MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra hudební výchovy
Tvořivé náměty pro práci v hudební výchově v 6. ročníku ZŠ v souladu s RVP Diplomová práce
Brno 2007
Vedoucí diplomové práce: PhDr. Blanka Knopová, CSc.
Vypracovala: Jana Balcarová
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne ...........................
............................................ Jana Balcarová
1
Poděkování Děkuji paní PhDr. Blance Knopové, CSc. za vstřícný přístup, cenné rady, metodickou spolupráci a odborné vedení při zpracování diplomové práce.
2
Obsah Úvod..................................................................................................................................4 1 Učební osnovy pro Základní školy ...........................................................................6 1.1 Vzdělávací program - ZÁKLADNÍ ŠKOLA....................................................6 1.2 Vzdělávací program - OBECNÁ ŠKOLA ........................................................8 1.3 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání..................................10 1.3.1 Charakteristika RVP................................................................................10 1.3.2 Hudební výchova v RVP.........................................................................11 1.4 Porovnání vzdělávacích programů Základní škola a Obecná škola................14 1.4.1 Porovnání učebních osnov hudební výchovy..........................................14 1.4.2 Porovnání výběru písní ...........................................................................16 1.4.2.1 Porovnání výběru písní pro 1. stupeň..................................................16 1.4.2.2 Porovnání výběru písní pro 2. stupeň..................................................16 1.4.3 Porovnání výběru poslechových skladeb ................................................17 1.4.3.1 Porovnání výběru poslechových skladeb pro 1. stupeň ......................17 1.4.3.2 Porovnání výběru poslechových skladeb pro 2. stupeň ......................17 1.5 Porovnání RVP se VP Základní škola a VP Obecná škola.............................18 2 Učebnice..................................................................................................................19 3 Tématický a časový plán pro 6. ročník ZŠ..............................................................21 4 Pracovní listy...........................................................................................................23 5 Metodická příručka .................................................................................................60 Závěr .............................................................................................................................105 Seznam příloh ...............................................................................................................106 Seznam literatury ..........................................................................................................154
3
Úvod Toto téma diplomové práce úzce souvisí s problematikou v současné době velmi aktuální, tj. zaváděním Rámcového vzdělávacího programu do škol. Budoucí učitele staví před nelehký úkol, který kromě jiného zahrnuje vhodné vytváření metodických a časových plánů tak, aby vedly k naplnění požadovaných výstupů. Již několik let existují učební osnovy, k nimž byla vydána řada různých učebnic hudební výchovy, které však již výběrem písní, poslechových skladeb, výukových metod apod. nemusejí odpovídat dnešním novým požadavkům. V praxi se často můžeme setkat s tím, že se používají starší učebnice, které na žáky mohou působit nezajímavě a monotónně. Ne každý učitel se ztotožňuje s danými vybranými metodami a způsobem, jakým je v nich učivo dětem předkládáno. Cílem diplomové práce je tedy vytvoření návrhu učebního textu pro hravé a zábavné osvojení hudební teorie a hudebních dovedností v hudební výchově na druhém stupni základních škol – speciálně v 6. ročníku v propojení se všemi obory vzdělávací oblasti Umění a kultura. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na porovnání obsahu učebních osnov hudební výchovy pro 2. stupeň základních škol s očekávanými výstupy uvedenými v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.
Dále pozornost věnujeme problematice
didaktických textů, porovnání a hodnocení dosavadních učebnic hudební výchovy pro 2. stupeň základních škol. Následuje vyvození a detailní rozpracování možné podoby tématického a časového plánu (konkrétně pro 6. ročník základních škol) tak, aby zahrnoval náplň celé vzdělávací oblasti Umění a kultura (tzn. v propojení s literární, výtvarnou a dramatickou výchovou). Důraz je kladen mimo jiné na to, aby učivo na sebe navazovalo a směřovalo k požadovaným výstupům, které jsou uvedeny v Rámcovém vzdělávacím programu. Časový a tématický plán je členěn po jednotlivých hodinách v daném měsíci v rámci celého školního roku a je rozdělen na činnosti vokální (včetně intonace a rytmu), instrumentální, pohybové, poslechové a osvojování si poznatků z hudební teorie.
4
Tento časový a tématický plán se stává podkladem pro vytvoření metodiky, která spolu s ním a s metodickými listy tvoří část praktickou. Pracovní listy obsahují konkrétní náměty zpracování učiva, jejichž cílem je žáky zaujmout, vytvořit pro ně hravé a zábavné úkoly, které napomáhají rozvoji jejich hudebnosti, hudebních schopností, dovedností a návyků. Vedou k osvojování poznatků o hudbě a podněcují všestrannou hudební aktivitu. K těmto pracovním listům jsou připojeny příslušné metodické poznámky, které tvoří metodického průvodce k těmto pracovním listům pro učitele hudební výchovy v šestém ročníku základních škol.
5
1 Učební osnovy pro Základní školy Učební osnovy vymezují obsah, rozsah, cíle a časovou dotaci předmětu. Většina základních škol se doposud řídí osnovami vzdělávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA, schváleného MŠMT ČR dne 30. 4. 1996 pod čj. 16 847/96-2, s platností od 1. září 1996. I nejčastěji používané učebnice jsou zpracovány podle těchto osnov. Výběrem písniček, skladatelů a poslechových ukázek se však učebnice liší. K dalším používaným osnovám patří osnovy vzdělávacího programu OBECNÁ ŠKOLA, schváleného MŠMT pod čj. 12035/97-20, s platností od 1. 9. 1997. Nejnovějším kurikulárním dokumentem je Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s platností od 1. 9. 2007. U všech programů budeme vycházet z aktuálního znění k 1. 9. 2005.
1.1 Vzdělávací program - ZÁKLADNÍ ŠKOLA Vzdělávací program Základní škola zahrnuje poznatky a činnosti vztahující se ke všem vzdělávacím oblastem a oborům Standardu základního vzdělávání. Program klade důraz na činnostní pojetí vyučování, aby žáci měli příležitost aktivně se podílet na vlastním vzdělávání. Zaměřuje se na celkový rozvoj člověka. Cílem je naučit ho samostatně myslet, svobodně se rozhodovat, projevovat se jako demokratický občan a jednat v souladu s obecně uznávanými životními a mravními hodnotami. Přihlíží také k individuálním předpokladům každého žáka. Díky pružnosti učebního plánu, otevřenosti učebních osnov a možnostem zařazovat volitelné předměty poskytuje školám prostor pro dotváření podle svých záměrů a podmínek. Program směřuje k vytváření základních kompetencí, spjatých s obsahem jednotlivých oborů, tak i k rozvíjení průřezových kompetencí, propojujících navzájem více vzdělávacích oblastí. Za důležité se také považuje rozvíjení kompetencí sociálních a komunikativních. Vzdělávací cíle programu členíme do dvou oblastí: •
cíle poznávací a s nimi spjaté dovednosti a kompetence žáků
•
cíle hodnotové, orientované k formování osobnostních rysů a mravních vlastností žáků Cílem hudební výchovy na základní škole je rozvíjet hudebnost dětí, hudební
schopnosti, dovednosti, návyky, poznatky o hudbě a podněcovat u žáků všestrannou hudební aktivitu. 6
Učební plán stanovuje týdenní hodinovou dotaci povinných vyučovacích předmětů a poskytuje prostor pro zařazení volitelných předmětů. Je rozpracován dle jednotlivých oblastí. Hudební výchova tak tvoří s výtvarnou výchovou oblast estetickou. V každém ročníku je jedna hodina hudební výchovy za týden. Minimální počet hodin za týden pro jednotlivé předměty za celé období čtyř let (6.- 9. ročník) je: •
český jazyk
16
•
občanská výchova
4
•
cizí jazyk
12
•
rodinná výchova
4
•
matematika
16
•
hudební výchova
4
•
chemie
4
•
výtvarná výchova
6
•
fyzika
6
•
praktické činnosti
4
•
přírodopis
6
•
tělesná výchova
8
•
zeměpis
6
•
volitelné předměty
6
•
dějepis
6
Učební osnovy hudební výchovy Hudební výchova se uskutečňuje prostřednictvím pěveckých, instrumentálních, poslechových a hudebně pohybových činností, které jsou vzájemně provázány a navzájem se doplňují. Jejich obsahem je hlasová výchova, rozvoj rytmických a intonačních dovedností, jednohlasý a vícehlasý zpěv s doprovodem i bez doprovodu, osvojování hry na nástroje Orffova instrumentáře, nutné k instrumentálním doprovodům písní, hudebně pohybovému projevu a ke hře jednodušších skladbiček. Během těchto činností se také neobejdeme bez základních teoretických poznatků. Je pracováno s motivy a tématy, hudebními formami a výrazovými prostředky hudby (s rytmickou, tempovou a dynamickou složkou, pozornost je věnována i vertikální a horizontální organizaci hudby). Součástí je i návštěva výchovných koncertů. Při hodnocení výsledků práce žáků přihlíží vyučující především k jejich přístupu k celému múzickému komplexu hudebních činností, ke snaze spolupracovat s ostatními, a k úsilí o co nejlepší výsledek. Hudební výchova na ZŠ je členěna do tří fází: • 1. - 3. ročník - období hudebních her • 4. - 6. ročník - období manipulace s hud. materiálem „hudební dílna“ • 7. - 9. ročník - období „vhledů“ do hudby a jejích společenských funkcí
7
Učební osnovy jsou dále členěny podle jednotlivých ročníků, jen fáze 7. – 9. ročníku je uvedena najednou. V každém ročníku vymezují učivo a určují, co by měl žák na konci ročníku (popř. dané fáze) umět. To se někdy označuje jako doporučené hudební minimum. Nepředepisují však výběr písní, poslechových skladeb ani způsob, jakým má vyučující k dané problematice přistupovat. Učitel si tak může konkretizovat učivo i jeho náročnost na základě úrovně hudebního rozvoje jednotlivých žáků a podmínek ve třídě. Také volba didaktických prostředků závisí na jeho rozhodnutí. Důležité je, aby vše směřovalo k daným cílům. Dodatek s platností od 1. 9. 1998 připojuje 6. ročník k třetí fázi, to znamená, že uvádí učivo i doporučené hudební minimum za celou fázi 6. – 9. ročníku najednou. Dále upravuje některé formulace a doporučuje zaměnit „žák by měl umět pracovat nejméně s 10 písněmi“ za „žák by měl pracovat alespoň s 10 písněmi“ a požadavky na žáka doplnit o formulaci „podle stupně jeho hudebního rozvoje“.
1.2 Vzdělávací program - OBECNÁ ŠKOLA Vzdělávací program Obecná škola je rozpracován zvlášť pro 1. a 2. stupeň, přičemž na 2. stupni se setkáváme spíše s pojmem občanská škola, která navazuje na školu obecnou. Společně dávají přednost výchovným předmětům před naukovými. Zaměřují se na rozvoj výchovných postupů orientovaných na ochranu dospívajících před propadnutí vlivům, ohrožujících jejich zdravý způsob života, jejich šance dospívat k zodpovědnému rozhodování, rozvíjet svou osobnost, naplňovat svá občanská práva a brát na sebe občanské povinnosti. Škola je chápána jako důležité kulturní centrum obce. Tento program také využívá k dosažení cílů hudební výchovy všech činností (pěveckých, instrumentálních, poslechových a hudebně pohybových). Za těžiště hudební výchovy považuje však zpěv. Zaměřuje se hlavně na rozezpívání a rozvoj tzv. nezpěváků. Klade důraz na hudební tvořivost. Hodnocení má plnit funkci motivující a povzbuzující. Učební plán hudební výchovy Obsah učiva hudební výchovy je ve všech ročnících 1. stupně zpracován na dvě vyučovací hodiny týdně. Doporučuje se (zejména v 1. ročníku) dělit tyto hodiny na čtyři půlhodiny, aby se dítě setkávalo s hudbou co nejčastěji. Je také možné jednu ze dvou hodin rozdělit na desetiminutové vstupy do každého dne. Přitom by jedna hodina hudební výchovy měla být zachována vcelku.
8
Na druhém stupni je podle časové dotace jen jedna hodina hudební výchovy týdně s tím, že by škola měla nabízet navazující volitelné předměty hudebního zaměření. Celkem by měli mít žáci na výběr alespoň ze čtyř volitelných předmětů. Minimální počet hodin za týden pro jednotlivé předměty v průběhu celého období čtyř let (6. – 9. ročník) je: • Český jazyk
16
• Matematika
• Cizí jazyk
12
• Občanská výchova
8
• Dějepis
5
• Rodinná výchova
6
• Zeměpis
5
• Tělesná výchova (zdravotní)
8
• Přírodopis
5
• Hudební výchova
4
• Chemie
3
• Výtvarná výchova
6
• Fyzika
5
• Volitelné předměty
20
16
Učební osnovy hudební výchovy Tento program podrobněji rozpracovává učivo a navíc nabízí seznam možných písní a poslechových skladeb zvlášť pro 1. a 2. stupeň. Doporučené písně, vokální a instrumentální hudba, hudební hry, lidové tance a prvky společenských tanců jsou jen příklady, které vyučující může zaměnit, mají mu jen nabídnout směr a inspirovat ho. Učitel by měl při volbě jiného hudebního materiálu zachovat jeho charakter a stupeň náročnosti. Zároveň by neměl opomenout folklórní tradice svého kraje (lidové písně, tance, zvyky), na které obecná škola klade velký důraz. Učivo jednotlivých ročníků 2. stupně je členěno tematicky: •
6. ročník – Hudba mého domova, regionu a vlasti
•
7. ročník – Proměny české hudby
•
8. ročník – Hudba překračující hranice času, vzdálenosti a rozdílů mezi lidmi
•
9. ročník – Člověk a hudební dílo Tento program uvádí i vazby na jiné vyučovací předměty:
•
Nejtěsněji je HV vázána na nepovinné předměty: sborový zpěv a hra na nástroj.
•
Z hlediska textové složky písní je vazba na český jazyk a literaturu.
•
Z hlediska tělesného pohybu spojeného s hudbou je vazba na tělesnou výchovu.
•
Z hlediska historického výkladu a poslechu hudby je vazba na dějepis a výtvarnou výchovu.
•
Z hlediska hry na hudební nástroje a užití nosičů zvuku je vazba na fyziku. 9
1.3 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání 1.3.1 Charakteristika RVP Rámcový vzdělávací program je kurikulární dokument státní úrovně, který normativně stanovuje obecný rámec základního vzdělávání. Základní školy mají povinnost se jím řídit nejpozději od 1. 9. 2007. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním nebo více vzdělávacími obory. •
Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk)
•
Matematika a její aplikace
•
Informační a komunikační technologie
•
Člověk a jeho svět
•
Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství)
•
Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis)
•
Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova)
•
Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova)
•
Člověk a svět práce Prostřednictvím vzdělávacího obsahu je žák veden k dosahování klíčových
kompetencí. Mezi ně řadíme především kompetence k učení (tzn. naučit se volit vhodné metody a postupy), k řešení problémů (vést k samostatnému plánování) komunikativní (umět se vyjádřit, argumentovat, naslouchat), sociální a personální (schopnost pracovat ve skupině), občanské (znát svá práva, ale i jejich dodržování) a pracovní (svědomitost). Vzdělávací obsah jednotlivých oborů (na rozdíl od učebních osnov ZŠ a OŠ, jež přesně vymezují dané učivo) je tvořen očekávanými výstupy, teprve škola ho rozčlení do vyučovacích předmětů a rozpracuje v učebních osnovách podle potřeb, zájmů a nadání žáků tak, aby bylo zaručeno směřování k rozvoji klíčových kompetencí. Z jednoho vzdělávacího oboru může být vytvořen jeden či více vyučovacích předmětů. Povinnou součást základního vzdělávání tvoří také průřezová témata, která školy musí žákům postupně nabídnout. Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů. V základním vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata: Osobností a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. 10
1.3.2 Hudební výchova v RVP Hudební výchova patří spolu s výtvarnou výchovou do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Tuto vzdělávací oblast rozšiřuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání o doplňující vzdělávací obor Dramatická výchova, který je možno na úrovni školního vzdělávacího programu realizovat formou samostatného vyučovacího předmětu. Při aktivním poznávání umění dochází k rozvíjení tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu, k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat. Na 1. stupni základní školy se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a s jazykem hudebního a výtvarného umění, ale také umění dramatického a literárního. S nimi se učí tvořivě pracovat, užívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Poznávají zákonitosti tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem ke svým zkušenostem chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat. Přechod na 2. stupeň základního vzdělávání nabízí cestu k širšímu pohledu na kulturu a umění. Žáci si všímají historických souvislostí a společenských kontextů, které umění a kulturu ovlivňují. Důležité prvky tvoří také díla literární a dramatická (divadlo, film) a tvorba multimediální. Poznat vztahy mezi jednotlivými druhy umění mohou žáci pomocí projektů. Ty umožňují získání dovedností a poznatků překračujících rámec jednotlivých oborů a přispívají tak k osobitějšímu a originálnějšímu sebevyjádření i hlubšímu porozumění uměleckému dílu. Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu (stejně jako v ostatních vzdělávacích programech). V základním vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe nejdůležitějšími prvky hudební výchovy. Všechny tyto hudební činnosti se vzájemně propojují, ovlivňují a doplňují. Ve svém komplexu rozvíjejí celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti – jeho hudebních schopností, které se následně projevují individuálními hudebními
dovednostmi
(sluchovými,
rytmickými,
pěveckými,
intonačními,
instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými).
11
Očekávané výstupy Vzdělávací obsah pro hudební výchovu na prvním stupni ZŠ Rámcový vzdělávací program rozděluje do dvou etap, které jsou tvořeny následujícími očekávanými výstupy, přičemž za 1. období jsou chápány jen orientačně a nezávazně, ale výstupy na konci 2. období jsou již závazné: Na konci 1. období (1. - 3. roč.) žák •
zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase,
•
rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem,
•
využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře,
•
reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie,
•
rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby,
•
rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální.
Na konci 2. období (4. - 5. roč.) žák •
zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti,
•
realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou, tancem, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not,
•
využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní,
•
rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby,
•
vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace,
•
rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na
metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné
harmonické změny, •
ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace. 12
Vzdělávací obsah pro hudební výchovu na druhém stupni základních škol je podle Rámcového vzdělávacího programu tvořen následujícími očekávanými výstupy, kterých by měl žák dosáhnout na konci 9. ročníku ZŠ: Žák: •
využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách,
•
uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běžném životě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáže ocenit kvalitní vokální projev druhého,
•
reprodukuje
na
základě
svých
individuálních
hudebních
schopností
a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace, •
realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a žánrů,
•
rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu,
•
orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá užité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku,
•
zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovnává ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami,
•
vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění. Veškeré úsilí pedagogů by mělo směřovat k dosažení vytyčených cílů. Rámcový
vzdělávací program pro základní vzdělávání nás blíže seznamuje i s učivem, které se stává „vodítkem“ k přibližování se daným cílům. Stejně jako oba vzdělávací programy (Obecná škola a Základní škola) rozlišuje i Rámcový vzdělávací program čtyři základní činnosti (činnosti vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové).
13
1.4 Porovnání vzdělávacích programů Základní škola a Obecná škola Učební plán obecné školy dává větší prostor výchovným předmětům zvláště občanské výchově, která tak získává dvojnásobek hodin časové dotace programu Základní škola. Ubírá však jednu hodinu přírodopisu, zeměpisu, dějepisu, fyziky a chemie. Těmto předmětům dává prostor v navazujících volitelných předmětech, kterých nabízí celkem 20 hodin (ZŠ jen 6 h). Základní škola uvádí navíc předmět praktické činnosti. Náplň učiva a znalosti z hudební oblasti, které si žáci mají osvojit, se v obou vzdělávacích programech většinou shodují, mírně se liší pouze zařazením do ročníku, výběrem písňového materiálu, skladatelů a poslechových skladeb. V obecné škole je podrobněji probírána hudební nauka, což je dáno mimo jiné i časovou dotací na 1. stupni. Na druhém stupni se žáci podle obou programu věnují hudební výchově jen jednu hodinu týdně popř. v rámci volitelných předmětů.
1.4.1 Porovnání učebních osnov hudební výchovy V 1. ročníku se podle obou programů děti učí rozdíly mezi pojmy: zvuk a tón, řeč a zpěv, tón hluboký a vysoký, silný a slabý, krátký a dlouhý, hlas mužský, ženský a dětský, pomalu a rychle, vesele a smutně. Dále se setkávají s charakterem hudby (píseň, ukolébavka, pochod) a s hudbou vokální a instrumentální. Seznamují se tedy s rytmem, dynamikou, tempem a taktem (2/4 a 3/4). Ve 2. ročníku se seznamují se čtvrťovou, osminovou a půlovou notou a se čtvrťovou a osminovou pomlkou. Poznávají dynamiku a tempo (p-mf-f, zesilování, zeslabování, zrychlování a zpomalování). Rozlišují, zda melodie stoupá nebo klesá, zda jde o píseň lidovou nebo umělou a poznávají kánon. Pohybově vyjadřují charakter hudby. Obecná škola zařazuje také vytváření a využití dvou a čtyřtaktové předehry, mezihry a dohry. Ve 3. ročníku se již seznamují s názvy not c1-a1, notovou osnovou, taktovou čárou, notou celou, pomlkou celou a 4/4 taktem. Základní škola se dále zabývá melodií postupující v krocích a skocích, tempem rozvážným a živým, motivem, předvětím a závětím. Děti rozeznávají hudbu ke slavnostním příležitostem od hudby populární, orchestr a sólo, setkávají se s menuetem. Obecná škola se zase věnuje houslovému klíči, durovému a mollovému akordu, malé hudební formě (a, b, a, b, a), polce a epizodám ze života B. Smetany a A. Dvořáka. To zařazuje základní škola až do čtvrtého ročníku. 14
Ve 4. ročníku se děti učí notu osminovou s tečkou a čtvrťovou s tečkou, noty 1
2
h – d , legato, staccato, repetici, vztah předvětí a závětí a lidový dvojhlas. V rámci programu Základní škola se věnují i durové stupnici a předznamenání (bé, křížek). Dále pak G-klíči, malé hudební formě, polce a skladatelům B. Smetanovi a A. Dvořákovi, což obecná škola zařadila již do 3. ročníku. Obecná škola zařazuje kromě tóniky i dominantu, 3/8 takt, píseň lyrickou a žertovní, W. A. Mozarta a Leoše Janáčka. V 5. ročníku se děti setkávají s pojmy dirigent, sbormistr, kapelník, symfonický orchestr, polyfonie, synkopa, mollová stupnice a jazz. Základní škola se dále zaměřuje na hudební výraz, princip variací, na celý tón a půltón, na dominantu, noty h – e2, korunu a skupinu osminových a šestnáctinových not. Dále zařazuje do výuky skladatele jako J. S. Bacha (stejně jako obecná škola), W. A. Mozarta a L. Janáčka (ty obecná škola řadí již do 4. ročníku). Obecná škola se věnuje předtaktí, triole, předznamenání (křížek, bé, odrážka), subdominantě, notám h –g2, mateníku a J.S. Bachovi. 6. – 9. ročník navazuje na předchozí ročníky. Základní škola zařazuje do tohoto období subdominantu, předtaktí, triolu, odrážku a mateník na rozdíl od obecné školy, která tyto pojmy začlenila již do 5. ročníku. Oba programy se věnují kontrastu v hudbě, terciové skladbě akordů a harmonické mollové stupnici. Seznamují s pojmy duo, trio, kvarteto, partitura a hudebními formami (opera, balet, fuga, symfonie, symfonická báseň, sonátová forma, oratorium, kantáta). Dále se žáci setkávají s pojmy muzikál, filmová hudba a melodram. Poznávají nástroje komorního a symfonického orchestru. Rozeznávají lidový tanec, kramářskou píseň, kabaret, šanson, country, western, jazz, swing, rock and roll, metal apod. Upevňují si znalosti české státní hymny a vstupují do problematiky umění a kýče. V rámci poslechových skladeb žáci pronikají do jednotlivých uměleckých směrů (gotika, renesance, baroko, klasicismus, romantismus, impresionismus, expresionismus). Základní škola se dále zaměřuje na melodizaci a rytmizaci krátkých textů, improvizaci, tóninu, transpozici, protimelodii, codu, skladebnou techniku a zvukový záznam hudby. Občanská škola obsah rozšiřuje o orientaci na klaviatuře, hru basové linky, střídavý půltón spodní a vrchní, malou a velkou sextu a septimu, kancionál, spirituál, diskotékovou hudbu, dodekafonii, čtvrttónovou hudbu a elektronickou hudbu.
15
1.4.2 Porovnání výběru písní Protože vzdělávací program Základní škola neuvádí konkrétní příklady písní, zvolili jsme pro porovnání s Obecnou školou písně, které do svých učebnic pro 1. - 5. ročník ZŠ zařadila autorská dvojce M. Lišková a L. Hurník. Písně pro 6. - 9. ročník jsou porovnávány s učebnicemi od A. Charalambidise, J. Pilky a kol. Tyto učebnice jsou zpracované dle osnov vzdělávacího programu Základní škola a bývají nejčastěji používané. Z uvedených přehledů (viz Příloha č. 1 a 2) vyplývá, že výběr písní je velmi rozmanitý a shoduje se jen v několika případech. Dosáhnout vzdělávacích cílů hudební výchovy lze pomocí různých prostředků. Důležité však je, aby zvolená píseň byla přiměřená věku žáků a jejich hlasovému rozsahu.
1.4.2.1 Porovnání výběru písní pro 1. stupeň Na 1. stupni se shodují převážně lidové písně (32 případů oproti 3 umělým), zatímco na 2. stupni souhlasí větší počet písní umělých (24 případů oproti 11 lidovým). Podle učebnic zpracovaných dle vzdělávacího programu Základní škola žáci během 1.-5. ročníku poznají celkem 109 lidových a 70 umělých písní. Obecná škola nabízí jen přibližně polovinu, tj. 57 lidových a 31 umělých písní. (viz Příloha č. 1)
1.4.2.2 Porovnání výběru písní pro 2. stupeň V 6. – 9. ročníku se žáci v rámci programu ZŠ seznamují celkem s 57 lidovými a 103 umělými písněmi. To znamená, že se poměr lidových a umělých písní otočil oproti předchozímu 1. stupni, který dává přednost písním lidovým. Vzdělávací program Obecná škola nabízí i na 2. stupni větší počet lidových písní (66) než písní umělých (47), protože lidové písně spojují generace ke společnému zpěvu, vytvářejí vědomí společné kultury a vzájemné sounáležitosti. (viz Příloha č. 2)
16
1.4.3 Porovnání výběru poslechových skladeb Poslechové skladby uvedené v návrhu vzdělávacího programu Obecná škola jsou rovněž porovnávány s učebnicemi pro 1. - 5. ročník od M. Liškové a L. Hurníka a s učebnicemi pro 6. - 9. ročník od A. Charalambidise, J. Pilky a kol. Přehledy poslechových skladeb (viz Příloha č. 3 a 4) dokazují, že se oba výběry skladeb liší ve značné míře.
1.4.3.1
Porovnání výběru poslechových skladeb pro 1. stupeň
Společných poslechových skladeb je jen malý zlomek z celkového množství. Výběry se však podobají alespoň výběrem skladatelů. Na 1. stupni to jsou A. Dvořák, B. Smetana, B. Martinů, B. Britten, I. Hurník, J. Brahms, J. S. Bach, L. van Beethoven, P. I. Čajkovskij a V. Trojan. (viz Příloha č. 3)
1.4.3.2 Porovnání výběru poslechových skladeb pro 2. stupeň Kromě konkrétních skladeb, které se shodují úplně, jsou i pro 6. – 9. ročník vybráni stejní hudební skladatelé. Patří mezi ně: A. Dvořák, B. Smetana, F. Chopin, G. F. Händel, Guillaume de Machaut, J. Mysliveček, J. S. Bach, J. V. Stamic, L. Janáček, L. van Beethoven, K. Harant z Polžic, P. J. Vejvanovský, R. Wagner a W. A. Mozart. Výběry konkrétních skladeb od těchto skladatelů se však už liší. Oba výběry obsahují několik skladeb od A. Dvořáka, B. Smetany, J. S. Bacha a L. van Beethovena. S těmito hudebními skladateli se žáci prostřednictvím hudebních ukázek setkávají během školní docházky častěji. (viz Příloha č. 4)
17
1.5 Porovnání RVP se VP Základní škola a VP Obecná škola Obsahová náplň učebních osnov dosud nejčastěji používaných a osvědčených vzdělávacích programů Základní škola a Obecná škola se od nových požadavků uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu moc neliší. Rámcový vzdělávací program shrnul jednotlivé podbody do obecnějších pojmů, které tak stejně zahrnují ve svém širším významu celou náplň učiva popsanou ve vzdělávacích programech Základní škola a Obecná škola. V některých případech toto učivo Rámcový vzdělávací program rozšiřuje např. o využití moderní techniky v hudbě tzn. keyboardy, počítače a notační programy (např. Capella, Finale, Sibelius). Učitelům hudební výchovy poskytuje větší prostor a možnost volby. Učitel má zcela volnou ruku při zařazování učiva do jednotlivých ročníků, při výběru písní, poslechových skladeb, hudebních skladatelů apod. Rámcový vzdělávací program také klade důraz na zařazování průřezových témat do výuky a na tématické propojení jednotlivých vzdělávacích oborů i celých oblastí. To předpokládá velkou spolupráci učitelů při tvorbě školního vzdělávacího programu. Hudební výchova zůstává i nadále předmětem činnostním a očekávané výstupy jsou téměř shodné u všech tří vzdělávacích programů. Ve své podstatě se to, s čím se žáci během školní docházky budou v hudební výchově setkávat, nijak zásadně nemění. Záleží to na přístupu každého učitele k hodinám hudební výchovy, na jeho kreativitě a volbě prostředků, pomocí kterých se bude snažit se svými žáky k vytyčeným cílům přibližovat. Určitě to není snadné, je pravděpodobné, že se nepodaří všem žákům uvedené vysoké cíle naplnit. Smysl ale spočívá v tom, že o jejich dosažení budeme neustále usilovat.
