MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lékařská fakulta
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2010
Mgr. Martina Dudášová
1
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
Lékařská fakulta
Doplňky stravy ve výživě vysokoškolských studentů Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
RNDr. Jiří Totušek
Mgr. Martina Dudášová Obor: Nutriční terapeut Brno, 2010 2
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod odborným vedením RNDr. Jiřího Totuška a pouţité zdroje řádně uvedla do seznamu literatury. Souhlasím, aby tato práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.
V Brně, dne 13.8. 2010
Martina Dudášová
3
Poděkování: Ráda bych poděkovala za vedení, spolupráci a pomoc při zpracování bakalářské práce RNDr. Jiřímu Totuškovi. Dále bych také poděkovala MVDr. Halině Matějové za literární zdroje, které byly pouţity při zpracování bakalářské práce. Mé poslední díky patří Mgr. Pavlíně Jiránkové za korekturu bakalářské práce. 4
Abstrakt – česky Bakalářská práce na téma „ Doplňky stravy ve výţivě vysokoškolských studentů“ je zaměřena na obecné informace o doplňcích stravy, jejich legislativních předpisech, jejich poţadavcích a rozdělení, obsahuje také několik informací o specifických skupinách lidí, které doplňky stravy uţívají. Jedna z kapitol popisuje doplňky stravy uţívané ve sportu. Pomocí dotazníků bylo zjištěno, jaké doplňky stravy uţívají studenti Masarykovy univerzity a jaké rozdíly v uţívání byly mezi studenty jednotlivých fakult – porovnání mezi lékařskou, přírodovědeckou, filozofickou a sportovních studií.
Abstrakt - anglicky The Bachelor Work on the theme “Dietary supplements in the diet of college students“ is focused on general information about nutritional supplements, the legislative provisions, their requirements and distribution, also contains some information on specific groups of people who use nutritional supplements. One of the chapters describes the nutritional supplements used in sport. Using questionnaires to determine what nutritional supplements used by students at Masaryk University and what were the defferences in use between students og different faculties – a comparison between medical, scientific, philosophical, and the Faculty of Sport Studies.
5
Osnova bakalářské práce 1 Úvod
10
2 Legislativní předpisy
11
3 Uvádění doplňků stravy na český trh
12
4 Doplňky stravy v porovnání s léky
14
5 Formy doplňků stravy
15
5.1 Pevné látky
15
5.2 Tekutiny
16
5.3 Bioaktivní přípravky
17
6 Etiketa doplňků stravy
18
7 Pro koho jsou doplňky stravy určeny
20
7.1 Děti
20
7.2 Ţeny
20
7.2.1 Ţeny před početím
20
7.2.2 Těhotné ţeny
20
7.2.3 Období laktace
21
7.2.4 Menopauza
21
7.3 Dospělí
22
7.4 Senioři
22
7.5 Sportovci
23
8 Přehled doplňků stravy a požadavky na jejich složení
24
8.1 Vitaminy
24
8.1.1 Vitamin A
24
8.1.2 Vitamin D
25
8.1.3 Vitamin E
25
8.1.4 Vitamin K
26
8.1.5 Vitamin B1 - thiamin
26
8.1.6 Vitamin B2 – riboflavin
26
8.1.7 Niacin – vitamin B3
27
8.1.8 Kyselina pantotenová – vitamin B5
27
8.1.9 Vitamin B6 – pyridoxin
27
8.1.10 Kyselina listová – vitamin B9
28
6
8.1.11 Vitamin B12 – kobalamin
28
8.1.12 Biotin
29
8.1.13 Vitamin C
29
8.2 Minerální látky
29
8.2.1 Vápník
30
8.2.2 Hořčík
30
8.2.3 Ţelezo
30
8.2.4 Měď
31
8.2.5 Jód
31
8.2.6 Zinek
31
8.2.7 Mangan
32
8.2.8 Sodík
32
8.2.9 Draslík
32
8.2.10 Selen
33
8.2.11 Molybden
33
8.2.12 Fluor
33
8.3 Některé rostliny
34
8.3.1 Aloe vera – aloe pravá, lékařská
34
8.3.2 Citrus aurantium – hořký pomeranč
34
8.3.3 Echinacea purpurea, angustifolia– třapatka nachová, úzkolistá
35
8.3.4 Garcinia cambogia – garcinie kambodţská
35
8.3.5 Gingko biloba – jinan dvoulaločný
35
8.3.6 Hypericum perforatum – třezalka tečkovaná
36
8.3.7 Tribulus terrestris – kotvičník zemní
36
8.3.8 Valeriana officinalis – kozlík lékařský
36
8.4 Další látky
37
8.4.1 Acetylkarnitin
37
8.4.2 Kyselina orotová
37
8.4.3 Taurin
37
9 Doplňky stravy užívané ve sportu
38
9.1 Doplňky pro svalový růst, sílu a regeneraci
38
9.1.1 BCAA (větvené aminokyseliny)
38
9.1.2 Arginin a oxid dusnatý
38
9.1.3 Glutamin
39 7
9.1.4 HMB (hydroxy-methyl-butyrát)
39
9.1.5 Kreatin
39
9.1.6 GABA (kyselina gama-aminomáselná)
40
9.1.7 Pyruvát
40
9.2 Doplňky jako zdroj energie 9.2.1 Koenzam Q10 9.3 Doplňky na podporu hubnutí, vytrvalosti a uvolňování energie
40 40 41
9.3.1 L-karnitin
41
9.3.2 Kofein
41
9.3.3 HCA (kyselina hydroxycitronová)
42
9.3.4 CLA (konjugovaná kyselina linolová)
42
9.3.5 ALA (kyselina alfa-lipoová)
42
9.3.6 Chrom
42
9.4 Doplňky na zvyšování imunity s cílem zdravotní prevence
43
9.4.1 Glukosamin, chondroitin a MSM (methylsulfonylmethan)
43
9.4.2 Antioxidanty
43
10 Praktická část práce
45
10.1 Cíle práce
45
10.2 Předpoklady práce
45
10.3 Metodika výzkumu
45
10.3.1 Úkoly práce
45
10.3.2 Charakteristika souboru
45
10.3.3 Pouţité metody
45
10.3.4 Okolnosti výzkumu
46
10.4 Výsledky výzkumu
46
10.5 Zhodnocení výsledků
56
11 Závěr
57
12 Literatura
58
8
Zkratky použité v bakalářské práci ATP – adenosintrifostát CP – kreatinfostát ČR – Česká republika DDD – doporučená denní dávka DHEA – dehydroepiandrosteron MK – mastná/é kyselina/y NPM – nejvyšší přípustné mnoţství SZPI – Státní zemědělská a potravinářská inspekce SZÚ – Statní zdravotní ústav WHO – World Health Organization
9
1 Úvod Poslední dvě minulá desetiletí vzrostl nárůst poptávky po přípravcích, které dnes souborně označujeme jako doplňky stravy. V anglické literatuře se objevují pod názvem dietary supplements nebo také food supplements. Je otázkou, zda je tato poptávka odrazem toho, ţe nabídka doplňků stravy na trhu je dosti vysoká, nebo zda jejich účinek je skutečně tak nenahraditelný. Lidé si tyto přípravky poměrně často opatřují s vidinou činěného dobra pro své zdraví, které nabyli z reklamního pozlátka (35). K udrţení či zlepšení zdraví jistě neodmyslitelně patří dostatečná pohybová aktivita. Mnozí sportovci proto vyuţívají různé doplňky, které téţ spadají do skupiny doplňků stravy, aby svou sportovní činnost co nejvíce zefektivnili. Tato bakalářská práce obsahuje stručné informace a přehled o doplňcích stravy, o jejich poţadavcích, legislativě, různých typech a formách a o nejběţnějších skupinách uţivatelů. Poslední kapitola pojednává o doplňcích stravy uţívaných především ve sportu, jeden ze způsobů jejich rozdělení a několik informací o jejich účincích. V praktické části porovnávám výsledky uţívání doplňků stravy, které jsem získala z dotazníku vyplněného studenty Masarykovy univerzity.
10
2 Legislativní předpisy V platném znění dle zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích se doplňkem stravy rozumí „potravina, jejímţ účelem je doplňovat běţnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsaţených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených mnoţstvích“ (44). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/46/ES jsou doplňky stravy „potraviny, jejichţ účelem je doplňovat běţnou stravu a které jsou koncentrovanými zdroji ţivin nebo jiných látek s výţivovým nebo fyziologickým účinkem, samostatně nebo v kombinaci, jsou uváděny na trh ve formě dávek, a to ve formě tobolek, pastilek, tablet, pilulek a v jiných podobných formách, dále ve formě sypké, jako kapalina v ampulích, v lahvičkách s kapátkem a v jiných podobných aplikačních formách kapalných nebo sypkých výrobků určených k příjmu v malých odměřených mnoţstvích; (ţivinami jsou vitaminy a minerální dávky)“ (44). Mezi doplňky stravy patří i mnoho doplňků uţívaných při sportu jakéhokoliv charakteru (silového či vytrvalostního). Často bývají zaměňovány s dopingem, kterým rozumíme látky výslovně uvedené v Seznamu zakázaných látek Antidopingové komise Českého olympijského výboru (24).
11
3 Uvádění doplňků stravy na český trh Podle zákona § 3d zákona č. 456/2004 Sb. se musí doplňky stravy notifikovat, tzn. před zahájením jejich uvádění do oběhu zaslat na Ministerstvo zdravotnictví ČR. Kromě posudku od SZÚ o dávkování a vymezení uţivatelů schvaluje Ministerstvo zdravotnictví doplněk stravy na základě laboratorního vyšetření vzorku, které provedl oblastní zdravotní ústav nebo akreditovaná laboratoř (24). Ke svému posudku vyţaduje SZÚ od výrobce nebo jeho zástupce podklady: 1.
dokumentaci výrobku, z níţ vyplývá druh a mnoţství účinných látek a látek přídatných – tzv. certifikát o sloţení
2.
vzorek
3.
navrhované dávkování
4.
sdělení, pro koho je doplněk stravy určen – potřeba vyjádření znalce (diabetolog, obezitolog, dietolog či pediatr) (24)
Všem doplňkům stravy je uděleno Ministerstvem zdravotnictví ČR registrační číslo, které však není povinností uvádět na obalu přípravku. Spotřebitel pak tedy nemá informaci o tom, zda byl konkrétní přípravek opravdu schválen. Kontrolou pro běţného spotřebitele, který se o daný přípravek blíţe zajímá, můţe být databáze ROHY na internetové adrese http://snzr.ksrzis.cz/snzr/rrh.
12
13
4 Doplňky stravy v porovnání s léky Doplňky stravy mají určitě zcela opodstatněné a téměř nezastupitelné místo v prevenci, při nadměrné fyzické a duševní námaze, u všech sportů (kondičním, výkonnostním i vrcholovém), při redukčních dietách a stavech s omezeným příjmem potravy, při stavech podvýţivy. V případě zdravotních problémů a onemocnění, ať uţ akutního či chronického rázu, by měl člověk poţádat o pomoc lékaře a sáhnout po předpisu na lék (24). V procesu uvádění na trh mají doplňky stravy a léky odlišný schvalovací proces: Lék podléhá přísné registraci národního, resp. evropského regulátora podpořené výsledky klinických
studií.
Musí
obsahovat
příbalový
leták
s přesným
uvedením
sloţení,
kontraindikací, vedlejšími a neţádoucími účinky (45). U doplňků stravy se vyţaduje pouze to, aby výrobce doloţil SZÚ, ţe v přípravku – který je posuzován jako potravina – nejsou toxické látky a ţe obsahuje látku, která je uvedena na obalu. Nesleduje se však, zda je deklarovaná látka v přípravku obsaţena v deklarovaném a konstantním mnoţství a ani to, zda je opravdu účinná a také bezpečná (44).
