obcí v Beskydech rozprostírající se pod masívem Noříčí hory (1047 m. n m.), Radhoštěm (1129 m. n m.) a Velkého Javorníku (918 m. n m.). Byly původně pasekářskou obcí, kterou založil v roce 1748 olomoucký biskup a kardinál Ferdinand Julius Troyer (1698-1758). [19] Stejnojmenný Penzion Troyer nabízí výborné ubytování a wellness centrum. Ráztoka V roce 1940 byla zprovozněna lanová dráha z Ráztoky na Pustevny, první svého druhu nejen v naší republice, ale též na světě. [12]

32

Pustevny Horské sídlo pojmenované po poustevnících, kteří zde žili a poslední z nich zemřel roku 1874, je význačným turistickým střediskem. Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. V jídelně Libušína jsou k vidění malby podle kanónů M. Alše. Krásné pohledy do kraje objevíte v nedalekém vyhlídkovém altánu Cyrilka. V zimě se Pustevny stávají vyhledávaným lyžařským střediskem s 11 lyžařskými vleky a 9 sjezdovkami. [14]. Chata Horské služby.

Radegast Socha Radegasta s býčí hlavou, rohem hojnosti, kačenou a s valašskými krpci. Představuje slovanského boha úrody a pohostinství, jejíž originál z r. 1930 zhotovil frenštátský rodák sochař Albín Polášek. V roce 1998 byla nahrazena žulovou kopií od sochaře Jana Sobka. [14]

Profil trati

obr. 8 Profil trati č. 4

33

Mapa trasy


34

2.6. Cyklotrasa č. 5 Prostřední Bečva – asfalt → Horní Bečva – žlutá → Lhotská – zelená → Podolánky – žlutá → Bařiny – červená → Pustevny – modrá → Radegast – žlutá → Skalíkova louka – modrá → Prostřední Bečva

Dle našeho názoru je poslední z navržených okruhů nejméně náročný. Poměrně velká část vede po zpevněných nebo asfaltových cestách. O technické úseky však ochuzeni nebudeme. Pozvolným stoupáním se dostaneme na příjemnou hřebenovou cestu vedoucí hustými lesy s občasným výskytem luk. Následně sjedeme do údolí a budeme mít možnost z blízka si prohlédnout druhou nejvyšší horu CHKO Beskydy – Smrk (1276 m. n m.). Poté vystoupáme na Bařiny a traversem se dostaneme na Pustevny. Během přejezdu budeme mít možnost spatřit nádherné výhledy do okolní krajiny. Na závěr nás čeká technicky náročný sjezd přes Skalíkovu louku až do vesnice Prostřední Bečva.


Doporučené vybavení………………………….horské kolo Celková vzdálenost…………………………….32,29 km Celkové převýšení……………………………..1366 m

Popis trasy

Začínáme ve středu vesnice Prostřední Bečva u potravin Jednota. Dáme se proti směru řeky Bečvy. Jakmile narazíme na hlavní silnici Rožnov - Bumbálka, pokračuje podél ní. Na pravé straně je nově vybudovaná cyklostezka, kterou bychom měli využít z důvodů vyšší bezpečnosti. Zhruba po čtyřech kilometrech jízdy po silnici zabočíme doleva na žlutou turistickou značku. Zpočátku stoupáme po asfaltovém povrchu, který se postupně mění ve zpevněnou lesní cestu. Od rozcestí Kudlačena nás čeká jízda zvlněným terénem vedoucí hustými lesy s mírně podmáčenou půdou. Budeme také muset zdolat přejezd horské louky. U rozcestí Kladnatá pokračujeme stále rovně po žluté značce. Ta se po necelém půl kilometru napojí na zpevněnou lesní cestu, která nás dovede až k rozcestníku Lhodská. Tady odbočíme doleva na zelenou turistickou značku. Sjedeme po asfaltové silnici do údolí Podolánky, odkud