18
2 Učebnice V dnešní době se na mnoha školách vyučuje hudební výchova většinou tak, že se celou hodinu zpívá. Vokální činnosti ale nejsou jediným cílem hudební výchovy tak, jak by si to děti přály. Je to tím, že se děti neučí zábavnou formou, chybí kvalifikovaní učitelé, kteří by jim učivo dokázali vhodně předkládat a kromě toho není dostatek hravých učebnic hudební výchovy pro 2. stupeň základních škol. Učebnice by měla být přitažlivá, snažit se žáka nenuceně upoutat, podněcovat k tvořivé aktivitě, inspirovat, vést ke zvědavosti, k dobrovolné a radostné činnosti. Důležité je zaměřit se na vhodný výběr poslechových skladeb, respektování věkových zvláštností dětí a na výběr písní, odpovídajících hlasovému rozsahu dětí určitého ročníku. Neměly by chybět obrázky, pestrá a zajímavá cvičení. Učivo by mělo být samozřejmě uspořádáno tak, aby na sebe plynule navazovalo. V současné době máme k dispozici více učebnic. Patří mezi ně např. nejčastěji používaná řada učebnic hudební výchovy pro 1. – 5. ročník ZŠ, vydaná SPN v Praze roku 1998, kterou sestavili Lukáš Hurník a Marie Lišková. Na tuto řadu navazují učebnice pro 6. – 9. ročník od A. Charalambidise, J. Pilky a kol. Jsou to učebnice zpracované podle osnov vzdělávacího programu Základní škola. Ke každému titulu je kompaktní disk, který obsahuje poslechové skladby. Na 1. stupni jsou kapitoly koncipovány jako setkání a na závěr je zařazen zpěvníček pro pilné zpěváky, přehled toho, co jsme se naučili a shrnutí hlasové výchovy. Učebnice pro 2. ročník navíc obsahuje přehled hudebních nástrojů Orffova instrumentáře a učebnice pro 5. ročník dále nabízí schéma uměleckých směrů v evropské hudbě od 17. století (významných skladatelů a jejich děl) a praktický slovníček hudebních pojmů. Další ucelenou řadou je obnovené vydání učebnic od Jana Budíka pro 1. – 4. ročník ZŠ s volným pokračováním učebnic pro 5. – 9. ročník ZŠ, na kterých se podíleli autoři Miroslav Střelák, Jaroslav Mihule, Pavel Jurkovič, Poledňák a Mašlan. Vydalo je nakladatelství Fortuna v Praze. Pro 1. stupeň ZŠ máme k dispozici ještě řadu učebnic od Jindřišky Jaglové. Tyto učebnice uplatňují více hravý přístup k výuce hudební výchovy a vydalo je nakladatelství Nová škola v Brně v roce 2001. Kromě těchto ucelených řad existují i jednotlivé učebnice např. Ahoj písničko! pro 1. ročník ZŠ nebo Písničko, pojďme si hrát! pro 2. ročník ZŠ, které sestavili Blanka Knopová a Jaroslav Koutský. Tyto učebnice mají formu podobnou pracovním sešitům, které děti svým tvořivým a hravým 19
zpracováním učiva určitě zaujmou. Vydalo ji nakladatelství Pansofia v Praze roku 1997. Pro poslech na 1. stupni je vhodná publikace My pozor dáme a posloucháme od J. Herdena. Na 2. stupni ZŠ (respektive od 5. ročníku) můžeme také pracovat s řadou učebnic, vydanou nakladatelstvím Jinan v Praze. Na jejich tvorbě se podíleli Jiří Kolář, Ivana Štíbrová a Jidřich Brabec. Tyto učebnice mají také charakter pracovního sešitu formátu A4 a obsahují různé hry, doplňovačky, skládačky apod. Mají podtitul Hudební dílna. Pro poslech hudby je vhodná publikace určená pro 2. stupeň ZŠ My pozor dáme a (nejen) posloucháme od Jaroslava Herdena. Byla vydaná v Praze v nakladatelství Scientia v roce 1997.
20
3 Tématický a časový plán pro 6. ročník ZŠ Č.
Měsíc/ hodiny
1
září 1
Kdyby byl Bavorov
první 4 takty písně
ozvučná dřívka, dřevěný blok
2
2
Tráva neroste, Beskyde, Beskyde
rytmické a dechové cvičení - pantáta
hra na tělo, poh. ozvučná dřívka doprovod, pochod
3
říjen 1
Kucmoch, Čert a Káča
hra na mašinku, javy 123432151
triangl,činelky, ozv. dřívka, dřevěný blok
4
1
Čtyři koně ve dvoře
hra na zvonečky
A. Dvořák: Moravské dvojzpěvy
lidový dvojhlas, intervaly (tercie a sexta)
5
2
Ještě já se podívám
1 3 5 3 1 máma máma má
B. Smetana - Z mého života (smyčcový kvartet)
sólo, duo, trio, kvarteto, homofonie a polyfonie
hra na zvonečky (durové "zhudebnění" a mollové) obrázků
M. P. Musorgskyj: Obrázky z výstavy
harmonie, akord (dur, moll), tercie
J. Haydn: S úderem kotlů, Beethoven: Symfonie č. 3
dynamika, kontrast a gradace
hra na dudy, 1123321 jajavy jajavy já
L. Janáček: Dechový sextet
dudy, dudácká kvinta, dechové nástroje
hra na papiňák, 1358531 vjo 1234543213531 myjo, napodobení hrdličky, Šel zajíček na kopeček
V. Novák: Slovácká suita, Hradišťan: Ej, lásko, lásko
cimbálová muzika a smyčcové nástroje posuvky, odrážka, křížek, bé, durová stupnice, paralelní mollová stupnice
6
listopad opakování 2
7
1
8
1
9
Píseň
Činnosti vokální
téma 2. věty symfonie S úderem kotlů Žádnyj neví, co sou Domažlice
prosinec Muzikanti co děláte, 1 Voděnka studená
10
1
Vyletěla holubička ze skály
11
1
Pějme píseň do kola + koledy
dechová cvičení "Zimní ráno"
Činnosti instrumentální
Činnosti hud. pohybové
Teorie výška, síla, délka, barva tónu, hudební výrazové prostředky
B. Martinů: Otvírání studánek
hra na tělo, mateník
hra podle grafické partitury
téma na rytm. i mel. nástroje
Činnosti poslechové
hra na tělo ve stylu ronda
21
těžká a lehká doba + synkopa
pulzace, metrum, rytmus, metronom
J. Haydn: Koncert Es-dur pro trubku a orchestr
hudební forma: rondo
12
leden 2
Kočka leze dírou, Koulelo se, koulelo
hra na psa a kočku: vrrr haf, mijeaou
improvizace na mel. nástroj
13
1
14
únor 1
15
1
Šly tři slípky na pole, napodobení řeči zvířat, Morgen kommt der koktání Weihnachtsmann
16
1
Červená růžičko, Měsíček svítí
17
březen 1
18
2
Já mám koně
hra na koníky: hijé, pr
harmonický doprovod
Rožnovské hodiny
hra na hodiny: (ku ku, bim bim)
doprovod: X, M, ozvučná dřívka, triangl
B. Britten: Průvodce ml. člověka orchestrem, Schubert: Nedokončená
vlastní variace na Orff. nástroje
W. A. Mozart:Variace C-dur hudební forma: variace
19
duben 2
20
1
21
květen 1
22
1
23
1
24
červen 1
Proč bychom se netěšili
B. Smetana: Má vlast (Vltava)
partitura, part, symfonický orchestr
F. Schubert: Pstruh + Klavírní kvintet (variace)
malá písňová forma, předvětí, závětí, perioda
zpěv tématu na vlastní text
hra na tělo
W. A. Mozart: Haffnerova symfonie
velká písňová forma
zpěv legata: 12 34 32 1 na-a ne-e ny-y no
pohybový doprovod: polka
B: Smetana: Prodaná nevěsta
opera (arie, duety, recitativy, sbory)
kankán a valčík
J. Offenbach: Orfeus v podsvětí, J. Strauss: Netopýr, Cikánský baron
opereta (libreto, hudba, kulisy, kostýmy, pěvci, sbor, tanečníci, choreograf a režisér)
A. Dvořák: Rusalka Z. John: muzikál Rusalka
opera, muzikál
P. I. Čajkovský: Labutí jezero
balet (pantomima)
hra vlastního melodramu
Z. Fibich: Vodník
melodram
hra vlastní ukolébavky
J. Brahms: Ukolébavka
ukolébavka
Měsíčku na nebi vyjádření hudby pohybem
Černé oči, Ukolébavka-Brahms
Akordy (T S D), strunné drnkací nástroje
hra na tělo
1358531 dáreček dáreček můj
mollová stupnice (melodická, harmonická) předznamenání
uspání miminka: hou, houpy, houpyty
Kde domov můj, Německá hymna
J. Haydn: Císařský kvartet
22
4 Pracovní listy
23
Z čeho se „staví“ písnička? Tak jako zedník potřebuje k postavení domu stavební materiál (cihly, písek, cement, vápno), potřebuje hudební skladatel hudební materiál, aby mohl složit skladbu. Místo cihel používá noty, které mají 4 vlastnosti (.............., .............., ..............., ..................). Maltu nahrazují hudební výrazové prostředky (melodie, rytmus, dynamika a barva).
Délka not
♫ Doplň do jednotlivých dílků „koláče“ noty a pomlky správné délky. Se základními délkami si nevystačíš. Co prodlužuje notu o polovinu její délky? __________
24
♫ Dvě osminové noty vedle sebe můžeme místo praporku spojit trámkem. Šestnáctinové noty mají praporky ......., proto musíme i trámek zdvojit. ♫ Podle toho, jak skladatel řadí noty a pomlky různých délek za sebe, vzniká určitý rytmus. Doplň do následující linky noty správné délky. (Napoví ti délka čárky.) Na kolik dob počítáme v tomto případě jeden takt? ..................
♫ Rytmus si vytleskej nebo zahraj na ozvučná dřívka. S rytmem souvisí tempo. Každý rytmus můžeme vyťukat různě rychle. Zkus si to. Tempo označujeme latinskými názvy. Spoj je s obrázky podle jejich významu.
Výška not Melodie vzniká střídáním not různé výšky. ♫ Zapiš uvedené noty. Jejich délku převezmi z předchozího rytmického cvičení.
fis1 fis1 fis1 a1 h1 a1 a1 g1 e1 g1 fis1 ♫ Melodii zazpívej na slabiku no.Uhodneš, které písničce melodie patří? Zazpívej ji.
Síla tónu Práce se sílou tónu se nazývá ................. V notách ji značíme takto: (Spoj čarou výrazy, které k sobě patří.) pp = pianissimo - středně silně p = piano - velmi slabě mf = mezzoforte - silně f = forte - zeslabovat ff = fortissimo - zesilovat cresc. = crescendo - velmi silně decresc. = decrescendo - slabě
Barva tónu Hudební barva není ani zelená ani červená. Hudební barvu určuje hudební nástroj, který hraje. Jinak zní kontrabas, jinak flétna, jinak hoboj, klavír apod. Určitě poznáš i se zavázanýma očima, který nástroj hraje. Poznáš i svého spolužáka podle hlasu?
25
♫ I v hudební výchově potřebujeme občas matematiku. Zkus vypočítat tyto hudebně matematické příklady:
♫ Zazpívej si písničku Tráva neroste. Jaký hudebně vyjadřovací prostředek jev ní nejvýraznější? _ _ _ _ _ _ Zkus při zpěvu pochodovat a na 1. dobu v taktu tleskni. Jak poznáš, která doba je v taktu první? První doba je vždy _ _ _ _ _ _ _ _ _ _, říkáme ji proto doba těžká. Ostatní doby jsou _ _ _ _ _. ♫ Synkopa je rytmický útvar, ve kterém se přenáší těžká doba na dobu lehkou. Pro pochopení si pomůžeme grafickým zápisem: . ___ . (pantáta) Vymysli další slova, která mají rytmus synkopy. ______________________ ♫ Do následujícího notového zápisu doplň taktové čáry. Najdi takty, ve kterých se vyskytuje synkopa a vybarvi je zelenou barvou. Poznáš, o jakou lidovou píseň se jedná? Písničku si zazpívej.
♫ Synkopy použil v jedné skladbě i významný český skladatel. Z notového zápisu se nám ale ztratily. Dopiš je: v 3. a 20. taktu - h1, cis2, e2, ve 4. a 21. taktu - e2, d2, h1
♫ Vytleskej rytmus a melodii si zazpívej. 26
♫ Poslechni si celou skladbu a pokus se odpovědět na následující otázky: - O čem se v ní zpívá? - Je spíše o lidech z města nebo o prostých lidech z venkova a o přírodě? - Jaký název bys skladbě dal/a? ♫ Skladbu si poslechni ještě jednou a zjisti: - Kdo to zpívá? - Jaké nástroje hrají doprovod? - V ukázce vystupuje i recitátor. Kdo je to? Jakou má funkci? - Co je to králka? ♫ Autorem skladby je známý český skladatel. Písmenka v jeho jménu se nám ale přeházela. Dokážeš je správně seřadit?
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ (1890 – 1959) prožil své dětství v Poličce. Jako malý velmi dobře poznal lidovou hudbu a folklor Vysočiny, který si velmi zamiloval. Učil se hrát na housle, stal se houslistou v České filharmonii a učitelem hudby v rodné Poličce. Ve studiu pokračoval i ve Francii. V zahraničí zůstal natrvalo, do Čech se už nikdy nevrátil. Zemřel ve Švýcarsku. Skladbu Otvírání studánek složil již v cizině, kdy na domov mohl jen vzpomínat. Zhudebněním veršů Miloslava Bureše se tak vrací do let svého dětství na Vysočině, kde bylo zvykem, že děti chodily na jaře čistit studánky, zanesené přes zimu blátem a listím. Martinů do skladby vkládá také vlastní životní osudy, protože i člověk má v sobě skryté hlubiny, které čas zanese bolestmi a trápením. I studánky chtějí býti _ _ _ _ _, tak jako, děti, vy _ _ _ _; i jim se stýskalo už po _ _ _ _, nejedna studánka _ _ _ _ se o pramínek _ _ _ _, aby nezapadl do _ _ _ _, do bahna a do _ _ _ _ _ _, tak jako člověk do _ _ _ _ _ _ _... Hudební forma této skladby je kantáta (i toto slovo můžeme vyslovit jako _ _ _ _ _ _ _, které jsme se věnovali v úvodu). Kantáta znamená doslova skladbu určenou pro zpěv. Člení se na několik samostatných částí: některou z nich hraje třeba jen orchestr, jindy zpívají sólisté nebo sbor, nebo je všechno propojeno. Otvírání studánek ale není určeno pro velké sbory a orchestry, jak bývá v kantátách obvyklé, ale jen pro dětský sbor se sólisty, s recitací a s doprovodem čtyř nástrojů.
27
Hádanka ? ? ? Malých koleček plný je domeček, nemá žádné nohy, a přece chodí, krůčků celou kopu nebo tucet skoků, nepopojde ani trochu. Malý mužíček v něm žije, do bubínku stále bije. Co je to? ♫
Hudební čas měříme přístrojem, kterému se říká M _ T R _ N _ M Ťuká nám jednotlivé doby v tempu, které si nastavíme. ♫ Řadě dob, které nám pravidelně vyťukává, říkáme pulzace.
♫ Tyto doby můžeme rozdělit do různých taktů, tím vzniknou doby těžké (přízvučné) a doby lehké (nepřízvučné). Střídání přízvučných a nepřízvučných dob označujeme jako metrum. Poznáš z notového zápisu, jak značíme v hudbě přízvuk? Doplň ho do všech taktů.
♫ Každý takt se může skládat z různých rytmických hodnot. Urči takty, ze kterých pocházejí tyto rytmické útvary. Jeden si vyber a vymysli slovo shodné s daným rytmem.
♫ Doplň do taktů noty nejvyšší možné hodnoty a rytmus si vytleskej.
♫ Ke kterému z uvedených taktů bys přiřadil/a tyto dva texty? 1. Byla jedna Káča, co se chtěla vdát. Čert to na ní viděl, šel s ní tancovat. 2. Na krk mu skočila, dokola s ním točila. ♫ Každý text se hodí do jiného taktu, přesto obě části patří do jedné písničky. Z takové písničky, kde se takty střídají, mohou být muzikanti i tanečníci pěkně zmateni, proto se takové písničce říká M _ T _ N _ K. 28
♫
♫
♫ ♫ ♫
♫Přečti si následující text a popřemýšlej: O čem pojednává? Pochází z nějaké pohádky, básničky, písničky...? V jaké oblasti mohl vzniknout? Jaký název by se k textu hodil? Žalo děvče, žalo trávu nedaleko vinohradu. Pán sa na ňu z okna dívá, on si na ňu rukú kývá. „Šíruj kočí, šíruj, koně. Pojedeme v širé pole.“ Širé pole projížďali, až sa k děvčati dostali. „Daj, nám děvče, daj nám záloh, žes‘ na panském trávu žalo!“ Dávala jim svú plachtičku, pán ju pojal za ručičku. „Už si, děvče, už si moje, líbí sa mně líčko tvoje.“ „Tobě moje a mně tvoje, líbijá sa nám oboje.“ Tento lidový text zhudebnil známý český skladatel. D O Ř Poslechni si ukázku a najdi odpovědi na tyto otázky: Kdo to zpívá? __________________________ O D Jaké nástroje slyšíš? _____________________ K D Píseň má název Z _ J _ T _ a je z cyklu Moravské D Á dvojzpěvy, které napsal Antonín _ _ _ _ _ _. Příjmení odvoď z písmenek, které jsou v sudoku a pohraj si s nimi. Á Ř Abychom mohli zpívat dvojhlas, musíme znát intervaly. Ř O V Co je to interval? ___________________________ Přiřaď k sobě intervaly a jejich názvy. S kartičkami si zahraj se spolužáky pexeso. Urči a zapiš pod notovou osnovu následující intervaly:
♫ Intervaly, které jsi určoval/a, byly vždy vzestupné, mohou však být i sestupné. Dopiš uvedené intervaly od těchto not, ale směrem dolů.
♫ Intervaly mohou zaznít po sobě (melodicky) nebo současně jako souzvuk Abychom mohli zazpívat druhý hlas k většině lid. písní, potřebujeme hlavně tercii a sextu. Najdi tyto intervaly a takty barevně označ.
♫ Druhý hlas k lidovým písničkám většinou neupravuje žádný skladatel, proto se takovému zpěvu říká lidový dvojhlas. K nápěvu písně se jednoduše připojí druhý hlas, který zní pod prvním hlasem souběžně v terciích nebo v sextách. Zkus si to na písničce Čtyři koně ve dvoře. Připiš si k melodii 2. hlas (zazní o tercii níž):
29
♫ Pozorně se podívej na zápis písničky a zkus odhadnout: Který hlas vznikl dříve? ______________ V čem se hlasy liší? _____________________ Jedná se o lidový dvojhlas? ________________________ ♫ Pod 1. hlas zkus dopsat 2. hlas pomocí tercií a sext. Kde použiješ sextu? Začni a skonči v unisonu. Co je unisono? ♫ Píseň si zazpívej v lidovém dvojhlase i v úpravě P. Ebena. Která verze je náročnější a proč?
Ještě já se podívám
♫ Kam tato slova patří? Lidový dvojhlas melodie _____________ rytmus _____________
Umělý dvojhlas ______________ ______________
Dvojhlas: Petr Eben
nová, odlišná o tercii níž jiný stejný
♫ Hudbě, ve které je jedna vedoucí melodie harmonizována, říkáme homofonie. Vícehlas složený z několika různých samostatných melodií se nazývá polyfonie. ♫ Ke které melodické lince patří: Já do lesa nepojedu, Jede, jede poštovský panáček a Neviděli jste tu mé panenky? Písně si zazpívej.
30
♫ Co mají tyto tři písně společného? Jsou v tónině ______ , mají stejný počet _________ a jsou v _____dobém taktu. Můžeme je tedy zpívat všechny najednou. Zazní trojhlas. Zkus si to. ♫ V čem se písničky liší, co nám dělá při zpěvu potíže? Mají jiný _ E _ _, _ Y _ _ U _ a _ E _ O _ I I. ♫ Text můžeme sjednotit. Místo slov zpívej na slabiku pam. Jedná se o homofonií nebo polyfonii? ♫ Zápis písní bychom mohli označit jako tercet (skladba pro tři hlasy). Měli by ho zpívat tři zpěváci nebo hrát tři hudební nástroje – tedy trio. ♫ Jak se jmenují skladby pro dva, čtyři, pět, šest ... hráčů? Počet umělců
2
3
duo
4
5
kvarteto
6
7
8
9
oktet
nonet
sexteto
tercet
♫ Když zpívá nebo hraje jednotlivec, mluvíme o S_L_. S_L_ST_ bývá doprovázen klavírem, jiným nástrojem nebo i celým orchestrem. ♫ Kvartety psal i známý český skladatel. Poslechni si ukázku: Jaké a kolik nástrojů ve skladbě slyšíš? _________________________________ ♫ Kdyby skladba vyjadřovala něčí život, jaký život by to byl? rychlý x pomalý veselý x smutný uspěchaný x klidný pestrý x jednotvárný ♫ Jaký název by se ke skladbě hodil? _______________________ ♫ Dokážeš seřadit události ve skladatelově životě, jak šly za sebou? Uhodneš jeho jméno? _______ _______ _ _ _ _ _ _ _ _ _
1. žena Kateřina Kolářová 1874 ohluchl 4 dcery – (tři zemřely, jen Žofie se dožila dospělosti) stal se skladatelem a učitelem hudby * 1824 v Litomyšli (v rodině sládka) 2. žena – Bettina Ferdinandová (s ní nebyl šťastný) učil se hrát na housle a klavír v šesti letech měl první koncert napsal smyčcový kvartet Z mého života
♫ Pokud si nevíš rady, poslechni si ukázku znovu a pokus se události seřadit podle nálady hudby. Poznáš přesně, které místo značí dobu, kdy ohluchl? __________ Jakou událostí skladba končí? ______________________ 31
♫ Připomeň si, co už víš o intervalech a vícehlasu. Kolik různých tónů zní současně při trojhlasu? ______ ♫ Víš, jak se v hudbě jinak říká trojzvuku? Stačí, když jinak seřadíš písmenka dívčího jména: DORKA → _ _ _ _ _ ♫ Mezi jednotlivými tóny tak vznikají různé intervaly. Podle toho, z jakých tónů se akord skládá, rozlišujeme akordy: libozvučné (konsonantní) a nelibozvučné (disonantní). ♫ Některé akordy znějí vesele a jiné smutně. Je to dáno tím, zda jsou D _ R _ V _ nebo M _ LL _ V _. ♫ Z jakých intervalů jsou složeny první dva uvedené základní akordy? ____________ Sestav z tohoto intervalu další akordy na zbylých tónech a dopiš je.
♫ Zahraj jednotlivé akordy a urči, které z nich jsou durové a které mollové. ♫ Jednotlivé akordy si zkus zazpívat rozloženě (každý tón zvlášť). Jakou písničku ti připomínají durové akordy? __________________ Jakou mollové?_____________ ♫ Z durových akordů můžeme udělat mollové a naopak. Poslouchej, které tóny zůstávají stejné a který tón se mění? ♫ Mění se _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ tón, který tak určuje, kde vznikne tercie velká a kde malá Jak změníš daný tón, aby vznikl z durového mollový akord a naopak? Doplň, mezi kterými tóny vznikne velká tercie a mezi kterými malá tercie.
♫ S harmonií zajímavě pracoval i jeden ruský skladatel, který žil v letech (1839-1881): Modest Petrovič _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ M G I S U S K (Jeho příjmení ti prozradí hra sudoku.) ♫ Jeho skladba, která je založena na akordech a harmonii, se jmenuje Obrázky z výstavy. ♫ K tomuto dílu ho inspirovaly obrazy jeho přítele a malíře Viktora Hartmana, na kterých zachycoval své dojmy z cest, ze setkání s různými lidmi a také přírodu. ♫ Po smrti tohoto malíře byla uspořádána výstava jeho obrazů. Tyto obrazy na Musorgského velmi zapůsobily, proto se rozhodl zkomponovat cyklus klavírních skladeb na náměty některých vystavených obrazů.
32
O U R S K S J J M I O S S J M K S G S O
S J S I I G O R M O K S S R S O I S K S G M U G S R S I S K O G U R O I S I S U G J
♫ Skladba začíná předehrou, která se několikrát vrací v podobě meziher. Jmenuje se Promenáda a znázorňuje skladatele, který prochází mezi obrazy. Zkus si zazpívat téma této předehry na slabiku vjo.
♫ Tak jako my doprovázíme písničku pomocí akordů (hrou na kytaru nebo klavír), doprovodil i M. P. Musorgskij tuto melodii různými akordy.
♫ Který název patří ke správnému obrázku? Chýše Baby Jagy Velká brána kijevská Tanec kuřátek ve skořápkách
♫ Poslechni si tři ukázky a podle charakteru hudby je přiřaď k jednotlivým obrázkům. ♫ Další obrazy, které se bohužel nedochovaly, se jmenovaly např. Hašteřící se děti, Starý hrad, Skřítek, Bydlo.... Zkus si představit, jak mohly obrazy vypadat a namaluj je. (Vyber si jeden z uvedených názvů nebo si vymysli svůj vlastní název i obraz.) ♫ Utvořte skupinky po pěti a ve skupině si zvolte jeden obrázek, který se pokusíte hudebně ztvárnit pomocí nástrojů Orffova instrumentáře, hrou na tělo apod. Vaše hudba by měla vyjadřovat náladu obrazu (smutný, veselý), barevnost (chmurný, šedý, pestrý) a vlastnosti zobrazeného předmětu (tichý, hlasitý, rychlý, pomalý). ♫ Ve třídě si můžete uspořádat výstavu svých obrazů spojenou i s vaším hudebním doprovodem. 33
D
Y
N
A
M
I
K
A
středně silně slabě silně zeslabovat velmi slabě zesilovat velmi silně ♫ _ _ _ _ _ _ _ _ (viz tajenka) znamená opak, protiklad. V hudbě může vypadat například tak, že do velmi tiché hudby zazní nečekaně hlasitá. V tom případě se jedná o dynamický _ _ _ _ _ _ _ _. ♫ Poslechni si ukázku Symfonie č. 3 od L. v. Beethovena a pokus se znázornit její dynamiku pomocí grafu.
ff------------------------------------------------------------------------------------------------------f ------------------------------------------------------------------------------------------------------mf----------------------------------------------------------------------------------------------------p ------------------------------------------------------------------------------------------------------pp-----------------------------------------------------------------------------------------------------♫ K čemu je kontrast v hudbě dobrý? Jakou má funkci? _______________________ ♫ Zazpívej si první řádek této melodie na slabiku vjo. Druhý řádek je podobný, ale tři poslední takty v něm chybí. Zkus dopsat, jak by mohla melodie končit. Který tón musí být poslední, aby byla melodie uzavřená? ______
♫ Melodii si zazpívej nebo zahraj na mel. nástroj ještě několikrát a vytvoř v ní nějaké dynamické kontrasty. Jak tuto dynamiku označíš do notové osnovy? ♫ Tuto melodii použil Josef Haydn jako téma druhé věty v jedné své symfonii. Poslechni si ukázku a dávej pozor, jak téma ukončil Haydn a jaké kontrasty použil. _________________________________________________________________ ♫ Který nástroj umocňuje dynamický kontrast? ____________Uhodneš název symfonie? (je odvozen podle tohoto nástroje) ________________________ 34
♫ Zahraj si se spolužáky jednoduchou skladbičku podle této grafické partitury:
♫ Vymysli a zapiš svoji vlastní grafickou partituru. Můžeš použít libovolné nástroje nebo hru na tělo. Zvuky se mohou vztahovat i k určitému příběhu nebo činnosti (např. ranní vstávání, jízda autobusem apod.).
35
1. 2. 3. 4. 1. Instrumentální hudba se vyskytuje častěji v _ _ _ _ _ _ _ oblasti ČR. 2. Pro západní oblast je typická _ _ _ _ _ _ tónina. 3. Mollová tónina je častější ve _ _ _ _ _ _ _ oblasti ČR. 4. Západní oblast tvoří západní Morava a celé _ _ _ _. ♫ _ _ _ _ byly velice oblíbeným lidovým hudebním nástrojem v oblasti, ze které pochází i tato písnička. Uhodneš ze které? ________________________ Dopiš do notové osnovy taktové čáry a lidový druhý hlas. Dvojhlas si zazpívej.