Léčivy se rozumí léčivé látky nebo jejich směsi a nebo léčivé přípravky, které jsou určeny k podání lidem nebo zvířatům, nejde-li o doplňkové látky. Léčivým přípravkem je jakákoliv látka nebo kombinace látek určená k léčení nebo předcházení nemoci u lidí a zvířat; lze ji podat lidem nebo zvířatům za účelem stanovení lékařské diagnózy nebo k obnově, úpravě či ovlivnění jejich fyziologických funkcí. Léčivou látkou se rozumí jakákoliv látka, určená k tomu, aby byla součástí léčivého přípravku, která způsobuje jeho účinek, kdy tento účinek je zpravidla farmakologický, imunologický nebo spočívá v ovlivnění metabolismu (11).
14
5 Formy doplňků stravy Doplňky stravy se dělí dle jejich formy, v jaké se přijímají – v tzv. aplikační formě. Biologická využitelnost udává, jaké mnoţství je schopno naše tělo přijmout a jaké mnoţství se bez uţitku vyloučí. Nejlépe se vstřebávají tablety retardované a s postupným uvolňováním, bioaktivní přípravky, kapsle či granule. Jejich cena je samozřejmě o to vyšší, o kolik je technologie výroby draţší (26,35).
5.1 Pevné látky Draţé – obalované a potahované; často vyrábí jen kvůli krytí nepříjemné chuti či retardované (s postupným uvolňováním) (9,24) Granulát – perorální, rozpustný či s postupným uvolňováním, který zajistí pomalé rozpouštění a také rozpouštění aţ v daném úseku zaţívacího traktu; má tedy vysokou biologickou vyuţitelnost (9,24) Prášek – perorální či rozpustný, nejjednodušší výroba této formy (24) Pastilka
–
druh
obalované
okrouhlé
lisované
tablety,
většinou
se
jedná
o multivitaminové doplňky pro děti (9) Tableta – obalovaná a potahovaná; vyrábí se kvůli ochraně tablety před působením ţaludečních šťáv, a proto se můţe rozpustit aţ ve střevě; pro přípravu roztoku, retardovaná, rozpustná
-
šumivá,
s řízeným
uvolňováním,
sublinguální
(rozpouští
se
pod jazykem); ţvýkací (9,24) Ţvýkací plátek – tato forma je téměř ideální, protoţe se účinná látka vstřebává jiţ sliznicí úst; ţvýkání ale vyţaduje trpělivost (9)
15
5.2 Tekutiny Všechny tyto formy se vstřebávají snadněji neţ formy pevné, mohou je tedy uţívat i osoby mající problémy s polykáním, např. malé děti či senioři (9). Aerosol – heterogenní směs malých pevných (dým) nebo kapalných částic (mlha) v plynu (11) Gel –
pevná látka rosolovitého charakteru; tvoří porézní síť z nanočástic, které
zachycují určitý objem tekutiny (11) Kapky – v plynném prostředí tvoří aerosol (mlhu), v prostředí nemísivé kapaliny emulzy; jako kapky se pouţívají především rostlinné extrakty, tzv. tinktury (24) Kapsle (tobolka) – tvrdá se skládá ze dvou polovin, které lze otevřít, a obsahuje výhradně sypkou směs; měkká, retardovaná (s prodlouţeným uvolňováním) a s řízeným uvolňováním můţe být vyrobena z celulózy, ţelatiny či chitinu, které zadrţují tekutinu před pozřením v kapsli (9,24) Roztok – tvoří homogenní směs, tedy systém dvou a více sloţek, v němţ neexistuje rozhraní mezi jednotlivými sloţkami (11) Sirup – koncentrované roztoky cukrů nebo vícesytných alkoholů ve vodě, ovocných šťávách či drogových výluzích; obsahují účinnou látku (11) Sprej – nazývaný téţ aerosolový rozprašovač je druh dávkovacího systému, který tvoří aerosol kapalných částic a pouţívá se s plechovou nádobkou či lahví obsahující kapalinu pod tlakem (11) Olej – má menší hustotu neţ kapky, proto se nerozpouští ve vodě, jako doplňky se uţívají olejové rostlinné extrakty (24)
16
5.3 Bioaktivní přípravky Bioaktivní přípravky jsou vyrobené s ohledem na biologickou vyuţitelnost. U levných doplňků je jejich biologická dostupnost velmi nízká a většina se vyloučí z těla. U většiny doplňků také platí, ţe čím vyšší je mnoţství účinné látky v přípravku, tím niţší je vstřebatelnost, proto není vhodné uţívat jejich nadměrné dávky (26).
17
6 Etiketa doplňků stravy Údaje o etiketě kontroluje při schvalování Ministerstvo zdravotnictví ČR. To kontroluje povolené dávkování a omezení. Za správnost a úplnost doplňků zodpovídá spotřebiteli a zdravotním i obchodním inspekčním orgánům pouze výrobce (24). Etiketa doplňků stravy splňuje určité poţadavky a zákazníkovi by měla přinést určité informace (44): 1. registrovaný obchodní název a stručnou charakteristiku doplňku 2. označení, ţe jde o doplněk stravy 3. velikost balení a formu jednotky balení 4. název, popř. adresu a spojení na výrobce 5. obsah hlavních účinných látek v jednotce balení (tabletě či jiné pevné formě, odměrce či lţíci, jde-li o prášek či tekutinu) ve 100 g a v DDD, téţ v objemových a hmotnostních % 6. DDD pro dospělého člověka s průměrnou hmotností 7. údaj o obsahu cukru, popř. dalších ţivin včetně energetické hodnoty 8. pokud je uveden obsah bílkovin, tak také uvedení jejího zdroje (rostlinná, ţivočišná) 9. údaj o obsahu laktózy, pokud je přítomna 10. údaje o sloţení včetně stabilizátorů, barviv, plnidel, aromat a dalších přídatných a pomocných látkách 11. údaje o obsahu případných alergenů a látek vyvolávající přecitlivělost 12. omezení – zda je doplněk určen také dětem (od jakého věku), těhotným a kojícím ţenám 13. návod na uskladnění 14. celkovou hmotnost obsahu včetně přípustné záporné odchylky 15. datum pouţitelnosti 16. čárový kód výrobku a jeho identifikační číslo 17. informace, zda je obal recyklovatelný 18. údaj o kvalitě výrobku (24)
18
Při schvalování se nekontroluje, zda skutečný obsah jednotlivých sloţek odpovídá deklarovanému mnoţství. Dále se nekontroluje text etikety z hlediska její srozumitelnosti a jazykové správnosti (24). Etiketa doplňků stravy nesmí obsahovat tvrzení, ţe: 1.
doplněk stravy má zvýšenou nebo zvláštní nutriční hodnotu v důsledku přídavku látek bez provedení nutričního hodnocení
2.
doplněk stravy má zvláštní vlastnosti (pokud tyto vlastnosti vykazují všechny srovnatelné potraviny)
3.
doplněk stravy je vhodný k prevenci, zmírnění nebo vyléčení zdravotní poruchy nebo k lékařským účelům
4.
doplněk stravy je určen pro zvláštní výţivu nebo je dietní, pokud k tomu nebyl dán souhlas Ministerstva zdravotnictví ČR (24)
Z těchto všech bodů vyplývá, ţe výrobce by neměl doplněk stravy nabízet jako plnohodnotnou alternativu zdravé prevence, léků a léčiv, ale výhradně jen jako doplněk určený pro zdravé lidi, který pomůţe zdraví uchovat (24).
19
7 Pro koho jsou doplňky stravy určeny
7.1 Děti Jiţ kojenci (do jednoho roku ţivota) jsou odkázáni na suplementaci vitaminem D a K, i kdyţ jsou plně kojeni. Jakmile přestane matka kojit, přistupuje se k umělé dětské výţivě, kterou je obvykle adaptované kravské mléko, obohacené zpravidla ţelezem a vitaminem A, D a C. Ve věku do jednoho roku se další doplňky stravy nedoporučují (25). U batolat (1-3 roky) jsou rozhodující minerální látky jako vápník, ţelezo a zinek. Jejich poţadavky však lze uspokojit stravou. Děti v předškolním věku (3-6 let) občas trpí nechutenstvím, které lze potlačit tabletami vitaminů B-komplexu pro děti a tabletou zinku, který zlepšuje vnímání vůně a chuti. V období chřipkových infekcí lze doporučit vitamin C (25). U mladých dívek se můţe v důsledku začínající menstruace objevit anémie. V takovém případě se doporučuje stravu obohatit o ţelezo, které se můţe podávat i v podobě doplňku stravy. U dětských veganů je potřebná suplementace vitaminu B12.
7.2 Ženy 7.2.1 Ţeny před početím Uţ 2 – 3 měsíce před plánovaným těhotenstvím by měly ţeny přijímat 400 µg kyseliny listové za den aţ do prvního trimestru. Kyselina listová obsaţená v bioaktivních přípravcích je 2x více vstřebatelná neţ ta, která je obsaţená v běţné stravě (25).
7.2.2 Těhotné ţeny Pokud chybí ve stravě jód, měly by těhotné ţeny sáhnout po nějakém doplňku, aby dosáhly celkového mnoţství 150µg na den (31).
20
V tomto období se dále zvyšuje příjem vápníku z 800 mg na 1200 mg za den. Pokud by tedy z nějakého důvodu nebyla matka schopna konzumovat dostatečné mnoţství mléčných výrobků, suplementace vápníkem je nevyhnutelná (31). Jelikoţ se vyskytuje v zemědělských půdách i málo selenu, doplňkem stravy by se dala tato situace zlepšit. Denní dávka by měla obsahovat 50 µg. V mnoha doplňcích stravy je selen doprovázen ještě zinkem (25). Dostatečný příjem ţeleza by se měl kontrolovat prostřednictvím hemoglobinémie. Jestliţe klesne pod 110 g ·l-1, je nutná suplementace ţelezem společně se zinkem (31). Pozor by se mělo v těhotenství dávat na vitamin A, jehoţ dávka by se neměla zvyšovat. Zvýšené mnoţství má teratogenní účinky, coţ znamená, ţe můţe poškodit plod. Často se takové důsledky objevily u plodů matek, které uţívali multivitaminové preparáty. Mezi tyto důsledky patří především riziko srdečních vad, poškození zraku a nervové soustavy (25). U tzv. „vitaminových dětech“ se vyskytuje nadměrná porodní hmotnost (hypertrofie plodu), která můţe být způsobena zvýšenou dávkou vitaminu B1. Tento vitamin by měl být z hlediska příjmu opět přísně limitován (25).
7.2.3 Období laktace Vhodná farmakologická suplementace matky během kojení se doporučuje v doplnění jódu v dávce 150 µg denně v případě, ţe nekonzumuje ryby alespoň 2x týdně (31). Příjem vápníku je téměř dvojnásobný (1200 – 1500 mg na den), takţe platí stejné pravidlo jako v období těhotenství (31). V případě nedostatečného oslunění se doporučuje doplňovat i vitamin D (31).
7.2.4 Menopauza Ţeny v menopauze, tedy přibliţně okolo padesátky, by měly dbát na dostatečný příjem vápníku (500 mg denně z doplňku), hořčíku (250 mg denně z doplňku), nenasycených MK, vlákniny, vitaminů (C,D,E), flavonoidů. Tato kombinace je také nezbytná k omezení rizika osteoporózy, ke sníţení hladiny LDL cholesterolu a jako kompenzace při případné hormonální substituční léčbě (25).