35

máme krásný výhled na horu Smrk (1276 m. n m.). Klesáme po silnici, až narazíme na rozcestí V jámě, kde zahneme vlevo a napojíme se na cyklistickou stezku č. 46, která je částečně totožná se žlutou turistickou značkou (v průběhu se odděluje). Stoupat budeme po cyklistické stezce kopírující tok potoka. Serpentinami se dostaneme k odpočívadlu Bařiny, které se nachází v těsné blízkosti turistické chaty Martiňák. Zde najedeme na asfaltovou cestu, značenou červenou turistickou značkou vedoucí na Pustevny. Cestou potkáme mnoho míst s možností dalekého rozhledu do okolní krajiny. Podél silnice se nacházejí naučné tabule, které nás upozorňují na zajímavosti z oblasti geologie, fauny a flóry CHKO Beskydy. Pozor je třeba dávat na značení. Ze silnice se odbočuje po necelých pěti kilometrech doprava na lesní cestu. Na Pustevnách máme možnost občerstvení v některé z mnoha restauračních zařízení. Osobně bych doporučil restauraci Libušín, kde vaří pokrmy z Valašska. Restaurace je umístěna v architektonicky významné budově, což umocňuje náš zážitek. Z Pusteven se vydáme směrem vzhůru, k soše boha Radegasta. Hned za bufetem, který je nalevo od skulptury, vjedeme do lesa a prudce klesáme po žluté turistické značce až ke Skalíkově louce. Tento sjezd je poměrně obtížný, cesta je dost kamenitá a místy nám překáží padlé větve. Od Skalíkovy louky pokračujeme směrem dolů po zelené značce. Střídají se úseky s relativně lehkým terénem, kde dosahujeme velice vysoké rychlosti v technicky náročných pasážích. Výjimečný cyklistický zážitek končí vjezdem na silnici, která nás zavede zpět do vesnice Prostřední Bečva. K popisu cyklotrasy č. 5 patří také mapa (obr. 10) a graf převýšení (obr. 11).

Místopis

Prostřední Bečva Rekreační obec v údolí Rožnovské Bečvy, vznikla koncem 17. století. V 18. století skelné hutě. Pamětní deska Oldřicha Šimudy, který byl pro spolupráci s partyzány popraven před svým obchodem. [12]. Jezdecký oddíl s moderním ustájením koní. Každý rok se zde koná soutěž drezůry koní. Možnosti ubytování v soukromí i výborná a známá restaurace Zavadilka, která byla výchozím místem turistů již na počátku minulého století.

36

Horní Bečva


V Podolánkách Přírodní rezervace (32,06 ha) – porosty řídké smrčiny na rašelinném podkladě s hojným výskytem vrby slezské, třtiny chloupkaté a violky bahenní. [12]

Pustevny

Horské sídlo pojmenované po poustevnících, kteří zde žili a poslední z nich zemřel roku 1874, je význačným turistickým střediskem. Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. V jídelně Libušína jsou k vidění malby podle kanónů M. Alše. Krásné pohledy do kraje objevíte v nedalekém vyhlídkovém altánu Cyrilka. V zimě se Pustevny stávají vyhledávaným lyžařským střediskem s 11 lyžařskými vleky a 9 sjezdovkami. [14]

Radegast

Socha Radegasta s býčí hlavou, rohem hojnosti, kačenou a s valašskými krpci. Původní socha špatně odolávala nepřízni počasí, a proto byla nahrazena kopií z pevnější žuly. [14]

Skalíkova louka

Turistická chata s dnes již nefunkčním bazénem, která byla v minulém století vyhledávaným místem odpočinku. V okolí několik tradičních dřevěnic.

37

Mapa trasy


Profil trati

obr. 11 Profil trati č. 5

38

3. Diskuse Při psaní bakalářské práce jsme měli pouze malé technické problémy. Jelikož trasy byly projížděny na přelomu března a dubna, potýkali jsem se s nepřízní počasí. Na některých místech byla doposud souvislá sněhová pokrývka. Po projetí jednoho okruhu jsme při pozdějším vyhodnocení na PC zjistili, že přístroj GPS špatně zaznamenal výškový profil trati. Trasu jsme museli absolvovat ještě jednou. Psaní teoretické části se obešlo bez komplikací. Literaturu jsme čerpali především z Moravské zemské knihovny v Brně, která disponuje rozsáhlým knižním fondem. Osobně jsem si rozšířil znalosti o zvolené oblasti, naučil jsem se plně využívat moderní techniku. Domnívám se, že cíl práce byl naplněn.