Žádnyj neví, co sou Domažlice
♫ Z čeho se dudy skládají? ___________ ___________ ______________ Jedna píšťala hraje melodii (jako flétna) a druhá vydává pouze basový tón, kterému se říká dudácká prodleva. ♫ Společně si zahrajeme na dudy. První hlas bude zpívat hlavní melodii (jednohlasně nebo dvojhlasně) a druhý se k němu připojí tak, že bude zpívat na tónu f1 dudáckou prodlevu na slabiku hou. ♫ Může se připojit i čtvrtý hlas, který zpívá tón c2. Jaký interval vznikne mezi 3. a 4. hlasem? ________________________ ♫ Dudy tedy patří do skupiny dechových nástrojů. Jaké jiné dechové nástroje znáš? Najdi je v těchto osmisměrkách:
P E Č T Ř F A W
A N V M J V K B
K É Í U P Á O Ř
I V C I F M R N
N K E N Ě S D D
O X H O B Ž E U
M Á L M P J O D
R V A R H A N Y
A Y S A Z Ý G Ž
H Č É H D O Ě V
Í N T S Ú Š Z Í 36
___________________ ___________________ ___________________ ___________________ ___________________
N O F A L B J A
O R D F A G O T
F I Ř P K P B E
O F E Č T I O N
X A V W N K H I
A Z Ě G E O V R
S O N O J L X A
F L É T N A K L
A K B U R T Í E
M A C U P E L K
B A Ž J O S H Š
U Q E P Z L O Ý
T Ž S N F Ř R D
R L Ť E U M Í Č
U P O Z O U N C
B W V A K J S T
A G É M U Á E H
T Ú X C Ě Y L G
_____________
____________
_____________
____________
_____________
____________
_____________
____________
_____________
____________
♫ Poslechni si ukázku a urči, jaké nástroje slyšíš? __________________________________________________ ♫ Jak se říká skladbě, která je pro šest hráčů? ________________________ ♫ Tuto skladbu napsal jeden známý český skladatel. Jeho jméno zjistíš, když do textu správně doplníš chybějící písmenka. _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _
(1854-1928)
Tento skladate_ prožil své dětství v Hukvald_ch
na
Lašsku.
Vystudoval
pražskou
varhanickou školu a potom působil v Brně. Byl mimo jiné také významným sběratelem lidových písní a rád si zapisoval
nápěvky
řeči
v každodenním
životě.
V zahraničí i u nás ho proslavily _pery (Její pastorkyňa, Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystrou_ky...). _eho orchestrální L_šské tance připomínají kraj, kde se _arodil. B_snická sbírka Slezské písně od Petra Bezru_e ho inspirovala k napsání několika mužských sborů (např. Maryčka Magdónova). V dechovém s_xtetu Mládí vzpomíná s_ladatel na svá mladá léta. Jeho hudba je temperamentní, ale i něžně zpěvná jako lidová píseň. ♫ Zkus najít Hukvaldy na mapě. ♫ Zapiš si informace o tomto skladateli do Knihy skladatelů. 37
♫ Noťásek si marně láme hlavu, co ta slova znamenají. Vybavují se mu různé obrázky. Některá písmena ale zbývají. Pomůžeš mu složit z písmen správná slova? Jedná se o hudební nástroje. Seřaď je od nejvyššího po nejhlubší. lelovnocilo
oliva oselhu krabatnos 1.__________ 3.__________
2.__________ 4.__________
♫ Co tyto čtyři hudební nástroje spojuje? Co mají společného? ____________________________________________________________ ♫ Jak se této skupině nástrojů říká? _________________________ ♫ O některých z těchto nástrojů se zpívá v písničce Muzikanti, co děláte. Nauč se ji. ♫ Některá slova jsou trochu zvláštní, jakoby v nich chyběla některá písmenka. Víš, co slova znamenají: aj, husle, husličky, nehráte, zahréte, dróžičky, moja, všeci _________________________________________________ ♫ Poznáš podle nářečí, z jaké oblasti písnička pochází? ____________ ♫ V této oblasti je velice oblíbeným hudebním nástrojem (zpívá se o něm v písničce) __________________ Je smyčcový? _______ Čím se na něj hraje?____________ ♫ Takové lidové kapele, ve které hrají housle, kontrabas a cimbál, říkáme: C_MB_L_V_ M_Z_K_ ♫ Znáš nějakou takovou kapelu? Poznáš ji z obrázku nebo z ukázky? __________________________ ♫ Mezihru v písničce Ej, lásko, lásko hraje jeden nástroj, o kterém jsme ještě nemluvili. Který to je? _____________ ♫ Vedoucí kapely se jmenuje _I_Í _A_ _I_A ♫ Některé písničky si sám skládá. Poslechni si www.hradistan.cz jeho známou Modlitbu za vodu. ♫ Lidovou hudbou ze Slovácka se nechal inspirovat i český skladatel Vítězslav Novák. Poslechni si část jeho Slovácké suity. Kterou lidovou písničku ti melodie připomíná? (nápověda: zpívá se v ní také o vodě) _________________________ ♫ Jakým začíná akordem? Dopiš ho do notové osnovy.
♫ Slovácká suita má pět částí: V kostele, Mezi dětmi, Zamilovaní, U muziky, V noci. Ze které části pocházela naše ukázka? ______________ ♫ Jak bys nazval/a všech pět částí jedním názvem? _______________________ 38
♫ Spoj čarou značku s jejím správným významem: notu zvyšuje o půl tónu notu snižuje o půl tónu ruší platnost
a
♫ Křížek – k názvu noty přidáme koncovku IS cis d__ e__ ........................................... Bé – k názvu noty přidáme ES ..................................................................... ♫ Když správně doplníš názvy not do textu, vyluštíš záhadný zápis.
♫ Některá slova v sobě skrývají názvy not i s posuvkami. Dopiš je do notové osnovy.
♫ Do třetí notové osnovy dopiš stupnici C dur a noty pojmenuj. Do prvních dvou řádků doplň půltóny (odvozené od základních tónů) a pojmenuj je.
♫ Mezi kterými tóny stupnice C dur jsou půltóny? ________________ Označ je. ♫ Stupnici nám připomíná i začátek lidové písničky: Vyletěla holubička ze skály. Označ barevně v notovém zápise stupnici.
39
♫ Stupnici si můžeme představit jako schody. Nejprve míří vzhůru a pak klesají dolů. Pozorně se na ně zadívej. Je na nich něco zvláštního? ______________________
Šel zajíček na kopeček, natrhat si jetelíček, k tomu ještě trochu vřesu, pak pelášil zase k lesu. ♫ Zazpívej si písničku Šel zajíček na kopeček. Na první frázi „běží zajíček“ nahoru a na druhou frázi schází zase po schůdkách dolů. (3. fráze- nahoru a 4. fráze – dolů). ♫ I stupnice může tedy klesat dolů, dopiš jména schůdků (tónů) i směrem dolů. Zazpívej si písničku ještě jednou. Jedna skupina zpívá první variantu a druhá skupina si hraje na zajíčka, který raději chodí po schodech dolů (každá fráze - dolů). ♫ Stupnice nemusí být jenom durové, ale také _ O _ _ O _ É. Odvozují se od 6. stupně stupnic durových. Říkáme jim paralelní mollové stupnice. Kterým tónem bude začínat paralelní mollová stupnice odvozená od stupnice C dur? ___ - proto se nazývá _ moll. Základní mollové stupnici říkáme aiolská (přirozená). Dokresli pro smutného zajíčka „mollové“ schůdky. Kde vznikne půltón? ________.
♫ Zahraj si na smutného zajíčka, který nerad chodí po schodech a zazpívej aiolskou mollovou stupnici na text Šel zajíček na kopeček. ♫ Obě stupnice C-dur i a-moll mají stejné předznamenání (tedy žádný křížek ani bé). Napiš do notové osnovy stupnici a-moll a označ v ní svorkou půltóny.
♫ Pokus se vytvořit definici stupnice na základě toho, co už o stupnicích víš. ___________________________________________________________________ 40
♫ V tomto období bývá venku pořádná zima. Přes noc mráz pomaloval okno. Rozehřej svým dechem kolečko na zamrzlém okně a podívej se ven. ♫ Zkus napodobit meluzínu: ♫ Vyjdeš ven a najdeš promrzlého ptáčka. Vezmi ho do dlaní a lehce ho svým dechem zahřívej. ♫ Studený vítr stále zesiluje. Napodob vánek, vítr a silnou vichřici. Jeho sílu naznačuj rukama a pohybem těla.
♫ Protože začalo sněžit oklepej ze sebe sníh a schovej se honem domů do tepla. ♫ Vytleskej následující rytmus a vymysli do dalších 4 taktů svůj vlastní rytmus.
♫ První 4 takty označ písmenem „a“ své 4 takty písmenem „b“. Utvoř se spolužáky kroužek. Začnete všichni najednou vyťukávat první 4 takty, další 4 takty vytleskává jen jeden z vás (sólo). Potom znovu všichni první 4 takty a sólo další žák. ♫ Mají tyto geometrické tvary něco společného s tím, jakým způsobem jsme vyťukávali rytmus? Jaký geometrický tvar dokreslíš do mezery? ♫ Dopiš do útvarů písmena (části našeho rytmického cvičení) tak, jak jsme si je označili a jak šly za sebou. (první 4 takty – a, vymyšlené takty 1. žáka – b, takty 2. žáka – c atd.) ♫ Takovému kroužku říkáme v hudbě R _ ND _ (doplň písmena ve tvaru kroužku). Je to hudební forma založená na opakování hlavního tématu, které se střídá s jinými motivy (mezivětami). ♫ Dopiš 4 takty melodie v rytmu předchozích vymyšlených taktů a zazpívej (nebo zahraj) si skladbičku se spolužáky ve stylu ronda.
♫ Ve stylu ronda je i 3. věta z Koncertu pro trubku a orchestr od Josefa Haydna. Kolikrát uslyšíš hlavní téma? ______ Má něco společného s naším tématem? ♫ Zazpívej si píseň Pějme píseň dokola. Jedná se také o rondo. Hlavní téma je Pějme píseň dokola a mezivětami jsou jiné písně. Do mezery dokresli jiný symbol Vánoc.
41
♫ Zahraj si na pejska a kočičku:
♫ Našel se starý zpěvník, ve kterém už některé noty vybledly. Dokážeš je dopsat a pojmenovat? Označ svorkou půltóny.
♫ Písnička je docela nízko, přepiš ji z C-dur do D-dur (začni od tónu d1). Aby se melodie nezměnila, musíš zvolit správné předznamenání.
♫ Od kterého stupně durové stupnice se odvozuje paralelní mollová? _________ Zkus přepsat začátek písničky do tóniny a-moll. Kterým tónem začneš? ___ Mezi kterými stupni má půltóny aiolská mollová stupnice? ____________ Označ je.
42
♫ Ze stejné tónové řady vycházel i Bedřich Smetana. Poslechni si ukázku. Využil durovou nebo mollovou tóninu? ______________ ♫ Ukázka pochází z cyklu symfonických básní _ _ _ _ _ _ _ (viz tajenka, kterou získáš doplněním jednotlivých částí). Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník M R R T B CH B
♫ Zkus odhadnout, kterou z těchto šesti částí jsme poslouchali: _______________ ♫ Poslechni si skladbu ještě jednou a seřaď části tak, jak šly za sebou. ______Vltava protéká krásnou krajinou a je pořád mohutnější. ______Na břehu řeky se koná venkovská svatba (lidé tančí). ______Proud řeky už je velmi silný. ______Podél řeky roste borový les, ve kterém jsou právě myslivci na lovu. ______Víly u řeky tančí za svitu měsíce. ______V horách vyvěrají dva prameny a slévají se v malou řeku. ______Řeka protéká Prahou, v pozadí stojí Vyšehrad. ______Řeka se vlévá do Labe. ♫ Zakresli do mapy Vyšehrad, Vltavu, Tábor, Blaník a město, kde se Smetana narodil.
43
♫ Z mollové aiolské stupnice můžeme odvodit tzv. melodickou mollovou stupnici. Liší se tím, že směrem nahoru zvyšujeme vždy 6. a 7. stupeň, směrem dolů zvýšení 6. a 7. stupně rušíme, takže ji zpíváme jako sestupnou aiolskou řadu. Zazpívej si ji.
♫ V jaké tónině je následující písnička? ___________ Zápis písně není správný, něco v něm chybí. Uprav písničku tak, aby byla zapsána v melodické mollové stupnici.
♫ Z aiolské mollové stupnice můžeme odvodit ještě harmonickou řadu. Na rozdíl od melodické zvyšuje jen 7. stupeň, tím vzniká mezi 6. a 7. stupněm intervalová vzdálenost 1 ½ tónu. Zvýšení zůstává směrem nahoru i dolů.
♫ Stupnici si zazpívej. Co ti připomíná? ______________ Zkus improvizovat na zvonkohru, metalofon nebo xylofon tak, aby se hadovi dobře tancovalo.
44
♫ Co je to akord? ________________ ♫ Proč takovému akordu říkáme kvintakord? ___________________________________ ♫ Když je spodní tercie velká a horní malá jedná se o akord _ _ _ _ _ . ♫ Když je spodní tercie malá a horní velká jedná se o akord _ _ _ _ _ _ _ . ♫ Akord můžeme postavit na každém stupni stupnice. Dopiš je na stupnici C- dur.
♫ Urči, které akordy jsou durové a zakroužkuj je. Správnost si můžeš ověřit na této klaviatuře:
♫ Akord postavený na 1. stupni stupnice se nazývá tónika – značíme ji T, čtvrtému stupni říkáme subdominanta - S a pátému stupni dominanta - D. Zakroužkuj je. ♫ Takto za sebou seřazeným akordům říkáme KADENCE. Označ je.
♫ Těmito základními akordy doprovázíme většinu písniček. V jaké tónině je následující písnička? ______ Označ akordy v doprovodu písmeny T, S nebo D. ♫ Většina písniček začíná a končí T _ N _ K _ _. Najdeš v doprovodu kadenci?
45
♫ Zazpívej si písničku formou hry na štafetu. Každý z vás zazpívá jen jeden nebo dva takty a pokračuje soused. Důležité je udržet stejnou tóninu i správné tempo. ♫ Jednotlivé tóny z daného akordu můžeme různě kombinovat a rytmizovat. Např. takto: (Vyber si nějaký nástroj, vytleskej jeho rytmus a zahraj uvedený doprovod.)
♫ Hráči na kytaru doprovází písničku také většinou podle akordických značek. Do jaké skupiny hudebních nástrojů patří kytara? _______________________ ♫ Následující text nemá s hudbou zdánlivě nic společného. Je v něm však ukryto 9 strunných drnkacích hudebních nástrojů. Najdete je? 1. Klárčina maminka seděla úplně na druhém konci terasy a jen poslouchala, co si děti povídají. 2. „Vojta v kartách vždycky vyhraje. Já většinou beru kule, Lenka žaludy a David srdce,“ stěžovala si Amanda. 3. Děti měly radost, že si konečně mohou s Leničkou hrát. Byla totiž s tatínkem na výletě, proto ji dlouho neviděly. 4. David jí trochu záviděl, taky by chtěl někdy plout na opravdové lodi s námořníkem. 5. „A chytli jste nějakou rybu? Třeba lína nebo kapra?“ vyzvídala Amanda. „Ale Amando, lín a kapr jsou přece sladkovodní ryby,“ odpověděla důležitě Lenička. 6. Vojta se taky přidal do rozhovoru: „Můj kamarád Emil chová doma pavouky, tarantule ale ještě nemá, prý jsou moc nebezpečné.“ 7. „A můj pradědeček byl Bulhar, fakt!“ trumfovala Amanda. 8. David se taky nechtěl nechat zahanbit: „Víte, že úplně první ve vesmíru byl pes?“ „A já dokonce vím, jak se jmenoval,“ Lenička se totiž taky ráda vychloubala. „Lajka,“ zavolala hlasitě. 9. Až ji slyšel i stařičký soused Urban Josef. 46
♫ Znáš kukačkové hodiny? Každou celou hodinu z nich vykoukne kukačka a zakuká přesně tolikrát, kolik je právě hodin. Zahraj si na takovou kukačku a zkus zakukat na tzv. kukačkovou tercii (5 - 3). Kolik hodin zvládneš „odkukat“ na jeden nádech? ♫ Zkus napodobit hodiny na věži kostela. Na jednom tónu z durového kvintakordu na slabiku bim „odbij“ 5 hodin. Zvládneš „odbít“ i víc hodin na jeden nádech? ♫ V písničce se zpívá, že hodiny bijí smutně. Který tón musíš změnit, aby akord zněl smutně? Zahraj si na mollové hodiny. ♫ Označ v doprovodu písničky tónický, dominantní a subdominantní kvintakord.
♫ Jednotlivé tóny akordu zrytmizujeme a přiřadíme různým nástrojům. Tak vznikl i následující doprovod. Vyber si jeden nástroj a zkus doprovod zahrát.
47
♫ Dokážeš rozluštit popletená slova? Kniha s přehledným notovým zápisem všech nástrojových a vokální hlasů jedné skladby se nazývá ARUTITRAP. ___________________ Notovému zápisu pro jeden hlas říkáme TRAP. _______________ Taktovku používá TNEGIRID. ______________ ♫ Zkus k naší písničce vytvořit svůj vlastní doprovod. Vyber si libovolné nástroje a zapiš svoji partituru. Pak jednotlivé hlasy vystřihni (nebo přepiš), aby vznikly party. ♫ Na jednu stranu v partituře pro celý symfonický orchestr se vejde jen málo taktů. Jaké nástroje obvykle hrají v symfonickém orchestru? Pro zjednodušení si poslechni ukázku ze symfonie Nedokončená od F. Schuberta. Jaké nástroje slyšíš? ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________ ♫ Ukázku si poslechni ještě jednou a sleduj průběh v partituře. V jakém pořadí jsou skupiny nástrojů v partituře uvedeny? ♫ Pojmenuj hudební nástroje na obrázku, přiřaď je ke správné skupině a název dopiš před jejich notovou osnovu. Řadí se od nejvyššího po nejhlubší.
♫ Poslechni si ukázku, ve které se postupně jednotlivé skupiny nástrojů představí. Pozorně poslouchej, mluví se tam ještě o jednom nástroji, který v naší partituře nemáme. Který to je? __________ 48
♫ Zkus napodobit řeč zvířat (kachen, slepic, kohoutů, ptáčků atd.), která se spokojeně prochází po dvoře:
♫ Předveď slepici, kterou právě někdo vyplašil.
♫ Noťásek se zakoktal. Přečti tento text tak, jak je napsaný: ♫ Šly tři slípky na-na-na po-po-po pole, je-je-je jedna je-je-je jede na-na-na kokole, druhá za-za-za ní že-že žene klusem, třetí je-je-je jede autobusem, ne-ne-ne nevzaly si če-če čepice, inu, jsou to sle-sle slepice.“ ♫ Zazpívej si tuto melodii na text (teď už bez koktání). Která část (a nebo b) se bude opakovat v posledním řádku? Přepiš ji. Této formě říkáme malá písňová.
♫ Prvních osm taktů zkus rytmicky obohatit. Změň délku not, ale zůstaň v 2/4 taktu.
♫ Teď se pokus těchto osm taktů obohatit melodicky.
♫ Stejnou část uprav tak, aby z durové melodie vznikla mollová.
♫ Těmto úpravám melodie v hudbě říkáme V _ R _ _ C _. ♫ Tyto čepice jsou úplně stejné. Druhé až páté čepici dokresli nějaké ozdoby. Vytvoříš tak variace na čepici. Základ je stále stejný a přece každá vypadá jinak.
♫ W. A. Mozart si vybral melodii z francouzské lidové písně jako téma, které postupně obměňoval a vznikly tak Variace C-dur. Každá variace přináší něco nového, je bohatší než předchozí. Poslechni si ukázku. V čem se liší téma od melodie naší písně?____________________________________________________ 49
♫ Rozezpívej se na hlasovém cvičení v tečkovaném rytmu.
♫ Oblíbenou hudební formou se stala píseň. Malá písňová forma může být jednodílná, dvojdílná nebo trojdílná. ♫ Následující píseň se skládá ze dvou částí (period – a,b), je tedy dvojdílná.
♫ Trojdílnou formu má píseň Měsíček svítí. Mezi dvěma osmitaktovými díly a je vložen čtyřtaktový díl b. Podívej se na notový zápis písně, označ díly (a b a) a nauč se ji zpívat. ♫ Velký rozvoj tvorby písní nastal v období romantismu (18. st.) Významným autorem písní byl rakouský skladatel Franz Schubert. Doplň do textu uvedená slova. Franz Schubert (31.1. 1797 – 19.11. 1828) Franz Schubert žil jenom 31 let, přesto vytvořil stovky děl. Přitom byl velmi ........... a za svého života málo známý. Nejproslulejší jsou Schubertovy ..........., kterých napsal více než 600. Psal také komorní hudbu (například smyčcové kvartety). Složil devět ............., které se dnes často hrají, především symfonie ................. Mnohé jeho nejkrásnější skladby vznikaly, když mu bylo sedmnáct let. Schubert se řadí mezi autory ................. období. Z jeho hudby vyzařuje klid, pohoda a je plná citů a obrazů z přírody (například písně o růži, o potůčku). Nejznámější je jeho píseň ............... chudý Nedokončená Pstruh písně romantického symfonií ♫ Zazpívej si první část písně Pstruh. Celou si ji poslechni z nahrávky.
♫ Poslechni si část 4. věty Klavírního kvintetu od Franze Schuberta. Podobá se písni Pstruh? _________________________________
50
♫ Vedle malé písňové formy existuje i _E_ _Á písňová forma. Jednotlivé díly značíme velkými písmeny (např. A B A je označení pro velkou třídílnou písňovou formu) ♫ Dopiš do notové osnovy houslový klíč, předznamenání pro tóninu A-dur a uvedené noty (jejich délku určuje počet dob, na které notu počítáme). ♫ Zkus odhadnout, o jaký takt se jedná a zapiš ho na začátek notové osnovy, doplň taktové čáry a do posledního taktu správnou pomlku.
♫ Vytleskej rytmus a pokus se vymyslet slova na slavnostní (taneční) téma, která by se k rytmu hodila. Na nejpovedenější slova si melodii zazpíváme. ♫ Poslechni si ukázku, ve které tato část melodie zazní. Pozorně poslouchej, jakmile ji uslyšíš, zvedni ruku. Počítej kolikrát se melodie v ukázce opakuje. ________ ♫ Ukázku si poslechni ještě jednou. Graficky zapsaný průběh skladby se nám ale přeházel. Dokážeš rozházené části zase seřadit tak, jak jdou za sebou v ukázce? Který graf patří melodii, kterou jsme zpívali?
♫ Jaký bys dal/a skladbě název? _____________________________ ♫ Jak se skladba opravdu jmenuje zjistíš, když správně za sebe opíšeš zvýrazněná písmena z textu _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ♫ Jméno skladatele se dozvíš z textu, pohraj si s písmenky z jeho jména v sudoku. V roce 1776 si Sigmund Haffner, syn bohatého obchodníka, objednal u Wolfganga Amadea Mozarta serenádu M Z A pro svoji sestru k svatbě. O šest let později složil Mozart pro Haffnera další skladbu (šestivětou serenádu) u příležitosti Z M udělení šlechtického titulu. Za několik měsíců však Mozart ze T M skladby dvě věty vyškrtl a ze zbývajících čtyř vět složil M R symfonii (1782). Právě třetí větu z této symfonie jsme dnes poslouchali. R A Tato taneční část má formu menuetu, který je rozdělen do tří A Z O částí (A,B,A). Prostřednímu dílu B někdy říkáme trio. Právě z něho pochází naše známá melodie. 51
♫ Doplň do textu uvedená slova. Nezapomeň na nadpis.
Bedřich _____________
Český hudební skladatel, dirigent, klavírista a pedagog, syn zámeckého sládka se narodil 2.3.1824 v _________. Už jako roční dostal Bedřich _________ a otec ho sám učil. Později mu koupil klavír. Už ve šesti letech hrál na svém prvním ________. Ještě v době studií se stal domácím učitelem hudby v rodině hraběte Thuna, vystupoval na koncertech a věnoval se komponování. Krátce před svatbou s Kateřinou Kolářovou si v Praze roku 1848 otevřel soukromou _______ školu, kde sám vyučoval. Smetana neměl lehký život, musel překonávat kromě jiného finanční tíseň. Zemřela mu žena i tři z jeho čtyř dcer. Roku 1874 zcela ______, přesto ale neustále skládal a díla z tohoto období patří k pokladům české hudby. Z jeho děl jsou nejznámější opery, cyklus ____________ básní Má vlast (Vyšehrad, ______, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník), skladby komorní, klavírní a množství polek (Louisina). ♫ Pojmenuj uvedené noty a písmenka dopiš do textu (tr = háček, > = čárka). Pokus se odhadnout, co by text této záhadné písničky mohl znamenat. OPERY
♫ Z opery Prodaná nevěsta pochází následující píseň. Nauč se ji zpívat.
♫ Naučíme se tancovat polku. K tanci si pusť ukázku písně z nahrávky. 52
♫ Poslechni si děj celé opery s hudebními ukázkami a přiřaď k textu příslušné postavy. Proč bychom se netěšili, když nám pánbůh zdraví dá? Kdož z nás ví, zda pouť budoucí vesele tak uhlídá? A kdo ženat, která vdaná, rozžehnej se s radovánky! Žena doma hospodaří, muž se uklídá za džbánky. … Věrné milování nepřeruší žádné zloby naléhání! Lásku jsme si přísahali, slovo jsme si navždy dali, v každé době věrni zůstaneme sobě. …
Mařenka (árie) Sbor Jeník a Mařenka (duet) Mařenka a Vašek (recitativ) Sbor Jeník a Kecal
Vy jste zajisté ženich Krušinovic Mařenky? A-ano, ja-jak to-to víte? Cožpak to není na vás vidět? Jste tak vystrojen. Celá ves o vás mluví a lituje vás. Li--li-li-tuje? A proč? Protože Mařenka vás bude šidit, neboť má jiného… Znám jednu dívku, ta má dukáty, Zná jednu dívku, ta má dukáty, a chalupu dostane od táty! Dvě krávy má a hezké telátko, hus, kachen dost a ňáké selátko, kus pole má a novou almaru! No, to by bylo něco ku zdaru! … Och, jaký žal! Jaký to žal, když srdce oklamáno! Však přece ještě nevěřím, ač stojí tam napsáno. Nevěřím, až s ním promluvím. Snad ani o tom neví! Ó, kýž se mi nesnázi té skutečná pravda zjeví! … Dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila. Šťastně ukončen jest boj, veselá se svatba stroj!
♫ Kde se odehrává děj opery? ________________________________ ♫ Slova (libreto) opery napsal Karel _ _ _ _ _ _.(nápověda: Kdo slaví svátek 22.října?)
53
♫ Hádanka ? ? ? V 19. století vznikla nová jevištní hudební forma podobná opeře. Hudba je méně náročná, melodie jsou líbivé a děj je jednodušší, srozumitelnější a bývá také zábavnější. Vedle zpívaných částí obsahuje mluvené dialogy. Má vždy blízko k tanci, proto musí být správný zpěvák také tanečník a herec. Tato forma se vyvinula z komické opery, je však kratší. Zkus odhadnut, jak se této „malé opeře“ říká. _ _ _ _ _ _ _ ♫ Tvůrci _ _ _ _ _ _ _ jsou dva skladatelé, jeden z Francie a jeden z Rakouska. Roztřiď následující slova do balónků podle toho, která slova k sobě významově patří.
♫ Na realizaci operety se kromě skladatele podílí celá řada umělců: Dokážeš vyjmenovat alespoň 5 z nich? ___________________________________________________________ ♫ Poslechni si dvě ukázky a rozmysli si, do kterého z balónků bys je zařadil/a. V čem se ukázky liší? ♫ Vžij se na chvíli do role tanečníka a nauč se základní kroky valčíku a kankánu. ♫ Vyzkoušej si roli choreografa a nacvič ve skupině jednoduchý tanec na valčík Na krásném modrém Dunaji. 54
♫ Ve 20. století se vyvinula další jevištní hudební forma. Vychází z hudebního filmu a jeho výraznou složkou je herectví, hudba a tanec. Navazuje na operetu, ale liší se tím, že se v něm uplatňuje populární hudba, moderní výrazový tanec a často zpracovává moderní náměty. _______ (West Side Story, Jesus Christ Superstar, Pomáda, Drákula) ♫ Viděl/a jsi, nebo znáš nějaký další _ _ _ _ _ _ _? _________________________________________________ ♫ Zdeněk John napsal _ _ _ _ _ _ _ na motivy opery Antonína Dvořáka Rusalka. Kdo je Rusalka? ___________________ ♫
Její děj je velmi podobný pohádce Malá mořská víla od Hanse Christiana Andersena, kterou se Jaroslav Kvapil při psaní libreta inspiroval. Řekni svými slovy, o čem pohádka vypráví.
♫
V árii Měsíčku na nebi hlubokém se vyznává krásná vodní víla ze své lásky k pozemskému člověku, k princi. Tuto část si zazpívej.