21
7.3 Dospělí Naši předci na tom byli o mnoho lépe z hlediska výţivových hodnot tehdejších skutečně přírodních a nerafinovaných potravin, i kdyţ jejich výběr potravin byl omezenější. Dnešní populace je ve spotřebním koši omezována jednak znalostmi (co která potravina obsahuje), stravovacími návyky (uţívání soli a tuků, nepravidelnost ve stravování, nedostatek tekutin), sezónností a s ní spjatou cenou (zelenina a ovoce) a objemem potravin (25). Některé
důleţité
minerální
látky
intenzivními
zemědělskými
a
některými
potravinářskými technologiemi z potravinového řetězce v poslední době uţ skoro vymizely nebo jsou v něm zastoupeny zcela nedostatečně (selen, chrom, fluor). Další velkou chybou s tím související je konzervování, smaţení pokrmů, při nichţ dochází ke zjevnému znehodnocování vitaminů teplem a některými konzervanty. Podle zjištění WHO bychom měli například přijmout 2x více selenu neţ průměrně spotřebováváme, jelikoţ zemědělské půdy v Evropě jsou na selen všeobecně velmi chudé. Také je známo, ţe s věkem stoupá i potřeba některých látek, protoţe účinnost jejich vstřebávání klesá (vápník) nebo jejich tvorba v těle se postupně s přibývajícími léty zastavuje (vitagen – důleţitý při tvorbě buněčné energie). Na zvýšení příjmu vitaminů a minerálních látek by měli myslet ti, kteří holdují alkoholu, cigaretám, kávě. Tito lidé mají obecně velmi nezdravé ţivotní návyky, trpí různými nemocemi (diabetes) nebo jsou vystaveni častým stresům. Ţeny, které uţívají orální antikoncepci, musí počítat s tím, ţe jejich organismus bude mít vyšší nároky na vitaminy (kyselina listová, vitamin B6, vitamin C) (6,25). „Když doplněk stravy opravdu zabere, tak je to většinou způsobeno tím, že v organismu aktivní látka z doplňku prostě chybí nebo je jí nedostatek. To většinou poznáme nejdéle za jeden měsíc od začátku užívání“ (25).
7.4 Senioři Seniorský věk se počítá od šedesáti let a výše. V tomto věku je časté sníţené vstřebávání vitaminu B12, β-karotenu, kyseliny listové, vápníku a ţeleza. Jejich niţší vyuţití je proto vhodné suplementovat pomocí kvalitních doplňků, které se dobře vstřebávají. Problémy nedostatečného příjmu vitaminů a minerálních látek jsou způsobeny často nechutenstvím, neúplným chrupem, sociálními a psychickými bariérami. Velmi moderní jsou tzv. geriatrika,
22
která oddalují některé symptomy stáří a pomáhají předcházet civilizačním nemocem (DHEA, lecitin, melatonin, tablety s česnekem, extrakt ze zeleného čaje aj.) (25).
7.5 Sportovci Svět sportu je zaplaven výrobky, které slibují delší vytrvalost, lepší zotavení, sníţení mnoţství tělesného tuku, zvýšení svalové hmoty, omezení rizika onemocnění či dosaţení jiných vlastností, které zvyšují sportovní výkon. Sportovci, ať uţ rekreační či vrcholoví, jsou největší skupinou konzumentů doplňků stravy a také důleţitou cílovou skupinou pro průmysl doplňků stravy (28). Mezi aspekty, na které by se měl kaţdý sportovec zaměřit, patří v první řadě účinnost doplňku stravy: je třeba znát dávku, časové rozloţení jejího podávání a specifické podmínky zátěţe, při kterých je dosaţeno maximálního účinku dávky. Také je nutné znát, zda není uţívání přípravku v rozporu s oficiálním antidopingovým kodexem, jinak to můţe vést k vyloučení ze soutěţe. Třetí a moţná nejdůleţitější aspekt je zdravotní bezpečnost doplňku, která se ne vţdy ukazuje u řady sportovců jako prioritní (2,28). Stručný přehled a určité dělení dle charakteru a poţadavku na účinky doplňků stravy uţívaných ve sportu obsahuje blíţe kapitola č. 9.
23
8 Přehled doplňků stravy a požadavky na jejich složení Zde uvádím jen některé doplňky stravy jako stručný přehled. Ve skupině minerálních látek, některých rostlin a dalších doplňků jich existuje samozřejmě mnohem více.
8.1 Vitaminy Vitaminy jsou biologicky aktivní látky, které musí lidský organismus přijímat ve stravě, jelikoţ je není schopen sám syntetizovat. Působí jako prekursory biokatalyzátorů (kofaktory enzymů a hormonů) nebo jako antioxidanty. Pro kaţdý vitamin existuje optimální denní dávka, při niţším příjmu vitaminu se po čase můţe vytvořit hypovitaminóza, u některých vitaminů se můţe při nadměrném příjmu naopak vytvořit hypervitaminóza. Vitaminy jsou velice heterogenní (zcela odlišné chemické struktury i biochemické funkce, i většinou odlišné zdroje), proto se do skupin dělí dle své rozpustnosti. Mezi vitaminy rozpustné v tucích patří vitamin A, D, E a K, vitaminy rozpustné ve vodě jsou vitaminy skupiny B, biotin a vitamin C (32,40). Vitaminy, které se označují jako doplňky stravy, lze pouţít jen v určité formě (44).
8.1.1 Vitamin A (DDD – 800 µg) Vitamin A, jinak nazývaný také retinol, je potřebný pro funkce a růst buněk, významně se účastní procesu vidění, má antioxidační účinky. Je to jeden z vitaminů, kterým se lze předávkovat především při chybném uţívání koncentrovaných vitaminových preparátů, proto je jeho příjem nutno sledovat, zvláště pak v těhotenství (10,32). Retinol se vykytuje pouze v ţivočišných potravinách jako játra, ţloutek či mléko. Jeho provitaminy (karotenoidy, betakaroten, lykopen) získáváme z potravin rostlinného původu, především v červené a ţluté zelenině a v ovoci (1). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě retinolu, retinyl-acetátu, retinylpalmitátu a β-karotenu (44). Obohacování chleba vitaminem A můţe sníţit mortalitu dětí o 23-34% a mortalitu těhotných a kojících ţen o 40% u populace chudých rodin v mnoha zemích (nedostatek
24
vitaminu A přispívá také k nedostatku ţeleza). Mlynáři a pekaři uvádějí, ţe ztráty vitaminu A, ke kterým při obohacování mouky dochází, jsou zanedbatelné ve srovnání s výsledkem, který obohacování přináší. Upečený obohacený chléb obsahuje 99% vitaminu A ještě po třech dnech skladování při teplotě 22˚C (4).
8.1.2 Vitamin D (DDD – 5 µg) Vitamin D, jinak také nazývaný kalciferol, působí
na hospodaření organismu
s vápníkem, fosforem a na stav kostí. Důleţité jsou jeho dvě formy, vitamin D2 (ergokalciferol) rostlinného původu a vitamin D3 (cholekalciferol) ţivočišného původu. Prvkem pro jeho aktivaci je působení UV paprsků, v létě probíhá syntéza ve větším měřítku neţ v zimě. Hypovitaminóza se projevuje v dětství jako křivice, v dospělosti jako osteomalacie (u ţen po menopauze je dnes hojná osteoporóza) (10,32). Kalciferol se nachází v rybím tuku, játrech, mořských rybách, ţloutku a másle, také ve fortifikovaných výrobkách jako mléko a margaríny (31). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě cholekalciferolu a ergokalciferolu (44). Ve Švýcarsku dospěli v květnu roku 2003 k rozhodnutí, ţe hodnota 125 μg vitaminu D denně bude mít příznivý vliv na zdraví seniorů bydlících v domově důchodců s nedostatkem slunečního záření a trpících osteomalácií.. Této hodnoty se dosáhlo díky obohacování chleba vitaminem D, coţ se prokázalo jako účinné, hustota kostí u seniorů vzrostla a také hladina vitaminu v séru se zvýšila (29).
8.1.3 Vitamin E (DDD – 10 mg) Vitamin E neboli tokoferol patří mezi hlavní přírodní antioxidanty a vykazuje protektivní působení v biologických membránách, je přítomen ve všech tkáních. Regenerace probíhá vitaminem C, kyselinou močovou nebo glutathionem. Při hypovitaminóze se zkracuje doba přeţívání erytrocytů, vzniká anémie, dále dochází k poruchám reprodukce, neurologickým
poruchám
či
svalové
dystrofii.
Jeho
příjem
závisí
na
obsahu
polynenasycených MK v potravě – jejich zvýšený příjem vyţaduje vyšší přívod vitaminu E (10,31).
25
Tokoferol se vyskytuje v rostlinných olejích, obilných klíčkách, ořechách a semenech, ve vnitřnostech, vejcích a mléce a v tmavě zelené listové zelenině (31). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě D-α-tokoferolu, DL-α-tokoferolu, D-αtokoferyl-acetátu, DL-α-tokoferyl-acetátu a D-α-tokoferyl-sukcinátu (44).
8.1.4 Vitamin K (DDD – 1 µg na 1 kg tělesné hmotnosti) Vitamin K ovlivňuje sráţení krve, tvoří hemokoagulační faktory, dále je zodpovědný za syntézu bílkovin plazmy, je potřebný ke kalcifikaci kostí a na oxidativní fosforylace (10,31). Vitamin K je produkován mikroflórou střeva, jinak se vykytuje v listové zelenině, obilovinách, ovoci, dále pak v játrech, mase a vejcích (31). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě fylochinonu (fytomenadionu) (44).
8.1.5 Vitamin B1 – thiamin (DDD – 1,4 mg) Thiamin je povaţován za kritický vitamin, jehoţ příjem je často nedostatečný. Je to způsobeno nízkým příjmem celozrnných potravin a preferencí bílého chleba – jeho obsah v moukách totiţ závisí na stupni vymletí. Thiamin je koenzymem v reakcích energetického metabolismu a ovlivňuje uvolňování energie ze substrátů. Při akutním nedostatku se můţe vyskytnout nemoc beri-beri, která se projevuje poruchami nervového a kardiovaskulárního systému (10,31). Thiamin se vyskytuje například v mase, vnitřnostech, kvasnicích či tmavé mouce, v luštěninách a bramborách (1). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě thiamin-hydrochloridu a thiaminmononitrátu (44).
8.1.6 Vitamin B2 – riboflavin (DDD – 1,6 mg) Riboflavin má funkci v energetickém metabolismu a úlohu v metabolismu bílkovin. Stupeň vymletí mouky ovlivňuje jeho obsah stejně jako u thiaminu. Zvýšit jeho příjem se doporučuje u infekčních onemocnění, chirurgických zákroků, polytraumat, abúzu alkoholu a vysokého příjmu tuků (10).
26
Riboflavin se vykytuje ve stejných zdrojích jako thiamin, ale navíc je ve vyšším mnoţství obsaţen v mléce a listové zelenině (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě riboflavinu a riboflavin-5-fosfátu (sodná sůl) (44).
8.1.7 Niacin – vitamin B3 (DDD – 18 mg) Niacin se účastní pochodů v dýchacím řetězci a dalších oxido-redukčních reakcích. Jeho deficit není příliš běţný, v organismu se tvoří z aminokyseliny tryptofanu, s jeho nedostatkem se setkáváme jen u osob s extrémními stravovacími odchylkami jako jsou populace odkázané na kukuřici a kukuřičné výrobky coby hlavní zdroj výţivy (tryptofan je v kukuřici limitující aminokyselinou). U takových populací vzniká nemoc zvaná pelagra, projevující se průjmem, demencí a dermatitidou (10). Niacin se nachází v kvasnicích, tmavé mouce, luštěninách, rýţi, těstovinách, také v mase, játrech a v tuňácích (1). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě kyseliny nikotinové a nikotinamidu (44).
8.1.8 Kyselina pantotenová – vitamin B5 (DDD – 6 mg) Přívod kyseliny pantotenové je smíšenou stravou pravděpodobně pokryt. Je součástí koenzymu A, který je ústřední látkou metabolismu. Má vliv na růst a regeneraci, obranu proti infekci, hojení a epitelizaci, působí proti stresu (10,31). Kyselina pantotenová se vyskytuje v mase, mléce, ţloutku a v potravinách rostlinného původu jako ovoce, zelenina a semena (31). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě D-pantothenanu vápenatého, D-pantothenanu sodného a dexpanthenolu (44).