39

4. Závěr Cílem bakalářské práce bylo navrhnout a zmapovat pět cykloturistických tras pro potřeby cyklistického soustředění atletů v přechodném období ročního cyklu s akcentem na kulturně poznávací činnost v západní části Chráněné krajinné oblasti Beskydy. V první části práce jsme teoreticky rozebrali pojem turistika. V dalším oddíle jsme blíže specifikovali jeden z druhů turistiky - cykloturistiku. Úkolem práce bylo také poukázat na možnost propojení cykloturistiky s atletickou přípravou v přechodném období ročního cyklu. U každé z cyklotras je zařazen její podrobný popis doplněný o turistickou mapu s vyznačenou trasou. Součástí je také místopis zajímavých průchozích bodů a pro lepší představu o průběhu trasy je připojen její výškový profil. Praktický význam práce spatřujeme v její využitelnosti jak pro atletické trenéry, tak pro širokou cykloturistickou veřejnost. Okruhy jsou totiž vedeny po cyklisticky atraktivních cestách, které doposud nebyly popsány v turistických průvodcích. Bakalářská práce tím může přispět k rozvoji cykloturistiky ve zvolené lokalitě. Jelikož CHKO Beskydy je největší chráněnou krajinnou oblastí České republiky, nabízí se možnost rozšíření práce na její zbylé části.

40

Seznam použitých informačních zdrojů Použitá literatura [1] Velička, J., Euroregion Beskydy. Frýdek – Místek: Sdružení Region Beskydy. 2005. 17 s [2] Ludvík, M. aj. Malá encyklopedie turistiky. 1. vyd. Praha: Olympia. 1986. 323 s [3] Vyškovský, J. aj. Turistika a sporty v přírodě. 1. vyd. Brno: MU. 1997. 98 s [4] Korvas, P. a kol., Aktivní formy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: MU. 2007. 149 s [5] Ondráček, J., Hřebíčková, S. Cykloturistika. 1. vyd. Brno: MU. 2007. 123 s [6] Převzato od Norba – National Off-road bicykling Assotiation [7] Tihounová, H., Dřeviny Moravskoslezských Beskyd. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku. 1995 [8] Kučera, V., Běhy na střední a dlouhé tratě. Praha: Olympia, 2000. 287 s [9] Jensa, P. a kol., Sportovní příprava. Praha: UK FTVS, 2009. 295 s [10] Dovalil, J. a kol., Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 2009. 336 s [11] Jirka, Z., Regenerace a sport. Praha: Olympia, 1990. 250 s [12] Moravskoslezské Beskydy 1:50000, SHOCart: Praha, 1998 [13] Beskydy 1:100000, Kartografie n. p. Praha: Praha, 1979 [14] Moravskoslezské Beskydy, SHOCart: Vizovice, 2009 [15] Pavelka, J. a kol., Příroda Valašska. Český svaz ochránců přírody: Vsetín, 2001. 568 s

Použité internetové zdroje [16] http://www.roznov.cz/kryty-bazen [cit 2010-03-10] [17] http://www.hotel-horal.cz [cit 2010-03-10] [18] http://www.brc.cz [cit 2010-03-10] [19] http://www.trojanovice.cz [cit 2010-03-10] [20] http://www.treking.cz [cit 2010-04-12]

Seznam příloh Přiloha č.1 – CD s mapami a profily cyklotras a „gdb“ soubory

41

Resumé Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi cykloturistiky v Chráněné krajinné oblasti Beskydy – západní část. V teoretické části jsou charakterizovány pojmy turistika, cykloturistika a využití cykloturistiky jako doplňkového sportu v atletice. Praktická část je zaměřena na charakteristiku oblasti a popis cyklotras. Každá trasa obsahuje místopis s významnými body kulturně poznávací činnosti, mapu a výškový profil trasy.

Summary This

bachelor’s

thesis

deals

with

possibilities

of

cyclotourism

in

the

CHKO Beskydy – western part. In the theoretical part, the terms tourism, cyclotourism and utilization of cyclotourism like optional sport in athletics are characterized. The practical part is focused on characteristic of district and description of cycloroutes. Each cycloroute contains a topography with significant spots of culturally cognitive activity, a map and a altitudinal profile of the rout.

42

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Recommend Documents