♫ Poslechni si tuto árii z nahrávky. ♫ Poslechni si tu samou část, ale tentokrát v muzikálovém provedení. V čem se liší? _________________________________________________________________ ♫ Porovnej i části Vidino divná, přesladká a Květiny bílé po cestě. Z které části příběhu asi jsou? Květiny bílé po cestě, Vidino divná, přesladká, po cestě všude kvetly, jsi-li ty člověk nebo pohádka? hoch jel a jel k své nevěstě Přišla jsi chránit vzácné zvěři, a den se smál tak světlý. kterou jsem zahléd' v lesa šeři? Nemeškej hochu, k milé spěš, Přišla-lis prosit za ni, dorosteš záhy v muže, sestřičko bílých laní? zpátky až tudy pojedeš, Anebo sam, jak vstříc mi jdeš, pokvetou rudé růže. kořistí lovcovou býti chceš? Květiny bílé nejdříve, úpalem slunce zašly, ale ty růže ohnivé svatební lože krášlí. ♫ Poznáš z ukázky muzikálu hlasy známých českých zpěváků? __________________ 55
♫ Noťásek rozstříhal pohádku na čtyři části, které se mu ale pomíchaly. Dokážeš odstavce zase seřadit ? 1 Ve velkém, bohatě vyzdobeném knížecím paláci se koná velkolepá slavnost. Princ Siegfried, jediný syn a následník trůnu, slaví své narozeniny. Přicházejí mu gratulovat pozvaní hosté a přátelé. Jako dárek od knížete Rotbarta dostává princ samostříl. Večer po skončení oslavy v zámecké zahradě oznamuje matka princi: „Synu, už jsi dospělý a měl by ses ujmout vlády. Než se tak stane, přála bych si, aby ses oženil. Uspořádám proto ples a pozvu všechny dívky vznešeného rodu z celého knížectví. Z nich si vybereš podle své vůle nevěstu.“ Princ z toho nemá radost a jako bez ducha hledí do daleka. Náhle spatří vysoko na večerní obloze vznášet se mezi oblaky hejno bílých labutí. Uchopí samostříl, loučí se s královnou a odchází za labutěmi k jezeru. V tom okamžiku se Odilie promění v čarodějku a kolem oken se mihne bílá labuť s korunkou na hlavě. Princ si uvědomuje, že zradil Odettu a prchá k jezeru. Opuštěná Odetta čeká na prince, jehož miluje i přesto, že svůj slib věrnosti nedodržel. Princ prosí Odettu o odpuštění a chce si ji odvést na zámek, ale Odetta ví, že už nelze nic napravit. V tom se objevuje Rudovous a dochází k souboji. Rudovous v zápase s princem padá do vln, které ho pohltí. Ale protože princ porušil přísahu, musí se Odetta vrátit do své labutí podoby a zůstat na věky zakletá. Princ zůstává na břehu jezera sám. Druhý den královna pořádá na zámku ples, na kterém si má princ vybrat svou nevěstu. Ten je ale v myšlenkách neustále věrný Odettě. Během plesu se však v šlechtickém převleku a s doprovodem objevuje kouzelník Rudovous. Představuje dvoru svou dceru Odilii v černých šatech z labutího peří, která prince při tanci zcela okouzlí. Její tvář i postava mu připomínají Odettu, proto slibuje, že si ji vezme za ženu. Nad tajemným jezerem má ale moc zlý kouzelník Rudovous, který zaklel princeznu Odettu do podoby bílé labutě. Princ spatří připlouvající labutě. V jejich čele, se nese labuť se zlatou korunkou na hlavě. V okamžiku, kdy ji chce zasáhnout samostřílem, se labuť začne měnit v krásnou dívku, princeznu Odettu. Okouzlený princ se pokouší k Odettě přiblížit, ale ta mu uniká. Přesto se mu podaří získat si její důvěru a oba se do sebe zamilují. Princ se dozvídá, že Odetta je zakletá princezna a že jí může vysvobodit jen věrná láska. Rád slibuje Odettě věrnost. Šťastný a zamilovaný princ se vrací domů. ♫ Jaký název by se k pohádce hodil? ____________________________ ♫ Jak pohádka končí? _____________ Zkus vymyslet jiný konec. ♫ Tato pohádka zaujala ruského skladatele Petra Iljiče Čajkovského (1840 -1893), který si ji vybral jako námět pro balet L _ B _ T _ J _ Z _ R _. ♫ Co je to balet? ___________________________________________________ ♫ Ve skupině si vyberte jeden odstavec a pokuste se vyjádřit jeho děj pomocí pohybů a výrazu tváře. ♫ Poslechni si ukázku z baletu (např. Tanec labutí) a pokus se hudbu vyjádřit tancem. 56
♫ Skladbě, ve které je místo zpěvu použita recitace za doprovodu hudby se říká _ _ _ _ _ _ _ _ (viz tajenka). M
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Jakou hudební formu měl v oblibě F. Schubert (např. Pstruh)? Divadelní hra, ve které se děj vyjadřuje tancem se nazývá ......... Jak označujeme dramatické divadelní představení, které je spojeno se zpěvem? Ve které hudební formě střídají hlavní téma jiné myšlenky tzv. mezivěty (ABACA)? Jak říkáme jevištní hudební formě, která je zábavnější a jednodušší než opera a která obsahuje kromě zpěvu i mluvené dialogy? Která hudební forma spočívá v obměňování tématu? Jak se nazývá jevištní hudební forma, která je spojena se zpěvem, herectvím a tancem a která využívá populární hudbu?
♫ Významným autorem melodramů byl český hudební skladatel: Zdeněk Fibich ♫ Poslechni si ukázku z jeho koncertního melodramu. ♫ Poznáš, ze které básnické sbírky pochází text? ________________________ Jak se jmenuje tato balada? ______________________ Vzpomeneš si, který básník je jejím autorem? _________________________ ♫ Jakou funkci má hudební doprovod v melodramu? _____________________ ♫ Ve skupině si vyberte básničku, zvolte si recitátora a vytvořte vlastní melodram. Recitaci doprovoďte na libovolné nástroje podle nálady a napětí textu. V NEBEZPEČÍ (Karel Václav Rais) Křičí vrabec v koši stromu: „Čimčarara čim! Zob tu mám a slunce k tomu, proto skotačím!“ Ale teď mu nožky ztuhly, zobec hrůzou křik očima jak žhavé uhly svítí loupežník. Chystá drápy, zuby cení hop k té snídani! Pozor, macku, tam už není, tamhle uhání. Z hrušky vrabec ušklíbá se: „Ach to, pane, znám! Utřete si vousky zase, poroučím se vám!“
MALÁ POHÁDKA O ŘEPĚ (František Hrubín) Dědek řepu nasadil, u pole se posadil, Čekal, čekal, mráz ho lekal, sluníčka se bál, dešti jenom lál. Bez večeře, bez oběda, čeká dědeček, najednou se hlína zvedá, roste kopeček. „Bábo, roste řepa!“ „Dědku, ty mě šidíš!“ „Bábo, což jsi slepá?“ „Prosím tě, co vidíš!“ Zavolali vnučku, vnučka pejska, pejsek kočku, kočka myš. Chytli se a čekají, šepty, šepty, šeptají – neslyšíš? Myšce byla dlouhá chvíle, hopsala si rozpustile, trhla kočkou, kočka pejskem, pejsek vnučkou, vnučka bábou, bába dědkem – dědek prázdné ruce měl, nikoho se nedržel, udělali bác! Kopeček se ještě chvěje, jak se pod ním krtek směje. 57
♫ Máš za úkol uspat tři děti, každá kolébka se ale houpe v jiném rytmu. Zkus si to zazpívat:
♫ Zazpívej si lidovou píseň Černé oči. Poznáš z kolika částí se skládá? ________ Dopiš poslední tři takty.
♫ Znáš nějakou jinou ukolébavku? Zazpívej ji. ♫ Ukolébavku složil i německý hudební skladatel. Jeho příjmení odvodíš z písmenek v sudoku: Johannes B _ _ _ _ _ (1833 – 1897) ♫ Ukolébavka měla původně lidový německý text, který pochází ze sbírky „Chlapcův kouzelný roh“. Český text napsal Jiří Blažek. Nauč se ji zpívat.
B
A
H
A B S
B B
M M H
H
A
R
♫ Máš k dispozici pět tónů (d1, e1, fis1, g1, a1). Zahraj si na skladatele a pokus se vytvořit krátkou ukolébavku. K melodii vymysli i vhodná slova, aby uspala děťátko.
58
Co víš, o státních symbolech? ♫ Co je to hymna? __________________________________ ♫ Při jakých příležitostech se hraje? ________________________________________________ ________________________________________________ ♫ Kdo složil hymnu České republiky? ___________________ ♫ Kdo napsal slova? _________________________________ ♫ V jaké je tónině? ____________________ ♫ Jaké znáš jiné české státní symboly? _____________________________________________________ ♫ Každý občan by měl umět zazpívat hymnu svého státu. Zazpívej ji.
♫ Dopiš jména not. V každém taktu se skrývá jedno slovo. O jaký cizí jazyk se jedná? ______________Co slova znamenají česky?
♫ Zkus se naučit část hymny Německa. Dokážeš pomocí slovníku přeložit část textu? Einigkeit und Recht und Freiheit (Německá státní hymna)
♫ Melodie pochází z Císařského kvartetu od Josefa Haydna, který ho složil roku 1797 k narozeninám pro svého rakouského císaře Franze Josefa. Text na Haydnovu melodii napsal Heinrich Hoffmann v roce 1841. Tato původně rakouská císařská hymna se stala roku 1922 hymnou Německa. ♫ Poslechni si ukázku původního Císařského kvartetu. 59
5 Metodická příručka Pracovní listy obsahují různé typy úkolů z oblasti pěvecké, poslechové, instrumentální, hudebně pohybové i hudební teorie. Umožňují seznámení s novou látkou i opakování látky již probrané. Pracovní listy na sebe chronologicky navazují, ale lze je použít i jednotlivě nebo v jiném pořadí. Vše záleží na posouzení učitele a zvážení úrovně hudebních znalostí a schopností žáků. Jednotlivými kapitolami nás provází postavička jménem Noťásek, který je složený ze samých hudebních znaků a prozrazuje číslo dané kapitoly. Každá kapitola je jinak časově náročná, proto budou některé kapitoly probírány pouze jednu hodinu, některé dvě a více. Počet hodin potřebný k probírání jedné kapitoly si učitel sám upraví tak, jak to bude vyhovovat jemu i třídě. Některé úkoly se mu mohou zdát zbytečné a tak se rozhodne, že je vynechá. Naopak když dané třídě dělá problémy určité učivo, které je třeba více procvičit, může učitel pracovní listy doplnit vlastními úkoly. Důležité je, aby vše bylo přizpůsobeno stupni hudebního rozvoje žáků. Kromě pracovních listů je k dispozici Zpěvníček písní (viz Příloha č. 5), se kterými ve výuce pracujeme. Písně jsou vybírány se snahou, aby tematicky doplňovaly probíranou látku. Je ale možné využít i jiné písně podle potřeby (např. hodící se k danému ročnímu období apod.). Informace a zajímavosti o hudebních skladatelích a poslechových skladbách, které žáci získají z pracovních listů nebo od učitele, si mohou zapisovat do Knihy skladatelů (viz Příloha č. 6). Při tom se žáci učí vyhledávat informace a rozlišovat důležité od těch méně podstatných. Díky uvedeným portrétům hudebních skladatelů si žáci mohou propojit jméno autora s jeho vizuální podobou. Předkreslený obdélníček je určen pro vlajku země, ze které daný skladatel pochází. Hudební výchova tak zasahuje do oblasti výtvarné i zeměpisné. Žáci si údaje zaznamenávají postupně, tak jak je získávají. Přehled těch nejdůležitější informací tak budou mít stále k dispozici. Každý žák si může sám zvolit, zda si listy bude řadit podle abecedy, data narození, rodné země nebo období, do kterého skladatel patří. Dalším praktickým doplňkem je Muzikantův instrumentář (viz Příloha č. 7), díky kterému žáci budou mít přehled hudebních nástrojů. Pro zapisování dojmů a zážitků z koncertů, které žáci navštívili, je určen malý Koncertníček (viz Příloha č. 8).
60
Ucelený kompaktní disk, který by obsahoval nahrávky všech poslechových skladeb, bohužel nemáme k dispozici. Část hudebních ukázek můžeme najít na CD k učebnici Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ (M. Lišková, L. Hurník). Ostatní ukázky si učitel doplní podle možností školní diskotéky nebo i ze svých vlastních zdrojů. Metody a formy uvedené v této metodické příručce demonstrují jednu z možností jak s daným učivem pracovat. Záleží na učiteli hudební výchovy, jaké postupy při osvojování a procvičování učiva zvolí.
61
Vlastnosti tónu: výška, síla, délka, barva Hudební výrazové prostředky: rytmus, tempo, melodie, barva Píseň: Kdyby byl Bavorov (1 hodina)
Úvodní kapitola je zaměřena na opakování hudební teorie, kterou si žáci měli osvojit již na 1. stupni ZŠ. Pro vyrovnání případných nesrovnalostí při přestupu na 2. stupeň je vhodné tyto základní teoretické poznatky připomenout, ujednotit a vytvořit přehled toho, co už žáci znají. Na začátku můžeme žáky motivovat tím, že jim dáme za úkol pojmenovat všechny části těla Noťáska. Kolik not celých, půlových... vidíš? Najdeš ještě další znaky, které se používají v hudbě? Přečteme si se žáky text Jak se staví písnička a necháme je doplnit čtyři vlastnosti tónu. Přes cvičení zaměřené na pojmenování not a pomlk přejdeme ke „koláčům“ a vysvětlíme význam tečky za notou. Žáci doplňují noty do jednotlivých dílků formou samostatné práce nebo můžeme „koláče“ rozstříhat a žáci mohou vytvářet vlastní „koláče“ formou skládačky.
V dalším cvičení žáci doplní k šestnáctinové notě dva praporky. Následující rytmický úkol navodí rytmus písně Kdyby byl Bavorov (čárka = čtvrťová nota, tečka = osminová nota). Zapsaný rytmus si vytleskáme nebo zahrajeme na ruční bubínek či ozvučná dřívka. Volíme různé tempo. Žáci spojí latinské názvy s obrázky. Je třeba upozornit na správnou výslovnost slova Adagio.
62
Zapsanou melodii lze použít i k rozezpívání. Žáci mají za úkol odhalit, z jaké písničky melodie pochází. Písničku by měli znát již z předchozích ročníků, zazpíváme si ji. Poslední dva takty rytmického zápisu můžeme jako ostinátní rytmickou figuru využít ke hře na ozvučná dřívka nebo dřevěný blok. Melodickou linku může podpořit hra na flétnu nebo housle. Určíme dynamiku zpěvu a žáci spojí latinské výrazy s českými ekvivalenty. Pokud na závěr hodiny zbude čas, mohou žáci složit vlastní melodii nebo si můžeme pohrát s barvou tónu: Vybraný žák má za úkol se zavázanýma očima poznat, na jaký nástroj právě hraje jeho spolužák.
63
Teorie: Těžká a lehká doba + synkopa Poslech: B. Martinů – Otvírání studánek Písně: Tráva neroste + Beskyde, Beskyde (2 hodiny) Na
úvod
hodiny
matematicko-hudebními
můžeme
příklady.
žáky
Navážeme
motivovat tak
na
předchozí hodinu, kdy jsme se délce a názvům not věnovali podrobněji. Pokračujeme hlasovým cvičením, kterým se připravíme na zpěv písně Tráva neroste a zároveň na synkopy, kterým se budeme později věnovat. Při hlasových cvičeních
postupujeme
vzestupně
po
půltónech dle hlasového rozsahu žáků. Navážeme písní Tráva neroste, na které procvičíme dobu těžkou a lehkou. Žáci do textu doplní chybějící slova. Počet uvedených čárek jim prozradí počet písmen ve slově. Zpěv písně doprovodíme hrou na klavír, kytaru nebo jiný nástroj. Píseň má velmi výrazný rytmus, proto při zpěvu zkusíme pochodovat (např. v kruhu) a zároveň tlesknout na první dobu. Píseň lze propojit i s pohybovým doprovodem: Děti stojí ve dvou řadách naproti sobě (střídavě 1 dívka a 1 chlapec) a pochodují jako vojáci. Na 1. dobu tlesknou. V 1. – 8. taktu dojdou osmi kroky k sobě, pak osmi kroky pozpátku na svá původní místa. Na dalších 8 taktů si 16 kroky vymění místa. V polovině cesty se svému protijdoucímu vyhýbají vpravo. Druhá sloka je podobná jako první, pochodují ale jen liché dvojce, netleskají, ale rázně pohybují rukama. Sudé dvojce pochodují na místě a tleskají na první dobu. Vznikne řada chlapců a řada dívek. Na třetí sloku se první pár sejde a pokračuje středem v páru na druhý konec řady, za prvním párem se hned řadí páry další. Na poslední takt této sloky si děvčata dřepnou a celou čtvrtou sloku tak zůstanou. Chlapci se natočí čelem k dívkám, 8 taktů pochodují na místě a na 9. – 12. takt dívku obejdou z pravé strany, otočí se a na 13. – 16. takt dívku obejdou z levé strany. Na pátou sloku se chlapci zastaví a pochodují na místě. První 4 takty dívky zůstávají ve dřepu, během 5. a 6. taktu vstanou a na 7. a 8. takt se vyšlapávanou otáčkou podtočí pod rukou chlapce. Během 9. – 16. taktu prochází první pár středem na druhý konec řady a ostatní páry ho následují.
64
V poslední sloce se páry chytí za obě ruce a na první 4 takty se osmi kroky točí vpravo a na 5. – 8. takt vlevo. Na 9. – 16. takt se páry rozdělí a pochodují zpátky do původních řad, ze kterých na začátku vycházely. Sudé páry si tedy vymění místa, odchází na druhou stranu, aby opět vznikly dvě střídavé řady (1. chlapec a 1 dívka).
V písni se vyskytuje synkopa. Synkopa vzniká přenesením důrazu z přízvučné doby na dobu nepřízvučnou. Tomuto rytmu odpovídají např. tato slova: pantáta, kantáta, studánka, pramínek, lesíček, potůček, skřivánek, slavíček, beránek, koníček, korále, strašáci, vojáci, koťátko, klubíčko, větříček, zafoukej, zakývat, ohýbat, utíkat, zazpívat atd. Slova můžeme nechat žáky vymýšlet a z daných slov mohou vytvořit jednoduché spojení slov, které využijeme k rytmickému a dechovému cvičení. Například: „pantáta prodával jablíčka“. Děti rozdělíme do dvou skupin. Jedna skupina deklamuje a doprovází tleskáním toto spojení, druhá skupina ťuká osminové noty na ozvučná dřívka a rytmicky deklamuje „za pět korun“. Obdobně vytváříme jiná spojení: větříčku zafoukej + fujavice, skřivánku zazpívej + z plna hrdla, koťátko kutálej, klubíčko smotávej + moje kotě, moje klubko apod. Pro lepší orientaci napíšeme na tabuli noty (vždy dané dvojce pod sebe).
65
Pokračujeme cvičením z pracovního listu. Žáci by měli poznat, že se jedná o píseň Beskyde, Beskyde. Po zpěvu písně přejdeme k poslechové skladbě. Žáci zapíší do notového zápisu synkopy, vytleskáme rytmus a naučíme se melodii zpívat. Při poslechu skladby žáci hledají odpovědi na otázky uvedené v pracovním listu. Je někde v našem okolí nějaká studánka? Většinou se pojí se svatými, bývají tam kapličky, existují legendy, že někoho uzdravily. Lidé takové studánky na jaře čistili. Jaké zvyky ještě slavíme na jaře? (stavění máje, pálení čarodějnic apod.) Při druhém poslechu žáci odpovídají na další otázky. Skladbu zpívá dětský sbor se sólisty a doprovází ji dvoje housle, viola a klavír. Recitátor je vypravěčem a králka je královna. Následující text žákům prozradí jméno skladatele a název skladby. Kromě toho z něho získají informace, které si mohou zapsat do knihy skladatelů. Do veršů Miloslava Bureše žáci doplní vhodné slovo z uvedené nabídky tak, aby se báseň rýmovala. Geometrické tvary nám napoví, které dva rýmy k sobě patří. Na této skladbě jsme si ukázali, že hudba velmi souvisí s literaturou. Tento úkol slouží tedy k tomu, aby si žáci tuto souvislost více uvědomili. Můžeme si také určit, o jaký druh rýmu se jedná. Na závěr se krátce věnujeme hudební formě skladby.
66
Teorie: pulzace, metrum, rytmus, mateník Písně: Čert a Káča Kucmoch (+ pohybové ztvárnění) (1 hodina)
Na začátku hodiny rozhýbáme obličejové svaly a zařadíme dechová cvičení. Sled těchto jednoduchých cvičení můžeme dětem přirovnat k našemu rannímu vstávání. Když se probudíme, tak se nejdříve pořádně protáhneme. Protože jsme ještě rozespalí, chce se nám zívat (otvíráme ústa jako při zívání). Po ránu nám také kručí v břiše, proto se musíme nasnídat. (Představíme si, že chceme kousnout do tlustého krajíce, musíme hodně otevřít pusu.) Sousto je důležité dobře rozkousat (ústy děláme pohyby jako při žvýkání). Snídaně nám moc chutná, proto si u jídla spokojeně mručíme (jako kdybychom v ústech převalovali různé tóny). Přistoupíme k dechovému cvičení. Hrajeme si na mašinku. Ve stoje nebo v sedě (s rovnými zády, neopíráme se, ruce volně podél těla) se nadechneme tzv. do bříška (rukou můžeme kontrolovat, jak se nám bříško plní, ramena nezvedáme). Vydechujeme na šš šš a zbytek vzduchu vypustíme na dlouhé š. Druhý vláček má tři vagónky, proto bude vydávat i jiný zvuk. Vydechujeme na šifufu šifufu a opět vypustíme zbytek vzduchu na dlouhé š. Motivační hádankou přejdeme k úkolům na pracovním listu. Hádanku žáci určitě snadno vyřeší, jedná se samozřejmě o hodiny. Vysvětlíme si, co je kopa a tucet. Hodiny pravidelně tikají stejně jako metronom. Tomuto „tikání“ v hudbě říkáme metrická pulzace. Rozdělením dob do různých taktů vzniká dvoudobé, třídobé nebo čtyřdobé metrum. Žáky rozdělíme do dvou skupin, jedna skupina tleská na první dobu v dvoudobém taktu a druhá skupina na první dobu v třídobém taktu. Pokud nemáme k dispozici metronom, vyučující nebo šikovný žák vyťukává pulzaci na bubínek. Potom skupiny vyměníme. V dalším cvičení se žáci naučí rozpoznat dvoudobý a třídobý takt. Každý žák si vybere jeden rytmický útvar a vymyslí libovolné slovo, které má daný rytmus. Můžeme si zahrát i na rytmickou ozvěnu, kdy žáci opakují rytmus, který jim předvede učitel. V následujícím cvičení žáci doplní rytmus. Rytmus vytleskáme, nebo vyťukáme na ozvučná dřívka. Pokračujeme rytmickou deklamací textu (1. text patří k ¾ taktu 67
a 2. text k 2/4 taktu). Žáci si texty přepíší pod odpovídající řádek a zpíváme v rytmu na jednom tónu (e1). Celý řádek ¾ taktu se opakuje, můžeme připojit tlesknutí na první dobu. Rozezpíváme se (123 432 1-spodní 5-1) na slabiky ja vy. Při zpěvu písně Čert a Káča využijeme hru na nástroje Orffova instrumentáře. Žáky můžeme rozdělit do tří skupin. Jedna skupina si vybere rytmický model z třídobého taktu a hraje jen prvních 8 taktů, druhá skupina hraje model z dvoudobého taktu. Třetí skupina zpívá.
Učivo lze doplnit nácvikem písně Kucmoch. Nejdříve se naučíme text pomocí rytmické deklamace, na těžké doby tleskneme. Text je poměrně krátký a dobře zapamatovatelný, proto můžeme přistoupit k pohybovému ztvárnění mateníku. Pokud žáci ovládají dirigentské gesto dvoudobého a třídobého taktu, můžeme při zpěvu použít taktování. Potom se žáci postaví do kruhu, chytnou se za ruce a tančí: 1. – 4. takt:
4 poskoky po kruhu vpravo
repetice:
4 poskoky po kruhu vlevo
5. takt:
valčíkový krok vpřed (ke středu kruhu)
6. takt:
valčíkový krok vzad
repetice:
= 5. a 6. takt
7. a 8. takt:
dva poskoky po kruhu vpravo
repetice:
dva poskoky po kruhu vlevo
9. – 10. takt:
čtyřmi krůčky otáčka na místě
68
Teorie: lidový dvojhlas, intervaly (tercie a sexta) Poslech: Antonín Dvořák - Moravské dvojzpěvy Píseň: Čtyři koně ve dvoře (1 hodina) Pro žáky si nakopírujeme a vystřihneme tyto kartičky:
Hodinu začneme prvním úkolem z pracovního listu. Po přečtení textu z písně Zajatá, by žáci měli poznat, že má blízko k básničce i k písničce. Pojednává o lásce, o prostém děvčeti z venkova (sekla trávu), což nás navede na lidový původ. Podle nářečí usoudíme, že pochází z Moravy. Žáci se pokusí najít k textu vhodný název. Poté si pustíme ukázku písně Zajatá z Moravských dvojzpěvů od Antonína Dvořáka (CD k učebnici HV pro 6. roč. ZŠ – M.Lišková, L. Hurník). Při poslechu žáci určí, kdo píseň zpívá (soprán a mezzosoprán) a jaké nástroje hrají doprovod (klavír). Pozastavíme se u způsobu dvojhlasu. Zpívají vždy oba hlasy najednou? Druhý hlas někdy zpívá jakoby opožděně. Název písně i autora se žáci pokusí odhadnout pomocí nápovědy na pracovním listě. Principem sudoku je, že se všechna písmena mohou 69
vyskytovat jen jednou: v každém řádku, sloupečku i v každém vyznačeném obdélníku. Žáci si ho mohou vyplnit doma nebo ho můžeme využít jako aktivitu pro rychlejší žáky, kteří budou dříve hotoví při doplňování intervalů.
D Á K V O Ř
V O Ř D K Á
K D Á Ř V O
O Ř V K Á D
Á V D O Ř K
Ř K O Á D V
V dalším cvičení si zopakujeme, že interval v hudbě znamená vzdálenost dvou tónů. Pro zopakování využijeme již připravené kartičky. Rozdělíme žáky do skupinek po třech a dáme jim za úkol přiřadit intervaly ke správným názvům. Budeme-li mít dostatek času, mohou si žáci s kartičkami zahrát pexeso. V dalších dvou cvičeních si žáci procvičí tvoření i pojmenovávání intervalů od různých tónů a to vzestupně i sestupně. Zatím nerozlišujeme, zda jde o základní či odvozené intervaly. Vzniklé intervaly si můžeme prozpívat i s použitím opěrných písní. Upozorníme na to, že zápis intervalů může být buď melodický nebo harmonický. K dvojhlasému zpěvu využíváme harmonický zápis. Lidový dvojhlas je jednodušší než dvojzpěv, který jsme poslouchali na začátku hodiny. Neskládá ho žádný skladatel, ale můžeme si ho vytvořit sami. Důležité pro jeho tvorbu jsou intervaly. Nejvíce se využívá tercie a sexta. Vyzveme žáky, aby se pokusili o dopsání druhého hlasu k uvedené písni Čtyři koně ve dvoře. Všimneme si toho, zda zazní píseň v tónině durové nebo mollové. Kterým stupněm začíná? Před zpěvem písně se rozezpíváme: Hra na zvonečky – žáky rozdělíme do tří skupin. Jedna skupina zpívá na 5. stupni bim bam (jako když zvoní malý zvoneček), druhá skupina zpívá na 5. stupni bim a sestupuje přes kukačkovou tercii na 3. stupeň bam, třetí skupina představuje velký zvon a drží jen základní tón (tj. 1. stupeň) na slabiku bam. Dáme pozor na správnou výslovnost a rezonanci při zpěvu souhlásky m. Skupiny vystřídáme. Potom žáky rozdělíme do dvou skupin a na rytmické deklamaci se rozezpíváme. Jedna skupina drží tón c1 a druhá skupina zpívá o tercii výš na e1. Po půltónech postupujeme výš dle hlasového rozsahu žáků. Přistoupíme ke zpěvu druhého hlasu písně. Všichni zpíváme druhý hlas. Druhý hlas můžeme podpořit hrou na melodický nástroj. Můžeme využít i tichého a hlasitého zpívání, kdy na chvíli přestáváme zpívat, svůj hlas si jenom myslíme a na pokyn učitele opět pokračujeme.