8.1.9 Vitamin B6 – pyridoxin (DDD – 2 mg) Pyridoxin působí jak koenzym v metabolismu aminokyselin, ovlivňuje nervové funkce, imunitní systém a syntézu hemoglobinu. Zvýšený příjem se doporučuje těhotným a kojícím ţenám, adolescentům, starším osobám a kuřákům (10).
27
Výskyt pyridoxinu je stejný jako u předchozích vitaminů skupiny B. Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě pyridoxin-hydrochloridu a pyridoxin-5fostátu (44). Obsah vitaminu B v tabletách B-komplexu: B1 2 mg B2 2 mg B3 20 mg B5 3 mg B6 1 mg (10)
8.1.10 Kyselina listová – vitamin B9 (DDD – 200 µg) Deficit kyseliny listové můţe být poměrně častý, jelikoţ ve smíšené stravě je jí poměrně málo, při vaření a působení světla dochází ke ztrátám. Podílí se na biosyntéze DNA, regeneruje dělící se buňky. Nedostatek můţe vést nepřímo k nádorovému bujení a také k hyperhomocysteinemii, která je povaţována za nezávislý rizikový faktor kardiovaskulárních nemocí. Zásoba v těle je asi na 100 dní. Nedostatek působí krevní poruchy a poruchy sliznic a u těhotných ţen můţe vést ke vzniku poruch vývoje plodu (10,31). Dobrými zdroji kyseliny listové jsou játra, obilné klíčky, listová zelenina a květák (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě kyseliny pteroylmonoglutamové a kalcium-L-methylfolátu (44).
8.1.11 Vitamin B12 – kobalamin (DDD – 1 µg) Kobalamin se nachází pouze v potravinách ţivočišného původu, z toho také plyne jeho nedostatek ve stravě vegetariánů a veganů. Vstřebává se v ileu jedině tehdy, pokud byl vytvořen komplex z vitaminu a vnitřního faktoru tvořeného v buňkách ţaludeční sliznice. Vitamin B12 tvoří zásobu v játrech, příznaky nedostatku se mohou projevit aţ po několika letech. Jeho úkol v organismu je při syntéze hemu, aminokyselin, nukleových kyselin, účastní se metabolismu MK (10,31). Kobalamin najdeme především v játrech, mase, mléce, vejcích a ústřicích (1). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě kyanokobalaminu a hydroxykobalaminu (44).
28
8.1.12 Biotin (DDD – 0,15 mg) Nedostatek biotinu neboli vitaminu H nebyl zjištěn při konzumaci běţné smíšené stravy. Biotin je koenzymem karboxylačních reakcí, při kterých přenáší skupiny CO2 (10). Mezi zdroje biotinu patří játra, ledviny, kvasnice, některé luštěniny a zelenina (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě D-biotinu (44).
8.1.13 Vitamin C (DDD – 60 mg) Vitamin C je snad nejznámějším vitaminem. Opice, člověk a morče ztratili schopnost jej syntetizovat, proto ho musí přijímat v potravě. Dlouhodobý deficit způsobuje u dospělých kurděje s poruchami pojivových tkání a nehojením ran. Má významnou antioxidační aktivitu, čímţ chrání před aterogenesí a onkogenesí. Je rovněţ kofaktorem enzymu, který se účastní reakce vzniku kolagenu, který zajišťuje funkci vazivové tkáně. Při hypovitaminóze vzniká únava a sniţuje se odolnost k infekcím (10,31). Vitamin C se nachází v čerstvém ovoci (především černý rybíz, citrusy, jahody) a zelenině (paprika) (1). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě kyseliny L-askorbové, L-askorbanu vápenatého, L-askorbanu draselného, L-askorbanu sodného a L-askorbyl-6-palmitátu (44).
8.2 Minerální látky Minerální látky mají v potravě funkci jako anorganické substráty, protoţe se účastní výstavby tkání a také jako anorganické biokatalyzátory. Asi 80% veškerých anorganických látek v organismu tvoří tzv. makroelementy, jejich denní potřeba se pohybuje vesměs v mnoţství několika set miligramů. Prvky, u kterých se denní potřebný příjem pohybuje v rozmezí 1 – 100 miligramů (mg), se nazývají mikroelementy a u stopových prvků se denní doporučený příjem pohybuje v jednotkách mikrogramů (µg) (31,32). Minerální látky, které se označují jako doplňky stravy, lze pouţít jen v určité formě (44).
29
8.2.1 Vápník (DDD – 800 mg) Kromě katalytické funkce při sráţení krve, účinku na svalovou kontrakci, excitaci nervů, aktivaci enzymů a dalších regulačních vlivů je vápník obsaţen hlavně v kostech a zubech. Plazmatická hladina vápníku je řízena velmi přesně hormonálně, výkyvy na obě strany mají své klinické projevy (hypokalcemie, hyperkalcemie). Denní potřeba se zvyšuje u těhotných a kojících ţen, při nedostatku se vykytuje osteomalacie a osteoporóza (10,31). Vápník se vyskytuje hlavně v mléce a mléčných výrobcích, v měkkých kostech ryb, obilovinách, luštěninách a máku (31). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě uhličitanu vápenatého, vápenaté soli kyseliny citrónové, chloridu vápenatého, glukonanu vápenatého, glycerofosforečnanu vápenatého, mléčnanu vápenatého, vápenaté soli kyseliny fosforečné, hydroxidu vápenatého a oxidu vápenatého (44).
8.2.2 Hořčík (DDD – 300 mg) Hořčík je druhý nejrozšířenější intracelulární kationt, více neţ z poloviny je obsaţen v kostech, částečně ve svalech, kde při jeho nedostatku vznikají křeče. Je důleţitý pro kardiovaskulární systém, imunitu, omezení alergických reakcí (10). Hlavním zdrojem hořčíku jsou zelené rostliny (součástí chlorofylu) i jiný rostlinný materiál, maso a vnitřnosti (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě octanu hořečnatého, uhličitanu hořečnatého, chloridu hořečnatého, hořečnaté soli kyseliny citrónové, glukonanu hořečnatého, glycerofosforečnanu hořečnatého, hořečnaté soli kyseliny fosforečné, mléčnanu hořečnatého, hydroxidu hořečnatého, oxidu hořečnatého a síranu hořečnatého (44).
8.2.3 Ţelezo (DDD – 14 mg) Ţelezo je součástí barviv hemoglobinu a myoglobinu, v nichţ zprostředkovává přenos kyslíku. Je také součástí cytochromů a řady enzymů. Zásobárnou ţeleza je ferritin, který je uloţený v játrech, transportní formou v plazmě je transferrin. K jeho vstřebávání je potřeba vitaminu C. Klinickým projevem nedostatku je anémie (31,32).
30
Ţelezo se vykytuje hlavně v mase a masných výrobcích, v rostlinných materiálech je většinou vázán v nevyuţitelné formě (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě uhličitanu ţeleznatého, citronanu ţeleznatého, citronanu ţelezito-amonného, glukonanu ţeleznatého, fumaranu ţeleznatého, difosforečnanu sodno-ţelezitýho, mléčnanu ţeleznatého, síranu ţeleznatého, difosforečnanu ţelezitého, sacharátu ţelezitého, oxidu ţelezitého se sacharosou a bisglycinátu ţelezitého (44).
8.2.4 Měď (DDD – 1,5 mg) Měď je ve stravě přítomna hlavně ve formě metaloproteinů jako součást enzymů či aktivátor enzymů. Katalyzuje tvorbu hemových barviv, a proto její nedostatek můţe vyvolat anémii (32). Dobrým zdrojem mědi jsou játra a jiné vnitřnosti, masné výrobky a luštěniny (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě uhličitanu měďnatého, citronanu měďnatého, glukonanu měďnatého, síranu měďnatého a komplexu mědi a lysinu (44).
8.2.5 Jód (DDD – 150 µg) Jód je součástí hormonů štítné ţlázy (tyroxin a trijodtyronin). U nás je v běţné stravě jodu nedostatek, proto se doplňuje příjem jodidací jedlé (kuchyňské) soli. Fortifikuje se také mléko pro kojence či piškoty. Jód ovlivňuje a reguluje celý řád fyziologických reakcí (32). Hlavním zdrojem jódu jsou mořští ţivočichové a produkty z nich, dále pak vejce, mléko a zmiňovaná jodidovaná sůl (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě jodičnanu sodného, jodidu sodného, jodičnanu draselného a jodidu draselného (44).
8.2.6 Zinek (DDD – 15 mg) Zinek je přítomen hlavně v metaloenzymech, k významným funkcím patří udrţování hladiny vitaminu A v krevní plazmě. Denní příjem zinku je potřeba zvýšit při vyšším příjmu ţeleza a mědi a naopak. Tyto prvky mají totiţ důleţitou roli ve významném antioxidačním enzymu (superoxiddismutáza) (32).
31
Zinek se vyskytuje v mase masných výrobcích, játrech, vejcích a cereáliích (hlavně oves) (1). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě octanu zinečnatého, chloridu zinečnatého, citronanu zinečnatého, glukonanu zinečnatého, mléčnanu zinečnatého, oxidu zinečnatého, uhličitanu zinečnatého a síranu zinečnatého (44).
8.2.7 Mangan (DDD – 3 mg) Mangan je součástí či aktivátorem enzymů, je nutný pro správnou tvorbu kostí a pro činnost centrálního nervového systému (10). Dobrým zdrojem manganu jsou masné výrobky, z rostlinných pšeničné klíčky, oves, čaj a kakao (10,31). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě uhličitanu manganatého, chloridu manganatého, citronanu manganatého, glukonanu manganatého, glycerofosforečnanu manganatého a síranu manganatého (44).
8.2.8 Sodík (DDD – 500 mg) Sodík je hlavním kationtem v těle, který udrţuje objem extracelulární tekutiny i krve. Ovlivňuje děje na membránách, kde dochází ke směně sodíku za draslík, tím dochází k udrţování draslíku intracelulárně a sodíku extracelulárně. Dále umoţňuje přenos nervových vzruchů a podílí se na úpravě dráţdivosti svalů (10,31). Potravou přijímáme mnoţství sodíku nepoměrně vyšší neţ je nutné, jelikoţ se vyskytuje především v kuchyňské soli. Mezi další zdroje patří minerální vody a glutaman sodný (1). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě hydrogenuhličitanu sodného, uhličitanu sodného, chloridu sodného, citronanu sodného, glukonanu sodného, mléčnanu sodného, hydroxidu sodného a sodné soli kyseliny fosforečné (44).
8.2.9 Draslík (DDD – 1800 mg) Draslík je hlavním kationtem intracelulárního prostoru. Je důleţitý pro svalovou aktivitu a funkci myokardu, napomáhá v prevenci vysokého krevního tlaku. Při katabolismu dochází k uvolňování a ztrátám (10,32).
32
Hlavním zdrojem draslíku jsou potraviny rostlinného původu (zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy) (31). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě hydrogenuhličitanu draselného, uhličitanu draselného, chloridu draselného, citronanu draselného, glukonanu draselného, glycerofosforečnanu draselného, mléčnanu draselného, hydroxidu draselného a draselné soli kyseliny fosforečné (44).
8.2.10 Selen (DDD – 50 µg) Selen se váţe hlavně v aminokyselinách, v nichţ můţe nahradit síru. Jeho podíl v potravinách značně záleţí na obsahu v půdách. Selen je součástí antioxidačního enzymu (glutathionperoxidáza), který můţe inaktivovat volné radikály a tím bránit vzniku zhoubných nádorů. Zvýšený příjem ale můţe působit toxicky (32). Jediným přijatelným zdrojem u nás jsou mořské ryby, jelikoţ u nás se v půdě prakticky nevyskytuje (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě selenanu sodného, hydrogenseleničitanu sodného a seleničitanu sodného (44).
8.2.11 Molybden (DDD – 200 µg) Molybden je součástí lavinových enzymů a je také antagonistou mědi (32). Vydatným zdrojem molybdenu jsou játra a jiné vnitřnosti, také luštěniny a rýţe (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě molybdenanu amonného a molybdenanu sodného (44).
8.2.12 Fluor Fluor je nezbytný pro tvorbu kostí a zubů, v nichţ tvoří součást skloviny, která chrání zub před zubním kazem (31). Fluor se nachází v mořských rybách, dříve také v pitné vodě, která se kvůli nedostatku fluoru v půdě fluoridovala (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě fluoridu sodného a fluoridu draselného (44).
33
8.3 Některé rostliny Dle vyhlášky č. 225/2008 Sb. se některé rostliny, které lze pouţít pro výrobu doplňků stravy, pouţívají jen za určitých podmínek. Tato vyhláška zároveň ale obsahuje i rostliny, které jsou při výrobě doplňků stravy naopak zakázány (44). Pokud rostlina splňuje podmínky pro výrobu doplňku stravy pouţívá se buď její extrakt, jinak také zvaný tinktura, nebo často jen určitá část rostliny – kořen, oddenek, nať, kůra, květ, plod, lístky nebo slupka. Doplňky stravy z nich vyrobené se často vykytují ve formě kapek či oleje, mohou se ale také vyskytnout i v pevných formách (44).
8.3.1 Aloe vera – aloe pravá, lékařská (NPM – 20 mg) Aloe vera obsahuje více neţ 200 účinných látek mezi které patří enzymy (oxidáza, amyláza, superoxid dismutáza), minerální látky (vápník, draslík, hořčík), sacharidy (glukóza, galaktóza, xylóza), aminokyseliny, lignin, kyselina salicylová, antrachinony a další. Ve formě doplňku stravy je vyuţívána u řady chorobných stavů jako jsou zaţívací obtíţe, onemocnění jater či slinivky. Ve formě gelu pomáhá při bodnutí hmyzem, mykózách, spálení sluncem a popáleninách (30). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívají listy, ze kterých se nechá odkapat šťáva, nebo se lisuje z rozemletých duţnatých listů. Poté se zahřívá a zahušťuje, aţ vznikne sklovitě lesklá, tmavě hnědá hmota (suchý extrakt) (12).
8.3.2 Citrus aurantium – hořký pomeranč (NPM – 10 mg) Citrus aurantium je rostlina, která také nese název bigarádie. Ve svém citrusovém plodu obsahuje rostlinný stimulant synefrin, který urychluje metabolismus. Synefrinu je připisováno pozitivní ovlivnění beta-3 adrenergních receptorů, coţ stimuluje lipolýzu a termogenezi. Zvyšuje krevní tlak, i kdyţ nezrychluje srdeční frekvenci jako efedrin, coţ je chemicky podobná látka, která je ale pro svou závislost na seznamu zakázaných látek pro sportovce (25,35). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá extrakt, NPM je přepočteno na mnoţství synefrinu (44).
34
8.3.3 Echinacea purpurea, angustifolia – třapatka nachová, úzkolistá (NPM – 500 mg) Echinacea obsahuje celou řadu látek s léčebnými účinky (fenolové látky, silice, pryskyřice, polysacharidy, estery MK atd.). Vyuţívá se pro prevenci a léčbu virových onemocnění, působí protibakteriálně, posiluje náš nespecifický imunitní systém, má rovněţ protiplísňové a protizánětlivé účinky (36,38). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá sušený kořen nebo nať (44). V roce 2008 provedla SZPI kontrolní akci zaměřenou na komerční produkty, u kterých byl deklarován obsah Echinacei. Bylo analyzováno celkem 19 typově rozmanitých vzorků (tablety, kapsle, sirupy, kapky aj.) Z kontrolní akce vyplynulo, ţe situace pro spotřebitele na českém trhu v oblasti doplňků stravy s obsahem Echinacie je poměrně příznivá, neboť naprostá většina výrobků s deklarovaným obsahem Echinacei tuto rostlinu prokazatelně obsahuje, nicméně její celkový obsah se u jednotlivých komerčních produktů pohybuje v širokém rozmezí (38).
8.3.4 Garcinia cambogia – garcinie kambodţská (NPM – 2000 mg) Extrakt Garcinie obsahuje kyselinu hydroxycitrónovou (HCA), jejíţ účinky jsou popisovány v kapitole č. 9.3. Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá slupka z plodů, NPM je přepočteno na mnoţství kyseliny hydroxycitronové (44).
8.3.5 Ginkgo biloba – jinan dvoulaločný (NPM – 40 mg extrakt, 2500 mg list) Ginkgo biloba je součástí jak léčivých přípravků, tak i doplňků stravy, v poslední době začíná být vyuţíván na periferní cévní systém, a je proto moţné setkat se i s indikacemi, jako jsou intermitentní klaudikační bolesti vyvolané obstrukcí periferního cévního řečiště, závratě či tinnitus. Je to silný antioxidant, působí selektivně na mozek, prokrvuje a zahřívá tělesné periferie (končetiny, hlava). Sniţuje krevní tlak a sráţlivost krve, depresi, stres, prospívá paměti a soustředění (35,39).
35
Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá standardizovaný extrakt 24/6 z listů nebo sušený list (44).
8.3.6 Hypericum perforatum – třezalka tečkovaná (NPM – 300 mg) Třezalka obsahuje látky účinné proti nespavosti, na uklidnění, zlepšení nálady, zmenšení deprese, melancholii a stresu. Zmírňuje premenstruační syndrom a klimakterické obtíţe, působí antibakteriálně a antivirově, proti chřipce a oparům. Při uţívání doplňků z třezalky není vhodné se vystavovat slunci (25). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá usušená kvetoucí nať, která se sbírá dříve neţ začnou zrát plody (12).
8.3.7 Tribulus terrestris – kotvičník zemní (NPM – 2000 mg) V 70. letech 20. století se zjistilo, ţe látky obsaţené v kotvičníku zemním plní funkci anabolických steroidů, jak je známe u savců a u člověka. Tyto fytosteroly dokáţí stimulovat a harmonizovat anabolické procesy v lidském organismu ze zdravotního hlediska bezpečněji neţ anabolické hormony podané formou suplementů získaných z tkání savců. Ve sportu se tribulus díky svým anabolickým účinům vyuţívá na podporu síly. Kromě toho zlepšuje muţskou sexuální výkonnost a libido, jelikoţ stimuluje hladinu testosteronu (23,25). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá sušená nať nebo plody (44).
8.3.8 Valeriana officinalis – kozlík lékařský (NPM – 500 mg) Kozlík lékařská je vytrvalá bylina, která zlepšuje spánek a jeho vydatnost. Posiluje imunitu, propívá trávení, urychluje metabolismus a pocení, působí proti neuróze, přidává se do čajových směsí (12,39). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá sušený kořen (44).
36
8.4 Další látky 8.4.1 Acetylkarnitin (NPM – 500 mg) Acetylkarnitin zastavuje přirozený pokles hladiny testosteronu. Testosteron je steroidní hormon, který má anabolické účinky (zvyšuje proteosyntézu) a u muţů zodpovídá také za sekundární pohlavní znaky. Stimulací tvorby bílkovin zesiluje tvorbu kostí a stimuluje růst svalové tkáně (33).
8.4.2 Kyselina orotová (NPM – 50 mg) Kyselina orotová je účinný vitagen, podobný vitaminu B. Urychluje tvorbu nukleových kyselin, působí jako růstový faktor, sniţuje hladinu cholesterolu a odstraňuje únavu. Je obsaţen v kvasnicích, játrech a mléčných výrobcích (25).
8.4.3 Taurin (NPM – 2000 mg) Taurin jako neesenciální aminokyselinu můţe lidské tělo vytvořit z vitaminu B6. Tato nejvíce zastoupená intracelulární aminokyselina působí jako energizér, protoţe stimuluje mozkovou aktivitu. Zajímavým efektem pro sportovce je, ţe taurin má schopnost napodobovat funkci insulinu a umoţňuje tak zlepšit vyuţití sacharidů podobným mechanismem, přičemţ nedojde k poklesu krevního cukru nebo dokonce k hypoglykémii (5,26).
37
9 Doplňky stravy užívané ve sportu Stejně jako v praktickém ţivotě, tak i ve sportu by měly být doplňky stravy vyuţívány pouze jako přídavek k běţné stravě. Pokud je člověk přesvědčen, ţe v těchto doplňcích je vše, co potřebuje, můţe se odklonit od sportovně vedeného ţivotního stylu a správné výţivy. Právě z tohoto důvodu je nutné chápat doplňky stravy jako něco, co pouze doplňuje sportovní ţivotní styl a zdravou stravu a ne něco, co by umoţňovalo tyto zásady porušovat (19). Dosud asi neexistuje konkrétní dělení doplňků stravy uţívaných ve sportu. Uvádím jeden z moţných způsobů dělení, přičemţ některý doplněk se můţe vyskytovat i ve více skupinách a to z důvodu svého kombinovaného účinku. Podrobnějšími informacemi o historii, účincích či dávkování jsem se zabývala ve své první bakalářské práci, která nese název Sportovní doplňky (7).
9.1 Doplňky pro svalový růst, sílu a regeneraci 9.1.1 BCAA (větvené aminokyseliny) Branched Chain Amino Acids jsou nejen esenciální, ale vyznačují se také výjimečným postavením v metabolismu a díky tomu se uplatňují v klinické praxi. Tyto tři aminokyseliny (valin, leucin, isoleucin) se na rozdíl od ostatních aminokyselin jen nepatrně zachycují v játrech, těmi jen proplouvají a zpracovávají se aţ na periferii, především svalem a mozkem. Jejich účinek je antikatabolický. BCAA nemají své opodstatnění jen v objemové fázi, ale samozřejmě i během diety, jelikoţ je v období tréninkové zátěţe svalová tkáň mnohem více náchylná k destrukci (8,18,20).
9.1.2 Arginin a oxid dusnatý Arginin je semiesenciální aminokyselina, kterou za určitých podmínek náš organismus nedokáţe vyrobit sám a v dostatečném mnoţství (nemoc, období růstu, zvýšená tělesná námaha). Oxid dusnatý, který vzniká z argininu, způsobuje mimo jiné dilataci cév, čímţ zlepšuje průtok krve do svalu a tím jeho zásobení ţivinami (33,34).
38
9.1.3 Glutamin Glutamin je nejrozšířenější aminokyselinou v těle (60% v kosterním svalu). Zvyšuje koncentraci aminokyselin v tkáních, slouţí jako palivo pro metabolické děje, transportuje dusík. Spotřeba glutaminu stoupá během stresových stavů a katabolických procesů. Při tréninkové zátěţi byla zjištěna aţ 5x vyšší spotřeba neţ za normálního klidového stavu organismu. Hladina glutaminu v krvi reaguje na oba druhy tréninku – vysoce intenzivní (45 - 60 minut) i prodlouţený (75 minut a déle). Suplementace glutaminem je oblíbená především v kulturistice (22,42).
9.1.4 HMB (hydroxy-methyl-butyrát) Hydroxy-methyl-butyrát se v osmdesátých letech pouţíval pro urychlení růstu hospodářských zvířat. HMB je přirozenou látkou, kterou naše tělo dokáţe vyrobit z aminokyseliny leucinu, v malém mnoţství ho najdeme i v různé potravě. Jeho zvýšený přísun působí antikatabolicky a zmírňuje poškození membrán svalových buněk. Má i anabolický efekt - zlepšuje regeneraci, čímţ urychluje a potencuje zvyšování síly a nárůst svalové hmoty při pravidelné intezivní svalové zátěţi. Obecný princip efektu spočívá v regulaci hladiny katabolického hormonu kortizonu (8,21,28).