70
Teorie: homofonie, polyfonie, sólo, duo, trio, kvarteto Poslech: Bedřich Smetana – Z mého života Píseň: Ještě já se podívám (2 hodiny)
Začneme rozezpíváním, které nám pomůže navodit tečkovaný rytmus a durový kvintakord: Pokud jsme se v minulé hodině věnovali lidovému dvojhlasu a písni Čtyři koně ve dvoře, použijeme tento dvojhlas k rozezpívání. Zpíváme na slova textu a po půltónech postupujeme nahoru i dolů. Přistoupíme k řešení úkolů z pracovního listu. Žáci ze zápisu písně Ještě já se podívám poznají, že nejdříve vznikl hlas, který je uvedený ve druhé notové osnově. Horní druhý hlas nemá úplný text, liší se rytmicky a má svou odlišnou melodii. Kromě toho žákům napoví poznámka, že druhý hlas složil Petr Eben, proto se nejedná o lidový dvojhlas. Při tvorbě lidového dvojhlasu žáci mají vycházet z unisona (ze stejného tónu, který je v hlase prvním). Tón c1 drží i na druhou šestnáctinovou notu a pak pokračují v terciích. Jen v 10. taktu na poslední osminu druhý hlas zůstává na tónu e1 (použijeme tedy sextu). Uměle vytvořený druhý hlas nacvičíme nejprve rytmickou deklamací. Vzhledem k rozsahu druhého hlasu (e2) nacvičujeme v tónině A-dur. Potom připojíme první hlas hrou na nějaký melodický nástroj nebo ho zpívá učitel. Všimneme si intervalu (oktávy), kterým dvojhlas začíná. Navážeme zpěvem lidového dvojhlasu. Pro žáky by měl být jednodušší lidový dvojhlas, který má stejný rytmus, stejný text a kopíruje melodii prvního hlasu. Žáci se pokusí zařadit slova do příslušného sloupečku. Seznámíme je s pojmy homofonie a polyfonie. V homofonii se jedná zpravidla o jednu vedoucí melodii, kterou harmonicky doprovázíme. V polyfonii zaznívá více různých samostatných melodií současně. Princip polyfonie si vyzkoušíme ještě v dalším cvičení. Žáci určí ke každé písni její melodickou linku. Písně si zazpíváme. V dalším úkolu žáci hledají, co mají všechny tři písně společného. Jsou ve stejné tónině, mají stejný počet taktů a jsou v třídobém taktu. Žáky rozdělíme do tří skupin a zazpíváme všechny tři písně současně. Všimneme 71
si, kterými intervaly začínáme. Jedná se o durový kvintakord. Zpěv může šikovnější žák z každé skupiny podpořit hrou svého hlasu na melodický nástroj. Další úkol žáky navede na hledání příčin, proč zpěv nebyl úplně snadný (mají jiný text, rytmus a melodii). Zkusíme si zpěv zjednodušit alespoň tím, že sjednotíme text a zpíváme všechny hlasy na slabiku pam. Tuto skladbu můžeme označit tedy jako tercet, protože k jejímu provedení jsou potřeba tři hráči nebo tři zpěváci – tedy trio. Při tvoření názvů skladeb pro čtyři a více účinkujících žákům napovíme, že jsou v mužském rodě, zatímco název uskupení je v rodě středním a končí na o. Pokud hraje nebo zpívá jen jeden hudebník mluvíme o sólistovi, který bývá doprovázen hudebním nástrojem nebo celým orchestrem. Kvartety skládal známý český skladatel. Před poslechem jeho skladby si žáci přečtou otázky, aby věděli, na co se mají při poslechu zaměřit. Skladbu hraje smyčcové kvarteto v tradičním obsazení (dvoje housle, viola a violoncello). Kdyby tato hudba vyjadřovala něčí život, byl by asi pestrý, uspěchaný, rychlý, někdy i veselý, ale zároveň se v životě vyskytlo něco, co člověka přinutilo zpomalit a co mohlo být i smutné. Můžeme se zamyslet, jaké události v životě mohou být smutné (nemoc, ztráta někoho blízkého apod.). Žáci hledají vhodný název, potom jim prozradíme skutečný název Z mého života. Přečteme si nejdůležitější události, že života Bedřicha Smetany a při opakovaném poslechu hudby je žáci seřadí tak, jak si myslí, že šly za sebou. Místo, kdy skladatel ohluchl, je ve skladbě zřetelně slyšet, je to moment, kdy zazní tón vysoké e. Úplný závěr skladby bychom mohli chápat jako jeho vlastní smrt. Tyto informace si žáci opět přenesou do Knihy skladatelů.
72
Teorie: durový a mollový akord, harmonie Poslech: Modest Petrovič Musorgskij – Obrázky z výstavy Píseň: opakování (2 hodiny) Hodinu začneme hrou na zvonečky, kterou již známe ze čtvrté kapitoly. S tím rozdílem, že si zahrajeme na veselé (durové) a smutné (mollové) zvonečky. Při zpěvu si všímáme, který tón musíme změnit, aby se z veselého stal smutný a naopak. Můžeme se vrátit ke zpěvu trojhlasu (Já do lesa nepojedu, Neviděli jste tu mé panenky a Jede, jede poštovský panáček). Všimneme si toho, jakým akordem tento trojhlas začíná. Potom přistoupíme k prvním čtyřem úkolům z pracovního listu. Pro lepší představu konsonance a disonance učitel zahraje na klavír příklady libozvučných a nelibozvučných akordů. Až žáci zapíší do notové osnovy zbývající akordy, zahraje je učitel nebo šikovný žák na klavír nebo metalofon a společně budeme určovat, zda se jedná o akord durový nebo mollový. Rozložené durové akordy nám připomínají začátek písničky např. Ovčáci, čtveráci, Já do lesa nepojedu a sestupně V zahrádce na hrušce, Modrají se pomněnečky apod. Vzestupný mollový akord nám navodí písnička Lubí sa mi, lubí a sestupný Proč si k nám nepřišel. Na základě předchozích činností žáci jistě poznali, že se mění prostřední tón daného akordu. Vzniká tak malá a velká tercie, která určuje durovost nebo mollovost akordu. Po splnění těchto úkolů přistoupíme k poslechové skladbě Obrázky z výstavy od M. P. Musorgského. Společně si přečteme uvedený text. Jméno autora žáci opět získají ve hře sudoku. Na slabiku vjo zazpíváme téma Promenády (všimneme si i změny taktů), potom učitel předvede, jak toto téma zharmonizoval M. P. Musorgskij. Jména obrázků z leva jsou: Chýše Baby Jagy, Tanec kuřátek ve skořápkách a Velká brána kijevská. Žákům pustíme ukázky těchto tří skladeb v jiném pořadí. Při poslechu se žáci snaží přiřadit ukázky podle jejich charakteru k jednotlivým obrázkům. Na obraze Velká brána kijevská mohou žáci vidět typicky ruskou architekturu. V rámci propojení hudební výchovy s výchovou výtvarnou můžeme žákům pustit i některou z dalších ukázek, u kterých se obraz nedochoval, a žáci se mohou pokusit namalovat, jak mohl obraz vypadat. Pro lepší představu žákům jednotlivé obrazy přiblížíme alespoň popisem: 73
1. Skřítek: Kresba trpaslíka, kymácejícího se nemotorně na svých krátkých, křivých nožkách. 2. Starý hrad: Středověký hrad, před kterým trubadur zpívá svoji píseň. 3. Tuileries (Hašteřící se děti): Obraz chůvy a dětí při hře v pařížské zahradě Tuileries. Chůva děti napomíná, protože jsou hlučné, ale děti se nedají zkrotit a pokračují ve hře. 4. Bydlo: Polský vozík na vysokých kolech s volským potahem. 5. Tanec kuřátek ve skořápkách: Návrh scény z baletu Trilby. 6. Samuel Goldenberg a Schmuyle: Dva polští židé, jeden bohatý a jeden chudý. 7. Trh v Limoges: Hádající se francouzské trhovkyně. 8. Katakomby: Tímto obrazem portrétuje Hartman sebe samého, prohlížejícího pařížské katakomby při mdlém světle lampy. 9. Chatrč Baby Jagy: Tato kresba ukazuje velké hodiny ve formě boudy na muřích nohách. Musorgskij přidal ještě téma útěku Baby Jagy. 10. Velká brána kijevská: Návrh městské brány Kijeva v masivním ruském stylu s kulatou kopulí ve tvaru slovanské helmy. Jinou variantou je, že si žáci sami zvolí nějaké libovolné téma, které ztvární. V zájmu úspory času a po domluvě s vyučujícím výtvarné výchovy můžeme malování obrazu zahrnout do výtvarné výchovy. Potom si ve skupinkách zvolí jeden obrázek, který se jim bude nejvíce líbit, a společně ho zhudební. Každá skupinka zahraje svoji skladbičku a ostatní mohou hádat, který obraz si pro zhudebnění vybrali. Ve třídě si také můžeme uspořádat výstavu obrazů s hudebním doprovodem. Učitel může hrát mezihry (tzv. promenádu). Za domácí úkol si žáci doplní informace o skladateli M. P. Musorgském do Knihy skladatelů.
74
Teorie: dynamika, kontrast Poslech: J. Haydn - S úderem kotlů L. van Beethoven – Symfonie č. 3 (1 hodina)
D
Y
N
A
M
I
K
A
M
E
Z
Z
O
F
Téma hodiny navodíme
P
I
A
N
O
křížovkou, která žáky motivuje
F
O
R
T
E
k další práci. Současně si tak
D
E
C
R
P
I
C
R
F
O
zopakujeme důležité pojmy, se kterými
budeme
v hodině
O
R
T
E
E
S
C
E
N
D
A
N
I
S
S
I
M O
E
S
C
E
N
D
O
R
T
I
S
S
I
M O
O
pracovat. Kontrast se vyskytuje v hudbě často ve formě dynamické. Poslechneme si, jak s dynamickým kontrastem pracoval L. van Beethoven v Symfonii č. 3 (CD k učebnici HV pro 6. ročník ZŠ, M. Lišková, L. Hurník). Žáci se pokusí tuto dynamiku zachytit graficky. Potom se žáky hledáme další formy kontrastu. Kontrast se může týkat rytmu, tempa, nebo může spočívat v rozdílu mezi jasným vysokým hlasem houslí a temným hlubokým hlasem kontrabasu. Práce s kontrastem je v hudbě velmi důležitá, pomáhá udržet pozornost posluchače a utváří charakter hudby. Hudba bez kontrastu by byla jednotvárná a nudná. Přistoupíme ke zpěvu 1. řádku melodie uvedené na pracovním listě (postupujeme po půltónech vzestupně na slabiku vjo). Žáci se pokusí melodii na 2. řádku ukončit. Nejpovedenější závěr zapíšeme na tabuli a zazpíváme si melodii celou. Při zpěvu se pokusíme vytvářet různé kontrasty. Žáci se dívají na dirigenta, který všechny kontrasty (tempo, p, f, cresc., decresc. apod.) ukazuje vhodným dirigentským gestem. Značky pro dynamiku si žáci zapíší do not. Potom učitel zahraje na klavír, jak v dané melodii pokračoval Josef Haydn. Je v tomto případě melodie ukončená? Končí tzv. polovičním závěrem.
75
Poslechneme si začátek 2. věty jeho symfonie S úderem kotlů. Při poslechu se zaměříme na to, jaké kontrasty skladatel použil. Nejvýraznějším kontrastem jsou údery tympánu do velmi tiché hudby. Dále stojí v kontrastu silný hluboký hlas violoncell a kontrabasů s jasným tichým hlasem houslí. Pokračujeme hrou z uvedené grafické partitury. Žáky rozdělíme do skupin podle toho, jaký nástroj mají. Partituru přepíšeme na tabuli. Ukazovátkem budeme určovat časovou linku a podle toho žáci budou hrát. Pokud se chceme vyhnout disonanci, vyndáme z melodických nástrojů tóny, které nepotřebujeme. Ponecháme například jen tóny akordu C dur. Před hrou vysvětlíme žákům, co jednotlivé značky znamenají:
Na závěr hodiny se žáci mohou pokusit vymyslet svoji vlastní grafickou partituru, která může skrývat i nějaký příběh nebo činnost. Jako příklad jim uvedeme ranní vstávání nebo jízdu autobusem, vše ale necháme na vlastní tvořivosti a fantazii žáků. Mohou pracovat i v malých skupinkách. Pokud nám zbývá čas, přepíšeme nejpovedenější partiturky na tabuli a společně si je zahrajeme.
76
Teorie: dudácká kvinta, dudy, dechové nástroje Píseň: Žádnyj neví, co sou Domažlice Poslech: Leoš Janáček – Dechový sextet (1 hodina) Z V
Á
P
A D D U Ý CH O D Č E CH Y
N R N
Í O Í
V
Á
Začneme křížovkou. Žáci by měli odvodit správná slova (např. vylučovací metodou a podle stanoveného počtu písmen), i když jsme danou problematiku ještě neprobírali. Dudy byly nejoblíbenějším nástrojem hlavně v jižních Čechách na Chodsku. Z Chodska také pochází píseň Žádnyj neví, co sou Domažlice (žáci mohou odhadnout oblast podle polohy města). Před zpěvem zařadíme dechové cvičení formou hry na dudy: Při nádechu zvedáme ohnutou pravou ruku, vydechujeme fázovitě na sss a zároveň vracíme ruku k tělu. Cvičíme tak dechovou oporu. Pokračujeme rozezpíváním v třídobém taktu 112 332 1 na slabiky jaja vy jaja vy já. Až žáci dopíší do notové osnovy druhý hlas v terciích (v 7. a 8. taktu je druhý hlas stejný jako první), naučíme se píseň zpívat (i v lidovém dvojhlasu). Potom se vrátíme k dudám a vysvětlíme si, že se skládají ze dvou píšťal, měchu a dymáku. Dymákem se do měchu nahání vzduch (místo dymáku se používal i náustek, kterým se vháněl vzduch do měchu ústy). Z měchu putuje vzduch do píšťal, na jednu se hraje prsty melodie a druhá vydává pouze jeden basový tón, říká se tomu dudácká prodleva. Zvuk dud můžeme jednoduše napodobit. Žáky rozdělíme do dvou skupin. Jedna skupina bude představovat první píšťalu – zpívá melodii a druhý skupina zpívá dudáckou prodlevu na tónu f1 na slabiku hou. Pak se skupiny vystřídají. Šikovnější žáci zvládnou i čtyřhlas: lidový dvojhlas + 3. hlas tón f1 + 4. hlas tón c2. V doprovodu vytvoříme tzv. dudáckou kvintu, kterou můžeme popř. nahradit souzvukem tónů hraných na housle.
77
Přistoupíme k osmisměrkám. Každá osmisměrka představuje jednu skupinu dechových nástrojů a ukrývá tolik nástrojů, kolik je k dispozici předepsaných řádků.
A K I N O M R A H Í V N V Í C E H L A S É T M U I N O M R A H S H Ú A A K O R D E O N D U D Y
N O F O X A S F L D Ř E V Ě N É F T A N G P I K O L A J O B O H T E N I R A L K
A B U T K P B Ž E S Ť O V É U Z R O T U H O R Í N S E L
Pro dechové nástroje napsal Leoš Janáček dechový sextet Mládí. V ukázce tedy slyšíme flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh, fagot a basový klarinet. Po doplnění chybějících písmen do textu získají žáci jméno skladatele (tedy Leoš Janáček). Informace o něm si zapíší do Knihy skladatelů.
Teorie: Cimbálová muzika a rodina smyčcových nástrojů Poslech: Vítězslav Novák - Slovácká suita Písně: Muzikanti, co děláte, (Voděnka studená) (1 hodina) Hodinu začneme dechovým cvičením. Protože budeme zpívat o vodě zahrajeme si na papiňák. Budeme syčet jako pára ucházející z papiňáku na zadržované cc ff ss. Máme zvednutý ukazováček, když ho ohneme, zadržíme dech a přestaneme syčet. Rozezpíváme se na slabiku vjo na rozloženém durovém akordu (1358531), kterým začíná píseň Voděnka studená. 78
Přistoupíme k úkolům uvedeným na pracovním listě. Z popletených slov žáci sestaví názvy smyčcových nástrojů a seřadí je podle jejich hloubky: housle, viola, violoncello, kontrabas. Společně podle obrázků (viz. Muzikantův instrumentář) zkoumáme, co mají společného a dospějeme k souhrnnému názvu smyčcové nástroje. Naučíme se písničku Muzikanti, co děláte, ve které se zpívá o těchto nástrojích. Pozornost věnujeme také moravskému nářečí, podle kterého žáci poznají, že písnička pochází z Moravy. Na Slovácku a Valašsku je oblíbeným nástrojem cimbál, na který se hraje pomocí paliček. Cimbál tedy není smyčcový nástroj ale strunný. Cimbálová muzika má ustálené složení: housle (primáš -1. hlas, tercáš - 2. hlas a kontráš - doprovod „kontry“), basové tóny hraje kontrabas a cimbál rozložené akordy doprovodu. Ve většině cimbálových kapel se objevuje i klarinet. Současnou nejznámější cimbálovou kapelou, která se věnuje lidové hudbě a moravskému folkloru, je Hradišťan. Pustíme žákům ukázku lidové písně Ej, lásko, lásko od Hradišťanu (Hradišťan Live, 2006). Pokud žáci skupinu hned nepoznají můžeme jim napovědět, že pochází z Uherského Hradiště. Sólistku doprovází cimbál a v mezihře hraje klarinet, o kterém ještě nebyla řeč. (Žáci ho mohou poznat i z obrázku.) Z minulé hodiny si můžeme připomenout, že jde o dřevený dechový nástroj. Písničku si můžeme se žáky zazpívat a upozornit je na interval (kvintu), kterým písnička začíná. Upevňujeme tak nápěvkovou metodu od Františka Lýska. Primášem a uměleckým vedoucím Hradišťanu je hudební skladatel, zpěvák a houslista Jiří Pavlica. Jako ukázku z jeho tvorby můžeme zvolit známou Modlitbu za vodu (O slunovratu, 1999). Lidovou hudbou ze Slovácka se nechal inspirovat i český hudební skladatel Vítězslav Novák. Pustíme žákům ukázku z jeho Slovácké suity, část Zamilovaní. Žáci by měli poznat, že hlavní téma vychází z lidové písně Voděnka studená. Můžeme jim napovědět, že se jedná o písničku, ve které se zpívá také o vodě. Zahrajeme žákům první takt a necháme je určit, zda se jedná o durový nebo mollový rozložený akord. Ten pak zapíší ve správném rytmickém tvaru do notové osnovy. Podle obsahu textu písně by měli žáci určit, že ukázka pochází z části Zamilovaní. Celá suita má představovat obraz nedělního dne na vesnici (ráno jdou lidé do kostela, potom si děti hrají, zamilovaný pár jde k muzice, pokračuje vesnická tancovačka až do noci, kdy všechno utichá).
79
Teorie: Odrážka, křížek, bé, stupnice dur + paralelní moll Píseň: Vyletěla holubička (1 hodina) V této hodině se budeme věnovat teorii. Prvním cvičením si žáci připomenou význam posuvek a zopakují si názvy zvýšených a snížených not. Upozorníme je na trochu odlišné označení tří snížených tónů: as, es, b. Vše si mohou procvičit při luštění záhadné věty, která zní: Pes Baryk má hnědý ocas, Gábina jde i s Barykem do lesa. Další cvičení využívá opačný postup, kdy žáci podle názvů dopisují noty (c1-c2).
Pomocí následujícího cvičení přejdeme ke stupnicím. Vybídneme žáky, aby zapsali do třetího řádku stupnici C-dur. Potom žáci dopíší do prvních dvou řádků odvozené tóny od tónů základních. Upozorníme je na to, že vzniklé tóny na jedné „černé klávese“ jsou vlastně stejné (enharmonická záměna). Vše demonstrujeme pomocí klavíru. Mezi 3. - 4. a 7. - 8. stupněm jsou půltóny, zakroužkujeme je. Přistoupíme k rozezpívání. Dechové cvičení motivujeme napodobováním hlasu hrdličky (na jednom tónu voláme „cukrrrú“ a „vrrkúú“). Na slabiky myjo zpíváme řadu tónů 12345432 13531. Postupujeme vzestupně po půltónech. V zápisu písně Vyletěla holubička žáci mají označit stupnici. Píseň se naučíme zpívat, můžeme využít i kánonu. Stupnice může být vzestupná i sestupná, to si ukážeme v dalším cvičení. Schůdky jsou neobvyklé tím, že 4. a 8. schod je nižší. Žáci by měli poznat, že jde o půltóny. Zpíváme na text Šel zajíček na kopeček [:12345678 87654321:]. Potom žáci doplní názvy tónů směrem dolů. Všichni si zazpíváme píseň znovu, ale jen na sestupnou řadu tónů (87654321 87654321...). Rozdělíme se na dvě skupiny a zpíváme obě varianty současně. Mollové stupnice jsou odvozené z 6. stupně stupnic durových. Paralelní mollová stupnice k stupnici C-dur je tedy a-moll. Této základní tónové řadě říkáme aiolská. Obě stupnice mají stejné předznamenání. Žáci mají za úkol dokreslit „mollové“ schůdky. Začnou na tónu a. Dají pozor na půltóny, které vzniknou mezi 2.-3. a 5.-6. stupněm (3. a 6. schůdek bude nižší). Zahrajeme si na „smutného“ zajíčka a zazpíváme totéž (viz dur) v mollové (aiolské) podobě. Pro úplnost si žáci ještě zapíší stupnici a-moll do notové osnovy. Na základě toho, co už o stupnicích vědí, utvoří definici stupnice. (Stoupající nebo klesající řada po sobě jdoucích tónů v jedné oktávě.) 80
Teorie: hudební forma - rondo Poslech: J. Haydn – Koncert Es-dur pro trubku a orchestr Píseň: Pějme píseň dokola + koledy (1 hodina) Tato hodina by se měla konat přibližně v období Vánoc nebo alespoň v zimním období. Dechová a hlasová cvičení jsou tématicky se zimou spojena. Můžeme je souhrnně nazvat Zimní ráno. Mráz v noci „pomaloval“ okno, že není vidět ven. Rozehříváme svým dechem kolečko na zamrzlém okně, abychom se jím mohli podívat ven. Ústa našpulíme, jako bychom vyslovovali o. V komíně si spokojeně hvízdá meluzína. Zkusíme ji napodobit. Po vzestupném melodickém obloučku sestupují žáci glissandem na slabiku húúúú dolů. K zachování lehkého znění nižších tónů meluzína v závěru už jen doznívá. Ustrojíme se a vyjdeme před dům. Tam najdeme promrzlého ptáčka. Vezme ho do dlaní, neseme ho před sebou a jemně ho svým dechem zahříváme (haa). Když už je ptáčkovi lépe, necháme ho uletět. V korunách stromů fouká vítr, který stále zesiluje. Napodobujeme slabý vánek, zesilujeme na vítr a na vichřici. Ruce a celkový pohyb těla naznačují, zda jde o vánek či silné povětří. K uvolnění těla se oklepeme, abychom setřásli z ramen, zad, hlavy, boků a rukávů čerstvý sníh. Pokračujeme dalším cvičením z pracovního listu. Uvedený rytmus si společně vytleskáme. Potom žáci vymyslí svoje vlastní rytmické čtyřtaktí. První čtyři takty si označíme písmenem „a“, další čtyři takty písmenem „b“. Žáci utvoří kroužek a budou společně vyťukávat (nebo hrát na rytmické nástroje Orffova instrumentáře) první čtyři takty (část „a“). Další čtyři takty (část „b“) vyťukává jen jeden žák sólo. Pokračujeme všichni znovu první částí a následuje druhý žák sólo. Tak pokračujeme po kroužku, až se opět dostaneme k žákovi, který začínal. Na závěr všichni znovu zopakujeme část „a“. Potom žáci hledají souvislosti mezi tímto způsobem provedení rytmického cvičení a zakreslenými geometrickými tvary. Do volné mezery by měli žáci nakreslit jakýkoli jiný tvar (jako část „e“), který v kruhu ještě není. Po dopsání písmen útvar vypadá takto:
81
Vysvětlíme si, že takovému způsobu provedení skladby se říká RONDO. Je to hudební forma, která je založená na opakování určité hlavní hudební myšlenky, která se střídá s jinými (odlišnými) hudebními myšlenkami (mezivětami). Začíná a končí hlavním tématem (a). Tuto formu si procvičíme i v melodickém cvičení. Uvedené čtyři takty si zazpíváme a každý žák k nim přimyslí další čtyři takty své vlastní melodie. Může zmelodizovat svůj rytmus z předchozího cvičení, jako je tomu u první části. Potom si skladbičku zahrajeme nebo zazpíváme opět ve stylu ronda (viz rytmické cvičení). Jedná se o hlavní téma 3. věty z Koncertu pro trubku a orchestr od Josefa Haydna. Při poslechu žáci dávají pozor, kolikrát hlavní hudební myšlenka zazní. V závěru hodiny si zazpíváme píseň Pějme píseň dokola. Její provedení má také formu ronda. Hlavní částí je píseň Pějme píseň dokola a mezivětami jsou námi zvolené písně. Připadá-li tato hodina do období Vánoc, můžeme za jednotlivé písničky dosazovat známe koledy, které si žáci sami zvolí. Řada obrázkových vánočních motivů představuje vlastně také formu ronda. Hvězdy tvoří hlavní část a zvoneček, sněhulák a stromeček tvoří „mezivěty“. Do poslední mezery si žáci mohou nakreslit ještě další jim blízký motiv Vánoc.
82
Teorie: předznamenání, mollové stupnice (mel., harm.) Píseň: Koulelo se, koulelo Poslech: Bedřich Smetana - Má vlast (Vltava) (2 hodiny) Rozezpíváme se řečí kočiček a pejsků. Pomalu říkáme m-i-je-a-ou a propojujeme samohlásky. Zkusíme si hru na kočku v různých polohách. Napodobujeme mňoukání malého kotěte, starého kocoura, kočičí mámy apod. Stejně napodobujeme štěkání psa. Můžeme cvičit vestoje, vsedě nebo jako pejsek „na čtyřech“. Předvádíme malé bojácné štěně, velkého smutného maxipsa Fíka, velkého zlého psa apod.
Pokračujeme zpěvem písně Kočka leze dírou. Po půltónech postupujeme nahoru. Učitel zahraje nebo zazpívá tuto píseň v mollové tónině. Potom přejdeme k úkolům na pracovním listě. Nejprve žáci doplní a pojmenují chybějící noty v zápise a označí půltóny v tónině C-dur. Pak přepíší písničku do tóniny D-dur. Z uvedené tabulky zjistí, že stupnice D-dur má v předznamenání dva křížky.
Takto přepsanou písničku si ještě zazpíváme. Zní stejně, jen o tón výš. Potom si zopakujeme, že aiolská mollová stupnice začíná od 6. stupně stupnice durové. Žáci se pokusí přepsat začátek písně do paralelní mollové tóniny k tónině C-dur (tedy a-moll), tak vzniknou půltóny mezi 2.-3. a 5.-6. stupněm, aniž bychom použili posuvky.
83
Princip systému předznamenání si ukážeme pomocí tzv. „Dur-mollových hodin“.
84
Pro procvičení názvů mollových tónin můžeme využít tuto skládanku:
85
Pracujeme s poslechovou skladbou Vltava z cyklu Má vlast od Bedřicha Smetany. Pustíme ukázku a žáci mají určit, zda úvodní melodie zní v durové nebo mollové tónině. Doplněním názvů jednotlivých symfonických básní do křížovky, získají název celého cyklu symfonických básní Má vlast. Podle charakteru hudby žáci poznají, že se jedná o Vltavu, která se z malého pramínku rozrůstá do velké řeky (využívá gradaci). M Š
Z
Á
R
K
A
V
Y
Š
E
H
V
L
T
A
V
A
B
L
A
N
Í
K
Č
E
S
K
Ý CH L
T
Á
B
O
R
A
D
U
H
Ů
A
H
Á
J
Ů
R
Při druhém poslechu by žáci měli seřadit jednotlivé části takto: 1. V horách vyvěrají dva prameny a slévají se v malou řeku.
- tichá, bublavá
2. Vltava protéká krásnou krajinou a je pořád mohutnější.
- mírná, klidná
3. Podél řeky roste borový les, ve kterém jsou právě myslivci na lovu. - silná hlasitá 4. Na břehu řeky se koná venkovská svatba (lidé tančí).
- taneční, slavnostní
5. Víly u řeky tančí za svitu měsíce.
- tajemná, něžná
6. Proud řeky už je velmi silný.
- mohutná, hučící
7. Řeka protéká Prahou, v pozadí stojí Vyšehrad.
- hlasitá
8. Řeka se vlévá do Labe.
- doznívající
V propojení se zeměpisem žáci zakreslí tok Vltavy a polohu Vyšehradu, Blaníku, Tábora a Litomyšle do mapy. Mohou pojmenovat i zbylé zakreslené řeky. Dále se krátce budeme věnovat melodické mollové řadě, ve které je napsána píseň Koulelo se, koulelo. Stupnici i píseň si zazpíváme. Žáci by měli zápis upravit:
V harmonické řadě zvyšujeme jen 7. stupeň, proto získáme mezi 6. a 7. stupněm interval 1 ½ tónu. I harmonickou stupnici si zazpíváme. Připomíná nám orientální hudbu. Představíme si, jak podobná hudba „budí“ hady k „tancování“. Zahrajeme si na něco podobného. Jeden žák improvizuje na melodický nástroj melodii se zvýšeným 7. stupněm. Ostatní žáci leží na zemi, postupně se probouzejí a začínají se vlnit jako had. 86
Teorie: Akordy -T, S, D, rodina strunných drnkacích nástrojů Píseň: Já mám koně + harmonický doprovod (1 hodina) Protože se v této hodině budeme věnovat především akordům, zopakujeme si nejdříve základní pojmy. Akord se skládá většinou ze tří tónů. Takovému základnímu akordu říkáme kvintakord, protože interval mezi spodním a horním tónem je kvinta. Durové akordy se skládají z velké a malé tercie.
Pro harmonický doprovod písní jsou nejdůležitější akordy postavené na tónice, subdominantě a dominantě. Těmto akordům seřazeným v pořadí T, S, D, T říkáme kadence. Přistoupíme k dechovým cvičením. Budeme zpívat píseň o koních, proto žáky motivujeme hrou na koníky. Cvičíme vsedě, kolena od sebe. Pobízíme koně takto:
Žáci rukama drží opratě (lokty jsou od těla) a zataháním za opratě zastavují koně na třikrát: prrrr-prrrr-prrrr (na jednom tónu). Potom si odfrkneme jako kůň (rty rychle kmitají o sebe). Všechna tři cvičení spojíme za sebe (hi-jééééé, prrr-prrr-prrr, odfrknutí). Rozezpíváme se na první čtyři takty písně „Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mý“ a postupujeme po půltónech nahoru a dolů. Písničku se naučíme zpívat. Žáci určí její tóninu (F-dur) a označí akordy písmeny (T, S nebo D). Subdominantní a dominantní akordy jsou zapsány o oktávu níž. Písničku si zazpíváme formou hry na štafetu. Každý postupně zazpívá jen jeden takt a pokračuje soused. Melodie by měla pěkně navazovat a neměli bychom ztrácet tempo (metrum ťukáme na bubínek, nebo dirigujeme). Doprovod k písni zahrajeme na nástroje Orffova instrumentáře. Rytmické modely si můžeme nejdříve procvičit na rytmických nástrojích nebo hrou na tělo. 87
Oba doprovody můžeme kombinovat. Důležité je, abychom procvičili doprovod pro každý nástroj zvlášť. Hráči tvoří kapelu a ostatní žáci zpívají. Nad některými písničkami jsou uvedeny akordy, většinou i s obrázkem hmatu na kytaru. Kytara patří do strunných drnkacích hudebních nástrojů. V textu byly ukryty tyto nástroje: 10. Klárčina maminka seděla úplně na druhém konci terasy a jen poslouchala, co si děti povídají. 11. „Vojta v kartách vždycky vyhraje. Já většinou beru kule, Lenka žaludy a David srdce,“ stěžovala si Amanda. 12. Děti měly radost, že si konečně mohou s Leničkou hrát. Byla totiž s tatínkem na výletě, proto ji dlouho neviděly. 13. David ji trochu záviděl, taky by chtěl někdy plout na opravdové lodi s námořníkem. 14. „A chytli jste nějakou rybu? Třeba lína nebo kapra?“ vyzvídala Amanda. „Ale Amando, lín a kapr jsou přece sladkovodní ryby,“ odpověděla důležitě Lenička. 15. Vojta se taky přidal do rozhovoru: „Můj kamarád Emil chová doma pavouky, tarantule ale ještě nemá, prý jsou moc nebezpečné.“ 16. „A můj pradědeček byl Bulhar, fakt!“ trumfovala Amanda. 17. David se taky nechtěl nechat zahanbit: „Víte, že úplně první ve vesmíru byl pes?“ „A já dokonce vím, jak se jmenoval,“ Lenička se totiž taky ráda vychloubala. „Lajka,“ zavolala hlasitě. 18. Až ji slyšel i stařičký soused Urban Josef. Žáci si jména nástrojů dopíší k obrázkům do Muzikantova instrumentáře.
88
Teorie: partitura, part, symfonický orchestr Poslech: Franz Schubert – Nedokončená (1. věta) Píseň: Rožnovské hodiny (1 hodina) Hodinu začneme rozezpíváním. K písni Rožnovské hodiny se tématicky hodí „hra na hodiny“. Nejprve si zahrajeme na „kukačkové hodiny“, ze kterých každou celou hodinu vykoukne kukačka a zakuká přesně
tolikrát, kolik je právě hodin. Snažíme se na jeden nádech „odkukat“ na
kukačkovou tercii co nejvíce hodin. Hodiny na věži kostela nekukají ale odbíjejí určitou hodinu. Všichni napodobujeme zvuk hodiny na jednom tónu bim bim... (asi pětkrát na jeden nádech). Jednotlivé údery učitel ukazuje dirigentským gestem. Potom můžeme žáky rozdělit do tří skupin a každá skupina odbíjí na jednom tónu z durového kvintakordu. Protože hodiny v naší písničce bijí smutně, zpíváme i na tónech z mollového kvintakordu. Po rozezpívání se naučíme píseň Rožnovské hodiny. Potom společně určíme tóninu písně a zopakujeme si, jak vypadá tónický, subdominantní a dominantní kvintakord. Písmenky T, S, D žáci označí akordy v doprovodu. Vysvětlíme si, že doprovod nemusíme hrát držením tónu akordu, ale že můžeme jednotlivé tóny zrytmizovat. Obě varianty žákům pro porovnání zahrajeme na klavír. Doprovod může hrát i více nástrojů najednou. I když každý nástroj bude hrát jiný rytmus, nebude to vadit. Žáci vytvoří dvě skupiny, jedna skupina bude zpívat a druhá hrát na nástroje Orffova instrumentáře. Rytmus jednotlivých nástrojů důkladně procvičíme. Potom si skupiny vymění role. V dalším cvičení se žáci seznámí s důležitými pojmy. Když přečteme záhadná slova pozpátku dostaneme PARITURA, PART a DIRIGENT. Žáci se pokusí napsat svoji vlastní partiturku k písni Rožnovské hodiny. K doprovodu mohou využít jakýkoli nástroj Orffova instrumentáře. Povedené partitury můžeme rozstříhat na jednotlivé party a společně si je zahrát. Partitury musejí být přehledné, každému instrumentálnímu i vokálnímu hlasu náleží jeden řádek, taktové čáry jsou vedeny přes všechny notové osnovy. Ve velkém orchestru hraje mnoho nástrojů, proto se na jednu stránku vejde jen několik taktů. Aby všichni hudebníci hráli a zpěváci zpívali stejně, stojí před nimi dirigent, který gesty řídí celé hudební těleso.
89
Dalším úkolem je vyjmenovat nástroje, které hrají v symfonickém orchestru. Aby se žákům lépe vzpomínalo, pustíme jim ukázku ze symfonie Nedokončená od Franze Schuberta. Žáci říkají, které nástroje slyší. Pokud máme k dispozici alespoň část partitury této symfonie, mohou žáci při druhém poslechu sledovat její průběh. Nástrojové skupiny jsou v ní řazeny od nejvyššího hlasu k nejhlubšímu (dechové dřevěné, dechové žesťové, bicí a smyčcové nástroje). I v těchto skupinách jsou nástroje řazeny podle výšky svých hlasů. Sólové nástroje a zpěvní hlasy se zapisují nad skupinu smyčcových nástrojů. S tímto uspořádáním se žáci mohou blíže seznámit v následujícím cvičení. Podle obrázků pojmenují nástroje a zařadí je k příslušné nástrojové skupině. Potom se snaží seřadit nástroje v každé skupině podle jejich výšky a dopsat jejich názvy před každý řádek. Na závěr si poslechneme každou skupinu nástrojů zvlášť. Poslechneme si ukázku z orchestrální skladby Benjamina Brittena Průvodce mladého člověka orchestrem, ve které se postupně jednotlivé skupiny nástrojů představují. Aby žáci pozorně poslouchali, dáme jim za úkol zjistit, o kterém dalším nástroji se v ukázce mluví. Jedná se o harfu, která také patří do symfonického orchestru.
90
Teorie: variace Poslech: W. A. Mozart – Variace C-dur Píseň: Šly tři slípky na pole (Morgen kommt der Weihnachtsmann) (1 hodina) K rozezpívání použijeme hlasová cvičení uvedená v pracovním listu. Na přerušované slabiky napodobujeme řeč zvířat. Žáci se při napodobování vyplašené slepice mohou i jako ona tvářit a pohybovat. Pro uvolnění bránice je také vhodné koktání. Při všech cvičeních by nám mělo „poskakovat bříško“. Potom si text „Šly tři slípky na pole…“ zazpíváme na uvedenou melodii. Nejprve zazpíváme jen první dva řádky. Až žáci uhodnou, kterou částí bude píseň končit, zazpíváme si ji celou. Ve třetím řádku se tedy opakuje část první (a). Zmíníme se krátce o tom, že se jedná o malou písňovou formu. Postupujeme podle úkolů v pracovním listě. Žáci se naučí rytmicky, melodicky i harmonicky obohatit jednoduchou melodii. Povedené variace můžeme přepsat na tabuli a společně si je zahrát na nástroje Orffova instrumentáře. Takové úpravy melodie (tématu) se v hudbě nazývají variace. V písni se zpívá, že si slípky nevzaly čepice. Zkusíme spolu se žáky vymyslet různé variace na základní obrys čepice. Jednotlivé obměny mohou vypadat např. takto:
K variování mohou žáci použít i různé barvy, protože i v hudbě může být druhem variace, že ji hraje jiný nástroj, který má zcela odlišnou barvu zvuku. Nemusíme vycházet vždy od základního tvaru, ale můžeme použít předchozí variaci. Poslední variace může potom vypadat např. takto:
Přejdeme k poslechu. Tuto melodii si vybral skladatel W. A. Mozart z francouzské písně "Ah, vous dirais-je, Maman" (Ach, vám bych říkal maminko) jako téma pro svoje dílo Variace C-dur. Variací je celkem 12 a každá přináší něco nového. 91
Úvodní variace pracují s kontrapunktem, později dominují trioly a virtuózní běhy. Mění se i tempo, objevuje se tečkovaný rytmus a mollová variace. Ve druhé variaci hraje téma klavíristova levá ruka. Při poslechu žáci hledají v čem se liší téma těchto variací od naší melodie. Variační téma je zdobnější (trylky a jiný rytmus) a jednotlivé části následují v jiném pořadí.
Tato původně francouzská píseň je známá i v Německu jako Morgen kommt der Weihnachtsmann. Jedná se tedy o vánoční píseň. Pokud žáci mají alespoň základní znalosti německého jazyka a hodina se bude konat v období Vánoc, můžeme si na závěr hodiny zazpívat tuto píseň na německý text: Morgen kommt der Weihnachtsmann, kommt mit seinen Gaben. Bunter Lichter, Silberzier, Kind mit Krippe, Schaf und Stier, Zottelbär und Panthertier möcht ich gerne haben. Bring uns lieber Weihnachtsmann, bring auch morgen, bringe eine schöne Eisenbahn, Bauernhof mit Huhn und Hahn, einen Pfefferkuchenmann, lauter schöne Dinge. Morgen kommt der Weihnachtsmann, kommt mit seinen Gaben. Puppen, Pferdchen, Sang und Spiel. Und auch sonst der Freude viel, ja, o welch ein Glücksgefühl, könnt ich alles haben. Doch du weißt ja unsren Wunsch, kennst ja unsre Herzen. Kinder Vater und Mama, auch sogar der Großpapa, alle, alle sind wir da, warten dein mit Schmerzen.
92
Teorie: Malá písňová forma Poslech: Franz Schubert – Pstruh (+ Klavírní kvintet) Písně: Červená růžičko, rozvíjej se Měsíček svítí (1 hodina) Začneme hlasovým cvičením uvedeným v pracovním listě (Dáreček, dáreček můj). Zaměříme se na dodržování tečkovaného rytmu, který se vyskytuje v písni Měsíček svítí. Vysvětlíme si pojem malá písňová forma, o které jsme se krátce zmiňovali v minulé hodině. Jako příklad dvojdílné malé písňové formy jsme zvolili píseň Červená růžičko, rozvíjej se. Trojdílnou malou písňovou formu má píseň Měsíček svítí. Jednotlivé části písně si můžeme označit v notovém zápise ve zpěvníčku a naučíme se ji zpívat. Písně byly oblíbené v romantismu. Významným autorem písní byl rakouský skladatel Franz Schubert. Žáci doplní do textu uvedená slova a získané informace o skladateli si zapíší do Knihy skladatelů. Nejznámější jeho písní je píseň Pstruh. První část této písně se naučíme zpívat podle notového zápisu uvedeného v pracovním listě. Celou píseň si poslechneme z nahrávky. Pokud se žáci věnují německému jazyku, můžeme využít i nahrávku v původním německém jazyce. V textu můžeme vynechat jednoduchá slova (např. Forelle, Wasser, Angel...), která žáci během poslechu doplní. Die Forelle In einem Bächlein helle da schoss in froher Eil’ die launische Forelle vorüber wie ein Pfeil. Ich stand an dem Gestade und sah in süßer Ruh’ des muntern Fischleins Bade im klaren Bächlein zu.
Ein Fischer mit der Rute wohl an dem Ufer stand und sah’s mit kaltem Blute, wie sich das Fischlein wand. So lang dem Wasser Helle, so dacht ich, nicht gebricht, so fängt er die Forelle mit seiner Angel nicht.
Doch endlich ward dem Diebe die Zeit zu lang. Er macht das Bächlein tückisch trübe, und eh’ ich es gedacht, so zuckte seine Rute, das Fischlein zappelt dran und ich mit regem Blute sah die Betrog’ne an. Na závěr hodiny si poslechneme část 4. věty z Klavírního kvintetu od Franze Schuberta. Žáci hledají souvislost mezi touto skladbou a písní Pstruh. Jedná se o variace na téma této písně. Variační formu by měli žáci znát z minulé hodiny. 93
Teorie: velká písňová forma Poslech: W. A. Mozart – Haffnerova symfonie (1 hodina) Z minulé hodiny si zopakujeme, co je malá písňová forma. Navážeme vysvětlením velké písňové formy. Potom žáci dopíší do notové osnovy houslový klíč, předznamenání pro tóninu A-dur, ¾ takt a uvedené noty. Rytmus vytleskáme. Žáci se pokusí vymyslet slova na slavnostní téma, která by se k rytmu hodila. Melodii si zazpíváme. Vzhledem k jejímu rozsahu (e2), nacvičujeme v tónině F-dur. Můžeme využít i tato slova:
Poslechneme si menuet z Haffnerovy symfonie od W. A. Mozarta. Při poslechu žáci počítají, kolikrát v ukázce uslyší tuto melodii. Zazní celkem čtyřikrát ve středním díle B (v tzv. triu). Při druhém poslechu se žáci pokusí seřadit graficky zapsaný průběh skladby tak, jak šly jednotlivé části v ukázce za sebou. Část A:
Část B
Část A
Skladba je napsaná ve velké písňové formě A B A, o které jsme si povídali na začátku hodiny. Žáci se pokusí vymyslet pro skladbu vhodný název. Skutečný název zjistí po vypsání zvýrazněných písmen z textu. Důležité informace z textu si žáci dopíší do Knihy skladatelů. S písmenky z autorova jména si mohou pohrát v sudoku 94
Teorie: opera (árie, duety, recitativy, sbory) Poslech: B. Smetana – Prodaná nevěsta (2 hodiny) Postupujeme podle úkolů uvedených v pracovním listě. Z textu o Bedřichu Smetanovi žáci získají informace, které si zapíší do Knihy skladatelů. Slova se v textu vyskytují v tomto pořadí: Litomyšli, Smetana, koncertě, hudební, ohluchl, symfonických, Vltava. Text záhadné písničky ukrývá názvy oper Bedřicha Smetany: Když byli Braniboři v Čechách dala prodaná nevěsta Libuše Daliborovi u Čertovy stěny hubičku, viděly to dvě vdovy a bylo to jejich velké tajemství. Když se žáci naučí tuto větu, budou si názvy oper snadněji pamatovat. Budeme se věnovat opeře Prodaná nevěsta. Naučíme se sbor Proč bychom se netěšili z 1. jednání opery. Při rozezpívání se zaměříme na zpěv legata (vokál musí zaznít na každou notu pod obloučkem): 12 34 32 1 (na-a, ne-e, ny-y, no). V opeře se často vyskytuje polka. Pustíme ukázku písně z nahrávky a připojíme pohybový doprovod. Páry stojí čelem k sobě v řadě nebo v kroužku: 1. takt: každý dvakrát tleskne 2. takt: tlesknou o partnerovy dlaně, chytnou se za lokty v pokrčení předpažmo 3. takt: polkový krok (dívka od pravé nohy, chlapec od levé) 4. takt: polkový krok zpět ( dívka od levé nohy, chlapec od pravé) 5. - 8. takt = 1. - 4. takt 9. takt: Chlapec drží pravou rukou levou ruku dívky (druhá ruka je volně). Jeden polkový krok (dívka vykročí pravou nohou, chlapec levou). 10. takt: Spojené ruce se posunou vpřed, oba se přetočí bokem k sobě a tančí jeden polkový krok druhou nohou. 11. - 12. takt = 9. - 10. takt 13. - 16. takt = 9. – 12. takt 17. - 20. takt: Páry se natočí k sobě a chytnou se opět za lokty v pokrčení předpažmo. Čtyřmi polkovými kroky se otáčí na místě (až zpět na svoje místo). Stejně tak můžeme tančit i na druhou sloku písně. Děj opery se odehrává na českém venkově. Libreto napsal Karel Sabina. Děj opery můžeme přiblížit žákům následujícím způsobem (vyprávíme příběh, který prokládáme hudebními ukázkami): 95
1. ukázka: Proč bychom se netěšili (sbor) 1. dějství: Na venkovské návsi je veselo. Lid si zpívá: "Proč bychom se netěšili", všichni jsou šťastni. Jen Mařenka se trápí, protože si má vzít ženicha, kterého nemiluje a musí zapomenout na svého milého Jeníka. Rodiče chtějí pro peníze provdat Mařenku za neznámého mladíka. Má se to stát proto, že její otec k vůli dluhu přislíbil svou dcerku synu svého přítele. Mařenku trápí trochu i žárlivost. Jeník bývá občas nemluvný a zasmušilý. Není to snad kvůli jinému děvčeti? Jeník jí vysvětluje, co ho tíží. Jeho dětství bylo smutné, otec se podruhé oženil, macecha ho neměla ráda a vyštvala ho z domu. Utěšuje Mařenku, že jejich věrná láska překoná všechny nástrahy. To Mařence postačí a slíbí si s Jeníkem věčnou lásku. 2. ukázka: Věrné milování (duet Jeníka a Mařenky) Do vsi přijíždí dohazovač Kecal, aby dojednal svatbu s koktavým a hloupým Vaškem. Vychloubačně slibuje Mařenčiným rodičům, že provdá jejich dceru za člověka, jakému není rovno, protože syn toho, kterému kdysi dal starý Krušina slovo, Vašek Míchův, je slušný mladík, se statkem za třicet tisíc. S tím je nakonec spokojena i Mařenčina matka, jenže nikdo nepočítá s Mařenkou. Ta prohlašuje, že o žádné smlouvě nechce nic vědět a že už svého ženicha má. Zatím se nedá nic dělat, a tak se dá všechno do tance, jen Kecal ještě slíbí, že si s Jeníkem sám promluví. 2. dějství: V hospodě si chlapci pochutnávají na dobrém pivu, ale Jeník výše cení lásku. Kecal odporuje: “Ba ne, peníze, to je nejvyšší hodnota!” Pak se objeví Vašek, uvažuje nad máminým přáním, aby se oženil. Setkává se s neznámým hezkým děvčetem, aniž tuší, že je to jeho předurčená Mařenka Krušinovic. Ta ho mazaně přemluví, že Mařenka by ho jistě otrávila, kdežto ona by ho milovala a jako v plenkách chovala. Tak se prostomyslný Vašek dá dokonce svést k přísaze, že se Mařenky odříká. 3. ukázka: recitativ Mařenky a Vaška Pak se pustí Kecal do přemlouvání Jeníka, aby se oženil s jinou a upustil od Mařenky. 4. ukázka: Znám jednu dívku, ta má dukáty (Jeník a Kecal) Jeník dlouho odmítá, vždyť jeho Mařenka je "pravý diamant". Když ale slyší, že Mařenčiným novým ženichem má být Míchův syn, souhlasí a prodá Mařenku za tři sta zlatých. Jeník je totiž také Míchův syn, to ale zatím nikdo netuší. Svědkové smlouvu podepisují a celá ves s opovržením hledí na Jeníka, že prodal svou milou.
96
3. dějství: Vaškovi leží v hlavě, že ho jeho nevěsta chce otrávit. Z úvah ho však vyruší tlupa komediantů, která předvádí svou produkci na návsi. Má však smůlu. Ten, kdo měl představovat medvěda, se opil. Hezká Esmeralda přemluví Vaška, aby jim vypomohl. Vašek slíbí, ale zatím dojde k rozhovoru s jeho rodiči, rodiči Mařenky a Mařenkou, která nechce věřit, že by ji Jeník opravdu prodal. Ale vidí podpis, vidí i to, že její úskok s Vaškem se nezdařil, a tak se těžce rozmýšlí, co dělat. Tvrdě odmítá Jeníka , vyčte mu faleš a ošemetnost, zkrátka všechno je na nejhorší cestě. 5. ukázka: Árie Mařenky A když skutečně dochází k prodeji, Mařenka se zoufale podvoluje svatbě s Vaškem. Jenže Jeník se objeví v pravý čas a vše se vysvětlí. On je také Míchův syn, sám sobě prodal svoji Mařenku a navíc dostal peníze. A když vyjde najevo, že dětinský Vašek dělá medvěda, všichni uznají, že ještě opravdu není zralý pro manželství, souhlasí i Mícha a jeho žena se svatbou Mařenky s Jeníkem. Jen Kecal prohrává a všichni mu to přejí. Vždyť dobrá věc se podařila a věrná láska zvítězila! 6. ukázka: Dobrá věc se podařila (sbor)
Poslech: Opereta : J. Offenbach - Orfeus v podsvětí (kankán) J. Strauss - Netopýr, Cikánský baron Valčík:
J. Strauss - Na krásném modrém Dunaji Pohybové ztvárnění: valčík a kankán (2 hodiny)
Motivační hádankou navážeme na minulou hodinu, kdy jsme se věnovali opeře. Pokud žáci nebudou hned vědět odpověď, pomůžeme jim tím, že využijeme znalosti z českého jazyka a vytvoříme ze slova opera zdrobnělinu. Další cvičení se věnuje dvěma nejvýznamnějším představitelům operety: Johannu Straussovi a Jacquesu Offenbachovi. Úkolem je roztřídit uvedená slova do správného balónku, nápovědu tvoří již některé uvedené údaje a obrázky, podle kterých by žáci měli poznat například, že Eiffelova věž patří do Francie apod. Můžeme vyhlásit soutěž o to, kdo bude mít nejvíce správně zařazených slov. Správné řešení je:
97
Při dalším úkolu se zamyslíme nad tím, kdo všechno se na realizaci oper a operet podílí. Spisovatel nebo básník napíše libreto, skladatel napíše hudbu, scénograf navrhne kulisy, kostýmní výtvarník navrhne kostýmy. Dále potřebujeme zpěváky, tanečníky, choreografa, režiséra a konečně také orchestr a dirigenta. Potom přejdeme k poslechu. Žákům pustíme dvě ukázky: kankán z operety Orfeus v podsvětí a valčík z operety Netopýr. Názvy zatím neprozrazujeme, necháme žáky ukázky přiřadit k balónkům. Svoje rozhodnutí by měli umět odůvodnit. Snažíme se najít, v čem se ukázky od sebe liší. Kankán je více rytmičtější, v rychlejším tempu, dynamičtější zatímco valčík je klidnější, melodičtější, je ve třídobém taktu a postupně se zrychluje. Obě ukázky pracují s dynamikou. Po poslechu můžeme přejít k pohybovému ztvárnění. Začneme valčíkem od Johanna Strausse. Pro nácvik základního kroku valčíku zvolíme ale valčík Na krásném modrém Dunaji, protože je pomalejší a postupně se zrychluje. Postavíme se do kroužku a naučíme se vnímat metrum třídobého taktu. Nejprve společně počítáme nahlas a na první dobu tleskneme a druhou a třetí dobu pleskneme o stehna. Potom učitel nebo šikovný žák ťuká pulsaci dob na bubínek a jeden žák z kroužku začne tlesknutím na první dobu, žák po pravé straně pleskne o stehna na druhou dobu, soused po jeho pravici pleskne na třetí dobu, další zase tleskne na dobu první atd. Pokračujeme základními kroky (nahlas počítáme). Na první dobu pravou nohou krok vpřed a na 98
druhou a třetí dobu přešlap na místě. Totéž vzad levou nohou. Na první dobu přidáme zhoupnutí v kolenou. Zkusíme to s hudbou, Chytneme se za ruce a při postupu vpřed zvedneme ruce ke středu, při pohybu vzad ruce spustíme dolu. Rychlost kroků se snažíme přizpůsobit tempu. Při předehře jen naznačíme první dobu pohybem ruky vpřed a vzad. Tančit začínáme až s nástupem harfy, tempo i dynamika během 32 taktů graduje. Potom dynamika polevuje, žáci se pustí a každý sám se na 8 opakování kroku vpřed a vzad otáčí. Začneme vykročením pravé nohy vpřed (vytočením asi o 45° vpravo). Pokračujeme, až se otočíme o celých 180°. Opět se chytneme za ruce a tančíme do konce skladby základní krok vpřed a vzad jako na začátku. Pokud tanec žákům nedělal problémy a máme dostatek času, můžeme je rozdělit do skupinek a svěřit jim roli jak tanečníků tak i choreografů. Žáci mohou pracovat se základním krokem valčíku, ale nejsou nijak omezování ve vlastní fantazii. Můžeme vyhlásit soutěž o nejlepší taneční skupinu. Máme-li dostatek sil, vyzkoušíme si ještě živější tanec kankán. Nejznámějším prvkem kankánu je „vykopávání nohou“- střídavě pravé a levé. Postavíme se do kroužku, s rukama v bok nejprve v rytmu lehce poskakujeme na místě. K tomu připojíme pokrčení pravé nohy a zpět, výkop a zpět, levá noha stále poskakuje. To opakujeme dvakrát, pak totéž levou nohou. Jde o poměrně fyzicky náročný úkon, proto by se žáci měli nejdříve rozcvičit. V našem případě se žáci již rozhýbali při valčíku. Pokud tento náročný krok zvládneme, nacvičíme ještě rychlý přísunný krok (cval) stranou, osmkrát vpravo a osmkrát vlevo. Teprve teď můžeme přistoupit k samotné choreografii. Žáci vytvoří dvojce v postavení proti sobě, drží se za ruce. Vytvoří dvě protilehlé řady na okraji místnosti. Šestnácti přísunnými kroky stranou si vymění místa a dalšími šestnácti kroky se vrátí zpět. Pak tančí na místě s rukama v bok dvakrát celý kankánový krok. V řadách se chytnou za ruce, běží v malých rychlých krůčkách za vedoucím řady vpravo a natančí do kruhu. Cválají bokem osmi krůčky vpravo a osmi krůčky vlevo (celé dvakrát). Opět se pustí a tančí na místě s rukama v bok dvakrát celý kankánový krok. Potom se obě řady pustí tam, kde se rozdělily a klusem natančí zpátky do dvou protilehlých řad po stranách místnosti. Tam tančí na místě s rukama v bok dvakrát celý kankánový krok. Pokud k ukázce využijeme nahrávku z CD k učebnici Hudební výchovy pro 6. ročník (M. Lišková, L. Hurník), vyjde nám tanec do konce skladby. Déle tančit by už žáci asi stejně nevydrželi. Díky fyzické náročnosti můžeme tanec využít i v tělesné výchově.