9.1.5 Kreatin V lidském těle je kreatin produkován v játrech, slinivce břišní a ledvinách a následně se ukládá do svalů pomocí krevního oběhu. Ve svalech je více jak 90% ve formě volného kreatinu a zbytek jako kreatin fosforylovaný (CP). Těchto 90% se z těla vyloučí močí v podobě kreatininu (5,16). Kreatin způsobuje nárůst hmotnosti. Prvním důvodem tohoto děje je, ţe společně do svalu s kreatinem se dostává voda, dochází k rehydrataci buněk. Druhým důvodem je zvýšení proteosyntézy, neboť díky zvýšené hydrataci jsou příznivě ovlivněny anabolické děje v buňkách. Třetí příčina spočívá v lepší obnově ATP, coţ zintenzivňuje trénink a zlepšuje se odezva při svalovém růstu (27,37). Kdyţ se kreatin objevil na scéně poprvé, vyskytoval se jen ve formě kreatin monohydrátu. Dnes je na trhu spousta druhů, ale otázkou stále zůstává, která forma kreatinu je
39
nejlepší. Mezi nejpouţívanější patří kreatinfosfát, mikronizovaný kreatin, kreatin HMB, etylester kreatin, metylester kreatin aj. (36).
9.1.6 GABA (kyselina gama-aminomáselná) GABA sniţuje aktivitu určitých nervových přenašečů a to z ní dělá ideální noční suplement podporující relaxaci a kvalitu spánku. Také zvyšuje uvolňování růstového hormonu, který posiluje svalový růst (5).
9.1.7 Pyruvát Pyruvát vzniká v organismu oxidací ţivin, především sacharidů. Dokáţe současně urychlit metabolismus tuků a získanou energii vyuţít pro zvýšení sportovního výkonu. S oblibou se uţívá jako stimulant intenzivního výkonu u tvrdě trénujících sportovců, kteří jsou ve fázi rýsovací diety (43).
9.2 Doplňky jako zdroj energie - kreatin, pyruvát
9.2.1 Koenzym Q10 Koenzym Q je sloţka dýchacího řetězce, ve kterém na sebe postupně váţe elektrony a má význam při konečně tvorbě ATP. Je to neesenciální v tucích rozpustná ţivina, která se nachází především v ţivočišných potravinách a v menší míře i v rostlinných výrobcích. Ve volné formě je povaţován za látku s antioxidačními účinky. Milióny lidí včetně sportovců si jej zvykly uţívat zejména na povzbuzení celkové vitality a sportovní výkonnosti, během některých onemocnění, při terapii zánětů dásní a paradontu, na posílení srdečně-cévní soustavy a na prohloubení regenerace (16,40,42).
40
9.3 Doplňky na podporu hubnutí, vytrvalosti a uvolňování energie - koenzym Q10, pyruvát - acetylkarnitin, taurin (viz kapitola č. 8.4)
9.3.1 L-karnitin Tato aminokyselina je ve sportu hitem 21. století, je nazývána „nejúčinnější odbourávač tuků“. Karnitin je určen pro sportovce vytrvalostní a pro ty, kteří chtějí sníţit tělesnou hmotnost (uţívá se při redukční dietě) nebo při „rýsování“ ve sportu. Nachází se v červeném mase a mléčných výrobcích, můţe být ale také syntetizován v játrech a ledvinách z aminokyseliny lysinu a methioninu. Ve formě acylkarnitinu se podílí na přenos MK s dlouhým řetězcem do mitochodrií, kde probíhá jejich oxidace. I kdyţ je účinek karnitinu určitě termogenní, jestli je i lipofilní, to je otázkou - existuje totiţ překvapivě málo studií, které sledovaly účinek karnitinu na oxidaci tuků či sníţení hmotnosti tělesného tuku (16,41). „Na základě publikovaných studií musíme dojít k závěru, ţe i kdyţ existuje teoretický podklad
ergogenního
(podporující
svalovou
činnost)
účinku
karnitinu
na výkon při vysoce intenzivní a vytrvalostní zátěţí, není tento účinek doloţen experimentálními důkazy. Podávání karnitinu není pravděpodobně pro sportovce přínosem“ (25).
9.3.2 Kofein Kofein patří do skupiny purinových alkaloidů, nachází se v mnoha rostlinách, zvláště v čaji a listech maté, kávě a kakaových bobech, v cola ořechu a semínkách guarany. Názory na vliv kofeinu na zdraví a sportovní výkon se různí, v jednom se ale shodují: je třeba k němu přistupovat především s umírněností. Kofein je sice řazen mezi návykové látky, ale protoţe se vyskytuje v mnoha dostupných potravinách, mluví se o něm jako o běţné poţivatině. Způsobuje sice toleranci, neboť k dosaţení stimulačního efektu je třeba zvyšovat jeho dávky, ale jen u některých lidí se objevují abstinenční příznaky (bolest hlavy a únava) (3,28).
41
9.3.3 HCA (kyselina hydroxycitronová) HCA reguluje hladinu krevní glukózy, podporuje sniţování hladiny cholesterolu, podporuje mozkovou i srdeční aktivitu. Ve sportu se pouţívá jako látka, která navozuje pocit sytosti, sniţuje chuť k jídlu a podporuje odbourávání podkoţního tuku tím, ţe zabraňuje přeměně sacharidů na tuky. Velkou výhodou je to, ţe neohroţuje odbourávání získané svalové hmoty (26).
9.3.4 CLA (konjugovaná kyselina linolová) CLA je obvykle získávána z potravin ţivočišného původu jako je mléko a maso, významnou měrou se rovněţ získává ze slunečnicových semen. Jedná se o směs aţ 15 izomerů, přičemţ pozitivní účinek na tělesný tuk byl popsán pouze u dvou. I kdyţ se velmi doporučuje na spalování tuku, její hlavní význam tkví v tom, ţe spíše blokuje jeho ukládání (14,35).
9.3.5 ALA (kyselina alfa-lipoová) ALA je antioxidantem, který stimuluje inzulinové kaskády zakončené zvýšeným vychytáváním glukózy do buněk a zpomaluje glukoneogenezi v játrech. Další pozitivní účinek je zlepšení poměru HDL a LDL cholesterolu (35).
9.3.6 Chrom Chrom je esenciální stopový prvek, který stimuluje účinek inzulínu a tím zvyšuje glukózovou toleranci. Podává se současně ve sloučenině s kyselinou pikolinovou. Doplnění stravy o chromovou sůl kyseliny pikolinové zvyšuje údajně adaptační reakci na posilovací trénink a podporuje nárůst netukové tělesné hmoty. Mnoho studií tyto účinky sice neprokázalo, přesto zůstává jeho uţívání populární, i kdyţ se dá říct, ţe suplementace neposkytuje sportovcům ţádné výhody (8,16).
42
9.4 Doplňky na zvyšování imunity s cílem zdravotní prevence - aloe vera, echinacea, ginkgo biloba (viz kapitola č. 8.3)
9.4.1 Glukosamin, chondroitin a MSM (methylsulfonylmethan) Všechny tyto látky se řadí do skupiny chondroprotektiv, známých téţ jako SYSADOA (SYmptomatic Slow-Acting Drugs in OsteoArthritis), v menší míře téţ označovaných jako systémová enzymoterapeutika (SET). Zatímco ve Spojených státech jsou chondroprotektiva dostupná výhradně jako doplňky stravy, v Evropě mají status jednak léčivých přípravků a jednak doplňků stravy, záleţí na jejich mnoţství účinné látky. SYSADOA jsou stále vděčným tématem diskusí o jejich účinnosti. Vzhledem ke skutečnosti, ţe se jejich účinek dostavuje obvykle s odstupem několika týdnů a měsíců, je třeba zohlednit u pacienta i stadium nemoci. Glukosamin a chondroitin je nejznámější ve formě své soli – sulfátu (17,35).
9.4.2 Antioxidanty Mechanismus účinku antioxidantů spočívá v potlačení tzv. oxidační stresu organismu vyplývající z toho, ţe výtěţky oxidačních reakcí spojených s uvolňováním volných radikálů jsou za podmínek jistého diskomfortu (stres, nemoc, trénink) vyšší neţ výtěţky samovolných zhášecích (dezaktivačních) reakcí, při nichţ volné radikály zase zanikají. Výsledkem této nerovnováhy je hromadění volných radikálů v těle, kterému lze zabránit právě uţíváním látek ze skupiny antioxidantů (15,24). Mezi zdroje volných radikálů patří pyl, kouření, alkohol, uzeniny, stresové situace, následky UV záření, riziko civilizačních chorob, procesy spojené se stárnutím apod. Mezi látky s antioxidačními účinky zařazujeme látky rostlinného původu (polyfenoly, silymarin, selen, vitamin C, karotenoidy, flavonoidy, retinol a tokoferol), endogenní antioxidanty (koenzym Q, melatonin, kataláza a laktoperoxidáza, superoxid dismutáza, redukovaná forma glutathionu), látky syntetického původu (dimethylsulfoxid, dimethylurea), farmaceutické preparáty (chelatační činidla, inhibitory oxidáz, N-acetylcystein). Dodnes nebyly zjištěny přesné optimální dávky těchto antioxidantů, jelikoţ otázka biologické odezvy po příjmu potravin s antioxidační kapacitou přijímané stravy nemusí znamenat vysoký efekt pro lidský organismus, neboť antioxidanty nemusí být ideálně vstřebány nebo mohou být
43
organismem rozdílně vyuţity. Navíc se určité studie domnívají, ţe fyzické zatíţení pravděpodobně nezvyšuje poškození buněk volnými radikály. V důsledku tréninku se totiţ několikanásobně zvyšuje aktivita enzymů redukujících mnoţství volných radikálů, organismus je vyrovnává svým přirozeným antioxidačním obranným systémem (2,13,15).
Velké mnoţství rekreačních a elitních sportovců pouţívá doplňky stravy v naději na zlepšení výkonnosti. Tyto podpory mohou být nákladné a potenciálně škodlivé, navíc účinek spousty doplňků je zaloţen na malých nebo ţádných vědeckých důkazech. Mnoho doplňků vyuţívaných ve sportu obsahuje látky, které jsou ve sportu zakázány nebo které byly spojeny s významnou nemocností či úmrtností. Někteří sportovci mají často nedostatek informací nebo jsou špatně informováni i přes četné zdroje, které jsou dnes k dispozici, a nebo jsou bez absolutního dohledu v jejich způsobu suplementování. Tento problém se ovšem netýká jen sportovců, ale i jiných skupin obyvatel, především dospívajících (30).
44
10 Praktická část práce 10.1 Cíle práce Cílem práce bylo porovnat uţívání doplňků stravy u studentů Masarykovy univerzity. Pro svůj výzkum jsem si vybrala porovnání studentů čtyř fakult – lékařské (LF), přírodovědeckou (PřF), filozofickou (FF) a sportovních studií (FSpS).
10.2 Předpoklady práce Dle mého názoru budou nejvíce doplňků stravy uţívat studenti FSpS a nejméně studenti FF, tento rozdíl bude nejen kvalitativní, ale i kvantitativní.
10.3 Metodika výzkumu 10.3.1 Úkoly práce Vytvořit dotazník, který obsahoval patnáct otázek. Tento dotazník rozeslat na studijní mailové adresy studentů, zpracovat jejich odpovědi a stanovit závěry.
10.3.2 Charakteristika souboru Dotazováni byli studenti čtyř jmenovaných fakult, zaměřila jsem se na studenty 2. a 3. ročníků bakalářského studia bez rozdílu pohlaví. Soubor z kaţdé fakulty obsahoval 50 studentů.