99
Teorie: muzikál Poslech: Antonín Dvořák - opera Rusalka Zdeněk John - muzikál Rusalka Píseň: Měsíčku na nebi hlubokém (1 hodina) Z uvedeného popisu by žáci měli uhodnout, že tématem této hodiny je muzikál. Kromě uvedených názvů mohou žáci znát např. muzikál Krysař, My Fair Lady, Hamlet, Johanka z Arku, Kleopatra a další. Muzikál Rusalka napsal Zdeněk John na motivy opery Antonína Dvořáka Rusalka. Libreto k opeře napsal Jaroslav Kvapil, který se inspiroval pohádkou Hanse Christiana Andersena Malá mořská víla. Pokud žáci pohádku znají, pokusí se tento příběh vyprávět svými slovy. V opačném případě by bylo vhodné jim pohádku přečíst nebo zkráceně převyprávět. Pro úplnost uvádíme obsah opery: Nešťastná víla Rusalka se zamiluje do pozemského prince a z lásky k němu se touží stát člověkem. Rusalka nedbá úzkosti a varování vodníka a zmámená láskou k člověku vyhledá starou čarodějnici Ježibabu. Ježibaba jí přičaruje lidskou duši, ale za odměnu si vezme Rusalčin hlas. Další podmínkou je, že když se němé Rusalce nepodaří udržet si princovu lásku, bude žít zavržena ve vodních hlubinách a zahubí i svého milého. Rusalka se setká s princem a odchází s ním na zámek. Na zámku je všechno připraveno k zásnubám prince s Rusalkou. Rusalka je šťastná, ne však nadlouho. Do princovy přízně se vloudí cizí kněžna. Pod jejím vlivem princ Rusalku zapudí a Rusalka se vrací zpět do vodního živlu. Přesto nepřestává prince milovat a odmítá radu od ježibaby, aby se vykoupila tím, že prince vlastní rukou zabije. Princ se odchodem Rusalky pomátl, proto přichází služebnictvo k ježibabě žádat pro prince lék. On sám se vydává k jezeru, aby se s Rusalkou setkal. Shledá se s ní, políbí se a princ umírá. Velkým zpěvem Rusalčina odpuštění opera končí. Pokračujeme rozezpíváním a naučíme se část árie Měsíčku na nebi hlubokém. Poslechneme si nahrávku této árie z opery a porovnáme ji se zpěvem z muzikálu, kde zaznívá moderní hudba. Liší se i způsob zpěvu, melodie ale zůstává stejná. Pro porovnání si poslechneme ještě ukázky Vidino divná, přesladká a Květiny bílé po cestě. Zde uslyšíme značný rozdíl. Vidino, divná, přesladká zpívá princ, když na lovu zahlédne Rusalku. Zpěv Květiny bílé po cestě zazní, poté, co princ omámen kněžnou zapudí Rusalku a dvoří se kněžně. 100
Teorie: balet (pantomima) Poslech: P. I. Čajkovskij - Labutí jezero Pohybové ztvárnění (1 hodina)
Postupujeme podle úkolů uvedených v pracovním listě. Žáci seřadí text za sebe tak, aby vznikla souvislá pohádka. Prvním odstavcem děj začíná, následuje čtvrtý odstavec, pak třetí a končí druhým. Žáci se pokusí vymyslet pro pohádku vhodný název. Ve správném pohádkovém příběhu vždy zvítězí dobro nad zlem, v tomto vyprávění je tomu naopak. Žáci se snaží vymyslet jiný (třeba i šťastnější) konec. Tuto pohádku si vybral ruský skladatel Petr Iljič Čajkovskij jako námět pro balet Labutí jezero. Balet má nejčastěji podobu divadelní hry, ve které se děj vyjadřuje tancem. To vše je doprovázeno hudbou, která je stejně významnou součástí představení. Pohybu, který nahrazuje mluvené slovo, říkáme pantomima. Z výrazu tváře a ze způsobu provedení poznáme, zda se jedná o kladného nebo záporného hrdinu. K dokreslení celé nálady je výborným pomocníkem hudební doprovod. Podobně je tomu při krasobruslení, kdy se tancem vyjadřuje průběh hudby. Takový tanec je velmi náročný a vyžaduje velmi dobré technické zvládnutí gymnastických prvků stejně jako balet. Člověku, který vymýšlí, jak bude tanec vypadat, a který s tanečníky vše nacvičuje, se říká choreograf. Žáci vytvoří skupinky, vyberou si jeden odstavec z pohádkové příběhu, který se pokusí pantomimicky vyjádřit. Pro ztvárnění si mohou také zvolit svůj přepracovaný závěr pohádky. Ostatní žáci hádají, kterou část děje skupinka předvádí. Na závěr si poslechneme ukázku z baletu Labutí jezero (např. Tanec labutí). Při druhém poslechu se žáci pokusí vyjádřit hudbu pohybem (popř. tancem).
101
Teorie: melodram Poslech: Zdeněk Fibich – Vodník (1 hodina)
M P
V
Í
S
E
Ň
B
A
L
E
T
O
P
E
R
R O N
D
O
O
P
E
R
E
T
A
A
R
I
A
C
E
M
U
Z
I
A
K
Á
L
Žáky motivujeme křížovkou, ve které si zopakujeme hudební formy, kterým jsme se už věnovali. Tajenka ukrývá název hudební formy, se kterou se seznámíme tuto hodinu. Jedná se o melodram, ve kterém je místo zpěvu doprovázena hudbou recitace. Melodram velmi úzce souvisí s literaturou a především s poezií. Hudba celkově dokresluje náladu a napětí děje. Významným autorem melodramů byl Zdeněk Fibich (1850 – 1900). Poslechneme si ukázku z jeho melodramu Vodník. Text pochází z básnické sbírky Kytice od Karla Jaromíra Erbena. Pokud žáci tuto baladu neznají, přiblížíme jim alespoň její obsah: Dcera neposlechne svou matku a odejde k jezeru. Tam se jí zmocní vodník, vezme si ji za ženu a brzy mají syna. Dívka vodníka přemluví, aby ji pustil alespoň na den k matce. Když si pro ni vodník přijde, matka ji zpátky do jezera nechce pustit a vodník ze zlosti zabije jejich dítě. Můžeme si připomenout, jaké další básně do této básnické sbírky patří. Jsou to například Štědrý den, Svatební košile, Polednice, Pokad, Zlatý kolovrat a další. Žáci utvoří skupinky asi po šesti. Ve skupině si vyberou jeden z uvedených textů na pracovním listě (V nebezpečí nebo Malá pohádka o řepě), ze kterého vytvoří melodram. Zvolí si jednoho žáka, který bude recitovat. Ostatní doprovází jeho recitaci hrou na libovolné nástroje Orffova instrumentáře. Žáci se snaží hudbou vyjádřit obsah textu. 102
Písně: Ukolébavka (Johannes Brahms) Černé oči (1 hodina)
Začneme hlasovým cvičením uvedeným v pracovním listě. Každý řádek opakujeme několikrát za sebou. Můžeme si představovat, že uspáváme děťátko, proto zpíváme v pianu a ve volnějším tempu. Žáky rozdělíme do tří skupin a zpíváme všechny hlasy současně. Každá skupina zpívá jeden řádek (uspává dítě v jiné kolébce). Píseň Černé oči se skládá ze tří částí (aba), jde o trojdílnou malou písňovou formu. Poslední tři takty jsou stejné jako první tři takty. Píseň se naučíme zpívat. Žáci mohou zazpívat i jiné ukolébavky, které jim např. maminka zpívala, když byly malí. Přejdeme k Ukolébavce, kterou napsal německý skladatel Johannes Brahms. S písmenky z jeho příjmení si žáci mohou pohrát v sudoku. Lidový německý text písně pochází ze sbírky „Chlapcův kouzelný roh“, český text napsal Jiří Blažek. Ukolébavku si zazpíváme s doprovodem klavíru nebo jiného hudebního nástroje. Pokud hraje nějaký žák na flétnu, může ukolébavku doprovodit hrou na flétnu. Žáci si zahrají na skladatele a pokusí se složit vlastní krátkou ukolébavku. K dispozici mají pět tónů (d1, e1, fis1, g1, a1), zvolí si dvoučtvrťový nebo tříčtvrťový takt a vytvoří melodii v tónině D-dur, při které by se nám hezky usínalo. Mohou vymyslet i vlastní text a ukolébavku zazpívat. Melodii mohou zahrát na zvonkohru či metalofon. Pokud by byl úkol pro žáky moc náročný, pomůžeme jim tím, že jim napíšeme předvětí a žáci vymyslí jen závětí.
103
Poslech: Josef Haydn - Císařský kvartet Píseň: Kde domov můj (1 hodina) Pomocí otázek uvedených na pracovním listě si zopakujeme, co už víme o státní hymně České republiky. Píseň Kde domov můj? zazněla poprvé v roce 1834 v Tylově hře Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka. Text k písni napsal Josef Kajetán Tyl a hudbu složil František Škroup. Tato fraška pojednává o letitém sváru mezi vlasteneckým ševcem Kroutilem a poněmčilou máselnicí Mastílkovou. Končí naštěstí usmířením a dokonce trojnásobnými zásnubami. Vlasteneckou píseň Kde domov můj? zpívá na jarní lidové slavnosti v nuselském údolí starý slepý muzikant. Po vzniku Československa roku 1918 se stala součástí naší státní hymny. Od roku 1993 je hymnou České republiky. Při zpěvu se zaměříme na dodržování délky noty na konci každé fráze. Státní hymna je vedle vlajky nejznámějším českým symbolem. Je hrána při slavnostních příležitostech, státních svátcích, sportovních utkáních apod. K dalším státním symbolům patří velký státní znak, který symbolizuje státní moc a je umístěn na všech veřejných budovách, radnicích a úřadech. Státní znak je tvořen čtyřmi částmi: •
Stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí v modrém poli je symbolem Moravy.
•
Černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížem, se zlatou korunou a červenou zbrojí ve zlatém poli symbolizuje Slezsko.
•
Dvouocasý bílý lev na červeném poli, se zlatou korunou a zlatou zbrojí ve skoku je symbolem historického území Čech.
•
Druhý lev (ve stejném provedení) je symbolem celého území České republiky. Dalším úkolem je pojmenovat uvedené noty. Písmenka z každého taktu tvoří
jedno německé slovo (mám, jdu, opice, střecha, to).
Naučíme se část německé hymny a pomocí slovníku přeložíme text (Jednota, pravda a svoboda pro německou vlast…). Na závěr si poslechneme ukázku z Císařského kvartetu od J. Haydna. 104
Závěr Cílem diplomové práce bylo vytvoření návrhu učebního textu pro hravé a zábavné osvojení hudební teorie a hudebních dovedností v hudební výchově v šestém ročníku základních škol. Při tvorbě konkrétního časového a tématického plánu jsme vycházeli z porovnání dosavadních učebních osnov s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Tento učební plán se stal podkladem pro vypracování pracovních listů a metodických postupů, se kterými mohou učitelé hudební výchovy v šestém ročníku základních škol pracovat. Při jedné vyučovací hodině hudební výchovy týdně připadne na tento vyučovací předmět během školního roku přibližně 33 vyučovacích hodin. Uvedené pracovní listy jsou rozděleny do 24 kapitol a pokrývají tak přibližně 30 vyučovacích hodin. Z toho vyplývá, že některé lekce budou probírány jednu hodinu a některé dvě. Počet hodin potřebný k probírání jedné kapitoly je však jen orientační a doporučený. Tvořivý učitel si je upraví podle svých představ a podle potřeb a stupně hudebního rozvoje žáků. Zbývající hodiny lze využít k návštěvě výchovných koncertů, k různým projektům, hrám, k opakování apod. Kapitoly jsou koncipovány tak, aby na sebe učivo postupně navazovalo a směřovalo k požadovaným výstupům, které jsou uvedeny v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Není však nutné probírat jednotlivé kapitoly v uvedeném pořadí. V tom případě učitel sám zváží, zda úroveň hudebního rozvoje žáků odpovídá požadavkům a nárokům dané kapitoly. Důležité je, aby si žáci osvojovali hudební teorii a hudební dovednosti aktivní formu a tím získali kladný vztah k hudbě. K dosažení uvedených cílů by mělo směřovat veškeré úsilí učitelů hudební výchovy.
105
Seznam příloh Příloha č. 1 Přehled písní pro 1. stupeň Příloha č. 2 Přehled písní pro 2. stupeň Příloha č. 3 Přehled poslechových skladeb pro 1. stupeň Příloha č. 4 Přehled poslechových skladeb pro 2. stupeň Příloha č. 5 Zpěvník Příloha č. 6 Kniha skladatelů Příloha č. 7 Muzikantův instrumentář Příloha č. 8 Koncertníček
106
Příloha č. 1: Přehled písní pro 1. stupeň Přehled písní pro 1. stupeň, ve kterých se výběry shodují Lidové písně Ach není tu, není Ach, synku, synku
Umělé písně F.Škroup: Kde domov můj P.Jurkovič: Kytka masožravá
Koledy Chtíc, aby spal Jak jsi krásné
A já su synek z Polánky B.Smetana: Proč bychom se netěšili Štěstí, zdraví Až já pojedu přes ten les Veselé vánoční hody Beskyde, Beskyde Čtyři koně jdou Dobrú noc, má milá Dú valaši dú Ej padá, padá rosička Halí, belí Holka modrooká Já do lesa nepojedu Já mám koně Kdyby byl Bavorov Marjánko, Marjánko Muzikanti co děláte Na tom bošileckým mostku Na tý louce zelený Nic nedbám Ó řebíčku zahradnický Okolo Frýdku cestička Ovčáci, čtveráci Pod naším okýnkem Rybička maličká Sedlák, sedlák Ten chlumecký zámek To je zlaté posvícení Tráva neroste U panského dvora Voděnka studená Žádnyj neví jako já Žežuličko, kde jsi byla
107
Přehled lidových písní pro 1. stupeň, ve kterých se výběry liší Návrh vzdělávacího programu Obecná škola A hdepa ste šický Adámku náš Andulko šafářová Bude zima, bude mráz Čtyři koně ve dvoře Chodíme, chodíme Je-li pak to pravda Kdes holubičko lítala Když já jsem ty koně pásal Na našem dvoře Okolo Třeboně Pásla ovečky Prší, prší, jen se leje Řekni Kubo Sedmdesjat sukeň mala Sivá holubičko Spadla mi šavlička Spievanky, spievanky Škubejte, kravičky Tancuj, tancuj Těžko mě matička vychovala To-ta Helpa Víte-li pak, jak sedláček Zelení hájové Žalo děvče, žalo trávu
Výběr uvedený v učebnicích zpracovaných dle vzděl. programu Základní škola A vy páni muzikanti Bejvávalo Beží liška k Táboru Boleslav, Boleslav Černé oči, jděte spát Červená, modrá fiala Červený šátečku Dívča, dívča Do tance Hádej, hádej, co je to? Hdyž sem šel vod Domažlic Hlava, ramena Hory, doly, černý les Hrách a kroupy Hrajte mi tu mou Hvězdičky, dobrou noc Chovejte mě, má matičko Chumelí se, chumelí Išla Marina Já jsem kováříček Jede Kudrna Jede, jede poštovský panáček Jedna, dvě, Honza jde Jedna, dvě, tři, čtyři, pět Jsou mlynáři Kalamajka mik, mik, mik Kamarádi Když jsem byl malučký Když jsem já sloužil Když jsem jel do Prahy Kočka leze dírou Kolo, kolo mlýnský Končí ten čas Koulelo se, koulelo Kráčí Mikuláš Lašská šotyška Loučení, loučení Louka široká Lúčka zelená
108
Maličká su Mám ráda kytky (angl.) Masopust Měla babka čtyři jabka Modrají se pomněnečky My sme Valaši Na horách sejou hrách Na rozloučení Na tom pražským mostě Oči, černé oči Pase ovčák ovce Pějme píseň dokola Pekla vdolky z bílé mouky Ráda, ráda můj zlatej Honzíčku Slunce za hory Sousedská Spádla z vjišně Šel tudy Šibal pekař Takto v Rokycanech Teče voda z javora Ten jako ten ať zpívá (amer.) Ti zlosejnští muzikanti Toemba Tři slípky (lid. z Francie) Týnom, tánom U muziky Uhynula na salaši slanina Utíkej, Káčo, utíkej Už ty pilky dořezaly V tom píseckým černým lese Vdávalo se motovidlo Vyletěl holoubek Vyletěla holubička Za tou naší stodoličkou Zima, zima tu je Zlatá brána Znám já jeden krásný zámek
Přehled umělých písní pro 1. stupeň, ve kterých se výběry liší Návrh vzdělávacího programu Obecná škola
Výběr uvedený v učebnicích zpracovaných dle vzděl. programu Základní škola
Aká si mi krásná (E. Suchoň) Děvče z Moravy (B. Martinů) Leť, naše holubičko bílá (Z. Šesták) Mamince, Sněhulák (V. Kalabis) Máminy oči (V. Kalabis) Markétčina kukadla (Z. Novohradský) Na shledanou, vlaštovičko (I. Hurník) Náš kraj (D. Kabalevskij) Petrklíč (I. Hurník) Písnička o vrabci (P. Eben) Písnička pro maminky (P. Eben) Pohádka, Honička (E. Strašek) Prázdniny (V. Neumann) Pyšný Macek (V. Novák) Schovávaná s jablíčkem (E. Stašek) Spi, mé milé poupě (J.A.Komenský) Stonožka, Sníh (P. Eben) Šla Markétka na louku (P. Jurkovič) Tancovala žížala (V. Bláha) Tráva (J. Hanuš) Ukolébavka (J. Brahms) Ukolébavka pro dcerku (P. Eben) V jednom malém domě (E.F.Burian) Veselé Vánoce (J. Vomáčka) Vyjdi, vyjdi, sluníčko (I. Hurník) Zase do školy (I. Hurník) Zimní (E. Strašek) Zpívající domeček (R. Kubernát)
Avignonský most - (fr. píseň) Až já půjdu na kopeček (V. Ptáček, F. Hrubín) Bim bam (Nedvěd, Vančura) Boty (J. Snížková, J. Čermáková) Byla jedna Káča (P. Jurkovič, V. Provazníková) Cestu znám jen já (Celba, Fischer) Co je v lese (P. Jurkovič, V. Rischer) Co to zvoní, co to cinká? (P. Jurkovič, J. Žáček) Cvrček houslista (Šauer, Balík) Červená karkulka (Jiří Žáček) Ententýna, mandolína (L. Pospíšilová, lit. text) Grónská písnička, Kozel (J. Nohavica) Hej, meduli (E. Strašek V. Čtvrtek) Hospodářství, Páv (E. Hradecký, lid. text) Housle, Ptáci, Co je to? (I. Hurník) Hra na květiny (I. Hurník, Fischer) Hromová (V. Kalabis, Čtvrtek) Husličky, Tak jsem tady (Redl) Chajda malá Indián (P. Jurkovič, M. Černík) Jedeme za sluncem (Tomáko) Jemine, domine (P. Eben) Jepo i tai tai je (Kurn) Káča našla ptáče (J. Uhlíř a Z. Svěrák) Kdo si tu po ránu zpívá (Novotný) Kdysi jeden muž (Koutský) Kočka leze dolů (Anna Dubská) Komáří svatba, Blecha (Hradecký) Košiláček (K. Bendl) Kuchyňská kapela (Kvěch, Krůta) Pozn.: Tučně zvýraznění autoři se vyskytují v programu OŠ i v učebnicích dle ZŠ
109
Liščí mazurka, Turek, Dobrý den (P. Jurkovič) Mračí se, mračí (Hutka) Mravenci (Novák) Muzikant (Hradecký, Hostáň) Muzikantská rodina (J. Teml, J. Balík) My pluli dál a dál (V. Fořt) Notám diví se náš klouček (P. Jistel, F. Hrubín) Odpolední koncert (E. Hradecký, J. Balík) Pět minut v Africe (P. Jurkovič, Žáček) Podvečerní písnička (E. Strašek, V. Čtvrtek) Poštorenská kapela (F. Kňourek) Rampouch (J. Šíhal, J. Vodňanský) Rodné údolí Sedí liška pod dubem (J. Beran) Sedm žlutých kamínků Stará archa (spirituál - Vančura) Starosti s muzikou (P. Kvapil, J. Faltus) Strč prst skrz krk (K. a J. Tampierovi) Takhle hop, hop, hop (J. Koutský - z Fr.) Tancovali vrabci v trávě (Škodová) Tisíc mil (West, Fischer) Tři tamboři (fr. píseň) Ty a já (Natschinský, Sulek) Ukolébavka pro ptáčka (Strašek) V zahradě na hrušce (Anna Dubská) Valčík se představuje (J. Urks) Včelka (Z. Šesták a M. Šestáková) Vesele a s chutí (J. Koutský - píseň z USA) Vesnická romance (H. Frantzen, J. Suchý) Voláme sluníčko, Tři čuníci (J. Nohavica)
Přehled koled pro 1. stupeň, ve kterých se výběry liší Návrh vzdělávacího programu Obecná škola
Den přeslavný jest k nám přišel
Výběr uvedený v učebnicích zpracovaných dle vzděl. programu Základní škola
Co to znamená Čas radosti veselosti Dej Bůh štěstí Hej Vánoce, dlouhé noce Já bych rád k Betlému Já malý přicházím Na nebesích nad Betlémem Narodil se Kristus Pán Nesem vám noviny Pásli ovce Valaši
110
Půjdem spolu do Betléma Rychle, bratři Hopsa, pacholátka Slyšte, slyšte Spi, Jéžišku Štědrej večer nastal Teče voda, vodička Tichá noc Zelená se louka Zezulka z lesa vylítla
Příloha č. 2: Přehled písní pro 2. stupeň Přehled písní pro 2. stupeň, ve kterých se výběry shodují Lidové písně Běží voda, běží Ej, od Buchlova Káča má Kdyby byl Bavorov Kdyby tady byla Když jsem já šel Na rozloučení Pase ovčák ovce Sluníčko za hory zachází To ta Heľpa Žádnyj neví, co sou Domažlice
Umělé písně Avignonský most (franc.) Bláznova ukolébavka (Dydovič,Řebíček) Červená řeka (amer.- I.Fischer) Dajana (P.Anka- Z.Borovec) David a Goliáš (J+V+W) Ezop a brabenec (J+V+W) Holubí dům (J.Uhlíř+E.Synek) Honky tonky blues (Š+S) Jendou budem dál (amer.- I.Fischer) Jó, třešně zrály (amer.) Malé kotě (Š+S) Marnivá sestřenice (Š+S) Náměšť (J.Hutka) Pramínek vlasů (Š+S) Rolničky (amer.) Růžička (nápěv 17.stol.- J.Tichota) Kde ty kytky jsou (Seeger,Fikejzová) Severní vítr (Uhlíř+Svěrák) Šaty dělají člověka (J+V+W) Tisíc mil (H.West,I.Plante- I.Fischer) Vadí, nevadí (Uhlíř+Svěrák) Zelený pláně (amer.- I.Fisher) Zlaté střevíčky (amer.- W.Dubský) Život je jen náhoda (J+V+W)
Koledy Den přeslavný Chtíc, aby spal Pásli ovce Štědrej večer nastal
Přehled koled pro 2. stupeň, ve kterých se výběry liší Návrh vzdělávacího programu Obecná škola Dej Bůh štěstí Já bych rád k Betlému Jak jsi krásné My tři králové Narodil se Kristus Pán Nesem vám noviny
Výběr uvedený v učebnicích dle vzděl. programu Základní škola
Pochválen buď Ježíš Kristus Dobrý král Václav (am. koleda) Půjdem spolu do Betléma Štěstí zdraví, pokoj svatý Slyšte, slyšte pastuškové Vánoce, Vánoce přicházejí Tichá noc (Fr. Gruber) V Betlémě se svítí Veselé vánoční hody
111
Přehled lidových písní pro 2. stupeň, ve kterých se výběry liší Výběr uvedený v učebnicích zpracovaných dle vzděl. programu Základní škola
Návrh vzdělávacího programu Obecná škola A já su synek z Polanky Aby nás Pán Bůh Ach není, tu není Anička, dušička, kde si bola Až já pojedu přes ten les Až půjdeš okolo Bul bych já to chlap Co se stalo v městečku Hodoníně Čerešničky Červená, modrá fiala Čí to husičky Dobrú noc Ej, padá, padá rosička Ej, škoda šuhajku Heja, hoja, žena moja Išla Marina Já mám svou panenku v Roudnici Jede Janošek Kdes, holubičko, lítala Kdož sú boží bojovníci Kdybych já věděla Kdybys měla, má panenko Když jsem šel z Hradišťa Tálinskej rybník Ková synek Krásna, krásna Letěla husička Marjánko, Marjánko
Měla jsem milého sokolíka Mračí se, mračí Na horách, v dolinách Na těch panských lukách Na tú svatú Katerinu Náchodský zámeček Neříkej nic Petrovický zámek Proč si k nám nepřišel Sedlák, sedlák, sedlák Stará bába jede Stojí zahrádka trněná Stůj břízo zelená Sulislavský kostelíčku Tam okolo Levoči Tancuj, tancuj Ty šašovský louky Týnom, tánom V širém poli hruška stojí V širém poli studánečka Vandrovali hudci Za starú Breclavú Zahrajte mně, páni muzikanti Zahučely hory Znám já hájíček Znám já jeden krásný zámek Žalo děvče
112
Ach synku, synku Andělíku rozkochaný Bodaj by vás, vy mládenci Černé oči, jděte spát Červená růžičko, rozvíjej se Do tance Dřevo se listem odievá Ej, lásko, lásko Ej, točí sa mi, točí Ej, vy páni, vy Fanfrnoch Halí, belí Holka modrooká Hospodine, pomiluj ny Já husárek malý Já mám žežuličku Jaké je to kořeníčko Jakú sem si frajírenku Klementejn Koulelo se koulelo Ktož jsú boží bojovníci Kucmoch Láska, Bože láska Louka široká Měla jsem holoubka Měsíček svítí, Muzikanti, co děláte Naše husa
Nechal mě můj milej O řebíčku zahradnický Ovčák Po valašsky od země Pocestný Ráda, ráda Seikilova píseň Smrtná neděla Spievanky, spievanky Svatý Václave Široký, hluboký Teče voda, teče To jsem já Tráva neroste V Hodoníně za vojáčka Voděnka studená Vyletěla holubička z rychtářovic okénečka Vyletěla holubička ze skály
Přehled umělých písní pro 2. stupeň, ve kterých se výběry liší Návrh vzděl. programu Obecná škola Batalion (franc.- D.Vančura) Bratříčku, zavírej vrátka (K.Kryl) Buráky (amer.- J.Fallada) Co na světe mám rád (J+V+W) Černý muž (amer.- E.Knos) Dítě školou povinné (Š+S) Gaudeamus igitur (J.Blažek) Chlupatý kaktus (E.F.Burian,J.Gruss) Kaňonem takhle k večeru (Š+S) Kde hučí řeky proud (amer.- J.Blažek) Klokočí (Š+S) Loď Hohn B (amer.- A.Hájek) Morituri te salutant (K.Kryl) Na okně seděla kočka (Š+S) Na předměstí stával dům (V.Jara) Niagara (amer.- E.Ingriš) Plavovláska (franc.- H.Jelínek) Růže z texasu (amer.- I.Fischer) Stěnka Razin (ruská) Tři tamboři (franc.- H.Jelínek) Veselé vánoce (Vomáčka+Borovec) Vozíčku, ke mně leť (amer.- J.Joran) Vymyslel jsem spoustu nápadů (J+Ch)
Výběr uvedený v učebnicích zpracovaných dle vzdělávacího programu Základní škola Akordy (Plíhal) Amerika ( Bernstein) Blues na cestu poslední (Suchý) Bon soir.Mademoiselle (Janda, Rytíř) Byl vlahý máj ( Moniot z Arrasu, Blažek) Cikánka (Vacek) Demáček (Pastrňák) Dokud se zpívá (Nohavica) Drnová chajda ( am. lid.) Dům vycházejícího slunce (traditional) Fernadno (Anderson) Frankie Dlouhán (M.Torok, J.Nedvěd) Hlídej lásku (J. Nedvěd) Hodné štěně (J. Ježek, J. Werich) Holka Majolenka (Jasná Páka) Hospodine, pomiluj ny! Chattanooga choo choo (Warren) Chrabrý rytíř (Hurník, Blažek) Já s nebes výše (Praetorius) Jablíčko ( J. Doga) Japonečka Jednou ráno (R. Pastrňák) Jen vítr to ví (Bob Dylan, I. Fischer) Jít vandrem (Schubert, Blažek) Kde jsou (Plíhal) Když mě brali za vojáka (Nohavica)
Když náš táta hrál (Cash, Vyčítal) Když svatí pochodují (am. lid.) Klobouk ve křoví (J + V+W) Kočka na okně (J.Šlitr, J. Suchý) Koťata (Matoška) Krajina posedlá tmou (Šlitr, Suchý) Let it be Letní ukolébavka (Gerschwin, Werich) Mackie Messer (Weill, Suchý) Málo mě znáš (P. McCartney) Massachusetts (Robin, Gibb, Fikejzová) Michael row the boat ashore Milenci v texaskách (Bažant, Malásek) Myška (D. Matoška) Na kameni kámen (Nedvěd) Náhrobní kámen (Novák, Plicka) Oranžový expres (E.T.Rouse, J.Vyčítal) Pár havraních copánků (Presley, Matson) Po starých zámeckých schodech (Hašler) Pocestný (J. Jelen, L. Čelakovský) Podívej, kvete růže (Bisaud) Pojďte, děti, nakreslíme dům (Hejduk, Oulík) Pstruh (F. Schubert) Ptáčata (Nedvěd) Purpura (Š+S) Rockenrol pro Beethovena (I. Hlas)
Pozn.: Tučně zvýraznění autoři se vyskytují v programu OŠ i v učebnicích dle ZŠ.