10.3.3 Pouţité metody Výzkum byl prováděn formou internetového dotazníku (viz příloha), který jsem rozesílala na mailové adresy, které jsem si našla na stránkách www.muni.cz v období
45
13.4. 2010 do 25.7. 2010. Dotazník obsahuje 15 otázek, z nichţ na 12 otázek bylo odpovídáno pouze zaškrtnutím výběru z předem nabízených moţností, u několika otázek byla moţnost výběru více odpovědí. Na zbylé 3 otázky se odpovídalo přímo. Anketa byla zcela anonymní a dobrovolná.
10.3.4 Okolnosti výzkumu Dotazník formou e-mailu jsem zvolila z praktických důvodů jak svých, tak dotazovaných studentů. V dnešní době lze předpokládat, ţe většina mladých lidí otevře spíše schránku elektronickou neţ schránku na dopisy, navíc lze tuto formu dotazování označit s ohledem na nulovou spotřebu papíru jako ekonomickou i ekologickou. Obory jednotlivých fakult jsem vybrala náhodně. Ankety se zúčastnilo 200 respondentů. Zkratka DS znamená doplněk/doplňky stravy.
10.4 Výsledky výzkumu Z nasbíraných dat vyšlo, ţe DS uţívají studenti: LF – 76 % (38 studentů z 50) PřF – 28 % (14 studentů z 50) FF – 4 % (2 studenti z 50) FSpS – 100 % (50 studentů z 50) Graf č. 1: Studenti, kteří užívají DS
2% 37%
48%
FSpS PřF LF FF
13%
46
Ze souboru 200 dotazovaných uţívá DS 104 studentů. Nejvíce DS uţívají studenti FSpS, na druhém místě to jsou studenti LF, dále následují studenti PřF a nejméně uţívají DS studenti FF, v tomto případě se jednalo pouze o 2 studenty. S výsledky vypracovaných otázek jsem pracovala uţ pouze se skupinou 104 studentů, tedy s těmi, kteří DS nějakým způsobem uţívají.
• otázka č. 1 - Víte, ţe DS jsou potraviny, které doplňují běţnou stravu spotřebitele a které jsou koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek s nutričním nebo fyziologickým
účinkem,
obsaţených
v potravině
samostatně
nebo
v kombinaci, určené k přímé spotřebě v malých odměřených mnoţstvích? ano, znám charakteristiku a účinky DS – 79 studentů něco jsem o DS slyšel/a, ale jejich funkci přesně neznám – 24 studentů tyto informace jsou pro mě novinkou – 1 student ne, tyto informace mě nezajímají – 0 studentů
Graf č. 2: Znalost charakteristiky DS
23%
1%
0% ano znám něco jsem slyšel/a nevím nezajímám se 76%
Charakteristiku a účinky DS zná 46 studentů FSpS z 50, 30 studentů LF z 38 a 3 studenti PřF ze 14. Něco o DS slyšelo 24 studentů, z toho 4 jsou z FSpS, 8 z LF, 10 z PřF a 47
2 z FF. Pro 1 studenta z PřF byly tyto informace novinkou. Nikdo ze studentů neuvedl, ţe by se o tyto informace nezajímal.
• otázka č. 2 - Rozhodnutí uţívat určitý DS bylo ovlivněno na základě: vlastního rozhodnutí – 58 studentů rozhodnutí či rady lékaře – 9 studentů rozhodnutí či rady trenéra – 20 studentů rady blízké osoby (kamarád, rodina) – 7 studentů reklamy – 10 studentů
Graf č. 3: Rozhodnutí o užití DS
10%
7%
vlastní rozhodnutí lékař trenér 19%
55%
blízká osoba reklama
9%
Vlastní rozhodnutí uţívat DS uvedlo 58 studentů, z toho 22 z FSpS, 29 z LF, 6 z PřF a 1 student z FF. Rozhodnutí či radu lékaře poslechlo 5 studentů z FSpS, 3 studenti z LF a 1 student z FF. Rozhodnutí trenéra ovlivnilo13 studentů z FSpS, 6 studentů z LF a 1 studenta z PřF. Uţívat DS poradila blízká osoba 3 studentům z FSpS a 4 studentům z PřF a reklama ovlivnila 7 studentů z FSpS a 3 studenty z PřF.
48
• otázka č. 3 - Věříte, ţe ze zdravotního hlediska je uţívání DS bezpečné? ano – 92 studentů ne – 0 studentů nejsem si jist/a – 12 studentů
Graf č. 4: Zda jsou DS bezpečné
0%
12%
ano ne nejsem si jist/a
88%
Ţádný ze studentů odpovídající na tuto otázku si nemyslí, ţe by uţívání DS bylo nebezpečné. O bezpečnosti je přesvědčeno 50 studentů FSpS (100%), 36 studentů LF, 5 studentů PřF a 1 student FF. 2 studenti Z LF, 9 studentů z PřF a 1 student z FF si bezpečností DS nejsou jisti.
• otázka č. 4 - Při nákupu DS vybíráte podle: (i více odpovědí) ceny – 56 odpovědí reklamy – 8 odpovědí doporučení druhé osoby – 7 odpovědí vybíráte konkrétní přípravek – 45 odpovědí
49
Graf č. 5: Vybírání DS dle kritérií
39% 48%
cena reklama doporučení konkrétní přípravek
6%
7%
Studenti vybírají při nákupu DS nejvíce podle ceny, konkrétní přípravky nakupují většinou studenti FSpS.
• otázka č. 5 - Vyţadujete při nákupu DS certifikát o sloţení a bezpečnosti výrobku? ano – 3 studenti ne – 96 studentů někdy – 5 studentů
Graf č. 6: Požadavek na certifikát o DS
5%
3%
ano ne někdy
92%
50
Certifikát o sloţení a bezpečnosti DS nevyţaduje celých 92% studentů. 3 studenti, vyţadující certifikát vţdy, pocházejí z FSpS, z 5 studentů, vyţadujících tento certifikát jen někdy, jsou 4 studenti z FSpS a 1 student z LF.
• otázka č. 6 - Čtete při zakoupení nějakého DS jeho etiketu či příbalový leták? ano – 76 studentů ne – 0 studentů někdy – 28 studentů
Graf č. 7: Čtení etikety či příbalového letáku DS
27%
ano ne někdy
0% 73%
Nejvíce čtou etiketu či příbalový leták studenti FSpS, hned na druhém místě jsou studenti LF.
• otázka č. 7 - Jakým způsobem uţíváte DS? v době onemocnění – 31 studentů
51
jako prevenci neustále – 20 studentů jako prevenci v určitém období/kúře – 46 studentů nepravidelně – 7 studentů . Graf č. 8: Způsob užívání DS
7% 30% onemocnění prevence období/kúra 44%
nepravidelně 19%
V době onemocnění uţívá DS 19 studentů z LF, 7 studentů z PřF, 3 studenti z FSpS a 2 studenti z FF. Jako prevenci uţívají DS 13 studentů z LF, 5 studentů z PřF a 2 studenti z FSpS. 45 studentů z FSpS a 1 student z LF uţívají DS v určitém období, 5 studentů z LF a 2 studenti z PřF uţívají DS nepravidelně.
• otázka č. 8 - Věříte, ţe kaţdý DS splňuje poţadavek na to, ţe daná látka je ve správném a konstantním mnoţství? (tudíţ ţe např. 1 tableta obsahuje to mnoţství vitaminu, které se na etiketě píše?) ano – 77 studentů ne – 0 studentů nevím, o tom jsem nepřemýšlel/a – 27 studentů
52
Graf č. 9: Důvěra v požadavcích na DS
26%
ano ne nevím
0% 74%
• otázka č. 9 - Jaké aplikační formy DS Vám nejvíce vyhovují? (i více odpovědí) tobolky (kapsle) – 23 odpovědí tablety – 97 odpovědí ţvýkací tablety či plátky – 7 odpovědí prášková forma – 11 odpovědí tekutina – 38 odpovědí gel – 2 odpovědi je mi to jedno – 3 odpovědi
Graf č. 10: Aplikační formy DS
1% 21%
2%
13%
kapsle tablety žvýkací prášek tekutina
6% 4%
gel 53%
je to jedno
53
Co se týká apliklačních forem, nejvíce vyhovují studentům klasické tablety. Na druhém místě je to tekutina a na třetím kapsle neboli tobolky. Jen 3 studenti uvedli, ţe je jim jedno, v jaké formě DS uţijí, všichni 3 studenti studují na PřF.
• otázka č. 10 - Jaké DS uţíváte nebo jste někdy uţívali? (i více odpovědí) vitaminy – 79 odpovědí minerální látky – 42 odpovědí antioxidanty – 13 odpovědí stimulatny (podporují fyzickou i psychickou zátěţ) – 35 odpovědí rostlinné extrakty – 8 odpovědí prostředky na podporu a regeneraci svalové hmoty – 23 odpovědí prostředky na zvýšení fyzického výkonu – 51 odpovědí kloubní výţivu – 14 odpovědí
Graf 4. 11: Jaké DS studenti užívají
vitaminy
5% 30%
19%
minerální látky antioxidanty stimulanty rostlinné extrakty
9%
na svalovou hmotu 3% 13%
5%
16%
na fyzický výkon kloubní výživa
Jelikoţ byla v této otázce moţnost zaškrtnutí více odpovědí, nelze určit, který DS by z hlediska oblíbenosti byl na prvním místě, z pohledu četnosti se nejvíce odpovědí vyskytovalo u vitaminů. Většinu DS řazených především do sportu vyuţívali studenti FSpS. 54
• otázka č. 11 - Pokud uţíváte vitaminy formou DS, berete je samostatně nebo jako komplex více vitaminů? spíš samostatně – 64 studentů spíš komplex – 15 studentů
Graf č. 12: Vitaminy jako DS
19%
samostatně komplex
81%
Vitaminy ve formě DS uţívají studenti MU spíše samostatně něţ jako komplexy. Nejvíce se v odpovědích, jaké vitaminy uţívají, objevoval vitamin C a hned za ním B-komplex. Dále byl zmiňován β-karoten, vitamin E a B12.
• otázka č. 13 - Pokud uţíváte minerální látky formou DS, berete je samostatně nebo jako komplex více minerálních látek? spíš samostatně – 31 studentů spíš komplex – 11 studentů
55
Graf č. 13: Minerální látky jako DS
26%
samostatně komplex
74%
Stejně jako vitaminy i minerální látky uţívají studenti MU spíše samostatně neţ jako komplex. Mezi uţívanými minerálními látkami se nejvíce vykytoval vápník a hořčík. Dále pak zinek, ţelezo, draslík a jód. 1 student uvedl uţívání selenu. V otázce č. 15, kde mohli studenti napsat, jaké další konkrétní DS uţívají, se nejvíce vyskytoval kreatin a BCAA. Tyto odpovědi patřily vţdy studentům FSpS. Ještě jsem se setkala u studentů LF s odpovědí, ţe další DS, který uţívají je lecitin. Na tuto otázku odpovědělo jen pár studentů, přičemţ vţdy patřili k FSpS nebo k LF.
10.5 Zhodnocení výsledků DS uţívá všech 50 studentů FSpS, tedy nejvíc ze všech porovnávaných fakult. Z fakulty FF o uţívání DS vypověděli pouze 2 studenti. Můj předpoklad se tedy splnil, jelikoţ nejvíce DS uţívají studenti FSpS. Zároveň se v jejich odpovědích ukázalo, ţe DS uţívají častěji. Tento výsledek se dal očekávat s ohledem na skutečnost, ţe studenti FSpS patří mezi nejpočetnější cílovou skupinu uţivatelů DS. Z toho vyplývá i jejich větší přehled o DS oproti studentům z jiných fakult (především z FF). Stejně tak se dá říci, ţe uţívání DS je ovlivněno ţivotním stylem a profesním zaměřením.
56
11 Závěr V posledních desetiletích roste podíl duševní práce a člověk stále méně pracuje tělesně, proto jsou jeho energetické nároky niţší. Pokud se jeho jídelníček zásadně nezmění, ale jen sníţí objem stravy, můţe být příjem některých ţivin nedostatečný. Problematiku komplikuje i faktor, kdy se řada lidí řídí různými neobvyklými dietními systémy nebo drţí nevhodnou redukční dietu. V takovém případě se mohou vyskytnout případy hypovitaminóz a nedostatku některých minerálních látek (32). Spousta firem se snaţí prosadit různé doplňky stravy a tvrdí, ţe tyto nadměrné dávky zlepší zdraví a aktivitu člověka, přičemţ někteří lékaři jsou podobného názoru. Doplňky stravy zaznamenávají velký komerční úspěch i proto, ţe jako volně prodejné přípravky nejsou vázány striktními předpisy, které platí pro uţívaná léčiva. Výsledky vědeckých studií o účinnosti doplňků stravy jsou ale mnohdy sporné a nepřesvědčivé a často neprokazují zdravotní zlepšení. Pro lepší upřesnění mechanismu působení a pro ověření jejich účinnosti je nutno realizovat další výzkumy. Lidé by také měli při koupi doplňků stravy dávat přednost těm, které se opírají o vědecky podloţené výsledky jejich účinnosti. Rovněţ by měli brát tyto výrobky od ověřených a spolehlivých výrobců a dodavatelů (26,32).
57
12 Použitá literatura 1. BLATTNÁ, J a kol. Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou. Praha: Společnost pro výţivu a Nadaci NutriVIT, 2005. s. 13-17, ISBN 80-239-6202-7 2. CLARKOVÁ, N. Sportovní výživa. Praha: Grada, 2000. 268 s. ISBN 80-247-9047-5
3. COLLIER, J. Kofein, Ironman, 1/2006, s. 58-61 4. CORI, H. Obohacování mouky vitaminem A. Nutriview 2009/1, p. 4-5 http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-vyziva-obecne/obohacovani-mouky-vitaminem-a.html 5. DOSTÁL, J. – KAPLAN, P. a kol. Lékařská chemie II. MU v Brně: LF, 2001. 224 s. ISBN 80-210-2731-2
6. DOSTÁLOVÁ, J. Co se děje s potravinami při přípravě pokrmů. Praha: Forsapi, s.r.o. 54 s. ISBN 978-80-903820-8-4
7. DUDÁŠOVÁ, M. Sportovní doplňky. Bakalářská práce, Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2007 8. FRAGAKIS, A. S. The Health Proffessional's Guide To Popular Dietary Supplements. American Dietetic Association, 2003. 526 p. ISBN-0-88091-173-5 9. FOŘT, P. – Zdraví a potravní doplňky, Praha: Ikar, 2005. 400 s. ISBN 80-249-0612-0
10. GROFOVÁ, Z. Nutriční podpora. Praha: Grada, 2007. 238 s. ISBN 978-80-247-1868-2 11. HYNIE, S. Farmakologie v kostce. Praha: Triton, 2001. 456 s. ISBN 80-7254-181-1 12. HOFFMANOVÁ, E. – JEBAVÝ, F.S. Rostliny v domácí lékárně. Boţkov: U Podléšky, 2003. 208 s. ISBN 80-902961-0-6
58
13. HŘEBÍČKOVÁ, Š. Antioxidanty a volné radikály: rozdělení, jejich kapacita a aktivita. Výživa a potraviny, 2/2009, s. 30-32 14. HUTCHINSON, J. Není CLA jako CLA, Muscle and fitness, ročník XIV, č. 165, 9/2004, s. 23 15. KALAČ, P. Funkční potraviny. České Budějovice: Dona, 2003. s. 49-52 ISBN 80-7322-029-6 16. KALENSKÁ, K. Doplňky stravy – opravdu prospěšná ergogenika? Výživa a potraviny, 6/2009, s. 142-144 17. KARINCH, M. Diets designed for Athletes. Human Kinetice, 2002. p. 71-74, ISBN 0-7360-3834-5 18. KELLER, U. – MEIER, R. – BERTOLI, S. Klinická výživa. Scientia medica, 1993. 240 s. ISBN 3-527-15495-7
19. KONOPKA, P. Sportovní výživa. České Budějovice: Kopp, 2004. 128 s. ISBN 80-7232-228-1
20. LEDVINA, M. – STOKLASOVÁ, A. – CERMAN, J. Biochemie pro studující medicíny(I.,II.). Praha: Karolinum, 2004. 562 s. ISBN 80-246-0851-0
21. LUKÁŠ, R. Co skrývá zkratka HMB?, Ironman, 1/2006, s. 66-69 22. LUKÁŠ, R. Glutamin, Ironman, 5/2005, s. 62-64 23. LUKÁŠ, R. Tribulus terrestris, Ironman, 2/2006, s. 40-43 24. MACH, I. – Doplňky stravy, Praha: Svoboda servis, 2004, první vydání, 156s, ISBN 80-86320-34-0
59
25. MACH, I. – Doplňky stravy na našem trhu. Praha: Svoboda servis, 2006. 118 s. ISBN 80-86320-46-4
26. MANDELOVÁ, L. - HRNČIŘÍKOVÁ, I. – Základy výživy ve sport, Brno: Masarykova univerzita, 2007. 72 s., ISBN 978-80-210-4281-0
27. MAUGHAN, R. J. Creatine supplementation and exercise performance. International Journal of Sport Nutrition, 1995, Vol. 5, p. 94-101 28. MAUGHAN, R. J. – BURKE, L. M. Výživa ve sportu. Praha: Galén, 2006. 312 s. ISBN 80-7262-318-4
29. MOCANU, V. et al. Potřeba vitaminu D a zdraví kostí v dospělosti. The Abstract Book of Vitamins, 2006. p. 197 http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-vyziva-obecne/potreba-vitaminu-d-a-zdravi-kosti-vdospelosti.html 30. MOLINERO, O. – MÁRQUEZ, S. Use of nutritional supplements in sports: risks, knowledge, and behavioural-related factors. Nutritional hospitál, 2009. Vol. 24, p. 128-134 31.
MÜLLEROVÁ, D. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech. Praha: Triton, 2003. 102 s. ISBN 80-7254-421-7
32. PÁNEK, J. a kol. Základy výživy. Praha: Svoboda Servis, 2002. 208 s. ISBN 80-86320-23-5 33. ROKYTA, R. Fyziologie. Praha: ISV nakladatelství, 2000. 364 s. ISBN 80-85866-45-5 34. ROUFS, J. Jak působí L-arginin?, Muscle and fitness, ročník XIV, č. 163, 7/2004, s. 33
60
35. SLÍVA J. - MINÁRIK, J. Doplňky stravy. Praha: Triton, 2009. 128 s. ISBN 978-80-7387-169-7
36. STOPPANI, J. Nový kreatin, Muscle and fitness, ročník XVII, č. 196, 4/2007, s. 66-69 37. STOPPANI, J. Zaměřeno na kreatin, Muscle and fitness, ročník XIV, č. 165, 9/2004, s. 53-55
38. SOUKUPOVÁ, V. Kontrola doplňků stravy s deklarovaným obsahem Echinacei. Výživa a potraviny. 2/2010, s. 41-42 39. TALBOTT, S.M. A gide to understanding dietary supplements. New York: The Haworth Press, 2003. 716 p. ISBN 0-7890-1456-4 40. VELÍŠEK, J. Chemie potravin 2. Tábor: Ossis, 2002. 304 s. ISBN 80-86659-01-1 41. WEBB, G.P. Dietary supplements & functional foods. Blackwell, 2006. p. 150-154, ISBN 1-4051-1909-8 42.
WILDMAN,
R.
E.
C.
–
MILLER,
B.
S.
Sports
and
fitness
nutrition.
Thomson-Wardsworth, 2004. p. 341-351
43. < http://www.aminomax.cz/> Taurin, pyruvát vápenatý, Arginin. (staţeno 26.6.2010) 44.
Sbírka zákonů č. 225/2008 Sb. (Vyhláška ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví poţadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin) 45.
Vyhláška č. 228/2008 Sb. o registraci léčivých přípravků
61
Příloha:
DOTAZNÍK – DOPLŇKY STRAVY Váţení studenti, tento dotazník je součástí bakalářské práce, která má porovnat uţívání doplňků stravy mezi studenty jednotlivých fakult (lékařská, sportovních studií, přírodovědecká a filozofická) Masarykovy univerzity. Celá tato práce bude po obhajobě volně dostupná na stránkách MU Brno. Veškeré údaje, které zde uvedete, jsou anonymní a budou pouţity jen v rámci této bakalářské práce. DS je zkratka pro doplněk či doplňky stravy. Vybrané odpovědi prosím zaškrtněte či vypište symbolem x do příslušného čtverečku nebo stručně vyjmenujte. Pokud neuţíváte nebo jste nikdy neuţili DS, stačí vyplnit pouze povinné údaje a otázku číslo 10. Prosím Vás tedy jako studentka studenty o vyplnění dotazníku, předem děkuji za Vaši ochotu a Vámi věnovaný čas. Mgr. Martina Dudášová ___________________________________________________________________________ POVINNÉ ÚDAJE: fakulta Lékařská Sportovních studií Přírodovědecká Filozofická ___________________________________________________________________________ 1. Víte, ţe DS jsou potraviny, které doplňují běţnou stravu spotřebitele a které jsou koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsaţených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených mnoţstvích? Ano, znám charakteristiku a účinky DS
62
Něco jsem o DS slyšel/a, ale jejich funkci přesně neznám Tyto informace jsou pro mě novinkou Ne, tyto informace mě nezajímají
2. Rozhodnutí uţívat určitý DS bylo ovlivněno na základě: Vlastního rozhodnutí Rozhodnutí či rady lékaře Rozhodnutí či rady trenéra Rady blízké osoby (kamarád, rodina) Reklamy
3. Věříte, ţe ze zdravotního hlediska je uţívání DS bezpečné? Ano Ne Nejsem si jist/a
4. Při nákupu DS vybíráte podle: (i více odpovědí) Ceny Reklamy Doporučení druhé osoby Vybíráte konkrétní přípravek
5. Vyţadujete při nákupu DS certifikát o sloţení a bezpečnosti výrobku? Ano Ne Někdy
6. Čtete při zakoupení nějakého DS jeho etiketu či příbalový leták? Ano Ne Někdy
63
7. Jakým způsobem uţíváte DS? V době onemocnění či jiné komplikace Jako prevenci neustále Jako prevenci v určitém období/kúře Nepravidelně
8. Věříte, ţe kaţdý DS splňuje poţadavek na to, ţe daná látka je ve správném a konstantním mnoţství? (tudíţ, ţe např. 1 tableta obsahuje to mnoţství vitaminu, které se na etiketě píše?) Ano Ne Nevím, o tom jsem nepřemýšlel/a
9. Jaké aplikační formy DS Vám nejvíce vyhovují? (i více odpovědí) Tobolky (kapsle) Tablety Ţvýkací tablety či plátky Prášková forma Tekutina Gel Je mi to jedno
10. Jaké DS uţíváte nebo jste někdy uţívali? (i více odpovědí) Vitaminy Minerální látky Antioxidanty Stimulatny (podporují fyzickou i psychickou zátěţ) Rostlinné extrakty Prostředky na podporu a regeneraci svalové hmoty Prostředky na zvýšení fyzického výkonu Kloubní výţivu Neuţívám DS
11. Pokud uţíváte vitaminy formou DS, berete je samostatně nebo jako komplex více vitaminů? Spíš samostatně Spíš komplex
64
12. Jaké konkrétní vitaminy uţíváte? ___________________________________________
13. Pokud uţíváte minerální látky formou DS, berete je samostatně nebo jako komplex více minerálních látek? Spíš samostatně Spíš komplex
14. Jaké konkrétní minerální látky uţíváte? ____________________________________________
15. Pokud uţíváte jiné DS, neţ které byly v dotazníku uvedeny, napište je: ____________________________________________
65