113
Rosa na kolejích (Daněk) Rovnou, tady rovnou (Wilburn, Vyčítal) Sbohem, lásko (Magneta, Fischer) Schalom, chaverim (žid. lid.) Skoč tam, natrhej (am. lid.) Snad jsem to zavinil já (Janda, Chrastina) Stánky (Nedvěd) Stará archa (Vančura) Starý příběh (Tichota) Šanghaj (Williams Kennedy, Valdán) Škoda lásky (Vejvoda, Zeman) Tam u nebeských bran (Zmožek, Rytíř) To by nebylo fér (Vangelis) Tři kříže (L. Kučera) Ukolébavka (J. Brahms) Ukolébavka pro dcerku (P. Eben, V. Čtvrtek) Valčíček (Nedvěd) Valčík na rozloučenou (Burns, Moravec) Vínečko bílé (Mikulecký) Viva la musica (Praetorius) Všichni jsou už v Mexiku (Brown, Rytíř) Yesterday (Lennon) Zabili, zabili (Štědroň) Zpíval jen rokenrol, nic víc (Chapman, Chinn) Zuzana (Foester) Želva (Janda, Chrastina) Život je víc než pěkná tvář (Williams,Navrátil)
Příloha č. 3 Přehled poslechových skladeb pro 1. stupeň Přehled poslechových skladeb pro 1. stupeň, ve kterých se výběry shodují Shodné poslechové skladby (v OŠ i ZŠ) A. Dovřák: Furiant č. 5 (závěrečná část z České suity) B. Smetana: Prodaná nevěsta C. Saint-Saëns: Karneval zvířat, výběr F. Škroup: Česká hymna J. Suk: Nový život, pochod L. Janáček: Říkadla, Lašské tance (výběr) M. P. Musogskij: Tanec kuřátek ve skořápkách V. Novák: U muziky Ze Slovácké suity W. A. Mozart: Malá noční hudba, Serenáda G dur
114
Přehled poslechových skladeb pro 1. stupeň, ve kterých se výběry liší Návrh vzděl. programu Obecná škola A.Dvořák: Jakobín (školní scéna) A.Dvořák: Rondo g moll pro violoncello a orch. A.Dvořák: Slavnostní pochod, Rusalka (árie) A.Dvořák: Slovanský tanec č. 7 a 8 A-Rimskij-Korsakov: Let čmeláka B.Britten: Průvodce mladého člověka orch. B.Martinů: Špalíček. Písničky na 1 a 2 stránky B.Smetana: Fanfáry z opery Libuše B.Smetana: Polky (Luisina a další) B.Smetana: Z domoviny (duo č. 1) Hulán. E.Suchoň: Preletel sokol (Obrázky zo Slovenska) I.Hurník: Čtvero ročních období I.Hurník: Pohádka o velké řepě J.Brahms: Valčík As dur z op. 39 J.Koželuh: Lovecká fanfára, II. část J.Křička: O zvířátkách J.S.Bach: Rondo z Orchestrální suity h moll J.Suk: S kyticí v ruce J.Suk: Vesnická serenáda.Choutka pro vdaní K.Brendl: Žežulka L.v.Beethoven: Menuet ze Septetu Es dur P.Eben: Svět malých P.I.Čajkovskij: Album pro mládež P.I.Čajkovskij: Trojka z cyklu Roční doby P.I.Vejvanovský: Serenáda C dur, I. věta R.Schumann: Album pro mládež V.Trojan: Melodram z pohádky Broučci V.Trojan: Venkovská polka Z.Fibich: Vodník (koncertní melodram)
Poslechové skladby uvedené v učebnicích dle vzděl programu Základní škola A. Dvořák: Rusalka, Můj domov A. Dvořák: Mor. dvojzpěvy -Dyby byla kosa nabróšená A. Dvořák: Slovanský tanec č. 15 C dur A. Dvořák: Symfonie č. 8 G dur a č. 9 Z nového světa A. Dvořák: Valčík D dur, op. 54, č. 4, V přírodě op. 91 A. Honneger: Pacific 231 A. Vivaldi: Concerto in D. 2. věta A. Vivaldi: Čtvero ročních období, op. 8, Léto, Zima A. Webern: 6 orchestrálních kusů, op. 6 Aaron Copland: Rodeo Ag Flek: Housličky B. Britten: Chvála koled, This Little Babe B. Files: Princi můj maličký, spi B. Martinů: Kuchyňská revue B. Smetana: Pochod studentských legií B. Smetana: Z českých luhů a hájů, Vltava z cyklu Má vlast Carl Orff: Carmina Burana - In taberna quando sum D. Šostakovič: Symfonie č. 10, Scherzo F. J. Gossec: Koncertantní symfonie pro dvě harfy F. M-Bartholdy: Sen noci svatojánské - Sv. pochod F. Chopin: Polonéza A dur F. Schubert: Pstruh op. 32 č. 1 D550 G. Bizet: Arlésanka, Intermezzo, Carmen, Prelúdie G. F. Händel: Hudba k ohňostroji, Vodní hudba, Air G. Gerhwin: Koncert F dur pro klavír a orchestr, 3. věta G. P. Telemann: Předehra fis moll (Italské laškování) G. P. Telemann: Sonáta D dur pro trubku, sm.or. a B.con. G. Torelli: Sonáta č.1 pro trubku smyčce a bas. con. G. Zrunek: Vánoční mše ( Benedicktus, Agnus) Ch. W. Gluck: Suita z baletu Don Juan (Pizzicato) I. Hurník: Pohádka o princezně žabce, Kolovrátek J. Brahms: Uherský tanec č. 5, Variace na Haydnovo téma J. D. Zelenka: Laetatus sum, část Sicut erat ZWV 47 J. Haydn: Symfonie č.45, č.94 S úderem kotlů, č.101 D dur J. Haydn: Koncert pro trubku a roch. Es dur, 3. věta
J. J. Ryba: Rajskou radost pociťuje, Milý synáčkové J. Lennon, P. Mc Cartney: And I Love Her J. Mysliveček: Oktet B dur 1. Allegro J. S. Bach, F. Busoni: Chorální předehra J. S. Bach: Mše h moll, Sinfonia z kantáty č. 29 J. S. Bach: Toccata a Fuga d moll BMW 565 Jaroslav Ježek: Bugatti step K. Penderecki: Jakubobo probuzení L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky, Symfonietta L.v.Beethoven: Předehra ke Goethově truchlohře Egmont L.v.Beethoven: Symfonie č.5 c moll, č. 6 F dur, č. 8 F dur Leopold Mozart: Dětská symfonie, 1. věta Luigi Boccherini: Kvintet E dur, op. 13, č. 5, Menuet M. Ravel: Dítě a kouzla, foxtrot, Údolí zvonů z cyklu Zrcadla M. Ravel: Suita č. 2 z baletu Daphnis et Chloe Mnapoleon Coste: Koncertantní etuda A dur N.A.R.-Korsakov:Let čmeláka z Pohádky o caru Saltánovi N. Paganini: Capriccio pro sólové housle op. 1 P. Dydovič: Bláznova ukolébavka P. I. Čajkovskij: Koncert pro klavír a orchestr b moll, 3. věta P. I. Čajkovskij: Suita č. 4 G dur, op. 61, Mozartiana, 4. část P. Jurkovič: Ptačí koncert R. Wagner: Mistři pěvci norimberští S. Prokofjev: Popelka, Hodinová scéna S. Reich: Sextet Spirituál kvintet: Bim bam (Virgin Mary, Had a Baby born) Ukázka čínské hudby, indické hudby a indiánské hudby Ukázka hudby afrických domorodců: Vodní bubny Ukázka romského folkloru . Věra Bílá: U vody (Paš a paňori) Uno Naissoo, I. Lember: Lesní telegram V. Neumann, V. Fischer: U nás v kapele V. Novák: V Tatrách, op. 26, Bouře op. 42 V.Trojan: 6 lid. písní pro smyč. Kvarteto, U panského dvora V. Trojan: Žabák z hudby k filmu Císařův slavík W.A Mozart: Don Giovanni, Kouzelná flétna, árie Papagena
J. J. Ryba: Česká mše vánoční, Libou písničku (pastorela)
W.A.Mozart: Variace na fr. lid. píseň (C dur K. 265)
115
Příloha č. 4. Přehled poslechových skladeb pro 2. stupeň Přehled poslechových skladeb, ve kterých se výběry shodují Shodné poslechové skladby (v OŠ i v učebnicích dle ZŠ) A.Dvořák: Moravské dvojzpěvy - Zajatá A.Dvořák: Rusalka - árie prince A.Dvořák: Symfonie č. 9 e moll - Novosvětská A.Honegger: Symfonie č. 2 A.Michna z Otradovic: Loutna česká A.Vivaldi: Čtvero ročních dob, Jaro B.Britten: Průvodce mladého člověka orchestrem B.Martinů: Otvírání studánek B.Smetana: Má vlast, Vyšehrad B.Smetana: Prodaná nevěsta - Věrné milování B.Smetana: Z mého života C.Monteverdi: Nářek Ariadny Dřevo se listem odievá F.Schubert: Kvintet A dur Pstruh G. da Palestrina: Missa Papae Marceli G.F.Händel: Menuet z Hudby k ohňostroji G.F.Händel: Mesiáš, Hallelujah G.Verdi: Aida - Triumfální pochod
116
G.Verdi: Nabucco, sbor Židů Hospodine, pomiluj ny I.Stravinskij: Svěcení jara - Posvátný tanec J.Haydn: Symfonie G dur S úderem kotlů J.S.Bach: Braniborské koncerty J.S.Bach: Toccata a fuga d moll Ktož jsú boží bojovníci L.Bernstein: West Side Story, America L.v.Beethoven:Sonáta pro klavír č. 8 Patetická L.v.Beethoven:Symfonie č. 5 c moll Osudová L.v.Beethoven:Symfonie č. 9, Óda na radost M.P.Musorgskij: Obrázky z výstavy S.Prokofjev: Romeo a Julie Seikilova píseň Svatý Václave V. Novák: Slovácká suita W.A.Mozart: Malá noční hudba
Přehled poslechových skladeb pro 2. stupeň, ve kterých se výběry liší Návrh poslechových skladeb vzděl. programu Obecná škola A.Bruckner: 9. symfonie (Te Deum) A.Corelli: Concerto grosso (výběr) A.Dvořák:Jakobín, Stabat Mater, Sv.Ludmila A.Dvořák:Koncert pro vcl. a orch. h moll A.Dvořák: Slovanské tance, Česká suita A.Dvořák: Symfonie č. 6 D dur A.Schonberg: Ten, který přežil Varšavu A.Vivaldi: Koncert pro kytaru a orchestr A.Vivaldi: Šest flétnových koncertů B.Černohorský: Fuga č. 2 d moll B.Smetana: České tance, Hubička, Libuše C.Debussy: Syrinx, Moře C.Orff: Carmina burana Cunctipontens genitor (organum) E.Zámečník: Brouk Pytlík, Ferda Mravenec F.Chopin: Etuda c moll Revoluční F.Chopin: Klavírní koncert č. 2 f moll F.Chopin: Mazurka C dur, Polonéza A dur F.Chopin: Preludium cis moll, Sonáta c moll F.Liszt: Sonáta h moll, Preludia F.Schubert: Nedokončená F.Škroup: Kde domov můj F.V.Míča: O původu Jaroměřic F.X.Brixi: Koncert pro varhany D dur a F dur G.Bizet: Carmen G.F.Händel: Vodní hudba G.Gabrieli: Deus in nomino tuo G.Mahler: Symfonie č. 1 D dur G.Rossini: Tankred, Lazebník sevillský G.Verdi: Traviata Guillaume de Machaut: Si je souspir H.Berlioz: Fantastická symf., Herold v Itálii J.Brahms: Uherské tance J.D.Zelenka: Sinfonia concertante J.Haydn: Symfonie č. 1 Lukavická
J.Haydn: Symfonie č. 45 Na rozloučenou J.J.Ryba: Česká mše vánoční J.Mysliveček: Sonáta A dur pro cembalo J.Mysliveček: Symfonie D dur J.S.Bach: 4 orchestrální suity J.S.Bach: Dobře temperovaný klavír J.Suk: Serenáda Es dur J.V.Stamic: Symfonie B dur K.Harant z Polžic: Dui confidunt in Domino L.Janáček: Lašské tance, Symfonieta L.Janáček: Liška Bystrouška L.Mozart: Dětská symfonie L.v.Beethoven: Předehra Egmont, Fidelio L.v.Beethoven: Symfonie č. 4 Eroica L.v.Beethoven: Symfonie č. 6 Pastorální, L.v:Beethoven: Appassionáta, Sonáta f moll O.Nedbal: Polská krev Orgando di Laso: Echo P.I.Čajkovskij, Klavírní koncert b moll P.I.Čajkovskij: Ital. capriccio, Labutí jezero P.J.Vejvanovský: Serenáda in C Píseň z Mastičkáře Povstaň, povstaň, velké město Pražské R.Schumann: Klavírní koncert č. 2 R.Schumann: Spanilá mlynářka R.Wagner: Lohengrin, Tristan a Isolda R.Wagner: Mistři pěvci norimberští S.Havelka: Listy Jeronýmu Pražskému V.Novák: V Tatrách Veni, sancte, spiritus Verbum bonum (hymnus) W.A.Mozart: Divertimento D dur, Do Juan W.A.Mozart: Klavírní koncert C dur W.A.Mozart: Kouzelná flétna, Tur. pochod William Byrd: Píšťala a buben
Poslechové skladby uvedené v učebnicích zpracovaných dle ZŠ A.Dvořák: Tercetto (dvoje housle a viola) A.Hába: Fantazie pro čtvrttónový klavír A.Chačaturjan: Gajané - Šavlový tanec A.L.Webber: Jesus Christ Superstar A.Schönberg: Mojžíš a Adam, mezihra Andělíku rozkochaný Arakain: Zapomeň B.Haley: Rock around the Clock B.Martinů: Řecké pašije B.Smetana: Česká píseň, Z českých luhů a hájů Beatles: Yesterday E. Presley: Love Me Tender F.Chopin: Mazurka a moll F.M-Bartholdy: Koncert pro housle Emoll F.M.-Bartholdy: Sen noci svatojánské G.F.Händel: Xerxes - Omra mai fu G.Gershwin: Summertime Gregoriánský chorál Guillaume de Machaut: Chanson H. Williams: Jambalaya J.K.Krumpholz: Koncert pro harfu B dur J. Straus: Na krásném modrém Dunaji J. Suk: O věrném milování Radúze a Mahuleny J.A.Benda: Ariadna na Naxu J.Bažant: Milenci v texaskách J.C.Vodňanský: Rorando coeli J.Ježek:Klobouk ve křoví, Život je jen náhoda J.L.Dusík: Sonatina G dur J.Lennon a P.McCartney: Yesterday J.Mysliveček: Bellerofonte J.Nohavica: Dokud se zpívá J.Offenbach: Kankán (Orfeus v podsvětí) J.S.Bach: Koncert pro 2 housle a orch. d moll J.Šlitr: Purpura J.V.Stamic:Synfonia A dur, 1. věta
117
Japonečka (skupina Akáty) K.Harant z Polžic: Missa quinis vocibus K.Husa: Hudba pro Prahu 1968 K.Penderecki: Jitřní K.Plíhal: Akordy K.Svoboda: Dracula K.Vacek: Cikánka L.Janáček:Po zar. chodníčku, Její pastorkyňa L.v.Beethoven: Symfonie č. 3 L.v.Beethoven:Variace na t. Don Giovanni M.Ravel: Bolero Nepi, Jano, vodu Olympic: Želva Organum P.Hindemith: Ludus tonalis, Fuga Des dur P.J.Vejvanovský: Itrada P.Johnson: Boogle woogle P.Novák: Náhrobní kámen P.Vranický: Oberon - předehra Píseň J.B.Foerstra - dětský sbor s kl. doprov. Pražský výběr: Pražákům je hej R.Wagner:Tannhäuser - Sbor poutníků S.Prokofjev:Alexandr Něvský, 4. část Scott Joplin: Maple Leaf Rag) Truvérská píseň Ukázka disco hudby a africké lidové hudby Ukázka hard rocku, heavy metalu Ukázka jednohlasu a vícehlasu Ukázka punku, rapu, rytířského zpěvu Ukázka valčíku,polky,samby a tanga V. Bílá: Paš a paňori (U vody) W.A.Mozart:"Haffnerova" symfonie W.A.Mozart:Koncert pro fagot B dur W.A.Mozart:Sonata (cemballo a housle)Fdur Z.Fibich: Poem, Vodník
Příloha č. 5
ZPĚVNÍK
118
OBSAH Lidové písně: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.
Beskyde, Beskyde Černé oči Čert a Káča Červená růžičko, rozvíjej se Čtyři koně ve dvoře Já mám koně Ještě já se podívám Kdyby byl Bavorov Koulelo se koulelo Kucmoch Měsíček svítí Muzikanti, co děláte Rožnovské hodiny Tráva neroste Voděnka studená Vyletěla holubička Žádnyj neví, co sou Domažlice
Umělé písně: 18. Ukolébavka 19. Kde domov můj 20. Einigkeit und Recht und Freiheit
119
Beskyde, Beskyde
2. Ej, bačo, bačo náš, černú košulku máš. Kdo ti ju vypere, když maměnky nemáš? 3. Já nemám maměnku, ale mám galánku, ona mi vypere černú košulenku. 4. Ona ju vypere a pěkně vyválí. Až půjdu k muzice, každý ňa pochválí. 5. Všeci sa starajú o moju chudobu, a já sa nestarám, chvála Pánu Bohu.
Černé oči, jděte spát
2. Ráno, ráno, raníčko, dřív než vyjde sluníčko. 3. Sluníčko už vychází, má milá se prochází. 4. Prochází se po rynku, nese smutnou novinku. 5. Novinečku takovou, že na vojnu verbujou. 6. Když verbujou, budou brát, škoda chlapců nastokrát.
120
Čert a Káča
2. Čert se jí moc líbil, že byl rohatý, že měl v pekle teplo, že byl bohatý, [: Když nemoh na nohy, tahala ho za rohy.:] 3. Hned si chtěla Káča toho čerta brát, pořád se ho ptala, jak moc ji má rád. [:Čert na to: „Pro tebe, šel bych třeba do nebe.“:]
Červená růžičko, rozvíjej se
2. Který ptáček na dva stromy sedá, ten v tom světě žádnou radost nemá, tak jako ten mládeneček, který sedá u dvou děvčáteček.
121
Čtyři koně ve dvoře
2. Oře s nima Pepíček, má zelenej klobouček. Trala lalala, trala lalala, má zelenej klobouček. 3. Vyjel s nima na pole, vyorávat koukole. Trala lalala, tala lalala, vyorávat koukole. 4. Až on brázdu vyorá, on si na mne zavolá. Trala lalala, tala lalala, on si na mne zavolá.
Já mám koně
2. Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mý. Když já jim dám obroku, voni běží do skoku. Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mý. 3. Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mý. Když já jim dám ovsa, voni skáčou hopsa. Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mý. 4. Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mý. Když já jim dám jetele, voni skáčou vesele. Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mý.
122
Ještě já se podívám
2. Nikde ho tam nevidím, nevidím, ani ho tam neslyším, s kýmpak já se ještě, modrooký děvče, s kýmpak já se potěším. 3. Ty se budeš těšívat, těšívat s vraným koněm na vojně, já se těšit budu, já se těšit budu s mládencema v hospodě.
Kdyby byl Bavorov
2. Kdyby byl Bavorov, co Prachatice, dal bych ti hubiček na dva tisíce. Ale že je za vodou, za vodičkou studenou, nedám ti, má milá, ani jedinou. 123
Koulelo se, koulelo
2. Koulely se koulely dvě naproti sobě, komu bych se dostala, než Jeníčku, tobě?
Kucmoch
124
Měsíček svítí
2. Ta naše láska bejvala hezká, když je se zrušila, což je po ní. Dej Pán Bůh štěstí, děvčátko hezký, však jiná růže mně vonět může, však jiná růžička taky voní.
Muzikanti, co děláte
2. Zahréte mně na husličky a rozveselte ty dróžičky. 3. Zahréte mně na cimbále, ať moja milá veselá je. 4. Zahréte mně na tó basu a rozveselte všecku chasu. 5. Zahréte mně všeci spolu a vyprovoďte mě až domu.
125
Rožnovské hodiny
2. Ale nerozvedú, nebojím sa, přijde ta hodina, ožením sa. 3. Ožeň sa, synečku, s Pánem Bohem, vyber si dcerečku sobě roveň. 4. Šak já sa ožením, ty sa nezvíš, ty moje ohlášky nezastavíš.
Tráva neroste
2. Aj idú, idú enem nekeří, keří nosija na hlavách peří. Tramtara... 3. Na hlavách peří, bílé klobúky, oni sa nesú jako panenky. Tramtara... 4. Stávaj, má milá, běž pro vodičku, Janíček čeká, dá ti hubičku. Tramtara... 5. A já nestanu, hlava ňa bolí, co sem sa točila s tebú v tom koli. Tramtara... 6. S tebú v tom koli, při tej muzice, kdes ty, synečku, plakal velice. Tramtara...
126
Voděnka studená
2. Jednú zapomenu, podruhé vzpomenu, potřetí, má milá, slzy mne polejú.
Vyletěla holubička ze skály
2. Kdyby byly modré oči nespaly, nespaly, [:byly by tu holubičku dostaly.:] 3. Nebyla to holubička, byl to pták, byl to pták, [:když mě nechceš, můj holečku, nechej tak.:]
127
Žádnyj neví, co sou Domažlice
2. Žadnyj neví, co je to železo, žádnyj neví, co je kroužek. Kroužek je železo, má zlatá Terezo, žádnyj neví, co je kroužek. 3. Proto sem se tak mladá vdávala, habych dělat nemušíla. Muž mi koupil krávu, já muším na trávu, toho sem se nenadíla.
Ukolébavka Hudba: Johannes Brahms Text: něm.lidový (Český text: Jiří Blažek)
2. Tiše píseň má zní k tvému usínání, zvonky znějí nad tvým stromkem vánočním. [:Těš se svým krásným snem, radost svou najdeš v něm.:]
128
Kde domov můj (Česká státní hymna) Hudba: František Škroup Slova: Josef Kajetán Tyl
Einigkeit und Recht und Freiheit (Německá státní hymna) Hudba: Josef Haydn Text: August Heinrich Hoffmann von Fallersleben
129
Příloha č. 6
KNIHA SKLADATELŮ
Beethoven Brahms Čajkovskij Dvořák Haydn Janáček Martinů Mozart Musorgskij Offenbach Schubert Smetana
130
_________________________ období
vlajka rodné země *_______________________ †_______________________ _______________________________ jméno Zajímavosti ze života: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Dílo: ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................
131
_________________________ období
vlajka rodné země *_______________________ †_______________________ ______________________________ jméno Zajímavosti ze života: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Dílo: ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................
132
_________________________ období
vlajka rodné země *_______________________ †_______________________ _____________________________ jméno Zajímavosti ze života: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Dílo: ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................
133
_________________________ období
vlajka rodné země *_______________________ †_______________________ ____________________________ jméno Zajímavosti ze života: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Dílo: ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................
134
_________________________ období
vlajka rodné země *_______________________ †_______________________ _______________________________ jméno Zajímavosti ze života: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Dílo: ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................
135
_________________________ období
vlajka rodné země *_______________________ †_______________________ _____________________________ jméno Zajímavosti ze života: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Dílo: ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................
136
_________________________ období
vlajka rodné země *_______________________ †_______________________ ______________________________ jméno Zajímavosti ze života: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Dílo: ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................
137
_________________________ období
vlajka rodné země *_______________________ †_______________________ _______________________________ jméno Zajímavosti ze života: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Dílo: ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................
138
_________________________ období
vlajka rodné země *_______________________ †_______________________ ______________________________ jméno Zajímavosti ze života: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Dílo: ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................
139
_________________________ období
vlajka rodné země *_______________________ †_______________________ ______________________________ jméno Zajímavosti ze života: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Dílo: ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................
140
_________________________ období
vlajka rodné země *_______________________ †_______________________ _______________________________ jméno Zajímavosti ze života: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Dílo: ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................
141
_________________________ období
vlajka rodné země *_______________________ †_______________________ _______________________________ jméno Zajímavosti ze života: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Dílo: ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................ ........................................................
142
Příloha č. 7
MUZIKANTŮV INSTRUMENTÁŘ
143
Dechové a) dřevěné _________ ____________
____________
_______________
____________
_________________
_______________ 144
________________
b) žesťové
____________________
_________________
___________________
__________________
c) vícehlasé - bez klaviatury:
_____________
_______________
- s klaviaturou:
_________________
________________ 145
Strunné a) smyčcové
_________________
_____________________
_________________
_____________________
146
b) drnkací
____________________
________________
___________________
________________
____________________
__________________
___________________
___________________ 147
c) úderné
__________________
__________________
_________________
148
Bicí
___________________
____________________
___________________
___________________
____________________
___________________
149
___________________
___________________
___________________
_________________
___________________
__________________
___________________
__________________ 150
Příloha č. 8
KONCERTNÍČEK
151
Datum:
_________________________
Místo:
_________________________
Žánr:
_________________________
Interpret:
_________________________
Program: ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ Moje hodnocení a hudební zážitky: ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ Místo pro vlastní ilustraci, obrázek nebo fotografii:
152
Datum:
_________________________
Místo:
_________________________
Žánr:
_________________________
Interpret:
_________________________
Program: ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ Moje hodnocení a hudební zážitky: ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ Místo pro vlastní ilustraci, obrázek nebo fotografii:
153
Seznam literatury BRABEC, J., ŠTÍBROVÁ, I. Hudební výchova pro 6. – 9. ročník ZŠ. Úvaly: Jinan, 1994. CD k učebnici Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ. Praha: SPN, 1998. CHARALAMBIDIS, A., MATOŠKA, D. Metodická příručka k učebnici hudební výchova pro 6. ročník ZŠ. Praha: SPN, 2000. 60 s. ISBN 80-7235-114-1. CHARALAMBIDIS, A., PILKA, J. a kol. Hudební výchova pro 6. – 9. ročník ZŠ. Praha: SPN, 1998. KNOPOVÁ, B. Činnosti hudebně pohybové v systému hudebního vzdělávání na ZŠ, SŠ. Brno, 2005. 47 s. ISBN 80-210-3911-6. KOLÁŘ, J., ŠTÍBROVÁ, I. Hudební výchova pro 5. ročník ZŠ. Úvaly: Jinan, 1995. KULHÁNKOVÁ, E. Hudebně pohybová výchova. Praha: Portál, 2000. 136 s. ISBN 80-7178-437-0. KUNA, M. Skladatelé světové hudby. [CD-ROM] Praha: Fragment, 1996. KUNA, M. Skladatelé světové hudby. Praha: Fragment, 1993. 64 s. ISBN 80-85768-03-8. KURKOVÁ, L. Říkáme si, zpíváme si, hrajeme a tančíme. Praha: SPN, 1974. MIHULE, J., STŘELÁK, M. Hudební výchova pro 6. – 9. ročník ZŠ. Praha: Fortuna, 1996. SEDLÁK, R. Didaktika hudební výchovy I, II. Praha: SPN, 1988. ŠIMANOVSKÝ, L., TICHÁ, A. Lidové písničky a hry s nimi. Praha: Portál, 1999. 146 s. ISBN 80-7178-323-4. ŠIMANOVSKÝ, L., TICHÁ, A., BUREŠOVÁ, V. Písničky a jejich dramatizace. Praha: Portál, 2000. 154 s. ISBN 80-7178-477-X. TICHÁ, A. Učíme děti zpívat. Praha: Portál, 2005. 148 s. ISBN 80-7178-916-X. VÚP Praha. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. 2005. [online]. Dostupný z WWW: Vzdělávací program Obecná škola, schválený MŠMT pod čj. 12035/97-20 s platností od 1. 9. 1997. [online]. Dostupný z WWW: Vzdělávací program Základní škola, schválený MŠMT pod čj. 16847/96-2 s platností od 1. 9. 1996. [online]. Dostupný z WWW:
154
Resumé V diplomové práci jsme se zaměřili na vytvoření návrhu učebního textu pro hravé a zábavné osvojení hudební teorie a hudebních dovedností v hudební výchově v 6. ročníku základních škol. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá porovnáním učebních osnov vzdělávacího programu Základní škola, Obecná škola a Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Výsledkem je vyvození konkrétního učebního plánu hudební výchovy pro 6. ročník základních škol. V části praktické jsou uvedeny pracovní listy s metodickými postupy, které mohou sloužit jako učební materiál ve školní praxi.
Resumé In dieser Diplomarbeit haben wir uns auf die Ausarbeitung des Entwurfs eines Lehrtextes für die spielerische und unterhaltsame Aneignung der Musiktheorie und der Musikfertigkeiten im Musikunterricht der 6. Klasse einer Grundschule konzentriert. Die Diplomarbeit gliedert sich in einen theoretischen und einen praktischen Teil. Im theoretischen Teil vergleichen wir die Lehrpläne der Bildungsprogramme von Grundschule, Volksschule und den Rahmenbildungsplan für die primäre Bildung miteinander. Daraus ergibt sich ein konkreter Musiklehrplan für die 6. Klasse einer Grundschule. Im praktischen Teil sind die Arbeitsblätter mit ihren methodischen Vorgängen angeführt, die als Lehrmaterial in der Schulpraxis eingesetzt werden können.
155
Anotace BALCAROVÁ, Jana. Tvořivé náměty pro práci v hudební výchově v 6. ročníku ZŠ v souladu s RVP. Brno, 2007. 154 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Blanka Knopová, CSc.
Diplomová práce se zabývá učebními osnovami pro základní školy, jejich porovnáním a vyvozením konkrétního návrhu učebního plánu pro hravé osvojení hudební teorie a hudebních dovedností v 6. ročníku ZŠ. Časový a tématický plán se stává podkladem pro vytvoření příslušných pracovních listů a metodických postupů. Klíčová slova: Rámcový vzdělávací program, učební osnovy hudební výchovy, učební plán, pracovní listy, metodická příručka, hudební výchova v 6. ročníku ZŠ, didaktika.
Annotation BALCAROVÁ, Jana. Die schöpferische Vorschläge für die Arbeit in der Musik in der 6. Klasse der Grundschule in Übereinstimmung mit dem Rahmenbildungsplan für die primäre Bildung. Brno, 2007. 154 S. Die Leiterin der Diplomarbeit PhDr. Blanka Knopová, CSc. Diese Diplomarbeit befasst sich mit den Lehrplänen von Grundschulen, mit ihrem Vergleich und mit der Ableitung des konkreten Lehrplansentwurfs für die spielerische Aneignung der Musiktheorie und der Musikfertigkeiten in der 6. Klasse einer Grundschule. Dieser zeitliche und thematische Plan bildet die Grundlage für die Ausarbeitung von Arbeitsblättern und methodischen Vorgängen. Die Schlüsselwörter: Rahmenbildungsplan für die primäre Bildung, Musiklehrpläne, Lehrplan, Arbeitsblätter, Methodik, Musik in der 6. Klasse der Grundschule, Didaktik.
156